SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb
Zpracování podnikatelského záměru na vybudování a provozování kempu ve Znojmě
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Vedoucí bakalářské práce:
Matěj HORÁK
Ing. Martin PŘIBYL, Ph.D.
Znojmo, 2014
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zpracování podnikatelského záměru na vybudování a provozování kempu ve Znojmě vypracoval samostatně pod vedením Ing. Martina Přibyla, Ph.D., a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Ve Znojmě dne. 23. dubna 2014
____________________________________ Matěj Horák
Poděkování Tímto bych velmi rád poděkoval Ing. Martinovi Přibylovi, Ph.D., za skvělé vedení, cenné rady a zkušenosti nejen při zpracování bakalářské práce.
5
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá zpracováním podnikatelského záměru na vybudování a provozování kempu ve Znojmě. Toto téma se vztahuje k oblasti cestovního ruchu a marketingu. Tohoto výsledku je dosáhnuto pomocí analýzy marketingového prostředí. Dále, dotazníkové šetření zjišťuje od zákazníků a provozovatelů informace, které se týkají pobytu a provozu konkurenčních ubytovacích zařízení. Práce rovněž obsahuje návrh faktoru X kempu ve Znojmě. Klíčová slova: cestovní ruch, faktor X, kemp, marketing, ubytovací zařízení
Abstract The Bachelor’s thesis deals with writing a business plan for building and running a campsite in Znojmo. This topic is related to the area of tourism and marketing. This result is reached by analyzing the marketing environment. Furthermore, the questionnaire survey finds out information from customers and operators, which refers to a stay and operation of competitive accommodation facilities. The thesis also includes a proposal of the X factor for the campsite in Znojmo. Keywords: tourism, X factor, camp, marketing, accommodation facilities
6
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................................... 9
2
Cíl práce a metodika ..................................................................................................................10
3
Teoretická část ..........................................................................................................................11 3.1
3.1.1
Klasifikace služeb cestovního ruchu ...........................................................................12
3.1.2
Ubytovací služby .......................................................................................................13
3.1.3
Podniky cestovního ruchu ..........................................................................................14
3.1.4
Subjekt cestovního ruchu ...........................................................................................15
3.1.5
Objekt cestovního ruchu.............................................................................................16
3.1.6
Turismus ....................................................................................................................16
3.1.7
Definice kempu ..........................................................................................................17
3.1.8
Shrnutí .......................................................................................................................17
3.2
4
Cestovní ruch ....................................................................................................................11
Marketing ..........................................................................................................................18
3.2.1
Marketingový informační systém (MIS) .....................................................................18
3.2.2
Třídění informací .......................................................................................................19
3.2.3
Marketingový výzkum ...............................................................................................19
3.2.4
Dotazování.................................................................................................................21
3.2.5
Marketingový mix ......................................................................................................22
3.2.6
Marketingová komunikace .........................................................................................24
3.2.7
Evropské trendy .........................................................................................................25
3.2.8
Komunikační mix ......................................................................................................25
3.2.9
Trh.............................................................................................................................25
3.2.10
SWOT analýza ...........................................................................................................26
3.2.11
Word of mouth...........................................................................................................27
3.2.12
Shrnutí .......................................................................................................................27
Praktická část ............................................................................................................................29 4.1
Analýza prostředí...............................................................................................................29
4.2
Cílová skupina zákazníků ..................................................................................................35
4.3
Produkt ..............................................................................................................................36
4.3.1
Faktor X ....................................................................................................................38
4.4
Cena ..................................................................................................................................39
4.5
Distribuce ..........................................................................................................................45 7
4.6
Propagace ..........................................................................................................................47
4.7
SWOT analýza ..................................................................................................................49
4.8
Provoz kempu ....................................................................................................................50
5
Závěr ........................................................................................................................................51
6
Přehled literatury a použitých zdrojů .........................................................................................53
Seznam tabulek a grafů .....................................................................................................................55
8
1 Úvod Pojmy jako marketing nebo cestovní ruch už jsou v dnešní době mnoha lidem známy. Ve skutečnosti jsou však součástí cestovního ruchu a marketingu častěji, než si mnohdy uvědomují. Stačí už jen to, že se rozhodují o nákupu určitého produktu, nebo plánují výlet do jiného města. Zejména proto, že je dnes odvětví marketingu a cestovního ruchu takto rozšířené a počet společností operujících na trzích týkajících se těchto odvětví je vysoký, je obtížné vytvořit podnik, který by byl schopen se mezi již zaběhnutými podniky uchytit. To se týká hlavně podniků, které dostatečně nevěnují pozornost přípravě, opomíjejí důležité faktory, ovlivňující chod podniku a celkovou situaci podceňují. Z tohoto důvodu je nutné zaměřit se na jednotlivé části, které tvoří celkový budoucí vývoj podniku. Tyto části spolu musí korespondovat a je nutné věnovat každé z nich patřičnou pozornost, protože i když se podnik soustředí na jednu část, která se tím stane dokonalou, ostatní zanedbané části budou celkový dojem srážet. Práce se zabývá zejména vybudováním, ale také provozováním kempu, čímž se přímo dotýká problematiky ohledně cestovního ruchu i marketingu. Jde v první řadě o to znát prostředí, v jakém se kemp bude vyskytovat. Co, jak, kdy, kde, komu a za jakou cenu bude poskytovat a jak bude vůbec komunikovat s okolím. V druhé řadě se jedná o způsob, jakým bude podnik řízen. I když bude podnik věnovat patřičnou pozornost každé složce, nemusí ani v takovém případě dosáhnout uspokojivých výsledků. Proto je také zapotřebí věnovat velkou část úsilí získávání vědomostí, které pak lze přetvořit na hodnotné výsledky. Práce se tudíž bude ubírat směrem, ve kterém se bude soustředit na získání patřičných vědomostí. Ty pak budou zúročeny v rámci budování a provozu kempu, a to z pohledu každé dílčí složky.
9
2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je vytvoření podnikatelského záměru na vybudování a provozování kempu ve Znojmě. Pro zpracování a dokončení práce byla využita patřičná literatura vysvětlující pojmy, metody a informace, které jsou v průběhu práce použity. Hlavními odvětvími, ve kterých se práce pohybuje, jsou cestovní ruch a marketing. V rámci cestovního ruchu jde hlavně o vymezení toho, kdo nebo co je objektem a subjektem cestovního ruchu a jaké služby jsou v rámci cestovního ruchu. A jelikož se práce týká kempu, je na místě uvést také definici a správný význam tohoto pojmu. Co se týče marketingu, na tuto část je kladen důraz o něco větší. Pracuje se zde s technikami dotazování, vymezením a vysvětlením marketingového mixu, marketingového výzkumu, trhu – obecně i v rámci cestovního ruchu, metody SWOT analýzy a dalšími. Prvním krokem je provést analýzu marketingového prostředí, která zahrnuje zjišťování podrobných informací z konkurenčních ubytovacích zařízení na území okresu Znojmo. K tomu je využit sekundární marketingový výzkum. Provádění analýzy se týká produktové nabídky a cen jednotlivých služeb. K dosažení cíle je rovněž využito dotazování, a to jak v rámci osobního dotazování, tak také ve formě telefonického dotazování. Vytvořeny jsou 2 typy dotazníků, přičemž v prvním z nich jsou dotazováni zákazníci konkurenčních ubytovacích zařízení. Otázky jsou zaměřeny hlavně na situace spojené s pobytem a kvalitou ubytování. Druhý dotazník je cílen na majitele či provozovatele ubytovacích zařízení. Zde se otázky zaměřují hlavně na chod, provoz a poptávku po zařízení. Při rozdělení práce na menší části mají cíle následující podobu. První cílem je provedení analýzy prostředí. Dále bude určen produkt, cena, distribuce a propagace. V rámci produktu bude rovněž určen tzv. faktor X kempu a v rámci návrhu cen bude hrát důležitou roli tvorba cenové mapy. Dalším cílem je vytvoření SWOT analýzy kempu a vytipování cílové skupiny zákazníků. Posledním z cílů je nastínit provoz kempu.
10
3 Teoretická část V teoretické části práce jsou objasněny důležité odborné pojmy, týkající se celkového obsahu práce. Zaměří se na problematiku cestovního ruchu, v rámci které je objasněna klasifikace služeb cestovního ruchu a ubytovacích služeb, dále se zde pojednává o podnicích cestovního ruchu, objektu a subjektu cestovního ruchu. V poslední řadě jsou zde popsány turismus a definice kempu. Dále budou rozebrány marketingové pojmy jako marketing obecně, marketingový informační systém, způsob třídění informací, proces dotazování, v další řadě pak marketingový výzkum trhu a trh obecně, marketingový mix a marketingová komunikace. Posledním bodem, týkajícím se marketingu, je vysvětlení pojmu SWOT analýza.
3.1
Cestovní ruch
Cestovní ruch je různými autory popisován velmi obdobně. „Cestovní ruch je významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Každoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené. Je součástí spotřeby a způsobu života obyvatel, zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím“ (Hesková, 2006, s. 9). Swarbrooke (2003, s. 53) definuje cestovní ruch jako krátkodobý přesun lidí na místa mimo jejich obvyklého pobytu za účelem pro ně příjemných činností. Je však obtížné přesně vymezit cestovní ruch. Obecně se za cestovní ruch nepovažuje přesun za účelem pracovních cest, tudíž se jedná nikoli o zábavu ale o práci. Tento autor podotýká, že není vůbec jednoduché určit, jak daleko a na jak dlouho musí člověk vycestovat, aby byl považován za účastníka cestovního ruchu. Cestovní ruch se dá nazvat také jinými pojmy, jako jsou například zotavení, rekreace či turistika (Jakubíková, 2009, s. 18). Cestovní ruch by měl být považován za průmysl, který poskytuje veškeré služby spojené s cestováním a turistikou, které lze rozdělit do těchto sektorů (Burian, Ryglová, Vajčnerová, 2011, s. 17):
ubytovací služby (např. hotely, penziony), 11
atrakce (např. národní parky, kulturní místa),
doprava (např. letecká, autobusová; půjčování dopravních prostředků),
zprostředkovatelé (např. cestovní kanceláře, agentury),
organizace (např. turistické asociace).
Pokud je cestovní ruch dostatečně rozvíjen, může zastávat velmi důležitou roli pro obec, zejména jako zdroj příjmů. Krom toho také přispívá k tvorbě nových pracovních míst, revitalizačních příležitostí a celkovému zkrášlování. Slouží rovněž k nárůstu životní úrovně. Nabízí nejen ekonomické, ale také sociální příležitosti všem, kteří se snaží tuto skutečnost určitým způsobem využít. Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který poskytuje různorodé služby (Jakubíková, 2009, s. 18). Cestovní ruch zahrnuje cestovní kanceláře, ubytovací služby, dopravu, stravovací a gastronomické služby, turisty a turistiku, jednotlivé destinace, různé odborové a profesní organizace. Jak bylo uvedeno výše, cestovní ruch také slouží jako ukazatel životní úrovně obyvatelstva. Společenské funkce cestovního ruchu jsou (www.czechtourism.cz; [online]. [cit. 2013-1111]):
obnova duševních a fyzických sil – odpočinek,
účelné využití volného času,
nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka,
motivace k získání jazykových znalostí,
vytváření pracovních příležitostí.
3.1.1 Klasifikace služeb cestovního ruchu Orieška (In Jakubíková, 2009, s. 22) říká, že poskytované služby v cestovním ruchu jsou velmi nesourodé. Z tohoto důvodu je lze klasifikovat z několika hledisek:
podle významu ve spotřebě, o základní
–
zabezpečující
přemístění
účastníků
cestovního
ruchu
do rekreačního prostoru a zpět a služby spojené s pobytem v rekreačním prostoru – dopravní, ubytovací a stravovací, o doplňkové – služby spojené s využíváním atraktivit, vlastností charakteristických pro určitý rekreační prostor; 12
podle charakteru spotřeby, o služby osobní (odnesení zavazadel aj.) – užitný efekt se dostaví bezprostředně, o služby věcné (úprava lyžařské výstroje aj.) – užitný efekt se dostaví zprostředkovaně hmotným statkem;
podle způsobu úhrady, o služby placené, o služby neplacené;
podle místa, o služby poskytované v místě obvyklého pobytu, o služby poskytované během přepravy, o služby v rekreačním prostoru;
podle způsobu zabezpečení, o služby vlastní, o služby poskytované dodavatelským způsobem (ubytovací, stravovací služby) – není zapojen mezičlánek, o služby obstarávané (s využitím cestovní kanceláře, cestovní agentury apod.).
