Profil návštěvníka kempu ATC Merkur Pasohlávky
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. 4. 2013 ...................................................... Podpis
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí mé práce paní PhDr. Evě Půlkrábkové za vedení, cenné rady, ochotu a spolupráci v průběhu vypracování této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval turistickému informačnímu centru v Pasohlávkách za poskytnutí cenných informací. Děkuji také respondentům, kteří byli ochotni vyplnit vytvořený dotazník.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Cestovní ruch
Profil návštěvníka kempu ATC Merkur Pasohlávky bakalářská práce
Autor: Martin Buriánek Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2013
Copyright © 2013 Martin Buriánek
Abstrakt BURIÁNEK, Martin: Profil návštěvníka kempu ATC Merkur Pasohlávky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 71 stran. Hlavním cílem této práce je vytvořit profil návštěvníka kempu ATC Merkur na jižní Moravě - obec Pasohlávky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán Jihomoravský kraj a jeho kulturní památky. Dále je charakterizován vybraný kemp včetně podání historie jeho vzniku a spádové obce Pasohlávky. Praktická část obsahuje SWOT analýzu, zpracování dotazníkem zjištěných dat a jejich vyhodnocení, které je základem pro návrhy na zvýšení návštěvnosti posuzovaného kempu. Klíčová slova: ATC Merkur. Kemp. Mušov. Pálava. Pasohlávky. Profil návštěvníka kempu.
7
Abstract BURIÁNEK, Martin: The profile of a visitor of the camp ATC Merkur Pasohlávky. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Tourism Department. Leader of work PhDr. Eva Půlkrábková. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 71 pages. The aim of this work is to create the profile of a visitor of the camp ATC Merkur in south Moravia – Pasohlávky village. The thesis is divided into a theoretical and practical part. In the theoretical part there is described South Moravian Region and its monuments. Next part is focused on chosen camp with history of its origin and Pasohlávky village. The practical part contains a SWOT analysis, processing of collected data by questionnaire and their evaluation, which is the basis for the suggestions for increasing turnout of the camp. Key words: ATC Merkur. Camp. Mušov. Pálava. Pasohlávky. The profile of visitor of camp.
8
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Úvod................................................................................................................................ 12 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 13 1 Jižní Morava ........................................................................................................... 13 1.1 Přírodní zajímavosti ......................................................................................... 13 1.2 Památky UNESCO ........................................................................................... 13 1.2.1 Lednicko-valtický areál ............................................................................ 14 1.2.2 Vila Tugendhat ......................................................................................... 14 1.3 Turistické atraktivity ........................................................................................ 14 2 Pálava a Novomlýnské nádrže ................................................................................ 15 2.1 Vodní dílo Nové Mlýny ................................................................................... 15 2.1.1 Historie vodních nádrží ............................................................................. 16 2.1.2 Jednotlivé nádrže VD Nové Mlýny .......................................................... 17 2.2 Zaniklá obec Mušov ......................................................................................... 20 2.2.1 Historie obce ............................................................................................. 21 3 Obec Pasohlávky..................................................................................................... 22 3.1 Historie Pasohlávek .......................................................................................... 22 3.2 Památky a turistické zajímavosti ...................................................................... 24 3.2.1 Kostel svaté Anny ..................................................................................... 25 4 Kemp ATC Merkur ................................................................................................. 26 4.1 Ubytování ......................................................................................................... 27 4.1.1 Typy ubytování ......................................................................................... 27 4.1.2 Ceník ubytování ........................................................................................ 29 4.2 Stravování ........................................................................................................ 30 4.3 Sportovní vyžití a relaxace ............................................................................... 30 4.3.1 Cyklotrasa okolo ATC Merkur ................................................................. 31 4.4 Kulturní akce a zajímavosti .............................................................................. 31 4.4.1 Archeologická výstava .............................................................................. 32 4.5 Výlety ............................................................................................................... 32 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST .......................................................................................... 34 5 Sběr sekundárních dat ............................................................................................. 34 6 Sběr primárních dat ................................................................................................. 39 7 SWOT analýza ........................................................................................................ 57 8 Návrhy na zlepšení.................................................................................................. 58 Závěr ............................................................................................................................... 60 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 62 Seznam příloh ................................................................................................................. 65
9
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obr. č. 1: Novomlýnské nádrže ...................................................................................... 16 Obr. č. 2: Mapa Vodního díla Nové Mlýny .................................................................... 17 Obr. č. 3: Mušovská nádrž .............................................................................................. 18 Obr. č. 4: Věstonická nádrž ............................................................................................ 19 Obr. č. 5: Novomlýnská nádrž ........................................................................................ 20 Obr. č. 6: Kostel sv. Linhart............................................................................................ 21 Obr. č. 7: Centrum Pasohlávek ....................................................................................... 22 Obr. č. 8: Historické Pasohlávky .................................................................................... 23 Obr. č. 9: Znak Pasohlávek ............................................................................................. 24 Obr. č. 10: Kostel sv. Anny ............................................................................................ 25 Obr. č 11: Plánek kempu ATC Merkur........................................................................... 26 Obr. č. 12: Bungalovy BI. ............................................................................................... 27 Obr. č. 13: Chatky v kempu ........................................................................................... 28 Obr. č. 14: Stanování v ATC Merkur ............................................................................. 28 Obr. č. 15: Grill Bistro .................................................................................................... 30 Obr. č. 16: Velká Laguna ................................................................................................ 30 Obr. č. 17: Divadelní představení ................................................................................... 31 Obr. č. 18: Archeologická výstava.................................................................................. 32 Obr. č. 19: Státní zámek Lednice .................................................................................... 33 Seznam tabulek Tab. č. 1: Ceník vstupného do kempu ATC Merkur ...................................................... 27 Tab. č. 2: Ceník ubytování v kempu ATC Merkur ......................................................... 29 Tab. č. 3: Počet přenocování na jednoho hosta............................................................... 38 Tab. č. 4: Průměrné hodnocení nabízených služeb ......................................................... 48 Tab. č. 5: Trvalá bydliště respondentů ............................................................................ 56 Tab. č. 6: SWOT analýza kempu ATC Merkur .............................................................. 57
10
Seznam grafů Graf č. 1: Návštěvnost kempu ATC Merkur v letech 2008-2012 ................................... 35 Graf č. 2: Celkový počet cizinců v letech 2008-2012..................................................... 36 Graf č. 3: Návštěvnost v jednotlivých měsících v letech 2008-2012 ............................. 37 Graf č. 4: Počet přenocování v letech 2008-2012 ........................................................... 38 Graf č. 5: Hlavní důvody návštěvy kempu ATC Merkur ............................................... 40 Graf č. 6: Četnost návštěv kempu ATC Merkur ............................................................. 41 Graf č. 7: Nejčastější roční období návštěv .................................................................... 42 Graf č. 8: Délka pobytu návštěvníků v kempu ............................................................... 43 Graf č. 9: Typ ubytovacího zařízení ............................................................................... 44 Graf č. 10: Doprovázející osoby návštěvníků ................................................................. 45 Graf č. 11: Použitý dopravní prostředek k návštěvě kempu ........................................... 46 Graf č. 12: Rozhodnutí o návštěvě kempu ...................................................................... 47 Graf č. 13: Hodnocení nabízených služeb ...................................................................... 48 Graf č. 14: Cenová relace v kempu podle návštěvníků .................................................. 49 Graf č. 15: Nejzajímavější atraktivity podle návštěvníků............................................... 50 Graf č. 16: Nespokojenost návštěvníků kempu .............................................................. 51 Graf č. 17: Motivace návštěvy kempu ATC Merkur ...................................................... 52 Graf č. 18: Doporučení návštěvy kempu ATC Merkur .................................................. 53 Graf č. 19: Plán pro další návštěvu kempu ..................................................................... 54
11
Úvod Téma Profil návštěvníka kempu ATC Merkur, který se nachází na jižní Moravě, jsem si vybral z toho důvodu, že jsem v posledních letech v samotném kempu přes prázdniny pracoval a jelikož se mi osobně areál líbí, zajímalo mě, jak si vede s návštěvností a oblíbeností ze strany hostů. Hlavním úkolem bakalářské práce je tedy specifikovat návštěvníka kempu ATC Merkur na základě dotazníkového průzkumu a dalších dále v textu specifikovaných metod a následně vytvořit návrhy na zvýšení návštěvnosti tohoto kempu. Obsahem teoretické části práce je charakteristika Jihomoravského kraje. Další kapitola popisuje zajímavou historii, která se udála před samotným vznikem kempu. Následně se věnuji obci Pasohlávky, pod kterou kemp patří a dále popisu samotného ATC Merkur. V praktické části jsou zpracována sekundární data vycházející z interních údajů poskytnutých turistickým informačním centrem. Jedná se například o návštěvnost kempu v posledních pěti letech. Další část je věnována sběru primárních dat na základě dotazníkového šetření a následného vyhodnocení pomocí grafů a tabulek. Součástí praktické části je vypracování SWOT analýzy a konkrétní návrhy na zlepšení návštěvnosti.
12
TEORETICKÁ ČÁST 1
Jižní Morava
V první části této práce bych se rád krátce zaměřil na Jihomoravský kraj, ve kterém se nachází samotný kemp ATC Merkur. Tento hospodářsky významný region s výhodnou polohou v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem od nepaměti tvoří strategickou křižovatku Evropy. Jihomoravský kraj se rozlohou řadí na čtvrté místo a počtem obyvatel na třetí místo mezi ostatní regiony České republiky. [1] Pro mnoho lidí je jižní Morava krajem obdělaných vinic, rozkvetlých sadů a úrodných polí. Člověk zde pozná půvab bukových lesů a luk plných květů, tajemné kouzlo lužního lesa na toku Dyje nebo nezaměnitelnou siluetu Pálavy. V kraji nalezneme krásné přírodní scenérie, historické hrady a zámky, archeologická naleziště, krasové jeskyně, kostely a synagogy, místa krvavých bitev, tradiční folklórní slavnosti i vodní plochy ke koupání. Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno. (2)
1.1 Přírodní zajímavosti Jižní Morava oslňuje své návštěvníky rozmanitostí a bohatstvím přírodních krás. Nemůžeme se tedy divit, že právě tady UNESCO chrání území – Biosférickou rezervaci Dolní Morava a Biosférickou rezervaci Bílé Karpaty. Právě na jižní Moravě v roce 1956 vznikla první moravská chráněná krajinná oblast Moravský kras, a leží tu rovněž jeden ze čtyř národních parků České republiky Národní park Podyjí. V kraji se nachází početná místa s výskytem teplomilné flory a fauny, rozsáhlé komplexy lužních lesů i vodní plochy, které jsou rájem vodního ptactva. [1]
1.2 Památky UNESCO Díky dávnému osídlení a bohaté historii je jižní Morava krajem se stovkami významných architektonických památek. Na území se nacházejí také památky zapsané v seznamu UNESCO: Vila Tugendhat v Brně a Lednicko-valtický areál. [3]
13
1.2.1 Lednicko-valtický areál Rozsáhlý přírodně-krajinářský celek, budovaný v 18. a 19. století rodem Lichtenštejnů, se nachází mezi Valticemi a Lednicí. Tento areál zahrnuje mnoho významných památek: Janův hrad, Tři Grácie, Svatý Hubert, Kolonáda aj. Nejvzácnější z nich je Minaret, nejhonosnější zámky Lednice a Valtice. Součástí areálu je mnoho parků, rybníků a přírodních zajímavostí. Na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je zapsán od roku 1996. [4]
1.2.2 Vila Tugendhat Světové proslulé dílo architekta Ludwiga Miese van der Rohe z roku 1930 je národní kulturní památkou. Neobyčejně řešená rodinná vila s avantgardními prvky, která spojuje vrcholnou účelnost s estetikou interiéru, byla na seznam UNESCO zapsána v roce 2001.
