Změna č Územního plánu sídelního útvaru Mikulov

Změna č. 8.04 Územního plánu sídelního útvaru Mikulov

Dodatek k posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ze dne 1. 4. 2011, podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Zpracovala: Mgr. Karolína Bílá, Ph.D. (za svob. Černá)

srpen 2011

Odůvodnění zpracování dodatku Zpracování dodatku k výše uvedenému posouzení vyplývá z požadavku Správy CHKO Pálava a Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Požadavek se týká doplnění Návrhu zadání změny č. 8 územního plánu sídelního útvaru Mikulov o bilanci vodního režimu zájmového území a jeho případných změn spojených s provozem plánovaných golfových hřišť. Objednatel (MÚ Mikulov) dodal pro potřebu dodatečného posouzení novou studii „Popis závlahového systému a výpočet potřeby vody pro plánované Golfové hřiště v blízkosti rybníku Šibeničník“ vypracovanou Ing. Pavlem Žáčikem v srpnu 2011 a doplněnou „Změnu č. 8.04 Územního plánu sídelního útvaru Mikulov“ zpracovanou Ing. arch. Vojtěchem Menclem.

Výtisk č. .......

Název koncepce:

Změna č. 8.04 Územního plánu sídelního útvaru Mikulov

Umístění:

Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Břeclav Obec s rozšířenou působností: Mikulov

Objednatel:

Městský úřad Mikulov Náměstí 1, 692 01 Mikulov IČ: 002 83 347 zastoupený: Rostislav Koštial, starosta města

Zpracovatel:

Mgr. Karolína Bílá, Ph.D. (za svob. Černá), autorizovaná osoba k provádění posouzení podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb., v platném znění, Č.j.: 1004/630/09

Nad přehradou 467, 109 00 Praha 10, IČ: 704 46 008 Tel.: 603 108 665, e-mail: [email protected]

Obsah 1.

Základní údaje nově předložených podkladů .......................................................

3

2.

Identifikace dotčených ptačích oblastí a evropsky významných lokalit............

5

2.1.

Ptačí oblast Pálava ......................................................................................................

6

2.2.

Ptačí oblast Lednické rybníky ....................................................................................

6

2.3.

Evropsky významná lokalita Lednické rybníky .........................................................

9

2.4.

Evropsky významná lokalita Slanisko u Nesytu ........................................................

11

Vyhodnocení vlivů doplněné koncepce na dotčené PO a EVL ............................

13

3.1.

Vyhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení .........................................................

13

3.2.

Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany PO Pálava ................................

14

3.3.

Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany PO Lednické rybníky ..............

14

3.4.

Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany EVL Lednické rybníky ............

14

3.5.

Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany EVL Slanisko u Nesytu ...........

15

3.6.

Vyhodnocení možných kumulativních vlivů .............................................................

16

3.7.

Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost dotčených PO a EVL .............................

17

3.8.

Vyhodnocení variant koncepce ……………………………….................................

17

4.

Zmírňující opatření k prevenci negativních vlivů doplněné koncepce ...............

17

5.

Závěr posouzení ........................................................................................................

18

6.

Seznam literatury, internetových zdrojů a použitých zkratek ............................

19

Přílohy .......................................................................................................................

19

3.

Rozdělovník: Výtisk č. 1-2: Městský úřad Mikulov, Náměstí 1, 692 01 Mikulov Výtisk č. 0: Mgr. Karolína Bílá, Ph.D., Nad přehradou 467, 109 00 Praha 10

2/20

1. Základní údaje nově předložených podkladů Z předložené studie „Popis závlahového systému a výpočet potřeby vody pro plánované Golfové hřiště v blízkosti rybníku Šibeničník“ vypracovanou Ing. Pavlem Žáčikem v srpnu 2011 a doplněné „Změny č. 8.04 Územního plánu sídelního útvaru Mikulov“ zpracované Ing. arch. Vojtěchem Menclem vyplývá následující. V rámci plánované výstavby golfového hřiště je nutné počítat s potřebou doplňkové závlahy, zajišťující vysokou kvalitu trávníku na hracích plochách. Tu na golfových hřištích zajišťuje automatický závlahový systém. Jako zdroj vody potřebný pro závlahový systém byly zvažovány tři varianty a to: přilehlý rybník Šiběničník, potok Včelínek a přilehlý závlahový kanál Brod-Bulhary-Valtice. S ohledem k územní studii lokality Šiběničník, která upozorňuje na nepříznivou hydrologickou bilanci v dané oblasti, se jako nejlepším zdrojem jednoznačně jeví závlahový kanál Brod-Bulhary-Valtice. Na golfovém hřišti se počítá se zbudováním akumulační nádrže s volnou hladinou, která bude zároveň fungovat jako vodní překážka při hře. Hladina nádrže je o přibližné rozloze 3 ha. Při využití závlahového kanálu by byla odebraná voda dopravena do této nádrže, ze které by byla do závlahového systému čerpána pomocí přilehlé čerpací stanice. Vstupy: Ze závlahového kanálu by přes odběrný objekt a čerpací stanici byla přečerpávána voda do akumulační nádrže. Druhým, přirozeným zdrojem vody, budou dešťové srážky. Pod zavlažovanými plochami a v místech, kde bude hrozit eroze povrchovými vodami, bude zbudován drenážní systém. Dešťová voda a část nezužitkované závlahové vody budou odváděny drenážním systémem položeným pod travnatými plochami. Voda bude gravitačně svedena do nejnižšího místa, kde bude odčerpávána do akumulační nádrže. Část srážkové vody se dostane do nádrže přirozeným způsobem. Zachycení většího množství vody v oblasti napomůže i travnatý porost. Výstupy: V případě výrazných dešťových srážek bude voda z nádrže přes přeliv odvedena do potoka Včelínek. Nádrž tak pozdrží odtok části srážkových vod a sníží tím kulminační průtoky v potoku. Značná část vody se vypaří přirozenou evapotranspirací ze zatravněných i ostatních ploch. Odpadní vody: Pro provoz sociálních zařízení pro návštěvníky a administrativu bude sloužit voda z veřejných sítí. Splaškové vody budou odvedeny do veřejné kanalizace. Tímto provozem tedy nebude nijak ovlivněna bilance vody v oblasti. Dešťové vody svedené ze střech, kde nehrozí kontaminace, budou svedeny do usazovací nádrže. Dešťová voda svedená z parkovišť, která může být kontaminována, bude nejprve svedena k odlučovači lehkých kapalin a až poté bude pokračovat do usazovací nádrže. Z usazovací nádrže bude voda odvedena do akumulační nádrže. Potok Včelínek: Golfové hřiště se nachází v povodí potoku Včelínek. Zájmová plocha zaujímá cca 15% části povodí potoku Včelínek nacházející se před Novým rybníkem. Na golfovém hřišti se neplánují výrazné modelace terénu, které by měly dopad na změny hranic povodí. Drenážní systém nacházející se pod hracími plochami (především jamkoviště a odpaliště) a v místech s rizikem eroze zachytí pouze nepatrnou část srážek, které budou odvedeny do závlahové nádrže a tedy využity pro závlahu. Travní drn nacházející se na převážné ploše golfového hřiště bude mít pozitivní vliv na retenci vody v této části povodí. Závlahový systém na golfovém hřišti dotovaný vodou ze závlahového kanálu bude mít pozitivní vliv na celkovou bilanci vody v povodí, nepředpokládá se proto negativní dopad na minimální průtoky v potoku Včelínek. Kulminační průtoky budou sníženy vlivem větších retenčních vlastností této části povodí.

