ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ČERVENÁ VODA POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ČERVENÁ VODA

POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracováno ve smyslu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

říjen 2011

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ČERVENÁ VODA Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona č.100/2001 Sb.

Zakázka:

C1108-11-0

Objednatel:

SKIPARK Červená Voda s.r.o.

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání

Popis

01

Finální dokument

02

Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

J. Kurajdová

S. Postbiegl

P. Vymazal

Datum 25.10.2011

06.03.2012

nové znění kapitoly č.10 (závěry a doporučení 03

Finální dokument

17.04.2012

doplněn bod č.5 do kapitoly č.10 (závěry a doporučení)

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

4 výtisky + digitální verze SKI Park Červená Voda s r.o 1 výtisk + digitální verze archiv AMEC, s.r.o.

© AMEC s.r.o, 2012 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

FileName: SaveDate:

SEA Změna č.3 ÚPSÚ Červená Voda 17.04.2012

Zakázka/Dokument: C1108-11-0/Z01

Strana: 1 z 52

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ČERVENÁ VODA Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Zpracovatelé posouzení

Autorizovaná osoba:

Ing. Stanislav Postbiegl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí č. j. 1178/159/OPVŽP/97 ze dne 22. 4. 1997

Vedoucí zakázky:

Ing. Jana Kurajdová, PhD.

Datum zpracování:

17.04.2012

Na zpracování posouzení se podíleli: Pracovní tým AMEC s.r.o.: Ing. Stanislav Postbiegl Ing. Jana Kurajdová, PhD. Ing. Radka Koukalová

tel.: 725 607 978 tel.: 725 607 973 tel.: 725 607 974

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI.

FileName: SaveDate:



Strana: 2 z 52


Obsah Zpracovatelé posouzení ............................................................................................................................ 2 Obsah .......................................................................................................................................................... 3 PŘEHLED ZKRATEK .................................................................................................................................. 5 ÚVOD ........................................................................................................................................................... 7 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ..................................................... 10 1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni ................................................................................................... 12 1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví .......................................................................... 15 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ................................................................. 16 2.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví ..................................................................................................... 16 2.2. Ovzduší a klima ........................................................................................................................... 16 2.3. Hluk ............................................................................................................................................. 18 2.4. Povrchová a podzemní voda ....................................................................................................... 18 2.5. Půda ............................................................................................................................................ 19 2.6. Horninové prostředí ..................................................................................................................... 20 2.7. Fauna, flóra a ekosystémy .......................................................................................................... 21 2.7.1 Biogeografická charakteristika území ....................................................................................... 21 2.7.2 Fauna a flóra ............................................................................................................................. 21 2.7.3 Zvláště chráněná území ............................................................................................................ 23 2.7.4 Významné krajinné prvky .......................................................................................................... 24 2.7.5 Územní systém ekologické stability .......................................................................................... 24 2.7.6 Natura 2000 .............................................................................................................................. 25 2.8. Krajina ......................................................................................................................................... 26 2.9. Hmotný majetek a kulturní památky ............................................................................................ 26 2.10. Dopravní a jiná infrastruktura .................................................................................................... 27 2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce ........................... 28 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY .......................................................................... 29 3.1. Urbanizované území ................................................................................................................... 29 3.2. Zóny neurbanizované .................................................................................................................. 29 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ , KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. ................................................................................................. 31 4.1. Fauna, flóra, ekosystémy ............................................................................................................ 31 4.2. ZPF PUPFL ................................................................................................................................ 31 4.3. Voda ............................................................................................................................................ 31 4.4. Hluk ............................................................................................................................................. 31 4.5. Krajinný ráz.................................................................................................................................. 31 4.6. Obyvatelstvo ................................................................................................................................ 31 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. ............................................................................................................... 32 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. ............................................................................................................. 34 6.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví ........................................................................................ 34 6.2. Vlivy na ovzduší a klíma .............................................................................................................. 35 6.3. Vlivy na hlukovou situaci ............................................................................................................. 35 6.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu ....................................................................................... 36 FileName: SaveDate:



Strana: 3 z 52


6.5. Vlivy na půdu ............................................................................................................................... 37 6.6. Vlivy na horninové prostředí ........................................................................................................ 38 6.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .............................................................................................. 38 6.8. Vlivy na krajinu ............................................................................................................................ 39 6.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ............................................................................... 40 6.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ..................................................................................... 40 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................... 41 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. ...................................................................... 45 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. .......................................................................................... 48 10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ................................................................................................................. 49 11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .................................................................. 51 Použité podklady ...................................................................................................................................... 52

FileName: SaveDate:



Strana: 4 z 52


PŘEHLED ZKRATEK B(a)P CO ČHMÚ ČIŽP ČOV ČSN ČSÚ dB(A) EIA EK EU EVL EO HG CHKO CHLÚ CHOPAV ISO KO KÚ LBC LBK LV MCHÚ MMR MZe MŽP NEHAP NOx NRBK NRP NP ObKR OP OOP ORP OZKO OŽP pH PHO PM10 PO PP PRVK PÚR PUPFL PZKO RBC REZZO FileName: SaveDate:

benzopyren oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká státní norma Český statistický úřad ekvivalentní hladina hluku posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) Evropská komise Evropská unie evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ekvivalentní obyvatel hydrogeologie / hydrogeologický chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod International Organization for Standardization komunální odpad krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor limitní hodnota maloplošné chráněné území ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí Akční plán zdraví a životního prostředí ČR oxidy dusíku nadregionální biokoridor národní rozvojový plán národní park oblast krajinného rázu ochranné pásmo orgán ochrany přírody obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prostředí vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků pásmo hygienické ochrany tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) ptačí oblast soustavy Natura 2000 přírodní park Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Politika územního rozvoje pozemky určené k plnění funkce lesa Plán ke zlepšení kvality ovzduší regionální biocentrum registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší SEA Změna č.3 ÚPSÚ Červená Voda 17.04.2012


Strana: 5 z 52


SEA SO2 SPŽP SÚ SUR ČR SZÚ TKO TTP TZL ÚAP ÚP ÚPO ÚPD ÚPSÚ ÚP VÚC ÚSES ÚTP UZIS VD VKP VN VOC ÚC WHO ZCHÚ ZPF ZÚR ZVHS/ZVS ŽP

FileName: SaveDate:

Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) oxid siřičitý Státní politika životního prostředí České republiky Sídelní útvar Strategie udržitelného rozvoje České republiky Státní zdravotní ústav tuhý komunální odpad trvalé travní porosty tuhé znečišťující látky územně analytické podklady územní plán územní plán obce územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability územně technické podklady Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vodní dílo významný krajinný prvek vodní nádrž těkavé organické látky velký územní celek World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace zvláště chráněná území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje zemědělská vodohospodářská správa životní prostředí



Strana: 6 z 52


ÚVOD Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda“ na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zastupitelstvo obce Červená Voda odsouhlasilo zpracování změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda. Předmětem změny č. 3 ÚP je vymezení plochy pro sjezdovou trat a lanovou dráhu ve stávajícím lyžařském areálu SKIPARK Červená Voda. Nutnost zpracování této studie vychází z koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 4.4.2011, č.j. 26844/2010/OŽPZ/PI. Hlavními důvody je vymezení ploch, jejichž funkční využití naplňují rámec záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona, konkrétně bod 10.7, týkající se sjezdových tratí, lyžařských vleků a lanovek. Stanovisko Krajského úřadu Pardubického kraje: Stanovisko podle zákona č. 100/2001sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): Na základě návrhu zadání a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k zákonu, sděluje v souladu s § 10i odst. 3 zákona jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona následující (cituji): K "Návrhu zadání změny č. 3 ÚPSU Červená Voda" je požadováno zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Odůvodnění požadavku na vyhodnocení: Návrh zadání vymezuje plochy, jejich funkční využití naplňují rámec záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona, konkrétně se jedná o bod 10.7 Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení, kategorie II zákona. Požadavek vyhodnocení vlivů na životní prostředí bude zahrnut do konečného znění návrhu zadání výše uvedené územně plánovací dokumentace. Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze osoba k tomu oprávněná podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhodnocení musí být zpracováno dle přílohy zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, s doplněním o návrh stanoviska orgánu posuzování vlivu na životní prostředí. Oblasti, na které bude zejména kladen důraz: vliv lokalit navrhovaných do ploch sjezdových tratí na lesní pozemky, lesní zvěř a ochranu přírody. Konec citace. Na základě tohoto stanoviska byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda“ na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC, s.r.o. pod vedením autorizované osoby Ing. Stanislav Postbiegl. Zpracování posouzení proběhlo v červnu až říjnu roku 2011. Pořizovatelem změny ÚPD je Městský úřad Králíky, odbor územního plánovaní a stavební úřad, určeným zastupitelem obce Červená Voda je starosta obce PaedDr. Miloš Harnych. Dne 28.7.2011 Městský úřad Králíky vydal pod č.j. 1893/2011/UPaSU/HS Pokyny pro zpracování návrhu změny č.3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda, kde je uveden požadavek nezakreslit severní sjezdovou trať Suchý vrch a zapracovat jižní sjezdovou trať Heroltice, z důvodu střetu s nadregionálním biocentrem. Na základě vyjádření samosprávných dotčených orgánu bylo rozhodnuto, že předmětem dalšího posuzování bude pouze sjezdová trať Heroltice, která je tedy předmětem předkládané dokumentace.

Vzhledem k tomu, že souběžně se Změnou č. 3 ÚPSÚ je zpracováván i nový územní plán Červené Vody, nezabývá se Změna č. 3 prověřením koncepce uspořádání území obce, která bude ve všech souvislostech prověřena a navržena novým územním plánem.

FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 52


Východiska posouzení Základním podkladem pro zpracování posouzení bylo zadání změny č. 3 ÚP. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení. Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady: • Zadání změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda a usnesení č.73 o úpravě zadání Změny č. 3 o vypuštění severní sjezdové trati • Koordinované stanovisko KÚ Pardubického kraj k návrhu zadání změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda • Územně analytické podklady pro území ORP Králiky • Odůvodnění – koordinační výkres Změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda • Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu, dokumentace vlivu záměru na životní prostředí (Amec, červenec 2011) Vymezení řešeného území Řešené území změny č. 3 se dotýká pouze k.ú. Mlýnický Dvůr, obec Červená Voda. Obec náleží do okresu Ústí nad Orlicí, obcí s rozšířenou působností je město Králíky. Změna územního plánu neřeší celé katastrální území obce Červená Voda, ale pouze území samostatných změn a nejbližšího okolí ve výřezech. Posuzovaná lokalita dle zadání Změny č. 3 ÚP se nachází v severovýchodní části okresu Ústí nad Orlicí. Výstavba je navržena na svažitém území zalesněného jihovýchodního svahu Bukové hory. Obec Červená voda spravuje 8 katastrálních území, má velikost správního území 4 739 ha, z toho zastavěné plochy zabírají 57 ha, zemědělská půda 1 859 ha a lesní půda 2 527 ha. K obci náleží osady obcí Šanov, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice, Dolní Orlice a Horní Orlice. Obec má k 31.12.2010 cca 3 196 obyvatel.

Obr.: Situace širších vztahů s orientačním označním lokality posuzované změny č. 3 územního plánu

FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 52


Důvody pro pořízení změny č. 3 územního plánu sídelného útvaru Červená Voda Obec Červená Voda má zpracovaný územní plán sídelního útvaru, který byl schválen v roce 1997. Od té doby byl aktualizován dvěma změnami: Změna č. 1 ÚPSÚ Červená Voda (2005) a Změna č. 2 ÚPSÚ Červená Voda (2011). Důvodem pro zpracování Změny č. 3 je rozšíření lyžařského areálu Červená Voda – Buková hora, rozšíření podmínek pro rozvoj aktivit podporujících cestovní ruch a zvyšujících rekreační atraktivitu širšího území. Změna vymezuje plochy pro rozšíření lyžařského areálu jižním směrem od stávajícího lyžařského areálu – sjezdovka Heroltice s lanovou dráhou.

Koncepční řešení změny č. 3 územního plánu sídelného útvaru Červená Voda Na základě zadání změny č. 3 že budou vymezeny plochy zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně na plochách lesních pozemků: - nezastavitelné plochy - pro sjezdové lyžování (sjezdová trať) - zastavitelné plochy - horní a dolní stanice lanové dráhy a její příslušenství

Změna č. 3 navazuje na dosud provedenou Změnu č. 1, která zde vymezila zastavitelnou plochu III/1 (zóna sportu, rekreace a rekreační zeleně), určenou pro realizace stanice lanovky a zázemí areálu a nezastavitelnou plochu III/2 (zóna sportu, rekreace a rekreační zeleně), určenou pro sjezdovou trať a lanovku. Tyto plochy v dosud platné ÚPD vymezené jako návrhové jsou změnou zařazeny jako plochy stávající (stabilizované). Dále jsou vymezeny nové plochy návrhové - plocha III/3 zařazena do zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně - sjezdovka a dvě zastavitelné plochy označené III/4 a III/5 zařazené do zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně, v kterých budou umístěny stanice lanové dráhy. Charakteristiky, regulativy ani limity využití území stanovené pro jednotlivé funkční zóny nejsou Změnou č. 3 měněny.

FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 52


Obr.: Schematické zobrazení navrhované plochy pro změnu funkčního využití (Aurum, 2011)

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity pro stanovení hodnotícího rámce, tedy pro výběr sady referenčních cílů životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z hlediska SEA změny územního plánu nejdůležitějších koncepcí je uvedena v následující podkapitole 1.1. FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 52


Mezinárodní úroveň: Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES) Národní úroveň: Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Politika územního rozvoje (2008) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Státní politika životního prostředí (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Národní alokační plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) Vodohospodářská politika ČR (2004) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Národní lesnický program (2008, do roku 2013) Dopravní politika ČR (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) Regionální úroveň: Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (2010) Koncepce rozvoje muzejnictví (2010) Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje (2010) Střednědobá koncepce zdravotnictví Pardubického kraje (2010) Aktualizovaná koncepce ochrany přírody Pk (2009) Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Pk (2009) Akční plán silnic II. a III. třídy v majetku Pardubického kraje (2008) Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren a na krajinný ráz území Pardubického kraje (2008) Dlouhodobý záměr vzdělávání (2008) Aktualizovaná koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Pardubického kraje (2008) Koncepce povodňové ochrany Pardubického kraje Koncepce podpory státní památkové péče 2006-2012 Územní energetická koncepce Pardubického kraje (2005) Program ke snižování emisí Pardubického kraje (2004) Program rozvoje Pardubického kraje (2006, návrh aktualizace 2011) Krajská koncepce hospodaření s odpady Regionální inovační strategie Plánování v oblasti vod Místní úroveň ÚPSÚ Červená Voda (1997) Změna č. 1 ÚPSÚ Červená Voda (2005) Změna č. 2 ÚPSÚ Červená Voda (2011) FileName: SaveDate:



Strana: 11 z 52


ÚAP Ústí nad Orlicí (2008) Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje. V rámci vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz podkapitola 1.2.), které tvoří základní referenční rámec pro hodnocení.

1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (PÚR) Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Dle PÚR řešené území obce Červená Voda spadá do specifické oblasti SOB 3 Jeseníky - Kralický Sněžník. Jedním z úkolů pro územní plánování v rámci koordinace činností obcí jsou: • identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení • vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezení vhodných území pro tyto aktivity • prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2004. Aktualizovaná Státní politika životního prostředí (SPŽP) je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Odpovídá na výzvy plynoucí z výsledků hodnocení implementace předchozí SPŽP a současně respektuje závazky i povinnosti, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii, OSN či OECD. SPŽP je dokumentem, který posiluje partnerskou spolupráci s jinými resorty, a to prostřednictvím podpory realizace těch cílů jiných resortů, které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. SPŽP rovněž nabízí škálu (normativních, ekonomických, informačních, dobrovolných aj.) nástrojů k dosažení stanovených cílů. V souladu se stavem životního prostředí, transpozicí a implementací evropského práva a základními principy ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje se aktualizovaná SPŽP soustřeďuje na následující čtyři prioritní oblasti: 1. ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3. životní prostředí a kvalita života 4. ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší Strategie udržitelného rozvoje České republiky 1

Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena dne 8. prosince 2004 (usnesení č. 1242/04) . Návrh Strategie, který byl vypracován pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé společenské diskuse a představuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala, avšak zároveň respektuje specifické podmínky ČR. Strategie je východiskem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. 1

V současnosti je připravována aktualizace Strategie udržitelného rozvoje, její druhá verze prochází připomínkovým řízením. FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 52


Strategie reaguje na potřebu koordinovaného vývoje a vzájemné rovnováhy sociální, ekonomické a environmentální oblasti, přičemž jejím obecným cílem je zajišťovat co nejvyšší kvalitu života obyvatel a současně i vytvářet příznivé podmínky pro kvalitní život generací budoucích. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích (s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné). Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (NEHAP). Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: • ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů, • ochrana ozónové vrstvy Země, • ochrana biologické a krajinné rozmanitosti, • zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit: • postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi, • pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi, • pokračující obnova území devastovaných hornickou činností, • zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti). Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for all in the 21st century“, který následně rozpracovala do strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oboru a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národu a regionu. Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje – aktualizace 2009 Z uvedené koncepce vyplývají požadavky ochrany přírody a krajiny v regionální politice a to v oblasti zvláště chráněných územích, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, lesních ekosystémů, zemědělství, vodního hospodářství, turistiky a rekreace, dopravy, ochrany nerostného bohatství, ochrany a biodiverzity krajiny a v oblasti Natura 2000. Dále jsou v koncepci navržena konkrétní opatření pro realizaci ochrany ve vyjmenovaných oblastech. V koncepci jsou také uvedeny problémy v obcích s rozšířenou působností (ORP). V ORP Králiky jsou jako problematické uvedeny snahy o maximální turistické využití masívu Kralického Sněžníku a sjezdovek k Červené Vodě v přírodním parku Suchý vrch – Buková hora.