1.3 Turistické atraktivity Jižní Morava se svou úrodnou nížinou i pohořími Bílé Karpaty, Chřiby a Pavlovské vrchy skýtá spoustu možností ke sportování a odpočinku. Známý autodrom Masarykův okruh v Brně, vybudovaný v roce 1987, je dějištěm světových a evropských závodů automobilů a motocyklů s pověstí jedné z nejbezpečnějších tratí na světě. Nesmírně pestrá je také paleta možností cykloturistických výletů. Na své si zde přijdou jak pohodáři, tak ti, kteří usilují o hodnotný sportovní výkon. Pro milovníky golfu je možnost navštívit Golf Invest Austerlitz ve Slavkově u Brna. Dále na jižní Moravě je mnoho míst, kde se můžete projet na koni. Poslední dobou se těší značné oblibě nejrůznější formy aktivního odpočinku, zejména pak pěší turistika. Vzhledem ke členitosti terénu a příznivému klimatu je jižní Morava ideálním prostředím pro ty, kteří hodlají strávit svůj volný čas poznáváním kraje i jeho obyvatel po svých. (5)
14
2
Pálava a Novomlýnské nádrže
V další kapitole této práce bych se rád přiblížil k chráněné krajinné oblasti Pálavy a věnoval se důvodům vytvoření Novomlýnských nádrží a velmi zajímavé historii, díky které mimo jiné vznikl také kemp ATC Merkur. Oblast Pálavy přitahuje lidi odedávna. Pravděpodobně ji nejvíce po celém světě proslavil nález Věstonické venuše pocházející z dob lovců mamutů. Jen o několik kilometrů vzdálený vrch Mušov proslul zase díky odkryté hrobce germánského bojovníka a zbytkům římského tábora. Chráněná krajinná oblast Pálava byla v roce 1986 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO jako příklad harmonické kulturní krajiny jižní Moravy. Pálava je pro mnoho milovníků jarní přírody spojena se žlutými květy hlaváčků a fialovými kosatci, ale pozoruhodným přírodním fenoménem je výskyt slanomilné vegetace v národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu a součástí CHKO je také Národní přírodní rezervace Křivé jezero, ukázka krajiny, která skončila na dně Novomlýnských nádrží. Když byly koncem 80. let nádrže napuštěny, zdálo se být dílo zkázy dokončeno. Příroda se ale aspoň částečně vrátila a prostřední Věstonická nádrž byla po několika letech dokonce vyhlášena za přírodní rezervaci. Po krásách přírody Pálavy a Novomlýnských nádrží vede hustá síť značených tras pro pěší turistiku, cykloturistiku a jsou zde také dvě naučné stezky - NS Turold v Mikulově a NS Děvín. [6]
2.1 Vodní dílo Nové Mlýny S výjimkou atomových elektráren snad není v naší republice kontroverznější stavby, která by vyvolala tolik vášnivých sporů a diskuzí, jako právě jihomoravské nádrže. Spory mezi ekology a vodohospodáři provázely jejich stavbu i dostavbu v roce 1989 a trvají také po jejich napuštění. V polovině devadesátých let byla rozhodnutím vlády provedena některá dílčí ochranářská opatření.
15
2.1.1 Historie vodních nádrží Na dolních tocích Moravy a Dyje se po tisíciletí vyvíjela osobitá nížinná krajina pravidelně zaplavovaná rozvodněnými řekami. Toto rovinné záplavové území, v podstatě nejnižší stupeň říční terasy, pod nímž už leží jen koryto řeky, se odborně nazývá niva. Na ní pak vyrůstá specifické společenstvo humózních podmáčených listnatých lesů s bohatým bylinným podrostem zvané luh. Na nivě zůstávají často opuštěná, mrtvá ramena meandrujících řek, která se stávají lužními jezery. Na některých místech, zvlášť podél Dyje, se také zvedají ostrůvkovité pahorky písků, místně zvané hrúdy, které do tvaru dun vyfoukaly větry v dobách ledových. Skoro každý hrúd porůstal a zpevňoval borový les a na vrcholku nejednoho z nich vyrostly během staletí pevnosti, hrádky, kostely a naposledy i romantické stavby Lichtenštejnů. V průběhu posledního tisíciletí, kdy byla Jižní Morava souvisle osídlena, byly lužní lesy částečně káceny, aby na jejich místě vyrostly travnaté pastviny a vlhké lužní louky. Až do poloviny 70. let minulého století existoval na jihovýchodní Moravě největší lužní komplex ve střední Evropě. Na soutoku obou řek, jižně od Lanžhota, měl dokonce pralesní charakter a v pozměněné podobě lužních lesů, luk, pastvin a mokřadů se táhl jednak na sever po nejnižší části Dolnomoravského úvalu, Obr. č. 1: Novomlýnské nádrže [8] jednak na západ úvalem Dyjsko-svrateckým. Po napuštění Novomlýnských nádrží, v místě, které se také nazývá Věstonická brána, zmizelo pod vodou přes 3230 hektarů tohoto lužního společenstva. Rozlehlá vodní hladina navíc změnila vodní režim krajiny i místní mikroklima. Břehy devastovalo silné vlnobití a místy docházelo k sesuvům půdy. Zbytek lužního lesa nad nádržemi ztratil spojení s komplexem luhů na jihovýchodě a jeho izolovaná existence byla ohrožena. Toto poslední velké vodní dílo socialistického Československa sledovalo především ekonomické cíle – přehradní nádrže na řece Dyji měly omezit pravidelné záplavy a stát se zároveň zásobárnou vody pro úrodná pole tradičně suché jižní Moravy. Počítalo se také s jejich rekreačním a sportovním využitím. Ovšem Novomlýnské nádrže se od jiných údolních přehrad v mnoha směrech liší. Především byly postaveny v mimořádně hodnotné krajině s tisíciletou kulturní tradicí, s intenzivním zemědělstvím a ve vzácném 16
komplexu lužních lesů. Neleží v úzkém říčním údolí ale na rovině ploché jako dlaň. Dokonce na nejnižším místě Moravy, s nadmořskou výškou své hladiny kolem 170 metrů. Maximální výška hrází je sice jen kolem sedmi metrů, ale zato jejich délka dosahuje v součtu přes 6,5 km a u dolní nádrže musela být dokonce postavena i hráz boční. Všechny tři nádrže jsou velmi mělké a jejich kaskády se liší jen asi o dvacet centimetrů. Současně však každý decimetr vodního sloupce zaplavuje velké plochy tohoto nížinného území. V posledním desetiletí se využití jednotlivých nádrží diferencovalo, a tak se alespoň částečně vyrovnaly protichůdné zájmy ekologické a ekonomické. (7)
2.1.2 Jednotlivé nádrže VD Nové Mlýny Jistě nebude na škodu připomenout si některé okolnosti doprovázející vznik jednotlivých nádrží Vodního díla Nové Mlýny, jak je oficiálně komplex nádrží (někdy též zdrží) nazýván. Nádrže byly budovány postupně. První byla v letech 1975-1979 vybudována horní – Mušovská nádrž. Časově následovala střední – Věstonická nádrž (1975-1981), její existenci však doprovázely komplikace. Po plném napuštění na jaře 1982 vlnobití vážně narušilo opevnění hlavní hráze, a tak musela být z větší části vypuštěna. Opětné napuštěné nádrže na plnou vodu bylo provedeno postupně v letech 1987-1988.
Obr. č. 2: Mapa Vodního díla Nové Mlýny [10]
17
Dolní – Novomlýnská nádrž byla vybudována v letech 1982-1988. Existenci této největší nádrže, zčásti pak i střední Věstonické nádrže, doprovázely v následujících letech rozporné diskuze a názory, když se objevily požadavky na vypuštění nádrží s cílem obnovy původního stavu. Výsledkem těchto rozporných aktivit bylo, že od roku 1995 jsou provozní hladiny střední a dolní nádrže o 80-85 cm nižší, než byla hladina, na kterou byly původně napuštěny a se kterou bylo počítáno. Rovněž neujasněnost uspořádání a využití okolí Novomlýnské nádrže je svým způsobem negativem tehdejších sporů. Mušovská nádrž Nádrž má podlouhlý tvar, její pomyslnou osu tvoří zatopený tok řeky Dyje, která je současně jediným přítokem nádrže. Zatopená plocha nádrže činí 530 ha, objem zadržované vody 12,5 mil. m3. Průměrná hloubka nádrže je pouze 2,3 m. Pod hladinou nádrže zmizelo 11 km toku Dyje o ploše asi 25 ha a dále odstavená říční ramena, tůně, jezírka a kanály Obr. č. 3: Mušovská nádrž [11] o celkové výměře 15-20 ha. (9) Nádrž je nejstarší a nejmenší, s hrází dlouhou 2484 metrů. Turisticky je nejvíce navštěvovaná a zejména její severní břeh v okolí vesnice Pasohlávky je vyhlášenou rekreační oblastí. V obci samé je řada drobných kempů a lze se tam ubytovat i v pronajímaných letních bytech. Největším rekreačním centrem je však velký kemp Merkur, o kterém se později dozvíme podrobněji v samostatné kapitole. (7) Věstonická nádrž Hranice střední nádrže, která má okrouhlý tvar, tvoří na západě hráz Mušovské nádrže a na východě hráz Novomlýnské nádrže. Až na nepatrný úsek severního břehu je nádrž vymezena uměle vytvořenými hrázemi. V nádrži se nachází zatopený soutok Jihlavy a Svratky a soutok Svratky a Dyje. Plocha nádrže dosahuje 1033 ha při celkovém objemu zadržené vody okolo 34 mil. m3. V současnosti je objem zadržované vody výrazně nižší. Průměrná hloubka nádrže je při plném stavu 3,2 m. (9)
18
Střední nádrž způsobila ztráty nejtěžší, protože zaplavila prehistorické a raně slovanské území. Na samém jejím břehu se ocitla obec Dolní Věstonice se světově proslulými nálezy z doby lovců mamutů. Úplně pod hladinou pak zmizela obec Mušov, po které zůstaly jen dva ostrovy, bývalé kopce. Stará písečná duna se dvěma tisíci hrobů z doby Velkomoravské říše, zvaná Na pískách, je nyní ostrovem Písky a druhý velký ostrov Kostelní nese na svém vrcholu odsvěcený kostel sv. Linharta. Při snížené hladině Obr. č. 4: Věstonická nádrž [12] o pár decimetrů se nad Věstonickou nádrží objevují i další drobné ostrůvky, ideální hnízdiště ptáků. Právě o tuto Věstonickou nádrž svedli ekologové tvrdý zápas s vodohospodáři. V roce 1994 vyhlásil okresní úřad v Břeclavi Střední nádrž za přírodní rezervaci. Byla to minimální kompenzace za škody způsobené zaplavením lužního lesa. Tato nádrž se záhy stala dočasným a v některých případech i trvalým domovem mnoha vodních a mokřadních ptáků. Mnozí z nich také na ostrovech zahnízdili. O rok později se podařilo ministerstvu životního prostředí prosadit vládní rozhodnutí, podle něhož byla akciová společnost Povodí Moravy přinucena snížit hladiny ve střední a spodní nádrži o 85 cm, tedy na úroveň hladiny 165,5 m nad mořem. Těchto pár desítek centimetrů, o které se po několik let vedl zápas, se snad může jevit jako malicherný problém, ale když byla v roce 1995 skutečně hladina snížena, vystoupily z ní široké pobřežní nížiny, které po šesti letech zarostl mladý les s bohatým lučním podrostem. Zvětšila se také plocha ostrovů a tak horní část lužních lesů v Podyjí opět získala spojující koridor s jihovýchodním komplexem v soutokovém poříčí dyjsko-moravském. Střední nádrž také slouží k chovu ryb. (7) Novomlýnská nádrž Nádrž zaujímá plochu okolo 1670 ha při průměrné hloubce 5,2 m. Nádrž byla napuštěna v roce 1988. První roky existence nádrže byly poznamenány extrémními názory a požadavky různých ekologických uskupení i jednotlivců, jež si po pádu totalitního centrálního systému představovaly, že si mohou prosazovat své bez ohledu na realitu. Požadavky na vypuštění dolní nádrže, případně i střední, a hledání případných kompromisů zaměstnávalo odpovědné instituce a organizace počátkem 90. let. Celé 19
tažení vyústilo nakonec v řešení, kdy bylo od roku 1995 přistoupeno na snížení vodní hladiny o 85 cm. V této nádrži vzhledem k jejím hloubkovým poměrům to znamená pouze snížení objemu akumulované vody cca o 15 mil. m3. (9) Tato dolní nádrž se nazývá Novomlýnská, protože je nejblíže obci Nové Mlýny. Je nemladší, nejrozlehlejší a má také nejdelší hráz, která činí 2812 metrů. Nádrž je využívána hlavně v létě ke sportování a rekreaci. K jejím břehům nejčastěji přijíždějí
zkušení
vyznavači
vodních
sportů,
protože rozlehlá hladina a dobrý vítr z kterékoli Obr. č. 5: Novomlýnská nádrž [12] strany vytvářejí skvělé podmínky pro surfování i pro módní vznášivé klouzání po hladině pomocí prkna a malého padáku. Tento kiteboard je sice sport mladý, ale velmi zábavný a progresivní. Pro ty, kdo dávají přednost luxusnějšímu jachtinku, slouží přístaviště Yachtklubu u obce Pavlov. V posledních letech se na dolní nádrži začínají pořádat i různé závody, které se pomalu stávají tradicí. (7)
2.2 Zaniklá obec Mušov V době před výstavbou vodního díla Nové mlýny docházelo na jižní Moravě na soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky k pravidelným dlouhotrvajícím záplavám, které se často opakovaly i vícekrát v roce. Tento stav se nevyhnul ani obci Mušov, jež byla centrem této
oblasti.