3/20

Výpočty pro 18-ti jamkové hřiště: Předběžný koncept hracích ploch golfového hřiště odpovídá následujícím výměrám. Hrací plocha Tee Fairway Green Cvičné plochy

Výměra [m2] 13500 220000 10800 36000

Potřeba vody [l/m2/den] 3 4 5 3

Celkem [m3/den] 40,5 880 54 108

Celková potřeba vody pro všechny plochy činí 1082,5 m3/den. Je potřeba zároveň přičíst rezervu zahrnující přestřiky postřikovačů. Odhadem se tak spotřeba vody navýší o 15%. Maximální denní potřeba vody činí 1245 m3/den. Předpokládaná roční potřeba vody pro 18-ti jamkové hřiště v oblasti Mikulova se dá odhadnout na 50.000 m3/rok pro srážkově průměrný rok a 100.000 m3/rok pro srážkově kritický rok. Poznámka: Skutečnou spotřebu vody bude kromě klimatických podmínek ovlivňovat i návrh závlahového systému. Uvedené hodnoty se vztahují ke kombinaci jednořadého a dvojřadého systému, což je v České republice nejčastěji používané řešení. Procentuální potřeba závlahy v jednotlivých měsících: březen duben květen červen červenec srpen září říjen 5% 8% 13% 15% 18% 18% 15% 8% Největší potřeba vody pro doplňkovou závlahu je v červenci a srpnu. Průměrná potřeba je pro tyto měsíce 9.000 m3/měsíc, maximální pak 18.000 m3/měsíc. Návrh čerpací stanice: Předpokládané hydraulické parametry čerpací stanice pro závlahy jsou 156 m3/hod při tlaku 1 MPa. Závěr: Jako nejvhodnější zdroj vody se jeví závlahový kanál protékající zájmovou plochou. Využito může být buď stávajícího odběrného místa, nebo nově zbudovaného. Maximální denní potřeba vody bude 1245 m3/den. Předpokládaná průměrná potřeba vody ročně je 50 000 m3, maximální potřeba vody ročně je 100.000 m3. Výpočty jsou vztaženy k 18-jamkovému hřišti (1. etapa). V současnosti neexistuje ani předběžný návrh druhého 18-jamkového hřiště, proto lze nyní pouze velice hrubě odhadnout stejnou potřebu vody i pro 2. etapu.

Obr. 1. Situační mapa (převzato ze studie Ing. Pavla Žáčika, srpen 2011).

4/20

2. Identifikace dotčených evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Pro hodnocení dle §45i zákona jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti vyhodnoceny jako dotčené, pokud: •

jsou v přímém územním střetu se záměrem nebo koncepcí;

•

jsou ovlivněny v souvislosti s výstupy – složkové přenosy (ovzduší, voda, hluk).

Jak již bylo uvedeno v posouzení ze dne 1. 4. 2011 přímo v místě řešeného území koncepce „Změna č. 8.04 Územního plánu sídelního útvaru Mikulov“ se nachází PO Pálava, která byla při posuzování uvedené změny územního plánu identifikována jako dotčená. Přibližně 5 km jihovýchodním směrem se nachází EVL Slanisko u Nesytu a EVL i PO Lednické rybníky. Tyto lokality soustavy Natura 2000 mohou být potenciálně ovlivněny změnou hydrologického režimu řešeného území, a to potřebou čerpání vody za účelem závlahy plánovaných golfových hřišť. Přestože v této fázi posuzování změny územního plánu není předložen konkrétní záměr s podrobným hydrogeologickým průzkumem a bude tak učiněno až v navazujících schvalovacích procesech (EIA), předložená studie Ing. Žáčika identifikuje možné varianty vodních zdrojů k zavlažování plánovaných golfových hřišť a z nově předložených údajů vychází tento dodatek posouzení zahrnující i výše zmíněné EVL Slanisko u Nesytu a EVL i PO Lednické rybníky. Další evropsky významné lokality a ptačí oblasti v širším okolí zájmového území nebyly vzhledem ke své odlehlosti od místa posuzované koncepce a možnému vyloučení vlivů složkových přenosů na jejich předměty ochrany identifikovány jako dotčené.

2

Mikulov

4

3

1 5

6

7

8

9

Obr. 2. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti v širším okolí zájmového území: 1 – PO Pálava, 2 – EVL Turold, 3 – EVL Svatý kopeček u Mikulova, 4 – EVL Milovický les, 5 – EVL Studánkový vrch, 6 – EVL Skalky u Sedlece, 7 – EVL Slanisko u Nesytu, 8 – EVL a PO Lednické rybníky, 9 – EVL Paví kopec (http://mapy.nature.cz).

5/20

2.1. Ptačí oblast Pálava Popis PO Pálava včetně jejích předmětů ochrany viz posouzení ze dne 1. 4. 2011.

2.2. Ptačí oblast Lednické rybníky Na základě nařízení vlády ČR č. 601/2004 Sb. ze dne 27. října 2004 je PO Lednické rybníky zařazena do národního seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 v České republice. Na tuto PO se vztahuje ochrana dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Následující text se týká podrobné charakteristiky PO Lednické rybníky a jejích předmětů ochrany. Kód lokality: CZ0621028 Kraj: Jihomoravský kraj Rozloha: 685,0848 ha Biogeografická oblast: Panonská Charakteristika PO: Území se nachází na jižní Moravě v Dolnomoravském úvalu a rybníky leží mezi obcemi Sedlec, Hlohovec a Lednice (Obr. 3). Území zahrnuje soustavu pěti izolovaných rybníků různé velikosti, z nichž nejmenší měří 200 m na délku a největší 5 km. Podloží tvoří miocénní až pliocénní uloženiny (neogén – třetihory), které původně tvořily výplň pomalu se změlčujících mořských pánví. Mořské sedimenty přecházely přes brakické po sladkovodní. Převážně se jedná o písky. Oblast spadá do nesytské sníženiny – součást Valtické pahorkatiny. Protáhlá sníženina vyplněná lednickými rybníky. Reliéf je tvořen přirozeným úvalem původního koryta Dyje. Sníženina odvodňována k východu. Převažují nivní půdy, gleje. Místy půda silně prosolena – slaniska. Ptačí oblast zahrnuje soustavu čtyř rybníků z poloviny 14. století (Nesyt 320 ha, Hlohovecký 104 ha, Prostřední 48 ha, Mlýnský 107 ha) napájených potokem Včelínkem a v lednickém parku samostatně ležící Zámecký rybník (30 ha) s 15 ostrovy s porosty dubů a dalších dřevin, který je napájen řekou Dyjí. Rybníky představují jedno z nejvýznamnějších hnízdišť a shromaždišť vodních ptáků v rámci celé České republiky. Kolonie kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax) je jedním ze čtyř hnízdišť v České republice. Kvakoš zde hnízdí ve smíšené kolonii s volavkou popelavou (Ardea cinerea) na ostrovech Zámeckého rybníka již od roku 1932. Také se zde při jarním i podzimním tahu ve významných počtech shromažďují některé druhy vodních ptáků, husa velká (Anser anser), lžičák pestrý (Anas clypeata) a zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Husa velká na rybnících pravidelně hnízdí v počtu kolem 30 párů, při jarním tahu dosahuje její početnost několika set kusů a na letní shromaždiště, které bývá zpravidla na Nesytu, se slétá až několik tisíc husí. Lžičáci na Lednických rybnících nehnízdí, na jarním tahu jich obvykle bývá kolem 200 kusů a na podzim téměř každoročně kolem 1 000 kusů. Zrzohlávky hnízdí v počtu 20-30 párů a v létě jich na rybnících pravidelně pelichá přes 300 kusů. V rákosinách rybníků poměrně početně hnízdí např. sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), chřástal vodní (Rallus aquaticus) a v roce 2002 byla doložena i tři hnízda chřástala malého (Porzana parva). Dříve běžný bukáček malý (Ixobrychus minutus), téměř vymizel, jen občas zahnízdí volavka červená (Ardea purpurea). Téměř zmizeli potápky černokrké (Podiceps nigricollis), kterých dříve hnízdilo pravidelně přes 300 párů, a rackové chechtaví (Larus ridibundus), hnízdící ještě nedávno v mnoha tisících párech. V zámeckém parku i v parkových porostech kolem rybníků nachází vhodné podmínky strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus).

6/20

Obr. 3. Mapa PO Lednické rybníky (převzato z nařízení vlády ČR č. 601/2004 Sb.).

Popis předmětů ochrany PO Lednické rybníky Předmětem ochrany PO jsou čtyři druhy ptáků – husa velká, kvakoš noční, lžíčák pestrý a zrzohlávka rudozobá. Husa velká (Anser anser) Biologie a ekologie: Hnízdním biotopem jsou větší vodní nádrže s pobřežním porostem rákosin, zarostlé ostrůvky. Hnízdí i na vrbách, někdy využívá i hnízd jiných velkých druhů ptáků, např. dravců. Vždy je nutná blízkost vhodných otevřených míst pro pastvu - luk, pastvin a polí se zasetým obilím. Obývá nížiny, nejvýše položené hnízdiště v ČR je 460 m. n. m. Hnízdí pravidelně

7/20

v jižních Čechách, jižní Moravě, Českolipsku, nepravidelně i na jiných místech např. Písecko, Polabí. Husa velká je tažným druhem. Husy hnízdící v jižních Čechách zimují z menší části ve Španělsku, většina z nich a všechny husy z jižní Moravy v severní Africe, v poslední době i severněji včetně střední Evropy a v malé míře přezimují i u nás. Na hnízdiště přilétají již v únoru až březnu, opouštějí je koncem června na letní shromaždiště, na zimoviště odlétají v říjnu až listopadu. Stav hnízdní populace v ČR a v PO: Celkový hnízdní stav husy velké v ČR v letech 2001-2003 činil 670 – 800 párů. To je proti početnosti k r. 1989 (580 – 670) zvýšení zhruba o 15 % (Šťastný et al., 2006) Aktuální odhadovaný počet jedinců v PO Lednické rybníky se pohybuje v rozmezí 2.000 – 6.300. Podíl lednické populace husy velké na celkové populaci v ČR je 2 - 15 %. Husa velká je předmětem ochrany v 6 PO v rámci ČR. Ochrana: V Červeném seznamu ptáků ČR je husa velká řazena do kategorie ohrožený druh. Vodohospodářské úpravy na jižní Moravě po r. 1990 způsobily snížení počtu hnízdišť hus, přesto je druh celkově pokládán za zabezpečený (BirdLife International 2004). Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) Biologie a ekologie: Hnízdním prostředím kvakoše nočního jsou bažinaté oblasti, rybníky s křovitými porosty, ostrůvky se stromy a keři. Hlavní potravou jsou různé druhy ryb, žáby, pulci, v menší míře různí bezobratlí, především hmyz a jeho larvy. Hnízdí od začátku dubna do srpna v koloniích. Kvakoši jsou aktivní za šera, přeletují i v noci. Zimují v Africe v subsaharské oblasti, odlétají od září do října. Hnízdění kvakoše je známo až od dvacátého století. Kolonie kvakošů existují v Lednici na Moravě, na Jaroslavických a Pohořelických rybnících, na Třeboňsku a Českobudějovicku. Stav hnízdní populace v ČR a v PO: V letech 1985-1989 byl stav v ČR odhadnut na cca 300 – 370 hnízdících páru kvakoše nočního, v období 2001-2003 se početnost zvýšila na 450 – 550 hnízdících párů. Rovněž obsazenost území se zvedla ze 4 na 8 % (Šťastný et al., 2006). Aktuální odhadovaný počet hnízdních párů v PO Lednické rybníky se pohybuje v rozmezí 229 – 253 párů. Podíl lednické populace kvakoše nočního na celkové populaci v ČR je relativně vysoký, tj. přibližně 50 %. Kvakoš noční je předmětem ochrany ve 4 PO v rámci ČR. Ochrana: V Červeném seznamu ptáků ČR je kvakoš noční řazen do kategorie ohrožený druh. Kolonie kvakošů jsou ohrožovány zejména záměrným shazováním hnízd a porážením hnízdních stromů a keřů nebo také rozplavováním hnízdních ostrůvků. Jedním ze způsobů ochrany je zajištění stability ostrůvků s tendencí k rozplavování. Lžíčák pestrý (Anas clypeata) Biologie a ekologie: Hnízdním prostředím lžičáka pestrého jsou mělké rybníky, nepříliš zarostlé bažiny, rybníky přecházející v pastviny a zaplavované louky v nížinách. Potravu tvoří především drobní vodní živočichové (měkkýši, planktonní korýši, larvy hmyzu apod.) a v menší míře semena vodních rostlin. Od 50. let minulého století stavy v některých zemích severní a západní Evropy mírně stoupají patrně v důsledku zlepšené potravní nabídky způsobené eutrofizací vod. Celkově však má evropská populace lžičáka spíše klesající tendenci. Od poloviny 60. let minulého století se početnost začala výrazně snižovat. Důvodem je ztráta hnízdišť, odvodnění podmáčených míst a výskyt botulismu. Stav hnízdní populace v ČR a v PO: V období 1985-1989 byla početnost lžíčáka pestrého v ČR 140 – 200 páru a k r. 2003 byla velikost populace stanovena na 80 – 150 hnízdících párů, což představuje snížení o 45 % (Šťastný et al., 2006). Aktuální odhadovaný počet lžíčáka pestrého v PO Lednické rybníky se pohybuje v rozmezí 720 – 1.400 jedinců. Podíl lednické populace lžíčáka pestrého na celkové populaci v ČR je významná a představuje cca 50 %. Lžíčák pestrý je předmětem ochrany ve 2 PO v rámci ČR.

