ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku
Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . zá í 2006
Hradby ve Znojm pot ebují opravy Znojmo - Jedine n dochované znojemské hradby, které proslavily toto m sto, se rozpadají. Nemohou za to vandalové, ale sama p íroda. Okrouhlý bastion m stského opevn ní na severní p ístupové cest do centra Znojma už p ipomínal z íceninu. „Ze se naklán la, byla prasklá a p sobením vody, v tru, náletových rostlin a d evin byla její struktura už natolik narušena, že jsme rozhodli o oprav . Navíc hrozilo nebezpe í, že by se po nadcházející zim mohla úpln z ítit," konstatovala vedoucí odboru školství a kultury na znojemské radnici Marie ejková. Stažení rozpadající se stavby ocelovými táhly podle ní vyjde m stskou kasu asi na sedmdesát tisíc korun. S opravami se za alo po vinobraní, kdy d lníci rozebrali poškozenou ást zdi. Bastion, který hrozil z ícením, by m l být opravený do konce tohoto týdne. (dr) B D 26.9.2006
Zni enou památku opraví do roka Bruntál - Chátrající památka v centru Bruntálu by m la b hem p l roku zcela zm nit sv j vzhled. Po létech devastace eká tam jší spole enský d m kone n oprava. Objekt je jednou z dominant m sta už od roku 1881, v roce 1963 byl za azen do seznamu kulturních památek. Na za átku devadesátých let minulého století se dostal do soukromých rukou, nový majitel jej ale nechal zpustnout a léta jej obývali pouze bezdomovci. Pak jej koupilo m sto, ale scházely peníze na rekonstrukci. Letos vedení radnice kone n zajistilo financování oprav. "Práce na rekonstrukci Spole enského domu v Bruntále pomalu za ínají, stavební firma již prostory objektu vyklízí a p ipravuje k vnit ním i venkovním úpravám. M sto Bruntál také vyhlásilo výb rové ízení na pronájem objektu," informoval mluv í m stského ú adu Ji í Ondrášek. Místní stavební firma, která vyhrála ve výb rovém ízení, spole enský d m opraví za necelých 81 milion . Podle smluvního termínu by rekonstrukce m la být dokon ena v první polovin p íštího roku. Bruntál už vyhlásil i zám r na pronájem budovy, v níž bude mimo jiné sportovní centrum s barem, bowling, fitness, kade nictví, restaurace a dva spole enské sály. (ot) BaKD
Gymnázium má novou fasádu Valašské Mezi í í - Lešení, které od kv tna obepínalo zdi Gymnázia Františka Palackého ve Valašském Mezi í í, zmizelo. Památkov chrán ná novorenesan ní budova z roku 1875 získala novou fasádu. "Skon ila záv re ná etapa rekonstrukce, jakou historická školní budova nepamatuje," konstatoval editel Jan Tr ka. Stavební úpravy za aly p edloni, kdy se uskute nila kompletní vým na strop , sanace zavlhlého zdiva, obnova školní jídelny v etn technologických za ízení a oprava st echy spojená s vým nou krytiny. Letos na n navázala obnova fasády. "Celkové náklady inily p ibližn sedmdesát šest milion korun," uvedl mluv í mezi í ské radnice Josef Beneš. Nyní chybí jen oprava dvoupodlažního pavilonu, jehož rovnou st echou zatéká do u eben a t locvi ny. Kv li jednoduchým okn m bude navíc nutné objekt zateplit. (ed) VD 15.9.2006
1
Boj o madonu vázne Rakušané nejspíš nemíní vrátit ukradenou sochu Olomouc - Ve Vídni byla objevena vzácná gotická socha madony, kterou n kdo p ed deseti lety ukradl z kostela v Cholin . Problém je v tom, že Rakušané zatím nemíní sochu vydat zpátky na Moravu. V tomto ohledu bohužel nic zásadního nezm nila ani prosba hlavy katolické církve na Morav . Olomoucké arcibiskupství p ed asem napsalo na adresu vlivných osobností v Rakousku, aby se zasadily o navrácení unikátní sochy madony s dít tem z kostela v Cholin , kterou p ed deseti lety ukradli zlod ji a policie ji letos vypátrala u starožitníka ve Vídni. Bezúsp šn . Výzvy doposud z staly bez odezvy. Do jednání s rakouskou stranou se proto vloží právníci. "Obrátili jsme se na kardinála, primátora Vídn , policejního inspektora, památká e i eské velvyslanectví, aby se dostalo do širšího pov domí, že takový lov k m že v Rakousku obchodovat," uvedl František Srovnal z olomouckého arcibiskupství. " Vyzývali jsme k podpo e snah o vydání sochy. Neozval se nikdo," dodal. Starožitník odmítá sochu z 15. století ocen nou na ty i miliony korun vydat. Podle informací arcibiskupství bude v p ípad jejího navrácení do eska požadovat odškodn ní. " Nechal se slyšet, že sochu zrestauroval a za to bude chtít pat i ný obnos," podotkl Srovnal, který se spolu s fará em z Choliny již n kolik týdn chystá do Vídn . " Termín se neustále posouvá," podotkl. Vzácné soše ale našt stí žádné riziko nehrozí, nebo je v sou asnosti uložena v depozitá i víde ského soudu. Navrácení cholinské madony eší ministerstvo kultury. To podle posledních informací p ipravuje smlouvy s právníky, kte í za nou kauzu ešit. Podle zkušeností ministerstva trvá navrácení odcizených kulturních památek m síce i roky. " Navíc je komplikuje v rakouském právním ádu velmi silný institut tzv. nabytí v dobré ví e," upozornila již d íve mluv í ministerstva Ludmila Kadrnková. (tau) OD 27.9.2006
Lidé si p ejí, aby byl Zlín zapsán na seznam UNESCO Podle n kterých politik a architekt by si m sto zasloužilo zápis do seznamu památek kulturního d dictví UNESCO. „Zlín je výjime ný svou architekturou. Díky zápisu do UNESCO se poda í toto historické d dictví zachovat,“ je p esv d ena zlínská senátorka Alena Gajd šková. Ve sv tovém m ítku zcela unikátní architekturou se m že už od dob svého rozkv tu ve dvacátých a t icátých letech minulého století chlubit krajské m sto Zlín. M že za to p edevším geniální podnikatel a legendární obuvník Tomáš Ba a, který stav l budovy ve funkcionalistickém stylu - od své fabriky, p es nemocnici až po domky pro zam stnance. „Zlín je z hlediska své architektonické a urbanistické historie sice mladé m sto, unikátní funkcionalistický styl ale ur it pat í ke skvost m, které zasluhují zvláštní pozornost a pé i,“ je p esv d en zlínský primátor Tomáš Úlehla. O zápisu se kdysi už mluvilo, doba však uzrála teprve nyní Údolí Zlína dominuje nákladn a precizn zrekonstruovaná budova takzvaného mrakodrapu, který postavil Jan Antonín Ba a jako sídlo své firmy. Cenná je také erstv opravená budova Malé scény nebo tvrti nezam nitelných ba ovských domk , nap íklad Letná i Zálešná. O možnostech zápisu m sta na seznam památek sv tového kulturního d dictví se ve Zlín mluvilo už p ed t emi lety. Vedení radnice tehdy nakonec od této myšlenky upustilo. Te je tomu naklon n ale i zlínský primátor Tomáš Úlehla. Pro rozvoj m sta bylo d ležité, že výstavba nevznikala nijak živeln , ale podle p edem d kladn rozmyšlených urbanistických návrh , na nichž se podíleli významní architekti, jako byli nap íklad Kot ra, Karfík, Gahura a Lorenc. Zájem o vývoj architektury ve Zlín projevil i guru funkcionalismu Le Corbusier. Jedine ným se ve m st jeví sepjetí architektury a zelen . Velké plochy uprost ed m sta pat í park m, v nichž svoji oázu najdou malé d ti na udržovaném h išti, studenti, posedávající na trávníku, i unavení chodci, odpo ívající na etných lavi kách. Rozkvetlé záhony zdobí mimo jiné také dv hlavní zlínská nám stí, nám stí Míru a nám stí Práce. Ve Zlín se snoubí moderní architektura s koncep n pojatou zelení, ímž m sto z stává ojedin lým, promyšleným p íkladem urbanizmu minulého století. Radnice obnovuje historické budovy Zlínská radnice v rámci snah o zachování unikátní architektury p ed asem zahájila p em nu jednoho ba ovského domku v centru m sta na muzeum. Domek je sou ástí m stské památkové zóny, návšt vník m by se m l otev ít na za átku p íštího roku. „Domek by m l vypadat tak, jako by tam lidé žili, jen t eba práv odešli do práce nebo za zábavou. M l by tam být dobový nábytek, nádobí i oble ení,“ ekla nám stkyn zlínského primátora Irena Ondrová.
2
M sto plánuje i zm nu Domu um ní, kde dnes sídlí Filharmonie Bohuslava Martin , z n hož by se m l stát op t památník Tomáše Bati. Autorem unikátního objektu, který pat í k nejcenn jším ba ovským stavbám ve m st , byl architekt František Lydie Gahura. Momentáln existuje více možností, jak objekt opravit. V jednodušší variant se po ítá s tím, že se jeho prostory vyprázdní a vystaví se v n m rekonstruované letadlo, ve kterém Ba a havaroval, a ješt n které další v ci. V tomto p ípad by se budova nemusela ani vytáp t. Dražší varianta by znamenala zdvojení plášt , v památníku by mohla být t eba také expozice zlínské architektury Magistrát také opravuje historicky cennou budovu Malé scény, která byla postavena podle návrhu architekta Vladimíra Karfíka z roku 1936. Rekonstrukce funkcionalistické budovy je rozvržena na n kolik let. V první fázi m sto k objektu p ipojí dvoupodlažní p ístavbu, kde má být sklad kostým a kulis, šatny pro herce, sociální za ízení a strojovna vzduchotechniky. Celková oprava, které se Malá scéna do ká po více než padesáti letech, p ijde asi na šedesát milion korun. Objekt p vodn sloužil jako obchodní a spole enský d m. Dnes v n m sídlí mimo jiné Základní um lecká škola ve Zlín . (Mialn Libiger) MFD 29.9.2006
Petice byla úsp šná, kino se bourat nebude Zastupitelé zrušili rozhodnutí o demolici areálu Valašské Mezi í í - Petice obyvatel, kte í žádali zastavení p ipravované demolice letního kina ve Valašském Mezi í í, byla úsp šná. Mezi í ští zastupitelé v era zrušili své rozhodnutí z letošního dubna a navrhli nejnutn jší kroky k zajišt ní bezpe nosti návšt vník areálu. Další rozhodování o využití kina nechali na zastupitelstvu, které vzejde z íjnových komunálních voleb. "V nejbližší dob pozveme statika, aby posoudil, které prvky v areálu letního kina jsou zdraví a životu nebezpe né, a necháme je odstranit. Náklady pokryjeme z havarijní rezervy v m stském rozpo tu. Bude- li to nutné, omezíme také vstup ve ejnosti do areálu," vysv tlil nutné kroky starosta Valašského Mezi í í Ji í Kubeša. V erejší rozhodování ale nebylo v bec jednoduché. "Hlasování p edcházela vým na názor mezi p íznivci a odp rci demolice areálu, který je tém deset let mimo provoz," vysv tlil mluv í mezi í ské radnice Josef Beneš. "Vynaložili jsme t i sta tisíc korun na studii, hledající soulad mezi provozem letního kina a požadavky orgán památkové pé e a ochrany p írody, které s jeho umíst ním v parku zapsaném do seznamu nemovitých kulturních památek nesouhlasí," sd lil místostarosta Bohdan Mikušek. Dále p ipustil, že z letního kina lze odstranit nebezpe né prvky a jeho další osud ponechat na p íštím zastupitelstvu. "Odstran ní konstrukce lavi ek, promítací kabiny a toalet se rovná p vodnímu rozhodnutí o demolici. Obnova areálu bude administrativn i finan n velmi náro ná," podotkl len peti ního výboru Marek Irgl, jemuž by nevadilo, kdyby letní kino bylo ur itou dobu zakonzervováno a zajišt no proti vstupu. Tento stav bude trvat nejmén p l roku. ALEXANDRA BURŠÍKOVÁ VD 22.9.2006
V P íkazích našli st edov ký sklep P íkazy - Takzvaný loch neboli st edov ký sklep objevili archeologové b hem pr zkumu Kamení kova gruntu v hanáckém skanzenu v P íkazích. Velký zahloubený objekt, který p vodn sloužil jako zásobovací prostor, byl zasypán v patnáctém století. Podle archeolog jde o významný nález. „Podobný loch, také tesaný do sprašového podloží, byl již v devatenáctém století objeven nap íklad v nedalekém Nákle. V P íkazích je to vlastn první nalezený st edov ký objekt. V místní ciheln byly ovšem již p i d ív jších vykopávkách nalezeny nap íklad poz statky prav kého osídlení,“ ekl Richard Zatloukal z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Archeologové podle n j na unikátní prostory narazili p i obnov budovy vým nku Kamení kova gruntu, pod níž provád li sondu. P i práci objevili také zlomky keramiky. Vým nek bude v budoucnu sloužit návšt vník m Expozice lidové architektury jako sociální za ízení. (roh) MFD 29.9.2006
Chrám ve K tinách dostává nový kabát Mezi nebem a zemí Horolezci se št tky a kbelíky barev ovládli chrám ve K tinách. Fasáda je opravená, te jí dávají nový nát r. DBl 6.9.2006
3
Nemocnice cht la opravit zámek, zatím ale nem že Paskov - Jedine ný barokní zámek v Paskov na Frýdecko-Místecku má pohnutou minulost. Bohužel se zdá, že jeho budoucnost bude z ejm ješt pohnut jší. Cenná stavba je totiž už dva roky opušt ná a pomalu chátrá, p estože je zapsaná na seznamu státem chrán ných památek. Vlastníkem památky je p itom práv stát, p esn ji e eno státní Fakultní nemocnice Ostrava, která zámek zhruba p l století využívala k lé b pacient s rakovinou. Nevyhovující technický stav historické budovy ale nakonec donutil zdravotnické za ízení, aby pacienty v roce 2004 p est hovalo z lé ebny do nemocni ního pavilonu v Ostrav Porub a pustilo se do rekonstrukce zámku. Nemocnice už má hotový projekt, podle kterého by m l zámek po opravách op t sloužit pacient m: t m, které už vzhledem k pokro ilému stádiu rakoviny léka i nemohou vylé it, ale mohou jim poskytnout takzvanou paliativní pé i. „Po ítali jsme s tím, že stavební práce za neme už letos. Poda ilo se nám totiž získat peníze na rekonstrukci ze státního rozpo tu,“ íká mluv í ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný. Nad jné vyhlídky zámku ale vzáp tí sám kalí slovy: „V této chvíli je bohužel jasné jen to, že letos rekonstrukce rozhodn neza ne. A co bude dál? To zatím nikdo neví.“ Problém podle Oborného paradoxn vyvstal ve chvíli, kdy se ke slovu dostali památká i. (les) MFD 27.9.2006
Depozitá získá vybavení za miliony Olomouc - Nové vnit ní vybavení za 32 milion korun hodlá Olomoucký kraj po ídit do depozitá e Vlastiv dného muzea v Olomouci, který v sou asné dob prochází rozsáhlou rekonstrukcí. S žádostí o peníze se hejtmanství obrátí na fondy v Norsku. Ze stejného zdroje již kraj získal peníze i na opravu historického objektu depozitá e, která si vyžádá 95 milion korun. „Budova byla pro muzejní sbírky upravovaná n kdy v padesátých letech a neodpovídá prostorov ani vybavením. Pro takové množství exponát zde bylo málo místa. Ležely v depozitá ích zaprášené, protože se s nimi nedalo ani hýbat,“ popsala p ed zahájením úprav situaci editelka Vlastiv dného muzea Miloslava Hošková. „Regálový systém pro uložení sbírkového fondu z 19. století již dosloužil. Vypracovali jsme proto projekt na nový úložný systém a rozhodli jsme se p ihlásit do norských fond . M žeme z tohoto zdroje získat až 85 procent celkových náklad ,“ uvedl nám stek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Horák. Rozsáhlá rekonstrukce barokní budovy v centru m sta, která byla vyhlášena kulturní památkou, za ala na konci roku 2005. P edpokládaná cena rekonstrukce je 95 milion korun, z norských fond kraj získal 60 milion . Stavba bude pokra ovat i p íští rok, poté se za ne s obnovou interiéru. Podle vedoucího odboru kultury olomouckého hejtmanství Jind icha Gar ice má Vlastiv dné muzeum v Olomouci t etí nejv tší sbírkový fond v eské republice. Jeho nejv tší ást se nacházela práv v budov , která už léta volala po oprav . Jde nap íklad o historický fond, numismatické sbírky i militárie. Povahou sbírkového fondu v oblastech prehistorie, historie a sou asnosti v oblasti spole enských v d a p írodov dných obor odbornou prací pokrývá olomoucké muzeum nejen st ední Moravu, ale širší území s p esahy do zahrani í. ( TK) MFD 11.9.2006
Bahno opustí rybník potrubím Lednice - P íští rok by mohly za ít práce na odbahn ní Velkého zámeckého rybníku v Lednici. „Práce p ijdou na asi 80 milion korun, p i emž ministerstvo je p ipraveno se na nich finan n podílet,“ ekl nám stek ministra životního prost edí František Pojer. Velký zámecký rybník je jednou z dominant lednického zámku, ale hrozí jeho úplná zkáza. Rybník leží v centru parku, rozkládá se na 26 hektarech a je na n m 12 ostrov . Po napoleonských válkách jej vybudovali francouzští zajatci. V minulosti se zapomínalo na jeho údržbu. Bahno zhoršuje kvalitu vody. Kv li n mu vodní plocha postupn zar stá. „Pokud se rybník neodbahní, m že zm nit svoji podobu,“ upozornil správce lednického parku Oto Bernad. Navíc je podle n ho nutné zpevnit b ehy ostrov . Problémem byl dlouho nedostatek financí. Nyní ovšem ministerstvo životního prost edí památká m slíbilo, že jim s odbahn ním Velkého zámeckého rybníku v Lednici pom že. Rybník tvo í p írodní rezervaci, ve které žije kriticky ohrožený pták kvakoš no ní. Vodní dílo proto není možné vypustit
4
a bagry bahno odt žit. Mohlo by to zni it celý tento biotop. Navíc by nákladní auta vyvážející bahno poškodila park. Památká i našli zp sob, jak problém vy ešit. Bahno by mohl p ímo ve vod odsávat speciální bagr. Bláto by se vytvo eným potrubím dostávalo p es park na místo, kde by jej bylo možné bezpe n nakládat a odvážet. „Rybník si tuto pé i kv li turist m zaslouží,“ dodal Bernad. ( TK) MFD 11.9.2006