Opakující
se
záplavy byly
právě
jedním
z důvodů
výstavby
Novomlýnských nádrží a s tím spojené zatopení Mušova. Zaniklá obec měla velice významnou polohu. Bylo to dáno několik fakty. Prvním předznamenáním je skutečnost, že v jejím okolí se nachází geotektonický uzel, tedy místo křížení poruch zemské kůry. To lze dobře sledovat tím, že se v okolí slévá několik vodních toků, jejichž průběh je vázán na poruchy zemské kůry a na ně vázáné zóny s poklesovou tendencí. Katastrální území obce Mušova hraničilo na severu s městečkem Pohořelice a obcí Ivaň, východně s obcí Pouzdřany a městečkem Dolní Věstonice a částečně též s Horními Věstonicemi, na jihu s obcí Horní Věstonice a na západě s městečkem Dolní Dunajovice a Pasohlávkami. (9)
20
2.2.1 Historie obce Ve stínu odkrytých pravěkých a nemnoha dochovaných středověkých památek dnes leží neviditelný obraz Mušova, městečka, které postihl stejný osud jako několik vesnic při stavbě přehrad. Že Mušov a jeho okolí býval odjakživa přitažlivý kus světa, stvrdili staří Římané. Ti na blízké vyvýšenině Hradisko (Burgstall), ležící na křižovatce důležitých obchodních cest, vybudovali v druhé polovině 2. století za vlády císaře Marka Aurelia rozsáhlý komplex s vojenskými zařízeními v bezprostředním okolí. [13] Zamysleme se krátce nad životem lidí, kteří žili, pracovali a měli své životní tužby v místech, kde zmizela jihomoravská obec Mušov. Pro obyvatele Mikulovska byl Mušov průjezdní obcí na cestě z Mikulova do Brna a příliš se nelišil od ostatních obcí rozložených v rovinatém terénu Dyjsko-svrateckého úvalu. Stál na pokraji mohutného porostu lužních lesů pod Pálavou, obklopen zaplavovaným územím, a jen na severozápad od bývalé obce se vypíná nízké návrší Římského kopce. Když v létech 1927 a 1928 dr. Gniers z tehdejšího Státního archeologického ústavu započal s průzkumem hlubších vrstev Římského kopce, odkryl v něm právě římskou vojenskou stanici vybudovanou římskými vojáky. (9) Mušov proslavila ještě jedna mimořádně archeologická událost. Na podzim roku 1988 byla na katastru zaniklé obce při těžbě písku nalezena hrobka se značně různorodým souborem předmětů germánské a římské provenience převážně datovaných do období markomanských válek. Kamenná konstrukce a velikost hrobové komory, skladba, bohatství a originalita milodarů podnítili odborníky k názoru, že zde museli být pohřbeni představitelé tehdejší germánské společnosti, dokonce snad královského původu. Jedinou dochovanou stavbou zaniklého Mušova je dnes bývalý farní kostel sv. Linharta, který stojí na ostrově uprostřed Věstonické nádrže. Jeho původní románskou tvář dávno překryla gotika, později baroko a nakonec roku 1911 stavební vývoj kostela završila částečná přestavba v historizujícím, novogotickém slohu. [13]
Obr. č. 6: Kostel sv. Linharta [14]
21
3 Obec Pasohlávky Vinařská obec Pasohlávky leží na severním břehu Novomlýnských nádrží asi 15 km severozápadně od Mikulova. Východně od obce se rozkládá pruh lužních lesů v nivě Jihlavy, na jehož jižním okraji byla v bývalé štěrkovně vyhlášena přírodní památka Betlém. Chrání významnou lokalitu vodního ptactva
a
obojživelníků.
místo
pro
Pasohlávky
rozmnožování jsou
jednou
z největších rekreačních oblastní na jižní Moravě. V blízkosti obce se nachází velmi rozsáhlý a jeden z nejznámějších kempů v České republice autokemp ATC Merkur, ležící na severním břehu horní Novomlýnské Obr. č. 7: Centrum Pasohlávek [17] nádrže. [15], (16) Obcí prochází Jantarová stezka, po které se dá dojet jedním směrem k rakouským hranicím, nebo opačným směrem do Brna. Mikulovská vinařská stezka zavede cyklisty k vinným sklípkům v obci nebo k okolním vesnicím. V obci jsou dvě vinné uličky, které nabízejí posezení v příjemném prostředí u dobrého vína. Atraktivitu území a jeho další možný rozvoj zvyšují i nalezené vydatné geotermální prameny s unikátním složením síranů. Domů si návštěvníci odvážejí plody jižní Moravy - meruňky, broskve, okurky, celoročně víno a na podzim burčák. [13]
3.1 Historie Pasohlávek Po vzniku nové politické správy rakouské monarchie v roce 1850 se Pasohlávky staly součástí soudního a politického okresu Mikulov, v jehož správě zůstaly až do vzniku okresu Břeclav v roce 1960. S tímto politickým začleněním prožila ves i okupaci německou armádou 8. října 1938 a konec války 7. května 1945. Vesnici zasáhly správní změny v souvislosti s výstavbou Novomlýnských jezer. V důsledku připravované fyzické likvidace obce Mušov byl v roce 1976 v Pasohlávkách vytvořen společný Místní národní výbor obou obcí, který byl zrušen k 1. lednu 1980 po zániku Mušova. Právě do Pasohlávek a také do Pohořelic se přestěhovala část mušovských občanů.
22
Obec ve starých písemných pramenech jmenovaná Uherčice na Bílém břehu, patřila v roce 1276 dolnokounickému klášteru, který ji tehdy získal od staroboleslavské kapituly. Vesnice byla pravděpodobně kolonizačního původu a její osu tvořila komunikace, která se ve východní části rozšiřovala v náves, na níž stávala kaple. Někdy za válek 15. století zpustla a v první polovině 16. století byla znovu osídlena nově příchozím charvátským obyvatelstvem. V roce 1574 zde bylo 33 usedlíků a jeden obecní grunt. Po Bílé hoře ves propadla konfiskace a získal ji kardinál František z Ditrichštejna, který ji natrvalo připojil k statku, jenž příslušel k panství dolnokounickému. Za třicetileté války byla ves velmi zdemolovaná a patřila k nejzničenějším vsím celého břeclavského okresu. Z původních 43 usedlých válku přežilo jen 9. Obnova vsi však probíhala velmi rychle a na počátku 18. století zde bylo už 48 obyvatel. Při sčítání lidu v roce 1763 žilo v Pasohlávkách dokonce 80 rodin selských a 26 podružských s celkem 397 obyvateli. Nejvyššího počtu dosáhlo zdejší obyvatelstvo v roce 1930, kdy tu bydlelo 1 021 osob. Před
válkou
žilo
v
Pasohlávkách
převážně německé obyvatelstvo, které patřilo k nacionálně nejuvědomělejším v celém tehdejším mikulovském okrese. Proto bylo po válce odsunuto a jeho majetek byl konfiskován. Této konfiskaci propadlo z 1594 ha půdy plných 1549,3 ha a z 242 popisných čísel 230 domů. Přestože byla obec dobyta až na samém Obr. č. 8: Historické Pasohlávky [19] konci války a patřila k posledním okupovaným místům na Mikulovsku, tvrdě se o ni bojovalo a při bojích bylo zničeno 162 domů zcela a dalších 72 bylo těžce poškozeno. Proto přišlo v průběhu druhé půle roku 1945 a v roce 1946 do Pasohlávek jen 37 rodin. I přes dosídlení tedy počet obyvatel silně poklesl. V roce 1950 žilo v obci pouze 282 osob. Fara vznikla ve vsi zřejmě záhy po jejím založení a připomíná se již v roce 1276. V 16. století zde převládlo nekatolické náboženství a v roce 1612 se tu dokonce usadili novokřtěnci a zřídili si tady svůj společný dům. Byli odsud vypuzení, stejně jako všichni jejich souvěrci z celé Moravy, po vydání císařského výnosu namířeného proti všem nekatolíkům v roce 1622. Farní úřad byl v obci obnoven v roce 1885. Dnes spadají Pasohlávky pod děkanství mikulovské a jsou spravovány farářem drnholeckým. 23
V obci je rovněž kazatelská stanice českobratrské církve evangelické příslušná k hustopečskému sboru, dnes však spravovaná v Břeclavi. Na návsi původně stávala kaple sv. Ducha, která byla v roce 1675 přestavěna a pravděpodobně v této souvislosti zasvěcena sv. Anně. O tomto zasvěcení se ovšem mluví až v roce 1691. Škola byla v obci zřízena v roce 1788. Nová školní budova byla postavena v roce 1883. Dnes je v Pasohlávkách pouze mateřská škola a dvě třídy 1. - 3. ročníku Základní školy. Ostatní děti navštěvují úplnou Základní školu v Drnholci. Obec užívala v minulosti v pečeti obecního znamení, na němž blízkost Dyje symbolizoval rak a vinařství v obci vinařský nůž. Nový znak byl vsi udělen
rozhodnutím
předsedy
Poslanecké
sněmovny dne 19. června 1995. Znak zohledňuje i nástupnictví městečka Mušova. Dělený štít má v horní stříbrné polovině nad modrou vlnitou patou červeného ležícího raka. Spodní polovina je červeno-stříbrně polcena, kdy vlevo je stříbrný vinařský nůž s hnědou střenkou a vpravo dřevěná loďka, v níž vyrůstají z jednoho stonku Obr. č. 9: Znak Pasohlávek [17] dvě překřížené ratolesti zakončené žaludem. Právě ona loďka s motivem dubových ratolestí se žaludy pochází ze starého mušovského znaku. Prapor byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny z 19. února 1998. List tvoří dva pruhy - bílý a modrý. V žerďové polovině bílého pruhu je červený rak klepety k žerdi.
