ZNALOSTNÍ SYSTÉM MENTAL. Management znalostí NEC AČR. Funkční vzor MENTAL. pro instalaci do Štábního informačního systému AČR. FV MENTAL v2

ZNALOSTNÍ SYSTÉM MENTAL Management znalostí NEC AČR

Funkční vzor MENTAL pro instalaci do Štábního informačního systému AČR FV MENTAL v2.0 2011

Univerzita obrany, Brno 2011

1

Úvod Funkční vzor znalostního systému MENTAL - Management znalostí NEC AČR je výsledkem řešení v projektu obranného výzkumu [2] a projektu pro rozvoj pracoviště Katedry komunikačních a informačních systémů [11]. Popis funkčního vzoru zahrnuje i nezbytnou teorii o znalostních systémech a názorech na jejich tvorbu, obsahuje návod pro práci se softwarem ATOM2, definici ontologie, popis funkcí znalostního systému a postup práce se znalostním systémem.

1 Technologie AION K výstavbě znalostního systému problémové domény NEC, k pořízení dat, jejich aktualizaci, následné prezentaci využita technologie společnosti AION CS, s.r.o. [8] reprezentovaná produktem AToM. Řešená problémová doména se vyznačuje kromě velké dynamiky svého vývoje také rozsáhlými a proměnlivými datovými zdroji. Již úvodní analýzy projektu MENTAL ukázaly faktickou nemožnost využití standardizovaných ontologií a tedy nutnost vytvoření specifické ontologie. Tuto specifickou ontologii bylo třeba budovat s důrazem na její otevřenost, snadnou udržovatelnost a odolnost vůči změnám. Účelem tohoto popisu je představit uživateli základní vlastnosti systému Atom. Zaměřuje se na interaktivní práci se systémem a pomocí jednoduchých příkladů ukazuje, jak deklarovat třídy datových objektů a jejich vlastnosti, jak promocí tříd definovat datové objekty a jak potom zadaná data zobrazit. Protože systém Atom je dosud ve vývoji, některé vlastnosti systému nejsou ještě zahrnuty. Jeden z ilustrativních příkladů je popis naši sluneční soustavy.

1.1 Charakteristika systému AToM Detailní analýza různých problémových domén, kde je ontologický přístup základem znalostních systémů, umožnila popsat principy a požadavky kladené na znalostní systémy tak, jak je pojímají tvůrci SW systému AToM.

1.1.1 Principy znalostních systémů Znalosti vznikají umisťováním informací do kontextů Obsah problémové domény je obvykle tvořen informacemi z různých informačních zdrojů, které spolu na první pohled souvisí jen málo. Podrobnější zkoumání vedou často ke zjištění souvislostí pod povrchem, které je třeba popsat a využít. Ontologie je oddělena od popisovaných informací Ontologie problémové domény určuje pravidla pro uspořádání i reprezentaci obsažených informací. Aby mohla ontologie plnit tuto úlohu, je třeba ji navrhnout a vytvořit nezávisle na 2

obsažených informacích. Pokud se toto nepodaří správně, stává se další rozvoj znalostního systému problematickým. Ontologie má obvykle 3 dimenze Ontologie v pojetí znalostního systému je reprezentována následujícími 3 rozměry: 1. Roztříděním informací, kde každá informace je instancí právě jedné třídy. 2. Vybudováním aparátu vlastností tříd, kde se každá třída stává svébytnou a každá instance třídy unikátní právě prostřednictvím specifické skupiny svých vlastností. 3. Možnostmi flexibilní tvorby konkrétních pojmenovaných vztahů mezi třídami. Využitelnost ontologie napříč znalostním systémem Ontologie musí být navržena s ohledem na využitelnost ve všech fázích životního cyklu znalostního systému: • Od vstupů informací do znalostního systému; tedy pořizování nových informací vzniklých za existence znalostního systému a samozřejmě také využití informací existujících již před vznikem znalostního systému. • Přes zobrazování informací v ontologických kontextech v různých uživatelských rozhraních, až po řešení úkolů uspořádání informací do souvislostí. Rychlá a úplná dohledatelnost požadovaných znalostí Zvláštním akcentem znalostního systému je rychlá dohledatelnost příslušné znalosti s maximální eliminací rizika, že hledaná znalost bude zahlcena jinými nežádoucími informacemi či bude ztracena filtrováním na vstupu. Podpora týmové práce v každé etapě životního cyklu znalostního systému Tvorba znalostí dle ontologie a její využívání je velmi často týmovým úkolem. Proto znalostní systém musí být pro obě části tohoto úkolu (tedy budování i využívání znalostí) maximálně připraven. Znalostní systém v roli „personální a komunitní paměti“ Dalším úkolem, který je třeba klientům znalostního systému zajistit, je možnost opakovaného využití vytvořených a nalezených znalostí. Klient by tedy mohl hodnotit poskytnuté znalostí, uložit je pro další použití s aplikací komunikačních nástrojů pro sdílení. Otevřenost znalostního systému pro nové podněty Znalostní systém je „živý organismus“ a takovým musí i zůstat. Musí být schopen absorbovat nové požadavky prostřednictvím adaptability ontologie při současném zvýšení kvality služeb poskytovaných před změnami. Interoperabilita a kooperace s informačními systémy Znalostní systém musí být schopen bezproblémové spolupráce s jinými informačními systémy prostřednictvím schopnosti využívat výstupy jiných systémů (ve formě celých ontologií či datových zdrojů) a poskytovat služby jiným systémům.

3

1.1.2 Požadavky na znalostní systémy V této části jsou uvedeny požadavky, se kterými se tvůrci systému AToM v praxi budování znalostních systémů setkali. Přizpůsobení strukturovaného obsahu Znalostní systémy musí být schopny pracovat s různými technikami klasifikace, strukturování nebo indexace obsahu využívanými v současných informačních zdrojích a to buď prostřednictvím odkazů a referencí nebo jejich absorbováním do svých interních struktur. Přitom rozhodnutí, který způsob použít, je zpravidla dáno požadavky na výkon a spolehlivost výsledné aplikace. Typické klasifikační techniky, které musí znalostní systém poskytnout, jsou: • „Neřízený“ slovník, známý jako tagy, štítky a někdy také klíčová slova, jejichž přiřazení je na posouzení autorem, který jimi charakterizuje informační zdroj. • „Řízený“ slovník, který poskytuje ke klasifikaci předem daný seznam termínů. • Metadata neboli data o datech, kde slovníky metadat představují sady popisných vlastností (například slovník metadat Dublin Core 1). • Taxonomie (řízený slovník) s prvky uspořádanými stromově. • Tezaurus dle ISO 2788 a ISO5964, který rozvíjí taxonomii možností „křížových“ propojení mezi prvky. • Fazety, resp. fazetové klasifikace, které jsou skupinou taxonomií v jednom stromu, kde každá z větví řeší specifický úhel pohledu na problematiku a řídí se vlastními pravidly. • Ontologie v roli modelu problémové domény nebo její části, popisující ji jako sadu konceptů, jejich vlastností a vztahů mezi nimi. • Kategorie, které jsou často používaným termínem na webech, představují řízený slovník, kde každý objekt může patřit právě do jedné kategorie. • „Kruh synonym“ mezi sebou propojuje termíny nějakým způsobem ekvivalentní a typicky využívané pro účely hledání. Práce s nestrukturovaným obsahem Lze konstatovat, že nestrukturovaný obsah pravděpodobně neexistuje. Snad kromě některých děl abstraktní poezie má autor vždy nějaký záměr, který chce více či méně strukturovaně sdělit. Proto práce s nestrukturovaným obsahem představuje zejména rozpoznání jeho struktur a jejich významů. Například hierarchickou organizaci, kde jednotlivé části hierarchie, případně jejich názvy, jsou nositelem sdělení zpracovatelného znalostním systémem. Proto by znalostní systém měl být vybaven prostředky a nástroji na hierarchizaci a tematizaci obsahu, tedy jeho strukturování a následnou práci s těmito strukturami.

1

http://dublincore.org/

4

Nástroje pro dohledání dat v rámci jejich kontextů Základním cílem znalostního systému je dodávání potřebných znalostí. Proto musí být k takovémuto účelu patřičným způsobem vybaven fulltextovým hledáním s „ontologickou“ asistencí, zejména filtrováním podle společných prvků dle výsledků získaných z řízených slovníků, taxonomií nebo tezaurů a nacházením souvislostí vyhledaných výsledků a dostupností asociačních ontologických vazeb či seskupováním výsledků. Uživatelská rozhraní pro klienty typu „human“ Naplněním tohoto požadavku dává znalostní systém nástroje pro ovládání znalostního systému. Velký důraz je kladen na srozumitelnost, ergonomii a úplnost těchto rozhraní. Automatizovaná rozhraní pro klienty typu „machine“ Znalostní systém by měl být vybaven rozhraními, prostřednictvím kterých s ním mohou ostatní informační systémy komunikovat, tedy z něj data číst či s daty manipulovat (vkládat, editovat, mazat).

1.2 AToM = Aion TOpic Maps Název AToM je akronymem slovního spojení AION Topic Maps, ze kterého vyplývá „ideové zakotvení“ v normě ISO/ČSN 13250 Topic Maps/Mapy námětů [10, 14]. AToM je souborem SW nástrojů pro budování, údržbu, prezentaci souborů informací a jimi podložených znalostí organizovaných na principech TM. AToMem lze realizovat taxonomie, fazetové klasifikace, tezaury, sítě klíčových slov, slovníky, encyklopedie, tezaury, rejstříky, katalogy informací, kolekce dokumentů, fotobanky, časové osy událostí s možností snadné tvorby vzájemných propojení a seskupení. Nejlepší obraz poskytne několik příkladů, realizovaných v praxi: • Vícevrstvá hierarchie Sbírky zákonů – rok, číslo, typ, část, hlava, díl, oddíl, pododdíl, paragraf, odstavec, písmeno, bod, norma, novela, příloha, přechodné ustanovení. • Encyklopedie medicíny – příznaky, choroby, léčebné postupy, léky, přístroje, osobnosti, chemické látky, latinské výrazy. • Eurlex – hierarchicky uspořádaná sbírka právních dokumentů institucí Evropské unie. • Obrazová databáze – kategorizace podle metadat, tvorba kolekcí, vyhledávání, tvorba on-line (webů) i off-line produktů (CD, knih). • Všeobecná encyklopedie – více než 100 tisíc oborově zařazených hesel. • Česko čínský překladový slovník – výrazy, překlady v kontextech, užívání v hovorové praxi, příkladové věty, výskytové kolokace, týmová tvorba. • Eurovoc – právně-ekonomický tezaurus pro kategorizaci informací v mnoha jazycích. Mezi základní vlastnosti patří i úspora nákladů na řešení, které jsou s AToMem nižší než při jiných způsobech řešení. Dále pak snadná rozšiřitelnost, budování souvislostí, vyhledávání, rychlost zpracování, prezentace prostřednictvím webu.

5

1.2.1 Komponenty systému AToM, pojmy Systém Atom je platforma postavená nad relační databází a prostředím Microsoft NET Framework. Účelem systému Atom je usnadnit a urychlit vývoj databázových a webových aplikací. Existuje také úzký vztah mezi systémem Atom a konceptem takzvaných topik-map. Tento rys systému Atom dovoluje definovat vztahy mezi datovými objekty pomocí asociací. V současné době je Atom vystavěn nad databází Microsoft SQL Server. Uživateli se jeví jako soubor tří vzájemně provázaných aplikací, viz Obrázek 1: • Editor schématu • Editor instancí • Prohlížeč dat Pomocí editoru schématu deklarujeme takzvané třídy datových objektů a jejich vlastnosti. Třídy představují ideje reálných datových objektů. V editoru schématu zadáme pro každou třídu její jméno, jména vlastností, které třída má, a datový typ každé vlastnosti. Dále v editoru schématu deklarujeme asociace mezi objekty různých tříd. Stanovíme jméno asociace a třídy objektů, mezi nimiž bude asociace navázána. V určitých případech bude deklarace asociace vyžadovat také zadání rolí, které v asociaci hrají její členy. V takovém případě roli pomocí editoru schémat zavedeme. Editor schématu, deklarace datových tříd

Databáze

Prohlížeč, zobrazení dat

Editor instancí, vkládání dat

Obrázek 1 Tři aspekty interaktivní práce se systémem Atom Editor instancí slouží k definici instancí datových tříd. Instance třídy znamená jeden konkrétní datový objekt určité třídy. Musíme jí dát jméno a potom zadat její vlastností. Některé vlastnosti mohou být povinné a my je zadat musíme. Nepovinné vlastnosti zadat můžeme a nemusíme. Editorem instancí také ustanovujeme asociace mezi instancemi tříd. Asociací můžeme svázat jedinou dvojici instancí. Často však lze zadat asociace mezi jedním datovým objektem na jedné straně a několika objekty na druhé straně asociace. 6

Prohlížeč dat slouží jako nástroj pro prohlížení datových objektů a vazeb mezi nimi. Prohlížeč je orientován na jednotlivé objekty a nenabízí tabulkové zobrazení ani výběry dat podle zadaných kritérií. Na druhé straně lze prohlížečem prověřit, jak byly datové objekty zadány, a hlavně, s kterými jinými objekty jsou asociovány. Pomocí asociací můžeme interaktivně procházet řetězci souvisejících objektů a prověřovat vazby mezi nimi.

1.3 AToM - Datový model AToM používá koncept jmenného prostoru. Ten je znám například z programovacích jazyků C++ nebo C#. V systému AToM představuje jmenný prostor společnou sadu tříd, vlastností, instancí tříd a asociací. Typicky deklarujeme třídy, vlastnosti a asociace v jediném jmenném prostoru. Lze však pracovat i s více jmennými prostory současně. V nejjednodušším případě můžeme prostě využít vhodných tříd a asociací deklarovaných v jiném jmenném prostoru například proto, že už je někdo připravil a nám se hodí. Jmenných prostorů může být libovolný počet. Každá třída, asociace, role nebo vlastnost může patřit právě do jednoho jmenného prostoru. Třídy, asociace, role a vlastnosti mohou být dále zorganizovány do tzv. složek (Folder). Platí, že třída, vlastnost, asociace i role může patřit právě do jedné složky. V tomto smyslu jsou složky organizačními prvky, které mohou zastat roli „definičního oboru“ (Scope). Jejich účel je zejména aplikační. Mohou jimi být například jednoduché kontejnery pro jazykové verze vlastností apod. Datový model ukazuje Obrázek 2.

1.3.1 AToM - základní pojmy, datová struktura Schema obsahuje třídy, asociace, role, vlastnosti a jejich popisy. Jmenné prostory, složky, schéma tvoří ontologii. V případě, že jmenný prostor je svébytný, tedy jeho třídy nejsou (nebo jsou jen omezeně) propojeny asociacemi s třídami v ostatních jmenných prostorech, můžeme hovořit také o ontologii jmenného prostoru. Třída je formálně deklarovaná skupina souvisejících datových položek. Zhruba odpovídá předpisu pro jeden řádek databázové tabulky. Instance třídy je datový objekt obsahující sadu datových položek odpovídajících dané třídě. Zhruba odpovídá jednomu řádku databázové tabulky. Vlastnost je obecný název pro datovou položku. Zhruba odpovídá jednomu sloupci databázové tabulky. Vlastnosti jsou uvedeny v přehledu, viz Tabulka 1 a Tabulka 2. Pole (Field) je obecný název pro datovou položku. Zhruba odpovídá jednomu sloupci databázové tabulky. Asociace je explicitně definovaný vztah mezi dvěma instancemi třídy. Hierarchie je specifickým typem asociace, kde prvek může mít jen jednoho rodiče s orientací na výkon. Role je parametr upřesňující úlohu jednoho uzlu asociace. Omezení (Constraint) - třída datového objektu, která vystupuje na jedné straně asociace.

7

Obrázek 2 AToM - zjednodušený datový model Jméno (Name) - Vlastnost určená pro pojmenování instance třídy (např. jméno, příjmení); každá instance třídy může mít pouze jedno jméno, tak jako každý z nás má pouze jedno rodné příjmení; speciálním typem jména je tzv. základní jméno (Base Name), které identifikuje instance v systému AToM, je povinné a musí být vyplněno. (Base Name) Variant je obecná kategorie datové položky. Určena pro data číselné povahy a pro dlouhé texty (datové typy následně definovány). Text - datový typ pro formátovaný text. Skupinový strom (Group tree) - Datový typ charakteru číselníku. Vlastnost typu taxonomie, kde jednotlivé uzly jsou uspořádány v jednoznačné hierarchii rodič dítě; lze využít také pro fazetové klasifikace tedy pro různé úhly pohledu; k instanci lze přiřadit jeden nebo více uzlů skupinového stromu (je dáno ontologií). Výčet (Select) - vlastnost poskytující možnost výběru jedné nebo několika z více předem v ontologii daných možností. Může být ve variantě Combo nebo List. Tabulka 1 Datové typy pro datové položky typu Variant Typ

Popis

String

Čistý text bez formátování, velikost maximálně 2GB, kódování Unicode

Integer

Celé číslo v rozsahu +–9e18,velikost zápisu je 64 bitů.

Decimal

Číslo s pohyblivou desetinnou čárkou v rozsahu 1e–16 až 1e+28, 28 8

cifer, z toho 16 desetinných. Float

Číslo s pohyblivou desetinnou čárkou v rozsahu 1e–300 až 1e+300. Přesnost na 16 číslic.

