FARMAK, a.s. Na vl inci 16/3 Olomouc
ZPRÁVA O VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 2014
Integrovaný systém jakosti a environmentu a PZH Dodržování zásad správné výrobní praxe, ochrana životního prost edí, vytvá ení bezpe ných a zdravých pracovních podmínek pro zam stnance a jejich trvalé zlepšování pat í stejn jako prevence zne iš ování trvale k nejvyšším prioritám spole nosti. ízení provozu je ve spole nosti zabezpe eno již od roku 2006 prost ednictvím zavedeného a certifikovaného integrovaného systému QMS a EMS zahrnující v sob i systém prevence závažné havárie. Na rok 2014 bylo stanoveno osm cíl EMS a PZH, které se týkaly nap . Ochrany zdraví zam stnanc (školení zam stnanc z používání a údržby OOPP, m ení pracovního prost edí) Zvyšování havarijní p ipravenosti (dopln ní a obnova havarijních prost edk , provedení a vyhodnocení požárn taktického cvi ení) Rekonstrukce komplexu OV
Responsible Care Již od roku 1997 spole nost FARMAK, a.s. plní základní principy celosv tového programu RESPONSIBLE CARE – ODPOV DNÉ PODNIKÁNÍ V CHEMII a pracuje v souladu s Globální chartou Responsible Care. V roce 2013 spole nost již po sedmé obhájila právo užívat logo Responsible Care do íjna 2016.
Ochrana ovzduší Spole nost FARMAK, a.s. je provozovatelem stacionárních zdroj zne iš ování ovzduší: - výroba farmaceutických sm sí, istírna odpadních vod. Emise t kavých organických látek VOC p i výrob farmaceutických sm sí (lé ivých látek) vznikají v objektech: - Nová hala - UNIHALA - UNIHALA, jednotka PJ 20.08 - UPJ - univerzální poloprovozní jednotka TP - tvrtprovoz Emise
kavých organických látek do ovzduší (VOC) Množství VOC [t/rok]
Množství emisí t kavých organických látek v kg na 1 mil K tržeb Množství emisí [kg/1 mil. K ]
2011
2012
2013
2014
13,83
13,86
11,94
14,76
2011
2012
2013
2014
35,48
34,76
34,28
31,76
2011
2012
2013
2014
Spot eba organických rozpoušt del [t/rok]
1217,0
817,3
775,8
810,8
Spot eba organických rozpoušt del na 1 milion korun tržeb. Spot eba organických rozpoušt del [t/1 mil. K ]
2011
2012
2013
2014
3,12
2,05
2,23
1,74
Spot eba organických rozpoušt del
Odpadové hospodá ství Všechny vznikající odpady jsou p edávány k využití nebo odstran ní osobám, které jsou oprávn ny v souladu s právními p edpisy s odpady nakládat. Cílem spole nosti je mimo jiné zajistit, aby co nejv tší podíl vznikajících odpad byl p edán k materiálovému, p ípadn energetickému využití.
Nebezpe né odpady Produkce nebezpe ných odpad [t/rok] Nebezpe né odpady celkem - odpadní organická rozpoušt dla - neutraliza ní kal z OV - kaly z išt ní nátokové nádrže OV - další nebezpe né odpady
Produkce nebezpe ných odpad v tunách na 1 milion K tržeb Nebezpe né odpady [t/1 mil. K ]
2011
2012
2013
2014
1066 932 29 80 25
639 583 8 25 23
620 519 22 47 32
634 532 20 54 28
2011
2012
2013
2014
2,73
1,60
1,78
1,36
Zp soby odstran ní odpad kategorie "nebezpe ný" Odpady kategorie „nebezpe ný“ celkem - materiálové využití - spalování - skládkování -jiný zp sob
ehled nakládání s odpadními rozpoušt dly
2011
2012
2013
2014
1066,0 229,1 723,6 31,8 81,5
639,0 67,4 539,0 7,7 24,9
620,4 48,6 501,9 22,3 47,4
634,0 85,8 481,8 19,7 56,1
2011
2012
2013
2014
932 233 25 197 36
583 62 11 42 20
519 47 9 25 22
532 85 16 56 29
Celková produkce rozpoušt del [t/rok] edáno k materiálovému využití [t/rok] % materiálového využití z celkové produkce Toluen [t/rok] Aceton [t/rok]
Ostatní odpady
Produkce odpad kategorie „ostatní“ [t/rok]
2011
2012
2013
2014
Odpady kategorie „ostatní“ celkem - biologický kal z OV (p edává se k dalšímu využití) - železný šrot (p edává se k dalšímu využití) - sm sný komunální odpad - obaly (papírové, plastové, d ev né, kovové, sm sné) - kal z OV s obsahem uhli itanu vápenatého - další odpady kategorie „ostatní“
679 548 72 28 15 0 16