3.2 Památky a turistické zajímavosti Při toulkách okolím Pasohlávek pěšky či na kole po vyznačené cyklistické trase Kolem ATC Merkur vede cesta i na Hradisko, což je nejvyšší místo v okolí s nadmořskou výškou 220 m. Nabízí se zde možnost shlédnout celé Vodní dílo Nové Mlýny od Drnholce až po Nové Mlýny. Toto místo je zajímavé hlavně svou historií. Lokalita Hradisko u Mušova je známa nálezy římských mincí ze 17. a 18. století. Že se jedná o pozůstatky pobytu římského vojska, prozradil výzkum v letech 1926-28. 24
Ve dvacátých letech dvacátého století, jak jsem psal již v předchozí kapitole, zde bylo objeveno římské vojenské ležení z doby vlády římského císaře Marka Aurelia s množstvím zděných staveb. Stavby byly vojenského charakteru a podle nálezů lze usuzovat i přítomnost vysokých římských důstojníků. Byl zde vojenský tábor části římské legie, která sídlila od počátku 2. století n. l. ve Vindoboně (dnešní Vídeň) a tábor užívala patrně do uzavření míru před koncem 2. století n. l., kdy skončily markomanské války. Opěrný bod římského vojska byl vystavěn z pálených cihel označených písmeny římské legie. V severní části Hradiska můžeme ještě dnes vidět pozůstatky bádání archeologů a pomyslně kráčet ve stopách vojáků Marka Aurelia. Dominantou Pasohlávek je kostel svaté Anny a velkou zajímavostí je také kostel svatého Linharta v Mušově, o kterém jsem již psal v předchozí kapitole. [18]
3.2.1 Kostel svaté Anny Jedná se o římskokatolický chrám, na jehož místě stála již za třicetileté války kaple svatého Ducha, která byla obnovena v roce 1675. V poslední čtvrtině 17. století bylo změněno její zasvěcení na svatou Annu. V roce 1811 zde byl postaven pozdně barokní jednolodní kostel a v roce 1818 byla vybudována 32 m vysoká věž. V této podobě se chrám dochoval dodnes, v průběhu let byly kromě oprav a rekonstrukcí realizovány pouze menší úpravy. Interiér kostela byl výrazně upraven v letech 1991 a 1992, kdy zde byla instalována díla moderního umění. U kostela stojí ještě památkově chráněná plastika sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století. [1]
Obr. č. 10: Kostel sv. Anny [17]
25
4 Kemp ATC Merkur V této části práce se již dostáváme k popisu samotného kempu ATC Merkur, který se nachází na břehu horní Novomlýnské nádrže. Uzavřený areál má rozlohu 41,5 ha, z toho vodní plocha má 23 ha a tvoří ji dvě oddělené laguny. Rekreace u vody v ATC Merkur nabízí vše, co k létu patří – plavání, opalování, rybaření, projížďky na lodičkách, šlapadlech, brázdění hladiny na surfu, kiteboardu nebo jachtě. Milovníci plážových sportů se mohou vyřádit na beachvolejbalových hřištích, tenisových kurtech, trampolínách nebo minigolfu. Travnato-písčité pláže a pozvolný vstup do vody je bezpečný i pro rodiny s malými dětmi. Areál je díky svému umístění a vybavení vyhledávaným rekreačním a zábavním centrem pálavských jezer. [20]
Obr. č 11: Plánek kempu ATC Merkur [21] Zde se můžeme podívat na denní vstupné do kempu, které je platné do 23:00 hod. Uvedené ceny jsou včetně platných sazeb DPH. Vstupné do ATC Merkur hlavní sezóna 29.6. – 2.9.
mimo sezónu
50 Kč 30 Kč 20 Kč zdarma 60 Kč 60 Kč 30 Kč zdarma
20 Kč 10 Kč zdarma zdarma 40 Kč 40 Kč 20 Kč zdarma
Celodenní vstupné dospělí děti od 5 do 13 let osoby ZTP, ZTP/P průvodce osoby ZTP/P pes parkovné parkovné ZTP, ZTP/ parkovné BUS
26
Odpolední vstupné: od 17:00 hod. dospělí děti od 5 do 13 let osoby ZTP, ZTP/P pes parkovné parkovné ZTP, ZTP/
30 Kč 20 Kč 10 Kč 40 Kč 40 Kč 20 Kč
Tab. č. 1: Ceník vstupného do kempu ATC Merkur [18]
4.1 Ubytování V autokempu ATC Merkur Pasohlávky si ubytování vybere snad každý. V nabídce jsou plně zařízené bungalovy s celkovou kapacitou 326 lůžek, chatky s celkovou kapacitou 72 lůžek, obytné buňky a dále je zde 1350 míst pro stany a karavany. Protože sociální zařízení je k dispozici pouze v bungalovech, nachází se v kempu několik budov s umývárny, toaletami a sprchami s teplou vodou. (22)
4.1.1 Typy ubytování Bungalovy Bungalovy jsou přízemní a patrové domky, stojící vedle sebe. Jeden komplex (BI., BII., BIII., BIV., BVI.) obsahuje 14 bungalovů a každý má samostatný vchod s možností parkování automobilů přímo před vchodem do bungalovu. 3 lůžkové bungalovy jsou přízemní, v každé řadě je pouze jeden třílůžkový patrový. Dále jsou v nabídce 4, 5 a 6 lůžkové bungalovy. V zadní části kempu Merkur najdeme komplex Bungalovy VII., který obsahuje 14 bungalovů a Obr. č. 12: Bungalovy BI. [21] každý má samostatný vchod s možností parkování automobilů přímo před vchodem do bungalovu. 2 lůžkové bungalovy jsou přízemní, ostatní patrové. V komplexu je jeden dvoulůžkový patrový bungalov s balkonem, dále jsou v nabídce 4, 5 a 6 lůžkové. [21]
27
Obytné buňky Jednoduché buňky jsou pro 4 osoby se základním vybavením. Sociální zařízení není součástí buněk (budova s toaletami a sprchami je cca 50 metrů od buněk). Tyto buňky a dále také chatky čtyřlůžkové a dvoulůžkové jsou určeny zejména pro méně náročné klienty, školní skupiny a rybáře. Parkování je možné přímo před vchodem. Chatky Dřevěné dvoulůžkové a čtyřlůžkové chatky mají základní vybavení. Sociální zařízení stejně jako u buněk není součástí chatek. (22)
Obr. č. 13: Chatky v kempu [21]
Stany, karavany a volné plochy Milovníci kempování ve stanu nebo karavanu mají k dispozici dvě vyhrazené velké plochy s ohraničenými boxy. Prostor ATC I je přední části kempu v blízkosti jezera a Velké Laguny, kde jsou číslované boxy ohraničeny živým plotem. Box je prostor o velikosti 8,7 x 7,3 m. Prostor v ATC II je cca uprostřed kempu u Velké Laguny, kde jsou číslované boxy o velikosti 10 x 8 m. Obě plochy jsou včetně elektrické přípojky vhodné pro stany i karavany. Pro postavení karavanu či stanu i bez elektrické přípojky jsou určeny ostatní plochy v kempu. [21]
Obr. č. 14: Stanování v ATC Merkur [21]
28
4.1.2 Ceník ubytování Zde se můžeme podívat na stručný ceník ubytování v kempu pro rok 2013. Podrobnější ceník se pak nachází v příloze. Uvedené ceny jsou včetně platných sazeb DPH. Ceník ATC Merkur Pasohlávky 2013
pokoj v přízemí (3-lůžko) pokoj s balkónem (3-lůžko) pokoj v přízemí (4-lůžko) pokoj s balkónem (4-lůžko) pokoj s balkónem (5-lůžko) pokoj s balkónem (6-lůžko) Poplatky Parkovné Děti Pes Přímotop buňka (4-lůžko) chatka (2-lůžko) chatka (4-lůžko) Poplatky Parkovné Pes Přímotop Box v ATC I Box v ATC II Malý stan (max. 3 osoby) Velký stan Karavan
Termín A Termín B 01.04. 29.06. 29.06. 13.07. 24.08. 31.10. 03.08. 24.08. cena/lůžko/noc týdenní pobyt Bungalovy B I, II, IV, VI 270 Kč 7490 Kč 270 Kč 8050 Kč 270 Kč 8995 Kč 270 Kč 10780 Kč 270 Kč 11620 Kč 270 Kč 13720 Kč 30 Kč -50 Kč 40 Kč 100 Kč Obytné buňky 150 Kč Chatky 220 Kč 220 Kč
Termín C 13.07.
týdenní pobyt 7840 Kč 8400 Kč 9520 Kč 11340 Kč 12250 Kč 14385 Kč
40 Kč --60 Kč 100 Kč
40 Kč --60 Kč 100 Kč
750 Kč
750 Kč
3850 Kč 7700 Kč
3850 Kč 7700 Kč
30 Kč 40 Kč 40 Kč 60 Kč 100 Kč 100 Kč Karavany a stany 160 Kč 220 Kč 160 Kč 220 Kč 50 Kč 80 Kč 90 Kč 100 Kč 100 Kč 120 Kč
03.08.
40 Kč 60 Kč 100 Kč 220 Kč 220 Kč 80 Kč 100 Kč 120 Kč
Tab. č. 2: Ceník ubytování v kempu ATC Merkur [21]
29
4.2 Stravování V kempu si můžeme vybrat z bohaté nabídky restaurací s venkovním posezením, pizzerií, grilů a stánků rychlého občerstvení. Je zde také možnost rybích specialit, zejména pak v restauraci Rybářská bašta, která je vyhledávanou restaurací nejen rekreanty v kempu, ale i návštěvníky z okolí. Známá je především svými grilovanými specialitami, rybími pochoutkami, ale i tanečními večery a venkovním posezením s grilem. V mnoha restauracích je také možnost zakoupit polopenzi.
Obr. č. 15: Grill Bistro [21]
Přímo v areálu kempu se nachází několik prodejen potravin pro ty, kteří jsou ubytováni v bungalovech a vaří si raději sami. V těch je totiž mimo jiné k dispozici i kuchyňka s chladničkou, vařičem a základním kuchyňským vybavením. [21, 23]
4.3 Sportovní vyžití a relaxace Rekreace u vody v Pasohlávkách nabízí vše, co k ní patří – plavání, potápění, opalování, rybaření, projížďky na lodičkách, šlapadlech, brázdění hladiny na surfu, kiteboardu nebo jachtě. Je zde také možnost využít rad instruktorů zdejší surfařské školy a půjčovny. Milovníci plážových sportů se vyřádí na beachvolejbalových hřištích, tenisových kurtech, trampolínách nebo minigolfu. Pro vášnivé cyklisty jsou vyznačeny husté sítě kvalitních cyklostezek. Na výběr je mnoho variant od putování kolem vody a vinohradů, romantické výlety za památkami až po náročnější výlety okolo Pálavy. Ochuzeni zde nejsou ani vyznavači pěších výletů, kterým zaručeně učaruje podmanivá krása přírody Pálavy. Kemp ATC Merkur je také vhodný pro děti, které chtějí o prázdninách hlavně zábavu a legraci s rodiči nablízku. Dospělí také rádi Obr. č. 16: Velká Laguna [21] nechají malé potomky v bezpečném prostředí vydovádět. Písčité i travnaté pláže v Pasohlávkách jsou vhodné i pro nejmenší děti, protože dno se tady svažuje jen mírně. 30
Vybít si zde energii děti mohou na mnoha atrakcích včetně toboganu, nafukovacího hradu, na kolotoči, klouzačce nebo trampolíně. (24)
4.3.1 Cyklotrasa okolo ATC Merkur Oblíbená místní trasa s nízkou náročností, vedoucí po zpevněných i nezpevněných komunikacích. Je možné zvolit si mezi malým nebo velkým okruhem. Malý okruh je dlouhý 16 km a vede hlavně okolo střední Novomlýnské nádrže. Velký okruh má délku 27,5 km a vede okolo obou nádrží, tedy horní i střední. Trasa začíná v ATC Merkur, odkud pokračuje kolem střední (Věstonické) nádrže, za kterou se kousek dál nachází přírodní památka Betlém. Poté trasa vede kolem Mušovského luhu a přes řeku Jihlavu a Svratku podél Strachotínského rybníka, po hrázi mezi střední a dolní nádrží (Novomlýnská) do Dolních Věstonic. Zde je možnost navštívit archeologickou expozici „Věk lovců a mamutů“. Trasa pokračuje k areálu rybnikářství Pohořelice a rozděluje se. Malý okruh se tedy uzavírá návratem zpět po silnici přes hráz horní a střední nádrže do ATC Merkur. Velký okruh ještě pokračuje vlevo přes můstek Dunajovického potoku do vinařské obce Brod nad Dyjí a potom přes Pasohlávky po silnici zpět do ATC Merkur. (24), [25]
4.4 Kulturní akce a zajímavosti Zábava v kempu ATC Merkur západem slunce nekončí, naopak milovníci večerních zážitků si zde přijdou na své. Množství restaurací, hospůdek, diskoték či vinných sklepů
slibuje
nevšední
rozptýlení
a
odpočinek po horkém letním dni prožitém u vody. Milovníci kultury si jistě nenechají ujít noční promítání v letním kině nebo večerní divadelní představení pod širým nebem. Připraveny jsou také různé zábavné show a Obr. č. 17: Divadelní představení [21] posezení u cimbálu na hlavním náměstíčku. Pamatováno je zde samozřejmě i na děti. Pro ně jsou pořádány divadelní představení u pláže Velké Laguny a zábavná odpoledne s pohádkovými postavami. Různorodé akce se konají během celé sezóny. (24)
31
4.4.1 Archeologická výstava Archeologická výstava v kempu, kterou připravil Archeologický ústav Akademie Věd ČR v Brně, je věnována především nálezům, které zde zanechala v 2. století n. l. římská legie. Její hlavní stanoviště na Hradisku u bývalého Mušova je jednou z nejpozoruhodnějších
lokalit
na
našem
území. Je to jediné místo, kde byly doposud zjištěny
stavební
památky
antické
architektury u nás. V době pohnutých válečných událostí v letech 172 - 180 se zde nacházelo velitelské centrum římských legií, které řídilo akce proti místnímu germánskému obyvatelstvu.