3.1.2 Ubytovací služby Ubytovací služby patří pod tzv. hospitality, které jsou často označovány jako dobrá péče o hosty. Jedná se o služby spojené s pobytem v místě čerpání objednaných a zajištěných služeb cestovního ruchu, zejména dlouhodobého cestovního ruchu. Tyto služby slouží k ubytování mimo místo obvyklého pobytu subjektu cestovního ruchu a také k uspokojení doprovodných potřeb, souvisejících s přenocováním a celkovým pobytem. Ubytovací služby se vyznačují dočasným a přechodným charakterem. Dnes jsou již vyšší nároky zájemců, na trh vstupuje pořád více konkurenčních podniků, proto se společnosti stále intenzivněji snaží rozšiřovat svou nabídku o nové služby, jako jsou například v dnešní době poměrně populární wellness programy (Jakubíková, 2009, s. 27). Co
se
týče
ubytovacích
zařízení,
lze
je
členit
podle
několika
hledisek
(Burian, Ryglová, Vajčnerová, 2011, s. 17), např.:
podle charakteru zařízení, o pevná (hotely, motely, penziony, ubytovny, kempy, ubytování v soukromí aj.), o pohyblivá (karavany, obytné přívěsy, lůžkové vozy aj.); 13
podle časového využití, o celoroční, o dvousezonní (léto i zima), o jednosezonní (léto nebo zima);
podle způsobu využití, o zařízení volného cestovního ruchu, o zařízení vázaného cestovního ruchu;
podle velikosti, o malá (5 – 100 pokojů), o střední (101 – 150 pokojů), o velká (251 a více pokojů);
podle druhu staveb, o hromadná ubytovací zařízení (např. hotel, motel, penzion), o ostatní ubytovací zařízení (např. kemp, chatová osada, turistická ubytovna), o jiná ubytovací zařízení;
pro marketingové účely, o hotely, o penziony, o kempy, o pronájem objektu s vlastním vařením.
Zařízení lze také rozdělit na hotely a parahotelová zařízení. V případě parahotelových zařízení se jedná o taková zařízení, jako jsou chatové osady, turistické ubytovny, kempy, rekreační objekty v soukromém vlastnictví či obytné místnosti pro ubytování v soukromí. Podle výbavy, kvality a rozsahu služeb se ubytovací služby řadí do jednotlivých tříd, které se označují jednou až pěti hvězdičkami (Jakubíková, 2009, s. 28). 3.1.3 Podniky cestovního ruchu „Podnik je produktivní sociální systém. Podnik cestovního ruchu netvoří pouze hospodářskotechnickou jednotku, ale také sociální společenství, ve kterém pracovníci produkují značnou část svých výkonů a odměnou za ně kryjí své životní potřeby“ (Jakubíková, 2009, s. 24).
14
Podniky cestovního ruchu se podle jednotlivých charakteristik člení na vlastní a ostatní podniky cestovního ruchu (www.managment-marketing.studentske.eu; [online]. [cit. 2013-128]). „Vlastní podniky poskytují služby typické pro cestovní ruch, přičemž výkony jsou výhradně či v převažující míře určeny účastníkům cestovního ruchu. Výsledky jejich hospodářské činnosti jsou pak na realizaci výkonů pro cestovní ruch plně závislé“ (Jakubíková, 2009, s. 24). Vlastní podniky se člení na (Jakubíková, 2009, s. 24 – 25):
podniky realizací služeb přímo uspokojující potřeby a poptávku účastníků cestovního ruchu, o hotelové podniky a podniky ostatních ubytovacích služeb, o podniky a zařízení sportovně-rekreačních služeb, o podniky a zařízení služeb kulturních a společensko-zábavních, o lázeňské podniky, o některé dopravní podniky (nekonvenční doprava – rekreační lodní, vleky), o podniky provozující zvláštní služby (horská služba, průvodcovská služba), o podniky vyrábějící turistické zboží;
podniky zprostředkovatelských služeb jako jsou cestovní kanceláře a agentury,
smíšené podniky.
Mezi ostatní podniky, nebo též polyfunkční podniky, patří například směnárny, restaurace nebo také obchody (www.managment-marketing.studentske.eu; [online]. [cit. 2013-12-8]). Tyto podniky jsou sice v určité míře cestovním ruchem zasaženy, cestovní ruch je však nijak zvlášť neovlivňuje (Jakubíková, 2009, s. 25). 3.1.4 Subjekt cestovního ruchu „Subjektem cestovního ruchu je účastník cestovního ruchu. Pokud se na to podíváme z ekonomického hlediska, subjektem je každý, kdo uspokojuje své potřeby spotřebou statků cestovního ruchu v době cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase. Subjekt je nositelem poptávky a spotřebitelem produktu cestovního ruchu“ (Hesková, 2006, s. 13).
15
Subjekty cestovního ruchu mohou tedy být například rodiny s dětmi, které jedou na dovolenou. Někteří autoři považují za subjekty cestovního ruchu také osoby na služební cestě, jiní však tuto skutečnost vyvracejí. 3.1.5 Objekt cestovního ruchu „Objektem cestovního ruchu je vše, co se může stát cílem změny místa pobytu subjektu cestovního ruchu. Jedná se o kulturu, přírodu, hospodářství apod. Objekt cestovního ruchu je tedy nositelem nabídky“ (Hesková, 2006, s. 15). Za objekt cestovního ruchu je tedy považován například nějaký hotel či kemp, ale také různé kulturní a přírodní památky, ozdravovací a relaxační centra, sportoviště nebo tzv. eventy. 3.1.6 Turismus „Turismus je velmi často označován jako složitý socioekonomický jev, který zasahuje jak do celé řady ekonomických, tak i mimoekonomických (např. sociálních, psychologických, geografických, ekologických) oblastí společnosti. Můžeme říci, že turismus je jevem mnohostranným a průřezovým, z čehož vyplývá, že je poněkud složité ho přesně definovat. V průběhu vývoje definic byla vždy zdůrazňována určitá stránka tohoto jevu, často v závislosti na vědní disciplíně, která turismus zkoumala a definovala. Na počátku vědeckého zkoumání turismu usilovaly definice o odlišení turismu od širšího pojmu cestování jako takového“ (Palatková, Zichová, 2011, s. 11). „Lidé se často stávají turisty, ať už se jim to líbí nebo ne“ John Urry (In Franklin, 2003, s. 21). Urry (In Franklin, 2003, s. 23) také zmiňuje, že turisté jsou lidé, hledající určitou odchylku či neobvyklý a relativně jednoduchý pohled na něco nového a překvapujícího, něco co jim poskytne určitý požitek. Tento pohled není považován za reakci proti modernizaci, ale spíše jako její oslava, protože moderní svět je přeci o nových věcech. Tittelbachová (2011, s. 13) ve své knize zmiňuje, že v rámci turismu je využíváno kulturní a přírodní dědictví země jako základní kámen při tvorbě hlavní nabídky. Přispívá však na druhou stranu také k jejich devastaci. V tomto ohledu zastává jednoznačně hlavní roli stát – vzhledem k přírodnímu a kulturnímu dědictví musí v zájmu ochrany životního prostředí usměrňovat a řídit aktivity spojené s turismem.
16
Turismus má z pojmového hlediska několik určujících rysů (Palatková, Zichová, 2011, s. 11):
je souhrnem vztahů a jevů, které vyplívají z pohybu a pobytu lidí v různých destinacích, obsahují dynamický (cesta) a statický (pobyt) prvek;
cesta a pobyt jsou uskutečňovány vně obvyklého životního či pracovního prostředí;
tyto jevy mají jen dočasný charakter;
tyto jevy nemohou být spojovány s vykonáváním výdělečné činnosti.
Podle Palatkové a Zichové (2011, s. 11) je možné setkat se v odborné literatuře i s ekvivalentním označením „cestovní ruch“, tedy s překladem německé terminologie „Reiseverkehr“. Výrazy „turismus“ a „cestovní ruch“ je možné považovat za synonyma. 3.1.7 Definice kempu Podle Českého statistického úřadu (http://www.czso.cz/cz/cisla/1/13/roc_nisa/turist.htm, 2001, 7. 10. 2013) je kemp (podle české definice) turistický objekt pro přechodné ubytování turistů
ve
vlastních
ubytovacích
zařízeních
(stan,
obytný
přívěs),
případně
v objektech, které patří ke kempinku (chaty, sruby, bungalovy). Podle polské definice to jsou terény většinou osázené stromy, hlídané, osvětlené, které mají nepřetržitou recepční službu, jsou vybavené zařízením (hygienickým, gastronomickým, rekreačním) umožňující turistům nocleh
pod
stany,
v
obytných
přívěsných
vozech
a
také
přípravu
stravování
a parkování automobilů. Podobně je definován kemp německou stranou. 3.1.8 Shrnutí Cestovní ruch je v práci zahrnut z jediného prostého důvodu, a to, že se jedná o vybudování kempu ve Znojmě. V rámci cestovního ruchu jezdí lidé za zábavou, či relaxací a odpočinkem, zkrátka za aktivitami mimo jejich každodenní prostředí. Cestovní ruch zahrnuje mnoho definic, nástrojů a skutečností, které jsou v daném oboru důležité. Zde budou však pouze shrnuty pojmy týkající se práce. Zejména proto, že se jedná o kemp, je nezbytné definovat, co vlastně takový kemp je. Souběžně s tím je také potřeba vědět o ostatních podnicích cestovního ruchu, stejně tak, jako 17
o tom, co nebo kdo jsou subjekty a objekty cestovního ruchu. Každý objekt či podnik nabízí určité služby, které jsou v práci rovněž obsaženy a patřičně rozebrány. V poslední řadě je zde také zmínka o turismu, který je často považován za synonymum k pojmu cestovní ruch.
3.2
Marketing
Marketing lze obecně definovat jako společenský a manažerský proces, pomocí kterého jednotlivci a skupiny uspokojují své potřeby v rámci výroby a směny statků a služeb a jejich hodnot (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, s. 39). Marketing je dnes již hojně využívanou metodou firem, jak správně řídit podnik, jak správně komunikovat se stálými, ale také potenciálními zákazníky. Zahrnuje rovněž aktivity, jako jsou průzkum trhu, marketingový výzkum, strategické plánování, analýza portfolia aj. 3.2.1 Marketingový informační systém (MIS) Podle Foreta (2010, s. 71) lze marketingový informační systém definovat jako soubor aktivit podniku, které slouží ke sběru, třídění, analýze, vyhodnocování a prezentaci dat potřebných pro přesné, včasné a kvalifikované marketingové rozhodování. „Informovanost usnadňuje objevování nových obchodních příležitostí, snižuje riziko podnikání, pomáhá racionalizovat rozhodování, usměrňuje řídící proces – to vše však pouze za předpokladu, že ze záplavy informací, které jsou nám k dispozici, umíme vybrat tu podstatnou. Význam informace je relativní, žádná informace nemá všeobecně platnou důležitost“ (Zamazalová, 2010, s. 39). Marketingový informační systém může mít mnoho forem. Jeho úkol je však vždy stejný, a to průběžně sledovat a vyhodnocovat celkovou situaci na trhu. Správně fungující marketingový informační systém by měl přitom obsahovat následující tři složky (Foret, 2010, s. 71 – 72):
vnitřní marketingový systém (tzv. interní) – využívá interních zdrojů firmy, které zahrnují především informace o prodeji jednotlivých produktů, o objednávkách a platbách zákazníků, nabídce dodavatelů atd.
vnější
marketingový
systém
(tzv.
monitoring)
–
ten
poskytuje
informace
o konkurenci, její nabídce, dodavatelích a odběratelích, zákaznících, o její situaci na trhu apod. 18
marketingový výzkum – při jeho realizaci se marketingoví manažeři nejprve rozhodují, jaké informace potřebují; poté posoudí, zda lze vůbec tyto informace získat a dále určit, jak bude finančně a časově náročné jejich získání.