FileName: SaveDate:



Strana: 13 z 52


Zásady územního rozvoje Pardubického kraje Obecnými prioritami dokumentu při územním plánovaní pro zajištění udržitelného rozvoje je vytvářet podmínky pro zachování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot na území kraje a vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností, zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a osách. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (ZÚR Pk) zařazují dotčené území do SOB 3 Jeseníky - Kralický Sněžník. Zásady pro usměrňování územního rozvoje a úkoly jsou stanovené v čl. 68 a 69 ZÚR Pk. Se záměrem souvisí především možnost využití rekreačního potenciálu území pro rekreaci a respektovaní požadavku na ochranu ptačí oblasti Kralický Sněžník. Při využití území je kladen důraz na zkvalitnění a rozvoj technické infrastruktury, občanského vybavení a podpora dalších opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech. Při rozšiřování a umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení se požaduje zohledňovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. Dále se požaduje podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití i mimo hlavní centra. Program rozvoje Pardubického kraje Cílem koncepce z hlediska životního prostředí je zajistit realizaci důležitých společných systémových opatření na ochranu životního prostředí. Zvýšit zapojení turistického potenciálu kraje do jeho ekonomického a sociálního rozvoje. Hlavní vizí rozvoje Pardubického kraje je vytvořit rozvojově vyrovnaný kraj s vysokou kvalitou života, zohledňující potřeby místních obyvatel, stabilní a prosperující ekonomikou fungující na principech udržitelného rozvoje, zdravým životným prostředím a efektivně fungující správou svého koordinovaného území. Územně analytické podklady obce s rozšířenou působnosti Králiky Z uvedené koncepce vyplývají požadavky na respektování limitů využití území a to přírodního parku Buková Hora – Suchý vrch, plochy lesa a jeho ochranného pásma, územního systému ekologické stability a území soustavy Natura 2000.

FileName: SaveDate:



Strana: 14 z 52


1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví Na základě relevantních cílů národních strategických dokumentů (zejména Strategie udržitelného rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Politika ochrany životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí a další) spolu s analýzou stavu a hlavních problémů životního prostředí v řešeném území byl stanoven referenční rámec pro hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v podobě sady referenčních cílů ochrany ŽP. Tyto cíle reprezentují pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Návrh změny č. 3 ÚPSÚ Červená Voda by měl v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů a z tohoto hlediska je v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnocen. Níže uvádíme vybrané cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vzhledem k posuzovanému dokumentu, členěné dle jednotlivých složek životního prostředí: Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP a problémové okruhy ŽP Referenční cíl ochrany ŽP 1. ovzduší, klima

2. voda 3. půda a horninové prostředí 4. flóra, fauna, ekosystémy 5. krajinný ráz, kulturní dědictví 6. hluk 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví 8. sídla, urbanizace

FileName: SaveDate:


1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů, zachovat z kvalitativního a kvantitativního pohledu hydrologické a hydrogeologické podmínky v oblasti 3.1 omezovat nové trvalé zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat kulturní a přírodní dědictví 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny


Strana: 15 z 52


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví V obci Červená Voda žije 3 107 obyvatel (ČSÚ, 2009). Záměr se dotýká části Mlýnický Dvůr, ve které žije několik stovek obyvatel. Zástavba obce je převážně rozvolněná, tvořená domy na vlastním pozemku. Míra registrované nezaměstnanosti v obci Červená Voda je cca 13% (ČSÚ, 2009). Záměr se bezprostředně nedotýká místních obyvatel a jejich majetku.

2.2. Ovzduší a klima Území v působnosti stavebního úřadu obce Červená Voda nepatří dle sdělení MŽP č. 6, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V okolí hodnoceného záměru se neprovádí pravidelné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající imisní situace využíváme údaje ze vzdálenějších imisně monitorovacích stanic. Nejbližšími stanicemi jsou stanice č. 1358 Šumperk-Dolní Studénky (ČHMÚ) a stanice č. 1338 Ústí nad Orlicí (ČHMÚ). Naměřené hodnoty uvažovaných škodlivin za rok 2009 jsou uvedeny v následující tabulce: tab.: Imisní zátěž v roce 2009 - nejbližší stanice imisního monitoringu Šumperk-Dolní Studénky

-3

průměrná roční koncentrace (µg.m ) hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3) -3

Ústí nad Orlicí

NO2

SO2

PM10

NO2

SO2

PM10

13,5

2,2

27,5

10,6

2,0

21,7

40

-

40

40

-

40

maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m )

46,4

19,2

149,0

40,7

16,8

172,0

datum naměření maxima v daném roce

10.1.

14.1.

10.1.

16.1.

14.1.

15.1.

hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3)

-

125

50

-

125

50

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

-

-

46

-

-

19

-

3

35

-

3

35

povolený počet překročení limitní hodnoty -3

maximální naměřená hodinová koncentrace (µg.m )

-

-

-

-

-

-

datum naměření maxima v daném roce

-

-

-

-

-

-

hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3)

200

350

-

200

350

-

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok)

-

-

-

-

-

-

18

24

-

18

24

-

povolený počet překročení limitní hodnoty

FileName: SaveDate:



Strana: 16 z 52


Oxid dusičitý (NO2) Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citované stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého roční průměrnou -3 koncentraci maximálně na úrovni 34% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). -3 Naměřená 24 hodinová maxima dosahovala hodnoty max. 46,4 µg.m . Maximální hodinové koncentrace nejsou na těchto stanicích vyhodnocovány. Ve sledovaném území lze tedy předpokládat spolehlivé plnění imisních limitů s dostatečnou rezervou. Oxid siřičitý (SO2) U oxidu siřičitého nebylo na uvedených stanicích zaznamenáno překročení imisních limitů. Citované stanice naměřily v roce 2009 u oxidu dusičitého maximální denní koncentraci přibližně na úrovni maximálně 15% -3 imisního limitu (LV=125 µg.m ). Maximální hodinové koncentrace na těchto stanicích nebyly naměřeny, avšak předpokládáme spolehlivě podlimitní úroveň. Ve sledovaném území lze tedy předpokládat spolehlivé plnění imisních limitů s dostatečnou rezervou. Tuhé znečišťující látky frakce PM10 Citované stanice naměřily v roce 2009 u PM10 roční průměrnou koncentraci na úrovni maximálně 69% -3 imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala nadlimitních hodnot pouze na stanici Dolní Studénky, nicméně ve sledovaném území předpokládáme spolehlivě podlimitní úroveň. Klimatické faktory Z klimatického hlediska leží lokalita v chladné oblasti CH7, vyšší partie ve východní a západní části území přecházejí do chladné oblasti CH6. Oblasti jsou charakterizovány následovně: CH6 - léto velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. CH7 - velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Tab.: Charakteristika klimatických oblastí CH6 a CH7 Údaj Počet letních dnů Počet dnů s teplotou nad 10 °C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

FileName: SaveDate:


CH 6 10 až 30 120 až 140 140 až 160 60 až 70 -4 až -5 14 až 15 2 až 4 5 až 6 140 až 160 600 až 700 400 až 500 120 až 140 150 až 160 40 až 50

CH 7 10 až 30 120 až 140 140 až 160 50 až 60 -3 až -4 15 až 16 4 až 6 6 až 7 120 až 130 500 až 600 350 až 400 100 až 120 150 až 160 40 až 50


Strana: 17 z 52


2.3. Hluk Stávající stav V prostoru záměru se nevyskytují žádné akusticky významné trvalé zdroje hluku. Jediným zdrojem hluku v posuzované oblasti je sezónní provoz stávající lanovky, sněžných děl a rolby obsluhující sjezdovku Červená Voda-Buková hora a automobilová doprava vázaná na areál (návštěvníci a obsluha areálu). Doprava na příjezdové obslužné komunikaci na parkoviště (k zázemí sjezdových tratí) byla předmětem posuzování v roce 2006. V rámci této studie byla navržena určitá opatření pro průjezd aut obcí, která jsou již předmětem dalších fází projektové dokumentace (stavební povolení). V rámci plánovaného záměru se neuvažuje s navýšením kapacit parkovacích stání, hluková studie z roku 2006, která brala v úvahu maximální variantu dopravního zatížení areálu s ohledem na počet parkovacích míst, je stále aktuální. Dominantním zdrojem hluku v obytném území (avšak mimo prostor záměru) je dopravní hluk, šířený ze silnice I/11 resp. ze železniční trati. Stav po rozšíření Jako nové zdroje hluku budou využívány nově postavená lanovka a zasněžovací děla a rolby obsluhující nově vzniklou sjezdovou trať. Parkoviště pro návštěvníky bude využito stávající. Počet parkovacích stání se v souvislosti s výstavbou nových sjezdovek nebude navyšovat.

2.4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Po hřbetu Bukové hory, směrem k severu na Suchý vrch, probíhá rozvodnice dvou hlavních povodí, Labe a Dunaje. Východní a jižní svahy náleží prostřednictvím Moravské Sázavy, která na jihozápadním svahu pramení, do povodí Dunaje. Užší zájmové území je odvodňováno bezejmennými potoky, které jsou pravostrannými přítoky Březné, číslo hydrologického pořadí 4-10-02-037. Vodní tok Březná se vlévá do Moravské Sázavy u Hoštejna. Sjezdová trať Heroltice je odvodňována bezejmenným potokem. Vodní tok se stéká s bezejmenným vodním tokem ze severní částí území jižně od parkovacích ploch areálu v prostoru bývalého vodního zdroje Mlýnický dvůr. Potok pak protéká východním směrem do obce Mlýnický dvůr, kde se vlévá do Březné. Základní hydrologické údaje, M-denní a N-leté průtoky potoka v profilu v obci Mlýnický dvůr před soutokem s Březnou (profil č. 4) jsou součástí Hydrologického a hydrogeologického posouzení, které je součástí Dokumentace EIA (Červená Voda – Buková Hora, rozšíření areálu, Amec s.r.o, červenec 2011,.). V rámci hydrogeologického posouzení k předchozí etapě výstavby lyžařského areálu (P. Ondráček, Červená Voda - Buková Hora, sjezdová trať, Závěrečná zpráva hydrogeologického posouzení, Envi-aqua, s.r.o. Brno, 2006) byly provedeny odběry a analýzy vzorků vodních toků. Výsledky analýz a jejich porovnání s imisními standardy přípustného znečištění povrchových vod dle NV 61/2003 Sb. v platném znění a hydrologické parametry vodního toku Březná jsou uvedeny v Oznámení záměru (Červená Voda – Buková Hora, rozšíření areálu, Amec s.r.o., únor 2011). 1

Vodní tok Březná je významným vodním tokem . Posuzované území se nenachází v žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) ani v manipulačním prostoru vodního toku a neleží také ve vyhlášeném záplavovém území nebo v území určeném k rozlivu povodí. Podle Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. neleží ve 2 zranitelné oblasti .

1

Viz tok číslo 661, v příloze č.1 vyhlášky ministerstva zemědělství č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb. a vyhlášky č. 267/2005 Sb. Dle NV č. 71/2003 Sb. se jedná o lososové vody, které dle HEIS VÚV splňují přípustné hodnoty. 2 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. FileName: SaveDate:



Strana: 18 z 52


Při terénním šetření bylo v příčném profilu projektovaného rozšíření sjezdového areálu vymapováno celkem 9 -1 drobných vodních toků o vydatnostech od 0,2 do 1,0 l.s . Prameniště V řešeném území byly na základě hydrologického průzkumu zjištěny 3 prameniště (Prameniště č. 1 a 2. se nachází v prostoru projektované sjezdové trati Suchý vrch, která již není předmětem posuzování). Prameniště č. 3 – dvě drobná prameniště o rozměrech 5 x 5 m, odtok drobnými vodotečemi s celkovou -1 vydatností do 0,7 l.s , umístění pod sjezdovou tratí Heroltice, -1

Prameniště č. 4 – prameniště o rozměrech cca 30 x 30 m s odtokem o vydatnosti 1,0 l.s , umístěný mezi tratěmi Mlýnice a Heroltice, -1

Parmeniště č. 5 – největší prameniště o rozměrech cca 40 x 50 m s odtokem cca 1,0 – 1,2 l.s umístěné mezi tratěmi Mlýnice a Heroltice.

Podzemní voda Z hlediska hydrogeologického rajónování je širší území součástí hydrogeologického rajónu 6420 Krystalinikum Orlických hor (Olmer a kol., 2006). Oběh podzemní vody je vázán na trhliny, které jsou velmi hojné, ale často bývají sepnuté nebo zatěsněné produkty větrání. K nejživějšímu oběhu podzemní vody dochází zejména v poruchových pásmech delšího a hlubšího dosahu a na jejich křížení. V místech kde zvodněná poruchová zóna dosahuje k povrchu terénu může docházet k přirozenému přetoku formou skrytých nebo rozptýlených pramenních vývěrů. K odvodnění může docházet přímo do povrchových toků, případně do kvartérních sedimentů (svahových nebo fluviálních), které jsou v místech rozsáhlejšího výskytu rovněž příznivé pro vznik lokálních zvodní. Na základě chemismu vody, jímané v minulosti v prameništi Mlýnický Dvůr, lze usuzovat, že převažují podzemní vody s krátkým oběhem v horninovém prostředí, vázané na průlinový kolektor kvartérních suťových sedimentů, pravděpodobně částečně dotovaný podzemními vodami puklinového kolektoru přípovrchového rozvolnění krystalických hornin (vyšší objemová aktivita Rn). Na tektonické hranici mezi krystalinikem a svrchnokřídovou výplní králického příkopu dochází ke vzdouvání podzemních vod a odvodnění kolektoru formou pramenů. Jeden z takových pramenů byl podchycen a jímán k zásobování obce Mlýnický Dvůr. Území tvorby podzemních vod zahrnuje východní svah Bukové hory, k dotaci kolektoru dochází přímým vsakováním srážkových vod. Z uvedené geneze vody vyplývá úzká závislost na aktuálních klimatických podmínkách a silná zranitelnost vnějšími vlivy.

2.5. Půda Popis půdních typů V bioregionu, ve kterém se nachází zájmová lokalita, plošně převažují typické kambizemě, které se vyskytují převážně v nižších polohách a častěji na strmějších svazích. Na zarovnaných površích a hřbetech zaujímají velké plochy kyselé typické kambizemě. Na vyšších hřbetech jsou zastoupeny i dystrické kambizemě a ostrůvkovitě kambizemní podzoly. Na úpatích svahů směrem k nížinám se vyskytují na sprašových hlínách luvizemě, často pseudoglejové a typické hnědozemě. Nivy vodních toků tvoří glejové fluvizemě s velkým obsahem velkých valounů a stěrku. Kambizem Hnědá půda nižších poloh. Vyskytuje se nejčastěji v mírně teplé, mírně vlhké oblasti, v pahorkatinách a vrchovinách, zhruba do nadmořské výšky 750-800 m, s průměrnou roční teplotou 6-9°C a s pr ůměrným úhrnem srážek 500-800 mm. Na bazických půdotvorných substrátech se kambizemě vyskytují i ve vyšších, chladnějších a vlhčích polohách. Původním společenstvem jsou listnaté a smíšené lesy (s převahou dubu, buku a jedle). Vznikly na velmi rozdílných horninách, převážně nekarbonátových. Nejčastěji jsou to zvětraliny pevných silikátových hornin. Půdotvorné substráty jsou zpravidla skeletnaté. Značně rozdílnou minerální bohatostí substrátu je podmíněn stupeň nasycenosti půd, a tím i jejich odolnost vůči okyselení a podzolizaci. V chladnějších polohách vrchovin s vyššími srážkami se zvyšuje obsah humusu a hloubka prohumóznění. Humus je však kyselejší. V sušších a teplejších polohách pahorkatin je akumulace humusu slabší v důsledku vyšší biologické činnosti a výraznější mineralizace humusu. FileName: SaveDate:



Strana: 19 z 52


Hnědozem Hnědozemě jsou půdy s vyvinutým illimerizačním dílčím půdotvorným pochodem. Vyskytují se zejména na spraších a sprašových hlínách, částečně na svahovinách. Intenzita illimerizace je nižší než u luvizemí, takže z pravidla vzniká mělký eluviální horizont bez jazykovitých zátoků do luvického horizontu. Prooráváním je obyčejně eluviální horizont zcela nebo z části přiorán do ornic. U některých hnědozemí probíhá illimerizace ve specifické formě s výraznějším uplatněním humusových látek při translokaci koloidů. Podmiňují zvýšení lyofilnosti koloidů a práhu koagulace a koloidy migrují za téměř neutrální reakce. Vytváří se tmavé koloidní povlaky na povrchu agregátů v luvickém horizontu. Vodní režim je na hranici mezi periodicky promýváním a promýváním a vede při nevýrazné texturní diferenciaci k oglejení. Výrazná kultivace může zvyšovat stupeň nasycení sorpčního komplexu bazickými kationty, neutralizovat půdní kyselost a zlepšovat kvalitu humusu. Luvické horizonty vykazují zvýšenou retenční vodní kapacitu a v suchých letech je na hnědozemích často dosahováno vyšších výnosů než na černozemích. Glej Půdy s (hydrogenním) ochrickým Ao-horizontem až umbrickým Au-horizontem ležícím na glejovém diagnostickém Gr- horizontu, a to buď přímo, nebo na jeho redukčně oxidační zóně, Gro-horizontu, který pak přechozí do Gr- horizontu. Vzniká glejovým půdotvorným procesem, pro který je charakteristické stálé zamokření celého půdního profilu, nebo alespoň jeho spodní části (minimálně výše než 80 cm pod povrchem) podzemní vodou. Vlivem nadbytku vody v půdě se zpomalují oxidační procesy, což může vyvolat hromadění organických látek v půdě a hromadění nadložního humusu, příp. jeho rašelinění. Redukční procesy jsou rozvíjeny mikroorganismy, které při dýchání odebírají kyslík z minerálních látek schopných redukce (sloučeniny Fe, Mn, S). Ionty dvoumocného železa mohou vytvářet s hliníkem a kyselinou křemičitou druhotné alumosilikáty zelené barvy. S fosforem vytváří modře zbarvený fosfát a se sírou šedočerný sirník. Tyto sloučeniny pak propůjčují glejům šedomodré nebo šedozelené zbarvení. Šedé zbarvení způsobuje i splavený humus. V subhorizontu Gr převládá zelenavé a modravé zbarvení. Je tu velmi málo rezivých skvrn. V subhorizontu Go (případně Gro) dochází v sušším období k vyloučení reoxidokovaného železa a manganu ve formě rezivých novotvarů. Půdní profily glejů jsou zrnitostně značně heterogenní, jsou často vrstevnaté. Vyskytují se na půdách písčitých, hlinitých i jílovitých, a to nejčastěji v mělkých terénních depresích, nebo na rovinách v blízkosti rybníků a vodních toků, v plochých úžlabinách, v blízkosti rašelin. Kvalita půdy Realizací záměru budou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). PUPFL Většina pozemků v předmětném území patřící pod PUPFL jsou podle zákona č. 289/1995 o lesích je zařazena dle § 9 do kategorie lesů hospodářských, porost v okolí horní části stávající sjezdovky je dle § 8 odst.2 písm. e) zařazen do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochrannou. Nejčastějšími půdními typy na těchto pozemcích: ⋅

oligotrofní kambizem,

⋅

kamenitá nevyvinutá kambiem,

⋅

oglejená kambizem okolo pramenišť.

Nejčastějším půdním druhem je písčitohlinitá až hlinitopísčitá půda. Nejčastější formou humusu je surový moder, v horní části surový humus, ve spodní části svahu na živnějších stanovištích moder. Znečištění půd V dotčeném území nejsou známy výsledky průzkumu znečištění půd. U lesních půd je známa schopnost akumulace toxických látek (v horských oblastech především z dálkového transportu). Proto je nutné brát v potaz možnost vyšších hladin některých toxických látek u lesních půd, které by však neměly překročit limitní hodnoty.

2.6. Horninové prostředí Geomorfologické členění Podle geomorfologického členění (Demek J. a kol., 1987) náleží zájmové území Krkonošsko-jesenické soustavě, celku Orlické hory, podcelku Bukovohorská hornatina.

FileName: SaveDate:



Strana: 20 z 52


Bukovohorská hornatina se střední výškou 669,4 m n.m. tvoří jihovýchodní část Orlických hor. Základ silně rozčleněného erozně denudačního reliéfu asymetrické kerné stavby byl vytvořen vyzdvižením v průběhu saxonského vrásnění na horninách jádra orlicko-kladské klenby. Zájmové území projektované sjezdové tratě zahrnuje strmější východní a jihovýchodní svahy asymetrického hřbetu Bukové hory (958 m n.m.). Geologie Zájmové území se nachází na tektonické hranici mezi králickým příkopem na východě (vyplněným svrchnokřídovými sedimenty) a proterozoickými horninami orlicko - kladského krystalinika, které se podílejí na stavbě Orlických hor západně od záměru. Široký strukturní hřbet Bukové hory je budován migmatity a ortorulami jádra orlicko kladské klenby. Ve vrcholové části Bukové hory se vyskytují středně až hrubě zrnité plástevnaté dvojslídné ruly s místními polohami svorů, v nižší části svahů drobnozrnné dvojslídné ruly. Horniny jádra orlicko kladské klenby jsou mimořádně pevné, vyskytují se často skalní tvary zvětrávání a odnosu, mrazovými sruby a balvanovými proudy. Krystalinické horniny vlivem vnějších geologických činitelů písčitě zvětrávají a tvoří dobře propustný kvartérní pokryv kamenitých sutí s výplní písčitých hlín o mocnosti závislé na detailním reliéfu (sklonu svahu, depresích). V dotčeném území lze předpokládat výskyt balvanitých nebo hlinitokamenitých sutí s úlomky hornin do 50 cm o mocnosti vrstvy až 4,0 m. Králický příkop, který se nachází východně od území dotčeného záměrem, je vyplněn uloženinami svrchní křídy, stratigraficky řazené k sérii sedimentů svrchnoturonsko-coniacké. Tato mocná vrstevní série je vyvinuta převážně ve facii měkkých písčitých slídnatých jílovců s vložkami tvrdých jemnozrnných pískovců. Křídové uloženiny jsou při svazích Orlických hor překryty mocnými svahovinami. V údolí vodotečí jsou křídové sedimenty překryty kvartérními hlinito-písčito-štěrkovitými sedimenty o mocnosti překračující 5,0 m.

2.7. Fauna, flóra a ekosystémy 2.7.1 Biogeografická charakteristika území Podle biogeografického členění ČR (Culek 1996) se vymezené území nachází v jihovýchodní části Orlickohorského bioregionu. Pro tento bioregion je charakteristická horská hercynská květena fytogeografického okresu 95 Orlické hory a hercynská fauna podhorského a montánního stupně. Druhové spektrum fauny je však částečně ochuzené. Ve srovnání s příbuznými východosudetskými regiony bioregionem 1.68 Krkonošským a 1.70 Jesenickým, postrádá Orlickohorský bioregion subalpínský stupeň a fenomén gradientu alpínské hranice lesa. Proto zde chybí i celá řada druhů charakteristických pro tyto regiony a biotopy, např. havez česnáčkovitá (Adenostyles alliariae), škarda hnidákolistá (Crepis conyzifolia), kostřava nízká (Festuca supina), bika lesní (Luzula sylvatica), mochna zlatá (Potentilla aurea), violka sudetská (Luzula sudetica) aj. Podle rekonstrukce potenciálních přírodních ekosystémů (Neuhäuslová et Moravec 1997) převládají v celém komplexu Bukové hory a Suchého vrchu acidofilní smrkové bučiny as. Cala-magrostio villosae-Fagetum. Při podrobnější rekonstrukci je možné v nejvyšších polohách tohoto území rekonstruovat na podzolech i přechody ke klimaxovým smrčinám as. Calamagrostio villosae-Piceetum, na balvanitých substrátech přechody k horským suťovým lesům as. Aceri-Fagetum. Na úpatích svahů kolem potoků a v potočních nivách pak i potoční olšiny as. Piceo-Alnetum a potoční jaseniny as. Pruno-Fraxinetum.

2.7.2 Fauna a flóra K posuzovanému záměru bylo zpracováno Biologické hodnocení, které je součástí Dokumentace Červená Voda – Buková Hora, rozšíření areálu, Amec s.r.o., červen 2011. Zde uvádíme pouze stručné výsledky tohoto hodnocení pro účely daného posouzení. Zjištěné zvláště chráněné a významné druhy Cévnaté rostliny bledule jarní (Leucojum vernum) Jde o zákonem chráněný druh zařazený ve vyhlášce 395/1992 Sb. do kategorie ohrožených. V podhůří Orlických hor (na Orlickoústecku, Českotřebovsku a Lanškrounsku) místy velmi hojně a v početných populacích, většinou v potočních nivách, v olšinách a na nivních loukách, často na lesních loukách a na FileName: SaveDate:



Strana: 21 z 52


podmáčených až zrašelinělých biotopech, většinou jen v nižších polohách (do 500 m). Početné populace se vyskytují na více místech na prameništích a v blízkosti drobných stružek. Nejpočetnější populace byly pozorovány v blízkosti bodů BK05 - BK10, BK24, BK27. Z toho největší populace byla zaznamenána v segmentu č. 4. čarovník alpský (Circaea alpina) V celostátním Červeném seznamu zařazen do kategorie C4 - zasluhující pozornost. Výskyt na lokalitě je velmi omezený. Tento druh byl nalezen v omezených populacích na prameništích na lokalitách v blízkosti bodů BK07, BK27 a BK28. violka bahenní (Viola palustris) Druh není zákonem chráněný a není zatím zařazen do celostátního Červeného seznamu. Jedná se však o taxon fytogeograficky významný, regionálně vzácný a rychle mizející, vázaný především na dystrofní mokřady a rašeliniště. V hodnoceném území je druh hojně zastoupen na svahových prameništích, mokřinách na lokalitcáh v blízkosti BK04, BK07, BK09, BK24, BK26 a BK28. Mechorosty V hodnoceném území se vyskytují následující významné druhy vázané na vrcholové polohy Bukové hory a skalní sruby (okolí BK20 a BK21) - Callicladium haldanianum, Campylophyllum sommerfeltii a Serpoleskea subtilis. Potenciální vegetace Podle mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová, Moravec a kol. 1997) jsou v hodnoceném území zastoupeny následující vegetační jednotky, jež jsou určující: Smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) úzký pás podél vrcholové části hřbetu Bukové hory. V těchto nejvyšších polohách na podzolech lze rekonstrukčně vylišit přechody ke klimaxovým smrčinám as. Calamagrostio villosae-Piceetum. Potoční olšiny (Piceo-Alnetum) - v menších segmentech v potočních nivách a kolem potoků na úpatích svahů Bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) - východní svah Bukové hory. Vegetační jednotka zcela v dané oblasti dominuje a zasahuje až do údolí toku Březnice. Maloplošně se vyskytují následující jednotky potenciální přirozené vegetace: Suťové lesy a roklinové lesy (Aceri-Fagetum) - jen drobné ostrůvky v rámci skalnatých partiích svahů Bukové hory, a v dolní části svahů při přechodech do odlesněné části území, vázané do zaříznutých partií drobných údolíček lokálních vodotečí. Bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) - vzácný, ostrůvkovitý výskyt na kyselých substrátech na svahu Bukové hory. Střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum) - podél vodotečí v údolí toku Březnice a podél toku samotné Březnice. Aktuální biotopy Dle kategorizace biotopů zpracované pro účely mapování území soustavy NATURA 2000 (Chytrý et al. 2001), se v současnosti v oblasti masivu Bukové hory v posuzovaném území v lesní části a v jeho bezprostředním okolí) nacházejí následující přírodní biotopy: kód

biotop

R1.4 S1.2 L2.2 L4 L5.2 L5.4

Lesní prameniště bez tvorby pěnovců Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Údolní jasanovo-olšové luhy Suťové lesy Horské klenové bučiny Acidofilní bučiny

L9.1

Horské třtinové smrčiny

FileName: SaveDate:



Strana: 22 z 52


Lesní ekosystémy Lesní porosty v dotčeném území patří do přírodní lesní oblasti č. 25 – Orlické hory. Z lesních vegetačních stupňů se na ploše záboru vyskytuje 5. v.s. – jedlobukový a 6 v.s. – smrkobukový. Největší zastoupení mají lesy hospodářské. Na vrcholcích svahu Bukové Hory se vyskytují lesy zvláštního určení. Nejvíce zastoupenou dřevinou je smrk ztepilý (SM) – cca 76 %, následuje buk lesní (BK) – cca 20 %. Zbylá 3 % připadají na ostatní zastoupené dřeviny – douglaska tisolistá (DG), jedle bělokorá (JD), javor klen (KL), jeřáb ptačí (JR) a modřín evropský (MD). Fauna V zájmovém území bylo zjištěno celkem přes 150 druhů brouků a 14 druhů denních motýlů. Další dvě desítky druhů studovaných skupin jsou udávány z okolí literárními prameny, a lze tudíž jejich výskyt v řešeném území považovat za pravděpodobný. Z legislativně chráněných druhů bezobratlých byl prokázán výskyt ohrožených mravenců rodu Formica a čmeláků rodu Bombus. Z hlediska výskytu obratlovců byli v řešeném území zjištěné tyto zvláště chráněné druhy:

Kriticky ohrožené druhy netopýr černý zmije obecná

Barbastella barbastellus Vipera berus Silně ohrožené druhy

čolek horský

Triturus alpestris

čolek obecný holub doupňák ještěrka obecná ještěrka živorodá kos horský krutihlav obecný rejsek horský netopýr dlouhouchý netopýr ušatý skokan zelený slepýš křehký

Triturus vulgaris Columba oenas Lacerta agilis Zootoca vivipara Turdus torquatus Jynx torquilla Sorex alpinus Plecotus austriacus Plecotus auritus Pelophylax esculentus Anguis fragilis Ohrožené druhy

bramborníček hnědý jestřáb lesní krkavec velký lejsek šedý ořešník kropenatý ropucha obecná ťuhýk obecný veverka obecná

Saxicola rubetra Accipiter gentilis Corvus corax Muscicapa striata Nucifraga caryocatactes Bufo bufo Lanius collurio Sciurus vulgaris

2.7.3 Zvláště chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění uvádí, že území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná, přitom se stanoví podmínky ochrany.

V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území. Dotčené území neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti, v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky. Záměr se nachází v prostoru přírodního parku, chráněného

FileName: SaveDate:



Strana: 23 z 52


Přírodní park Suchý vrch - Buková hora –

zájmové území je součástí přírodního parku, vyhlášeného v roce 1987 bývalým okresním národním výborem v Ústí nad Orlicí, vyhláškou platnou od 1.9.1987 jako oblast klidu,

–

celý přírodní park, na jehož jižním okraji vymezené území Bukové hory leží, má rozlohu 6 247 ha,

–

je charakteristický vzájemnou vyrovnaností a souladem přírodních a antropických prvků, zejména střídáním rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel,

–

jednoznačná převaha lesních ekosystémů, většinou smrkových monokultur se zbytky smíšených bukojedlových porostů,

–

jižní část přírodního parku je celoročně intenzívně rekreačně využívaná

2.7.4 Významné krajinné prvky Ze zákona (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek.

Registrované významné krajinné prvky se v dotčeném území nenacházejí. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou v zájmovém území všechny lesní porosty a vodní toky.

2.7.5 Územní systém ekologické stability ÚSES Územní systém ekologické stability je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: - vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivé okolní, ekologicky méně stabilní krajinu - zachování či znovuobnovení přirozeného geofondu krajiny - zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev Návrh ÚSES využívá principu vytváření ucelených větví ÚSES. Ucelenou větev tvoří soubor vzájemně navazujících biocenter a biokoridorů navržených v určitém souborném typu stanovišť (v agregovaných plochách s obdobným přírodním potenciálem). Dle významu ekologické reprezentativnosti, významu pro ekologickou stabilitu krajiny a unikátnosti její fenoménů se rozlišují hierarchické úrovně ÚSES – nadregionální, regionální a lokální.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) v posuzovaném území je postupně upřesňován, jak vyplývá z následujících dokumentů. Generel územního systému ekologické stability v k.ú. Červená Voda (2000). Systém byl s určitými úpravami zapracován a schválen v územním plánu sídelního útvaru. Územní plán sídelního útvaru Červená Voda, včetně změny č. 1 (1997,2005). Ve Změně bylo schváleno přetrasování a nové umístění prvků ÚSES. Nově bylo v území vymezeno regionální biocentrum RBC 442 Buková hora, které je vloženo do osové části nadregionálního biokoridoru K 80 a K 82. (viz následující obr.1) Toto vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES dnes není v souladu se ZÚR Pardubického kraje (viz následující obr. 2) Změna č. 2 ÚPSÚ Červená Voda (2011). Řeší vymezení ÚSES v souvislosti s výstavbou sjezdové trati v oblasti Suchého vrchu. Území leží mimo řešený prostor předkládaného záměru. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (2010). Upraveno vymezení skladebných částí ÚSES vyšších hierarchických úrovní (viz obr. 2) Přehled ÚSES v zájmovém území: Nadregionální ÚSES (dle ZÚR) V blízkosti záměru jsou vymezeny tyto prvky: NRBK 80 (Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov), NRBK 82 (Boršov, Loučský les – K80), NRBK 84 (K80 – K 85). Pozn: dle ÚP bylo značení NRBK jiné – viz obrázek. FileName: SaveDate:



Strana: 24 z 52


Regionální ÚSES V území je vymezeno RBC 442 Buková hora. RBC bylo dle ÚP umístěno v katastrálním území Mlýnický Dvůr a Čenkovice (obrázek č.1), dle ZÚR je spojité a posunuté severním směrem a leží pouze na k.ú. Mlýnický Dvůr (obrázek č.2). Je vymezeno v prostoru smíšených porostů, smrkové bučiny s charakteristickým podrostem v pramenné oblasti, ve vrcholových partiích Bukové hory, lesní porosty mají zachovalou přirozenou dřevinnou skladbou – acidofilní horské bučiny sv. Luzulo Fagetum montanum, květnaté bučiny sv. Eu-Fagion, skalní výchozy, kamenné sutě. Výměra RBC byla 76,8 ha, nová dle ZÚR pak 78,2 ha. Obrázek 1: Zákres nejbližších prvků ÚSES dle změny č.1 ÚPSÚ Červená Voda

Obrázek 2: Zákres nejbližších prvků ÚSES nadregionální a regionální úrovně dle ZÚR Pardubického kraje

2.7.6 Natura 2000 Nařízením vlády byl dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanoven národní seznam evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.