Obr. č. 18: Archeologická výstava [21]
V rámci výstavy jsou přehledně představeny nejdůležitější archeologická zjištění, která pomohla osvětlit jednu významnou epochu historie našeho kraje. Jsou zde ukázky z prací na archeologických výzkumech, fotografická a kresebná dokumentace. Určitý prostor je věnován nejzajímavějším nálezům, mezi nimi vynikají jak pozůstatky hmotné kultury místního germánského obyvatelstva, tak i předměty, které zde po sobě zanechali Římané. Autoři výstavy věří, že její zhlédnutí napomůže k prohloubení znalosti návštěvníků o minulosti tohoto regionu a zároveň bude důstojně připomínat, že bohatství ukryté v zemi je významnou součástí národního kulturního dědictví. Je zde také možnost koupě různých suvenýrů jako například repliky římských mincí, medailon výstavy, víno z Římského vrchu, mince 1 Merkur nebo římské sklo. Promítá se zde i video s archeologickým bohatstvím obce Pasohlávky. Archeologická výstava se nachází v prostorách turistického informačního centra. [18]
4.5 Výlety Kdo si chce užít okolí kempu, může se vydat na nejrůznější místa. Z těch nejbližších lokalit mohu zmínit například městečko Drnholec s dlouholetou vinařskou tradicí, které je vzdálené 8 km od kempu. Další velmi oblíbenou lokalitou jsou Dolní Věstonice, které jsou známé po celém světě díky sošce Věstonické Venuše. Tato obec je vzdálená od kempu 10 km. Navštívit můžeme také 15 km vzdálený Mikulov, který je vyhlášený jako městská památková rezervace a nachází se zde rovněž přírodní rezervace Svatý 32
kopeček. Stejně vzdálené jsou také Pavlovské vrchy, kde najdeme Přírodní rezervaci CHKO Děvín, zříceniny hradů Děvičky nebo Sirotčí hrádek. Dalším místem k návštěvě může být vinařské městečko Poysdorf s muzeem, vzdáleného 20 km od kempu. Zajímavých lokalit k navštívení je samozřejmě mnohem více, uvedl jsem ty, které jsou v největší blízkosti kempu. Na co bych ale ještě poukázal, je sice o něco vzdálenější (do 30 km), ale zato krásný Lednicko-valtický areál, významná památka zapsaná do seznamu UNESCO. Zde můžeme shlédnout nádherný zámek, Minaret, zámecký park, památky jako Obr. č. 19: Státní zámek Lednice [1] Apolonův chrám nebo Dianin chrám. [21]
33
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST
5 Sběr sekundárních dat V druhé části této práce se budu věnovat sběru sekundárních dat. Pro bližší znázornění návštěvnosti kempu jsem získal interní data. Je zde vyjádřena celková návštěvnost kempu od roku 2008 do roku 2012. Protože kemp navštěvují i turisté ze zahraničí, je zde zvlášť uveden i počet těchto cizinců. Návštěvnost je také vyjádřena v jednotlivých měsících dílčích roků. Dále zde můžeme vidět pro představu celkový počet přenocování. Tato interní data, jak je uvedeno i v seznamu použitých zdrojů, mi poskytlo turistické informační centrum v Pasohlávkách. Všechny prezentované grafy a tabulky jsou pak výsledkem mojí vlastní práce.
34
Vývoj celkové návštěvnosti kempu v letech 2008-2012 62000 60673
Počet návštěvníků
60000 57966
58000 55960
56000
54298
53984
54000 52000 50000 2008
2009
2010
2011
2012
Rok Graf č. 1: Návštěvnost kempu ATC Merkur v letech 2008-2012 První graf nám ukazuje vývoj návštěvnosti kempu ATC Merkur v posledních pěti letech. Můžeme vidět, že návštěvnost v kempu téměř každým rokem roste. Nejvyšší návštěvnost byla tedy minulý rok 2012, konkrétněji 60 673 návštěvníků. Nejnižší návštěvnost zaznamenal rok 2008, na který měla patrně dopad hospodářská krize. Menším propadem v návštěvnosti byl rok 2010, kdy měl kemp 54 298 návštěv. Na tento výsledek mělo pravděpodobně dopad počasí, kdy srpnové ochlazení a špatná povětrnost způsobily, že v podstatě skončila sezona v půlce roku. (26)
35
Celkový počet návštěvníků ze zahraničí v letech 2008-2012 6000
5627
Počet návštěvníků
5000
4591
4693
2009
2010
4864 4448
4000 3000 2000 1000 0 2008
2011
2012
Rok Graf č. 2: Celkový počet cizinců v letech 2008-2012 Další graf se týká návštěv zahraničních hostů. Nejvyšší návštěvnost byla zaznamenána v roce 2008, kdy do kempu přijelo 5627 cizinců, což bylo něco přes 10% z celkového počtu návštěvníku. Bohužel v dalším roce 2009 návštěvnost zahraničních hostů klesla na 8 %, konkrétněji 4591 cizinců. V navazujících letech se návštěvnost moc nemění a kemp si udržuje stálou klientelu ze zahraničí, která je kolem 8 %. Nejčastější hosté přijíždí ze Slovenska, Německa, Rakouska, Dánska a Nizozemska. Občas zde také můžeme potkat turisty z Ruska nebo Anglie. (26)
36
Vývoj návštěvnosti v jednotlivých měsících v letech 2008-2012 30 000
Počet návštěvníků
25 000 20 000
2008 2009
15 000
2010 10 000
2011 2012
5 000 0 duben
květen
červen
červenec
srpen
Rok Graf č. 3: Návštěvnost v jednotlivých měsících v letech 2008-2012 Na dalším grafu můžeme vidět vývoj návštěvnosti v uplynulých pěti letech v jednotlivých měsících. Jedná se o rozmezí, kdy kemp funguje nejvíce. Vidíme tedy, že výrazně nejvyšší návštěvnost kempu je v měsících červenec a srpen, což se dalo očekávat. Tento vysoký počet návštěvníků ovlivňují především hlavní prázdniny, které mají studenti základních, středních ale i vysokých škol. Dalším hlavním důvodem je určitě teplé počasí, ve kterém lidé spíše vyráží na dovolenou a výlety. V červnu jezdí do kempu především starší hosté, jak jsem zjistil z TIC, kteří si chtějí užít klidnou dovolenou, neboť je v areálu méně lidí. V roce 2010 můžeme v měsíci srpna vidět propad návštěvnosti, kvůli ochlazení a špatnému počasí, o kterém jsem psal již u grafu č. 1. (26)
37
Celkový počet přenocování v letech 2008-2012 155000 151280
Počet přenocování
150000 145000
142453 140112
140000 135000
137174 131836
130000 125000 120000 2008
2009
2010
2011
2012
Rok Graf č. 4: Počet přenocování v letech 2008-2012 Rok
Počet přenocování
2008 2009 2010 2011 2012
2,44 dny/host 2,50 dny/host 2,53 dny/host 2,46 dny/host 2,49 dny/host
Tab. č. 3: Počet přenocování na jednoho hosta Na posledním grafu z této kapitoly máme možnost vidět celkový počet přenocování v uvedených pěti letech. Vidíme, že se graf táhne vzestupně podobně jako graf č. 1. Nejvyšší počet přenocování je tedy zaznamenán logicky v minulém roce 2012 a nejnižší množství v roce 2008. Pro zajímavost jsem ještě vypočítal počet přenocování na jednoho hosta. Z tohoto výsledku nám vychází, že nejlépe na tom s počtem přenocování v kempu, co se množství návštěvníků týče, je rok 2010. (26)
38
6 Sběr primárních dat V této části mé práce jsem měl za úkol vytvořit profil návštěvníka kempu ATC Merkur v Pasohlávkách. Výzkum jsem provedl za pomocí dotazníkového šetření. Tento průzkum probíhal v hlavní sezóně roku 2012 od začátku července do konce srpna a bylo osloveno 200 respondentů. Návratnost byla 85%, tedy 170 dotazníků. Dotazník obsahuje celkem 16 různě formulovaných otázek. K dispozici jsou otázky otevřené, uzavřené i polouzavřené. Respondent si tedy u některých otázek vybírá buď z předem připravených odpovědí, nebo může u dalších vyjádřit svůj vlastní názor a myšlenku. V dotazníku je zahrnuta i jedna otázka, které se říká baterie otázek a sdružuje v sobě více otázek kombinované s hodnotící škálou. Respondentovi urychluje a zjednodušuje vyplňování. Z vlastní zkušenosti vím, že do kempu přijíždí mnoho turistů ze zahraničí, proto jsem dotazník vyhotovil ještě v anglickém jazyce. Všechny odpovědi otázek jsou následně vyhodnoceny a graficky znázorněny. Prezentované grafy a tabulky jsou výsledkem mojí vlastní práce.
39
1. Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy?
dovolená, odpočinek
3% 17%
návštěva příbuzných, známých
2%
výlet 48%
služební cesta 22%
kulturní akce pouze projíždím 8%
Graf č. 5: Hlavní důvody návštěvy kempu ATC Merkur První otázkou zjišťujeme důležitý údaj, který se týká důvodu návštěvy kempu ATC Merkur. Z grafu můžeme vyčíst, že logicky je hlavní příčinou s 48 % dovolená/ odpočinek, ke které kemp vybízí nejvíce a byla to v dotaznících nejčastější odpověď respondentů s rodinou a dětmi. 22 % respondentů zatrhlo jako důvod své návštěvy výlet. Jednalo se převážně o cyklisty a návštěvníky z blízkého okolí, kteří se v kempu zdrží přes víkend. Třetí nejčastější odpovědí byly se 17 % kulturní akce, kterou zatrhávali především studenti a další mladí respondenti. Kemp je poměrně známý svými akcemi, kterých se koná v průběhu letních dnů i několik v jednom týdnu. Ať už se jedná o koncerty různých skupin, zumbou na náměstíčku, akce s rádiem Kiss Hády, živá představení a mnoho dalšího, není překvapující, že se odpověď zařadila mezi nejčastější.
40
2. Jak často navštěvujete kemp ATC Merkur?
15%
jsem zde poprvé
38%
1x ročně 2x ročně vícekrát 34%
nepravidelně
9% 4%
Graf č. 6: Četnost návštěv kempu ATC Merkur Druhá otázka nám udává četnost návštěv, které jednotliví respondenti podnikli do kempu. Většina lidí jasně uvedla, že kemp navštěvuje nepravidelně, konkrétně 38 %. Hned vzápětí jsou ovšem s 34 % respondenti, kteří do kempu přijíždí pravidelně 1x ročně. To je dobré znamení, že se návštěvníkům v kempu líbí a proto se rádi vrací. Jsou to především rodiny s dětmi, které do kempu přijíždí na každoroční dovolenou. Areál ale láká i nové návštěvníky, kterých je, jak můžeme z grafu vyčíst, 15 %. Celkem také hodně respondentů zatrhlo, že do kempu jezdí i vícekrát v jednom roku. Tito návštěvníci jsou především lidé z blízkého okolí, kteří si jezdí na víkend odpočinout od práce a každodenního stresu. Z vlastní zkušenosti, kdy jsem v kempu během hlavní sezóny pobýval, můžu potvrdit, že jsem si i spoustu návštěvníků pamatoval. Myslím tedy, že s oblíbeností kemp problém nemá, lidé se zde vrací rádi a jsou zvědaví, co nového v areálu přibylo.
41
3. Ve kterém ročním období tuto oblast nejčastěji navštěvujete?
10%
5%
jaro léto podzim
85%
Graf č. 7: Nejčastější roční období návštěv V další otázce se zabýváme, které je nejoblíbenější roční období pro návštěvu kempu. Jasně ze čtyř odpovědí vítězí léto. Je to logické, protože kemp funguje především v období léta a lidé dovolenou plánují v hlavní sezóně, kdy děti mají prázdniny a je teplé počasí. Samozřejmě dotazníkové šetření probíhalo právě v letním období, což může situaci trochu zkreslovat. Je spousta turistů, kteří zde zavítají hlavně v období jara či podzimu. Jedná se o aktivní lidi a sportovce, kteří se parnému počasí vyhýbají a vyráží na kolech do krásné přírody. Areál láká k návštěvám vinných sklípků a nabízí také právě i kola k vypůjčení. Nicméně i tak je kemp nejoblíbenější v hlavní sezóně, to i můžeme vidět v předchozí kapitole na grafu č. 3. Areál by proto mohl rozšířit nabídku akcí i na jaro a podzim, aby přilákal více návštěvníků.
42
4. Jak dlouho se obvykle v kempu zdržíte?
17%
21%
jeden den a méně
dva až tři dny čtyři dny až týden 19%
více dní
43%
Graf č. 8: Délka pobytu návštěvníků v kempu Další otázkou zjišťujeme, jaká je obvyklá délka pobytu návštěvníků v kempu. Z grafu můžeme vyčíst, že 43 % respondentů uvedlo jako odpověď čtyři dny až týden. Opět se nám tedy ukazuje, že zde lidé jezdí především na dovolenou, která zpravidla trvá týden. Druhá nejčastější odpověď je možná překvapivě jeden den a méně, kterou uvedlo 21 % respondentů. Jedná se o návštěvníky, kteří jedou do kempu na krátký výlet, lidi z blízkého okolí nebo návštěvníky, které do kempu přilákala nějaká kulturní akce a zábava. Třetí nejčastější odpověď je dva až tři dny, kterou zaznamenalo 19 % respondentů. Spousta návštěvníků se zdrží ale i více dní, jak udává graf, konkrétněji 17 %. Jsou to lidé ze vzdálenějších krajů, a proto si chtějí dovolenou na jižní Moravě užít déle.
43
5. Pokud jste zde přes noc, v jakém zařízení přenocujete?
5% 3% 7%
hotel 28%
bungalovy
chata, chalupa kempink/tábořiště 36%
u příbuzných/známých ubytování v soukromí 21%
Graf č. 9: Typ ubytovacího zařízení Další otázka se týká typu ubytovacího zařízení, ve kterém návštěvníci přenocují. V kempu ATC Merkur je na výběr spousta možností k přespání. Nejvíce respondenti uvedli, že tráví noc ve stanech a karavanech, konkrétně 36 %. Je to celkem logické, protože areál poskytuje volných ploch a boxů pro tento typ ubytování nejvíce. Pojme tedy největší počet lidí. Jedná se především o mladé návštěvníky, kteří vyrazili na kulturní akce a za zábavou nebo milovníky kempování a dobrodružnější dovolené. Velice oblíbené jsou ale také bungalovy s 28 %. Zde rádi zůstávají rodiny s dětmi, protože je obydlí vybaveno kuchyňským i sociálním zařízením. Na třetím místě skončily chatky s 21 %. Ty byly zaznamenány především mladými a nenáročnými návštěvníky. Často jsou to rybáři a z vlastní zkušenosti vím, že je využívají mimo sezónu hlavně studenti na exkurzích a výletech. Dále můžeme také uvést, že například 3 % respondentů využili pro své ubytování hotel. Jedná se především o hotel ve velké blízkosti kempu, Hotel Termal Mušov.
44
6. S kým jste do kempu přicestoval? 2% 4%
s rodinou
25% 47%
s partnerem/partnerkou s přáteli individuálně se zájezdem
22%
Graf č. 10: Doprovázející osoby návštěvníků V další otázce řešíme doprovázející osoby návštěvníků. Jak můžeme tušit, nejvíce respondentů uvedlo rodinu, konkrétněji 47 %. Zase se nám tedy ukazuje, že je kemp využívaný především pro dovolenou s dětmi. Druhá odpověď s 25 % se týká návštěvníků s přáteli, kteří se jedou do kempu především pobavit, neboť je zde velké množství atrakcí a na své si přijde opravdu každý. 22 % respondentů uvedlo, že cestují s partnerem či partnerkou. I pro ty je kemp vhodný díky krásné přírodě, možností romantických procházek nebo atrakcí jakou je třeba letní kino. Do kempu zavítají ale také i individualisté. Jedná se především o cyklisty, projíždějící kolem, kteří se jdou do kempu občerstvit. Oblast by se měla více věnovat pořádáním zájezdů, se kterými do kempu přijela pouhá 2 % respondentů.
45
7. Jaký dopravní prostředek jste na cestu použil/a? 1%
17%
automobil 5%
motocykl autobus
15%
kolo 62%
jiný
Graf č. 11: Použitý dopravní prostředek k návštěvě kempu Sedmá otázka se zaobírá použitým dopravním prostředkem k návštěvě kempu. Na prvním místě skončil automobil s 62 %. Je to logické, kvůli horším dopravním spojům. Návštěvníci se proto raději dopraví sami, rychleji a pohodlněji. Jako druhou nejčastější odpověď respondenti uvedli kolo, konkrétněji 17 %.
Tuto odpověď
zaznamenávali především lidé z blízkého okolí, cyklisti a ti co jezdí po výletech. Další častá odpověď byla motocykl s 15 % respondentů.
Kdyby dotazníkové šetření
probíhalo od úplného začátku sezóny, určitě by respondentů s motorkou bylo mnohem více. Kemp je známý svým květnovým festivalem Euro Bike Fest Mušov, kdy je areál zaplněn motorkami. Letos se koná již 5. ročník. Protože přímo u kempu není autobusová zastávka, ale pouze v obci Pasohlávky, zvolilo tuhle formu dopravy 5 % respondentů. Pouhé procento návštěvníků uvedlo možnost jiné dopravy, konkrétně přišli pěšky.
46
8. Kdy jste se rozhodl/a k návštěvě kempu ATC Merkur?
11%
návštěvu jsem plánoval/a ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do tohoto místa 89%
Graf č. 12: Rozhodnutí o návštěvě kempu Na tomto grafu máme zobrazené, jak se návštěvníci rozhodovali pro návštěvu kempu. Můžeme tedy vidět, že si velká většina respondentů chystá svůj pobyt před zahájením cesty. Jedná se samozřejmě o návštěvníky, plánující v kempu svou dovolenou a odpočinek, ale i turisty ubytované poblíž horní nebo střední Novomlýnské nádrže a kteří se do kempu jistě zastaví ať už za zábavou, na výlet, nebo jen zkusit vodu v laguně. Pouze 11 % respondentů se spontánně rozhodlo navštívit kemp až po příjezdu do této oblasti. Zjistil jsem, že se převážně jedná o turisty ubytované kolem dolní Novomlýnské nádrže, kteří si nebyli úplně jisti kvůli vzdálenosti, jestli kemp navštíví. I tak můžeme z těchto odpovědí zjistit, že je kemp oblíbený a lidé na své dovolené v nejbližším okolí do areálu rádi zavítají.
47
9. Zakroužkováním ohodnoťte jednotlivé části Vašich zkušeností (1 – nejlepší, 5 – nejhorší)? 160
Počet návštěvníků
140 120 100
1
80
2
60
3
40
4
20
5
0
místo pro zábava pro poskytnuté nabídka odpočinek, děti informace zboží v relaxaci pro kempu návštěvníka
kulturní akce
celkový dojem
Graf č. 13: Hodnocení nabízených služeb Nabízená služba Místo pro odpočinek, relaxaci Zábava pro děti Poskytnuté informace pro návštěvníky Nabídka zboží v kempu Kulturní akce Celkový dojem
Průměrné hodnocení 1,64 1,45 1,69 1,82 1,34 1,56
Tab. č. 4: Průměrné hodnocení nabízených služeb V další otázce respondenti hodnotili nabízené služby v kempu ATC Merkur. K dispozici měli nabízenou službu spolu s hodnotící škálou, kde dávali známky stejně jako ve škole. Když se podíváme na sloupcový graf, tak asi na první pohled není jasné, která služba si vede nejlépe. Proto zde máme ještě tabulku, kde je veškeré hodnocení zprůměrované. S nejlepším hodnocením skončily možná překvapivě kulturní akce. Jako jediná služba nedostala od žádného respondenta pětku. Opět tedy můžeme vidět, že kemp ví jak lidi zaujmout a o zábavu tady není nouze. Velmi dobře také respondenti hodnotili zábavu pro děti, konkrétněji 1,45. Kemp se opravdu snaží dětem věnovat a vytváří pro ně různé animační programy a zábavná představení. Nejhůře v hodnocení dopadla nabídka zboží v kempu, kdy si lidé stěžovali na nedostatek sortimentu v obchodě s potravinami. 48
10. Jaká je podle Vás cenová relace v kempu (vstupné, suvenýry, občerstvení,…)?
15%
8%
nízká
přiměřená 35%
vyšší přemrštěná
42%
Graf č. 14: Cenová relace v kempu podle návštěvníků U této otázky se zabýváme cenovou relací v kempu. Jak můžeme z grafu vyčíst, většina respondentů není s cenami spokojená. Konkrétně 42 % uvedlo, že jsou ceny v kempu vyšší než je běžné a dokonce 15 % návštěvníků myslí, že jsou přemrštěné. Zjistil jsem, že tito respondenti jsou především nespokojení s cenami v restauracích a občerstveních. 35 % respondentů zaznamenalo, že je cenová relace v kempu přiměřená. Zajímavostí je určitě odpověď, kdy lidé uvedli, že jsou ceny nízké. Protože jsem měl dotazníky vypracované i v anglickém jazyce a kemp navštěvuje mnoho cizinců, podařilo se mi i několik zahraničních turistů odchytit. Všichni z nich právě uvedli, že jsou pro ně ceny v kempu nízké a je to taky jeden z hlavních důvodů jejich návštěvy.
49
11. Co Vás v této oblasti nejvíce zaujalo?
9% 27% 14%
příroda večerní programy
programy pro děti kulturní akce 14%
atrakce 21%
sportovní vyžití
15%
Graf č. 15: Nejzajímavější atraktivity podle návštěvníků Zde se dostáváme k otevřené otázce, u které respondenti psali své vlastní názory. Zjišťujeme, co se návštěvníkům v oblasti nejvíce líbí a co je zaujalo. Odpovědi jsem se snažil dát dohromady a tady je výsledek. Největší část respondentů uchvátila krásná příroda Pálavy, vhodná pro různé výlety a romantické procházky. Dále se spousta návštěvníkům líbí večerní programy, jako jsou letní kino, koncerty na náměstíčku a jiné, konkrétněji 21 %. Ostatní odpovědi mají podobná procenta. Opět jsou zde zaznamenány programy pro děti a další kulturní akce. Mladší návštěvníci jsou spokojení také s atrakcemi a sportovním vyžitím, jako jsou šlapadla na vodu, tenisové kurty, minigolf, beachvolejbalové hřiště, vodní fotbal, atd. Některým jedincům se také líbí naturistická pláž u malé laguny.
50
12. S čím jste v této oblasti naopak nespokojen/a?
14%
ceny
8% 42%
hluk sociální zařízení množství lidí ubytování
22%
14%
Graf č. 16: Nespokojenost návštěvníků kempu Otázka navazující na předchozí, s tím rozdílem, že respondenti zaznamenávali, s čím jsou v kempu naopak nespokojení. Opět zde tedy měli prostor pro svůj vlastní názor, díky otevřené otázce. Nejvíce návštěvníků je nespokojeno s cenami v areálu, konkrétněji 42 %. Uvádí především ceny za jídlo a také ubytování. Mnohým se také nelíbí zpoplatněné sprchy. S tím také trochu souvisí nespokojenost se sociálním zařízením, kdy respondenti doporučují častější úklid. Dále jsou někteří lidé nespokojení s ubytováním, kdy si stěžovali na špatné a nekvalitní vybavení u některých typů zařízení. Starším lidem v kempu taky vadí hluk, který je zde večer před nočním klidem a bohužel i někdy po něm zcela běžný. Je známo, že to v areálu žije. Pár respondentů si taky stěžovalo na přeplněnost kempu, konkrétněji 8 %.
51
13. Odkud jste se dozvěděl/a o této lokalitě?
6%
internet 31%
televize/rádio reference od příbuzných/známých 58%
5%
tištěné informace
Graf č. 17: Motivace návštěvy kempu ATC Merkur Dostáváme se k další otázce, ve které řešíme, kde se návštěvníci dozvěděli o tomto kempu. Nejčastější odpovědí s 58 % je reference od příbuzných či známých. Jde tedy opět vidět oblíbenost kempu, kdy o něm lidé mluví a doporučují k navštívení své rodině a přátelům. Tvoří kempu dobrou pověst. Další častou odpovědí byl internet s 31 % respondentů. To je celkem logické, neboť má kemp své vlastní stránky, kde si potencionální návštěvníci mohou přehledně vyhledat všechny informace, které by rádi o areálu věděli. Bohužel tištěných informací o kempu je málo a stejně tak v televizi žádnou reklamu nezahlédneme. Návštěvníci mohou občas zaslechnout reklamu v jihomoravských radiích, kdy kemp zve návštěvníky na nějakou kulturní akci.
52
14. Doporučil/a byste tento kemp svým přátelům?
5%
ano ne
95%
Graf č. 18: Doporučení návštěvy kempu ATC Merkur V této otázce zjišťujeme, zdali by respondenti doporučili návštěvu kempu svým přátelům a známým. Zároveň si potvrzujeme, jestli byli návštěvníci opravdu spokojeni či nikoliv. K dispozici byly pouze dvě odpovědi, aby bylo vše jasné. Myslím, že výsledky jsou pro kemp více než pozitivní. Velká většina, konkrétněji 95 % respondentů, jsou s kempem spokojeni a klidně by ho doporučili ostatním. Bohužel se vždy nedá zavděčit všem a mohou se najít i chyby.
53
15. Plánujete oblast ještě navštívit?
16%
určitě ano 49%
možná ne
35%
Graf č. 19: Plán pro další návštěvu kempu Předposlední otázka se týká další návštěvy kempu. Téměř polovina respondentů odpověděla, že areál určitě ještě navštíví. Vidíme tedy, že si kemp dokáže udržet velké množství stávajících návštěvníků, což je dobrá zpráva. Nejistí respondenti mohli uvést odpověď možná, bylo jich 35 %. V grafu můžeme také vidět početnou odpověď ne, konkrétněji s 16 % respondentů. Zjistil jsem ale, že mnozí tuto odpověď uvedli nikoliv z důvodu nespokojenosti v kempu, nýbrž že rádi cestují a poznávají nová místa a nevrací se tam, kde již byli.
54
16. Údaje o Vás V poslední otázce zjišťujeme osobní údaje o respondentech. Zaznamenány byly informace o pohlaví a věku dotazovaných. Dále můžeme vidět jejich ukončené vzdělání a současné povolání. Jako poslední údaj zde máme trvalé bydliště respondentů. Pohlaví První podotázka se týká pohlaví. Větší zastoupení ve vyplňování dotazníků mají ženy, konkrétně jich bylo 102, což je 60 %. Mohu usoudit, že ženy byly více ochotné vyplnit dotazník než muži, kterých bylo 68, což je 40 % Věk Jako další údaj respondenti zaznamenávali svůj věk. Největší část respondentů bylo v rozmezí 26-35 let, konkrétněji 26 %. Jedná se o mladé lidi a páry, kteří jeli za odpočinkem a zábavou, ale především o rodiny s mladšími dětmi. Další častou volbou, konkrétněji 18 %, byl věk v rozmezí 36-45 let, kdy se také jedná zejména o rodiny s dětmi. Třetí nejčastější údaj bylo rozmezí 18-25 let, přičemž se jedná hlavně o studenty s přáteli, kteří jeli za kulturou a zábavou. 16 % respondentů uvedlo věk v rozmezí 46-55 let. Hned vzápětí bylo zaznamenáno rozmezí 56 a více, jejž se jednalo o aktivní důchodce a starší páry. Nejméně dotazovaných bylo dětí do 17 let, konkrétněji 7 %. Vzdělání Dalším údajem bylo dosažené vzdělání respondentů. Nejčastější volbou bylo střední vzdělání, konkrétněji 48 %. Druhou nejčastější odpovědí bylo vzdělání základní/ vyučen, konkrétněji 34 %, kdy lidé ve větší míře zatrhávali pouze odpověď vyučen. 18 % dotazovaných dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Povolání Údaj navazující na předešlý, který se týká povolání dotazovaných. Nejčastější odpovědí s 44 % byla volba zaměstnanec. Téměř stejný počet dotazovaných pak zahrnovali studenti a důchodci, kdy jich bylo konkrétněji 16 %.
Podnikatelů bylo mezi
respondenty 11 %. Nejmenší zástup dotazovaných návštěvníků byli pak lidé v domácnosti nebo na mateřské, konkrétněji 6 % a dále 7 % nezaměstnaných občanů.
55
Bydliště Kraj
Počet respondentů z ČR
Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Stát
15 16 10 2 3 7 18 53 5 6 19 Počet respondentů ze zahraničí
Dánsko Nizozemsko Rakousko Slovensko
3 2 3 8 Tab. č. 5: Trvalá bydliště respondentů
Úplně posledním údajem v dotazníku respondenti vyplňovali svá trvalá bydliště. V české verzi dotazníku lidé zaznamenávali svůj kraj a cizinci v anglické formě dotazníku vyplňovali stát. Výsledky jsem zpracoval do přehledné tabulky. Největší část dotazovaných návštěvníků je logicky z Jihomoravského kraje, jelikož mají do kempu nejblíže. Mnoho dotazovaných také přijelo z Vysočiny a Zlínského kraje. Zastoupeny nebyly mezi respondenty 3 kraje. Také se mi podařilo získat vyplněné dotazníky od návštěvníků ze zahraničí. Z celkového počtu dotazovaných jich bylo téměř 10 %.
56
7 SWOT analýza Následující část této práce je věnována marketingovému rozboru, který se nazývá SWOT analýza. Díky této metodě zjišťujeme interní faktory, jakož jsou silné a slabé stránky oblasti a dále také externí faktory, jimiž jsou možné příležitosti a hrozby. Tato zjištění také pomohou odhalit nápady a návrhy ke zlepšení. Analýza byla zpracována na základě vyhodnocení dotazníkového šetření, poskytnutých informací TIC a především z vlastních zkušeností. Následující tabulka je pak výsledkem mojí vlastní práce.
Interní faktory
Silné stránky
Slabé stránky
finanční dostupnost pro návštěvníky
častý hluk i v nočních hodinách
krásná příroda a krajina
fronty u vstupní brány
kulturní akce
horší dostupnost z hlediska veřejné
mnoho atrakcí
návštěvníci ze zahraničí
chybějící sprchy kolem lagun
opakované návštěvy areálu
nedostatečný sortiment v obchodech
programy pro děti
velká rozloha areálu
nízká propagace
velké množství stánků s
sezónní provoz
občerstvením
žádné rodinné slevy pro vstup do
dopravy
s potravinami
výhodná geografická poloha
kempu
Externí faktory
Příležitosti
Hrozby
nový aquapark v blízkosti kempu
ekonomická krize
rozšíření kulturních akcí i
konkurence (např. Autokempink
mimosezónu
Strážnice, Camping Vranovská
rozšíření propagace
přehrada, Autocamping Výr, a další)
rozšíření ubytovacích zařízení a
nedostatek finančních prostředků
rekonstrukce současných
období špatného, nepříznivého
rozvoj nových cyklostezek
spolupráce s cestovními
snížení počtu návštěvníků
kancelářemi
vyšší životní úroveň (lidé začnou
počasí
zřízení kyvadlové dopravy z Pasohlávek
jezdit za lepším do zahraničí)
zvyšování cen
Tab. č. 6: SWOT analýza kempu ATC Merkur 57
8 Návrhy na zlepšení V poslední části bakalářské práce mám za úkol vypracovat návrhy na zvýšení návštěvnosti kempu. K vytvoření těchto nápadů ke zlepšení poslouží zjištěná primární i sekundární data. Kromě těchto dat budu čerpat také z vlastních zkušeností, kdy jsem v kempu pobýval, pracoval nebo prováděl dotazníkové šetření. Moderní Aquapark Nejprve bych rád zmínil zlepšení, které již probíhá. Poblíž kempu a také v blízkosti hotelu Termal se staví nový, moderní Aquapark, jehož stavba byla zahájena 25. ledna 2012. Zkušební provoz za účasti veřejnosti by měl být zahájen v červnu tohoto roku. V areálu budou atrakce sledující nejnovější světové trendy a zároveň zejména bezpečnost a komfort uživatelů. Myslím, že díky tomuto aquaparku se také zvýší návštěvnost v kempu ATC Merkur. Především to pomůže kempu v jarních a podzimních měsících, kdy přijedou další lidé. Domnívám se, že návštěvníci toužící po pobytu v přírodě zvolí ubytování v kempu, odkud teprve vyrazí do poblíž stojícího aquaparku. Mimo jiné aquapark pomůže se zaměstnaností v oblasti, kdy se vytvoří nové pracovní pozice. Dopravní spoje Jako hlavním problémem shledávám špatnou dopravní dostupnost do kempu. Jak můžeme vidět i v dotazníku, drtivá většina návštěvníků přijela vlastní dopravou. Nejbližší vlaková zastávka se nachází v Pouzdřanech, vzdáleného 7 km od areálu. Autobusová zastávka se nachází nejblíže v Pasohlávkách, odkud cesta do kempu je ještě 2 km. Zdálo by se mi zajímavé zřízení vlastní kyvadlové dopravy z Pasohlávek nebo učinit dohodu s dopravními podniky o spolupráci. Navrhoval bych alespoň čtyřikrát denně v pravidelném čase autobus jedoucí dvě cesty z Pasohlávek směrem do kempu a naopak dvě cesty od areálu do Pasohlávek. Myslím, že mnoha návštěvníkům by tato změna usnadnila návštěvu kempu. Zvýšená noční ostraha Z vlastních zkušeností vím, že noci v kempu nebývají moc klidné a to bohužel i v čase nočního klidu. Toto zjištění se mi potvrdilo i v dotazníkovém šetření, kdy si lidé
58
stěžovali na hluk. Doporučoval bych proto v areálu zvýšit ostrahu, jenž by se postarala o hlučné a neloajální návštěvníky, kteří způsobují noční nepořádek. Zvýšená propagace Domnívám se, že by určitě nebylo na škodu kemp ATC Merkur více propagovat. Velká většina návštěvníků poznala kemp díky svým přátelům a příbuzným. Myslím, že by se mohla rozšířit reklama v rádiu nebo i v televizi. Potencionální návštěvníci by mohli být lákáni na nejrůznější akce, které se v kempu konají. Rozšířil bych také propagaci, co se týče internetu. Především bych předělal vlastní stránky kempu do anglické mutace, čímž by se také mohla zvýšit návštěvnost ze strany zahraničních hostů. Rekonstrukce ubytovacích zařízení Jak jsem zjistil, mnoho návštěvníků ubytovaných v obytných buňkách či chatkách, nebylo spokojeno s vybavením těchto objektů. Navrhoval bych proto vnitřní rekonstrukci těchto ubytovacích zařízení, která by se týkala především nových skříní a kvalitních postelí. Recepce V horkých letních dnech se často stává, že se vstup do kempu před bránou zaplní dlouhou frontou přijíždějících turistů. Myslím, že by se měla určitě zlepšit rychlost recepce. Tradičně v pátek bývá kolona aut až k hlavní silnici, s tím spojená ucpaná příjezdová cesta a více jak hodinové čekání hostů. Také jsem se od jednoho zahraničního návštěvníka dozvěděl, že měl u vstupu problémy s recepční, jelikož uměla špatně anglicky. Věřím, že takové problémy by se stávat rozhodně neměly a kemp by měl zaměstnávat kvalifikované zaměstnance. Ostatní návrhy ke zvýšení návštěvnosti Zde bych ještě v krátkosti uvedl pár dalších nápadů ke zlepšení, které můžeme také vidět ve SWOT analýze. Například je v kempu absence sprch kolem lagun, které by návštěvníci určitě přivítali. Co se hostům také nelíbí, jsou špatně vybavené obchody s potravinami a nedostatečný sortiment. Mohly by se také vytvořit rodinné slevy pro vstup do kempu, protože jsou zde pouze skupinové slevy pro nejméně 20 lidí. Myslím si, že kdyby kemp alespoň zčásti zapracoval na těchto problémech a provedl tato zlepšení, získal by určitě více spokojených návštěvníků, kteří se budou rádi vracet. 59
Závěr Bakalářská práce se zaobírá tématem Profil návštěvníka kempu ATC Merkur Pasohlávky. Charakterizuje okolí areálu a zajímavou historii, která předcházela vzniku kempu. Dále je v teoretické části popsán samotný kemp, jeho stravovací a ubytovací služby, sportovní vyžití, kulturní akce a zajímavosti. Výsledkem praktické části jsou návrhy na zvýšení návštěvnosti, díky dotazníkovému šetření a dalším marketingovým metodám. Díky sběru sekundárních dat byla také zjištěna interní data kempu. Dozvěděli jsme se, že návštěvnost ATC Merkur je v posledních pěti letech rostoucí. Můžeme vidět přesná čísla všech návštěvníků s celkovým počtem přenocování. Zastoupení zahraničních hostů je zde také představeno. Hlavním úkolem bylo vypracování profilu typického návštěvníka kempu. K tomuto cíli posloužil především sběr primárních dat, který se týká dotazníkového šetření. Tento výzkum probíhal v roce 2012 v hlavní sezóně od července do srpna. Z celkového počtu oslovených respondentů, kterých bylo 200, se s 85% návratností získalo 170 vyplněných dotazníků. Mezi domácími návštěvníky se vyskytlo i 16 cizinců ze zahraničí, především ze Slovenska. Nejtypičtějším návštěvníkem kempu ATC Merkur vyšla žena z České republiky. Tato žena pochází z Jihomoravského kraje a je ve věku 26 až 35 let. Osoba dosáhla středoškolského vzdělání a nyní pracuje ve veřejném sektoru. Do kempu jezdí pravidelně již několik let a to výhradně v létě. Nyní přicestovala vlastním automobilem společně se svou rodinou za účelem předem plánované dovolené. V areálu je ubytována ve stanu kvůli nižší cenové relaci a zdrží se na čtyři dny až týden. Nejvíce je zde spokojená s kulturním vyžitím, zábavou, která je připravována pro děti a také kemp shledává jako vhodné místo pro odpočinek a relaxaci. V této oblasti ji učarovala především příroda a večerní programy, kdy se může pobavit. Zlepšit by se podle ní měly v první řadě vyšší ceny v kempu a úklid sociálních zařízení. O lokalitě se dozvěděla od svých příbuzných či známých a do kempu se určitě ještě vrátí ať už na dovolenou nebo rodinný výlet, jelikož až na malé nedostatky je s ATC Merkur spokojená.
60
K lepšímu zjištění návrhů a nápadů na zvýšení návštěvnosti kempu byla vytvořena SWOT analýza, která přehledně uvádí silné a slabé stránky kempu a také příležitosti a možné hrozby do budoucna. Do návrhů na zlepšení byly zahrnuty mimo jiné i vlastní myšlenky a názory z mého pobytu v kempu. Doufám, že tato práce bude přínosem pro zvýšení návštěvnosti a pomůže k pozitivnímu rozvoji a celkovému zlepšení kempu do budoucna.
61
Seznam použitých zdrojů [1] Jižní Morava: O Jižní Moravě [online]. © 2010 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz (2) NAJMANOVÁ, Lenka. Pálava a Podyjí. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2006, 107 s. ISBN 80-7316-252-0. [3] Jižní Morava: Památky, turistické atrakce [online]. © 2007 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.info [4] Výletník: Lednicko-valtický areál [online]. © 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz (5) DANĚK, Antonín a Jiří GLET. Jižní Morava. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2005, 128 s. ISBN 80-7236-379-4. [6] Slovácko: Úplný průvodce regionem [online]. © 2008 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.slovacko.cz (7) Kraj pod Pálavou. Archiv MCU vydavatelství Unios, 2004, 55 s. Brožura. [8] IDnes.cz: Brno a jižní Morava [online]. © 2009 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz (9) KORDIOVSVKÝ, Emil. Mušov 1276-2000. Znojmo: FPO, 2000, 457 s. ISBN 80902863-0-5.
62
[10] SEZNAM.CZ,
a.s. Mapy [online].
©
2011
[cit.
2013-03-06].
Dostupné
z:
http://www.mapy.cz [11] Freeport: International Outlet [online]. © 2004 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.freeport.cz [12] Jan Miklín: CHKO Pálava a Nové Mlýny [online]. © 2011 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.janmiklin.cz [13] Občerstvení Kučera: ATC Merkur Pasohlávky [online]. © 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.kuceraobcerstveni.ic.cz [14] Petr Čunderlík: fotografie z přírody a cest [online]. © 2009 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.petrcunderlik.cz [15] Turistická oblast Pálava a Lednicko-valtický areál: Pasohlávky [online]. [cit. 2013-0219]. Dostupné z: http://www.palava-lva.cz (16) URBAN, Vítek. Jižní Morava. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 131 s. ISBN 97880-251-1566-4. [17] Wikipedie: Oteveřená encyklopedie [online]. © 2011 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org [18] Pasohlávky [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.pasohlavky.cz
63
[19] Klub
vojenské
historie [online].
©
2013
[cit.
2013-03-07].
Dostupné
z:
http://www.kvh.estranky.cz [20] Borovice.cz: dětská rekreace a tábory [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.borovice.cz [21] Merkur Pasohlávky [online]. © 2011 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.kempmerkur.cz (22) Autokemp ATC Merkur: Pasohlávky – rekreační oblast: léto jak má být. Pasohlávky: Turistické informační centrum Pasohlávky, 2010, 6 s. Informační leták. [23] Rybářská
bašta [online].
©
2011
[cit.
2013-02-19].
Dostupné
z:
http://www.bastamusov.cz (24) Moře zážitků na dosah: Eine Menge von Erlebnissen greifnah = A sea of experiences within reach : rekreační oblast Pasohlávky. Pasohlávky: Turistické informační centrum, 2009, 22 s. Informační brožura. [25] Mikulov: Město s vůní jihu [online]. Město Mikulov, © 2008 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz (26) Autokemp ATC Merkur: Návštěvnost v letech 2008 - 2012. Pasohlávky: Turistické informační centrum Pasohlávky, 2013.
64
Seznam příloh Příloha č. 1: Ceník ubytování 2013 Příloha č. 2: Dotazník (česká verze) Příloha č. 3: Dotazník (anglická verze)
65
Příloha č. 1: Ceník ubytování 2013
Příloha č. 2: Dotazník (česká verze)
DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKA KEMPU ATC MERKUR 1. Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená, odpočinek
návštěva příbuzných/známých
pouze projíždím
kulturní akce
výlet
služební cesta
jiný důvod ......................................
2. Jak často navštěvujete kemp ATC Merkur? jsem zde poprvé
1x ročně
2x ročně
vícekrát
nepravidelně
3. Ve kterém ročním období tuto oblast nejčastěji navštěvujete? jaro
léto
podzim
zima
čtyři dny až týden
více dní
4. Jak dlouho se obvykle v kempu zdržíte? jeden den a méně
dva až tři dny
5. Pokud jste zde přes noc, v jakém zařízení přenocujete? hotel
bungalovy
u příbuzných/známých
ubytování v soukromí
kempink/tábořiště
chata, chalupa
jiné ubytování ......................................
6. S kým jste do kempu přicestoval/a? s rodinou
s partnerem/partnerkou
s přáteli
individuálně
se zájezdem
jinak ..........................
7. Jaký dopravní prostředek jste na cestu použil/a? automobil
motocykl
autobus
vlak
kolo
jiný ..........................
8. Kdy jste se rozhodl/a k návštěvě kempu ATC Merkur? návštěvu jsem plánoval/a ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do tohoto místa
jinak .....................
9. Zakroužkováním ohodnoťte jednotlivé části Vašich zkušeností (1 - nejlepší, 5 – nejhorší) Místo pro odpočinek, relaxaci Zábava pro děti Poskytnuté informace pro návštěvníka Nabídka zboží v kempu Kulturní akce Celkový dojem
1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5
nevím nevím nevím nevím nevím nevím
10. Jaká je podle Vás cenová relace v kempu (vstupné, suvenýry, občerstvení,…)? nízká
přiměřená
vyšší
přemrštěná
11. Co Vás v této oblasti nejvíce zaujalo?
12. S čím jste v této oblasti naopak nespokojen/a?
13. Odkud jste se dozvěděl/a o této lokalitě? reference od příbuzných/známých
televize/rádio
internet tištěné informace
jinak ....................................
14. Doporučil/a byste tento kemp svým přátelům? ano
ne
15. Plánujete oblast ještě navštívit? určitě ano
možná
ne
16. Údaje o Vás: muž do 17 let 18-25 základní/vyučen student Povolání zaměstnanec Bydliště Okres: Pohlaví Věk Vzdělání
Místo: ATC Merkur Pasohlávky
26-35
36-45
střední podnikatel/živnostník v domácnosti/mateřská
Tazatel: Martin Buriánek
žena 56 a více 46-55 vysokoškolské důchodce nezaměstnaný
Datum:
Příloha č. 3: Dotazník (anglická verze)
QUESTIONNAIRE FOR VISITOR OF CAMP ATC MERKUR 1. What was the main reason for your visit? holiday, relax
visiting relatives
just passing by
cultural events
trip
business trip
other ......................................
2. How often do you visit camp ATC Merkur? first time
yearly
twice a year
more times
irregularly
3. Which season do you usually visit this camp in? spring
summer
autumn
winter
four days to week
more days
4. How long do you usually stay in camp? one day or less
two or three days
5. If you stay overnight, what accomodation do you use? hotel
bungalows
cottage
at relatives
private accomodation
camping site
other ......................................
6. Who are you travelling with? family
partner
friends
individually
package tour
other ..........................
7. What kind of transport did you use? car
motorbike
bus
train
bike
other ..........................
8. When did you decide for a visit of camp ATC Merkur? I planned the visit before I started this stay (trip) I decided for visit when I came to this region
otherwise .....................
9. Circle each part of your experiences (1 - best, 5 - worst) Place for recreation, relax Entertainment for kids Provided information for visitor Offer of goods in camp Cultural events Overall impression
1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4
don’t know don’t know don’t know don’t know don’t know don’t know
5 5 5 5 5 5
10. What is your opinion of prices in the camp (entrance fee, souvenirs, food,…)? low
fair
higher
exorbitant
11. What did you like the most in camp?
12. What did you dislike in camp?
13. Where did you find out about this camp? internet
TV/radio
printed information
references
otherwise ....................................
14. Would you recommend this camp to your friends? yes
no
15. Will you visit this region again? definitely yes
maybe
no
16. Your personal details: Gender Age Education
male to 17 years 18-25 primary student
Occupation employee Address
26-35 36-45 secondary businessman/ self-employed housewife/ maternity leave
female 46-55 56 and more higher retiree unemployed
Country:
Place: ATC Merkur Pasohlávky
Questioner: Martin Buriánek
Date:
