Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000
Č
E
S
K
Á
R
A
F
I
N
É
R
S
K
Á
Česká rafinérská, a. s., 436 70 Litvínov, Záluží 2, Czech Republic Tel.: +420/35/616 35 67, Fax: +420/35/616 50 86 Česká rafinérská, a. s., 278 52 Kralupy nad Vltavou, O. Wichterleho 809, Czech Republic Tel.: +420/205/71 85 00-3, Fax: +420/205/71 86 40 E–mail:
[email protected], Internet: http://www.crc.cz
Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000
Politika ochrany životního prostředí České rafinérské
Česká rafinérská, nejvýznamnější zpracovatel ropy na území České republiky, považuje ochranu životního prostředí za jeden ze svých prvořadých úkolů. Chce proto svoji průmyslovou činnost provozovat se zřetelem na ochranu a s péčí o životní prostředí a tím zároveň chránit budoucí zájmy společnosti. V oblasti ochrany životního prostředí se Česká rafinérská zavazuje při všech svých činnostech dodržovat následující zásady: 1) 2) 3) 4)
5)
2
6)
7)
8) 9) 10)
Dodržovat požadavky platných právních předpisů na ochranu životního prostředí a další požadavky, ke kterým se společnost zavázala. Snažit se o neustálé zlepšování ochrany životního prostředí. Preferovat při ochraně životního prostředí prevenci před odstraňováním následků ekologických dopadů. Minimalizovat rizika úniků vyplývajících z provozování rafinérské výroby, usilovat o prevenci vzniku havarijních situací, a pokud nastanou, postupovat takovým způsobem, aby došlo k minimalizaci dopadů na životní prostředí. Hledat cesty pro trvalé snižování spotřeby energií, surovin, chemikálií a produkce odpadů a vést své zaměstnance k minimalizaci negativních dopadů jejich činností na životní prostředí. Posuzovat při změnách a zavádění nových výrobků, výroby, technologie a při přípravě budování nových zařízení jejich možný vliv na životní prostředí před konečným rozhodnutím o jejich realizaci a dbát, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší. Zvyšovat povědomí o ochraně životního prostředí formou školení jak u svých zaměstnanců, tak i u kontraktorů. Vyžadovat od partnerů a kontraktorů společnosti šetrný přístup k životnímu prostředí. Vytvářet podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží, které jsou na území užívaném společností. Při svých činnostech brát v úvahu názory zainteresovaných stran a preferovat otevřený přístup k veřejnosti. Informovat zákazníky o zásadách ochrany životního prostředí ve vztahu k přepravě, používání a likvidaci rafinérských výrobků. Všichni zaměstnanci České rafinérské odpovídají za plnění zásad environmentální politiky. Environmentální politika vyplývá z mise a vize České rafinérské, a. s., a environmentálních politik akcionářů: Unipetrol, Shell, Agip, Conoco
Obsah
Slovo generálního ředitele Historie v datech Zpráva o vlivu na životní prostředí Soulad se zákony Integrovaný system řízení Procesy, suroviny, výrobky a energie Technologie zpracování ropy Suroviny, výrobky a jejich přeprava Vlastní zdroje energie Externí zdroje energie Zlepšování environmentální výkonnosti Monitoring vlivů na životní prostředí Výchova k ochraně životního prostředí Skupinové úkoly ochrany životního prostředí Kontroly pracovišť Ozónová vrstva Země Externí audity Kontraktoři a životní prostředí EIA Investiční činnost Responsible Care Výrobky a služby Ochrana ovzduší Spalovací procesy Těkavé organické látky (VOC) Emise těkavých uhlovodíků z rozptýlených zdrojů Sirovodík Hospodaření s vodou Hospodaření s odpady Komunikace Ekologické centrum Most pro Krušnohoří Modernizace monitorovacích stanic Bezpečnost práce a ochrana zdraví Provozní náklady Investiční náklady Indikátory ochrany životního prostředí Závěrečné slovo vedoucího technologické sekce Kontaktní osoby
4 6 7 8 8 9 9 9 10 10 10 10 11 11 11 12 12 12 12 13 13 16 18 19 20 21 23 24 25 26 26 26 27 28 29 32 33 34
3
4
Slovo generálního ředitele
Vážení akcionáři, milí přátelé, rok 2000 znamenal pro Českou rafinérskou úspěch nejen ekonomicky, ale i v oblasti ochrany životního prostředí. V předkládané zprávě o vlivu na životní prostředí jsme kvantifikovali změny sledovaných indikátorů v časovém průběhu pětiletého působení České rafinérské jako samostatného podnikatelského subjektu, který provozuje největší české rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Dokumentované úspěchy environmentálního působení České rafinérské jsou dány nejen objemem investovaných finančních prostředků, ale zejména efektivitou zvolených postupů i použitých metod. Zde jsme s výhodou využili zkušeností našich akcionářů.