Kojetín vrací hotelu lesk a slávu Kojetín - Hotel Pivovar v Kojetín . D íve chlouba m sta, dnes ruina. To vše by se však m lo do léta p íštího roku zm nit. Zdejší radnice totiž vrací této kulturní památce podobu, jakou m la na za átku minulého století. „Budova byla d íve symbolem pohostinství a ubytování v Kojetín a my jsme si ekli, že by bylo škoda, aby úpln zpustla,“ íká Ji í Šírek, místostarosta kojetínské radnice, které se nakonec na objekt poda ilo sehnat peníze z Evropské unie. A co bude s touto kulturní památkou dál? „V objektu ur it zachováme víceú elový sál a stravovací a ubytovací zázemí s padesáti l žky. Prostorné nádvo í využijeme k venkovnímu posezení s grilem a na své si p ijdou p íznivci hry petanque. V hotelu vznikne rovn ž nová restaurace s vinárnou a denním barem, pivnice i jídelna,“ doplnil Šírek, podle kterého byli v tomto kojetínském hotelu naposledy ubytovaní hosté koncem osmdesátých letech minulého století. „Od roku 1991, kdy Hotel Pivovar pat í na Seznam kulturních památek ministerstva kultury, se v budov vyst ídalo n kolik majitel , až ji nakonec p ed p ti lety od správce konkurzní podstaty koupila kojetínská radnice. Dali jsme za ni zhruba 3,5 milionu korun,“ vzpomn l místostarosta. Rekonstrukce celé kulturní památky podle n j p ijde na šestat icet milion korun. Dvacet ty i milion pokryje dotace z Evropské unie a Olomouckého kraje, zbytek musí zaplatit m sto ze svého rozpo tu. „Už jsme si vy ídili úv r, pot ebné peníze z Unie totiž dostaneme v okamžiku, až p estavbu dokon íme. Ješt p edtím však budeme muset hledat vhodného nájemce. Nedokážu si totiž p edstavit, že by hotel provozovala radnice,“ dodal Ji í Šírek. (roh) MFD 9.9.2006
Restaurátor vracel lesk kle ícímu mnichovi Vyškov - Nad hlavním vchodem do H bitovního kostela visí freska znázor ující kle ícího mnicha. Velkou ást tohoto léta k ní po lešení i po žeb íku šplhal pražský restaurátor Jakub Kándl. Snažil se jí dát p vodní lesk a krásu. V minulých desetiletích ji nepošramotil jen zub asu, ale i nevhodné stavební úpravy. „Tak ka p es celou fresku se táhla svislá prasklina zakrytá cementovou omítkou, která navíc zašpinila i malbu v jejím okolí. A hodn poškozená byla malba i u okraje štukového rámu,“ íká restaurátor. „Cement jsem musel vyškrábnout, prasklinu znovu vytmelit a domalovat,“ popisuje, co mu na fresce dalo nejv tší práci. Žije sice až u Prahy, ale protože v posledních týdnech d lal i na kostele Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích, nast hoval se na léto do Brna. „V brn nském kostele jsem restauroval nást nné malby v interiéru a ve Vyškov jsem trávil asi t i dny v týdnu,“ íká. Je mu dvaat icet a p iznal, že ho celkem p íjemn p ekvapilo, že mu tuto práci vyškovská radnice sv ila. „Moc si toho vážím, pat ím ješt k mladší generaci restaurátor a jsme tak trochu ve stínu našich starších koleg ,“ dodal. Vyškovská radnice ho nejprve požádala o restaurátorský pr zkum a pak se rozhodla, že mu sv í i opravu fresky. Podle pr zkumu soudí, že freska je mladší než kostel, který byl postavený na po átku 17. století. Jak freska vypadala p ed poškozením, se dozv d l z fotografie, kterou získal od památká . Mnich v hn dém hábitu, z jehož tvá e vyza uje ur itá asketi nost, kle í v krajin s kostelem a do levého dolního rohu autor namaloval knihu s lebkou. (vha) MFD 4.9.2006
Do kostelní v že se vrátily zvony BOHUMÍN - Kostelní v ž ve Starém Bohumín získala po šedesáti letech dva nové zvony. Nejstarší památka na území Bohumína, farní kostel Narození Panny Marie ve Starém Bohumín , p išla o celkem t i své zvony za války, skon ily v n meckých kostelích. Obyvatelé Starého Bohumína vyhlásili sbírku a poda ilo se jim shromáždit zatím peníze na dva zvony. V sobotu tyto zvony vysv til fará . (lík) MFD 11.9.2006
5
Hrad opravují i Japonci Na Cimburk se sjeli brigádníci ze t í kontinent * Za ala také tv r í dílna Kory any - Na opušt ném hrad Cimburk u Kory an na Krom ížsku je živo. Památka prochází rekonstrukcí, sou asn se na hrad koná až do 10. zá í tv r í dílna Hrad Cimburk. „Ob akce vznikaly nezávisle na sob , protože ale spolu tematicky souvisejí, rozhodli jsme se je spojit,“ uvedl kastelán hradu Petr Svoboda. Oprav hradu se ú astní desítka mladých lidí ze t í kontinent . „Nejvzdálen jší brigádníci p ijeli z Japonska a Kanady, mezi dobrovolníky nechybí ani Francouzka i Ukrajinka. Brigáda za ala na konci srpna a potrvá až do 12. zá í,“ uvedl kastelán hradu Petr Svoboda. Práce, zábava i tv r í dílna P i oprav hradu se pomocníci zapojí p edevším do prací spojených s restaurováním unikátní hradní kaple a sklepa pod takzvanou šíjovou hradbou. B hem pobytu pomohou i s archeologickým pr zkumem nebo si vyzkoušejí tradi ní tesa ské a zednické stavební technologie. Aktuální práce jsou podle kastelána zam eny na restaurování hradní kaple, která pochází z luxusní lucemburské p estavby a nemá obdobu na žádném jiném eském nebo moravském hrad . Práce ve sklep pod takzvanou šíjovou hradbou jsou zam eny dv ma sm ry. Prvním cílem je sanace hradby, jejíž ást se po zv trání skalního podloží ocitla ve vzduchu. Ve druhé ásti se po ítá s vytvo ením sklepní galerie v nov upraveném historickém prostoru. Na brigádníky ovšem ne eká jen práce, ale i bohatý doprovodný program. „Podívají se do Krom íže, kde si prohlédnou nap íklad zámecké zahrady, vypraví se i na nedaleký hrad Buchlov,“ podotkl kastelán. Tv r í dílna Hrad Cimburk je sou ástí mezinárodního projektu Conserve the Beauty of European Monuments for future generations. Program zahrnuje p ednášky, workshopy i praktické ukázky, d ležitou sou ástí akce jsou dobrovolné práce na záchran hradu. Tv r í dílnu spolufinancovanou z programu Culture 2000 Evropské unie organizuje ob anské sdružení Polypeje, které se o záchranu hradu stará více než deset let. „Cílem projektu je jednak rozvoj znalostí a vým na zkušeností s restaurováním, ale i oprava hrad , které jsou do n j zapojeny,“ up esnil Petr Svoboda. B hem tv r í dílny k dosavadním brigádník m p ibudou ú astníci z Polska, Slovenska a Itálie. Na Cimburk p ijedou i lidé z neziskových organizací, kte í se starají o podobné památky, jako je Cimburk, a také profesionální památká i. „Nejvíc živo by m lo být na hrad o víkendu, kdy se tady sejde kolem padesáti lidí,“ doplnil Svoboda. Do projektu Conserve the Beauty of European Monuments for future generations krom moravského Cimburku pat í i slovenské hrady Lietava a Oponice, polský hrad Chudow a tvrz Wierzna a také n kolik hrad na Sicílii. (Blanka Šmejdovcová) MFD 5.9.2006
P tina zámk chátrá Památká i mají strach, že k ohroženým kulturním památkám brzy p ibudou další Hoš álkovy - Historických zámk , které pat ily ješt po átkem minulého století k dominantám tém dvou stovek obcí a m st na území Moravskoslezského kraje, stále ubývá. „Ješt po roce 1945 stálo v kraji 169 zámk . P es šedesát z nich už dnes ale neexistuje - rozpadly se,“ íká ubica Mizerová z Národního památkového ústavu v Ostrav . „Stejný osud bohužel hrozí také dalším zámk . Asi p tina ze sou asných 105 zámk totiž chátrá,“ vypo ítává ubica Mizerová. N které zámky, jako nap íklad zámek v Hradci nad Moravicí na Opavsku, jsou dávno chloubou regionu. Další se jí staly až v poslední dob díky nákladné rekonstrukci. Ve ejnost tak má nyní op t p ístup nap íklad na opravené zámky v Kunín na Novoji ínsku nebo v Linhartovech na Bruntálsku. Koná se tam ada akcí. ást kulturního d dictví však dál chátrá, p estože zámecké objekty jsou zapsány v seznamu chrán ných památek. Historikové zam ení na ochranu památek mají navíc obavu, že po et ohrožených zámk v kraji brzy ješt vzroste. D vod? Sou asní majitelé objekty nevyužívají a neinvestují do jejich údržby, ani nemohou najít solventního kupce, což se týká nap íklad zámk ve Fulneku i Hnojníku. Další se chystají dosud využívaný zámek opustit. Osud památek p itom není lhostejný nejen lidem, kte í dohled nad nimi mají v popisu práce, ale i ad dalších obyvatel kraje. „Je mi líto chátrajících zámk . Musíme se starat o jejich záchranu. Když je necháme spadnout, co nám z stane?“ ptá se ostravská histori ka v d chodu Pavla Levá a sama odpovídá: „Jen paneláky a cihlové domy.“ Oprava v tšiny ze zchátralých zámk ale vyžaduje desítky až stovky milion korun, které chybí jak jejich sou asným vlastník m, tak potencionálním zájemc m o n . A to je d vod, pro ada
6
historických objekt dodnes marn eká na nového pána, který by jim vrátil zašlou slávu, nebo alespo p vodní lesk. K zámk m, které už jsou k mání a ekají na využití, brzy p ibudou další. Nap íklad zámek, který dosud slouží sociálním ú el m v obci Hoš álkovy na Bruntálsku. Mentáln postižené ženy eká st hování do nového sídla a vlastník zámku - krajský ú ad - už nabídl objekt k prodeji. Žádní zájemci však zatím nejsou. „Obávám se, že pokud zámek nenajde využití, rychle zchátrá a pak spadne,“ netají ubica Mizerová. (Ivana Lesková) MFD 6.9.2006
Z stane ve Štítech stará cihelna? Štíty, Olomouc - Olomou tí památká i navrhli zapsat cihelnu ve Štítech na Šumpersku na seznam nemovitých kulturních památek. Podle Ireny Blažkové z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu se jedná o ojedin lou technickou stavbu s p vodním vybavením – pecí s tzv. klikatým vedením ohn , která se v R objevuje jen sporadicky, kolovým mlýnem nebo mísidlem. Cihelna v ulici Na Pilníku z roku 1911 byla až do roku 2004 v provozu, od té doby však podle I. Blažkové není udržovaná a nap íklad její komín je již zna n naklon ný. Sou asný vlastník, eskobud jovická firma Weinerberger, cihlá ský pr mysl, m la v úmyslu objekt demolovat. (zdroj NPÚ Olomouc) IT 5.9.2006
Michalské schody ekají kamery a reklamace Olomouc - Stav Michalských schod v Olomouci spojující park a centrum m sta je dva roky po oprav op t neuspokojivý. Krom sprejer je ni í i zbytková vlhkost. "Je nám to opravdu líto. Na toto romantické zákoutí jsme se snažili upozornit i svými koncerty. M li jsme pak pocit, že práv díky nim se m sto k rekonstrukci schodišt odhodlalo," ekl po adatel koncert a zastupitel za Stranu zelených Pavel Andrš. Lenka Prošková z m stské policie potvrdila, že strážníci uvažují i o nasazení mobilního kamerového systému. "Kamery jsou opravdu malé a mohly by situaci áste n vy ešit," nazna ila. Podle Václava Šnajdra radnice uvažuje i o reklamaci stavebních prací. "Bu je to zbytková vlhkost, nebo nekvalitní práce. Záruku máme standardní, tedy na p t let," ekl. Za rekonstrukci Michalských schod zaplatila radnice v dubnu 2004 p ibližn šest milion korun. OD 13.9.2006
Dobu kamennou nahradí asfalt a beton Prav ké nalezišt se p est huje do depozitá Vrchoslavice/St íbrnice - Dva protilehlé kopce na pomezí okres P erov a Prost jov rozvrtali archeologové. Na každém z nich se v dob kamenné usídlila jiná kultura. Za pár let p ejede jejich hroby dálnice. Na vrchoslavickém kopci leželi všichni poh bení muži na pravém boku, na st íbrnickém kopci na levém. U žen tomu bylo naopak, ale vždy jinak než na kopci naproti. "Takový byl rituál v mladší dob kamenné. Jde o kulturu se š rovou keramikou na vrchoslavické stran a kulturu zvoncovitých pohár na katastru obce St íbrnice," vysv tlil editel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Hroby, které tady archeologové se ty mi desítkami brigádník celé léto odkrývají, jsou staré více než 4000 let. Archeology nejvíce zajímají milodary zem elých, tedy keramika, zbran nebo šperky. Z t ch pak skládají mozaiku tehdejšího života. Mezi nejcenn jší pat í šest vlasových ozdob z ryzího zlata. "Tehdy se do n j ješt nepoužívaly p ím si jiných kov ," objasnil Peška. Pomáhají ale i zásobní jámy z vrchoslavického pahrbku a v nich nalezená keramika. "Ve St íbrnicích máme zatím odkryto asi šedesát míst. P edpokládáme ale, že celé poh ebišt je mnohem rozsáhlejší. Byl tady i jakýsi d m smutku, a dokonce existují stopy, které nasv d ují, že byl už v tehdejší dob vybrán vykrada i," odhaluje tajemství editel Peška. Záchranný archeologický výzkum na pomezí P erovska a Prost jovska p ed stavbou dálnice D1 považuje Peška za skv lou p íležitost, jak prozkoumat terasy nad í kou Haná. Nalezišt má n kolik desítek hektar . "To se naskytne jen p i velkých stavbách, ne p i kopání vodovodu," vysv tlil. Archeologové se na míst zdrží do podzimu. Nálezy pak p est hují do depozitá a laborato í a na jejich místo p ijdou stavba i. První auta tudy mají jet v roce 2009. (Pavel Kone ný) OD 2.9.2006
7
Zachra ují kostel i kolonádu M sto dv významné památky zachránilo v poslední chvíli, opravy ale stále nejsou u konce Vyškov - Vyškov se sice nem že pyšnit tolika kulturními památkami jako n která i menší m sta, ale úpln zlé to s nimi tady také nemají. A bude ješt lépe. Do krásy se v poslední dob klube nejen H bitovní kostel, který m sto p em nilo na koncertní a výstavní sí , ale i kolonáda v nedaleké zámecké zahrad . Ob památky už dokonce m ly namále. Kolonáda byla staticky narušená a za minulého režimu se dokonce uvažovalo o tom, že H bitovní kostel p jde k zemi. Podle n kterých Vyškovan se o jeho demolici uvažovalo i proto, že stojí hned za bývalým sekretariátem KS a církevní památka v jeho sousedství nebyla žádoucí. Kostel pat il kapucín m H bitovní kostel nechal postavit kardinál František Ditrichštejn na po átku 17. století. Byl sou ástí kláštera kapucín , v n mž údajn pobývalo 25 mnich . Císa Josef II. ho však stejn jako jiné kláštery nechal zrušit a v roce 1857 byl dokonce klášter stržen a okolní zahrada se p em nila na m stský h bitov. Kostel sice prošel n kolika p estavbami, ale i dnes je z n j patrné, že p edstavuje typickou architekturu kapucínského ádu, jejíž p sobivost spo ívá v jednoduchosti linií a sev enosti proporcí. Pr elí kostela zdobí freskový obraz sv. Františka, patrona kapucínského ádu, a na vstupním portálu jsou umíst ny i erby kardinála Ditrichštejna a biskupa Scharttenbacha. Opravy trvají už patnáct let H bitovní kostel je již dlouhou dobu odsv cený a nevlastní ho církev, ale m sto. „S jeho rekonstrukcí za alo v roce 1991 a nejprve homuselo staticky zajistit. Musely se sanovat i vnit ní a vn jší omítky a dostal mimo jiné novou st echu, okna, dlažbu, opravil se vstupní portál a dve e, k nimž p ibyla ješt kovaná m íž,“ uvedla mluv í vyškovské radnice Olga Mužíková. A i když to už vypadá, že rekonstrukce je hotová, emeslníci tady ješt nekon í. Musí ješt vybudovat p ístavek, ve kterém bude sociální za ízení, a u kostela vznikne i nové parkovišt . „Na zásah restaurátora ješt ekají i t i vzácné, p vodn zlacené barokní lustry, které jsou bohužel zcela rozlámány a prozatím uschovány. Pokud se poda í najít finance na restaurátorské práce, m l by se alespo ten nejv tší o pr m ru dva metry vrátil do kaple,“ uvedla mluv í. Odborníci nyní také eší, jak zkvalitnit v kostele akustiku. Je sice dobrá, ale je tady dlouhý dozvuk, trvá až deset vte in a to už by p i n kterých hudebních produkcích poslucha m mohlo vadit. Na kolonád bude i vyhlídka I kolonáda s antickými sloupy v zámecké zahrad nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí. „N které kamenné prvky byly dost poškozené a museli jsme je opravit nebo dokonce vym nit. Sloupy poškodilo vzlínání spodní vody, protože nemají izolaci,“ íká brn nský kameník Petr T ma. Budovu, která byla p istavena ke kolonád ze zadní strany, m sto nechalo zbo it již vloni a odstranilo se i p vodní kamenné schodišt . Místo n j se nyní vstupuje na st echu kolonády zdobenou balustrádami po to itém kovovém schodišti. P ístupná bude i pro návšt vníky a chodit po ní budou po d ev né podlaze ošet ené tak, aby ji déš nepoškodil. * Další plány Vybudovat p ístavek se sociálním za ízením Nové parkovišt Je nutná restaurace t í vzácných barokních lustr Musí se n co ud lat pro zlepšení akustiky v kostele. (Helena Vaculová) MFD 4.9.2006
U dálnice našli i poh ebišt VÝZNAMNÉ NÁLEZY. Nový úsek dálnice D1 z Vyškova do Vrchoslavic, který idi m ze Zlínského kraje urychluje cestování, je také cílem archeolog . Našli se tady památky z doby kamenné i bronzové a z ejm i z as ímské íše. Vrchoslavice - Rájem pro archeology je nyní stavba dálnice D1 z Vyškova do Lipníku nad Be vou. Nalezišt je pro odborníky unikátní hlavn svým rozsahem. Experti totiž u Vrchoslavic, kde se na dálnici napojují idi i ze Zlínska, zkoumají pás p dy široký sto metr a dlouhý až dva kilometry. Vedle stovky keramických nádob a jejich st ep , zlatých i jantarových ozdob a mnoha kostí i zachovalých skelet tu objevili nap íklad i velmi zachovalé zásobní jímky v te ovské kultury ze starší doby bronzové. Ješt starší jsou poh ebišt kultury se š rovou keramikou a kultury zvoncovitých pohár z pozdní doby kamenné. U blízkého potoka odborníci navíc odkryli i jámy patrn z doby ímské. Zatím ale nev dí, k emu p esn sloužily. „P i stavb dálnice, kdy se zkoumá široký a dlouhý pás p dy, je obrovská šance nahlédnout do celého pruhu prav kého území. Z toho m žeme výborn pochopit, jak tehdejší lidé žili. P i jiných vykopávkách máme území v tšinou omezené, tady je to takový celkový ez krajinou,“ vysv tlil šéf olomouckého archeologického centra Jaroslav Peška.