FileName: SaveDate:



Strana: 25 z 52


Z hlediska soustavy chráněných území evropského významu do jihovýchodní části zájmového území zasahuje Ptačí oblast Králický Sněžník. PO Kralický Snežník (kód CZ0711016) –

hlavním předmětem ochrany je chřástal polní (Crex crex).

–

ptačí oblast byla vyhlášena nařízením vlády ČR č. 685/2004 Sb. na celkové rozloze 30.225,33 ha.

–

do okolí Bukové hory zasahuje svým jihozápadním výběžkem, přičemž širší okolí Čenkovic do této ptačí oblasti nespadá. Ve vymezeném území spadá do ptačí oblasti celá niva Březné, prostory navazujících lučních komplexů na východním úpatí Bukové hory a nejspodnější okraje lesního komplexu východních svahů Bukové hory.

–

stěžejními biotopy jsou podhorské louky, do větších lesních komplexů zasahuje pouze okrajově.

Odhadovaná velikost populace chřástala polního na území oblasti je 150 až 170 párů. Během terénního šetření byl výskyt chřástala v dotčeném území potvrzen. Byli zaznamenáni tři volající samci v loukách severně od plánované stavby. V tomto území se v souvislosti s realizací záměru nepředpokládají žádné trvalé nebo plošné změny. Další lokality výskytu jsou předpokládány podle typu biotopu, která svým charakterem vyhovuje jeho stanovištním nárokům. Pozemky dotčené záměrem mají z větší části lesní charakter a nacházejí se v těsné blízkosti území ptačí oblasti Kralický Sněžník.

2.8. Krajina Krajinná mozaika je poměrně hrubá. V základu ji tvoří rozsáhlé lesní komplexy vázané na nápadné hřbety a kontrastní jsou pak odlesněná protáhlá údolí a výrazná kotlina výběžku Kladské brázdy. Drobné plošky lesíků se vyskytují i v těchto částech. Zde již ale dominuje mozaika polních kultur a trvalých travních porostů na svazích. Zastoupení lesů v celém širším území výrazně převyšuje 30 %. Místo krajinného rázu v bezprostřední blízkosti posuzovaného záměru lze hodnotit jako krajinářský typ C – krajina s nevýraznými civilizačními zásahy. Jedná se o rozsáhlé lesní porosty na hřbetech masivu Bukové Hory a Suchého vrchu. Většina lesních komplexů spadá do kategorie lesů hospodářských, porost ve vrcholových svazích Bukové Hory do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkcí půdoochranou. I v tomto prostoru je však možno rozlišit prostory se sníženou ekologickou a krajinářskou hodnotou (C-) – přítomnost lanové dráhy, horní stanice lanové dráhy a sjezdové trati. Mimo zalesněných svahů horských masivů se jedná o pozvolný přechod do krajinářského typu B - krajinu intermediární (s relativně vyrovnaným podílem přírodní a antropogenní složky). Typické je střídání odlesněných údolí s nápadnými dlouhými zalesněnými hřbety, jež vytvářejí výrazné krajinné dominanty. Sídla jsou protáhlá ve směru lokálních vodotečí, výhradně vázaná do prostoru mělkých údolí. Boční údolí jsou mělčí, se zachovanou záhumenicovou traťovou plužinou, hojně dělenou zarůstajícími mezemi. Venkovská sídla i městečka jsou malá, zásadně převažuje zemědělská výroba, doplněná drobnou průmyslovou výrobou a řemesly. Sníženou ekologickou a krajinářskou hodnotou (B-) – v blízkosti posuzovaného záměru představují technické prvky stávajícího lyžařského areálu, dolní stanice lanové dráhy, ubytovací a technické zařízení, prostor parkoviště, silniční komunikace. Celkový krajinný ráz však lze hodnotit, přes přítomnost a pohledovou kontaminaci některými technicistními stavbami, jako dobře dochovaný.

2.9. Hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek V prostoru výstavby se nenachází žádné trvalé či dočasné stavby, které by bylo nutno v souvislosti se záměrem zlikvidovat. Architektonické a historické památky První zmínka o obci pochází z roku 1481, kdy se zde nacházela sklářská huť (záznam v zemských deskách v Olomouci). Na území obce Mlýnický Dvůr se nacházejí 2 nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Je to zámek s čp. 9., pocházející ze 17.stol., kdy byl majitelem sklářské FileName: SaveDate:



Strana: 26 z 52


huti a statku rod Schurerů (číslo rejstříku 30109/6-3824) a kostel Nanebevzetí P. Marie z roku 1598 (číslo rejstříku 37060/6-3825). Zájmové území neleží v památkově chráněném území. Archeologická naleziště Osídlení dnešní obce Mlýnický Dvůr je doloženo minimálně od 2. poloviny 15.století. Intravilán obce patří k území, kde můžeme předpokládat výskyt archeologických nálezů ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu tak nelze (vzhledem k jejich latenci) předem vyloučit narušení nebo odkrytí archeologických nálezů.

2.10. Dopravní a jiná infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní obsluha území je zabezpečena prostřednictvím silnice I/11 a železniční trati, které prochází ve směru sever-jih ve východní části území. Na silnici I/11 je napojena obslužní komunikace přes část Mlynický Dvůr k lyžařskému areálu. Záměr nemá nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. Parkoviště pro návštěvníky bude využito stávající. Počet parkovacích stání se v souvislosti s výstavbou nové sjezdovky nebude navyšovat. Realizace záměru neklade vyšší nároky na dopravní trasy. Pouze v období výstavby lze očekávat krátkodobé navýšení nákladní dopravy v jednotkách, max. desítkách vozidel denně. Technická infrastruktura Parkoviště a zázemí pro klienty Ve spodní části stávající lanové dráhy je již vybudován hotel, restaurační zařízení, půjčovny atd., jsou budovány příjezdové komunikace a parkoviště. Pro účely nové sjezdové trati nebude kapacita těchto zařízení navyšována. Technologická voda Záměrem je realizace sjezdové tratě při využití stávajícího zázemí. Záměr nevyvolá zvýšenou spotřebu pitné vody. V rámci výstavby a provozu záměru nebudou budovány nové rozvody pitné vody. Stávající sjezdová trať Mlýnice je uměle zasněžována vodou čerpanou z vodního toku Březná z objektu s betónovým skluzem v korytě toku. Pro zasněžování nové sjezdové tratě bude využíváno stejného zdroje vody a budou používána sněžná děla, která jsou v provozu na sjezdové trati Mlýnice. Sněžná děla budou pouze přemísťována mezi jednotlivými sjezdovými tratěmi a zapojovacími body dle aktuálních potřeb. Nově budou realizovány rozvody technologické vody podél sjezdových tratí, pro možnost připojení sněžných děl. Nakládání s odpady Vzhledem k tomu, že se neuvažuje zvýšení počtu návštěvníků v areálu, pouze dojde k jejich rozptýlení na více sjezdových tratí, lze předpokládat obdobný výskyt odpadů v období provozu jako dosud (druh i množství). Celý areál je vybaven nádobami na drobný směsný komunální odpad. Směsný komunální odpad a tříděné složky komunálního odpadu jsou a nadále i budou předávány oprávněné osobě k využití nebo odstranění. Při údržbě mechanických části lanovky a jejich součástí, se předpokládá vznik nebezpečných odpadů s obsahem ropných látek. Za jejich výměnu a odběr zodpovídá specializovaná oprávněná osoba. Tak tomu bude i po rozšíření areálu. V malé míře bude také vznikat biologicky rozložitelný odpad z údržby zeleně. Tento biologicky rozložitelný odpad bude ponechán v místě k samovolnému rozpadu.

FileName: SaveDate:



Strana: 27 z 52


2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce V řešeném území se v současné době nachází na svazích Bukové hory sjezdová trať Mlýnice s lanovou drahou a rekreační zázemí sportovního areálu. Charakteristiky vývoje v dotčeném území •

obec Červená Voda má dostatečně vyvinutou infrastrukturu (odkanalizování, ČOV, plynofikace, cestní i železniční komunikace, heliport záchranné letecké služby)

•

zájem o bydlení je především v obci Červená Voda, výhodou je především dobrá dostupnost, infrastruktura a pracovní příležitosti, zájem o bydlení v menších okolních obcích není příliš velký, což je způsobeno hlavně nedostatkem pracovních míst

•

lze i dále předpokládat zvýšenou hybnost obyvatelstva zvláště při cestách do center a subcenter, ve kterých se dále koncentrují pracovní příležitosti a sociální vybavenost, která je zvýrazněná obecně rostoucím podílem individuální automobilové dopravy.

•

stávající i nový bytový fond je často využíván pro rekreaci, zvyšuje se počet trvale neobydlených bytů

•

výstavba v některých místech je omezena limity využití území, především ochranou přírody

•

území má díky svému kvalitnímu přírodnímu prostředí vysoký turistický potenciál pro letní i zimní rekreaci Z charakteristik lze odvodit následující tendence vývoje bez provedení koncepce

•

bez nově navržených sportovně rekreačních ploch lze očekávat postupné vyčerpání kapacity stávajícího zařízení a postupnou ztrátu stávajícího, poměrně vysokého rekreačního potenciálu území a s tím spojený útlum turistiky a cestovního ruchu s dopadem do hospodářské oblasti, zejména v oblasti ubytování a drobných služeb spojených s cestovným ruchem

•

při nevyužití rekreačního potenciálu masívu Bukové Hory, v prostoru Mlýnického Dvora lze očekávat požadavky na realizaci obdobného zařízení v jiných oblastech přilehlého území, čím může dojít k novému zásahu do přírodních hodnot ještě nenarušené krajiny

•

ztráta potenciálních pracovních příležitostí souvisejících s rozvojem areálu může vést k dalšímu odchodu obyvatel v řešeném území

•

vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce se v krátkodobém horizontu nezmění, z dlouhodobějšího pohledu lze očekávat dopady spojené s opouštěním krajiny člověkem, tedy snižování údržby území, ruderalizace apod.

FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 52


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Podrobná analýza stavu životního prostředí je uvedena v kapitole 2. Charakteristika problémů a jevů životního prostředí v řešeném území se zvláštním významem vzhledem k předkládané změně územního plánu je uvedena v následující kapitole 4. Níže uvádíme charakteristiky životního prostředí a veřejného zdraví v rámci funkčního využití a krajinných hodnot urbanizovaného a neurbanizovaného území. Významné hodnoty území souvisí s estetickými kvalitami území, které je možno posuzovat ze dvou hledisek - z pohledu území se zvlášť vysokou estetickou hodnotou, tedy se zvlášť dochovaným krajinným rázem a z pohledu urbanizovaného území sídel, kde souvisí s významnými kompozičními hodnotami.

3.1. Urbanizované území Obec Červená Voda leží v podhorské oblasti na státní hranici s Polskem a také na pomezí Čech a Moravy, na severovýchodním okraji Pardubického kraje. Rozkládá se na obou stranách historické zemské hranice a tvoří je několik dřivě samostatných obcí. V blízkosti posuzovaného záměru se jedná o Bílovou Vodu, Mlýnice a Mlýnický Dvůr. Obec má vesnický charakter, obyvatelstvo bylo před rokem 1946 převážně německé národnosti, větší česká menšina se vytvořila po roce 1918. Historicky náležela k Moravě, jakou součást šilperského panstva. První zmínka o obci pochází z roku 1481, kdy se zde nacházela sklářská huť (záznam v zemských deskách v Olomouci). Červená Voda je zemědělsko – průmyslová obec. Celé širší území patří do oblasti záhumenicových plužin, indikující původ ve středověké kolonizaci. Výrazně se tato osnova projevuje v údolních partiích, kde jsou sídla protáhlá, zakládaná podél vodních toků. Ještě dnes se zčásti zachovala struktura protáhlé záhumenicové plužiny uspořádané kolmo na směr sídel, táhnoucí se až k okrajům zalesněných hřbetů (např v k.ú. Čenkovice). Tato osnova byla ovšem zčásti setřena v období socialistické kolektivizace a intenzivního zemědělství. Podhorské prostředí a množství lesů určují hlavní druhy obživy obyvatel, kterými jsou těžba a zpracování dřeva a zemědělství zaměřené především na chov dobytka a údržbu rozlehlých ploch pastvin. Největší skupinu ale tvoří subjekty podnikající v obchodě a službách, kam patří také činnost v cestovním ruchu a rekreaci. Část hospodářské základny tvoří i několik větších průmyslových podniků (textilní a elektrotechnická výroba a výroba kartáčnického zboží), převládá nicméně drobné podnikání živnostníků bez zaměstnanců. Nedostatek pracovních míst nutí obyvatele dojíždět za prací mimo region, kvalifikovanost pracovní síly je zde nízká a míra nezaměstnanosti poměrně vysoká (i když ta se v poslední době s rostoucím hospodářstvím celé ČR také snižuje). Problémem území je stálý úbytek obyvatel, kteří zřejmě odcházejí do větších měst za lepšími pracovními možnostmi i životními podmínkami. V malých sídlech často dochází k nahrazování trvalých obyvatel chalupáři, kteří sem přijíždí na omezenou dobu a mají jiné požadavky na veřejnou vybavenost a další zázemí. Pro oblast je zásadní podpora a rozvoj podnikání jak v oblasti rekreace, tak v drobnější průmyslové výrobě, který by znamenal nárůst počtu pracovních míst a tím také zbrzdil úbytek lidí v území. Hlavní výhodou území je možnost jeho celoročního rekreačního využití, cenné přírodní podmínky je třeba doplnit kvalitní veřejnou a dopravní vybaveností a dalšími možnostmi trávení volného času, které zvýší atraktivitu území nejen pro návštěvníky, ale také pro obyvatele.

3.2. Zóny neurbanizované Neurbanizované území tvoří ostatní nezastavěné pozemky, které nejsou určeny k zastavění. Jeho charakter, resp. charakter krajiny se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. Zájmové území se nachází v severovýchodní části okresu Ústí nad Orlicí. Výstavba je navržena na svažitém území zalesněného jihovýchodního svahu Bukové hory. Ve struktuře lesních porostů převažují kulturní smrčiny, ve vrcholových částech a v mnohých partiích východního svahu se vyskytují segmenty s výraznějším nebo zcela dominantním zastoupením buku. Území dotčeného krajinného prostoru představuje oblast hornatinového až vrchoviného reliéfu s výraznou výškovou členitosti, charakteristické střídáním odlesněných údolí s nápadnými dlouhými zalesněnými hřbety, jež vytvářejí výrazné krajinné dominanty. Cennou část krajinného prostoru dokládá i přítomnost několika FileName: SaveDate:



Strana: 29 z 52


území vzácných z hlediska institutů ochrany přírody a krajiny (přírodní park, ptačí oblast, ÚSES, významné krajinné prvky). Rekreační potenciál zájmového území vzhledem na přírodní podmínky je hodnocen jako dost veliký. Jeho danosti a aktivity mají regionální až mezinárodní význam. Umožňují rozvíjet především vesnickou podhorskou rekreaci, všechny formy turistiky a ve vyšších polohách i zimní lyžařské sporty. Značné možnosti nabízí zachycení tranzitního turismu a to i mezinárodního, hlavně z Polska a ze Slovenska. Posuzované území je vyhledávaným místem horských turistických a cyklistických akcí. Vrcholky okolních kopců jsou také vyhledávány paraglaidisty. Předkládaná koncepce velmi úzce navazuje na stávající lanovou dráhu a sjezdovou trať, která je na lokalitě v provozu od podzimu roku 2010 a využívá stávajícího zázemí. Zimní sezóna 2010/2011 ukázala velký zájem o využití stávajícího areálu. Změna č. 3 vyplývá z potřeby rozvoje a rozšíření sportovně rekreačních aktivit v širším okolí střediskové obce Červená Voda, očekává se zvýšení počtu pobytových dnů rekreantů na lokalitě. Změna je navrhována pro rozšíření nabídky pro návštěvníky, zajištění větší pohody lyžařů, rozptýlení stávajících lyžařů do více tras, uspokojení zákazníků s menšími zkušenostmi – tj. zajištění sjezdových tratí pro méně zkušené lyžaře.

FileName: SaveDate:



Strana: 30 z 52


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ , KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI.