455 332 62 30 15 0 16
615 520 35 29 11 0 20
695 467 96 28 13 76 15
Zp soby odstran ní odpad kategorie "ostatní" Odpady kategorie „ostatní“ celkem - materiálové využití - kompostování - skládkování
2011
2012
2013
2014
679,2 91,0 548,5 39,7
455,0 80,4 332,4 42,2
614,9 48,3 520,0 46,6
695,4 186,5 467,4 41,5
Množství [m3] 2012 2013 66 704 66 909 5 607 2 914 72 311 69 823
2014 57 391 200 57 591
Vodní hospodá ství Vstup vody do areálu spole nosti Druh vody Pitná voda Podzemní voda z vrt R 217 a R 218 Celkem
2011 78 373 22 715 101 088
K výraznému snížení spot eby pitné vody došlo realizací vnit ních chladících okruh v objektech .31 a .33, ímž se eliminovaly ztráty ve venkovních rozvodech.
Odpadní vody Odpadní vody ze všech výrobních objekt a laborato í jsou p erpávány na OV spole nosti. Po mechanickém, chemickém a biologickém p ed išt ní odtékají spole s deš ovými a splaškovými vodami ve ejnou kanalizací na m stskou OV. V roce 2014 došlo k modernizaci mechanicko-chemického p ed išt ní a kalového hospodá ství. Vy ešen byl také problém s odpadní vzdušinou, která je nyní odtahována a išt na efektivním zp sobem.
Nátok odpadních vod do aktivace (na OV) [tis. m3/rok] Nátok odpadních vod do aktivace (na OV) [m3/den]
2011
2012
2013
2014
38
28
36
32
104
77
99
88
Zne išt ní odpadních vod Hodnoty zne išt ní odpadních vod na OV (nátok do aktivace) [t/rok] + N-NH4 BSK5 CHSKCr
2011
2012
2013
2014
14,7 235,2 392,1
11,3 198,7 329,2
11,1 238,1 425,1
5,8 221,5 391,5
innost išt ní odpadních vod innost išt ní odpadních vod se v roce 2014 zlepšila ve všech parametrech ve srovnání s ú inností z roku 2013. innost OV [%] N-NH4+
innost na innost na CHSKCr innost na BSK5
2011
2012
2013
2014
48,2 85,1 96,5
71,4 78,2 92,9
55,1 77,5 92,5
62,5 86,2 95,2
Odtok odpadních vod z areálu FARMAK, a.s. Množství zne išt ní, které bylo vypoušt no do ve ejné kanalizace, bylo zjišt no dle výsledk rozbor 24-hodinových slévaných vzork a celkového množství vypušt né odpadní vody za rok. Množství vypoušt ných odpadních vod
2011
2012
2013
2014
Množství vypoušt ných OV [tis. m3/rok]
92
72
92
78
Zne išt ní vypušt né v odpadních vodách [t/rok] Amoniakální dusík Sírany Chloridy CHSKCr BSK5
2011
2012
2013
2014
11,8 106,5 78,3 72,6 17,6
2,2 51,1 45,4 33,0 10,8
5,0 50,0 35,3 33,7 11,9
1,8 12,0 32,5 30,3 8,4
Odstran ní starých ekologických zát ží Od roku 2007 probíhají ve spole nosti FARMAK sana ní práce, které jsou financovány na základ ekologické smlouvy Ministerstvem financí. Cílem sana ních prací je odstran ní kontaminace zejména toluenem, chlorbenzenem, benzenem a amonnými ionty v podzemní vod , horninovém prost edí a stavebních konstrukcích. Sana ní práce zahrnovaly: sanace nesaturované zóny ventingem, sana ní erpání podzemní vody v etn provozního monitoringu a išt ní podzemní vody na sana ních stanicích, monitoring zne išt ní podzemní vody, zasakování Fentonova inidla a in-situ oxidace Fentonovým inidlem, monitorování aplikace Fentonova inidla odt žení a odstran ní kontaminované zeminy odstran ní kontaminovaných stavebních konstrukcí Sanace stavebních konstrukcí byla ukon ena. Zatím se nepoda ilo odstranit kontaminaci zemin v prostoru parkovišt a vy istit podzemní vodu na limity stanovené eskou inspekcí životního prost edí. Z podzemních vod a zeminy bylo od po átku sanace odstran no tém 40 tun kontaminant , což je tém 2,5 krát více než p edpokládal projekt. Ú innost sanace se projevila zejména mimo areál spole nosti, kde kontaminace v podzemních vodách klesla dlouhodob pod sana ní limity. Vzhledem k tomu, že se zatím nepoda ilo odstranit kontaminaci zejména v podzemní vod , vybralo Ministerstvo financí zhotovitele Dopl ku aktualizace analýzy rizik. Tento Dopln k spolu s výsledky první etapy sana ních prací, by m ly být podkladem pro projekt III. etapy sana ních prací.
Havarijní prevence a požární ochrana Lo ské požární taktické cvi ení bylo zam eno na zásah p i požáru ho lavých kapalin na úložišti ho lavin a žíravin. Cílem cvi ení byla prov rka akceschopnosti místní jednotky požární ochrany a zejména sou innost s jednotkami HZS OK p i likvidaci požáru skladovacích kapacit nebezpe ných kapalin.
V m síci dubnu 2014 byla ve FARMAKU provedena kontrola dodržování povinností v souvislosti se zákonem o prevenci závažných havárií. P i této kontrole, která se opakuje pravideln každé t i roky, nebyly zjišt ny závažn jší nedostatky.
Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci V roce 2014 došlo v naší spole nosti k dv ma p ípad m pracovních úraz s pracovní neschopností. Jeden z t chto úraz byl úraz s hospitalizací delší, než p t dní. Oba pracovní úrazy byly zp sobeny provozem technologického za ízení. Nemoc z povolání nebyla Klinikou pracovního léka ství FN v Olomouci v tomto roce hlášena. Oblastní inspektorát práce (OIP) provedl v tomto roce kontrolu dodržování povinností zam stnavatele v souvislosti se vznikem pracovního úrazu zam stnance, který byl hospitalizován v nemocnici. Tato kontrola OIP neprokázala porušení povinností zam stnavatele p i zajiš ování BOZP.
2012
2013
Muži
Ženy
142
94
246
141
94
Pracovní úrazy
2
1
3
2
Nemoci z povolání Smrtelné pracovní úrazy Pracovní neschopnost [dny] pro pracovní úraz
0
0
0
0
0
55
39
Po et zam stnanc
Celkem
Muži
2014
Ženy Celkem
Muži
Ženy
Celkem
235
142
96
238
1
3
1
1
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
94
354
37
391
237
52
289
Energetika Spot eba energií [GJ] Elektrická energie Teplo Chlad Spot eba energií celkem
2011
2012
2013
2014
19 660 58 000 3 020 80 680
18 802 58 778 4 640 82 240
19 805 60 110 4 742 84 657
19 905 54 571 4 878 79 354
Pára i elektrická energie jsou od roku 2004, kdy došlo k ukon ení provozu podnikové kotelny, zajiš ovány externími dodavateli. Chlad je vyráb n na podnikové chladírn .
Investice do ochrany životního prost edí a bezpe nosti práce
Investi ní náklady do ochrany životního prost edí [mil. K /rok] Investi ní náklady celkem [mil. K ] Podíl investi ních náklad do ochrany ŽP na celkových investicích [%]
2011
2012
2013
2014
7,13
1,15
1,90
12,16
42,69
31,86
33,97
59,49
16,69
3,62
5,59
20,45
Na za átku b ezna 2014 byla na podnikové OV zahájena akce s názvem „1. etapa modernizace OV pro FARMAK, a.s., Olomouc“. V jejím pr hu došlo k modernizaci mechanickochemického p ed išt ní, kalového hospodá ství a vybudování dezodorizace – záchytu pachových látek vznikajících v mechanicko-chemické ásti OV. Modernizace byla spolufinancována z Opera ního programu Podnikání a inovace. Zkušební provoz zrekonstruované ásti OV byl zahájen 30.6.2014 a bude trvat jeden rok. Zpracovali: Davidová Marie Válková Jana Ji í Hrdina
duben 2015