3.2.2 Třídění informací Nejobvyklejší je členění informací na (Zamazalová, 2010, s. 42):
primární – jsou získávány v přímé souvislosti s cíli výzkumu a potřebami výzkumníka nebo zadavatele výzkumu; nebyly v dané formě nikdy publikovány;
sekundární – jsou takové, které již byly shromážděny pro jiný účel, ale jsou využitelné i pro
výzkum
vlastní;
jsou
veřejně přístupné,
a
to
buď
zdarma,
nebo
za úplatu; jejich cena bývá obvykle výrazně nižší, než je tomu u primárních informací;
kvalitativní – charakterizují zkoumané jevy pomocí pojmů a kategorií; jde o jevy a procesy, které nejsou přímo měřitelné;
kvantitativní – vyjadřují hodnoty měřených veličin, např. množství, četnost, objem, úroveň, intenzitu;
interní – jsou shromažďovány uvnitř podniku a jsou pracovníkům podniku známy; kvalita těchto informací většinou přímo souvisí s kvalitou řízení podniku;
externí – zahrnují veškeré informace, které jsou získávány ze zdrojů mimo vlastní podnik a slouží k nejrůznějším účelům.
3.2.3 Marketingový výzkum „V literatuře i v praxi se setkáváme s řadou více nebo méně výstižných charakteristik výzkumu trhu“ (Zamazalová, 2010, s. 69). „Marketingový systém poskytuje systematicky zjištěné a objektivizovanými postupy zpracované informace“ (Foret, 2010, s. 73). „Marketingový výzkum představuje systematický a cílevědomý proces, směřující k opatření určitých konkrétních informací“ (Jakubíková, 2009, s. 140). Chce-li společnost vyhovět potřebám zákazníků, musí se v prvé řadě orientovat na získávání a analýzu informací, dostat se blíže k zákazníkům. U větších firem je marketingový výzkum často řešen pomocí outsourcingu, u menších firem se vedení obrací na pracovníky prodeje. Není to však pravidlem (McCarthy, Perreault, 1995, s. 134). 19
Soustředíme se na vlastní činnosti a cíle marketingového výzkumu trhu, pomocí nichž můžeme výzkum trhu vymezit jako (Zamazalová, 2010, s. 69):
sběr informací,
analýzu informací, s cílem nalézt příčiny současného stavu a určit vlivy, které na trhu působí,
zobecnění
informací,
o
trhu
produktů
(předmětů
služeb,
idejí)
sloužících
k marketingovému rozhodování. Z hlediska formy tohoto výzkumu, respektive způsobu sběru informací, můžeme rozlišit dva základní typy shromažďování dat (Foret, 2010, s. 73):
primární marketingový výzkum (výzkum v terénu) – informace se zjišťují v terénu některou z metod marketingového výzkumu (dotazování, pozorování, experiment), případně jejich kombinací přímo u sledovaného objektu;
sekundární marketingový výzkum (výzkum od stolu) – spočívá ve zpracování a hlavně v novém, sekundárním použití dostupných výsledků (použití různých zdrojů) z primárních výzkumů statistických údajů apod.
Systém výzkumu trhu tvoří klíčové prvky, kterými jsou (Zamazalová, 2010, s. 69):
spotřebitel, zákazník,
produkt (výrobek, služba, idea),
prostředí (konkurence, ekonomika, společenské klima atd.).
McCarthy a Perreault (1995, s. 136) říkají, že marketingový výzkum jako proces by měl probíhat v pěti krocích:
definování problému,
analýza situace,
získání konkrétních informací pro daný problém,
interpretaci informací,
vyřešení problému.
20
3.2.4 Dotazování „Kdo se nezeptá, nic se nedozví – to platí i ve výzkumu trhu. Dotazování je jednou z nejdéle a pravděpodobně stále nejvíce používaných metod výzkumu trhu, zároveň ale také metodou nejdražší“ (Zamazalová, 2010, s. 78). Dotazování se provádí osobně, písemně a telefonicky. Osobním dotazováním je myšlen rozhovor mezi dotazovaným a tazatelem. Díky přímému kontaktu poskytuje tato metoda nejcennější podklady pro průzkum. Výhodou tohoto způsobu šetření může být flexibilnost doby rozhovoru. Naopak nevýhodou často bývá určité, i když neúmyslné, ovlivnění respondenta nebo vysoká náročnost z pohledu času a financí. Telefonické dotazování je velmi efektivní technikou sběru informací, hlavně však v zemích s rozvinutou telekomunikační sítí. Rozhovory mohou být nahrány a posloužit pro pozdější použití. Za nedostatek je naopak považován omezený počet respondentů (pouze účastníci telefonické sítě). Písemné dotazování je prováděno formou dotazníků, ať už tištěných nebo elektronických. Zde bývá problém například v tom, že otázky musí být formulovány jednoduše, zejména kvůli možnému nepochopení otázky. Touto metodou lze však zasáhnout větší okruh dotazovaných. (Kincl, 2004, s. 54 – 55).
3.2.4.1 Techniky dotazování Existují různé techniky dotazování, zejména z důvodu existence rozdílných segmentů. Podle toho
se
také
liší
jednotlivé
způsoby
zaznamenávání
a
následné
analyzování.
Mezi základní techniky dotazování patří (Zamazalová, 2010, s. 78):
ústní (face-to-face) – vyžaduje tazatele, nebo síť tazatelů; tazatel předčítá otázky a zaznamenává odpovědi;
písemné – dotazník může být zaslán poštou (poštovní), nebo doručen osobou (zástupcem agentury);
telefonické – CATI je speciální centrálně prováděné telefonické dotazování, jde o kombinaci telefonu a PC se speciálním programem;
on-line – výzkum pomocí internetu, relativně v počátcích, ale s velkou dynamikou růstu.
kombinované – kombinace některých předchozích technik. Kombinací se negují některé nevýhody technik.
21
3.2.5 Marketingový mix „Nejdůležitějším nástrojem marketingového řízení je nesporně marketingový mix. Organizace jej využívá k dosažení svých marketingových cílů, sestavuje jej podle svých možností a může ho poměrně snadno změnit. Marketingový mix zahrnuje vše podstatné, s čím se firma obrací na trh, na zákazníky, vše, co rozhoduje o jejím úspěchu na trhu“ (Foret, 2010, s. 97).
Marketingový mix je tvořen těmito prvky (Foret, 2010, s. 97):
produkt (product),
cena (price),
místo (place), někdy se uvádí také distribuce,
propagace (promotion).
Těmto prvkům se mnohdy říká čtyři P (4P), zejména podle jejich počátečních písmen v anglickém znění. Někdy se uvádí také 5P, kdy je 4P doplněno o pátý prvek, kterým jsou lidé (people). Len Rogers (1993, s. 2) ve své knize dokonce doplňuje marketingový mix o servis (4P + S). „Při sestavování marketingového mixu je vždy potřeba respektovat vzájemné vazby mezi jednotlivými prvky. Úspěch na trhu závisí na jejich celkovém správném poměru, namixování či kombinací vzhledem na cílové zákazníky. Dílčí změny jednotlivých prvků nebo i nesprávná kombinace zpravidla nezlepší konečný výsledek. I když bude jedna složka marketingového mixu vynikající, nemůže zachránit situaci v případě, kdy podnik nevěnuje náležitou pozornost také zbývajícím složkám“ (Foret, 2010, s. 97). 3.2.5.1 Produkt „Nejdůležitější složkou marketingového mixu je produkt. Je tím co chceme na trhu směnit, prodat. V marketingu se produktem chápe cokoli, co slouží k uspokojení určité lidské potřeby, ke splnění přání a co lze na trhu nabízet ke směně. Termín „produkt“ se používá jak k označení hmotných předmětů (nejen věcí, ale i živých organismů), tak i nehmotných. Podle definice Americké marketingové asociace je za produkt považováno to, co lze na trhu nabídnout k upoutání pozornosti, k získání, užívání anebo ke spotřebě, tj. vše, co se vyznačuje schopností uspokojit přání nebo potřeby zákazníků. Produktem mohou být nejen
22
fyzické předměty, ale také služby, osoby, místa, organizace, myšlenky, kulturní výtvory, a mnohé další hmotné i nehmotné věci“ (Foret, 2010, s. 101). Výrobek, jak produkt nazývá Kincl (2004, s. 65), zaujímá dominantní pozici v marketingovém mixu. Při použití příměru marketingového mixu k těstu na koláč, bere-li se v potaz vyvážený poměr jednotlivých složek marketingového mixu jakožto ingrediencí, je výrobek tou základní ingrediencí, bez kterého nelze koláč upéct. Pod pojmem produkt si lze představit nabídku subjektu. Produktem mohou být nejen hmotné předměty, ale také služby. 3.2.5.2 Cena Cena je v zásadě hodnota, kterou firma požaduje za nabízený produkt. „Nejčastěji má podobu částky, určitého množství peněžních jednotek, případně objemu jiných produktů, může se však také jednat např. o hlasy voličů. Jestliže produkt představuje pro zákazníka hodnotu, je třeba pro jeho směnu sjednat protihodnotu. Cena je tedy vyjádřením protihodnoty, za níž je prodávající ochoten produkt směnit. Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který představuje pro organizaci zdroj příjmů. Cenová politika se v praxi nerealizuje dobře především proto, že správné stanovení ceny vyžaduje spojení racionálního kalkulu s uměním odhadnout budoucí reakci zákazníků i konkurence. Při tvorbě cen se chybuje především v tom, že podnik až příliš úzkostlivě sleduje pouze své výrobní a provozní náklady a naopak nereaguje dostatečně pružně a včas na změny, k nimž na trhu dochází. Je to dáno tím, že daleko snáz jsme schopni spočítat náklady než reakci na trhu“ (Foret, 2010, s. 111). Cena (kontraktační mix) a cenová politika se v rukou zkušených marketérů stává velice silným nástrojem. Tvorba ceny probíhá na základě nákladů, poptávky nebo konkurence (Kincl, 2004, s. 68 – 69):
nákladově orientovaná metoda – cena = náklad + zisk;
poptávkově orientovaná metoda – hodnota, kterou zákazník připisuje produktu;
metoda orientovaná na konkurenci – dosažení srovnatelné ceny.
3.2.5.3 Místo (distribuce) „Místo v marketingovém mixu můžeme chápat jako proces distribuce produktu z místa jeho vzniku (výroby) do místa prodeje zákazníkovi. Význam místa prodeje dosvědčuje i to, že v některých případech dostává produkt jméno nikoli podle místa výroby, ale naopak podle 23
místa, kde se nabízí a prodává. Zejména v dnešní době globálního obchodování představuje mimořádně náročnou (odborně, finančně i časově), složitou (buduje se dlouhé roky) ale také účinnou složkou marketingového mixu. Cílem distribuce je poskytnout kupujícím požadované produkty na dostupném místě, ve správném čase a v takovém množství, jaké potřebují. K tomu se budují distribuční cesty (tzv. kanály). Pomáhají překonávat časové, prostorové a vlastnické bariéry“ (Foret, 2010, s. 119). Distribuční cesty lze rozlišit na přímé a nepřímé. Přímá distribuce je využívána zejména tehdy,
je-li
společnost
v přímém
kontaktu
se
zákazníky.
Firma
rychle
reaguje
při nejmenších změnách a nemusí se zaobírat ostatními články distribuční cesty. Oproti tomu v nepřímé distribuci je využíváno mezičlánků, tzv. nepřímých distribučních systémů. Může se stát, že i z důvodu nesprávné volby distribuční cesty bude společnost dosahovat nižších zisků (McCarthy, Perreault, 1995, s. 239 – 240). 3.2.5.4 Propagace Propagace je nedílnou a velmi důležitou součástí marketingového mixu. Pomocí propagace společnost sděluje svým zákazníkům, jaké jsou její produkty, kolik stojí, a kde je možné tyto produkty zakoupit. Tuto činnost lze kromě propagace nazývat také jako marketingová komunikace (Foret, 2010, s. 129). Coulson-Thomas (In Swarbrooke, 2003, s. 204) vysvětluje, že úlohou propagace je komunikovat
s jednotlivci,
skupinami
nebo
organizacemi za účelem přímého
i nepřímého usnadnění obchodních výměn informováním a přesvědčením jednoho nebo více posluchačů, aby přijali produkty nějaké organizace. 3.2.6 Marketingová komunikace „Marketingovou komunikací se rozumí řízené informování a přesvědčování cílových skupin, pomocí kterého naplňují firmy a další instituce své marketingové cíle. Na současných hyperkonkurenčních trzích se již většina komerčních i nekomerčních organizací bez marketingové komunikace neobejde. Firmy přesvědčují potenciální zákazníky, aby zakoupili jimi nabízené produkty a služby, vládní a neziskové instituce se snaží vymítit sociálně škodlivé chování (např. kouření) či podpořit chování sociálně prospěšné (např. veřejné sbírky) a politické strany agitují, aby jim voliči dali svůj hlas“ (Karlíček, Král, 2011, s. 9).