4.1. Fauna, flóra, ekosystémy – zásah do území pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a v územích podléhajících ochraně obecné – fragmentace území – zásah do území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

4.2. ZPF PUPFL – zábory půdy s vysokým stupněm ochrany – fragmentace lesních porostů – morfologicky členité terény jsou ohroženy zvýšenou větrnou i vodní erozi půdy – snížená odolnost lesů vůči bořivým účinkům větrů

4.3. Voda – znečišťování vodních toků – znečišťování podzemních vod

4.4. Hluk – rozvoj infrastruktury v blízkosti obytných území

4.5. Krajinný ráz – narušení dochovaných hodnot krajiny – expanze zástavby do volné krajiny – rozvoj rezervace a turistiky

4.6. Obyvatelstvo – nedostatek pracovních příležitostí – vysoká míra nezaměstnanosti, pokles počtu obyvatel, nízká hustota zalidnění – horší dopravní dostupnost území k vyšším centrům

FileName: SaveDate:



Strana: 31 z 52


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. Pro samotné hodnocení byly sestaveny hodnotící tabulky, které představují matici jednotlivých referenčních cílů ochrany ŽP versus dílčí navrhované plochy resp. podmínky využití ploch (regulativů). Jednotlivé plochy či podmínky využití tedy byly konfrontovány s vybranými referenčními cíli a na základě expertního úsudku zpracovatelského týmu jim byly přiřazeny hodnoty. Následně byly hlavní charakteristiky vlivu plochy na ŽP jako celek okomentovány v pravém sloupci hodnotící tabulky, a to zejména při identifikovaném negativním vlivu. Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP 1. ovzduší, klima 2. voda 3. půda a horninové prostředí 4. flóra, fauna, ekosystémy 5. krajinný ráz, kulturní dědictví 6. hluk 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví 8. sídla, urbanizace

Referenční cíl ochrany ŽP 1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů, zachovat z kvalitativního a kvantitativního pohledu hydrologické a hydrogeologické podmínky v oblasti 3.1 omezovat nové trvalé zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat kulturní a přírodní dědictví 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny

Pro zjištění, zda a jakým způsobem může mít změna ÚP při realizaci závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno hodnocení navržených opatření územního plánu tj. funkčních ploch a podmínek jejich využití vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí, tj. zda a jakým způsobem bude vymezení daných ploch v rámci změny ÚP přispívat či nikoliv k naplňování referenčních cílů. Při hodnocení byl využit princip předběžné opatrnosti, bylo tedy přihlédnuto k „nejhoršímu možnému scénáři“, který by mohl nastat potenciální realizací záměrů dle regulativů navrhovaných pro danou plochu. Vzhledem k tomu byly rovněž navrhovány opatření pro zamezení potenciálních negativních vlivů, resp. doporučení SEA týmu. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravděpodobné významné vlivy především na základě terénního průzkumu, na základě známých faktů (studie, odborná literatura) i na základě údajů a informací obsažených v územním plánu a aby zároveň postihlo specifika regionu. Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany životního prostředí jsou uvedeny v následující tabulce.

FileName: SaveDate:



Strana: 32 z 52


Tab.: Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany životního prostředí Kód plochy

Výměra (ha)

III/3 III/4 III/5

6,36 0,28 0,10

Referenční cíle ochrany ŽP 1.1 snižovat znečištění ovzduší

2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů

0 -/B/dp -/B/dp

-/L/dp 0 0

3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí -/L/dp 0 0

4.1. chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci krajiny

-/L/dp 0 0

5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat kulturní a přírodní dědictví -/L/dp -/L/dp -/L/dp

6.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví

7.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování

8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny

+/L/dp 0 0

-/B/dp -/B/dp -B/dp

-+L/dp +/L/dp 0

III/3 – sjezdová trať a lanová dráha III/4 – horní stanice lanové dráhy III/5 – dolní stanice lanové dráhy

Pro hodnocení bylo použito následující stupnice: stupnice významnosti ++ potenciálně významný pozitivní vliv (velkého rozsahu) opatření na referenční cíl + potenciálně pozitivní (přímý či nepřímý, lokální) vliv opatření na daný referenční cíl 0 zanedbatelný nebo komplikovaně zprostředkovatelný potenciální vliv (velmi malý rozsah) potenciálně negativní vliv opatření na daný referenční cíl (přímý či nepřímý, lokální) -potenciálně významný negativní vliv opatření na daný referenční cíl (velkého rozsahu) ? nebyla identifikována potenciální vazba mezi referenčním cílem a navrhovaným opatřením rozsah vlivu B bodový (působící v řešeném území) L lokální (působící v rámci území jedné obce) R regionální (působící na území 2 a více obcí) spolupůsobení vlivu K kumulativní působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům S synergické působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům délka trvání vlivu kp krátkodobé/přechodné působení vlivu dp dlouhodobé působení vlivu

FileName: SaveDate:



Strana: 33 z 52

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ČERVENÁ VODA Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. 6.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Vzhledem k povaze záměru nepřicházejí z hlediska ochrany obyvatelstva v úvahu nepříznivé faktory často sledované v případech jiných záměrů (tj. znečišťování ovzduší, vody, půdy, vysoká produkce odpadů, významné vibrace, ionizující záření a jiné). Jediným významnějším negativním vlivem by mohlo být šíření hluku z provozu areálu. Proto byla pro navrhovaný záměr zpracována hluková studie v rámci Dokumentace EIA (Amec s.r.o, 2011). Nejbližší hlukově chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor se nachází východním směrem v přibližné vzdálenosti 700 m od okraje nově budovaného záměru. Jedná se o objekty k bydlení obce Červená Voda - Mlýnický Dvůr. Dalšími objekty vyskytujícími se v bezprostřední blízkosti záměru, ale které však vzhledem ke svému způsobu využití nejsou hlukově chráněným prostorem staveb jsou rekreační objekty v oblasti Na Vyhlídce, vzhledem k připravované změně územního plánu lze uvažovat o působení v prostoru budoucí možné obytné zástavby. Z hodnocení vyplývá, že při součtu stávajícího stavu hlukových emisí vznikajících provozem areálu SKIPARK Červená Voda a výhledového stavu po zprovoznění další sjezdovky nebude u nejbližších hlukově chráněných prostor staveb docházet k překračování stanovených hygienických limitů. Další nepříznivé dopady na obyvatelstvo bydlící při příjezdové komunikaci by mohla mít automobilová doprava, související s příjezdy a odjezdy návštěvníků areálu. Kromě znečišťování ovzduší zde připadá v úvahu i hluk a případně i další vlivy automobilové dopravy. Parkoviště pro návštěvníky bude využito stávající, proto nepředpokládáme nárůst dopravy a s ním tedy ani spojené negativní vlivy na veřejné zdraví. V rámci plánovaného záměru se neuvažuje s navýšením kapacit parkovacích stání, hluková studie z roku 2006, která brala v úvahu maximální variantu dopravního zatížení areálu s ohledem na počet parkovacích míst, je stále aktuální. V rámci této studie byla navržena určitá opatření pro průjezd aut obcí, která jsou již předmětem dalších fází projektové dokumentace (stavební povolení). Psychosociální vlivy Stavba nebude mít výrazné nepříznivé sociální dopady. Přínosem budou nové pracovní příležitosti po dobu její výstavby a později případný prospěch ze zvýšeného turistického ruchu, na který se váží další pracovní příležitosti. Po stránce psychické může záměr narušovat pohodu obyvatel zejména v období výstavby. Pro období provozu předpokládáme obdobný stav jako v současnosti, tedy negativní způsobující přejezdy návštěvníků automobily do lyžařského areálu přes obec. Tento negativní vliv byl v této sezóně umocněn rozestavěností přístupové komunikace. Po dokončení (zejména zpevnění povrchu) se negativní působení výrazně sníží. Negativní vliv může mít záměr na estetické a ochranářské vnímaní cenných částí přírodní krajiny při odlesnění lesních porostů pro výstavbu sjezdových tratí. Ostatní vlivy Žádné jiné negativní vlivy na obyvatelstvo se kromě výše zmíněného nepředpokládají. Pozitivně může působit zatraktivnění oblasti pro turistický ruch, který přináší ekonomické příležitosti do oblasti. Nabídka kvalitních atraktivit v dostupné vzdálenosti nenutí domácí turisty k vyjíždění za sportovním vyžitím do vzdálenějších (často zahraničních) destinací. Vlivy v průběhu výstavby Období výstavby má trvat zhruba 9 měsíců. Vlastní zemní a stavební práce budou probíhat ve značné vzdálenosti od obytného území a nemohou na obyvatele rušivě působit. Zvýšené zátěže znečišťováním ovzduší a hlukem je možno očekávat zejména v důsledku nákladní automobilové dopravy stavebního materiálu do Skiparku. Intenzita této dopravy není zatím kvantifikována, vzhledem k rozsahu prací a jejich omezené době je možno předpokládat jejich zdravotní únosnost. V jednotlivých fázích přípravy stavby bude zajištěno, aby plány a režim prací byl připravován nejen s ohledem na organizační potřeby stavby samé, ale i s vysokou pozorností pro dosažitelnou minimalizaci nepříznivých vlivů na obyvatelstvo.

FileName: SaveDate:



Strana: 34 z 52


6.2. Vlivy na ovzduší a klíma Vlivy na kvalitu ovzduší Během výstavby budou, především v počáteční fázi, prováděny terénní práce spojené s přesuny zeminy a narušením přirozeného pokryvu terénu. Lze předpokládat, že výstavba záměru vyvolá mírný imisní příspěvek ke stávajícímu pozadí. Jedná se o vliv krátkodobý, dočasný – po dobu výstavby. Provoz záměru bude s ohledem na možné negativní ovlivnění kvality ovzduší významný především automobilovou dopravou návštěvníků, u které se ale nepředpokládá navýšení oproti stávajícímu stavu. Příspěvek hodnoceného záměru tento stav neovlivní, tudíž nepředpokládáme, že bude docházet k překročení imisního limitu plynných škodlivin, a to ani v součtu se stávající imisní zátěží území. Pro záměr není uvažováno s nákupem nových rolb. Stávající rolby budou využívány ve větším rozsahu, než dosud (pojezdy po nové sjezdové trati). Realizace záměru vyvolá mírný imisní příspěvek k průměrným ročním koncentracím. Vzhledem k nasazení stejného počtu strojů budou hodnoty denních maxim dosahovány na stejné úrovni, jako při posuzování původního záměru – tj. pouze lanové dráhy a červené sjezdové tratě. Vlivy na klima Vybudováním sjezdové tratě dojde k mírnému ovlivnění místních mikroklimatických charakteristik a to v relativně malém rozsahu (řádově desítky metrů od záměru). U odlesněné sjezdové tratě bude oproti lesnímu porostu docházet k rozdílnému pohlcování či odrážení dopadajícího slunečního zarážení. V zimním období bude v důsledku umělého zasněžování na sjezdových tratích vyšší vrstva sněhové pokrývky. Ta bude proti přirozenému stavu déle odtávat. A to jednak díky vyšší vrstvě sněhu, jeho nižší pohltivosti slunečních paprsků a také hrubé struktuře sněhu. Bude tak docházet k prodlužování chladného období v prostoru tratí a jejich blízkého okolí. Proti těmto efektům bude na druhou stranu působit skutečnost, že plocha sjezdové tratě nebude zastíněna a bude tak vystavena delšímu slunečnímu svitu. Po ukončení zimní sezóny a odtátí sněhu na povrch předpokládáme rychlé prohřívání odkrytého povrchu. Postupně se tak bude povrch sjezdovky, oproti okolním lesním porostům, během dne více prohřívat. V noci pak rychleji chladnout. Mikroklima v okolí sjezdové tratě tak bude oproti sousedním lesním porostům charakterizováno nižší vlhkostí, větším prouděním vzduchu a vyšším teplotním výkyvům. Nejedná se o významný vliv. Z hlediska makroklimatu, které zahrnuje území většího rozsahu, nepředpokládáme žádné ovlivnění.

6.3. Vlivy na hlukovou situaci Při hodnocení vlivů navrhovaného záměru na hlukovou situaci jsme vycházeli z hlukové studie zpracované pro dokumentaci EIA Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu (Amec s.r.o., 2011). Z hlediska hluku z dopravy na pozemních komunikacích jsou za současného stavu plněny stanovené hygienické limity pro dobu denní, a to ve všech výpočtových bodech. Z hlediska hluku se realizací záměru situace v okolí nezmění. Záměr nevyžaduje žádné nároky na dopravní infrastrukturu, počet parkovacích míst zůstává nezměněn Počet parkovacích míst stávajícího areálu SKIPARK Červená Voda je zachován. Z hlediska vlivu na dopravní infrastrukturu se situace tedy nemění. Po zprovoznění rozšíření areálu nedojde k významné změně ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Hladiny akustického tlaku provozovaných lanovek nebudou překračovat stanovený hygienický limit pro dobu denní. Stejně tak využívání rolby a zasněžovacích systémů nebude způsobovat překračování stanovených hygienických limitů pro dobu denní ani noční. Pohyb rolby byl při výpočtu uvažován současně s provozem zasněžovacích děl. Při tomto nejhorším výpočtovém stavu se již může provoz záměru negativně projevit (na hranici limitu). Doporučujeme proto omezit pohyb rolby v nočních hodinách v dolní části areálu (v blízkosti obytné zástavby), aby nedocházelo k možnému překračování nočních limitů v obytných oblastech posuzovaného území. Hladiny akustického tlaku souběhu jednotlivých zařízení nepřekračují stanovené hygienické limity v době denní ani v době noční. Použití zdrojů hluku je omezené pouze na zimní období. Co se týká zasněžovacích zařízení, tak jejich použití je omezeno pouze na období slabých sněhových srážek.

FileName: SaveDate:



Strana: 35 z 52


Hodnocení souhrnného budoucího stavu bylo provedeno pro nejbližší hlukově chráněné objekty v nejbližší vzdálenosti od sjezdovek a parkoviště. Z hodnocení vyplývá, že při součtu stávajícího stavu hlukových emisí vznikajících provozem areálu SKIPARK Červená Voda a výhledového stavu po zprovoznění další sjezdové tratě nebude u nejbližších hlukově chráněných prostor staveb docházet k překračování stanovených hygienických limitů. Toto hodnocení bylo provedeno pro modelové provozní stavy uvedené výše, proto bychom doporučovali při zprovoznění rozšíření areálu provést kontrolní měření, které prokáže plnění stanovených hygienických limitů pro dobu denní a noční, popř. bude sloužit k návrhu protihlukových opatření, která by vedla k plnění stanovených hygienických limitů. Závěrem lze konstatovat, že zprovoznění rozšířeného areálu SKIPARK Červená Voda – Buková Hora nebude mít významný negativní vliv na vznik nových nadlimitních stavů v posuzovaném území. Hluk v průběhu výstavby je spolehlivě řešitelný. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktorů (vibrace, záření elektromagnetické nebo radioaktivní apod.) jsou vyloučeny

6.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Vyhodnocení vlivů na povrchovou a podzemní vodu vychází z hydrologického a hydrogeologického posouzení, které je součástí Dokumentace EIA Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu (Amec s.r.o., 2011). Vlivy na povrchové vody Zájmové území je v současnosti na většině ploch kryto lesními porosty, místy vykácenými z důvodů obnovní těžby. Dochází zde k přirozenému vsakování a odparu srážkových vod. Po realizaci záměru lze očekávat zejména v přechodném období před zapojením travního porostu zvýšený odtok srážkových vod z území způsobený nižší schopností absorbovat srážky. Celkově větší objem odvedené vody proti přirozenému stavu bude dán i vnesenou vodou z umělého zasněžování. Z důvodu zabránění zrychleného odtoku povrchových vod a zlepšení zasakovacích podmínek na sjezdové trati byl navržen systém protierozních opatření. Protierozní opatření část vodních srážek i nově zvýšeného množství vody vlivem zasněžování převede odtékající vodu jednak do hlubšího horizontu a odtokem do okolního lesního porostu, kde dojde k přirozenému vsaku. Nicméně lze očekávat, že na ploše sjezdovky bude docházet ke zrychlenému odtoku srážkových vod a omezení vsaku do kolektoru svahových sedimentů. Při realizaci a údržbě protierozních opatření lze hodnotit vliv na zrychlený odtok srážek z území za akceptovatelný. V průběhu roku lze očekávat výkyvy oproti původnímu stavu, především v jarních měsících, při odtoku vody. Vlivy na podzemní vodu Stavební aktivity budou (dle předběžných odhadů) prováděny v profilu horní vrstvy zeminy (sjezdovky). Z důvodu umístění základů podpěr do svahu lze předpokládat, že výkopové práce nebudou při výstavbě lanovky prováděny v dosahu možné amplitudy kolísání podzemní vody. S ohledem na skutečnost, že ani v případě zasažení hladiny podzemní vody nebudou základy vytvářet liniovou překážku proudění podzemní vody, nelze očekávat významné změny v kótě hladiny podzemní vody a tím ani významné ovlivnění okolních hydrogeologických charakteristik. Na odlesněných plochách bude docházet k zrychlenému odtoku srážkových vod do vodotečí a dojde tak k omezení vsaku do kolektoru svahových sedimentů. Zmenšení tohoto negativního vlivu bude pomocí protierozních opatření – zapracování kořenového systému do hlubšího horninového pokryvu a svodnice, které budou vyvedeny do lesního pokryvu, kde dojde ke zpomalení odtoku a zvýšení infiltrace. Trat bude zatravněna. Proti trendu snížení dotace podzemních vod díky vyššímu odtoku bude působit zvýšení dotace podzemních vod zasakováním vody z zasněžování. Vlivy na prameniště U pramenišť, situovaných nad odlesňovanými pozemky může docházet ke zrychlenému odvodňování, což může způsobit pokles hladiny podzemní vody v prameništi a zmenšení jeho plochy.