8/20

Ochrana: Trvalé snižování početnosti téměř po celou druhou polovinu 20. století je patrné nejen regionálně, ale i celkově. Počet doložených hnízdění lžíčáka pestrého v ČR se od 70. let snížil ze 41 % na pouhých 15 % a dle Červeného seznamu ptáků ČR je řazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) Biologie a ekologie: Prostředím pro hnízdění zrzohlávky rudozobé jsou mělké vody s ponořenou vegetací a porosty rákosin u břehů. Je tažná, zimoviště leží v Itálii a severní Francii. Na hnízdiště v ČR přilétá od konce února, hlavně v březnu, z hnízdišť mizí samci již v červenci, samice s mladými převážně v září. Za potravu slouží vodní rostliny, menší podíl živočišné potravy tvoří drobní vodní živočichové. Hnízda jsou především na ostrůvcích a hrázkách v hustém porostu, v rákosinách a trsech rákosu, orobince nebo hromadách starého materiálu. V České republice hnízdí, ale nepočetně. Pravidelnými hnízdišti je Třeboňsko, Budějovicko a oblast jižní Moravy. Nepravidelně zahnízdí i mimo tyto dvě oblasti, např. na Pardubicku, Poodří. Stav hnízdní populace v ČR a v PO: V letech 1985-1989 hnízdilo v ČR 160 – 180 párů zrzohlávky rudozobé, v období 2001-2003 se její stav zvýšil na 200 – 250 párů (Šťastný et al., 2006). Aktuální odhadovaný počet zrzohlávky rudozobé v PO Lednické rybníky se pohybuje v rozmezí 290 – 370 jedinců. Podíl lednické populace na celkové populaci v ČR je významný a tvoří více než 50 %. Zrzohlávka rudozobá je předmětem ochrany pouze v 1 PO v rámci ČR. Ochrana: Stav populace zrzohlávky rudohlavé se od 80. let 20. století zvýšil v ČR cca o 30 %. V Červeném seznamu ptáků ČR je řazena do kategorie druhů zranitelných.

2.3. Evropsky významná lokalita Lednické rybníky Na základě nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je EVL Lednické rybníky zařazena do národního seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 v České republice. Na tuto EVL se vztahuje ochrana dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Následující text se týká podrobné charakteristiky EVL Lednické rybníky a jejích předmětů ochrany. Kód lokality: CZ0620009 Kraj: Jihomoravský kraj Rozloha: 617,9379 ha Biogeografická oblast: Panonská Charakteristika EVL: Poloha EVL je fakticky shodná s výše charakterizovanou PO. Lokalita zahrnuje soustavu čtyř průtočných rybníků, kterými jsou největší jihomoravský rybník Nesyt, rybník Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Zájmové území náleží do povodí Dyje. Soustava rybníků leží na pravostranném přítoku Dyje - potoku Včelínek (Mikulovský potok). V rybníku Nesyt je v současnosti 5 až 7 ostrovů – dle výšky hladiny), v rybníku Hlohoveckém je 1 ostrov, 1 poloostrov, v Prostředním 2 ostrovy a v Mlýnském 1 ostrov. Geologické podloží území tvoří fluviální písčitohlinité sedimenty, místy s roztroušenými valouny (povodňové hlíny) a sedimenty umělých vodních nádrží. Z terciérních mořských usazenin se vyplavují rozpustné soli, které zasolují jak povrchové vrstvy půdy, tak i vodu ve vlastních rybnících. Lednické rybníky tak mají specifický chemismus, spočívající ve vysoké koncentraci rozpuštěných látek a projevující se i jejich vysokou původní přirozenou produkcí. Přítomností zasolené půdy je podmíněn výskyt cenných halofytních společenstev při západních březích Nesytu. Oblast Lednických rybníků je pestrou mozaikou fytocenóz, řazených do svazů Salicion albae, Phragmition communis, dále pobřežní vegetace svazu Humulo-Polygonion dumetorum, společenstva vysokých ostřic (především svaz Caricion gracilis), společenstva plovoucích rostlin (svaz Lemnion minoris), ponořených rostlin (svaz Potamion), vegetace obnažených den (svaz Nanocyperion), vyskytují se zde rovněž druhy jednoletých plevelných společenstev (svaz Bidention tripartitae a Agropyro-Rumicion), společenstva v prostoru od snížené pobřežní čáry směrem

9/20

do vody (svaz Scirpion maritimi, v hlubší vodě Oenanthion aquaticae). Z významných zástupců vodních makrofyt u Nesytu lze uvést lakušník Baudotův (Batrachium baudotii) a lakušník Rionův (B. rionii), z druhů obnažených den např. solenku Valerandovu (Samolus valerandi). Na Nesytu se díky blízkosti slaniska občas objevuje i hvězdice slanistá (Aster tripolium). Území je jedinečnou ornitologickou lokalitou mezinárodního významu, pro mnohé druhy ornitofauny je významným hnízdištěm - včetně bahňáků (při nižším stavu vody), pelichaništěm, tahovou zastávkou, nocovištěm (rákosiny). Celkem hnízdí či hnízdilo v rezervaci 105 druhů ptáků. Nejbližší okolí Lednických rybníků je rovněž jednou z nejdůležitějších lokalit výskytu netopýrů v ČR, bylo zde zjištěno 15 druhů. V minulosti byla soustava negativně ovlivněna intenzivním hospodařením (eutrofizace hnojením, absence kanalizace v povodí Včelínku), problémy byly násobeny napojením Včelínku na závlahový kanál přivádějící vodu z Dyje. V posledních letech se poměry značně zlepšují v souvislosti s převedením rybníků do příslušnosti AOPK. Došlo ke snížení osádek, omezení hnojení, upuštění od pravidelného letnění (lépe vyhovuje střídavé částečné letnění všech čtyř rybníků) a upuštění od udržování trvale vysokého stavu hladin. Rybníky však fungují jako sedimentační nádrže a stupeň eutrofizace je proto stále vysoký. Popis předmětů ochrany EVL Lednické rybníky Předmětem ochrany EVL je 1 typ evropsky významného stanoviště: Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea, kód 3130 (biotop M2.3 Vegetace obnažených den teplých oblastí) Popis a ekologie: Oblast Lednických rybníků je pestrou mozaikou porostů vrbin, rákosin, společenstev vysokých ostřic, společenstev plovoucích a ponořených rostlin a dalších typů vodní a mokřadní vegetace. Tento typ vegetace je tvořen jedno- nebo dvouvrstevnými porosty s převahou jednoletých druhů. Oproti běžnější vegetaci letněných rybníků svazu Eleocharition soloniensis je vyšší podíl vytrvalých bylin. Rovněž substrát dna bývá minerálně silnější, místy až zasolený. Nejčastěji se vyskytuje na dnu mělkých nádrží přírodního i antopogenního původu, zejména rybníků a mrtvých ramen, dále např. příkopů, okrajů pískoven, polních cest. Biotop na této lokalitě může být ohrožen především neletněním rybníků či jinou výraznou změnou vodního režimu nebo nadměrnou eutrofizací, která by způsobila expanzi nirofilních bylin. Vhodné je především letnění ve čtyřletém cyklu, v krajním případě alespoň pololetnění v délce min. 2 měsíců. Je možný až šestiletý cyklus letnění, naopak kratší interval může napomáhat rozvoji ruderálních druhů (dvouzubce). Předmětem ochrany je vegetace obnažených den svazu Nanocyperion, nejvýznamnějším druhem jednotky je solenka Valerandova (Samolus valerandi). Ve struktuře porostů se výrazně uplatňují jednoleté traviny, především šáchor hnědý (Cyperus fuscus), sítina žabí (Juncus bufonius) a sítina kulatoplodá (J. sphaerocarpus). Z bylin se pravidelně vyskytují, často s vysokou pokryvností, protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum), blatěnka vodní (Limosella aquatica) a jitrocel chudokvětý (Plantago uliginosa). Na jižní Moravě jsou běžné i zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) a blešník obecný (Pulicaria vulgaris), jakož i vytrvalé druhy štírovník tenkolistý (Lotus glaber) a polej obecná (Pulegium vulgare). Poněkud specifická je druhově chudá vegetace jarních efemér vlhkých půd s převahou rožce lepkavého (Cerastium dubium) a myším ocáskem nejmenším (Myosurus minimus), v nichž obvykle chybějí traviny. Mechové patro je slabě vyvinuto. Nejčastěji je tvořeno mechem Bryum argenteum, vzácněji i játrovkami rodu Riccia. Výskyt v ČR a v EVL: Hlavně nejteplejší oblasti jižní Moravy, především nivy dolní Dyje a Moravy a Lednické rybníky, které jsou v současnosti jedinou lokalitou vegetace se Samolus valerandi. Vegetace s Juncus sphaerocarpus se vyskytuje vzácně na okraji Českého středohoří a v nižších polohách moravských Karpat. V rámci EVL Lednické rybníky se typ stanoviště 3130 vyskytuje na ploše 0,17 ha, což je 0,02 % z celkové pokryvnosti stanoviště v rámci ČR. Typ evropsky významného stanoviště 3130 je předmětem ochrany ve 27 EVL.

10/20

2.4. Evropsky významná lokalita Slanisko u Nesytu Na základě nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb. je EVL Slanisko u Nesytu zařazena do národního seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 v České republice. Na tuto EVL se vztahuje ochrana dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Následující text se týká podrobné charakteristiky EVL Slanisko u Nesytu a jejích předmětů ochrany. Kód lokality: CZ0624102 Kraj: Jihomoravský kraj Rozloha: 9,7703 ha Biogeografická oblast: Panonská

Obr. 4. Mapa EVL Slanisko u Nesytu (převzato z nařízení vlády ČR č. 132/2005 Sb.).

Charakteristika EVL: Slanisko se nachází v jižní části Dolnomoravského úvalu na západním břehu rybníka Nesyt (Obr. 4). Podklad území tvoří čtvrtohorní písčitohlinité sedimenty obohacené o rozpustné minerální soli (sírany a chloridy) vyluhované s podkladových nerozpustných jílů.V minulosti byly zdrojem solí též sirné prameny v obci. Vliv přirozených vlastností půdy byl v minulosti také zesilován pastvou domácích zvířat, zejména drůbeže. Ekologickou extrémnost slanisek způsobuje nadměrný obsah rozpustných solí v půdě, silné kolísání vlhkosti během roku, anoxie v zimních měsících, pastva a biogenní mechanické disturbance povrchu půdy. Vnitrozemská slaniska jsou v jarním období zamokřena až mělce zaplavena, dochází ke zvýšení hladiny podzemní vody, která ve sníženinách vystupuje nad půdní

11/20

povrch. V létě povrch půdy vysychá, slanomilné porosty dosahují fenologického optima obvykle až koncem léta a na podzim. Roste zde bezmála 220 druhů cévnatých rostlin, mj. hvězdnice slanistá panonská (Aster tripolium subsp. pannonicum), prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum), ostřice žitná (Carex secalina), sítina Gerardova (Juncus gerardii), jitrocel přímořský (Plantago maritima), solenka Valerandova (Samolus valerandi), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), kuřinka obroubená (Spergularia maritima), pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum), ožanka čpavá (Teucrium scordium) a bařička přímořská (Triglochin maritima) (jediné naleziště v ČR). Prokázán je výskyt šesti kriticky ohrožených druhů motýlů, makadlovek Ilseopsis samadensis a I. salinella, obalečíků Phalonidia affinitana a P. vectisana, chobotníčka slaništního (Bucculatrix maritima) a pouzdrovníčka Coleophora halophilella. Jako na jedné z mála lokalit v České republice se zde také vyskytují další druhy halofilních živočichů, např. ploštička slanomilná (Henestaris halophilus), saranče Ailopus thalassinus, jakož i střevlíci Acupalpus elegans, Dyschirius chalceus a D. salinus. Na jediném místě v českých zemích se zde vyskytuje slíďák Pardosa maisa. Oproti minulosti je vegetace slaniska velmi ochuzena, přesto má lokalita vzhledem k výskytu několika vzácných slanomilných druhů rostlin a živočichů celostátní význam. Popis předmětů ochrany EVL Slanisko u Nesytu Předmětem ochrany EVL je 1 typ evropsky významného stanoviště a 1 evropsky významný druh živočicha: Vnitrozemské slané louky, kód 1340 (biotop T7 Slaniska) Popis a ekologie: Otevřené i zapojené travino-bylinné mokřady, luční porosty a pastviny. Vyskytují se na zasolených půdách, které mají největší koncentraci solí v hloubce 25-30 cm pod povrchem, kde se soustřeďují koloidní částice a humusové látky. Vrchní půdní horizont je silně vyluhovaný. Reakce půdy je vysoká, pH dosahuje hodnot 11. V terénních depresích po odpaření vody na povrchu krystalizuje sůl. Převažující typ slanomilné vegetace představují halofilní až subhalofilní společenstva rázu mokré louky nebo pastviny. V porostech podle jejich typu převládají buď trsnaté traviny nebo byliny mezofilního vzhledu. Tento typ vegetace je zpravidla nízký, s hlavní vrstvou dorůstající výšky do 25 cm. Dominují v ní hlavně trávy nebo ostřice, ale hojné jsou i širokolisté byliny, většinou poléhavé, např. mochna husí (Potentilla anserina). Různé porosty jsou vázány na centrální sníženiny slanisek i na plochy přecházející v okolní vegetační jednotky. Tento typ vegetace se svým výskytem omezuje na teplé a kontinentálně laděné části České republiky, kde je vázána na snadno zvětrávající sedimenty - vzdušněné, zatímco v létě hluboce vysychají. V EVL jsou zachovány zbytky halofilních a subhalofilní trávníky svazu ScorzoneroJuncion gerardii a místy též zblochancová slaniska svazu Puccinellion limosae. Z diagnostických druhů jednotky se vyskytují Aster tripolium subsp. pannonicum, Scorzonera parviflora, Plantago maritima subsp. cilliata, Spergularia maritima, Spergularia salina, Carex secalina nebo Taraxacum bessarabicum. Tento typ vegetace je mimořádně vzácný a vázaný na archaické formy péče. S dnešním ústupem tradičního způsobu hospodaření dochází na zbylých lokalitách k expanzi rákosin, porostů třtiny křovištní nebo keřů (podle stupně podmáčení hlohy, vrby atd.). Vedle změny obhospodařování přispěly k degradaci slanisek i změny vodního režimu. Pro udržení porostů je nezbytné zachování střídavého vodního režimu a mírné mechanické narušování, např. sešlap či pastva omezující sukcesi mohutných vytrvalých travin a dřevin. V případě absence narušování převládne časem některý konkurenčně silný druh a dojde k ochuzení druhové skladby. Odvodňování, resp. narušení vodního režimu představuje ohrožení biotopu, neboť způsobuje odsolení povrchových vrstev půdy a urychlení sukcese. Vzhledem k tomu, že tento biotop může být snadno narušen vyplavováním solí z půdního profilu, je nezbytné udržení stávajícího vodního režimu i výšky hladiny rybníka Nesyt. Výskyt v ČR a v EVL: Vzácně v nejzápadnějších Čechách (Soos, Slavkovský les), hojněji v nížině od Mostecka po Neratovicko a na jižní Moravě v okolí Mikulova (u rybníka Nesytu a obcí Novosedly a Dobré Pole). Fragmentární porosty se vyskytují vzácně v úvalovitých údolích