24
Marketingová komunikace mimo jiné zahrnuje komunikační kampaně, model efektivního fungování marketingové komunikace, komunikační mix a jeho disciplíny, integrace disciplín. Komunikací se obecně myslí předávání určitého sdělení či informace od zdroje k příjemci. Tento proces se obecně nazývá komunikační proces a je součástí marketingové komunikace. Probíhá mezi kupujícím a prodávajícím, tudíž mezi současným či potenciálním zákazníkem a společností (Jahodová, Přikrylová, 2010, s. 21). 3.2.7 Evropské trendy „Web, e-mail a mobilní marketing se stávají stále efektivnějšími. Významný z tohoto hlediska byl rok 2005, kdy evropské direct marketingové agentury zvýšili v porovnání s rokem 2004 své rozpočty o 3 %. Nová média se svým celkovým obratem již přibližují tradičním médiím. Navzdory skutečnosti, že jsou již nyní v mnoha případech efektivnější, nedochází zatím k zásadní změně tradičních mediálních mixů. To je ale chyba, protože marketéři by měli své výdaje orientovat podle efektivity jednotlivých kanálů“ (Frey, 2008, s. 15). Co se týče trendů, stále více se v marketingové komunikaci používají metody, jako jsou guerillový marketing, virální marketing, digitální/mobilní marketing, event marketing či product placement. 3.2.8 Komunikační mix „Komunikační mix je důležitou součástí marketingové komunikace a strategie. Jedním z hlavních důvodů úspěšné kampaně je volba optimálního komunikačního mixu. Komunikační mix zahrnuje sedm hlavních komunikačních disciplín. Jsou jimi reklama, direkt marketing, podpora prodeje, public relations, event marketing a sponzoring, osobní prodej a on-line komunikace“ (Karlíček, Král, 2011, s. 17). Komunikační mix slouží k tomu, jak správně informovat cílového spotřebitele. Vhodným nastavením komunikačního mixu lze zasáhnout spotřebitele téměř na každém kroku. Po nutném vymezení cílového segmentu je mnohem snazší identifikovat vhodný komunikační mix. 3.2.9 Trh Za trh lze považovat prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou. Lze rozlišovat několik druhů trhů podle toho, kdo stojí na straně poptávky a nabídky. Pokud se na straně poptávky 25
vyskytují domácnosti či spotřebitelé, jedná se o trh business to consumer (B2C). Dalším typem je trh business to business (B2B), kde na obou stranách stojí firmy a podniky. Předmětem prodeje může být v tomto případě například materiál, určený k dalšímu zpracovávání. Za zmínku stojí také trh business to government (B2G), kde na straně poptávky stojí stát. Trh může být globální, ale také velmi malý. Záleží na tom, o jaký produkt se jedná a komu je určen. Jednotliví kupující mají různé potřeby, různé nákupní chování, pohybují se na jiných místech, vyznávají jiné hodnoty. Tyto skutečnosti lze využít právě při segmentaci trhu (Armstrong, Kotler, 1992, s. 155). Důležitými faktory pro segmentaci trhů jsou faktory demografické, socioekonomické, geografické, psychografické a faktory, které slouží k charakterizaci chování spotřebitelů. 3.2.9.1 Specifické rysy trhu cestovního ruchu Trh cestovního ruchu obsahuje mnoho zvláštností. Tyto skutečnosti vyplývají z charakteru potřeb klientů a služeb cestovního ruchu. Mezi hlavní rysy trhu cestovního ruchu se mimo jiné uvádí (Burian, Ryglová, Vajčnerová, 2011, s. 22):
podnikání v cestovním ruchu není záležitostí jednoho roku, ale jde o dlouhodobé aktivity;
produkt cestovního ruchu nemá hmotný charakter, nelze jej vyrábět a skladovat;
vysoká závislost na atraktivitách, ať už přírodních či historických (tzv. lokalizační faktory);
podmíněnost politicko-správními podmínkami (tzv. selektivní faktory, např. míra politické stability, míra podpory ze strany orgánů státní správy a samosprávy);
místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby;
ovlivnění nabídky a poptávky přírodními faktory.
3.2.10 SWOT analýza Před sestavením této analýzy je nejprve nutné analyzovat celkové marketingové prostředí, které je složeno z mikroprostředí a makroprostředí. SWOT analýza je výsledkem analýzy mikroprostředí a makroprostředí. SWOT analýza patří k nejdůležitějším složkám marketingového plánu. Zkratka SWOT znamená:
26
Strengths (S) – silné stránky společnosti, přednosti;
Weaknesses (W) – slabé stránky společnosti, nedostatky;
Opportunities (O) – příležitosti, skutečnosti příznivé pro společnost;
Threats (T) – hrozby, nebezpečí pro společnost, např. rostoucí konkurence.
Mikroprostředím je myšleno interní prostředí firmy, z něhož jsou odvozovány silné a slabé stránky. Nejde však pouze a bezprostředně o samotnou firmu. Jedná se například také o konkurenty či veřejnost. Naproti tomu v případě makroprostředí, nebo také externího prostředí firmy, se analyzují příležitosti a hrozby. Na rozdíl od mikroprostředí, společnost nemůže externí prostředí nějakým způsobem ovlivnit. Lze jej však v dostatečné míře identifikovat. Makroprostředí zahrnuje faktory, jako jsou demografické prostředí, ekonomické prostředí, politické prostředí, technické prostředí, sociální prostředí, kulturní prostředí (www.finance-management.cz; [online]. [cit. 2013-11-10]). 3.2.11 Word of mouth Word of mouth (WOM), někdy uváděno také jako word of mouth marketing (WOMM) lze rovněž nazvat jako marketing v ústním podání. Jedná se o formu marketingového sdělení, které probíhá mezi spotřebiteli (novými, stálými či potencionálními). Lidé často reagují na různé situace a produkty tak, že své poznatky sdílí s jinými lidmi, Pozitivní zkušenosti s produktem jeho důvěryhodnost zvýší, naopak negativní WOM (který se šíří mnohem rychleji a více) jeho důvěryhodnost snižuje. To, jestli budou šířené zkušenosti pozitivní či negativní, závisí nejen na kvalitě produktu, ale také např. na celkovém procesu nákupu. 3.2.12 Shrnutí Marketing slouží technicky vzato jako prostředek k vydělávání peněz. Je velmi důležitou, ne-li dokonce neoddělitelnou součástí podnikání. Nejde však pouze o to dát vědět o produktech společnosti potenciálním zákazníkům, mnohem důležitější je přimět tyto zákazníky, aby produkty dané firmy nejen začali kupovat, ale také kupovali více a častěji. Hlavním důvodem, proč je marketing a některé jeho části zahrnuty v práci, je to, že se toto téma přímo týká tématu práce, jímž je zpracování podnikatelského záměru na vybudování a provozování kempu ve Znojmě. Nejsou zde zahrnuty veškeré marketingové nástroje, jedná se pouze o zjednodušený marketingový koncept. 27
Teoretická část, týkající se marketingu obsahuje v prvé řadě marketingový informační systém, jež je zdrojem důležitých informací, sloužících k rozhodování. Tyto informace jsou poté určitým způsobem roztříděny pro lepší orientaci a přehlednost. Informace však musí být nejprve určitým způsobem získány, analyzovány a roztříděny, k tomu slouží marketingový výzkum, který je v tomto případě prováděn dotazováním. Marketingový výzkum představuje velmi důležitou součást práce, jelikož je nutné získat podstatná a pravdivá data. Další částí marketingu, kterou je nutné zahrnout, je marketingový mix, v rámci kterého je mimo jiné nezbytné zmínit i marketingovou komunikaci a komunikační mix. Pomocí těchto součástí je určován způsob komunikace s potenciálními a stávajícími zákazníky. V poslední řadě je zmíněn trh a SWOT analýza, které se rovněž týkají obsahu práce a sdělení prostřednictvím word of mouth (WOM).
28
4 Praktická část V této části jsou uvedeny konkrétní data a výsledky práce. Je popsána analýza prostředí, která zahrnuje získávání dat, týkajících se konkurenčních ubytovacích zařízení na území okresu Znojmo. Jedná se jak o nabídku, tak také o ceny. Dále jsou zde vyhodnoceny některé otázky z dotazníkového
šetření,
které
proběhlo
v rámci
osobního
dotazování
zákazníků
konkurenčních ubytovacích zařízení a také dotazníkového šetření, při kterém byly dotazováni majitelé či provozovatelé konkurenčních ubytovacích zařízení. Taktéž proběhlo vymezení cílového segmentu zákazníků. Dalším bodem je na základě analýzy a dotazníkového šetření určit složky marketingového mixu (produkt, cenu, distribuci, propagaci). V neposlední řadě je zde vytvořena SWOT analýza kempu. Poslední bod této části popisuje provoz kempu.
Analýza prostředí
4.1
První etapa analýzy proběhla v lednu a únoru roku 2013. Analyzována byla zařízení na území okresu Znojmo. V této roční době ještě nebylo možné zařízení fyzicky navštívit. Z tohoto důvodu byly informace získávány prostřednictvím oficiálních webových stránek ubytovacích zařízení a dále prostřednictvím webového portálu www.ekempy.cz. Zde se jedná pouze o předběžné výsledky, protože webové stránky mohly být zastaralé a tudíž mohly poskytovat neúplné či mylné informace. Zařízení mohla rozšířit či určitým způsobem pozměnit produktovou nabídku. V rámci druhé etapy již bylo možné zařízení navštívit fyzicky. Tato etapa analýzy proběhla v srpnu roku 2013. V rámci první etapy bylo identifikováno 28 ubytovacích zařízení, která měla sloužit k dalšímu vývoji kempu ve Znojmě. Po fyzické návštěvě těchto zařízení bylo zjištěno, že některá z nich již provoz ukončila nebo pozastavila. Výsledný počet zkoumaných zařízení se změnil na 21. Těmito zařízeními jsou:
Autocamping Výr,
Cyklo camp Konice,
Autokemp Únanov,
Farma Trnka,
Camp Bítov,
Chatová osada Mostárna,
Camp Veselka,
Chatová osada Pohádka,
Camping Country,
Chatová osada Slunečnice,
Camping penzion Suchý,
Chatová osada U lesa, 29
Kemp a koupaliště Vémyslice,
RS Pohoda,
Kemp Tatran,
U Švestků,
Model city Znojmo,
Ubytování Slámová,
Penzion a camp Drops,
Vranovská pláž.
Penzion a Camping Muzeum Lesná,
Polohy jednotlivých zařízení jsou zobrazeny na obrázku č. 1: Obrázek č. 1 – Polohy zařízení
Zdroj: Práce autora Po fyzické návštěvě byly některé ze získaných informací poopraveny, jelikož, podle předpokladů, byly některé informace zastaralé a tím pádem mylné. V rámci analýzy byla poté vytvořena tabulka obsahující nabídku jednotlivých zařízení a další důležité informace, jejichž výběr byl stanoven na základě obsažených kritérií zařízení na webovém portálu www.ekempy.cz:
30
Tabulka č. 1 – Výskyt položek kempů Název Webové stránky Facebook Stany Chatky Karavany Sruby Maringotky Bungalovy Pokoje Vranovská pláž ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANO ANO Kemp Vémyslice ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE NE Autokemp Únanov ANO NE ANO NE ANO NE NE NE NE Chatová osada Pohádka ANO ANO NE ANO NE ANO ANO NE NE Penzion a camp Drops ANO NE ANO NE NE NE NE NE ANO RZ Pohoda ANO ANO NE ANO NE NE NE NE ANO Camp Veselka ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE NE Camp Bítov ANO NE ANO ANO ANO NE NE ANO NE Camping Country ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE ANO Chatová osada Mostárna ANO NE NE ANO NE NE NE NE NE Autocamping Výr ANO NE ANO ANO ANO NE ANO NE NE Cyklo camp Konice NE NE ANO ANO NE NE NE NE ANO Chatová osada Slunečnice ANO NE NE ANO NE ANO NE NE ANO Ubytování Slámová ANO NE ANO NE ANO NE NE NE ANO P. a C. Muzeum Lesná ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE ANO Chatová osada U lesa ANO NE ANO ANO NE NE NE ANO NE U Švestků ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE NE Farma Trnka ANO NE ANO NE ANO NE NE NE ANO Kemp Tatran ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE NE Camping penzion Suchý ANO NE ANO ANO ANO ANO NE NE ANO Model City Znojmo ANO NE ANO ANO ANO NE NE NE NE
Název Vranovská pláž Kemp Vémyslice Autokemp Únanov Chatová osada Pohádka Penzion a camp Drops RZ Pohoda Camp Veselka Camp Bítov Camping Country Chatová osada Mostárna Autocamping Výr Cyklo camp Konice Chatová osada Slunečnice Ubytování Slámová P. a C. Muzeum Lesná Chatová osada U lesa U Švestků Farma Trnka Kemp Tatran Camping penzion Suchý Model City Znojmo
Mimosezóna Hl. sezóna 12. 4. - 13. 6., 30. 8. - 30. 9. 14. 6. - 29. 8. 1. 1. - 30. 6., 1. 9. - 31. 12. 1. 7. - 31. 8. 1. 4. - 31. 10. 27. 4. - 28. 6., 25. 8. - 29. 9. 29. 6. - 24. 8. 1. 1. - 30. 6., 1. 9. - 31. 12. 1. 7. - 31. 8. 1. 6. - 30. 6. 1. 7. - 31. 8. 1. 6. - 30. 9. 1. 5. - 28. 6., 26. 8. - 15. 9. 29. 6. - 25. 8. 1. 5. - 31. 10. 1. 6. - 30. 9. 1. 6. - 30. 9. 1. 4. - 31. 10. 15. 5. - 15. 9. 1. 6. - 30. 11. 19. 4. - 27. 6., 30. 8. - 30. 10. 28. 6. - 29. 8. 1. 6. - 30. 9., od velikonoc so, ne 1. 4. - 31. 10. 1. 3. - 30. 11. - penzion 1. 5. - 31. 10. - ch,sr 1. 1. - 31. 12.
Hřiště ANO (+ dětské) ANO (+ dětské) NE ANO (+ dětské) NE ANO (+ dětské) ANO (+ dětské) ANO (+ dětské) ANO (+ dětské) ANO (+ dětské) ANO (+ dětské) NE ANO (+ dětské) dětské NE dětské NE NE ANO (+ dětské) NE NE
Koupání Pitná voda Kuchyňka ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO NE ANO ANO NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO NE NE ANO ANO NE ANO ANO NE ANO ANO NE ANO NE
31
Název Pračka Baby room Vranovská pláž ANO ANO Kemp Vémyslice NE NE Autokemp Únanov NE NE Chatová osada Pohádka NE NE Penzion a camp Drops NE NE RZ Pohoda NE ANO Camp Veselka NE NE Camp Bítov ANO ANO Camping Country ANO ANO Chatová osada Mostárna NE NE Autocamping Výr NE NE Cyklo camp Konice ANO NE Chatová osada Slunečnice NE NE Ubytování Slámová NE NE P. a C. Muzeum Lesná ANO ANO Chatová osada U lesa ANO NE U Švestků NE NE Farma Trnka ANO NE Kemp Tatran ANO NE Camping penzion Suchý ANO NE Model City Znojmo NE NE
Toalety ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
Sprcha Bezbar. ubytování Bezbar. toalety, sprchy Kreditní karty ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO ANO NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE NE NE ANO NE ANO NE ANO NE NE NE ANO NE NE NE
Název Služba 24 hod. denně Vranovská pláž ANO Kemp Vémyslice ANO Autokemp Únanov ANO Chatová osada Pohádka NE Penzion a camp Drops NE RZ Pohoda NE Camp Veselka NE Camp Bítov NE Camping Country ANO Chatová osada Mostárna NE Autocamping Výr NE Cyklo camp Konice ANO Chatová osada Slunečnice NE Ubytování Slámová NE P. a C. Muzeum Lesná NE Chatová osada U lesa NE U Švestků NE Farma Trnka NE Kemp Tatran NE Camping penzion Suchý NE Model City Znojmo NE
Internet Info centrum Tel. Budka Poštovní schránka Spol. místnost ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE ANO ANO ANO NE ANO ANO NE NE NE NE ANO NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE ANO ANO ANO NE NE ANO ANO NE NE NE ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE NE NE NE NE NE ANO ANO NE NE NE ANO
El. proud ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO 32
Název Pes/Zvíře Parkování Úschovna kol Ohniště Restaurace (nebo jiné) Obchod Vranovská pláž NE ANO ANO ANO ANO ANO Kemp Vémyslice ANO ANO ANO ANO ANO ANO Autokemp Únanov ANO ANO ANO ANO ANO NE Chatová osada Pohádka NE ANO NE ANO ANO ANO Penzion a camp Drops ANO ANO ANO ANO NE NE RZ Pohoda NE ANO NE ANO ANO NE Camp Veselka ANO ANO ANO ANO ANO NE Camp Bítov ANO ANO NE ANO ANO NE Camping Country ANO ANO ANO ANO ANO NE Chatová osada Mostárna ANO ANO ANO ANO ANO ANO Autocamping Výr ANO ANO NE ANO ANO ANO Cyklo camp Konice ANO ANO ANO ANO ANO NE Chatová osada Slunečnice ANO ANO ANO ANO ANO NE Ubytování Slámová ANO ANO ANO ANO NE NE P. a C. Muzeum Lesná ANO ANO ANO ANO ANO NE Chatová osada U lesa ANO ANO ANO ANO NE NE U Švestků ANO ANO ANO ANO ANO NE Farma Trnka ANO ANO NE NE NE NE Kemp Tatran ANO ANO ANO ANO ANO NE Camping penzion Suchý ANO ANO NE ANO NE NE Model City Znojmo ANO ANO NE NE NE NE
Zdroj: Práce autora Co se týče ubytování, nejčastěji je nabízeno ubytování ve stanech a chatkách a to v 81 % v obou případech. Dalším nejrozšířenějším typem ubytování je ubytování v karavanech a to v 61,9 %. V téměř polovině zařízení je možnost ubytovat se v pokojích či apartmánech. Nejméně nabízeným typem ubytování jsou sruby, maringotky a bungalovy. Většina zařízení se vyskytuje blízko Vranova nad Dyjí, Vranovské přehrady a zátoky. Dětské hřiště poskytuje 57 % zařízení, sportovní či jiné podobné hřiště se vyskytuje v 67 % zařízení. Možnost koupání (ať už přímo v areálu anebo v blízkém okolí) je nabízeno v 76 % zařízení. Ve všech zařízeních jsou poskytovány toalety, sprchy i pitná voda. V téměř polovině zařízení je možnost praní oblečení. Kuchyňku poskytuje více než polovina zařízení, stejně tak i úschovnu kol. Ve více než 60 % zařízení se lze připojit na internet a ve všech těchto případech je možnost připojení na internet zdarma. Ve čtvrtině zařízení se vyskytuje tak zvaný baby room, určený například k přebalování dítěte. V méně než 15 % je možné platit kreditní kartou. Bezbariérovými toaletami a sprchami disponuje pouze třetina zařízení a bezbariérovým typem ubytování pouze 19 % zařízení. Výskyt telefonní budky a poštovní schránky přímo v zařízení nepřevyšuje 15 %. Službu 24 hodin denně poskytuje pouze 33
5 zařízení z celkových 21. Společenskou místností disponují téměř tři čtvrtě zařízení. Zde jsou většinou k dispozici stolní hry, šipky, kulečník či stolní fotbal a televize. Informační centrum lze nalézt u téměř 30 %. Možnost zákazníků přivést s sebou zvíře (nejčastěji psa) nabízí přes 85 % zařízení. Parkovat v prostorách zařízení (na parkovišti nebo i přímo u ubytovací jednotky) je možné ve všech zkoumaných zařízeních. Pouze ve dvou zařízeních se nevyskytuje ohniště, v ostatních (kromě jednoho) ano, navíc s možností poskytnutí zdarma či zakoupení dřeva. Obchod se přímo v areálu zařízení vyskytuje v téměř čtvrtině případů. Možnost stravování poskytuje přes 71 % zařízení, některé ve formě menšího občerstvení v rámci bufetu, jiné ve formě úplného stravování. Třetí etapa analýzy se týká ceny. Cenové informace byly získávány v měsíci březen roku 2014 prostřednictvím sekundárního marketingového výzkumu. Většinu dat bylo možné čerpat z oficiálních webových stránek ubytovacích zařízení. V případě Cyklo campu Konice byl použit neoficiální zdroj, a to webový server www.ekempy.cz (z důvodu neexistujících oficiálních stránek). K získání potřebných informací bylo rovněž využito telefonické dotazování, a to v případě Campu Veselka. Cenové informace byly obstarávány z důvodu vzájemného porovnání a v dalších krocích je pomocí nich určena cena znojemského kempu. Veškeré porovnávané ceny jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 2 – Cenová tabulka M
Vranovská pláž Kemp Vémyslice Autokemp Únanov Chat. osada Pohádka Penzion a camp Drops RZ Pohoda Camp Veselka Camp Bítov Camping Country Autocamping Výr Cyklo camp Konice Chat. osada Slunečnice Ubytování Slámová P. a C. Muzeum Lesná Chatová osada U lesa U Švestků Farma Trnka Kemp Tatran
H M H Děti Dospělí D6LZ, 30 Kč D6LZ, 50 Kč N15L, 50 Kč N15L, 90 Kč 20 Kč 30 Kč 30 Kč 40 Kč D3LZ, 40 Kč N12L , 70 Kč D3LZ 70 Kč 70 Kč 35 Kč 45 Kč D6LZ, 30 Kč N13L, 75 Kč 60 Kč 120 Kč D6LZ, 30 Kč D6LZ, 35 Kč N15L, 55 Kč N15L, 65 Kč 100 Kč 150 Kč 100 Kč 150 Kč 25 Kč N15L, 50 Kč 60 Kč 80 Kč 30 Kč 50 Kč N15L, 50 Kč N15L, 70 Kč 50 Kč 50 Kč 30 Kč N12L, 50 Kč 80 Kč 80 Kč
M
H M H M H M H M H Stan Karavan Motocykl, auto Zvíře (pes) El. přípojka 60 Kč 95 Kč 140 Kč 200 Kč 50 Kč, 80 Kč Zdarma 30, 40 Kč 40, 50 Kč 50 Kč 60 Kč 10, 15 Kč 15, 20 Kč 20 Kč 30 Kč 60 Kč 80 Kč 250 Kč 70 Kč 40 Kč 30 Kč Zdarma 60 Kč 10 Kč, 20 Kč Zdarma Zdarma 40 Kč 50 Kč 30 Kč, 35 Kč 35 Kč 60 Kč 70 Kč 105 Kč 45 Kč, 60 Kč 70 Kč 70 Kč 70, 120 Kč 120 Kč 40 Kč, 50 Kč 50 Kč 80 Kč 58 Kč 70 Kč 85 Kč 100 Kč 25, 50 Kč 30, 60 Kč 50 Kč 65 Kč 40 Kč 75 Kč Zdarma Zdarma Zdarma Zdarma 40 Kč 80 Kč Zdarma Zdarma 30 Kč 60, 90 Kč 100 Kč 30 Kč, 50 Kč 50 - 100 Kč 80 Kč 50 Kč 80 Kč 10 Kč, 20 Kč 80 Kč 20 Kč Zdarma Zdarma 80, 120 Kč 110 Kč 40 Kč 30 Kč 100 Kč 10 Kč 100 Kč 20 Kč, 40 Kč 20 Kč 40 Kč
Zdroj: Práce autora 34
Cenová tabulka je vzhledem k období rozdělena na mimosezónu a hlavní sezónu. Uvedené ceny jsou ceny za noc. U stanů se v několika případech vyskytuje více než jedna cena v jedné kolonce. To znamená, že první cenou v řadě je cena za malý stan (pro 2 osoby) a druhou cena za velký stan (3 a více osob). Stejná situace u motocyklů a automobilů značí, že první cenou je cena za motocykl, druhou pak cena automobil. Při jednotné ceně se jedná o stejnou cenu pro oba druhy dopravního prostředku. Při ubytování ve stanech a karavanech musí subjekty platit rovněž cenu za osobu. V některých zařízeních je tato cena stejná jak pro dítě, tak dospělého a to jak v hlavní, tak vedlejší sezóně. Jinde je však cena rozlišována v rámci sezón a věku. Některá zařízení (např. Vranovská pláž) požadují plnou cenu za osoby nad patnáct let (N15L), jiná (např. Farma Trnka) požadují plnou cenu za osoby již nad dvanáct let (N12L). Někde se však neplatí za dítě například do šesti (D6LZ) nebo do tří let (D3LZ). V rámci analýzy bylo rovněž provedeno dotazníkové šetření. První šetření proběhlo spolu s druhou etapou analýzy, tzn. v srpnu roku 2013. Dotazováni byli zákazníci konkurenčních ubytovacích zařízení. Z důvodu malého výskytu zákazníků byly získány odpovědi od celkem 20 respondentů. Druhé dotazníkové šetření proběhlo v březnu roku 2014. Tentokrát byli dotazováni majitelé či provozovatelé ubytovacích zařízení. Zde se celkový počet zpětný odpovědí rovná 19.
4.2
Cílová skupina zákazníků
Tato část je vyhrazena vytipování cílové skupiny zákazníků, u kterých se předpokládá, že budou největší skupinou, která kemp bude navštěvovat. Kemp disponuje rozlohou přibližně 3000 metrů čtverečních. V rámci této rozlohy už je však zahrnuto posezení s restaurací, 3 kurty na plážový volejbal a dětské hřiště. Obytná plocha je tím pádem menší a tím pádem už neposkytuje ubytování skupinám většího počtu lidí. Z tohoto důvodu se kemp bude zaměřovat spíše na menší skupiny. Již nyní je možné si v kempu zapůjčit lodě (2x pramice pro 4 – 6 lidí) a dále také kola (4x velké, 2x dětské). Znojemský region nabízí bohaté možnosti v rámci cyklistiky a je také regionem vinařství. Rovněž je zde k nalezení mnoho historických míst a památek. Jak je patrné z grafu č. 1, který zobrazuje odpovědi na otázku vzdálenosti zařízení od bydliště, 90 % zákazníků konkurenčních kempů pochází z míst, vzdálených minimálně 50 km od ubytovacího zařízení. 35
Graf č. 1 k otázce – Jaká je vzdálenost kempu od Vašeho bydliště? 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% < 50 km
50 - 100 km
> 100 km
Zdroj: Práce autora Z grafu je zřejmé, že zákazníci z drtivé většiny pocházejí z širšího okolí či jiných krajů, nikoli z okresu Znojmo. Po shrnutí známých skutečností by měla být cílová skupina tvořena spíše rodinami, páry a menšími skupinkami (kolem 4 osob). Co se týče vymezení podle zájmů, lze očekávat návštěvnost cyklistů a „cyklistických rodin“, „památkářů“, vinařů a do jisté míry lze také předpokládat návštěvnost příležitostných vodáků. Na základě grafu se předpokládá návštěvnost tuzemských zákazníků převážně z jiných míst než okresu Znojmo.
4.3
Produkt
Jelikož se jedná o objekt, podnik, cestovního ruchu, většinou nabízených produktů jsou služby. Aby bylo možné vymezit nabídku kempu, bylo nejprve nutné provést analýzu prostředí a zjistit nabídku okolních kempů, chatových osad a podobných ubytovacích zařízení. Nabídka jednotlivých ubytovacích zařízení je zobrazena v tabulce č. 1. Z analýzy vyplývá, že nejčastějším typem ubytování jsou stany a chatky. Na základě dotazníkového šetření, provedeného v březnu roku 2014, byl vytvořen tento graf:
36
Graf č. 2 k otázce – Jaký typ ubytování je u Vás poptáván nejvíce? 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% stan
chatka
karavan
maringotka
pokoj
Zdroj: Práce autora Graf znázorňuje jednotlivé typy ubytování, které jsou podle majitelů či provozovatelů v jejich zařízeních nejvíce poptávány. V 50 % zařízení je tudíž nejčastějším typem ubytování chatka, v 22 % pokoj a v 18 % karavan. Zajímavé je, že ubytování ve stanech je poptáváno nejvíce pouze v 5 % zařízení. Důvodem tohoto zjištění může být však např. skutečnost, že ubytování ve stanech v některých zařízeních není provozováno, nebo mají tato zařízení mnohem větší kapacitu pro ubytování v pokojích a chatkách, tudíž je ze statistického hlediska výsledek právě takový. Podle analýzy se možnost ubytování ve stanech vyskytuje společně s chatkami nejvíce. Zřejmě je však ubytování ve stanech v dnešní době bráno jako samozřejmost a i když je třeba využíváno hojně, rozhodně nepředstavuje nejvíce využívanou možnost ubytování. Ze získaných informací by bylo tudíž nejrozumnější nabízet ubytování v chatkách, pokojích a karavanech. Avšak, kemp se nachází v blízkosti řeky Dyje, kde při povodních dochází k zaplavení hlavní části prostor, což komplikuje výstavbu nejen chatek, ale i srubů, maringotek, bungalovů či pokojů. K cenovým výdajům za výstavbu by se rovněž muselo počítat s cenovými výdaji na možné opravy v rámci této hrozby. I přes skutečnost, že stany nejsou nejvíce poptávaným typem ubytování, nebylo by moudré tento typ ubytování neposkytovat. Poskytování tohoto typu ubytování není nijak nákladné a už jen z principu by v rámci kempu mělo být nabízeno. Ze strany provozovatele jsou v rámci ubytování upřednostňovány stany a karavany s elektrickou přípojkou, což bylo také za těchto podmínek doporučovanou variantou. 37
Co se týče doprovodné nabídky, rozhodně by měl kemp poskytovat pitnou vodu a sociální zařízení, jako i parkoviště. Tyto věci jsou neodmyslitelnou samozřejmostí každého takového zařízení. Již nyní se na území v rámci kempu vyskytují 3 kurty na plážový volejbal, dětské hřiště, ohniště, půjčovna lodí (2 lodě pro 4 – 6 osob) a úschovna a půjčovna kol (4 kola pro dospělé, 2 kola dětské). Kemp také již v této době poskytuje možnost stravování v místní restauraci, která je kryta dřevěným přístřeškem. V rámci vymezení kempu a určitého bezpečí je zařízení oploceno. Možnost koupání poskytuje řeka Dyje, která ohraničuje kemp z jedné strany, v druhém případě je možnost koupání v nedaleké plovárně Louka. Z analýzy bylo zjištěno, že 67 % zařízení poskytuje internet (v rámci analyzovaných zařízení na Znojemsku) a ve všech případech je poskytován zdarma. Internet je v dnešní době velmi rozšířenou a často požadovanou službou. Tudíž je zahrnut do produktové nabídky kempu. Co se týče zvířat, 86 % analyzovaných zařízení zvířata povoluje, což dává podmět k totožnému rozhodnutí. 4.3.1 Faktor X V rámci zpracování podnikatelského záměru je výše zmínka o tzv. faktoru X kempu. Jedná se o produkt (nejčastěji službu), který je určitým způsobem zvláštní. Liší se tím, že jej nenajdete v každém podobném ubytovacím zařízení. Faktor X představuje unikátní produkt, který by měl zákazníky přilákat právě do určitého zařízení, a to zejména díky své jedinečnosti. Často taky představuje hlavní motiv zařízení a lze ho chápat jako určitý typ konkurenční výhody. Pod takovýmto faktorem X si lze představit např. lanové centrum, plochu určenou modelům letadel, faktor X zaměřený na jízdy na koni, aqvapark, paintballové hřiště, různé pohybové atrakce atd. Znojemský kemp nenabízí zdaleka takové možnosti, jako jiná větší, rozsáhlejší ubytovací zařízení. O to je určení faktoru X ještě komplikovanější. Proto se práce zaměří na produkty, které se již v kempu vyskytují. Těmi jsou kurty na plážové sporty a půjčovna lodí. Jelikož se má jednat o produkt jedinečný (což rozhodně samo o sobě půjčování lodí a plážové kurty nejsou), navrhuje se tyto aktivity spojit v rámci soutěže a vytvořit „kempové sportovní disciplíny“. Tato událost by se samozřejmě konala při určitém počtu lidí a zahrnovala by plážové sporty, dále např. vodní slalom (nebo také vodní překážkovou dráhu) a jako další, oddychové disciplíny jako jsou např. šipky, pétanque apod.
38
Dalším návrhem, který je zaměřen spíše na vizuální stránku kempu, je postavit v kempu kryté indiánské obydlí „teepee“, které by sloužilo jako prostor pro skupinové či odpočinkové aktivity, anebo také jako společenská místnost. V rámci tohoto návrhu by však bylo na místě upravit celkový vzhled kempu do indiánského motivu.
Cena
4.4
Po stanovení produktu je nutné určit cenu, za kterou se bude možné ve znojemském kempu ubytovat. Každé zařízení disponuje určitou nabídkou. Z důvodu diferenciací těchto nabídek byla určena kritéria, jejichž ceny byly dále upravovány a porovnávány. V následujících bodech jsou uvedeny položky, jež jsou oceňovány:
stan,
karavan,
elektrická přípojka,
automobil, motocykl,
zvíře.
Stany a karavany jsou zahrnuty jakožto hlavní produkt kempu. Další uvedené položky se v nabídce jiných kempů vyskytují nejčastěji, proto jsou právě tyto položky porovnávány. Do hodnocení nebyly zahrnuty položky, jako je například strava, sportovní potřeby či jiné doplňky pobytu jako je gril atd. Zahrnuty nebyly z toho důvodu, že některá zařízení nabízejí určité věci, které jiná zařízení nenabízejí. A jelikož každá zařízení obsahují různorodou nabídku těchto „doplňků“, je nesmyslné tyto ceny porovnávat. Pro určení cen je použito porovnávání konkurenčních ubytovacích zařízení s těmito typy ubytování (stan, karavan). V rámci otevřenosti jednotlivých zařízení se nepodařilo zjistit ceny ve všech zařízeních, rovněž ne všechna zařízení nabízejí všechny typy ubytování. Tudíž vzhledem k těmto omezením jsou porovnávány ceny v celkem 15 zařízeních. Ceny za noc jsou zobrazeny v tabulce č. 2, ze které se v následující části vychází. Rozdělení cen v hlavní a vedlejší sezóně se nepovažuje za nutné, jelikož toto rozdělení používá pouze 5 z celkových 15 porovnávaných zařízení (Vranovská pláž, Kemp Vémyslice, Autocamping Výr, Cyklo camp Konice, Chatová osada U lesa). V rámci určení cen však bude bráno v potaz. Rovněž rozlišování malého a velkého stanu není příliš běžné, proto i v tomto případě není považováno za nutné rozlišovat velikost stanu. Následující graf zobrazuje cenové výdaje jednoho dospělého člověka (se psem) při ubytování ve stanu a v karavanu s elektrickou přípojkou: 39
Graf č. 3 – Cenové srovnání výdajů za 1 noc
Kemp Tatran Farma Trnka U Švestků Chatová osada U lesa P. a C. Muzeum Lesná Ubytování Slámová Cyklo camp Konice Autocamping Výr Camping Country Camp Bítov Camp Veselka Penzion a camp Drops Autokemp Únanov Kemp Vémyslice Vranovská pláž
karavan stan
0 Kč
100 Kč
200 Kč
300 Kč
400 Kč
500 Kč
Zdroj: Práce autora Pokud se v daném ubytování rozlišuje mezi hlavní a vedlejší sezónou, v tom případě byly ceny zprůměrovány. Co se týče ubytování ve stanu, nejlevnější jsou tzv. „ubytování za domem“, tedy U Švestků a Ubytování Slámová. Naopak nejdražšími poskytovateli ubytování ve stanu jsou Penzion a Camping Muzeum Lesná, Camping Country, Camp Bítov a Autokemp Únanov. Ubytování v karavanu s elektrickou přípojkou přijde dospělého člověka (se psem) nejlevněji v Ubytování Slámová a dále v Kempu Vémyslice. Naopak nejdražším ubytováním tohoto typu jsou Camping Country a Autokemp Únanov. V rámci srovnání jsou vytvořeny skupiny, pomocí kterých je možné dodatečně porovnat dané ceny. Těmito skupinami jsou:
4 dospělí, 2 motocykly, 2 stany po dvou;
2 dospělí, 1 pes, 1 auto, karavan + elektrická přípojka.