Date Time

Datum a čas pro roky 0 až 9999.

Boolean

Logická hodnota pravda nebo nepravda.

Tabulka 2 Datové typy pro jiné datové položky než typ Variant Typ

Popis

Jméno (Name)

Text o velikosti maximálně 255 znaků, kódovánu Unicode.

Alias

Vlastnost analogická ke jménu (Name) používaná v případě, že je třeba více rovnocenných identifikací (např. synonymická jména, přezdívky). Text do velikosti 255 znaků, kódování Unicode. Může být v násobném provedení.

Kód (Code)

Vlastnost reprezentující jednoznačný a neopakovatelný identifikátor instance třídy; instance třídy může mít pouze jeden kód určitého typu.

Ident

Vlastnost analogická ke kódu, určená pro speciální případy, kdy instance třídy může mít více kódů stejného typu (např. na zboží v obchodech je často více než jeden čárový kód, ty však musí být neopakovatelné). Text do velikosti maximálně 200 znaků, kódování ASCII. Může být v násobném provedení.

Text

Text do velikosti 2 GB, včetně formátovacích HTML značek.

Note

Text do velikosti 2 GB, včetně formátovacích HTML značek. Může být v násobném provedení.

Select

Výběr jedné z více možností

Group

Výběr jedné možnosti ze stromově uspořádaného číselníku.

Obrázek (Image)

Vlastnost pro ukládání a prezentaci obrázků se speciálními funkcemi, např. automatickým generováním náhledů různých velikostí.

Soubor (file)

Vlastnost pro ukládání souborových příloh k instanci.

1.4 Architektura AToM2 Architektura AToM2 je orientována na praxi, tedy na realizaci praktických aplikací. Je znázorněna blokovým schématem ve tvaru „Pentagonu“, viz Obrázek 3.

9

Obrázek 3 AToM2 blokové schéma Tvorba aplikace v takto rozložené architektuře začíná obvykle návrhem ontologie, pokračuje naplněním ontologie daty s možností cyklického ověřování ontologie proti výsledku. Prostřednictvím dotazovacího jazyka je pak formulována funkčnost koncové aplikace. AToM2 je tvořen řadou propojených programových bloků pro tvorbu ontologie, její komfortní naplňování daty, ověřování, dotazování a prezentaci. Vzhledem k omezenému rozsahu jsou v následujícím textu popsány jen nejdůležitější části a funkce.

1.4.1 AToM2 Řídící panel (Dashboard) Řídicí panel je vstupním bodem k aplikacím a funkcím AToM2. Otevře se po zadání adresy projektu do adresního řádku prohlížeče. Její rozložení je personalizované, viz Obrázek 4. Zobrazení ontologie jmenného prostoru Klepnutím na jmenný prostor se zobrazí jeho ontologie v rozdělení na třídy, asociace, vlastnosti s popisem jednotlivých prvků a počtem jejich výskytů, viz Obrázek 5. Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní systému Atom nyní sdružuje všechny dílčí aplikace do jednoho celku. Aplikace jsou dostupné z jednoho místa a lze je provozovat v jediném okně prohlížeče.

10

Obrázek 4 AToM2 Dashboard Aplikace Data Editor a Mini Browser mají společné přihlášení a dovolují uživateli přecházet z jedné do druhé a zpět. Aplikace Ontology Designer a Application Admin vyžadují od uživatele speciální přihlášení.

Obrázek 5 Zobrazení ontologie jmenného prostoru Práce s třídami, skupinovými stromy Prostřednictvím levé části nabídky, resp. po klepnutí na prvky ontologie, je k dispozici výpis instancí tříd, skupinových stromů s možností zobrazit instance, přiřazené k jednotlivým položkám. Po klepnutí na třídu je vypsán seznam instancí této třídy (Obrázek 7), přitom lze vyhledávat nebo vložit masky/filtr na položku a v případě dostatečných oprávnění také založit novou instanci. Klepnutím na skupinový strom se zobrazí jeho uzly s možností výpisu přiřazených instancí. Obojí typy výpisů instancí disponují efektivním systémem stránkování. 11

Obrázek 6 Stránka pro start dílčích aplikací

Obrázek 7 Výpis instancí tříd

Obrázek 8 Výsledky vyhledávání s tzv. fazetovým filtrováním

12

Jednoduché hledání instancí (Simple Search) Prostřednictvím formuláře lze vyhledat instance tříd obsahující hledanou vlastnost nebo její část, pokud je tato vlastnost k vyhledávání konfigurována ve schématu. Hledání probíhá na základě fulltextového indexu. Výsledky vyhledání jsou stránkovány a lze je filtrovat podle tříd a uzlů skupinového stromu (Group Tree). Seznam výsledků ukazuje Obrázek 8.

Obrázek 9 Diskusní fórum

Obrázek 10 Editor jmenných prostorů Editace uživatelského profilu Klepnutím na jméno se nabídnou možnosti modifikovat nastavení účtu, např. změnit jméno, e-mail, či heslo případně ikonu uživatele. Fórum Fórum poskytuje obvyklé funkce známé z webových fór realizovaných dle nepsaného standardu phpBB2. Lze jej využít k organizaci týmové práce, k diskusím, hlášení chyb a k řadě dalších činností, viz Obrázek 9.

2

http://www.phpbb.com/

13

1.4.2 Ontology Designer Ontology Designer je soubor 3 aplikací, určených k vytvoření a údržbě ontologie, tedy jmenných prostorů, složek, schémat, tříd, vlastností, rolí, asociací hierarchií. Spouští se prostřednictvím odkazu AToM studio z navigační lišty vlevo. Možnosti AToM studia jsou dány oprávněními uživatele. Pokud se v nabídce AToM studia po jeho spuštění neobjeví Ontology designer, je to způsobeno nedostatečnými oprávněními uživatele3. Editor jmenných prostorů (Space Editor) Editorem jmenných prostorů lze vytvářet a spravovat jmenné prostory, viz Obrázek 10. Editor složek (Folder Editor) Editor složek je aplikace určená k tvorbě a správě složek (Folders), viz Obrázek 11.

Obrázek 11 Editor složek Schema editor Schema editor je aplikace k tvorbě a správě ontologie (Obrázek 12).

Obrázek 12 Tabulkové a grafické rozhraní pro tvorbu schématu (ontologie) 3

Dalšími nástroji závislými na oprávněních uživatele jsou nástroje pro Datamining (AToM Query Language), Administrace uživatelů (správa uživatelů, skupin, rolí a matice oprávnění), nastavení chování AToMu včetně jazykových verzí rozhraní

14

Její základní funkce jsou: • Vytváření a správa tříd, asociací, hierarchií a vlastností (jméno, alias, kód, ident, variant, text, select, group tree, image, file). • Určování jejich parametrů, např. volba násobnosti vlastností. • Definování parametrů vlastností (tj. zda daná vlastnost má být fulltextově indexována). • Nastavení formy zobrazení vlastností (tj. v jakém pořadí se bude vlastnost zobrazovat v rámci třídy) a s jakým popisem. Schema editor disponuje grafickým rozhraním, kdy třídy lze vytvářet, propojovat asociacemi a vybavovat vlastnostmi pomocí myši (Drag & Drop). Pracuje rovněž v tabulkovém rozhraní. Každá třída, vlastnost, role, asociace může mít vlastní ikonu, usnadňující její identifikaci v aplikacích AToMu.

1.4.3 Editor instancí Klepnutí na instanci vyvolá zobrazení jejího detailu a v případě dostatečných oprávnění také možnost editace, viz Obrázek 13. Při otevření detailu instance. je její obsah zobrazen v rozložení dle složek (Folders), přičemž složka v této funkci seskupuje vlastnosti a asociace dle jejich nastavení ve schema editoru. Pořadí v rámci složky a také popis role vlastnosti ve třídě je rovněž řízen nastavením ve schema editoru.

Obrázek 13 Detail instance

15

Důležité je zmínit způsob komunikace s databází, který se děje ne po celých záznamech, ale po jednotlivých položkách. Obsahu vlastnosti či cíle asociace se ukládají po stisku klávesy Enter nebo při změně fokusu (přemístění kurzoru myší, klávesou Tab) z dané vlastnosti. Z detailu instance lze vytvářet nové instance.Vytvořený duplikát instance zahrnuje veškeré navázaných asociace. Dále pak je možnost zařadit instanci mezi oblíbené klepnutím na hvězdičku. Pokud si stejnou instanci zařadili mezi oblíbené i jiní uživatelé, je vypsán jejich počet, na který lze klepnout a zobrazit si jejich seznam s následnou možností zobrazení jejich profilu. Detail instance kromě editačního módu nabízí formou záložek také prohlížecí mód bez možnosti editace. Prostřednictvím dalších záložek lze vypsat veškeré historii změn vlastností a asociací v instanci. Ve zvláštní záložce lze přidat k instanci diskusní příspěvek, který je k dispozici ostatním uživatelům.

1.4.4 Mini Browser Mini browser je pomocnou aplikací, která zpřístupňuje v jednoduché formě obsah AToMu, včetně jednodchého fulltextového vyhledávání, anonymním návštěvníkům. Podmínkou pro toto zpřístupnění je nastavení možnosti anonymního přístupu v předvolbách systému.

1.4.5 AQL – AToM Query Language AQL je vizuálně orientovaným dotazovacím rozhraním pro prohlížení obsahu AToMu a získávání výsledků z něj v komfortním prostředí pro analytiku dat a tvorbu komponent využitelných ve webových rozhraních znalostních systémů. Architektura AQL je vyjádřena blokovým schématem, viz Obrázek 14. Základními pojmy AQL jsou Filter, View a Query.

Obrázek 14 Architektura AQL - AToM Query Language Filter obsahuje zápis skupiny podmínek, reprezentující požadavek na získání výsledků z AToMu. Pro vytvoření a správu filtrů se používá Filter editor.

16

Pohled (View) je tvořen seznamem výsledků filtru. Zahrnuje vybrané sloupce v daném pořadí. Pro vytvoření a správu pohledů se používá View editor. Dotaz (Query) je kontejner pro filtry a pohledy. Query může obsahovat více filtrů a více pohledů; tedy jedním filtrem je možno produkovat více různých pohledů a do jednoho pohledu je možno zahrnout výsledky více filtrů. V AToMu lze vytvářet libovolný počet dotazů.

Obrázek 15 Uživatelské rozhraní AQL Filter editor (příklad)

Obrázek 16 Uživatelské rozhraní AQL View editor (příklad) Prvním krokem při definici filtru je výběr tříd, ve kterých bude filtr aplikován a jejichž instance se objeví v seznamu výsledků. Následujícím krokem je pak omezení výsledků podmínkami na: 17

• Vlastnosti instancí ve výsledku (např. rok > 2000, titul musí obsahovat Dr. apod.). • Existenci cílů asociací instancí, kde cíle asociací lze dále omezovat na jejich vlastnosti či existenci dalších cílů asociací (s případným omezením na vlastnosti).

Obrázek 17 Struktura XML exportu dat Jednoduchý příklad: „Najdi všechny projekty, které mají řešitele nebo spoluřešitele, vypiš všechny takové projekty včetně osob, které jsou jejich řešiteli nebo spoluřediteli, společně s dalšími projekty, které tyto osoby řeší.“ (Obrázek 15, Obrázek 16).

1.4.6 Datový export Datový export/import AToM zahrnuje základní služby, jejichž prostřednictvím lze data z databází načíst do ostatních aplikací a z ostatních aplikací data do AToMu zapsat. Tyto služby jsou neveřejné a jsou aktivovány konkrétnímu projektu v případě potřeby. K definici požadavků lze využít export obsahu databáze (nebo jmenných prostorů) ve formátu XML, který je prováděn v rámci údržby databází AToMu s pravidelnou periodou a je k dispozici na adrese http://projekt.atom2.cz/dump. Struktura souborů Dump.zip obsahuje všechny XML soubory soustředěné a zkomprimované do jednoho souboru a především zahrnuje (ukázka Obrázek 17): • Index.xml obsahuje seznam exportovaných souborů, na jehož základě lze formulovat požadavky na čtení. • Dial.xml obsahuje systémovou ontologii vlastního AToMu, která definuje entity AToMu (schema, třída, vlastnost, asociace, role, …), typy jednotlivých entit, datové typy využívané vlastnostmi, stavy (např. násobnost, viditelnost, povinnost, …). Požadavek na data z AToMu je třeba verifikovat proti této systémové ontologii. Systémová ontologie dává zřetelný obraz o tom, jak je AToM konstruován. 18

Dále ve struktuře souborů jsou: • Schema.xml obsahuje ontologii konkrétního AToMu, například: třídy (názvy, popisy a vlastnosti přiřazené ke třídám), asociace (role a třídy, které do nich mohou vstupovat). Požadavek na data z AToMu je třeba normovat podle této ontologie. • Group.NNNNN.xml obsahuje strukturu taxonomií skupinových stromů (grouptree), NNNNN udává ID skupinového stromu. Pokud je vyplněn kód skupinového stromu, je tento použit v názvu souboru namísto „Group.NNNNN“. • Class.NNNNN.xml obsahuje seznam instancí konkrétní třídy i se všemi vyplněnými vlastnostmi, NNNNN udává ID skupinového stromu. Pokud je vyplněn kód třídy, je tento použit v názvu souboru namísto „Class.NNNNN“. • Assoc.NNNNN.xml obsahuje dvojice instancí propojených konkrétní asociací, NNNNN udává ID asociace. Pokud je vyplněn kód třídy, je tento použit v názvu souboru namísto „Assoc.NNNNN“.

1.5 Ukázkový příklad – sluneční soustava Použití systému Atom si předvedeme na následujícím příkladu. Vezměme naši sluneční soustavu, viz Obrázek 18. Skládá se ze Slunce, osmi planet a jejich měsíců a několika trpasličích planet. Vyskytují se v ní také menší objekty jako planetky a komety. Slunce je jediné. Známe jeho hmotnost a průměr a víme, že má vlastní magnetické pole. Planet jsou: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Prvním čtyřem říkáme terestrické planety. Tím míníme, že se svou velikosti i složením podobají Zemi. Zbývajícím planetám se v souvislosti s jejich velikostí a složením říká plynní obři. Dva vnější plynní obři, Uran a Neptun, se někdy označují jako studení obři.

Planeta

Měsíc

Slunce

Obrázek 18 Vztah mezi sluncem, planetou a měsícem Planetky nacházíme jednak v pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru, jednak v Kuiperově pásu za drahou planety Neptun. Komety se dají rozdělit na krátkoperiodické a dlouhoperiodické. Trpasličí planety, například Pluto a Eris v Kuiperově pásu nebo Ceres v pásu asteroidů, se z fyzikálního hlediska od planet neodlišují. Proto je budeme charakterizovat týmiž údaji jako planety. Planetky ani komety už nebudeme vyjmenovávat. 19

1.5.1 Start editoru schématu Editor schématu je jednou ze tří webových aplikací, které používáme k zadání a úpravám dat a k jejich prohlížení. Jako první startujeme aplikaci Editor instancí. V levé části okna editoru instancí vidíme přehled jmenných prostorů a nad ním vodorovnou lištu se třemi ikonami. Zleva doprava mají tyto ikony následující význam, viz Obrázek 19: • Start aplikace Prohlížeč • Start aplikace Editor schématu • Aktualizace editoru instancí po změně provedené editorem schématu

Obrázek 19 Editor instancí - start editoru schématu.

1.5.2 Zřízení jmenného prostoru Systém Atom používá koncept jmenného prostoru. Ten je znám například z programovacích jazyků C++ nebo C#. V systému Atom představuje jmenný prostor společnou sadu tříd, parametrů, instancí tříd a asociací. Typicky deklarujeme třídy, parametry a asociace v jediném jmenném prostoru. Lze však pracovat i s více jmennými prostory současně. V nejjednodušším případě můžeme prostě využít vhodných tříd a asociací deklarovaných v jiném jmenném prostoru například proto, že už je někdo připravil a nám se hodí.

Obrázek 20 Editor schématu s tlačítkem Start V editoru schématu klepneme na tlačítko Start (Obrázek 20) a v místní nabídce zvolíme možnost Maps. Klepneme na symbol +. V seznamu jmenných prostorů klepne na výraz a přepíšeme ho výrazem Sluneční soustava. Klepneme na tlačítko Save, viz Obrázek 21Obrázek 20. 20

Obrázek 21 Editor schématu se záložkou Maps

1.5.3 Deklarace třídy Planeta V editoru schématu klepneme na tlačítko Start a z místní nabídky vybereme položku Schema. Z rozvíracího seznamu Schema vlevo nahoře vybereme položku Sluneční soustava. Z rozevíracího seznamu Space vpravo nahoře vybereme položku Sluneční soustava. Deklarace vlastností třídy planeta Vlastní deklaraci třídy předchází deklarace vlastností, které třída bude mít. První z těchto vlastností bude charakteristika planety. Půjde o textovou položku. Klepneme na symbol +. V místní nabídce vybereme položku New Text. V kolonce Name přepíšeme text textem Charakteristika. Klepneme na tlačítko Save. Tím jsme deklarovali jednu novou datovou položku třídy Planeta, viz Obrázek 22. Okno aplikace Editor schématu nově zavedenou datovou položku nezobrazuje. Abychom ji zobrazili, klepneme na symbol obnovení webové stránky. Objeví se hlášení o chybě. Znovu klepneme na symbol pro obnovení webové stránky. Objeví se úvodní obrazovka editoru schématu. Klepneme na tlačítko Start a z místní nabídky zvolíme položku Schema. Nyní již nově přidanou položku vidíme. Dalšími vlastnostmi objektu třídy Planeta budou následující číselné položky: • Vzdálenost od Slunce, km • Oběžná doba, pozemské dny • Průměr, km • Hmotnost, kg • Perioda rotace, pozemské dny 21

Obrázek 22 Deklarace vlastnosti textového typu Charakteristika Číselné hodnoty těchto položek mohou být hodně velké. Proto by bylo vhodné deklarovat tyto položky jako položky typu float. Datový typ float dovoluje zadat kladná i záporná čísla, jejichž absolutní hodnota leží v rozsahu od 5,0 x 10–324 do 1,7 x 10308. Protože v současné době aplikace Editor instancí a prohlížeč nedovolují takováto čísla zadávat, budeme všechny tyto položky zadávat jako textové řetězce. Ukážeme si, jak zadat položku Vzdálenost od Slunce, viz Obrázek 23. Klepneme na symbol + a v místní nabídce zvolíme položku New Variant. V kolonce Name přepíšeme text textem Vzdálenost od Slunce, km. V kolonce Data Type je už předvolen datový typ string. Tuto volbu ponecháme a klepneme na tlačítko Save. Obdobným způsobem zadáme zbývající číselné položky. Dvěma kliknutími na symbol obnovení webové stránky nově zadané vlastnosti zobrazíme.