FileName: SaveDate:



Strana: 36 z 52


U pramenišť pod sjezdovými tratěmi může docházet při přivádění srážkových vod z odlesněných ploch k nárazovému promývání prameniště, zrychlenému odvodňování a odnosu živin případně vnosu nežádoucích látek. Pro snížení těchto vlivů se navrhuje: – zatravnění sjezdových tratí vhodnou travní směsí, – u pramenišť, umístěných nad sjezdovými tratěmi snížit rychlost odvodnění vhodným opatřením na odtoku vody z prameniště, např. hrázkou, – u pramenišť umístěných pod sjezdovou tratí snížit rychlost vtékajících vod při vyústění podélných 3 drenáží vybudováním malých (cca 1,0 m ) vsakovacích jímek vyplněných rovnaninou z kamene Vliv na jakost podzemní vody Vlivem výstavby a provozu sjezdové tratě lze předpokládat změny v kvalitě podzemní vody a vody v jednotlivých prameništích z následujících důvodů: – přínos nepůvodních chemických látek při umělém zasněžování – možnost průsaku nežádoucích látek do horninového prostředí Při umělém zasněžování sjezdové trati dochází k vnosu látek z povrchové vody do prostředí sjezdové trati a tak dochází i k ovlivnění chemismu podzemní vody v území. Při použití vody z toku Březné pro zasněžování nelze vyloučit eutrofizaci prostředí vlivem zvýšených koncentrací sloučenin dusíku, fosforu, chloridů, draslíku a vápníku. Toto ovlivnění lze očekávat v prameništích pod sjezdovkou. Prostředí svahových sedimentů s mělkým oběhem podzemní vody v zájmovém území je nutno označit jako prostředí vysoce zranitelné. Jakýkoliv únik nebezpečných látek v zájmovém území se může projevit v kvalitě podzemní vody a zejména vody v jednotlivých prameništích. Tento potenciální vliv na kvalitu podzemní je nutné hodnotit jako významný. Tento vliv bude zmírněn navržením souboru technických opatření, která jsou uvedena v kapitole 7.

6.5. Vlivy na půdu Zábor půdy V rámci záměru dojde k zásahu do PUPFL v rozsahu cca 6,37 ha. Zásah do ZPF se nepředpokládá. 1

Dočasné odnětí se předpokládá na dobu 20 let. Trvalé odnětí PUPFL zde nebude realizováno. Po uplynutí doby se bude na území postupovat dle plánu rekultivací, v souladu s budoucími požadavky dotčených orgánů. Předpokládá se navrácení pozemků k původnímu určení – zalesnění původními druhy dřevin. Znečištění půdy Problematika možného znečištění půdy během realizace záměru souvisí především s vlastní výstavbou, při používání potřebné stavební techniky a v procesu nakládání a likvidace nevyužitých stavebních materiálů a odpadů z procesu výstavby. Při dodržování standardních stavebních postupů se při výstavbě objektu nepředpokládá významné znečištění půd. Stabilita a eroze půdy Na odlesněných plochách bude zvýšené nebezpečí vzniku vodní eroze, které bude trvat do vytvoření souvislého zapojeného drnu. Než dojde k jeho vytvoření, bude po celé délce zvýšené nebezpečí vyplavování jemnozemě při deštích a při tání sněhu a vzniku erozních rýh. Největší riziko eroze je na prudších částech svahů. 1

Odnětí z PUPFL dle zákona č. 289/95 Sb.: "Odnětí pozemků k plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na omezenou dobu uvedenou v rozhodnutí příslušného orgánu. Odnětí pozemků PUPFL je možné jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů.". Stavba lanové dráhy a sjezdové trati je stavbou s omezenou dobou životnosti. FileName: SaveDate:



Strana: 37 z 52


V těchto místech budou terénní práce provedeny v nezbytně nutném rozsahu, s ohledem na minimalizaci poškození půdního povrchu. Pařezy v trase sjezdovky nebudou vytrženy, kořenové systémy budou zachovány, tak aby byli schopny poutat půdu a omezit rozvoj eroze. Nadzemní části pařezu budou odříznuté, případně odfrézované. Poškozený půdní povrch bude co nejdříve sanován a založen travinný porost pro jeho stabilizaci.

Tab.: Dotčené pozemky a zábory PUPFL (k.ú. Mlýnický dvůr – 620815) označení plochy

popis plochy sjezdová trať horní stanice lanovky dolní stanice lanovky

III/3 III/4 III/5

p.č. dle KN

druh pozemku

výměra (ha)

plocha záboru (ha)

LV

vlastník

539/8

lesní poz.

345,6454

6,3656

1135

Česká republika

539/8

lesní poz.

345,6454

0,2834

1135

Česká republika

539/8

lesní poz.

345,6454

0,1027

1135

Česká republika

Celkový zábor PUPFL pro zastavitelné plochy čítá 0,39 ha, pro nezastavitelné plochy sjezdovek se jedná o plochu 6,37 (ha).

6.6. Vlivy na horninové prostředí Zakládáním budou zastiženy převážně hlinitokamenité nebo hlinité sutě. Základy podpěr budou blokové, případně stěnové, s předpokládanou hloubkou založení do 3 až 4 m. Projektované objekty neprodukují teplo, které by se šířilo pod základy a mohlo by ovlivnit kvalitu horninového prostředí. Zároveň nejsou zdrojem vibrací, které mohou přecházet do podloží a narušit geologickou stavbu území. Základové patky stožárů tvoří z geologického hlediska cizorodé prvky v geologické stavbě území, bez dalších vlivů na její kvalitu. Poškození nebo ztrátu geologických či paleontologických památek nepředpokládáme.

6.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy K posuzovanému záměru bylo zpracováno Biologické hodnocení, které je součástí Dokumentace Červená Voda – Buková Hora, rozšíření areálu, (Amec s.r.o., červen 2011). Zde uvádíme pouze stručné výsledky tohoto hodnocení pro účely daného posouzení. Fauna a flóra Dopad na faunu bude zanedbatelný. Při zahájení prací lze očekávat, že dojde k migraci přítomných živočichů na okolní blízké lokality. U některých pohyblivějších živočichů je možné předpokládat ztrátu biotopu s jeho možnou náhradou v okolních lokalitách (zajíci, ptáci, hmyz apod.) Některým méně pohyblivým živočichům (brouci) hrozí fyzická likvidace. Další skupinou živočichů jsou většinou velmi početné drobné druhy. Vzhledem k populační dynamice drobných druhů je pravděpodobné, že na vhodných okolních stanovištích mohou být jejich početní ztráty nahrazeny. Záměr nezpůsobí zánik jedinečného biotopu ani nepovede k vyhubení některého rostlinného či živočišného druhu. Populace zvláště chráněné bledule jarní (Leucojum vernum) nebude zásadním způsobem dotčena a existence její populace v území nebude ohrožena. Ekosystémy Předkládaná změna území zasahuje do lesních ekosystémů. Příslušné pozemky dočasně vyjmuty z pozemků určených k plnění funkcí lesa a nebudou tedy plnit produkční ani ostatní funkce (klimatické, vodohospodářské apod.). Vlivy na jednotlivé funkce lesa jsou detailněji popsané ve výše uvedeném Biologického hodnocení. Nejvýznamnější vliv bude mít realizace záměru na stabilitu okolních porostů.

FileName: SaveDate:



Strana: 38 z 52


Vliv odlesnění ploch pro sjezdovou trať na četnost jednotlivých a skupinových vývratů je dán především orientací nově vzniklých porostních stěn vůči převládajícím a bořivým větrům, zastoupením zpevňujících dřevin a stanovištěm. Většina nových porostních stěn bude orientována zhruba po směru převládajícího a bořivého větru. Zvýšení pravděpodobnosti vzniku zlomů a vývratů při realizaci sjezdových tratí je dáno délkou nově vzniklé porostní stěny a stanovištěm. Ohroženy budou především mýtné porosty na podmáčených stanovištích a porosty v blízkosti hřebene s malým zastoupením zpevňujících dřevin. Zvýšené riziko vývratů a zlomů je možné snížit urychleným vypěstováním zapojeného porostního pláště. Vliv odlesnění pro sjezdovou trať na zvýšení ohrožení plošným větrným polomem je relativně malý.

Natura 2000 Změna územního plánu navrhuje změny funkčního využití ploch na pozemcích, které mají z větší části lesní charakter a nacházejí se v těsné blízkosti území ptačí oblasti Králický Sněžník soustavy Natura 200, kde je předmětem ochrany chřástal polní (Crex crex). Charakter záměru je však takový, že nemůže negativně ovlivnit biotop a nároky chřástala polního. Krajský úřad Pardubického kraje posoudil záměr, jeho rozsah a umístění a dospěl k závěru, že výše uvedený záměr nemůže mít významný vliv na vymezenou ptačí oblast Kralický Sněžník ani na evropsky významné lokality. Celé posuzované území je součástí přírodního parku Suchý vrch – Buková hora. Dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb O ochraně přírody a krajiny, je přírodním parkem území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami krajinného rázu, které není zvláště chráněným územím. Je přechodovým institutem územní ochrany. Zvláštně chráněné území dle zákona č. 114/1992 Sb se v řešeném území nevyskytují. ÚSES RBC 442 Buková hora –

v současné době je regionální biocentrum vymezeno v porostech severně od stávající lanové dráhy a nebude plánovaným záměrem dotčeno NRBK 80

–

osová část nadregionálního biokoridoru prochází jednak ve svahu severojižním směrem a dále v údolíčku jižně od sjezdové trati Heroltice po svahu směrem do údolí. Od jihu se v těchto místech do osové části biokoridoru NRBK 80 napojuje osová část nadregionálního biokoridoru NRBK 82.

–

sjezdová trať je navržena tak, aby nezasahovala do osových částí NRBK, takže nedojde k narušení nebo zhoršení funkcí těchto biokoridorů.

Ekologická stabilita v okolních porostech v případě odlesnění sjezdové trati nebude narušena. Obnova se zde předpokládá téměř výhradně podrostním způsobem. Tím se pomáhá i k zachování genetické hodnoty současných porostů. Ekologická stabilita na odlesněné ploše sjezdovky bude snížena ze stupně 3 až 5. Jde o plochu přibližně 6,3 ha. Lesní porost bude nahrazen travním porostem, který bude udržován sečením. Cílové travinné společenstvo bude mít nízkou až střední (2. - 3. stupeň) ekologickou stabilitu.

6.8. Vlivy na krajinu Zájmové území patří k oblastem minimálně negativně ovlivněných lidskou činností. Vizuální kvalita vlastního prostoru navrhovaného záměru je daná strukturou krajiny s převahou lesa. V krajinné struktuře dotčeného území výstavbou přibude nový technický prvek. Na lokalitě výstavby nastane částečná změna ve využití krajinného prostoru v důsledku odlesnění části porostu a vytvoření úzkého pásu bezlesí. Stavba vzhledem na souběh s již existující sjezdovou tratí a lanovkou drahou opticky splyne v jeden technický prvek. Z krajinářského hlediska dojde k zahuštění technických prvků v území a změně estetiky krajinného prostředí. Vizuálně krajinu také ovlivňuje přítomnost konstrukce lyžařského vleku, která však při daném typu osobního horského dopravního zařízení nevytváří dominantu v krajině. Ke zvýšení optického znečistění krajiny dochází v minimální míře.

FileName: SaveDate:



Strana: 39 z 52


Vzhledem k charakteru stavby a okolnímu prostředí se bude navrhovaný záměr negativně projevovat v blízkém okolí narušením lesního prostředí, znásobováním nežádoucího vlivu již stávající sjezdové tratě a lanové dráhy. Také v dálkových polohách vzhledem k rozsáhlé ploše výstavbou navrhovaného záměru bude jeho vliv výrazný v okruhu několika desítek kilometrů. Tento jev se projeví zejména v zimním období, kdy budou bíle zářit zasněžené sjezdovky v kontrastu tmavého lesa a v období po realizaci, kdy se bude barevně odlišovat ještě nedostatečně zatravněný povrch od sousedících lesních porostů. Po dostatečném zatravnění již nebude tento vliv tak patrný. Stavby posuzovaného charakteru se vždy významnou mírou podílejí na ovlivnění krajinného rázu a nelze při nich vyloučit zásahy do krajinné scenérie. Negativní míra těchto zásahu však bývá snížená faktem, že lyžařské areály již patří do horského prostředí a jejich výstavba zvyšuje atraktivitu a rekreační využití území.

6.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V průběhu výstavby a provozu navrhovaného záměru se nepředpokládají žádné demolice ani jiný zásah do hmotného majetku. Možnost archeologického nálezu v průběhu zemních prací při výstavbě záměru není jednoznačně vyloučena, neboť zájmové území je územím s archeologickými nálezy II. kategorie. V případě, kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický výzkum.

6.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Záměr je dopravně obsloužen účelovou komunikací, navazující na místní komunikace místní části obce Mlýnický Dvůr a dále na silnici I/11. Kapacita komunikací je dostačující a není nutno ji v souvislosti s realizací záměru zvyšovat. Z dopravního hlediska se v dané lokalitě situace nemění. Počet parkovacích míst stávajícího areálu SKIPARK Červená Voda je zachován, jak u původního záměru, tak u záměru rozšířeného. Záměr bude využívat existující dopravní infrastrukturu území a svým provozem nevyžaduje žádné dopravní nároky na posuzované území. Negativní vlivy na jinou infrastrukturu nejsou očekávány.

FileName: SaveDate:



Strana: 40 z 52


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z předkládané dokumentace posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí neplynou žádné regulativy pro funkční plochy III/4, III/5 (dolní a horní stanice lanové dráhy), pro funkční plochu III/3 (sjezdová trať) jsou navrženy následující regulativy: - využití území pro aktivní sport a rekreaci pouze v zimní sezóně, mimo zimní sezónu časově i věcně regulovanou údržbou přírodní a krajinné zeleně – převážně trvalé travní porosty - nepřípustné je využívání území pro intenzivní formy hospodářské činnosti - management území musí byt v souladu s respektováním podmínek ochrany lokalit pod správou zákona zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (lokality Natura 2000, přírodní park, ÚSES, apod.) v řešené oblasti Záměr, který vyvolal změnu č.3 je detailně vyhodnocován v probíhajícím procesu EIA. Níže citujeme opatření pro prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, a která jsou doporučena v dokumentaci EIA. CITACE začátek: „Obyvatelstvo a veřejné zdraví – Stavební a konstrukční práce v blízkosti obytných a rekreačních objektů, včetně související dopravy, provádět pouze v denní dobu. – Při průjezdu obcí na komunikaci ke Skiparku omezit rychlost automobilů na 30 km/hod. Ovzduší a klíma – Součástí plánu organizace výstavby bude specifikace opatření k omezení prašných emisí a vynášení materiálu ze staveniště (očista vozidel, zakrývání dopravovaných sypkých substrátů, očista komunikací, neprovádění zemních prací v nepříznivých obdobích, omezení doby volného skladování sypkých materiálů, skrápění povrchu staveniště resp. další). Tato opatření požadovat po dodavateli stavebních a konstrukčních prací, v průběhu výstavby je dodržovat a kontrolovat. Hluk – Stavební a konstrukční práce v blízkosti chráněného venkovního prostoru resp. chráněného venkovního prostoru staveb neprovádět v nočních hodinách. – Po zprovoznění rozšíření areálu provést kontrolní měření, které prokáže plnění stanovených hygienických limitů pro dobu denní a noční, popř. bude sloužit k návrhu protihlukových opatření, která by vedla k plnění stanovených hygienických limitů. Povrchová a podzemní voda – Využívat techniku v dobrém technickém stavu, úkapy ropných látek z techniky omezit vhodnými opatřeními. – Pro mobilní techniku s otevřeným okruhem mazání (např. řetězové pily) používat biologicky degradovatelné oleje. – V plánu organizace výstavby navrhnout havarijní plán pro případ ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Zároveň zde uvést opatření k zamezení vzniku havárie a postupy k odstranění následků případné havárie. – Na staveništi dát k dispozici prostředky pro sanaci úniku pohonných hmot nebo jiných škodlivých látek. – Areál v době provozu vybavit materiály pro likvidaci případných havarijních úniků látek nebezpečných vodám (provozní kapaliny stavebních strojů, rolby, mazací oleje ve strojovně lanovky aj.). – Odběr povrchové vody provádět v rozsahu stanoveném rozhodnutím příslušného vodoprávního úřadu. – Při výstavbě ponechat v půdním krytu kořeny stromů, které mohou zvýšit zasakování povrchových srážek do půdního krytu v prostoru sjezdové tratě.