Tyto skupiny byly vybrány náhodně a slouží k porovnání cen v jednotlivých zařízeních při ubytování za víkend. Pro znázornění srovnání jsou vytvořeny dílčí části cenové mapy. Ceny v této mapě jsou pak rozděleny do tří kategorií – do 500 Kč, 501 – 1000 Kč, nad 1000 Kč.
40
Na následujícím grafu jsou zobrazeny celkové cenové výdaje první skupiny (4 dospělí, 2 motocykly, 2 stany po dvou): Graf č. 4 – Celkové cenové výdaje první skupiny
Kemp Tatran Farma Trnka U Švestků Chatová osada U lesa P a C Muzeum Lesná Ubytování Slámová Cyklo camp Konice Autocamping Výr Camping Country Camp Bítov Camp Veselka Penzion a camp Drops Autokemp Únanov Kemp Vémyslice Vranovská pláž
H M
0 Kč
500 Kč
1 000 Kč
1 500 Kč
2 000 Kč
Zdroj: Práce autora Červená barva znázorňuje výdaje v hlavní sezóně, modrou jsou označeny výdaje v mimosezóně. I v celkových výdajích za víkend je stále nejlevnějším poskytovatelem ubytování U Švestků a dá se říci, že i Ubytování Slámová. Rovněž i Kemp Vémyslice je stále levnější než většina ostatních zařízení, v celkové ceně za víkend je dokonce v průměru levnější než Ubytování Slámová. Zde je nejdražším zařízením v hlavní sezóně Cyklo camp Konice, v průměru však nejdražší zůstává Camping Country. Mezi nejdražší zařízení se opět řadí také Camp Bítov, Autokemp Únanov a Vranovská pláž. Penzion a Camping Muzeum Lesná je u pobytu ve více lidech výhodnější. K znázornění situací slouží obrázek 1 a 2:
41
Obrázek č. 2 – Cenová mapa první skupiny v mimosezóně
Zdroj: Práce autora Obrázek č. 3 – Cenová mapa první skupiny v hlavní sezóně
Zdroj: Práce autora 42
Mapy zobrazují jednotlivé pozice zařízení. Jak už bylo uvedeno výše, celkové ceny jsou rozděleny do tří skupin, jimiž jsou:
zelená – do 500 Kč;
modrá – 501 – 1000 Kč;
červená – nad 1000 Kč.
Další graf v pořadí znázorňuje celkové cenové výdaje druhé skupiny (2 dospělí, 1 pes, 1 automobil, karavan + elektrická přípojka): Graf č. 5 - Celkové cenové výdaje druhé skupiny
Kemp Tatran Farma Trnka P a C Muzeum Lesná Ubytování Slámová Autocamping Výr Camping Country
H M
Camp Bítov Camp Veselka Autokemp Únanov Kemp Vémyslice Vranovská pláž 0 Kč
200 Kč
400 Kč
600 Kč
800 Kč
1 000 Kč
1 200 Kč
Zdroj: Práce autora Červenou barvou jsou označeny celkové cenové výdaje druhé skupiny v hlavní sezóně, modrá značí výdaje v sezóně vedlejší. Při ubytování skupiny na víkend se situace příliš nemění. Nejdražšími zařízeními jsou stále Camping Country a Autokemp Bítov. Nejlevnější stále zůstávají Ubytování Slámová a Kemp Vémyslice. Následující obrázek znázorňuje opět celkové výdaje zařazené do 3 cenových rozmezí:
43
Obrázek č. 4 - Cenová mapa druhé skupiny v obou sezónách
Zdroj: Práce autora Barvy opět znázorňují cenová rozmezí (viz výše). Jak je z předešlých map zřejmé, kolem Znojma se v obou případech zařízení vyskytují ve středním a vyšším cenovém rozmezí. Je zvláštní, že právě tato zařízení jsou dražší, neboť se obecně předpokládá, že zařízení u Vranovské přehrady a zátoky budou dražší (hlavním důvodem je atraktivní lokalita). Tato skutečnost umožňuje zvolit v rámci znojemského kempu nižší ceny. Levnější ceny mohou být pro zákazníky mnohem lákavější. Návrh cen je tudíž následující:
děti – do 6 let zdarma, od 6 do 15 let – maximálně 40 Kč;
dospělí – nad 15 let – maximálně 70 Kč;
stan – maximálně 80 Kč;
karavan – maximálně 120 Kč;
motocykl, automobil – maximálně 50 Kč;
zvíře – maximálně 40 Kč, nejlépe však zdarma;
elektrická přípojka – závisí na ceně elektřiny.
44
Navrhované ceny jsou cenami za jednu noc. Jelikož se kemp vyskytuje ve Znojmě, kde se každoročně konají různé události (např. Vinobraní), dodatečným návrhem je po čas těchto událostí účtovat 50% přirážku, jelikož právě znojemský kemp se vyskytuje nejblíže (co se týče stejnorodých ubytovacích zařízení).
4.5
Distribuce
V případě většiny ubytovacích zařízení typu chatová osada, kemp apod. mají nabízené produkty podobu služeb. Tak tomu je samozřejmě i u znojemského kempu. Z tohoto důvodu nejsou zaváděny žádné pobočky či sklady, jelikož je produkt nabízen pouze a právě na území kempu (v rámci cestovního ruchu lze samozřejmě zřizovat pobočky, větší smysl to však má např. u cestovních kanceláří). Využita je jak přímá distribuce, tak i ta nepřímá. V rámci přímé distribuce byla zvolena hlavní forma, kterou je prodej služeb přímo na místě (poskytování služeb přímo v místě ubytovacího zařízení). Jako další forma přímé distribuce byl vybrán prodej prostřednictvím internetu. Jedná se o jednoduchý a dnes již velmi rozšířený způsob distribuce. Dá se říci, že je to jeden z nejlepších forem distribuce. Hlavním důvodem tohoto tvrzení je fakt, že připojení k internetu vlastní v dnešní době většina domácností a umožňuje mnohem rychlejší a pohodlnější způsob nákupu. Nákupem v tomto případě není myšleno pouze uhrazení částky, jedná se všeobecně o možnost registrace, objednávky či poskytnutí kontaktních informací ze strany nabídky. Tyto informace však musí být snadné nalézt, musejí být rovněž srozumitelné. Co se týče kontaktních informací, neměl by chybět název, adresa, e-mail a telefon. V některých případech se uvádí také možnost objednání prostřednictvím formuláře na webové stránce. V tomto případě by se měly uvádět pouze informace, jako je počet lidí, délka pobytu a typ ubytování. Výhodou těchto forem přímé distribuce je beze sporu zpětná vazba. Jedná se o přímý kontakt se spotřebitelem či potencionálním zákazníkem, ať už ve formě osobního kontaktu, nebo v rámci diskuze na oficiální webové stránce, které umožňuje rychlou reakci na požadavky nebo dotazy zákazníka. Další výhodou jsou nízké náklady. Nepřímá distribuce je provedena následovně. Jelikož se nejedná o produkt denní spotřeby ani o luxusní zboží, distribuční strategií je tudíž strategie selektivní. Bylo zvoleno několik zprostředkovatelů. Tito zprostředkovatelé jsou na sobě nezávislí, nacházejí se tudíž všechny v jedné stejné úrovni. Jedná se tedy o jednoúrovňovou nepřímou distribuci, která je v tomto případě prováděna prostřednictvím webových portálů a dále katalogů, týkajících 45
se ubytovacích zařízení typu chatová osada, kemp apod. Je pravděpodobné, že zákazník při hledání vhodného ubytovacího zařízení zvolí jako prostředek internet. Při zadání klíčového slova „kemp“ do tzv. „webových rozcestníků“ (google, seznam) se na počátečních pozicích objeví několik webových portálů, které obsahují souhrn obdobných ubytovacích zařízení. Těmito portály jsou:
www.ekempy.cz,
www.dokempu.cz,
www.camp.cz,
www.katalog-kempu.cz.
Na těchto portálech se u každého zařízení vykytují patřičné informace o zařízení, taktéž kontaktní informace, které by měly být stejné, jako v případě přímé online distribuce (viz výše), plus odkaz na oficiální stránky zařízení. V rámci portálu www.katalog-kempu.cz vychází také každoročně tištěná katalogová verze s názvem Kempy v České a Slovenské republice. Titulní stranu katalogu zobrazuje následující obrázek: Obrázek č. 5 – katalog Kempy v České a Slovenské republice
Zdroj: www.camping-cars-caravans.cz Katalog poskytuje širokou nabídku kempů v České a Slovenské republice, u každého zařízení je popis, poloha a samozřejmě kontaktní informace. Za zmínku rovněž stojí i katalog 46
s názvem Europa caravaning and camping. Jedná se o obdobný katalog. Zde se však jedná o ubytovací zařízení v rámci 30 evropských zemí. I zde se doporučuje znojemský kemp umístit (samozřejmě včetně kontaktních informací). Titulní stranu tohoto katalogu znázorňuje obrázek č. 5: Obrázek č. 6 – katalog Europa caravaning and camping
Zdroj: www.camping-cars-caravans.cz Jelikož se kemp vyskytuje přímo ve Znojmě, je vhodné zvolit za zprostředkovatele také znojemskou besedu. Z online hlediska a dnešní rozšířenosti sociálních sítí nesmí znojemský kemp chybět na sociální síti Facebook.
4.6
Propagace
Určit propagaci či komunikační mix nebylo jednoduché. Hned na začátku se však přestalo uvažovat osobním prodeji, který by kvůli povaze podnikání neměl žádný smysl. Rovněž by bylo zbytečné podnikat jakékoliv kroky při použití podpory prodeje. Co však v rámci propagace znojemského kempu vzbuzuje pozornost, je online komunikace a reklama, a tzv. public relations. V následujícím grafu jsou uvedeny četnosti odpovědí zákazníků konkurenčních ubytovacích zařízení na otázku, jak se o daném ubytovacím zařízení dozvěděli:
47
Graf č. 6 k otázce – Jak jste se o zařízení dozvěděli? 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% internet
známí
jiné
Zdroj: Práce autora V téměř 50 % se o daném zařízení zákazníci dozvěděli prostřednictvím internetu. V dalším případě (35 %) byli zákazníci při seznámení a výběru daného ubytovacího zařízení ovlivněni prostřednictvím WOMu (Word Of Mouth). V posledním případě se zákazníci dozvěděli o ubytování z jiných zdrojů (např. časopis o karavanech, prostřednictvím události, konané v daném zařízení). Ze získaných informací je zřejmé, že je rozhodně vhodné pro propagaci využít online komunikaci a reklamu. Umístění reklamy na již zmíněné portály (ww.ekempy.cz, www.camp.cz, www.dokempu.cz, www.katalog-kempu.cz) je vcelku užitečné. Zákazníci, kteří na tyto portály vstoupí, uvidí reklamu znojemského kempu a alespoň se na něj hned podívají, kdežto v jiném případě by se k němu ani nemuseli dostat. Jelikož se jedná o využití volného času, o dovolenou, uvažuje se rovněž o vložení reklamy na vyhledávač seznam.cz, přesněji na jeho podřízenou stránku sdovolena.cz. Reklama by byla umístěna na hlavní stránce v horní části. Základní sazba této reklamy je 25 000 Kč a garantuje 250 000 zhlédnutí. Ještě se bere v potaz reklama prostřednictvím AdWords (google), která je velmi vhodné z pohledu nákladů. Ty se dají upravit podle potřeby a rozsahu, cena tudíž může vyjít na 450 Kč za den a firma za reklamu platí jen v případě kliknutí na tuto reklamu. Jelikož je hlavním produktem kempu nabídka ubytování ve stanech a hlavně v karavanech, je dobré zacílit reklamu do tištěného časopisu Camping, cars and caravans, který mimo různé
48
novinky a trendy zahrnuje kempování jako takové a čtenáři se o kempování zajímají. Tudíž je zde reálná možnost, že si reklamy nejen všimnou, ale budou na ni také reagovat. Jižní Morava rovněž nabízí velmi atraktivní možnosti cyklistiky v podobě 30 km dlouhé tzv. vinařské cyklotrasy, která vede od jihu z města Šatov (začínat lze také z východnějšího města Šanov) a končí až za Moravským Krumlovem. Z tohoto důvodu je dobré umístit reklamu na některou z webových stránek o cyklistice (např. www.ceskojede.cz). V rámci public relations se považuje za vhodný krok uspořádat v kempu událost, nejlépe koncert. Díky této události je možné budovat image kempu, dále také dobré vztahy s vedením města a rovněž se zvýší povědomí obyvatel o kempu v blízkém okolí. Aby na sebe kemp upozornil i za hranicemi okresu Znojmo, je dobré se rovněž prezentovat (ale rovněž i vzdělávat v daných okruzích) na některých z veletrhů, např. na mezinárodním veletrhu o průmyslu cestovního ruchu s názvem GO, nebo také mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech s názvem Regiontour. Za zmínku stojí také veletrh Caravaning Brno, který představuje novinky a vývoj karavanů a informace spojené s tímto odvětvím. Zde se rovněž doporučuje účast (alespoň z důvodu udržení kroku).
