8.ledna 2015
Jolana Slabá
Změny týkající se daňové oblasti účinné od 1.1.2015 Daň silniční: 1. Došlo k pouze kosmetickým změnám, kdy se napravily legislativní chyby novely 344/2013 Sb. odstraněním číselného odkazu. Daň z přidané hodnoty 1. pro účely správy DPH se zavádí zvláštní režim jednoho správního místa.1 Zvláštní režim se týká elektronicky poskytovaných služeb, telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání poskytovaných osobám nepovinným k dani. Nově se místo plnění přesouvá do místa příjemce služby. Místně příslušným Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Telekomunikační službou se rozumí služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků, zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictvím kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémů, včetně příslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím, službou rozhlasového a televizního vysílání služba sestávající ze zvukového nebo audiovizuálního obsahu, jako jsou rozhlasové nebo televizní pořady pro simultánní poslech nebo sledování na základě programové skladby poskytované veřejnosti prostřednictvím komunikačních sítí poskytovatelem mediálních služeb pod jeho redakční odpovědností, elektronicky poskytovanou službou služba poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě nebo elektronické sítě, s výjimkou pouze samotné komunikace prostřednictvím elektronické adresy, a to zejména hostitelství internetových stránek, poskytnutí programového vybavení a jeho aktualizace, poskytnutí obrázků, textů nebo informací anebo zpřístupňování databází, poskytnutí hudby, filmů nebo her, poskytnutí politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých nebo zábavních pořadů nebo událostí, s výjimkou programů, které jsou službou rozhlasového a televizního vysílání, nebo poskytnutí služby výuky na dálku. 2. zavádí se druhá snížená sazba daně ve výši 10%2 platná pro vybrané druhy zboží uvedené v příloze č.3a * počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti, definováno v příloze *léky atp. blíže vyjmenované a definované v příloze *tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované kromě těch, kde reklama přesahuje 50 % plochy. V Příloze je definováno, co se rozumí tištěnou knihou a obrázkovou knihou pro děti. *některé mlýnské výrobky a směsi z nich *slad, škroby, pšeničný lepek a směsi těchto výrobků *upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku. Příloha č.3 je doplněna o informaci o výjimkách uvedených v příloze č.3a. 3. došlo k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti a jeho koncepční změny– přenesení daňové povinnosti se nově člení na trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti a na dočasné přenesení daňové povinnosti. Dočasné přenesení daňové povinnosti má dvě nová zmocňovací ustanovení : §92f s §92g. Při dodání vybraného zboží nebo při poskytnutí služeb uvedených v nové příloze č.6, body 1-9 použije plátce režim přenesení daňové povinnosti za podmínky pokud tak vláda stanoví nařízením, v §92g je zavedení mechanismu rychlé reakce zmocňovacím ustanovením, kdy nejdéle na 9 měsíců může vláda nařízením stanovit přechodný režim přenesení daňové
8.ledna 2015
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
Jolana Slabá