8
Zachovala se nádoba v te ovské kultury Do nalezených zásobních jímek lidé z v te ovské kultury ukládali zásoby, p edevším obilí. Jámy m ly kónický tvar a byly n kolik metr hluboké, s kruhovým p dorysem o pr m ru až n kolik metr . Když stavba i odvezli z míst, kde bude stát dálnice, úrodnou ernozem a objevila se žlutá hlína, jímky se p ipomn ly tmavší barvou. „Každá zásobnice m la ostrou hranu a rovné dno. My se domníváme, že tam tehdejší lidé ukládali p edevším obilí. Hloubení jim muselo trvat n kolik dn . Taková jímka se velmi rychle bortí, pokud o ni nikdo nepe oval. Sta ilo pár deš a bylo po ní. V jedné jám jsme p esto objevili tém neporušenou nádobu z keramiky. Z neznámého d vodu tam lidé nádobu nechali. Bude velmi zajímavé prozkoumat její obsah, mohlo by tam být nap íklad zuhelnat lé obilí, ale p i naší sm le tam asi nebude nic,“ zažertoval nad výkopem Jaroslav Peška. Celá kultura je pojmenovaná po obci V te ov na Hodonínsku, kde archeologové již d íve odkryli celé sídlišt . Ve Vrchoslavicích ale eká na odborníky jedna hádanka. V zásobních jímkách totiž našli i kosti. „Víme, že jímky ob as sloužily i jako naše dnešní popelnice. Zde se v nich ale objevují i lidské poz statky. Neumíme si to zatím vysv tlit. V n kterých jsou lidé pietn uloženi a poh beni i s milodary, jinde jsou kosti nebo lebky poházené v r zných úrovních,“ podotkl šéf archeologického centra Peška. Daleko v tší o íšek však odborníci eší o kousek dál, u pot ku, který tudy protéká. Odkryli zde asi šedesát obdélníkových, pom rn m lkých jam. Zatím v dí jenom to, že na dn ho el ohe a d evo bylo zakryté kameny. „Jsou to asi pece, i když netypické. Nejsme si zatím jistí, na co je tehdejší lidé využívali. Jedna z teorií íká, že na rozpálených kamenech v horké vod lidé n jakým zp sobem zpracovávali k že. K tomu pot ebovali vodu, a proto pece stav li u potoka. T ch jam je tady docela dost. Z ejm jsou z doby ímské, protože poblíž jsme našli svinutý drátek, který pravd podobn pochází z ímské spony, ale ani toto nem žeme íct ur it ,“ popsal záhadu archeolog Arkadiusz Tajer. Odborníci ovšem nevylu ují ani to, že prav cí lidé nemysleli jen na práci. U vrchoslavického potoka si prost p ed t emi tisíci lety postavili n co jako dnešní parní lázn . „Možná,“ kr il s úsm vem rameny Jaroslav Peška. Za potokem na prot jší stran údolí pak celé nalezišt pokra uje poh ebišt m kultury zvoncovitých pohár . „Kdybychom mohli odkrýt více p dy, myslím si, že bychom tady objevili na dv st hrob . N které jsou i žárové a zatím jich máme n kolik desítek,“ ekl Peška. V zemi byl d m mrtvých V jednom z hrob je dokonce vid t malou zachovalou kost i ku asi p tiletého dít te. Dívá se k východu, a protože leží na pravém boku, jde o hol i ku. V jiném hrob je dít s dosp lým lov kema keramickými nádobami, další hrob je takzvaný d m mrtvých. Šlo o významn jší hrob, nad kterým byla d ev ná konstrukce. Uvnit se našly milodary, nap íklad šest zlatých vlasových ozdob. Pro zvoncovitou kulturu jsou typické keramické nádoby ve tvaru obráceného zvonu. „Objevili jsme i dý ky, jantarové korálky nebo pazourkovou dýku, která u této kultury zatím známá nebyla,“ dodal šéf archeologického centra Jaroslav Peška. U Vrchoslavic archeologové objevili také n kolik hrob z kultury se š rovou keramikou. Ta se jmenuje podle postupu, jakým tito lidé zdobili svou keramiku na povrch ješt nevypálené nádoby obtiskovali sto ené š rky. Výzkum pod trasou dálnice D1 skon í na podzim. Do té doby musejí archeologové dokon it vykopávky a odvézt stovky exponát . „Významné jsou v této lokalit p edevším zachovalé zásobní jímky. Že si podržely sv j tvar, to se asto nestává,“ podotkl Jaroslav Peška. (Michal Šverdík) MFD 8.9.2006
Opravy škol stály desítky milion Zlín - M sta ve Zlínském kraji investovala o letních prázdninách do oprav školních budov desítky milion korun. Z ejm nejvíce utratil zlínský magistrát, který na rekonstrukce n kolika škol, školek a jeslí ve m st vy lenil více než 90 milion korun. Nejvyšší ástku, asi 40 milion korun, si vyžádala druhá etapa celkové opravy památkov chrán né budovy 10. základní školy v D evnické ulici ve Zlín . Opravy školy za aly loni, letos d lníci pokra ovali v oprav kanalizace a vodovodních rozvod , vym nili podlahy, omítky, obklady i dlažby. St ny v budov získaly nové nát ry a malby. Ve škole byly nov vybudovány i dv vým níkové stanice. Oprava stála 83 milion korun, stát na rekonstrukci p isp l 13 miliony korun, zbytek m sto investovalo ze svého rozpo tu b hem dvou let. Ve Zlín se pracovalo také na 16. základní škole na sídlišti Jižní Svahy, kde stava i vym ovali okna a d lali novou fasádu, práce vyšly na 30 milion korun, polovinu získalo m sto ze státního rozpo tu. P íští rok by radnice cht la opravit h išt u této školy. Loni m sto dalo na opravy škol, h iš a sportoviš asi 100 milion korun, letos je v rozpo tu asi 70 milion . ( TK) MFD 12.9.2006
9
Bítešští opravují opevn ní chrámu Rekonstrukce necelého sta metr historických hradeb p ijde na více než milion korun Velká Bíteš - Hradby u kostela svatého Jana K titele v Kostelní ulici ve Velké Bíteši procházejí opravou. „D lá se nové spárování speciální omítkovou sm sí mezi jednotlivými kameny, n kde se kameny i dopl ují, aby spáry m ly odpovídající ší ku. Odborn chemicky je nutné odstranit plazivý porost, protože n kde ko eny prorostly i skrz a poškodily kamení. V korun hraby se pak dokon uje nová betonová epice, aby se tam b hem deš a v zim nehromadila voda,“ popsal práce starosta Miroslav Bá a. Pro tuto akci využilo m sto státní dotaci 530 tisíc korun z ministerstva kultury. S tou se p vodn po ítalo na opravu st echy budovy Základní um lecké školy v Hrn í ské ulici. „K vým n plechové krytiny za pálenou tašku jsme nakonec využili necelého tvrtmilionu krajských pen z a státní dotaci jsme po schválení p íslušných ú ad dali na hradby. Necht li jsme dotaci t íštit. Dalších 530 tisíc korun k tomu hradíme ze svého rozpo tu,“ dodal starosta. P l milionu korun z m stské kasy dodává Velká Bíteš i na zmín nou druhou etapu opravy školní st echy. Oba objekty jsou v m stské památkové zón a oba jsou vyhlášeny kulturní památkou. Za zhruba milion korun se podle starosty zvládne opravit osmdesát až sto metr opevn ní kostela, další ásti se m sto s pomocí dota ních prost edk musí pokusit zvládnout v následujících etapách. „Z vlastních pen z bychom to ur it nezvládli,“ dodal starosta Miroslav Bá a. (pm) MFD 6.9.2006
Sonda odhalila staré hroby Leží pod podlahou brn nského kostela svatého Martina Marta Antonínová Blansko - Pod podlahou blanenského kostela svatého Martina objevili archeologové staré hroby. Mezi nálezy pat í nejen lidské ostatky, ale také keramika a další p edm ty. „Kostel má dlouhou historii, o níž se ale p íliš mnoho neví. Dochované prameny souvisejí s významnou postavou moravských d jin, biskupem Jind ichem Zdíkem," ekl Josef Unger z Ústavu antropologie, pov ený vedením sou asných archeologických prací. Geofyzikální pr zkum na ja e odhalil pod podlahou kostela anomálie. N které bylo možné interpretovat jako poz statky p dorysu starší stavby, jiné bylo t žké vysv tlit. „Druhým krokem je práv dokon ovaná zjiš ovací sonda v severozápadním rohu lodi kostela. Cílem bylo zjistit, co se za anomáliemi opravdu skrývá," vysv tlil Josef Unger. Pom rn nízko pod povrchem odborníci objevili n kolik hrobových jam, které respektují zdivo kostela a jsou rozhodn starší než jeho barokní p estavba. Pocházejí z ejm ze st edov ku nebo raného novov ku. „Sonda, kterou zajistil Ústav archeologické památkov pé e, odhalila, že alespo ást kostela stojí na skále. Nálezy ukazují, že kostel svatého Martina má skute n bohatší minulost, než se p edpokládalo, a to m samoz ejm t ší," ekl blanenský fará Ji í Ka a. Na pr zkumu kostela se podílejí také dva studenti blanenského gymnázia. „Rád bych se na vysoké škole v noval archeologii," ekl maturant Vladimír Skoták ze Svaté Kate iny. BlD 29.9.2006
Ztratí Hlinky kus historie? MIZÍ Z MAPY BRNA Se souhlasem, pak s výhradami brn nských památká byl zbo en „pavla ák“ U Sedmi šváb , místo hospodá ských budov kartuziánského kláštera v Králov Poli stojí prosklená novostavba. Boj nastal o novorenesan ní d m v Hlinkách íslo 98. Brno - Jako podle jednoho scéná e, jen s jinými domy v obsazení, pokra uje seriál zkázy brn nských památek. Zkázy provád né nejd ív se souhlasem, pak s výhradami brn nských památká . V lét investor zbo il nejstarší „pavla ák“ v Brn , d m U Sedmi šváb . Tento týden byla zase slavnostn otev ena sklen ná novostavba na míst bývalých hospodá ských budov kartuziánského kláštera v Králov Poli, které kv li ní musely jít k zemi. A demoli ní eta už si za ala chystat sbíje ky na novorenesan ní d m v Hlinkách íslo 98, který v polovin 19. století postavil brn nský mecenáš Valentin Falkensteiner. Zda se sbíje ky spustí, záleží nyní na rozhodnutí ministerstva kultury - brn nští památká i podpo ili návrh na vyhlášení domu kulturní památkou a investor musí s bouráním po kat. Je to ovšem už druhé rozhodnutí památkového ústavu, to první zn lo jinak. „D m na seznamu památek od roku 1987 byl,
10
p ed ty mi lety ale náš ústav podpo il návrh vlastníka na jeho odpamátn ní,“ íká nový editel Národního památkového ústavu v Brn Petr Kroupa. D m by šel zachránit D m v Hlinkách stojí už sto padesát let. „Je zajímavý a cenný, navíc se pod ním nachází systém gigantických sklep , patrn se v nich skladovalo víno,“ uvádí Aleš Homola z památkového ústavu s tím, že nad Hlinkami d ív stávaly vinohrady. „P i pr zkumu jsme zjistili, že není v tak katastrofálním stavu, aby nešel zachránit,“ vysv tluje, pro památká i zm nili své stanovisko. K novému posouzení hodnoty domu byli památká i vyzváni poté, co soused z Hlinek íslo 100 požádal o jeho nové zpamátn ní. Vlastníkem domu je spole nost Impera Styl, která si na jeho míst naplánovala postavit novou budovu s byty a kancelá emi. Te eká, jak ízení na ministerstvu dopadne. Památka? Padá balkon „Jestliže bude d m prohlášen památkou, jako s památkou bychom s ním samoz ejm museli nakládat,“ íká Lenka Ku írková z Impery. Dodává, že d m už ohrožuje své okolí. „P ed t emi týdny se v n m propadl balkon,“ uvádí. O problému s balkonem památká i v dí, v era se byl Aleš Homola p esv d it, jak se v ci mají. „Ten balkon je úpln pry , nezbylo z n j ani torzo. Zvláštní je, že p ed m sícem v bec nevypadal, že by m l spadnout,“ íká ironicky Homola. Mezi obvyklé praktiky investor , s nimiž mají v brn nském památkovém ústavu bohaté zkušenosti, padání balkon a cihel na chodník pat í. Zejména z t ch budov, o jejichž osudu se zrovna na ministerstvu kultury rozhoduje. Valentin Falkensteiner (1800 až 1884) byl brn nským radním a mecenášem. Založil n kolik dobro inných nadací a odkázal m stu peníze. „Už z úcty k n mu by se m l ten d m zachovat. Nadace byla ur ena pro výstavbu dom a celá ada se jich i postavila. A sloužila i na podporu chudých žák ,“ íká brn nská histori ka Milena Flodrová. U Hlinek stávaly už ve st edov ku vinice a celá ulice je poddolována unikátními a rozsáhlými sklepy. „Jde o nejv tší sklepy na Morav ,“ uvádí Flodrová a dodává, že spolu s domem by padl k zemi i unikátní sv dek vina ské historie v Brn . Zatímco „švábi“ a hospodá ská ást kartouzy už se své záchrany nedo kali, Falkensteinerovy Hlinky ješt mají nad ji. Pro však památká i jednou s demolicí souhlasí, a pak se ji snaží zvrátit? „Stojí za tím nekompetentní rozhodnutí n kterých pracovník památkového ústavu,“ vysv tluje editel Kroupa, který v ele památká stojí až od letošního roku a chybná rozhodnutí „svých“ lidí otev en kritizuje. * Co Brno ztratilo D m na eské 10 D m na eské ulici 10 v centru Brna už nestojí. V památkov chrán né budov se st ídali vlastníci, kte í nechali d m úmysln chátrat, dokud nebyl na spadnutí. Památká i se snažili d m zachránit, jejich možnosti jsou ale nevelké. Pokuta 10 tisíc korun za zanedbání památky majitele obvykle nezastraší. Na míst p vodn gotické budovy dnes stojí obchodní d m Zara. Nový d m ve dvorním traktu, který ní do výše, ruší pohled z Jakubského nám stí. U Sedmi šváb Nejstarší pavla ový d m v Kope né ulici v Brn už nestojí. Firma HTT srovnala inžák U Sedmi šváb se zemí, na jeho míst staví nový bytový d m pro 66 partají s podzemním parkovišt m pro 82 aut. Nový d m podle návrhu brn nských architekt Tomáše Rusína a Ivana Wahly bude stát p íští rok. Proti bourání domu se postavil editel památká Petr Kroupa i d ív jší ministr kultury Vít zslav Jandák. U init z n j památku však nestihli. Hospodá ství kartouzy V Králov Poli stávaly p ízemní hospodá ské budovy ze 14. století, které náležely k prot jšímu klášteru. Už nestojí. Op t v souladu s p vodním rozhodnutím památká je nahradila sklen ná t ípatrová budova Fakulty informatiky Vysokého u ení technického. I tady se ješt snažili památká i prohlásit domy kulturní památkou, i tady prohráli souboj s asem. (Ivana Svobodová) MFD 22.9.2006
Kostel dostane novou st echu ješt íjna
do poloviny m síce
Lipov - Nové oplechování st echy dostane do poloviny íjna farní kostel v Lipov . Na svém zasedání rozhodli zastupitelé o. tom, že obec p isp je na opravu ástkou 200 tisíc korun. „Opravu si v ž kostela skute n zasloužila. P vodní pozinkované plechy jsou totiž ješt z povále ných let," ekl starosta Lipova Ladislav Franta. Jak dále podotkl, vzhledem k tomu, že nová st e ha bude m d ná, m la by sloužit mnohem déle než sou asná. (pel) HoD 16.9.2006
11
Lidé mohou vstoupit do historie kostela Kostel svatého Václava prochází ojedin lou úpravou interiéru. Je kompromisem mezi restaurátory, architekty a památká . Opava - Postupné konzervování jednotlivých vrstev zdiva tak, aby návšt vníci mohli vstoupit do historie a pozorovat všechny etapy vývoje budovy. To je ú elem záchranných prací, které se nyní blíží pomalu ke konci v prostorách kostela svatého Václava v Opav . „Takováto úprava interiéru je velmi ojedin lá a je výsledkem spolupráce, nes etných diskusí i kompromis mezi restaurátory, architekty a památká i. Nad kamennými gotickými sloupy jsou zachovány barokní plenty. Na strop mohou lidé obdivovat barokní fresky od malí e Jana Ignáce Depéé. V bo ních lodích se malí ská výzdoba zachovala pouze v jednotlivých fragmentech. Východní st na presbytá e zase pochází z etapy, kdy se kostel zm nil na vojenské skladišt . Tam pásy cihel prozrazují, ve kterých místech byla lo rozd lena jednotlivými patry,“ upozor uje na zajímavosti kostela restaurátorka Josefína Pekárková. Na diváky se z ítil kus stropu Kostel byl v minulých letech využíván opavským Domem um ní jako výstavní prostor. Odehrávaly se zde koncerty a další kulturní akce. Až do doby, kdy se ze stropu z ítilo p es deset kilogram barokní omítky. Našt stí nikoho nezranila a odborníci se za ali domlouvat, jakým zp sobem vzácnou památku zachovat p íštím generacím. „Naším úkolem bylo v první ad zafixovat st ny a stropy a zabránit jejich další degradaci. Restaurátorský zásah se týkal st n v hlavní lodi po korunní ímsu a obou bo ních lodí. Sou asnou podobu st n tvo í mozaika historických omítek, barokních cihel, zdiva z lomového kamene, gotických ost ní a kovových prvk . Návšt vníci mohou uvid t gotickou hlazenou omítku, barokní pekovanou omítku i omítku z devatenáctého století, kterou pokrývají podpisy voják ,“ vysv tluje restaurátorka, jejímž nyn jším domovem je sice Praha, ale b hem studia na restaurátorské škole v Litomyšli si oblíbila Moravu a Slezsko. „Kostel Svatého Václava jsem poprvé navštívila p ed rokem a p l. Když jsem do n j vstoupila, úpln mne ohromil. Je to fascinující monumentální prostor, do kterého jsem se v tu chvíli zamilovala. Od té chvíle jsem necht la nic jiného, než v n m pracovat,“ prozrazuje Josefína Pekárková. Malby zvýrazní nové osv tlení Restauráto i tak od podzimu minulého roku v kostele svatého Václava fixovali fragmenty barokních nást nných maleb roztokem akrylátové disperze, pohybující se omítkové vrstvy zpevnili hloubkovou injektáží a obnažené omítkové vrstvy a defekty vzniklé st elbou zpevnili organok emi itany. Pod jejich dohledem a dohledem památká pracovali i emeslníci. „V místech, kde býval komín, jsme d lali nové omítky. Na ty ech pilí ích jsme odstranili betonový nást ik na ocelové síti, který neplnil svou funkci a v celém objektu jsme zavedli novou elektroinstalaci. Na horní ímsu jsme namontovali sv tla, která osv tlují stropní malby,“ dopl uje stavbyvedoucí opavské stavební firmy Ji í Ausficír. Obnovili také p irozené v trání kostela tím, že v klenb ponechali otvory. Dalším unikátem kostela bude dlažba. Pochází totiž ze starých, nyní již zbouraných dom . „P vodn m l být na podlaze jen beton, ale potom došlo ke zm n . Je z cihel, které pokrývaly podlahu na p dách dom starých sto až sto padesát let, proto se jim íká p dovky. Dodává je specializovaná firma, která je istí a t ídí,“ vysv tluje Ausficír. Nyní zbývá pouze upravit barvy omítek v soklové ásti a práce budou ukon eny po átkem íjna. Investorem celé akce je m sto Opava a vše stálo asi 10 milion korun. Z kostela se stala kasárna a maštale Kostel svatého Václava v Opav byl p i dominikánském klášte e postaven na po átku 14 století v gotickém slohu. Poté, co roku 1556 i s klášterem vyho el, byl v roce 1600 rekonstruován v renesan ním slohu. Z roku 1732 pochází barokní úpravy klenby. Když byl za josefínské reformy klášter zrušen, nast hovali se do kostela vojáci. A lod rozd lili stropy. Zatímco v p ízemí ustájili kon , v pat e m li skladišt a podle nápis a stop po kulkách naho e pod barokními malbami s velkou pravd podobností i bydleli. (Liana Melecká) MFD 27.9.2006