Ing. Ivan Ottis
5
I když uplynulých pět let znamenalo významné zlepšení v oblasti snížení emisí, ochrany půdy i vod, hospodaření s odpady, bude příští dekáda bezesporu ve znamení gradujících požadavků na integritu výrobních zařízení, ale zejména na kvalitu ropných produktů. Zkušenosti uplynulých pěti let mne však naplňují přesvědčením, že Česká rafinérská odpoví na vývoj právě zahájené dekády a v ekonomické soutěži obstojí se ctí jako dosud. Váš
Ing. Ivan Ottis předseda představenstva a generální ředitel
Historie v datech
Tradice rafinérského zpracování ropy v českých zemích je více než stoletá. Výroba petroleje na svícení a mazacích prostředků se postupně změnila na výrobu motorových paliv, topných médií a petrochemických surovin. Významnou součástí historie tohoto průmyslového odvětví jsou obě rafinérie společnosti. Při výročí pětiletého působení kralupské i litvínovské rafinérie v České rafinérské připomíná některé důležité události na cestě k dnešní podobě tato tabulka:
Litvínov 1939
Kralupy nad Vltavou ✶
na jaře zahájena výstavba továrny na syntetická paliva
1941
do provozu uvedeny karbonizační pece
1942
v listopadu uveden do provozu první hydrogenační stupeň
1942
15. prosince odjíždí první cisternový vlak benzinu
1944
v květnu první letecký nálet v říjnu částečně obnovena výroba
1945
10. ledna nejtěžší letecký nálet, továrna zničena nebo těžce poškozena ze 70 % 8. května továrna osvobozena Rudou armádou, stává se válečnou kořistí SSSR v červnu vyroben první benzin
1946
SSSR v červenci daroval továrnu československému lidu
1951
zpracována první ropa
1954
ministerská komise navrhla umístit závod na výrobu syntetického kaučuku do Kralup nad Vltavou
1961
6
roční zpracování ropy překročilo milion tun
1963
v lednu zahájeno najíždění závodu na výrobu kaučuku
1967
v květnu uvedena do provozu jednotka AVD
1972
ukončeno zpracování uhlí karbonizací
1974
v září puštěna první ropa do zásobníkového pole
1975
do provozu uvedeny všechny soubory rafinérie
1978 1981
rafinérie zpracovala prvních 10 mil. tun ropy v červenci uvedena do provozu destilace ropy KB NRL
1982
uvedeny do provozu další jednotky KB NRL
1983
v lednu najetím izomerizace dokončeno najíždění KB NRL
1984
v červnu zahájen provoz výroby MTBE nejlepším výrobkem roku určen benzin Super BA 96A v březnu vyrobeno, zatím pokusně, 50 m 3 bezolovnatého automobilového benzinu
1987
do provozu uvedena vakuová destilace nového hydrokraku
1987
historicky nejvyšší roční zpracování ropy – přes 4,85 mil. tun
1988
do provozu uvedena reaktorová část nového hydrokraku
1992
v únoru vyrobeny první tuny benzinu BA 91C v červnu namíchán bezolovnatý benzin BA 95 Natural pro obchodní síť
1994
do provozu uveden reforming CCR
1995
v březnu zahájena výstavba jednotky izomerizace
1995
do provozu uvedeno centrální tankoviště ropy, obě rafinérie napojeny i na ropovod IKL
1996
1. ledna včleněny obě rafinérie do České rafinérské
založena akciová společnost Česká rafinérská 1997
v lednu dokončena výstavba izomerizace, jednotka najeta
1998
do provozu uveden blending, VRU a nové plnění ŽC a AC
rekonstrukce incinerátoru výroby síry
1999
do provozu uvedena jednotka visbreakingu a nový incinerátor
zahájena výstavba jednotky FCC
2000
ukončena výstavba jednotky Claus IV
provedena intenzifikace výroby síry (Sulfreen)
✶
V roce 1901 byla založena komanditní společnost Kralupská rafinérie minerálních olejů Lederer a spol. na výrobu petroleje a ostatních paliv. Náletem v roce 1945 byla zničena a provoz nebyl po válce obnoven.
Zpráva o vlivu na životní prostředí
Česká rafinérská, a. s., Litvínov byla založena v roce 1995 a je registrována u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Společnost je členem skupiny Unipetrol a provozuje dvě největší české rafinérie ropy, a to v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Je největším tuzemským zpracovatelem ropy, výrobcem a prodejcem ropných produktů. Česká rafinérská je společným podnikem Unipetrolu a tří významných nadnárodních ropných společností – Conoco, Shell a AgipPetroli. Jejím cílem je být i v ochraně životního prostředí jednou z nejlepších středoevropských rafinérií. Důkazem je i tato zpráva. Zpráva metodicky vychází z postupů Směrnice pro vykazování výsledků v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, kterou vydala Evropská rada chemického průmyslu CEFIC (Health, Safety and Environmental Reporting Guidlines, November 1998). Environmentální data jsou uváděna pro každou rafinérii společnosti samostatně, neboť úroveň i hloubka zpracování ropy v jednotlivých rafinériích se liší. Tato zpráva, která je předkládána akcionářům společnosti, orgánům státní správy i samosprávy, kompetentním orgánům ochrany životního prostředí i dobrovolným občanským sdružením a iniciativám, odborníkům i široké veřejnosti, shrnuje výsledky společnosti v péči o životní prostředí za rok 2000 i za uplynulé pětileté období.
7
Majetková účast
51 %
Unipetrol, a. s.
16 1/3 %
AgipPetroli International B. V.
16 1/3 %
Conoco Central and Eastern Europe Holdings B. V.
16 1/3 %
Shell Overseas Investments B. V.