povinnosti pro vybrané případy zboží a služeb. Jedná se o vybrané druhy zboží nebo poskytnutí služby, u kterých bylo rozhodnutím Rady České republice povoleno uplatňovat zvláštní opatření. Viz také příloha č.6 zákona o DPH bod 10. Rozšířením režimu přenesení daňové povinnosti dochází ke změně ve struktuře členění celého zákona o DPH. Režim přenesení daňové povinnosti, který dosud spadal do hlavy III. Zvláštní režimy je nově v Hlavě IV.Režim přenesení daňové povinnosti. Nová je Hlava V.Správa daně v tuzemsku (dříve Hlava IV.) Bylo zrušeno plánované „snížení výše obratu pro povinnou registraci plátce na 750 tis.Kč. K tomu došlo v souvislosti se zrušením realizace projektu jednoho inkasního místa. První snížená sazba daně (15%) uplatní také u stavebních a montážních prací provedených u oprav a rekonstrukcí stavby, která je zřízena na pozemku tvořícím funkční celek s touto stavbou bytového nebo rodinného domu nebo stavby pro sociální bydlení (dříve příslušenství). Z důvodové zprávy vyplývá, že funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí tvoří pozemek, na kterém je zřízena stavba pevně spojená se zemí, a tento pozemek slouží k provozu této stavby, plnění její funkce, nebo je s ní využíván. S funkčním celkem se setkáváme také u daně z nemovitých věcí a jeho chápání je obdobné (Např.§4 odst.1 písm.d Z.č.338/1992 Sb.). Nově se se vymezuje obytný prostor pro sociální bydlení (§ 48odst. 6). Při definici bytu pro sociální bydlení se limitující plochou 120 m2 se namísto celkové podlahové plochy myslí obytný prostor, jehož podlahová plocha nepřesahuje 120 m2. Rozdíl je ve vnímání plochy pod obvodovými stěnami bytu. Nově se tedy do podlahové plochy bytu (obytného prostoru) započítává i podlahová plocha, která je zastavěna vnitřními stěnami. Podle dosavadní právní úpravy se podlahová plocha místností a prostorů pro účely DPH posuzovala podle jejich vnitřní nášlapné plochy mezi lícními konstrukcemi stěn. Dále se nově do výpočtu 120 m2 podlahové plochy nezahrnuje podlahová plocha místnosti užívané spolu s obytným prostorem (komora,sklep). U těchto místností se však uplatní stejná sazba daně jako u obytného prostoru, byť se do 120 m2 nezapočítávají . Příslušenství staveb pro sociální bydlení zřízené na pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pro sociální bydlení se pro účely sazby daně považují také za stavbu pro sociální bydlení. Nový §49 upravuje sazbu daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení a zpřesňuje uplatnění první snížené sazby při dodání pozemku, jehož součástí jsou jenom stavby pro sociální bydlení a u dodání práva stavby, jehož součástí je stavba pro sociální bydlení. s účinností od 1.1.2016 pravděpodobně dojde k zavedení kontrolního hlášení. Bude se jednat o §101c - § 101i zákona o DPH, které v zákoně zatím nejsou. Kontrolní hlášení bude obdobou souhrnného hlášení. Ve své podstatě to bude povinnost k pravidelnému zasílání obdoby záznamní povinnosti daňového přiznání(tzv.daňové doloženosti) na finanční úřad. Z pochopitelných důvodů se zasílání kontrolních hlášení plánuje elektronickým způsobem. s účinností od 1.1.2016 se proto v souvislosti s uvedeným změnami uložení povinnosti k elektronické komunikaci se správcem daně rozšíří i na takové subjekty, které z ní byly dosud vyjmuty, to znamená povinnost se rozšíří i na fyzické osoby s obratem nižším 6 mil.Kč. s účinností od 1.1.2016 a v souvislosti s aplikací kontrolního hlášení budou zrušeny výpisy z evidence pro účely DPH při použití režimu přenesení daňové povinnosti aby nedocházelo k podávání duplicitních informací.
8.ledna 2015
12.
13.
14.
Jolana Slabá
s účinností od 1.1.2016 se režim přenesení daňové povinnosti přímo rozšíří na případy, kdy se plátce rozhodne využít možnost podle § 56 odst. 5 zákona o DPH a při dodání nemovité věci jinému plátci se uplatňuje daň. s účinností od 1.1.2016 se do § 56 dostane přesnější definice stavebního pozemku. Upřesňuje se, kdy je dodání pozemku vždy osvobozeno od daně a zavádí se možnost uplatnit u dodání tohoto pozemku daň (§ 56). s účinností od 1.1.2016 se současně upřesňuje vymezení krátkodobého nájmu (§ 56a).
Daň z příjmů právnických osob 1. Zpřesňuje se definice poskytovatele zdravotních služeb na poskytovatele zdravotních služeb s oprávněním k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby. Tito poplatníci jsou v režimu tzv.širokého základu daně, kdy zdanění podléhají všechny jejich příjmy. Zároveň se jedná o ty poplatníky, kteří mohou ve svém daňovém přiznání uplatnit paušál na auta a daňovou ztrátu. Toto lze využít už pro zdaňovací období roku 2014. 2. U veřejně prospěšného poplatníka, se hodnotou 1 Kč ocení předmět kulturní památky, muzejní povahy a předmět kulturní hodnoty, pokud byl nabyt bezúplatně. Je to zjednodušený postup pro oceňování u bezúplatně nabytého majetku, který nezaloží žádné zvýšení jejich výdajů, dále není vyžadováno jeho ocenění podle zákona pro oceňování majetku. 3. Od daně z příjmů se osvobozuje příjem v podobě majetkového prospěchu, pokud majetkový prospěch od téže osoby v úhrnu nepřesáhne 100 000,-Kč u vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose. 4. Osvobozuje se příjem z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění. 5. Nově se upravuje zdanění příjmů z rozpouštění rezervního fondu. Před samotným rozpuštením rezervního fondu je třeba testovat, jakým způsobem a z jakého zdroje byl rezervní fond vytvořen. Příjem z rozpouštěného rezervního fondu bude buď podléhat osvobození nebo se zdaní srážkovou daní 15% a to nejvýše do částky jejímž zdrojem byl zisk společnosti. U části rezervního fondu tvořeného vkladem při založení společnosti se před zdaněním uplatní nabývací cena vkladu, je-li prokázána. 6. Od roku 2014 umožňuje zákon o obchodních korporacích výplatu záloh na podíly na zisku3. Záloha se daní stejným způsobem jako podíl na zisku. V případě vrácení části nebo celé zálohy na podíl na zisku4 se oprava provede prostřednictvím dodatečného vyúčtování srážkové daně. 7. U veřejně prospěšných poplatníků se při přechodu z vedení účetnictví na jednoduché účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. U těchto poplatníků se při přechodu z jednoduchého účetnictví na vedení účetnictví postupuje přiměřeně podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu. 8. Základ daně se nově zvýší o příjem daru, pokud se nejedná o dar osvobozený nebo o účelově poskytnutý na pořízení hmotného majetku nebo technického zhodnocení. 9. O hodnotu takového daru lze následně základ daně snížit za podmínky, že byl použit na dosažení, zajištění a udržení příjmů podléhajících dani. 10. Základ daně lze snížit o hodnotu daru účelově poskytnutého na pořízení technického zhodnocení nebo hmotného majetku, za podmínky, že o tomto daru bylo účtováno ve výnosech. 11. O hodnotu takového daru se sníží vstupní cena hmotného majetku. 12. Hmotný majetek nabytý darováním jehož nabytí neovlivnilo základ daně je vyloučen z odpisování. Podobně se hodnota darovaného majetku ani jeho účetní odpisy neuznávají jako daňově uznatelné výdaje (náklady). Do daňově uznatelných nákladů
8.ledna 2015
13.
14.
15.
16.
Jolana Slabá
by je bylo možné zahrnout pouze za podmínky, že příjem z daru ovlivnil základ daně kladným způsobem. Nově je výslovně upravena možnost uplatnit daň z nabytí nemovitých věcí v daňových nákladech. Ovšem v případě zahrnutí nemovitosti do hmotného majetku se daň z nabytí nemovitých věcí stane součástí vstupní ceny majetku a do daňových nákladů se dostane formou odpisů. Dochází ke změně pravidel při uplatňování finančního leasingu v daňových nákladech. Minimální doba finančního leasingu je minimální doba odpisování hmotného majetku v okamžiku uzavření smlouvy. U hmotného majetku odpisových skupin 2 -6 se tato doba zkracuje o šest měsíců. Do 31.12.2014 to bylo možné jen u majetku zařazeného do 2.a do 3.odpisové skupiny. Nové pravidlo lze aplikovat už na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu přenechán uživateli ve stavu způsobilém obvyklému užívání už v období od 1.1. do 31.12.2014. Nově je v daňově uznatelných nákladech možné uplatnit výdaje v podobě výdajů na provoz vlastního zařízení péče o dítě předškolního věku nebo příspěvek na provoz zařízení péče o děti předškolního věku zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců. Odčitatelné položky a nezdanitelné části základu daně lze v dodatečném daňovém přiznání uplatnit bez dalšího omezení. Ustanovení omezující uplatnění odčitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně v dodatečném daňovém přiznání vyšším základem daně z daňového zákona bylo zcela vypuštěno. Při výpočtu penále se ovšem nově vychází z fiktivní částky daně, stanovené dodatečně bez uplatnění odčitatelných položek podle §34.
Zákon o rezervách k dani z příjmů 1. sjednocuje znění § 8 a § 8a ve vztahu k pohledávkám za spojenými osobami tak, aby v obou ustanoveních byl rozhodující okamžik vzniku pohledávky. Opravné položky tak nelze mimo jiné tvořit k pohledávkám vzniklým mezi spojenými osobami5. Bude aplikováno pouze na pohledávky splatné od dne 1.1.2015.6 Úpravou se zpřesňuje postup při tvorbě opravných položek k pohledávkám, kdy jedna ze spojených osob nakoupí pohledávky druhé. 2. období, po jehož uplynutí lze tvořit opravné položky k nepromlčeným pohledávkám ve výši 100 %, se zkracuje na 30 měsíců7. Lze aplikovat na pohledávky splatné od dne 1.1.2014.8 Dosavadní hranice 36 měsíců se kryla s okamžikem, kdy se pohledávka stává promlčenou a tudíž k ní nelze odpisy tvořit. Správa daně obecně, změny v daňovém řádu: 1. S účinností od 1. ledna 2015 se doplňuje, že se nelze odvolat proti změně místní příslušnosti z rozhodnutí správce daně ( nelze uplatnit opravné prostředky ). 2. Ve věci procesní způsobilosti platí, že v případě, kdy za společnost jednají členové vícečlenného statutárního orgánu společně, před správcem daně jedná jménem společnosti kterýkoliv člen tohoto statutárního orgánu. 3. S účinností od 1. ledna 2015 platí, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání přihlášky k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádného daňového přiznání a dodatečného daňového přiznání, hlášení a vyúčtování, učinit pouze elektronicky - datovou zprávou., podání může být učiněno buď datovou schránkou, prostřednictvím elektronické brány finanční správy – tzv.EPO
8.ledna 2015
4.
5.
6.
7.
8.
1
Jolana Slabá
Pokud vada podání spočívá pouze v tom, že podání bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být podáno elektronicky, hledí se na něj jako na podání bez vady. Pakliže je takové podání učiněno „neelektronicky“ a správce daně to umožní, hledí se na něj jako na bezvadné. Za takové podání je nově uložena pokuta 2000,-kč,. Kromě této pokuty může správce daně uložit pokutu až 50 000,-Kč, pokud nesplněním povinnosti podání v elektronické formě subjekt závažně stěžuje správu daní. To platí jen pro ta podání, u nichž to správce daně předem zveřejní na internetu. Ostatní podání budou vyhodnocena jako vadná. Nově lze požádat o převedení přeplatku na jedné dani na úhradu zálohy jiné daně. Např. má-li daňový subjekt přeplatek na DPH, může svého správce daně požádat o převedení tohoto přeplatku na úhradu daně ze závislé činnosti. Dnem uhrazení zálohy je v tomto případě den, kdy byla žádost doručena správci daně. Vedle pokuty za opožděné tvrzení daně, je nově ustanovena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, její výše může být až 500 000,-Kč. Nesplněním povinnosti nepeněžité povahy se například rozumí nesplnění registrační nebo jiné oznamovací povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo nesplnění záznamní nebo jiné evidenční povinnosti (od roku 2016 se bude týkat např. kontrolního hlášení). Nově je ustanoven tzv. Úrok z daňového odpočtu, který daňovému subjektu náleží v případě, že postup k odstranění pochybností vztahující se k daňovému přiznání nebo vyúčtování se protáhne na dobu delší než 5 měsíců a výplata nadměrného odpočtu je tím neúměrně zdržena. Ustanovení představuje ochranu daňových subjektů a má přispět k tlaku na efektivnější práci správce daně. Byl-li postup k odstranění pochybností zahájen před 1.1.2015, doba pěti měsíců se počítá od 1.1.2015. K prvnímu předepsání úroku z daňového odpočtu tedy může dojít nejdříve v červnu 2015. Nově je ustanovena možnost daňového subjektu požádat správce daně o prominutí části penále. Úspěšné vyřízení žádosti je podmíněno uhrazením daně, díky jejímuž doměření vznikla povinnost penále uhradit.
Novela196/2014 Sb. Novela 262/2014 Sb. 3 Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplatit pouze na základě mezitímní účetní závěrky, na jejímž základě bude zjištěno, že společnost má dostatek prostředků na rozdělení zisku. Společenská smlouva může stanovit další omezení nebo může vyplácení záloh zcela zakázat. 4 Pokud byla záloha vyplacena a valná hromada společnosti následně rozhodne, že se zisk mezi oprávněné osoby nerozdělí, nebo při absenci rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, bude příjemce zálohy povinen zálohu společnosti vrátit. 5 § 8 odst. 1 ZoR 6 Přechodná ustanovení,článek IV. Bod 2 7 § 8a odst. 1 písm.b ZoR 8 Přechodná ustanovení,článek IV. Bod 3. Protože se jedná o úpravu vyvolanou zavedením NOZ, ustanovení lze aplikovat i na pohledávky splatné po 1.1.2014. 2