4.7
SWOT analýza
Tato část popisuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby znojemského kempu. Tabulka č. 3 – SWOT analýza kempu Silné stránky - kemp se nachází v blízkosti konání kulturních akcí ve Znojmě - kemp poskytuje kvalitní sportovní vyžití - ceny jsou nastaveny podle konkurence níže - atraktivita okolí (památky, vinařství, cyklotrasy) - kemp se nachází blízko vody - v blízkosti kempu se nachází plovárna Příležitosti - Vinobraní, Burčák fest, Pivní slavnosti - turnaje plážového volejbalu - hudební festivaly - přehlídka dračích lodí - spolupráce se znojemskou besedou
Slabé stránky - nabízí ubytování pouze ve stanech a karavanech - kemp je zatím relativně neznámý - kemp se nachází ve městě (v jiných kempech je větší klid) - kemp se nachází v povodňové oblasti - kemp má nižší kapacitu
-
Hrozby nezájem zákazníků povodně nepříznivé počasí po čas provozu legislativní změny negativní WOM
Zdroj: Práce autora
49
4.8
Provoz kempu
Co se týče polohy a rozlohy, kemp se vyskytuje v jižnější, klidnější části Znojma na adrese Loucká 3057/32, 671 81, Znojmo, s rozlohou přibližně 3000 metrů čtverečních. Kemp z jedné strany lemuje řeka Dyje. V blízkosti kempu se vyskytuje Loucký klášter, vinařství Znovín, městská plovárna Louka a zastávka turistického vláčku. Časové využití v konkurenčních ubytovacích zařízeních je nejčastěji pohybuje v rámci mimosezóny zhruba od půlky dubna do konce června a navazuje dále začátkem září a končí posledním dnem měsíce září. Hlavní sezóna pak nejčastěji probíhá přes prázdninové měsíce, tedy červenec a srpen. Pouze u 3 zařízení (16 % z analyzovaných zařízení) je provoz celoroční, a to při ubytování častěji v karavanech, ale také v pokojích. Navrhuje se tedy provoz podobný jako u konkurence, a to buď celoročně, což se týká pouze karavanů, anebo provoz od půlky dubna do konce září. Dalším krokem je určit počet zaměstnanců. Tento krok je poměrně snadný. Kemp je relativně malý, proto bude bohatě stačit jeden správce. A co se týče restaurace (jelikož se opět jedná o menší restauraci), zapotřebí jsou zde pouze 2 zaměstnanci, a to obsluha či servírka a kuchař.
50
5 Závěr Cílem práce bylo zpracování podnikatelského záměru na vybudování a provozování kempu ve Znojmě. Aby bylo těchto cílů dosaženo, bylo nejprve nutné provést analýzu marketingového
prostředí,
marketingového
výzkumu
což
zahrnovalo
situaci
a
zjistit
prostřednictvím
sekundárního
nabídku konkurenčních ubytovacích zařízení,
nacházejících se v okolí Znojma (tudíž okres Znojmo). Jako další v řadě proběhlo dotazníkové šetření, při kterém byli dotazováni zákazníci konkurenčních ubytovacích zařízení a dále dotazníkové šetření, které se týkalo provozu a návštěvnosti zákazníků. Zde byli tentokrát dotazováni majitelé či provozovatelé zařízení. K určení cen byl rovněž proveden výzkum okolních ubytovacích zařízení. Dále byly určeny dílčí složky marketingového mixu a vytipována cílová skupina zákazníků. Produktem jsou zde zejména služby, jimiž jsou typy ubytování ve formě stanu a karavanu s elektrickou přípojkou. Dalšími doprovodnými službami jsou v rámci sportovního vyžití kurty na plážové sporty, půjčovna lodí a úschovna a půjčovna kol. Dále je zde k dispozici ohniště, internet (zdarma), možnost vzít si s sebou zvíře a možnost stravování v místní restauraci. Za samozřejmé se považuje poskytování pitné vody a sociálních zařízení, jako i parkoviště. Do produktové nabídky byly také zařazeny návrhy tzv. faktoru X, což se dá nazvat jako určitý druh konkurenční výhody. Navržen byl buď provoz „kempových sportovních disciplín“, nebo užití indiánských motivů na celkové vizuální ztvárnění kempu. Cena byla určena na základě výzkumu, v rámci kterého se zkoumaly pouze ty ceny služeb, které se v konkurenčních zařízeních vyskytovaly nejčastěji a byly zároveň důležité pro určení cen znojemského kempu. Tyto ceny byly určeny následovně:
děti – do 6 let zdarma, od 6 do 15 let – maximálně 40 Kč;
dospělí – nad 15 let – maximálně 70 Kč;
stan – maximálně 80 Kč;
karavan – maximálně 120 Kč;
motocykl, automobil – maximálně 50 Kč;
zvíře – maximálně 40 Kč, nejlépe však zdarma;
elektrická přípojka – závisí na ceně elektřiny. 51
V rámci distribuce je využito jak přímé tak i nepřímé distribuce. Sem byl zařazen prodej (objednávka) služeb přímo v místě zařízení, dále distribuce prostřednictvím oficiálních webových stránek zařízení, webových portálů (např. www.ekempy.cz), sociální sítě Facebook, katalogů kempů, chatových osad a podobných zařízení a v poslední řadě prostřednictvím znojemské besedy. Propagace byla nastavena následovně. Zvolena byla online komunikace a reklama (na již zmíněných webových portálech, dále na sdovolena.cz, web o cyklistických stezkách a také prostřednictvím Google AdWords). Další tezí bylo vložit reklamu do tištěného časopisu Camping, cars and caravans. Navrhováno bylo taktéž uspořádat v rámci PR událost v kempu (např. koncert) a také účastnit se veletrhů týkajících se cestovního ruchu, turistiky a karavanů a kempování. Cílová skupina zákazníků se z větší části skládá z rodin, párů a menších skupinek (kolem 4 osob), které lze dále podle zájmů vyčlenit na cyklisty a „cyklistické rodiny“, „památkáře“, vinaře a do jisté míry také příležitostné vodáky, převážně z jiných míst než okresu Znojmo. Rovněž byla zhotovena SWOT analýza, kde jednou z nejvýznamnějších silných stránek je atraktivita okolí, slabou stránkou nabídka pouze stanů a karavanů (co se týče typů ubytování), příležitostí znojemské kulturní akce a hrozbou nepříznivé počasí. Také byl vyřešen provoz kempu. Doporučuje mít otevřeno buď celoročně, což se týká pouze karavanů, anebo od půlky dubna do konce září. Co se týče zaměstnanců, z důvodu menší velikosti kempu byli stanoveni pouze 3, a to správce kempu a obsluha a kuchař v restauraci.
52
6 Přehled literatury a použitých zdrojů
ARMSTRONG, Gary; KOTLER, Philip. Marketing. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1992. 441 s. ISBN 80-08-02042-3.
ARMSTRONG, Gary; KOTLER, Philip; SAUNDERS, John; WONG, Veronica. Moderní marketing. 4. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 1041 s. ISBN 978-80-2471545-2.
BURIAN, Michal; RYGLOVÁ, Kateřina; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi.1. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-1039-3.
FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 2. Brno: Computer Press a.s., 2010. 178 s. ISBN 978-80-251-3234-0.
FRANKLIN, Adrian. Tourism: An Introduction. 1. London: Sage Publications Ltd, 2003. 296 s. ISBN 0-7619-7232-3.
FREY, Petr. Marketingová komunikace: To nejlepší z nových trendů. 2. Praha: Management Press s.r.o., 2008. 195 s. ISBN 978-80-7261-160-7.
HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: Pro vyšší odborné a vysoké školy. 1. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3.
JAHODOVÁ, Hana; PŘIKRYLOVÁ, Jana. Moderní marketingová komunikace. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 320 s. ISBN 978-80-247-3622-8.
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3.
KARLÍČEK, Miroslav; KRÁL, Petr. Marketingová komunikace: Jak komunikovat na našem trhu. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3541-2.
KINCL, Jan. Marketing podle trhů. 1. Praha: Alfa Publishing s.r.o., 2004. 176 s. ISBN 80-86851-02-8.
McCARTHY, E. Jerome; PERREAULT, William D. Základy marketingu. 1. Praha: Victoria Publishing a.s., 1995. 511 s. ISBN 80-85605-29-5.
PALATKOVÁ, Monika; ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-7430-5.
ROGERS, Len. Marketing: Průvodce pro malé a střední podnikatele. 1. Praha: Readers International, 1993. 185 s. ISBN 80-901454-0-x.
53
SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: Aplikovaný marketing služeb. 1. Praha: Grada Publishing a.s. 2003. 486 s. ISBN 97880-247-0202-5.
TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa. 1. Praha: Grada Publishing a.s. 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3842-0.
ZAMAZALOVÁ, Marcela. Marketing. 2. Praha: C. H. Beck, 2010. 499 s. ISBN 97880-7400-115-4.
Internetové zdroje:
Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: < www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/>.
Management a marketing: Obchodní podniky a podniky cestovního ruchu [online]. [cit. 2013-12-8]. Dostupné z: < http://managment-marketing.studentske.eu/2008/06/ obchodn-podniky-podniky-cestovnho-ruchu.html>.
SWOT analýza [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: <www.financemanagement.cz/ 080vypisPojmu.php?IdPojPass=59>.
Turistika, zemědělství a hospodářské subjekty [online]. c2001. [cit. 2013-10-7]. Dostupné z:
.
54
Seznam tabulek a grafů Graf č. 1 – Jaká je vzdálenost kempu od Vašeho bydliště? ................................................... 36 Graf č. 2 – Jaký typ ubytování je u Vás poptáván nejvíce? ................................................... 37 Graf č. 3 – Cenové srovnání výdajů za 1 noc ........................................................................ 40 Graf č. 4 – Celkové cenové výdaje první skupiny ................................................................. 41 Graf č. 5 – Celkové cenové výdaje druhé skupiny ................................................................ 43 Graf č. 6 – Jak jste se o zařízení dozvěděli? .......................................................................... 48 Obrázek č. 1 – Polohy zařízení ............................................................................................ 30 Obrázek č. 2 – Cenová mapa první skupiny v mimosezóně .................................................. 42 Obrázek č. 3 – Cenová mapa první skupiny v hlavní sezóně ................................................. 42 Obrázek č. 4 - Cenová mapa druhé skupiny v obou sezónách ............................................... 44 Obrázek č. 5 – katalog Kempy v České a Slovenské republice ............................................. 46 Obrázek č. 6 – katalog Europa caravaning and camping ....................................................... 47 Tabulka č. 1 – Výskyt položek kempů .................................................................................. 31 Tabulka č. 2 – Cenová tabulka ............................................................................................. 34 Tabulka č. 3 – SWOT analýza kempu .................................................................................. 49
55