Obrázek 23 Editor schématu s vlastnostmi k deklaraci třídy Planeta 22

Některé planety mají, jiné nemají, magnetické pole. Informaci o existenci magnetického pole planety zadáme položkou typu Boolean. Jde o takzvaný logický datový typ. Jeho hodnotou je buď pravda, nebo nepravda. Editor instancí i prohlížeč zobrazují hodnotu pravda symbolem jedničky, hodnotu nepravda symbolem nuly. Klepneme na symbol + a v místní nabídce zvolíme New Variant. V kolonce Name přepíšeme text textem Magnetické pole. Nyní rozvineme seznam Data Type a zvolíme Boolean (0/1). Klepneme na tlačítko Save. Většina planet má také měsíce, které je obíhají. Přítomnost měsíců bychom mohli indikovat vlastností logického typu, podobně, jako jsme udělali v případě magnetického pole. Považujeme však za vhodnější zadávat přímo počet měsíců. Nulový počet měsíců bude indikovat stav, kdy planeta žádný měsíc nemá, viz Obrázek 24. Klepneme na symbol + a v místní nabídce volíme New Variant. Zadáme jméno vlastnosti Počet měsíců a zvolíme datový typ Integer. Tlačítkem Save nově zadanou vlastnost uložíme.

Obrázek 24 Deklarace vlastnosti Počet měsíců (celé číslo)

Obrázek 25 Vlastnosti, které budou použity při deklaraci třídy Planeta 23

Poklepáním na symbol obnovení webové stránky nově zadané vlastnosti zobrazíme. Vidíme, že máme připravené všechny vlastnosti, které budeme potřebovat pro deklaraci třídy Planeta, viz Obrázek 25. Vlastní deklarace třídy Planeta Poklepáním na symbol obnovení webové stránky nově zadané vlastnosti zobrazíme. Vidíme, že máme připravené všechny vlastnosti, které budeme potřebovat pro deklaraci třídy Planeta, viz Obrázek 25. Klepneme na symbol + a v místní nabídce zvolíme New Class. V kolonce Name zadáme text Planeta. Nyní myší přetáhneme již deklarované vlastnosti do záložky Fields v levé části okna editoru schématu. Při přetahování dodržíme následující pořadí: 1. Vzdálenost od Slunce 2. Oběžná doba 3. Průměr 4. Hmotnost 5. Perioda rotace 6. Magnetické pole 7. Počet měsíců V záložce Fields vidíme pole Sort. Upravíme hodnoty v tomto poli tak, aby si BaseName ponechalo svou původní hodnotu jedna a ostatní položky dostaly čísla 10, 20, 30 a tak dále. Klepneme na tlačítko Save. Tím je deklarace skončena, viz Obrázek 26.

Obrázek 26 Okno aplikace Editor instancí

24

1.5.4 Zřízení datových objektů třídy Planeta Jakmile jsme hotovi s deklarací třídy, můžeme začít zřizovat datové objekty. K této činnosti používáme aplikaci Editor instancí. V levé části okna aplikace Editor instancí vidíme seznam jmenných prostorů, které jsou nám k dispozici. Nás bude zajímat prostor jménem Sluneční soustava. V něm je zatím k dispozici jediná třída, Planeta. Klepneme na její jméno a v pravé části okna aplikace se objeví seznam datových objektů tohoto typu. Zatím je seznam prázdný, viz Obrázek 26. Nad seznamem datových objektů vidíme jméno třídy a vpravo od něj symbol prázdného listu papíru. Klepneme na symbol prázdného papíru. Objeví se políčko pro zadání takzvaného základního jména. Jde o jméno, kterým budeme planetu označovat. Do políčka napíšeme slovo Mars, viz Obrázek 27.

Obrázek 27 Zadání základního jména datového objektu třídy Planeta - Mars

Obrázek 28 Formulář Editoru instancí pro definici objektu třídy Planeta

25

Klepneme na tlačítko Založit instanci. Objeví se formulář pro zadání vlastností planety, viz Obrázek 28 a Obrázek 29. Do formuláře postupně zadáme vlastnosti planety Mars, viz Tabulka 3. Tabulka 3 Vlastnosti planety Mars Jméno

Mars

Charakteristika

Řídká atmosféra z oxidu uhličitého. Prachové bouře. Průměrná teplota povrchu je –56 °C. Povrch je pokryt oxidem železitým. To je důvod barvy planety.

Vzdálenost od Slunce, km

228e6

Oběžná doba, pozemské dny

687

Průměr, km

6805

Hmotnost, kg

6,418e23

Perioda rotace, pozemské dny

1

Magnetické pole

Ne

Počet měsíců

2

Obrázek 29 Okno Editoru instancí pro definici vlastnosti typu Text Začneme charakteristikou planety. Jde o formátovaný text, který zadáváme pomocí nástroje pro úpravy textu. Klepneme na tlačítko Upravit. Objeví se okno pro zadávání formátovaného textu. Z klávesnice vložíme charakteristiku planety, viz Obrázek 29. 26

Klepneme na tlačítko Uložit. Potom klepneme na tlačítko Zavřít. Tím se vrátíme do formuláře pro zadávání vlastností datového objektu typu Planeta. Zadáme číselné hodnoty

Obrázek 30 Formulář Editoru instancí pro definici objektu třídy Planeta vlastností planety. V případě magnetického pole nezadáváme číselnou hodnotu, ale volíme jednu ze dvou možností. V daném případě klepneme na radiové tlačítko Ne. Nakonec klepneme na zelený symbol zaškrtnutí vpravo od jména třídy Planeta. Tím zadávání vlastností datového objektu Mars třídy Planeta ukončíme, viz Obrázek 30. Nyní bychom asi pokračovali vytvářením instancí dalších planet a zadáváním jejich vlastností. Abychom však neúměrně nezvyšovali objem tohoto návodu, budeme místo toho deklarovat třídu Měsíc, a vytvoříme instance dvou měsíců planety Mars. Planetu Mars a její dva měsíce potom vzájemně spojíme prostřednictvím asociace.

1.5.5 Deklarace třídy Měsíc Před vlastní deklarací nové třídy musíme nejprve deklarovat všechny vlastnosti, které nová třída použije. Objekty třídy měsíc budeme charakterizovat následujícími vlastnostmi: • Jméno měsíce • Jméno planety • Charakteristika • Vzdálenost od planety, km • Oběžná doba, pozemské dny 27

• Průměr, km • Hmotnost, kg Vlastnosti Charakteristika, Oběžná doba, Průměr a Hmotnost jsme již deklarovali a nyní je můžeme opakovaně využít. Chybí nám ale vlastnosti Jméno měsíce, Jméno planety a Vzdálenost od planety. Vrátíme se do editoru schématu a ubezpečíme se, že jsme zvolili jako základní možnost Schema a máme nastaveno schéma Sluneční soustava. Klepneme na zelený symbol + a z místní nabídky zvolíme položku New Variant. V levé části okna přepíšeme v položce označené jako Name text textem Jméno měsíce. V položce Data Type je už vybrán datový typ String. Klepneme na tlačítko Save. Znovu klepneme na zelený symbol +. Z místní nabídky vybereme položku New Variant. V kolonce Name zadáme text Jméno planety. Jako datový typ ponecháme String. Klepneme na tlačítko Save. Klepneme na zelený symbol + a vybereme volbu New variant. V kolonce Name zadáme Vzdálenost od planety, km. Jako datový typ ponecháme String. Klepneme na tlačítko Save. Tím jsme deklarovali tři nové vlastnosti potřebné pro deklaraci třídy Měsíc. Nově deklarované vlastnosti se dosud nezobrazily v levé části okna editoru schémat. Klepneme na symbol obnovení webové stránky. Objeví se hlášení o chybě. Klepneme ještě jednou. Objeví se prázdné okno aplikace Editor Schématu. Klepneme na tlačítko Start a zvolíme možnost Schema. V nabídce schémat vybereme schéma Sluneční soustava. Nyní již tři nově zadané vlastnosti vidíme. viz Obrázek 31.

Obrázek 31 Editor schématu s vlastnostmi pro deklaraci třídy Měsíc 28

Obrázek 32 Formulář Editoru schématu pro deklaraci třídy Měsíc Klepneme na zelený symbol + a z místní nabídky vybereme New Class. V kolonce Name přepíšeme text textem Měsíc. Nyní pomocí myši přetáhneme z levé části okna požadované vlastnosti na záložku Fields v pravé části okna. Ve sloupečku Sort zadáme pořadová čísla položek 10, 20, až 70. Klepneme na tlačítko Save. Tím je deklarace třídy Měsíc skončena, viz Obrázek 32.

1.5.6 Zřízení datových objektů třídy Měsíc Vytvoříme dvě instance třídy Měsíc planety Mars, viz Tabulka 4 a Tabulka 5. Přejdeme do aplikace Editor instancí. Ubezpečíme se, že ve schématu Sluneční soustava vidíme vedle již použité třídy Planeta také nově deklarovanou třídu Měsíc. Nevidíme-li třídu Měsíc, pak klepneme na symbol dvou zelených šipek. Tím se okno aplikace Editor instancí aktualizuje a obě deklarované třídy se stanou viditelnými, viz Obrázek 33. Tabulka 4 Měsíc Phobos Jméno

Phobos

Planeta

Mars

Charakteristika

Větší z obou Martových měsíců, bližší k planetě. Pohybuje se rychleji, než se planeta otáčí. Má nepravidelný tvar.

Vzdálenost od planety, km

9370


0,3

Průměr, km

22,2

Hmotnost, kg

1e16 29

Tabulka 5 Měsíc Deimos Jméno

Deimos

Planeta

Mars

Charakteristika

Menší a vnější z obou měsíců, které Mars má. Je nepravidelného tvaru a jde pravděpodobně o zachycený asteroid.

Vzdálenost od planety, km

23460


1,25

Průměr, km

12,6

Hmotnost, kg

2e15

Obrázek 33 Editor instancí - jmenný prostor Sluneční soustava Poklepeme slovo Měsíc. V pravé části okna aplikace se objeví seznam instancí třídy měsíc. V této chvíli je seznam prázdný. Vidíme pouze jméno třídy, Měsíc, a vpravo od něj symbol prázdné stránky. Klepneme na symbol prázdné stránky. Objeví se kolonka pro zadání základního jména pro datový objekt třídy Měsíc. Do kolonky zapíšeme text Mars Phobos. K tomu následující vysvětlení. V posledních letech bylo zjištěno, že planety Jupiter a dalších mají velké množství měsíců. Původně se nově objeveným měsícům dávala čísla odpovídající pořadí jejich objevení a teprve pak dostal měsíc skutečné jméno. Abychom se vyhnuli možnému zmatku, zadáme proto do základního jména měsíce také jméno planety. Poté, co zadáme základní jméno, klepneme na tlačítko Založit instanci. Objeví se formulář pro zadání vlastností měsíce. Ve formuláři zadáme vlastnosti, viz Obrázek 34. Nakonec klepneme na zelený symbol zaškrtnutí vpravo na úrovni jména třídy Měsíc. Tím je zřízení datového objektu pro měsíc Phobos planety Mars skončeno. Nyní obdobným způsobem definujeme datový objekt pro měsíc Deimos planety Mars.

1.5.7 Deklarace asociace Planeta – Měsíc Ve vlastnostech objektů třídy Měsíc jsme zadávali také jméno planety, kolem které měsíc obíhá. Důvodem byla snaha vyhnout se možným nedorozuměním. Celkem je měsíců tolik, že bychom mohli lehce ztratit ze zřetele, které planetě který měsíc náleží. Planeta Saturn má například měsíc Titan, zatímco kolem planety Uran krouží měsíc Titania. A planetu Neptun obíhá měsíc Triton. 30

Obrázek 34 Editor instancí - měsíc Phobos planety Mars Ale tím, že jsme ve vlastnostech měsíce uvedli jméno planety, jsme ještě nezřídili asociaci mezi planetou a jejím měsícem. Pro tento účel musíme nejprve asociaci deklarovat. To provedeme v aplikaci Editor schématu. Ubezpečíme se, že v levé části okna aplikace Editor schématu je vybrána záložka Schema a je zvoleno schéma Sluneční soustava. Klepneme na zelený symbol +a z místní nabídky zvolíme položku New Association. V pravé části okna aplikace se objeví formulář pro deklaraci asociace. V kolonce Name přepíšeme řetězec textem Planeta <--> Měsíc.

Obrázek 35 Formulář Editoru schématu pro deklaraci asociace Text Planeta <--> Měsíc bude jménem asociace. Ostré závorky a spojovníky nejsou povinné. Použili jsme je jen proto, že se nám takový způsob pojmenování asociací osvědčil. Obecně však na jméno asociace nejsou kladeny žádné omezující podmínky. 31

Po zadání jména asociace musíme definovat role dvou koncových bodů asociace. V záložce Roles v pravé části okna aplikace Editor schématu klepneme na zelený symbol +. Objeví se formulář pro deklarace role jednoho koncového bodu asociace, viz Obrázek 35. Nyní myší přetáhneme z levé části okna aplikace položku Planeta do levého horního rohu formuláře. Tlačítko myši uvolníme v okamžiku, kdy se kurzor nachází mírně pod krátkým světle šedým úsekem horní hrany formuláře poblíž levého horního rohu formuláře, viz Obrázek 36.

Obrázek 36 Role třídy Planeta Nyní do pole Label napíšeme text Obíhá kolem. A do pole Constraints přetáhneme myší z levé části okna aplikace položku Planeta. Tím jsme deklarovali jeden bod asociace, viz Obrázek 37. Obdobným způsobem deklarujeme druhý bod asociace. Klepneme na zelený symbol + v záložce Roles v pravé části okna aplikace. Objeví se formulář pro deklaraci druhého bodu

Obrázek 37 Deklaraci jednoho bodu asociace asociace. Do jeho levého horního rohu přetáhneme položku Měsíc. V kolonce Label zadáme text Má měsíce a do kolonky Constraints přetáhneme položku Měsíc, viz Obrázek 38. Klepneme na tlačítko Save. Tím je deklarace asociace mezi planetou a jejím měsícem ukončena.

1.5.8 Zřízení asociací mezi planetou Mars jeho měsíci Poté, co jsme asociaci mezi planetou a jejím měsícem deklarovali v editoru schématu, můžeme zřídit dvě datové asociace mezi planetou Mars a jeho měsíci Phobos a Deimos. To provedeme v aplikaci Editor instancí. 32

Obrázek 38 Editor schématu - asociace mezi planetou a jejím měsícem Klepneme na tlačítko Save. Tím je deklarace asociace mezi planetou a jejím měsícem ukončena.

1.5.9 Zřízení asociací mezi planetou Mars jeho měsíci Poté, co jsme asociaci mezi planetou a jejím měsícem deklarovali v editoru schématu, můžeme zřídit dvě datové asociace mezi planetou Mars a jeho měsíci Phobos a Deimos. To provedeme v aplikaci Editor instancí. Kliknutím na symbol znázorňující dvě zelené šipky v levé části aplikace Editor instancí aktualizujeme schémata. Ve schématu Sluneční soustava klepneme na položku Planeta. V pravé části okna aplikace se objeví seznam instancí datových objektů třídy Planeta. Ten v této chvíli obsahuje jedinou položku, datový objekt jménem Mars. Klepneme na jeho jméno. Objeví se formulář pro zadání vlastností planety Mars. Formulář je už vyplněný. V jeho spodní části se ale objevilo nové políčko: Má měsíce. Vedle políčka vidíme tlačítko Hledej, viz Obrázek 39.

Obrázek 39 Editor instancí - asociace mezi planetou a jejími měsíci 33

Klepneme na tlačítko Hledej. Objeví se seznam měsíců. Oba dosud definované měsíce přísluší planetě Mars. Zaškrtneme proto zaškrtávací boxy u obou měsíců a klepneme na tlačítko Vybrat, viz Obrázek 40.

Obrázek 40 Měsíce planety Mars - zaškrtnutím zahrneme měsíc do asociace Tlačítko Vybrat nás vrátí zpět do formuláře pro zadávání vlastností planety. Nyní však ve spodní části formuláře vidíme oba měsíce planety Mars, viz Obrázek 41.

Obrázek 41 Přehled asociací Planeta – Měsíc na straně planety Můžeme klepnout na jméno jednoho z měsíců. Objeví se formulář pro zadávání vlastností datových objektů třídy Měsíc. V dolní části formuláře vidíme odpovídající bod asociace mezi planetou a jejím měsícem, viz Obrázek 42.

Obrázek 42 Přehled asociací Planeta – Měsíc na straně měsíce

1.5.10 Prohlížení zadaných dat Přestože aplikace Editor instancí dovoluje nejen data zadávat, ale také prohlížet, pro vlastní prohlížení je vhodnější použít aplikaci Prohlížeč. Aplikaci Prohlížeč zapneme z aplikace Editor instancí klepnutím na symbol seznamu v editoru instancí, viz Obrázek 43. 34

Obrázek 43 Editor instancí - ikonu pro start aplikace Prohlížeč V horním řádku okna aplikace navigujeme do jmenného prostoru Sluneční soustava., viz Obrázek 44.

Obrázek 44 Přehled tříd, asociací a vlastnosti v okně Prohlížeče

Obrázek 45 Vlastnosti a asociace objektu Mars

35

Vidíme, že jsme deklarovali dvě třídy, Měsíc a Planeta, a jednu asociaci jménem Planeta <--> Měsíc. Zeleně označené položky reagují na kliknutí. Klikněme například na položku Planeta. Objeví se seznam planet. Ten má v tomto případě jedinou položku, planetu Mars. Klepneme na ni a objeví se vlastnosti této planety, viz Obrázek 45. V dolní části seznamu vlastností se objevily oba měsíce planety Mars. Klepneme například na měsíc Deimos. Objeví se vlastnosti tohoto měsíce. V dolní části seznamu je správně uveden odkaz na planetu Mars, jejíž oběžnicí měsíc je Deiomos, viz Obrázek 46

Obrázek 46 Vlastnosti a asociace objektu Deimos Vidíme, že jsme dosud popsali jen malou část naší sluneční soustavy – jednu planetu a dva její měsíce. Zadávání zbývajících dat už nebudeme detailně popisovat. Místo toho si prohlédneme kompletní data a všimneme si zvláštních rysů.

36

2 Znalostní systém MENTAL Kapitola podrobně specifikuje znalostní systém MENTAL, výsledek projektu obranného výzkumu Management znalostí NEC AČR [6]. Zásadním úkolem vývoje znalostního systému (Knowledge Management System - KMS) je tvorba ontologie, která charakterizuje doménu řešené problematiky. Dále jsou popsány architektura a funkce KMS a návod na vytváření znalostní báze.

2.1 Vytvoření ontologie znalostního systému Návrh ontologie zahrnuje definici tříd a asociací (Obrázek 47), podrobný popis asociací (Obrázek 48) a definicí vlastností tříd (Obrázek 49).

Obrázek 47 Třídy a asociace doménové-ontologie NEC Dále jsou zahrnuty popisy významný tříd ontologie.

2.2 Ontologie - práce s dokumenty Dokument je možno členit do hierarchické struktury podle následujících pravidel: •

Dokument se skládá z oddílů a/nebo z vlastního obsahu (asociace členění dokumentu).

•

Oddíl se skládá z dalších oddílů a/nebo z vlastního obsahu (asociace členění oddílu).

37

Obrázek 48 Asociace doménové-ontologie NEC

38

Obrázek 49 Charakteristiky doménové-ontologie NEC

39

•

Oddíl je část dokumentu, která slouží k logickému členění dokumentu do hierarchické struktury. Dokument ani Oddíl nemají vlastní obsah, je realizován obsahovým uzlem.

Tato pravidla je nutno dodržovat pro správnou funkci asociačního prohlížeče AToM2, viz Obrázek 50.

2.2.1 Třída Dokument Vlastnosti •

Názvy a jména: Název ČJ, Název AJ, Base Name.

•

Členění a kategorizace: Typ dokumentu.

•

Základní údaje: Místo (vydání, děje, umístění), Rok (zahájení, vydání), Datum (zahájení, vydání).

•

Texty: Anotace ČJ, Anotace AJ.

•

Odkazy a návaznosti: Odkaz na web. class Dokument - Základní třídy členění oddílu * členění dokumentu

Dokument

*

Oddíl dokumentu

č lenění dokumentu členění oddílu *

*

Obsah dokumentu

Obrázek 50 Třídy a asociace pro práci s dokumenty Asociace •

Členění a kategorizace: o členění oddílu, o členění dokumentu « Dokument.

•

Členění dokumentu » Oddíl dokumentu, Obsah dokumentu.

•

Odkazy a návaznosti: o Zmínka v textu, o Zpracovatel dokumentu » Osoba, Organizace, Část organizace. o Popsán dokumentem, o Taxonomie » Pojem. 40

2.2.2 Třída Oddíl dokumentu Slouží k logickému členění dokumentu na části. Poskytuje kontejner pro obsahové uzly. •

Názvy a jména o Název. Definuje název části dokumentu např. 1. Úvod, nebo Příloha 2 Dosažená úroveň schopností NEC. o Base Name. Obsahuje zkrácený název a popřípadě cestu k části dokumentu. Např. [Zpráva NEC 2009] 1 Úvod nebo [Zpráva NEC 2009] Příloha 2 Dosažená úroveň schopností NEC.

Asociace: •

Členění a kategorizace: o členění oddílu, o členění dokumentu « Dokument.

•

Odkazy a návaznosti: zmínka v textu, popsán dokumentem.

2.2.3 Třída Obsah oddílu Vlastní obsah dokumentu nebo jeho kapitol. •

Názvy a jména o Název. Definuje název obsahu, který je v oddíle uveden. 1 Dostupnost informací. Název nemůže být prázdný. Pokud nemá Obsah oddílu nadpis, tak je ho nutno odvodit z textu. o Base Name. Obsahuje zkrácený název a popřípadě cestu k obsahu dokumentu. Např. [Zpráva NEC 2009][Příloha 2] 1 Dostupnost informací.

•

Texty o Text dokumentu. o Obrázek, schéma. Jako komentář se uvádí číslo a název obrázku originálního dokumentu.

•

Asociace: o Členění a kategorizace: členění dokumentu, členění oddílu. o Odkazy a návaznosti: zmínka v textu, popsán dokumentem.

2.2.4 Příklad zpracování dokumentu K ukázce bude použit dokument Výroční zpráva o stavu budování NEC v OS ČR za rok 2009. Dokumentu je přiděleno Base Name Zpráva NEC 2009 a pod tímto názvem se zobrazuje v asociacích, kde bude sloužit k jednoznačné identifikaci oddílů a jejich obsahu. Dokumenty Dokument se skládá ze čtyř hlavních kapitol a tří příloh. Podíváme-li se podrobněji na obsah ilustračního dokumentu (Obrázek 51) bez příloh, pak vidíme, že část 2 je členěna ve třech 41

úrovních, zatímco část 3 ve dvou úrovních. Kandidáty na Obsah dokumentu jsou listové kapitoly, tj. v části 2 nadpisy úrovně tři (2.1.1, 2.1.2, atd.), v kapitole 3 nadpisy druhé úrovně (3.1, 3.2, atd.). Kandidáty na Oddíl dokumentu4 jsou ostatní kapitoly, tj. 1, 2, 2.1, 2.2 a 3. Obrázek 52 ukazuje rozčlenění dokumentu na části. V členění dokumentu se vyskytují jak obsahové uzly (ikona spona), tak oddíly textu (ikona list textu).

Obrázek 51 Obsah ilustračního dokumentu

Obrázek 52 Členění ilustračního dokumentu Pro správné sestavení asociačního stromu je nezbytné uvést pořadí podřízených uzlů pomocí sloupce Sort. Typicky číslujeme po stovkách, a to pro případné vložení dalších částí. V našem případě se jednalo o vložení titulní strany (Obrázek 53). Oddíly Oddíl se může skládat z dalších oddílů a/nebo z obsahu oddílu. V prvním příkladě se oddíl skládá jen z obsahových uzlů, jako např. kapitola 2.2 (Obrázek 54). Ta je součástí kapitoly 2 a obsahuje několik obsahových uzlů (kap. 2.2.1 až 2.2.3). Opět je nutno nastavit třídění pro správnou funkci asociačních prohlížečů. V druhém příkladě je oddíl 2 (Obrázek 55) členěn na další oddíly. Obsahuje i textovou část, tedy úvodní text mezi kapitolou 2 a 2.1. 4

Jsou-li kapitoly obsáhlejší, je možno zvolit za oddíly i listové kapitoly a ty následně dělit. V tomto případě to

nebylo nutné.

42

Obrázek 53 Setřídění členů dokumentu pomocí sloupce Sort

Obrázek 54 Členění oddílu na obsahové uzly

Obrázek 55 Členění oddílu na další oddíly i s obsahovým uzlem Obsahové uzly Obsahové uzly již zahrnují jen text a obrázky. Na příkladě (Obrázek 56) obsahového uzlu [Zpráva NEC 2009][Příloha 3] 6 Spojovací vojsko je ukázka textu dokumentu i s obrázkem.

Obrázek 56 Příklad části vlastního obsahu dokumentu 43

2.2.5 Napojení dokumentu na instance v ontologii Každý dokument nebo jeho oddíly i obsahové uzly lze samostatně navázat na jinou instanci třídy v ontologii, jestliže se dokument o této instanci zmiňuje pomocí asociace zmínka v textu. Na příkladě (Obrázek 57) je kapitola 2.2.3 Personální oblast navázána na projekt (ikona kolečko) DIAKOF a organizaci (ikona domek) Ústřední vojenská nemocnice Praha, o kterých se textu zmiňuje. Informace, že je projekt zmiňován v dokumentu, je poté např. dostupná i u projektu DIAKOF (Obrázek 58).

Obrázek 57 Navázaní dokumentu na okolí

Obrázek 58 Odkaz na dokument u instance třídy (zde projektu)

2.3 Ontologie - projekty 2.3.1 Třída Projekt Jednorázová činnost v resortu obrany, která téma NEC ovlivní nebo má s NEC nějakou souvislost. Projekt je časově ohraničený, má svůj cíl, omezené zdroje; platí na něj principy projektového řízení. Jedná-li se o projekt evidovaný v rámci Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (ISVAV) Rady vlády pro vědu a výzkum, pak jsou uvedeny i údaje poskytované tímto systémem. Schéma a propojení na další třídy viz Obrázek 59. Charakteristiky a asociace: •

Názvy a jména: Název ČJ, Název AJ, Kódové označení, Kód (ISVAV), Base Name.

•

Členění a kategorizace: Typ projektu. Zájmové oblasti.

•

Základní údaje: Datum (ukončení, splnění), Datum (zahájení, vydání), Rok (ukončení), Rok (zahájení, vydání).

•

Texty: Anotace ČJ, Anotace AJ, Problémy a rizika.

•

Odkazy a návaznosti: Odkaz na web (ISVAV), Odkaz na web. 44

•

Asociace: o Základní údaje: řešitel projektu, spoluřešitel projektu. o Odkazy a návaznosti: vstupy a výstupy, řešen projektem.

Obrázek 59 Třída projekt

2.4 Ontologie - organizace a osoby Organizace se člení na části, pro organizaci nebo její části pracují osoby. Schéma a propojení na další třídy viz Obrázek 59. class Organizace - Základní třídy

č lenění organizace členění organizace

Část organizace

Organizace

pracuje pro

pracuje pro

Osoba

Obrázek 60 Třída organizace

2.4.1 Třída Organizace Organizace, která má vztah k tématu NEC. Zahrnuje organizační strukturu resortu MO a další prvky ve vztahu k NEC nebo komerční společnosti řešící projekty, ale i orgány NATO a další zahraniční subjekty, které pracují v oblasti NEC. Charakteristiky a asociace organizace: •


•

Základní údaje: Místo (vydání, děje, umístění), Adresa, Email.

•

Texty: Anotace ČJ, Anotace AJ, Obrázek (schéma), Hodnocení, Problémy a rizika. 45

•

Odkazy a návaznosti: Odkaz na web.

•

Asociace: o Členění a kategorizace: členění organizace. o Odkazy a návaznosti: řešitel projektu, spoluřešitel projektu, zmínka v textu, pracuje pro, zpracovatel dokumentu, vykazuje schopnost.

2.4.2 Třída Část organizace Jedná se o část organizace, která se v rámci NEC může jevit samostatně (např. řešitel projektu, organizační struktura MO a AČR). Část organizace má stejné atributy a asociace jako Organizace. U asociace členění organizace může být cílem pro Organizaci nebo Část organizace. Zdrojem může být jen pro Část organizace.

2.4.3 Příklad členění organizace Příklad je realizován pro organizaci Univerzita obrany. Univerzita (Obrázek 61) se skládá z fakult (Obrázek 62), které se dále člení na katedry. Univerzita obrany je instance třídy Organizace, Fakulta vojenských technologií instancí třídy Část organizace.

Obrázek 61 Členění organizace na části (Univerzita obrany)

Obrázek 62 Členění organizace na části (Fakulta vojenských technologií) Poznámka k pojmenování organizací a jejich částí: BaseName organizace, která se dále člení obsahuje v závorce zkratku, která je dále použita pro pojmenování částí. BaseName pro Univerzitu obrany je Univerzita obrany (UO). BaseName pro část organizace pak obsahuje zkratku nadřízené organizace (v hranatých závorkách), např. [UO] Fakulta vojenských technologií (FVT). Při dalším členění pak [UO][FVT] K209. Tento způsob pojmenování je zaveden z důvodu jednoznačné identifikace organizace a jejich částí ve vztazích, kde se používá BaseName.

2.4.4 Třída Osoba Charakteristiky a asociace osoby: •

Názvy a jména: o Celé jméno. 46

o Base Name. Ve formátu Příjmení, Jméno. •

Členění a kategorizace: Role v MENTAL. Zájmové oblasti.

•

Základní údaje: Tituly, Sídlo (město), Adresa, Email, Telefon.

•

Texty a obrázky: Obrázek (schéma).

•


•

Asociace: o Odkazy a návaznosti: řešitel projektu, spoluřešitel projektu, zmínka v textu, pracuje pro, nadřízenost osob, zpracovatel dokumentu.

2.5 Ontologie - oblasti zájmu 2.5.1 Skupina Oblast zájmu Oblasti zájmu (u každé oblasti jsou uvedena klíčová slova pro dotazování v prostředí Tovek Tools). V závorce je klíč ve skupině (Group - Zájmová oblast): •

Informační a komunikační technologie (ICT) - IM a KM, KIS a OTS, ICT: informace, znalost, management, IM, KM, knowledge, komunikace, systém, operační, taktický, technologie, , ICT, OTS, KIS.

•

Logistika (logistika) - Logistika, vyzbrojování: logistika, výzbroj, technika, vybavení, akvizice, vyzbrojování.

•

NBC problematika (NBC) - Jaderné, chemické a biologické zbraně: NBC, nuclear, chemical, biological, jaderné, chemické, biologické, OPZHN, zbraň, hromadné, ničení, ochrana, zamoření, odmoření.

•

Bezpečnost a ochrana (security) - Ochrana utajovaných informací: OUS, ochrana, utajované, informace, bezpečnost, security, protection.

•

Vzdělávání (education) - Personalistika, výuka a výcvik: personalistika, výuka, výcvik, osoba, human, resource, lidé, zdroje, škola, univerzita, UO, VA, Vojenská akademie, Univerzita obrany.

•

Boj a operace (boj) - Vedení boje a operace: boj, operace, vojenství, taktika, strategie, útok, obrana, palba, targeting, EBAO, effect, operation, přepad, přesun.

•

Velení a řízení (Command and Control): velení, řízení, strategie, taktika, operace, umění, vedení, leadership, command, control, místo, struktura, záložní.

•

Network Enabled Capability (NEC): NEC, network, enabled, capability, NCW, centric, warfare, NBO, operation.

•

Zahraniční mise (mise): zahraniční, mise, misson, military, CIMIC, civil, cooperation, IFOR, ISAF, KFOR, Afganistan, Irák, Kosovo.

•

Zpravodajství (zprav) - Zpravodajská činnost a průzkum: zpravodajství, průzkum, reconnaissance, intelligence, prostředek, bezpilotní, terorismus, agent, Al Káida, extremismus, fašismus. 47

2.6 Ontologie - procesy, pravidla, postupy 2.6.1 Třída Proces Opakovaná činnost v resortu obrany, která téma NEC ovlivní nebo má s NEC nějakou souvislost. Proces má svého vlastníka, je měřitelný, transformuje vstupy na výstupy; platí na něj principy procesního řízení. •


•

Členění a kategorizace: Typ procesu. Téma.

•

Základní údaje: N/A.

•

Texty: Anotace ČJ, Anotace AJ, Hodnocení, Problémy a rizika.

•

Odkazy a návaznosti: N/A.

•

Asociace: o Členění a kategorizace: členění procesu. o Odkazy a návaznosti: pracuje na, vlastník procesu, definice/realizace procesu, podpora procesu, zmínka v textu.

2.6.2 Třída Pravidlo Práva (možnosti) a povinnosti (doporučení) určující provádění procesů nebo průběh událostí ve vztahu k NEC. Příklady instancí: Postup provádění údržby, Požadované parametry zařízení, Komunikační protokol, Povinnost dodavatele, •


•

Členění a kategorizace: N/A.

•

Základní údaje: N/A.

•

Texty: Anotace ČJ, Anotace AJ.

•

Odkazy a návaznosti: N/A.

Asociace: •

Odkazy a návaznosti: definice/realizace procesu, pravidlo postupu.

2.6.3 Třída Postup Postup provádění procesů, projektů, činností v NEC. •

Názvy a jména: Base Name.

•

Členění a kategorizace: Téma.

Asociace: •

Odkazy a návaznosti: součást postupu, pravidlo postupu.

48

2.7 Ontologie - schopnosti a etapy 2.7.1 Schopnost Schopnost organizační složky armády (nebo celé armády) plnit stanovené cíle a realizovat hlavní a řídicí procesy k dosažení požadavků konceptu NEC. •


•

Základní údaje: Datum (zahájení, vydání).

•


Asociace •

Odkazy a návaznosti: o Zmínka v textu. Např. Schopnost Odolnost a ochrana je zmíněna v kapitole 2.1.7 zprávy NEC za rok 2009 (Obrázek 63). o Rozvoj schopnosti.

Obrázek 63 Třída schopnost - asociace zmínka v textu.

2.7.2 Třída Etapa Etapa budování NEC AČR nebo NATO NEC, dosahovaní kvalitativních stupňů. •


•


•

Základní údaje: Datum (zahájení, vydání), Datum (ukončení, splnění).

•


Asociace •

Odkazy a návaznosti: rozvoj schopnosti, vytvoření události.

49

2.8 Ontologie - systém a technika 2.8.1 Třída Systém Systém vyjadřuje ve vztahu k osobě, organizaci, procesu a projektu, technice a výzbroji různé faktické, objektivní role, ve kterých v prostředí NEC mohou vzájemně vystupovat. Systém vykazuje cílové chování a je složen z prvků. Vlastnosti •


•


•

Základní údaje: Místo (vydání, děje umístění), Adresa, Email.

•

Texty: Anotace ČJ, Anotace AJ, Obrázek (schéma), TTD, Hodnocení.

Asociace •

Členění a kategorizace: členění systému.

•

Odkazy a návaznosti: zdroje/součásti systému, zmínka v textu, popsán dokumentem, řešen projektem.

2.8.2 Třída Technika a výzbroj Technické a technologické věci, které jsou součástí systémů NEC. Vlastnosti •


•

Základní údaje: Místo (vydání, děje umístění), Datum (zahájení, vydání).

•

Texty: Anotace ČJ, Anotace AJ, Obrázek (schéma), TTD, Hodnocení, Problémy a rizika.

•


Asociace •

Odkazy a návaznosti: zdroje/součásti systému, zmínka v textu, výbava.

50

2.9 Ontologie - události a místa 2.9.1 Třída Událost Událost v NEC, kterou je třeba zaznamenat. Je příčinou, důsledkem či cílem procesů a projektů. •


•

Členění a kategorizace: N/A.

•

Základní údaje: Rok (zahájení, vydání), Datum (zahájení, vydání), Datum (ukončení, splnění), Místo (vydání, děje, umístění), Adresa.

•

Texty: Anotace ČJ, Anotace AJ, Hodnocení, Problémy a rizika, Obrázek (schéma),.

•


Asociace •

Členění a kategorizace: členění událostí.

•

Odkazy a návaznosti: vytvoření události, součást postupu.

2.9.2 Skupina Místo (vydání, děje, umístění) V původní ontologii bylo místo def jako třída. Aktuálně je místo implementováno pomocí skupiny Místo (vydání, děje, umístění). Česká města jsou přímo v kořeni skupiny, místa v zahraničí ve složkách podle států, viz Obrázek 64

Obrázek 64 Výběr místa v instanci třídy událost (MCC 2010, Wroclaw)

2.10

Prvky ontologie – shrnutí

Popis obsahuje přehled tříd ontologie, vlastnosti tříd a asociace.

51

2.10.1 Ontologie - přehled tříd Přehled tříd je popisuje Tabulka 6.

2.10.2 Ontologie - vlastnosti tříd Seznam vlastností je členěný podle kategorií, které jsou v ontologii použity. Vlastnosti mohou být opakovaně použity u jednotlivých tříd. Jsou vytvořeny kategorie (v AToM2 je to Folder Obrázek 65), které se v data editoru zobrazují v uvedeném pořadí. Tabulka 6 Třídy Ontologie NEC Třída

Popis

Část organizace

Část organizace, která v rámci NEC může působit samostatně (např. řešitel projektu, organizační prvek MO a AČR).

Dokument

Dokument, který má vztah k NEC. Produktem, zdrojem, apod.

Etapa

Etapa budování NEC AČR nebo NATO NEC, dosahování kvalitativních stupňů.

Místo

Implementováno jako Group Tree.

Oblast zájmu


Obsah dokumentu

Vlastní text části dokumentu nebo jeho kapitol.

Oddíl dokumentu

Část dokumentu bez obsahu (bez textu).

Organizace

Organizace, která má vztah k NEC. Zahrnuje organizační strukturu resortu MO a další prvky ve vztahu k NEC nebo komerční společnosti řešící projekty, ale i orgány NATO a další zahraniční subjekty, které pracují v oblasti NEC.

Osoba

Osoba, která je součástí, má vztah k aktivitám v rámci NEC.

Postup

Postup provádění procesů, projektů, činností v NEC.

Pravidlo

Práva (možnosti) a povinnosti (doporučení) určující provádění procesů nebo průběh událostí ve vztahu k NEC.

Proces

Opakovaná činnost v resortu obrany, která téma NEC ovlivní nebo má s NEC nějakou souvislost.

Projekt

Jednorázová činnost v resortu obrany, která téma NEC ovlivní nebo má s NEC nějakou souvislost.

Schopnost

Schopnost organizační složky armády (nebo celé armády) k plnění stanovených cílů, k realizaci hlavních a řídicích procesů a k dosažení požadavků NEC.

Systém

Systém vyjadřuje, ve vztahu k osobě, organizaci, procesu a projektu, techniku a výzbroj apod., různé role, ve kterých NEC může vzájemně vystupovat.

Technika a výzbroj

Technické a technologické prvky, které jsou součástí systémů NEC.

Téma


Událost

Událost v NEC, kterou je třeba zaznamenat. Je příčinou, důsledkem či cílem procesů a projektů.

52

Obrázek 65 Kategorie vlastností a asociací Při návrhu ontologie se uvede číslo pro řazení tak, že se samostatně řadí jednotlivé kategorie. Např. Název ČJ má pořadí 101, tj. první v kategorii Názvy a jména, viz Obrázek 66.

Obrázek 66 Rozdělení a třídění vlastností při návrhu ontologie Názvy a jména Tabulka 7 Vlastnosti tříd ontologie NEC-názvy a jména Vlastnost

Typ

Komentář

Název ČJ

Name

Dokument. Projekt. Organizace. Část organizace. Schopnost. Systém. Technika a výzbroj. Událost. Proces. Pravidlo.

Název AJ

Name

Jako u Název ČJ

Base Name

Name

Systémové jméno. Zobrazuje se ve vztazích u instancí.

Název

Name

Oddíl dokumentu. Obsah dokumentu.

Kódové označení

Name

Projekt.

Kód (ISVAV)

Name

Projekt.

Celé jméno

Name

Osoba.

Členění a kategorizace Tabulka 8 Vlastnosti tříd ontologie NEC-členění a kategorizace Vlastnost

Typ

Komentář

Typ dokumentu

Group

Dokument.

Typ projektu

Group

Projekt.

Role v MENTAL

Group

Osoba.

Zájmové oblasti

Group

Osoba. Projekt. Dokument.

Místo (vydání, děje, umístění)

Group

Organizace. Část organizace. Událost. Technika a výzbroj.

53

Téma

Group

Systém. Proces. Postup.

Typ procesu

Group

Proces.

Základní údaje Tabulka 9 Vlastnosti tříd ontologie NEC-základní údaje Vlastnost

Typ

Komentář

Adresa

Text

Organizace. Část organizace. Osoba. Událost.

Datum (ukončení, splnění)

Variant/Date

Projekt. Událost.

Datum (zahájení, vydání)

Variant/Date

Dokument. Projekt. Schopnost. Událost.

Email

Variant/String

Organizace. Část organizace. Osoba. Vícenásobný.

Rok (ukončení)

Group

Projekt.

Rok (zahájení, vydání)

Group

Dokument. Projekt. Událost.

Sídlo (město)

Text

Osoba.

Telefon

Text

Osoba.

Zaměstnavatel

Text

Osoba. (Částečně duplicitní s vazbou pracuje pro).

Tituly

Group

Osoba.

Texty a obrázky Tabulka 10 Vlastnosti tříd ontologie NEC-texty a obrázky Vlastnost

Typ

Komentář

Anotace ČJ

Text


Anotace AJ

Text


Hodnocení

Text

Dokument. Projekt. Organizace. Část organizace. Schopnost. Systém. Technika a výzbroj. Událost. Proces.

Text dokumentu

Text

Obsah dokumentu.

Obrázek (schéma)

Image

Obsah dokumentu. Organizace. Část organizace. Osoba. Systém. Technika a výzbroj. Událost; Vícenásobný

Problémy a rizika

Text

Organizace. Schopnost. Technika a výzbroj. Událost. Proces.

TTD

Text

Systém. Technika a výzbroj.

Odkazy a návaznosti Tabulka 11 Vlastnosti tříd ontologie NEC-odkazy a návaznosti Vlastnost

Typ

Komentář

Odkaz na web

Uri

Dokument. Osoba. Organizace. Část organizace. Technika a výzbroj. Událost. Pravidlo; Vícenásobný.

Odkaz na web (ISVAV)

Uri

Jednoduchý. Projekt

Odkaz na doménu taxonomie

Nahrazeno vazbou taxonomie.

Odkaz na pojem taxonomie

Nahrazeno vazbou taxonomie.

2.10.3 Ontologie - asociace Tabulka 12 Seznam asociací ontologie NEC, abecední pořadí Asociace

Zdroj

Cíl

Komentář

54

členění dokumentu

Dokument

členění oddílu

Oddíl dokumentu

členění organizace členění procesu

Organizace, Část org. Proces

Oddíl dokumentu Obsah dokumentu Oddíl dokumentu Obsah dokumentu Část organizace Proces

členění systému

Systém

Systém

členění událostí definice/realizace procesu nadřízenost osob podpora procesu popsán dokumentem

Událost Pravidlo

Událost Proces

Osoba Systém Dokument Oddíl dokumentu Obsah dokumentu Osoba Organizace Část organizace Osoba Pravidlo Schopnost Projekt Osoba Organizace Část organizace Postup Osoba, Organizace Část organizace Všechny kromě: Oddíl dokumentu Obsah dokumentu Osoba, Organizace Část organizace Dokument Organizace, Část org. Organizace Část organizace Proces Etapa Projekt Systém

Osoba Proces Systém Pravidlo

pracuje na

pracuje pro pravidlo postupu rozvoj schopnosti řešen projektem řešitel projektu

součást postupu spoluřešitel projektu taxonomie

vlastník procesu vstupy a výstupy výbava vykazuje schopnost vytvoření události

zdroje/součásti systému zmínka v textu

Dokument Oddíl dokumentu Obsah dokumentu

zpracovatel dokumentu

Osoba, Organizace Část organizace

Proces a jeho podprocesy. Systém a jeho podsystémy.

Primární zdroj pro Cíl. Viz zmínka v textu.

Proces

Organizace, Část org. Postup Etapa Systém Projekt

Událost Projekt Pojem

Třída Pojem je z části Terminologie ne Ontologie NEC.

Proces Proces, Projekt Technika a výzbroj Schopnost

Organizační prvek k dosažení schopnosti.

Událost

Osoba, Organizace Část organizace Technika a výzbroj Osoba, Organizace, Projekt Dokument, Systém, Místo Část organizace Technika a výzbroj Proces Dokument

Návrh znalostního systému (KS-Knowledge System) ve správě NEC AČR se realizoval v postupných krocích. Nejprve byly uvažovány možnosti technologických komponent dodané technologie pro realizaci KS. Pak byl specifikován možný rozsah funkcí KS a konfrontován s technologií, mapován na ni.

55

2.11

Technologie a funkce KMS NEC AČR

Pro tvorbu systému managementu znalostí NEC AČR navržená technologická architektura, viz Obrázek 67, předpokládala aplikaci řady komponent. WEBnet CMS je komplexním systémem pro správu obsahu. Základem je dokument, který je zařazen do stromu témat; může být ve znalostní bázi. Pracuje v režimu klient/server, klientem je webový prohlížeč. Jeho realizací je SW AToM2. Tovek Server je aplikací ke zpracování velkého množství nestrukturovaných dat, nabízí jednotný přístup k různým zdrojům dat. Jeho funkce zahrnují indexaci, vyhledávání, kategorizaci a práci s metadaty. Tovek Tools (TT) jsou souborem klientských aplikací k tvorbě analýz a vytváření přehledů, zahrnují Index Manager, Tovek Agent, InfoRating, Query Editor, Tovek Harvester. Analyst’s Notebook umožňuje vizuální analýzu dat a následnou prezentaci výsledků, které jsou zejména ve formě diagramů. AToM (AT) je aplikací, která tvoří úložiště znalostí vytvořených a uspořádaných podle standardu Topic Maps. Umožňuje vytvářet znalostní bázi a její editaci. WEBnet znalostní portál (PT) je prezentační vrstvou obsahu znalostního systému. Řeší správu uživatelů, zajišťuje propojení s dalšími znalostními bázemi. Při zhodnocení podílu a významu technologií při vytváření znalostního systému jsme na základě zkušeností z vytváření znalostní báze došli k poznání, že SW AToM je základní a SW Tovek doplňkovou komponentou. SW Tovek má především místo při analýze dokumentů, v tvorbě ontologie a správného zařazení částí dokumentu k zájmovým tématům znalostní báze. Při řešení projektu MENTAL se neuplatnily komponenty Analyst’s Notebook a Tovek Server, přestože původně byly do návrhu zahrnuty.

56

Obrázek 67 Technologická architektura KS NEC AČR

2.11.1 Návrh funkcí KS NEC AČR Návrh funkcí vychází ze zadání projektu, výsledků analýzy znalostního systému, předpokladů potřebných funkcí pro jednotlivé typy uživatelů a z požadavků na práci Řídicí komise NEC AČR. Návrh je zpracován v maximálním rozsahu, bez ovlivnění zdrojovými možnostmi projektu a týmu na jejich realizaci. Návrh zahrnuje skupiny funkcí, funkce v rámci skupiny a role, které je budou realizovat, viz Tabulka 14. Přehled rolí uvádí Tabulka 13. Legenda: S - skupina funkcí; F- funkce; R - role Tabulka 13 Přehled rolí

Role 4b 4a 3b 3a 2 1

Název role, práva Gestor – rozhodování o obsahu znalostního systému a přístupu k němu Správce – správa uživatelů a systému; automatizované akce Znalostní inženýr, globální – aktualizace obsahu celého systému Znalostní inženýr, lokální – aktualizace obsahu části systému Uživatel – čtení, vyhledání, náměty na rozvoj/úpravy V DOMÉNĚ Host - čtení, vyhledání

Tabulka 14 Funkce znalostního systému

57

S F R Název skupiny funkcí a funkcí

Vysvětlení funkce, co znamená a jak bude v systému zajištěna

1

0 4 Organizace informací o NEC, o uživatelích a jejich zpřístupnění

1

1

4

Uspořádání podle tříd ontologie (dokument, oblast zájmu,organizační jednotka, osoba, událost, …)

Dokumentu přiřadit vlastnosti, zařadit podle ontologie (AT)

1

2

4

Profilování dokumentů a uživatelů

(AT)

1

3

4

Správa uživatelů a jejich personalizace podle informačních a znalostních potřeb

Nastavení charakteristik profilu uživatele, porovnání s profilem dokumentu (AT, PT)

1

4

4

Zpřístupnění relevantních informací pro uživatele a dodání (delivery)

Využití kolaborativního SW, dodání podle výsledku 1.3 (AT, PT)

2

0 1 Vyhledání a zpřístupnění informací o NEC

2

1

3

0 3 Tvorba a rozvoj znalostní, poznatkové a informační báze

3

1

3

Tvorba ontologií, taxonomií, slovníků

3

2

3

Rozvoj ontologií, taxonomií, slovníků řízený uživateli

3

3

3

3

4

3

Z rozboru změn v obsahu vkládanýchh dokumentů; využití (TT, AT) Funkce znalostního systému; využití (AT)

3

5

3

Rozvoj ontologií, taxonomií, slovníků řízený daty Aktualizace informací (doplňování, editace, rušení) Propojení informací se znalostní bází

3

6

2

Anotace vkládaných dokumentů

Funkce znalostního systému; využití (AT)

3

7

3

Nastavení kritérií hodnocení dosaženého stavu NEC AČR

Podle parametrů řídicí komise; využití (TT, AT)

4

0 3 Spolupráce na rozvoji NEC

4

1

2

4

2

4 4

1

Vyhledání podle tříd ontologie a podle taxonomie, náhodné vyhledání.

Podle ontologií, taxonomií, profilových údajů; fazetové a fulltextové vyhledání (AT, PT)

Výzkum, ve spolupráci se znalostními inženýry (KE) a doménovými specialisty (DS); využití (TT, AT) Dle výsledků výzkumu, ve spolupráci se znalostními inženýry (KE) a doménovými specialisty (DS). Na základě sledování zájmu uživatelů; využití (TT, AT)


2

Podporovat činnost ŘR a K-NEC, zaznamenání a sledování úkolů Výzva ke splnění úkolu či požadavku

Využití AT, E-mail.

3

2

Návrhy do plánu budování NEC AČR

Využití AT

4

2

Vkládání poznámek, zkušeností (Blogy)

Znalostní báze, využití AT, E-mail

4

5

2


4

6

2

4

7

2

Upozornění na významnou událost či dokument v NEC Zaznamenání dosaženého stavu NEC AČR Hodnocení dosaženého stavu NEC AČR

Porovnání plánovaných a dosažených parametrů v AT.

4

8

2

Mezinárodní spolupráce v NATO NEC


5

0 2 Procesy VaŘ, příprava velitelů a Toto spíše nejsou funkce, ale lze je získat jeko témata ze znalostní báze štábů; operační efektivnost

5

1

2

Operační postupy a procesy

Rozborem znalostní báze; využití (AT)

5

2

2

Organizační struktury


Funkce AT

Vyplnění parametrů dle skutečnosti; využití (AT)

58

5

3

2

Targeting (zjištění, potvrzení, výběr cíle a Rozborem znalostní báze; využití (AT) jeho zničení) Sdílená znalost, společný obraz a Rozborem znalostní báze; využití (AT) pochopení situace Zpravodajská činnost a průzkum v NEC Rozborem znalostní báze; využití (AT)

5

4

2

5

5

2

6

0 2 Personální práce, výuka, výcvik a školení

6

1

2

6

2

6


2

Požadavky na specializaci personálu pro NEC Výuka NEC na UO

3

2

Výcvik NEC v OS ČR


6

4

2

Školení NEC v resortu MO


6

5

2

Školení NEC v NATO


7

0 2 Vytváření zájmových skupin

7

1

3

Vytvoření komunity

7

2

2

Přihlášení se do komunity

Znalostní báze (osoba - zájmová oblast); využití (AT)

7

3

2

Informační podpora činnosti komunity

Využití AT, E-mail

7

4

2

Využití AT,

7

5

2

Vkládání poznámek, zkušeností (Blogy), návrh tématu pro diskusi Formulování závěrů a doporučení

8

0 2 Věda, výzkum, vývoj, projekty

8

1

2

8

2

2

8

3

2

8

4

2

8

5

2

9

0 2 NEC v praxi

9

1

2

Nasazení NEC AČR v misích

9

2

2

Lessons learned v AČR

Další projekt

9

3

2

Lessons learned v NATO

Další projekt

9

4

2

Interoperabilita OTS VŘ-MIP

Obsahem znalostní báze; využití AT


Znalostní báze (osoba - zájmová oblast); využití (AT)

Analýza poznámek ve znalostní bázi, spolupráce na závěrech .

Příprava zadání pro vědu, výzkum, vývoj, Rozborem znalostní báze; využití AT projekty Řešené projekty NEC AČR Obsahem znalostní báze; využití AT Výsledky ukončených projektů NEC AČR Prvky, které se na rozvoji NEC podílejí (NNEC, NCO, NCW, NBD) Konference a semináře

Obsahem znalostní báze; využití AT Obsahem znalostní báze; využití AT Obsahem znalostní báze; využití AT Obsahem znalostní báze; využití AT

10 0 2 Podpora rozhodování pro rozvoj NEC 10 1

2

10 2

2

10 3

2

Vyvozování poznatků pro rozvoj NEC AČR Srovnání dosaženého stavu NEC s plánem Srovnání dosaženého stavu NEC AČR s NATO

Shromáždění a analýza relevantních podkladů k připravovanému tématu; využití AT Porovnání plánovaných a dosažených parametrů; využití AT Porovnání plánovaných a dosažených parametrů; využití AT

11 0 4 Vybudování integrovaného prostředí NEC 11 1

4

11 2

4

Integrace KIS a OTS; OTS PozS a VzS; OTS a simulací Integrace senzorů s informační a komunikační infrastrukturou

Zaznamenání do znalostní báze; využití AT, PT Zaznamenání do znalostní báze; využití AT, PT

59

11 3

4

Integrace zbraňových systémů s informační a komunikační infrastrukturou

Zaznamenání do znalostní báze; využití AT, PT

11 4

4

Implementace nástrojů typu Bussiness Intelligence, zvláště pro podporu ISTAR a Targetingu.

Zaznamenání do znalostní báze; využití AT, PT

11 5

4

Implementace podpory práce se Zaznamenání do znalostní báze; využití AT, PT strukturalizovanými bojovými dokumenty a formalizovanými zprávami.

11 6

4

11 7

4

Automatizace rutinních činností a Workflow. Využívání služeb REACH BACK pro simulaci a modelování.

Zaznamenání do znalostní báze; využití AT, PT Zaznamenání do znalostní báze; využití AT, PT

Tvorba znalostního systému ve správě NEC AČR je především podmíněna vytvořením kvalitní ontologie. Po vytvoření a implementaci výchozího návrhu ontologie došlo k jeho testování v prostředí AToM a postupnému rozvoji. K dalším změnám může docházet v průběhu činnosti znalostního systému neustále. Struktura KS je zachycena architektonickým schématem (viz Obrázek 68), jeho prvky tvoří: • Znalostní a poznatková báze (ontologie NEC; poznatky z řízených informačních zdrojů a poznatky získané od expertů). • Znalostní portál pro přístup ke znalostní bázi a k informačním zdrojům. • Řízené informační zdroje (dokumenty, které jsou přímo obsahem znalostní báze). • Neřízené informační zdroje (sada ostatních dokumentů). • Analytická dílna pro rozvoj znalostní báze; doplňování zdrojů a správa uživatelů. • Programové vybavení znalostního systému (viz technologické prvky). • Znalostní inženýři, uživatelé a správci znalostního systému.

60

ZNALOSTNÍ PORTÁL

UŽIVATEL

ZNALOSTNÍ A POZNATKOVÁ BÁZE ZNALOSTNÍ INŽENÝR

ANALYTICKÁ DÍLNA

SW ZNALOSTNÍHO SYSTÉMU

ŘÍZENÉ INFORMAČNÍ ZDROJE

NEŘÍZENÉ INFORMAČNÍ ZDROJE

Obrázek 68 Schéma znalostního systému.

2.12

Příklady realizovaných funkcí

Obrázek 69 Group-tree NEC

2.12.1 Organizace informací o NEC Podstatným přínosem vytvářeného znalostního systému pro podporu činností ve správě NEC je organizace informací o NEC v podobě určené ontologií podle tříd, hierarchií a group-tree. Výchozím bodem pro téma NEC je group-tree NEC, viz Obrázek 69.

61

Obrázek 70 Systém – Komunikační a informační infrastruktura NEC

Obrázek 71 Výskyty třídy organizace Každou položku v group-tree NEC lze prohlédnout nebo ji zvolit za další výchozí krok v prohlížení informací, například Komunikační a informační infrastruktura pro NEC (třída systém), viz Obrázek 70.

62

Obrázek 72 Organizace – společnost DELINFO

Obrázek 73 Projekt SOSNEC 63

Obrázek 74 Taxonomie NEC

Obrázek 75 Terminologie MENTAL (NEC, OTS VŘ, OUI) 64

Další náhled na organizaci informací může vycházet z tříd. Zobrazení zvolené třídy ukazuje přehled všech uložených výskytů, například organizace, viz Obrázek 71. Informace jsou sestavovány do stránek, pokud jejich rozsah přesáhne zobrazitelnou plochu okna. Z výskytu tříd lze jednotlivé organizace prohlížet a například zjistit, jaké projekty řešila společnost DELINFO ve prospěch NEC, viz obr. Obrázek 72. Vybraný projekt pak může být zobrazen detailně a zjištěny jeho další souvislosti, jako je období řešení, řešitelé a spoluřešitelé, viz Obrázek 73. Organizace informací ve znalostním systému zahrnuje i terminologií (slovníky pojmů, taxonomie), ve vztahu k řešeným cílům projektu (NEC, OTS VŘ a OUI, viz Obrázek 74 a Obrázek 75.

2.12.2 Správa uživatelského přístupu do KS Správa uživatelského přístupu do KS je součástí SW AToM. Lze zvolit role, těm nastavit práva přístupu (viz Obrázek 76) a roli přiřadit uživateli (viz Obrázek 77).

Obrázek 76 Stanovení rolí KS

2.12.3 Vyhledání a zpřístupnění informací o NEC K vyhledání informací je k dispozici robustní nástroj „fasetově uspořádaného hledání“ (Faceted Search), kterým lze zpřístupnit jakékoliv téma či objekt hledání. Například problém „řízení NEC“, viz Obrázek 78. Výsledky hledání jsou vybrány ze všech objektů znalostní báze, zahrnují třídy, atributy, group-tree a texty v dokumentech. 65

Obrázek 77 Přiřazení role uživateli

Obrázek 78 Hledání ve znalostní bázi

2.12.4 Tvorba a rozvoj znalostní a informační báze Tvorba a rozvoj znalostní, poznatkové a informační báze je posláním znalostních inženýrů, pracovně soustředěných v „Analytické dílně“, viz Obrázek 68. To ovšem neznamená, že jejich funkci nemohou plnit pracovníci napříč organizací. Strukturu znalostní báze určuje schéma ontologie. 66

Poznatkovou bázi vytváříme vkládáním výskytů tříd a jejich propojováním pomocí asociací. Tato činnost je velmi zodpovědná, neboť určuje kvalitu výsledné znalostní báze a tím i užitečnost celého znalostního systému. Měli by ji vykonávat doménoví specialisté, kteří jsou vyškolení jako znalostní inženýři. Informační bázi tvoří sada dokumentů, která je buď přímo ve znalostní bázi uložena (řízené dokumenty) nebo je ze znalostní báze zpřístupněna (neřízené dokumenty).

2.12.5 Vytváření zájmových skupin Zájmové skupiny lze vytvářet ve znalostním systému na základě propojení „Zájmových oblastí“ s uživateli znalostního systému. Propojení se vytváří v průběhu rozvoje znalostní báze jako přirozený výsledek vhodně definované ontologie. Zájmové oblasti jsou ve znalostní bázi uloženy jako group-tree. Každá ze zájmových oblastí zachycuje propojení na osoby, dokumenty a projekty, které ji vytvářejí, viz Obrázek 79.

Obrázek 79 Vytváření zájmových skupin

Obrázek 80 Zájmové oblasti osoby 67

Každá osoba, která je ve znalostní bázi evidovaná, si může svoje oblasti zájmu zvolit, viz Obrázek 80. Funkcí znalostního systému je pak přiřazovat veškeré poznatky, které mají souvislost s danou oblastí zájmu, právě k této oblasti.

2.12.6 Věda, výzkum, vývoj, projekty Funkce znalostního systému, která podporuje uživatele v oblastech věda, výzkum a vývoj a zpřístupňuje přehled projektů a procesů v řadě souvislostí, které vychází ze struktury ontologie.

Obrázek 81 Projekt a proces

Obrázek 82 Přehled projektů Znalostní báze zachovává rozdíl mezi procesy (procesní přístup) a projekty (projektové řízení), přes projekty a procesy lze nahlížet i na problematiku vědy a výzkumu. Ve znalostní bázi lze rozpoznat typy projektů a typy procesů, viz Obrázek 81. Uživatel si může zobrazit přehled projektů, viz Obrázek 82, a každý projekt vidět v detailu, viz Obrázek 83 (SOANEC). Totéž platí o procesech. Funkce vyhledání zobrazí veškeré souvislostí s výzkumem, viz Obrázek 84. 68

Obrázek 83 Projekt SOANEC

Obrázek 84 Výzkum ve znalostní bázi

2.13

Aplikace znalostního systému

Aplikace znalostního systému budou především vznikat v podobě znalostního portálu nad znalostní bází pro snadný přístup ke znalostem pro uživatele, přizpůsobené jeho požadavkům. Původní představa, že znalostní aplikace budou programovány, se ukázala jako nereálná, neboť aplikační rozhraní ke znalostní bázi, vytvořené v AToMu, nejsou dodavatelem technologie zpřístupněna. Dodavatel technologie však vytvořil sadu modulových prvků, pomocí kterých lze znalostní portál znalostního systému vytvořit. Spolupráce týmu s dodavatelem spočívala v návrhu uživatelského rozhraní portálu, tedy vpředstavě, jak by měl 69

portál vypadat a jaké funkce zajišťovat. Uživatelské rozhraní portálu znalostního systému pro jednotlivé situace a činnosti zahrnuje základní čtyři typy obrazovek: • Úvodní stránka portálu znalostního systému. • Personalizovaná stránka uživatele. • Stránka zájmové oblasti – komunity. • Stránky pro jednotlivá témata, tak jak jsou definovány v ontologii, přičemž zvláštní postavení bude mít téma typu Dokument.

2.13.1 Příklad znalostního portálu Znalostní systém vytvořený v rámci projektu MENTAL má kromě řady již popsaných možností, tj. vyhledávání a filtrování informací a dohledávání na základě vazeb mezi pojmy, také další rozšiřující funkce. Mezi tyto funkce patří podpora zájmových komunit, jako je fórum, diskusní příspěvky k pojmům a také podpora prohlížení historie činností na portálu; záložky, kalendář atd. Výhodou znalostního portálu v technologii AToM2 je, že všechny funkce rozšiřují standardní bázi o nové typy, tudíž je snadné integrovat je do systému. Navíc je množství funkcí variabilních, takže si je uživatel může vložit na svoji, případně je může mít jen v minimalizovaném tvaru, který si podle potřeby rozšíří. Příklad znalostního portálu představuje Obrázek 85.

Obrázek 85 Znalostní portál - ukázka Příklady zabudovaných komponent Zabudované komponenty jsou dostupné přímo z uživatelského rozhraní bez možnosti ovlivnění jejich pozice. Přítomnost komponent je závislá na oprávnění uživatele. Mezi takové 70

komponenty řadíme: • Diskusní fórum - dostupné z úvodní stránky portálu (Obrázek 86). Jedná se o standardní fórum s možností tvorby oddělených vláken a témat. • Komentáře - dostupné pro každé téma v ontologii (Obrázek 87). • Historie změn - dostupné pro každé téma v ontologii (Obrázek 88).

Obrázek 86 Diskusní fórum Příklady volitelných komponent Následují ukázky vybraných volitelných komponent. Komponenty si lze vybrat z palety komponent a poté je rozmístit na své stránce dle potřeb a vkusu uživatele. Jedná se o komponenty jako: • Informace o aktuálním uživateli (Obrázek 89), • kalendář – informace o aktuálním dnu s možností listování v kalendáři (Obrázek 90), • historie otevřených položek přihlášeného uživatele (Obrázek 91), • historie upravovaných položek přihlášeného uživatele (Obrázek 92), • aktuálně dostupné prostory (domény) pro uživatele (Obrázek 93), • historie otevřených položek všech uživatelů (Obrázek 94), • a další jako historie naposledy upravovaných položek všech uživatelů, komentáře, komentáře ve kterých diskutuji, atd. (Obrázek 95 - vše v minimalizovaném tvaru).

Obrázek 87 Vkládání komentářů k tématům 71

Obrázek 88 Přehledová a detailní historie práce s pojmem

Obrázek 89 Informace o aktuálním uživateli

Obrázek 90 Zobrazení kalendáře

Obrázek 91 Historie otevřených položek uživatelem 72

Obrázek 92 Historie modifikovaných položek uživatelem

Obrázek 93 Prostory uživatele

Obrázek 94 Historie otevřených položek všech uživatelů

Obrázek 95 Další volitelné komponenty v minimalizovaném tvaru

2.14

Návod na tvorbu znalostní báze

Návod na tvorbu znalostní báze je zpracován pro prostředí znalostního systému, který je výsledkem projektu MENTAL [6], s využitím technologií TOVEK [17] a AION CS [16]. Tvorba znalostní báze se ve stávající podobě znalostního systému ještě značně spoléhá na úsilí znalostních inženýrů při analýze dokumentových zdrojů, jejich rozboru a postupném ukládání do znalostní báze v prostředí aplikace AToM2. 73

Tento přístup je vhodný pro znalostní oblasti – domény zájmu, ve kterých dokumenty zpracovávají odborní referenti - znalostní inženýři obdobným způsobem, jako při popisovaném vytváření znalostní báze. Projekt MENTAL by měl dále pokračovat ve výzkumu vytváření znalostních systémů s cílem zavést a rozšířit automatizované kroky vytváření znalostní báze s menšími nároky na ruční práci znalostních inženýrů. Obsah znalostní báze je řízen strukturou ontologie. Ze zkušeností řešitelského týmu MENTAL vyplývá doporučený postup, který zahrnuje: • Analýzu dokumentu s využitím TOVEK TOOLS. • Rozbor struktury dokumentu a vkládání struktury a částí dokumentu do znalostní báze. • Detailní rozbor obsahu dokumentu a vkládání dílčích poznatků podle tříd ontologie. • Propojování poznatků ve znalostní bázi. Vzorovým dokumentem pro tvorbu návodu je Bílá kniha o obraně [2].

2.14.1 Analýza dokumentu s využitím TOVEK TOOLS Dokument se nejprve analyzuje dotazováním v modulu Tovek Agent. Zjišťuje se výskyt jednotlivých tříd podle definované ontologie (Dokument, Etapa, Místo, Organizace, Osoba, Postup. Pravidlo, Proces, Projekt, Schopnost, Systém, Technika a výzbroj, Téma a Událost). Například analýza na pojem „schopnost“, viz Obrázek 96 a Obrázek 97. Dále lze zjišťovat jednotlivé výskyty poznatků ke třídám. Je vhodné se zaměřit na jména osob, názvy míst a organizací, jednotlivé typy výzbroje a techniky. Například výběr osob z úvodní části (ministr obrany, náčelník GŠ, odborná komise ). Následuje testování pro zařazení částí dokumentu podle zájmových oblastí. Pro každou zájmovou oblast je vhodné vytvořit komplexní dotaz, který výskyt poznatku, příslušejícího k určité zájmové skupině, bude plně charakterizovat.

Obrázek 96 Analýza na pojem „schopnost“, vyhledání 74

Obrázek 97 Analýza na pojem „schopnost“, přehled Dále lze zjišťovat jednotlivé výskyty poznatků ke třídám. Je vhodné se zaměřit na jména osob, názvy míst a organizací, jednotlivé typy výzbroje a techniky.

Obrázek 98 Analýza oblasti NEC, vyhledání 75

Například výběr osob z úvodní části (ministr obrany, náčelník GŠ, odborná komise). Následuje testování pro zařazení částí dokumentu podle zájmových oblastí. Pro každou zájmovou oblast je vhodné vytvořit komplexní dotaz, který výskyt poznatku, příslušejícího k určité zájmové skupině, bude plně charakterizovat. Příklad klíčových slov pro dotazování na oblasti zájmu NEC: NEC, network, enabled, capability, NCW, centric, warfare, NBO, operation; viz Obrázek 98 a Obrázek 99.

Obrázek 99 Analýza oblasti NEC, přehled

2.14.2 Rozbor struktury dokumentu a vkládání dokumentu, jeho struktury a částí do znalostní báze Dokument zahrnuje úvodní části, 11 kapitol a závěrečné části (glosář a seznam zkratek). Číslování kapitol a podklapitol je pro knižní podobu netradiční. Číslované jsou kapitoly a v kapitolách jednotlivé odstavce (paragrafové znění). Kapitoly jsou členěny do podkapitol, ale ty pouze uvozují určitou část textu. Výjimku v číslování podkapitol tvoří kapitola 7. Pro dobrou orientaci zavedeme číslování nečíslovaných podkapitol v podobě 1A, 1B, … Ze struktury dokumentu budou pro vkládání do znalostní báze vyřazeny doprovodné obrázky a z úvodní části „Tradice ozbrojených sil ČR“, ze závěrečné části Glosář a Seznam zkratek, protože netvoří zdroje pro informační bázi. Odborná komise pro přípravu Bílé knihy bude zavedena jako organizace a ta bude spojena s jednotlivými členy. Pracovní struktura Bílé knihy pro vkládání do znalostní báze: Úvodní slovo U1. Úvodní slovo ministra obrany U2. Úvodní slovo náčelníka GŠ Hlavní zjištění a doporučení

76

D1 Úvodní část D2 Hlavní zjištění D3 Obecná doporučení D4 Konkrétní opatření D5 Realizace Bílé knihy 1. Východiska 1A. Přístup vlády České republiky k zajištění obrany 1B. Civilní řízení a demokratická kontrola 1C. Vymezení obsahu a odpovědnosti za obranu 1D. Politicko-vojenské ambice 1E. Legislativní rámec 2. Strategické prostředí 2A. Základní charakteristika 2B. Bezpečnostní zájmy ČR 2C. Bezpečnostní hrozby a rizika 3. Role a funkce ozbrojených sil ČR 3A. Role ozbrojených sil ČR 3B. Funkce při obraně ČR a kolektivní obraně NATO 3C. Funkce v rámci mezinárodní spolupráce 3D. Funkce při podpoře civilních orgánů 4. Obranné plánování 5. Finanční rámec a ekonomické řízení 5A. Makroekonomický pohled 5B. Mikroekonomický pohled 5C. Systém ekonomického řízení 6. Kompetentní a motivovaní lidé 6A. Priorita lidé 6B. Personální řízení 6C. Řízení kariér 6D. Příprava personálu 6E. Platová a sociální politika 7. Rozvoj schopností 7.1 Politicko-vojenské ambice a schopnosti 7.2 Chápání ozbrojených sil z pohledu schopností 7.3 Východiska pro plánování schopností 7.4 Charakter prostředí nasazení ozbrojených sil 7.5 Modulární členění schopností ozbrojených sil 7.6 Bojové jednotky 7.7 Jednotky bojové podpory 7.8 Jednotky bojového zabezpečení 7.9 Velení a řízení 7.10 Vojenské zpravodajství 7.11 Vojenská policie 7.12 Aktivní záloha 7.13 Mobilizace 7.14 Informační a komunikační technologie 7.15 Kybernetická bezpečnost 7.16 Informační operace 7.17 Strategická komunikace 7.18 Výzkum, experimentální vývoj a inovace 7.19 Spolupráce s obranným průmyslem 7.20 Udržitelnost schopností ozbrojených sil ČR 8. Akvizice a hospodaření s majetkem 8A. Úvod. 8B. Akviziční systém 8C. Hospodaření s majetkem

77

8D. Služby a agenda zajišťovaná vlastními subjekty 9. Kontrola 10. Struktura organizace a řízení MO 11. Realizace Bílé knihy 11A. Rámcový harmonogram

Obrázek 100 Bílá kniha o obraně, dokument

Obrázek 101 Bílá kniha o obraně, Kapitola 1 Východiska, oddíl

78

Nejprve vložíme do znalostní báze údaje o celém dokumentu, viz Obrázek 100; pak vkládáme jednotlivé oddíly dokumentu (kapitoly) včetně jejich oddílů (podkapitoly), viz Obrázek 101. Celková struktura dokumentu Bílá kniha ve znalostní bázi, viz Obrázek 102. Na závěr se vkládají texty oddílů (obsah dokumentu), například úvodní slovo ministra obrany, viz Obrázek 103.

Obrázek 102 Bílá kniha o obraně, struktura dokumentu ve znalostní bázi

Obrázek 103 Bílá kniha o obraně, úvodní slovo ministra obrany

79

2.14.3 Rozbor obsahu dokumentu a vkládání dílčích poznatků a jejich propojování ve znalostní bázi V souladu s posláním znalostního sytému MENTAL budeme vkládat detailní poznatky z Bílé knihy, mající spojitost s NEC. Odkazy jsou nalezeny v odstavcích kapitoly „Hlavní zjištění“, dále ve 7.4.6, 7.9 a 10.25. Uvedené odstavce vložíme do znalostí báze (oddíly dokumentu) a připojíme je k odpovídajícímu oddílu. Například informace o NEC v kapitole „Hlavní zjištění“. V textu je uvedena zmínka: „Rozvíjet konkrétní projekty a schopnosti: plnění úkolů v aliančním integrovaném informačním prostředí (Network Enabled Capability, NEC)“. Tuto část textu vložíme jako obsah dokumentu „[Bílá kniha] Hlavní zjištění a doporučení. D4 Konkrétní opatření. V oblasti vojenských schopností-rozvoj“, viz Obrázek 104. V textu je mimo jiného zmínka o NATO, EU, vědě a výzkumu. Proto zajistíme propojení ve vztahu „V textu se odkazuje na“ na zmíněné organizace a na proces „výzkum a vývoj“. Pokud tyto instance nejsou ve znalostní bázi, je nutno je nejprve vytvořit.

Obrázek 104 Bílá kniha o obraně, konkrétní opatření (k NEC)

80

Závěr Zavádění znalostního managementu do resortu obrany a jeho kvalitní rozvoj a využívání nebude snadným procesem. Autoři doufají, že instalace funkčního vzoru MENTAL přispěje ke zvýšení povědomí o významu a nutnosti uplatnění znalostního managementu v resortu obrany. Přitom se opírají i o předpoklad, že bude realizován odstavec 7.14.2 z Bílé knihy o obraně ČR v kapitole Rozvoj schopností (část 7.14 Informační a komunikační technologie): "Ministerstvo obrany usiluje o provozování co nejbezpečnějších informačních a komunikačních technologií, získává a je schopno si udržet kvalifikovaný personál pro jejich obsluhu a ochranu. Na základě systémů informačního a znalostního managementu zajišťuje: • Sběr informací nutných pro vlastní řízení a obranu státu a jejich vyhodnocování; • distribuci těchto informací určeným osobám, subjektům a organizacím a • zpracování zpětnovazební analýzy pro trvalé zvyšování kvality řízení organizace."

81

Seznam zkratek AČR

Armáda České republiky

AQL

AToM Query Language

AT

AToM

AToM

Aion Topic Maps Engine

ČR

Česká republika

DMS

Document Management System

F

Funkce

FS

Feasibility Study

FVT

Fakulta vojenských technologií

GTM

Topic Maps Graphical Notation

HTML

HyperText Markup Language

HW

Hardware

ICT

Information and Communication Technology

ID

Identifikátor

IEC

International Electrotechnical Commission

IKM

Information and Knowledge Management

IKT

Informační a komunikační technologie

IM

Informační management

IS

Informační systém

ISO

International Organization for Standardization

IT

Informační technologie

K-NEC

Komise NEC

KIRO

Koncepce informatizace resortu obrany

KIS

Komunikační a informační systém

KM

Knowledge Management

KMS

Knowledge Management System

LTM

Linear Topic Maps

MO

Ministerstvo obrany

NATO

North Atlantic Treaty Organization

NEC

Network Enabled Capability

NNEC

NATO Network Enabled Capability

OPZHN

Ochrana proti zbraním hromadného ničení

OS

Ozbrojené síly

OTSVŘ

Operačně taktický systém velení a řízení

OTSVŘ PozS

OTSVŘ pozemních sil 82

OTSVŘ VzS

OTSVŘ vzdušných sil

OUI

Ochrana utajovaných informací

OUS

Ochrana utajovaných skutečností

POV

Projekt obranného výzkumu

PRIS MO

Průřezový informační systém Ministerstva obrany

PSI

Published Subject Indicator

PSL

Published Subject Locator

PT

WEBnet znalostní portál

R

Role

ŘR

Řídicí rada

S

Skupina funkcí

SKIS

Sekce komunikačních a informačních systémů

SQL

Structured Query Language

SŘBD

Systém řízení báze dat

SW

Software

ŠIS

Štábní informační systém

TAO

Topic-Association-Occurence

TM

Topic Maps

TMCM

Topic Maps Constraint Language

TMDM

Topic Maps Data Model

TMQL

Topic Maps Query Language

TMRM

Topic Maps Reference Model

TT

Tovek Tools

TTD

Takticko-technická data

UO

Univerzita obrany

URI

Uniform Resource Identifier

URL

Uniform Resource Locator

VA

Vojenská akademie

WWW

World Wide Web

XML

eXtended Markup Language

XOL

eXtensible Ontology Language

XTM

XML Topic Maps

83

Seznam obrázků OBRÁZEK 1 TŘI ASPEKTY INTERAKTIVNÍ PRÁCE SE SYSTÉMEM ATOM............................................. 6 OBRÁZEK 2 ATOM - ZJEDNODUŠENÝ DATOVÝ MODEL ........................................................................... 8 OBRÁZEK 3 ATOM2 BLOKOVÉ SCHÉMA..................................................................................................... 10 OBRÁZEK 4 ATOM2 DASHBOARD ................................................................................................................ 11 OBRÁZEK 5 ZOBRAZENÍ ONTOLOGIE JMENNÉHO PROSTORU ............................................................. 11 OBRÁZEK 6 STRÁNKA PRO START DÍLČÍCH APLIKACÍ .......................................................................... 12 OBRÁZEK 7 VÝPIS INSTANCÍ TŘÍD .............................................................................................................. 12 OBRÁZEK 8 VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ S TZV. FAZETOVÝM FILTROVÁNÍM.................................. 12 OBRÁZEK 9 DISKUSNÍ FÓRUM ...................................................................................................................... 13 OBRÁZEK 10 EDITOR JMENNÝCH PROSTORŮ ........................................................................................... 13 OBRÁZEK 11 EDITOR SLOŽEK ....................................................................................................................... 14 OBRÁZEK 12 TABULKOVÉ A GRAFICKÉ ROZHRANÍ PRO TVORBU SCHÉMATU (ONTOLOGIE) .... 14 OBRÁZEK 13 DETAIL INSTANCE ................................................................................................................... 15 OBRÁZEK 14 ARCHITEKTURA AQL - ATOM QUERY LANGUAGE ......................................................... 16 OBRÁZEK 15 UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ AQL FILTER EDITOR (PŘÍKLAD) ......................................... 17 OBRÁZEK 16 UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ AQL VIEW EDITOR (PŘÍKLAD) ............................................ 17 OBRÁZEK 17 STRUKTURA XML EXPORTU DAT ........................................................................................ 18 OBRÁZEK 18 VZTAH MEZI SLUNCEM, PLANETOU A MĚSÍCEM ............................................................ 19 OBRÁZEK 19 EDITOR INSTANCÍ - START EDITORU SCHÉMATU........................................................... 20 OBRÁZEK 20 EDITOR SCHÉMATU S TLAČÍTKEM START ........................................................................ 20 OBRÁZEK 21 EDITOR SCHÉMATU SE ZÁLOŽKOU MAPS ........................................................................ 21 OBRÁZEK 22 DEKLARACE VLASTNOSTI TEXTOVÉHO TYPU CHARAKTERISTIKA.......................... 22 OBRÁZEK 23 EDITOR SCHÉMATU S VLASTNOSTMI K DEKLARACI TŘÍDY PLANETA .................... 22 OBRÁZEK 24 DEKLARACE VLASTNOSTI POČET MĚSÍCŮ (CELÉ ČÍSLO) ............................................. 23 OBRÁZEK 25 VLASTNOSTI, KTERÉ BUDOU POUŽITY PŘI DEKLARACI TŘÍDY PLANETA .............. 23 OBRÁZEK 26 OKNO APLIKACE EDITOR INSTANCÍ................................................................................... 24 OBRÁZEK 27 ZADÁNÍ ZÁKLADNÍHO JMÉNA DATOVÉHO OBJEKTU TŘÍDY PLANETA - MARS ..... 25 OBRÁZEK 28 FORMULÁŘ EDITORU INSTANCÍ PRO DEFINICI OBJEKTU TŘÍDY PLANETA ............ 25 OBRÁZEK 29 OKNO EDITORU INSTANCÍ PRO DEFINICI VLASTNOSTI TYPU TEXT .......................... 26 OBRÁZEK 30 FORMULÁŘ EDITORU INSTANCÍ PRO DEFINICI OBJEKTU TŘÍDY PLANETA ............ 27 OBRÁZEK 31 EDITOR SCHÉMATU S VLASTNOSTMI PRO DEKLARACI TŘÍDY MĚSÍC ..................... 28 OBRÁZEK 32 FORMULÁŘ EDITORU SCHÉMATU PRO DEKLARACI TŘÍDY MĚSÍC............................ 29 OBRÁZEK 33 EDITOR INSTANCÍ - JMENNÝ PROSTOR SLUNEČNÍ SOUSTAVA................................... 30 OBRÁZEK 34 EDITOR INSTANCÍ - MĚSÍC PHOBOS PLANETY MARS .................................................... 31 OBRÁZEK 35 FORMULÁŘ EDITORU SCHÉMATU PRO DEKLARACI ASOCIACE ................................. 31 OBRÁZEK 36 ROLE TŘÍDY PLANETA ........................................................................................................... 32 OBRÁZEK 37 DEKLARACI JEDNOHO BODU ASOCIACE .......................................................................... 32 OBRÁZEK 38 EDITOR SCHÉMATU - ASOCIACE MEZI PLANETOU A JEJÍM MĚSÍCEM ...................... 33 OBRÁZEK 39 EDITOR INSTANCÍ - ASOCIACE MEZI PLANETOU A JEJÍMI MĚSÍCI ............................. 33 OBRÁZEK 40 MĚSÍCE PLANETY MARS - ZAŠKRTNUTÍM ZAHRNEME MĚSÍC DO ASOCIACE ........ 34 OBRÁZEK 41 PŘEHLED ASOCIACÍ PLANETA – MĚSÍC NA STRANĚ PLANETY ................................... 34 OBRÁZEK 42 PŘEHLED ASOCIACÍ PLANETA – MĚSÍC NA STRANĚ MĚSÍCE ...................................... 34 OBRÁZEK 43 EDITOR INSTANCÍ - IKONU PRO START APLIKACE PROHLÍŽEČ .................................. 35 OBRÁZEK 44 PŘEHLED TŘÍD, ASOCIACÍ A VLASTNOSTI V OKNĚ PROHLÍŽEČE .............................. 35

84

OBRÁZEK 45 VLASTNOSTI A ASOCIACE OBJEKTU MARS ...................................................................... 35 OBRÁZEK 46 VLASTNOSTI A ASOCIACE OBJEKTU DEIMOS .................................................................. 36 OBRÁZEK 47 TŘÍDY A ASOCIACE DOMÉNOVÉ-ONTOLOGIE NEC ........................................................ 37 OBRÁZEK 48 ASOCIACE DOMÉNOVÉ-ONTOLOGIE NEC ......................................................................... 38 OBRÁZEK 49 CHARAKTERISTIKY DOMÉNOVÉ-ONTOLOGIE NEC........................................................ 39 OBRÁZEK 50 TŘÍDY A ASOCIACE PRO PRÁCI S DOKUMENTY .............................................................. 40 OBRÁZEK 51 OBSAH ILUSTRAČNÍHO DOKUMENTU ............................................................................... 42 OBRÁZEK 52 ČLENĚNÍ ILUSTRAČNÍHO DOKUMENTU ............................................................................ 42 OBRÁZEK 53 SETŘÍDĚNÍ ČLENŮ DOKUMENTU POMOCÍ SLOUPCE SORT ........................................... 43 OBRÁZEK 54 ČLENĚNÍ ODDÍLU NA OBSAHOVÉ UZLY............................................................................ 43 OBRÁZEK 55 ČLENĚNÍ ODDÍLU NA DALŠÍ ODDÍLY I S OBSAHOVÝM UZLEM .................................. 43 OBRÁZEK 56 PŘÍKLAD ČÁSTI VLASTNÍHO OBSAHU DOKUMENTU .................................................... 43 OBRÁZEK 57 NAVÁZANÍ DOKUMENTU NA OKOLÍ .................................................................................. 44 OBRÁZEK 58 ODKAZ NA DOKUMENT U INSTANCE TŘÍDY (ZDE PROJEKTU).................................... 44 OBRÁZEK 59 TŘÍDA PROJEKT........................................................................................................................ 45 OBRÁZEK 60 TŘÍDA ORGANIZACE ............................................................................................................... 45 OBRÁZEK 61 ČLENĚNÍ ORGANIZACE NA ČÁSTI (UNIVERZITA OBRANY) ............................................. 46 OBRÁZEK 62 ČLENĚNÍ ORGANIZACE NA ČÁSTI (FAKULTA VOJENSKÝCH TECHNOLOGIÍ) .......... 46 OBRÁZEK 63 TŘÍDA SCHOPNOST - ASOCIACE ZMÍNKA V TEXTU........................................................ 49 OBRÁZEK 64 VÝBĚR MÍSTA V INSTANCI TŘÍDY UDÁLOST (MCC 2010, WROCLAW)....................... 51 OBRÁZEK 65 KATEGORIE VLASTNOSTÍ A ASOCIACÍ .............................................................................. 53 OBRÁZEK 66 ROZDĚLENÍ A TŘÍDĚNÍ VLASTNOSTÍ PŘI NÁVRHU ONTOLOGIE ................................ 53 OBRÁZEK 67 TECHNOLOGICKÁ ARCHITEKTURA KS NEC AČR ............................................................ 57 OBRÁZEK 68 SCHÉMA ZNALOSTNÍHO SYSTÉMU..................................................................................... 61 OBRÁZEK 69 GROUP-TREE NEC .................................................................................................................... 61 OBRÁZEK 70 SYSTÉM – KOMUNIKAČNÍ A INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURA NEC.......................... 62 OBRÁZEK 71 VÝSKYTY TŘÍDY ORGANIZACE ........................................................................................... 62 OBRÁZEK 72 ORGANIZACE – SPOLEČNOST DELINFO ............................................................................. 63 OBRÁZEK 73 PROJEKT SOSNEC..................................................................................................................... 63 OBRÁZEK 74 TAXONOMIE NEC ..................................................................................................................... 64 OBRÁZEK 75 TERMINOLOGIE MENTAL (NEC, OTS VŘ, OUI).................................................................. 64 OBRÁZEK 76 STANOVENÍ ROLÍ KS ............................................................................................................... 65 OBRÁZEK 77 PŘIŘAZENÍ ROLE UŽIVATELI ................................................................................................ 66 OBRÁZEK 78 HLEDÁNÍ VE ZNALOSTNÍ BÁZI ............................................................................................ 66 OBRÁZEK 79 VYTVÁŘENÍ ZÁJMOVÝCH SKUPIN ...................................................................................... 67 OBRÁZEK 80 ZÁJMOVÉ OBLASTI OSOBY ................................................................................................... 67 OBRÁZEK 81 PROJEKT A PROCES ................................................................................................................. 68 OBRÁZEK 82 PŘEHLED PROJEKTŮ ............................................................................................................... 68 OBRÁZEK 83 PROJEKT SOANEC .................................................................................................................... 69 OBRÁZEK 84 VÝZKUM VE ZNALOSTNÍ BÁZI ............................................................................................ 69 OBRÁZEK 85 ZNALOSTNÍ PORTÁL - UKÁZKA ........................................................................................... 70 OBRÁZEK 86 DISKUSNÍ FÓRUM .................................................................................................................... 71 OBRÁZEK 87 VKLÁDÁNÍ KOMENTÁŘŮ K TÉMATŮM.............................................................................. 71 OBRÁZEK 88 PŘEHLEDOVÁ A DETAILNÍ HISTORIE PRÁCE S POJMEM ............................................... 72 OBRÁZEK 89 INFORMACE O AKTUÁLNÍM UŽIVATELI............................................................................ 72 OBRÁZEK 90 ZOBRAZENÍ KALENDÁŘE ...................................................................................................... 72 OBRÁZEK 91 HISTORIE OTEVŘENÝCH POLOŽEK UŽIVATELEM .......................................................... 72

85

OBRÁZEK 92 HISTORIE MODIFIKOVANÝCH POLOŽEK UŽIVATELEM ................................................ 73 OBRÁZEK 93 PROSTORY UŽIVATELE .......................................................................................................... 73 OBRÁZEK 94 HISTORIE OTEVŘENÝCH POLOŽEK VŠECH UŽIVATELŮ ............................................... 73 OBRÁZEK 95 DALŠÍ VOLITELNÉ KOMPONENTY V MINIMALIZOVANÉM TVARU ............................ 73 OBRÁZEK 96 ANALÝZA NA POJEM „SCHOPNOST“, VYHLEDÁNÍ ......................................................... 74 OBRÁZEK 97 ANALÝZA NA POJEM „SCHOPNOST“, PŘEHLED ............................................................... 75 OBRÁZEK 98 ANALÝZA OBLASTI NEC, VYHLEDÁNÍ .............................................................................. 75 OBRÁZEK 99 ANALÝZA OBLASTI NEC, PŘEHLED .................................................................................... 76 OBRÁZEK 100 BÍLÁ KNIHA O OBRANĚ, DOKUMENT ............................................................................... 78 OBRÁZEK 101 BÍLÁ KNIHA O OBRANĚ, KAPITOLA 1 VÝCHODISKA, ODDÍL ..................................... 78 OBRÁZEK 102 BÍLÁ KNIHA O OBRANĚ, STRUKTURA DOKUMENTU VE ZNALOSTNÍ BÁZI ........... 79 OBRÁZEK 103 BÍLÁ KNIHA O OBRANĚ, ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA OBRANY .................................. 79 OBRÁZEK 104 BÍLÁ KNIHA O OBRANĚ, KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ (K NEC) .......................................... 80

Seznam tabulek TABULKA 1 DATOVÉ TYPY PRO DATOVÉ POLOŽKY TYPU VARIANT .................................................. 8 TABULKA 2 DATOVÉ TYPY PRO JINÉ DATOVÉ POLOŽKY NEŽ TYP VARIANT ................................... 9 TABULKA 3 VLASTNOSTI PLANETY MARS ................................................................................................ 26 TABULKA 4 MĚSÍC PHOBOS ........................................................................................................................... 29 TABULKA 5 MĚSÍC DEIMOS ........................................................................................................................... 30 TABULKA 6 TŘÍDY ONTOLOGIE NEC........................................................................................................... 52 TABULKA 7 VLASTNOSTI TŘÍD ONTOLOGIE NEC-NÁZVY A JMÉNA................................................... 53 TABULKA 8 VLASTNOSTI TŘÍD ONTOLOGIE NEC-ČLENĚNÍ A KATEGORIZACE .............................. 53 TABULKA 9 VLASTNOSTI TŘÍD ONTOLOGIE NEC-ZÁKLADNÍ ÚDAJE................................................. 54 TABULKA 10 VLASTNOSTI TŘÍD ONTOLOGIE NEC-TEXTY A OBRÁZKY............................................ 54 TABULKA 11 VLASTNOSTI TŘÍD ONTOLOGIE NEC-ODKAZY A NÁVAZNOSTI ................................. 54 TABULKA 12 SEZNAM ASOCIACÍ ONTOLOGIE NEC, ABECEDNÍ POŘADÍ ........................................... 54 TABULKA 13 PŘEHLED ROLÍ ......................................................................................................................... 57 TABULKA 14 FUNKCE ZNALOSTNÍHO SYSTÉMU ..................................................................................... 57

86

Seznam LITERATURY [1] Bílá kniha o obraně ČR. Ministerstvo obrany, 2011. Dostupné z WWW: http://www.army.cz/informacni-servis/bila-kniha/default.htm [2] BUŘITA, Ladislav, et al. Projekt obranného výzkumu : MENTAL - Management znalostí NEC AČR. Brno: Univerzita obrany, 2008-2011. OVUOFVT200804. [3] BUŘITA, Ladislav. KONCEPT PROJEKTU MANAGEMENT ZNALOSTÍ NEC AČR. In 11.mezinárodní konference ITTE 2009 – Uživatelé v integrovaném prostředí NEC (CD sborník). Brno: AFCEA-UO, 5. – 6. května. 2009, 8 s. ISBN 978-80-7231656-4. [4] BUŘITA, Ladislav, MALÝ, Vlastimil. Information System Using Knowledge Background. In Conference Proceedings 14th World Multi-Conference on Systematics, Cybernetics, and Informatics (Volume IV). Orlando, USA: IIIS, June 29 - July 2, 2010, p. 118-121. ISBN 978-1-936338-10-8. [5] BUŘITA, Ladislav, DO, Petr, ONDRYHAL, Vojtěch, kuric, Miroslav. Knowledge Management in Military Organizations. In Concepts and Implementations for Innovative Military Communications and Information Technologies. Warsaw (Poland): Military University of Technology, 2010, p. 71-81. ISBN 978-8361486-70-1. [6] BUŘITA, Ladislav. Development of Knowledge Management System MENTAL. Cybernetic Letters, 2010, vol. 18, no. 1. ISSN 1802-3525. [7] BUŘITA, Ladislav, et al. Informační systémy : Učebnice. Vyd. 1. Brno : Univerzita obrany, 2005. 176 s. U-3099. [8] Informační zdroje společnosti AION CS. Dostupné z WWW: www.aion.cz. [9] Informační zdroje společnosti TOVEK. Dostupné z WWW: www.tovek.cz. [10] KOSEK, Jiří. Www.kosek.cz [online]. Verze 1.0. Praha : VŠE Praha, 2006 [cit. 200910-08]. Topic Maps. Dostupné z WWW: . [11] Projekt pro rozvoj pracoviště Katedra KIS. Brno: Univerzita obrany, 2011-probíhá. [12] Slovník interoperability [online]. 2009, 2011 [cit. 2010-08-18]. Dostupné z WWW: . [13] SVÁTEK, Vojtěch. Datakon : Datakon 2008 [online]. 2008 [cit. 2009-12-14]. Dostupné z WWW: . [14] Topic Maps, Standard ISO/IEC 1250, Second Edition, May 19, 2002; Available on: http://www1.y12.doe.gov/capabilities/sgml/sc34/document/0322_files/iso13250-2nded-v2.pdf

87

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 2 1

TECHNOLOGIE AION ............................................................................................................................. 2 1.1 CHARAKTERISTIKA SYSTÉMU ATOM ........................................................................................................ 2 1.1.1 Principy znalostních systémů ................................................................................................................ 2 1.1.2 Požadavky na znalostní systémy ........................................................................................................... 4 1.2 ATOM = AION TOPIC MAPS ..................................................................................................................... 5 1.2.1 Komponenty systému AToM, pojmy ...................................................................................................... 6 1.3 ATOM - DATOVÝ MODEL .......................................................................................................................... 7 1.3.1 AToM - základní pojmy, datová struktura ............................................................................................ 7 1.4 ARCHITEKTURA ATOM2 ........................................................................................................................... 9 1.4.1 AToM2 Řídící panel (Dashboard) ...................................................................................................... 10 1.4.2 Ontology Designer.............................................................................................................................. 14 1.4.3 Editor instancí .................................................................................................................................... 15 1.4.4 Mini Browser ...................................................................................................................................... 16 1.4.5 AQL – AToM Query Language ........................................................................................................... 16 1.4.6 Datový export ..................................................................................................................................... 18 1.5 UKÁZKOVÝ PŘÍKLAD – SLUNEČNÍ SOUSTAVA .......................................................................................... 19 1.5.1 Start editoru schématu ........................................................................................................................ 20 1.5.2 Zřízení jmenného prostoru .................................................................................................................. 20 1.5.3 Deklarace třídy Planeta...................................................................................................................... 21 1.5.4 Zřízení datových objektů třídy Planeta ............................................................................................... 25 1.5.5 Deklarace třídy Měsíc ........................................................................................................................ 27 1.5.6 Zřízení datových objektů třídy Měsíc .................................................................................................. 29 1.5.7 Deklarace asociace Planeta – Měsíc .................................................................................................. 30 1.5.8 Zřízení asociací mezi planetou Mars jeho měsíci ............................................................................... 32 1.5.9 Zřízení asociací mezi planetou Mars jeho měsíci ............................................................................... 33 1.5.10 Prohlížení zadaných dat ................................................................................................................... 34

2

ZNALOSTNÍ SYSTÉM MENTAL .......................................................................................................... 37 2.1 2.2

VYTVOŘENÍ ONTOLOGIE ZNALOSTNÍHO SYSTÉMU ................................................................................... 37 ONTOLOGIE - PRÁCE S DOKUMENTY ........................................................................................................ 37

2.2.1 Třída Dokument .................................................................................................................................. 40 2.2.2 Třída Oddíl dokumentu ....................................................................................................................... 41 2.2.3 Třída Obsah oddílu............................................................................................................................. 41 2.2.4 Příklad zpracování dokumentu ........................................................................................................... 41 2.2.5 Napojení dokumentu na instance v ontologii ...................................................................................... 44 2.3 ONTOLOGIE - PROJEKTY .......................................................................................................................... 44 2.3.1 Třída Projekt ...................................................................................................................................... 44 2.4 ONTOLOGIE - ORGANIZACE A OSOBY ....................................................................................................... 45 2.4.1 Třída Organizace................................................................................................................................ 45 2.4.2 Třída Část organizace ........................................................................................................................ 46 2.4.3 Příklad členění organizace ................................................................................................................. 46 2.4.4 Třída Osoba ........................................................................................................................................ 46 2.5 ONTOLOGIE - OBLASTI ZÁJMU ................................................................................................................. 47 2.5.1 Skupina Oblast zájmu ......................................................................................................................... 47

88

2.6

ONTOLOGIE - PROCESY, PRAVIDLA, POSTUPY .......................................................................................... 48

2.6.1 Třída Proces ....................................................................................................................................... 48 2.6.2 Třída Pravidlo .................................................................................................................................... 48 2.6.3 Třída Postup ....................................................................................................................................... 48 2.7 ONTOLOGIE - SCHOPNOSTI A ETAPY......................................................................................................... 49 2.7.1 Schopnost............................................................................................................................................ 49 2.7.2 Třída Etapa......................................................................................................................................... 49 2.8 ONTOLOGIE - SYSTÉM A TECHNIKA .......................................................................................................... 50 2.8.1 Třída Systém ....................................................................................................................................... 50 2.8.2 Třída Technika a výzbroj .................................................................................................................... 50 2.9 ONTOLOGIE - UDÁLOSTI A MÍSTA............................................................................................................. 51 2.9.1 Třída Událost...................................................................................................................................... 51 2.9.2 Skupina Místo (vydání, děje, umístění) ............................................................................................... 51 2.10

PRVKY ONTOLOGIE – SHRNUTÍ ............................................................................................................ 51

2.10.1 Ontologie - přehled tříd .................................................................................................................... 52 2.10.2 Ontologie - vlastnosti tříd ................................................................................................................. 52 2.10.3 Ontologie - asociace ......................................................................................................................... 54 2.11 TECHNOLOGIE A FUNKCE KMS NEC AČR ......................................................................................... 56 2.11.1 Návrh funkcí KS NEC AČR............................................................................................................... 57 2.12 PŘÍKLADY REALIZOVANÝCH FUNKCÍ .................................................................................................. 61 2.12.1 Organizace informací o NEC ........................................................................................................... 61 2.12.2 Správa uživatelského přístupu do KS................................................................................................ 65 2.12.3 Vyhledání a zpřístupnění informací o NEC ...................................................................................... 65 2.12.4 Tvorba a rozvoj znalostní a informační báze.................................................................................... 66 2.12.5 Vytváření zájmových skupin ............................................................................................................. 67 2.12.6 Věda, výzkum, vývoj, projekty ........................................................................................................... 68 2.13 APLIKACE ZNALOSTNÍHO SYSTÉMU .................................................................................................... 69 2.13.1 Příklad znalostního portálu .............................................................................................................. 70 2.14 NÁVOD NA TVORBU ZNALOSTNÍ BÁZE ................................................................................................ 73 2.14.1 Analýza dokumentu s využitím TOVEK TOOLS ............................................................................... 74 2.14.2 Rozbor struktury dokumentu a vkládání dokumentu, jeho struktury a částí do znalostní báze......... 76 2.14.3 Rozbor obsahu dokumentu a vkládání dílčích poznatků a jejich propojování ve znalostní bázi ...... 80 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 81 SEZNAM ZKRATEK......................................................................................................................................... 82 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................................ 84 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 86 SEZNAM LITERATURY .................................................................................................................................. 87

89

ZNALOSTNÍ SYSTÉM MENTAL. Management znalostí NEC AČR. Funkční vzor MENTAL. pro instalaci do Štábního informačního systému AČR. FV MENTAL v2

Recommend Documents