FileName: SaveDate:



Strana: 41 z 52


– Trať zatravnit vhodnou směsí místních bylin. – Souvislý, plně zapojený drn udržovat po celou dobu existence sjezdovky. V případě jeho poškození podniknout okamžitá opatření, aby nedošlo k rozvoji eroze. – Na sjezdové trati provést protierozní opatření realizací sítě příčných odvodňovacích rýh mírného spádu. Dojde k zpomalení povrchového odtoku a jeho odtoku do stran do okolních porostů. Výtoky opevnit kamennou rovnaninou. – Vyústění odtokových rýh situovat mimo stávající prameniště a místní vodoteče. – U pramenišť, umístěných nad sjezdovou tratí snížit možnou rychlost odvodnění vhodným opatřením na odtoku vody, například hrázkou. – V prostoru blízkém prameništím pod sjezdovou tratí snížit rychlost vytékajících vod z odvodňovacích rýh vybudováním vsakovacích jímek zarovnaných kamennou rovnaninou.. – Zvýšit kapacity propustku a koryta potoka v zastavěné části obce Mlýnický Dvůr, případně zde realizovat další protipovodňová opatření. Půda – Ve vrcholových částech sjezdové trati, v porostech zařazených do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkci půdoochrannou, terénní práce provádět v nezbytně nutném rozsahu, s ohledem na minimalizaci poškození půdního povrchu. Pařezy v trase sjezdovky nevytrhovat, kořenové systémy zachovat, tak aby byly schopny poutat půdu a omezit rozvoj eroze. Nadzemní části pařezů odříznout odříznuté, případně odfrézovat. Po odtěžení porostu a odstranění pařezů poškozený půdní povrch co nejdříve sanovat a založit travinný porost pro jeho stabilizaci.*(komentář dále) – Kácení průseku pro sjezdovou trať a lanovou dráhu provést správci lesů. – Minimalizovat zásahy do terénu při výstavbě podpěr lanové dráhy, detailní umístění jednotlivých podpěr upřesnit (s ohledem na technologické požadavky stavby) po provedení inženýrsko-geologického průzkumu a po konzultaci s biologickým stavebním dozorem. – Po celé délce sjezdové trati v co nejkratší době po vysvahování provést příčné odvodnění svodnicemi. Svodnice budou pravidelně čištěny a zatravněná plocha kosena (sekána). – Neprodleně zabezpečit osetí vykácené plochy kompaktním vegetačním krytem. – V nejvíce exponovaných místech položit (např. v pruzích) protierozní rohože (senné kotouče). – Betonáž základů a montáž podpěr provést zvláštní mechanizaci, vhodnou pro práci v environmentálně citlivém prostředí – kráčející bagr, gumová pásová technika. Fauna, flóra, ekosystémy – V dalším stupni projektové přípravy zpracovat ve spolupráci s biologickým stavebním dozorem harmonogram prací jednotlivých etap výstavby. Veškeré stavební práce rušivého charakteru (obzvláště zemní) a kácení dřevin a křovin pak realizovat podle navrženého harmonogramu. – Z důvodu zamezení škod při výstavbě zajistiť provádění "biologického stavebního dozoru" v pravidelných intervalech po dobu výstavby záměru. Tento dozor bude prováděn odborně způsobilou osobou, schválenou orgánem ochrany přírody. Podmínky a kompenzační opatření bude provozovatel areálu plnit ve spolupráci s biologickým stavebním dozorem. – Před započetím zemních prací provést odborný transfer obojživelníků a plazů na předem vybrané blízké lokality. – Transfery savců a ptáků jsou v daném území při případném uskutečňování záměru nejen bezpředmětné, ale technicky nerealizovatelné. U zvláště chráněných druhů ptáků je nezbytné naplnit zákonnou podmínku zajištěním nerušeného průběhu jejich reprodukčního období (vyhnízdění), tj. umožnit jejich vyhnízdění tím, že minimálně od 1. 4. do 20. 7. nebude na dotčeném území zahájeno kácení. S ohledem na všechny skupiny živočichů je žádoucí provést zásah do vegetačního a půdního krytu v období vegetačního klidu. – Stavební práce, při kterých bude zásadně dotčeno stávající přírodní prostředí, realizovat mimo období reprodukce většiny živočišných druhů, tj. od září do března (resp. poloviny března – dle aktuálního vývoje počasí). Toto se týká především zásahů do dřevinných porostů a půdního krytu.

FileName: SaveDate:



Strana: 42 z 52


– Stavební práce, při kterých bude zasahováno do půdního krytu, provádět mimo období hibernace plazů a obojživelníků (tj. začátkem března – v součinnosti s předchozí podmínkou). – Pro zásah do biotopů zvláště chráněných druhů a realizaci transferů či jiných kompenzačních opatření je třeba obdržet výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. – Při vykácení koridoru sjezdovek dojde v krátkém čase k určitému úbytku hnízdních možností na jejich území. Tento úbytek je potřeba alespoň zčásti kompenzovat vyvěšováním vhodných typů ptačích budek v okolí sjezdovek. – Přebytečnou povrchovou vodu odvádět ze sjezdových tratí tak, aby vzniklé odtokové rýhy navazovaly pokud možno na stávající prameniště a vodoteče. Tímto bude posílen hydrický režim těchto mikrostanovišť, přičemž může dojít i k navýšení množství vhodných stanovišť pro hygrofilní bezobratlé. – Případné samovolně vzniklé drobné podmáčené plochy v prostoru sjezdovek do budoucna nelikvidovat a ponechat spontánní sukcesi, pokud tím nebude ohrožena bezpečnost provozu tratí. – Výkop pro uložení potrubí vody pro zasněžování nebude veden přes podmáčené porosty, potrubí bude podle možností uloženo do stejného výkopu s ostatními inženýrskými sítěmi. – Drobné vodní toky, které budou sjezdovky křížit, musí zůstat zachovány. Jejich koryta je možné místně upravit, musí však být zachován jejich přírodní charakter a napojení na pokračování toku. V případě, kdy bude sjezdovka procházet přes podmáčené lokality a bude potřeba vodu odvést, musí k tomu být využito koryto s přírodě blízkou úpravou. – Na ploše sjezdovky bude co nejdříve založen travinný porost. Souvislý, plně zapojený drn bude udržován po celou dobu existence sjezdovky. V případě, že by se zjistilo poškození souvislého drnu, musí být plocha sanována (zahrnutí rýh, dosetí atd.). Travinný porost by měl být dvakrát ročně kosen, aby se udržela potřebná kvalita. – Pro zatravňování sjezdových tratí používat pestřejší květnaté luční směsi původní druhové skladby středoevropské flóry. – Travní porosty je nevhodné mulčovat. – Luční vegetaci na případně vzniklých sjezdovkách je vhodné neséct celoplošně. Bude-li to technicky možné, je žádoucí ponechávat na ploše sjezdovek každoročně drobné nesečené luční segmenty, případně plochy, jež budou sečeny až během října. Umístění takových ploch je vhodné meziročně měnit. Rozloha nesečených celků by měla zaujímat každoročně několik hektarů z celkové rozlohy bezlesí. Tyto plochy dočasně vyjmuté z lučního hospodaření je možné vést např. při krajích sjezdovek jako pruhy. Pro zachování konektivity je vhodné tyto plochy rovnoměrně rozmístit odshora dolů. Mohou být od sebe odděleny sečenými úseky. – Detailní situování spojky a sjezdových tratí bude promítnuto do zaměřeného terénu (s detailem jednotlivých vzrostlých stromů), a to tak, aby navrhované řešení bylo co nejšetrnější k současné hodnotě stromů (s nárokem na minimální kácení bukového porostu). – V prostoru záměru nebudou prováděny výsadby nepůvodních druhů dřevin a křovin. Bude preferována výsadba autochtonního původu. – Část odtěžených stromů (kmenů), zejména buky a jedle, v prostoru navržených sjezdových tratí je vhodné ponechat v navazujících lesních porostech samovolnému rozpadu (biotop pro saproxylické druhy brouků). – Ve spolupráci s příslušnou lesní správou bude navržen postup prací při kácení, obnově a ochraně všech dotčených lesních porostů, tento postup prací bude formou projektu součástí projektu pro územní řízení. V projektu budou promítnuty podmínky vzešlé z procesu EIA. – Po dohodě s příslušnou lesní správou budou všemi dostupnými prostředky (přenosné i stabilní dočasné oplocení, individuální ochrana atd.) ochráněny stávající nárosty přirozeně zmlazujícího buku a bude zajištěna ochrana a odrůstání přirozeně zmlazující jedle, a to jak v letním tak zimním období. – Zařízení staveniště bude situováno v dostatečné vzdálenosti od bezejmenných přítoků Březné, v době výstavby nesmí být narušena jejich niva a břehové porosty. Zároveň zde nebude prováděno parkování a údržba mechanismů, ani zde nebudou skladovány závadné látky a/nebo lehce odplavitelný materiál. – Po dohodě s lesní správou bude iniciována pravidelná kontrola nových porostních stěn (možný výskyt jedinců napadených hnilobou). FileName: SaveDate:



Strana: 43 z 52


– Pravidelně budou kontrolovány výskyty synantropních, expanzních a invazních druhů (např. netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a křídlatka (Reynoutria sp. div.), chrastice rákosovitá (Baldingera arundinacea). Každý jejich výskyt bude hned v zárodku likvidován, aby nevznikala ohniska pro jejich další šíření. – Na porostních okrajích vystavených západním větrům vysadit rychlerostoucí dřeviny pro jeho zpevnění (např. javor klen, jeřáb ptačí, jívu, olši šedou, olši lepkavou). – Na místech vymezených v studii „Posouzení vlivu na lesní porosty a myslivecké využití území“ podporovat zdravotní výběr stromů (podpora buku, jedle, klenu a dalších zpevňujících dřevin). – V době provozu sjezdových tratí bude zabezpečena ochrana okolního porostu před vjížděním lyžařů (sítě, přenosné plůtky). Případné oplocení a sítě podél sjezdových tratí by nemělo být souvislé, aby nebránilo migraci zvěře. Po skončení zimní sezóny je nutno tyto bariéry odstraňovat. – Sjezdové trati v okolí lesních cest musí byt udržovány tak, aby zde nebyly ze sněhu vytvořeny mantinely, nebo nedošlo k vytvoření nepřejezdné hrany. – Investor se bude (po dohodě s příslušnou lesní správou) podílet na zalesnění obtížně zalesnitelné holiny ve vrcholové části Bukové hory, jako kompenzaci za odlesněnou plochu. K zalesnění je navrženo využít náletové buky z odlesňované plochy a z břehu cesty, které jsou zvyklé na zdejší extrémní vrcholové podmínky, s doplněním nově vysázeného smrku. Proti okusu zvěří buky ochránit kvalitní individuální ochranou (robustní dřevěné plůtky zapřené kůly do tří stran). – Ve starších porostech, v místě trasování navržených sjezdovek bude po hranici sjezdovek investorem (po dohodě s příslušnou lesní správou) provedena nebo jednorázově financována částečná probírka lesa a realizována podsadba vhodnými druhy původních dřevin. – Po dohodě s provozovatelem sjezdovek budou na odlesněných plochách na dopravně přístupných místech s mírnějším sklonem zřízena zvěřní políčka pro další zvýšení úživnosti honitby.“ CITACE konec

* POZN: Požadavek v bloku „Půda“ …. „Ve vrcholových částech sjezdové trati, v porostech zařazených do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkci půdoochrannou, terénní práce provádět v nezbytně nutném rozsahu, s ohledem na minimalizaci poškození půdního povrchu…..“ se týká předpokládané severně umístěné sjezdové trati Suchý vrch, která není součástí změny č.3 ÚPSÚ Červená Voda. Změna č.3 ÚPSÚ do lesů zvláštního určení nezasahuje, tedy tento v procesu EIA uvedený požadavek není pro změnu č.3 relevantní.

FileName: SaveDate:



Strana: 44 z 52


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Podkladem pro posuzování byly následující dokumenty: Návrh zadání změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červené Vody, koordinované stanovisko Pardubického kraje, územně analytické podklady pro území ORP Králiky a informace z vlastního terénního průzkumu, odborné literatury, veřejně dostupných informací a archivu zpracovatele. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.11 a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni: Změna č.3 ÚPSÚ Červená Voda respektuje Zásady územního rozvoje Pardubického kraje stanovené priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a není s nimi v rozporu. Navrhovaná změna respektuje vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje, vytváří podmínky pro rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. V návrhové části koncepce Program rozvoje Pardubického kraje jsou uvedeny strategické cíle pro rozvoj kraje a navrhovaná opatření pro jejich dosažení. V tabulce uvádíme vliv koncepce na jednotlivá navrhovaná opatření. PRIORITA

A. Kvalitní lidské zdroje

STRATEGICKÝ CÍL

OPATŘENÍ

Zlepšit podmínky pro vzdělávání obyvatel v souvislosti s jejich životním cyklem a zvýšit jejich uplatnitelnost na trhu práce.

A. 1 Podpora kvalitního systému vzdělávání

Zajistit adekvátní kvalitu zdravotních zařízení a sociálních služeb a dostupnost jejich služeb pro všechny skupiny obyvatel.

Rozšířit a zkvalitnit nabídku aktivit pro organizované i neorganizované trávení volného času. Dosáhnout nadprůměrného růstu HDP mezi kraji v ČR.

B. Konkurenceschopná ekonomika

Posílit výzkumný a inovační potenciál uvnitř jednotlivých ORP a celkovou ekonomickou výkonnost kraje. Efektivně využívat potenciál kraje v oblasti rozvoje udržitelného

FileName: SaveDate:


VLIV KONCEPCE

0

A. 2 Zkvalitňování zdravotní péče, zvýšení efektivnosti jejího poskytování a zvýšení její dostupnosti i v odlehlých částech kraje A. 3 Zajištění místní a časové dostupnosti podpory osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím stabilní, efektivní, flexibilní a kvalitní sítě sociálních služeb a jejich provázání s dalšími službami (např. z oblasti zdravotnictví) A. 4 Posílení kulturní rozmanitosti a historického dědictví kraje A. 5 Podpora rozvoje sportovních a tělovýchovných aktivit A. 6 Širší kultivace lidského potenciálu kraje

B. 1 Rozvoj a optimalizace využití podnikatelské infrastruktury a podpora podnikání B. 2 Podpora vědy, výzkumu, vývoje a inovací

0

0

0 + 0 +

0

B. 3 Rozvoj potenciálu pracovních sil

+

B. 4 Rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a jejího využití při rozvoji atraktivit cestovního ruchu

+


Strana: 45 z 52


PRIORITA

STRATEGICKÝ CÍL

OPATŘENÍ

cestovního ruchu.

B. 5 Koordinovaný rozvoj marketingu cestovního ruchu a tvorby turistických produktů

+

B. 6 Podpora budování a zkvalitňování páteřní dopravní infrastruktury

0

Posílit využití příznivé geografické polohy kraje jako důležité spojnice mezi územím Čech a severní i jižní částí Moravy. Zajistit adekvátní dopravní obslužnost všech území kraje.

C. Zdravé životní prostředí

D. Koordinovaný prostorový rozvoj kraje

FileName: SaveDate:

Zajistit šetrné hospodaření v souvislosti s rozrůstáním infrastruktury v území a zachoovat krajinný ráz vybraných regionů. Dosáhnout vyššího stupně napojení jednotlivých území kraje, zejména jeho okrajových částí, na základní technickou infrastrukturu a rozvoj komplexní péče o povrchové i podzemní vody. Adekvátně a objektivně chránit a zvyšovat kvalitu jednotlivých složek životního prostředí v kraji zejména v postižených lokalitách. Efektivně zajišťovat ochranu a bezpečnost obyvatelstva a včasnou pomoc v případě mimořádných událostí a krizových situací. Koordinovat rozvoj systému osídlení kraje, včetně funkčního využití území a snižovat disparity posilováním problémových území při respektování jejich přírodních a kulturních hodnot. Snížit socioekonomické rozdíly v návaznosti na sociodemografické ukazatele mezi jednotlivými částmi kraje (ORP). Budovat silné partnerské


VLIV KONCEPCE

B. 7 Zkvalitnění regionální a lokální dopravní infrastruktury B. 8 Rozvoj systému veřejné dopravy, rozvoj bezmotorové dopravy C. 1 Podpora multifunkčního zemědělství a péče o krajinu

0 0 0

C. 2 Podpora efektivního nakládání s odpady

0

C. 3 Rozvoj infrastruktury vodního hospodářství a zvýšení ochrany vodních zdrojů v území

-

C. 4 Zkvalitňování stavu energetické infrastruktury a zvýšení její účinnosti a šetrnosti, podpora úspor energií

0

C. 5 Podpora zvyšování kvality jednotlivých složek životního prostředí

-

C. 6 Zvyšování bezpečnosti a ochrany obyvatel kraje

0

D. 1 Využívání koncepčních nástrojů strategického a územního plánování při vytváření podmínek pro vyvážený rozvoj Pk

0

D. 2 Posilování rozvojových příležitostí ve venkovských oblastech a problémových regionech Pk

+

D. 3 Vytváření podmínek pro rozvoj městských sídel jako pólů rozvoje Pk

+

D. 4 Rozvíjení vnějších vztahů subjektů

+


Strana: 46 z 52


PRIORITA

STRATEGICKÝ CÍL

OPATŘENÍ

vztahy rozvojových aktérů s důrazem na využití místního potenciálu při rozvoji území kraje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Zefektivnit čerpání dotací do kraje a všech jeho regionů.

na území Pk

VLIV KONCEPCE

D. 5 Rozvíjení spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru

0

D. 6 Efektivní využívání evropských fondů

+

+ koncepce navrhované opatření podporuje 0 koncepce nemá vliv na navrhované opatření – koncepce je v rozporu s navrhovaným opatřením

Z uvedené tabulky plyne, že realizací změny č. 3 dojde ke snížení kvality některých složek životního prostředí, ale na druhé straně také k významné podpoře některých opatření s dopadem na plnění veřejněprospěšných funkcí. Politika územního rozvoje ČR 2008 stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje. Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovených Politikou územního rozvoje nevyplývají žádné konkrétní požadavky. –

Hodnoty území obce jsou respektovány. Ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.