Zahradníci rekonstruují Rudolfovu alej Rozsáhlá rekonstrukce hlavní tzv. Rudolfovy aleje probíhá v památkov chrán ných Smetanových sadech v Olomouci. Postupn tu bude vym n na zemina, vybudována nová automatická závlaha, projekt p edpokládá i vytvo ení nových tvar kv tinových záhon a založení nového trávníku. Investice p ijde na n kolik set tisíc korun. Tvar záhon byl podle vedoucí zahradnického úseku výstavišt Flora Nadi Krej í již dosti okoukaný a výsadba tulipán na stejné místo zna n zamo ila zeminu. Neustálé st ídání tulipán , dvouletek a
12
letni ek navíc znamenalo velké finan ní a pracovní nároky p i výsadb hlavní aleje. Nový návrh po ítá s velkým zastoupením trvalek, což v dalších letech omezí finan ní i pracovní nároky. P t náro ných let „Ur it je dob e, že se rekonstrukce d lá. Trávníky na hlavní aleji byly už v katastrofálním stavu, v bec nebyly p kné. Trend vysazovat trvalky i do okrasných záhon je celosv tový, sortiment i barevnost jsou voleny tak, aby tam po ád bylo n co p kného. Náro ná bude údržba v prvních p ti letech, ale to musíme zvládnout,“ uvedla Krej í. Projekt rekonstrukce zpracovali studenti Zahradnické fakulty Mendelovy zem d lské a lesnické univerzity v Brn . Hlavní ást rekonstrukce by m la skon it ješt letos, p íští rok mají být provedeny výsadby. „Rozhodn však už nestihneme výsadbu tulipán , takže p íští rok po dlouhé dob nebudou v aleji na ja e tyto kv tiny kvést. Místo nich budou na záhonech macešky,“ konstatovala vedoucí. (V.Hradilová) P 29.6.2006
Kraj dá t i miliony na Velehrad Zlínský kraj - Necelé t i miliony korun uvolní pro p íští rok Zlínský kraj ímskokatolické farnosti na Velehrad na opravu baziliky. Nyn jší etapa rekonstrukce p ijde na více než 15,8 milionu korun. Zbylé peníze chce kraj získat z takzvaných norských fond , kde práv probíhá druhá výzva pro podání žádostí o grant. V rámci akce se uskute ní p edevším konzervárenské a restaurátorské práce, rekonstrukce se do kají také prostory hlavního oltá e, kaple sv. Benedikta, kaple sv. Bernarda a kopule. "Je velmi d ležité, aby se tak významná památka zachovala i pro další generace," komentoval investici hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Práce na oprav velehradské baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatých Cyrila a Metod je za aly již v roce 2005. "Vzhledem k vysokému objemu finan ních prost edk , které jsou pro obnovu baziliky pot eba, jsou rozd leny do n kolika etap," objasnil nám stek hejtmana odpov dný za oblast památkové pé e Jind ich Ondruš. Poznamenal, že do dnešního dne si rekonstrukce vyžádala 14,5 milionu korun. Celková rekonstrukce chrámu p ijde na 250 milion korun. (gas) KD 21.9.2006
V že jsou jako princezna a Popelka T EBÍ - Nový krov a st echu dostala b hem léta severní v ž baziliky sv. Prokopa v T ebí i. Jedna z v ží památky zapsané na seznam UNESCO zá í do dálky m dí, druhá v t sné blízkosti vypadá jako chudá p íbuzná. Pro ? Letos pro ni nezbyly peníze. Radnice získala dotaci z Programu regenerace m stských památkových rezervací a m stských památkových zón. Na baziliku stát poskytl jeden milion korun, m sto uvolnilo z rozpo tu 400 tisíc korun, podíl vlastníka, kterým je ímskokatolická církev, inil pouhých jedenáct tisíc korun. Další v ž plánuje církev opravit s finan ní pomocí státu a m sta až p íští rok. " Ro ní odstup by snad nem l být problém. Opravená v ž zatím zoxiduje a zm ní barvu. Horší by byl mnohaletý odstup od druhého pokrytí v že m dí," upozornil mluv í radnice Ivan P ibík. Opravu obou v ží v letošním roce by radnice i církev považovaly za ideální, ale chyb jí peníze. "Pan fará Puchnar íkal, že druhá v ž si musí na opravu po kat. Je to škoda. Nevypadá to p kn , když je každá jiná, ale snad se toho ješt dožiju," p ála by si d chodkyn Františka Novotná z T ebí e. T ebí ský specialista na výškové práce Petr Chmel p išel s ešením, jak urychlit zhn dnutí m d ného kabátu v že. Ani na to ale letos peníze nezbývají. "Existuje podp rný prost edek pro rychlejší zhn dnutí m di. íká se mu sirná játra. Nát r má barvu srn í hn di. Jeden metr tvere ný stojí 230 korun. Nát r by zaru il, že by m d ná v ž vedle té ervené tak nekontrastovala," vysv tlil Chmel. (MIROSLAVA ERMÁKOVÁ) R
13
Na památká e se nedá vystudovat, íká nový šéf Brno - Dvojí rozhodnutí, kterým se dá zkrácen íkat „p ed Kroupou“ a „po Kroupovi“. Spolu s novým editelem p išel do památkového ústavu v Brn vítr, který smetá lejstra se stanovisky památká ze stolu. Mnozí jsou z toho smutní, pro památky pracují celý život a mysleli si, že dob e. Jejich nový šéf je však kritizuje. A tak nastává doba, kdy se p ehodnocují d ív jší záv ry a na ministerstvo putují návrhy o za azení dom p ed zbouráním na seznam památek. Pracovnice, která zhodnotila d m v Hlinkách jako vhodný k demolici, už v památkovém ústavu pár let nepracuje. Ta, která p vodn souhlasila s demolicí domu U Sedmi šváb , sice ano, ale na dobu v za átku 90. let si už p íliš nepamatuje. Za zbo ením hospodá ských budov naproti kartouzy v Králov Poli stojí památká ka Petra ermáková, a je ochotna o tom mluvit. „Jsem referentka, všechno podepisoval m j nad ízený,“ íká a vysv tluje, že rozhodnutí nikdy není jen na jednom lov ku. „Navíc je nutné s investorem najít kompromis, a tohle kompromis byl. Hrozilo, že by mohlo dojít k cílenému zanedbání ostatních památek v areálu kláštera,“ popisuje a dodává, že pro památká e je nutné vžít se i do pot eb majitele. „Na jedné stran je naše sv domí, ale na druhé pot eby investora,“ íká památká ka, která je z celé záležitosti up ímn neš astná. Dom , kterým v budoucnu hrozí zbourání, p estože jsou cenné, m že být v Brn víc. editel památká Petr Kroupa v tom chce mít po ádek. „Revizi dom prohlášených a neprohlášených kulturní památkou ale m žeme ud lat až s lidmi, kte í jsou schopni koncep ního uvažování. Obm nit pracovní tým je jediná možnost,“ íká, na se chystá. Vžívat se do pocit investora je podle n j fatální chyba, které se památká i dopoušt jí. „To v žádném p ípad nemohou. Památká je placen od toho, aby se vžíval do pocit spole nosti, které má chránit kulturní odkaz,“ vysv tluje Kroupa. O památky v Brn se starají referenti, kte í vystudovali architekturu. I to je podle n ho chyba. „Základní problém je to, že na památká e se nedá vystudovat, takový obor neexistuje. Ale zatímco historici um ní už na fakultu nastupovali s tím, že možná budou jednou chránit památky, architekti ne,“ uvádí Kroupa. A dodává, že si nedokáže p edstavit osmnáctiletého studenta architektury, který se na dráhu památká e chystá. Architekti se tak podle n ho stávají památká i z nedostatku jiných p íležitostí. V památkové pé i navíc neexistuje kariérní ád, postavený na odbornosti a vzd lávání. Na platovém žeb í ku postupují lidé proto, že zkrátka stárnou. „Tak se m že stát, že památká , který nechce, se až do d chodu nedozví, co to vlastn je památková pé e,“ tvrdí Kroupa. (iv) MFD 22.9.2006
Kartouzu stihl osud Šváb Brno - Sotva si Br ané za ali zvykat, že p išli kv li stavb nového domu o historický pavla ák U Sedmi šváb v Kope né ulici, jsou na sv t další „švábi“. I budova Fakulty informatiky Vysokého u ení technického, kterou v era slavnostn otev elo vedení fakulty v Božet chov ulici, je trnem v oku brn nským památká m. Kv li její stavb totiž byly zbourány historické budovy, které náležely ke kartuziánskému klášteru v Králov Poli. Stejn jako v p ípad domu U Sedmi šváb památkový ústav p vodn se zbourání historických dom souhlasil, pak toho litoval a navrhl je prohlásit kulturní památkou. Nestihl to, domy šly k zemi. „Problém je v jednom z pracovník národní památkové pé e, který nepochopil, že jde o jedno z klí ových míst Králova Pole. Tady Královo Pole vznikalo, to místo m lo obrovský potenciál pro budoucnost,“ uvedl o jednom ze svých zam stnanc editel Národního památkového ústavu v Brn Petr Kroupa, který sedí v editelském k esle teprve od po átku letošního roku. P ízemní barokní domy, o n ž Brno p išlo, pat ily k hospodá skému dvoru kartouzského kláštera. Místo nich te v Božet chov ulici stojí t ípatrová sklen ná budova. Památká i se ješt snažili dostat hospodá ské budovy na seznam kulturních památek, stejn jako je na n m kartouzský klášter. Definitivní rozhodnutí z ministerstva kultury však p išlo až poté, co byly domy zbo eny. Kulturní památkou tak už byly prohlášeny jen pozemky, na nichž budovy ze 14. století d íve stály. „Poté, co jsme podali návrh na vypsání památkou, investor za al s typicky eskou velkorysostí na bourání pracovat ješt usilovn ji,“ popsal ironicky Kroupa. Zatímco p vodní p ízemní budovy podle n j už svým rozm rem vzkazovaly, že jsou mén významné než daleko v tší kartouza, nyní je tento historický odkaz zbo en spolu s nimi. „Nová, moderní architektura se sklen ným plášt m svým rozm rem íká: Jsme tu ta nejvýznamn jší v c, to naproti není d ležité a stejn to brzo zanikne,“ domnívá se. Kritika památká se nelíbí prod kanovi pro výstavbu fakulty informatiky Zde ku Boušovi. „Pracovali jsme se souhlasem památkového ústavu. A co je lepší? ada chlívk , nebo moderní živá budova?“
14
íká s tím, že p vodní domy byly v bídném stavu a pro provoz fakulty naprosto nevhodné. „Na p ání památká jsme nakonec ješt snížili nový d m o jedno patro. I ta sklen ná fasáda je tam na jejich p ání, aby se v ní prý mohl prot jší kartouzský klášter zrcadlit,“ íká a vysv tluje, že mu vadí, že by se m la škola ocitnout v roli kulturních barbar . „Celý klášter za velké peníze rekonstruujeme, jsme spíše spasiteli kulturní památky. A kritizovat n co, s ím už se nedá nic d lat a co bylo ud láno pod dohledem památká , to považuji za alibi,“ dodal Bouša. editele brn nského památkového ústavu mrzí, že za zkázu historických budov v Králov Poli m že p vodní nekompetentní rozhodnutí ústavu. „Náš pracovník si bohužel myslel, že to bude hez í. Personální zm ny jsou už p ipraveny,“ uvedl Kroupa. (Ivana Svobodová) MFD 20.9.2006
Obce cht jí zastavit ni ení zámku Hnojník - Empírový zámek, jediná kulturní památka a sou asn dominanta obce Hnojník na FrýdeckoMístecku, už deset let chátrá. Desítka vesnic okolo eky Stonávky se rozhodla zastavit proces, kterým se budova m ní v ruinu. Jak? „Chceme zámek odkoupit, opravit a z ídit v n m nap íklad obecní kancelá e, ale také komer ní prostory i expozici s p vodním mobiliá em,“ nastínila místostarostka Hnojníku Dagmar Molinová (nezávislá). Zámek v posledních letech n kolikrát zm nil majitele. Žádný ale nesplnil slib, že budovu opraví a p ebuduje t eba na hotel nebo kasino. Sou asný majitel, švýcarský podnikatel Jürg Debrunner, už ani své plány naplnit nem že. P ed asem byl totiž ve své vlasti odsouzený za majetkovou trestnou innost na území Francie a Švýcarska. Jeho majetek v eské republice, v etn zámku v Hnojníku, zajistil soud. „Zámek je na prodej. Švýcarské orgány inné v trestním ízení mi sd lily, že prodejem pov ily advokátní kancelá se sídlem v Praze,“ íká p edsedkyn Okresního soudu ve Frýdku-Místku Ji ina Jal vková. Obce cht jí na koupi zámku získat peníze pomocí ve ejné sbírky. (les) MFD 20.9.2006
Šlouf: Zámecké krovy d láme postaru RADIM HRUŠKA Kunštát - Zámek v Kunštát dostává v t chto dnech novou st echu. Místo nejnov jších metod ale d lníci dodržují staré postupy a snaží se zachovat maximum z p vodního krovu. Ten totiž pochází z konce sedmnáctého století. „Snažíme se d lat v ci postaru. To znamená, že používáme p vodní tesa ské spoje. P i opravách vym ujeme jen nejvíce poškozené ásti trám . Nep idáváme tam žádné nové v ci, snažíme se zajistit starou konstrukci. V Kunštát je na st eše spousta prvk , které jsou ud lané špatn , a my to napravujeme," popsal stavbyvedoucí Jaroslav Šlouf. S opravami památek má mnohaletou zkušenost. Ve firm Archatt památky se jimi zabývá od po átku devadesátých let. Pracoval nap íklad na zámku v Lukách nad Jihlavou nebo v Jarom icích. P i práci už ho máloco p ekvapí, snad jen to, když je stav lepší než p vodn vypadá. „Je to všude podobné, na objektech se v tšinou dlouho ned laly opravy. Když ano, tak mnohdy neodborn . N kdo prost p išel, bez dlouhého plánování ekl, co a jak ud lat, a bylo. V ci už nás mohou p ekvapit jen p íjemn . Rekonstrukce památek je úpln jiná v c než klasická tesa ina, je to náro n jší na as a pracn jší. Nem že to d lat b žný tesa , který nemá zkušenosti. Zatímco normální tesa i používají h ebíky, my d ev né kolíky. Ne íkám, že bychom um li o moc víc, ale chce to zkušenosti," vysv tlil Šlouf. P i rekonstrukci památek je podle n ho stále co se u it a zdokonalovat se. V sou asné dob vym ují d lníci ásti pod st echou na severním k ídle zámku. Poté nastoupí pokrýva i, sundají krytinu a tesa i dokon í v ci, které je nutné ud lat z venkovní strany. Te se po st eše pohybuje sedm d lník , do konce roku jich ale bude na stavb pracovat až p tadvacet. Krov kunštátského zámku je velmi vzácný. Je z devadesáti procent p vodní barokní, tém celý jedlový, ze strom kácených na p elomu let 1693 a 1694. Pracovníky zámku to mile p ekvapilo, protože p edpokládali, že bude výrazné mladší. Protože jsou ale jedlové trámy p íliš drahé, nahrazují je pracovníci smrkovým d evem. DBl 7.9.2006
15
Althanský palác ve Znojm ožívá Historickou budovou bude znít jazz, asem zde vznikne luxusní hotel Znojmo - Jedna z nejvýznamn jších budov m stské památkové rezervace ve Znojm po letech chátrání op t ožívá. Zrekonstruovaný barokní Althanský palác na Horním nám stí se však již nestane sídlem ú edník , jak tomu bylo po v tšinu minulého století, ale centrem spole enského života. Zatímco v p ízemí už je restaurace, sál pro desítky lidí v prvním pat e brzy zaplní milovníci um ní. Jeho prostorami má pravideln znít vážná hudba i jazz. „Pro ve ejnost zde chceme po ádat r zné spole enské akce,“ uvedl provozovatel restaurace Petr Irmann. Do n kolika let by v Althanském paláci m l za ít fungovat i luxusní hotel. Jeho pravidelnými hosty se do budoucna mají stát zejména ameri tí turisté. „Chci využít kontakt , které mám. Samoz ejm však bude hotel p ístupný všem turist m,“ ekl majitel paláce Martin Molnár. Podle n j si m sto p íliv turist z ad cizinc zaslouží. „A palác nebude žádným památká ským skanzenem, ale bude žít. Znojmu by v bec pomohlo, kdyby více lidí investovalo do oprav historických budov a m sto více podporovalo turistiku,“ dodal. Palác z roku 1607 je pozoruhodnou památnou budovou Znojma. Vrcholn barokní architekturu reprezentuje zejména jeho hlavní pr elí. St ed tvo í sloupkový portál s balkonem, nad nímž je umíst n hrab cí erb. Historická budova hostila adu významných osobností. Roku 1723 se v ní p i návratu z pražské korunovace ubytoval i císa Karel VI. Od poloviny 19. století bylo v paláci okresní hejtmanství. Za první republiky v n m sídlil okresní ú ad, poté se v n m usadil na adu let okresní národní výbor. Cenná historická budova se stala i sídlem okresního podniku služeb. V roce 1991 získalo objekt m sto. Protože ale na jeho opravu nem lo dostatek pen z, snažili se radní budovu prodat. Jednání s n kolika kupci ale zkrachovala. Až v roce 2001 palác koupila firma Ego. Od ní jej odkoupil podnikatel Martin Molnár. (Vojt ch Smola) MFD 15.9.2006
Studna skrývala cenné nálezy Petra Marková Ve studni na ž árském Klafaru našli archeologové úlomky st edov kých nádob, kusy k že a d eva Ž ár nad Sázavou - Pro n koho jen hrst hlin ných st ep , pro archeology jsou to však doslova poklady. Tým odborník pod vedením Martina Geislera z Ústavu archeologické památkové pé e Brno plošný výzkum v bytové lokalit Klafar na ž árských humnech už dokon il, nyní ale archeologové ješt prozkoumávají dávnov kou studnu. Ta sloužila práv st edov kému m ste ku, které v míst stávalo kolem poloviny 13. století a vydrželo jen dv desetiletí, než bylo plánovan p est hováno na druhý b eh Sázavy. A co studna zatím vydala? „V hloubce kolem sedmi metr jsme narazili na nálezovou vrstvu. Našli jsme stovky st ep , dokonce jeden celý džbán s trubi kovitou výlevkou a t menovým uchem. Je to keramika vypálená do erných tón . St epy asi v tšinou pocházejí z r zných džbán a nádob, s nimiž se tehdy chodívalo pro vodu,“ popsal nálezy Geisler. Archeologové doufali, že vrstva nad dnem nebude na nálezy skoupá. První vlaštovkou byl p itom jeden jediný st ep a pak z hlediska odborného výzkumu cenný nález - kus výd evy studny. „D evo je velice dob e zachované. Krom toho, že m žeme studovat technický postup opracování, poslouží k dendrochronologickému výzkumu. Podle letokruh lze stanovit dobu, kdy strom byl pokácen,“ vysv tlil Geisler. Jak dodal, obvykle se ve vod zachovají p edm ty z organických hmot, studna ostatn vydala i od ezky z k ží. „Ve studnách se asto nacházejí t eba boty a jiné kožené p edm ty. Ze dna si také vezmeme vzorky na proplavení, r zná semínka a pyly by nám mohly p iblížit vegeta ní pokryv a plodiny, které tehdy p stovali,“ dodal archeolog. Nyní se tým prokutal do hloubky asi osmi metr . „To, co jsme považovali za dno, dnem nebylo, takže pokra ujeme ješt hloub ji,“ ekl Geisler. Zasypanou studnu objevili archeologové až na konci letošního výzkumu. Vrchní vrstvy jim pomohla odkrýt technika, když ale narazili na výd evu studny, museli za ít kopat ru n . Výzkum je ovšem po ádná d ina. Nánosy bahna putují z hluboké vodou zatopené díry v kbelíku taženém na lan kladkami, v rukou je pak archeologové odnášejí bokem. „Pracují tu se mnou kolegové, kte í jsou sou asn i jesky á i. Mají s takovou prací zkušenosti, takže si to po technické stránce ídí,“ poznamenal Geisler.
16
Protože se ani po letošním výzkumu nepoda ilo týmu odkrýt kompletní p dorys m ste ka a další skrývky tak velké plochy by byly podle Geislera sázkou do loterie, cht jí archeologové lokalitu prozkoumat ješt pomocí takzvané geofyzikální prospekce, jež by vytipovala místa, kde by se pak vyplatilo zkoumat. Dnes už na prozkoumané ásti Klafaru II pracují stavební stroje, bytovou zónu m sto zasí ovává k výstavb rodinných dom . MFD 12.9.2006
Z jezuitských kolejí bude kulturní centrum Uherskohradiš ská radnice vybrala dva návrhy, podle nichž se má v budoucnu p estav t objekt bývalé jezuitské koleje v centru m sta. Rozsáhlou rekonstrukcí tam vznikne kulturn vzd lávací centrum, ekla místostarostka Hana Doupovcová. Centrum poslouží nejen místním obyvatel m, ale také návšt vník m, a tím získá nadregionální charakter. M sto oslovilo šest firem, návrhy dodaly ty i z nich. Vybrané dv spole nosti navrhly r zná architektonická ešení, nápl centra a také model financování. Všechny architektonické studie m sto n kolikrát projednalo v odborných komisích a také na ve ejném projednávání. „Nakonec jsme up ednostnili dva návrhy, s jejich autory nyní dojednáme podmínky pro zpracování ideového zám ru,“ up esnila Doupovcová. P estavba objektu si podle odhad vyžádá náklady zhruba dv st milión korun. „O ekáváme, že na takový velký projekt m žeme erpat finan ní dotace z evropských fond ,“ poznamenala radní. Budova v sou asné dob podle Doupovcové neslouží k tomu, emu byla už v historii ur ena. Nyní se v ní nachází provozovny služeb, nap íklad istírna oble ení, fotograf nebo rámování obraz . Soubor jezuitských staveb ze 17. a 18. století pat í mezi nejvýznamn jší kulturní památky a dominanty Masarykova nám stí v centru m sta. V areálu se nachází krom jezuitské koleje také farní kostel svatého Františka Xaverského. Na kostel navazuje budova gymnázia s divadelním sálem, takzvanou Redutou, která byla po nákladné rekonstrukci znovu otev ena v roce 2001. ( TK) P 21.9.2006
M sto opraví kostel RICHARD KUT J Orlová - Další dva miliony korun na opravu orlovského katolického kostela poskytne ze své kasy místní radnice. Tento týden tak rozhodli orlovští zastupitelé na svém mimo ádném zasedání. Kauza milion na kostel hýbala m stem n kolik týdn a ne všichni s touto investicí souhlasí. Orlovská kasa do kostela investovala letos již celý milion, kterým m sto p isp lo na opravy krov . Místní katolický fará Martin Pastr ák pak radnici požádal o další dva miliony. Rekonstrukce se proti p vodním plán m prodražila a hrozilo, že nebude dokon ena v as. Starosta Orlové Vladimír Farana situaci komentoval tím, že m sto je pod mírným tlakem. " Již v íjnu prob hnou v kostele oslavy sta let od jeho vysv cení, kterých se zú astní i velvyslanec Vatikánu v eské republice. Z reprezentativních d vod by tedy bylo vhodné, aby byl kostel opraven a p ipraven na slavnost. Jsem ovšem toho názoru, že na financování této akce by se m la podílet v daleko v tší mí e sama církev," p edeslal n kolik dní p ed samotným zasedáním nap íklad orlovský starosta Vladimír Farana. Obdobný názor m la a má také orlovská místostarostka Marie Pustelníková. Ta byla na zmín ném zasedání také jediná, kdo zvedl ruku proti. Pro hlasovalo 22 zastupitel , šest se zdrželo. "Nejde o n jakou mou záš v i církvi. A koli jsem sama ateistkou a komunistkou, jsem v t chto v cech pom rn tolerantní. Myslím si ale, že oprava kostela je v prvé ad v cí církve a až poté samotného m sta," ekla Pustelníková. Sama dodala, že by rad ji up ednostnila investice nap íklad do sociální sít Orlové. Samotná rekonstrukce kostela za ala p ed n kolika týdny. Teprve po jejím zahájení se prý ukázalo, že pen z bude pot eba více, než se p vodn p edpokládalo. " Po zahájení prací vyšlo najevo, že nebude možné opravovat kamenné prvky fasády. Ty jsou již natolik zni ené exhalacemi, že je musíme vym nit celé," sd lil orlovský katolický fará Martin Pastr ák. Na otázku, jakou m rou se na opravách podílí sama církevní organizace, odpov d l, že církev jsou po dle n j všichni, kdo byli pok t ni. Sami orlovští farníci mezi sebou vybrali ástku 700 tisíc korun. Mluv í ostravsko-opavské diecéze Pavel Siuda pak k situaci sd lil, že diecéze peníze na opravy kostel nemá. " Musíme vycházet z pen z, které máme na náš celoro ní provoz. Poskytovat miliony na podobné akce si nem žeme dovolit. Opravy kostel se vždy financují za spoluú asti obcí, peníze získáváme t eba také pomocí ministerstva kultury, nebo z nejr zn jších fond ," ekl Siuda. MSD 21.9.2006, KD 14.9.
17
Odkrývají malby ze 14. století Nevelký románský kostelík v Nebovidech je v eské republice naprostým unikátem V nevelkém kostelíku sv. K íže uprost ed Nebovid na Brn nsku pokra ují v odkrývání unikátních nást nných maleb ze 14. století. První ást byla náhodou objevena v roce 1991. „Elektriká i zasekávali do zdi kabel k p ímotopu a všimli si barev pod omítkou. Našt stí tady tehdy žil dnes již zem elý restaurátor Josef Bartl, hned volal památká e,“ íká Právu jeho nyn jší kolega František Sysel. Ukazuje na p vodn odkryté a již restaurované malby s výjevy ze života sv. Kate iny. Na prot jší st n je madona, na strop erby. Zatím historikové pátrají, komu pat ily. Restaurátor Sysel objevil také t i zazd ná tzv. st ílnová okna (jsou umíst na ve zdi šikmo) a jedno menší zam ížované, k tomu ješt n kdejší hlavní vchod. Zjistil také, že p vodní rovný strop z románského období nahradili v gotice klenbou. Histori ka um ní Kate ina Dvo áková odhaduje p vod maleb kolem roku 1360. „Není to fresková malba, nýbrž malba do suché omítky, nazývaná jako technika al secco,“ vysv tluje odborný pojem v italštin . Po obnov p vodn objevených maleb se za alo s postupným odkrýváním dalších v druhé ásti jednolodního kostelíku. Jsou propojeny triumfálním obloukem, na jehož vrcholu v lo ském roce restaurátor odkryl motiv Ob ti Izákovy, vlastn p edzv sti Kristova narození. Další nov obnažené výjevy p edstavují výjevy z Kristova života, nap íklad jeho narození a Klan ní T í král i pašijové scény. Jsou po obou stranách kostela. „Odkryly se zcela unikátní p vodní malby, p edtím nerestaurované. Vidíme je v nedot eném stavu,“ íká Dvo áková. Restaurátor ale musel nejd íve postupn každou kresbu vy istit a zpevnit. Byly n kolikrát zalí eny vápnem a pozd ji pokryty omítkou. Takže až po sejmutí vápenných nát r a zákal je lze pomalu regenerovat fixáží, která m ní lom sv tla. „Kresby vypadají jakoby stále mokré,“ ukazuje Sysel na docela pestré barvy. Z nov objevené ásti má již na 90 procent hotovo, ádn stmeleno, zbývá jen poslední fáze, retuš. Podle pramen m li kostel kolem roku 1360 až 1380 vlastnit páni ze Za an, ješt se to bude up es ovat. Spole n s radnicí plánují památká i rovn ž georadarový pr zkum, který by mohl odhalit základy ješt starší stavby. „Je to možné,“ domnívá se kunsthistori ka. Podobné malby, ale ne v takovém rozsahu, byly objeveny v ebín rovn ž na Brn nsku. Románských kostelík je v esku velmi málo a s nást nnými malbami jsou Nebovidy unikátem. Za místní ob any hovo í starosta Milan Mojžíš (ODS): „Památky si nesmírn ceníme. Je d kazem, že tady žili p ed více než 600 lety lidé nejen zbožní, ale také vzd laní a um nímilovní. Vždy po ízení takové výzdoby v kostele ur it stálo velké finan ní prost edky.“ ímskokatolické církvi, majiteli kostela, p isp l kraj vloni ástkou 900 000 korun, letos 270 000. Obec dala dv st tisíc, chybí ješt 130 000. Celá obnova by m la být hotova do konce letošního roku. Starosta se domnívá, že vzhledem k rozsahu prací bude dokon ena až v p íštím roce. (Jan Trojan) P 1.9.2006
Oprava Besedy je op t na programu Moravské Bud jovice po dvou letech znovu eší obnovu kulturního stánku Zlatá kapli ka Moravských Bud jovic, centrum kultury regionu Beseda, op t rozpoutala diskuse o své oprav . Jak uvedl Aleš Bouchal z m stského kulturního st ediska, protože na celkovou generální rekonstrukci chyb jí peníze, správci objektu se pustí do nápravy stavu po etapách. První zahájí v nejbližších týdnech, konkrétní p edstavy o celkovém díle by m ly být k dispozici do konce letošního roku. Moravskobud jovickou Besedu zrodilo vlastenecké nadšení koncem p edminulého století. Budova pak v této symbolické analogii stejn postupn scházela na úbyt . A koli jde o cenný klasicistní objekt, nikdy se do n j zásadn neinvestovalo a pozd jší zásahy mu v podstat už jen ubližovaly. První velmi varovný signál tak vyslala až d evomorka, která se objevila p ed n kolika lety v prostorách p edsálí velkého spole enského sálu. Tehdejší šéf kulturního st ediska Václav Ková za al bít na poplach a p ed dv ma lety se mu poda ilo protla it zastupitelstvem schválení projektu na kompletní rekonstrukci Besedy za více než 200 milión korun. S dílem, které cht lo stánek múz prom nit na kongresové centrum, m ly pomoci evropské peníze. Nová diskuse Ješt d ív, než hodnotící komise sta ila smést projekt se stolu, ímž ho definitivn odsoudila k zániku, vyvolala Ková ova snaha tak vášnivou diskusi o kultu e v Moravských Bud jovicích, že ex editel Besedy na sv j post rezignoval. Nyn jší místo editel Bouchal po dvou letech otev el ožehavou diskusi znovu.
18
„Pustili jsme se do oprav, m sto již p islíbilo finan ní prost edky. První p ijde na adu fasáda. Vbrzku za ne r st kolem Besedy lešení, ze kterého zdokumentujeme ozdobné prvky, a pak fasádu otlu eme. Novou bychom cht li ud lat b hem p íštího roku,“ uvedl Aleš Bouchal. Jak nazna il, práce budou probíhat po etapách, mezi kterými by se vždy shán ly peníze na další kus díla. Než tedy p ijde as t eba na zm nu vstupní ásti v pasáž s drobnými obch dky, n jaký pátek rozhodn ute e. Josef Machá ek z odboru rozvoje m sta místošéfa p es kulturu pon kud usm rnil už v této fázi. „Otlouct celou fasádu nám památká i ur it nedovolí. Navíc st echu je pot eba opravit jako první, aby novou fasádu neni ila zatékající voda. Dalším d ležitým bodem bude také nová kotelna,“ nazna il, že odborníci z m stského ú adu mají do revolu ní euforie koleg z oblasti kultury dost daleko. Oba se nicmén shodli, že i cesta díl ích oprav musí vést v mantinelech jasných p edstav o cíli, podle kterého se ur í i celková cena. Ta se bude pohybovat v desítkách milión korun. Ladem by nem l z stat ani megalomanský projekt na kongresové centrum, jehož ásti se prý dají dob e využít. Skute né aktivity až po volbách „Už na zasedání rady jsme diskutovali o ad v cí, které by se daly na podporu díla uskute nit. Padaly nám ty jako ve ejná sbírka, oslovování podnikatel a podobn . Ur it by nebyl od v ci ani pr zkum mín ní, nap íklad mezi studenty, co by ve zrekonstruované Besed nem lo chyb t. Ale výsledek je ten, že tyto záležitosti už bude ešit nové vedení m sta, takže skute né aktivity v tomto smyslu p ijdou na adu až po volbách,“ upozornila tajemnice ú adu Jana Špa ková. (Jana Pechová) P 15.9.2006
Zámek v Ropici se m ní v ruiny Ropice - Milovníci i ochránci historických památek jsou bezradní, obyvatelé i návšt vníci obce Ropice u T ince zklamaní. Tamní barokní zámek se totiž nezadržiteln m ní v ruinu, p estože je zapsaný v seznamu chrán ných památek. Propadá se st echa, vlhnou zdi... „Obávám se, že zámek už se nepoda í zachránit,“ míní starosta obce Jan Bazgier (SN). Chátrající historický objekt pat í dv ma starším ženám, které ho v restituci získaly jako náhradu za jiný zabavený majetek. Majitelky ale nemají peníze ani elán na to, aby památku udržovaly. Od po átku se ji snaží prodat, ale zatím marn . A tak zámku Ropice hrozí stejn neblahý osud jako p tašedesáti dalším, které stály v Moravskoslezském kraji ješt po druhé sv tové válce. Dnes už je ale nenajdeme. „Ty zámky nikdo neudržoval, proto se rozpadly,“ íká ubica Mezerová z Národního památkového ústavu Ostrava. „V kraji z stalo už jen 105 zámk a p tina z nich chátrá.“ Zámek Ropice ale možná má ješt šanci na záchranu. Chce ho totiž odkoupit brn nská developerská spole nost Exakta management. Její majitel, n mecký podnikatel Hanns-Dietmar Jung, má v plánu zm nit zámek i jeho okolí v exkluzivní hotelový areál pro milovníky golfu a Beskyd. Zámek totiž sousedí s významným golfovým h išt m. (Ivana Lesková)
Z ruiny zámku má být hotel Zájemce o koupi: Nejlepší by asi bylo zámek zbourat a postavit jeho repliku. Památká i jsou proti. Památká i ale necht jí o bourání ani slyšet. „Zámek má sice propadlou st echu nad hlavním sálem a vlhké sklepy, ale jsou tam zachovalé klenby, p vodní okna i dve e... K demolici není d vod. Zámek se dá zachránit,“ míní ubica Mezerová. (les) (vý atek z prakticky opakujícího se lánku na str.4) oba MFD 13.9.2006
Na Jánském vrchu našli st edov ké prvky Javorník - Zbytky st edov kých stavebních prvk - zazd ného p vodního vjezdu i to ny padacího mostu, nalezli odborníci p i letošní t etí etap opravy fasády zámku Jánský vrch na Jesenicku. „Nacházely se v horním pat e d ev ného hrázd ného ochozu ze za átku 16. století,“ sd lil Tomáš Vítek z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. „Poda ilo se nám ur it i p esné stá í d eva. Stromy, ze kterých pochází, byly pokáceny v roce 1525.“ Podle n j zámek získává pozdn barokní podobu. Na podstatné ásti zdi byly odkryty zbytky malované erveno-okrov bílé fasády s iluzivním plastickým len ním z poslední t etiny 18. století. Na zbývajících místech je nát r dopl ován tak, aby patinou odpovídal p vodnímu. Památká i se rozhodli obnovit podobu zámku, kterou mu p i p estavb z p edchozího renesan ního paláce vtiskl biskup F. G. Schaffgotsche (1716 - 1795). ( TK) MFD 18.9.2006
19
Stavba kanalizace m stem
umož uje
vést
archeologický
ez
P íležitost zkoumat historii dosud neprobádaných okrajových tvrtí Olomouce skýtá archeolog m jedna z nejv tších stavebních akcí posledních desetiletí, kterou je rekonstrukce a dostavba kanaliza ní sít . Podle Richarda Zatloukala z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu (NPÚ), které se na rozsáhlém záchranném archeologickém pr zkumu podílí spolu s brn nskou spole ností Archaia a olomouckým Archeologickým centrem, umož uje stavba kanalizace, jejíž druhá etapa nedávno za ala, získat jakýsi pr ez m stem. „V místech, kde to stavební podmínky umož ují, provádíme p edstihové sondy, jinde alespo dokumentujeme p dní profily,“ uvedl Zatloukal. Archeologicky mén zajímavá jsou podle n j záplavová území, což se b hem první etapy prací týkalo nap íklad Nemilan. „Více nález , dokládajících nap íklad prav ké a st edov ké osídlení, jsme m li ve Slavonín ,“ dodal archeolog. Trasa budované kanalizace m ila v první etap zhruba 15 kilometr , ve druhé etap bude dokonce skoro t ikrát delší. Archeology eká v p íštích t ech letech nap íklad pr zkum Svatého Kope ka, Droždína, nebo prostoru od Chomoutova k ernovíru. „Nap íklad na Svatém Kope ku však zatím nebylo prokázáno n jaké starší osídlení a Chomoutov a ernovír pat í k záplavovým oblastem. Letos si nejvíce slibujeme od vykopávek ve Chválkovicích,“ konstatoval Richard Zatloukal. (Miloslav Hradil) P 21.9.2006
Obnova Šternberka t ší památká e Oprava d ležité Bezru ovy ulice skon ila už na ja e Uspokojení ze strany památká vyvolává rozsáhlá regenerace m stského centra ve Šternberku. „Jsme jí mimo ádn nadšeni,“ tvrdí Dobroslava Necka ová z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu. Obnova d ležité Bezru ovy ulice skon ila už na ja e, nyní pokra ují práce na ásti ulice eskoslovenské armády, v Radni ní ulici i na Hlavním a Horním nám stí. Tam se obnovuje také mariánský sloup a nedávno nalezená historická studna. Ješt p ed necelým desetiletím se p itom zdálo, že p kné, ale chátrající m sto st ží sežene peníze na naléhavé opravy historického jádra. Našt stí obavy se nenaplnily. Na financování se podílí jak m sto, tak i ministerstvo kultury a Evropská unie. Klášter budil obavy Obavy budil donedávna i stav n kdejšího augustiniánského kláštera, který získalo m sto poté, co ho léta užíval velkosklad textilu. Rozsáhlá ty k ídlá budova, sousedící s jižním pr elím nádherného barokního chrámu, byla ve velmi špatném stavu. Jejím jádrem je p itom gotická k ížová chodba z konce trnáctého století a dotvo ila ji barokní p estavba, zahájená kolem roku 1720. I zde se však mnohé zm nilo k lepšímu a dále m ní - mj. byla již dokon ena dlažba nádvo í. Obnovu šternberského centra památká i pr b žn sledují. „Zatím nebyl jediný d vod k nespokojenosti. Výborné nap íklad je, že na nejd ležit jších místech se používá kamenná dlažba, jaká tam historicky pat í,“ konstatovala Necka ová. (Vlasta Hradilová) P 2.9.2006
Velkolosinskou papírnu posuzovali komisa i V kraji možná bude další památka zapsaná na seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO Ru ní papírna ve Velkých Losinách na Šumpersku má velkou šanci být za azena na seznam sv tového kulturního d dictví UNESCO. Rozhodnutí by m lo padnout v polovin p íštího roku. „Na konci prázdnin p ijeli do obce zahrani ní komisa i, aby posoudili žádost o za azení papírny na tento prestižní seznam. V pr b hu dvou dn se seznámili s postojem obce, kraje i majitele a provozovatele objektu,“ ekl Právu starosta Velkých Losin Miroslav Kop iva ( SSD). Jak dále potvrdil, už jen samotná návšt va t chto delegát je signálem velkého úsp chu nebo v tšina podaných žádostí se této záv re né fáze nedo ká. Podle Ireny Blažkové z olomouckého Národního památkového ústavu pat í ru ní papírna mezi národní kulturní památky. „Olomoucký kraj má na svém území jen deset národních kulturních památek, dv z nich se nacházejí ve Velkých Losinách. Mimo zmi ované papírny je to také tamní renesan ní zámek,“ up esnila Blažková.
20
Na seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO zatím figuruje pouze jedna stavba v Olomouckém kraji, a to Sloup Nejsv t jší Trojice v Olomouci. Jak Právu potvrdil František Chupík z olomouckého Národního památkového ústavu, šance papírny jsou zna né. „Samotný objekt by si zápis ur it zasloužil, jediný problém, který m že stanovisko odborník negativn ovlivnit je fakt, že zapsaných památek je v naší republice už velký po et,“ uvedl Chupík. „Pokud proces schválení papírny k jejímu za azení na seznam UNESCO skon í pozitivn , bude to v kraji druhý úsp šný p ípad, který významn pom že ke zviditeln ní naší obce a regionu,“ míní Kop iva. Velkolosinská papírna je nejstarším dosud vyráb jícím podnikem svého druhu ve st ední Evrop . Koncem 16. století ji jako manufakturu založil majitel zdejšího panství Jan starší ze Žerotína. S procesem za azení papírny na seznam sv tového kulturního d dictví souvisí také výstavba areálu zdraví ve Velkých Losinách. Ten má vzniknout na prostranství mezi zámkem a za átkem obce. „S ohledem na posouzení papírny je z ejmé, že tento objekt bude muset být schválen architektonicky. Ú edníci by mohli mít konkrétní požadavky na jeho podobu, mohli by stanovit n které limity, které je t eba podchytit a zohlednit,“ vysv tlil starosta. Areál zdraví by se podle n j m l za ít stav t nejd íve za dva roky. Nov by tak místním obyvatel m i turist m byly k dispozici kryté tenisové kurty, sportovní plochy pro badminton a volejbal, bowling, sauna a restaurace. Uvažovaná investice je podle starosty 100 milión korun, zám rem obce je získat peníze z prost edk Evropské unie. (Dagmar P ni ková) P 15.9.2006
Lidem vadí mizející podloubí Olomouc - K zazd ní podloubí p istoupil majitel domu na rohu Denisovy a Ostružnické ulice v Olomouci. Kolem okýnka bufetu, v n mž se prodává gyros, chce vybudovat nový lokál. "Vznikne tam nová místnost, druhá polovina podloubí z stane otev ená, tak jak jsme se dohodli s m stem. Je to kompromis, aby lidé mohli procházet kolem tramvajových kolejí," uvedl srbský podnikatel Rahim Palloshi. Ztráta pr chodu se ale místním nelíbí. "Ur it je to škoda," tvrdili studenti u stánku s ob erstvením. "Lepí to jak vlaštovka hnízdo," ekl jeden z olomouckých architekt a se zazd ním prost edního oblouku nesouhlasí ani stavební ú ad. "Stavební povolení bylo vydáno, protože vše spl ovalo podmínky regula ního plánu. St ede ní kontrola stavebního dozoru ale objevila nesrovnalosti," potvrdila šéfka stavebního odboru Eva Hyravá. "Nyní bude probíhat ízení o odstran ní stavby, p ípadn po konzultaci s památká i dodate né stavební povolení," vysv tlila. Podle neoficiálních informací z magistrátu byl d m po revoluci prodán bez v cného b emena. "Nikde ve smlouv nestojí, že zde musí z stat pr chod a podloubí. Majitel m že argumentovat tím, že to snižuje hodnotu domu, a každý soud by vyhrál. Klidn to m že zazdít úpln ," tvrdí dob e informovaný zdroj. Podle Zdenky Bláhové z Národního památkového ústavu je pravdou, že podloubí zde vzniklo um le až v padesátých letech. "Tehdy se p ekládala tramvajová tra z Ostružnické do Peka ské," objasnila Bláhová a své tvrzení podložila i archivní fotografií. (end) OD .9.2006
Desatero se vrátilo do synagogy JAN ŠT PÁN Krnov - Nov vyrobené vitráže znázor ující deset Božích p ikázání byly minulý týden p evezeny do jediné dochované synagogy v Moravskoslezském kraji, synagogy krnovské. V tomto týdnu by m ly být osazeny do sdružených oken na východní stran synagogy, orientované k Jeruzalému. Um lecké vitráže vyrobila Iveta Strnadová z Vrbna pod Prad dem. Krom ozdobných oken budou umíst ny na viditelná místa v synagoze i tradi ní symboly - kulatá okénka s Davidovou hv zdou. Ostatní okna v chrámu se postupn opravují, na této zakázce pracuje krnovská firma Stafi. Rekonstrukce oken nebyla v žádném p ípad lacinou záležitostí a p ijde nadšence ze sdružení Krnovská synagoga na 1 150 000 korun. Vedení zmín ného spolku získalo pot ebné finance z krajského ú adu - 500 tisíc, z eskon meckého fondu budoucnosti 200 tisíc a m sto Krnov p isp lo sumou osmdesáti tisíc K . Nižšími ástkami také p isp li židovští rodáci žijící v zahrani í. Nap íklad John Bellak z Anglie a Hugo Langshur z Kanady ástkami okolo dvaceti tisíc. Zbytek ástky dofinancuje Federace židovských obcí v R. BaKD 13.9.2006
21
Kaple st eží pramen lé ivé vody Kokory - Restauráto i Miroslav Bodanský a Magda Pichová pokra ovali v era v oprav štukových reliéf na st nách unikátní barokní kaple v Kokorách na P erovsku. Svatostánek bude po rekonstrukci v zá í slavnostn vysv cen. Kaple je zasv cena Františku Xaverskému, jezuitskému misioná i baskického p vodu. Od jeho úmrtí letos uplyne p t set let. Kaple byla postavena ve t icátých letech 18. století nad pramenem vody, o které lidé v ili, že má lé ivé ú inky. Kokory jsou hanáckým m ste kem s bohatou historií sahající nejstarším osídlením daleko p ed nový letopo et. Od 13. století bylo v majetku pán z Kokor, pozd ji Ludanic a dalších rod . Barokní kapli kou Františka Xaverského a stavbou pivovaru se zapsali do kraje jezuité. V renovovaném klášte e dominikánek je dnes sociální ústav. (red) OD 13.9.2006
Rozpo et musí ubrat památkám další peníze Praha - Rozpo et ministerstva kultury na p íští rok po ítá s výrazným krácením dotací památkových program . Památky p itom byly exponovanou oblastí bývalého ministra Vít zslava Jandáka, pod jehož vedením ješt návrh rozpo tu vznikal. I jeho nástupce Martin Št pánek mezi svými prioritami ochranu nemovitého kulturního d dictví zmínil. Návrh rozpo tu po ítá s tím, že dlouhodob fungující dotace památkám mají být kráceny skoro o 300 milion korun. ( tk) ZlD 13.9.2006
Historickou budovu rekonstrukce
jablunkovské
radnice
eká
brzy
Jablunkov - Historickou budovu radnice v Jablunkov eká pravd podobn rekonstrukce. V prvé fázi se bude opravovat st echa, jelikož do budovy zatéká Na zhotovitele rada m sta již vyhlásila výb rové ízení. Práce za nou patrn v zá í, až bude znám vít z ízení. Náklady ve výši zhruba 2 milion korun budou pokryty z letošního prodeje domu v sousedství radnice, na rohu ulic Školská a Dukelská. „Máme zpracován projekt na rekonstrukci celé radni ní budovy za n kolik milion korun. Zám rn íkám n kolik, protože nevím p esnou sumu. Poslední tuhá zima dala radnici tak íkajíc zahulit," uvedl místostarosta Stanislav Jakus (SNK). Zatím však není známo, kdy za ne další fáze rekonstrukce. „t žko íct, je p ed volbami, uvidíme, co bude po nich a jako priority bude mít nová garnitura," uzav el místostarosta Jakus. Jablunkovská radnice, vystav ná ve slohu víde ské secese, byla dokon ena v roce 1905. V lo ském roce si ob ané nejvýchodn jšího m sta v republice p ipomn li sto let jejího trvání. P ed jejím vybudováním se m stská rada scházela v nedaleké budov , která dnes slouží jako d m d tí a mládeže. Na radnici je umíst na pam tní deska v novaná prvnímu eskoslovenskému prezidentovi Tomáši G. Masarykovi a p ipomínající, že se jedná o estného ob ana m sta. Za druhé sv tové války v radnici sídlily ú ady okupant a také Arbeitamt - pracovní ú ad. Od t icátých let se do budovy chodilo nejen za vy izováním ú edních záležitostí, ale také za kulturou. Nacházel se zde spole enský sál, po zešikmení podlahy i kino. V devadesátých letech minulého století byla podlaha op t vyrovnána a spole enský sál rekonstruován. (ga) FMD 2.9.2006
Historické jádro Opavy je významnou archeologickou lokalitou MICHAL NOVOTNÝ Opava - Historické jádro m sta Opavy p edstavuje pro archeology významnou lokalitu. „Již od po átk existence m sta ve 13. století ve v tšin m sta vznikalo mohutné souvrství o mocnosti t í metr . To je doslova nabito velmi hodnotnými a cennými nálezy," ekl Michal Zezula, vedoucí odboru archeologie Národního památkové ústavu v Ostrav . Jedny ze zajímavých nález p inesl p ednedávnem skon ený výzkum v horní ásti Ma ádkovy ulice. „Zde se jedná o historické p edm stí Opavy.
22
V rámci záchranného archeologického výzkumu p ed plánovanou p ístavbou domu se poda ilo objevit nálezy související se sídlišt m z pozdní doby ímské. Zkoumána byla pec a poz statek zahloubené chaty," vysv tlil Michal Zezula. V sou asné dob stále probíhá archeologický výzkum na nám stí Osvoboditel . Z d vod rozsáhlé rekonstrukce nám stí Osvoboditel již v lo ském roce prob hl zjiš ovací výzkum, který m l dop edu zmapovat terén. Ten letošní probíhá sou asn se stavebními pracemi. „Pohybujeme se ve stavebních výkopech a sondy kopeme v p ípad pot eby a po dohod se stavebníkem až na geologické podloží," ekl vedoucí výzkumu František Kolá . Výsledky p edstihového výzkumu z lo ského roku spolu se studiem dobových mapových a obrazových pramen umožnily archeolog m u init si p edstavu o povaze zkoumaného terénu. „Probíhající výzkum potvrzuje naše p edpoklady. V rámci výkopu pro plynovod byl výzkumem ov en pr b h st edov ké hradby, která v podstat kopíruje zdivo budovy zemského archivu. Také byla zachycena hrana opev ovacího p íkopu p ed touto hradbou," dodal vedoucí výzkumu. OaHD 2.9.2006
Nový obchvat Valtic povede také tunelem Trvají na tom památká i z ministerstva kultury Do stometrového tunelu pod zemí by m la být ukryta ást plánovaného silni ního obchvatu Valtic Jen za této podmínky dali památká i z ministerstva kultury souhlas k za azení obchvatu do územního plánu B eclavska. O jeho vybudováni usilují Valti tí adu let. ZDE KA H EBA KOVÁ Valtice - St edem Valtic, které byly vyhlášeny m stskou památkovou zónou, projede denn p es p t tisíc šest set aut. Podle prognóz by to postupn m lo být až deset tisíc. Místní si st žují na hluk, prašnost a praskající st ny dom v blízkostí hlavní silnice. „Nem žeme pro hluk a prach ani otev ít okno," potvrzuje Alena HIávková. „Už aby tu byl obchvat. Pro místní to bude velký p ínos a ur it se ve Valticích bude více ubit i turist m," dodává žena, která pracuje v turistickém informa ním centru. P ání Valtických p esunout hlavní ást automobilové dopravy ze st edu m sta na nový silni ní obchvat neradi slyšeli památká i. Bránili se tomu, aby nová silnice a mosty rozd lovaly Lednickovaltický areál. O tom, kudy nová silnice povede, se nemohli Valti tí shodnout s památká i n kolik let. „Deset metr od historického nám stí a st edem m stské památkové zóny nám jezdí kamiony a to jim nevadí. Je to doslova magistrála uprost ed památkové zóny a obrovsky nebezpe ná pro d ti," íkal starosta Valtic Ji í Petr : Argumenty památká ; že nový silni ní obchvat rozd lí Lednicko-valtický areál, ,vždy odmítal. „VŽdy ho už dávno rozd lila železnice," tvrdí. Nakonec se ale Valti tí do kali. Zlom nastal až nyní, na konci srpna. Když se památká i z ministerstva kultury museli vyjád it k navrženému územnímu plánu B eclavska, ve kterém se s obchva tem Valtic po ítá, podmínili sv j, souhlas tunelem. „Ministerstvo kultury trvá z hlediska zachování hodnot Lednicko-valtického areálu, který je zapsán na seznam sv tového p írodního a kulturního d dictví UNESCO, na vedení obchvatu m sta tunelem. Aby nedošlo ke kolizi s kulturními hodnotami daného území," sd lila mluv í ministerstva Ludmila Kadrnková. Nový valtický obchvat má vést ve sm ru od B eclavi kolem železni ní trati a h bitova, pak asi sto metr p jde tunelem v zemi i pod známou Bezru ovou alejí. Za Valticemi vyústí za pr myslovou zónou. Starosta Valtic si oddechl, že jednu z navrhovaných tras kone n památká i schválili. „Ted' už m žeme objednávat studie," sd lil spokojen . P ed tím ale ješt musí územní plán odsouhlasit krajští zastupitelé. V plánu to mají letos na podzim. DZn 4.6.2006
V kopuli vzkaz nebyl nehoda nemilé p ekvapení Karviná - O ekávání p ítomných zástupc církve, magistrátu, pracovník památkového ústavu i noviná v era v Karviné vyšlo naprázdno. Poté, co d lníci opravující st echu farního kostela poslali po lan dol makovici, v níž se obvykle ukládá vzkaz dalším generacím, památká i ji otev eli, ovšem uvnit nic nenašli. "Jsme samoz ejm trochu zklamaní, ale nedá se nic d lat," konstatoval d kan ímskokatolické farnosti Karel Houdek. Kopuli nechají každopádn zrestaurovat a koncem roku do ní uloží sv dectví o sou asném život tak, aby p íští generace v d ly, jak vypadal dnešní život v Karviné a okolí. (toj) MSD 7.9.2006
23
Sloup i kašnu posv til Peroutka Nový Ji ín - Opravenou dominantní památku v podob Mariánského sloupu v centru novoji ínského nám stí posv til d kan ímskokatolické církve v Novém Ji ín Alois Peroutka. Slavnostnímu aktu, který zpest ilo vystoupení novoji ínského p veckého sboru Ondrášek, p ihlíželi radní m sta a také nám stkyn hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Wenigerová. Za rekonstrukci Mariánského sloupu zaplatilo m sto bez dvou tisíc milion korun. Památku opravil akademický socha a restaurátor Jakub Gajda z Ostravy se svým týmem, který se na slavnostní vysv cení p ijel také podívat. „Je to p íjemný pocit, že jsem se mohl podílet na restaurátorské práci této památky a zachovat její autenti nost. Jsem rád, že si slavnostní akt užívá také ve ejnost," uvedl Gajda. D vodem opravy sloupu i kašny v centru m sta bylo její poškození klimatickými i mechanickými vlivy. Mariánský sloup, známý jako Morový sloup, byl vystav n jako typická barokní dominanta v roce 1710 na obranu proti morové epidemii. Kašna byla postavena v roce 1930 podle návrh proslulého architekta Franze Barwiga. (ela) NJD 14.9.2006
Poh bení byli možná ob
mi rituál
MICHAL NOVOTNÝ Malé Hoštice - Výzkum v jižní ásti Malých Hoštic, který prob hl p ednedávnem, p inesl pom rn zajímané nálezy. „Výzkum byl provád n z d vod výstavby kanalizace. Již z d ív jší doby se jednalo o archeologicky známou lokalitu," prozradil Michal Zezula, vedoucí odboru archeologie Národního památkového ústavu v Ostrav . „P i výzkumu jsme zaznamenali objekty nejstarších zem d lc kultury s lineární keramikou, ale také nálezy z doby kultury popelnicových polí, tedy z pozdní doby bronzové," doplnil Zezula. Podle jeho slov se takovýchto sídliš na Opavsku nalézá více, nicmén na málokterém do sou asné doby prob hl archeologický výzkum v takovém rozsahu. Výzkum v Malých Hošticích p inesl i pom rn neobvyklý nález dvou kostrových hrob . „Kostry byly nalezeny mezi sídlištními objekty kultury popelnicových polí. Tato kultura své mrtvé poh bívala spálené v keramických nádobách na odd lených poh ebištích, nálezy kostrových hrob p ímo na sídlištích proto nebývají asté," ekl Michal Zezula. Zp sob poh bení obou lidí nasv d uje tomu, že se mohli stát ob tí n kterého z rituál . První kostra byla nalezena v poloze na boku se skr enýma nohama, druhá poté v poloze na b iše s ohnutýma nohama v kolenou. Ze zp sobu poh bení lze usuzovat, že lidé se stali bu ob mi rituál , nebo zem eli násilnou smrtí. „Kosterní poz statky byly po vyjmutí p edány specialist m do Brna, kte í provedou jejich antropologický rozbor. Ten by m l zjistit podrobn jší informace, jako pohlaví nebo v k, možná ale i p í inu smrti," uzav el Zezula. OaHD 2.9.2006
Kolem jména Karolina panují zmatky OSTRAVA - V p edcházející informaci jsou hned dv základní chyby. Zmín né dvojhalí nikdy nepat ilo k dolu ani koksovn Karolina. Nap íklad internetový informa ní server djz.cz píše v souvislosti s hudební akcí SOS Karolina o jakési koksovací hale Karolina, o které prý Ostraváci p emýšlejí, zda ji zbourat, i nikoliv. K tomu je pot eba p ipomenout, že v hale se nikdy nekoksovalo - a ani by to technicky nebylo možné. Navíc v tomto dvojhalí bývala stará elektrocentrála. Ta byla ale sou ástí Vítkovických železáren. Další internetové noviny položily známému architektovi Mariánu Kro kovi otázku: Jak by se využily haly bývalé koksovny? Stejn psal t eba server show.idnes.cz: Velký koncert se uskute ní… v hale bývalé koksovny Karolina. Dokonce server soskarolina.zulu.cz klidn napíše, že v bývalé tovární hale Karolina se uskute ní elektronická párty-tekno. Celostátní deníky si ovšem v této záležitosti s internetem nezadají, slovo koksovna je spojováno se špínou, kou em a dehtovým zápachem - typické pro Ostravu! Jeden z nich tuto mystifikaci dovedl tém k dokonalosti. Redaktorovi by se skute n dalo odpustit, když v souvislosti s koncertem Jaromíra Nohavici píše o hale Karolina, ale když bez mrknutí oka s velkou jistotou tvrdí, že hala, kde ostravský bard vystupoval, je památka UNESCO, pominout nelze. Pravda je, že dvojhalí je památkov chrán ný objekt, a až se rekonstruuje a vypucuje, bude možná na celém areálu nového m stského centra nejp kn jší. Nicmén nejde o žádný sv tový industriální architektonický skvost. Podobných hal je na území n kdejších Vítkovických železáren n kolik a mnohé v tomto ohledu cenn jší. Do seznamu UNESCO se nezapisuje kdeco, eská republika v n m má zatím pouze dvanáct objekt . Jako poslední se do n j dostala v roce 2003 t ebí ská židovská tvrt
24
s bazilikou svatého Prokopa. Sloup Nejsv t jší Trojice v Olomouci tuto poctu získal v roce 2000. Loni eská republika p ihlásila soubor t ebo ských rybník , letos renesan ní domy ve Slavonicích, v p íštím roce to bude soubor láze ských dom v Luha ovicích, následovat má Pevnost Terezín. Teprve v roce 2010, když všechno p jde dob e, a to není zdaleka jisté, to bude industriální soubor v Ostrav . V této v ci musí být aktivní jak m sto, tak eská vláda, tedy p edevším ministerstvo kultury. Nejv tší a neúnavný iniciátor p ihlášky k zápisu ostravských pr myslových památek, spoluzakladatel Hornického muzea a bývalý editel Nadace Landek Stanislav Vopasek letos zem el. Je tedy otázkou, jak celé úsilí bude pokra ovat, protože v dob , kdy máme jen provizorní vládu, nem žeme o ekávat, že p íslušní ú edníci v Praze budou celí žhaví do tak významného prosazování Ostravy. Mohlo by je dokonce napadnout, v souvislosti se zmín ným lánkem, že když už Ostrava dvojhalí v seznamu UNESCO má, je zbyte né žádat o n co dalšího. Zmín ný soubor industriálních památek, který má být v roce 2010 p edložen mezinárodní expertní komisi, se skládá z archeologicko-pr myslové lokality Landek, oblasti Dolních Vítkovic, což jsou známé "ostravské Hrad any", dále areálu Dolu Petr Cingr a areálu v t ní jámy Vrbice. Jak je vid t, o žádném dvojhalí tam není zmínka. Noviná i i r zné firmy si vyp j ují místní názvy, nap íklad obchodní galerie postavená na bývalém ostravském autobusovém nádraží už si p ivlastnila jméno Karolina, a koliv na Karolin není. Pro dvojhalí, které také není na Karolin , by se n jaké p kné jméno m lo teprve najít. (BOLESLAV NAVRÁTIL) MSD 22.9.2006
Kapli ka volá po oprav Kapli ku z roku 1855, která je jedinou kulturní památkou v centru obce, se rozhodli zrekonstruovat ve Starém Poddvorov . Budova by m la být opravena ješt letos. Kaple, kterou obtéká z obou stran silnice, má automobilovým provozem narušenou statiku. Posudek odborníka je prvním úkolem, který budou muset Poddvorovští vy ešit. V havarijním stavu je také elektroinstalace a st echa. Omítky a výpln otvor se dokon í v p íštím roce. „Když jsme p ed dv ma lety v kapli uklízeli na slavnosti Božského Srdce, uv domila jsem si, že je ve velmi špatném stavu, i když to na první pohled není znát," ekla místostarostka Drahoslava Veselská. Ta je autorkou projektu na opravu historické budovy na n jž p isp l Jihomoravský kraj tvrtmilionovou dotací. „Kaple je památkov chrán ná, proto má význam ji dát do po ádku. Obec je jejím majitelem a nechala vypracovat stavebn technický pr zkum a rozpo et na nutné opravy " ekla Veselská. Kapli ka má za sebou bohatou minulost. Pravideln se u ní konají bohoslužby a oslavy p i hodových slavnostech. Od šedesátých let minulého století se na ní už n které opravy ud laly, st echa, fasáda i elektrifikace zvon . Práv elektroinstalace je projížd ním aut kolem stavby poškozena a kv li tomu dochází i ke kuriózním situacím. Stává se totiž, že zvony za ínají samy zvonit. Jindy zase, zejména když je zapot ebí, naopak nefungují. Stavba se odspodu za íná rozjížd t, o emž sv d í dlouhé praskliny které hyzdí strop i podlahu. Konstrukce a zvony jsou p vodní. Ten starší, s reliéfem svatého Martina, jemuž je stejn jako kaple zasv cen, byl vyroben v roce 1771 v Brn . Druhý zvon, zasv cený sv. Donátu, se dosud používá jako umírá ek. Ten totiž chybí na teprve dvanáct let starém poddvorovském kostele. (bj) HoD 30.9.2006
Za stejné peníze opraví více Bílove tí p ipravují kompletní rekonstrukci kaple svaté Barbory Nejen st echu, krovy a st ešní krytinu vym ní na kapli svaté Barbory v Bílovci na Novoji ínsku. Za peníze, které na akci dostali od státu, provedou Bílove tí také úpravy uvnit kaple. Bílovec - "P jde hlavn o odstran ní vlhkosti, sana ní omítky a zateplení objektu," up esnila starostka Sylva Ková iková. Podle projektové manažerky bíloveckého m stského ú adu Martiny B uskové m sto p vodn po ítalo s náklady ve výši asi 2,4 milionu korun. S tím také požádali o dotaci ministerstvo pro místní rozvoj. Ve výb rovém ízení však zvít zila firma, která za opravy st ešní ásti požadovala ástku nižší - 1,8 milionu korun, po dohod s ministerstvem tedy Bílove tí opravy rozší í. "Nep ekro íme plánovaný rozpo et, ale ud láme více práce. K odstran ní vlhkosti v kapli bychom stejn museli brzy p ikro it. Tak to ud láme najednou," shrnula starostka. Termín dokon ení rekonstrukce kulturní památky z stává i p es další úkoly stejný. V listopadu tohoto roku by m la kaple sloužit m stu bez omezení a tak jako poslední roky - jako ob adní sí . Stavba, o níž se písemné záznamy zmi ují poprvé v roce 1465, byla sou ástí m stského špitálu. Na ob adní sí byla p estav na v letech 1969 až 1971. V roce 1990 p ibyla p edsí v novém stylu. Podlaha kaple se dnes nachází pod úrovní okolního terénu. Ten se od doby její výstavby zvýšil až o dva metry. MSD 6.9.2006
25
Nám stí zkoumají archeologové Jedine ná šance nahlédnout pod dlažbu starodávného nám stí Moravské Ostravy Ostrava zahájila generální rekonstrukci Masarykova nám stí, asfalt nahradí žulové desky a dlažební kostky, nové bude osv tlení i lavi ky. Architekti vypracovali projekt ve zvláštním stylu, protože Masarykovo nám stí je skute n historické centrum m sta. Veškeré úpravy p ijdou zhruba na 94 milion korun. Nicmén je tu jeden há ek: podle zákona se mohou veškeré stavební práce pod úrovní dlažby provád t pouze za bedlivého dozoru archeolog a ve spolupráci s nimi. Jak uvedl Michal Zezula, vedoucí archeologického odboru Národního památkového ústavu v Ostrav , probíhá v sou asné dob na Masarykov nám stí v Ostrav standardní archeologický výzkum. Všechny vrstvy, které by byly jinak stavebními stroji zni eny, jsou dokumentovány kresebn i fotograficky, vše se podrobn zam uje. Nálezy se vyzvedávají a popisují. Hledání ostravské minulosti Samoz ejm nejde o první archeologický pr zkum této lokality, ten prob hl už v letech 2003 až 2005, kdy se pod nám stím razil kolektor, jeden výzkum probíhal ješt v roce 2002. Našlo se n co? "Práv , že našlo," uvádí Michal Zezula," terén nebyl p íliš narušen inženýrskými sít mi a archeologické vrstvy z staly ve velké ásti nám stí zachovány v podstat od po átku m sta až do moderní doby." Setkáváme se s novov kými úrovn mi dlážd ní, mezi nimi jsou št rkopískové drenážní vrstvy a ješt níže st edov ká dlažba. Nejvýznamn jším zjišt ním je nález objektu, který je jednozna n starší než to institucionální m sto založené biskupem Brunem ze Schauenburgu. Nalezen byl keramický soubor z 12. století, spolu s ním jsme objevili záušnici, splétanou ze dvou m d ných nebo bronzových drátk . Jedná se o typický ran st edov ký šperk. A koliv zákon o státní památkové pé i je z roku 1987, soustavn jší záchranné archeologické práce se provád jí až od druhé poloviny devadesátých let minulého století. Sou asný výzkum na Masarykov nám stí je rozsáhlý, má tam být vybudována kanalizace, což je desítky metr dlouhá rýha do zem , která by narušila zkoumané vrstvy do zna né hloubky. Také plocha nového vodotrysku má rozm r t icet krát dvanáct metr . To je pom rn obrovská pr zkumná plocha. Památky sho eného m sta Výzkum je zahájen až pod novodobými vrstvami v úrovni, která obsahuje hodn p epálených hlin ných omazávek a zlomk cihel. Tuto vrstvu lze jednozna n spojit s dobou po požáru m sta n kdy z po átku i poloviny 17. století. Tyto vrstvy jsou nesmírn bohaté na nálezy, protože když obyvatelé m sta planýrovali sho elé domy, dostala se do p dy spousta p edm t z m stských domácností. " Up esn ní datace bude ješt p edm tem dalšího výzkumu. Tyto nálezy jsou pom rn cenné díky tomu, že d ev ná m sta opakovan podléhala požár m, tak si dnes m žeme ud lat detailní p edstavu o hmotné kultu e Ostravy v po áte ní fázi raného novov ku. Ve vrstvách z první poloviny 17. století, nacházíme celou adu p edm t , nap íklad zlomky kachlových kamen, které již sv d í o pokro ilé kultu e bydlení - a samoz ejm i kamná ství. O nalezených p edm tech budeme ale moci íct n co bližšího až po konzervaci. Mezi kovovými p edm ty p evládají stavební kování, h ebíky, r zné nástroje, vybavení kuchyní. Te nás eká odkryv st edov kých vrstev. Vše co nalezneme, bude zpracováno nálezové zpráv . Po ítá se s tím, že p edm ty zachrán né z tohoto pr zkumu budou v budoucnu uloženy v Ostravském muzeu," uvedl Zezula. Deset st íbrných mincí "D lníci mají samoz ejm pocit, že je zdržujeme," potvrzuje Michal Zezula, " protože žádný archeologický pr zkum práci neurychlí. Hlídáme práci stavebních stroj , a jakmile se objeví úrove vrstev s nálezy, práce jsou p erušeny a dál se pokra uje archeologickými metodami." Našly se - z laického pohledu - n jaké zvláš cenné v ci? Podle Zezuly je cennost nález jiná pro archeology a jiná pro lidi obecn . Nachází se množství r znorodých p edm t , mezi jinými - což lidi asi zajímá nejvíc - nap íklad deset st íbrných mincí, jedná se o drobn jší ražby. S p esným ur ením je ovšem pot eba po kat na vy išt ní. Za zmínku stojí také kamnové kachle s velmi p knou reliéfní elní st nou. Archeologický potenciál Výzkum p ímo v terénu je zajišt n dv ma archeology, na míst jsou také technici a dokumentáto i, a samoz ejm spousta pomocných pracovník v po tu mezi patnácti až dvaceti, kte í provád jí vlastní práce. Výzkum celého nám stí by m l být dokon en do 30. zá í, nicmén hodn bude záležet na po así, protože v rozmoklém terénu se výzkum d lat nedá. Podle Michala Zezuly má Ostrava zna ný archeologický potenciál, p ipravuje se celá ada zástavby proluk na historických místech, nap íklad se to týká rozsáhlé proluky mezi ulicemi Velká a Pivovarská. Dále se to týká severozápadní strany Masarykova nám stí a dalších proluk, kde lze o ekávat, že sou asn s výstavbou budou probíhat záchranné výzkumy. Archeologické terény jsou velmi dob e zachovány ve dvorních traktech dom . Ostrava tak získá další cenné informace o své dávné historii. (Boleslav Navrátil) MSD 2.9.2006
26
Troji ní sloup prochází o istou Olomouc - Sloup Nejsv t jší Trojice na olomouckém Horním nám stí je op t v rukou restaurátor . Podle Ladislava Werkmanna (na snímku), jehož firma p ed p ti lety unikátní památku zapsanou na seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO opravila, p išel as na její d kladnou o istu. Restaurátor taky obnoví n které patiny. Historický skvost a cíl turistických výprav prošel p ed p ti lety kompletní rekonstrukcí, na kterou vydala olomoucká radnice sedmnáct milion korun. Po letech je podle restaurátora pot eba památku o istit a obnovit speciální nát ry. Má rovn ž v plánu oživení n kterých patin na sloupu, které od poslední opravy vymizely. "Chemické prost edky zabra ující vsakování vody a špíny mají ur itou životnost, tak je musíme obnovit. Jde o b žnou údržbu," vysv tlil Werkmann st ede ní ruch kolem vyhledávané památky. Jeho lidé se s kartá i v rukou pustili do odstra ování letitých nános holubího trusu. B hem letošní turistické sezony se objevily spekulace o tom, zda byly restaurátorské práce odvedeny kvalitn . N kte í místní kritizovali zelenání kovového povrchu plastik. Restaurátor i zástupce Národního památkového ústavu se však ohradili. Kritik m vzkázali, že jde o neznalost v ci, jelikož povrch koroduje zcela p irozen a postupuje p im en klimatickým podmínkám a exteriérovému umíst ní plastik. (tau) OD 29.9.2006
Tém
p t set let starou rychtu asi eká demolice
Na jejím míst m l stát obytný d m - Prohnilé trámy neumožnily opravu Herálecká rychta, která má svoje ko eny v šestnáctém století, byla vyškrtnuta ze seznamu památek a eká ji zbourání. Termín demolice však majitel prozatím nestanovil. Herálec - Rozpadlá rychta, nad kterou zlomili h l i památká i, p estane hyzdit malou obec na Ž ársku. "Po sedmi letech dopisování s ministerstvem kultury jsme se kone n do kali. Stavba byla vyjmuta z památek a bude zbo ena," uvedl Lubomír Gregor, starosta obce Herálec. Oprava byla nemožná O její vy len ní žádal i majitel Vladimír Tlustý. "Hrozn do ní zatékalo a peníze na opravu nebyly. Památká i mi p i každé návšt v íkali, co je pot eba opravit a jak moc je rychta vzácná. Nikdy mi však neposkytli finance," uvedl. "P vodn jsem ji cht l opravit. M l jsem p ipravené d evo na nový vrch, ale když jsem zjistil, že stropní trámy jsou shnilé, nem lo cenu se do n jaké rekonstrukce v bec poušt t," ekl Tlustý. Rychta m la být podle majitele zbo ena již p ed šedesáti lety. "Vid l jsem plán, na n mž byl na míst dnešní rychty zakreslen obytný d m. Ovšem události roku 1948 vše zm nily," uvedl majitel a dodal, že v roce 1968 se dostala pod ochranu Památkového ústavu Brno. Turist m se nelíbí Na Vladimíra Tlustého tak eká nákladná demolice. "Vše budu hradit ze své kapsy. Nemám však p edstavu, na kolik m to vyjde," uvedl s tím, že p esný termín zbourání stanoven prozatím nemá. Obec by brzkou demolici uvítala. "Svým vzhledem hyzdí rozpadlá rychta Herálec. Navíc je v blízkosti místního hotelu, takže kolem ní projdou desítky turist , kte í pohledem na ni nadšeni ur it nejsou," uvedl Lubomír Gregor. Zákaz vstupu - Nápisy vyv šené na stromech zakazují zv davc m vstup do z ícené stavby. "Uvnit je to opravdu nebezpe né, jen blázen by se tam cht l dostat," varoval Tlustý. Co bude na míst staré rychty stát, není ješt rozhodnuto. "Nejspíš se poradím se svými syny, uvidíme. Rychta se nachází v moc krásném míst , ale p edstavu o tom, co tam bude po jejím zbo ení, nemám," ekl majitel. (LUCIE KUBÍKOVÁ) ŽD 14.9.2006
Unikát na nádraží Ostrava / Opava - P vodní malby z druhé poloviny 19. století odhalila rekonstrukce výpravní budovy Železni ní stanice Opava- východ. Pracovníci Národního památkového ústavu rozhodli o zachování unikátní výzdoby a odborníci v t chto dnech dokon ují její restaurování. Budova byla postavena v roce 1855 a dekorativní nástropní a nást nné malby ve vestibulu vznikly kolem roku 1880. P ed první sv tovou válkou ale byly p emalovány a p vodní výzdoba st n zcela zanikla. V té dob malby nahradila imitace mramoru. ( tk)
27
Peníze na vilu nebudou
MSD 29.9.2006
M sto odmítlo p idat osmdesát milion na rekonstrukci vily Tugendhat Brno - Osmdesátimilionový nár st ceny opravy vily Tugendhat je moc. Tak se dá tlumo it v erejší krok nám stka primátora Miroslava Hoška, který z jednání zastupitelstva stáhl bod, ve kterém m li zastupitelé schválit navýšení náklad na opravu vily Tugendhat. Rada m sta totiž odmítla za rekonstrukci vily, která je jedinou brn nskou památkou zapsanou v seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO, zaplatit místo p vodních sto dvaceti milion dvousetmilionovou sumu. Práv na tolik odhadli cenu oprav projektanti. „Vznikla obecná averze, že ta cena je vysoká a nikdo nebude s m stem takto cvi it,“ zd vodnil stažení bodu Hošek. Nyní podle n j za nou další jednání, která by m la výslednou cenu opravy snížit. „Já bych byl ovšem rad ji, kdyby se za alo stav t a tla ili jsme na snižování ceny v pr b hu stavby, než aby se za alo stav t až za rok a úsporu nám spolkne stavební inflace,“ prohlásil Hošek. Postup m sta paradoxn schvalují i památká i. I jim se totiž zdá dvousetmilionová suma p emršt ná. „Ješt jsem nevid l položkový rozpo et a jsem na n j velmi zv davý. V bec nechápu, jak se cena mohla vyšplhat takto vysoko,“ uvedl editel brn nského památkového ústavu Petr Kroupa. Podle projektant se ovšem cena p íliš snížit nedá. „Jediná možnost je, že n která stavební firma nabídne v sout ži nižší cenu,“ podotkl projektant Marek Tichý. Jakékoliv jiné úspory ale podle n j p jdou na úkor kvality. Stodvacetimilionová suma, se kterou m sto na opravu funkcionalistické vily po ítalo, totiž byla podle Tichého špatn spo ítaná. „Vznikla tak, že n kdo vzal náklady na opravy Müllerovy vily v Praze, která je jediným srovnatelným objektem u nás, a p epo ítal je na velikost vily Tugendhat,“ vysv tlil Tichý. Ú edníci ale podle n j nezohlednili siln poškozenou statiku vily a zapomn li také na to, že na rozdíl od Müllerovy vily je brn nská Tugendhat plná složitých technických za ízení, která stavbu prodražují. Od vypsání výb rového ízení navíc uplynulo n kolik let, kdy se podle projektanta zvýšily ceny stavebních prací o patnáct procent a o stejnou hodnotu stoupla i da z p idané hodnoty na stavební práce. Podle Hoška by se dalo p i rekonstrukci ušet it hlavn na mobiliá i vily. „Ten rozpo et je samoz ejm velkorysý a jsou tam v ci, které tam nutn nemusejí být,“ míní nám stek primátora. V tom s ním souhlasí i projektant Tichý. „Ano, je to maximalistická verze. Nap íklad místo nep íliš dobrých kopií židlí chceme dokonalé kopie. Pokud se m sto spokojí s t mi nedokonalými, cena p jde dol ,“ potvrzuje Tichý. O tom, kolik bude oprava nakonec stát, nyní znovu bude jednat magistrát s památká i i projektanty. Upravenou ástku bude muset znovu schválit rada. Vila Tugendhat Jedine né dílo mezivále né funkcionalistické architektury, v roce 2001 zapsáno na seznam UNESCO. Vilu v roce 1928 vyprojektoval proslulý n mecký architekt Ludwig Mies van der Rohe pro rodinu majitele brn nské textilky Fritze Tugendhata. D m byl ve své dob p evratný. Po átkem 80. let minulého století prošel d m nep íliš ohleduplnou rekonstrukcí, která jej p ipravila mimo jiné o originální vybavení koupelen a záchod . Základní uspo ádání stavby se však podle odborník dochovalo v tém autentické podob . (Ji í Smetana) MFD 13.9.2006
Sout ž na Tugendhat: Brno chybovalo BRNO - Pohnuté osudy funkcionalistické vily Tugendhat, jediné z brn nských staveb na seznamu UNESCO, mají další kapitolu. Do hry vstoupil krajský soud. Ema Viesnerová Dal totiž za pravdu t em architekt m, kte í požadovali, aby bylo ze sout že na zpracování projektové dokumentace vy azeno vít zné sdružení. „To, co jsme tvrdili dlouhé m síce, se ukázalo jako pravdivé,“ okomentoval rozhodnutí soudu jeden z architekt Jan Sapák. S tímto požadavkem se p vodn obrátili na Ú ad pro ochranu hospodá ské sout že, který ale tvrdil, že m sto Brno v sout ži nepochybilo. Krajský soud však rozhodnutí ú adu zrušil a vrátil mu p ípad zp t. „Když nepodáme kasa ní stížnost k Nejvyššímu správnímu soud a uznáme argumenty krajského soudu, vydáme nové rozhodnutí. Jeho výsledek nemohu p edjímat, protože pokud si pamatuji, taková situace se na ú adu ješt ne ešila,“ uvedl nám stek p edsedy antimonopolního ú adu Kamil Rudolecký. Sapák s kolegy Ludvíkem Grymem a Jind ichem Škrabalem bojovali s tím, že vít zné sdružení firem Omnia, Archatt a Archteam nesplnilo kvalifika ní p edpoklad pro ú ast ve výb rovém ízení. Tím bylo osv d ení o autorizaci autorizovaného architekta, které prokázali jen subdodavatelé najatí vít zem.
28
„Protože jde o sdružení, které nemá právní subjektivitu, m li autorizaci p edložit všichni jeho lenové. To se nestalo,“ vysv tlil rozhodnutí soudce Jaroslav Tesák. M sto Brno tak podle n j p i výb ru pochybilo. Podle Sapáka už sout ž nem že být zrušena, p esto se domnívá, že by m li být ke zpracování dokumentace p izváni. „Ve velmi krátkém ase jsme p ipraveni se zapojit,“ ekl. Projekt je však hotový a m sto dokonce už vybralo firmu, která rekonstrukci provede. „Komplikací je, že projektové náklady jsou vyšší než ástka vy len ná v rozpo tu,“ ekl nám stek primátora Miroslav Hošek. Podle projektu mají opravy p ijít asi na dv st milion korun, radní ve st edu rozhodli o tom, že m sto uvolní sto sedmdesát milion . „Nejnižší nabídka v sout ži na zhotovitele iní dokonce jen asi sto ty icet milion korun,“ dodal Hošek. Podle n j se postup prací na rekonstrukci vily nezastaví a jakmile zastupitelé schválí navýšení rozpo tu, podepíše m sto smlouvu na provedení rekonstrukce. Podle Sapáka jsou ale ástky na rekonstrukci p emršt né. „P im ená ástka leží hluboko pod sto miliony korun,“ tvrdí architekt. R 29.9.2006
Kostel te už p estane vlhnout Díky dvouleté práci ždánických už nebude tamní kostel zápasit s vlhkostí. „Odborníci nás upozornili, že pokud odvlh íme kostel uvnit , k ni emu to nepovede. Proto musíme opravit budovu i zven í, abychom se s vlhkostí definitivn vypo ádali, ekl tamní fará Michael Špa ek. DBl 14.9.2006
Dv r se m ní do krásy Šumperk - Jedna z nejv tších letošních investi ních akcí v Šumperku - rekonstrukce východního k ídla Pavlínina dvora, se pomalu chýlí ke konci. Tento týden stavba i p edali do užívání nový m stský Penzion G. Zbývá jim ješt dod lat Galerii Ji ího Jílka a severovýchodní k ídlo. "Problémy byly se sana ními pracemi. Zdivo bylo hodn vlhké a podloží nestabilní. V celém p ízemí jsme museli provést sanaci vlhkého zdiva," ekl Pavel Cygrýd z firmy Fortex, která rekonstrukci provádí. " Všechny práce dokon íme v první t etin listopadu," dodal Cygrýd. Už p íští rok by mohly práce na oprav památky pokra ovat. "Dohodli jsme se, že když se otev e penzion, tak do roka nebo dvou opravíme i vnit ní nádvo í. Pokusíme se na to sehnat spolu s m stem finan ní prost edky," slíbil nám stek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Horák ( KDU- SL). Rekonstrukce východního k ídla Pavlínina dvora, která za ala v únoru, si vyžádala náklady kolem p tadvaceti milion korun. Deseti miliony p isp la Evropská unie prost ednictvím Spole ného regionálního opera ního programu. Krom penzionu a Galerie Ji ího Jílka bude v opravené ásti v severovýchodním k ídle také Regionální a m stské informa ní centrum v Šumperku, do n hož bude vstup z parku i z pr jezdu. Vznikne zde také p ednáškový sál a m stská galerie, v níž hodlá vlastiv dné muzeum vystavovat díla um lc od 20. století až po sou asnost, kte í m li i mají n co spole ného se Šumperkem. Prostor zde mají dostat i mladí auto i. "V ím, že penzion spolu s výstavními prostorami a informa ním centrem p isp je k rozvoji cestovního ruchu v Šumperku," p eje si starosta m sta Zden k Brož ( nez.). (Michal Krestýn) ŠaJD 30.9.2006
Lidé uvidí opravený interiér kaple sv. Anny Vyškov - P edstavit upravenou kapli svaté Anny lidem až v p íštím roce. Takový byl p vodní plán vedení Muzea Vyškovska ve Vyškov . Interiér kaple však nakonec zájemci uvidí už o tomto víkendu, a to u p íležitosti Dn evropského d dictví. „P vodn jsme letos cht li kapli ponechat zav enou kv li restaurování, nakonec jsme se ji však rozhodli zp ístupnit," prozradil editel Muzea Vyškovska František Korvas. Lidé tak na vlastní o i uvidí, jak daleko je se svou prací dvojice pražských restaurátorek. „Ti zde až do íjna pracují na ošet ení zbytk p vodních pozdn renesan ních maleb ze šestnáctého století," vysv tlil Korvas. (cid) DVy 8.9.2006
Kostel dostane st echu Do konce íjna bude mít kyjovský kostel Nanebevzetí Panny Marie novou ást st echy nad kn žišt m.
HoD 21.9.2006
29
Brn nský viadukt p ikryl násep Architektonická studie nyní po ítá s tím, že železni ní stavbu odkryje Brno - Kdysi to byla nep ehlédnutelná sou ást Brna. Historický železni ní viadukt se jihomoravskou metropolí vinul desítky let jako had až do okamžiku, než jej z v tší ásti nemilosrdn p ikryl násep. Nyní je šance, že se poh bená historie op t vyno í. Brno bylo odedávna k ižovatkou obchodních cest. Z ech p icházely stezky velkomezi í ská a trstenická, od západu nám š ská. Ze Slezska a severní Moravy pak stezka cukmantelská, na jih vedla stezka víde ská. Té poslední sloužil léta i monumentální železni ní viadukt na Severní dráze císa e Ferdinanda z roku 1838. Po n m p ijel do Brna z Vídn i první vlak. Viadukt p ivád l tra na hlavní nádraží v centru Brna p es eku Svratku a její záplavové území. Železni ní tra z Vídn a B eclavi do Brna financovala soukromá akciová spole nost a podle projektu Carla Ghegy ji se všemi dopravními stavbami vybudovala firma brat í Klein . Proslulý brn nský viadukt pat il k nejv tším stavbám svého druhu ve st ední Evrop . Sloužil k p ekonání území eky Svratky a sou asn p ivád l tra na vyvýšenou plochu m stského opevn ní k nádraží. Viadukt tvo ilo 80 klenutých oblouk t í na sebe navazujících ástí. První ástí byl p tiobloukový most p es Svratku. Druhou ást tvo il vlastní viadukt se 72 oblouky o celkové délce 637 metr s cihelnými eliptickými klenbami. T etí ástí byl pak most se t emi šikmými segmentovými klenbami p es silnici a svratecký mlýnský náhon. V p vodním stavu se tento mostní „kolos“ zachoval již jen v nevelkých úsecích. Viadukt byl p vodn jednokolejný, roku 1869 byl „zdvojkolejn n“ a p i dalším rozši ování kolejišt v 90. letech 19. století zmizel v mohutném náspu. Dnes je tra v tomto úseku ty kolejná. Patnáct cihelných oblouk , zachovaných pod kolejemi, je p ístupných z budovy nádražního skladišt zvaného Malá Amerika. Ve sm ru od nádraží lze ješt nalézt dev t oblouk . Dva jsou nad silni ní komunikací, t etí nad drážní vle kou, tvrtý op t nad silnicí, pátý až osmý se ty í nad Svratkou a poslední op t nad silnicí. Nad Svratkou je dodnes patrný kamenný oblouk pro jednu kolej. Hned vedle jsou oblouky cihlové pro druhou kolej, zatímco t etí a tvrtá kolej jsou vedeny už po ocelových p íhradách. „Prohlížíme-li tedy zbytky viaduktu na b ehu Svratky, pozorujeme zárove genera ní vývoj použití jednotlivých stavebních materiál využívaných ve své dob ke stavb železni ních most ,“ nastínil odborník na mostní konstrukce Dušan Josef. S plánovanou rekonstrukcí brn nského železni ního uzlu se zaniklému viaduktu za íná blýskat na lepší asy. Vít zná architektonická studie totiž po ítá s odkrytím zasypaného viaduktu, který se táhne od dnešního pátého nástupišt k ece. „Sice nevíme, v jakém je stavu, ale cht li bychom jej odkrýt a p ípadn i doplnit o chyb jící ásti,“ p iblížil architekt Petr Hr ša. Konec odkrytého viaduktu poblíž dnešní Malé Ameriky má podle studie dostat impozantní rozm ry. M la by ho tvo it budova, která nad historickým mostem vytvo í jakoby bránu. „Mohla by tam sídlit významná ve ejná instituce,“ nastínil Hr ša. Podle n ho se tentokrát výjime n architekti shodují i s památká i. „Jsou pro, varianta s odkrytím p vodního viaduktu to území zhodnocuje,“ dodal. *** Proslulý brn nský viadukt vybudovala firma brat í Klein . Pat il k nejv tším stavbám svého druhu ve st ední Evrop . (Vojt ch Smola) MFD 6.9.2006
Masné krámy: stop úpravám Olomouc - Olomoucká radnice zastavila nepovolené stavební úpravy, kterými bez v domí ú ad m nili d lníci památkov chrán né Masné krámy. Ty vlastní obchodník Thanh Long Pham. Ú edníci vyrazili na kontrolu v pátek jen pár hodin poté, co se o památku za ala zajímat MF DNES. Kontrola našla v dom poškozenou dlažbu v bývalých krámcích, nové rozvody elektrické instalace, které jsou taženy v lištách po povrchu kleneb, i probourané zdi pro nové dve e. „Stavební ú ad již zahájil se stavebníkem ízení. Majiteli Masných krám m že uložit pokutu a na ídit mu, aby nepovolené stavební úpravy odstranil,“ ekl mluv í olomouckého magistrátu Ivan Raš ák a dodal, že pracovníci stavebního ú adu hned v pátek zjistili, že v objektu Masných krám d lníci provád jí nepovolené stavební úpravy. A to i p esto, že je budova Masných krám chrán nou kulturní památkou a podléhá p ísnému režimu p i povolování stavebních úprav. D lníci poškodili i dlažbu „Konkrétn stavebník v pasáži instaloval nové rozvody elektrické instalace, které jsou taženy v lištách po povrchu kleneb a v pasáži i v prodejních kójích osadil nová stropní zá ivková svítidla,“ popsal Raš ák. Krom toho ú edníky zasko ilo i to, že zde d lníci za ali propojovat n které
30
samostatné prodejní kóje po obou stranách pasáže tak, že nešetrn probourali zdi pro dve ní otvory. „P i bouracích pracích zárove poškodili dlažbu v prodejních kójích,“ doplnil Raš ák. Majitel Masných krám , vietnamský obchodník Thanh Long Pham, se v era necht l k situaci p íliš vyjad ovat. „ ekáme na rozhodnutí ú edník . Do té doby to není pot eba komentovat,“ ekl Thanh Long Pham. Dvoupatrový renesan ní d m nazývaný Masné krámy stojí na Dolním nám stí od konce 16. století. Nad eznickými krámky v p ízemí kdysi býval i první olomoucký divadelní sál. Po listopadu 1989 se o d m za ali zajímat potomci poškozených ezník , ale nárok na vlastnická práva jim soud zamítl. V dražb pak budovu získala firma vietnamského obchodníka Phama Thanha Longa, který Masné krámy koupil za patnáct milion korun a dalších t icet milion korun vložil do rekonstrukce. Ta se však památká m nelíbila. (roh) MFD 12.9.2006
Bude z Masných krám ješt v tší tržnice? Další znehodnocující úpravy historické budovy zatím neprošly Olomouc - Nepovolené stavební úpravy zav ely historický d m na olomouckém Dolním nám stí zvaný Masné krámy. Vietnamského majitele patrn eká pokuta v ádu desítek tisíc korun. Podle informací z radnice cht li Vietnamci bez pat i ného povolení vyvést do chodby elektrickou instalaci a probourat zdi mezi jednotlivými st edov kými krámky, aby zv tšili jejich prostor. "Jde o památkov chrán ný objekt, takže v n m platí p ísn jší režim. Veškeré práce jsou nyní zastaveny," uvedl mluv í radnice Ivan Raš ák. "Úpravy jsme ned lali my, ale nájemce," vysv tlil za majitele Phama Thanha Longa jeho olomoucký správce. Je p esv d en, že nájemce bude platit i vym enou pokutu. " ízení ješt není u konce, ale m že se pohybovat od p tadvaceti tisíc do jednoho milionu korun," ekla šéfka stavebního ú adu Eva Hyravá. Bližší informace od památká se vzhledem k postoji jejich šéfky zjistit nepoda ilo. Vedoucí odd lení památkové pé e olomoucké radnice Vlasta Kauerová prohlásila: "Nebudu poskytovat noviná m žádné informace. Odmítám to, protože se ke mn chováte neseriózn ." Budovu d ív jších Masných krám z 16. století získal vietnamský majitel v dražb za 15 milion korun a opravy jej m ly stát zhruba dalších 30 milion . Nyní chce d m prodat. "M že si s ním d lat co chce, je to jeho majetek," podotkl správce. Památká i nedokázali prom n historického objektu v asijský bazar zabránit. Pochybnosti nastaly už p ed n kolika lety p i kolaudaci po rekonstrukci. Odborníci tehdy tvrdili, že památka po zásazích investora ztratila na významu. Vadila jim nap íklad vým na autentického dvojitého schodišt . "Masné krámy v Olomouci byly nejlépe dochované ze všech st edoevropských. To už te neplatí," ekla p ed asem Irena Blažková z Národního památkového ústavu. Dodala, že investor porušil památkové i stavební zákony a pochybení shledala i památková inspekce ministerstva kultury. Tehdejším vedoucím referátu kultury okresního ú adu byla Vlasta Kauerová. Tvrdila, že ú ad investora potrestal, ale odmítla TK sd lit výši pokuty. (Pavel Kone ný) OD 22.9.2006
Kostel mí í na seznam JESENÍK - Kostel svatého Mikuláše v Mikulovicích na Jesenicku by mohl být brzy zapsán na seznam nemovitých památek. „Trojlodní kostel v historizujícím stylu z roku 1904 je dokladem stavebního vývoje na bývalém území vratislavských biskup , kte í od poloviny 19. století podporovali výstavbu podobn monumentálních církevních staveb,“ uvedla Irena Blažková z olomouckého pracovišt Národního památkového ústavu, které prohlášení památkou navrhlo. Krom vysoké památkové a um lecké hodnoty, v etn emeslných detail , je podle ní kostel výjime ný také tím, že se tak ka kompletn dochovalo jeho p vodní vybavení. Spole n se samotným kostelem, dílem brn nského architekta Richarda Voelkla, a jeho okolním areálem by se nemovitými památkami m ly stát i varhany a zvon, který se jako jediný z p vodních t í rovn ž dochoval . Na prohlášení movitými památkami byla sou asn navržena ada um leckých d l a p edm t z interiéru kostela. (VH) P 6.9.2006
31
Vilu Tugendhat opraví Tochá ek Brno - Opravy brn nské vily Tugendhat se ujme spole nost Tochá ek, jak v era uvedla T. Tato firma se specializuje na rekonstrukce památkov chrán ných a církevních objekt , v Brn zajiš ovala nap íklad rekonstrukci hradu Špilberk a kanovnických dom na Petrov , stejn jako opravu fasády kostela sv. Jakuba. Dosud však není jasné, kdy se s opravami vily za ne. (kar) MFD 30.9.2006
editel památkového ústavu byl odvolán Praha - Ministr kultury Martin Št pánek v era odvolal editele Národního památkového ústavu Tomáše Hájka, p esné d vody zatím nejsou známy. Hájka dlouho kritizovala odborná ve ejnost, vzniklo n kolik petic za jeho odvolání. Ve funkci byl od ledna letošního roku, poté, co bývalý ministr Vít zslav Jandák odvolal jeho p edch dce Zde ka Nováka. ízením ústavu byl pov en dosavadní nám stek Pavel Jerie. ( TK) MFD 27.9.2006
SEZNAM SLEDOVANÝCH LIST DVy DBl MFD MS BaKD PvD NJD FMD HoD DZn DB ŠaJD
Deník Vyškovska Deník Blanenska Mladá fronta dnes Moravský sever Bruntálský a Krnovský deník Prost jovský deník Novoji ínský deník Frýdecko-Místecký deník Hodonínský deník Deník Znojemska Deník B eclavska Šumperský a Jesenický deník
IT Internet N Novom stsko R Rovnost OK Olomoucký kraj ŽUP Žurnál UP OD Olomoucký deník OT Ostravský týdeník P Právo KD Karvinský deník VD Valašský deník HT Hranický týden ŽD Ž árský deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výb r lánk z tisku RO NÍK XV. 2006 Vychází m sí n Vydává Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovišt m v Brn a v Ostrav . Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Olomouci, Petráš v palác, Horní nám stí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz Periodikum registrováno pod íslem: MK R E 12635 Ro ní p edplatné 500,- K 32
