Z p ra v od a j
Šípek ZO ČSOP Český Krumlov Naším posláním není svět měnit, ale nabízet možnosti, jak ho zachovat. číslo 8/2004 ročník XVII. ________________________________________________________________________________ Lidé přírodě -
příroda lidem!
NATURA 2000 – MÝTY A SKUTEČNOST
Zeměmi Koruny české obchází strašidlo NATURY 2000… tak nějak by kronikář znalý Marxova a Engelsova Komunistického manifestu, přemístěný strojem času do dnešní doby, popsal situaci kolem vzniku soustavy NATURA 2000 v České republice krátce před a po jejím vstupu do Evropské unie. Nezapomenutelný Karel Kryl by si neodpustil zmínku o těch, kteří jsou zase ochotni poslouchat pohádky o tom, že pravdy je třeba se bát. Poodhrňme tedy závoj tajemství halící ono podivné spojení slova a čísla, které nedá mnohým spát. Vysvětlovat, že pod pojmem NATURA 2000 se skrývá soustava (vzájemně většinou nespojitých) území v členských státech Evropské unie, v nichž by měly být chráněny nejvíce ohrožené druhy rostlin a živočichů a člověkem nepozměněná (nebo nepříliš pozměněná) přírodní stanoviště, by asi bylo nošením sov do Athén. Vytvoření této soustavy není zákeřným útokem ekologických fundamentalistů na vlastníky či nájemce pozemků, myslivce, rybáře nebo investory záměrů výstavby jakýchkoli objektů, nýbrž povinností všech členů EU. A protože konkrétní stát (alespoň ten demokratický) je víceméně dobrovolným společenstvím občanů (každý ho může opustit), je zřejmé, že vytvoření soustavy NATURA 2000 je povinností všech občanů EU. Tuto povinnost jim ukládají dvě směrnice Rady, tedy právní předpisy EU nejvyšší právní síly (a vyšší než je síla národních zákonů v členských státech EU): jednak je to Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2.4.1979 o ochraně volně žijících ptáků, jednak Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Obě směrnice mají za cíl ochránit, tedy zachovat a podle možností i zlepšit stav nejhodnotnějších přírodních stanovišť a existenci druhů rostlin a živočichů nejvíce ohrožených vyhubením na území členských států EU, jako základních a nezbytných součástí celoevropského přírodního a kulturního dědictví (jsou i jiné směrnice chránící toto dědictví, se soustavou NATURA 2000 ale nesouvisejí). Poučený čtenář asi v tuto chvíli namítne, že v českých zemích je přece už mnoho zvláště chráněných území přírody, např. národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek. Kromě toho jsou některé části přírody a krajiny chráněny jako významné krajinné prvky (všechny lesy, vodní toky, údolní nivy, jezera, rybníky, rašeliniště a rozhodnutím orgánu ochrany přírody mohou být takto chráněny i třeba mokřady, meze, remízky, stráně, historické parky a zahrady, rozptýlené skupiny dřevin rostoucí mimo les v krajině, včetně opticky a dějinně souvisejících prvků tradiční architektury, např. kostelů, kapliček, špýcharů, salaší, oborohů) nebo jako přírodní parky či přechodně chráněné plochy. Proč tedy přidávat další chráněná území, byť jinak pojmenovaná ? To je, řečeno slovy Ludvíka Součka, první z obecně oblíbených omylů: ve skutečnosti vytvoření soustavy NATURA 2000 neznamená ani vznik nové kategorie zvláště chráněných území přírody (bude-li návrhem lokality přírodních stanovišť evropského významu dotčena dosud jen obecně chráněná část přírody a krajiny, bude zde zřízeno zvláště chráněné území některé ze šesti existujících kategorií, kromě národního parku) ani podstatné plošné zvětšení dosavadních zvláště chráněných částí přírody a krajiny. (Výjimkou jsou některá území, která sice dosud nejsou chráněna podle našeho národního zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, o takové jejich ochraně se však již řadu let uvažuje a jedná se zainteresovanými subjekty – na Českokrumlovsku je to např. chráněná krajinná oblast Novohradské hory nebo přírodní rezervace Horní Malše.) Naopak převážná většina nově vyhlášených ptačích oblastí (podle směrnice o ptácích) nebo území přírodních stanovišť evropského významu (podle směrnice o stanovištích) se bude překrývat s již existujícími územími chráněnými podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Dalším z obecně oblíbených omylů je představa, že v nově vyhlášených územích podle obou směrnic EU budou mnohem přísnější podmínky ochrany a širší okruh zakázaných nebo omezených činností. Ve skutečnosti se režim ochrany v těch územích, která již byla vyhlášena podle zákona o ochraně přírody a krajiny a stanou se součástmi buď ptačí oblasti nebo území přírodních stanovišť evropského významu, nijak nezmění, v mnohých případech dojde i ke zmírnění ochranných podmínek a zmenšení výčtu zakázaných nebo omezených činností, neboť z fondů EU bude možno čerpat prostředky na provádění monitoringu a managementu těchto území (na což dosud národní prostředky, tj. státní rozpočet ČR, nestačily), přičemž jedním z reálných výsledků tohoto finančního toku bude lepší poznání stavu daného území a mnohdy i zjištění, že šetrný způsob hospodaření v něm nebude v rozporu s předmětem ochrany (to se týká především lesních pozemků, ale i trvalých travních porostů, a zejména ptačích oblastí). Hloubavý čtenář, který si vzpomene, že zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody (jenž byl nahrazen zákonem č. 114/1992 Sb.), zanedlouho oslaví půlstoletí od svého schválení Národním shromážděním ČSR, teď jistě položí otázku, proč je nutné tvořit v českých zemích soustavu NATURA 2000, když přece za 50 let státní ochrany přírody u nás byla všechna hodnotná území navržena k ochraně a jejich ochrana v některé z výše uvedených kategorií zvláště chráněných území přírody vyhlášena, takže zbývají jen území z hlediska evropského přírodního a kulturního dědictví bezcenná. I toto je bohužel jeden z obecně oblíbených omylů, ve skutečnosti existující zvláště chráněná území přírody nejsou výsledkem systematického přírodovědného průzkumu veškerého území ČR, nýbrž pouze průzkumů lokálních; zpočátku vznikala nahodile a lze jen sotva říci, že tvoří ucelenou, plánovitě formovanou soustavu. Teprve v rámci přípravy soustavy NATURA 2000 - tedy až od r. 2000 - proběhlo (v případě ptačích oblastí) nebo probíhá (v případě přírodních stanovišť) úplné mapování výskytu ptáků a přírodních stanovišť a druhů v terénu, jež by mělo pokrýt celé území ČR.
2
Na základě výsledků mapování byl sestaven seznam navržených ptačích oblastí a návrh lokalit do národního seznamu přírodních stanovišť evropského významu. Tato ryze odborná část přípravy soustavy NATURA 2000 v ČR probíhala či probíhá v profesionálním rámci pověřených pracovníků Ministerstva životního prostředí ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy ochrany přírody – Správy CHKO ČR a s nimi smluvně spolupracujících odborníků z univerzit a Akademie věd ČR. Mapování potvrdilo, že v ČR se vyskytuje 46 druhů ptáků, jež je nutno chránit podle směrnice o ptácích, a 40 druhů rostlin, 75 druhů živočichů a 58 typů přírodních stanovišť evropského významu, jež je nutno chránit podle směrnice o stanovištích. Na tomto místě je třeba vyvrátit obecně oblíbený omyl, že navrhovaná plocha ptačích oblasti tvoří podstatnou část území ČR. Ve skutečnosti činí asi 8,6 % rozlohy území republiky, je tedy nižší než v zemích EU srovnatelné velikosti, jako je např. Rakousko s 14,7 % nebo Portugalsko s 9,4 %. V rozlohou menších státech je podíl ptačích oblastí na jejich území mnohdy ještě vyšší, např. v Dánsku 22,3 %, Nizozemsku 24,1 %, v Belgii 14,1 %. Z nově přistoupivších států pak Slovensko navrhuje 28 %, Maďarsko 15 %, Slovinsko 24 %, Estonsko 14 %. Další fází přípravy vyhlášení ptačích oblastí a přírodních stanovišť evropského významu bude projednání návrhů s vlastníky (uživateli) pozemků, samosprávami obcí a krajů a širší veřejností, jehož cílem bude především nalézt všestranně přijatelné řešení umožňující ochranu území i jeho obhospodařování, dále informovat vlastníky či uživatele pozemků o možnostech kompenzace případně vzniklé újmy a samosprávy a veřejnost o pozitivních příležitostech pro území zařazené do návrhu soustavy NATURA 2000 a dohodnout možnosti spolupráce v péči o konkrétní lokality. U návrhu ptačích oblastí již byla tato etapa zahájena a její provádění je na Českokrumlovsku svěřeno Správě CHKO Blanský les (s výjimkou území NP a CHKO Šumava, kde toto projednávání zajišťuje Správa NP a CHKO Šumava), která už některé vlastníky pozemků a orgány samosprávy oslovila. Po projednání s vlastníky pozemků, územními správními celky a veřejností (projednání s veřejností bude zajištěno formou přednášek a besed, článků v tisku, distribuce informačních materiálů a účasti zájemců z řad veřejnosti na exkurzích do některých z navržených lokalit) bude následovat vyhlášení ptačích oblastí a jejich začlenění do evropské soustavy NATURA 2000. (Poněkud odlišný bude postup u přírodních stanovišť evropského významu, kde po fázi projednání s vlastníky pozemků, územními správními celky a veřejností bude následovat schválení národního seznamu lokalit, jejich zařazení do seznamu lokalit EU a teprve pak jejich vyhlášení. Na rozdíl od tohoto delšího postupu není u ptačích oblastí sestavován jejich národní seznam a není nutné jejich schválení Evropskou komisí.) Soustavu ptačích oblastí měla ČR vytvořit nejpozději k datu svého vstupu do EU (má tedy značné zpoždění), návrh soustavy přírodních stanovišť významných pro Evropské společenství musí projednat s Evropskou komisí do tří let ode dne vstupu. Mýtus, že ptačí oblasti a lokality s evropsky významnými přírodními stanovišti budou vyhlášeny bez účasti nebo dokonce bez vědomí vlastníků (uživatelů) pozemků, je tedy dalším obecně oblíbeným omylem. Naopak: především na jejich postoji bude záviset úspěch dohodnuté péče o pozemky (provádění managementu čili plánu péče) a smysluplnost zařazení pozemků do soustavy NATURA 2000. Je pravda, že vlastníci ani uživatelé nebudou mít právo veta, tedy že jejich nesouhlas nemůže zabránit zařazení pozemku do návrhu či seznamu. Takové právo však nemají ani v případě zřizování dosavadních šesti kategorií zvláště chráněných území přírody, jejich postavení se tudíž v tomto případě oproti současnému stavu nezhorší. Může se však výrazně zlepšit, zejména pokud jde o pozemky zemědělského půdního fondu. Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství připravily pro tyto vlastníky (resp. uživatele) dotační program (z větší části financovaný z prostředků EU v rámci její zemědělské politiky) na podporu tzv. agroenvironmentálních opatření. Jde zejména o dotační tituly určené vlastníkům (resp. uživatelům) zemědělských pozemků rozkládajících se v některém zvláště chráněném území přírody: „Extenzívní louky“ (dotace činí 2.800 Kč/ha oproti 1.920 Kč/ha na obyčejné louky, tj. louky rozkládající se v obecně chráněné části přírody a krajiny), „Posun seče na loukách ve formě pásů“ (dotace činí 3.130 Kč/ha oproti 1.920 Kč/ha na obyčejné louky), „Posun 3
termínu seče na loukách“ (dotace činí 5.130 Kč/ha oproti 1.920 Kč/ha na obyčejné louky), „Extenzívní pastviny“ (dotace činí 4.330 Kč/ha oproti 2.890 Kč/ha na obyčejné pastviny, tj. pastviny rozkládající se v obecně chráněné části přírody a krajiny), „Trvale podmáčené louky a rašelinné louky“ (dotace činí 12.100 Kč/ha oproti 1.920 Kč/ha na obyčejné louky), „Ptačí lokality na travních porostech – chřástal polní“ (dotace činí 5.180 Kč/ha oproti 1.920 Kč/ha na obyčejné louky), „Ptačí lokality na travních porostech – bahňáci“ (dotace činí 5.550 Kč/ha oproti 1.920 Kč/ha na obyčejné louky), a „Zatravňování orné půdy“ (týká se obtížně obhospodařovatelných pozemků v méně příznivých oblastech a 1. zónách NP a CHKO, dotace činí 7.265 Kč/ha při osetí uznaným osivem komerční travní směsí, nikoli formou podsevu). Kromě toho jsou vlastníkům (resp. uživatelům) zemědělských pozemků – bez podmínky, aby se rozkládaly ve zvláště chráněném území přírody - určeny další dotační tituly k podpoře environmentálně šetrného způsobu hospodaření, ať již v rámci agroenvironmentálních opatření (např. tituly „Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách“, „Pěstování meziplodin“ či „Biopásy“) nebo podpory méně příznivých oblastí (LFA) a ekologického zemědělství. Vlastníci (uživatelé) i další subjekty (územní samosprávné celky, neziskové organizace, obchodní společnosti, družstva, fyzické osoby podnikající i nepodnikající) mohou dále čerpat z nabídky programů ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství a Státního fondu životního prostředí na podporu šetrného hospodaření v krajině: jde zejména o Program péče o životní prostředí, Program péče o krajinu, program Revitalizace říčních systémů, Operační program Infrastruktura, Operační program Zemědělství, Program LIFE-NATURA a další, výše nejmenované dotační tituly z Horizontálního plánu rozvoje venkova. Lesní pozemky, jichž se dotýkají návrhy ptačích oblastí a přírodních stanovišť, jsou u nás převážně ve vlastnictví státu a hospodaří v nich státní podnik Lesy České republiky. Ten se svým Programem 2000 již přihlásil k přírodě blízkému hospodaření v lesích a také nově nastoupená cesta vedení LČR, směřující k přímému obhospodařování pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy bez prostřednictví těžařských firem a překupníků dřeva, je jistým příslibem zvýšené podpory mimoprodukčních funkcí lesa a obnovy jeho původní diverzity. Vznik soustavy NATURA 2000 může českokrumlovskému regionu přinést další pozitiva v podobě pracovních příležitostí. Ty budou jednak primární (v organizacích a orgánech zajišťujících správu území a jejich management, kulturně výchovnou činnost atd.) a jednak sekundární (v ubytovacích a stravovacích službách v blízkosti lokalit, v průvodcovské službě, výrobě a prodeji místních výrobků, v doprovodných činnostech navazujících souvislosti na kulturní památky v okolí atd.). Dosavadní zkušenosti ze „starých“ členských zemí EU ukazují, že na jedno primární pracovní místo utvořené v rámci soustavy NATURA 2000 připadá 4 až 6 pracovních míst sekundárních, neboť území soustavy NATURA 2000 se stávají atraktivitami pro návštěvníky regionu, zvýšený turistický ruch přiláká do regionu investice a jde-li o softturistiku, je možný její souladný rozvoj s existencí soustavy NATURA 2000 a péčí o chráněná území. Jedním z obecně oblíbených omylů je i mýtus, že vyhlášení ptačí oblasti nebo lokalit evropsky významného přírodního stanoviště zakonzervuje toto území tak, že tam nebudou možné žádné aktivity člověka. Jak již bylo výše řečeno, režim ochrany v již existujících zvláště chráněných území nebude zpřísněn ani v případě, že se území stanou součástí soustavy NATURA 2000. U oblastí nebo lokalit, vyčleněných k ochraně evropsky významných přírodních stanovišť z dosud jen obecně chráněné části přírody a krajiny, bude ochranný režim odpovídat jedné ze šesti kategorií zvláště chráněných území přírody. Jediným rozdílem bude nutnost posuzovat všechny koncepce i konkrétní záměry v dotčeném území z hlediska jejich možných vlivů na předmět ochrany, přibude tedy ono „razítko navíc“. Ve srovnání s jinými oblastmi hospodářských aktivit člověka, kde se vstupem ČR do EU administrativa, a tím i počet razítek, „nakynula“ několikanásobně, jde však jen o relativně nepatrné ztížení pozice investorů, resp. předkladatele koncepcí. Obecně oblíbeným omylem je též fáma, že početná a rozsáhlá soustava území NATURA 2000 znemožní jakoukoli liniovou stavbu a nebude možné se jí takovou stavbou nikterak vyhnout. Ve 4
skutečnosti přicházejí na Českokrumlovsku v úvahu jako součásti soustavy NATURA 2000, na základě dosavadních výsledků mapování, 3 návrhy ptačích oblastí (některé zasahují větší částí území mimo území okresu) a 6 návrhů lokalit evropsky významných :přírodních stanovišť (sedmá lokalita – Polná na Šumavě – není předmětem dalšího projednávání, uvádíme ji pouze pro úplnost): Ptačí oblast Novohradské hory – její plocha (9.054,07 ha) se zčásti kryje s navrhovanou CHKO Novohradské hory, předmětem ochrany jsou významné populace např. jeřábka lesního, datlíka tříprstého, čápa černého, chřástala polního, tetřívka obecného, kulíška nejmenšího, sýce rousného, žluny šedé, datla černého, lejska malého a ťuhýka obecného Ptačí oblast Boletice – její plocha (23.579,71 ha) se zčásti kryje s územím Vojenského újezdu Boletice, předmětem ochrany jsou významné populace např. datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, sýce rousného, kosa horského, čápa černého, tetřívka obecného, bekasíny otavní a chřástala polního a tetřeva hlušce; výrazným fenoménem oblasti jsou plochy bezlesí v různém stupni sekundární sukcese, které vznikly a jsou udržovány vojenskou činností a v nichž hnízdí druhy typické spíše pro biotopy charakteru suchých lesostepí jako skřivan lesní, pěnice vlašská, strnad luční Ptačí oblast Šumava – její plocha (97.501,12 ha) se zčásti kryje s územím NP a CHKO Šumava; zjištěno zde 145 hnízdících druhů ptáků, zejm. lesních a lučních biotopů, např. tetřeva hlušce (jeho populace na Šumavě je dnes jedinou v ČR schopnou reprodukce a zahrnuje 90% početního stavu druhu v českých zemích), jeřábka lesního (kromě alpské populace největší ve střední Evropě), tetřívka obecného, datlíka tříprstého, sýce rousného, kulíška nejmenšího, lejska malého, kosa horského, datla černého, chřástala polního, sokola stěhovavého (2 lokality s prokázaným hnízděním od 80. let minulého století), dále reintrodukovaná populace puštíka bělavého a malá izolovaná populace strakapouda bělohřbetého Evropsky významná lokalita Rašeliniště Kapličky – rozkládá se v blízkosti zaniklé vsi Kapličky u Loučovic, z větší části se její plocha (104,48 ha) kryje s již existující přírodní rezervací Rašeliniště Kapličky (72,74 ha); předmětem ochrany bude populace silně ohroženého střevlíka Ménetriesova a bohatá motýlí fauna severských druhů vázaných na rašeliniště Evropsky významná lokalita Svatý Kříž – rozkládá se asi 1 km na jihozápad od sídla Chvalšiny na lemových loukách a remízů pod kopcem Svatý kříž; jde o obecně chráněnou část přírody a krajiny, navrhuje se kategorie ochrany přírodní památka; předmětem ochrany bude populace endemického rostlinného druhu hořečku českého Evropsky významná lokalita Muckov – rozkládá se asi 1 km na východ od osady Muckov (části obce Černá v Pošumaví) v izolovaném lesíku nad levým břehem potoka Čertice, jde o obecně chráněnou část přírody a krajiny, navrhuje se kategorie ochrany přírodní památka; předmětem ochrany bude vegetace květnatých bučin s izolovanou populací střevíčníku pantoflíčku (což je jediná známá lokalita tohoto rostlinného druhu na Českokrumlovsku) Evropsky významná lokalita Vltava – Dívčí Kámen (alternativní název Blanský les – kaňon Vltavy) – zahrnuje kaňon řeky Vltavy v délce cca 30 km mezi Českým Krumlovem a Boršovem nad Vltavou, zčásti se rozkládá na území CHKO Blanský les, pravobřežní část (cca 567 ha) však leží jen v obecně chráněné části přírody a krajiny; lokalita je významná přirozeným charakterem toku v geologicky pestrém podloží, s mnoha skalními útvary (např. ostrožna v přírodní rezervaci Dívčí Kámen a skály pod zříceninou hradu Maškovec), strmými svahy kaňonu o výšce až 100 metrů; předmětem ochrany budou též populace vzácných druhů rostlin, např. oměje vlčího moru, kapradiny laločnaté, válečky prapořité, omanu vrbolistého, orlíčku planého, kruštíku tmavočerveného (jenž patří mezi orchideje) a okrotice bílé, ze živočichů zdobence skvrnitého, zlatohlávka Oxythyrea funesta, motýlů batolce duhového a přástevníka kostivalového Evropsky významná lokalita Horní Malše - se rozkládá na ploše 1.619,38 ha asi 2 km jihovýchodně od Dolního Dvořiště a zahrnuje celý horní tok řeky Malše nad Kaplicí včetně česko-rakouského hraničního úseku a českou část povodí horní Malše nad přítokem Felberbach; území je dosud obecně chráněnou částí přírody a krajiny, je součástí navrhované CHKO Novohradské hory a přírodní rezervace Horní Malše; byla zde zjištěna řada vzácných druhů rostlin, např. kýchavice bílá, 5
a jde o jednu ze čtyř nejvýznamnějších lokalit perlorodky říční v ČR; zvláštností lokality je přeshraniční rozsah tohoto území, neboť Malše zde tvoří hraniční tok a na rakouské straně od Sandlu téměř až k obci Wullowitz již bylo navrženo území evropsky významného přírodního stanoviště a současně i ptačí oblast Evropsky významná lokalita Žofínský prales – Pivonické skály – jde o rozsáhlý lesní komplex (467,61 ha) rozkládající se ve střední části Novohradských hor, asi 2,5 až 5 km východně od sídla Pohorská Ves, část území (Žofínský prales) je již chráněna v kategorii národní přírodní rezervace, zbytek je součástí navrhované CHKO Novohradské hory; předmětem ochrany budou populace např. kriticky ohrožených druhů mechorostů Anastrophyllum hellerianum a Neckera pennata a dalších, výjimečná je druhově bohatá mykoflóra, např. Ascotremella faginea, dále plži Clausilia cruciata a Discus ruderatus a další, brouci Peltis grossum a Ceruchus chrysomelinus a další, motýli Scardia boletella, Buvatina stroemella, Fagivorina arenaria a další, z ptačí fauny datlík tříprstý, čáp černý, kulíšek nejmenší a lejsek malý Evropsky významná lokalita Polná – rozkládá se na ploše 0,64 ha na západně orientované stráni cca 550-600 metrů na jihojihovýchod od kostela v obci Polná na Šumavě; část lokality sloužila v minulosti jako lom na vápenec, část jako příjezdová cesta k lomu a sečená louka, v současné době není obhospodařována (jde o území Vojenského újezdu Boletice); v r. 2000 zde byla zjištěna bohatá populace hořečku českého (asi 500 rostlin) Jak je vidět, pravdy není třeba se bát a NATURA 2000 neznamená pro udržitelný rozvoj našeho regionu, šetrný k přírodnímu a kulturnímu dědictví, které je jeho největším bohatstvím, žádnou brzdu. Mnohým subjektům, zejména samostatně hospodařícím rolníkům, družstvům vlastníků a dalším právnickým osobám hospodařícím na zemědělské půdě, naopak vydatně pomůže k důstojnému životu moudrých hospodářů, správců a udržovatelů krajiny. Pavel Pejcha (s použitím materiálů Správy ochrany přírody – Správy CHKO Blanský les)
STŘET MEZI EKOLOGIÍ A ZÁJMY PRŮMYSLOVÝCH PODNIKŮ Václav SOCHOR, moderátor: Téma dnešního ranního zamyšlení je takřka věčné: Střet mezi ekologií a zájmy průmyslových podniků. Autorem je redaktor časopisu Euro Čestmír Klos a tentokrát se problém týká ptactva a evropské sítě ochrany přírody NATURA 2000. Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro: Už je načase, aby všichni ti lelci, chřástalové či motáci pilichové založili odbory. Ptačí odbory by si mohly vymoci ptačí tripartitu a konečně by měly zastání. Ty současné lidské odbory totiž po ptačích věcech šlapou hlava nehlava a odborářské svazy až podezřele rychle nacházejí v ptačích otázkách jednotu se svazy zaměstnavatelskými a průmyslovými. Nějací ptáci nám přece nebudou nazobávat náš úchvatný hospodářský rozvoj tím, že jim někdo vyhlásí oblasti ochrany! Předseda Odborového svazu pracovníků v hornictví Jan Sábel na vlnách rozhlasové stanice dokonce v líčení ptačích hrůz mnohonásobně předčil Hitchcocka: "Jestli něco rozhodného neuděláme, přibude vinou
6
ptáků a jejich ochranných území jen na Ostravsku devět tisíc nezaměstnaných." Nebylo by lepší je vystřílet? Tedy ty ptáky, ne nezaměstnané. Tak daleko ovšem Sábel nejde. On i proti ptákům náhle revolučně zradikalizovaná Českomoravská konfederace odborových svazů jdou ještě dál: Snaží se rozstřílet český národní vklad do evropské sítě ochrany přírody NATURA 2000. Kanóny jim při tom nabíjí Svaz průmyslu a dopravy. Jak se ti věčně rozhádaní Češi obdivuhodně dokážou spojit proti vnějšímu nepříteli, proti ptákům a jejich ekologickým přisluhovačům. Všechen ten válečnický ryk nepochopitelně přichází až ve chvíli, kdy končí několikaleté odborné mapování ptačích oblastí a evropsky významných přírodních lokalit. Odborně zdokumentované návrhy, jak je požaduje Evropská unie, mají být podle představ odborářských a průmyslových bossů zavrženy a nahrazeny licitací. Kdo má vyšší politickou a ekonomickou kartu nebo dokonce palebnou sílu, ten bere. Proti tomu nemá počítání ledňáčků, hlušců či kvakošů nočních žádnou šanci. Tak to šlo až dosud prakticky všude. Jenže obrozující se Evropa chce být jiná a snaží se zachránit zbytky své volné přírody. Mapování má zachytit skutečný stav, ne výsledky zpolitizovaných handlů něco za něco. Členské státy jsou povinny zmapovat všechna místa nejvhodnější pro ochranu ohrožených druhů. Proti pokusům přizpůsobit odborná zjištění přírodních taxátorů lokálním zájmům už ve starých členských zemích tvrdě zasáhl Evropský soudní dvůr. Jeho resultát je jasný: Při výběru a určování hranic území ptačích oblastí či přírodních stanovišť nesmí členský stát přihlížet k ekonomickým, sociálním a kulturním požadavkům. Kde jsou ještě schopny žít ohrožené organismy, tam musí být navržena hranice. Neznamená však žádné zákazy, ani zákaz lidských činností v oblasti, čímž hrozí kritici. Život lidí se v síti NATURA 2000 nezastaví, lidské aktivity by však měly brát na vědomí výjimečnost přírodního prostředí. Ohleduplné hospodaření se může dokonce nadít finanční podpory převážně z evropských zdrojů. Sem také budou přednostně směřovat strukturální fondy. Hrdí odpůrci odborného mapování se Evropského soudního dvora, ani mastných pokut nic nebojí. Vždyť nám beztrestně prošlo i to, že jsme návrh sítě neměli při vstupu do Evropské unie, k čemuž jsme se předem zavázali. A s takovou ho nebudeme mít ještě hodně dlouho. Halas odborářů, průmyslových svazů i hospodářských ministerstev nutí ministerstvo životního prostředí k opatrnému kličkování. Ze čtyřicítky navržených oblastí předložilo vládě jen šest dosud bezkonfliktních, a když se ukázalo, že ani ty nejsou ušetřeny snah ukusovat a rušit, stáhlo z programu vlády i je. Stratégové by to možná označili za taktický manévr, obyčejný člověk za ústup. 3.9.2004
7
BBC - česká redakce
06:00 Dobré ráno s BBC
STROM ŽIVOTA Historie Dne stromů Poprvé byl Den stromů slaven r. 1872 v Nebrasce, na podnět J. S. Mortona, nadšeného propagátora a ochránce přírody. J. Sterling Morton navrhl vyhlášení Národního dne stromů s cílem vyzdvihnout důležitost stromů při zvyšování kvality životního prostředí. Nejprve byl svátek slaven 10. dubna, později bylo datum změněno na 22. dubna, den Mortonových narozenin. Při první slavnosti bylo vysazeno více než milion stromů v Nebrasce a od té doby byla zasazena skoro miliarda stromů (podle časopisu Krása našeho domova, 1922). Myšlenka oslav Dne stromů se rychle rozšířila po celých Spojených státech a později i na další kontinenty do Francie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Norska a dalších států Evropy a dokonce i do Číny či Japonska. Datum oslav Dne stromů je různé. Liší se podle klimatických podmínek a toho, kdy je možné stromy vysazovat. V českých zemích byly Svazem spolků okrašlovacích pořádány Stromové slavnosti poprvé masově počátkem dubna 1906 např. v Líbeznících, Roudnici, Liboci a Podolí u Prahy, Dobříši, Kouřimi, Lužci nad Vltavou, Blovicích, Sedlčanech, Spáleném Poříčí, Družci u Kladna, Příbrami, Sedlici u Blatné, Bojanově, Hořicích, Plzni, Křivém na Moravě, Nové Pace, České Třebové, Krčíně, Říčanech, Čekanicích u Blatné, Zdobíně a Trotíně, Kyšperku, Napajedlech a Pršticích u Brna na Moravě, Klatovech, Radotíně, Nesvačilech u Rožmitálu. V tom roce byla zasazena také Husova lípa pod Petřínem v Praze, o rok předtím (v roce 1905) konány slavnosti krom toho v Potštýně, Kralupech nad Vltavou, v Praze (zasazení všestudentské lípy Jarníkovy na Výstavišti), na podzim pak ve Veltrusích. V okresích sedlčanském, plzeňském, žambereckém, rokycanském, novopackém, blatenském, vinohradském aj. zavádějí se stromové slavnosti na mnohých školách v okresu hromadně. (Podle zprávy o valné hromadě Svazu spolků okrašlovacích, Krása našeho domova ročník 1906, str. 147). V časopise Krásy našeho domova jsou i podrobnější zprávy o některých akcích. Zřejmě nákladem Svazu vyšla i kniha „Návod ku pořádání slavností stromových“ (asi v roce 1906). V Sedlčanech se stromová slavnost v roce 1906 konala po páté. V roce 1920 ministerstvo školství a osvěty podpořilo konání Stromkového dne výnosem ze 27. března 1919 č. 6708. Bylo konstatováno, že akce v předešlém roce měla velký úspěch věcný i morální.“Desetitisíce stromků bylo zasázeno, láska k přírodě a ke stromoví v mnohém srdci probuzena“(podle Krásy našeho domova, 1920). Stará tradice československá byla v České republice obnovena v roce 2000. S nápadem slavit opět Den stromů přišli ředitel botanické zahrady UK, známý popularizátor stromů Václav Větvička a dřevosochař Martin Patřičný. Datum první oslavy svátku stromů bylo stanoveno na 20.10.2000. Proč právě toto datum? Důvodů k tomu bylo několik. Předně, je to v mnoha lokalitách České republiky vhodný termín pro sázení stromů. Podzim je také časem, kdy jsou stromy asi nejkrásnější a hrají všemi barvami. Dalším důvodem bylo to, že pro dřevosochaře měl tvar data 20.10.2000 zvláštní poezii. A posledním důvodem bylo, že šansoniérka a přítelkyně stromů Hana Hegerová má v ten den narozeniny. Nakonec její koncert pro stromy v roce 2000 nevyšel a stromům zazpívala až v roce 2002. Nadace Partnerství myšlenku oslav Dne stromů rozvinula. V tento den se již tradičně vyhlašují výsledky celostátní ankety Strom roku a stromové slavnosti se pomalu stávají znovu obnovenou zvyklostí po celé zemi. A letos se slaví Den stromů 20. října již nejen v České republice, ale i v Polsku a na Slovensku. 20. říjen se tak stává Středoevropským dnem stromů. A co se tento den děje? Je to příležitost pro to, aby se konaly výstavy, semináře, koncerty inspirované stromy, či výlety za stromy do krajiny a lesa, ale hlavně pro to, aby se stromy sázely. A kdo nestihne svůj strom zasadit 20.10., má na to celý říjen a skoro celý listopad až do zamrznutí půdy. Takže hurá ke stromům! Program Nadace Partnerství 8
POVĚRY O KAMENECH O nerostech se většinou dovídáme z četby odborných publikací, poslechem přednášek a prakticky je poznáváme na exkurzích zaměřených na sběr a určování nerostů, hornin a jiných přírodnin. Právě bizarní tvar nerostů, jejich pestrá barva, tvrdost a celá řada dalších vlastností upoutávaly člověka od pradávných dob. Nerosty a horniny člověk používal na výrobu nástrojů, zbraní a později z nich také zhotovoval ozdobné předměty, amulety a talismany. S poznáváním nerostů vznikaly i pověry, založené na přirozené kráse nerostného světa. Nápadnou barvu, vysoký lesk, značnou tvrdost si člověk nedovedl vysvětlit a začal jim přisuzovat zázračné, kouzelné a léčivé vlastnosti. Kamenná sůl (minerál hallit) zpříjemňovala potravu, pazourek, rohovec a obsidián sloužily k výrobě ostrých nástrojů, z houževnatých hornin se vyráběly zbraně, pestře zbarvené různotvaré kamínky sloužily ke zhotovování ozdob a po určitých úpravách a opracování se použily i k výrobě prvních šperků. Z vykopávek se dovídáme, že již staří Egypťané nosili talismany vyrobené z kamene, staří Indové věřili, že drahokamy ochraňují lidské zdraví, velké obliby dosáhly ozdobné kameny u Židů. Obliba drahých kamenů a jejich nadpřirozené moci ovlivňovat osudy lidí se šířila z Orientu přes Krétu do Řecka a Říma. S drahými kameny se setkáváme ve spisech celé řady starověkých filosofů, myslitelů a přírodozpytců (Pythagoras, Platón, Aristoteles). Zápas mezi pohanstvím a křesťanstvím na počátku středověku přináší nové poznatky proti tradičním obyčejům a pohanským zvyklostem (uctívání skály, dutin a jeskyní, obětní mísy, nošení amuletů, věštění budoucnosti z křišťálové koule). Stále ale přežívají pověry a věří se tomu, že kameny mají za jistých okolností nadpřirozenou moc nad zdravím, životem i osudy člověka. Také astrologie a alchymie stavěly své některé metody na těchto pověrách a mylných závěrech. Věřilo se, že kouzelná a léčivá moc kamenů je závislá na roční době, postavení planet, měsíci narození nositele drahých kamenů vztahujících se ke zvířetníku (zvěrokruhu). Tyto kameny, nazývané měsíční, se nosily a nosí zavěšené na řemínku, nebo volně na holém těle a majitel z nich čerpá zázračnou sílu. Doporučené a osvědčené měsíční kameny: Leden - granát Únor - ametyst Březen - jaspis Duben - safír, diamant Květen - smaragd Červen - achát, perla Červenec - rubín Srpen - sardonyx (hnědé a bílé proužky achátu) Září - safír Říjen - opál, turmalín Listopad - topaz, citrín Prosinec - tyrkys Před vznikem mineralogie jako vědy v 18. století byla znalost nerostů velmi povrchní a spočívala pouze na nápadných zevních vlastnostech, zejména na barvě a lesku. Proto se stará označení nerostů namnoze nekryjí s dnešními, přesně vymezenými pojmy. Např. pod červenou barvou byly zařazeny český granát-pyrop, granát, almadin a spinel jako carbunculus, zelené kameny chlorit a hadec byly označovány jako malachit (melochites). Byl také znám malý počet nerostů a pověry byly vázány na pouhých 40 druhů nerostů a jejich odrůd (dnes známe na 3.500 nerostů). Jako drahokamy označujeme ušlechtilé kameny jasných barev, vysoké tvrdosti a silného lesku (diamant, smaragd, rubín, safír). Ve starověku a středověku byl pojem drahý kámen mnohem širší 9
nežli dnes a také jejich obliba a cena byla značně větší nežli dnes. Majitelům sloužily drahé kameny nejen k ozdobě a potěše oka, nýbrž byly zároveň i přesvědčujícím dokladem o majitelově bohatství a přepychu. Drahokamy byly pokládány za sídla mocných tajemných sil, které určují osudy nositele a jsou všemocným lékem nejrůznějších chorob. Amulety zhotovené z drahých kamenů údajně zeslabují působení zlých duchů a chrání před uhranutím. Zprávy o nerostech a pověrách nacházíme i ve středověké české literatuře a slovnících z doby vlády Karla IV.; tyto slovníky zahrnují tři části: Vokabulář s výčtem latinských názvů některých hlavních nerostů, Bohemář s latinskými a příslušnými českými názvy nerostů a Glossarius (Glosář) s podrobnějším pojednáním O kamenech (De lapidibus ) a s veršovaným latinským výčtem četných tehdy známých nerostů. V tzv. Vodňanském rukopisu od Jana Bosáka z Vodňan, nazvaném Vokabulář lactifer, se česky vysvětlují lékařské a botanické pojmy. Ve zvláštní části, Lapidáři, se popisuje 66 druhů tehdy známých nerostů s výkladem předpokládaných léčivých a kouzelných účinků. Český geolog J. Krejčí k němu zpracoval odborný mineralogický výklad. Řadu uvedených nerostů se mu však nepodařilo určit a uvést v soulad s platným mineralogickým názvoslovím. V současné době jsou velmi oblíbené broušené a leštěné (tamblerované) různobarevné kameny (chalcedony, jaspisy, acháty, různobarevné odrůdy křemene) nošené na těle. Při různých příležitostech majitel hladí kámen a hlazením u sebe navozuje příjemný uklidňující pocit. Nechť si tedy laskavý čtenář zakoupí svůj měsíční kámen a vyzkouší na sobě jeho kouzelnou moc. Václav Pavlíček (Článek volně zpracován podle přednášky Dr.Karla Tučka z Národního muzea v Praze v roce 1971)
A NĚCO Z PODZIMNÍ ŽIVÉ PŘÍRODY
foto: P. Resch
10
EKOKINO ČESKÝ KRUMLOV Ta jemná čajovna, Parkán 105, Český Krumlov vždy 1. úterý v měsíci od 18:00 2. listopadu 04
Soukromý cestopis Libora Vojkůvky Jeseníky očima malíře a tuláka ze Šternberka. Délka 28 min. Kamčatka – Země medvědů a sopek Stav životního prostředí v bývalém Sovětském svazu je ve většině následnických států v katastrofálním stavu. Přesto zůstaly ještě některé oblasti neporušeny. Délka 29 min.
7. prosince 04
Zachráníme Zemi? Film pro děti s propagací chování na ochranu životního prostředí. Délka 10 min. František Ani si nedovedete představit, jak vám mohou tři drbny rozdrbat život. Délka 16 min. Famílie – Oravská rodina Manželé Mária a Václav spolu žijí víc jak 33 let. Mají šest dcer, dva syny a pět vnoučat. Jsou typickou velkou oravskou rodinou. Václav pracuje od brzkého rána do pozdního večera na vlastním hospodářství a přitom stíhá i funkci předsedy Slovenského sdružení podnikatelů v agroturistice. Délka 26 min.
4. ledna 05
Zelené domy – domy chráněné zemí Prezentace architektury domů chráněných zemí. Na několika rodinných domech v USA a jednoho v ČR dokumentujeme jejich energetické a ekologické přednosti proti klasické zástavbě. Možnosti rozšíření této přírodu respektující architektury v ČR. Délka 29 min. Zachraňte prales Reklamní klip povzbuzující k záchraně pralesů, natočený pro Greenpeace kultovním režisérem Julienem Temple a vyprávěný Ewanem McGregorem (Trainspotting) a sirem Davidem Attenboroughem (Živá planeta) s hudbou Angelo Badalamenti (Twin Peaks a Dead Can Dance). Délka 2 min. Sen o stromovém domě Na počátku byl statek v Jutlandu v Dánsku, buk a žena s velkým snem. Majitelka statku, Eva Seidenfadenová, má mezinárodní centrum pro pletení košíků. Jezdí za ní mnoho hostů, kteří zde přespí – a zde se zrodil sen o domě ve stromu. Představte si dům na stromě – klidné útočiště, do kterého si člověk může přijít odpočinout, nebo se i schovat, najít klid a rozšířit si obzor. Magická krása citlivosti a inspirace. V tomto filmu budeme sledovat, jak se Evě naplňuje její sen o stromovém domě. Délka 29 min.
11
1. února 05
Na větrné hůrce Dokument o návratu třináctičlenné mladé rodiny k tradičním hodnotám života. Délka 19 min. Mistr světa Film o obyčejném lidském štěstí s řadou neskutečných přání skrytého hrdiny příběhu, který zatím upíjí své štěstí z pivní láhve. Délka 3 min. Intolerance 9/99 – Ještě jeden řízek, prosím? Česká krajina je plná velkochovů hospodářských zvířat. Jaký život prožívají a jaká je odvrácená strana mince prodejen plných levného masa? Délka 23 min.
1. března 05
Outdoors: Poslední sedlák Doktor Outdoors sledoval 72letého Borgeho a jeho ženu Aase po čtyři roční období na jejich malé farmě hluboko na dánském venkově. Hospodářství vedou stejně jako před padesáti lety. Do moderní techniky neinvestují, o podpory z EU nežádají. Například orbu polí provádějí se svými dvěma koňmi. Délka 29 min. Boží soud Příběh muže, který se ocitá před branami božího soudu a čeká jej obhajoba života. Už nelze nic vrátit a boží mlýny v podobě vah spravedlnosti se chystají nekompromisně vyjevit svůj ortel. Délka 13 min. Sedm statečných Většinu pralesů naší planety jsme už zničili. Z původní rozlohy nám zbývá jedna pětina, avšak i tento zbytek je ohrožen. Vědci varují, že další kácení pralesů doslova vymaže z přírody naše nejbližší příbuzné – lidoopy. Film představuje sedm nejohroženějších zvířat v sedmi nejznámějších pralesech naší planety. Délka 11 min. Romeo a Julie v lese Anton a jeho „Julie“ jménem Milena se setkali v sanatoriu. Po osmi letech se rozhodnou odejít a žít v lese. Po roce však Milena onemocní duševní chorobou a Anton má jediné přání – odstěhovat svůj karavan na mořské pobřeží. Délka 12 min.
5. dubna 05
Energie pro 21. století – Naše cesta do světa obnovitelných zdrojů Stohy nevyužité slámy pomalu hnijící na polích, haldy větví, kmínků a kůry znečišťující les po těžbě dřeva a mnoho dalšího spalitelného odpadu u nás, jsou zdroje nevyužité energie. Na příkladech ze zahraničí pořad přibližuje způsoby zpracování biomasy pro vytápění nebo pro výrobu elektřiny. Délka 20 min. Marihuana jako strategie záchrany lesa Průmyslově zpracované konopí je dnes znovu objevováno pro svoje obrovské možnosti využití jako ekologického materiálu při výrobě vysoce kvalitního papíru, odolných stavebních materiálů a dokonce v kosmetice a v produkci oleje do salátů. Délka 30 min. Srdečně zve Hanka Kofroňová
12
NAŠE DOBA si daleko více všímá bezprostředních výhod nárůstu vědomostí o okolním světě a již méně si uvědomuje, co všechno nás tento nárůst stojí. Úsilí, jež vynakládáme na pochopení mechanismů přírody poté, co jsme ji úspěšně rozmělnili a rozškatulkovali, by se mělo projevit především v přístupu obyčejných lidí k přírodě, ve schopnosti žít s ní a pečovat o ni - a nespatřovat v ní výzvu,vzdor, nepřátelství. John Fowles
UZNÁNÍ SMOP
Na slavnostním 13.9.2004 z rukou organizace pro oblast Toto ocenění získalo poměrně
významné
aktu v Zrcadlové síni převzalo Sdružení MOP v pondělí ministryně Petry Buzkové statut "Uznané nestátní neziskové práce s dětmi a mládeží ve volném čase". pouze 15 celostátních spolků (z 200), které se touto problematikou v ČR zabývají. Pro nás je to uznání naší dlouholeté kvalitní mimoškolní práce s dětmi, a proto věříme, že se nám i
nadále bude dařit. S pozdravem Michal Kulík Sdruž
ení MOP CSOP www.smop.cz
Výbor ZO ČSOP Šípek blahopřeje k práci podíleli a podílejí, další úspěchy v životnímu prostředí. A připomíná, že oddíl MOP „Mladí řadu let vede Bohumil Florián.
získání tak významného ocenění a přeje všem, kteří se na této záslužné utváření vztahu naší mládeže k přírodě a součástí oceněného Sdružení je i přírodovědci“ při ZO ČSOP Šípek, který po dlouhou redakce
Hnutí DUHA České Budějovice pořádá 2. listopadu 2004 od 17.00 hod. v galerii Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, přednášku, která nese název
JE TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ MOŽNÝ ANEB KDE JSOU MEZE RŮSTU? Přednášet bude PhDr. Ivan Rynda, vedoucí katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí.
13
BBC: VÝROBA OSOBNÍCH POČÍTAČŮ NIČÍ ZDRAVÍ I PŘÍRODU, ŘÍKÁ OSN Podle vědců Univerzity OSN (UNU) je potřeba vyvinout celosvětový tlak na výrobce počítačových zařízení, aby snížili zatěžování životního prostředí svými výrobky. Podle studie UNU spotřebuje výroba průměrného osobního počítače chemické látky a fosilní paliva v množství desetinásobku jeho váhy. Mnohé z chemických látek jsou vysoce toxické a spalování fosilních paliv přispívá ke globálním změnám klimatu. Kvůli velmi krátké životnosti dnešních počítačových zařízení doslova narůstají hory elektronického odpadu, který končí na skládkách nebo je zpracováván, často v jednoduchých provozech a primitivním způsobem v rozvinutých zemích, kde může způsobit závažné zdravotní problémy pracovníkům recyklačních linek. Podle studie UNU by se měli jak výrobci počítačů, tak jejich uživatelé na celém světě raději snažit zlepšit výkony starých PC nebo alespoň znovu využívat některé součásti hardwarových komponentů, než kupovat stále nové přístroje. Počítače jsou menší a menší a spotřebovávají méně elektrické energie, jejich ekologická zátěž by měla tedy také klesat. Jenže studie OSN ukazuje pravý opak. Vědci zjistili, že výroba průměrného domácího počítače s monitorem o váze 24 kilogramů spotřebuje nejméně 240 kilogramů fosilních paliv přeměnných na energii a 22 kilogramů chemikálií. K tomu je potřeba ještě připočíst 1,5 tuny vody a celková spotřeba se tak, ještě předtím, než se dostane z továrny ke spotřebiteli, vyrovná váze sportovního vozidla. Ve srovnání s automobilem nebo ledničkou, u nichž spotřeba surovin představuje asi jeden a půl násobek jejich hmotnosti, se počítače, kterých se prodá více než 130 milionů ročně, stávají jednoznačně závažným ekologickým problémem. Studie navíc uvádí, že zdraví pracovníků ve výrobě PC je stejně ohroženo na obou koncích krátké životnosti počítačů - při výrobě i likvidaci. Chemické látky jako těžké kovy se mohou na skládkách uvolňovat a znečistit okolní vody. Nebezpečí pro lidské zdraví byla při předchozích výzkumech věnována jen malá pozornost, i když bylo podáno několik žalob ze strany dělníků z továren na polovodiče, kteří tvrdí, že jim práce způsobila zdravotní problémy jako je rakovina nebo poškození zdraví jejich dětí. "Tato studie jasně ukázala, že naše současné znalosti dopadů počítačové kultury na zdraví a na životní prostředí jsou naprosto nedostačující," říká Hans van Ginkel, rektor Univerzity OSN v Tokiu. Podle článku Tima Hirsche, převzato z deníku EkoList po drátě
V sobotu 30. října v 10.00 hod. se v Jihočeském muzeu bude konat přednáška
PŘÍRODA THAJSKA Z putování za přírodou a hmyzem do severního Thajska (Chiang Mai, Chiang Dao, Pai, ostrov Koh Chang NP, řeka Kwai) v r. 2004, bude vyprávět Mgr. Zdeněk Hanč, pracovník SCHKO Blanský les. Přednáška bude doplněna o praktické cestovatelské rady a promítání diapozitivů.
14
SLOVNÍK FLOSKULÍ III. aneb malá encyklopedie polistopadového newspeaku: klišé, slogany, hantýrky, tiky, partiové metafory, slovní smogy Vladimír Just (Floskule = "Knižní výraz a hanlivě nadnesený, květnatý nebo jen obecně platný, ale neprocítěný prázdný obrat, výraz, rčení, průpověď, fráze = povrchní, bezobsažné, otřelé slovní spojení, neopravdové mluvení" viz Slovník cizích slov od Lumíra Klimeše vydaného Státním pedagogickým nakladatelstvím, n.p., v roce 1998, poznámka redakce)
KLÍČOVÉ To adjektivum (přídavné jméno, poznámka redakce) se mi vždycky líbilo, protože šlo na skutečnost metaforou, nikoli opisem: Klíčové je svým věcným, přesným odkazem na otevření či neotevření dveří méně abstraktní a patetické než zásadní či principiální, méně partiové než hlavní, centrální či ústřední (to poslední adjuktivum ve zdejší kotlině na sto let dopředu zamořil frází jistý Ústřední výbor jisté mocné strany). Jenže ve chvíli, kdy se nevinného adjektiva (v ústech prvého uživatele nesporně originálního) zmocnili čeští politici a zcela jej významově vyprázdnili, se tomuto slovu snažím vyhýbat jako čert kříži. Co všechno už naši poslanci a jejich tiskoví mlžiči za čtrnáct let stačili označit za "klíčový" problém, "klíčovou" otázku, "klíčový" zákon, "klíčové" rozhodnutí! A kolik jich takových skutečně bylo? "LIDÉ PŘÍRODĚ, PŘÍRODA LIDEM" Calla - sdružení pro záchranu prostředí a ZO ČSOP Nové Hrady zvou na přírodovědnou exkurzi na
VÝZNAMNÉ LOKALITY NOVOHRADSKA PRO SOUSTAVU NATURA 2000 Vycházka se bude konat v sobotu 16. října 2004. Sraz ve 14.00 hod. na náměstí v N. Hradech. Pod vedením pracovníků Správy CHKO Blanský les a Českého nadačního fondu pro vydru a za přispění dlouholetých zkušeností členů ZO ČSOP Nové Hrady budou navštíveny lokality: Bažantnice, tok řeky Stropnice k Tomkovu mlýnu, Sokolí hnízdo, Přesličkový rybník a Veverský potok. Podobnou akci připravuje i naše ZO ČSOP Šípek. Podrobnosti budou uveřejněny v příštím vydání zpravodaje. V sobotu 16. října pořádá ZO ČSOP Šípek ve spolupráci s Klubem českých turistů výlet (s nezaviněným zpožděním) k letošnímu ročníku celostátní akce "DEN BEZ AUT", proto jako dopravní prostředek použijeme vlak. Sraz je na nádraží ČD v Českém Krumlově, odkud se v 8.14 hod. pojede do Křemže. Trasa: Mříč - Vlčí jáma - podél kraje lesa s dalekými výhledy do Křemežské kotliny až k Bohouškovské myslivně. Odtud po modré kolem Horního Víta do Lipí a kolem Závratského rybníka přes Nové Homole a Černý Dub do Boršova. Celková délka do 18 km. Návrat z Boršova vlakem ve 12.33 nebo 15.23 nebo16.58 hod.
15
Pozvánky: Příští schůze výboru se bude konat dne 9. listopadu v 16.30 hod. na SEV Šípek v budově Gymnázia Český Krumlov ve Chvalšinské ulici 112. CEIS Šípek Český Krumlov ve spolupráci s Městskou knihovnou v Českém Krumlově pořádají ve středu 3. listopadu 2004 od 1800 hod. v budově knihovny přednášku pod názvem PO ŘECE Z PRAHY DO PAŘÍŽE přednáší MUDr. Alexandr JEGOROV, Csc. Vyprávění o tom, že i v seniorském věku můžeme realizovat své sny. Přednáška bude volným pokračováním loňského vyprávění MUDr. Jegorova S LODÍ PO NĚMECKU, tentokrát o cestě, která vedla z Prahy přes Magdeburk, Středozemním plavebním kanálem do Rýna, odtud do Nizozemska, Belgie a nakonec do Paříže. Zpět přes Štrasburk do Franfurktu nad Mohanem a přes Norimberk do Pasova, kde byla ukončena. Přednáška o zážitcích z cesty a poznávání historie měst a krajiny kolem řek a jejích kanálů bude doplněna promítáním obrazového materiálu.
Financováno ze zdrojů EU PHARE Dlouhodobá udržitelnost občanské společnosti.
Odesilatel: 15/06 ZO ČSOP Šípek c/o Gymnázium, Chvalšinská 112 381 01 Český Krumlov vydává Centrum environmentálních informací a služeb Šípek, Masná 131, 381 01 Český Krumlov tel.: 380 704 620, e-mail:
[email protected] kontakt na SEV: č. tel.: 380 714 048, mobil: 721 179 755, e-mail:
[email protected] www.sipek.ckrumlov.cz Uzávěrka jednotlivých čísel 5. každého měsíce. Náklad 150 ks. Odpovědný redaktor Petr Resch. Obsah neprošel jazykovou úpravou. Podávání novinových zásilek povoleno ObSP v Českých Budějovicích j.zn.: P-686/94 ze dne 2. března 1995
16