12/20

Trkmanky, dolní Litavy a Svratky jižně od Brna a u Radějova v Bílých Karpatech. Někdejší velkoplošné rozšíření slanisk jihovýchodně od Brna, kde byla i slaná jezera u Měnína, Čejče a Kobylí, a v povodí Srpiny na Mostecku bylo zásadně zredukováno už v 19. a začátkem 20. století. V rámci EVL Slanisko u Nesytu se typ stanoviště 1340 vyskytuje na ploše 6,26 ha, což je 64,07 % z celkové pokryvnosti stanoviště v rámci ČR. Typ evropsky významného stanoviště 1340 je předmětem ochrany v 7 EVL. Vrkoč útlý (Vertigo angustior) Ekologie a biologie druhu: Vrkoč útlý je velmi malý plž o délce ulity nepřesahující 1,8 mm, který obývá zejména více otevřené bazické vlhké údolní louky, mokřadní biotopy a pěnovcová luční prameniště, kde žije v trávě, rozkládající se vegetaci v opadové vrstvě, nebo ve vlhkém mechu. Mohou však vylézat i na stonky rostlin (živých či odumřelých) do výše cca 10-15 cm. Rovněž jsou známy lokality výskytu na březích rybníků. Obecně je vrkoč útlý považován za univoltinní druh. Živí se pravděpodobně detritem a rozkládajícím se organickým materiálem pocházejícím z rostlin, případně mikroorganismy přítomnými při rozkladu. Mezi nejvýznamnější negativní faktory, které mohou výrazně ovlivnit populace vrkoče útlého, patří zejména změna vodního režimu, trofie a následně vážnější změny vegetace. Mizí tedy vlivem meliorací, regualcí toků, reaguje velmi citlivě na jakékoliv změny stanoviště ovlivňující podzemní i povrchovou vodu. Nežádoucí je zarůstání lokalit vegetací a náletovými křovinami v případě absence hospodaření, naproti tomu příliš intenziví pastva či jiná změna chemismu představuje rovněž nebezpečí. Mezi další negativní vlivy patří používání umělých hnojiv (včetně organických hnojiv) a aplikace pesticidů (včetně herbicidů). V rámci péče o druh je podobně jako v případu slanisek podstatné zejména zachování existujícího hydrologického a pastevního režimu na lokalitě, které zabrání převládnutí konkurenceschopných rostlin či sukcese dřevin. Rozšíření: Vrkoč útlý je aktuálně doložen na řádově desítkách lokalit, rozmístěných téměř po celém našem území. Vyskytuje se zejména v oblasti středního a dolního toku Labe a Dolního Povltaví, roztroušeně pak v západních a jižních Čechách. Na Moravě je vrkoč útlý rozšířen zejména v Bílých Karpatech a Hostýnsko-vsetínské hornatině, kde žije na bazických lučních svahových prameništích. Kromě těchto dvou hlavních oblastí výskytu jsou známy i lokality v podmáčených příbřežních zónách v okolí rybníků. Stav populace druhu v ČR a v EVL: Na základě dosavadních znalostí o tomto druhu vyplývajících z konkrétních nálezových dat a pravidelně probíhajícího sledování populací lze budoucí vývoj druhu v oblasti kontinentu odhadovat jako pozitivní a stav druhu je hodnocen jako příznivý. V panoniku je situace jiná, neboť v celé oblasti je známa pouze jediná lokalita s výskytem druhu, chybí zde dostatek vhodných biotopů a z tohoto důvodu je budoucí vývoj odhadován jako nepříznivý a stav druhu jako špatný. Druh je předmětem ochrany v 17 EVL v rámci ČR.

3. Vyhodnocení vlivů doplněné koncepce na předměty ochrany dotčených evropsky významných lokalit a ptačích oblastí 3.1. Vyhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Podklady poskytnuté zadavatelem (viz posouzení ze dne 1. 4. 2011, kap. 2. Metodika) byly pro zpracování posouzení vlivů koncepce „Změna č. 8.04 územního plánu sídelního útvaru Mikulov“ postačující. Na základě požadavku Správy CHKO Pálava a KÚ Jihomoravského kraje byla koncepce dodatečně doplněna o studii „Popis závlahového systému a výpočet potřeby vody pro plánované Golfové hřiště v blízkosti rybníku Šibeničník“ vypracovanou Ing. Pavlem Žáčikem v srpnu 2011 a byla také upravena „Změna č. 8.04 Územního plánu sídelního útvaru Mikulov“, ze kterých vyplývá zpracování tohoto dodatku s vyhodnocením vlivů plánovaného systému zavlažování zvažovaného golfového hřiště na výše popsané a potenciálně dotčené PO a EVL. Dále byly využity informace a mapové podklady dostupné z internetových zdrojů MŽP ČR (http://www.natura2000.cz, http://mapy.nature.cz, http://geoportal.cenia.cz) a dalších relevantních

13/20

zdrojů (http://www.biolib.cz, http://www.biomonitoring.cz). Údaje o předmětech ochrany dotčených PO a EVL byly čerpány z odborné literatury a na základě osobních konzultací.

3.2. Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany PO Pálava Viz posouzení ze dne 1. 4. 2011. Z nově předložených podkladů týkající se zavlažování plánovaného golfového hřiště nevyplývají žádné negativní vlivy na potenciálně dotčené předměty ochrany PO Pálava, mezi které patří osm druhů ptáků – čáp bílý, lejsek bělokrký, orel mořský, pěnice vlašská, strakapoud jižní, strakapoud prostřední, ťuhýk obecný a včelojed lesní. Nedojde ani k negativnímu ovlivnění hnízdních nebo potravních biotopů uvedených předmětů ochrany vzhledem k povinnosti respektování vytipovaných přírodních nebo přírodě blízkých ploch jako bezzásahových, příp. se zásahy citlivými k přírodním hodnotám (viz Návrh koncepce „Změna č. 8.04 územního plánu sídelního útvaru Mikulov“). Na těchto plochách budou zachovány stávající křovinaté porosty s roztroušenými vzrostlými stromy sloužící jako hnízdní nebo i potravní biotop pro uvedené druhy. Plánovaná akumulační nádrž k zadržování vody určené na zavlažování golfového hřiště by mohla představovat nový potravní biotop pro druhy s vazbou na vodní plochy, tj. čáp bílý a orel mořský. Přesto k její velikosti, umístění a účelu (zavlažování a hrací plocha v rámci golfového hřiště) lze vyhodnotit vliv na tyto předměty ochrany spíše jako nulový. Možné vlivy na předměty ochrany PO Pálava vyplývající z nově předložených podkladů jsou podrobně specifikovány v níže uvedené tabulce (Tab. 1).

3.3. Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany PO Lednické rybníky K potenciálně dotčeným druhům PO Lednické rybníky patří čtyři druhy ptáků – husa velká, kvakoš noční, lžíčák pestrý a zrzohlávka rudozobá. U navrhované koncepce „Změna č. 8.04 územního plánu sídelního útvaru Mikulov“ doplněnou o studii „Popis závlahového systému a výpočet potřeby vody pro plánované Golfové hřiště v blízkosti rybníku Šibeničník“ lze předpokládat nulové vlivy, jelikož navrhovaná koncepce na území dotčené ptačí oblasti vůbec nezasahuje. Závlahový systém golfového hřiště, jak je popsán v předložené studii, je od vodního toku Včelínek napájející Lednické rybníky oddělen a minimální průtoky jmenovaného toku tak původně plánovaným odběrem vody k závlaze nebudou ovlivněny. Jsou navrženy také drenáže pod golfovými hřišti, které budou přebytečnou vodu z trávníků odvádět zpět do akumulační nádrže. Pouze v případě výrazných dešťových srážek je navržen přeliv z akumulační nádrže odvádějící vodu do toku Včelínek. Nádrž tak pozdrží odtok části srážkových vod a sníží tím kulminační průtoky v potoku. K přímému ovlivnění uvedených předmětů ochrany PO Lednické rybníky, stejně jako k synergickému ovlivnění jejich hnízdních nebo potravních biotopů z důvodu původně plánovaných odběrů vody z potoku Včelínek, tudíž nedojde. Možné vlivy na předměty ochrany PO Lednické rybníky jsou podrobně specifikovány v níže uvedené tabulce (Tab. 1).

3.4. Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany EVL Lednické rybníky K potenciálně dotčeným předmětům ochrany EVL Lednické rybníky patří 1 typ evropsky významného stanoviště – oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea, kód 3130. Možné vlivy v souvislosti s posuzovanou koncepcí rozšířenou o studii zabývající se způsobem zavlažování plánovaného golfového hřiště lze shrnout takto: • samotná koncepce změny ÚP je situována mimo EVL a navrhovaná změna využití ploch s funkcí zemědělské (rostlinné) výroby na plochy smíšené s rekreační funkcí v přírodě a plochy dopravy (parkoviště u golfového hřiště) nemá na dotčenou EVL žádný vliv; • změnu chemismu vody Lednických rybníků v případě přelivu vody z akumulační nádrže do toku Včelínek za výrazných dešťových srážek lze vyloučit, jelikož se nebude jednat

14/20

o vodu silně mineralizovanou jako ze stávajících intenzivně obhospodařovaných a hnojených polí v širším okolí zájmového území; • závlahový systém na golfovém hřišti dotovaný vodou ze závlahového kanálu bude mít pozitivní vliv na celkovou bilanci vody v povodí, nepředpokládá se proto negativní dopad na minimální průtoky v potoku Včelínek a níže po toku položené EVL Lednické rybníky. Z výše uvedeného vyplývá, že na dotčené EVL nebudou působit žádné významné negativní vlivy. Míru dotčení předmětu ochrany lze považovat za málo významnou (viz Tab. 1).

3.5. Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany EVL Slanisko u Nesytu K potenciálně dotčeným předmětům ochrany EVL Slanisko u Nesytu patří 1 typ evropsky významného stanoviště – vnitrozemské slané louky, kód 1340 a 1 evropsky významný druh živočicha – vrkoč útlý. Obdobně jako u předchozí EVL je možné vlivy v souvislosti s posuzovanou koncepcí rozšířenou o studii zabývající se způsobem zavlažování plánovaného golfového hřiště shrnout takto: • samotná koncepce změny ÚP je situována mimo EVL a navrhovaná změna využití ploch s funkcí zemědělské (rostlinné) výroby na plochy smíšené s rekreační funkcí v přírodě a plochy dopravy (parkoviště u golfového hřiště) nemá na dotčenou EVL žádný vliv; • změnu chemismu vody rybníku Nesyt a bezprostředního okolí s chráněnými slanisky a biotopem vrkoče útlého v případě přelivu vody z akumulační nádrže do toku Včelínek za výrazných dešťových srážek lze vyloučit, jelikož se nebude jednat o vodu silně mineralizovanou jako ze stávajících intenzivně obhospodařovaných a hnojených polí v širším okolí zájmového území; • závlahový systém na golfovém hřišti dotovaný vodou ze závlahového kanálu bude mít pozitivní vliv na celkovou bilanci vody v povodí a nepředpokládá se proto negativní dopad na minimální průtoky v potoku Včelínek. Zmírnění kulminačních stavů díky zlepšení retenční schopnosti zájmového území však může představovat snížení maximálních jarních průtoků Včelínku a zmírnění záplav, které jsou nezbytné pro zachování slanisek v rámci EVL Slanisko u Nesytu. V případě dotčené EVL Slanisko u Nesytu může tedy předložená koncepce představovat mírně negativní vliv na výše uvedené evropsky významné stanoviště (viz Tab. 1). Tab. 1. Vyhodnocení vlivů posuzované koncepce a nově předložených podkladů zabývající se způsobem zavlažování plánovaného golfového hřiště na předměty ochrany dotčených PO a EVL Předmět ochrany

Hodnota*

Termín

Popis

PO Pálava Čáp bílý, lejsek bělokrký, orel mořský, pěnice vlašská, strakapoud jižní, strakapoud prostřední, ťuhýk obecný a včelojed lesní

(viz posouzení ze dne 1. 4. 2011) 0

nulový vliv

Způsob zavlažování plánovaného golfového hřiště nebude mít na uvedené předměty ochrany žádný vliv.

PO Lednické rybníky Husa velká

0

nulový vliv

15/20

Hnízdní ani potravní biotop tohoto druhu nebude plánovanou změnou využití ploch ÚP ovlivněn ani přímo ani synergicky z důvodu využití vody k závlaze plánovaného golfového hřiště z jiného

zdroje než je tok Včelínek napájející Lednické rybníky.

Kvakoš noční

Lžíčák pestrý

Zrzohlávka rudozobá

0

0

0

nulový vliv

Hnízdní ani potravní biotop tohoto druhu nebude plánovanou změnou využití ploch ÚP ovlivněn ani přímo ani synergicky z důvodu využití vody k závlaze plánovaného golfového hřiště z jiného zdroje než je tok Včelínek napájející Lednické rybníky.

nulový vliv


nulový vliv


nulový vliv

Nejsou předpokládány významné změny v hydrologické bilanci toku Včelínek ani ve změně chemismu vody Lednických rybníků, které by mohly mít vliv na dotčené evropsky významné stanoviště.

mírně negativní vliv

Možnou změnu chemismu vody rybníku Nesyt a bezprostředního okolí s chráněnými slanisky v případě přelivu vody z akumulační nádrže do toku Včelínek za výrazných dešťových srážek lze vyloučit. Ovlivněny však mohou být slaniska z důvodu snížení maximalních průtoků Včelínku během jarních měsíců, jelikož toto stanoviště vyžaduje pravidelné záplavy v daném ročním období a ponechání určité doby pod vodou.

nulový vliv

Biotop vrkoče útlého nebude ovlivněn žádným z možných uvedených faktorů, tzn. změnou chemismu vody rybníku Nesyt a jeho bezprostředního okolí nebo významnou změnou hydrologické bilance toku Včelínek.

EVL Lednické rybníky Oligotrof. až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea, kód 3130

0

EVL Slanisko u Nesytu

Vnitrozemské slané louky, kód 1340

Vrkoč útlý

-1

0

* + ... pozitivní vliv, 0 ... nulový vliv, -1 ... mírně negativní vliv, -2 ... významně negativní vliv

3.6. Vyhodnocení možných kumulativních vlivů Viz posouzení ze dne 1. 4. 2011.

16/20

3.7. Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost dotčených PO a EVL Vyhodnocení vlivů předložené a doplněné koncepce na celistvost dotčených PO a EVL se zaměřuje na zjištění, zda navrhovaná koncepce nezpůsobuje: • změny důležitých ekologických funkcí; • významně nesnižuje životaschopnost populací zájmových druhů; • nesnižuje diverzitu lokality; • nevede ke fragmentaci lokality; • nevede ke ztrátě nebo redukci klíčových charakteristik lokality (např. stromového krytu), na nichž závisí stav předmětu ochrany; • nenarušuje naplňování cílů ochrany lokality. Hodnocená koncepce ani dodatečně předložená studie zabývající se způsobem zavlažování plánovaného golfového hřiště nemá žádné z uvedených nepříznivých důsledků pro celistvost dotčených PO a EVL.

3.8. Vyhodnocení variant koncepce Posuzovaná změna ÚP č. 8.04 je předkládána pouze v jedné variantě, variantní hodnocení této koncepce tudíž nelze provést. V případě studie týkající se zavlažování plánovaného golfového hřiště byly zvažovány 3 varianty a 3 různé zdroje vody: •

•

•

přilehlý rybník Šibeník – Tato varianta byla vyloučena z důvodu bezprostřední blízkosti přírodní rezervace Šibeničník a jejího ochranného pásma. Nepřípustné jsou jakékoliv změny, které by mohly způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů především v místech s rákosinou severozápadně od rybníka Šibeník, bezejmenné vyvýšeniny (Kóty) jihozápadně od rybníka Šibeník a rákosiny východně od rybníka Šibeník. potok Včelínek – Tento zdroj vody byl pro závlahu golfového hřiště také vyloučen, a to z důvodu možného ovlivnění hydrologického režimu po toku ležících evropsky významných lokalit a ptačí oblasti, jmenovitě PO i EVL Lednické rybníky a EVL Slanisko u Nesytu. přilehlý závlahový kanál Brod-Bulhary-Valtice – Závlahový kanál je napájen vodou z vodního díla Nové Mlýny. Ze střední nádrže je voda přečerpávána cca 700 m přes hřbet Dunajovických vrchů, odkud už teče samospádem jihovýchodním směrem přes Dolní Dunajovice a dál směrem na Mikulov. Využití stávajícího kanálu se jeví jako jediná možná varianta vylučující významné negativní vlivy na PO Pálava, PO i EVL Lednické rybníky a EVL Slanisko u Nesytu.

První dvě uvedené varianty možného čerpání vody k zavlažování plánovaného golfového hřiště byly předem vyloučeny a rozpracována a hodnocena je pouze varianta třetí, a to přilehlý závlahový kanál Brod-Bulhary-Valtice.

4. Zmírňující opatření k prevenci negativních vlivů doplněné koncepce Doplněná koncepce „Změna č. 8.04 Územního plánu sídelního útvaru Mikulov“ nebude mít na předměty ochrany dotčených PO a EVL negativní vliv za podmínky dodržení bezzásahovosti ve vyznačených zónách a citlivého řešení plánovaného golfového hřiště ve vztahu k ekologickým funkcím, přírodě a krajině (viz posouzení ze dne 1. 4. 2011, Obr. 3). Z toho důvodu nejsou navrhována kompenzační opatření jako taková a ukládají se pouze následující zmírňující opatření (uvedena také v posouzení ze dne 1. 4. 2011):

17/20

1)

Vyvarovat se unifikaci druhové diverzity zájmového území, především v místech plánovaného golfového hřiště, tzn.: a) k výsevu travních porostů použít druhově bohatá společenstva regionální travní směsi, pokud je k dispozici; případně použít směs původních druhů travin a bylin, které budou doporučeny příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO Pálava); b) vysadit doprovodné dřeviny (keřové/stromové formace či solitérní stromy) za použití geograficky původních druhů; jejich skladbu a rozmístění předem konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO Pálava).

2)

Zachovat stávající dřevinný porost podél polních cest a v alejích, případně jej ozdravit a doplnit z důvodu zlepšení hnízdních podmínek ptáků.

3)

V místech zvýšeného pohybu osob v okolí vodních ploch ponechat přirozené lemy vegetace v šířce 15 – 20 m, aby na nově vzniklých plochách pro rekreaci a sport nedocházelo k rušení hnízdícího ptactva. Lemy nemusejí být souvislé, je možné vytvořit průhledy k vodní hladině v místech určených příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO Pálava).

4)

Vyvarovat se instalaci umělého osvětlení, případně jeho umístění a účel předem konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO Pálava).

5)

Při posuzování záměru golfového hřiště (golfových hřišť) v rámci procesu EIA dopracovat podrobnou hydrogeologickou studii vyplývající již z konkrétního zadání záměru.

5. Závěr posouzení Předložené doplňující podklady ke „Změně č. 8.04 Územního plánu sídelního útvaru Mikulov“ se zabývají vodním režimem řešeného území jihozápadně od Města Mikulov. V současné době sestává toto území z ploch s funkcí zemědělské (rostlinné) výroby a s funkcí ochrany přírody a krajiny a je navržena jejich změna na plochy smíšené s rekreační funkcí v přírodě a plochy dopravy (parkoviště) za účelem vybudování golfového hřiště. V návrhu byly vyznačeny zóny vysoké přírodní hodnoty, které zůstanou zachovány. Na základě předložených doplňujících materiálů byly vyhodnoceny možné vlivy na předměty ochrany a celistvost dotčené ptačí oblasti Pálava, dále pak ptačí oblasti i evropsky významné lokality Lednické rybníky a evropsky významné lokality Slanisko u Nesytu ležící jihovýchodně od zájmového území. Lze konstatovat, že předložené doplnění koncepce nemá významný negativní vliv, resp. negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

V Praze, 22. srpna 2011

18/20

6. Seznam literatury, internetových zdrojů a použitých zkratek Literatura Chytrý M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace.- Academia, Praha. Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. A kol. (2007): Brněnsko: In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Marhoul P., Turoňová D. (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000.- AOPK Praha. Šťastný, K., Bejček, V. & Hudec, K. (1996): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989. H & H, Jinočany. Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České Republice 2001–2003. Aventinum, Praha. Šťastný K., Bejček V. (2003): Červený seznam ptáků v České republice. In: Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda 22, Praha: 82-103 p.

Internetové zdroje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (http://www.nature.cz) Oficiální stránky NATURA 2000 (http://www.natura2000.cz, http://www.biomonitoring.cz) Mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů (http://www.biolib.cz) Informační server EIA/SEA (http://www.cenia.cz) Mapový portál veřejné správy ČR (http://geoportal.cenia.cz) Mapový server (http://www.mapy.cz)

Použité zkratky AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EIA – Environmental Impact Assessment EVL – evropsky významná lokalita CHKO – chráněná krajinná oblast NPR – národní přírodní rezervace PO – předmět ochrany (dle kontextu) PO – ptačí oblast (dle kontextu) PR – přírodní rezervace SEA – Strategic Environmental Assessment SÚ – sídelní útvar ÚPD – územní plán ŽP – životní prostředí

Přílohy Obr. 1-4. uvedeny v textu Obr. 5.

Závlahový kanál Brod-Bulhary-Valtice v zájmovém území Změny ÚP č. 8.04.

Obr. 6.

EVL Slanisko u Nesytu v jarních měsících (březen, 2011).

19/20

Obr. 5. Závlahový kanál Brod-Bulhary-Valtice v zájmovém území Změny ÚP č. 8.04.

Obr. 6. EVL Slanisko u Nesytu v jarních měsících (březen, 2011).

20/20

Změna č Územního plánu sídelního útvaru Mikulov

Recommend Documents