Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií
Konopí a jeho využití ve výuce na ZŠ a gymnáziích Diplomová práce
Autor: Barbora Kučerová Vedoucí práce: RNDr. Lenka Pavlasová, Ph.D.
Praha 2010
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Lenky Pavlasové, Ph.D. a ţe jsem čerpala pouze z literatury, uvedené v seznamu citací. Praha, 24.11.2010 .......................................................... podpis 2
Poděkování Děkuji své školitelce RNDr. Lence Pavlasové, Ph.D. za všestrannou pomoc, cenné rady a podporu, které mi během mé práce s ochotu poskytovala.
3
Název Konopí a jeho vyuţití ve výuce na ZŠ a gymnáziích
Abstrakt V diplomové práci jsou na základě prostudované literatury, obsahové analýzy učebnic a Rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání a dotazníkového šetření učitelů na základních školách a gymnáziích vytvořeny didaktické materiály s tematikou konopí. Jsou určeny především pro výuku na gymnáziích a jejich součástí je power pointová prezentace, návrh na skupinovou práci s vyuţitím odborných textů, pracovní list a didaktický test. Doplněny jsou ještě dvěma dalšími rozšiřujícími aktivitami a seznamem doporučených zdrojů informací pro učitele. Na základě výsledků dotazníkového šetření byly vytvořeny didaktické materiály pro gymnázia.
Title Hemps and its utilization at elementary schools and grammar schools
Abstract The thesis puts together a teaching aid concerning hemps. It is based on in-depth study of related literature, content analysis of schoolbooks and Framework Education Programmes for Basic Education and Higher Education, and a questionnaire survey aimed at teachers. The teaching aid is to be used mainly at grammar schools, and it includes a Power Point presentation, a suggestion for teamwork focusing on the use of scientific texts, a worksheet and a test. In addition, there are two more extension activities, and a list of recommended information sources for teachers.
4
Obsah 1
Úvod.......................................................................................................................... 8 Cíle práce .................................................................................................................. 9
2
Teoretická část ........................................................................................................ 10 2.1
Konopí - botanika a taxonomie......................................................................... 10
2.1.1
Základní taxonomické členění druhů konopí .......................................... 10
2.1.2
Anatomie a morfologie rostliny .............................................................. 13
2.1.3
Obsah THC neboli potence konopí ......................................................... 16
2.1.3.1
Monitoring potence konopí ............................................................ 17
2.2
Chemické sloţení rostliny z farmakologického hlediska ................................. 19
2.3
Historie vyuţití konopí ..................................................................................... 21
2.3.1
Nejstarší doklady o pouţívání konopí ..................................................... 21
2.3.2
Čína ......................................................................................................... 21
2.3.3
Japonsko .................................................................................................. 22
2.3.4
Indické lékařství ...................................................................................... 23
2.3.5
Tibet ........................................................................................................ 23
2.3.6
Jihovýchodní Asie ................................................................................... 24
2.3.7
Ruské lidové lékařství ............................................................................. 24
2.3.8
Starý orient .............................................................................................. 24
2.3.9
Arabské lékařství ..................................................................................... 25
2.3.10
Antické lékařství ..................................................................................... 26
2.3.11
Evropa ..................................................................................................... 27
2.3.12
Amerika ................................................................................................... 28
2.3.13
Konopí v českých zemích ....................................................................... 29
2.3.14
Moderní historie ...................................................................................... 30
2.4
Konopí jako droga ............................................................................................ 35
2.4.1
Formy konopných drog ........................................................................... 35
2.4.2
Způsoby uţití konopných drog ................................................................ 37
2.4.2.1
Aplikace inhalací ........................................................................... 37
2.4.2.2
Perorální aplikace .......................................................................... 39
5
2.4.2.3 2.4.3
Konopná drogová scéna v České republice............................................. 40
2.4.4
Uţivatelé konopí ..................................................................................... 42
2.4.5
Akutní intoxikace konopnými drogami................................................... 44
2.4.6
Prokázaní uţití Cannabis ........................................................................ 49
2.4.7
Rizika spojená s akutní intoxikací ........................................................... 49
2.4.8
Zdravotní rizika ....................................................................................... 50
2.4.9
Konopí a závislost ................................................................................... 54
2.4.10
Teorie vstupní drogy ............................................................................... 56
2.5
Konopí jako lék................................................................................................. 58
2.5.1
Moţnosti uţívání ..................................................................................... 58
2.5.2
Nevolnost a zvracení ............................................................................... 58
2.5.3
Zelený zákal – glaukom .......................................................................... 59
2.5.4
Roztroušená skleróza............................................................................... 60
2.5.5
Epilepsie .................................................................................................. 60
2.5.6
Parkinsonova nemoc ............................................................................... 60
2.5.7
Alzheimerova choroba ............................................................................ 61
2.5.8
Bolest ....................................................................................................... 61
2.5.9
Vzájemné působení THC a dalších látek ................................................ 61
2.6
3
Jiné způsoby aplikace .................................................................... 40
Hospodářské vyuţití konopí ............................................................................. 63
2.6.1
Konopí jako náhrada bavlny ................................................................... 63
2.6.2
Konopný papír ......................................................................................... 65
2.6.3
Konopné pazdeří ..................................................................................... 65
2.6.4
Konopná semena ..................................................................................... 66
2.6.5
Produkce konopí pro hospodářské účely ve světě ................................... 67
2.6.6
Produkce technické konopí v České republice ........................................ 68
Praktická část .......................................................................................................... 71 3.1
Metody .............................................................................................................. 71
3.1.1
Obsahová analýza .................................................................................... 71
3.1.2
Dotazníkové šetření ................................................................................. 71
3.1.2.1 3.2
Hypotézy dotazníkového šetření .................................................... 72
Charakteristika a popis zkoumaného vzorku .................................................... 73 6
3.2.1
Obsahová analýza .................................................................................... 73
3.2.2
Dotazníkové šetření ................................................................................. 73
3.3
Výsledky ........................................................................................................... 74
3.3.1
Výsledky – obsahová analýza ................................................................. 74
3.3.2
Výsledky obsahové analýzy Rámcových vzdělávacích programů ......... 76
3.3.3
Výsledky dotazníkové šetření na Základních školách ............................ 77
3.3.4
Výsledky dotazníkového šetření na gymnáziích ..................................... 81
3.4
Didaktické materiály......................................................................................... 85
3.4.1
Power pointová prezentace...................................................................... 85
3.4.2
Skupinová práce ...................................................................................... 86
3.4.3
Návrhy na další aktivity .......................................................................... 87
3.4.3.1
Návrh projektu ............................................................................... 87
3.4.3.2
Akvárium ....................................................................................... 87
3.4.3.3
Doporučená literatura a odkazy ..................................................... 88
4
Diskuse.................................................................................................................... 89
5
Závěr ....................................................................................................................... 93
6
Seznam pouţité literatury ....................................................................................... 94
7
Přílohy................................................................................................................... 106
7
1
Úvod Konopí mě poprvé zaujalo, ve společenském týdeníku Reflex. J.X.Doleţal o něm
psal s velkým nasazením, do té doby jsem s ním neměla ţádné osobní zkušenosti, měla jsem v povědomí, ţe existuje nějaká tráva, coţ je droga. Další informace o něm mě velice překvapovaly, netušila jsem, jak široké mělo a má vyuţití. Přišlo mi, ţe je to rostlina neobyčejně zajímavá, o které se hodně píše a mediálně diskutuje, ale široká veřejnost o ní mnoho neví. Právě spojení dozvědět se více o rostlině, kterou vyuţíval člověk jiţ před 10 000 lety, a zároveň pokusit se přispět k předání informací o této oslavované i zatracované rostlině, mě přivedlo na myšlenku, zkusit o konopí napsat diplomovou práci. Domněnka o tom, ţe široká veřejnost nemá hlubší informace o konopí, se mi opakovaně potvrzovala, kdyţ jsem byla dotazovaná, na jaké téma píši diplomovou práci, kdykoliv jsem odpověděla „píšu o konopí“ okamţitá reakce byla: „o trávě, jo?“. Pro většinu lidí existuje rovnítko mezi slovy konopí, marihuana a nelegální droga. Někteří vědí o tom, ţe se konopí vyuţívá v kosmetice, pokud jim ale řeknete, ţe konopná kosmetika neobsahuje THC jsou velice překvapeni. O vyuţívání konopí jako izolačního materiálu ví většinou pouze lidé, kteří se tím vysloveně zabývají. Podobné je to i s vědomostmi o vyuţití konopí pro medicínské účely, mnoho lidí něco zaslechlo, ale berou konopí v tomto ohledu spíše jako poslední záchranu, coţ je v řadě případů škoda. Stejně tak většina netuší rozdíly mezi pojmy částečná dekriminalizace, dekriminalizace a legalizace konopí. Je pak těţké vést celospolečenskou diskusi o tématu, o kterém většina nic neví, nebo se v souvislosti s ním začne červenat. Jako podklad pro vytvoření didaktických materiálů jsem se rozhodla učinit obsahovou analýzu učebnic a Rámcových vzdělávacích programů a provést dotazníkové šetření. Od prostudování RVP jsem si slibovala, ţe naleznu oblasti, ve kterých by se podle nového vzdělávacího dokumentu, mohlo konopí vyučovat. Z obsahové analýzy jsem chtěla zjistit, jak vybavené jsou v současnosti pouţívané učebnice informacemi o konopí a co vlastně ţákům „servírují“, obsah učebnic povaţuji za poměrně důleţitý, Průcha o učebnicích píše: „Učebnice ztvárňují různé vzdělávací obsahy v podobě uzpůsobené k prezentaci ţákům a tudíţ se přirozeně i teorie a výzkum učebnic zaměřuje na obsahové aspekty (Průcha, 1998, s. 74)“. Dotazníkové šetření mi mělo zmapovat
8
výuku konopí na školách a být podkladem pro následné vytvoření didaktických materiálů.
Cíle práce Shromáţdit a utřídit často protichůdné informace o konopí setém (Cannabis sativa), indickém (Cannabis indica) a rumištním (Cannabis ruderalis) Provést obsahovou analýzu učebnic přírodopisu a biologie z hlediska zastoupení učiva o konopí Provést obsahovou analýzu Rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání Provést dotazníkové šetření s cílem zjistit, kolik času a prostoru věnují konopí ve své výuce učitelé přírodopisu, výchovy ke zdraví a občanské výchovy na základních školách a učitelé biologie, výchovy ke zdraví a základů společenských věd na gymnáziích v jihočeském kraji Na základě výsledků dotazníkového šetření vytvořit didaktické materiály pro učitele pro výuku o konopí
9
2
Teoretická část
2.1 Konopí - botanika a taxonomie 2.1.1 Základní taxonomické členění druhů konopí Podle Conrada (2001) bývalo Cannabis zařazováno do čeledi Urticaceae (kopřivovité), starší klasifikace ho řadila do čeledi Moraceae (morušovité). Na základě novějších botanických poznatků se konopí řadí do čeledi Cannabaceae, tedy konopovité, která patří do širší čeledi Moraceae, tedy morušovité. Nejblíţe příbuzný Cannabis je Humulus lupulus, tedy chmel, který také patří do čeledi Cannabaceae (Rätsch, 2000). S největší pravděpodobností tato rostlina pochází původně z Asie, má vysokou schopnost přizpůsobení a tak byla rozšířena do celého světa (Gabrielová, Ruman, 2008). Váša (1965) uvádí, ţe kromě střední Asie bývá za domovinu konopí také povaţován sever Číny, nebo Kyrgyzské stepi. Velmi dlouho přetrvával názor, ţe existuje pouze jeden druh konopí a to Cannabis sativa, s místními varietami. Někdy se rozlišuje konopí na uţitkové a indické, přičemţ uţitkové se pěstuje pro vlákno, zatímco indické se vyuţívá jako droga. Toto dělení vzniklo zřejmě kvůli mnoţství obsaţeného Δ9tetrahydrokannabinolu (THC), u uţitkového konopí je obsah velmi nízký, nebo ţádný, jeho pěstování bylo v 90. letech v některých státech povolováno, zatímco pěstování konopí indického, bylo a je zakazováno a trestně stíháno (Rätsch, 2000). Během dějin botaniky mělo konopí a jeho variety mnoho jmen: Cannabis sativa LINNÉ 1737 Cannabis lupulus SCOPOLI 1772 Cannabis indica LAMARCK 1783 Cannabis foetens GILIBERT 1792 Cannabis erratica SIEVERS ex PALLAS 1796 Cannabis macrosperma STOKES 1812 Cannabis generalis KRAUSE 1905 Cannabis americana HOUGHTON et HAMILTON 1908 Cannabis gigantea CREVOST 1917 10
Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924 Cannabis pedemontana CAMP 1936 Cannabis x intersita SOJÁK 1960 Podle novějších bádání a terénních výzkumů nejvýznačnějších autorit v oblasti botaniky Richarda E. Schultese a Williama Embodena existují jen tři druhy konopí (citováno dle Rätsche, 2000, s.11) a to konopí seté (Cannabis sativa), konopí indické (Cannabis indica) a konopí rumištní (Cannabis ruderalis). Jahodář (2006) uvádí jako druhy konopí seté a konopí rumištní. Konopí indické povaţuje za poddruh Cannabis sativa. Valíček (2000) zmiňuje, ţe kromě rozdělení na tři jiţ zmíněné druhy je některými prameny uváděno, ţe existuje pouze jeden druh konopí s omamnými účinky, a to konopí seté se dvěma formami – Cannabis sativa L.f. indica a Cannabis sativa L.f. americana. Cannabis sativa LINNÉ 1737 – konopí seté Synonyma: Cannabis americana HOUGHTON Cannabis chinensis DELILE Cannabis culta MANSFIELD Cannabis erratica SIEVERS Cannabis generalis KRAUS Cannabis gigantea CREVOST Cannabis intersita SOJÁK Cannabis lupulus SCOPOLI Cannabis macrosperma STOKES Cannabis pedemontana CAMP Cannabis sativa monica HOLUBY Cannabis sativa ssp. culta SEREB. ex SEREB. et SIZOV Konopí seté je nejrozšířenějším druhem, poprvé bylo odborně popsáno v roce 1737, v podhůří Himaláje v Indii Carlem Linné (Gabrielová, Ruman, 2008). Je poměrně dost vysoké, můţe dosahovat aţ čtyř metrů, má silný, vláknitý stonek, bývá málo větvené a má řídké listoví. Co se týká psychoaktivních látek, má jich spíše málo, někdy dokonce ţádné (Rätsch, 2000). 11
Zahrnuje dva podstatně odlišné subspecie a to konopí plané (Cannabis sativa ssp. spontanea) a konopí kulturní (Cannabis sativa ssp. Culta). Konopí plané je jednoletý plevel, přizpůsobený k samovýsevu. Má nízký stonek, který se značně větví, malé listy a drobné plody, které mají podélný tvar s povrchovou kresbou. Není náročné na klima ani na půdu a je velmi odolné vůči škůdcům a chorobám. Oproti němu je konopí kulturní poměrně vysoká rostlina a její stonek se příliš nevětví, má větší listy a také jeho semena jsou větší a nemají tak výraznou kresbu. Jeho nároky na pěstování jsou vyšší a také je méně odolné proti škůdcům a chorobám (Gabrielová, Ruman, 2008). Rätsch (2000, s.12) uvádí rozdělení podle Clarka na uvedené podruhy a variety: Cannabis sativa var. sativa (obvykle se pěstuje jako uţitkové konopí) Cannabis sativa var. spontanea (mívá menší semena neţ sativa, vyskytuje se divoce) Cannabis sativa ssp. indica (je velmi bohatá na psychoaktivní látky) Cannabis sativa var. indica (má velmi malé plody, menší neţ 3,8 mm) Cannabis sativa var. kafiristanica (krátké plody) Cannabis indica LAMARCK 1783 – konopí indické Synonyma: Cannabis foetens GILIBERT Cannabis macrosperma STOKES Cannabis orientalis LAMARCK Cannabis sativa α-kif DC. Cannabis sativa var. indica LAM. Cannabis sativa ssp. indica (LAM.) E. SMALL et CRONQ. V roce 1785 popsal a pojmenoval Jean Baptiste de Lamarck ve východní Indii další druh konopí – Cannabis indica L. (viz obr.č.1, příloha č.1). Rostliny dosahují vzrůstu maximálně do 1,5 metru, hojně se větví, mají hodně listů, tvoří bohatě olistěné keříky. Semena jsou tmavá, lesklá a mramorovitě zbarvená. Tento druh se pěstuje v Indii, Íránu, Afganistanu, Turecku, Sýrii a Severní Africe. Planě roste v Pákistánu. Obsah psychoaktivních látek je proti C. sativa velmi vysoký a proto se také pěstuje pro výrobu hašiše (Gabrielová, Ruman, 2008).
12
Cannabis ruderalis JANISCHEWSKY 1924 – konopí rumištní Synonyma: Cannabis intersita SOJÁK Cannabis sativa L. ssp. spontanea SEREBR. ex SEREBR. et SIZOV Cannabis sativa L. var. ruderalis (JAN.) Cannabis sativa L. var. spontanea MANSFIELD Cannabis spontanea MANSFIELD Tento třetí druh, objevil v jihovýchodním Rusku v roce 1924 botanik, D.E.Janischewsky (Gabrielová, Ruman, 2008). Tyto rostliny jsou malé, dosahují maximálně 60 centimetrů, jejich stonek je tenký, lehce vláknitý, téměř nemají větve. Mají málo listů, které ale jsou poměrně velké. Konopí tvoří jednodomé i dvoudomé formy. Samičí rostliny bývají větší a větví se více neţ rostliny samčí. Kulturně jsou samičí rostliny důleţitější. Protoţe tvoří silnější vlákna, mají výţivnější semena a obsahují více psychotropních látek (Rätsch, 2000). Všechny druhy i variety jsou proměnlivé a dají se kříţit a právě šlechtěním je moţné zvýšit obsah účinných látek. Gabrielová a Ruman (2008) uvádí, ţe konopí bývá také někdy členěno z hlediska geografického na severní (borealis), středoruské (medioruthenica), jiţní (australis) a hašišné (asiatica). Pozn. Slovo „konopí“ se stalo základem pro pojmenování mnoha převážně přadných rostlin např.: manilské konopí, novozélanské konopí, mauritijské konopí a další, jsou to ale o jiné druhy rostlin.
2.1.2 Anatomie a morfologie rostliny Kořen konopí je kolmý, a kulovitý. U dvoudomých odrůd bývá kořen samčí rostliny méně vyvinutý neţ u rostliny samičí stejné odrůdy (viz obr.č.2, příloha č.1). Na minerálních půdách s nízkou hladinou spodní vody sahá kořen konopí do hloubky 2 m i více, zatímco na půdách rašelinných při hloubce vody méně neţ 1 m jen do hloubky 40
13
cm (Gabrielová, Ruman, 2008). Kořen je málo rozvětvený, jen s menším mnoţstvím vlásečnitých kořínků, které mají převáţně vodorovný růst (Šnobl, 2004). Konopný stonek je přímá lodyha, můţe dosahovat délky aţ 6m. Síla se můţe pohybovat v rozmezí 3 aţ 60 mm. Mladý stonek je téměř kulatý a duţnatý. V období plného vegetačního růstu, v plné zralosti stonek dřevnatí a při přezrání hnědne. Podle typu konopí bývá buď šestihranný, nebo čtyřhranný, ale v dolní části zůstává kulatý. Počet internodií i jejich délka bývají různé, v závislosti na typu a podmínkách vývoje konopí. Nejběţněji jich má vyvinutá rostlina 7 – 15. Stonek samčí rostliny se před zakvétáním začíná morfologicky odlišovat od samičí rostliny. Je štíhlejší, má světlejší barvu a delšími internodia (Gabrielová, Ruman, 2008). Na obrázku č. 3 (viz příloha č.1) je stavba konopného kořene, na obrázku č.4 (viz příloha č.1) je zobrazen průřez kořenem konopí. Povrch stonku kryje epidermis. Je tvořena z podélných buněk, jejichţ vnější stěny jsou silnější a pokryté kutikulou. Některé z buněk jsou přeměněné na ţláznaté chlupy. Konopný stonek má 10 - 18 průduchů na 1 cm2. Základ
lýkové
části
stonku
tvoří
pletiva
parenchym
a
kolenchym.
Parenchymatické buňky jsou umístěny hned pod pokoţkou, nebo i v hlubších vrstvách jako parenchym sekundárního původu. Buňky kolenchymu zvyšují pruţnost a pevnost stonku. Sklerenchym slouţí k převádění asimilátů z listů do niţších částí rostliny. Buňky sklerenchymu jsou uloţeny pod svazky vláken, které jsou velmi pruţné a pevné. Sekundární vlákna se tvoří, díky činnosti kambia, ve starších rostlinách pouze v dolní části stonku. Svazky sekundárních vláken mají více krátkých vlákének a nejsou tak pevně vzájemně spojeny jako svazky vláken primárních. Při zpracování stonků poskytují materiál zvaný koudel. Kambium je dělivé pletivo mezi lýkovou a dřevní částí, které tvoří směrem k povrchu stonku sekundární pletivo kůry a dovnitř stonku dřevo. Dřevovina tvoří polovinu aţ dvě třetiny objemu stonku. Tvoří ji zdřevnatělý parenchym a xylen. Dřevo v konopném stonku tvoří hlavně krátká dřevná vlákna (libriformní), která podporují stabilitu rostliny. Dřeň je sloţena z parenchymu, zevnitř proniká radiálně aţ ke kambiu. Prameny dřeně jsou slabě vyvinuty a vlákno se nachází vně stonku, oba tyto faktory přispívají k tomu, ţe se konopné stonky snadno zpracovávají na vlákno. 14
Spodní listy osazují stonek vstřícně, výše postavené jsou hustější a střídavé (Jahodář, 2006). Jsou dlanitě dělené, tří aţ třinácti četné, mají kopinatý tvar a pilovitý okraj s krátkými aţ středně dlouhými řapíky. Kdyţ rostlina začne dozrávat, listy zespodu k vrcholu postupně ţloutnou, odumírají a klasicky opadávají. Konopí seté tvoří dvoudomé, ale i jednodomé formy. Dvoudomost velmi ovlivňuje variabilnost znaků rostliny (Váša et al., 1965). Samčí rostliny bývají vyšší, útlejší a dozrávají dříve. Výjimečně se mohou objevit hermafroditní typy, ty ale nejsou plodné. Jednodomé typy jsou ţádanější, kvůli jistotě dostatečného opylení květů s následnou produkcí semen (Gabrielová, Ruman, 2008). Samčí rostliny jsou někdy označovány jako poskonné, jejich květenství tvoří lata. Květy mají pět ţluto-zelených květních šupinek a pět tyčinek s tenkými nitkami. Samčí rostliny kvetou v rozmezí 20 aţ 25 dnů, po dokvětu odumírají. Oproti samičím rostlinám mají světlejší listy. Samičí rostliny tzv. hlavaté jsou statnější a více olistěné. Na obr. č.5 (viz příloha č.1), je samičí a samčí květenství. Jejich květy mají svrchní jednopouzderný semeník. Samičí květy tvoří sloţité hrozny (Valíček et al., 2000). Jahodář (2006) uvádí, ţe samčí květy tvoří hroznovité květenství, samičí květy pak vrcholičnatou latu. Samičí rostliny jdou do květu s 3 aţ 10 denním zpoţděním oproti samčím. Od opylení aţ po dozrání semene uplyne 30 – 40 dní (Gabrielová, Ruman, 2008). Plodem je naţka, velikost je závislá na odrůdě. Délka semena je 2 - 5 mm, šířka v rozpětí 2 a 4 mm. Semena mají šedozelenou, tmavohnědou aţ černou barvu. Protoţe oplodí srůstá s osemením, nerozlišuje se v praxi plod a semeno. Má relativně malý endosperm a velké embryo (Valíček et al., 2000). Na obrázku č. 6 (viz příloha č.1) jsou zobrazeny jednotlivé části konopné rostliny. U konopí rozlišujeme 5 růstových fází. První fází je tzv. vzcházení, trvá 3 - 15 dní, je pro ni typický pomalejší růst lodyhy a silnější růst kořenů, navazuje fáze rychlého růstu, která trvá od vytvoření třetího páru pravých listů aţ do doby, kdy se začnou tvořit květní pupeny. V této fázi silně roste lodyha. Během 3. fáze dochází k nasazování pupenů dále růstu lodyhy, především do délky. 4. fází je kvetení, u samčího květenství se otvírají první květy, postupně dozrávají v prašníky, u samičího květenství vyrůstají z plodolistu 1 – 2 mm dlouhé blizny. V této růstové fázi se tvoří největší mnoţství vlákna. Poslední fází je zrání semene, které začíná po oplodnění samičích 15
rostlin. Semeno dozrává odspodu k vrcholu květenství 30 – 40 dní (Šnobl, 2004). Růstové fáze jsou na obr. č.7 (viz příloha č.1). Konopí je značně přizpůsobivá rostlina, nicméně je teplomilné, poměrně náročné na dostatek vody a kvalitu a přípravu půdy. U středoevropských odrůd je délka vegetačního období, pokud ho pěstujeme na vlákno, 120 - 130 dní, na semeno je třeba počítat měsíc navíc. Vegetační fáze trvá kolem 80 dní, je to období typické pro velký nárůst biomasy. Následuje doba květu, která nastupuje u samičích rostlin dříve. Při kvetení se tvoří největší mnoţství vlákna, po odkvětu vlákna dřevnatí a ztrácejí na kvalitě. Samičí rostliny po oplodnění dále vegetují, stále tvoří vlákno a také tvoří semena. Konopí, které pěstujeme pro vlákno, sklízíme v době, kdy u většiny samičích rostlin kvete alespoň polovina květenství. Co se týká škůdců konopí, nejběţnější jsou dřepčík chmelový (Psylliodes attenuata Koch), housenky můry gama (Autographa gamma L.), mšice konopná (Phyrodon cannabis Pass) a zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubialis Hübn.). Bílou hnilobou můţe konopí trápit hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum), dále můţe trpět plísní šedou (Botrytis cinerea), gusariózou (Giberella pulicaris). Technické konopí vykazuje vysokou odolnost proti napadení. Díky svým vlastnostem má konopí kladný vliv na půdu, jeho kořen provzdušňuje půdu a zabraňuje její erozi, rostliny svým tvarem zastiňuje a potlačuje růst plevele, navíc dokáţe odbourat některé neţádoucí prvky, např. těţké kovy, nebo krystalické shluky pesticidních látek (Gabrielová, Ruman, 2008).
2.1.3 Obsah THC neboli potence konopí K diskusím, které jsou vedeny o účincích konopí, patří bezesporu, síla konopných drog. Oblíbeným argumentem odpůrců konopí je, ţe dnešní konopné drogy, jsou mnohokrát silnější, neţ jejich předchůdkyně před několika desítkami let a proto je třeba brát je, jako tvrdé, nebezpečné drogy. Potence
konopí
je
v podstatě
mnoţství
psychotropní
sloţky
Δ9-
tetrahydrokannabinolu (THC) obsaţené v rostlinném materiálu. Prvním problémem při určování potence je to, ţe v různých částech rostliny není mnoţství THC stejné. Nejvyšší je obsah v okvětních lístcích samičích rostlin a pak postupně klesá od horních listů, přes dolní listy, stonek, kořen a nejméně THC je v semenech. Při standardním 16
postupu určování THC je rostlina zbavena stonků a kořene. Analýza se provádí na všech listech a všech okvětích (palicích) rostliny a skládá se z těchto částí: sušení rostliny, extrakce a určení obsahu THC (Zábranský, 2008).
2.1.3.1 Monitoring potence konopí Nejlépe fungujícím systémem, který monitoruje obsah THC v konopí, je Projekt monitorování účinnosti (PMP), který provádí Univerzita v Missisipi. Projekt měří potenci konopí, které bylo zabaveno represivními sloţkami, jako jsou DEA, FBI, státní policie, celní policie aj. Celý projekt trvá jiţ dlouho, od roku 1972, ačkoliv zpočátku byl spíše polooficiální. Podle výsledků PMP byla průměrná síla zabavené marihuany v roce 1983 4 %, v roce 2006 8,5 %, z toho se dá odvodit, ţe nárůst je dvojnásobný. Pravdou tedy je, ţe se potence zvyšuje, ale nemůţeme hovořit o desetinásobcích, jak se často uvádí (Zábranský, 2008). Monitorováním potence konopných drog v Evropě, se od roku 1997 začala zabývat Evropská unie, konkrétně Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA).
V roce 2003 zadala EMCDDA monografickou
přehledovou studii na téma potence konopí v tehdejších členských a kandidátských zemích EU. Výsledky této studie byly uveřejněny v časopise Addiction. Podle Zábranského (2008) z výsledků vyplývá, ţe co se týká importované marihuany, v posledních deseti letech dochází k minimálním změnám. Průměrná potence se pohybuje mezi 2 – 8%. Novým fenoménem je marihuana pěstovaná v zemích EU při umělém osvětlení tzv. „indoor“. Tyto rostliny mají přibliţně dvojnásobnou potenci oproti marihuaně importované. Na zvýšení obsahu THC u indoor pěstované marihuany mají vliv 3 faktory: 1. šlechtění jednotlivých odrůd s cílem zvyšovat obsah THC a kontrolovat popřípadě ovlivnit další vlastnosti konopné rostliny 2. environmentální faktory 3. čerstvost drogy, myšleno jako moţnost rychlého dodání na místo spotřeby, těsně po zpracování, tím je minimalizovaná biodegradace obsaţeného THC. Ve studii je uváděno, jak problematické je sehnat validní data, studie pracovala s omezenými daty, s poměrně malými vzorky z pěti evropských zemí. Z britských, 17
portugalských, rakouským a německých dat vyplývá, ţe dochází ke stabilizaci, potence se pohybuje mezi 6 a 8%. Nizozemská data vykazují trvalý nárůst, momentálně kolem 16% (Zábranský, 2008). Data v České republice sbírá Kriminalistický ústav Praha, který je předává Národní protidrogové centrále, která je slučuje s daty, které pořizuje od jednotlivých útvarů Policie ČR, společně je s Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti analyzuje. Mezi lety 1997 a 2005 se mnoţství THC v marihuaně udrţuje v rozmezí 2 – 8% (viz tabulka č.1). Novák (2007) uvádí, ţe u nás pěstované rostliny obsahují nanejvýš 10% THC, ovšem u hydroponních odrůd lze vysledovat jasný nárůst s hodnotami, které se pohybují v rozmezí 3-12% (Zábranský, 2008). Ojediněle se objeví i potence kolem 20%, která ale bývá většinou v rostlinách dovezených ze zahraničí (Novák, 2007).
Tabulka č.1 Průměrná hodnota THC v zabavených a analyzovaných konopných drogách v ČR (převzato a upraveno z Miovský et al., 2008, s.76) rok
procenta marihuana hašiš
1997
2%
6%
1998
3%
6%
1999
4%
10%
2000
4%
7%
2001
4,20%
14%
2002
4,20%
10%
2003
7%
11%
2004
3%
10%
2005
4%
7,30%
18
2.2
Chemické složení rostliny z farmakologického hlediska V konopí setém bylo do současné doby identifikováno 533 látek. 103 z nich jsou
látky kanabinoidní (fenolické monoterpenoidní látky) a najdeme je pouze v konopí (Hanuš,
2008).
Hlavní
psychoaktivní
látkou
obsaţenou
v konopí
je
Δ9-
tetrahydrokannabinol, pověstné THC, strukturní vzorec THC je na obrázku č.8 (viz příloha č.1). Kannabidiol (CBD) je v konopí zastoupen téměř vţdy, má antibiotické, sedativní a analgetické účinky. CBD působí proti povzbudivým účinkům THC, oddaluje jeho nástup účinku, ale zároveň prodluţuje dobu působení THC, sám psychoaktivní účinky nemá. Oxidačním produktem THC je kannabinol (CBN), ten také psychoaktivní účinky nemá, tato látka se v rostlině přirozeně nevyskytuje, ovšem čerstvá marihuana jí trochu obsahuje, špatným skladováním se můţe její obsah značně zvýšit. Čistá forma CBN vykazuje nejvýše 10% účinnost THC. Na aktivitu THC má také vliv optická aktivita jeho molekuly, zatímco levotočivé THC je silně aktivní, pravotočivé THC je aktivní mnohem méně (Honej, 2009). V pryskyřici lze dále nalézt mnoho éterických olejů (karyofyllen, humulen, farnesen, selinen, fellandren, limonen), cukry, flavonoidy, alkaloidy (cholin, trigonellin, piperidin, betain, prolin, neurin, hordenin, kanabisativin) a samozřejmě chlorofyl. Tyto látky jsou z hlediska psychoaktivního účinku drogy nepodstatné (Rätsch, 2000). Hanuš (2008) uvádí, ţe Krejčí, Šantavý, Kubelík et al. zjistili, ţe v surovém extraktu z konopí je látka, která má antibakteriální účinky na grampozitivní bakterie. Pozoruhodné účinky měl extrakt na Staphylococcus aureus. Aktivní látkou byla kyselina kanabidiolová, první kanabinoidní kyselina. O několik let později byla z marihuany
izolovaná,
méně
účinná
psychotropní
látka,
kyselina
Δ8-
tetrahydrokanabinolová, není jasné, zda je tato látka přírodní, nebo vzniká aţ při sušení rostliny, na rozdíl od Δ9-THC zůstává stabilní. Dále byl izolován kanabigerol, kanabichrom, kanabicyklon a dále řada neutrálních kanabinoidů. Podobně jako neutrální kanabinoidy byly syntetizovány i kanabinoidní kyseliny (Hanuš, 2008). Na obrázku č.9 a č.10 (viz příloha č.1) jsou zobrazeny přehledy hlavních kanabinoidních látek z konopí. Variabilita obsahu THC v různých konopných rostlinách, druzích a odrůdách je vysoká. Rozmezí obsahu THC v pryskyřici se pohybuje mezi 0 - 25%. Během 19
skladování se kannabinoidy odbourávají velmi pomalu. Při dlouhém skladování oxiduje THC na méně aktivní CBN (Hanuš, 2008). Není známý jediný případ smrti člověka předávkováním konopí. Je to hlavně proto, ţe psychoaktivně účinná dávka THC je mezi 4 a 8 miligramy a v poměru k psychotropní dávce je toxicita THC nízká. Dávka 4 aţ 8 miligramů odpovídá jointu s 0,5 g hašiše či 1gramu marihuany. U takové dávky trvá opojení kolem tří hodin, není doprovázeno halucinacemi ani optickými ani akustickými. Halucinace údajně přichází, pokud je tato dávka čtyřikrát nebo pětkrát silnější (Rätsch, 2000). V krvi se THC přeměňuje na aktivní metabolit 11-hydroxy-∆9-THC. Tato látka je zhruba po 30 minutách vstřebaná tukovou tkání. Z ní se dostane zpět do krve, metabolizuje se a začne se vylučovat. Po několika dnech by se látka měla z těla zcela vyloučit. Při dlouhodobém a pravidelném uţívání se 11-hydroxy-THC ukládá do tukových tkání a do jater a je moţné testem moči prokázat jeho přítomnost (Rätsch, 2000). THC se strukturálně podobá neurotransmiteru anandamidu, tyto dvě látky mají v nervovém systému stejné receptory (Rätsch, 2000). Název anandamid je odvozen od sanskrtského slova pro blaţenost ânanda (Grotenhermen, 2009). V semenech konopí je samozřejmě olej, který je velmi bohatý na lignan, dále proteiny a enzym edestináza. V nezralých plodech byl nalezen růstový hormon zeatin. Semena dále obsahují alkaloidy kannabinaminy A-D, priperidin, trigonellin a L-(+)izoleucin-beatin, vitamín K, minerální látky, gramma-linolové kyseliny a omega-3stearovou kyselinu. Lisováním semen za studena se získává konopný olej, který můţe obsahovat i stopy THC. Co se týká listů Cannabis sativa obsahují cholin, trigonellin, muskarin, betain, kannabamidy A aţ D, β-fenetylamin hordein, coţ je alkaloid, který se vyskytuje v mnoha kaktusech (Rätsch, 2000).
20
2.3 Historie využití konopí 2.3.1 Nejstarší doklady o používání konopí Úplně nejstarší, známý důkaz o uţití konopí člověkem pochází z Číny. Byly zde nalezeny 10 000 let staré hliněné střepy s otisklými konopnými provázky a také nástroje, které mohly slouţit k vyčesávání vlákna ze stvolů konopných rostlin. V Evropě se na základě prehistorických nalezišť předpokládá, ţe by první pokusy o pěstování konopí mohly spadat do doby 10 000 let př.n.l. Nálezy keramiky se semeny Cannabis sativa pocházejí z neolitického naleziště Eisenberg v Turýnsku, jsou datovány na rok 5500 př.n.l. Byly nalezeny misky, z roku 3000 př.n.l., ve kterých se pravděpodobně obřadně pálilo konopí (Miovský et al, 2008). Misky z východní a střední Evropy jsou na obrázku č.11 (viz příloha č.1). V Číně bylo objeveno pohřební místo dynastie Chou, která vládla v letech 1122244 př.n.l., mezi nálezy byly objeveny pozůstatky oděvů z konopného vlákna (Miovský et al., 2008).
2.3.2 Čína V Číně bylo konopí zřejmě první rostlinou pěstovanou pro vlákno, bavlna sem dorazila z Indie o tisíce let později, stejně jako středozemní len. Původně bylo konopí v Číně pěstováno pro obţivu, ale zjistilo se, ţe je výborným materiálem pro řemeslnou výrobu (Robinson, 1996). Ve sbírce kultovní lyriky Devět písní z 3. století př.n.l., je konopí uváděno jako posvátná rostlina. Ve spise z 1. století je uváděno jako léčivo, které uzdravuje ţenskou slabost, dnu, revmatismus, malárii, nemoc beri-beri, zácpu a duševní pomatenost. V roce 1578 sepsal Li Shizhen knihu o bylinách, která se stala základním dílem čínské nauky o léčivých bylinách. Konopí je zde vyzdvihováno jako rostlina, která léčí neurotickou rozmrzelost, senilitu, výtok u ţen, otravu sírou, nebo omějem, zácpu, dlouhodobé zvracení, koţní vyráţky, motolici, padání vlasů, nepravidelnou menstruaci a hemeroidy, uvedeny jsou i jeho anestetické účinky (Rätsch, 2000). Konopí má dodnes své místo v tradiční čínské medicíně, objevuje se i v oficiálních lékopisech, pod jmény chau-ma-žen, nebo ma-žen, nebo tama. Vyuţívány jsou všechny části rostliny. Stonek se pouţívá na odvodňování, olej mírnit podráţdění v 21
krku, pouţívá se při poruchách menstruace, při problémech s plynatostí se pouţívá pryskyřice ze samčích květů, ta se také podává při nervových chorobách. Dále se pouţívá jako laxativum, podporuje prokrvení, mírní záněty sliznic, kašel, je antiseptické a antidotické (působí jako protijed). Podává se pří migréně, revmatu, rakovině, vředech, zánětech středního ucha a popáleninách. Uţívá se ve formě semen v dávce 9 aţ 30 gramů, ve směsi s jinými drogami nebo jako čaj (Robinson, 1996). Díky konopí byl zřejmě také vynalezen papír. Podle legendy vynalezl papír v roce 105 n.l. eunuch Cchaj-Lun, který metodou pokusu a omylu došel k tomu, ţe kdyţ rozemele směs konopí a kůru morušovníku na kaši, umístí ji do nádoby s vodou, vyplavou propletená a vzájemně spojená vlákna na hladinu. Tuto vyplavanou směs umístil do forem a nechal ji vyschnout. Z ní pak získal pruţný, odolný papír. Do této doby se psalo na bambusové lístky, dřevěné tabulky nebo velice drahé hedvábné tkaniny (Miovský et al., 2008). Uţívání konopných drog v Číně příliš nezdomácnělo, a to pravděpodobně z toho důvodu, ţe zde mělo konopí silné konkurenty v podobě alkoholu a opia (Miovský et al., 2008).
2.3.3 Japonsko Japonské lékařství čerpá od roku 414 z čínské tradiční medicíny a právě odtud pramení poznatky o účincích konopí. Cannabis se tradičně pěstovalo v několika prefekturách, rostliny zde dosahovaly 2-4 metrů a kvetly v srpnu a září. Japonské konopí údajně obsahuje relativně málo psychoaktivních látek (Rätsch, 1992). Od 19. století se Japonsko orientuje na západní medicínu a z tohoto důvodu zde nalezneme minimum obchodů s tradičními bylinami. Povolen je zde pouze prodej semen konopí, která neobsahují kanabinoly. Vlastnění konopných produktů je přísně zakázáno, za pěstování, nebo obchod hrozí trest odnětí svobody v délce aţ pěti let. Přesto se v Japonsku můţeme setkat s konopím velmi snadno, je totiţ přísadou kořenící směsi kaori šičimi, toto koření se pouţívá k dochucení japonského raţniči (Rätsch, 2000).
22
2.3.4 Indické lékařství Ajurvédské lékařství je tradiční indický způsob, jak pečovat o své zdraví, je propojen s hinduismem. Hinduisté povaţují konopí za posvátnou bylinu, podle legendy začal konopí pěstovat bůh Šiva se ţenou Parvatti (Miovský et al., 2008). V Himalájích se pěstuje hojně, v těchto podmínkách je velmi bohaté na pryskyřici. V Nepálu se pouţívá téměř při všech chorobách, navíc se podává dobytku při problémech s trávením (Rätsch, 2000). Atharavéda je sbírka lékařských spisů ze 7. století př.n.l., zde se uţívá konopí jako lék, má specifický název „vidžaja“, coţ znamená vítěz. Je zajímavé, ţe dnešní indičtí lékaři mívají dvě úrovně vzdělání, tradiční medicínu – ajurvédu, ale i západní medicínu. I v nemocnicích se tyto „dva druhy“ medicíny vzájemně kombinují. Ajurvéda má 8 pilířů, z kterých vychází, a konopí hraje velkou roli ve dvou z nich, ve vědění a omlazování a v nauce o potravinách (Rätsch, 1992). Konopí souvisí s erotikou, askezí a uzdravováním. V sanskrtském textu ze 17. století se píše: „Bohové dali lidem konopí ze soucitu, aby mohli pocítit ulehčení, ztratili bázeň a podrţeli si sexuální apetit“ (citováno podle Rätsche, 2000).
2.3.5 Tibet Na tibetské lékařství měl vliv buddhismus, dále přijímá poznatky z čínského a mongolského lékařství a to vše se spojuje s původním šamanským tibetským náboţenstvím. Splynutím těchto poznatků vzniká tzv. Lamaistické lékařství, které vychází z učení o třech šťávách a to větru, ţluči a slizu. Tyto šťávy jsou v člověku v ideálním poměru, pokud se poměr změní, přichází nemoc (Rätsch, 1992). Tibeťané rozlišují dvě konopné formy: myan rtsi spras (konopí) a „méně hodnotné konopí z Tibetu“. Konopí je i pro Tibeťany posvátné, pěstuje se u klášterů a dvorů. Buddha se v průběhu šesti asketických let ţivil pouze konopnými semeny (jedním denně), právě proto jsou konopná semena zvláštním postním jídlem asketů. Klášterní knihy jsou psány na konopném papíře (Rätsch, 2000).
23
2.3.6 Jihovýchodní Asie Konopí je zde velmi rozšířené, označuje se jako kancha, přišlo sem z Indie. V Thajsku je od roku 1971 konopí k hédonistickým účelům zakázané a vyuţití v lidovém lékařství je zákonem regulováno. Pouţívalo se zde zejména jako zklidňující prostředek, při bolestech, pro lepší zaţívání, při rakovině, vředech, migréně, revmatismu a proti kašli. V Malajsii jsou obecně velmi přísné protidrogové zákony. Při drţení více neţ 200 gramů konopí, můţe majiteli hrozit i smrt. V Laosu, Kambodţi a Vietnamu je konopí jako lék legální a přístupné (Rätsch, 2000).
2.3.7 Ruské lidové lékařství Lidové lékařství bylo v Rusku velice významné, v odlehlých částech bylo několik století jedinou dostupnou lékařskou péčí velké části obyvatelstva (Rätsch, 1992). Někteří botanici se domnívají, ţe právě u Kaspického moře má konopí svůj původ. V této lidové medicíně se Cannabis uţívala zejména proti bolesti zubů. Konopí se na bolest zubů pouţívalo také v Polsku, Litvě a Ukrajině (Rätsch, 1992). Dále se Cannabis uţívala na dnu, revmatismus a také v lidovém zvěrolékařství. Kromě toho jsou semena konopí důleţitou ingrediencí při vaření rituální polévky „semeňatky“, která se vaří na Štědrý den jako potrava pro zemřelé duše. Na Ukrajině se květy konopí nasbírané o Svatojánské noci pouţívaly jako amulety proti čarodějnictví a uhranutí dobytka. Košile ušitá z konopné látky měla údajně magickou moc (Rätsch, 2000).
2.3.8 Starý orient V Mezopotámii (dnešní Írák a část Sýrie), Egyptě a Asýrii bývalo hlavním léčebným prostředkem vymýtání démonů, tedy exorcismus. K těmto účelům se vyuţívalo čemeřice, blínu, mandragory, opia a konopí. Ve svém lékařství pouţívali konopí nejvíce Asyřané a to na řadu obtíţí: při těţkých porodech, při bolestech, jako antidotační prostředek, při třesu nohou atd. (Rätsch, 1992). Zajímavé je, ţe o konopí 24
existují zmínky i v bibli, jako o rostlině „pro oděvy, lana a sítě“ (Rätsch, 2000, s.75). V Izraeli se pouţívalo jako lék proti bolesti, izraelští archeologové našli 1700 let starou hrobku, v ní 14letou dívku, s vysušeným nápojem z konopí, tento nález je doklad o tom, ţe konopí mělo zmírňovat porodní bolesti (Rätsch, 2000).
2.3.9 Arabské lékařství Ve středověku vzniká mnoho spisů, které se zabývají výrobou, pouţitím a účinky theriáku (ze slova theriak vzniklo české slovo driák), který obsahuje hadí maso a mnoho bylin a koření včetně konopí. Theriák byl univerzální lék, dodnes je součástí tzv. švédských kapek, ovšem bez konopné přísady. V arabské literatuře se při zmínkách o konopí setkáváme výhradně s názvem hašiš, coţ doslovně přeloţeno znamená byliny (Rätsch, 1992). V 8. století vznikl řád vyznavačů súfismu, mezi jeho příslušníky byli také alchymisté, lékaři a drogisté. Tento řád objevil mnoho psychoaktivních drog např. psychodelické houby, účinky durmanu, keře kátu (Catha edulis), povzbuzující účinky kávovníku a také je jim připisováno objevení opojného účinku konopí. V 10. století lékař ar-Rází, také sofista, zmiňuje listy konopí jako dobrý lék na bolesti uší, proti lupům a také proti nadýmání. První popsal konopí jako léčivo při epilepsii. Lékař Ibn Vahšíja, součastník ar-Razího ve své Knize o jedech varuje před uţíváním hašiše, obzvlášť v kombinaci s jinými drogami. Ve 13. století napsal Ibn Bajtár dílo o rostlinách, rozlišuje v něm nebezpečné indické konopí a konopí uţívané na vlákna, které předepisoval při bolestech uší, při uţití, upozorňuje na moţnost způsobení bolestí hlavy. Německý cestovatel George Eberhard Rumpf, ţíjící v 17. století, napsal o muslimech ve svém Herbáři, ţe konopí pouţívají na astma, kapavku, zácpu a jako univerzální protijed. V Pákistánu je dodnes uţívání konopí společensky akceptováno a kulturně ţádoucí. V Jemenu se pěstuje konopí dodnes pod názvem hasis k lékařským účelům. Pryskyřice se vyuţívá jako narkotikum.
25
Obecná islámská nepřízeň vůči psychoaktivním drogám se projevuje podle Rätsche v tom „ţe se konopí v moderních dílech o lékařském umění súfismu vůbec neuvádí“ (Rätsch, 2000, s.90).
2.3.10 Antické lékařství V Homérově Odyssee, je popisován pharmakon nepenthes - egyptský lék, který zahání smutek. Tento zázračný lék je podle lékařské a filosofické literatury z blínu, mandragory, rulíku, opia a hašiše. Démokritos se zmiňuje o rostlině potamaugis, zřejmě konopí, pokud se tato rostlina vypije spolu s myrtou ve víně, vyvolá delirium a vidiny. Vdechování kouře z konopí bylo součástí rituálních praktik, slovo kannabeizein je klasický řecký výraz znamenající vdechovat konopný dým a slovo methyskesthai „dosáhnout opojení konzumací drog“ (Rätsch, 2000, s.81). Ve starověku se lidé ukládali ke chrámovému spánku, v jejich snech se jim zjevovali bohové a bohyně, kteří spícím poradili. Prosící o radu se do spánku uváděli opiem, mandragorou, semeny vlčího bobu, nebo konopím. Dioskorides, starověký řecký lékař, farmakolog a botanik ve svém herbáři pouţíval pro konopí název Kannabion. Tento herbář pochází z roku 77 n.l. a stal se na 1500 let odborným medicínským spisem, který byl přeloţen do většiny jazyků středověkého světa a snad i proto se pro konopí ujal a rozšířil název Cannabis (Rätsch, 2000). Dioskorides rozlišoval mezi uţitím přírodního („hrubého“) konopí k léčbě vřídků a nádorů a kultivovaného („pěstěného“), které uţíval při méně závaţných problémech (Mann, 1996). Říman Gaius Plinius Secundus vedl o konopí zápisky jako o rostlině vhodné na lana, popisoval, jak ji pěstovat a jak zpracovávat. Lékař Claudius Galenus popsal vedle čistě lékařského vyuţití i hédonistické vyuţití konopí. Nejčastěji se o konopí zmiňoval jako o prostředku proti bolestem uší. Marcellus Emprricus se ve svém díle De Medicamentis popisuje lékařskou magii při léčbě ran za vyuţití konopného kořene. V rukopisu z 13. století je konopí popisováno jako kúra při bolestech prsních bradavek a při omrzlinách.
26
2.3.11 Evropa Konopí se do Evropy dostalo dvěma základními cestami. Rätsch (1992) uvádí cestu z Asie do Starého kontinentu, kam konopí proniklo přes Řecko a Rusko, přinesli jej Skytové (ve starověku tak byly označovány nomádské kočovné národy, které ţily u Černého moře, podél Dunaje a na jihu Ruska). Druhá cesta vedla zejména přes Španělsko z Afriky (Robinson, 1996). V Norsku,
Anglii
a
Německu
bylo
konopí,
podle
pylových
analýz
domestifikováno do roku 400 př.n.l. (Dupal, 1996). Z roku 200 př.n.l. pochází z Řecka první zmínky o technickém vyuţití konopí a to o výrobě konopných prostěradel a vyuţití konopných lan. V prvním století píše o konopí řecký lékař Peacius Dioscorides, rozeznává Cannabis emeros, tedy ţenské konopí a Cannabis agria konopí muţské. Italové nazvali Cannabis „substancí sta činností“, protoţe ke zpracování konopného vlákna bylo třeba velké mnoţství procesů. Italské konopnářství ovládali Benátčané, ustanovili cech, zaloţili státní přádelnu Tana a stanovili výrobní normy. V Taně se vyráběla zejména konopná lana, která zásobovala lodě kvalitním lanovím (Robinson, 1996). Ve zbytcích vikingských lodí z roku 850 byla objevena semena konopí, coţ dokazuje, ţe ho vikingové znali a také vyuţívali k technickým účelům, zřejmě právě oni přivezli Cannabis na východní pobřeţí Severní Ameriky (Robinson, 1996). Ve 12. století začala svůj provoz první evropská papírna. Bylo to na území dnešní Itálie. Vycházela z čínských znalostí a papír vyráběla z konopných vláken (Miovský et al., 2008). Pro Evropany zůstalo uţívání kannabinolů dlouhou dobu záhadou, vyjma účastníků kříţových výprav a učenců, kteří se seznámili na svých cestách s hašišem. Výjimkou bylo jiţní Španělsko, které znalo hašiš od 14. století díky Arabům. Arabský vliv tu ale neměl dlouhého trvání a ustoupil křesťanství, díky tomu se hašiš přestal uţívat i zde (Noţina, Vaněček, 2009). Marco Polo byl prvním Evropanem, který ve svém cestopise Milion, popsal uţívání hašiše. Píše o sektě assassinů, se kterými setkal při putování po Asii (Valíček et al., 2000). 27
S určitou nadsázkou se dá říci, ţe velké zámořské objevy a následný rozvoj lodního obchodu by se bez konopí jen těţko uskutečnil. Plachty a provazy byly vyráběny z konopí. Anglické označení plachty canvas, pochází z arabského kanafas, které má svůj původ v řeckém kannabis (Robinson, 1998). Rozkvět cestování v 16. století přinesl z Orientu kromě koření, exotického ovoce, drahých kovů, porcelánu, ušlechtilých dřev i drogy včetně opia a hašiše. Jako první přivezli hašiš do Evropy Portugalci (Noţina, Vaněček, 2009). Dobytí Egypta Napoleonem mělo pro jeho vojáky v určitém smyslu silně negativní význam, setkali se s hašišem a při nedostupnosti alkoholu v muslimském světě na něj rychle přecházeli. V roce 1800 zakázal Napoleon poţívání muslimských nápojů vyráběných z hašiše a vdechování kouře z konopných semen. V Napoleonově taţení bylo asi 175 vědců, kteří si hašiš oblíbili a poslali značné mnoţství svým kolegům do Francie k prozkoumání. Vědecká analýza o hašiši byla zveřejněna roku 1803.
2.3.12 Amerika Po objevení Ameriky bylo konopí dovezeno z Evropy na Nový kontinent jako hospodářská rostlina vhodná pro vlákna. V roce 1619 byly zavedeny v Jamestown Colony ve Virginii první zákony, které „nařizovaly“ farmářům pěstovat konopí. George Washington i Thomas Jefferson pěstovali konopí na svých plantáţích. Benjamin Franklin zaloţil jednu z prvních amerických papíren, tím přestaly být Spojené státy závislé na papíru z Anglie. Papírny samozřejmě vyuţívaly konopí. Aţ do 20. let 19. století bylo 80% všech tkanin a látek vyráběno z konopných vláken, po té ho nahradila bavlna (Herer, 1994). Z Nového světa přišel do Evropy tabák a jeho kouření. To vynalezli američtí Indiáni. Kouření jako takové se stalo módou v Evropě i v Africe. Zřejmě právě arabský svět přišel na to, ţe konopí je moţné kouřit. Ze začátku 16. století existují jak písemná svědectví, tak i archeologické nálezy, které potvrzují, ţe se v této době konopí a hašiš kouřily na severu Afriky (Miovský et al., 2008).
28
Poznámka: Můžeme se setkat s rostlinou, která se nazývá indiánské konopí (Apocynum cannabinum L.), to je původně severoamerická rostlina, která sloužila Indiánům jako zdroj vlákna a léčivka, občas dochází k záměně s Cannabis, ovšem jedná se o jinou rostlinu (Rätsch, 2000).
2.3.13 Konopí v českých zemích V období neolitu se u nás zřejmě inhaloval kouř konopí. Cannabis sativa rostla v blízkosti pravěkých osad jako plevel. Později ji obyvatelé začali pěstovat. Semena konopí byla objevena v řadě neolitických nalezišť v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Konopné vlákno bylo pouţíváno k výrobě látek, provazů, pytloviny a zřejmě i k léčebným účelům uţ v mladší době kamenné (Noţina, Vaněček, 2009). Ve středověku se v lidovém léčitelství pouţívalo ohromné mnoţství bylin a mezi nimi byly známé i účinky konopě seté. Při zánětech dutiny ústní, se na Slovácku pouţíval k výplachu úst, odvar z konopného semene. Dětská vyráţka nebo-li lišej se léčil omýváním vodou, v které se louhovalo konopí. Při pálení ţáhy lidé na Hané polykali konopná semena. K urychlení dlouhého porodu se rodičkám dával konopný olej. V tomto období se nesetkáváme s poţitkovým uţíváním nealkoholových drog, alkoholu u nás byla dávána přednost (Noţina, Vaněček, 2009). V roce 1562 napsal Tadeáš Hájek české vydání Herbáře od Pietra Andrea Matthioloho s názvem Herbář, jinak bylinář velmi užitečný. Jedná se o velmi rozsáhlou knihu, Hájek ji obohatil o rostliny rostoucí u nás. Toto dílo je i bohatě ilustrované. Na obr. č.12 (viz příloha č. 1), je kresba konopí právě z Matthioliho – Hájkova Herbáře, v příloze je také umístěn přepsaný text o konopí z této knihy. V 16. století s rozkvětem cestování se do Čech dostává díky některým knihám povědomí o zneuţívání hašiše, ovšem znalosti o nich mají především lékaři, cestovatelé a vzdělanci (Noţina, Vaněček, 2009). V 18. a 19. v celé Evropě přichází do módy Orient a vše, co s ním souvisí. Ani české země nezůstávají pozadu a v 19. století stoupá zájem o drogy. Orientální vlna se projevuje i v umění. Jsou malovány orientalistické obrazy například plátno Karla Záhorského nazvané Hašiš. Téma drog se objevuje i v baletním umění. Balet Hašiš na hudbu Karla Kovařovice, v choreografii Václava Reisingera se stal
29
prvním baletem uvedeným na scéně českého Národního divadla v roce 1884. Upoutávka na balet je jako obrázek č.13 (viz příloha č.1.). Julius Sachs byl ţákem a pomocníkem Jana Evangelisty Purkyně, věnoval se zkoumání psychoaktivních látek, sám na sobě zkoušel různé pokusy, v roce 1855 uveřejnil článek o účincích hašiše v časopise Ţiva. O konopí se dále na přelomu 19. a 20. století zmiňuje Primus Sobotka, Bohumil Bauše a také František Polívka, který rozlišuje mezi pěstováním pro hospodářské účely a pro získávání drog (Noţina, Vaněček, 2009). Po 1. světové válce jsou v Československu oblíbené zejména morfin, kokain, opium a alkohol. Aţ ve 30. letech se objevuje několik případů zneuţívání kanabisových preparátů, ale je jich opravdu málo a pouze v hlavním městě. Jde hlavně o kouření marihuanových cigaret pašovaných z Terstu. V prvorepublikovém období má obchod s drogami své zlaté časy. V Československé republice je aţ do roku 1938 neuspokojivý stav legislativy, kdy obchodování s drogami je pouze přestupkem. V roce 1938 je přijat zákon 29/1938 tzv. Opiový, který rozlišuje činy na přestupky, přečiny a zločiny, kromě pokut hrozí pachateli i vězení, díky tomu dochází ke sníţení počtu osob, které obchodují s drogami (Noţina, Vaněček, 2009). Po skončení druhé světové války nelegální obchod a zneuţívání drog prochází velkou proměnou. Oţivuje se v 60. letech, ale díky uzavřenosti vůči Západu, se značně sniţuje pašování přes hranice. Konopí je většinou pěstované podomácku (Noţina, Vaněček, 2009).
2.3.14 Moderní historie V roce 1835 si skupina umělců zaloţila Spolek hašiše a setkávala se jednou měsíčně v Paříţi. Do spolku patřili Charlese Pierre Baudelaire, Honoré de Balzac, Alexander Dumas a Gustav Flaubert a další. Původně se tito umělci stali účastníky výzkumu, který vedl francouzský lékař Jacques Joseph Moreau, který předpokládal, ţe by mu konopí mohlo pomoci při léčbě duševně nemocných (Miovský et al, 2008). Dospěl k závěru, ţe hašiš obsahuje látku, která vyvolává duševní stavy podobné stavům u nejrůznějších psychóz, vytvořil první pokus o vědeckou klasifikaci účinků hašiše, které uvádí ve své knize O hašiši a chorobomyslnosti. Stavy dělí do osmi kategorií:
30
euforie, ztráta soustředění, ztráta pojmu o čase a prostoru, zostření sluchu, iluze, zjitřené emoce, impulzivnost a halucinace (Mann, 1996). V roce 1894 je zveřejněna Zpráva Komise o otázkách indické konopné drogy, zadané a financované britskou vládou. Tento spis, stávající z 3000 stran dochází k závěru, ţe umírněné uţívání konopí má stejný výsledek jako střídmé a pravidelné dávky whisky (Zábranský, 1997). Na počátku 20. století bylo uţívání hašiše výrazně rozšířené na Středním Východě. V této době bylo v USA moţné, koupit léky na bázi konopí zcela běţně v lékárně. Ve 20. letech dochází zpočátku k sledování pohybu drog, včetně konopných, v Utahu jako prvním americkém státě je zakázáno prodávání a drţení drogy. Texas následně zakazuje uţívání konopí. V roce 1916 vydává ministerstvo zemědělství v USA věstník, v něm představuje rozšiřující program pro vyuţití konopí v některých sférách průmyslu místo dřevařského materiálu (Miovský et al., 2008). Během 20. let zakazuje pěstování konopí a zařazuje ho mezi nelegální látky řada států, například Řecko, Velká Británie, Libanon, Panama, Kanada. Ve 30. letech se přidávají Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie, Turecko a Čína. V roce 1936 zařazuje 38 státu v USA marihuanu mezi nebezpečné drogy, vznikají zde preventivní filmy, nejznámější je Reefer Madness, který je mezi uţivateli konopí povaţován za kultovní. O rok později je v celých státech uvalena prohibice na konopí s celým svým dopadem na konopný průmysl (Miovský et al., 2008). To vše pod vedením šéfa amerického Úřadu pro narkotika Harryho J. Anslingera, který proti marihuaně bojoval nejen v Americe. Stál například v pozadí
Jednotné drogové
konvence, tuto konvenci podepsalo 60 členských států OSN, a tím se v roce 1961 zavázalo, ţe do 25 let se u nich přestane konopí uţívat (Valíček et al, 2000). V roce 1938 starosta New Yorku Fiorello LaGuardia zadává studii zaměřenou na stanovení zdravotních, sociálních a psychologických dopadů uţívání konopných drog v New York City (Grinspoon, Bakalar, 1996). V Kanadě je vydán zákaz pěstování konopí. Ve 40. letech je moţné v Tunisku a Maroku koupit konopí běţně v obchodech s tabákem. V roce 1941 představuje Henry Ford prototyp automobilu, na jehoţ stavbu byla z velké části uţita konopná vlákna (Robinson, 1998). Rok na to, Ministerstvo zemědělství USA natáčí 14 minutový film Hemp for Victory, který měl podpořit pěstování konopí pro technické účely v době války. Po zhlédnutí filmu, dostávají 31
farmáři broţuru (viz obr.č.14, příloha č.1) o pěstování konopí (Herer, 1994). O rok později jsou pod názvem „Problémy marihuany ve městě New York“ vydány výsledky studie zadané v roce 1938 starostou New Yorku. Tyto výsledky neprokazují, ţe by těţší zločiny byly spojeny s marihuanou, ţe by marihuana vedla k agresivnímu a antisociálnímu chování, ani nepotvrzují, ţe by marihuana měnila osobnostní rysy. Výsledky vyvrací řadu mýtů, přesto je tato studie, zejména některými politiky, přehlíţena (Grinspoon, Bakalar, 1996). V USA v 50. letech přitvrzují postihy za marihuanové trestné činy. Podle OSN je na světě přibliţně 200 milionů uţivatelů konopných drog (Zábranský, 1997). V roce 1954 proběhla v Olomouci vědecká konference vysokých škol, na které bylo prezentováno několik přednášek k tématu Konopí jako lék. Tyto přednášky byly publikovány v Actas Universitatis Palackianae Olomucensis (Miovský et al., 2008). V roce 1957 Indie podepsala mezinárodní dohodu o tom, ţe do 25 let postaví výrobu konopných drog mimo zákon (Doleţal, 1997). V 60. letech zařazuje OSN marihuanu mezi nejnebezpečnější drogy. V roce 1964 izraelští chemici izolovali a identifikovali THC, český chemik František Šantavý určil absolutní konfiguraci psychoaktivní látky THC. V roce 1968 je vydána zpráva o konopí Wooton report, podle ní dlouhodobé kouření konopí v malých dávkách nemá škodlivé účinky (Stone, Darlingtonová, 2003). V reakci na protidrogovou politiku státu vzniká v USA Národní organizace pro reformu zákonů o marihuaně, jejíţ obdoba vzniká i v Kanadě (Miovský et al., 2008). Počátkem 70. let se stupňuje v USA a Velké Británie boj státu proti konopí. V roce 1972 zařazuje Nizozemí konopí do 2. kategorie drog, tedy jako méně nebezpečné, ve stejném roce je otevřený první licencovaný coffee shop Mellow Yellow v Amsterdamu. O 4 roky později Nizozemí nastupuje politickou toleranci k uţivatelům konopných drog. V Kanadě je umoţněno pěstování konopí pro technické účely. V roce 1976 dostává v rámci programu Investigational New Drug první americký pacient Robert Randal, který trpí chronickou bolestí, konopí od vlády. Dva roky na to se stává Nové Mexiko první státem USA, který povoluje lékařské uţívání konopí. I 80. léta jsou bohatá na události kolem konopí. V roce 1982 zakazuje západní Německo pěstování konopí (vyjímaje pěstování pro zisk izolačního pylu). O tři roky později španělská vláda povoluje pěstování konopí pro technické účely. V roce 1989 32
prezident Ronald Reagan při svém odstupu prohlašuje, ţe hlavním úspěchem jeho vládnutí je fakt, ţe je válka proti drogám vyhraná (Miovský et al., 2008). Politické změny v zemích bývalého východního bloku, otevírají moţnosti uţívání konopných drog. V roce 1993 směrnice Evropského hospodářského společenství uděluje licenci některým farmám k pěstování konopí s nízkým obsahem THC. Ve Velké Británii je zrušen zákaz pěstování konopí pro technické účely. Dalším státem, který v USA povoluje uţívání konopí jako léku je v roce 1996 Kalifornie (Zábranský, 1997). V roce 1997 startuje novinářská kampaň pro dekriminalizaci konopí. V roce 1998 vzniká ve Velké Británii GW Pharmaceutical, jde o firmu, která můţe jako jediná pěstovat konopí s obsahem THC do 0,3% pro lékařské účely. Tento fakt významně podporuje výzkum v této oblasti. v souvislosti
s konopím,
zatímco
v Evropě
Rok 1999 je pro ČR krokem zpět jsou
schvalovány
zákony,
které
dekriminalizují drţení konopí a pěstování pro vlastní potřebu, naše vláda schvaluje zákon, který umoţňuje stíhat kaţdého, kdo drţí jakoukoli ilegální drogu, marihuanu nevyjímaje, i pro vlastní potřebu. V témţe roce je poprvé v USA povoleno pěstování konopí pro technické účely, a to na Havaji (Miovský et al., 2008). V roce 2000 povoluje vláda Nového Jiţního Walesu nevyléčitelně nemocným pěstovat pět konopných rostlin pro vlastní potřebu. V Belgii a Švýcarsku je v roce 2001 dekriminalizováno drţení konopí. Od roku 2003 nabízí Kanada svým pacientům konopí. Za největší odbytiště hašiše, přicházejícího z Afriky zejména z Maroka je povaţována západní Evropa. Údaje o uţívání konopných produktů ve vybraných evropských zemích v populaci 15 – 64letých mezi lety 1998 aţ 2004 jsou v tabulce č.2. V tabulce č.3, jsou uvedeny údaje o uţívání konopných produktů v některých zemích mezi 15 – 16letými ţáky v roce 2003. Zajímavý je zejména fakt, ţe počet uţivatelů v Nizozemí se nijak výrazně neliší od počtu uţivatelů v ostatních státech, coţ vypovídá o tom, ţe holandské řešení není zavrţeníhodné. V roce 2005 jsou v České republice rozděleny ilegální drogy do dvou skupin na konopné látky a ostatní. Mezi skupinami se liší postih za jejich výrobu, distribuci a drţení pro vlastní potřebu (Miovský et al., 2008).
33
Tabulka č. 2 Uţívání konopných produktů v některých evropských zemích v populaci 15 – 64 letých (Miovský et al., 2008, s.492) země rok celoživotní prevalence za prevalence za prevalence poslední rok poslední měsíc zkušenosti s konopím 2001 25 % 10 % 7% Španělsko Francie
2000
23 %
8%
4%
Nizozemí
2001
21 %
6%
4%
Irsko
2002/2003
18 %
5%
3%
Severní Irsko
2002/2003
17 %
5%
-
Lucembursko
1998
13 %
-
-
Finsko
2002
13 %
3%
1%
Norsko
1999
15 %
5%
-
Belgie
2001
11 %
-
3%
Řecko
2004
9%
2%
1%
Portugalsko
2001
8%
3%
-
Tabulka č.3 Uţívání konopných produktů v některých zemích mezi 15 – 16letými ţáky v roce 2003 (Miovský et al., 2008, s.493) země USA
celoživotní prevalence zkušenosti s konopím 36 %
prevalence za poslední měsíc 17 %
6x či vícekrát v uplynulém měsíci 8%
Irsko
39 %
17 %
6%
Francie
38 %
22 %
9%
Velká Británie
38 %
20 %
8%
Belgie
32 %
17 %
7%
Nizozemí
28 %
13 %
6%
Německo
27 %
12 %
4%
Itálie
27 %
15 %
6%
Dánsko
23 %
8%
2%
Rakousko
21 %
10 %
3%
Portugalsko
15 %
8%
3%
Finsko
11 %
3%
0%
Norsko
9%
3%
1%
Švédsko
7%
1%
0%
Řecko
6%
2%
1%
34
2.4 Konopí jako droga 2.4.1 Formy konopných drog Marihuana Názvem marihuana se označují květy s okvětními lístky usušené samičí rostliny konopí, které mohou být smíchány s většími listy. Neoplodněné samičí květy konopí se nazývají sinsemilla. Toto označení vzniklo v Kalifornii, sin semilla znamená ve španělštině bez semen, čeští uţivatelé ovšem toto označení příliš nepouţívají. Právě sinsemilla obsahuje největší podíl THC v rostlině. Stonek a kořen konopí mají nejniţší obsah THC. Pouze v marihuaně nejniţší kvality se objevují stonky konopí. Na velikost, konzistenci, barvu a aroma marihuany působí způsob pěstování, doba sklizně a také způsob sušení, především je to ale typ odrůdy. Usušené části rostlin jsou rozdrceny na jemnější části, tato směs je připravená pro další úpravu potřebnou ke konzumaci (Gabrhelík, Zábranský, Miovský, 2008). Název marihuana se uţívá v Mexiku, v USA a v západní Evropě, toto označení pravděpodobně pochází ze jména Marie Juana (Gabrhelík, Zábranský, Miovský, 2008). Valíček uvádí také původ ve jménech Maria a Johan, která mají vyjadřovat dvoudomost konopí (Valíček et al., 2000). I v Čechách se dříve říkalo marjána, či marjánka, dnes toto označení ustupuje (Doleţal, 1997). Je ale také moţné, ţe tyto názvy byly odvozeny od faktu, ţe rozdrcené konopí připomíná běţné kuchyňské koření - majoránku (Gabrhelík, Zábranský, Miovský, 2008). Marihuana má řadu slangových názvů: tráva, hulení, zelí, skunk, skaňour, v anglosaských zemích grass, v Tunisku a Maroku kif, v Turecku habak (Doleţal, 1997). Názvem bhang se označuje usušená směs získaná z odřezaných vrcholků, nebo listů, původně se takto označovalo zpracování rostlin sbíraných ve volné přírodě. Název je typický pro Indii, Přední Asii a sever Afriky. Gandţa, nebo ganja jsou vrcholky nejjemnějších samičích rostlin, které jsou kulturně pěstované, coţ je rozdíl mezi bhangem a gandţou (Dupal, 1996). Můţeme se setkat s tzv. chatsraki, coţ je vylouhované konopí v parfémovaném sirupu, nebo alkoholu, dochucené anýzem (Valíček et al., 2000).
35
Hašiš Hašiš vzniká zpracováním zralých květů samičích konopných rostlin dvěma moţnými způsoby. Prvním z nich je mlácení nebo přesívání skrze pletivo či tkaninu s velmi drobnými oky. Nejvíce je ceněný prášek zlatavě-béţové barvy, ovšem můţe mít barvu různých odstínů hnědé aţ po černou. Čím delší je zpracovávání materiálu, tím roste poměr rostlinného materiálu v droze a tím se sniţuje kvalita hašiše. Koncentrace THC je oproti marihuaně přibliţně pětkrát vyšší. Průměrně mívá kolem 20%, ale můţe dosahovat aţ 39,5%. Ze 100 kilogramů rostlinného konopného materiálu je vyroben jeden kilogram vysoce kvalitního hašiše. Materiál, který vzniká mlácením či přesíváním je zahříván a lisován do bloků, tím je zabráněno jeho oxidaci (Gabrhelík, Zábranský, Miovský, 2008). Druhý způsob, jak vyrobit hašiš je tření palice konopí rukama, na kterých ulpívá pryskyřice. Ve chvíli, kdy se sběrači vytvoří na rukou silná vrstva pryskyřice, přejede rukou nějakou ostrou hranu a tím získá váleček hašiše (Doleţal, 1997). První způsob sklizně je typický pro Afriku, zejména pro Maroko, Libanon a Turecko, zde se takto vzniklý hašiš označuje kif, do Evropy se dostává přes Španělsko. Druhý způsob charakterizuje Asii zejména Indii, Nepál, Kašmír, Afgánistán a Pákistán (Gabrhelík, Zábranský, Miovský, 2008). Dupal (1996) uvádí, ţe charas (čaras) je hindský název pro hašiš. Konopný olej Konopný (hašišový) olej se vyrábí extrakcí hašiše. Konopná pryskyřice je rozpouštěna v různých druzích rozpouštědel např. 100% alkohol, aceton, petrolejový éter, izopropyl-alkohol, dokonce i butan. Hašišový olej je lepkavá tuţší hmota, při zahřátí zkapalní, můţe mít jakýkoliv odstín hnědé. Psychoaktivní účinky se dostavují po 1-2 kapkách, které se umístí na tabák nebo cigaretový filtr. Můţe se pouţít také jako přísada do jídla. Olej obsahuje 15-50% THC, výjimečně můţe obsahovat i 70% (Gabrhelík, Zábranský, Miovský, 2008).
36
Syntetické a farmaceutické konopí Syntetické formy THC jsou vyráběny proto, aby bylo moţné popsat a prozkoumat mechanismus účinku drogy na centrální nervový systém a také jejich vyuţití jako léčiva. Jsou buď synteticky vyrobené, nebo vznikají tak, ţe se z konopné rostliny extrahuje THC, nebo je moţné strukturálně modifikovat molekuly THC (Gabrhelík, Zábranský, Miovský, 2008).
2.4.2 Způsoby užití konopných drog Existují čtyři základní způsoby aplikace a to přes dýchací trakt, trávicí trakt, dále injekční aplikace a transdermální aplikace. Způsob, jakým je droga uţita má vliv na výsledný stav intoxikace, nezáleţí tedy pouze na mnoţství a kvalitě samotné drogy, ale také na vzorci uţívání, coţ je souhrnný název pro způsoby uţití. Pod tímto názvem najdeme technickou stránku uţití drogy, stránku sociální, rituální a také psychologickou (Gabrhelík et al., 2008).
2.4.2.1 Aplikace inhalací Kouření je nejrozšířenější způsob uţití konopných drog. Kouří se surový, nebo minimálně zpracovaný rostlinný materiál (nejčastěji květy, okvětní lístky samičích rostlin), ale také hašiš a hašišový olej. Účinky nastupují rychle a trvají zpravidla jednu aţ tři hodiny. Nejběţnějším způsobem konzumace je tzv. joint, uţivatelé ho také mohou označovat jako brko, brčko nebo špek. Jedná se o vlastnoručně ubalenou cigaretu. Konzument naplní cigaretový papírek drtí rostlinného materiálu, často je promíchán s cigaretovým, nebo dýmkovým tabákem. Kromě toho se papírky mohou plnit tabákem s kousky nadrobeného hašiše, nebo je moţné nakapat na tabák hašišový olej. Další moţnosti je potřít hašišovým olejem přímo papírek. Jinou variantou je namísto pouţití cigaretového papírku tabákové listy, pak se tento „joint“ nazývá blunt (Gabrhelík et al., 2008). Další variantou je inhalace čisté konopné drogy. K tomu pouţívají uţivatelé různé druhy „šlukovek“, dýmek, fajfek a bongů ( viz obr. č.15 a č.16, v příloze č.1). 37
Šlukovky pojmou ve svém konci pouze malé mnoţství rostlinného materiálu, lze je často vykouřit na jedno nadechnutí. Fajfky nebo bongy pojmou 1 g i více materiálu (Gabrhelík et al., 2008). Bong je nejčastěji uţívané označení pro vodní dýmku (viz obr. č. 17 a č.18, příloha č.1). Čilum je dýmka ve tvaru pyje, která symbolicky vyjadřuje muţský princip Šiva. Klasicky je vyroben z pálené černé hlíny, dají se koupit i dřevěné. Jeho údrţba je velice pracná, proto se neuţívá k rekreačnímu kouření - čilum je především spirituální záleţitostí (Doleţal, 1997). Cigaretové papírky jsou běţně dostupné v prodejnách specializovaných na obchod s tabákovými produkty, mají je ale často také v klubech, restauračních zařízeních, novinových stáncích, dokonce i v některých potravinách. Cigaretové papírky mají různé formáty. Nejběţnější je papírek o délce 7 cm a šířce 3,5cm, ovšem pro balení jointa je vhodnější tzv. „stovkový“ dlouhý 10,5cm a široký 4,3 cm. Papírky jsou buď děleny po jednotlivých kusech, nebo krabička obsahuje tzv. nekonečný papírek, coţ je nedělený cigaretový papír. Filtr nutný jako zábrana, která zachycuje materiál v konopné cigaretě, se většinou vyrábí srolováním kusu tvrdšího papíru. Klasický tabákový filtr není ţádoucí, protoţe zachycuje psychoaktivní látky. Namísto filtru je moţné pouţít kovové pletivo, tzv. sítko, které je moţné zakoupit v obchodech s kuřáckými potřebami, nebo pouţít sítko z vodovodní baterie (Gabrhelík et al., 2008). Ubalení jointa vyţaduje určitou zručnost a cvik. Někteří uţivatelé dávají přednost cigaretovým baličkám, nebo vyuţívají cigaretové dutinky ve tvaru jointu, nebo průmyslové baličky zaloţené na principu odstředivky. Co se týká nádob na konopné drogy, nejrozšířenější jsou PVC sáčky s uzavíracím prouţkem s objemem 1 aţ 10 gramů. Další moţností jsou různé nádoby, poměrně časté jsou kapesní krabičky s objemem do 10 gramů rostlinného materiálu (viz obr. č.19, příloha č.1). Výjimečně jsou v těchto krabičkách umístěny různé pomůcky pro pěchování balené cigarety (Gabrhelík et al., 2008). Vzhledem k růstu obliby indoor pěstovaného konopí dochází v České republice ke zvyšování pouţívání kapesních drtiček. Paličky konopí z indoor pěstíren (často označované skunk) bývají hustě pokryty lepkavou pryskyřicí, která pak ztěţuje její drolení mezi prsty k přípravě jointu. Proto se pouţívají drtičky. Stolní drtičky jsou v podstatě mlýnkem, kapesní drtičky se skládají ze dvou do sebe zapadajících stejně hlubokých válců, které pokrývají hroty (Gabrhelík et al., 2008). 38
Pokud nemají uţivatele konopných drog obvyklé kuřácké náčiní, pomohou si neobvyklými předměty či pomůckami. Vyrábí imitaci dýmek z plechovek, aluminia, nebo kouří z ovoce např. z jablka, do kterého provrtají dvě díry. Z PET lahve lze vyrobit náhradní vodní dýmku. U hašiše existují dva nejčastější alternativní způsoby, které mají svá specifická označení a to soft drink a hot knives. Do kousku tvrdého papíru se zapíchne špendlík, na něj se napíchne uválený kousek hašiše do nudličky. Papír s doutnajícím hašišem se zakryje sklenicí, ve chvíli, kdy je sklenice naplněná kouřem, vtáhne ho uţivatel do plic mezerou mezi okrajem sklenice a papírem. Druhou variantou je vloţit hašišovou kuličku mezi dva rozpálené noţe a vdechovat dým, který vzniká právě při přiloţení horkého ostří. Další alternativou je kouření hašišového oleje z aluminiové fólie (Gabrhelík et al., 2008). Existuje moţnost inhalovat aktivní látky z konopí bez procesu hoření, tzv. vaporizací, k té je nutné, mít speciální přístroj vaporizátor (Gabrhelík et al., 2008). Elektrický vaporizér vylučuje kannabinoidy při teplotě 180-200°C. Při této teplotě nedochází k produkci benzenových, toluenových a naftalenových formací hořením rostlinného materiálu, ke které dochází při teplotě 230°C, takţe toxicita vaporizátoru je mnohem niţší neţ vdechovaný kouř, který vzniká při kouření jointů a inhalacích z dýmek a bongů. Dalo by se říct, ţe pouţití vaporizátoru sniţuje riziko vzniku nebo rozvoje nemocí z kouření (Grotenhermen, 2009).
2.4.2.2 Perorální aplikace THC lze poţít v jídle, nebo ho vypít. THC je hydrofobní, dobře rozpustné v tucích, olejích a alkoholu. Pro kulinářské účely je nutné větší mnoţství materiálu. Poţívají se při něm často také listy samčích i samičích rostlin, coţ při inhalaci není běţné. Nejčastěji se rostlinný materiál louhuje v oleji, sádle, máslu, mléce nebo alkoholu, nebo se praţí či peče (Gabrhelík et al., 2008). Na trhu je řada konopných kuchařek, knihy, které jsou zaměřeny na léčivé účinky konopí, obsahují také konopné recepty a i na internetu je nespočet receptů.
39
2.4.2.3 Jiné způsoby aplikace Injekční aplikace je velmi výjimečná, ovšem je moţná extrahovaným, nebo synteticky vyrobeným THC. Moţnost aplikace je jak intravenózní, tak intramuskulární. Transdermální aplikace je forma určená specifické skupině pacientů, především s narušenou imunitou. Ovšem metoda perkutánní absorpce THC zatím nedosahuje poţadovaného efektu. THC se vstřebává kůţí poměrně pomalu a v nedostatečné míře. Existuje moţnost aplikovat THC ve formě čípku rektálně, ale tato varianta je velice ojedinělá (Gabrhelík et al., 2008).
2.4.3 Konopná drogová scéna v České republice Před rokem 1989 se popisu uţívání nelegálních drog věnovala pouze malá pozornost. Tehdejší reţim uţívání konopných drog tabuizoval a popíral. Pokud se někde popis objevil, omezoval se pouze na závislosti (tedy medicínský pohled), ale vůbec se nezabýval rekreačním uţíváním drogy (tedy bio-psycho-sociálním modelem). V 70. a 80. letech se v rámci trhu s drogami dá spíše hovořit o samozásobitelském systému, chyběl zde klasický pyramidový systém prodeje, drogy si často vyráběli uţivatelé sami. Drogová scéna byla uzavřená, zaloţená na osobních kontaktech. Specifikem 70. a 80. let je, ţe se uţivatelé dělili do dvou základních skupin. První tzv. tvrdé jádro drogové scény povaţovalo konopí za doplňkovou sekundární drogu. Ovšem druhou skupinu tvořili lidé, většinou intelektuálně zaloţení, kteří povaţovali uţívání konopí za určitou formu protestu. Jejich dodávky pocházely z domácí produkce. Konopí se pěstovalo venkovním způsobem. Toto pěstování neslo minimální riziko, protoţe jak veřejnost, tak policie měla s konopím pramalé zkušenosti (Miovský, Šejvl, 2008). Po roce 1989 dochází k zásadním změnám. Dochází k transformaci ekonomiky, uvolnění trhu, sniţuje se sociální kontrola a celkově se liberalizuje společnost. Uţívání drog prodělává zásadní proměnu. Vývoj drogové scény je moţné v 90. letech rozdělit do dvou etap. Mezi lety 1990 a 1993 by se dalo hovořit o zlaté éře uţívání drog v Čechách. Po převratu zde byla nejednotná legislativa, policejní sloţky se proměňují, otevřely se hranice, celní kontrola byla v této době značně liberální, chyběly moderní celní systémy, které by byly zaměřené na pašování nelegálních drog. Pro rekreační 40
drogovou scénu jsou typické konopné drogy, vývary z různých druhů halucinogenních hub, poprvé se objevují ve vyšší míře syntetické drogy, zejména formy LSD. Konopí se v této době dostává do Československa především ze států severní Afriky a to zejména Alţíru, Maroka, Libanonu a Egypta a ze Španělska, Indie a Afganistanu. V Evropě je hlavním nákupním místem Amsterdam. Mezi lety 1993 – 1995 se o drogách začíná mluvit jako o závaţném problému. Tato problematika je medializována a politizována, navzdory tomu, ţe chybí základní znalosti o podstatě drogové problematiky a o efektivních postupech v boji proti ní. Díky reorganizaci policejních sloţek přichází první akce, ze kterých je patrné, ţe se drogové oblasti věnuje pozornost. Podle uţivatelů drog začaly být akce mnohem tvrdší a koordinovanější (Miovský, Šejvl, 2008). Mezi lety 1997-2000 byla dokončena transformace české drogové scény, coţ znamená, ţe v tomto období v České republice ve většině velkých měst začal existovat klasický komerční prodej marihuany. Postupně se cenově rozlišuje marihuana pěstovaná outdoor a indoor. Drogoví dealeři se nedělí podle „tvrdosti“ drog, ale dealer pervitinu a heroinu prodává také marihuanu, nebo hašiš (tamtéţ). 1.1.1999 vstoupila v účinnost novela trestního zákona, provedená zákonem č.112/1998 Sb. ,(její část začala platit jiţ od 1.7.1998), kriminalizující drţení nelegální drogy pro vlastní potřebu, někdy se také nazývá tzv. Severův zákon (Doleţal, 2010). Tato novela dosáhla toho, ţe polovina samopěstitelů přestala mezi lety 1999 a 2001 pěstovat konopí, coţ je zdánlivě skvělý dopad. Ovšem, paradoxně je tím posílena pozice dealerů na trhu, lidé totiţ nepřestávají konopné drogy uţívat, pouze u sebe mají menší mnoţství, nepěstují vlastní, ale o to častěji kupují na černém trhu a tím posilují drogovou mafii (Miovský, Šejvl, 2008). Miovský a Šejvl
(2008) dále uvádí, ţe se zpřísněním postihů a zavedení
trestnosti drţení drog pro vlastní potřebu uţivatelé konopných drog nepotvrzují odstrašující efekt ve smyslu zanechání pěstování, distribuce, či uţívání, namísto toho jsou uţivatelé obezřetnější a opatrnější. Jednou z variant, která se řadí mezi opatrné alternativy je indoor pěstování. Nástup technologií uţívaných při pěstování indoor postupně zásadním způsobem mění moţnosti a rizika pěstování konopí, pokud je pěstitel opatrný a nedostane se do konfliktu s policií nějakým excesem, není ho moţné
41
bez udání někoho z „odběratelů“ odhalit. Na obrázcích č. 20 a 21 (viz příloha č.1) jsou fotografie nelegální domácí pěstírny. V posledních letech je v menších městech v malé míře zachována moţnost venkovního pěstování, ačkoliv je riziková z více hledisek, ve větších městech roste obliba indoor pěstování. Celá sada potřebného vybavení se pohybuje v ceně mezi 10 a 30 tisíci korun (Miovský, Šejvl, 2008). Domácí pěstírna je na obrázku č.20 a obrázku č.21 (viz příloha č.1). Je třeba říct, ţe policie nezahájila rokem 1999 hon na uţivatele marihuany, policejní sloţky byly a jsou zaměřeny na odhalování velkopěstíren, na pouliční a klubový prodej konopí a distribuci, která směřuje k mladistvým a nezletilým. Do konce roku 2009 bylo nelegální jakékoliv zacházení s drogami, mezi které marihuana patří. Výslovně nebylo zakázané uţívání marihuany, ale její drţení ano (drţení více neţ gramu bylo trestným činem), trestným činem také bylo pěstování konopí s obsahem THC vyšším neţ 0,2% v sušině (tamtéţ). Od 1.1.2010
platí nový trestní zákon, který rozlišuje mezi drogami podle
nebezpečnosti. Paragrafy se vztahují buď na konopí, nebo na ostatní drogy. Tímto zákonem nedošlo k legalizaci, ale částečné dekriminalizaci. Jakékoliv drţení drog, včetně konopí je stále protiprávní. K uvolnění došlo v oblasti přechovávání drog pro vlastní potřebu a pěstování malého mnoţství rostlin pro vlastní potřebu, coţ znamená přechovávání do 15g marihuany, nebo 5g hašiše, či pěstování 5 rostlin. Toto drţení se jiţ nepovaţuje za trestný čin, ale za přestupek, občan za přechovávání můţe dostat pokutu aţ 15 000 korun a konopí mu můţe být zabaveno. Pěstování většího mnoţství, neţ 5 rostlin, uchovávání většího mnoţství neţ 15 g marihuany nebo 5 g hašiše, je stejně jako vývoz, dovoz, prodej i bezplatná distribuce stále trestným činem, za který hrozí vězení (Doleţal, 2010). Přesné znění nového zákona, ale i zákona, který platil do 1.1.2010 je v příloze č.3 a č.4.
2.4.4 Uživatelé konopí Uţivatelé tvoří značně nehomogenní skupinu a tak není zcela moţné popsat osobnost uţivatelů konopných drog. Právě proto byli uţivatelé rozděleni do určitých skupin. Miovská, Vacek a Gabrhelík (2008) uvádějí typologie podle Simona: 42
a) část populace se zkušeností s nelegální drogou – ti, kteří minimálně jednou v ţivotě učinili zkušenost s nelegální drogou b) aktuální uţivatelé c) závislí uţivatelé d) těţcí dlouhodobí uţivatelé – nejčastěji aplikují drogy intravenózně a s obvykle těţkým stupněm závislosti e) experimentátoři – mají více neţ jednu aktuální zkušenost s nelegální drogou a tuto zkušenost opakují ve velmi dlouhých časových intervalech, v uţívání nenacházíme pravidelnost ani sklon zkušenost opakovat f) rekreační uţivatelé – cílem je pobavit se, odreagovat se, uvolnit se, získat dobrou náladu atd. Typologie podle Kandela a Chena (citováno tamtéţ), kteří analyzovali soubor 708 uţivatelů konopných drog ve věku 16-35 let a pomocí shlukové analýzy identifikovali 4 typy uţivatelů: těţcí uţivatelé s časným začátkem uţívání lehčí uţivatelé s časným začátkem uţívání těţcí uţivatelé s pozdějším začátkem uţívání lehčí uţivatelé s pozdním začátkem uţívání Miovský (citováno z Miovská, Vacek a Gabrhelík, 2008) z
navrhl typologii
uţivatelů konopných drog podle dvou kritérií, stejně jako Kandel a Chen a to podle frekvence uţívání: lehký (1-2x týdně) středně těţký (2-4x týdně) těţký uţivatel (5x týdně a více) podle celkové délky uţívání: krátkodobý (0-4měsíce) střednědobý (4 měsíce – 2 roky) dlouhodobý uţivatel (déle neţ 2 roky)
43
Důvody užívání konopných drog Podle Newcomba a Woodse (citováno tamtéţ) se motivy pro uţívání drog skládají ze čtyř základních faktorů: a) posílení pozitivních vztahů (vzrušení, relaxace, kreativita) b) zvládání negativních pocitů (únik z úzkosti, řešení obtíţné situace) c) sociální koheze (pronikání bariérami mezi lidmi, konformita) d) závislost (neodolatelné nutkání, nutnost vzít drogu) Motivy k uţití drog se mohou, ale nemusí skládat z více jednotlivých faktorů.
2.4.5 Akutní intoxikace konopnými drogami Podle definice je akutní intoxikace přechodný stav, který následuje po aplikaci alkoholu, nebo jiné psychoaktivní látky, vede k poruchám na úrovni vědomí, poznávání, vnímání, emotivity, nebo chování, nebo jiných psychofyziologických funkcí a reakcí (Psychiatrické centrum Praha, 2000). Smolík (1996) uvádí následující diagnostická kritéria akutní intoxikace vyvolané kanabinoidy: a) musí být splněna obecná kritéria pro intoxikaci b) musí být přítomno dysfunkční chování nebo abnormality vnímání, zahrnující alespoň jeden z následujících projevů: euforie a úzkost, úzkost nebo agitačnost, podezíravost, nebo paranoidní představy, zpomalení času, zhoršení úsudku, zhoršení pozornosti, zpomalení reakčního času, sluchové, zrakové, nebo taktilní iluze, halucinace se zachovanou orientací, depersonalizace, derealizace, rušivý vliv na výkon běţných denních funkcí c) musí být přítomen alespoň jeden z následujících znaků: zvýšená chuť k jídlu, sucho v ústech, nastříknuté spojivky, tachykardie Mezi nejběţnější projevy akutní intoxikace patří hyperemie spojivek (zarudnutí očí) a zrychlení tepu (Grinspoon, Bakalar, 1996). Dále bývá uváděno, ţe konopí podporuje chuť k jídlu, působí proti nevolnosti (proţitky nevolnosti, závratě nebo mdloby mohou následovat po jednorázovém uţití konopné drogy), hovoří se často o suchu v ústech. Konopí má také sedativní účinky, coţ můţe způsobit ospalost a snadné usínání, působí jako svalový relaxans, ale zrychluje činnost srdce (Vacek, 2008). 44
Léčba intoxikace nebývá poţadována. Odvykací stav se obvykle nedostavuje ani po dlouhodobém uţívání vysokých dávek drogy (Smolík, 1996). Prožívání akutní intoxikace Zřejmě nejznámějším literárním dílem, které popisuje drogové opojení po uţití konopí je Baudelairova báseň o hašiši z roku 1851, při jeho popisu píše: “Víno posiluje vůli, hašiš ji láme. Víno je fyzickým povzbuzením, hašiš je zbraní pro sebevraţdu…Víno je zkrátka pro ty, kdo pracují a kdo si zasluhují je pít. Hašiš náleţí k druhu osamělých slastí, je pro zahálčivé neboţáky. Víno je uţitečné, přináší plodné výsledky. Hašiš je zbytečný a nebezpečný“ (Baudelaire, 1993, s.55). Existuje teorie o rozdílnosti proţívání akutní intoxikace mezi prvouţivateli a zkušenými uţivateli. Tuto teorii potvrzují tři výzkumy, které byly provedeny v letech 1953, 1958 a 1968, první Howardem S. Beckerem, druhý Amesem a třetí Andrew Weilem. Podle této teorie nováček zpravidla nedosahuje při několika prvních kouřeních klasického stavu konopného rauše, který je typický příjemnými pocity. K tomuto stavu se musí postupně dostat. Musí se naučit konopí správně kouřit, vdechovat kouř dostatečně hluboko. Základní účinky konopí nemusí být zvlášť příjemné, ale lidé se mohou naučit ocenit pocit jinakosti, který konopí způsobuje. Tedy kuřák se musí naučit mít poţitek z účinků, které se předtím musel naučit vnímat (Vacek, 2008). Podle Weilovy studie bylo také zjištěno, ţe proţitek intoxikace je méně dezorganizující, neţ se předpokládalo. Zkušení uţivatelé se ve výkonnostních testech oproti normálnímu stavu nezhoršili, ale někteří se dokonce zlepšili. Zmatenost, která je typická pro prvouţivatele, se u nich nevyskytla (tamtéţ). Zajímavé je, co všechno má vliv na proţívání akutní intoxikace. Podle samotných uţivatelů se jedná především o mnoţství, druh a způsob konzumace konopné drogy. Velký vliv má kombinace s jinými drogami. Za velice důleţité uvádějí uţivatelé: náladu před intoxikací a sociální prostředí, ve kterém k intoxikaci dochází. Za důleţitý povaţují také aktuální tělesný stav. Konopnou drogu přirovnávají k zesilovači, který zintenzivní „předintoxikační“ náladu (Vacek, 2008). Na obrázku č.22 (viz příloha č.1) je přehled podmiňujících činitelů akutní intoxikace. Proţitek intoxikace se liší podle toho, zda jde o inhalaci kouře, nebo orální způsob uţití. Při inhalaci přichází iniciální fáze (nazývaná nájezd) po 2 aţ 5 minutách 45
od počátku inhalace. Svůj vrchol má přibliţně po 15 minutách, v průběhu dalších 30-60 minut je intenzita největší, po té následuje prudké klesání. Po 2 aţ 3 hodinách účinky odeznívají. V případě orálního uţití přichází nájezd po 30 minutách, na vrchol se uţivatel dostává zhruba po hodině. Intoxikace trvá déle, přibliţně 8 hodin i více (Vacek, 2008). V tabulce č. 4 je systematicky zobrazeno srovnání těchto dvou typů uţití (převzato a upraveno z Grotenhermen, 2009, s.154). Tabulka č.4 Srovnání orálního uţití konopné drogy inhalace kouře kouření/inhalování
orální užití
1-3 mg
5-15 mg
dávka pro dosažení jednoznačného konopného omámení počátek účinnosti
10-20 mg
30-40 mg
2-8 min
30-90 min
maximální účinek
20-30 min
2-4 hod
2-3 hod
4-8 hod
hranice pro psychické účinky
doba trvání psychického působení
Zvláštním jevem je tzv. kolísavá intenzita intoxikace (viz obr.č.23, příloha č.1), který nakreslil účastník výzkumu zaměřeného na proţitek akutní intoxikace. Podle obrázku je patrné, ţe „rauš“ probíhá v několika vlnách, kdy první je nejintenzivnější. Plynulý návrat do normálního stavu označují uţivatelé jako dojezd, je pro něj typická celková únava, zpomalení psychomotoriky a výraznější myšlenková pasivita (Vacek, 2008). Pro marihuanový rauš je typický fenomén pohlcení - stav vědomí, kdy jedinec věnuje všechnu pozornost pouze jedinému objektu. Objektem můţe být například vjem, představa, myšlenka nebo pocit. Tento stav se také nezývá čistým vědomím. Běţné asociace, které jsou v neintoxikovaném vědomí normální, jsou méně aktivní. Komunikační vzorce, zábrany a další regulační mechanismy jsou během intoxikace ztlumené. Při intoxikaci je posílená fantazie, poměrně typické je subjektivní vnímání vyšší rychlosti myšlenek, coţ vede k tomu, ţe uţivatel vnímá čas jako zpomalený. Avšak při konzumaci většího mnoţství drogy, vnímá uţivatel plynutí času jako extrémně rychlé. Co se týká vnímání sebe sama, má uţivatel pocit neobvyklé jednoty 46
těla a mysli, pocit samozřejmosti a přirozenosti pohybů. V interpersonální komunikaci je posílená empatie a pocity skupinové sounáleţitosti (Vacek, 2008). Irwin D.Rinder vypracoval analýzu osobnostně a sociálně podmíněných účinků konopných drog: „nadšení a údiv pramení z „nových“ vjemů díky oslabení vlivu paměti na vnímání, bytí „tady a teď“ má příčinu v menší naléhavosti očekávání a účelových asociací a dětské pomalejší vnímání času souvisí s větším ponořením ve stavu čistého vědomí. Podobné stavy pohlcení jako při marihuanovém rauši jsou proţívány právě v dětství, v dospělém věku pouze výjimečně, např. během procesu umělecké tvorby nebo při vrcholných záţitcích“ (citováno podle Vacek, 2008, s.236). Jaroslav Vacek (2008, s.236) se zmiňuje o tom, co můţe mít vliv na moţnost vzniku
psychické
závislosti
na
konopné
droze:
„Pro
psychologicky dobře
přizpůsobenou a sociálně integrovanou osobnost představují konopné drogy moţnost rekreace nabízející euforii a pocit svobody. Je to pro ni výlet ze všedního a prozaického světa, ze kterého se vrací osvěţena, odpočata a naplněna nezvyklými smyslovými a estetickými dojmy.“ Vacek ovšem varuje před uţivateli, kteří jsou špatně přizpůsobení a vidí v konopné droze všelék. Právě pro tyto lidi se můţe stát stav marihuanového rauše atraktivnější neţ obyčejný ţivot a vyvíjí se psychická závislost. Existuje několik základních projevů chování, které se během intoxikace opakovaně objevují a jsou společné téměř všem uţivatelům. Opakují se a mají uchopitelnou a rozlišitelnou kvalitu. Tyto projevy jsou určitým typem tzv. konopného rauše. Konopný rauš je proměnlivý, během intoxikace se můţe objevit pouze jeden z typů, ale je také moţné, ţe se objeví všechny. Na základě pojmenovatelných proţitků byla vytvořena typologie konopných raušů. Kaţdý konopný rauš je kombinací tělesné a duševní činnosti, oscilace pozornosti, emocionální zaujatosti a určité míry energie. Při konopném rauši se sleduje dominující oblast a míra aktivity subjektu, která můţe být vnější a vnitřní. Jestliţe převládá vnější aktivita, je uţivatel činný, komunikativní a veselý, tato aktivita je typická pro rekreační uţití ve skupině. Pokud převládá vnitřní aktivita, uţivatel nekomunikuje a „uţívá si vlastní svět plný fantazie a přemýšlení“, tato aktivita je naopak typická pro uţití o samotě. Třetí moţnosti je pasivita, jedinec je unavený, přichází většinou, pokud tělo uţivatele absorbovalo větší mnoţství drogy. Přehled typologie konopných raušů je v tabulce č.5.
47
Důleţitým tématem, které souvisí s akutní intoxikací konopnými drogami, je lidská sexualita. O konopí se často hovoří jako o účinném afrodiziaku. V některých starověkých kulturách byly konopné drogy pouţívány ke zvýšení sexuálního uspokojení. Týká se to zejména starověké Indie a arabské kultury, na obrázku č. 24 (viz příloha č.1) je kresba, která znázorňuje uţití konopí v tantře. Od 60. let, se spolu se sexuální revolucí objevují výzkumy, které se zabývají tím, jaký vliv má konopí na sexuální proţitek. Jakousi průkopnicí byla Barbara Lewisová, která v roce 1970 vydala knihu Sexual power of Marijuana. Kniha byla napsána jako reportáţ, přesto ji uznávají vědci. Po jejím vydání následovala řada výzkumů a studií (citováno podle Bláha, 2008). Poměrně rozsáhlou dotazníkovou studií, které se zúčastnilo 150 dlouhodobých uţivatelů, je práce Ch. Tarta - Sex, drugs and altered states of consciousness. Vyplývá z ní, ţe zvýšení sexuálního nutkání je při střední aţ těţké intoxikaci běţné. Sníţení je spíše výjimečné a výhradně u těţké intoxikace. Při všech stupních intoxikace se více jak u 50% účastníků potvrdilo zvýšené vědomí tělesných pocitů směřujících k orgasmu, vedoucí k načasování pohybů takovým způsobem, aby maximalizovaly potěšení z pohlavního styku a orgasmu a také více neţ u 50% potvrdilo, ţe mají při intoxikaci pocit prodlouţení orgasmu, který vnímají celým tělem a mají pocit splynutí s partnerem (Tart, 1978). Tabulka č.5 Typologie konopných raušů (převzato z Miovský et al., 2008) typ
použitý slangový název stavu
dominující fenomén duševně tělesně
vnější aktivita
vysmátost kecavka řehtačka akce přemýšlivost dumka pohodička hluboký stav výkyd
emoce (smích) komunikace upovídanost myšlení fantazie vnímání
vnitřní aktivita
pasivita
„prázdná hlava“
emotivní ladění
intenzita intoxikace
pohyb energie
pozitivní
euforie nadšení
spíš menší
tělesný klid
spíš pozitivní
odpoutanost vytrţení
spíš větší
bezvládné tělo
neutrální nebo spíš negativní
únava apatie letargie
velká
48
V rámci lidské sexuality se také zkoumaly biologické účinky na ţeny a muţe. U muţů se nepotvrdilo, ţe by u pravidelných uţivatelů konopných drog docházelo k výraznému sníţení hladiny testosteronu a co se týká počtu a pohyblivosti spermií, byla v roce 1979 provedena reprezentativní studie, kdy byla skupina muţů měsíc vystavena aţ 20 jointům za den. Po skončení výzkumu, našli výzkumníci sníţenou koncentraci a niţší pohyblivost spermií, která ale nevybočovala z průměru. Do konce dalšího měsíce se koncentrace i pohyblivost vrátily do původní hladiny. U ţen se nepotvrdil přímý vliv konopí na estrogenní aktivitu uţivatelek (Bláha, 2008). Výzkumy v této oblasti zatím nepodporují teorii, ţe by uţívání konopí vyvolávalo neplodnost (Zimmerová, Morgan, 2003).
2.4.6 Prokázaní užití Cannabis Existují tři moţnosti, jak prokázat uţití konopné drogy a to z moči, krve a vlasů. 50% inhalovaného THC se vyloučí během 72 hodin močí a stolicí. 50% se kumuluje v tukových tkáních a uvolňuje se z nich pomalu do moči ve formě kyseliny tetrahydrokanabinolové THC-COOH. U nárazového uţití je moţné její přítomnost v moči prokázat 1-3 dny po uţití, Grotenhermen (2009) uvádí 3-5 dní. U chronických uţivatelů je to moţné aţ několik týdnů. V krvi je maximální koncentrace THC zhruba 5 minut po vykouření konopné cigarety, jeho koncentrace poměrně rychle klesá. Koncentrace THC-COOH má svůj vrchol zhruba po 2,4 hodinách po uţití a klesá výrazně pomaleji, neţ koncentrace THC (Vorel, Dědinová, 2008). Segmentační analýzou vlasů je moţné provést průkaz o uţití Cannabis v relativně dlouhém časovém úseku, podle Grotenhermena (2009) lze u 5cm dlouhých vlasů prokázat konzumaci konopí před čtyřmi aţ pěti měsíci. Pokud je konzumace niţší neţ jedenkrát za dva týdny, je uloţené mnoţství pro spolehlivý důkaz nedostatečné.
2.4.7 Rizika spojená s akutní intoxikací „Bad trip“ je název pro jakoukoliv psychickou komplikaci akutní intoxikace konopnými drogami, která je uţivatelem (popřípadě jeho okolím) proţívána nepříjemně a jejíţ základní znaky a příznaky jsou odlišné od toho, co uţivatel při uţití drogy očekával. Nejčastějšími neuropsychiatrickými neţádoucími účinky konopných drog 49
jsou: úzkost, panika, paranoia, zmatenost, depersonalizace, derealizace, agresivita, halucinace, iluze, kognitivní poruchy zejména pozornosti a paměti, zhoršení psychomotorických funkcí a s tím spojené vyšší riziko úrazů a nehod a u osob, které jsou predisponované, zvýšené riziko provokace psychóz (Dvořáček, 2008). Akutní intoxikace konopnými drogami se můţe výjimečně vyvinout aţ do podoby většinou mírného a přechodného delirantního stavu. Rozvíjí se krátce po intoxikaci, projevuje se sníţenou úrovní vědomí, sníţenou pozorností na vnější podněty, poruchy vnímání, zhoršené kognitivní funkce, dezorientace osobou, časem, místem i situací. Chování intoxikovaného je moţné těţko předpokládat, jedinec můţe být apatický, ale také agresivní. Delirantní stav bývá vyvolán výjimečně, uţitím vyšší dávky, většinou perorálně (Dvořáček, 2008). Neţádoucím účinkem můţe být i depresivní syndrom. Vztah mezi konopím a depresí je relativně málo sledován (např. ve srovnání se schizofrenií), nicméně z jiţ provedených studií vyplývá, ţe existuje zvýšené riziko vzniku deprese u uţivatelů konopí (Dvořáček, 2008).
2.4.8 Zdravotní rizika Přestoţe u lidí nebylo dosud zaznamenáno úmrtí na předávkování THC, existuje řada zdravotních rizik, která jsou s jeho uţíváním spojená. Kromě toho je známo několik případů úmrtí na selhání kardiovaskulárního systému, po uţití marihuany u osob, které měly chorobu srdečních cév (Krmenčík, 2008). Kouření konopných drog má bezesporu vliv na plíce. Od 70. let existují důkazy, které potvrzují, ţe chronické kouření marihuany můţe způsobit poškození respiračních funkcí a být příčinou symptomů plicních onemocnění. Přímé ohroţení dýchacího systému nepředstavuje THC, ale produkty kouření. Marihuanový kouř obsahuje o 50% více kancerogenů, neţ srovnatelné mnoţství nefiltrovaného tabákového kouře. Podle experimentálních studií je organismus uţivatele, který kouří marihuanu, vystaven většímu mnoţství dehtu, neţ při kouření klasického tabáku. Na tento jev mají vliv především dva faktory a to, ţe pro umocnění účinku, kuřák marihuany, či hašiše hluboce vydechne před nádechem konopného kouře a ţe uţivatelé často nepouţívají filtr a díky tomu se dostávají do plic velké částice dehtu. Odhaduje se, ţe 3-4 konopné 50
cigarety denně se z hlediska poškozování dýchacího systému rovnají 20 či více tabákovým cigaretám. Chroničtí kuřáci marihuany mají změny ve výstelce dýchacího systému, mají zvětšené malé cévy v bronchiální stěně a i zvýšený jejich počet. Je u nich častý edém a řasinkové buňky, které normálně tvoří povrch bronchů, jsou z velké části přeměněné na hlen produkující pohárkové buňky, coţ vede ke kašlání, při kterém se hlen z dýchacích cest odstraňuje. Hlouběji v plicích se u chronických kuřáků můţe objevit akutní i chronický zánět, fibróza a hyperplazie alveolárních buněk. V tabulce č.6, jsou zachyceny výsledky studie, které se zúčastnilo 168 lidí, 53 z nich byli nekuřáci, 40 kuřáci marihuany, 31 tabákoví kuřáci a 44 kuřáci marihuany i tabáku (Krmenčík, 2008). Dlouhodobé uţívání vysokých dávek konopí je spojené s rozvojem rozedmy plic, chronickou obstrukční plicní nemocí a nese riziko vzniku malignit, stejně jako je tomu u tabákového kouře. Nejde pouze o rakovinu plic, ale kouření jako takové můţe mít vliv na rakovinu úst, jazyku, nosohltanu, mandlí, nosního epitelu, hrtanu a jícnu (tamtéţ). Jiţ 35 let je sledován vliv marihuany na imunitní systém a stále není objasněn. Studie komplikuje fakt, ţe imunitní buňky jsou relativně odolné vůči většímu účinku konopí a tak dávky, které jsou potřebné k jejich ovlivnění, musí být relativně vysoké. Pro psychoaktivní účinek je to 0,05 mg/kg a in vitro více neţ 5 mg/kg. Ovlivnění imunitního systému se můţe projevit buď inhibicí, nebo naopak stimulací imunitních buněk, proto jsou kanabinoidy povaţovány za imunomodulátory. Niţší dávky kanabinoidů mohou zvyšovat proliferaci T lymfocytů a naopak vyšší dávky ji mohou tlumit, ovšem jedná se o dávky nad 5mg/kg. Kanabinoidy mohou ovlivnit produkci kortikosteroidů a to zásahem do osy hypotalamus – hypofýza – nadledvinky. THC ovlivní hypotalamus, dojde ke zvýšení produkce kortikoliberinu (CRH), ten stimuluje sekreci adrenokortikotropního hormonu z hypofýzy a tento hormon zvýší uvolňování glukokortikoidů nadledvinkami (Krmečník, 2008). Kouření marihuany má vliv na makrofágy. Podle Krmenčíka (2008) „kouření marihuany sniţuje schopnost alveolárních makrofágů zabíjet houby, patogenní bakterie a nádorové buňky“, coţ má velký vliv na plicní obranyschopnost. Zajímavým tématem jsou alergie v souvislosti s konopím, na jedné straně mají některé kanabinoidy protialergické účinky, zejména THC a kannabinol. Na druhé straně 51
se objevují klinické zprávy, ţe u lidí můţe vzniknout i alergie na kanabinoidy. Ovšem s největší pravděpodobností jde o alergickou reakci na nějakou bakterii, houbu, parazita, či chemikálii, kterou bylo konopí kontaminováno (tamtéţ). Jednorázové uţití konopí způsobuje periferní vazodilataci, zrychlení srdeční frekvence nad 90 tepů za minutu a pokles krevního tlaku po rychlém postavení z lehu nebo sedu a malé sníţení teploty. S pravidelným uţíváním konopí vzniká k tomuto efektu tolerance. Tabulka č.6 Prevalence symptomů onemocnění dýchacích cest (převzato z Miovský et al., 2008) nekuřáci 28%
kašel
kuřáci kuřáci marihuany tabáku 35% 77%
kuřáci tabáku a marihuany 46%
zvýšená produkce hlenu
5%
20%
94%
52%
sípání akutní bronchiální příhody spojené s kašlem a produkcí hlenu delší než 3 týdny během posledních 3 let
0%
48%
58%
70%
5%
35%
45%
32%
dýchavičnost
0%
0%
55%
13%
Působení konopí na kardiovaskulární systém můţe být nebezpečné pro osoby, které mají vysoký krevní tlak, ischemickou chorobu srdeční, choroby mozkových cév, koronární aterosklerózu (Krmenčík, 2008). Konopí má také vliv na reprodukční systém a těhotenství. THC sniţuje produkci gonadotropinů. Při pokusech na zvířatech bylo zjištěno, ţe samci, kteří byli vystaveni vysokým dávkám konopí, mají sníţenou hladinu testosteronu, opoţděné dozrávání spermií, niţší počet spermií, které mají menší pohyblivost. U lidí jsou ale výsledky dosti rozporuplné a nedá se z nich vytvořit jasný závěr. I na samicích byly realizovány pokusy, konopí u nich oddaluje říji a ovulaci, ovšem opět při vysokých dávkách. Studie, která porovnávala menstruační cyklus u kuřaček konopí a nekuřaček nalezla zvýšené mnoţství anovulačních cyklů u kuřaček. Přesto nebyly u chronických kuřaček konopí nalezeny změny v cirkulujících hladinách LH, FSH a prolaktinu oproti nekuřačkám (tamtéţ).
52
THC samozřejmě můţe jako jiné látky procházet placentární bariérou a tím pádem můţe vstoupit do krevního oběhu plodu. Koncentrace THC v krvi plodu závisí na způsobu uţití. Při perorální aplikaci matkou dosahuje plazmatická koncentrace 1/10 plazmatické koncentrace v těle matky, ovšem při inhalaci dosahuje aţ 1/3. Ve vědeckém světě existuje poměrně jasná shoda, ţe uţívání konopí během těhotenství narušuje vývoj plodu stejným mechanismem jako cigaretový kouř, tedy vede k hypoxii plodu. Ve studii, které se zúčastnilo 12 424 ţen, ze kterých bylo 1246 kuřaček marihuany, se její uţívání projevilo zkrácením délky těhotenství, sníţením porodní hmotnosti, také vyšším výskytem malformací. THC přechází do mateřského mléka, kde je jeho koncentrace díky jeho lipofilně 8,4 krát větší neţ v krevní plazmě matky (Krmenčík, 2008). THC tlumí pohyblivost ţaludku a tenkého střeva, sniţuje produkci ţaludečních kyselin a trávicích šťáv produkovaných stěnou tenkého střeva. Lidé často subjektivně vnímají zvýšenou chuť k jídlu a zvýšení příjmu potravy po uţití konopí (tamtéţ). Mezi negativní účinky konopí se řadí postiţení krátkodobé paměti, pozornosti, schopnosti učit se, motorických funkcí, koordinace pohybů a zpomalení reakčního času. Ovšem výzkumy jsou v tomto ohledu velice nejednotné, existují i studie, které problematiku uzavírají tak, ţe akutní intoxikace má minimální vliv na komplexní kognitivní výkonnost. Několik testů došlo na základě získaných výsledků k závěru, ţe konopné drogy se nevyznačují dlouhodobými negativními účinky na inteligenci uţivatelů (Krmenčík, 2008). Uţití konopné drogy, které způsobuje deficity kognitivních a behaviorálních funkcí, můţe samozřejmě narušit řízení motorového vozidla nebo ohroţovat bezpečnost obsluhy nebezpečného stroje nebo zařízení. Riziko je často ještě umocněno kombinací konopné drogy s alkoholem. Před touto kombinací sami uţivatelé často varují (Doleţal, 2010). Při pokusné studii v laboratorních podmínkách zkoumali experimentátoři vliv kanabinoidů na schopnost řídit dopravní prostředek. První den vyšetřili po fyzické a psychické stránce 60 dobrovolníků, druhý den je vyšetřili stejně po 15 minutách po vykouření cigarety, která obsahovala THC a pak znovu po 24 hodinách od uţití. Bezprostředně po intoxikaci bylo narušeno psychomotorické tempo, především přesnost a rychlost reagování. Intoxikovaní jedinci si mohou zhoršení některých kognitivních funkcí uvědomovat a snaţit se je vyváţit například tím, ţe zpomalí a budou se více 53
soustředit na řízení, ovšem tato kompenzace přestává být uţitečná ve chvíli, kdy dojde k neočekávané situaci. V České republice byla u 4% řidičů prokázána přítomnost THC při jejich smrtelné nehodě. Ovšem problémem je, ţe akutní behaviorální změny po uţití kanabinoidů mají svůj vrchol v době, kdy koncentrace THC v krvi klesá aţ na desetinu a přetrvávají ještě několik hodin po té. Pokud se prokáţe THC v krvi je jasné, ţe zemřelý řidič byl pod vlivem kanabinoidů, ovšem pokud je prokázána pouze THCCOOH, coţ je biologicky inaktivní metabolit THC, nemusí to znamenat, ţe při nehodě byl pod vlivem kanabinoidů (Miovská, Miovský, Šulcová, 2008).
2.4.9 Konopí a závislost Uţívání kaţdé drogy je spojené s termíny jako jsou závislost a abstinenčními příznaky, nebo-li syndrom odnětí drogy. Studií, které hodnotily závislosti na konopných drogách, byla provedena celá řada. Jejich autoři se většinou shodují na tom, ţe po vysazení chronického příjmu kanabinoidů se dostavuje abstinenční syndrom, jak u zvířat, tak u lidí, ovšem je mírnější neţ po jiných návykových látkách. Mezi nejčastější abstinenční příznaky patří touha po další dávce, nervozita, neklid, poruchy spánku, únava, sníţení chuti k jídlu a s tím spojený častý úbytek na hmotnosti, někdy vede podráţděnost aţ k agresivitě. Na základě dostupných údajů vyvozuje Miovský (2008, s.284) toto: „ve skupině pravidelných uţivatelů konopí uţívajících ve frekvenci 4x týdně a více, se závislost můţe vyskytovat u přibliţně 10-20% s tím, ţe celoţivotní prevalence závislosti pak u této skupiny můţe dosahovat aţ 50%.“ Závislost se tedy vyskytuje u chronických uţivatelů konopí, kteří drogu uţívají denně, nebo dokonce několikrát denně. Abstinenční příznaky aţ na výjimky nepotřebují specifický farmakoterapeutický zásah. Zajímavé je srovnání závislostního potencionálu konopných drog s jinými návykovými látkami. Studii na toto téma provedl Jack Henningfield (citováno z Dvořáček, Miovský, Šulcová, 2008). Vytvořil šestibodovou škálu, kdy číslo 1 představuje nejvíce závaţné projevy a číslo 6 nejméně závaţné projevy. Porovnával mezi sebou nikotin, alkohol, kofein, heroin, kokain a konopí. Srovnání prováděl v pěti oblastech a to syndromu odnětí, nutkavosti, ve smyslu potenciálu dané látky přimět uţivatele k opakovanému poţití, rozvoj tolerance, dependenci (závislosti) a intoxikaci, 54
tedy schopnost látky (v závislosti na velikosti dávky) měnit kognitivní a další psychické funkce uţivatele. Po vzájemném srovnání bylo konopí nejblíţe kofeinu, dosahují stejného počtu bodů. Výsledky studie jsou v tabulce č.7. Tabulka č.7 Hodnocení závaţnosti vlivu vybraných návykových látek v pěti hodnocených oblastech prostřednictvím šestibodové škály (převzato z Miovský et al., 2008) návyková látka nikotin
syndrom odnětí 3
nutkavost 4
rozvoj tolerance 2
celková dependence 1
vliv intoxikace 5
celkem 15
alkohol
1
3
3
4
1
12
kofein
5
6
5
5
6
27
heroin
2
2
1
2
2
9
kokain
4
1
4
3
3
15
konopí
6
5
6
6
4
27
Co se týká obav ze závislostí na konopných drogách, shrnuje tuto problematiku Miovský (2008, s.285) takto: „vzhledem k počtu chronických uţivatelů konopí u nás i v zahraničí problematika závislostí na konopných drogách nepředstavuje váţnější veřejně-zdravotní problém.“ Tento fakt, platí v současnosti, počet chronických uţivatelů se samozřejmě můţe změnit. V souvislosti se závislostí na konopných drogách bývá často zmiňován amotivační syndrom. Autorem tohoto názvu je David E. Smith (citováno podle Gabrhelík, 2008), který vymezuje jeho kritéria jako: “ztrátu touhy pracovat nebo soutěţit a ztrátu (sexuální) energie. Gabrhelík (citováno tamtéţ) ve své diplomové práci vymezil ve shodě s Pagem sedm symptomatických okruhů, pomocí kterých badatelé v literatuře vymezují amotivační syndrom: apatie a netečnost v mentálních a fyziologických reakcích, nedostatek cílů změna nebo pokles ambicióznosti, marnost a u studentů nízká školní docházka a špatné studijní výsledky fyzické vyčerpání nestálost emocí, deprese potíţe s krátkodobou pamětí, duševní zmatek, dezorientace 55
ztráta zájmu o osobní vzhled narušení orientace v čase Gabrhelík (2008) upozorňuje na to, ţe symptomy charakterizující amotivační syndrom se z velké části překrývají se symptomatikou deprese. K problematice amotivačního syndromu byla provedena řada výzkumů, jejichţ výsledky ale nedochází k jednoznačnému závěru, naopak jsou často zcela protichůdné.
2.4.10 Teorie vstupní drogy Často se setkáváme s názorem, ţe marihuana je tzv. vstupní drogou, nebo-li odrazovým můstkem pro uţívání tvrdších drog, zejména bývá zmiňován heroin, kokain a pervitin. Vstupní droga je látka, jejíţ uţití zvyšuje riziko přechodu k další droze (Zábranský, 2008). Argumenty podporující teorii, ţe marihuana působí, jako vstupní droga, znějí napoprvé zcela logicky, nejčastější jsou to tyto dva: většina těch, kteří jsou závislí na tvrdých drogách, uţívali dříve marihuanu, takţe marihuana vyvolává chuť na tvrdší drogu. Uţívání marihuany staví člověka do prostředí, kde se můţe snadněji setkat s tvrdší drogou. Je pravda, ţe většina těch, kteří uţívají tvrdé drogy, dříve uţívali marihuanu. Ne všichni autoři se s tím ztotoţňují a argumentují tím, ţe většina těch, kteří zkusili marihuanu, předtím zkusili alkohol a přitom nikdo netvrdí, ţe uţívání alkoholu je vstupní branou pro uţívání marihuany. Konopné drogy mohou, ale nemusí být uţity před uţitím velice nebezpečné drogy. Stává se to zejména proto, ţe jsou snadněji dostupné a jsou více rozšířené neţ jiné nelegální drogy (Zábranský, 2008). Pohl (1998) ve svém článku uvádí: „Kandidáti závislosti na drogách od začátku hledají co nejsilnější účinek a u marihuany se zdrţeli jen krátce, častějším uvaděčem do světa drog je alkohol.“ Výsledky současné vědy nepodporují teorii vstupní drogy, nabízejí jako „náhradu“ „teorii náklonnosti k uţívání (všech) drog“, pomocí této teorie lze vysvětlit jevy, které dříve podporovali teorii vstupní drogy (Zábranský, 2008). Jako individuální predispozice k uţívání drog můţe být nízký věk započetí s uţíváním marihuany, velmi intenzivní kouření marihuany, psychické onemocnění, či psychiatrický problém v rodině (Pešek, Vondrášková, Veselý, 2007). 56
Kdyby marihuana vůbec neexistovala, nebo by byla díky účinné represi nedostupná, její konzumace by byla logicky nulová, ovšem uţivatelů vysoce nebezpečných drog by ale stejně neubylo. Dokonce je moţné, ţe by predisponovaní lidé v důsledku ukojení své náchylnosti k uţívání psychotropních látek uţívali více jiných psychotropních látek, které mají schopnost měnit vědomí, tedy tzv. „vysoce rizikové drogy“ (Zábranský, 2008).
57
2.5 Konopí jako lék 2.5.1 Možnosti užívání Moţnost uţívání konopí jako léku existuje ve třech rozdílných variantách. Přímé uţívání konopí ať uţ standardním kouřením, pojídáním rozemletého prášku, čerstvých listů, popřípadě květenství, či uţívání v lihovinách nebo mléčných výrobcích. Například v Kanadě, Nizozemí a Švýcarsku je moţné zakoupit na řadu diagnóz konopí přímo v lékárnách. Další moţností je zatím jediný farmaceuticky vyráběný výtaţek z konopí Sativex, coţ je extrakt ze samičích rostlin, které jsou pěstované ve sklenících. Výsledný produkt má formu roztoku a kromě Δ9-THC obsahuje také CBD v bezvodném roztoku alkoholu a propylenglykolu a s peprmintovým olejem. V Kanadě byl v roce 2005 schválen jako analgetikum nebo podpůrný lék pro symptomatickou léčbu neuropatické bolesti při roztroušené skleróze u dospělých (Zábranský, Hanuš, 2008). Třetí variantou je synteticky připravený Δ9-THC, nazvaný dronabinol. Můţeme se také setkat s názvem Marinol (Grinspoon, Bakalar, 1996). Indikací pro jeho uţití je nevolnost a zvracení, tišení bolesti, vzácněji i neurologická indikace. Problémem uţití posledních dvou zmíněných forem, můţe fakt, ţe je v konopí známo 533 látek, z kterých je 103 látek kanabinoidních, tedy efekty konopí mohou být komplexnější neţ synteticky vyráběné THC, ale i neţ Sativex obsahující kromě THC i CBD. Navíc pacient, který má neustálé nutkání ke zvracení, nebo zvrací, v sobě těţko udrţí kapsli dronabinolu (Grinspoon, Bakalar, 1996).
2.5.2 Nevolnost a zvracení Nevolnost a zvracení doprovázejí řadu onemocnění, nebo jejich léčbu, jedná se zejména o chemoterapii, či radioterapii rakovin, nebo agresivní léčbu HIV/AIDS. Nausea i zvracení samotné jsou způsobeny dráţděním receptorů v gastrointestinálním traktu, mozkovém kmeni a mozkových centrech. V jádře solitárního traktu v mozkovém kmeni je vysoká koncentrace kanaboidních receptorů a právě toto centrum v mozku sehrává významnou úlohu v kontrole nevolnosti (Zábranský, Hanuš, 2008, s.407). 58
Pacientům se v těchto situacích předepisují antiemetika, ovšem jsou s nimi spojeny některé problémy, jejich účinnost je omezená a mají řadu vedlejších účinků, coţ platí i pro syntetickou formu THC (dronabinol). Pacient si nejčastěji stěţují na pomalý a špatně ovladatelný nástup a sílu účinku. Inhalování marihuany má oproti tabletové či kapslové formě několik výhod, v první řadě je to rychlejší nástup účinku, snazší moţnost stanovit si dávku proti příznakům omámení, menší úzkostnost navozená léčebnou dávkou a zřejmě vyšší účinnost kouřené marihuany (v podstatě směsi látek) oproti jednosloţkové tabletě THC. Kromě THC je velice ţádoucí kanabidiol (CBD), který má anxiolytický (působí proti úzkosti), antikonvulzivní (protikřečový), antipsychotický a protizánětlivý účinek. Účinný je zřejmě také kanabingerol. Nejbezpečnějším řešením se zdá být uţívání marihuany pomocí vaporizérů, čímţ se odbourává rakovinotvorný potenciál při kouření marihuany (Zábranský, Hanuš, 2008).
2.5.3 Zelený zákal – glaukom Glaukom je onemocnění, při kterém vzrůstá nitrooční tlak a poškozuje terč zrakového nervu. Vzniká v důsledku poruchy odtoku, nejčastěji při ucpání propustné síťoviny, přes kterou odtéká komorová tekutina do plenárního ţilního splavu. Následné poškození zrakového nervu můţe vést aţ ke slepotě. Nebezpečí glaukomu je v tom, ţe poškozuje zrak pomalu a bezbolestně, takţe pacient netuší, ţe zeleným zákalem trpí, dokud nedojde k výraznému poškození. Mezi pozdní příznaky patří rozmazané vidění, pozorování duhových kruhů kolem zdrojů světla a bolesti hlavy (Mallat, Marrieb, 2005). Akutní glaukom se řeší operativně – uvolňuje se odtok tekutiny, chronický glaukom se většinou řeší tím, ţe se do oka vkapávají prostředky pro sníţení nitroočního tlaku, ovšem do místa účinku doputuje sotva 5% vkapaného roztoku (Zábranský, Hanuš, 2008). V 70. letech 20. století objeveno, ţe se po uţití marihuany sniţuje nitrooční tlak. Přesný mechanismus účinku není dosud znám, ale jisté je, ţe kanabinoidy, které se dostanou do krve, sniţují oční tlak bez ohledu na způsob uţití (Zábranský, Hanuš, 2008).
59
2.5.4 Roztroušená skleróza Na základě zpráv o blahodárném účinku konopí na pacientech, trpících roztroušenou sklerózou se rozběhla americko – britská studie. Jako vzorek poslouţili pacienti, kteří se přiznávali k uţívání konopí. Dá se usuzovat, ţe jeho uţívání je v případě tohoto onemocnění velice prospěšné. O zlepšení hovořilo minimálně 90% pacientů v těchto oblastech: zlepšení spasticity při usínání, bolestivosti nohou, zlepšení třesu hlavy nebo rukou, zlepšení depresí. Na obrázku č.25 (viz příloha č.1) je porovnání vzorku rukopisu zaznamenán před a devadesát minut po uţití 5 mg THC. V Kanadě a Velké Británii od roku 2006 registrován ústní sprej Sativex, který obsahuje jak THC, tak i CBD právě pro roztroušenou sklerózu (Zábranský, Hanuš, 2008).
2.5.5 Epilepsie Epilepsie je skupina poruch mozku, která se projevuje opakovanými křečovitými záchvaty. Záchvaty způsobují abnormální elektrické aktivity v mozku. Záchvaty přicházejí spontánně, nebo jako reakce na určité vnější podněty (Conrad, 1997). Na lidech byl proveden jeden dvojitě slepý klinický pokus: z 15 pacientů, kteří trpí sekundárně generalizovanou epilepsií, 8 náhodně vybraných dostávalo kromě standardní terapie 200-300 mg CBD po dobu 8-18 týdnů, druhá skupina dostávala placebo. Z osmi pacientů pokusné skupiny 4 nezaţívali ţádné další záchvaty a tři další zaznamenali klinické zlepšení. V kontrolní skupině šest ze sedmi pacientů nezaznamenalo na placebo ţádnou změnu. Řada epileptiků uţívá konopí. Doporučuje se pouţívat pouze na epilepsii, která se projevy záchvaty typu grand mal a generalizovanými částečnými záchvaty, experimentovat opatrně ideálně s vědomím ošetřujícího lékaře. (Zábranský, Hanuš, 2008)
2.5.6 Parkinsonova nemoc K léčbě Parkinsonovy nemoci existují k dispozici rozporuplné nálezy. Nicméně na Karlově univerzitě byl proveden průzkum u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Pacienti vyplňovali dotazník, z 630 rozeslaných se jich vrátilo 339 vyplněných. Z nich 60
25% obsahovalo zmínku o uţívání konopí. 46% z této skupiny uvedlo, ţe u nich došlo po určité době od začátku uţívání konopí k všeobecnému zmírnění symptomů Parkinsonovy nemoci, 31% uvádělo zmírnění třesu v klidu, 45% respondentů uvádělo zmírnění strnulosti pohybů, 38% uvádělo zmírnění ztuhlosti svalů a 14% respondentů popisovalo zlepšení dyskinézie, vyvolané uţíváním Levodopy (lék uţívaný k léčbě Parkinsonovy nemoci). Zlepšení se dostavilo v průměru po 1,7 měsíci uţívání konopí (Grotenhermen, 2009).
2.5.7 Alzheimerova choroba Nedá se říci, ţe by pozitivní působení konopí na Alzheimrovu chorobu bylo prokázáno, ovšem Grotenhermen (2009) zmiňuje dvě zajímavé studie. První byla uveřejněna v roce 1997, původní záměr byl sledovat působení dronabinolu na chuť k jídlu a hmotnost u 15 nemocných Alzheimerovou chorobou, během pokusu pacienti skutečně zvýšili svou hmotnost, ale zároveň u nich došlo k poklesu intenzity pomateného chování. Ve druhé studii z roku 2003 došlo u šesti z devíti pacientů s Alzheimerovou chorobou po měsících uţívání THC, ke sníţení jejich neklidu a u tří pacientů ke zvýšení jejich duševní výkonnosti.
2.5.8
Bolest Grotenhermen (2009) uvádí ve své knize seznam bolestivých onemocnění, při
jejichţ léčbě byly úspěšně pouţity extrakty z konopí: artróza, artritida, výhřez meziobratlových plotének, následky uţívání Conterganu, fibromyalgie, metabolické onemocnění MCS, menstruační problémy, migrény, progresivní svalová atrofie, neuralgie,
neurofibromatóza,
bolest
ţaludku,
cervikobrachiální
syndrom,
lumboischialický syndrom.
2.5.9 Vzájemné působení THC a dalších látek Grotenhermen (2009) popisuje ve své knize následující vzájemné vlivy THC a dalších látek: 61
THC můţe posilovat účinky sedativ THC a opiáty se mohou vzájemně posilovat v protibolestivém účinku u některých antidepresiv, tzv. selektivních blokátorů (např.Fluoxetin) dokáţe THC posilovat jeho antidepresivní účinky THC můţe posilovat protiepileptické účinky benzodiazepinů S konopím by vzájemně neměly být uţívané tyto látky: nesteroidní protizánětlivé léky např. Aspirin a Indomethacin, mohou blokovat účinky THC léky, které mohou zvýšit tepovou frekvenci (amfetaminy, kokain, adrenalin, atropin) Pokud medicínské účinky Cannabis shrneme, je přínosná především jako lék proti bolesti, pomáhá bojovat s nechutenstvím, má protizánětlivé účinky a u řady nevyléčitelných nemocí, je její uţívání pomocí při psychických potíţích. Je třeba zdůraznit, ţe není „všelékem“, u jednoho můţe jeho potíţe výrazně zlepšit, u jiného se ţádné výsledky nedostaví. Na účinnost má vliv i kvalita uţité marihuany.
62
2.6 Hospodářské využití konopí Robinson (1996) hovoří o konopí přímo jako o „obnovitelném zdroji“. Vyzdvihuje jeho malou ekologickou zátěţ pro zemědělskou půdu. Konopí je snadno biologicky rozloţitelné, tím odpadá problematika likvidace odpadu. Konopí vyţaduje poměrně malé mnoţství hnojiv oproti jiným plodinám pěstovaným pro vlákno a nemá přírodní nepřátele a díky tomu nepotřebuje buď vůbec ţádné, nebo jen omezené mnoţství pesticidů. Konopí lze pěstovat ve většině klimatických pásem, je to rostlina, která nezbavuje půdu ţivin. Velkou výhodou je, ţe absorbuje těţké kovy z kontaminované zeminy a tlumí růst plevelů. Podle Gabrielové a Rumana (2008) je konopí ideální hospodářská surovina, která se po stagnaci ve 20. století znovu prosazuje a to především v rámci přechodu k udrţitelnému způsobu hospodaření v souladu s konceptem trvale udrţitelného rozvoje či ţivota. Vyzdvihují ho především jako alternativu ke dřevu a bavlně a kromě jiţ zmíněných výhod přidávají fakt, ţe hluboký kořenový systém této rostliny zabraňuje erozi.
2.6.1 Konopí jako náhrada bavlny Konopný stonek je zdrojem vlákna (25-35%) a dřevnatého pazdeří (6080%). Primární konopné vlákno obsahuje 53 aţ 74% celulózy, obsah u sekundárního vlákna se pohybuje mezi 32 a 38% celulózy 31% hemicelulózy (Werfl, 1994). Bavlněné vlákno měří 2 cm, oproti ní konopné vlákno můţe dosahovat délky aţ 4,5 metru. Podle Robinsona (1996) je konopné vlákno asi osmkrát pevnější a asi čtyřikrát trvanlivější. Konopné vlákno je vysoce odolné vůči vysokým teplotám, aţ při 370°C mění barvu a nad 1000°C uhelnatí, ale nevzplane. Vlákna odolávají hnilobám a nenapadají je hmyzí škůdci, důvodem je absence bílkovin. Díky tvaru vlákna (polygonový hranol) zadrţuje konopná tkanina aţ 95% UV záření, u bavlny se zadrţování pohybuje v rozmezí 3060%. Tkaniny z konopí jsou dobře barvitelné a pro své antistatické vlastnosti a aerobní strukturu jsou vhodné pro alergiky (Gabrielová, Ruman, 2008). Pouţívají se buď jako čisté nebo směsové tkaniny na oblečení, obuv, domácí textilie, ale také lana, provazy a nitě.
63
Kromě konopí se jako zdroj vlákna pouţívá len, asijská ramie, kopřiva a juta. Ovšem konopí je z těchto zdrojů nejvýnosnější a nejodolnější. Konopí dobře prospívá v různých klimatických podmínkách a oproti vyjmenovaným zdrojům potřebuje nejmenší objem hnojiv, insekticidů, herbicidů, ale i péče (Robinson, 1996). V tabulce č.8 jsou porovnány ekologické nároky pro pěstování a sklizeň obou plodin, jako měrná jednotka je pouţita metrická tuna vlákna. Tabulka č.8 Ekologická rovnováha pro pěstování a sklizeň konopí a bavlny (převzato z Miovský et al., 2008) plodina konopí
CO2 (kg) 544
N2O (kg) 1,3
CO2-EK (kg) 947
SO2 (kg) 1,2
NO2 (kg) 4,5
SO2-Ek (kg) 4,4
bavlna
1680
3,0
2650
2,5
14,8
12,9
Konopný stonek se dále vyuţívá ve stavebnictví a instalatérství jako izolační materiál. Vnitřní část stonku, bohatá na celulózu, se ošetří ohnivzdornou látkou a pouţívá se namísto izolace, vyrobené ze skleněných vláken (Robinson, 1996). Konopný izolační materiál je 100% přirozeně rozloţitelný. Pouţívá se na izolaci střech, zdí i podlah. Své místo má v pozemních i vodních stavbách jako zpevňovací materiál (geotextilie),
pouţívá
se
v automobilovém
průmyslu
pro
výrobu
bioplastů,
kompozitních materiálů, brzdových destiček a čalounění, v leteckém a kosmickém průmyslu pro výrobu vnějšího pláště. Bioplasty pouţité v automobilech sniţují odolnost i hluk v kabině, zvyšují odolnost při nárazu a navíc jsou oproti 100% ropným plastům rychleji rozloţitelné (Gabrielová, Ruman, 2008). Zajímavostí je, ţe Henry Ford představil ve 30. letech 20. století automobil, který byl z velké části vyroben právě z konopných vláken (Robinson, 1998). Své místo má konopné vlákno i ve sportovním odvětví, pouţívá se k výrobě skeletů lyţí, snowboardů, skateboardů apod.
64
2.6.2 Konopný papír Jiţ před 2000 lety se vyráběl konopný papír ve staré Číně. Aţ do poloviny 19. století se vyráběl papír z papyru a konopí, dnes je výchozí surovinou dřevo (Robinson, 1997). Přitom konopný papír je podle Robinsona odolnější neţ dřevitý, přirozeně pruţný a částečně odolný proti vlhkosti (Robinson, 1998). Jeden hektar konopí poskytuje čtyřikrát více vlákniny, neţ jeden hektar lesa. Papír je moţné vyrábět buď z vlákna, nebo pazdeří (dřevitá duţina stonků). Na rozdíl od papíru ze dřeva konopný papír časem neţloutne, odolává rozkladu a je pevnější, díky své pevnosti je moţné ho vícekrát recyklovat. Díky nízkému obsahu ligninu je jeho bělení ekologicky méně náročné, nejsou potřeba silné sloučeniny chlóru (Gabrielová, Ruman, 2008).
2.6.3 Konopné pazdeří Konopné pazdeří tvoří zhruba 60% konopného stonku. Od vláken se odděluje v procesu rozvolňování konopných stonků při průmyslovém zpracování. Obsahuje 3238% celulózy, lignin a řadu minerálních látek. Výborně hoří, jeho výhřevnost se přirovnává k bukovému dřevu. Pazdeří má širokou moţnost vyuţití. Pouţívá se jako podestýlka pro chovná, hospodářská a domácí zvířata. U nás ho nabízí například firma AGROLIT Litomyšl. Na svých webových stránkách uvádí, ţe je tato podestýlka bez chemických příměsí, zaručuje vysokou savost, vysoký obsah celulózy, měkkost, pohlcování pachů a antiparazitní účinky. Konopné pazdeří se dále pouţívá jako stavební materiál. Ve dřevozpracujícím průmyslu vznikla jako náhrada za výrobky z masivního dřeva výroba tzv. sendvičových desek. Tyto desky jsou tvořeny preparovanými vlákny a pryskyřičnými pojidly. Právě zde mohou dřevěná vlákna nahradit vlákna konopná. Konopné vlákno je mnohem delší a desky jsou pak pevnější. Navíc u konopných desek je moţné nahradit tmely, obsahující formaldehyd ligninem, coţ je organický lep. Konopné desky jsou více ţáruvzdorné, jsou odolnější vůči plísním, hlodavců a termitům (Robinson, 1997). Jako náhrada mohou konopná vlákna poslouţit i u lepenky, která se vyrábí z upravených úlomků dřeva, pilin a pryskyřice, díky tomu, ţe jsou konopná vlákna delší, je konopná lepenka pevnější. Francouzská společnost Isonchavre si nechala patentovat konopnou náhraţku za beton. Materiál se nazývá isonchavre a jedná se o zvápnělá konopná 65
vlákna. Isonchavre je stejně pevný jako beton, je sedmkrát lehčí a pruţnější a lépe izoluje (Robinson, 1998). Sadbový substrát je další moţnost vyuţití pazdeří a to zejména díky obsahu minerálních látek a rychlé rozloţitelnosti. Ve Velké Británii jej pouţívají i pro pěstování ţampionů (Gabrielová, Ruman, 2008). Své místo má i v energetickém průmyslu. Je kvalitní energeticky vyuţitelnou biomasou. Pazdeří je moţné slisovat do briket či pelet. Z hektaru dává 50 – 60 tun zelené a cca 10 tun suché hmoty. Z tohoto mnoţství je moţné získat aţ 190 GJ energie. To znamená, ţe je dvakrát výhřevnější neţ hnědé uhlí a má niţší obsah popelovin (Valíček et al., 2000). Další moţností je přeměna biologického odpadu na bioplyn nebo pyrolytický palivový olej.
2.6.4 Konopná semena Semeno tvoří vláknitá slupka a olejnatá „duţina“, semeno obsahuje 25-35% oleje, 17-22% (Robinson, 1997 uvádí aţ 31%) bílkovin, 10-15% sacharidů ve formě vlákniny, 15-21% bezdusíkatých látek, 4% popelovin a vitamín E (Šnobl, 2004). Konopná semena můţeme ke konzumaci pouţít v pěti variantách: pouţít celá semena, umlít je, nechat je vyklíčit, vyloupat ze slupky, vylisovat olej (Conrad, 1997). V oleji z konopí najdeme esenciální mastné kyseliny, vitaminy A,B1, B2, B6, C a E, fytin a kyselinu kanabidiolovou, která má baktericidní účinky. Kromě toho semeno obsahuje vápník, sodík, fosfor, hořčík, draslík, ţelezo, mangan, zinek, křemík a platinu (Benhaim, 2001). Pokud lisujeme semena za studena, získáme kvalitní olej. Konopná semena jsou základem řady výrobků zdravé výţivy – konopné mléko, sýry, jogurty. Také se pouţívá jako účinná rybářská návnada (Vrána, 2006). Konopný olej působí díky obsahu chlorofylu a dalších látek jako antioxidant. Za studena lisovaný konopný olej slouţí jako základ kosmetický produktů, zejména masáţních olejů, šamponů, krémů, mastí a balzámů (Gabrielová, Ruman, 2008). U nás se výrobou kosmetiky z konopí zabývají dvě firmy Cannabis Pharma-derm, s.r.o. a CutisHelp, která se zaměřuje především na léčbu při koţních problémech (ekzém, lupénka, opary, akné apod.). 66
Při lisování semene vzniká odpad nazývaný pokrutina (semenný koláč). Obsahuje lehce stravitelné dusíkaté látky, minimum tuku a vysoký obsah bílkovin. Pouţívá se jako bezlepková mouka (Grotenhermen, 2009). Olej je moţné chemicky extrahovat a po rafinaci dále zpracovávat na motorové palivo, leštící prostředky, nebo v barvářství a lakýrnictví (Gabrielová, Ruman, 2008).
2.6.5 Produkce konopí pro hospodářské účely ve světě V Evropě se po 2. světové válce pěstovalo konopí ve Francii a Španělsku. V 80. letech byly vyšlechtěny ve Francii a Sovětském svazu odrůdy s niţším neţ půlprocentním obsahem THC. Ve zbytku Evropy se tedy začíná pěstovat tzv. technické konopí, jehoţ obsah THC je do 0,5%, nejčastěji kolem 0,2%. Od roku 1993 se ke Španělsku a Francii připojili Velká Británie, Holandsko, Německo, Irsko, Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Dánsko, Norsko a Finsko. Evropská komise vydala Listinu odrůd povolených k pěstování v EU a obnovila systém dotací pro jejich pěstování. V západní Evropě je největším odběratelem vlákna Francie, která vyrábí především papír. Evropské automobilky vyuţívají asi 15% vláken, na izolace připadá asi 5%, o něco méně na textilie. U bioplastů se očekává nárůst jeho vyuţití. U pazdeří jednoznačně dominuje vyuţití konopí jako podestýlky. Semena se v současnosti pouţívají hlavně v krmivářském odvětví. 95% semene se prodává jako ptačí zob a rybářská návnada. 5% vyuţívají výrobci potravin a kosmetiky. Pro výrobu potravin se pouţívá semeno převáţně z ekologického zemědělství (Gabrielová, Ruman, 2008). V tabulce č.9 jsou uvedeny oblasti zpracovávání konopných vláken v rámci EU v roce 2000. Ve východní Evropě je situace trochu jiná, od poloviny 80. let zde dochází naopak k poklesu produkce. Ovšem některé země stále zůstávají významnými producenty konopí. V Rumunsku, Maďarsku, Ukrajině, Polsku a Rusku se produkuje dlouhé vlákno pro textilní pouţití, které je kvalitativně výjimečné. Většina jeho produkce je vyváţena do západních zemí – USA, EU a Austrálie. Ve východní Evropě se bohuţel vyuţívají zastaralé technologie máčení, vytírání a mokropřádného
67
zpracování, které jsou velmi náročné na pracovní sílu a znečištění vod (Gabrielová, Ruman, 2008). Tabulka č.9 Oblasti zpracování konopných krátkých vláken v rámci EU v roce 2000 (převzato z databáze vyuţití nepotravinářské zemědělské produkce) oblast odbytu výroba buničiny pro papírny
přijatá produkce v t 100
výroba speciální buničiny
24 882
jednoúčelové díly pro automobilový průmysl
1 770
jednoúčelové díly pro ostatní průmysl stavební a izolační materiály
120 1 095
geotextilie a textilie pro specifické zemědělské účely
234
výroba šňůr a lan (tradiční vyuţití)
150
ostatní
280
V Kanadě dochází k intenzivnímu procesu obnovování pěstování konopí. Stejně tak v Tasmánii a Victorii v Austrálii, na Novém Zélandě, Jihoafrické republice a Chile. Nové pěstitelské země produkují krátké vlákno a semena. Čína a Indie mají uţ dlouhou tradici v pěstování konopí. Čína si udrţuje zhruba 50 000 hektarů produkční plochy. Indie je největším exportérem juty a zároveň i producentem konopí, ovšem především indického, které je primárně vyuţívané k výrobě hašiše (Gabrielová, Ruman, 2008).
2.6.6 Produkce technické konopí v České republice Pěstování konopí má v českých zemích tradici, největší rozvoj zde byl v 18. a v první polovině 19. století. Po roce 1840 zpracovávaly konopná vlákna tři továrny. Ve 20. století byla dováţena levnější bavlna a juta a tím byla produkce konopí omezena. Na Slovensku zůstalo pěstování konopí stále rozšířené (Gabrielová, Ruman, 2008). Po 1. světové válce zabíraly osevní plochy v Československu asi 9000 hektarů, v roce 1930 poklesly na polovinu. Poslední výsev konopí setého v českých zemích byl v roce 1955 - 220 hektarů. Později se jeho pěstování přesunulo pouze na Slovensko zejména do Podunají a Nitranska. Byla zde vyšlechtěna místní odrůda Rastislavické (viz
68
obrázek č.26, příloha č.1). Poslední tírna na Slovensku ukončila svůj provoz v roce 1987 (Gabrielová, Ruman, 2008). Pěstování konopí se do České republiky vrací aţ v roce 1995, je pěstováno pro technické účely (vlákno, semeno) a pro vyuţití ve fytoenergetice. Jiţ se nezískává dlouhé vlákno, ale jednotné vlákno kratší (Šnobl, 2004). Na obrázku č.27 (viz příloha č.1) je konopí seté v růstu na Příbramsku a na obrázku č.28 (viz příloha č.1) je konopí během sklizně také z Příbramska. Na základě výzkumu „Vhodnost pěstování konopí pro průmyslové vyuţití v České republice“, který probíhal v letech 1996-1999 bylo prokázáno, ţe konopí seté je perspektivní technická plodina, která má široké moţnosti vyuţití v různých odvětvích průmyslu. Výstupem celého projektu byla metodika pěstování technického konopí v ČR. V listině povolených odrůd byly do roku 1996 zapsány dvě konopné odrůdy – zmiňovaná Rastislavická a UNICO B, obě měly vyšší hodnotu THC neţ 0,3%, která je podle norem EU hraniční (Gabrielová, Ruman, 2008). 1. ledna 1999 vstoupil v platnost zákon O návykových látkách č.167/98, který upravuje pěstování máku a konopí, podle něj není nutné povolení k „získávání, skladování a zpracovávání konopí k průmyslovým a pokusnickým účelům, jakoţ i obchodu s konopím za těmito účely. Pěstitelé konopí na rozloze větší neţ 100 m 2, mají ohlašovací povinnost u místně příslušného pracoviště celní správy“ (Gabrielová, Ruman, 2008, s.430). V roce 2001 bylo pěstování konopí pro průmyslové účely zařazeno do systému státní podpory. Podle nařízení vlády č.86/2001 Sb. byla po splnění podmínek poskytována finanční podpora 5500 kč na hektar, v roce 2004 klesla tato podpora na 2000 kč. V České republice existují 3 sdruţení, která se konopím zabývají. Lnářský svaz ČR, občanské sdruţení Konopa a Konopářský svaz České republiky. Ve Vizi Ministerstva zemědělství pro rok 2010 je, co se týká produkce konopí, napsáno toto: „Celosvětová hospodářská krize se promítla do sníţení cen krátkého vlákna a následně do odbytových a realizačních problémů konopného stonku. V důsledku toho a chyb při sklizni a zpracování technického vlákna pěstitelská plocha konopí v roce 2009 výrazně poklesla“. Na grafu č.1 je patrný vývoj ploch a produkce konopí setého v ČR mezi lety 2000-2009. V rámci vize se MZ chystá ve spolupráci 69
s Ministerstvem průmyslu a obchodu více vyuţívat konopná vlákna pro technické účely v sektoru stavebnictví, papírenství a automobilového průmyslu, vyuţívat konopí jako zdroj
pro
energetické
vyuţití,
produkovat
konopné
semeno
v biokvalitě
k potravinářským účelům jako součást zdravé výţivy.
Graf č.1 Vývoj ploch a produkce konopí setého mezi lety 2000-2009 (převzato z Vize Ministerstva zemědělství)
70
3
Praktická část
3.1 Metody 3.1.1 Obsahová analýza Úplná obsahová analýza by měla řešit sémantickou koherenci obsahu, sémantické vazby v textu učebnice, sémantickou tantnost, koncentrovanost informace a validitu učebnice (Průcha, 2008). Ovšem vzhledem k nedostatku informací o konopí v učebnicích, byla obsahová analýza aplikovaná pouze v proveditelné podobě, na základě uvedeného příkladu případové studie v publikaci Teorie a analýza edukačního média (Průcha, 2008). Obsah učebnic byl řešen z hlediska těchto 5 kategorií: fakta z oblasti botaniky fakta z oblasti drog fakta z oblasti hospodářského vyuţití fakta z oblasti lékařského vyuţití fakta z historie rostliny
3.1.2 Dotazníkové šetření Výzkum byl proveden metodou dotazníku (Pelikán, 2004). Byl pouţit vlastní, nestandardizovaný dotazník, který se skládá ze vstupního oslovení respondenta, sedmi otázek a prostoru pro osobní sdělení, postřehy a náměty dotazovaného. První otázka je ve formě tabulky, do které vyučující zanáší kolik času, a v kterém předmětu se věnuje konopí ve své výuce. Tabulka je rozdělena do dvou částí. Část pro ZŠ a část pro vyšší gymnázium, tyto části se liší pouze ve výběru předmětů, které se na daných stupních vyučují. Ze zbývajících šesti otázek jsou pouze dvě uzavřené a to 2. a 3. Druhá otázka je v podstatě polouzavřená, respondent v ní odpovídá na to, v jaké oblasti se výuce konopí věnuje, na výběr má z šesti moţností: rostlině z botanického hlediska, rostlině jako droze, technickému a průmyslovému vyuţití této rostliny, historii vyuţití rostliny, vyuţívání Cannabis v medicíně, rostlině z chemického hlediska, navíc je zde sedmá moţnost, napsat vlastní oblast. Třetí otázka se ptá na to, zda má respondent dostatečné 71
mnoţství didaktického materiálu k výuce konopí, tato otázka je zcela uzavřená, nabízí varianty ano a ne. Zbývající otázky jsou otevřené, tuto formu jsem volila proto, ţe jsem se dotazovala na osobní zkušenosti a názory pedagogů a pro ně by bylo těţké nadefinovat konkrétní odpovědi. Úplné znění dotazníku je uvedeno v příloze č.5.
3.1.2.1 Hypotézy dotazníkového šetření
H1
Učitelé věnují tématu konopí, za celou dobu studia ţáků, minimálně jednu vyučovací hodinu ve své výuce.
H2
Učitelé se zabývají konopím především v protidrogové prevenci.
H3
Dostatek didaktických materiálů má méně neţ 50% učitelů.
H4
Učitelé povaţují konopnou tématiku za důleţitou.
H5
Učitelé se domnívají, ţe konopná tématika ţáky zajímá.
72
3.2 Charakteristika a popis zkoumaného vzorku 3.2.1 Obsahová analýza Zkoumaným vzorkem obsahové analýzy učebnic jsou učebnice přírodopisu na základních školách a učebnice biologie pro gymnázia a učebnice pro střední školy (některá gymnázia je pouţívají). Z učebnic pro ZŠ byly analyzovány pouze ty, které mají doloţku MŠMT, u učebnic pro SŠ byly analyzovány ty, které jsou na gymnáziích pouţívány (některé z nich doloţku nemají). Seznam pouţitých učebnic je v seznamu pouţité literatury.
3.2.2 Dotazníkové šetření Výběrovým souborem dotazníkového šetření jsou pedagogové vyučující přírodopis, výchovu ke zdraví, občanskou výchovu na základních školách a niţších stupních gymnázií a pedagogové vyučující biologii, základy společenských věd a výchovu ke zdraví na gymnáziích v Jihočeském kraji. Bylo osloveno 111 základních škol a 10 gymnázií v jihočeském kraji. Pomocí emailu byly odeslány buď přímo pedagogům, nebo zástupcům školy, popřípadě řediteli školy dotazníky. Vyplněných dotazníku ze základních škol se navrátilo 28 a dotazníků z gymnázií 13. Z navrácených dotazníků se 27 z 28 pedagogů základních škol a niţších gymnázií věnuje výuce konopí, na základě toho, bylo 27 pedagogů bráno jako 100%. Všech 13 gymnaziálních pedagogů se výuce konopí věnuje, zde bylo bráno jako 100% těchto 13.
73
3.3 Výsledky 3.3.1 Výsledky – obsahová analýza Bylo analyzováno 16 učebnic přírodopisu pro ZŠ, z toho 8 učebnic botaniky a 8 učebnic zaměřených na biologii člověka. Botanikou konopí se nezabývala ţádná z nich, drogovou problematikou se zabývají tři, všechny zaměřené na lidské tělo. Fakty z oblasti hospodářského vyuţití se zabývala jedna učebnice a fakty z oblasti lékařského vyuţití a fakty z historie rostliny ţádná. Z gymnaziálních učebnic bylo analyzováno celkem 9 učebnic, 2 botaniky, 2 biologie člověka, 4 přehledy biologie a 1 učebnice základů ekologie. Zde se botanikou konopí zabývaly dvě učebnice, konopí jako drogu zmiňovaly tři učebnice a hospodářské vyuţití konopí popisovaly dvě učebnice. Fakta z oblasti lékařského vyuţití a z historie nebyla nikde zmíněna. Výsledky analýzy jsou v tabulce č.13. Tabulka č.13 Výsledky obsahové analýzy učebnic přírodopisu a biologie učebnice
počet učebnic
kategorie fakta z oblasti botaniky
fakta z oblasti drog
fakta z oblasti hospodářs kého využití
fakta z fakta z oblasti historie lékařského rostliny využití
přírodopis botanika
8
-
-
1
-
-
přírodopis člověk
8
-
3
-
-
-
biologie botanika
2
1
-
1
-
-
biologie člověk
2
-
1
-
-
-
přehled biologie
4
1
2
1
-
-
ekologie
1
-
-
-
-
-
74
Na základních školách se o konopí zmiňují z 16 učebnic pouze 4. Z botanik o něm píše pouze Přírodopis pro 6. ročník od Kvasničkové, Jeníka, Peciny a Froňka (1994), který ho charakterizuje jako hospodářsky významnou rostlinu, spolu se lnem je popsáno jako přadná plodina, píše se zde o vyuţívání vláken ze získaných stonků a o vyuţívání semen bohatých na oleje, z kterých se vyrábějí tuky a mýdla, je zde i obrázek konopí setého. V Přírodopise 7 od Jurčáka, Froňka et al. (1998) je popisován mák, je u něj zmíněno, ţe se z něj můţe vyrábět opium, které je léčivé, ale také se můţe zneuţívat jako droga, píše se zde, ţe drogy se získávají i z jiných rostlin, ale o konopí zde není zmínka, ačkoliv se dále píše o heroinu, kofeinu i tabáku. V učebnicích o člověku se o něm ze sedmi učebnic zmiňují tři, v souvislosti s toxikomanií. Přírodopis od Drozdové E, et al. (2009) rozděluje drogy podle účinku, konopí zařazuje do halucinogenů, spolu s LSD, extází, látkami obsaţenými v houbáchlysohlávkách, v durmanu a jiných rostlinách, píše se zde, ţe mají schopnost způsobovat halucinace (měnit vnímání) a sniţují únavu. V Přírodopise 3 od Černíka, Bičíka a Martince (1998) jsou v kapitole: Hygiena duševní činnosti, drogy rozdělené na měkké (marihuanu) a tvrdé (heroin, kokain, pervitin aj.), dále se zde píše: „Rozlišuje se tak (často mylně a nepřesně), které jsou méně a které více nebezpečné. Skutečnost je ale taková, ţe to, co je pro jednoho člověka malým rizikem, můţe být pro druhého velkým nebezpečím“. Formulace „často mylně a nepřesně“ mi nepřipadá nejšťastnější. Je sice pravda, ţe se dnes drogy nedělí na tvrdé a měkké, ale na drogy s přijatelným a nepřijatelným rizikem, ale obsahově tato formulace spíše působí tak, ţe všechny drogy jsou stejně nebezpečné. A to není informace, kterou by si měli ţáci ze školy odnášet. O tom, ţe uţívání drog není zdraví prospěšné, nelze spekulovat, ale rozlišování rizik mezi jednotlivými drogami by naopak mělo být znatelné. Dobrouka et al. (1994) v Přírodopise III. pro 8. ročník uvádí tabulku, ve které popisuje uţívání, účinky a nebezpečí uţívání marihuany a hašiše. Ve středoškolských učebnicích se ze dvou botanik v jedné o konopí hovoří, v Botanice od Kubáta et al. (1998) je konopí popisováno jako bylina s dlanitě dělenými listy, pěstuje se pro přadná vlákna ve stonku („tvrdé lýko“), na výrobu hrubých tkanin a provazů a pro olejná semena. V Novém přehledu biologie od Rosypala et al. (2003) je popsaný hospodářský význam stonku v textilním průmyslu, je zařazené do čeledi 75
konopovitých a konopí seté je popisováno jako jednoletá bylina bez mléčnic, pěstovaná pro olejnatá semena a jako přadná rostlina, dále je zde zmíněno, ţe je konopí seté podobné konopí indickému, které se pěstuje pro pryskyřici – hašiš. Jako o droze se o konopí píše ve třech učebnicích, ve 4. vydání Biologie člověka od Novotného a Hrušky (2007), v kapitole toxikomanie jsou rozlišeny typy závislostí a v přílohách je Přehled nejčastěji pouţívaných drog, je zde konopí – marihuana, hašiš a hašišový olej, u všech je napsáno, ţe psychická závislost je u nich střední, fyzická závislost ţádná, tyto drogy spíše nepotřebují zvyšování dávek a jako moţné účinky jsou uvedeny: euforie, uvolnění zábran, zmatené chování, sníţená schopnost soustředění a rozšířené zornice. V Přehledu učiva biologie od Becketta a Gallagherové (1998) je konopí a látky z něj získané (hašiš, marihuana) popisované jako drogy, které vyvolávají zostření smyslů (zrak, sluch) a jasnější myšlení, člověk je ale dezorientován a můţe se chovat nezodpovědně, bezohledně a nebezpečně.
3.3.2 Výsledky obsahové analýzy Rámcových vzdělávacích programů Rámcové vzdělávací programy jsou poměrně obecné dokumenty, dá se pouze usuzovat, do kterých vzdělávacích oblastí by bylo moţné konopí zařadit. V základním vzdělávání se dá o zařazení konopí uvaţovat o dvou vzdělávacích oblastech: Člověk a příroda Člověk a zdraví Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda je v biologii rostlin, v sekci učivo kromě systému rostlin a vyuţití hospodářsky významných zástupců i význam rostlin a jejich ochrana. V biologii člověka je v učivu zmíněn ţivotní styl a v základech ekologie lze o konopí mluvit v souvislosti s globálními problémy a jejich řešením. Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví jsou v učivu uvedeny auto-destruktivní závislosti – zdravotní a sociální rizika zneuţívání návykových látek. Zajímavé je, ţe dnes je protidrogová prevence v podstatě přesunuta z bývalé občanské výchovy do rodinné výchovy (dnes VKZ), ačkoliv dříve bývala protidrogová prevence řešena v občanské výchově.
76
V gymnaziálním vzdělávání bychom mohli téma konopí zařadit do stejných vzdělávacích oblastí jako na základních školách. V biologii rostlin má ţák poznat a pojmenovat významné rostlinné druhy a uvést jejich ekologické nároky, má zhodnotit rostliny jako primární producenty biomasy a moţnost vyuţití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti. Ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví je vzdělávací obsah Rizika ohroţující zdraví a jejich prevence, ţák má uvést důsledky paragrafů trestního zákona související s výrobou a drţením návykových látek a s činností pod jejich vlivem.
3.3.3 Výsledky dotazníkové šetření na Základních školách Návratnost dotazníkového šetření byla poměrně nízká, na základních školách to bylo 9,12%. Dotazování učitelé se věnují konopí v těchto předmětech: přírodopis, občanská výchova, výchova ke zdraví, chemie a tělesná výchova. Co se týká časové dotace, nejčastěji se konopí věnují učitelé 1 vyučovací hodinu, konkrétně 18 učitelů, 2 hodiny tomuto tématu věnuje 12 učitelů, 3 hodiny se jím zabývají 4 učitelé a 4 hodiny mu věnuje jeden dotazovaný, v jednom případě bylo uvedeno, ţe se pedagog konopí věnuje zhruba polovinu vyučovací hodiny. Jeden z dotazovaných učitelů se tímto tématem vůbec nezabývá. Tyto výsledky jsou shrnuty v tabulce č.14. V tabulce č.15 je podrobněji zobrazeno, jak odpovídali učitelé přírodopisu v jednotlivých oblastech. Tabulka č.14 Předměty, ve kterých se učitelé věnují výuce konopí a jejich časová dotace
Př OV VKZ Che TV
½ vyučovací hodiny 1 -
1 vyučovací hodina 5 7 5 1
2 vyučovací hodiny 6 4 2 -
3 vyučovací hodiny 2 2 -
4 vyučovací hodiny 1 -
77
Tabulka č.15 Oblasti přírodopisu, ve kterých se učitelé věnují konopí a jejich časová dotace ½ vyučovací hodiny botanika ekologie člověk přírodopisný seminář
1 vyučovací hodina
3 1 2 -
2 vyučovací hodiny
2 2 6 1
2 -
Všichni učitelé, kteří se konopím ve své výuce zabývají, se mu věnují jako droze, téměř 63% z nich se věnuje technickému a průmyslovému vyuţití, téměř 52% se zabývá rostlinou z botanického hlediska, 44,5% se zabývá vyuţitím konopí jako léku, 18,5% se zmiňuje o historii konopí, 7,4% se mu věnuje z chemického hlediska. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č.16. Tabulka č.16 Oblasti z konopné problematiky, kterým se učitelé při výuce věnují oblast, které se učitelé při výuce věnují rostlině jako droze technickému a průmyslovému vyuţití této rostliny rostlině z botanického hlediska vyuţití Cannabis v medicíně historii vyuţití rostliny rostlině z chemického hlediska jiné moţnosti
100% 62,96% 51,85% 44,44% 18,52% 7,40% 0%
Na otázku, zda učitelé mají dostatek didaktických materiálů k výuce konopí, 44% odpovědělo, ţe ano a 56% uvedlo, ţe ne. Tento stav je znázorněn v grafu č.2
78
Graf č.2 Názor učitelů na množství didaktických materiálů na ZŠ Jako zdroj, ze kterého si učitelé sami připravují hodiny k tématu konopí, nejčastěji uváděli internet, po té odbornou literaturu, dále učebnice, populárně naučnou literaturu a broţury, někteří čerpají z materiálů od VZP a časopisů, jeden pedagog pouţívá metodické příručky a jeden čerpá z vlastních zkušeností z cest po Nizozemí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č.17. Tabulka č.17 Zdroje přípravy na výuku konopí zdroj přípravy na výuku internet odborná literatura učebnice populárně naučná literatura broţury materiály od VZP časopisy metodické příručky vlastní zkušenosti
55,56% 18,52% 14,81% 14,81% 14,81% 7,40% 7,40% 3,70% 3,70%
Na otázku, „které materiály postrádáte?“, většina učitelů vůbec neodpověděla. Dva pedagogové postrádají obrázkový materiál, jeden krátký film, jeden by měl zájem o projekt a jeden by chtěl ucelené a objektivní informace o konopí ideálně v podobě prezentace, doplněné pracovními listy. Výsledky odpovědí na tuto otázku jsou v tabulce č.18. 79
Tabulka č.18 Materiály, které učitelé postrádají postrádané materiály ţádná odpověď obrázkový materiál krátký film projekt ucelené a objektivní informace o konopí, pracovní listy, prezentaci, popř. odkazy na kvalitní stránky
81,48% 7,40% 3,70% 3,70% 3,70%
Na otázku, zda téma konopí povaţují ve výuce důleţité, odpověděli všichni učitelé, ţe je za důleţité povaţují. Téměř 70% učitelů důvody své odpovědi neuvedlo, někteří se domnívají, ţe je toto téma důleţité, protoţe je konopí především nebezpečné jako droga, některé naopak mrzí, ţe je konopí známé jen jako droga a myslí si, ţe by se to mělo změnit. Jeden pedagog napsal, ţe znalosti o konopí podle něj patří k všeobecnému vzdělání, ţáci by měli dostat dostatečné mnoţství informací, aby si na ně mohli vytvořit svůj vlastní postoj. Odpovědi na otázku zda je výuka konopí důleţitá jsou uvedeny v tabulce č.19, v tabulce č.20 jsou uvedeny konkrétní důvody proč se konopím zabývat. Tabulka č.19 Názor na důleţitost zařazení tématu do výuky na ZŠ Je důležité zabývat se konopím ve výuce? velice důleţité důleţité
52% 48%
Tabulka č.20 Důvody, proč se zabývat konopím ve výuce jednotlivé důvody důvody neuvedeny nebezpečí drogy konopí je známé pouze jako droga, je třeba to změnit znalosti o konopí patří k všeobecnému vzdělání, ţáci by měli dostat dostatečné mnoţství uţitečných informací, aby si mohli sami vytvořit postoj
69,23% 15,38% 11,54% 3,85%
Všichni učitelé se domnívají, ţe jde o téma, které ţáky zajímá, pouze jeden učitel upozorňuje na to, ţe je to se zájmem individuální. 80
3.3.4 Výsledky dotazníkového šetření na gymnáziích Návratnost na gymnáziích byla o něco vyšší neţ na ZŠ - 18, 87%. Dotazování pedagogové se věnují konopí v těchto předmětech: biologie, základy společenských věd, výchova ke zdraví a chemie. Nejčastěji je tomuto tématu věnována jedna vyučovací hodina – 10 učitelů, dvě hodiny tomuto tématu vymezuje 6 učitelů a 3 učitelé se jím zabývají polovinu vyučovací hodiny. Tyto výsledky jsou shrnuty v tabulce č.21. V tabulce č.22 jsou podrobněji zobrazeny odpovědi v botanice, biologii člověka, ekologii a semináře z biologie.
Tabulka č.21 Předměty, ve kterých se učitelé věnuj výuce konopí a jejich časová dotace (gymnázium) ½ vyučovací hodiny 1 1 1
biologie ZSV VKZ chemie
1 vyučovací hodina 5 3 2 -
2 vyučovací hodiny 4 1 1 -
Tabulka č.22 Oblasti biologie, ve kterých se učitelé věnují konopí a jejich časová dotace botanika člověk ekologie seminář z biologie
½ vyučovací hodiny 5 3 2 -
1 vyučovací hodina 3 3 1
2 vyučovací hodiny 1 -
87,5% pedagogů na gymnáziích se zabývá konopím jako drogou, stejný počet se věnuje i technickému a průmyslovému vyuţití této rostliny. 68,75% se věnuje vyuţití konopí jako léku, z botanického hlediska se mu věnují 62,5%. Z chemického hlediska a také historii vyuţití se věnuje 12,5%. Tyto výsledky jsou zobrazeny v tabulce č.23.
81
Tabulka č.23 Oblasti z konopné problematiky, kterým se pedagogové při výuce věnují oblast, které se učitelé při výuce věnují rostlině jako droze technickému a průmyslovému vyuţití této rostliny vyuţití Cannabis v medicíně rostlině z botanického hlediska historii vyuţití rostliny rostlině z chemického hlediska jiné moţnosti
87,50% 87,50% 68,75% 62,50% 12,50% 12,50% 0%
Na otázku, zda učitelé mají dostatek didaktických materiálů k výuce konopí, odpovědělo 31% ano a 69% uvedlo, ţe ne (viz graf č.3).
Graf č.3 Názor učitelů na mnoţství didaktických materiálů na gymnáziích
Jako zdroj, ze kterého si učitelé sami připravují hodiny k tématu konopí, polovina pedagogů uváděla internet, po té uváděli odbornou literaturu, dále broţury, učebnice, jeden pedagog uvedl jako zdroj knihovnu školy, jeden pouţívá Bedrník (časopis pro ekogramotnost) a jeden čerpal ze setkání školních metodiků prevence (ŠMP) v Pedagogicko-psychologické poradně (PPP) ve Strakonicích. Výsledky jsou v tabulce č.24.
82
Tabulka č.24 Zdroje přípravy na výuku konopí zdroj přípravy na výuku internet odborná literatura broţury učebnice biologie knihovna školy Bedrník setkání ŠMP v PPP
50% 37,50% 25% 12,50% 6,25% 6,25% 6,25%
Na otázku, které materiály učitelé postrádají, 62,5% pedagogů neodpověděla. 18,75% pedagogů postrádá ucelené informace, 12, 5% praktické ukázky konopných produktů a 6,25% výukové DVD (viz tabulka č.25).
Tabulka č.25 Materiály, které pedagogové postrádají materiály, které učitelé postrádají ţádná odpověď ucelené informace praktické ukázky produktů z konopí DVD
62,50% 18,75% 12,50% 6,25%
Na otázku, zda téma konopí povaţují ve výuce za důleţité, odpovědělo 81,25% učitelů, ţe za důleţité, 12,5% učitelů ho povaţuje za velice důleţité a jeden pedagog ho nepovaţuje za nijak výjimečné. 43,75% učitelů neuvedlo důvody své odpovědi, někteří se domnívají, ţe studenti potřebují dostatek informací, aby si mohli vytvořit vlastní názor, a stejný počet povaţuje konopí za rostlinu, která je zajímavá pro své všestranné vyuţití. Jeden učitel se domnívá, ţe důvodem pro zabývání se je fakt, ţe stále více studentů kouří marihuanu. Odpovědi na otázku zda je výuka konopí důleţitá jsou uvedeny v tabulce č.26, v tabulce č.27 jsou uvedeny konkrétní důvody proč se podle pedagogů konopím zabývat.
83
Tabulka č.26 Názor na důleţitost zařazení tématu konopí do výuky na gymnáziích Je důležité, zabývat se konopím ve výuce ? důleţité velice důleţité nijak výjimečně
81,25% 12,50% 6,25%
Tabulka č.27 Důvody, proč se zabývat konopím ve výuce důvody, proč se zabývat konopím ve výuce důvody neuvedeny studenti potřebují dostatek informací, aby si mohli vytvořit vlastní názor rostlina je zajímavá pro své všestranné vyuţití stále více studentů kouří marihuanu
43,75% 25% 25% 6,25%
Téměř všichni učitelé se domnívají, ţe konopí je pro ţáky téma zajímavé, 6,25% uvádí, ţe je to téma, které zajímá většinu. Zhodnocení hypotéz spolu s komentářem je uvedeno v kapitole Diskuse.
84
3.4 Didaktické materiály Na základě výsledků obsahové analýzy a dotazníkového šetření jsem se rozhodla vytvořit didaktické materiály pro gymnázia. Vytvořila jsem power pointovou prezentaci, která teoreticky shrnuje důleţité informace o konopí a mohla by být podkladem pro, na gymnáziu často pouţívanou, frontální výuku. Dále jsem vytvořila materiály pro skupinovou práci, která maximálně zapojuje všechny ţáky. Součástí materiálů je i pracovní list a didaktický test (viz příloha č.8 a č.9). Popis uvedených didaktických materiálů spolu s metodickými pokyny pro učitele je uveden v následujících podkapitolách.
3.4.1 Power pointová prezentace Vytvořená prezentace má poměrně hodně stránek. Snaţila jsem se jí vytvořit tak, aby obsáhla všechna zásadní témata spojená s konopím: Botanika konopí Historie konopí Moderní dějiny konopí Konopné drogy Akutní intoxikace Rizika spojená s uţívání konopí jako drogy Amotivační syndrom Teorie vstupní drogy Konopí jako lék Hospodářské vyuţití konopí Konopí a legislativa Konopí a legislativa v ČR Její pouţití odhaduji na dvě vyučovací hodiny. Úvodní stránka by měla ţáky zaktivizovat a připravit na nové téma. Text v prezentaci není krokovaný, protoţe slouţí jako výchozí materiál, kdy kaţdý učitel můţe podle své potřeby nějaké téma vynechat.
85
Osobně animaci doporučuji, bez ní mají ţáci tendenci opisovat mechanicky text ze slidu a neposlouchat učitele při výkladu. Veškeré teoretické informace jsou čerpané z Teoretické části mé diplomové práce. Prezentace je samozřejmě doplněná obrázky, schématy a grafy. Většina obrázků je pouţita z internetu, v seznamu literatury je seznam jejich adres, graf na slidu číslo 58 je z Vize českého zemědělství (2010), vzorek rukopisu pacienta na slidu 45 je z knihy od Grinspoona a Bakalara (1996), typy konopných raušů na slidu 34 jsou pouţity z Miovského et al. (2008) a obrázek květenství konopí na slidu 12 je z knihy od Váši et al. (1965).
3.4.2 Skupinová práce Tato aktivita spojuje skupinovou práci a práci s textem. Z klíčových kompetencí by měla rozvíjet: kompetence k řešení problémů, komunikativní a sociální a personální. Na její uskutečnění je třeba minimálně 90 minut. Vlastní aktivita Po uvedení tématu dostane kaţdý ţák jeden pracovní text (plné znění pracovních textů je v příloze č.6). Jeho úkolem bude pročíst ho a podtrhat si informace, které jsou podle něj důleţité. Na tento úkol bude mít 10 minut. Po splnění prvního kroku se ţáci rozdělí do skupin tak, aby u sebe byli všichni, kteří dostali stejný pracovní text. Pracovních textů je 5 druhů, vznikne tedy pět skupin. Úkolem kaţdé skupiny je vytvořit poster na své konkrétní téma, který budou prezentovat ostatním, v rozsahu maximálně 10 minut. K práci dostanou větší papír, fixy a obrázky, které jsou k daným tématům připravené (viz příloha č.7). Na tento úkol mají 30 minut. Po splnění tohoto kroku následuje vlastní prezentace posteru. Je na učiteli, zda rozdá ţákům pracovní listy (viz příloha č.8) hned k prezentacím, nebo aţ další hodinu ke společnému zopakování probraného tématu.
86
Texty ke skupinové práci jsou vytvořeny na základě informací z teoretické části práce. Stejně tak obrázky, jsou pouţity především z obrázků v příloze č. 1, nebo z power pointové prezentace, ostatní jsou ocitovány v seznamu pouţité literatury.
3.4.3 Návrhy na další aktivity 3.4.3.1 Návrh projektu Téma konopí nabízí uskutečnění projektu, jehoţ výstupem je vytvoření posteru. Je na učiteli, zda pouţije pracovní texty, nebo nechá ţáky hledat informace samostatně.
3.4.3.2 Akvárium Zajímavé by bylo vyuţití problematiky: a) legalizace konopných drog pro medicínské vyuţití v České republice, nebo b) dekriminalizace konopných drog v České republice k aktivitě, která se nazývá Akvárium (Sitná, 2009). Tato aktivita je poměrně náročná na vedení vyučovací hodiny. Základem této metody je diskuse, kterou většinou řídí učitel. Diskuse se účastí přibliţně polovina ţáků, druhá část ţáků tvoří skupinu pozorovatelů – hodnotitelů. Jejich úkolem je aktivní pozorování a následné hodnocení diskutujících. Učitel by měl zjistit, jaké postoje jsou ve třídě ke zvolené problematice, podle zvoleného tématu, poskytnout ţákům podkladové materiály k danému tématu, které si dopředu prostudují a vytvořit si otázky, kterými diskusi povede. Pro pozorovatele by si měl připravit záznamový arch, kde mohou být poloţky jako např: zájem o diskutované téma aktivní zapojení do diskuse schopnost aktivního naslouchání úroveň verbálního vyjadřování Na tuto aktivitu je třeba volný prostor. Skupina ţáků v něm vytvoří dva soustředné kruhy, kdy vnitřní kruh je určen pro diskutující a vnější pro pozorovatele.
87
Sitná (2009) udává, ţe je moţné tuto aktivitu stihnout za běţnou vyučovací hodinu, tedy 45 minut. Aktivita je poměrně náročná, ale pokud se podaří, rozvíjí kompetence k učení, komunikativní, personální a sociální a kompetence k řešení problémů. Velmi přínosné je vzájemné hodnocení studentů. Učitel by měl nakonec této aktivity shrnout a zhodnotit práci obou skupin.
3.4.3.3 Doporučená literatura a odkazy Učitelům, kteří se konopí chtějí věnovat podrobněji, bych doporučila knihu Konopí a konopné drogy od Miovského et al. (2008), těm kteří chtějí získat základní, aktuální a ucelené informace článek v časopise Biologie, chemie, zeměpis od Pavlasové, Skýbové (2010). Dále bych doporučila tyto webové stránky: http://www.cannabiscup.cz/ http://www.canaderm.cz/cs/ http://www.konopa.cz/ http://www.konopi.info/ http://www.adiktologie.cz/?acc=enb http://www.biotox.cz/
88
4
Diskuse Na základě prvního stanoveného cíle této práce, jsem se pokusila shromáţdit a
utřídit informace z literatury. Je třeba říct, ţe literatury v českém znění je o konopí dostatek, některé informace jsou v ní sice protichůdné a v některých případech jednostranné, ale rozhodně je z čeho čerpat teoretické informace. Velkým českým počinem v této oblasti bylo vydání Adiktologického kompendia Konopí a konopné drogy od docenta Miovského, et al. (2008). Jedná se o knihu, která je místy velice odborná, ale zpracovává informace, ke kterým by se široká veřejnost jen těţko dostala. Co se týká obsahové analýzy, překvapilo mě, jak málo učebnic se konopí věnuje. Pokud ano, často je konopí zmíněno jen okrajově. O konopných drogách se objevují i neúplné, někdy i zavádějící informace. Je třeba ale říci, ţe v učebnicích je pro konopí jen malý prostor a navíc názory na konopí i konopné drogy se stále mění a vyvíjejí. Docent Miovský v Hyde parku ČT 24, vysílaném 8.10.2010, upozornil na to, ţe pouţívání nepřesných a překroucených informací působí v rámci primární prevence kontraproduktivně. Je to logické, pokud mají ţáci vlastní zkušenosti, které neodpovídají tomu, co učitel ţákům předkládá, postrádá celý preventivní program smysl. Proto je třeba uvědomit si, ţe při práci s učebnicí, (a nejen s ní) je nutné doplňovat neustále své znalosti a díky tomu předávat co nejaktuálnější informace, coţ pevně věřím, velká většina pedagogů dělá. Vzhledem k tomu, ţe je marihuana u nás nejběţněji uţívanou nelegální drogou, stálo by moţná za zváţení, zda by ji v učebnicích, zejména základoškolských (ţáci s drogami experimentují stále v ranějším věku), nemělo být věnováno více prostoru. Znalosti jsou prvním krokem k účinné prevenci. Zároveň je konopí rostlina, u které se znovu zvyšuje její hospodářské vyuţití, má jiţ prokázané léčebné účinky a diskuse kolem ní jsou uţ dlouhou dobu častým tématem v médiích. Ţáci a studenti by si snad zaslouţili dostat základní fakta, z kterých si mohou sami vytvořit názor na tuto rostlinu a postoj k diskuzím o její potencionální legalizaci, respektive dekriminalizaci. Díky nedostatku informací o tomto tématu v učebnicích, je tato problematika často řešena i v kvalifikačních pracích studentů Kotlíková (2008), Odcházelová (2009), Kříţová (2010).
89
Jako zkoumaný vzorek pro dotazníkové šetření jsem vybrala učitele základních škol a gymnázií v jihočeském kraji. Původně jsem zamýšlela rozeslat dotazníky pouze po školách v Českých Budějovicích, později jsem si uvědomila, ţe by bylo zajímavé mít výsledky nejen z poměrně velkého města (alespoň na české poměry), ale i z menších měst a „vesnických“ škol, proto jsem nakonec oblast výzkumu rozšířila. Negativně mě překvapila poměrně nízká návratnost, uvědomovala jsem si sice, ţe v podstatě anonymní poslání dotazníku učitele nijak nezavazuju k odpovědi, nicméně mi tento způsob přišel jednodušší a pro učitele méně zatěţující, oproti moţnosti domlouvat si s kaţdým schůzku a znovu je zdrţovat při vybírání dotazníků. Chráska (2007) uvádí, ţe návratnost u dotazníků rozesílaných poštou je v intervalu od 30-60%. V tomto dotazníkovém šetření byla návratnost na ZŠ 9,12% a na gymnáziích 18,87%. Z výsledků dotazníků lze usuzovat, ţe se učitelé tématu konopí ve své výuce věnují, věnují se mu v různých oblastech a povaţují ho za důleţitou součást obsahu vyučování. Na základních školách a niţších gymnáziích se tomuto tématu věnují nejčastěji 1 vyučovací hodinu, konkrétně 18 učitelů, 2 hodiny tomuto tématu věnuje 12 učitelů, 3 hodiny 4 učitelé a pro mě překvapivě 4 hodiny, mu věnuje jeden dotazovaný, jeden dotazovaný také odhadoval, ţe se konopí věnuje zhruba polovinu vyučovací hodiny. Na gymnáziích je to s nejčastějším výsledkem podobné, nejvíce je tomuto tématu věnována jedna vyučovací hodina – 10 učitelů, dvě hodiny mu věnuje 6 učitelů a 3 učitelé vymezují pro toto téma půlku vyučovací hodiny. Touto otázkou byla ověřována první hypotéza H1: Učitelé věnují tématu konopí minimálně jednu vyučovací hodinu ve své výuce, na základních školách mu věnují minimálně jednu hodinu 97,23% a na gymnáziích 84,21%. První hypotéza H1 byla tedy na ZŠ i gymnáziích potvrzena. Druhou hypotézu H2: Učitelé se zabývají konopím především v protidrogové prevenci, ověřovala hned druhá dotazníková otázka. Na základních školách je opravdu téma protidrogové prevence nejčastější, 100% učitelů se jí věnuje, ovšem poměrně vysoké je i procento v oblasti technického a průmyslového vyuţití této rostliny (62,96%), rostlině z botanického hlediska se věnuje polovina učitelů a vyuţitím Cannabis v medicíně se zabývá 44% učitelů základních škol. Výrazně niţší je oblast historie této rostliny, která je velmi zajímavá, ovšem je pochopitelné, ţe na tuto oblast není při běţné výuce dostatek času. Chemické vyuţití má nejmenší zastoupení, coţ je 90
také logické, konopí má poměrně sloţitou chemii a navíc dotazovaní nebyli primárně učitelé chemie. Na gymnáziu se tato hypotéza H2 nepotvrdila, protidrogová prevence je sice nejčastější oblastí (věnuje se jí 87,5%), ovšem stejného počtu dosahuje i technické a průmyslové vyuţití. Následuje vyuţití Cannabis v medicíně (68,75%), poměrně vysoké je i zaměření na rostlinu z botanického hlediska (62,5%), historii a chemii této rostliny se věnuje shodně 12,5% učitelů na gymnáziích. Druhá hypotéza H2 se tedy potvrdila pouze na ZŠ. Tento výsledek osobně povaţuji za velmi pozitivní, znamená totiţ, ţe učitelé na konopí nenahlíţejí pouze jako na drogu, coţ je dnes v běţné populaci nejčastější přístup. Překvapilo mě, ţe 44% učitelů na základních školách má dostatek didaktických materiálů k výuce o konopí, obzvlášť po té, co jsem provedla obsahovou analýzu učebnic. Nicméně je třeba říci, ţe několik z respondentů mi k této otázce dopsalo, ţe netrpí nedostatkem po té, co si je sami vytvořili. Na gymnáziích bylo takto kreativních učitelů o trochu méně, 31% uvedlo, ţe materiálů má dostatek a 69%, ţe jim materiály chybějí, poptávka byla zejména po systematicky utříděných informacích. Těmito výsledky se na základních školách i gymnáziích potvrdila třetí hypotéza H3: 50% učitelů má dostatek didaktických materiálů pro výuku o konopí. Skutečnost, ţe větší nedostatek mají pedagogové na gymnáziích, mě vedla k tomu, ţe jsem se při tvorbě didaktických materiálů věnovala materiálům pro gymnázia. Nejčastějším zdrojem na přípravu hodin věnovaných konopí byl shodně na ZŠ i gymnáziích internet, čerpá z něj zhruba polovina pedagogů, jak na ZŠ, tak na gymnáziích.
Je
otázkou,
zda
právě
internet
je
ideálním
zdrojem
k takto
problematickému tématu. O konopí, či marihuaně píše leckdo, většinou bez uvedení svých zdrojů. Na základě této skutečnosti jsem v kapitole Didaktické materiály doporučila některé webové stránky, ze kterých lze čerpat věrohodné informace. Na základních školách je jako zdroje pro výuku dále nejvíce vyuţíváno odborné literatury (18,52%), učebnic, populárně naučné literatury a broţur (shodně 14,81%). Na gymnáziích vyuţívají pedagogové kromě internetu odbornou literaturu (37,5%), broţury (25%) a učebnice (12,5%). Dále jsou na ZŠ i gymnáziu zmiňované spíše individuální zdroje, jako například zkušenosti z cest po Nizozemí, nebo informace ze setkání školních metodiků prevence v pedagogicko-psychologické poradně.
91
Čtvrtá hypotéza H4: Učitelé povaţují toto téma za důleţité, se jak na základních školách, tak na gymnáziích potvrdila. Na ZŠ a niţších gymnáziích povaţují zabývání se konopím za důleţité všichni učitelé, za hlavní důvody povaţují fakt, ţe je konopí potencionálně nebezpečné jako droga a také to, ţe je známé především jako droga. Dále pedagogové uváděli, ţe by ţáci měli o konopí dostat základní informace, aby si na něj mohli udělat názor sami. Na gymnáziích 93,75% pedagogů povaţuje toto téma za důleţité, jako hlavní důvody udávají fakt, ţe je rostlina zajímavá pro své všestranné vyuţití a také stejně jako na základní škole se domnívají, ţe by o ní měli mít studenti dostatek informací, aby si na ni mohli vytvořit vlastní názor. Na základní škole se všichni učitelé domnívají, ţe konopí je téma, které ţáky zajímá, pouze jeden učitel upozorňuje na to, ţe je to se zájmem individuální. Na gymnáziu se 12 pedagogů domnívá, ţe je toto téma pro ţáky zajímavé, jeden si myslí, ţe jde o téma, která zajímá většinu. Těmito výsledky se potvrdila pátá hypotéza H5: Učitelé se domnívají, ţe toto téma ţáky zajímá. Většina učitelů nevyuţila moţnost sdělit v otázce č.5, které materiály postrádají, na ZŠ na tuto doplňující otázku neodpovědělo 81,48% a na gymnáziích 62,5%. Stejně tak často neuvedli pedagogové důvody, proč se zabývat konopím ve výuce - 69,23% neodpovědělo na ZŠ a 43,75% na gymnáziu. Pro tvorbu didaktických materiálů pro gymnázium jsem vybrala power – pointovou prezentaci a to proto, ţe ze zkušeností vím, ţe je frontální výuka podloţená ppt prezentací u nás na gymnáziích nejběţnějším způsobem, kterým pedagogové vyučují. Naproti této pasivní organizační formě vyučování jsem vybrala skupinovou práci s vyuţitím práce s textem. Je to hlavně proto, ţe se v dnešní době často setkáváme s názorem, ţe mladá generace málo čte a práce s textem začíná být velmi oblíbeným způsobem, jak ţáky aktivizovat. Při této aktivitě jsou ţáci také nuceni komunikovat a spolupracovat, nakonec sami výsledky své práce prezentují, to vše přispívá k tomu, ţe rozvíjejí komunikativní, sociální a personální kompetence a kompetence k řešení problémů. Kromě těchto dvou aktivit jsem navrhla další dvě, organizačně náročnější a to výrobu posteru, která by mohla být propojena s výtvarnou výchovou a specifickou aktivitu „akvárium“. Závěrem lze konstatovat, ţe všechny cíle DP byly splněny a všechny hypotézy dotazníkového šetření byly ověřeny. 92
5
Závěr Po prostudování literatury se mi potvrdil fakt, ţe je konopí rostlinou všestranného
vyuţití. Málokterá rostlina se můţe v historii pyšnit tak hojným vyuţitím, ale také tak velkou pozorností. Botanicky jde o zajímavou rostlinu především z hlediska jejich výhod při pěstování, jedná se o poměrně nenáročnou rostlinu, jejíţ některé poddruhy mohou během 110 dnů dosáhnout výšky 4 metrů, není výrazně náročná na hnojení, má jen málo škůdců. Její hospodářské vyuţití je mnohostranné a Česká republika se výhledově bude snaţit zvýšit počet konopných osevních ploch i její hospodářské vyuţití. Zneuţívání konopných drog je stále velice aktuální, s jejich uţíváním souvisí řada nezanedbatelných zdravotních rizik, ovšem zdá se, ţe v některých ohledech bývala a stále je zbytečně démonizována. Její chemické sloţení není jen zajímavým zpestřením večírků, ale můţe být uţitečné u řady onemocnění. U některých jsou jiţ její účinky zcela potvrzeny, někde se ověřují a u některých chorob nepomáhá paušálně, ale dokáţe u části pacientů sníţit, nebo odstranit řadu nepříjemných symptomů. Obsahová analýza učebnic ukázala, ţe v současné době pouţívané učebnice nejsou konopnou tématikou kvalitně vybaveny. Dotazníkové šetření potvrdilo, ţe se učitelé domnívají, ţe je třeba věnovat, u nás nejčastěji zneuţívané rostlině, ve vyučování pozornost, a ţe je také důleţité, dostat ji do povědomí nejen jako drogu, ale jako významnou rostlinu, o které by se měli ţáci dozvědět ucelené informace, na základě kterých si vytvoří vlastní postoj k její dekriminalizaci, popřípadě legalizaci. Ze zkušeností z minulosti vyplývá, ţe represe konopných drog není úspěšná a ţe je mnohem výhodnější objektivní prevence a pravdivé seznámení s fakty kolem konopných drog, která by si ţáci měli přinést právě především ze školy. Na základě výsledků dotazníkového šetření byly vytvořeny didaktické materiály pro gymnaziální učitele a to výuková power pointová prezentace a podklady pro skupinovou práci. Dále byly navrhnuty dvě další metody, vhodné pro toto téma. Zdá se, ţe touha po objektivních informacích o konopné rostlině roste, svědčí o tom i fakt, ţe se na výstavišti v praţských Holešovicích uskuteční 19. - 21.11.2010, první ročník Canafestu. Nový zákon o návykových látkách, platný od 1.1.2010 i výzkumy, které v České republice probíhají, nasvědčují tomu, ţe tato oslavovaná i zatracovaná rostlina slaví svou renesanci.
93
6
Seznam použité literatury
BAUDELAIRE, Ch. Báseň o hašiši. 2. Praha : Volvox Globator, 1993. 60 s. ISBN 8085769-12-3. BENHEIM, P. Konopí : zdraví na dosah. 1. Frýdek-Místek : Alpress, 2001. 454 s. ISBN 80-7218-605-1. BLÁHA, T. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Lidská sexualita v kontextu akutní intoxikace konopnými drogami, s. 240-247. ISBN 978-80-247-0865-2. CONRAD, Ch. Konopí pro zdraví : Fakta o léčivých účincích marihuany. Praha : Pragma, 2001. 210 s. ISBN 80-7205-834-7. DOLEŢAL, J X. Marihuana. 2. Olomouc : Votobia, 1997. 173 s. ISBN 80-7198-171-0. DOLEŢAL, J X. Poslední reflex cannabis cup je tady. Reflex. 21.1.2010, 3, s. 30-35. DOLEŢAL, J X. Zkouřená země. Olomouc : Votobia, 1997. 111 s. ISBN 80-7198-2199. DUPAL, L. Kniha o marihuaně. 2. Praha : Maťa, 1996. 121 s. ISBN 80-86013-10-3. Duševní poruchy a poruchy chování : Popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. Praha : Psychiatrické centrum Praha, 2000. 306 s. ISBN 80-85121-44-1. DVOŘÁČEK, J. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Akutní psychické komplikace po uţití konopných drog, s. 250-257. ISBN 978-80-247-0865-2. DVOŘÁČEK, J; MIOVSKÝ, M; ŠULCOVÁ, A. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Závislost na konopných drogách, s. 273-286. ISBN 978-80-247-0865-2.
94
GABRIELOVÁ, H; RUMAN, M. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Botanika konopí, s. 63-69. ISBN 978-80-247-0865-2. GABRIELOVÁ, H; RUMAN, M. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Moţnosti hospodářského vyuţití konopí, s. 421-432. ISBN 978-80-247-0865-2. GABRHELÍK, R. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Amotivační syndrom u uţivatelů konopných drog, s. 365-371. ISBN 978-80-247-0865-2. GABRHELÍK, R, et al. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Vzorce uţívání konopných drog a parafernálie, s. 132-144. ISBN 978-80-247-0865-2. GROTENHERMEN, F. Konopí jako lék. 1. [s.l.] : Fontána, 2009. 232 s. ISBN 978-807336-552-3. GRINSPOON, L; BAKALAR, J . Marihuana, zakázaná medicína. Bratislava : CAD Press, 1996. 176 s. ISBN 80-85349-57-4. HANUŠ, L O. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Chemie kanabinoidů a endokonabinoidních látek, s. 91-99. ISBN 978-80-247-0865-2.
HERER, J. Spiknutí proti konopí aneb "Císař nemá šaty. 1. Bystřice pod Hostýnem : Cannabis Sativa, 1994. 141 s. HONEJ, P. Biotox.cz- enspyro. [online]. 2009 [cit. 2010-11-12]. Chemie konopí. Dostupné z WWW: . CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu : základy kvantitativního výzkumu. 1. Praha : Grada, 2007. 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4 JAHODÁŘ, L. Farmakobotanika : Semenné rostliny. 1. Praha : Karolinum, 2006. 258 s. ISBN 80-246-1225-9.
95
MARIEB, E N; MALLAT, J. Anatomie lidského těla. 1. Brno : CP Books, 2005. 863 s. ISBN 80-251-0066-9. KRMENČÍK, P. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Somatická rizika spojená s uţíváním konopných drog, s. 335-353. ISBN 978-80-247-0865-2. MANN, J. Jedy, drogy, léky. 1. Praha : Academia, 1996. 203 s. ISBN 80-200-0508-0. MIOVSKÁ, L; MIOVSKÝ, M; ŠULCOVÁ, A. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Vliv uţívání konopných drog na somatické funkce, s. 354-364. ISBN 97880-247-0865-2. MIOVSKÁ, L; VACEK, J; GABRHELÍK, R. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Uţivatelé konopných drog, s. 162-168. ISBN 978-80-247-0865-2. MIOVSKÝ, M, et al. Konopí a konopné drogy : Adiktologické kompedium. 1. Praha : Grada, 2008. 544 s. ISBN 978-80-247-0865-2. MIOVSKÝ, M, et al. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Historie uţívání konopí a konopných drog, s. 21-62. ISBN 978-80-247-0865-2 MIOVSKÝ, M; ŠEJVL, J. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Konopná drogová scéna a černý trh, s. 145-161. ISBN 978-80-247-0865-2. NOVÁK, J. Jedovaté rostliny kolem nás. 1. Praha : Grada, 2007. 176 s. ISBN 978-80247-1549-0. NOŢINA, M; VANĚČEK, M. Mandragora, morfin, kokain : Drogový problém v českých zemích v dobách habsburské monarchie a v předválečném Československu. 1. Praha : KLP, 2009. 296 s. ISBN 978-80-86791-60-9
96
PEŠEK, R; VONDRÁŠKOVÁ, A; VESELÝ, O. Drogová závislost aneb rychlý běh po krátké trati : Poradenská příručka pro děti, dospívající a jejich rodiče. Písek : Arkáda, 2007. 80 s. ISBN 978-80-239-9405-6. PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 1. Praha : Karolinum, 1998. 270 s. ISBN 80-7184-569-8. POHL, V. Ani cannabis sativa není bez rizika. Školství CZ. 1998, 6, 17/18, s. 11. PRŮCHA, J. Učebnice a analýzy edukačního média : Příručka pro studenty, učitele, autory učebnic a výzkumné pracovníky. Brno : Paido, 1998. 148 s. ISBN 80 – 8593149-4. RÄTSCH, Christian. Konopí jako lék. 1. Praha : Volvox Globator, 2000. 216 s. ISBN 80-7207-391-5. RÄTSCH, Ch. Konopí : Léčebný prostředek v dějinách lidstva. 1. Brno : Datel, 1992. 160 s. ROBINSON, Rowan. Konopný manifest. 1. Praha : Volvox Globator, 1998. 111 s. ISBN 80-7207-146-7. ROBINSON, Rowan. Velká kniha o konopí. 1. Praha : Volvox Globator, 1997. 281 s. ISBN 80-7207-046-0. SITNÁ, D. Metody aktivního vyučování : Spolupráce žáků ve skupinách. 1. Praha : Portál, 2009. 152 s. ISBN 978-80-7367-246-1. SMOLÍK, P. Duševní a behaviorální poruchy. Praha : Maxdorf, 1996. 504 s. ISBN 8085800-33-0. STONE, T; DARLINGTONOVÁ, G. Léky, drogy, jedy. 1. Praha : Academia, 2003. 440 s. ISBN 80-200-1065-3 97
ŠNOBL, J, et al. Rostlinná výroba IV. : Chmel, len, konopí, využití biomasy k energetickým účelům. 1. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, 2004. 119 s. ISBN 80-213-1153-3.
TART, Ch T. Sex, Drugs and Altered States of Consciousness [online], 1978 [cit. 201010-10]. Dostupné z WWW: . VACEK, J. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Behaviorální projevy akutní intoxikace, s. 219. ISBN 978-80-247-0865-2. VACEK, J. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Proţitek akutní intoxikace, s. 220-239. ISBN 978-80-247-0865-2. VALÍČEK, P, et al. Rostlinné omamné drogy. 1. Benešov : Start, 2000. 190 s. ISBN 8086231-09-7.
VAN DER WERFL HMG; HAYO MG. Druglibrary.org [online]. 1994 [cit. 2010-1010]. Hemp facts and hemp fiction Hayo M.G. van der Werf. Dostupné z WWW: . VÁŠA, F, et al. Přádné rostliny. 1. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1965. 363 s. ISBN 07-088-65. Vize českého zemědělství po roce 2010. Ministerstvo zemědělství České republiky. 2010 VOREL, F; DĚDINOVÁ, M. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Lidská sexualita v kontextu akutní intoxikace konopnými drogami, s. 261-263. ISBN 978-80247-0865-2. VRÁNA, J. Konopí - zázračný partikl. MRK : Stále na rybách [online]. 14.4.2006, [cit. 2010-10-15]. Dostupný z WWW: . 98
ZÁBRANSKÝ, T; HANUŠ, L. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Vyuţití látek z konopí v současné medicíně, s. 406-420. ISBN 978-80-247-0865-2. ZÁBRANSKÝ, T. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Potence a kultivace konopí, s. 70-88. ISBN 978-80-247-0865-2. ZÁBRANSKÝ, T. Konopí a konopné drogy. 1. Praha : Grada, 2008. Teorie marihuany jako "vstupní drogy", s. 372-393. ISBN 978-80-247-0865-2. ZÁBRANSKÝ, T. Racionální protidrogová politika. Olomouc : Votobia, 1997. 119 s. ISBN 80-7198-250-4 ZIMMEROVÁ, L; MORGAN, J.P. Marihuana - mýty a fakta. 1. Praha : Volvox Globator, 2003. 242 s. ISBN 80-7207-463-6
99
Použité učebnice k obsahové analýze – ZŠ ČABRANOVÁ, V; HASCH, F; SOJKA, J; VANĚČKOVÁ, I. Přírodopis pro ZŠ a víceletá gymnázia 7. 1. Plzeň : Fraus, 2005. 128 s. ISBN 80-7238-424-4, Plzeň 2005, 1, 128 s. ČERNÍK, V; BIČÍK, V; BIČÍKOVÁ, L; MARINEC, Z. Přírodopis 2 pro 7. ročník ZŠ. 1. Praha : SPN, 1999. 127 s. ISBN 80-7235-069-2. ČERNÍK, V; BIČÍK, V; L; MARINEC, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník ZŠ : biologie člověka se základy ekologie a genetiky. 1. Praha : SPN, 1998. 80 s. ISBN 85-85937-972 ČERNÍK, V; HAMERSKÁ, M; MARINEC, Z; VANĚK, J. Přírodopis 7 pro základní školy: zoologie a botanika. 1. Praha : SPN, 2008. 136 s. ISBN 978 – 80- 7235 – 387 -3 ČERNÍK, V; MARINEC, Z; VODOVÁ, V. Přírodopis 8: biologie člověka. 1. Praha : SPN, 2009. 80 s. ISBN 978-80-7235-416-0 DOBROUKA, L.J, et al. Přírodopis II : biologie člověka. 1. Praha : Scientia, 1998. 152 s. ISBN 80-7183-134-4 DOBROUKA, L.J, et al. Přírodopis III : pro 8. ročník. 1. Praha : Scientia, 1999. 155 s. ISBN 80-7183-167-0 DROZDOVÁ, E, et al. Přírodopis : biologie člověka. Brno : Nová škola, 2009. 135 s. ISBN 80-7289-111-1 HEDVÁBNÁ, J, et al. Přírodopis botanika 2. díl. 1. Brno : Nová škola, 2008. 96 s. ISBN 80-7289-093-X
100
JURČÁK, J; FRONĚK,J, et al, Přírodopis 7. 1. Liberec : Prodos, 1998. 144 s. ISBN 807230-015-6 JURČÁK, J; FRONĚK,J; KANTOREK, J Přírodopis 8. Olomouc : Prodos, 1999. 143 s. ISBN 80-7230-015-6 KVASNIČKOVÁ, D; FAIERAJZLOVÁ, V; FRONĚK, J; PECINA, P. Ekologický přírodopis pro 8. ročník. 3. Praha : Fortuna, 2008. 112 s. ISBN 978-80-7373-027-7 KVASNIČKOVÁ, D; JENÍK, J; PECINA, P; FRONĚK, J. Přírodopis pro 6. ročník : 2. část. 1. Praha : Fortuna, 1995. 80 s. ISBN 80-7162-222-5 MALENINSKÝ, M; NOVÁK, J; ŠVECOVÁ, M; TOBĚRNÁ, V. Přírodopis pro 7. ročník: zoologie 2, botanika 2. 1. Praha : Nakladatelství České geografické společnosti, 2006. 128 s. ISBN 80-86034-66-6 VANĚČKOVÁ, I; SKÝBOVÁ, J; MARKVARTOVÁ, D; HEJDA, T. Přírodopis pro ZŠ a víceletá gymnázia 8 1. Plzeň : Fraus, 2006. 128 s. ISBN 80-7238-428-7 ŠVECOVÁ, M; TOBĚRNÁ, V. Botanika 2: Vyšší rostliny. 1. Praha : Nakladatelství České geografické společnosti, 1998. ISBN 80-86034-28-3
Použité učebnice k obsahové analýze pro gymnázia a SŠ BRANIŠ, M. Základy ekologie a ochrany životního prostředí. 3. Praha : Informatorium, 2004. 203 s. ISBN 80-7333-024-5 BECKETT, B; GALLAGHEROVÁ, R. Přehled učiva biologie. 1. Praha: Svojtka &Co, 1998. 223 s. CIBIS, N, et al. Člověk. 1. Praha: Scientia, 1996. 215 s. ISBN 80-7183-031-3 101
HANČOVÁ, H; VLKOVÁ, M. Biologie II v kostce pro SŠ: biologie člověka. 2. Praha : Fragment, 2002. 151 s. ISBN 80-7200-111-6 JELÍNEK, J; ZICHÁČEK, V. Biologie. 4. Olomouc : Olomouc, 2000. 559 s. ISBN 807182-107-1 KINCL, L; KINCL, M; JARKLOVÁ, J. Biologie rostlin pro 1.ročník gymnázií. 3. Praha : Fortuna, 2000. 256 s. ISBN 80-7168-736-7 KUBÁT, K, et al. Botanika. Praha : Scientia, 1998. 231 s. ISBN 80-7138-053-4 NOVOTNÝ, I; HRUŠKA, M. Biologie člověka. 4. Praha : Fortuna, 2007. 240 s. ISBN 978-80-7373-007-9 ROSYPAL, S, et al. Nový přehled biologie. 1. Praha : Scientia, 2003. 797 s. ISBN 807138-268-5 RVP – použité k obsahové analýze Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 126 s. Dostupné z WWW: . Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, 2007. 100 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87000-11-3.
Kvalifikační práce KOTLÍKOVÁ, M. Jedovaté rostliny a jejich využití ve výuce v rámci mezipředmětových vztahů : psychotropní látky v rostlinách. Praha, 2008. 130 s. Diplomová práce. Karlova univerzita, PedF, katedra KBES . 102
ODCHÁZELOVÁ, T. Cannabis sativa - rostlina využívaná a zneužívaná. Praha, 2009. 146 s. Bakalářská práce. Karlova univerzita, PedF, katedra KBES . KŘÍŢOVÁ, P. Doping – znalosti a postoje vysokoškolských studentů. Praha, 2010, Diplomová práce. Karlova univerzita, PedF, katedra KBES.
Adresy jednotlivých obrázků, použitých v prezentaci http://www.icohwops2010.nl/uploads/images/amsterdam.jpg http://i.idnes.cz/09/071/sph/JB2c2e1d_jxd.JPG http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:eFXkU2vdU6alfM:http://www.amisu.estranky.cz/ar chiv/iobrazek/70&t=1 http://www.geopium.org/Photos/Maroc_Rif2005/CultureCultivation/Cannabis_Champs_Field2.jpg http://www.homeopathyandmore.com/med_images/CANNABIS_SATIVA.jpg http://www.homeopathyandmore.com/med_images/CANNABIS_INDICA.jpg http://www.magicgardenseeds.de/images/specials/blog/Cannabis_ruderalis_HABITUS_ 03.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b3/Cannab2_new.png http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d2/Cannabis_sativa_radix_profile.pn g http://lh3.ggpht.com/_WDm59P0qKXo/RzULskETr2I/AAAAAAAADDI/XTntfqGfH6 E/GanjaLAB_10.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6f/Marijuana_seeds.jpg http://www.nebezpeci-drogy.euweb.cz/hash.jpg http://blog.bioethics.net/joint.jpg http://www.gamepark.cz/pictures/00/06/17/61797.jpg http://vaporizer.arizer.cz/wp-content/uploads/2009/09/v-tower.jpg http://www.growplanet.cz/img/shop/velke/09-507.jpg http://www.drugfoundation.org.nz/UserFiles/Image/sativex.jpg http://antiquecannabisbook.com/chap20/MarinolA.jpg 103
http://www.ekobydleni.eu/obrazky/taska-z-konopi.jpg http://www.info-center.cz/images/zoznam/RemateLimitedEdition-siva-small.jpg http://www.bio-shopping.cz/fotky8050/fotos/_vyrn_4565cargo-pants.jpg http://www.yaoh.cz/obrazky/images/images/provaz_w.jpg http://img.ihned.cz/attachment.php/940/22760940/istu358BCFGHIJNkl6bdefhqrxz0Sw 2A/091030_31c.jpg http://www.electricemperor.com/eecdrom/HTML/EMP/09/09_018.GIF http://www.vitamina.cz/files/products/konopna_semena_country_life.jpg http://www.bio-market.sk/sub/biomarket.sk/components/com_virtuemart/shop_image/product/b78f905c5f7df5dc9d07125 80021c79c.jpg http://nd01.jxs.cz/744/586/1374fda2f2_27532559_o2.jpg http://www.cannaderm.cz/_upload/produkty_aktualni/exema_krem.jpg
Seznam literatury, z které byly využity obrázky, grafy a přehledy v ppt GRINSPOON, L; BAKALAR, J . Marihuana, zakázaná medicína. Bratislava : CAD Press, 1996. 176 s. ISBN 80-85349-57-4. MIOVSKÝ, M, et al. Konopí a konopné drogy : Adiktologické kompedium. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 544 s. ISBN 978-80-247-0865-2. VÁŠA, F, et al. Přádné rostliny. 1. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1965. 363 s. ISBN 07-088-65. Vize českého zemědělství po roce 2010. Ministerstvo zemědělství České republiky. 2010 (http://www.equichannel.cz/spotrebitelsky-test-podestylka-z-konopi)
Adresy obrázků, použitých v „obrázcích k pracovním textům“
List - http://img.mf.cz/112/516/OL-profimedia-0312-100x100-OREZZZ-marihuanalist.jpg Semeno http://81.0.228.110/images/main/iha03101-1.jpg
104
Semena http://cali9.com/wp-content/uploads/2010/04/nice-bunch-of-marijuanaseeds.jpg Tabulka převzata z Miovský et al., 2008 Z doporučené literatury: PAVLASOVÁ, L; SKÝBOVÁ, J. Konopí. Biologie, chemie, zeměpis : časopis pro výuku přírodovědných předmětů na základních a středních školách. 2010, 19, 1, s. 7-11.
105
7
Přílohy
Přehled příloh Příloha č.1 Obrázky
I
Příloha č.2 Přepis kapitoly z Herbáře od Tadeáše Hájka z Hájku
XXII
Příloha č.3 Nový trestní zákon platný od 1.1.2010
XXIV
Příloha č.4 Trestní zákon platný do 31.12.2009
XXVII
Příloha č.5 Dotazník pro ZŠ a gymnázia
XXIX
Příloha č.6 Pracovní texty pro skupinovou práci
XXXI
Příloha č.7 Obrázky k pracovním textům
XLVII
Příloha č.8 Pracovní list
LIII
Příloha č.9 Didaktický test
LVII
106
Příloha č. 1 Obrázky
Obrázek č.1 Konopí indické 1) list, 2) samičí květ, 3) samčí květ, 4)semeno, 5)podélný řez semenem, e) embryo (převzato z Valíček et al., 2000, s.59)
Obrázek č.2 Srovnání kořene samčí (1) a samičí (2) rostliny konopí (převzato z Váša et al, 1965., s.2
107
Obrázek č.3 Stavba konopného stonku a) pokoţka, b) parenchym, c) kambium, d) vlákno, e) dřevovina (převzato z Váša et al., 1965, s.222)
Obrázek č.4 Průřez stonkem konopí a) pokoţka, b) parenchym, c) primární vlákno, d) sekundární vlákno, e) kambium, f) dřevovina (převzato z Váša et al., 1965, s.224 108
Obrázek č.5 Konopí a) samičí květenství, b) samčí květenství, c) prašníkové kvítky, d), e) pestíkové kvítky, f) semeno (převzato z Váša et al., 1965, barevná příloha č.11)
109
Obrázek č.6 Botanika konopné rostliny: 1) samčí květenství 2) samičí květenství 3) semenáček 4) list 5) samčí květy 6) samičí květy s bliznou 7), 8), 9) plod 10) ţlázný chloupek se stvolem 11) ţlázný chloupek shora 12) bezţlázný chloupek s cystolity (převzato z Rätsch, 1992, s.121) 110
Obrázek č.7 Schéma růstových fází organogeneze u konopí a) fáze vzcházení a 1. etapa organogeneze b) fáze 1. páru pravých listů a 2. etapa organogeneze c) fáze 2. páru pravých listů a 3. etapa organogeneze d) 3.-4. etapa organogeneze e) 4.-5. etapa organogeneze f) tvorba květních pupenů a 5.-6. etapa organogeneze g) 6. etapa organogeneze – vznik pestíku h) formování pestíku (převzato z Váša et al., 1965, s.229)
Obrázek č.8 Molekula httpgrowguide.wietforum.nlTHC )
THC
(převzato
z
THC_structure
111
Obrázek č.9 Přehled hlavních kanabinoidních látek z konopí a jejich biosyntéza v rostlině (převzato z Miovský et al., 2008, s.90 112
Obrázek č.10 Některé kanabinoidní látky izolované z konopí (převzato z Valíček et al., 2000, s.62) 113
Obrázek č.11 Polypodní keramické misky z východní a střední Evropy (převzato z Miovský et al., 2008, s.31)
Obrázek č.12 Ilustrace konopí v Matthioliho – Hájkově Herbáři z roku 1562 (převzato z Vaněček, Noţina, 2009, s.41) 114
Obrázek č.13 Upoutávka na balet Hašiš v programu Národního divadla z 19. června 1884 (převzato z Vaněček, Noţina, 2009, s.71)
115
116
117
118
119
Obrázek č.14 Broţura o pěstování konopí pro farmáře z roku 1935 (převzato z Herer, 1994, s.97-101) 120
Obrázek č.15 Marihuanová dýmka (převzato z Miovský et al., 2008, barevná příloha III.)
Obrázek č.16 Hašišová dýmka (převzato z Miovský et al., 2008, barevná příloha III.)
Obrázek č.17 Různé druhy afrických dýmek slouţících ke kouření marihuany a hašiše (převzato z Valíček et al., 2000, s.64) 121
Obrázek č.18 Různé Asijské hašišové vodní dýmky (převzato z Valíček et al., 2000, s.65)
Obrázek č.19 Krabička na konopí (převzato z Miovský et al., 2008, barevná příloha III.) 122
Obrázek č.20 Nelegální domácí pěstírna (převzato z Miovský et al., 2008, barevná příloha IV)
Obrázek č.21 Detail přípravy sazenic při nelegálním domácím pěstování (převzato z Miovský et al., 2008, barevná příloha IV) 123
Obrázek č.22 Podmiňující činitelé akutní intoxikace (převzato z Miovský et al., 2008, s.232)
Obrázek č.23 Časový průběh intoxikace, nakreslený jedním z účastníků výzkumu zaměřeného na proţitek akutní intoxikace, svislá osa představuje intenzitu intoxikace, vodorovná osa uplynulý čas (převzato z Miovský et al., 2008, s.233)
124
Obrázek č.24 Ilustrace z 19. století, zobrazující uţití Cannabis v tantře (převzato z Robinson, 1997, s.126)
Obrázek č. 25 Vzorek rukopisu před a 90 minut po uţití 5 mg THC (převzato z Grinspoon, Bakalar, 1996, s.76) 125
Obrázek č.26 Rastislavické konopí, vlevo samčí a vpravo samičí rostlina (převzato z Váša et al., 1965, s.220)
Obrázek č.27 Konopí seté (technické) – polská odrůda Beniko v růstu na pozemku na Příbramsku z července 2006 (převzato z Miovský et al., 2008, barevná příloha II) 126
Obrázek č.28 Konopí seté (technické) během sklizně polské odrůdy Beniko v růstu na pozemku na Příbramsku z července 2006 (převzato z Miovský et al., 2008, barevná příloha II)
127
Příloha č.2 Přepis kapitoly o konopí z Herbáře původně od Pietra Andrey Matthioliho, přepracovaného Tadeášem Hájkem z Hájku (převzato a upraveno z Noţina, Vaněček, 2009, s.41-42) O konopí kapitola XCIX. Konopě známá jest všem k lidským potřebám rozličným znamenitě uţitečná. Přátelství drţí se lnem, o němţ v druhých Knihách dosti obšírně jsme psali, krom ţe len jest subtýlnější a jako rodu vyššího: konopě pak hrubší a sedlského rodu. Protoţ také k těm hrubším věcem konopí potřebují, jako na tloušť, na pytlovinu, na provazy k rozličným potřebám i také, aby zloděje na ně věšeli, a k jiným mnohým uţitkuom, jakţ jednomukaţdému dobře známo jest. Roste konopě samotným prutem a dělí se na dvé: jedna slove samec, druhá samice. Samec ratolestí se a roste zhuoru v spuosob stromu, tak ţe z něho i uhlí napalují, kteréhoţ k prachu ručničnému potřebují, zvláště k jednoručným ručnicím. Má zajisté takový přední chválu. A toto konopě u nás slove hlavatá. Samice netak se ratolestí jako samec, kvetne, neţ semena nenese. U nás v Čechách slove poskonná a z té toliko koudel k předivu dělají. Prutu i ratolístek jest drobnější a obojí prázdných. Listí samec i samice mají jako jesen, neţ menší, drobnější, maličko vuokol zstřihané, však samec listí má větší, černější a pět i šest jich u jedné špičky visí. Kořen má samotný, ale kosmatý. Obojí silně voní, aţ i hlavu uráţí. Semeno jeho slove semenec a vymlacuje se z samce a jest okrouhlé, veliké jako koryandr, hladké, šupinka na něm svrchu jest popelaté barvy, vnitř masitost bílá, sladká a tučná a u nás uţívají ho mnoho k jídlu: nebo i polívku z něho dělají. Kteráţ slove semenečná, jakţ kuchařkám naším dobře známá jest. (Pozoruj o semenci) Ale kdyby mnozí z Dyoškoryda znali, ţe přirození a vykal v člověku dusí a umrtvuje, a z Galéna, ţe ţaludku a hlavě znamenitě škodí, zlé vlhkosti plodí, k něčemu jinému by raději neţli k jídlu ho uţívali. Protoţe velice také v tom bloudí ţeny, kteréţ dětem boţec a padúcí nemoc majícím vaří semenec a píti dávají. Ţena, která má dítě při prsu, neměla by také semence poţívati: nebo mléko vysušuje, zvláště ţeně suché. PŘIROZENÍ A MOCI Zahřívá a suší se na druhém stupni. Moci ztenčující. Mízka z listí konopného vpouští se do uší proti jich bolení od zacpání pocházejícímu a proti červoum v nich. (Chvistačku dobytčí zastaviti) Item konopě vařiti a dobytek nim napájeti chvistačku jich uzdravuje: nebo má moc sraţovati a tvrditi.
128
Kořen v vodě vařiti a na skrčené články přiloţiti zas je změkčuje, téţ i dna a jiné kloubní nemoci. Na spáleniny čerstvé konopě dobné jsou, ale musí často jeden po druhým list přikládati a nedopouštěti, aby vysychal: protoţ uţitečnější jest tlouci listí v moţdíři, přidati k tomu másla a tém pomaszovati. (Hříběcí nemoc koňská) Vuoně konopná spomáhá ţenám zádušivým od materníka, sic mozk suší. Ale koňům hříběcí nemoc uzdravuje. (Slepice, aby často vejce nesly) Semenec, ačkoli v člověku vykal dusí a umrtvuje, však v slepicích tomu na odpor činí: jest zajisté zkušená věc, které slepice v zimě semenec jedí, ty také častějí kdákají a po kdákání vejce snášejí. Semenec stlučený s bílkem vaječným otoky ztenčuje, dnu noţní v příhbích léhčí. Toto pak znáti sluší, kdyţ konopě zelené zvaříš v vodě a dobře vytlačíš a na hnoji, kde jsou hlíště, pokropíš, hned ven vylezou, jakţ některým rybářuom jest vědomé, kteříţ tím spůsobem červy ty ven z hnoje, nechtíce jich kopati, vyluďují. Protoţ není div, jestliţe mízka konopná červy v uších moří, a naději se, ţe i červy, kteréţ hovada trápívají v obchodu jich, nalitím do ţivota ven vyvedeny být mohou.
129
Příloha č. 3 Nový trestní zákon platný od 1.1.2010 Vybrané paragrafy zákona č.40/2009 Sb. trestního zákoníku, vztahujících se k nedovolenému nakládání s omamnými a psychotropními látkami § 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a. b. c. d.
jako člen organizované skupiny, ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, ve značném rozsahu, nebo ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu čtrnácti let.
(3) Odnětím svobody na osm aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a. b. c. d.
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu čtrnácti let.
(4) Odnětím svobody na deset aţ patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a. způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, b. spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c. spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. (5) Příprava je trestná.
§ 284 130
Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v mnoţství větším neţ malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku neţ uvedenou v odstavci 1 nebo jed v mnoţství větším neţ malém, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta,zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu. § 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje nv mnoţství větším neţ malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody aţ na šest měsíců, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém houbu nebo jinou rostlinu neţ uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody aţ na tři léta nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu. § 286 Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím
131
svobody aţ na pět let, peněţitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán, a. b. c. d.
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti, nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
§ 287 Šíření toxikomanie (1) Kdo svádí jiného ke zneuţívání jiné návykové látky neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a. jako člen organizované skupiny, b. vůči dítěti, nebo c. tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. (3) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítěti mladšímu čtrnácti let.
132
Příloha č. 4 Trestný zákon platný do 31.12.2009 40/1961 Sb. TRESTNÍ ZÁKON ze dne 29. listopadu 1961 aktualizované znění s účinností od 1.1.2009 do 31.12.2009 § 187 Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán, a. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo b. spáchá-li takový čin vůči osobě mladší neţ osmnáct let. (3) Odnětím svobody na osm aţ dvanáct let bude pachatel potrestán, a. získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, b. spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo c. způsobí-li takovým činem těţkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset aţ patnáct let bude pachatel potrestán, a. způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, b. získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo c. spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. § 187a (1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v mnoţství větším neţ malém, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta nebo peněţitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu. § 188 (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo zákazem činnosti nebo peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán, 133
a. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, b. spáchá-li takový čin vůči osobě mladší neţ osmnáct let, nebo c. získá-li takovým činem značný prospěch. § 188a Šíření toxikomanie (1) Kdo svádí jiného ke zneuţívání jiné návykové látky neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněţitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let bude pachatel potrestán, a. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší neţ osmnáct let, nebo b. spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
134
Příloha č.5 Dotazník pro základní školy a gymnázia
Váţená paní učitelko, váţený pane učiteli, ráda bych Vás poţádala o spolupráci při vyplňování tohoto dotazníku, který je zaměřen na výuku věnovanou konopí. Jeho cílem je zjištění, zda tato téma povaţujete za důleţité, zda mu věnujete větší pozornost a zda máte k dispozici dostatečné mnoţství didaktických pomůcek (výukových materiálů). Dotazník bude slouţit jako podklad k diplomové práci Konopí a jeho využití ve výuce na Pedagogické fakultě UK v Praze, oboru Biologie. Toto dotazování slouţí výhradně k hromadnému zpracování jako podklad pro moji práci, proto se v ţádném případě nemusíte bát, ţe by byly Vaše odpovědi v jakémkoliv směru zneuţity. Předem Vám děkuji za Váš čas a ochotu S pozdravem Barbora Kučerová
1. Vyplňte prosím do tabulky, kolik prostoru věnujete tématu konopí ve své výuce v uvedených předmětech, popřípadě doplňte další oblast/předmět Základní škola a nižší stupeň gymnázia
Střední škola (vyšší gymnázium)
předmět
předmět
časová dotace
Přírodopis - botanika
Biologie - botanika
Přírodopis -ekologie
Biologie - ekologie
Přírodopis - člověk
Biologie člověka
OV – protidrogová prevence
ZSV – protidrogová prevence
VKZ – protidrogová prevence
VKZ – protidrogová prevence
Jiný předmět
Jiný předmět
Tímto tématem se vůbec nezabývám
Tímto tématem se vůbec nezabývám
OV – občanská výchova VKZ – výchova ke zdraví
ZSV – základy společenských věd VKZ – výchova ke zdraví
časová dotace
135
2. Pří výuce tohoto tématu se věnujete (zaškrtněte všechny možnosti, které platí) a) rostlině z botanického hlediska b) rostlině jako droze c) technickému a průmyslovému vyuţití této rostliny d) historii vyuţití rostliny e) vyuţívání Cannabis v medicíně f) rostlině z chemického hlediska g) jiné moţnosti __________________________________________________________ 3. Máte dostatečné množství didaktických materiálů (učebních pomůcek) k výuce tohoto tématu?
4. Z jakých zdrojů čerpáte, pokud se připravujete na výuku tohoto tématu?
5. Které materiály postrádáte?
6. Považujete toto téma za důležité? Z jakého důvodu?
7. Myslíte si, že je to téma, které žáky/studenty zajímá?
Místo pro Vaše osobní sdělení, postřehy, náměty:
136
Příloha č.6 Pracovní texty ke skupinové práci
Botanika konopí Konopí se řadí do čeledi konopovité, jeho nejbliţším příbuzným je chmel, který také patří do čeledi konopovitých. Předpokládá se, ţe konopí pochází z Asie, za jeho domovinu se často pokládá sever Číny, nebo Kyrgyzské stepi. Dlouhou dobu přetrvával názor, ţe existuje pouze jeden druh konopí a to Cannabis sativa, s místními varietami. V současnosti se častěji uvádí, ţe existují tři druhy konopí a to konopí seté (Cannabis sativa), konopí indické (Cannabis indica) a konopí rumištní (Cannabis ruderalis). Kromě tohoto rozdělení na tři druhy, některé prameny uvádějí jako druhy konopí seté a konopí rumištní, konopí indické povaţují za poddruh konopí setého. Setkat se také někdy můţeme s rozlišením konopí na uţitkové a indické, přičemţ uţitkové se pěstuje pro vlákno, zatímco indické se vyuţívá jako droga. Tento názor vznikl zřejmě kvůli mnoţství obsaţeného THC, u uţitkového konopí je obsah velmi nízký, nebo ţádný. Konopí seté Konopí seté je nejrozšířenějším druhem, poprvé bylo odborně popsáno v roce 1737, v podhůří Himaláje v Indii. Rostlina je poměrně vysoká, můţe dosahovat aţ čtyř metrů, má silný, vláknitý stonek, bývá málo větvená a má řídké listoví. Psychoaktivních látek má buď velmi málo, nebo dokonce ţádné. Zahrnuje dva odlišné poddruhy a to Konopí plané (Cannabis sativa ssp spontanea) a Konopí kulturní (Cannabis sativa ssp Culta). Konopí plané je menší, odolnější a má niţší nároky na růst. Konopí indické V roce 1785 byl popsán a pojmenován ve východní Indii další druh konopí – Cannabis indica L. Rostliny dosahují vzrůstu maximálně do 1,5 metru, hojně se větví, mají hodně listů, tvoří bohatě olistěné keříky. Semena jsou tmavá, lesklá a mramorovitě zbarvená. Tento druh se pěstuje v Indii, Íránu, Afganistanu, Turecku, Sýrii a Severní Africe. Planě roste v Pákistánu. Obsah psychoaktivních látek je proti konopí setému velmi vysoký a proto se také pěstuje pro výrobu hašiše Konopí rumištní Tento třetí druh, byl objeven v jihovýchodním Rusku v roce 1924. Rostliny jsou malé, dosahují maximálně 60 centimetrů, jejich stonek je tenký, lehce vláknitý, téměř nemají větve. Mají málo listů, které ale jsou poměrně velké. Konopí tvoří jednodomé i dvoudomé formy. Samičí rostliny bývají větší a větví se více neţ rostliny samčí. Kulturně jsou samičí rostliny důleţitější. Protoţe tvoří silnější vlákna, mají výţivnější semena a obsahují více psychotropních látek. Všechny druhy i variety jsou proměnlivé a dají se kříţit a právě šlechtěním je moţné zvýšit obsah účinných látek. Stavba rostliny Kořen konopí je kolmý, a kulovitý, můţe sahat aţ do hloubky 2 metrů i více. Kořen je málo rozvětvený s mnoţstvím vlásečnitých kořínků, které mají převáţně vodorovný růst. 137
Konopný stonek je přímá lodyha, můţe dosahovat délky a ţ 6m. Síla se můţe pohybovat v rozmezí 3 aţ 60 mm. V období plného vegetačního růstu, v plné zralosti stonek dřevnatí a při přezrání hnědne. Podle typu konopí bývá buď šestihranný, nebo čtyřhranný, ale v dolní části zůstává kulatý. Povrch stonku kryje epidermis, která je tvořena z podélných buněk, jejichţ vnější stěny jsou silnější a pokryté kutikulou. Některé z buněk jsou přeměněné na ţláznaté chlupy. Základ lýkové části stonku tvoří pletiva parenchym a kolenchym. Sekundární vlákna se tvoří, díky činnosti kambia, ve starších rostlinách, pouze v dolní části stonku. Svazky sekundárních vláken mají více krátkých vlákének a nejsou tak pevně vzájemně spojeny jako svazky vláken primárních. Při zpracování stonků poskytují materiál zvaný koudel. Kambium je dělivé pletivo mezi lýkovou a dřevní částí, které tvoří směrem k povrchu stonku sekundární pletivo kůry a dovnitř stonku dřevo. Dřevovina tvoří polovinu aţ dvě třetiny objemu stonku. Tvoří ji zdřevnatělý parenchym a xylen. Dřevo v konopném stonku tvoří hlavně krátká dřevná vlákna, která podporují stabilitu rostliny. Dřeň tvoří parenchym. Listy konopí jsou dlanitě dělené, tří aţ třináctičetné, mají kopinatý tvar s pilovitým okrajem. Spodní listy osazují stonek vstřícně, výše postavené jsou hustější a střídavé. Květenství samčích rostlin tvoří lata. Květy mají pět ţluto-zelených květních šupinek a pět tyčinek s tenkými nitkami. Samčí rostliny kvetou v rozmezí 20 aţ 25 dnů, po dokvětu odumírají. Oproti samičím rostlinám mají světlejší listy. Květy samičích květenství mají svrchní jednopouzderný semeník a tvoří sloţité hrozny. Samičí rostliny jdou do květu s 3-10 denním zpoţděním oproti samčím. Od opylení aţ po dozrání semene uplyne 30 – 40 dní. Plodem je naţka. Protoţe oplodí srůstá s osemením, nerozlišuje se v praxi plod a semeno. Délka semena je 2 - 5 mm, šířka v rozpětí 2 a 4 mm. Semena mají šedozelenou, tmavohnědou aţ černou barvu. Konopí je značně přizpůsobivá rostlina, nicméně je teplomilné, poměrně náročné na dostatek vody a kvalitu a přípravu půdy. U středoevropských odrůd je délka vegetačního období, pokud ho pěstujeme na vlákno, 120 -130 dní, na semeno je třeba počítat měsíc navíc. Díky svým vlastnostem má konopí kladný vliv na půdu, jeho kořen provzdušňuje půdu a zabraňuje její erozi, rostliny svým tvarem zastiňuje a potlačuje růst plevele, navíc dokáţe odbourat některé neţádoucí prvky, např. těţké kovy, nebo krystalické shluky pesticidních látek. Chemie konopí V konopí bylo identifikováno 533 látek. 103 z nich jsou látky kanabinoidní , tedy látky, které najdeme pouze v konopí. Hlavní psychoaktivní látkou je Δ9tetrahydrokannabinol – THC. Dále konopí obsahuje kanabidiol (CBD), který má antibiotické, sedativní a analgetické účinky a působí proti povzbudivým účinkům THC. Oxidačním produktem THC je kanabinol (CBN), jeho přítomnost je v kvalitní marihuaně neţádoucí a zvyšuje se špatným skladováním. Dále v pryskyřici nalezneme éterické oleje, cukry, flavonoidy, alkaloidy a samozřejmě chlorofyl. Obsah THC (potence konopí) Potence konopí je v podstatě mnoţství psychotropní sloţky Δ9-THC obsaţené v rostlinném materiálu. V různých částech rostliny není mnoţství THC stejné, nejvyšší 138
je obsah v okvětních listcích samičích rostlin a pak postupně klesá od horních listů, přes dolní listy, stonek, kořen a nejméně THC je v semenech. Průměrná potence u nás vypěstovaných rostlin se pohybuje mezi 2 – 8%, u hydroponních odrůd mezi 3-12%. Ojediněle se objeví i potence kolem 20%, která ale bývá většinou v rostlinách dovezených ze zahraničí.
139
Historie rostliny Úplně nejstarší, známý důkaz o uţití konopí člověkem pochází z Číny, byly zde nalezeny 10 000 let staré hliněné střepy s otisklými konopnými provázky a také nástroje, které mohly slouţit k vyčesávání vlákna ze stvolů konopných rostlin. V Evropě se na základě prehistorických nalezišť předpokládá, ţe by první pokusy o pěstování konopí mohly spadat do doby 10 000 let př.n.l. Nálezy keramiky se semeny Cannabis sativa pocházejí z neolitického naleziště Eisenberg v Turýnsku, jsou datovány na rok 5500 př.n.l. Byly nalezeny misky, z roku 3000 př.n.l., ve kterých se pravděpodobně obřadně pálilo konopí. V historii lidé konopí hojně vyuţívali. V Číně bylo konopí pěstováno pro obţivu, ale zjistilo se, ţe je výborným materiálem pro řemeslnou výrobu. Nejen zde se vyuţívalo pro výrobu tkanin, plachet a provazů. Díky konopí byl zřejmě také vynalezen papír. Podle legendy vynalezl papír v roce 105 n.l. eunuch Cchaj-Lun, který metodou pokusu a omylu došel k tomu, ţe kdyţ rozemele směs konopí a kůru morušovníku na kaši, umístí ji do nádoby s vodou, vyplavou propletená a vzájemně spojená vlákna na hladinu. Tuto vyplavanou směs umístil do forem a nechal ji vyschnout. Z ní pak získal pruţný, odolný papír. Do této doby se psalo na bambusové lístky, dřevěné tabulky nebo velice drahé hedvábné tkaniny. Běţné bylo vyuţívání konopí jako léčebného prostředku a to nejen v Číně, kde má dodnes své místo v tradiční čínské medicíně. Jako lék byla konopná rostlina vyuţívaná v Ajurvédském lékařství, tibetském lékařství, ruském lidovém lékařství, v Mezopotámii, Egyptě a Asýrii,v arabském lékařství i antickém lékařství. Vyuţívalo se především jako léčivo, které uzdravuje ţenskou slabost, dnu, revmatismus, zácpu a duševní pomatenost, dlouhodobé zvracení, koţní vyráţky, motolici, padání vlasů, nepravidelnou menstruaci a hemeroidy. Pro Tibeťany je konopí posvátnou rostlinou. V ruském lidovém lékařství se běţně uţívalo na bolest zubů, z 16. století se dochoval přesný recept: „Na červy v zubech uvař konopná semena a dej k tomu horké kameny. Aţ vdechneš kouř, červi vypadnou.“ V Rusku totiţ panovala víra, ţe bolesti zubů způsobuje červ. Konopí se na bolest zubů pouţívalo také v Polsku, Litvě a Ukrajině. V arabském lékařství, ve středověku, vzniká mnoho spisů, které se zabývají výrobou, pouţitím a účinky theriáku (ze slova theriak vzniklo české slovo driák), který obsahuje hadí maso a mnoho bylin a koření včetně konopí. Theriák byl univerzální lék, dodnes je součástí tzv. švédských kapek, ovšem bez konopné přísady. Do Evropy se konopí dostalo dvěma základními cestami, z Asie do Starého kontinentu proniklo přes Řecko a Rusko, přinesli jej Skytové (ve starověku tak byly označovány nomádské kočovné národy, které ţily u Černého moře, podél Dunaje a na jihu Ruska). Druhá cesta vedla zejména přes Španělsko z Afriky. V Norsku, Anglii a Německu bylo konopí, podle pylových analýz domestifikováno do roku 400 př.n.l. Z roku 200 př.n.l. pochází z Řecka první zmínky o technickém vyuţití konopí a to o výrobě konopných prostěradel a vyuţití konopných lan. Italové nazvali Cannabis „substancí sta činností“, protoţe ke zpracování konopného vlákna bylo třeba velké mnoţství procesů. Italské konopnářství ovládali Benátčané, ustanovili cech, zaloţili státní přádelnu Tana a stanovili výrobní normy. V Taně se vyráběla zejména konopná lana, která zásobovala lodě kvalitním lanovím. Ve 140
12. století začala svůj provoz první evropská papírna. Bylo to na území dnešní Itálie. Vycházela z čínských znalostí a papír vyráběla z konopných vláken. Pro Evropany zůstalo zneuţívání konopí dlouhou dobu záhadou, vyjma účastníků kříţových výprav a učenců, kteří se seznámili na svých cestách s hašišem. Výjimkou bylo jiţní Španělsko, které znalo hašiš od 14. století díky Arabům. Arabský vliv tu ale neměl dlouhého trvání a ustoupil křesťanství, díky tomu se hašiš přestal uţívat i zde. S určitou nadsázkou se dá říci, ţe velké zámořské objevy a následný rozvoj lodního obchodu by se bez konopí jen těţko uskutečnil. Plachty a provazy byly vyráběny z konopí. Anglické označení plachty canvas, pochází z arabského kanafas, které má svůj původ v řeckém kannabis. Rozkvět cestování v 16. století přinesl z Orientu kromě koření, exotického ovoce, drahých kovů, porcelánu, ušlechtilých dřev i drogy včetně opia a hašiše. Jako první přivezli hašiš do Evropy Portugalci. Dobytí Egypta Napoleonem mělo pro jeho vojáky v určitém smyslu silně negativní význam, setkali se s hašišem a při nedostupnosti alkoholu v muslimském světě na něj rychle přecházeli. V roce 1800 zakázal Napoleon poţívání muslimských nápojů vyráběných z hašiše a vdechování kouře z konopných semen. V Napoleonově taţení bylo asi 175 vědců, kteří si hašiš oblíbili a poslali značné mnoţství svým kolegům do Francie k prozkoumání. Vědecká analýza o hašiši byla zveřejněna roku 1803. V roce 1835 si skupina umělců zaloţila Spolek hašiše a setkávala se jednou měsíčně v Paříţi. Do spolku patřili Charlese Pierre Baudelaire, Honoré de Balzac, Alexander Dumas a Gustav Flaubert a další. Původně se tito umělci stali účastníky výzkumu, který vedl francouzský lékař Jacques Joseph Moreau, který předpokládal, ţe by mu konopí mohlo pomoci při léčbě duševně nemocných. Mezi lety 1910-1920 se scházeli v řeckých hašišových kavárnách odpůrci fašismu a anarchisté. Právě zde vzniklo „rembetiko“ nebo-li řecké blues. Po objevení Ameriky bylo konopí dovezeno z Evropy na Nový kontinent jako hospodářská rostlina vhodná pro vlákna. George Washington i Thomas Jefferson pěstovali konopí na svých plantáţích. Benjamin Franklin zaloţil jednu z prvních amerických papíren, tím přestaly být Spojené státy závislé na papíru z Anglie. Papírny samozřejmě vyuţívaly konopí. Aţ do 20. let 19. století bylo 80% všech tkanin a látek vyráběno z konopných vláken, po té ho nahradila bavlna. Z Nového světa přišel do Evropy tabák a jeho kouření. To vynalezli američtí Indiáni. Kouření jako takové se stalo módou v Evropě i v Africe. Zřejmě právě arabský svět přišel na to, ţe konopí je moţné kouřit. Na počátku 20. století je moţnost sehnat marihuanu velice dostupná, téměř všude je legální, od 20. let dochází k zakazování konopí, které postupně vede aţ k prohibici. Přesto, ţe se během 40. let objevují výzkumy, které se konopí zastávají, jeho represe pokračuje. Represivní tlaky přichází především ze spojených států. V roce 1972 zařazuje Nizozemí konopí do kategorie méně nebezpečných drog a otvírá první licencovaný coffee shop Mellow Yellow v Amsterdamu, o čtyři roky později Nizozemí nastupuje politickou toleranci k uţivatelům konopných drog. Od 80. let je postupně v různých státech povolováno pěstování konopí pro technické účely. V roce 1998 vzniká ve Velké Británii společnost GW Pharmaceutical, která můţe jako jediná pěstovat konopí s obsahem THC do 0,3% pro lékařské účely. Postupně dochází v některých státech (např. Belgie, Švýcarsko) k dekriminalizaci konopí, v roce 2005 uděluje Kanada licenci prvnímu konopnému léčivu – Sativex. 141
Konopí a legislativa úplná prohibice - legislativní systém, který zakazuje nabídku konopí a uvaluje trestní sankce na jednotlivce, kteří přechovávají nebo uţívají konopné drogy v jakémkoliv mnoţství částečná dekriminalizace - systém, ve kterém je produkce a nabídka stále ilegální, ale za drţení a uţívání stanovených mnoţství jsou uplatňovány spíše administrativní tresty, zpravidla pokuty úplná dekriminalizace - právní systém, ve kterém není prosté drţení nebo uţívání jakéhokoli mnoţství konopných drog trestným činem legalizace - konopí by bylo vyjmuto ze seznamu zakázaných látek (ustanoveným OSN) Historie Českých zemí V Českých zemích bylo konopné vlákno pouţíváno k výrobě provazů, pytloviny a zřejmě i k léčebným účelům jiţ od mladší doby kamenné. Povědomí o zneuţívání se v českých zemích objevuje na přelomu 18. a 19.století. Po 1. světové válce se obecně zvyšuje zájem o drogy, avšak u nás má svou tradici především alkohol a navyšuje se obliba opia. Po skončení 2. světové války a nástupu komunismu se uzavírají hranice a do popředí se dostává domácí pěstování konopí. Po Sametové revoluci v roce 1989 se otevírají hranice a konopí ze zahraničí se stává dostupným. Mezi lety 1990 a 1993 by se dalo hovořit o zlaté éře uţívání drog v Čechách. Mezi lety 1993 – 1995 se o drogách začíná mluvit jako o závaţném problému. Tato problematika je medializována a politizována, navzdory tomu, ţe chybí základní znalosti o podstatě drogové problematiky a o efektivních postupech v boji proti ní. Mezi lety 1997-2000 byla dokončena transformace české drogové scény, coţ znamená, ţe v tomto období v České republice ve většině velkých měst začal existovat klasický komerční prodej marihuany. 1.1.1999 vstoupila v účinnost novela trestního zákona, provedená zákonem č.112/1998 Sb., kriminalizující drţení nelegální drogy pro vlastní potřebu, někdy se také nazývá tzv. Severův zákon (podle poslance Pavla Severy, tehdy KDU-ČSL). Tato novela dosáhla toho, ţe polovina samopěstitelů přestala mezi lety 1999 a 2001 pěstovat konopí, coţ je zdánlivě skvělý dopad. Ovšem, paradoxně je tím posílena pozice dealerů na trhu, lidé totiţ nepřestávají konopné drogy uţívat, pouze u sebe mají menší mnoţství, nepěstují vlastní, ale o to častěji kupují na černém trhu a tím posilují drogovou mafii. Se zpřísněním postihů a zavedení trestnosti drţení drog pro vlastní potřebu uţivatelé konopných drog nepotvrzují odstrašující efekt ve smyslu zanechání pěstování, distribuce, či uţívání, namísto toho jsou uţivatelé obezřetnější a opatrnější. V posledních letech je v menších městech v malé míře zachována moţnost venkovního pěstování, ačkoliv je riziková z více hledisek, ve větších městech roste obliba indoor pěstování. Celá sada potřebného vybavení se pohybuje v ceně mezi 10 a 30 tisíci korun. Je třeba říct, ţe policie nezahájila rokem 1999 hon na uţivatele marihuany, policejní sloţky byly a jsou zaměřeny na odhalování velkopěstíren, na pouliční a klubový prodej konopí a distribuci, která směřuje k mladistvým a nezletilým. Do konce roku 2009 bylo nelegální jakékoliv zacházení s drogami, mezi které marihuana patří.
142
Výslovně nebylo zakázané uţívání marihuany, ale její drţení ano, trestným činem také bylo pěstování konopí s obsahem THC vyšším neţ 0,2% v sušině. Od 1.1.2010 platí nový trestní zákon, který rozlišuje mezi drogami podle nebezpečnosti. Paragrafy se vztahují buď na konopí, nebo na ostatní drogy. Tímto zákonem nedošlo k legalizaci, ale částečné dekriminalizaci. Jakékoliv drţení drog, včetně konopí je stále protiprávní. K uvolnění došlo v oblasti přechovávání drog pro vlastní potřebu a pěstování malého mnoţství rostlin pro vlastní potřebu, coţ znamená přechovávání do 15g marihuany, nebo 5g hašiše, či pěstování 5 rostlin. Toto drţení se jiţ nepovaţuje za trestný čin, ale za přestupek, občan za přechovávání můţe dostat pokutu aţ 15 000 korun a konopí mu můţe být zabaveno. Pěstování většího mnoţství, neţ 5 rostlin, uchovávání většího mnoţství neţ 15 g marihuany nebo 5 g hašiše, je stejně jako vývoz, dovoz, prodej i bezplatná distribuce stále trestným činem, za který hrozí vězení.
143
7.1 Konopné drogy Marihuana Názvem marihuana se označují květy s okvětními lístky usušené samičí rostliny konopí, které mohou být smíchány s většími listy. Pouze v marihuaně nejniţší kvality se objevují stonky konopí. Na velikost, konzistenci, barvu a aroma marihuany působí způsob pěstování, doba sklizně a také způsob sušení, především je to ale typ odrůdy. Usušené části rostlin jsou rozdrceny na jemnější části, tato směs je připravená pro další úpravu potřebnou ke konzumaci. Existuje řada slangových názvů pro marihuanu: tráva, hulení, zelí, skunk, skaňour, grass, kif, habak, v Čechách se dříve uţívalo označení marjánka, to dnes ustupuje. Názvem bhang se označuje usušená směs získaná z odřezaných vrcholků, nebo listů, původně se takto označovalo zpracování rostlin sbíraných ve volné přírodě. Název je typický pro Indii, Přední Asii a sever Afriky. Gandţa, nebo ganja jsou vrcholky nejjemnějších samičích rostlin, které jsou kulturně pěstované, coţ je rozdíl mezi bhangem a gandţou. Můţeme se setkat s tzv. chatsraki, coţ je vylouhované konopí v parfémovaném sirupu, nebo alkoholu, dochucené anýzem. Hašiš Hašiš vzniká zpracováním zralých květů samičích konopných rostlin dvěma moţnými způsoby. Prvním z nich je mlácení nebo přesívání skrze pletivo či tkaninu s velmi drobnými oky. Materiál, který vzniká mlácením či přesíváním je zahříván a lisován do bloků, tím je zabráněno oxidaci. Druhý způsob, jak vyrobit hašiš je tření palice konopí rukama, na kterých ulpívá pryskyřice. Ve chvíli, kdy se sběrači vytvoří na rukou silná vrstva pryskyřice, přejede rukou nějakou ostrou hranu a tím získá váleček hašiše. První způsob sklizně je typický pro Afriku, zejména pro Maroko, Libanon a Turecko, zde se takto vzniklý hašiš označuje kif, do Evropy se dostává přes Španělsko. Druhý způsob charakterizuje Asii zejména Indii, Nepál, Kašmír, Afganistan a Pákistán Koncentrace THC je oproti marihuaně přibliţně pětkrát vyšší. Průměrně mívá kolem 20%, ale můţe dosahovat aţ 39,5%. Ze 100 kilogramů rostlinného konopného materiálu je vyroben jeden kilogram vysoce kvalitního hašiše. Charas nebo-li čaras je hindský název pro hašiš. Konopný olej Konopný (hašišový) olej se vyrábí extrakcí hašiše. Konopná pryskyřice je rozpouštěna v různých druzích rozpouštědel např. 100% alkohol, aceton, petrolejový éter, izopropyl-alkohol, dokonce i butan. Psychoaktivní účinky se dostavují po 1-2 kapkách, které se umístí na tabák nebo cigaretový filtr. Můţe se pouţít také jako přísada do jídla. Olej obsahuje 15-50% THC, výjimečně můţe obsahovat i 70%.
144
7.1.1 7.1.2 Způsoby užití konopných drog Existují čtyři základní způsoby aplikace a to přes dýchací trakt, trávicí trakt, dále injekční aplikace a koţní aplikace. Způsob, jakým je droga uţita má vliv na výsledný stav intoxikace, nezáleţí tedy pouze na mnoţství a kvalitě samotné drogy, ale také na vzorci uţívání, coţ je souhrnný název pro způsoby uţití. Pod tímto názvem najdeme technickou stránku uţití drogy, stránku sociální, rituální a také psychologickou. Kouření je nejrozšířenější způsob uţití konopných drog. Kouří se surový, nebo minimálně zpracovaný rostlinný materiál (nejčastěji květy, okvětní lístky samičích rostlin), ale také hašiš a hašišový olej. Účinky nastupují rychle a trvají zpravidla jednu aţ tři hodiny. Nejběţnějším způsobem konzumace je tzv. joint, uţivatelé ho také mohou označovat jako brko, brčko nebo špek. Jedná se o vlastnoručně ubalenou cigaretu, směs rostlinného materiálu a tabáku, je zde i moţnost smíchat tabák s kousky nadrobeného hašiše, nebo nakapat na tabák hašišový olej, další variantou je potřít hašišovým olejem přímo papírek. Pokud uţivatel místo cigaretového papírku zabalí směs do tabákových listů, nazývá se tento „joint“ blunt. Další variantou je inhalace čisté konopné drogy. K tomu pouţívají uţivatelé různé druhy „šlukovek“, dýmek, fajfek a bongů - bong je nejčastěji uţívané označení pro vodní dýmku. Ubalení jointa vyţaduje určitou zručnost a cvik. Někteří uţivatelé dávají přednost cigaretovým baličkám, nebo vyuţívají cigaretové dutinky ve tvaru jointu, nebo průmyslové baličky zaloţené na principu odstředivky. Existuje moţnost inhalovat aktivní látky z konopí bez procesu hoření, tzv. vaporizací, k té je nutné, mít speciální přístroj vaporizér. Elektrický vaporizér vylučuje kannabinoidy při teplotě 180-200°C. Při této teplotě nedochází k produkci benzenových, toluenových a naftalenových formací hořením rostlinného materiálu, (ke které dochází při teplotě 230°C), takţe toxicita vaporizátoru je mnohem niţší neţ vdechovaný kouř, který vzniká při kouření jointů a inhalacích z dýmek a bongů. Dalo by se říct, ţe pouţití vaporizátoru sniţuje riziko vzniku nebo rozvoje nemocí z kouření. Perorální aplikace THC lze poţít v jídle, vypít ho a zcela výjimečně můţe být aplikováno ve formě čípku rektálně. THC je hydrofobní, dobře rozpustné v tucích, olejích a alkoholu. Pro kulinářské účely je nutné větší mnoţství materiálu. Poţívají se při něm často také listy samčích i samičích rostlin, coţ při inhalaci není běţné. Nejčastěji se rostlinný materiál louhuje v oleji, sádle, máslu, mléce nebo alkoholu, nebo se praţí či zapéká. Injekční aplikace Injekční aplikace je velmi výjimečná, ovšem je moţná extrahovaným, nebo synteticky vyrobeným THC. Kožní aplikace Koţní aplikace je forma určená specifické skupině pacientů, především s narušenou imunitou. THC se vstřebává kůţí poměrně pomalu a v nedostatečné míře.
145
Důvody užívání konopných drog Jako nejčastější faktory, způsobující motivy k uţívání drog jsou posílení pozitivních vztahů (vzrušení, relaxace, kreativita), zvládání negativních pocitů (únik z úzkosti, řešení obtíţné situace), sociální koheze (pronikání bariérami mezi lidmi, konformita) a závislost (neodolatelné nutkání, nutnost vzít drogu). Motivy k uţití drog se mohou, ale nemusí skládat z více jednotlivých faktorů. 7.1.3 Akutní intoxikace konopnými drogami Jako akutní intoxikace je označován přechodný stav, který následuje po aplikaci psychoaktivní látky. Projevuje se hyperemií spojivek (zarudnutím očí), zrychlením tepu. Konopí a látky vněm obsaţené podporují chuť k jídlu, působí proti nevolnosti (proţitky nevolnosti, závratě nebo mdloby mohou následovat po jednorázovém uţití konopné drogy), způsobují sucho v ústech, mají sedativní účinky, působí jako svalový relaxans a zrychlují činnost srdce. Během proţívání akutní intoxikace uţivatel subjektivně vnímá vyšší rychlost vlastních myšlenek, coţ vede k tomu, ţe vnímá čas jako zpomalený (při konzumaci většího mnoţství drogy, vnímá uţivatel plynutí času naopak jako extrémně rychlé), intoxikovaný má pocit neobvyklé jednoty těla a mysli, pocit samozřejmosti a přirozenosti pohybů, v interpersonální komunikaci je posílená empatie a pocity skupinové sounáleţitosti. Na proţívání akutní intoxikace má vliv mnoţství, druh a způsob konzumace konopné drogy (kouření x perorální uţití). Sami uţivatelé upozorňují na nebezpečnou kombinace s jinými drogami, obzvlášť varují před alkoholem. Na proţívání má dále velký vliv nálada před intoxikací a sociální prostředí, ve kterém k intoxikaci dochází, dále aktuální tělesný stav. Konopná droga funguje jako zesilovač, který zintenzivní „předintoxikační“ náladu. Bad trip je označení pro jakoukoliv psychickou komplikaci akutní intoxikace. Rizika, která jsou spojena s akutní intoxikací: úzkost, panika, paranoia, zmatenost, depersonalizace, derealizace, agresivita, halucinace, iluze poruchy pozornosti a paměti zhoršení psychomotorických funkcí - vyšší riziko úrazů a nehod u predisponovaných - zvýšené riziko provokace psychóz výjimečná moţnost vyvinutí mírného a přechodného delirantního stavu (projevující se apatií, nebo naopak agresí) z provedených studií vyplývá, ţe existuje zvýšené riziko vzniku deprese u uţivatelů konopí Dosud nebylo zaznamenáno úmrtí na předávkování THC. Pouze jedinci s kardiovaskulárním onemocněním by si měli uvědomit, ţe konopí zvyšuje tepovou frekvenci, díky tomu u nich hrozí ţivot ohroţující stav. Mezi zdravotní rizika spojená s uţíváním (spíše dlouhodobým) patří: vliv na plíce, stejně jako tabákový kouř, můţe kouření konopí způsobovat kašel, rozedmu plic, chronickou obstrukční plicní nemoc a zvyšuje se riziko vzniku malignit (rakovina plic, jazyku, nosohltanu, mandlí, nosního epitelu, hrtanu a jícnu). Poměrně dlouho se zkoumá vliv na imunitní systém. Kouření konopí má vliv na reprodukční systém, i kdyţ výsledky z příslušných výzkumů nejsou jednotné, nesporný je ale negativní vliv na těhotenství. Konopí tlumí pohyblivost 146
ţaludku a tenkého střeva, sniţuje produkci ţaludečních kyselin a trávicích šťáv. K postiţení krátkodobé paměti, pozornosti, schopnosti učit se, motorických funkcí, koordinace pohybů a zpomalení reakčního času byla opět provedena řada výzkumů s nejednotnými výsledky, nicméně se vědecký svět shoduje na tom, ţe má konopí vliv na komplexní kognitivní výkonnost. Konopí můţe způsobit závislost, ovšem u této drogy hovoříme pouze o závislosti psychické. Se závislostí se mohou vyskytnout moţné abstinenčí příznaky: touha po další dávce, nervozita, neklid, poruchy spánku, únava, sníţení chuti k jídlu, podráţděnost aţ agresivita. Amotivační syndrom je definován jako ztráta touhy pracovat nebo soutěţit a ztráta (sexuální) energie, bývá často spojován s uţíváním konopných drog, kdy ho má dlouhodobé uţívání vyvolávat. K této problematice byla provedena řada výzkumů, která ale nemá jednotné výsledky. Jako konkrétní symptomy amotivačního syndromu bývají uváděny: apatie a netečnost, nedostatek cílů, změna nebo pokles ambicióznosti, špatné studijní výsledky, fyzické vyčerpání, nestálost emocí, deprese, potíţe s krátkodobou pamětí, duševní zmatek, dezorientace, ztráta zájmu o osobní vzhled, narušení orientace v čase. Teorie vstupní drogy Vysvětlit tento termín je moţné asi takto: uţití jedné specifické drogy (marihuany) zvyšuje riziko přechodu k další droze (heroin, pervitin atd.). Jako podpora teorie vstupní drogy jsou nejčastěji udávány tyto dva argumenty: Většina těch, kteří jsou závislí na tvrdých drogách, uţívali dříve marihuanu, takţe marihuana vyvolává chuť na tvrdší drogu a uţívání marihuany staví člověka do prostředí, kde se můţe snadněji setkat s tvrdší drogou. Konopné drogy mohou, ale nemusí být uţity před uţitím velice nebezpečné drogy. Výsledky současné vědy nepodporují teorii vstupní drogy, nabízejí jako „náhradu“ teorii náklonnosti k uţívání (všech) drog Jako individuální predispozice k uţívání drog jsou uváděny: nízký věk započetí s uţíváním marihuany velmi intenzivní kouření marihuany psychické onemocnění psychiatrický problém v rodině
147
Léčebné účinky konopí Moţnost uţívání konopí jako léku existuje ve třech rozdílných variantách. Přímé uţívání konopí ať uţ standardním kouřením, pojídáním rozemletého prášku, čerstvých listů, popřípadě květenství, či uţívání v lihovinách nebo mléčných výrobcích. Například v Kanadě, Nizozemí a Švýcarsku je moţné zakoupit na řadu diagnóz konopí přímo v lékárnách. Druhou moţností je uţívání Sativexu, coţ je farmaceuticky vyráběny výtaţek z konopí, extrakt ze samičích rostlin. Sativex je vyráběn ve formě spreje a uţívá se vstřebáním z ústní sliznice. Kromě Δ9-THC obsahuje také kanabidol (CBD). V Kanadě byl v roce 2005 schválen jako analgetikum, nebo podpůrný lék pro symptomatickou léčbu neuropatické bolesti při roztroušené skleróze u dospělých. Třetí variantou je synteticky připravený Δ9-THC, nazvaný dronabinol. Můţeme se také setkat s názvem marinol. Indikací pro jeho uţití je nevolnost a zvracení, tišení bolesti, vzácněji i neurologická indikace. Problémem druhé a třetí moţnosti můţe být to, ţe je v konopí známo 533 látek, z kterých je 103 látek kanabinoidních, tedy efekty konopí mohou být komplexnější neţ synteticky vyráběné THC, ale i neţ Sativex obsahující kromě THC i CBD. Navíc pacient, který má neustálé nutkání ke zvracení, nebo zvrací, v sobě těţko udrţí kapsli dronabinolu. Uţívání marihuany je velmi funkční v případě nevolnosti a zvracení doprovázející léčbu některých onemocnění, jedná se zejména o chemoterapii, či radioterapii rakovin, nebo agresivní léčbu HIV/AIDS. Inhalování marihuany má oproti tabletové či kapslové formě léčiv těchto symptomů několik výhod, v první řadě je to rychlejší nástup účinku, snazší moţnost stanovit si dávku proti příznakům omámení, menší úzkostnost navozená léčebnou dávkou a zřejmě vyšší účinnost kouřené marihuany (v podstatě směsi látek) oproti jednosloţkové tabletě THC. Nejbezpečnějším řešením se zdá být uţívání marihuany pomocí vaporizérů, čímţ se odbourává rakovinotvorný potenciál kouření. Pro léčbu těchto symptomů je také vhodný jiţ zmíněný Sativex. Glaukom (zelený zákal) je onemocnění, při kterém vzrůstá nitrooční tlak, který poškozuje terč zrakového nervu. Vzniká v důsledku poruchy odtoku, nejčastěji při ucpání propustné síťoviny, přes kterou odtéká komorová tekutina do plenárního ţilního splavu. Následné poškození zrakového nervu můţe vést aţ ke slepotě. Nebezpečí glaukomu je v tom, ţe poškozuje zrak pomalu a bezbolestně, takţe pacient netuší, ţe zeleným zákalem trpí, dokud nedojde k výraznému poškození. Akutní glaukom se řeší operativně – uvolňuje se odtok tekutiny, chronický glaukom se většinou řeší tím, ţe se do oka vkapávají prostředky pro sníţení nitroočního tlaku, ovšem do místa účinku doputuje sotva 5% vkapaného roztoku. Pokud se kanabinoidy, obsaţené v konopí, dostanou do krve, sniţují oční tlak bez ohledu na způsob uţití. K přezkoumání pozitivních účinků uţívání konopí na roztroušenou sklerózu proběhla řada studií a výzkumů. Na základě výsledků se dá usuzovat, ţe jeho uţívání je v případě tohoto onemocnění velice prospěšné. O zlepšení hovořilo minimálně 90% pacientů v těchto oblastech: zlepšení spasticity (zvýšené napětí zejména kosterních svalů) při usínání, bolestivosti nohou, zlepšení třesu hlavy nebo rukou, zlepšení depresí. Díky těmto výsledkům je v Kanadě a Velké Británii od roku 2006 registrován, jiţ zmíněný, ústní sprej Sativex právě pro pacienty, trpící roztroušenou sklerózou. 148
Epilepsie je skupina poruch mozku, která se projevuje opakovanými křečovitými záchvaty. Záchvaty způsobují abnormální elektrické aktivity v mozku. Záchvaty přicházejí spontánně, nebo jako reakce na určité vnější podněty. Řada epileptiků uţívá konopí. Doporučuje se pouţívat pouze u určitých typů epileptických záchvatů, experimentovat opatrně, ideálně s vědomím ošetřujícího lékaře. K léčbě Parkinsonovy nemoci existují k dispozici rozporuplné nálezy. Nicméně na Karlově univerzitě byl proveden průzkum u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Pacienti vyplňovali dotazník, z 630 rozeslaných se jich vrátilo 339 vyplněných. Z nich 25% obsahovalo zmínku o uţívání konopí. 46% z této skupiny uvedlo, ţe u nich došlo po určité době od začátku uţívání konopí k všeobecnému zmírnění symptomů Parkinsonovy nemoci, 31% uvádělo zmírnění třesu v klidu, 45% respondentů uvádělo zmírnění strnulosti pohybů, 38% uvádělo zmírnění ztuhlosti svalů a 14% respondentů popisovalo zlepšení dyskinézie, vyvolané uţíváním Levodopy (lék uţívaný k léčbě Parkinsonovy nemoci). Zlepšení se dostavilo v průměru po 1,7 měsíci uţívání konopí. Nedá se říci, ţe by pozitivní působení konopí na Alzheimrovu chorobu bylo oficiálně prokázáno, ovšem objevují se případy, kdy se u pacientů, trpící touto chorobou, sníţila díky uţívání konopí míra pomateného chování, pacienti byli také méně neklidní. Konopí má silný analgetický efekt. Jeho protibolestivý účinek funguje u různých typů bolesti. Mezi bolestivými onemocněními, při jejichţ léčbě byly úspěšně pouţity extrakty z konopí, jsou například: artróza, artritida, výhřez meziobratlových plotének, menstruační problémy, migrény, progresivní svalová atrofie, bolest ţaludku. O pouţití konopí se také často hovoří v souvislosti s jeho protizánětlivými vlastnostmi, hovoří zejména o nemocech, u kterých je nějaká forma zánětu přítomna např. roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, zánětlivá onemocnění střev, ateroskleróza, alergické astma a autoimunitní diabetes. Kdyţ medicínské účinky Cannabis shrneme, je přínosná především jako lék proti bolesti, pomáhá bojovat s nechutenstvím, má protizánětlivé účinky a u řady nevyléčitelných nemocí, je její uţívání pomocí při psychických potíţích. Je třeba zdůraznit, ţe není „všelékem“, u jednoho můţe jeho potíţe výrazně zlepšit, u jiného se ţádné výsledky nedostaví. Na účinnost má vliv i kvalita uţité marihuany.
149
Hospodářské využití konopí Pěstování konopné rostliny má řadu výhod, konopí nezbavuje půdu ţivin, jeho doba růstu je poměrně krátká, během 110 dnů, můţe dosáhnout výšky 2-4 metrů a díky tomu stíní plevelu, po sklizni je pole téměř bez plevele a připravené na další výsev. Hluboký kořenový systém konopí zabraňuje erozi. V řadě knih je konopí charakterizováno jako ideální hospodářská surovina pro přechod k udrţitelnému způsobu hospodaření v souladu s konceptem trvale udrţitelného rozvoje či ţivota, který je dnes tolik ţádoucí. Konopný stonek je zdrojem vlákna (25-35%) a dřevnatého pazdeří (60-80%). Primární konopné vlákno obsahuje 53 aţ 74% celulózy, obsah u sekundárního vlákna se pohybuje mezi 32 a 38% celulózy 31% hemicelulózy. Bavlněné vlákno měří 2 cm, oproti ní konopné vlákno můţe dosahovat délky aţ 4,5 metru. Pěstování bavlny zabírá celosvětově necelá 3% obdělávané půdy a spotřeba pesticidů se u ní pohybuje v rozmezí 14-26% celosvětově pouţívaných pesticidů a 7% uţívaných umělých hnojiv. Zároveň je na kilogram bavlny potřeba velké mnoţství vody, její pěstování se tedy jeví pro ţivotní prostředí značně škodlivé a konopí se nabízí jako alternativa pro ekologické zemědělství. Kromě konopí se jako zdroj vlákna pouţívá len, asijská ramie, kopřiva a juta. Ovšem konopí je z těchto zdrojů nejvýnosnější a nejodolnější. Konopí dobře prospívá v různých klimatických podmínkách a oproti vyjmenovaným zdrojům potřebuje nejmenší objem hnojiv, insekticidů, herbicidů, ale i péče. Konopné vlákno je vysoce odolné vůči vysokým teplotám, aţ při 370°C mění barvu a nad 1000°C uhelnatí, ale nevzplane. Vlákna odolávají hnilobám a nenapadají je hmyzí škůdci, důvodem je absence bílkovin. Tkaniny z konopí jsou dobře barvitelné a pro své antistatické vlastnosti a aerobní strukturu jsou vhodné pro alergiky. Pouţívají se buď jako čisté nebo směsové tkaniny na oblečení, obuv, domácí textilie, ale také lana, provazy a nitě. Konopný stonek se dále vyuţívá ve stavebnictví a instalatérství jako izolační materiál. Vnitřní část stonku, bohatá na celulózu, se ošetří ohnivzdornou látkou a pouţívá se místo izolace, vyrobené ze skleněných vláken. Izolují se s ní střechy, zdi i podlahy. Své místo má v pozemních i vodních stavbách jako zpevňovací materiál (geotextilie), pouţívá se v automobilovém průmyslu pro výrobu bioplastů, kompozitních materiálů, brzdových destiček a čalounění, v leteckém a kosmickém průmyslu pro výrobu vnějšího pláště. Zajímavostí je, ţe Henry Ford představil ve 30. letech 20. století automobil, který byl z velké části vyroben právě z konopných vláken. Své místo má konopné vlákno i ve sportovním odvětví, tvoří skelety lyţí, snowboardů, skateboardů apod. Jiţ před 2000 lety se vyráběl konopný papír ve staré Číně. Aţ do poloviny 19. století se vyráběl papír z papyru a konopí, dnes je výchozí surovinou dřevo. Jeden hektar konopí poskytuje čtyřikrát více vlákniny, neţ jeden hektar lesa. Papír je moţné vyrábět buď z vlákna, nebo pazdeří (dřevitá duţina stonků). Na rozdíl od papíru ze dřeva konopný papír časem neţloutne, odolává rozkladu a je pevnější, díky své pevnosti je moţné ho vícekrát recyklovat. Díky nízkému obsahu ligninu je jeho bělení ekologicky méně náročné, nejsou potřeba silné sloučeniny chlóru. Konopné pazdeří tvoří zhruba 60% konopného stonku. Výborně hoří, jeho výhřevnost se přirovnává k bukovému dřevu. Pazdeří má širokou moţnost vyuţití, pouţívá se jako podestýlka pro chovná, hospodářská a domácí zvířata, jako stavební materiál, ve dřevozpracujícím průmyslu vznikla jako náhrada za výrobky z masivního 150
dřeva výroba tzv. sendvičových desek. Konopné desky jsou více ţáruvzdorné, jsou odolnější vůči plísním, hlodavců a termitům. Jako náhrada mohou konopná vlákna poslouţit i u lepenky, která se vyrábí z upravených úlomků dřeva, pilin a pryskyřice. Francouzská společnost Isonchavre si nechala patentovat konopnou náhraţku za beton. Materiál se nazývá isonchavre a jedná se o zvápnělá konopná vlákna. Sadbový substrát je další moţnost vyuţití pazdeří a to zejména díky obsahu minerálních látek a rychlé rozloţitelnosti. Ve Velké Británii jej pouţívají i pro pěstování ţampionů. Své místo má i v energetickém průmyslu. Je kvalitní energeticky vyuţitelnou biomasou. Pazdeří je moţné slisovat do briket či pelet. Z hektaru dává 50 – 60 tun zelené a cca 10 tun suché hmoty. Z ní je moţné získat aţ 190 GJ energie. To znamená, ţe je dvakrát výhřevnější neţ hnědé uhlí a má niţší obsah popelovin. Další moţností je přeměna biologického odpadu na bioplyn nebo pyrolytický palivový olej. Konopné semeno tvoří vláknitá slupka a olejnatá „duţina“, obsahuje 25-35% oleje, 17-22% bílkovin, 10-15% sacharidů ve formě vlákniny, 15-21% bezdusíkatých látek, 4% popelovin a vitamín E. Konopná semena můţeme ke konzumaci pouţít v pěti variantách: pouţít celá semena, umlít je, nechat je vyklíčit, vyloupat ze slupky, vylisovat olej. Semeno obsahuje vápník, sodík, fosfor, hořčík, draslík, ţelezo, mangan, zinek, křemík a platinu. Konopná semena jsou základem řady výrobků zdravé výţivy – konopné mléko, sýry, jogurty. Také se pouţívá jako účinná rybářská návnada Konopný olej obsahuje esenciální mastné kyseliny (hlavně linolovou a linolenovou), vitaminy A, B1, B2, B6, C a E, rytin a kyselinu kanabidiolovou, která má baktericidní účinky. Za studena lisovaný slouţí jako základ kosmetický produktů, zejména masáţních olejů, šamponů, krémů, mastí a balzámů. Při lisování semene vzniká odpad nazývaný pokrutina (semenný koláč), který se pouţívá jako bezlepková mouka. Olej je moţné chemicky extrahovat a po rafinaci dále zpracovávat na motorové palivo, leštící prostředky, nebo v barvářství a lakýrnictví. V západní Evropě je největším odběratelem vlákna Francie, která vyrábí především papír. Evropské automobilky vyuţívají asi 15% vláken, na izolace připadá asi 5%, o něco méně na textilie. U bioplastů se očekává nárůst jeho vyuţití. U pazdeří jednoznačně dominuje vyuţití konopí jako podestýlky. Semena se v současnosti pouţívají hlavně v krmivářském odvětví. 95% semene se prodává jako ptačí zob a rybářská návnada. 5% vyuţívají výrobci potravin a kosmetiky. Pro výrobu potravin se pouţívá semeno převáţně z ekologického zemědělství Ve východní Evropě je situace trochu jiná, od poloviny 80. let zde dochází naopak k poklesu produkce. Ovšem některé země stále zůstávají významnými producenty konopí. V Rumunsku, Maďarsku, Ukrajině, Polsku a Rusku se produkuje dlouhé vlákno pro textilní pouţití, které je kvalitativně výjimečné. Většina jeho produkce je vyváţena do západních zemí – USA, EU a Austrálie. Ve východní Evropě se bohuţel vyuţívají zastaralé technologie máčení, vytírání a mokropřádného zpracování, které jsou velmi náročné na pracovní sílu znečištění vod. V Kanadě dochází k intenzivnímu procesu obnovování pěstování konopí. Stejně tak v Tasmánii a Victorii v Austrálii, na Novém Zélandě, Jihoafrické republice a Chile. Nové pěstitelské země produkují krátké vlákno a semena. Čína a Indie mají uţ dlouhou tradici v pěstování konopí. Čína si udrţuje zhruba 50 000 hektarů produkční plochy. Indie je největším exportérem juty a zároveň i
151
producentem konopí, ovšem především indického, které je primárně vyuţívané k výrobě hašiše. Pěstování konopí má v českých zemích tradici, největší rozvoj zde byl v 18. a v první polovině 19. století. Po roce 1840 zpracovávaly konopná vlákna tři továrny. Ve 20. století byla dováţena levnější bavlna a juta a tím byla produkce konopí omezena. Na Slovensku zůstalo pěstování konopí stále rozšířené. Pěstování konopí se do České republiky vrátilo v roce 1995, je pěstováno pro technické účely (vlákno, semeno) a pro vyuţití ve fytoenergetice. Jiţ se nezískává dlouhé vlákno, ale jednotné vlákno kratší. Na základě výzkumu „Vhodnost pěstování konopí pro průmyslové vyuţití v České republice“, který probíhal v letech 1996-1999 bylo prokázáno, ţe konopí seté je perspektivní technická plodina, která má široké moţnosti vyuţití v různých odvětvích průmyslu. Výstupem celého projektu byla metodika pěstování technického konopí v ČR. V listině povolených odrůd byly do roku 1996 zapsány dvě konopné odrůdy – zmiňovaná Rastislavická a UNICO B, obě měly vyšší hodnotu THC neţ 0,3%, která je podle norem EU hraniční. V roce 2001 bylo pěstování konopí pro průmyslové účely zařazeno do systému státní podpory. Ministerstvo zemědělství chystá ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu více vyuţívat konopná vlákna pro technické účely v sektoru stavebnictví, papírenství a automobilového průmyslu, vyuţívat konopí jako zdroj pro energetické vyuţití, produkovat konopné semeno v biokvalitě k potravinářským účelům jako součást zdravé výţivy.
152
Příloha č. 7 Obrázky k pracovním textům
Obrázky k botanice konopí
153
154
Obrázky - konopné drogy
155
Obrázky Konopí jako lék
Vzorek rukopisu pacienta s roztroušenou sklerózou před a 90 minut po užití 5 mg THC
156
Obrázky – hospodářské využití konopí
Tepelná izolace z konopí
Automobil Henryho Forda Konopné brikety
157
Vývoj ploch a produkce konopí setého v ČR mezi lety 2000-2009 Vývoj osevních ploch konopí ve světě v letech 1991, 1996 a 2000 země rok 1991 1996 západní Evropa 4 000 10 000 východní Evropa 50 000 16 000 Ruská federace 58 000 20 000 Asie 150 000 130 000 Jiţní Amerika 3 000 3 000 Severní Amerika, Austrálie, 20 000 20 000 Afrika (odhady) celkem 285 000 199 000
2000 20 913 30 000 17 000 29 000 4 000 30 000 130 913
158
Příloha č.8 Pracovní list Pracovní list - konopí A) Botanická část 1. Doplňte text Konopí patří do čeledi _________________________. Její nejbliţší příbuzný je ____________________. Nejčastěji se uvádějí tři druhy této rostliny a to_________________________________________________________a___________ _____________. 2. K jednotlivým charakteristikám napište, o který druh konopí se jedná Rostliny tohoto druhu dosahají poměrně malé výšky, mají málo poměrně velkých listů a pravděpodobně pochází z Ruska __________________________________ Tato rostlina má minimum psychoaktivních látek, dosahuje aţ 4 metrů a má silný vláknitý stonek, který není příliš větvený _________________________________________ Poslední druh tvoří bohatě olistěné keříky, hojně se větví a obsahuje hodně psychoaktivních látek________________________
3. Rozhodněte, zda jsou tato tvrzení pravdivá. Konopí tvoří pouze dvoudomé formy.
ano - ne
Samčí rostliny jsou větší, větví se více, tvoří silnější vlákna, mají výţivnější semena a obsahují více psychotropních látek.
ano - ne
B) Konopí v historii 4. Vyjmenuj alespoň 3 způsoby využití konopí v historii 1.___________________________________ 2. ___________________________________ 3.___________________________________ 5. Odkud pochází nejstarší známý důkaz o užití konopí člověkem, starý 10 000 let? 6. Odkud se dostalo konopí do Evropy? 159
7. Jak ovlivnil nástup komunismu po 2. světové válce drogovou scénu v ČR? 8. Kde byla vynalezena výroba papíru?
C) Konopné drogy 9. Doplňte do textu druh konopné drogy __________________ je forma konopné drogy, uţívají se její usušené okvětní lístky, které mohou být smíchány s většími listy. __________________ je vlastně konopná pryskyřice, která vznikla zpracováním rostliny dvěma moţnými způsoby a to buď mlácením, nebo třením palic konopí rukama. 10. Co znamená pojem akutní intoxikace konopnou drogou a jak se nejčastěji projevuje?
11. Proč se o konopí říká, že funguje jako „zesilovač“?
12. Vyjmenujte alespoň 6 zdravotních rizik, která jsou spojená s dlouhodobým užíváním konopných drog 1. 2. 3. 4. 5. 6.
160
13. Doplňte text Teorie, která předpokládá, ţe uţití jedné specifické drogy, zvyšuje riziko k přechodu další, (zpravidla tvrdší), droze se nazývá ________________________________________________
D) Konopí jako lék 14. Doplňte text Konopí jako lék můţeme uţívat ve třech variantách, buď přímo konopí orálně, můţeme inhalovat konopný kouř, přičemţ inhalování aktivních látek bez procesu hoření můţeme dosáhnout pouţitím _____________________, dále můţeme uţívat farmaceuticky vyráběný výtaţek z konopí Sativex, který obsahuje ______________ a _________________.Poslední moţností je synteticky připravené Δ9-THC, nazvané______________________________. 15. U kterých nemocí, může konopí pomoci?
E) Hospodářské vyuţití 16. Jaké jsou hospodářské výhody konopí, při jeho pěstování? 1. 2. 3. 4.
17. Konopí je možné využívat v řadě oblastí, napiš alespoň 7 způsobů jeho využití 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
161
18. Přiřaďte k sobě správně název a definici 1. částečná dekriminalizace
a) legislativní systém, který zakazuje nabídku konopí a uvaluje trestní sankce na jednotlivce, kteří přechovávají nebo uţívají konopné drogy v jakémkoliv mnoţství
2. legalizace
b) právní systém, ve kterém není prosté drţení nebo uţívání jakéhokoli mnoţství konopných drog trestným činem
3. úplná dekriminalizace
c) legislativní systém, který zakazuje nabídku konopí a uvaluje trestní sankce na jednotlivce, kteří přechovávají nebo uţívají konopné drogy v jakémkoliv mnoţství
4. prohibice
d) konopí by bylo vyjmuto ze seznamu zakázaných látek
19. Doplňte text Od 1.1.2010 není podle nového zákonu v České republice trestným činem ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ____________________ hrozí však za to pokuta aţ 15 000 kč a zabavení daného materiálu. Trestním činem stále je ______________________________________________________________________ ______________________________________________________________________ ____________________
162
Příloha č.9 Didaktický test Konopí – test 1. Doplňte text Konopí patří do čeledi _____________. Nejčastěji se rozděluje na tři druhy a to ____________________, ______________________ a ____________________. 2. Napište, o který druh konopí se jedná: Výška tohoto druhu dosahuje aţ 4 metrů, má silný, vláknitý stonek a minimální mnoţství psychoaktivních látek. 3. Zakroužkujte správnou odpověď (správná je vždy pouze jedna varianta) Konopí tvoří a) pouze jednodomé formy b) pouze dvoudomé formy c) tvoří jednodomé i dvoudomé formy
Samčí rostliny konopí a) jsou větší neţ samičí, větví se více a tvoří silnější vlákna b) jsou menší neţ samičí, větví se méně a tvoří slabší vlákna c) samčí a samičí rostliny vypadají stejně
Plodem konopí je: a) oříšek b) obilka c) naţka d) peckovice
Hlavní psychotropní látkou v konopí je: a) kanabidol b) Δ9-tetrahydrokannabinol c) kanabidiol
4. Charakterizujte, co znamená potence konopí
5. Vyjmenujte alespoň 4 formy využití konopí v historii: 1. 2. 3. 4.
163
6. Vysvětlete pojem akutní intoxikace konopnou drogou a uveďte alespoň 5 možných projevů 1. 2. 3. 4. 5.
7. Přiřaďte k sobě správně typ drogy a její definici 1. marihuana
a) usušená směs získaná z odřezaných vrcholků rostlin, původně sbíraných ve volné přírodě
2. hašiš
b) květy s okvětními lístky usušené samičí rostliny konopí, které mohou být smíchány s většími listy
3. chatsraki
c) konopná pryskyřice, vzniká zpracováním zralých květů samičích konopných rostlin dvěma moţnými způsoby
4. bhang
d) vylouhované konopí v parfémovaném sirupu, nebo alkoholu, dochucené anýzem
8. Jaké faktory mají vliv na prožívání intoxikace konopnou drogou?
9. Vysvětlete pojem „bad trip“
10. Jaká zdravotní rizika představuje dlouhodobé užívání konopných drog?
164
11. Jak se nazývá teorie, která nabízí určitou alternativu k teorii vstupní drogy?
12. Sativex je a) výtaţek z konopí, který obsahuje THC b) výtaţek z konopí, který obsahuje THC a CBN c) výtaţek z konopí, který obsahuje THC a CBD d) synteticky vyrobené THC 13. Napište alespoň 4 choroby, u kterých může konopí pomoci 1. 2. 3. 4.
14. Konopí je možné využívat v řadě oblastí, napiš alespoň 7 způsobů jeho využití. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 15. Přiřaďte k sobě správně název a definici 1. částečná dekriminalizace
a) legislativní systém, který zakazuje nabídku konopí a uvaluje trestní sankce na jednotlivce, kteří přechovávají nebo uţívají konopné drogy v jakémkoliv mnoţství
2. legalizace
b) právní systém, ve kterém není prosté drţení nebo uţívání jakéhokoli mnoţství konopných drog trestným činem
3. úplná dekriminalizace
c) legislativní systém, který zakazuje nabídku konopí a uvaluje trestní sankce na jednotlivce, kteří přechovávají nebo uţívají konopné drogy v jakémkoliv mnoţství
4. prohibice
d) konopí by bylo vyjmuto ze seznamu zakázaných látek
165
16. Od 1.1.2010 platí nový trestní zákon, který se týká konopí, pokud někdo drží 13 g marihuany, jaký postih mu hrozí?
166