–

Změna ÚP navrhuje řešení pro umístění investičního záměru na území obce, které přinese nové pracovní příležitosti pro obyvatele obce.

–

Lokality byly voleny tak, aby plochy negativně neovlivňovaly obytnou zástavbu sídla Červená Voda.

–

Navržené plochy dávají předpoklad pro ekonomický růst obce a vznik nových pracovních příležitostí v regionu, který svojí současnou pohraniční polohou se potýká s omezeným množstvím pracovních příležitostí.

Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda je v souladu s prioritami územního plánování deklarovanými v nadřazené územně plánovací dokumentaci a v Politice územního rozvoje ČR. Soulad s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni: Výsledkem vyhodnocením vlivu změny územního plánu na životní prostředí je rovněž zhodnocení, zda je změna územního plánu v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužily jako podklad pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí. Navržena jsou rovněž opatření pro zamezení negativních vlivů územního plánu na ŽP (viz kapitola VII). Tato opatření tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu konceptu územního plánu a na národní a komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí. Ze SEA vyhodnocení vyplynuly následující dílčí střety s cíli ochrany ŽP: -

relativně významné zábory PUPFL – rozpor s cíli v oblasti ochrany půdy a jejích funkcí - Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR;

-

zásah do krajinného rázu masívu Bukové hory a okolí – rozpor s cíli v oblasti obecné ochrany přírody, ochrany krajinného rázu - Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Politika územního rozvoje.

V této souvislosti je třeba konstatovat, že žádný z výše uvedených dílčích rozporů s cíli ochrany životního prostředí není natolik významný, aby bránil přijetí změny územního plánu v podobě, v jaké byla navržena.

FileName: SaveDate:



Strana: 47 z 52


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Změna č.3 územního plánu navrhuje změny, které umožní další rozvoj oblasti a současně doplňuje úpravy, které mají za cíl zachovat ekologickou stabilitu krajiny. Řada doporučení, která vyplynou z procesu, bude zapracována v územním plánu sídelního útvaru. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny. Řešený záměr je v současné době posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, o posuzování vlivů na životní prostředí. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci negativních vlivů ÚPD na životní prostředí, vyplynul především z procesu EIA (Dokumentace EIA Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu, Amec, červenec 2011). Pro zlepšení kvality životního prostředí doporučujeme sledovat tyto ukazatele a případné zhoršení stanovit příslušná opatření na zabránění a minimalizaci škod. Monitoring z hlediska zásahu do životního prostředí: – – – –

funkčnost sítě územního systému ekologické stability území, druhová rozmanitost, početnost chráněných druhů rostlin a živočichů (se zaměřením na předmět ochrany Natura 2000), ovlivnění režimu vody v krajině, znečištění povrchových a podzemních vod.

Monitoring z hlediska plnění veřejně-prospěných funkcí záměru: – – – – –

počet nově vytvořených pracovních míst a míra zaměstnanosti, nárůst počtu návštěvníků regionu, rozvoj terciární sféry ve vazbě na změnu č. 3, snížení/zvýšení relativní úrazovosti v souvislosti s provozem záměru, rozsah vyvolané dopravy, navýšení dopravy.

FileName: SaveDate:



Strana: 48 z 52


10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Změna č. 3 je v současné době součástí záměru podrobně posuzovaného v procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. (V procese EIA je posuzován záměr na obě sjezdové tratě – Suchý vrch a Heroltice. Změna č. 3 se týká pouze sjezdové tratě Heroltice, včetně lanové dráhy). Změna č. 3 navazuje na dosud provedenou Změnu č. 1, která v území vymezila zastavitelnou plochu III/1 (zóna sportu, rekreace a rekreační zeleně), určenou pro realizace stanice lanovky a zázemí areálu a nezastavitelnou plochu III/2 (zóna sportu, rekreace a rekreační zeleně), určenou pro sjezdovou trať a lanovku. Tyto plochy, které jsou v dosud platné ÚPD vymezené jako návrhové, jsou změnou zařazeny jako plochy stávající (stabilizované). V území je v souladu se změnou č.1 realizováno a provozováno středisko Skipark Červená Voda. Změnou č.3 jsou vymezeny nové plochy návrhové - plocha III/3 zařazena do zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně - sjezdovka a dvě zastavitelné plochy označené III/4 a III/5 zařazené do zóny sportu, rekreace a rekreační zeleně, v kterých budou umístěny dolní a hodní stanice lanové dráhy v těsné návaznosti na plochu III/3. Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů předkládané změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená voda na životní prostředí k závěru, že při respektování níže uvedených podmínek a doporučení, ÚPSÚ Červená voda nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch, za následujících podmínek: Návrh stanoviska: Na základě vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí navrhujeme udělit návrhu změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda SOUHLASNÉ STANOVISKO a doporučujeme předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch za následujících podmínek a doporučení: 1.

2. 3.

4.

5. 6. 7. 8.

9.

10.

A. Podmínky souhlasného stanoviska Pro funkční plochu III/3 (sjezdová trať) – umožnit využití území pro aktivní sport a rekreaci (plocha pouze v zimní sezóně, mimo zimní sezónu časově i věcně regulovanou údržbou přírodní a krajinné zeleně – převážně trvalé travní porosty. Nepřípustné je využívání území pro intenzivní formy hospodářské činnosti. Management území musí byt v souladu s respektováním podmínek ochrany lokalit pod správou zákona zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (lokality Natura 2000, přírodní park, ÚSES, apod.) v řešené oblasti. Zastavování návrhových ploch musí být podmíněno realizací dostatečně dimenzovaných protierozních opatření stanovených v následných fázích projektové přípravy staveb tak, aby byly minimalizovány zásahy do půdního krytu, zajištěno neprodlené obnovení a údržba kompaktního vegetačního krytu ve vykácených resp. upravovaných prostorech pomocí vhodné technologie. Pro zatravňování sjezdových tratí používat pestřejší květnaté luční směsi původní druhové skladby středoevropské flóry. Při výstavbě v navrhovaných plochách nesmí docházet k ukládání zeminy a stavebních materiálů na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Odběr povrchové vody provádět v rozsahu stanoveném rozhodnutím příslušného vodoprávního úřadu. Při zastavování ploch ponechat v půdním krytu kořeny stromů, které mohou zvýšit zasakování povrchových srážek do půdního krytu v prostoru sjezdové tratě. Na sjezdové trati provést protierozní opatření realizací sítě příčných odvodňovacích rýh mírného spádu. Dojde k zpomalení povrchového odtoku a jeho odtoku do stran do okolních porostů. Výtoky opevnit kamennou rovnaninou. Vyústění odtokových rýh situovat mimo stávající prameniště a místní vodoteče. U pramenišť, umístěných nad sjezdovou tratí snížit možnou rychlost odvodnění vhodným opatřením na odtoku vody, například hrázkou. V prostoru blízkém prameništím pod sjezdovou tratí snížit rychlost vytékajících vod z odvodňovacích rýh vybudováním vsakovacích jímek zarovnaných kamennou rovnaninou.. Minimalizovat zásahy do terénu při výstavbě podpěr lanové dráhy, včetně použití vhodné mechanizace, detailní umístění jednotlivých podpěr upřesnit (s ohledem na technologické požadavky

FileName: SaveDate:



Strana: 49 z 52


11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

stavby) po provedení inženýrsko-geologického průzkumu a po konzultaci s biologickým stavebním dozorem. Zajistit provádění "biologického stavebního dozoru" v rámci projekční přípravy i výstavby záměru. Tento dozor bude prováděn odborně způsobilou osobou, schválenou orgánem ochrany přírody. V dalším stupni projektové přípravy bude ve spolupráci s biologickým stavebním dozorem zpracován harmonogram prací jednotlivých etap výstavby. Veškeré stavební práce rušivého charakteru (obzvláště zemní) a kácení dřevin a křovin budou realizovány podle navrženého harmonogramu. Pro zásah do biotopů zvláště chráněných druhů a realizaci transferů či jiných kompenzačních opatření je třeba obdržet výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Před započetím zemních prací provést odborný transfer obojživelníků a plazů na předem vybrané blízké lokality. Přebytečnou povrchovou vodu odvádět ze sjezdových tratí tak, aby vzniklé odtokové rýhy navazovaly pokud možno na stávající prameniště a vodoteče. Drobné vodní toky, které budou sjezdovky křížit, musí zůstat zachovány. Jejich koryta je možné místně upravit, musí však být zachován jejich přírodní charakter a napojení na pokračování toku. V případě, kdy bude sjezdovka procházet přes podmáčené lokality a bude potřeba vodu odvést, musí k tomu být využito koryto s přírodě blízkou úpravou. Detailní situování spojky a sjezdových tratí bude promítnuto do zaměřeného terénu (s detailem jednotlivých vzrostlých stromů), a to tak, aby navrhované řešení bylo co nejšetrnější k současné hodnotě stromů (s nárokem na minimální kácení bukového porostu). Ve spolupráci s příslušnou lesní správou bude navržen postup prací při kácení, obnově a ochraně všech dotčených lesních porostů, tento postup prací bude formou projektu součástí projektu pro územní řízení. V projektu budou promítnuty podmínky vzešlé z procesu EIA. Zařízení staveniště bude situováno v dostatečné vzdálenosti od bezejmenných přítoků Březné, v době výstavby nesmí být narušena jejich niva a břehové porosty. Zároveň zde nebude prováděno parkování a údržba mechanismů, ani zde nebudou skladovány závadné látky a/nebo lehce odplavitelný materiál. Investor se bude (po dohodě s příslušnou lesní správou) podílet na zalesnění a údržbě obtížně zalesnitelné holiny ve vrcholové části Bukové hory, jako kompenzaci za odlesněnou plochu. K zalesnění je navrženo využít náletové buky z odlesňované plochy a z břehu cesty, které jsou zvyklé na zdejší extrémní vrcholové podmínky, s doplněním nově vysázeného smrku. B. Ostatní doporučení

1.

V případě realizovaných staveb dbát při následných povolovacích řízeních na vhodnou hmotovou a tvarovou skladbu povolovaných staveb tak, aby nedošlo k narušení charakteru území a nebyly vytvářeny nevhodné dominanty.

2.

Doporučujeme zvýšit kapacity propustku a koryta potoka v zastavěné části obce Mlýnický Dvůr, případně zde realizovat další protipovodňová opatření.

3.

Pokud by bylo nezbytné provádět zásahy do terénu také v porostech zařazených do kategorie lesů zvláštního určení se zvýšenou funkci půdoochrannou, budou terénní práce provedeny v nezbytně nutném rozsahu, s ohledem na minimalizaci poškození půdního povrchu. Pařezy nebudou vytrženy, kořenové systémy budou zachovány, tak aby byly schopny poutat půdu a omezit rozvoj eroze. Nadzemní části pařezů budou odříznuté, případně odfrézované. Po odtěžení porostu a odstranění pařezů bude poškozený půdní povrch co nejdříve sanován a založen travinný porost pro jeho stabilizaci.

4.

Po dohodě s příslušnou lesní správou budou všemi dostupnými prostředky (přenosné i stabilní dočasné oplocení, individuální ochrana atd.) ochráněny stávající nárosty přirozeně zmlazujícího buku a bude zajištěna ochrana a odrůstání přirozeně zmlazující jedle, a to jak v letním tak zimním období.

5.

Po dohodě s lesní správou bude iniciována pravidelná kontrola nových porostních stěn (možný výskyt jedinců napadených hnilobou).

6.

Pravidelně budou kontrolovány výskyty synantropních, expanzních a invazních druhů (např. netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a křídlatka (Reynoutria sp. div.), chrastice rákosovitá (Baldingera arundinacea). Každý jejich výskyt bude hned v zárodku likvidován, aby nevznikala ohniska pro jejich další šíření.

7.

Na porostních okrajích vystavených západním větrům vysadit rychlerostoucí dřeviny pro jeho zpevnění (např. javor klen, jeřáb ptačí, jívu, olši šedou, olši lepkavou).

FileName: SaveDate:



Strana: 50 z 52


11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Tato část dokumentace je určena zájemcům o všeobecné informace. Jsou zde shrnuty veškeré předchozí kapitoly do přehledné a stručnější formy. Podrobnější informace zájemce najde v předchozích kapitolách. Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda“ na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Pořizovatelem změny ÚPD je Městský úřad Králíky, odbor územního plánovaní a stavební úřad, určeným zastupitelem obce Červená Voda je starosta obce PaedDr. Miloš Harnych. Dne 28.7.2011 Městský úřad Králíky vydal pod č.j. 1893/2011/UPaSU/HS Pokyny pro zpracování návrhu změny č.3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda, kde je uveden požadavek nezakreslit severní sjezdovou trať Suchý vrch a zapracovat jižní sjezdovou trať Heroltice, z důvodu střetu s nadregionálním biocentrem. Na základě vyjádření samosprávných dotčených orgánu bylo rozhodnuto, že předmětem dalšího posuzování bude pouze sjezdová trať Heroltice, která je tedy předmětem předkládané dokumentace. Důvodem pro zpracování Změny č. 3 je rozšíření lyžařského areálu Červená Voda – Buková hora, rozšíření podmínek pro rozvoj aktivit podporujících cestovní ruch a zvyšujících rekreační atraktivitu širšího území. Změna vymezuje plochy pro rozšíření lyžařského areálu jižním směrem od stávajícího lyžařského areálu – sjezdovka Heroltice s lanovou dráhou. Na základě tohoto stanoviska byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda“ na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC, s.r.o. pod vedením autorizované osoby Ing. Stanislav Postbiegl. Zpracování posouzení proběhlo v červnu až říjnu roku 2011. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2., vlivy koncepce na životní prostředí jsou popsány v kapitole 6 a návrh opatření pro zamezení, snížení resp. kompenzaci negativních vlivů realizace územního plánu na životní prostředí je uveden v kapitole 7. Na základě vyhodnocení vlivu posuzované změny na životní prostředí a veřejné zdraví lze umístění této koncepce akceptovat s tím, že konkrétní podmínky provozu záměru budou posouzeny v rámci procesu EIA dle zákona č.1000/01 Sb. Z hlediska dopadu na krajinný ráz, vzhledem k povaze záměru, nebudou ovlivněny dálkové pohledové horizonty. Pouze bude výrazněji vnímána liniová struktura průseků v současnosti kompaktně zalesněné hmotě svahů Bukové hory. Průseky jsou však v lesních krajinách tvarovým prvkem zcela běžným. Z hlediska vlivů na krajinný ráz nelze u staveb tohoto charakteru vyloučit negativní zásahy do krajinné scenérie. Negativní míra těchto zásahu však bývá snížená faktem, že lyžařské areály již patří do horského prostředí a jejich výstavba zvyšuje atraktivitu a rekreační využití území. Zpracovatel posouzení vlivů změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Červená Voda na životní prostředí došel k závěru, že změna č. 3 nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví a proto doporučuje předloženou koncepci k realizaci.

FileName: SaveDate:



Strana: 51 z 52


Použité podklady [1] AMEC, s.r.o.(2011) Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu, dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, Brno. [2] AURUM, s.r.o. (2011) Odůvodnění změny č.3 ÚPSÚ Červená Voda. Pardubice [3] BALATKA, J. a kol.(1971): „Regionální členění reliéfu ČSSR. 1: 500 000“, Brno, GGÚ ČSAV [4] BUDAY. T. (1996): Geologická Mapa ČR. Mapa předčtvrtohorních útvarů 1:200 000, list Polná. ČGU Brno. [5] CULEK, M. a kol. (1996): „Biogeografické členění České republiky“, Enigma, Praha. [6] DEMEK, J. a kol. (1987) : „Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny“, Academia Praha. [7] CHLUPÁČ, I. a kol. (2002): Geologická minulost České republiky, Academia Praha. [8] kol. (1961): Podnebí ČSSR - Tabulky. Praha, HMÚ, 379 str.+ 6 map. [9] MORAVEC, J. (1994): „Fytocenologie“, Academia, Praha. [10] NEUHÄUSLOVÁ, Z. (1998): „Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky“, Academia, Praha. [11] Olmer M. a kol. (2005):Hydrogeologická rajonizace 2005 v České republice, VUV TGM Praha. [12] QUITT,E. (1979): „Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000“, Brno, GGÚ ČSAV. [13] Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění.– In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. [14] VLČEK a kol. (1984): „Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže“, Academia Praha.

Příslušné právní normy a metodické pokyny Informace ze sítě WWW (stránky MŽP, KÚ, jednotlivých obcí).

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.

FileName: SaveDate:



Strana: 52 z 52

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ČERVENÁ VODA POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents