ZMĚNY VÝCHODISEK ZÁJMU O CESTOVÁNÍ V PRŮBĚHU DOSPÍVÁNÍ

ZMĚNY

V Ý C H OD I S E K ZÁ J M U O C E S T OV Á N Í V PR Ů B Ě HU D OS PÍ V Á N Í

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mí bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ………………………

………………………………….. Podpis

Velmi děkuji Doc. PhDr. Ottovi Čačkovi za odborné vedení bakalářské práce, za jeho cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se zúčastnili mého výzkumu a věnovali mi svůj čas na vyplnění dotazníků. Zvláštní dík patří PeadDr. Antonínovi Geržovi a Ing. Radce Svatošové za jejich ochotu a vstřícnost předložit dotazníky žákům a studentům. V neposlední řadě děkuji své rodině, přítelovi a přátelům za podporu během celého studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Změny východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání Bakalářská práce

Autor: Petra Prášková Vedoucí práce: Doc. PhDr. Otto Čačka Jihlava 2012

COPYRIGHT  2012 Petra Prášková

Abstrakt PRÁŠKOVÁ, Petra: Změny východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání. Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Otto Čačka. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 52 stran. Cílem této bakalářské práce je stanovení primárních východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání – longitudinálně od pubescence po adolescenci. Zjištěné informace mohou být užitečné při tvorbě vhodné nabídky zájezdů cestovních kanceláří či jiných organizací cestovního ruchu pro danou věkovou kategorii. Teoretická část popisuje tělesné, psychické a sociální změny dospívajících, definuje pojem zájem a dává do souvislosti cestování, turismus a psychologii. Část praktická se zabývá zjištěním primárních

východisek

pomocí

dotazníkového

zjištění,

interpretací

výsledků

a alternativními zájezdy pro pubescenty a adolescenty. Klíčová slova: Dospívání. Pubescence. Adolescence. Zájem. Cestování. Turismus. Psychologie.

Abstract PRÁŠKOVÁ, Petra: The changes of ways out of interest in travelling during the adolescence. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Master of thesis: Doc. PhDr. Otto Čačka. Qualification levels: bachelor. Jihlava 2012. 52 pages. The aim of this thesis is to determine the primary ways out of interest in traveling during the adolescence – from pubescence to adolescence. Identified information may be useful for travel agencies and other tourist organizations for the age group. The theoretical part describes the physical, psychological and social changes, defines the concept of interest and connects travel with tourism and with psychology. The practical part deals with finding of the primary ways using the questionnaires, interpretation of results and alternative tours for teenagers. Key words: Pubescence. Adolescence. Interest. Travelling. Tourism. Psychology.

Předmluva Ačkoli studuji obor Cestovní ruch, psychologii považuji za velmi zajímavou a životu přínosnou společenskou vědu. Proto jsem při výběru témat bakalářské práce uvítala jejich vzájemné propojení, které vyplývá již z názvu práce: „Změny východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání“. Dospívání je pro mnohé z nás klíčovou kapitolou, od které se leckdy odvíjí naše další kroky životem, a to nejen v otázce budoucího povolání. Osobně stále ještě patřím mezi adolescenty, jako mnoho mých vrstevníků a přátel. Můj čtrnáctiletý bratr se nyní nachází v předcházejícím vývojovém období dospívání, v pubertě, a druhý sourozenec do ní nemá daleko. Já považuji cestování, odpočinkové dovolené, poznávací zájezdy či „obyčejné“ rodinné výlety za nejlépe strávený čas a myslím, že moji sourozenci také. Vždyť nejvíce zážitků, suvenýrů a fotografií má zajisté většina z nás právě z cest po naší krásné Matičce Zemi. Tyto a další skutečnosti se staly podnětem pro volbu téma mé bakalářské práce.

Obsah Úvod ……………………………………………………………………………………………………...………………..…… 10 1

Teoretická část ……………………………………………………………………..… 11 1.1

1.1.1

Pubescence ................................................................................................ 12

1.1.2

Adolescence .............................................................................................. 15

1.2

Zájmy................................................................................................................ 18

1.2.1

Pojetí a definice zájmů .............................................................................. 18

1.2.2

Kategorizace a oblasti zájmů .................................................................... 19

1.2.3

Diagnostika zájmů ..................................................................................... 20

1.3

Cestování a turismus v psychologických souvislostech ................................... 22

1.3.1

Typy cestování a motivace v turismu........................................................ 22

1.3.2

Turismus a prožitky................................................................................... 24

1.3.3

Pozitivní a negativní aspekty cestování .................................................... 24

1.3.4

Vybrané jevy související s turismem ........................................................ 26

1.4 2

Charakteristika období dospívání ..................................................................... 11

Publikace a výzkumy související s tématem mé BP ........................................ 27

Praktická část ......................................................................................................... 28 2.1

Strategie výzkumu ............................................................................................ 28

2.1.1

Cíl bakalářské práce .................................................................................. 28

2.1.2

Plán výzkumu a zkoumaný výběr ............................................................. 28

2.1.3

Výzkumný nástroj a testová metoda ......................................................... 29

2.1.4

Formulace hypotéz .................................................................................... 30

2.2

Výzkumné šetření ............................................................................................. 31

2.2.1

Dotazník .................................................................................................... 31

2.2.2

Charakteristika výběrového souboru......................................................... 35

2.2.3

Popis průběhu výzkumu ............................................................................ 36

2.3

Zpracování výsledků ........................................................................................ 37

2.3.1

Pubescentní respondenti (13 - 15 let) ........................................................ 38

2.3.2

Adolescentní respondenti (16 – 19 let) ..................................................... 41

2.3.3

Adolescentní respondenti (20 – 23 let) ..................................................... 44

2.3.4

Komparace jednotlivých skupin dospívajících ......................................... 46

2.4

Shrnutí a interpretace výsledků ........................................................................ 47

Závěr …………………………………………………………………………………………...….….……...…... 49 Seznam použité literatury ………………….……………………………………….…...…………...….. 51 Seznam ilustrací a tabulek .……………………………………………………..…………………...….. 52 9

Úvod Tato bakalářská práce je primárně určena pro provozovatele cestovních kanceláří, letních táborů a jiných organizací cestovního ruchu, ale také pro rodiče, kteří nevědí, kam vzít svoji ratolest na dovolenou nebo na výlet. Přínosná může být však pro každého, koho zajímá, jaké typy dovolených pubescenti a adolescenti preferují. Cílem mé bakalářské práce je tedy stanovení primárních východisek zájmu o cestování u dospívajících. Zjištěné informace by mohly sloužit k vytvoření vhodné nabídky zájezdů cestovních kanceláří pro danou věkovou kategorii. Při tvorbě závěrečné práce jsem zjistila, že již dvě práce byly na toto téma napsány. Snažila jsem se tu svojí odlišit, například použitím jiných publikací pro získání teoretických informací. Do zájmových východisek jsem zařadila orientaci na elektronické hry (počítačové a konzolové). Tento motiv ani v jedné z prací zahrnutý nebyl a já jsem předpokládala, že se zájem o toto netypické východisko při cestování objeví. Bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části – na část teoretickou a praktickou. V teoretické části charakterizuji tělesné, psychické a sociální změny ve fázi pubescence a adolescence. Poté se obracím k pojmu zájem, který konkrétněji definuji, kategorizuji a uvádím metody diagnostiky zájmů. V další kapitole se soustředím na cestování a turismus z hlediska psychologických souvislostí. V části praktické jsem si zprvu stanovila cíle, hypotézy a nástroje výzkumu, které jsem vzápětí použila při dotazníkovém šetření. Výzkumné šetření jsem prováděla na základní a střední škole. Pomocí internetového serveru jsem oslovila spolužáky z Vysoké školy polytechnické, kteří dotazník vyplnili online. Poté jsem zpracovala výsledky šetření, graficky je znázornila a navrhla možné alternativy zájezdů a cest pro pubescenty a adolescenty.

10

1.1 Charakteristika období dospívání Dospívání je nejen velmi důležitým, ale především subjektivně zajímavým úsekem života. Formuje se vlastní identita, což je klíčový vývojový úkol. Vynořuje se nová kvalita „sebeuvědomování“ – mladí lidé si více uvědomují intenzitu prožívání, způsob komunikace s druhými lidmi a způsob myšlení. Dokážou identifikovat své potřeby a přání. Neméně důležité jsou pro ně pocity, zkušenosti a události, které obvykle nikdy nezapomenou a často na ně vzpomínají v průběhu celého života. (Macek, 2003) Jak řekl známý spisovatel: „Mládí je nejkrásnější dobou života, škoda že musíme nejdříve zestárnout, abychom to poznali.“ (Honoré de Balzac) Dospívání je však i období bouřlivé, dramatické a pro rodiče dospívajících poměrně náročné. Nezřídka dochází ke konfliktům, které se zpravidla nazývají „generační“. Je to dáno zvýšeným vyjadřováním emocí, pocitem nejistoty, vzpourou, změnou životního stylu apod. „Dospívající je napůl necivilizovaný divoch s nekontrolovatelnými impulzy, teprve postupně se ´civilizuje´ (zpravidla až po dvacátém roce života) a mění se v zodpovědného člena moderní společnosti.“ (Macek, 2003) Fáze pubescence a adolescence se vyznačují nejen řadou psychických, ale i fyzických změn. Začínají fungovat pohlavní žlázy, je patrný růst kostí, svalů a ochlupení. Častým jevem je mírné zvýšení krevního tlaku. Hochům se zvětšují varlata a mění se hlas. Dívkám rostou prsa a typická je změna váhy v důsledku nárůstu podkožního tuku. Na začátku tohoto období jsou mezi chlapci a dívkami velké rozdíly v tempu a průběhu vyspívání, které se postupně vyrovnají. (Čačka, 2009) V tomto vývojovém období se postupně zvyšuje dovednost přijímat nové sociální role. Dochází ke vzniku nových vrstevnických vztahů, které jsou pro mladého člověka důležité. Trávení volného času s přáteli se pro něj stává prioritou. Dalším cílem a očekáváním bývá dosažení dobrého vzdělání. (Macek, 2003) S tím souvisí leckdy nelehký úkol při výběru studijního oboru a volby povolání. (Říčan, 2004) Psychické, tělesné a sociální změny probíhají do jisté míry současně a jsou na sobě vzájemně závislé. Závisí to však na řadě dalších faktorů. Je tedy celkem pochopitelné, že dospívání probíhá u každého individuálně. (Langmeier, Krejčířová; 2006) Rozlišujeme 2 stadia dospívání: pubescenci a adolescenci. V následujícím textu si je blíže charakterizujeme. 11

1.1.1 Pubescence Termín pubescence byl odvozen z latinských sloves puberta a pubescere, což znamená „obrůstat peřím“. (Čačka, 2009) Období puberty je zpravidla vymezeno od 11 do 15 let a u dívek nastupuje obvykle dříve. Spodní hranice je dána tělesným vývojem, změněným způsobem školního vzdělávání (zahájení odborné výuky celým týmem učitelů) a citovým vývojem (dochází k prvnímu zamilování). Horní hranice má své biologické opodstatnění ve schopnosti zplodit dítě a z hlediska výběru dalšího způsobu vzdělávání. Je to také počátek právní odpovědnosti za vlastní činy, což stvrzuje převzetí občanského průkazu. (Říčan, 2004) Mezi chlapci a dívkami jsou patrné rozdíly nejen v době nástupu, ale také v průběhu a způsobech prožívání puberty. Dívky se projevují navenek klidněji než chlapci, jsou více společenští a přizpůsobivější. Pubescence je období, kdy se děti začínají osamostatňovat, období rozporů s nejasnými životními hodnotami a cíly, a také s kolísavým sebevědomím. (Čačka, 2009) Tělesný vývoj V tomto období je tělesný vzrůst velice nápadný. U dívek tento fyziologický jev vrcholí mezi 11 a 12 roky, u chlapců o dva roky později. Dalším jevem je změna tělesných tvarů. Hochům se rozšiřují ramena a dívkám boky. Na bocích a na nohou se začíná objevovat vrstva podkožního tuku, která chlapcům mizí a dívkám zůstává. Pro chlapce je typická změna řeči (mutace), což je dáno růstem hrtanu a hlasivek. Tento chraplavý ráz často uvádí svého nositele do rozpaků. Dívkám začínají růst prsa a zvolna se vyvíjí typicky dospělé ochlupení. Signálem pohlavního vyzrání dívky je první menstruace. První poluce má velmi podobný význam, je signálem nastupující mužnosti a nezřídka je spojena se sexuálním snem. Poté se víceméně pravidelně objevuje při sexuální abstinenci. Celkově je tělesný vývoj jedince značně osobitý. Chlapci, kteří časně dozrají, bývají vyšší, těžší, svalnatější a vynikají ve sportu. Bývají v kolektivu oblíbení a vypadají mužněji. Zpravidla jsou poté společensky úspěšnější – i na poli profesní dráhy. Pozdě zrající chlapci mají mnohdy v kolektivu třídy potíže, jelikož jsou menší, slabší a méně nápadní. Obvykle si volí jiné zájmy než sportovní a trápí je pocit méněcennosti. V dospělosti bývají méně úspěšní v konvenčním smyslu, ale jsou však často tvořivější a dovedou lépe porozumět druhým. 12

U dívek je časné dozrávání spíše nevýhodou, jelikož je v rozporu s duševní vyspělostí. (Říčan, 2004) Inteligence Zralý patnáctiletý pubescent ovládá již všechny podstatné obraty vědeckého myšlení. Občas se vyskytují filozofické úvahy jako například „myšlení o myšlení“. Klíčovou novinkou jsou formální logické operace související se zajímavou možností „myslet o neskutečném, neexistujícím ´kdyby´“. Pubescent rád srovnává realitu s vyhlašovanými ideály, mravně usuzuje a přísně posuzuje jednání dospělých. Dokáže nezávisle na pozorované realitě „skákat“ od předpokladu k předpokladu, od hypotézy k hypotéze, uvádět myšlenky do nejrůznějších souvislostí. Přemýšlí o vzdálené budoucnosti a vzdálených prostorech. Klade si otázky o vesmíru a lidském životě včetně smrti. Uvažuje kriticky o smyslu hodnot, které mu společnost vštěpuje. Dospívající jedinec se zabývá pojmy, jako je hmota, čas, příčina, ale i pravda, spravedlnost a právo. Objevuje se také schopnost psychologického myšlení se zájmem o různé povahy lidí. (Říčan, 2004) Hormonální hladina Pubescence je období „vulkanismu“ neboli „hormonální bouře“, která rozvíří poměrně klidnou citovou hladinu předchozího stadia. U dospívajících se objevuje podrážděnost, neschopnost ovládat své city, změna nálad a záporné emoce (rozmrzelost, neklid). Nastává vzpoura proti starému ve jménu nového. Pubescent ani sám nerozumí tomu, co se děje. Chápe se této myšlenky ještě napůl dětsky. Má však už dost rozumu a zkušeností, aby se mohl bouřit proti věcem, které se mu nelíbí, ať už v rodině nebo mimo ni. Není proto divu, že se dítě občas projevuje výbušným chováním či výtržnostmi. Takové chování by rodiče trpět neměli, ale měli by se mu nažit porozumět. Přes nápadnou citovou labilitu stoupá sebekontrola (např. v případě nutnosti vydržet bolest) a ubývá citové bezprostřednosti. (Říčan, 2004) Sociální vztahy Je zřejmý určitý pokles závislosti na rodičích. Přesto jsou ještě stále vztahy k rodičům na prvním místě. Osamostatňování a loučení se s dětsky samozřejmou loajalitou bývá bolestné. Vyskytuje se ovšem i kritika a vzpoura, která se týká i dalších autorit. Především pubescentní kritika učitelů je velmi běžná. Celkově však dospívající zastávají někdy až nápadně opačná stanoviska než dospělí. 13

Naopak vztah s vrstevníky je jednou z hlavních hybných sil vývoje. Obzvláště školní třída či parta mají na dospívajícího veliký vliv. V případě absence solidního citového zázemí může mladý člověk podléhat vrstevníkům až nebezpečně (vyzkoušení drog, provádění násilností a jiné nebezpečné chování). Pubescent však okolo sebe potřebuje nejen vrstevníky, ale obvykle touží po věrném a blízkém kamarádovi, se kterým by si rozuměl. Přátelství, kdy si ti dva povídají o důvěrnostech a tráví spolu spousty času, má pro ně velikou hodnotu a může vydržet řadu let. Velmi typické pro toto období je první zamilování, které bývá platonické. Láska je často plachá, utajená a náhlá, jelikož přichází na první pohled. Toto něžné a oddané zamilování nemá co dočinění s pohlavní přitažlivostí. Nezřídka může toto zamilování dospívajícímu změnit život. (Říčan, 2004) Zájmy a volný čas Činnosti pubescentů ve volném čase odpovídají jejich větší rozumové i celkové vyspělosti a mají pro ně nezastupitelný význam. Oblíbená je četba, u chlapců především dobrodružná, u dívek převládají romány. Hoši zpočátku holdují bojovým hrám; vyrábějí si primitivní zbraně, praky apod. Mnohdy je ještě baví technické stavebnice a stavba modelů. Velmi populární jsou týmové sporty typu hokej a fotbal. Jedinci při nich obvykle sní o vrcholných sportovních výkonech a porovnávají svoje výkony s druhými. Děvčata preferují stolní a karetní hry. U dospívajících se probouzí zájem o umění, leckdy jejich výkony (především v hudbě) předčí dospělé. Také mají velmi rádi tajemno. Láká je šero, táborák, jeskyně, skauting atd. (Říčan, 2004) Mezi nejoblíbenější hry na táborech patří „noční bojovky“. V dnešní moderní době jsou bohužel výše uvedené zájmy a záliby často nahrazovány počítačovými a elektronickými hrami, které však tolik nepodporují pubescentovu tvořivost, fantazii či začleňování do společenského života.

14

1.1.2 Adolescence Termín adolescence byl odvozen z latiny. Latinské sloveso adolescere znamená „dorůstat, dospívat, mohutnět.“ V 15. století byl tento termín převzat pro označení určité fáze života. Spodní hranicí adolescence bývá 15. rok. Je to dáno dobou, kdy mladý člověk tělesně dozrává a zároveň si volí učební nebo studijní obor. Stanovení jednoznačného konce tohoto období je však obtížné. Pavel Říčan uvádí dvacátý rok, který udává jako hranici poněkud libovolně. U vysokoškoláků přidává tři roky z důvodu ekonomické závislosti a „studijní“ role. (Říčan, 2004) V tomto období se vymezí a ustálí sebeřízení a sebepojetí včetně vlastních stanovisek, názorů a cílů. Dospívající se stává kultivovaným a zralým člověkem a snaží se srovnat s normami společnosti. Začíná se zapojovat do různých společenských vztahů a připravovat na budoucí profesi. (Čačka, 2009) Tělesný vývoj V tomto úseku života je růst do výšky u většiny chlapců ještě výrazný, u dívek již nepatrný. Jejich postavy dostávají dospělé proporce. Chlapecká postava mužní díky zmohutnění svalstva. Růstem ňader a boků se dívčí postava stává ženskou. Odlišnosti mezi pohlavími, které ještě v pubertě nebyly tolik výrazné, jsou nyní zřejmé. Chlapci si dychtivě začínají holit první „chmýří“ a současně řeší estetický problém – akné. Pokročí u nich mutace a jejich hlas postupně zmohutňuje. Kožní žlázy zvýší svou produkci, tělo tedy dostává výraznější a sexuálně dráždivý pach. Postava je nyní předmětem pozornosti, snad ještě více než v pubescenci. (Říčan, 2004) Především dospívajícím dívkám se často nelíbí jejich proporce. Přesto by si měly dávat pozor na velmi nebezpečnou anorexii a bulimii. Soustavné cvičení či provozování nějaké vybrané sportovní aktivity je mnohem přínosnější a zdraví prospěšné. Inteligence Adolescent myslí daleko rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent. Má prostorovou představivost, schopnost postřehnout nenápadné, ale podstatné detaily. Velkému rozletu se těší abstraktní myšlení. Dospívající v tomto období sice ještě není na vrcholu inteligence, avšak přiblížil se tomuto vrcholu natolik, že může být v diskuzi s dospělými rovnocenným partnerem. (Říčan, 2004) 15

Sociální vztahy Období adolescence je velmi intenzivní z hlediska milostných vztahů, ať už jsou šťastné či nikoliv. Adolescenti o nich opětovaně mluví, a to především se svými kamarády. Zpravidla myslí na sex nebo erotiku a jejich oblíbenou četbou se stává sexuologická literatura. Mladí lidé často střídají partnery svých milostných her, mnohdy se některý z partnerů nechce příliš citově připoutat. V dnešní době se tyto zkušenosti tolerují a nezřídka se považují za žádoucí, pokud jich samozřejmě není příliš mnoho. Nicméně současně s tímto stoupá počet lidí s nemocí AIDS a s jinými pohlavně přenosnými chorobami. Leč i v tomto stadiu vznikají vztahy, které přetrvají mnoho měsíců někdy i léta. Tito lidé jsou obvykle zodpovědnější a berou svůj vztah vážně. Ve stanoviscích k rodiči jsou adolescenti stejně kritičtí jako pubescenti. Není to ovšem už ta naivní dětská vzpoura. Dospívající je všestranně a citově zkušenější, vzdělanější a vážnější, s vycvičeným intelektem. Jeho otázky a pochybnosti jsou konkrétnější. Potřebuje s rodiči diskutovat a především vyžaduje, „aby ho brali vážně“. Dochází k častému odloučení např. kvůli škole a k uvolňování citových vazeb. (Říčan, 2004) . Zájmy a volný čas Velmi důležitá je pro adolescenta konverzace. Není sice nějak zvlášť společenský, ale rozhovory, především s vrstevníky, jsou pro něj nutností. Druhou jeho vášní bývá četba. Čte se literatura dobrodružná, historická, cestopisná. Děvčata na rozdíl od chlapců čtou i poezii. Nicméně velikými konkurenty knihy jsou nyní televize a filmy, kterými je mládež zahlcena. Důvody jsou prosté – filmy jsou nenáročné (nemusí se při nich zapojovat fantazie), pohodlné a pro mnohé přitažlivější. Aktivní zájmy, které v tomto období začínají, mají v dnešní době značný význam i pro další život. Jsou příhodné z hlediska přibývajícího volného času, a také umožňují sebevyjádření a rozvoj osobnosti a pospolitosti. Mezi tyto zájmy patří především sportování. Sport je rekreace, ventil soupeřivosti, ukazuje správnou kázeň, vůli a charakter. Trénink učí člověka odhadnout vlastní síly, pěstuje systematičnost a vytváří návyky správné životosprávy. Proto by měl být součástí života každého adolescenta – samozřejmě přiměřeně. Velikým tématem adolescence je sebevzdělávání. Dospívající cítí odpovědnost za výkon a se zájmem se věnuje cizímu jazyku, cvičení na hudební nástroj nebo výše zmíněnému sportovnímu tréninku. (Říčan, 2004) 16

Počítačové hry jako fenomén období adolescence Nejen dospívající v období pubescence, ale často i adolescenti bývají v posledních letech „zahlceni“ fenoménem počítačových her a herních konzolí. Dnes jsme osobními počítači a notebooky obklopeni, jsou všude kolem nás a málokdo si život bez nich dokáže představit. Dospívající však kvůli nim odkládají knihy, zanedbávají školní povinnosti a anulují osobní kontakty. Příčiny veliké popularity těchto her lze nalézt ve snaze mladého člověka odlišit se od okolního světa či od dřívější generace a ztotožnit se s vrstevníky. Dospívající chtějí mít volnost, chtějí experimentovat a mít jiný životní styl než jejich rodiče. Nové technologie dávají příležitost pro vznik specifického území, za jehož hranice rodičovská autorita nemůže. Virtuální realita vytváří přátelství a sociální kontakty s jinými pravidly, hodnotami a vzorci chování. Souhlasím s Blažkem, který uvádí, že počítačové hry umožňují vyzkoušet nové a dosud neověřené způsoby chování v nečekaných a rychle se měnících podmínkách. Změna a dynamičnost tedy může být oním synonymem, které dospívající hledají. Podle výzkumu, který proběhl na středních školách v Brně, dochází k prvnímu vyzkoušení počítačové hry mezi 11 až 15 lety. Většina „pravidelných“ hráčů jsou chlapci a leckdy věnují hrám většinu svého volného času. Najdou se i tací, kteří hrají hry i 15 a více hodin týdně. Nejčastějším důvodem hraní byla uvedena zábava, jelikož počítačové hry jsou vnímány adolescenty jako osvědčený prostředek proti nudě. Pro některé je to výzva k překonání soupeře anebo vlastních rekordů. Neexistuje však dostatečné množství výsledků k jednoznačným závěrům. Nedá se celkově říci, zda mají tyto hry na hráče negativní či pozitivní dopad. Očividně ale s rozvojem počítačů a her poklesl zájem o hrací automaty v herních zařízeních, což někteří mohou brát jako pozitivum. Další nespornou výhodou je jejich správné použití ve výuce, ve vzdělávání, v rozvoji schopností a dovedností. (Smékal, Macek; 2002) Nedávno se na trhu objevily herní konzole s pohybovým ovládáním, kdy hráč ovládá hru pomocí pohybů svého těla. Dle mého názoru, je to velmi příjemné propojení sportovních aktivit a zábavy. Hry nabízejí mnoho druhů cvičení pod dohledem „trenéra“, vyzkoušet můžete basketbal, skateboard, karate a mnoho dalšího. Za sebe dávám těmto hrám palec nahoru. Určitě je to pro mladé lidi zdravější a přínosnější aktivita, než pouhé vysedávání u počítače, kdy jediné zapojené svaly jsou svaly prstů.

17

1.2 Zájmy Zájmy jsou zvláštní formou motivů a mají značný význam v každodenním životě člověka. Projevují se preferencí určité poznávací aktivity a účastí na ní. Jak uvádí D. E. Super, na předmět zájmu se upíná pozornost, je lépe zapamatován a ve vnímání vyčleňován. (Nakonečný, 1997) Základem zájmů jsou primární potřeby, zvláště psychologické, které dostávají konkrétní podobu v podmínkách daného prostředí. Například zájem o motorismus se může rozvinout jen při určitém technickém rozvoji. (Říčan, 2007) Podle V. Tardy zahrnuje zájem 3 prvky: obsahový (s něčím souvisí), citový (doprovázejí ho city a emoce), snahový (snaha se předmětem zájmu zabývat). (Čačka, 2002) Podobné složky rozeznává i S. Lacerbeau: mobilizace pozornosti, citový vztah a snahové tendence. Podstatou tedy je zabývání se něčím, poznávání a trvalá aktivní pozornost. Subjekt je ochoten přinést oběti na úkor zájmů. (Nakonečný, 1997) Zájem je často nesprávně zaměňován se zálibou (koníček, hobby), která je zaměřena spíše na činnost a je prostředkem uspokojování. Mnohdy se však zájmy a záliby spojují a prolínají (např. turistika, modelářství). (Nakonečný, 1997)

1.2.1 Pojetí a definice zájmů Zájem patří v psychologii k neproblematičtějším a k nejrůzněji vymezovaným pojmům. Obvykle je chápán jako činnost, na kterou je člověk ochoten vynakládat úsilí, peníze a čas. (Nakonečný, 1997) P. Říčan definuje zájem jako „odvozenou potřebu, která se uspokojuje prováděním určité činnosti.“ V historii psychologie se objevila 3 různá pojetí zájmu: kategorie redukovaná na pojem schopnosti nebo pozornosti, zájem pojímaný jako prožitkový aspekt osobnosti či charakteru a zájem jako specifický fenomén psychiky. Toto hledisko nyní převažuje. (Čačka, 2002) G. Murphy spojuje zájmy se „světem hodnot“ a považuje je za prostředky dosahování hodnot. Toto pojetí je velmi specifické a splývá s pojmem pozornosti. (Nakonečný, 1997) Obdobně se k tomuto staví Remplein, podle kterého je zájem „náklonnost k předmětu, který je prožíván jako hodnotný, je to citová otevřenost a puzení zabývat se předmětem, aby byl přesněji poznán“. (Čačka, 2002) 18

H. Piéron dává také zájem do souvislosti s pozorností. Uvádí ho jako „shodu mezi určitými předměty a sklony osoby zajímající se o tyto předměty, které díky tomu přitahují její pozornost a usměrňují její činnost“. (Nakonečný, 1997) Mnozí autoři vidí v zájmu jakési zobecnění motivace. R. Meiliho ho definuje jako „tendenci k jednání zaměřenému na určité předměty nebo činnosti“, tvoří tedy významnou součást motivační struktury osobnosti. Podle O. Kolaříkové je zájem „trvalejší, individuálně volená a emotivně přitažlivá orientace na objekty či jevy a s tím spojené jednání.“ (Čačka, 2002)

1.2.2 Kategorizace a oblasti zájmů Zájmů existuje tolik, kolik je činností, které mohou člověka těšit. Problém je tedy s jejich tříděním a zařazením do skupin, o kterých lze říci obecnější informace. (Říčan, 2007) Zájmy můžeme rozdělit na individuální nebo kolektivní, na mužské či ženské. Dále rozlišujeme profesionální a neprofesionální zájmy a více či méně konkrétní. J. Stavěl uvedl okruhy zájmů: poznávací, recepčně-estetické, sociální, výtvarné a rukodělné, zájmy související s

přírodou, obchodně-ekonomické, sportovní, technické nebo

mechanicko-konstrukční a zájmy o hmotný materiál. Guilfordův přístup ke kategoriím zájmům je zřejmě nejpřínosnější, rozlišuje zájmy: lingvistické (formálně jazykové), úřednické (písařské, numerické), činnosti venku (příroda,

atletika),

mechanické

(manipulace,

konstrukce),

sociální

aktivity

(přesvědčování, sdružování), aktivity obchodně-politické (hospodářství a vůdcovství), vědecké (výzkum), osobní přispění a pomoc (sociální blaho). (Čačka, 2002) O. Čačka rozlišuje 10 podobných zájmových oblastí s konkrétními příklady povolání. 1. Zájem živé organismy (veterinář, zahradník, strážce rezervace, lesník, chovatel) 2. Zájem o výzkumnou činnost - chemii (výzkumný pracovník, chemik, speciální lékař) 3. Praktická orientace v oblasti techniky (opravář, mechanik, zbrojíř, seřizovač, technik) 4. Literární a spisovatelský zájem (spisovatel, historik, redaktor, učitel češtiny, kritik) 5. Umělecké a tvůrčí zaměření (architekt, umělec, hudebník, ilustrátor, maskér, stylista) 6. Administrativní zaměření (bankovní úředník, účetní, analytik, správce, makléř) 7. Orientace na organizační práci (ředitel, poradce, politik, obchodní zástupce, manager) 8. Zájem o společnost a o lidi (psycholog, lékař, učitel, pečovatel, zdravotní sestra) 9. Romaticko-dobrodružná a dětská orientace (učitel v mateřské školce, instruktor) 10. Eroticko-sexuální zájmy (dospívajících vcelku běžné; sexuolog, masér, kadeřník) 19

1.2.3 Diagnostika zájmů Diagnostikou zájmů rozumíme zjišťování a měření duševních vlastností a stavů, případně dalších charakteristik jedinců v souvislosti se zájmy. (Šnýdrová, 2008) Tyto charakteristiky, vlastnosti či schopnosti můžeme popsat pomocí různých aspektů (např. intenzita, šíře, doba, hloubka). Někteří lidé mají kupříkladu mnoho zájmů povrchních, kdežto jiní jich mají minimum, za to však s hlubším zaměřením. Kromě intenzity či obsahu zaměření je třeba se zaměřit i na dynamiku, strukturu a mechanismy vnitřních pohnutek (motivace a vůle). Zájmy se zkoumají prostřednictvím pozorování v reálné situaci a dále prostřednictvím výpovědí v různě upravených dotaznících. Diagnostika zájmové oblasti je důležitou součástí při výběru profesionální orientace. Vedle motivačních aspektů je však nutné se zaměřit i na charakter, vlastnosti a dovednosti jedince. Především by měl člověk poznat sám sebe co nejvíce. Měl by vědět, jaké má doopravdy schopnosti, a jaké jsou jeho přání a cíle. Jak uvádí O. Čačka, doporučuje se také zhodnotit možné kombinace vlastních tendencí a najít jejich společné jmenovatele. Například tvůrčí a literární význam by usnadnil práci v imaginativním a tvůrčím prostředí. Organizační a administrativní kombinace je vhodná řekněme pro pojišťovnictví. Klinický psycholog by se měl vyznačovat sociální a výzkumnou kombinací. U reportérů často dominuje literární a organizační struktura. Grác ve své knize píše, že i u vysokoškolských studentů můžeme najít určité disproporce při volbě studijního oboru, a to nejen z hlediska schopností, ale i zájmů. Tomuto mohli zajisté předejít dřívějším vytipování (ne-) oblíbených předmětů a mimoškolních aktivit. Avšak pro mnohé bývá zájmová škála zpočátku velmi široká a nevyhraněná. (Čačka, 2007) Psychologický dotazník Nejpřirozenější psychologickou metodou je rozhovor neboli interview. (Šnýdrová, 2008) Pokud je však metoda osobního rozhovoru náročná a zabírá-li navíc také hodně času, je nasnadě pokusit se o interview formou dotazníku, který lze předložit celé skupině respondentů současně. (Čačka, 2002). Předkládá se tedy předem určené populaci. (Šnýdrová, 2008) Další jeho výhodou jsou objektivnější odpovědi než záznam z osobního setkání.

20

Tento typ dotazníku byl poprvé v širší míře použit při první světové válce. Později se rozšířil a začal se používat ke zjištění individuálních rozdílů v různých psychických vlastnostech a charakteristikách. Rozlišujeme 3 hlavní typy psychologických dotazníků: anamnestický, osobnostní a zájmový. Anamnestický je koncipován tak, aby respondent otázkám rozuměl, a aby se více zamyslel nad sebou samým. Lze ho použít jen u lidí, kteří k nám mají důvěru. Osobnostní dotazník má velice široké využití. Vzhledem k různým typům otázek lze zjistit jedna i více vlastností. Zájmový dotazník slouží k určení zájmů, ovšem ve smyslu obecného zaměření (např. estetický zájem, zájem o sport atp.). Tím se odlišuje od sociologického dotazníku, který se týká zájmů o speciální předměty či činnosti. Cílem zájmového dotazníku může být i zjištění vhodného profesního uplatnění nebo studijního oboru. Proto v posledních letech používají tuto metodu nejen psychologové, ale nezřídka i výchovní poradci ve škole. Na zájem se ptáme zpravidla nepřímou otázkou. Vhodné je převézt dotazník na úroveň hry a více ho zkonkretizovat. Příkladem můře být předložení seznamu fiktivních knih. Respondenti poté zaškrtávají ty, které jsou jim nejvíce sympatické, nebo které by si chtěli přečíst. Účelné je zařazení otázek typu: „Byl byste raději hajným, či číšníkem?“, „Měl byste jako koníčka raději fotografování, nebo sbírání známek?“ (Říčan, 2007) Podstatou dotazníku je soubor otázek, který uspořádáme a písemně předložíme. Dotazník je zpravidla členěn na tři části. První část – úvodní – by měla obsahovat cíl výzkumu a instituci, která dotazníkové šetření provádí. Obvykle jsou zde uvedeny instrukce k vyplnění. Druhá část – střední – je jakýmsi těžištěm dotazníku. Část poslední – závěrečná – má obvykle demografický charakter s otázkami, které se týkají faktických údajů o respondentovi (věk, pohlaví, povolání). K ověření pravdivosti odpovědí můžeme do dotazníku, zpravidla ve střední části, umístit tzv. L-otázky. Tyto otázky zjistí míru pravdivosti výpovědí respondenta. Jsou zaměřeny především na druhy chování, které neodpovídají společenské normě, ale jichž se obvykle lidé dopouštějí. Pokud tedy respondent vehementně popírá, že by se daného chování někdy dopustil, předpokládáme, že ani u ostatních výpovědí nelze počítat s hodnověrností. (Šnýdrová, 2008) 21

1.3 Cestování a turismus v psychologických souvislostech „Všichni kdo cestují, putují nebo to jsou turisti, používají cest. Putujme po tomto světě. To znamená, jděme s očekáváním, hledejme. Cestovat, toulat se, pěstovat turistiku může každý. Ale jen poutník nachází.“ (Šípek, 2001) Psychologie aplikovaná na problémy cestovního ruchu se dotýká mnoho jevů v turismu a je velmi důležitá z hlediska zvládání stavů doprovázející cestování – stresu spojeného s přípravou, absolvování neznámého, setkání s cizí kulturou a náboženstvím atp. Souvisí s ochotou porozumět cizím kulturám a příčinám cestování. Zabývá se pojmy jako volný čas, genius loci či fenomén domova. Tyto a mnohé další informace o cestování z psychologického hlediska by měl zajisté znát každý průvodce, manažer, organizátor zájezdu, ale především i „obyčejný“ člověk, který se hodlá stát účastníkem cestovního ruchu. (Šípek, 2001)

1.3.1 Typy cestování a motivace v turismu „Turismus představuje zvláštní využití volného času a zvláštní formu rekreace, ale nezahrnuje všechen volný čas a všechny rekreace. Čas dovolené je čas svatý, nezbytný, který symbolicky bourá čas profánní.“ (Šípek, 2001) Existuje celá škála důvodů, proč se lidé rozhodnou cestovat. Vše má velmi individuální charakter s vlivem sociálního i kulturního prostředí. Zkoumání motivů turismu je vcelku pochopitelně důležité z hlediska plánování a organizování ze strany cestovních kanceláří a jiných turistických organizací. Závěry výzkumů monashské univerzity rozlišují následující typy cestování: Dobrodružství – toto cestování se dále rozlišuje na „tvrdé“ dobrodružství, které je příhodné pro vysokohorskou turistiku a pouštní putování a dobrodružství „měkké“, které představuje určité napětí a vzrušení zkombinované s jistým komfortem (např. výstup na horu s následnou horkou lázní a večeří při svíčkách) Labužnictví – při tomto typu turisté preferují luxus, protože si ho mohou dovolit a chtějí být na atraktivních místech spatřeni. Rádi se nechávají fotografovat, jsou to společenští a bohatí klienti s vysokými požadavky. „Sváteční“ cestování – tento typ souvisí s výjimečnou příležitostí, jakou může být např. velká cena v automobilových závodech či olympijské hry. Turisté bývají nervózní a nejistí a nemají zkušenost s cestováním, čímž mohou způsobit veliké zmatky. 22

Tradiční cestování – zde jsou zahrnuti klienti na klidné rodinné cestě. Často si zvolí velikou cestovní společnost s železniční nebo autokarovou přepravou. Hromadnost jím nevadí, ale vyžadují dobrou organizaci. Cestování s rozpočtem – turisté mají omezený rozpočet, který si hlídají. Vše si vybírají podle cen s preferencí menšího komfortu. Mohou to být kupříkladu cyklisté či stopaři. Speciální cestování – tento typ zahrnuje zvláštní požadavky, které se vztahují k práci nebo zájmům turistů. Klienti bývají různí sběratelé, zájemci o umění nebo sportovci. Důležitost vnitřní potřeby realizovat nějakou cestu je různá a individuální. Prožitek potřeb se u jednotlivců obtížně porovnává. Přesto mnoho lidí posuzují svět kolem sebe a nemohou pochopit, proč někdo odjede na drahý zájezd, když by si za to mohl pořídit jiné věci. Braun a další autoři hovoří o čtyřech skupinách motivů cestování: Potřeba zábavy, odpočinku – oddech a uvolnění tělesného i duševního napětí Potřeba změny a vyrovnání – snaha o „vybočení“ z ustáleného prostředí a objevení něčeho nového, co nepatří do každodenního života Potřeba uvolnit dosavadní vazby – osvobození a odpočinutí od rodiny, od partnera Potřeba prožitku a naplňování osobních zájmů – objevování neznámých krajin a kultur, překvapování, radost z prožívání a z nové situace, setkání s novými lidmi Podle velkých statistických výzkumů, které proběhly v Německu, patří mezi nejčastější příčiny v cestování: odpočinek a načerpání nových sil, vzdělávání, potěšení a zábava, sport. I další studie shledaly jako primární faktor zotavení a odpočinek. Shmoll popisuje tyto obecné motivace: vzdělání a kulturní vyžití, dobrodružství a příjemné zážitky, zdraví a rekreace (včetně sportu), národnostní a rodinné důvody, sociální a soutěživé důvody (včetně vlivu na status a prestiž). Hudman uvádí více motivačních faktorů cestování: zdraví, zvědavost, sport (účast), sport (sledování), radost z vlastního cestování, návštěva přátel a příbuzných, profesionální a obchodní zájmy, sebeocenění, náboženství. Motivy výše uvedené jsou pouze v obecné rovině. Záleží na osobnostních vlastnostech jedince, na aktuálním vkusu, na názorech v dané společnosti, na situaci v turistickém průmyslu, na věrohodnosti jednotlivých cestovních společností, na politických a klimatických podmínkách cílové lokality a na dalších faktorech. (Šípek, 2001)

23

1.3.2 Turismus a prožitky Jednou z příčin cestování je prožívání. Prožitky můžeme rozdělit na explorativní, sociální, biotické a optimalizované. Mezi prožitky explorativní patří vyhledávání informací, vymýšlení čehosi nového a dosud neobjeveného. Příkladem může být vyzkoušení exotických jídel, výlety do záhadných a neznámých míst nebo zapomenutých objektů. Sociální prožitky souvisejí s vyhledáváním nových kontaktů a sociálních vazeb. Pátrání po nevšedních tělesných podnětech a prožitkách patří mezi prožitky biotické. Patří sem třeba plavba na plachetnici nebo rafting. Do optimalizovaných prožitků se řadí příznivé dopady a důsledky cesty, což může být pěkné opálení nebo fotografie z cest. Snahou turistického průmyslu je nabízení zážitků s plným prožitkem. Člověk by měl zapomenout na starosti v běžném životě, odbočit z každodenního rytmu, odpočinout si. M. Anft definuje charakteristiky atraktivní cesty: 1. V centru by měly být aktivity, tedy aktivní a prožitková dovolená. 2. Sport a hry jsou typickými činnostmi prožívané jako hladké plynutí. 3. Důležitá je novost podnětů. 4. Měla by být stanovena a dodržena jasná pravidla a cíle. 5. Nároky nesmí být příliš vysoké ani nízké. 6. Je nutný stálý pohyb vpřed – ve smyslu chůze nebo využití dopravního prostředku. (Šípek, 2001)

1.3.3 Pozitivní a negativní aspekty cestování Tyto aspekty zohledním z individuálního hlediska – z pohledu jednotlivce. Nebudu tedy popisovat výhody (např. budování nových zařízení, příliv peněz do dané země) a nevýhody (např. ničení životního prostředí) plynoucí z cestovního ruchu. Důležité jsou pozitivní, psychoterapeutické, aspekty turismu. Získáváme nové zkušenosti, prověříme si schopnosti rozhodování se, porovnáváme a prověřujeme síly motivů. Skupinové cestování navíc zapojí do děje skupinovou dynamiku jako je společné prožívání, hledání, únava a opora druhých. Očividně tedy přináší pozitivní efekty v oblasti duševního zdraví. Bohužel však nelze přehlédnout zdravotně-psychické problémy cestováním způsobené. Poměrně často se objevuje nejistota, úzkost a jiné stresové stavy a potíže především při nečekaných a dlouhých cestách. Obvyklým jevem je i strach z neznámého místa, z létání nebo z exotické fauny a flory. Dalším nebezpečím je agorafobie, strach z velkých prostranství a ze situací, kde se nevyznáme. 24

Při cestování je třeba počítat s možností rozvinutí již přítomné, dosud skryté, poruchy. Může se jednat o různé druhy fobií, panické poruchy, ale nelze podcenit ani psychická onemocnění typu psychóza nebo deprese. Turismus je jakési vybočení z běžných „kolejí“ života. To je na jednu stranu žádoucí; mnoho lidí se celý rok těší na dovolenou. Na stranu druhou přináší turismus stres. Ten začíná již ve chvíli rozhodování (stres volby) související s typem dovolené, cílovou destinací a podobně. Poté následuje stres zařizování, stres přípravy dovolené a organizování vlastní cesty, pobytu. S blížícím se pobytem se mohou obavy a stres stupňovat – jestli je vše zařízené, zda to bylo dobré rozhodnutí atd. Potom nastupuje stres z balení zavazadel, odjezdu a adaptace na nové prostředí. Nakonec je vše uzavřeno stresem z návratu a potřebou „readaptace“ na původní způsob života. Cestování nese kromě psychických a zdravotních rizik mnohá další. Mezi ně řadíme nepřízeň počasí, přírodní a technické katastrofy nebo terorismus. Někteří turisté však mají rádi jistý stupeň rizika a jeho přítomnost je pro ně adrenalinem. (Šípek, 2001) Nicméně, podle mého názoru, rizika s cestováním spojená zajisté pozitivní dopady na člověka nepředčí. Lidé cestují za odpočinkem a relaxací, ale nebrání se ani „příjemné“ únavě ze sportu či poznávání starověkých měst a památek. Cestování pročistí naší mysl a odvede nás od každodenních problémů. Získáme nové zážitky, vzpomínky, přátelé. Rádi si z cest vozíme suvenýry či fotografie všeho možného, abychom je pak s pýchou a nadšením ukazovaly svým přátelům. Jezdíme k moři, které nás svoji mořskou vodou „léčí“ a do hor, kde se můžeme pořádně „nadechnout“. Navštěvujeme zoologické zahrady, národní parky, chráněné oblasti, protože tím poznáváme neobyčejnou faunu a floru. Vyhledáváme přírodní krásy. Už od dětství jezdíme s rodiči po hradech, zámcích a zříceninách, jelikož nám na naší historii záleží. Cestováním se učíme, získáváme informace a zajímavosti o různých zemích a národech. S přáteli jezdíme „pod stan“, na festivaly či sjíždět řeky. Chceme získat zkušenosti a nové názory. Postupně se začínáme zajímat o muzea, galerie a výstavy, za kterými se musíme vydat do vzdálenějších měst. Na cestách uplatňujeme své znalosti ze školních lavic, zkoušíme se dorozumět cizím jazykem. Vyhledáváme romantiku, adrenalin, dobré jídlo a pití. Navštěvujeme pouťové atrakce a poutní místa. Cestujeme za kulturou, nakupováním, vzděláním a především za rodinou a přáteli. Cestování je pro mnohé z nás velmi důležitou součástí života. 25

1.3.4 Vybrané jevy související s turismem Genius loci Genius loci je atmosféra, „duch“ místa, oblasti, jak ji lidé prožívají. Je to psychologicky obtížně definovaný jev tvořený řadou momentů: přírodní lokalitou, kulturním ztvárněním, atmosférickými podmínkami, roční dobou, ale i aktuálním psychickým a fyzickým vyladěním člověka. Lidé mají v takové chvíli pocit neopakovatelnosti, vznešenosti, záhadnosti. Jde o psychickou projekci vlastních lidských hledisek a měřítek na přírodu. Člověk tedy hovoří o „velebnosti“ horotvorných procesů, „vznešenosti“ hor, „zádumčivosti“ lesů či „mystičnosti“ chrámu. Jde o běžný jev, kdy je „neutrální“ přírodní dění spojováno s lidským prožitkem a hodnocením. Genius loci může být také specifický pro konkrétního člověka, jako např. místo nějaké nehody, traumatické události, anebo naopak místo šťastného setkání. Bývá tedy zabarvován hodnotami, se kterými je spjatý. Jistě bude genius loci katedrály jiný, než je tomu na místě bývalého koncentračního tábora. Žádný definitivní, předem daný, význam pro určité místo není. Každý si ho „zkonstruuje“ podle sebe a na nás záleží, jak si vše vyložíme a vnímáme. (Šípek, 2001) Jiné podoby cestování Existuje tzv. pasivní turismus, jenž je využíván kupříkladu lidmi, kteří nemají možnost fyzicky cestovat. Tento termín může být spojován i s hudbou a literaturou, protože jsou jedním z nejrychlejších způsobů, jak se ocitnout v cizích kulturách. Již několik generací „procestovalo“ svět díky románům J. Vernea. Společně s dětmi hledajícími svého otce, kapitána Granta, s potrhlým, ale vzdělaným Paganelem a s mnoha dalšími můžeme obeplout a obejít svět. Zajisté nemůžeme tvrdit, že na takovém základě vzniklé představy, vztahy k přírodě, estetické, etické a mezilidské cítění jsou méně hodnotné. Dalším „typem“ je alternativní cestování po nejrůznějších šamanských rituálech. Zde se spojuje putování fyzické s duchovnem za pomoci meditace, hudby, rytmu bubnování, tance, řízeného užití drog a změněného stavu vědomí. Ten se stává prostředkem pro získání nových zážitků, nové reality a poznání. V posledních letech se objevil výraz sexuální turismus, který má Česko spojený především s proslulou silnicí E 55 a s nabídkou sexuálních služeb pro motoristy. Dalšími příklady „cestování“ může být virtuální realita a počítačová simulace využívaná v nejrůznějších hrách či dokumentární i umělecké prameny, besedy apod. (Šípek, 2001) 26

1.4 Publikace a výzkumy související s tématem mé BP Pod vedením Doc. PhDr. O. Čačky na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě byly již napsány dvě bakalářské práce na stejné téma, které jsem si vybrala já. Jako první toto téma na VŠPJ zpracovala Simona Szabó. Ve své teoretické části čerpala především z publikací O. Čačky. V praktické části použila jako metodu práce dotazník. Autorka zjistila, že pubescenti jsou orientovaní především dobrodružně a sportovně. U adolescentů si ve svém výzkumném šetření ověřila zájem o sociální zaměření. Další práci na stejnojmenné téma vypracovala Zuzana Vahalová. Její dotazníkové šetření ukázalo, že u pubescentů převládá motiv relaxační a u adolescentů sportovní. Jiné práce na toto téma jsem již nedohledala. Ještě mohu zmínit BP na téma „Diagnostika zájmů v období pubescence“, která však nesouvisí přímo s cestováním. Autorka se zde detailně zabývá charakteristikou zájmu v období puberty a diagnostikou. J. Šípek uvádí, že v České republice mnoho publikací věnovaných psychologii turismu na rozdíl od zahraničí není. Výzkumů v této oblasti je poměrně málo i ve světě a zpravidla souvisejí s turistickým managementem. Je zřejmé, že většina z nich se soustředí na turisty v produktivním věku. Příkladem obsáhlého díla s psychologickými a sociologickými výzkumy v oblasti turismu je sborník od H. Hahna a H. J. Kagelmanna. Autoři se zaměřují na témata jako psychologie motivace a volného času, zážitky při cestování či metody výzkumu. Další rozsáhlou publikaci sestavil H. W. Opaschowski, který se soustředil na prognózy v turismu, psychologické aspekty, psychologie turisty-jednotlivce a tak podobně. S. Pecci a R. Maeranová se ve výzkumech zabývali vnímáním turistických destinací, preferencemi turistů a jejich motivacemi. Najdou se i tací, kteří se ve svých výzkumech soustředili na mladé lidi a studenty. Příkladem může být O. L. Braun z univerzity v Bielefeldu, který zkoumal postoje dospívajících osob k jejich prostředí. Autor dával do souvislosti celkový způsob jejich života se statistickou a dynamickou orientací osobnosti. Tedy člověk, který má v běžném životě problémy, bude nejpravděpodobněji „pasivní“ jedinec s minimálním zájmem o poznávání – o informace při cestování. Sbírá pouze povrchní „věci“, které mu zvyšují prestiž před druhými. Takový člověk je konzumně orientovaný a sebestředný. Braun se dále domnívá, že konkrétní turistické destinace jsou vyhledávány lidmi s určitými osobnostními vlastnostmi. (Šípek, 2001) 27

2 Praktická část 2.1 Strategie výzkumu 2.1.1 Cíl bakalářské práce Cílem mé bakalářské práce je stanovení primárních východisek zájmu o cestování u dospívajících. Pokusím se určit vývojové změny těchto východisek a to longitudinálně od puberty po adolescenci. Zjištěné informace mohou být užitečné při tvorbě vhodné nabídky zájezdů cestovních kanceláří či jiných organizací cestovního ruchu pro danou věkovou kategorii. Zajisté však mohou být užitečnou pomůckou pro všechny, které zajímají preference pubescentů a adolescentů z hlediska cestování. Kupříkladu mohu uvést rodiče a prarodiče dospívajících.

2.1.2 Plán výzkumu a zkoumaný výběr Na základě získaných informací z knižních publikací, které jsem použila při tvorbě teoretické části, se pokusím sestavit vhodný dotazník. Výzkumná činnost bude probíhat na přelomu zimy a jara. V tomto období již postupně začíná turistická sezona a cestování ve volném čase pozvolna nabývá na intenzitě. Obvykle už nebývá tolik jednostranné jako v zimě, kdy četné procento lidí cestuje převážně za vyžitím v horských oblastech. Podle mého názoru je jaro vhodným obdobím pro výzkum, protože dospívající mládež již přemýšlí nad trávením volného času v letních měsících a o prázdninách. V první řadě dotazník předložím pubescentům na ZŠ Bohuslava Reynka v 8. a 9. třídě. Další šetření plánuji uskutečnit na Obchodní akademii a Hotelové škole, konkrétně se studenty oboru Hotelnictví a cestovní ruch v 2. a 3. ročníku. Posledními respondenty budou studenti Vysoké školy polytechnické, studující obor Cestovní ruch. Pubescenti a adolescenti ze střední školy dostanou dotazníky vytištěné a šetření bude probíhat pravděpodobně s prostředníkem, který jim je předá. Spolužáky z vysoké školy požádám o vyplnění dotazníků online s využitím internetového portálu www.vyplnto.cz. Důvodem využití moderní technologie je čtrnácti-týdenní odborná praxe, kterou při tvorbě bakalářské práce vykonávám. Předpokládám, že se mi nenaskytne příležitost jet do Jihlavy a osobně se respondentů dotazovat. 28

2.1.3 Výzkumný nástroj a testová metoda Do svého výzkumu aplikuji psychologický dotazník, konkrétně dotazník zájmový. V šetření využiji škálově formulované otázky, které jsou pro analýzu dat velmi vhodné. Respondenti budou odpovídat anonymně pomocí hodnotící škály s pěti stupni; stupeň 1 bude mít nejvyšší a stupeň 5 nejnižší hodnotu – tedy obdobně jako hodnocení ve škole. S horší známkou bude klesat obliba o dané východisko zájmu. Dotazník bude sestávat z otázek, které budou mít 7 variant odpovědí související s danou zájmovou oblastí. Při jejich tvorbě jsem vycházela z teoretické části a pokusila jsem se definovat 7 oblastí, které jsou pro pubescenty a adolescenty nejpříhodnější. Patrně trochu neobvykle jsem do nich zařadila orientaci na počítačové hry a herní konzole, které jsou fenoménem dnešní doby. Otázkou zůstává, zda tento jev je pro dospívající jedince správný či nikoliv. Avšak podle mého názoru by zájezdy s touto tématikou byly oblíbené. Domnívám se, že existuje mnoho druhů zájezdů a pobytů, které jsou dnes velmi populární, nikoliv však pubescenty a adolescenty. Jsou určené pro konkrétní zájemce a nezřídka souvisí s prací. Proto jsem tyto zájmové oblasti do východisek nezařadila. Například je zajisté zbytečné včlenit do zájmových východisek nyní velmi využívanou incentivní a kongresovou turistiku, která souvisí s motivací zaměstnanců a s účastí na seminářích či konferencích. Také zvláštní tematické zájezdy jsou určeny spíše pro starší lidi. Náplní cest může v tomto případě být výuka řízení motorových vozidel, rehabilitační cvičení, výuka tance či náboženská tematika. Taktéž zájezdy do loveckých revírů, zájezdy na odborné výstavy či cestování se zaměřením na gastronomii podle mého názoru u mladých lidí příliš v úvahu nepřipadá. Do východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání jsem tedy zařadila tyto: Kulturně-historické zaměření Orientace na vzdělávání Zaměření na dobrodružství a zážitky Sportovní orientace Zaměření na odpočinek a relaxaci Orientace společenská a sociální Zaměření na elektronické hry

29

2.1.4 Formulace hypotéz Pubescenti se velmi zajímají o dynamické hry, bojování a hrdinství, a proto očekávám, že jedinci z této věkové kategorie budou nejvíce preferovat cesty a zájezdy za dobrodružstvím a zájezdy s tématikou elektronických her. Domnívám se, že zájem bude i o oblast sportovní, ať už z hlediska obliby týmových sportů nebo fanouškovství. Zřejmě nejmenší zájem budou mít pubescenti o orientaci na vzdělávání. V tomto věku je studium vnímáno spíše jako povinnost a ne jako důležitý přínos do života. Předpokládám, že dospívající ve věkové kategorii 16 – 19 let budou mít zájem o aktivní trávení dovolené – tedy o sportovní vyžití. Sport pro dospívající v tomto věku leckdy hraje důležitou roli. Dále se domnívám, že především dívky v této věkové kategorii budou chtít cestovat za relaxací a odpočinkem. Nejlépe tedy budou zřejmě hodnotit pobytové zájezdy u moře či různé wellness víkendy a podobně. U adolescentů nad 20 let očekávám oblibu v cestování ze vzdělávacích důvodů. Respondenti budou z vysoké školy a ti mají největší zájem o vzdělávací výměnné programy, o studium na jiných školách (např. v zahraničí) a o získávání nových informací a zkušeností. Domnívám se tedy, že se budou zajímat o kulturu a historii. Dále předpokládám, že se vyskytnou jedinci, kteří budou chtít trávit dovolenou zejména s přáteli a rodinou, případně se rádi seznamují a získávají nové kontakty. U nich usuzuji, že se objeví společenská a sociální orientace. Při formulování hypotéz jsem vycházela převážně z teoretické části, kde jsem uvedla typické zájmové oblasti pro pubescenty a adolescenty (viz “1.1.1 Pubescence, Zájmy a volný čas“, „1.1.2 Adolescence, Zájmy a volný čas“)

30

2.2 Výzkumné šetření 2.2.1 Dotazník Vážení respondenti, posledním rokem studuji obor Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a chtěla bych Vás tímto poprosit o vyplnění dotazníku, který je součástí mé závěrečné, bakalářské, práce. Výsledky tohoto šetření mi pomohou zjistit primární východiska zájmu o cestování v průběhu dospívání. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění by Vám nemělo zabrat příliš mnoho času. Při vyplňování zohledněte prosím především Vaše pocity a zájmy aneb, co byste si skutečně přáli, nikoliv například Vaše materiální zabezpečení. Každou odpověď (a, b, c, … g) ohodnoťte škálou (známkami) jako ve škole: 1 – nejvíce

2 – velmi

3 – částečně

4 – trochu

5 – vůbec

Možností odpovědí je 7 (mimo otázek s faktickými údaji o respondentovi), známky tedy budou někde stejné.

Předem moc děkuji za vyplnění.

Petra Prášková

1. Jaké jsou primární důvody Vašeho cestování po České republice? (ohodnoťte pomocí škály 1 – 5) a) Povinná školní docházka nebo studium na střední či vysoké škole

____

b) Návštěva kina, divadla, výstavy či muzea

____

c) Cestování za partnerem, blízkými příbuznými nebo za přáteli

____

d) Herní „session“ s přáteli

____

e) Sportovní trénink (skupinový i osobní), zápas

____

f) Pobyt v sauně, soláriu nebo v bazénu

____

g) Dobrodružně-poznávací výlet po ČR

____

31

2. Co zapříčiní, že se rozhodnete vycestovat do zahraničí? a) Důležitá sportovní událost

____

b) Nabídka využití studentského výměnného programu

____

c) Potřeba odpočinku od starostí všedních dní

____

d) Touha zažít něco neobyčejného či „překonat sám sebe“

____

e) Poznání jiné kultury nebo památek dané země

____

f) Pozvánka od rodinných příslušníků nebo potřeba získat nové kontakty

____

g) Možnost nákupu elektronických her za zlomek původní ceny

____

3. Jaká dovolená nebo zahraniční cesta by Vás zaujala? a) Safari v Keni a setkání s opravdovými šelmami

____

b) Lenošení na Maledivských plážích, které patří k nejkrásnějším na světě ____ c) Poznávací cesta v Mexiku po stopách jedinečné mayské a aztécké kultury____ d) Prohlídka nejprestižnějších škol na světě typu Harvard University

____

e) Stanování na Vranovské pláži s přáteli nebo rodinou

____

f) Letní tábor „Prázdniny s počítačem − Hacker“

____

g) Lyžování ve švýcarském středisku Veysonnaz

____

4. Které věci byste si rozhodně vzali na dovolenou? a) Cizojazyčný slovník, zápisník, slevovou kartu ISIC

____

b) Spací pytel, nůž, kompas, svítilnu

____

c) Kvalitní termoprádlo a obuv

____

d) Sluneční brýle, slaměný klobouk a opalovací krém

____

e) PlayStation Portable (PSP) − kapesní herní konzoli

____

f) Osobní nebo firemní vizitku a diář

____

g) Fotoaparát, turistického průvodce, mapu

____

5. Jakým způsobem nejraději cestujete? a) Autobusem

____

b) V kosmických lodích či nejrychlejšími automobily (ve virtuálním světě) ____ c) S cestovní agenturou Student Agency

____

d) Na jízdním kole

____

e) Pěšky, popřípadě vlakem

____

f) Historickým vlakem nebo lodí

____

g) Letadlem (nejlépe první třídou)

____ 32

6. Jaká část zábavného parku Disneyland v Paříži je nejlákavější? a) D Loungle – rodinný noční klub se živou zábavou a tancem

____

b) Adventureland – exotické zážitky s Piráty z Karibiku a Indiana Jonesem ____ c) Disney Magic – loď se světovou úrovní lázeňských procedur a masáží

____

d) Main Street USA – obchůdky ve stylu staveb amerického západu

____

e) Discoveryland – atrakce na počest vědcům a vizionářům (Jules Vern)

____

f) Disney Village – centrum videoher, multikino s promítáním ve 3D

____

g) Golf Disneyland – golfový areál s 27 jamkovým hřištěm

____

7. Která skupina turistických destinací je pro Vás nejlákavější? a) Ostrovy Bora-Bora a Tahiti, Palmová riviéra (Itálie), Kanárské ostrovy

____

b) Gíza (Egypt), Alexandrie, Athény, Olympie, Rhodos, Řím, Vatikán

____

c) Alpy, Vysoké Tatry, Rudé moře (potápění), Francie (Tour de France)

____

d) Cambridge, Oxford, Londýn, Vídeň, Bratislava, Praha

____

e) Cyber Cities (Bohemia, ostrov Mumuland), Berlín (muzeum PC her)

____

f) Amazonie, Zambie, Madagaskar, Nový Zéland, Papua Nová Guinea

____

g) Hollywood, Dubaj, Manhattan, Ženeva (Mzn. výbor Červeného kříže)

____

8. Co byste si z dovolené chtěli přivézt? a) Propocené oblečení a zdravě namožené svaly

____

b) Novou hru na počítač, která se v ČR ještě neprodává

____

c) Suvenýry, fotografie, popřípadě brožurky a informační letáky

____

d) Uspořádané myšlenky, načerpanou sílu a energii

____

e) Především nové společenské kontakty

____

f) Nové zkušenosti, poznatky a informace

____

g) Nezapomenutelné zážitky

____

9. Jaké zájmové kluby / organizace / kurzy byste navštěvovali? a) Herní klub v PC herně

____

b) Florbalový klub

____

c) Turisticko-dobrodružný klub

____

d) Centrum řešící rodinné a partnerské vztahy

____

e) Klub historie a vojenství

____

f) Meditační a relaxační centrum

____

g) Konverzační kurzy s rodilým mluvčím

____ 33

10. Které letošní akce nebo události byste se zúčastnili? a) Hudebního festivalu – Rock For People

____

b) Mezinárodního veletrhu vzdělávání – Planeta Education 2012

____

c) Evropského veletrhu konzolových a PC her – GamesCom 2012

____

d) Charitního plesu v Libiši

____

e) Finále Ligy mistrů 2012

____

f) Wellness plesu v Malostranské besedě

____

g) Filmového festivalu – Expediční kamera

____

11. Kolik je Vám let? (zakroužkujte) a) 13 – 15

b) 16 – 19

c) 20 – 23

12. Jaké je Vaše pohlaví? a) Žena

b) Muž

Ještě jednou mnohokrát děkuji za vyplnění!

34

2.2.2 Charakteristika výběrového souboru Jak již jsem uvedla v plánu výzkumu, dotazníkové šetření jsem provedla na Základní škole Bohuslava Reynka v Lípě, dále na Obchodní akademii a Hotelové škole v Havlíčkově Brodě – se studenty oboru Hotelnictví a cestovní ruch. Poslední respondenti byli z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Jelikož jsem absolventka uvedené ZŠ, byla pro mě volba pubescentních respondentů téměř jasná. Výběrový soubor z Vysoké školy polytechnické, konkrétně z oboru Cestovní ruch, byl také zřejmý. V případě střední školy toto již neplatí. Domnívala jsem se, že studenti z oboru Hotelnictví a cestovní ruch budou více vhodnými respondenty nežli studenti z všeobecného Gymnázia A. Hrdličky, které jsem studovala před nástupem na VŠ. V tomto případě jsem dala na rady mého vedoucího, pana Doc. PhDr. Otty Čačky, který mi vštěpil myšlenku vývojového a smysluplného principu z hlediska vhodné volby škol a respondentů pro dotazníkové šetření. Ze základní školy se mi vrátilo 41 vyplněných dotazníků od žáků z 8. a 9. třídy. Výzkumu se zúčastnilo celkem 20 dívek a 21 chlapců. Na dotazníkovém šetření se na střední škole podílelo celkem 46 adolescentů z 2. a 3. ročníku. Dotazník vyplnilo 22 chlapců a 24 dívek. 29 dívek a 18 chlapců z vysoké školy se zúčastnilo šetření přes internet, tedy 47 studentů. Celkově vyplnilo můj dotazník k bakalářské práci 134 respondentů. Tento počet dospívajících je podle mého názoru ke zpracování výsledků a jejich následné interpretaci dostačující. Zajisté povede ke stanovení cíle této bakalářské práce, tedy k poskytnutí důvěryhodných informací o změnách východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání.

35

2.2.3 Popis průběhu výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo podle plánu na přelomu zimy a jara – v měsíci březnu. Nejdříve jsem oslovila ředitele ZŠ PeadDr. A. Geržu, zda by vytištěné dotazníky rozdal žákům 2. stupně. Pan Gerža byl velmi ochotný, dokonce již nadcházející den jsem je obdržela vyplněné. U této věkové skupiny tedy mohu uvést i přibližnou dobu vyplnění dotazníku – v pátek dopoledne. Dále jsem požádala o výpomoc Ing. Radku Svatošovou, zástupkyni ředitele na SŠ. I ona mi vyšla s laskavostí vstříc a do týdne mě informovala o vyplněných dotaznících. Mezitím jsem dotazník pro studenty vysoké školy umístila na internetový server, který se zabývá realizací internetových průzkumů. Tato webová služba poskytla některé detailnější údaje o respondentech z VŠPJ, které se mohou stát zajímavými informacemi pro jiné výzkumy. Kupříkladu mohu uvést průměrnou dobu vyplňování, která byla 10 minut a 30 sekund a návratnost dotazníků dosáhla 71,4 %. Vysokou návratnost vyplněných dotazníků odhaduji také u předchozích skupin. Podle mého odhadu se pohybuje v rozmezí od 90 % do 95 %. Na toto vysoké číslo má vliv řada faktorů; pubescenti a mladší adolescenti obdrželi dotazníky vytištěné, dále je zřejmě vyplňovali v průběhu vyučování a navíc chybějících dospívajících bylo v dnech výzkumu minimum. Přestože jsem pana ředitele základní školy dostatečně o vyplnění dotazníků informovala, pro jistotu jsem žákům ZŠ vepsala pod pokyny k vyplnění vzorovou otázku s ohodnocenými možnostmi. Ve výše uvedeném vzorovém dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce tato uvedená není, jelikož to nepovažuji za podstatné. Navíc, jak jsem uvedla, byla vepsána pouze do dotazníků určeným nejmladším respondentům. Adolescenti se správným vyplněním, jak jsem předpokládala, problémy neměli. Celý můj výzkum probíhal bez komplikací nebo potíží. Pouze v jediném případě se vyskytlo nesmyslné vyplnění dotazníku (u jednotlivých otázek žák základní školy totožně ohodnotil všechny možnosti). Všechny ostatní dotazníky byly vyplněny správně a svědomitě. Tímto bych chtěla ještě jednou mnohokrát poděkovat všem respondentům za jejich čas.

36

2.3 Zpracování výsledků Respondenti odpovídali pomocí hodnotící škály s využitím pěti stupňů. Vyšší hodnota znamenala pokles zájmu o dané východisko, známkování tedy bylo na podobném principu jako ve škole. Pomocí aritmetického průměru jsem spočítala průměrné známky pro danou zájmovou oblast (s přesností na jedno desetinné místo) a chronologicky jsem je zapsala do tabulek (viz vždy sloupec „Průměrné známky – dívky“ a sloupec „Průměrné známky – chlapci“). Poté jsem z průměrných známek určila celkový průměr pro chlapce a pro dívky. Ze souhrnného průměru je patrné, která východiska zájmu jsou pro respondenty zajímavá. Pro větší přehlednost jsem celkové průměrné známky znázornila ještě v grafické podobě. Níže uvedené grafy jsem vytvořila převodem celkových průměrných známek na procenta. Nejlepší známku (1) jsem ukryla pod nejvyšší počet procent (100 %) a nejhorší známku (5) pod 0 %. Více procent tedy znamená větší zájem o určité východisko cestování. Procentuální vyjádření jsem zaokrouhlila na celá čísla. Pod grafy umístím zhodnocení dané skupiny dospívajících s odlišením mužského a ženského pohlaví a ke konci této podkapitoly se pokusím pubescenty a adolescenty celkově porovnat. Tento graf již nebude chlapce a dívky diferencovat, bude tedy obecnější a bude vytvořen pomocí zprůměrování celkových průměrných známek od chlapců a od dívek. Myslím, že pro vyhodnocení mého výzkumu je použití aritmetického průměru nejpříhodnější, proto ho několikrát na následujících stránkách využiji.

37

2.3.1 Pubescentní respondenti (13 - 15 let) Výsledné průměrné známky I. Východiska zájmu o cestování Kulturně-

Průměrné známky:

Průměrné známky:

dívky

chlapci

2,3; 1,8; 2,4; 1,6; 2,7;

2,7; 2,9; 2,6; 1,9; 2,5;

3,0; 2,6; 1,8; 4,0; 2,3

3,0; 1,9; 2,1; 2,4; 2,3

Orientace na

2,1; 2,7; 2,7; 2,7; 2,8;

4,0; 4,0; 3,5; 3,4; 4,1;

vzdělávání

4,0; 1,9; 2,0; 3,2; 3,2

2,7; 3,2; 2,2; 4,4; 3,6

2,2; 2,6; 2,1; 2,5; 3,0;

2,7; 2,7; 2,1; 2,4; 3,2;

3,3; 1,7; 1,2; 3,7; 2,7

2,3; 1,4; 1,3; 3,3; 3,0

Sportovní

2,5; 3,4; 2,8; 2,6; 3,0;

3,0; 3,8; 2,6; 2,0; 2,0;

orientace

3,4; 2,6; 4,1; 3,9; 3,2

2,5; 2,5; 2,4; 2,8; 2,9

3,3; 2,0; 1,1; 1,5; 2,2;

2,9; 2,7; 2,0; 2,9; 1,4;

2,1; 2,3; 2,2; 2,3; 3,3

2,0; 2,0; 2,7; 3,1; 4,1

2,4; 2,5; 2,6; 3,6; 3,0;

2,3; 2,6; 2,7; 3,7; 3,3;

2,5; 1,8; 3,0; 4,2; 4,2

2,8; 2,0; 3,7; 4,4; 4,2;

4,1; 4,2; 4,5; 4,6; 3,8;

2,1; 2,2; 2,0; 1,9; 1,8;

2,6; 3,7; 3,7; 4,6; 4,3

1,5; 2,1; 2,2; 1,7; 1,9

historické

Celkový

Celkový

průměr:

průměr:

dívky

chlapci

2,5

2,4

2,7

3,5

2,5

2,4

3,2

2,7

2,2

2,6

3,0

3,2

4,0

1,9

zaměření

Zaměření na dobrodružství a zážitky

Zaměření na odpočinek a relaxaci Orientace společenská a sociální Zaměření na elektronické hry

Tabulka č. 1: Výsledné průměrné známky I.

38

Graf č. 1: Procentuální zájem o východiska cestování − pubescenti

V grafickém znázornění východisek cestování je při diferenciaci pohlaví patrný největší rozdíl u elektronických her. Zatímco u hochů byl zájem o orientaci na počítačové a konzolové hry jednoznačný, u dívek tomu bylo přesně naopak. Chlapci téměř každé možnosti, která souvisela s těmito hrami, přiřadili nejlepší ohodnocení. Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky, nejhorší průměrná známka byla pro toto východisko u hochů 2,2 a celková 1,9. Jelikož děvčata tomuto motivu příliš neholdují, průměrné ohodnocení se vyšplhalo až na stupeň 4. Dívky v pubescentním věku nejvíce preferují odpočinkovou a relaxační dovolenou. Kupříkladu u otázky č. 3 („Jaká dovolená nebo zahraniční cesta by Vás zaujala?“) téměř všechny ohodnotily možnost „Lenošení na Maledivských plážích, které patří k nejkrásnějším na světě“ známkou 1. Chlapci svým hodnocením relaxačně-odpočinkový motiv cestování umístili na 4. místo, ihned za kulturně-historické zaměření a orientaci na dobrodružství a zážitky. S těmito východisky zájmu o cestování se děvčata také velmi ztotožňovala. Zájem o dobrodružství se dal ze strany pubescentů očekávat. V tomto období je náklonnost k nečekaným a novým zážitkům spolu s touhou poznat nepoznané a neprobádané typická. Avšak zaujetí pro poznávací zájezdy s kulturně-historickou náplní mne trochu ohromil.

39

Další překvapivý výsledek se objevil u otázky č. 7 („Která skupina turistických destinací je pro Vás nejlákavější?“). Převážná většina respondentů pozitivně ohodnotila možnost „Hollywood, Dubaj, Manhattan, Ženeva (Mzn. výbor Červeného kříže)“, která v sobě ukrývala společenskou a sociální orientaci. Spíše jsem předpokládala, že pro pubescenty budou více zajímavé destinace typu Egypt, Berlín (muzeum videoher), Kanárské ostrovy apod. Celkově však bylo společensko-sociální východisko hodnoceno oběma pohlavími neutrálně – spíše s nižším zájmem. O trochu lépe si v dotazníkovém šetření vedla orientace na sport a aktivní trávení volného času; alespoň v případě chlapců. U děvčat je tato pohnutka k cestování až na předposledním místě. Nejhůře chlapci hodnotili možnosti související se vzděláním a studiem. Dívky však cestování se zaměřením na vzdělávání příliš nezavrhovaly. Dokonce v otázce č. 9 („Které zájmové kluby / organizace / kurzy byste navštěvovali?“) překvapivě některé dívky zaujala odpověď „Konverzace s rodilým mluvčím“, což mi přijde v tomto věku vcelku zajímavé.

40

2.3.2 Adolescentní respondenti (16 – 19 let) Výsledné průměrné známky II. Východiska zájmu o cestování Kulturně-

Průměrné známky:

Průměrné známky:

dívky

chlapci

3,0; 2,5; 2,6; 1,4; 3,5;

3,5; 3,5; 2,6; 2,2; 2,8;

3,0; 2,1; 2,1; 4,3; 1,3

2,5; 3,6; 2,8; 2,6; 1,3

Orientace na

2,8; 2,9; 3,4; 2,9; 2,9;

3,2; 3,3; 3,3; 2,8; 2,8;

vzdělávání

3,8; 3,1; 2,2; 1,8; 3,9

4,1; 3,8; 1,8; 4,5; 4,0

3,2; 2,2; 2,6; 3,1; 2,5;

3,6; 3,0; 2,8; 2,1; 3,2;

2,6; 2,3; 1,2; 3,1; 2,1

3,3; 2,2; 1,8; 2,8; 2,3

Sportovní

3,6; 4,6; 3,0; 3,2; 3,3;

1,8; 1,6; 1,7; 2,2; 1,6;

orientace

3,0; 3,0; 4,3; 3,4; 3,4

2,9; 1,6; 2,0; 1,9; 2,0

2,7; 1,6; 1,1; 1,5; 2,0;

3,6; 2,8; 2,5; 2,5; 2,5;

1,4; 1,1; 1,7; 1,4; 2,0

3,2; 2,3; 3,0; 3,5; 3,3

1,7; 2,9; 2,4; 3,6; 2,7;

2,1; 2,3; 2,0; 4,3; 3,3;

1,8; 2,1; 2,5; 3,3; 3,2

2,2; 2,6; 2,9; 3,5; 3,4

3,4; 4,6; 4,7; 4,8; 4,2;

2,0; 4,3; 3,2; 4,5; 3,2;

3,5; 4,2; 4,9; 4,8; 4,7

1,8; 3,2; 3,6; 2,3; 2,5

historické

Celkový

Celkový

průměr:

průměr:

dívky

chlapci

2,6

2,7

3,0

3,4

2,5

3,4

3,5

1,9

1,7

2,9

2,6

2,9

4,4

3,1

zaměření

Zaměření na dobrodružství a zážitky

Zaměření na odpočinek a relaxaci Orientace společenská a sociální Zaměření na elektronické hry

Tabulka č. 2: Výsledné průměrné známky II.

41

Graf č. 2: Procentuální zájem o východiska cestování − adolescenti ml.

Změny východisek zájmu o cestování nejsou u adolescentů ve věku 16 až 19 let z hlediska předcházejícího vývojového období nijak zvláště výrazné, avšak přesto lze vypozorovat jisté odlišnosti. Jak je z tabulky a grafu patrné i u dívek v tomto věku stále převládá zaměření na odpočinek a relaxaci, a to dokonce více než tomu bylo u pubescentů. Také pro starší dívky je „Lenošení na Maledivských plážích, které patří k nejkrásnějším na světě“ velmi atraktivní dovolenou. U tohoto motivu můžeme pozorovat velmi vysoký procentuální výsledek, který dosahuje bezmála 90% hranice. Hodnocení

kulturně-historického

a dobrodružně-zážitkového

východiska se s

hodnocením mladších žákyň téměř shoduje, překvapivě ale trochu pokleslo. Zájem o tato východiska je přesto však nadpoloviční, což je dle mého názoru uspokojivý výsledek. Zajímavý je vzestup zájmu o společenskou a sociální orientaci, která se ocitla na stejné příčce jako poznávací zájezdy, tedy cestování s kulturně-historickým motivem. Dívky v tomto věku téměř vůbec nepreferují zaměření na elektronické hry a na sportování. Dokazuje to například otázka č. 8 („Co byste si z dovolené chtěli přivézt?“), pouze 2 dívky ohodnotily možnost „Novou hru na PC, která se v ČR ještě neprodává“ známkou 4, všechny ostatní oznámkovaly tuto alternativu nejvyšším, tedy nejhorším, stupněm. 42

Chlapci, adolescenti, projevili menší zájem o dobrodružně-zážitkovou dovolenou a především o počítačové a konzolové hry, přesto je ještě příliš nezatracují. Tímto bych chtěla upozornit na skutečnost uvedenou v teoretické části (viz „1.1.2 Adolescence, Počítačové hry jako fenomén období adolescence“), kde píši o elektronických hrách především v souvislosti s adolescenty. Moje dotazníkové šetření poukazuje spíše na pubescenty jako na primární hráče. Přestože někteří zálibu v elektronických hrách mají, není již tak markantní jako u předcházející věkové skupiny. Nyní bych tedy uvedené informace v teoretické části, které jsem čerpala z publikace p. Smékala a p. Macka, přesunula spíše do podkapitoly „1.1.1 Pubescenti“. Zde by to dle mého názoru bylo příhodnější. Hodnota dalšího zkoumaného motivu, kulturně-historického, se také snížila. Nicméně tato zájmová orientace získala lepší hodnocení nežli výše uvedené elektronické hry. Stejně jako u dívek je procentuální zájem o zájezdy za kulturou a historií nadpoloviční. Jako silný motiv cestování považují sportovní události, tréninky a aktivní trávení volného času. Sportovně zaměřené dovolené a zájezdy jednoznačně v dotaznících preferovali; 79% zájem o toto zaměření to jasně dokazuje. U tohoto východiska zájmu je největší propast mezi chlapci a dívkami, což je vcelku pochopitelné vzhledem k vysoké oblibě relaxačně-odpočinkových dovolených ze strany děvčat. Obě pohlaví vyjádřila silnější zájem o cestování z hlediska společenského a sociálního zaměření. Zájem o vzdělání se velmi nepatrně u chlapců zvýšil, kdežto u dívek naopak snížil.

43

2.3.3 Adolescentní respondenti (20 – 23 let) Výsledné průměrné známky III. S výše uvedenými vyhodnocenými daty mi pomohl internetový server www.vyplnto.cz. Výslednou tabulku se známkami a grafické znázornění jsem již zpracovala sama. Východiska zájmu o cestování Kulturně-

Průměrné známky:

Průměrné známky:

dívky

chlapci

2,9; 1,4; 1,6; 1,1; 2,9;

3,2; 1,9; 1,3; 1,4; 3,0;

2,3; 1,7, 1,6; 3,8; 1,5

3,1; 1,5; 2,2; 2,4; 1,8

Orientace na

2,6; 2,2; 2,4; 1,8; 2,8;

2,4; 2,5; 3,0; 2,1; 3,2;

vzdělávání

2,5; 1,9; 1,3; 1,5; 2,3

2,3; 2,7; 1,6; 2,5; 3,1

2,3; 2,2; 2,3; 3,2; 2,7;

2,9; 2,5; 2,1; 2,3; 2,2;

2,1; 1,6; 1,1; 2,7; 2,2

2,8; 1,4; 1,1; 2,9; 2,8

Sportovní

3,9; 4,4; 2,6; 2,8; 3,3;

3,9; 3,8; 2,8; 2,3; 2,4;

orientace

3,7; 2,7; 3,8; 4,1; 3,9

3,0; 1,9; 2,9; 3,1; 2,7

4,0; 1,6; 1,6; 1,7; 2,0;

4,2; 2,6; 2,4; 2,7; 2,3;

1,8; 1,7; 1,8; 2,2; 3,2

2,7; 2,2; 1,9; 3,2; 4,3

1,9; 2,6; 2,5; 4,1; 2,9;

2,0; 2,3; 2,5; 4,2; 3,3;

2,5; 2,1; 2,6; 4,0; 3,2

2,7; 2,4; 2,5; 4,3; 4,0

3,5; 4,7; 4,8; 4,9; 4,6;

3,2; 4,8; 4,5; 4,6; 3,7;

3,2; 4,3; 4,9; 4,8, 4,9

3,3; 4,4; 4,7; 4,4; 4,4

historické

Celkový

Celkový

průměr:

průměr:

dívky

chlapci

2,1

2,2

2,1

2,5

2,2

2,3

3,5

2,9

2,2

2,9

2,8

3,0

4,5

4,2

zaměření

Zaměření na dobrodružství a zážitky

Zaměření na odpočinek a relaxaci Orientace společenská a sociální Zaměření na elektronické hry

Tabulka č. 3: Výsledné průměrné známky III.

44

Graf č. 3: Procentuální zájem o východiska cestování − adolescenti st.

U dívek z Vysoké školy polytechnické je patrný nárůst zájmu o kulturně historické zaměření o 13 % oproti studentkám ze střední školy. Tento trend můžeme pozorovat i u chlapců. Obě pohlaví začala v tomto věku více preferovat cestování za účelem vzdělání a získávání nových informací. Toto východisko se u děvčat zvýšilo dokonce o 21 %. Za silný motiv cestování považují starší adolescenti i dobrodružně-zážitkovou dovolenou. Hodnocení sportovního zaměření se u dívek nezměnilo, u chlapců se však rapidně snížilo. Studentky v tomto věku relaxační a odpočinkovou dovolenou již tolik neupřednostňují, přesto se nyní drží na stejné příčce jako zážitky a dobrodružství. Studenti z VŠPJ toto východisko hodnotí stejně jako studenti ze SŠ. Zájem o společenskou a sociální orientaci u těchto adolescentů slabě poklesl. Starší chlapci mnohem méně preferují cestování se zaměřením na počítačové a konzolové hry. Studenti z 2. a 3. ročníku SŠ tento motiv hodnotili ještě vcelku pozitivně, nicméně u chlapců z vysoké školy se hodnocení snížilo o polovinu. U něžného pohlaví je znát vcelku bezvýznamný nárůst. Dívky dokonce v některých možnostech souvisejícími s elektronickými hrami projevily větší zájem o cestování za tímto účelem než chlapci.

45

2.3.4 Komparace jednotlivých skupin dospívajících

Graf č. 4: Komparace skupin

Kulturně-historické zaměření je nejvíce přitažlivým východiskem zájmu o cestování pro nejstarší respondenty mého výzkumu. Jak je z grafu zřejmé, průměrně to platí pro 70 % adolescentů. Překvapivě i pubescenti tento motiv ohodnotili velmi kladně. Zájem cestovat za kulturou a historií se objevil i u studentů ze středoškolských řad. Cestování za účelem vzdělávání opět nejvíce preferují studenti vysoké školy. Nejmenší zájem o toto východisko cestování mají mladí adolescenti. Na pomyslné druhé příčce se u vysokoškolských adolescentů a pubescentů umístila dobrodružně-zážitková dovolená. Toto východisko u nich přesáhlo hodnocení 60 %. Mladší adolescenty velmi láká aktivní trávení volného času a to především chlapce. Činnosti související se sportem naopak nejsou příliš atraktivní pro jejich starší kolegy. Nejlákavější pohnutkou cestování se pro pubescenty a adolescenty ve věku 16 – 19 let stala dovolená s námětem relaxačně-odpočinkovým. Vysoké ohodnocení je dáno velikým zájmem dívek o toto východisko. Zájem orientaci společensko-sociální se u všech třech skupin pohybuje kolem 50 %. Za nejslabší motiv cestování považují studenti z VŠPJ a z Obchodní akademie počítačové a konzolové hry. Přestože elektronické hry u chlapců v pubertě bezkonkurenčně vyhrály, průměrně se jejich zájem pohybuje lehce nad 50 procenty. 46

2.4 Shrnutí a interpretace výsledků V následujících řádcích se pokusím shrnout postřehy z mého dotazníkového šetření a zakomponovat je do možných zájezdů a dovolených. Také se vrátím k hypotézám, které v některých případech vyvrátím a v jiných naopak potvrdím. Nejdříve se budu snažit rozeprat výsledky chlapců v pubertě a adolescenci a poté se obrátím k dívkám. Chlapci v pubescenci nejvíce preferují cestování s tématikou elektronických her a dobrodružstvím. Především možnosti související s počítačovými a konzolovými hrami sklidily u těchto respondentů značný úspěch a to téměř v 80 %. Tím se mi potvrdila moje hypotéza, protože u dospívajících chlapců v tomto věku lze předpokládat, že čas strávený u počítače není zanedbatelný. Z toho můžeme odvodit, že tábory zaměřené na elektronické hry či zájezdy na různé veletrhy PC her a do muzeí videoher by byly velmi oblíbené, minimálně pro pubescenty. Výzkum mi také potvrdil, že východiska zájmu o cestování související se vzděláním a studiem nejsou ještě v tomto věku příliš populární. V rané adolescenci zaujímají sportovní aktivity důležité místo v životě, je proto pochopitelné, že se staly nejsilnějším motivem cestování pro chlapce na střední škole. Obsahem zájezdů může být doprava na významné sportovní zápasy, do horských středisek nebo do krajin s nejproslulejšími cyklostezkami. Také zde postupně nabývá na intenzitě zájem o kulturu a historii, který se plně projevil u studentů vysoké školy. Domnívám se, že poznávací výlety a zájezdy jsou celkově oblíbené, člověk ale většinou přijde na chuť kouzlu památek až v pozdějším věku. Nejstarší respondenti navíc studují obor cestovní ruch, takže jejich pozitivní hodnocení tohoto východiska jsem očekávala. Hoši z VŠPJ se již nebrání cestování za účelem vzdělávání a studia na rozdíl od předcházejících dvou skupin, což je vcelku logické. Zvláštní by bylo jít studovat vysokou školu a nemít zájem o studium. Pro tyto studenty mohou být zajímavé studijní pobyty nebo výměnné programy s možností získat nové informace, kontakty, větší jazykovou vybavenost apod. Jestliže středoškoláci měli ještě téměř 50% zájem o elektronické hry, vysokoškoláci již nemají téměř žádný. Studenti jsou nakloněni realistickému pohledu, zajímají je tedy dobrodružství a zážitky, které mohou zažít na vlastní kůži. Pubescenti sice preferují převážně dobrodružství, které zažijí při hraní počítačových her, ale podle odpovědí je zřejmé, že i je lákají takové destinace typu Amazonie, Keňa a Zambie. 47

Dívky ve věku 13 – 19 let projevily největší zájem o orientaci na relaxaci a odpočinek. Ideální dovolenou si představují v teplých krajinách u moře popřípadě se zaměřením na wellness služby. Jak již jsem uvedla výše, „Lenošení na Maledivských plážích, které patří k nejkrásnějším na světě“ se v dotazníku stalo velmi populární. Pozitivně dívky ze základní a střední školy shodně také hodnotily dobrodružně-zážitkové a kulturněhistorické zaměření. Zájem o relaxaci a odpočinek jsem očekávala u středoškolaček a dobrodružně-zážitkové východisko u žaček ze základní školy. Trochu mě překvapil jejich zájem o cestování za kulturou a historií. U dívek z vysoké školy je patrná podobná zájmová orientace jako u chlapců v tomto věku. Jak jsem předpokládala, dospívající studentky nejvíce zaujaly kulturně-historické zájezdy a zaměření na vzdělávání. Druhé místo obsadilo východisko dobrodružnězážitkové spolu s orientací na relaxaci a odpočinek. Špatně jsem se domnívala, že poslední zmíněné východisko zájmu již v tomto věku nebude tolik oblíbené. Zmýlila jsem se i v orientaci na společnost, která se v žebříčku pohybuje spíše uprostřed nežli na vrchu. Minimální zájem mají děvčata všech třech věkových kategorií o elektronické hry. Tento výsledek však není příliš překvapující. Žákyně a studentky mají také nízký zájem o aktivní trávení volného času.

48

Závěr V přední části bakalářské práce jsem čerpala z knižních publikací, podle mého názoru významných, českých psychologů. Snažila jsem se nastínit základní informace o dospívání, zájmech a cestování v teoretické rovině. V části praktické jsem se soustředila na dotazník pro dospívající mládež a vyhodnocení výsledků. Dotazník jsem koncipovala tak, abych z něj mohla vyvodit, které zájmové oblasti související s cestováním jsou pro mladé lidi nejpřitažlivější. První skupinou respondentů se stali pubescenti ze Základní školy Bohuslava Reynka. Chlapce z 8. a 9. třídy jednoznačně nejvíce přitahovaly zájezdy s tématikou počítačových her. Při zprůměrování výsledků mi vyšel 79% zájem o toto východisko, což bylo druhé nejlepší ohodnocení v celém výzkumu při diferenciaci pohlaví a věkové skupiny. Z tohoto vysokého výsledku usuzuji, že různé letní tábory se zaměřením na elektronické hry či zájezdy na veletrhy počítačových her by byly dospívajícími chlapci ve věku 13 až 15 let velmi oblíbené. Jak již jsem ve své práci psala, lze dlouze polemizovat nad tím, zda toto východisko zájmu o cestování je pro dospívající mládež vhodné či nikoliv. To už se však příliš nevztahuje k tématu mé práce, ale zajisté by se tato skutečnost mohla stát podnětem pro téma na jinou závěrečnou práci. Osobně si myslím, že není v pořádku, pokud pubescenti dávají přednost počítačům a herním konzolím před „reálným“ dobrodružstvím. Zájem chlapců o dobrodružně-zážitkové zaměření se však také objevil, překvapivě spolu s motivem kulturně-historickým. Jak jsem předpokládala, nejméně populární se stala orientace související se vzděláním a studiem. Pro adolescentní chlapce ze středoškolských řad je nejlákavější cestování se sportovní tématikou a aktivní trávení volného času. Do zahraničí by se vydali shlédnout důležitý zápas nebo závod, ale nepohrdli by také cyklistikou, lyžováním, potápěním apod. Postupně u nich začínáme pozorovat zvyšující se zájem o poznávací zájezdy, tedy o kulturně-historické východisko, které se plně projeví u vysokoškolských studentů. Nejstarší respondenty mého výzkumu navíc zaujalo cestování s orientací na vzdělávání, což se dalo předpokládat z důvodu nynějšího studia vysoké školy. U adolescentů je znatelný poznenáhlý pokles zájmu o počítačové a konzolové hry; u vysokoškoláků je již minimální.

49

Dívky ze základní a střední školy projevily největší náklonnost k dovoleným se zaměřením na relaxaci a odpočinek. Ideální dovolenou spatřují v pobytových zájezdech u moře, či v lázeňských a wellness zařízeních. Místo druhé obsadil kulturně-historický a dobrodružně-zážitkový motiv cestování. Absolutní nezájem mají o elektronické hry. Je vcelku zajímavé, že respondentky ve věku 16 – 19 let mají menší zájem o vzdělávací, sportovní a kulturně-historické východisko cestování než jejich mladší kolegyně ze základní školy. U středoškolaček se objevilo nejlepší ohodnocení v celém výzkumu. Výše uvedené relaxačně-odpočinkové zaměření získalo v celkovém průměru 88 %. Větší zájem také mají o oblast společensko-sociální, která souvisí s cestováním za účelem získání nových kontaktů, s cestováním za příbuznými či za vrstevníky a přáteli. Studentky z Vysoké školy polytechnické inklinují k orientaci na vzdělávání. Především je pak zaujalo cestování za poznáním, kulturou a historií. Také ony nespatřují v počítačích a konzolových hrách zálibu natož účel cestování. Podle mého názoru jsem vytyčeného cíle dosáhla – podařilo se mi zjistit, jakým způsobem

se

mění

východiska

zájmu

u

cestování

v průběhu

dospívání.

Z výzkumu je zřetelně vidět, že pubescenti a adolescenti, a také dívky a chlapci, mají různé představy o cestování, dovolených a výletech. Doufám, že výsledky mého výzkumného šetření pomohou tvůrcům zájezdů s volbou vhodné náplně cest. Jsem si vědoma, že praktická část by mohla být propracovanější a detailnější s použitím většího počtu východisek zájmu o cestování. Do dotazníkového šetření by se dalo zahrnout cestování z náboženských, gastronomických či politických důvodů, incentivní a kongresová turistika, zájezdy na odborné výstavy a do loveckých revírů a mnoho dalšího. Domnívám se však, že by dotazník byl moc obsáhlý a řada respondentů by jej vyplňovala s nevolí. Navíc je zřejmé, že výše uvedená nezařazená východiska nejsou příliš populární pro dospívající v pubescenci a adolescenci. V dotazníku jsem se tedy snažila postihnout zájmové oblasti, které jsem pokládala za nejpoutavější pro dané věkové skupiny.

50

Seznam použité literatury Knižní tituly ČAČKA, Otto. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Dotisk 1. vyd. Brno: Doplněk, 2009. 387 s. ISBN 80-7239-060-0 ČAČKA, Otto. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. 3. vyd. Brno: Doplněk, 2002. 384 s. ISBN 80-7239-107-0 LENGMEIER, Josef. KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9 MACEK, Petr. Adolescence. 2. upr. vyd. Praha: Portál, 2003. 144 s. ISBN 80-7178-747-7 NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. 336 s. ISBN 80-200-0628-1 ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 2. upr. vyd. Praha:Portál, 2004. 392 s. ISBN 80-7178-829-5 ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: Obor v pohybu. 5. rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 200 s. ISBN 978-802-4711-744. SMÉKAL, Vladimír. MACEK, Petr. Utváření a vývoj osobnosti: Psychologické, sociální a pedagogické aspekty. 1. vyd. Brno: Barrister and Principal, 2002. 264 s. ISBN 80-85947-83-8 ŠÍPEK, Jiří. Úvod do geopsychologie. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2001. 163 s. ISBN 80-85866-70-6 ŠNÝDROVÁ, Ivana. Psychodiagnostika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 144 s. ISBN 987-80-247-2165-1

Elektronické zdroje DEMČÁK, Marek. Moje průzkumy. Vyplňto [online]. 20.3.2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: www.vyplnto.cz

51

Seznam ilustrací a tabulek Seznam grafů Graf č. 1: Procentuální zájem o východiska cestování – pubescenti …………...…….. 39 Graf č. 2: Procentuální zájem o východiska cestování – adolescenti ml. …………….. 42 Graf č. 3: Procentuální zájem o východiska cestování – adolescenti st. ……………... 45 Graf č. 4: Komparace skupin …………………………………………………………. 46 Všechny výše uvedené grafy jsou prací autora BP.

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Výsledné průměrné známky I. …………………………………………. 38 Tabulka č. 2: Výsledné průměrné známky II. ………………………………………... 41 Tabulka č. 3: Výsledné průměrné známky III. ……………………………………….. 44 Zdroj vyhodnocených dat: DEMČÁK, Marek. Moje průzkumy. Vyplňto [online]. 20.3.2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: www.vyplnto.cz V případě neuvedeného zdroje je tabulka prací autora BP.

52