Soulad se zákony
8
První rok podnikatelského působení společnosti probíhal v době masivního působení nových environmentálních zákonných norem. Spolu s jejich tlakem působil i zájem zahraničních akcionářů, aby obě rafinérie společnosti splňovaly nejen požadavky českých právních norem, ale aby se začaly připravovat na působení environmentálních požadavků Evropské unie. Proto proběhla revize všech dříve připravených projektů, která byla dokončena po více než jednoroční intenzivní práci. Některé projekty, např. rekuperace par uhlovodíků, byly téměř od základu změněny. Bylo okamžitě řešeno odstranění potenciálního sirovodíkového nebezpečí litvínovské rafinérie, spočívající v provozování řady meziproduktových nádrží pod ochrannou atmosférou plynu s vysokým obsahem jedovatého sirovodíku. Výsledkem razantního přístupu bylo dokončení on-line technologie hydrorafinace vakuových ropných frakcí na zařízení tzv. starého hydrokraku ještě v roce 1996. Významný podíl environmentálních investic v roce 1997 spolu s faktem, že v následujících letech převládaly z celého objemu investic environmentální investice dopomohl k tomu, že se společnost v relativně krátké době vyrovnala s přísnými podmínkami české legislativy ochrany životního prostředí a u některých výrobků šla nad rámec zákonných povinností. Dobrovolně se připojila k iniciativě České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a s předstihem začala zásobovat trh výrobky se zpřísněnými jakostními znaky. Konečné řešení se připravuje u zařízení tzv. starého hydrokraku, jehož procesní pece redestilace jsou postaveny podle původní technologie a k bezproblémovému plnění přísných limitů ochrany ovzduší vyžadují rozsáhlejší úpravy topenišť. Souběžně s výstavbou jednotky fluidního katalytického kraku v kralupské rafinérii byla provedena rekonstrukce a zvýšena kapacita čistírny odpadních vod s cílem zabezpečit potřebný čisticí efekt i při zvýšené dodávce odpadních vod. Ani v tomto úseku se neočekávají žádné problémy s plněním požadavku na čistotu vypouštěných odpadních vod.
Integrovaný system řízení Společnost usiluje o zavedení integrovaného systemu řízení (TMS, Total Management System). Cílem je integrace postupů řízení jakosti (TQM), ochrany životního prostředí (EMS) i bezpečnosti práce a ochrany zdraví tak, aby byly trvale plněny všechny požadavky mezinárodních systemových norem a získáno osvědčení o shodě s nimi. Zásadní rozhodnutí o tomto cíli přijalo vedení společnosti koncem roku 1997. V zavádění TMS společnost navázala na činnosti z doby před jejím založením, jejichž výsledkem byla certifikace kralupské rafinérie podle ČSN EN ISO 9002 od Lloyd’s Register Quality Assurance. Získaný certifikát byl úspěšně obhájen v roce 1998 a další obhajoba proběhne v roce 2001. Základní struktura TMS byla stanovena s tím, že celý system bude certifikován s ohledem na řízení procesů. Byl vytvořen model CBAM (Czech Business Activity Model) rozdělující aktivity společnosti na řídící, primární, podpůrné a služby, pro které byly postupně vypracovány příručky druhého stupně dokumentace. Šampionem (představitelem) vedení společnosti pro budování TMS byl jmenován technický ředitel a byly mu uděleny pravomoci potřebné k implementaci integrovaného systemu řízení a stanovena odpovědnost za realizaci. Představitel společnosti je garantem budování, údržby a dalšího rozvoje TMS včetně zvyšování povědomí zaměstnanců o potřebách zákazníků a dalších partnerů v celém spektru činností společnosti. Základním nástrojem, který pomáhá při budování TMS, jsou interní audity. K jejich provádění byli vyškoleni auditoři jakosti, ochrany životního prostředí i bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Jejich
úkolem je vyhledávat a identifikovat slabá místa tak, aby ještě v roce 2001 byl získán certifikát jakosti pro litvínovskou rafinérii a certifikát ochrany životního prostředí pro celou společnost. Průběh přípravy na certifikaci se projednává na pravidelných měsíčních aktivech technického ředitele a zaměstnanci jsou informováni prostřednictvím vnitřního informačního listu Echo.
Procesy, suroviny, výrobky a energie
Technologie zpracování ropy Obě rafinérie společnosti jsou vybaveny atmosférickou destilací ropy a zpracováním ropných frakcí, které se provádí hydrorafinačním odsířením benzinu, petroleje i motorové nafty, izomerizací lehké benzinové frakce procesem PENEX a reformováním benzinu na bimetalickém (Pt-Re) katalyzátoru. Plynné podíly se zpracovávají na jednotce LPG a ze sirovodíkového plynu se vyrábí kapalná síra. V kralupské rafinérii se provozuje jednotka na výrobu MTBE, což je kyslíkaté aditivum pro zvýšení oktanového čísla benzinů. Součástí výrobního komplexu je vlastní vodní hospodářství včetně mechanicko-chemicko-biologického čištění odpadních vod. Na počátku roku 1999 se začala budovat v kralupské rafinérii jednotka fluidního katalytického krakování (FCC), jejímž uvedením do provozu se výrazně prohloubí zpracování ropy, resp. zvýší výtěžnost motorových paliv a uhlovodíkových plynů. Litvínovská rafinérie je vybavena dvěma vakuovými destilacemi ropy, jejichž destiláty se hydrokrakují na suroviny olejářského průmyslu a zbytkem je asfalt, dále zpracovávaný na polofoukané asfalty. Jednotka nového hydrokraku (PSP) vyrábí z mazutu (zbytek atmosférické destilace ropy) především surovinu k petrochemické výrobě etylenu a propylenu, v menší míře se získávají z tohoto procesu motorová paliva a uhlovodíkové plyny. V procesu visbreakingu se termicky štěpí zbytky vakuové destilace ropy za vzniku benzinových i naftových složek, dále zpracovávaných na motorová paliva, zbytek je surovinou k výrobě vodíku potřebného k hydrokrakovacím procesům, v Chemopetrolu je vodík nezbytnou surovinou k výrobě čpavku. Pro zlepšení bilance vysokooktanových složek k vymíchávání autobenzinu se provozuje reforming s kontinuální regenerací katalyzátoru (CCR). Čisté vody pro potřeby litvínovské rafinérie dodává cirkulační vodárna Chemopetrolu, tato společnost také odebírá veškeré rafinérské odpadní vody a zajišťuje jejich čištění.
Suroviny, výrobky a jejich přeprava Ropa je základní surovinou obou rafinérií. Vedle ní se zpracovávají i další uhlovodíkové látky dodávané především z litvínovského petrochemického komplexu. Ty však – vedle dalších surovin, např. pro výrobu MTBE – jsou jen malým podílem celkového zpracování. Ropovodem IKL se dopravuje ropa, většinou s nízkým obsahem síry (tzv. sladká), do centrálního tankoviště ropy (CTR Uhy, někdy též Nelahozeves), provozovaného společností MERO, a. s. Tato ropa, někdy po smíchání s ropou z ropovodu Družba, se zpracovává v kralupské rafinérii. Litvínovská rafinérie zpracovává ropu, v důsledku významně vyšší odsiřovací kapacity, téměř výhradně z ropovodu Družba. Výrobní sortiment obou rafinérií tvoří zkapalněné uhlovodíkové plyny, motorová paliva pro zážehové i vznětové motory, palivo pro proudová i turbovrtulová letadla a topné oleje. Litvínovská rafinérie navíc produkuje speciální uhlovodíková rozpouštědla, suroviny olejářského i petrochemického průmyslu a primární i polofoukané silniční asfalty. Výrobky jsou expedovány v automobilových i železničních cisternách, plněných v rekonstruovaných nebo nově vybudovaných plnicích zařízeních. Část výroby motorových paliv se dodává přímo do sítě produktovodů provozovaných společností Čepro, a. s.
9
Vlastní zdroje energie Výstupem rafinérských technologií jsou také plynné uhlovodíkové proudy, jejichž část se spaluje v procesních pecích rafinérií. Některá topeniště jsou konstruovaná jako dvoupalivová a vedle plynného paliva mohou spalovat i těžký topný olej. Topný olej s obsahem síry do jednoho procenta je palivem pro některé střední zdroje. Pro zlepšení energetické bilance jsou vybaveny některé procesy rafinérských technologií zařízením pro výrobu páry. Vyrobená pára je odváděna podle tlakové úrovně do sběrných systemů, které jsou propojeny se systemy sousedních společností, s Chemopetrolem, a. s., v Litvínově a s Kaučukem, a. s., v Kralupech nad Vltavou. Z nich je také dodávaná upravená voda k výrobě páry.
Externí zdroje energie Zdrojem elektrické energie pro litvínovskou rafinérii jsou teplárenská zařízení Chemopetrolu. Tyto teplárny spalují z více než 90 % tuhé palivo, podíl plynného paliva je dodáván z rafinérie. Na teplárenské parní rozvody jsou napojeny jak rafinérské parní spotřebiče, tak zdroje výroby páry. Obdobný stav je v kralupské rafinérii, napojené na teplárnu Kaučuku. Zemní plyn je odebírán každou rafinérií z jeho rozvodné sítě a po redukci tlaku na provozní hodnoty je přiváděn k jednotlivým spotřebičům, kde může být spalován i ve směsi s rafinérským plynem.
Zlepšování environmentální výkonnosti 10
Vyhlášením zásad environmentální politiky České rafinérské na počátku roku 1997 a jejich naplňováním a dodržováním směřuje společnost k tomu, aby se uplatnila v evropském měřítku nejen ekonomicky, ale i úrovní péče o životní prostředí, bezpečnost a zdraví lidí a v neposlední řadě i produkcí výrobků šetrnějších k životnímu prostředí. K tomu používá řadu postupů a nástrojů, mezi něž také patří:
Monitoring vlivů na životní prostředí Ovzduší litvínovského rafinérsko-petrochemického komplexu je monitorováno mobilní laboratoří, na jejímž provozu se společnost smluvně podílí. Monitoring se provádí na určených stanovištích, v případě potřeby společnosti se sleduje kvalita ovzduší na požadovaném místě. Vliv zátěže životního prostředí kralupského průmyslového komplexu je sledován automatickým imisním monitoringem provozovaným Kaučukem, který je včleněn do monitorovacího systemu okresu Mělník. Společnost odkoupila monitorovací buňku v obci Veltrusy, zabezpečila úplnou obnovu jejího měřicího zařízení a doplnění o zařízení ke sledování dalších polutantů. Zjištěné hodnoty jsou přenášeny do Nouzového ekologického střediska Okresního úřadu Mělník. Vlastní provoz buňky je zajišťován Kaučukem na základě smluvního vztahu. Sledování znečištění podzemních vod se provádí v lokalitách obou rafinérií prostřednictvím odborných firem. V Litvínově je monitoring součástí akce odstraňování starých ekologických škod, v Kralupech je monitoring prováděn v rámci kontroly účinnosti hydrogeologické ochrany podzemních vod.
Výchova k ochraně životního prostředí Nedílnou součástí vzdělávacího programu zaměstnanců České rafinérské je i výchova k odpovědnější a účinnější péči o životní prostředí. Program s dvouletým cyklem je zaměřen na pozicích vedoucích a technických zaměstnanců na znalosti environmentální legislativy a dopadů používaných technologií na životní prostředí, u provozních i neprovozních operátorů na provozní činnosti, používané vstupní materiály, meziprodukty i výrobky rafinérií, omezování vzniku odpadů a správné nakládání s nimi včetně rizik pro životní prostředí, bezpečnost práce a ochranu zdraví z toho vyplývajících. Základní osnovou školení operátorů je desatero péče o životní prostředí, které je umístěno na všech pracovištích rafinérie. Obdobné školení se provádí i u kontraktorů. Společnost vychází z toho, že celkový výsledek na úseku ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a zdraví lidí v rafinériích je výslednicí působení všech zúčastněných, a to zaměstnanců i kontraktorů. Proto také počínaje rokem 2001 nebude hodnocení oddělené zvlášť za společnost a zvlášť za kontraktory, ale každá rafinérie včetně kontraktorů bude hodnocena jako celek.
Skupinové úkoly ochrany životního prostředí V roce 2000 byly společností stanoveny hlavní okruhy činností k zajištění zdokonalení v oblasti ochrany životního prostředí. Úkoly směřovaly na snížení plynných emisí, snížení emisí těkavých organických látek (VOC) a úniků z potrubních rozvodů, snižování množství tuhých odpadů a ochranu podzemních vod v obou rafinériích. Pro každou skupinu činností byl jmenován nositel úkolu, tzv. šampion, který si sám vybral další zaměstnance do pracovní skupiny. Pracovní skupiny pod vedením šampionů dále pracují a pokračují na zdokonalení i v roce 2001. Snížení emisí bylo orientováno zejména na znečišťující látky ze spalovacích procesů včetně minimalizace spalování na polních hořácích. Dalším skupinovým úkolem je snížení úniků VOC zjišťovaných monitorováním úniků z tzv. rozptýlených zdrojů, z netěsností zařízení v důsledku poruch i v důsledku korozního napadení. Skupinový úkol pro odpadní vody je zaměřen na jejich zdroje, segregaci podle složení a jejich analytické sledování. Úkol pro snížení množství tuhých odpadů sleduje jejich indikování, identifikaci, třídění, recyklaci v případech, kdy je to možné, i provádění auditů. Cílem úkolu pro ochranu podzemních vod, který dosti úzce souvisí s úkolem snížení úniků z potrubních rozvodů, je všestranná péče o kanalizační řády včetně jejich tlakových zkoušek a nakládání s vodohospodářsky závadnými látkami, jejichž únik může ohrozit kvalitu povrchových nebo podzemních vod.
Kontroly pracovišť Začátkem roku 1999 byly zahájeny kontroly na pracovištích výrobních částí rafinérií zaměřené na zlepšení péče o některé složky životního prostředí. Orientovány byly zejména na pořádek, ukládání a třídění odpadů, zjišťování stop po drobných únicích ropných látek (např. úkapy z potrubních mostů) a odstraňování jejich příčin i následků, na úniky vodní páry, parního kondenzátu i vody z technologických i podzemních rozvodů. Kontroly byly provedeny v první polovině roku na všech výrobních úsecích a opakovaně ve druhém pololetí. Výsledkem bylo zjištění, že došlo k celkovému zlepšení, zejména v ukládání různých materiálů (izolační, lešenářský) kontraktorů i zajištění sběrných nádob na odpad proti znehodnocení povětrnostními vlivy i zajištění proti únikům do okolí. Další kontroly byly provedeny v průběhu roku 2000 – v kralupské rafinérii jednokolově, v litvínovské rafinérii opět dvoukolově.
11
Ozónová vrstva Země V rámci montáže sekundárního těsnění plovoucích střech zásobníků byla provedena rekonstrukce stabilního hasicího zařízení, při níž byl odstraněn system, který obsahoval hasivo poškozující ozónovou vrstvu Země. Rekonstruovaný system je zcela bezpečný a společnost se tak vyrovnala se zákonnými povinnostmi ochrany ozónové vrstvy Země.
Externí audity V rámci prací spojených se zaváděním environmentálního systemu řízení (EMS), jehož cílem je i získání certifikace podle normy ISO 14001, se uskutečnilo tzv. úvodní přezkoumání. Bylo provedeno samostatně pro každou rafinérii a jeho předmětem bylo široké spektrum činností společnosti a zejména činnosti spojené s rafinérským zpracováním ropy, skladováním, expedicí ropných výrobků, laboratorní kontrolou a další s nimi související, jako např. plánování, investiční činnost, zásobování, personální práce atd. Doporučení z auditu jsou realizovaná v rámci přípravy na certifikaci podle normy ISO 14001. Ve druhé polovině roku 1999 byl proveden akcionářský audit, na jehož provedení se účastnili, pod vedením firmy Conoco, experti ostatních akcionářů společnosti. Stav ochrany životního prostředí byl hodnocen nejen z pohledu českých právních norem, ale i z pohledu norem platných pro naše akcionáře v zahraničí. Firma Shell byla požádána, aby provedla zhodnocení nakládání s odpady ve společnosti a navrhla postupy k dosažení dalšího zlepšení. Kontrola v obou rafinériích se uskutečnila koncem ledna 2000 a většina doporučení byla již splněna nebo byla zahrnuta do programu pracovní skupiny týmového úkolu ochrany životního prostředí.
Kontraktoři a životní prostředí 12 Obrazem environmentálního chování společnosti nejsou jen vlastní výsledky, ale i výsledky kontraktorů společnosti, kteří na smluvním základě zajišťují údržbu rafinérských provozů, anebo dodávají nové investice. Při zarážce kralupské rafinérie byl poprvé uplatněn zpřísněný program ochrany životního prostředí. Byly v něm uplatněny požadavky hospodaření s odpady, zejména na jejich třídění a ukládání a také na hospodaření s vodou. Pro rok 2001, který bude v litvínovské rafinérii rokem zarážkovým, byl vypracován samostatný program ochrany životního prostředí, jenž bude závazný pro všechny kontraktory. Bude platit jak pro činnosti kontraktorů spojené s údržbou a opravami zařízení, tak pro kontraktory nových investic. Program obsahuje ochranu ovzduší, povrchových a podzemních vod i hospodaření s odpady a také kontrolu plnění povinností, které z programu i obecně platných norem kontraktorům vyplývají. Péče o ochranu životního prostředí při investiční činnosti je zakotvena ve smlouvě s kontraktorem pro každou stavbu. Plnění stanovených podmínek provádí při pochůzkových kontrolách inženýr projektu a výsledky jsou projednávány na kontrolních dnech stavby.
EIA U dvou největších investic, jednotky visbreakingu a jednotky fluidního katalytického krakování (FCC), bylo provedeno hodnocení jejich vlivu na životní prostředí ještě před vydáním stavebního povolení, jak to vyžaduje zákon. Výsledkem hodnocení byla řada podmínek pro zlepšení ochrany životního prostředí pro stadium projektování, výstavby i najíždění a provozu zařízení. Ty byly splněny včleněním do projektové dokumentace, zajišťovány v průběhu výstavby díla nebo budou plněny v době uvádění do provozu a následně při zkušebním i trvalém provozu.
Investiční činnost Období roku 1996 a části roku 1997 byly vyplněny přípravou na realizaci řady projektů, z nichž většina byla vyvolána požadavky legislativy na ochranu životního prostředí a zlepšení úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví. První z nich byly orientované na ochranu ovzduší, zejména na snížení emisí těkavých organických látek. Některé investiční akce se týkaly zlepšení nakládání s odpadními vodami. V dalším období byl vynaložen značný objem investičních prostředků na omezení emisí sirovodíku a na úpravy zařízení pro zneškodňování tohoto jedovatého plynu, aby zvýšením jejich zpracovatelské kapacity byla vytvořena rezerva potřebná pro nové jednotky rafinérské výroby. Do skupiny rozvojových investic patří i investice do nové jednotky visbreakingu a nové jednotky katalytického krakování v Kralupech nad Vltavou, které slouží ke zpracování ropy a jejichž vysoká úroveň zařízení a kvalitní produkty mají významný vliv na životní prostředí. Obě jednotky mění těžké ropné podíly na motorová paliva a současně z nich odstraňují sirné látky, které by se jinak spálily v topeništích s odpovídajícími emisemi oxidu siřičitého.
Responsible Care Ještě před vznikem společnosti, kdy obě rafinérie byly součástí původních společností, byly zahájeny aktivity směřující k zapojení do programu Responsible Care. Společnost navázala na dřívější aktivity a podpisem prohlášení se zavázala plnit jeho principy. Po vyhodnocení všech kritérií programu společnost obhájila svoji žádost o přiznání práva užívat logo tohoto programu, které jí bylo uděleno v říjnu 2000. Udělení práva užívat logo Responsible Care společnost zavazuje v dalších letech neustále zvyšovat ochranu životního prostředí.
13
Česká rafinérská se bude i nadále podílet
na zlepšování životního prostředí
v naší zemi.
Vývoj skladby automobilových benzinů na trhu České republiky v letech 1989 až 2000
100 80
(%)
Super
60 40
16
Special
Natural
20 0 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Výrobky a služby
Péčí o kvalitu rafinérských výrobků navázala společnost na tradici svých rafinérií a zvyšování kvality je věnovaná neustálá pozornost. Největší důraz je kladen na masově vyráběné produkty, které mohou přímo nebo jejich užitím nejvíce poškozovat životní prostředí, zejména na motorová paliva. Z toho důvodu je kvalita automobilových benzinů i motorových naft různé jakosti (letní, zimní, arktická), které společnost vyrábí, trvale vysoká. V evropském měřítku stála Česká republika v popředí snah o snižování obsahu olova v automobilových benzinech. Jeho obsah se měnil obdobně jako v dalších rafinérsky vyspělých zemích Evropy, z původních hodnot až 1,4 gramu olova v litru benzinu (rok 1960) se snížil na nejvýše 0,15 gramu na litr. Trend snižování v osmdesátých a počátkem devadesátých let byl stejně rychlý nebo ještě rychlejší než v ostatních státech Evropy, rychlejší byly jen skandinávské země a SRN. Obdobná situace byla i v případě vývoje obsahu síry v motorové naftě, kdy její obsah na úrovni 0,05 % zavedla Česká republika mezi prvními v Evropě – přísnější požadavky se uplatňovaly jen ve Skandinávii. Společnost byla v roce 1998 jednou ze zakládajících společností „Ekologické iniciativy ČAPPO“, jež představovala jakýsi mezistupeň mezi v té době platnými tuzemskými jakostními požadavky na kvalitu motorových paliv a požadavky vyplývajícími ze směrnice Evropské unie.
Prodeje ropných produktů po komoditách (tisíce tun) v roce 2000
2 000
(tisíce tun)
1 500
1 000
500
0
Motorová nafta a plynové oleje
Automobilové benziny
Těžký topný olej
Asfalty
Letecký petrolej
LPG
Lehký topný olej, vč. Extra lehkého topného oleje
17
Rok 2000 byl z hlediska zvyšování požadavků na kvalitu motorových paliv charakterizován dvěma významnými událostmi. V první řadě to bylo definitivní ukončení výroby olovnatých automobilových benzinů. Tento krok ve vývoji kvality motorových paliv byl proveden pouze jeden rok poté, kdy k tomuto opatření přistoupila Evropská unie. Přitom situace v naší republice je velmi atypická tím, že je v provozu velký počet motorových vozidel staršího data výroby, jejichž motory vyžadují olovnatý benzin. Společnost se velmi aktivně podílela na celoplošném zavedení prodeje benzinu nahrazujícího dosud užívaný olovnatý, což nemalou měrou přispělo k tomu, že motoristická veřejnost užívající starší vozidla prakticky nezaznamenala konec výroby a prodeje olovnatých automobilových benzinů. Druhou takovou událostí je příprava na zavedení výroby motorových paliv s výrazně vyššími jakostními požadavky zaměřenými především na ochranu životního prostředí, jak byly stanoveny směrnicí Evropské unie. Společnost přijala technická i organizační opatření, aby tyto požadavky plnila u části výroby již v roce 2000 a termín implementace stanovený státními orgány ČR a přislíbený v rámci vyjednávání o vstupu České republiky do Evropské unie, to je k datu 1. ledna 2003, splní v plném rozsahu s nejméně jednoročním předstihem.
Emise NOx (t/rok)
1 000
(t/rok)
800 600 400
Litvínov
18
Kralupy
200 0 1996
1997
1998
1999
2000
Ochrana ovzduší
Obě rafinérie společnosti jsou umístěny v oblastech vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší. Rafinérie Litvínov je v centru podkrušnohorského pánevního regionu, kralupská je součástí průmyslového uskupení mělnicko-neratovicko-kralupské průmyslové oblasti. Přestože obě rafinérie byly budovány a rozvíjeny na solidní technické úrovni, v době vzniku společnosti bylo patrné určité zpoždění oproti požadavkům ochrany ovzduší v té době platným již několik let. Ani jedna rafinérie společnosti neprovozuje teplárenské zařízení, a tak zdrojem emisí ze spalovacích procesů jsou především pece destilace ropy a ropných poloproduktů, pece dalších rafinérských procesů, zejména katalytických, v menší míře to jsou polní hořáky (fakle), které jsou součástí bezpečnostních systemů ke spálení plynného obsahu zařízení při nestandardních stavech (poruchy, uvádění do provozu apod.). Druhou skupinou látek znečišťujících ovzduší jsou páry lehkých uhlovodíků, jež patří do kategorie těkavých organických látek (VOC). Vedle měřitelných a zpoplatněných úniků jsou registrovány i úniky z tzv. rozptýlených zdrojů. Jejich sledování není stanoveno právní normou, avšak jejich velikost obvykle několikanásobně převyšuje úniky zpoplatněné. Také tyto úniky společnost monitoruje v obou rafinériích se snahou odstranit je, je-li to za provozu zařízení možné, ihned po zjištění. Významným polutantem rafinérií zpracovávajících sirné ropy je sirovodík, který je vedlejším produktem tepelného i katalytického zpracování ropy a ropných frakcí. Jeho jedovatost i typický a nepříjemný zápach, vnímaný již ve velmi malých koncentracích, jsou důvodem zvláštní péče, která je věnovaná technologiím produkujícím sirovodík, zařízením pro jeho zneškodňování i monitorování jeho obsahu v ovzduší.
E m i s e S O2 ( t / r o k )
3 000 2 500
(t/rok)
2 000 1 500 1 000
Litvínov
Kralupy
500 0 1996
1997
1998
1999
2000
19
Spalovací procesy Množství emisí vystupujících do ovzduší z procesních pecí rafinérií je závislé především na druhu použitého paliva i na poměru kapalného a plynného paliva ve dvoupalivových systemech. V pecích zařazených do středních zdrojů znečišťování a spalujících kapalné palivo se začal spalovat topný olej se sírou do 1 % v průběhu roku 1998. V pecích se současným spalováním plynného i kapalného paliva je řízeno množství topného oleje tak, aby nebyl překračován povolený obsah oxidu siřičitého ve spalinách. V litvínovské rafinérii byla provedena záměna plynu v rozvodu tzv. laboratorního plynu a topným médiem se stal zemní plyn. Pro vyšší využití rafinérských plynů různého složení bylo vybudováno jejich nové mísení i rozvod ke spotřebičům, který bude uveden do provozu po napojení na mísicí zařízení při zarážce roku 2001. Jeho dokončení umožní zvýšit podíl nízkosirného plynného paliva, a tak dále snížit emise SO 2. V souvislosti se změnami rafinérských technologií v období posledních roků byl ukončen provoz několika středních i velkých zdrojů znečišťování ovzduší, jejichž provoz se stal nepotřebným. Tato zařízení byla odpojena od energií a byla provedena, anebo je připravena fyzická likvidace. Polní hořáky jsou provozovány s cílem omezit viditelné kouřové vlečky. Celkové množství znečišťujících látek ze spalovacích procesů litvínovské rafinérie, s výjimkou roku 1996, kdy byl vyšší podíl kapalného paliva, se pohybuje na téměř stejné úrovni a je závislé na množství ropy a hloubce jejího zpracování. Ani najetí jednotky visbreakingu neznamenalo podstatné zvýšení emisí. Na emisích spalovacích procesů kralupské rafinérie je patrný vliv nárůstu spotřeby těžkého topného oleje z celkové spotřeby paliv.
S p e c i f i c k é e m i s e S O2 ( k g / t r o p y )
0,6
(kg/t ropy)
0,5 0,4 0,3 0,2
Litvínov
Kralupy
0,1 0 1996
1997
1998
1999
2000
20
Těkavé organické látky (VOC) Proces rafinérského zpracování ropy probíhá v uzavřeném zařízení. Přesto ještě za rok 1996 byly vykazovány a zpoplatněny vysoké úniky plynů a par uhlovodíků, zejména z litvínovské rafinérie. Zdroji jejich úniků byly především velkoobjemové zásobníky ropy i ropných meziproduktů, složek pro výrobu automobilových benzinů, nádrže vymíchaných benzinů, plnicí zařízení železničních i automobilových cisteren a v menší míře maloobjemové zásobníky speciálních uhlovodíkových rozpouštědel a zásobníky těžších ropných produktů. Pro snížení úniků VOC z expedičních nádrží autobenzinů kralupské rafinérie bylo instalováno zařízení k vracení uvolňovaných plynů zpět do zásobních nádrží. Ke snížení úniků VOC z nádrží opatřených plovoucí střechou byla instalována sekundární těsnění střech na benzinové i ropné nádrže v obou rafinériích. Na zachycování VOC ze zásobníků benzinových frakcí s pevnou střechou byla instalována a do provozu uvedena rekuperační jednotka (VRU) v kralupské rafinérii koncem roku 1997 a v květnu 1998 i v litvínovské rafinérii. Mezitím proběhly opravy a rekonstrukce nádrží litvínovské rafinérie, které byly poškozeny při požáru v listopadu 1996. Na plnírně motorových paliv do automobilových cisteren v litvínovské rafinérii bylo vybudováno nové plnicí zařízení, opatřené jak odvodem uvolňovaných par do jednotky VRU při plnění cisteren horem, tak plněním cisteren spodem včetně napojení na VRU, které bylo uvedeno do zkušebního provozu koncem roku 1998. Vedle toho byla vybudovaná i nová plnírna železničních cisteren, při plnění těkavých látek rovněž napojená na rekuperační jednotku.
Celkem emise bez VOC (t/rok)
5 000
(t/rok)
4 000 3 000 2 000
Litvínov
Kralupy
1 000 0 1996
1997
1998
1999
2000
21
V kralupské rafinérii proběhla modernizace plnírny automobilových cisteren v průběhu roku 2000 a jednotka VRU byla doplněna vyrovnávacím plynojemem, umožňujícím stabilnější a racionálnější provoz této jednotky. Napojování maloobjemových nádrží litvínovské rafinérie na rekuperační jednotku bylo zahájeno v roce 2000 a ukončeno bude v dalším roce. Lze předpokládat, že realizací akce se mohou snížit emise VOC z litvínovské rafinérie, v porovnání se stavem před realizací a v závislosti na ročním obratu nádrží až o 50 tun za rok. Emise těkavých organických látek ve spalinách pecí a polních hořáků tvořily jen nepatrný podíl celkových emisí VOC. Jejich množství je dané skladbou použitého paliva i celkovým množstvím spálených paliv a faklovaných plynů. Nejvyšší emise těkavých organických látek, které podléhají zpoplatnění, z rafinérií společnosti byly v roce 1996, kdy do ovzduší uniklo 2 796 tun těchto VOC. Realizací výše uvedených opatření došlo k jejich snížení o 95 % a uvedené snížení tvoří největší podíl snížení VOC v celé skupině Unipetrol.
Emise těkavých uhlovodíků z rozptýlených zdrojů Vedle skupiny tzv. bodových zdrojů (výduchy tanků, plniček cisteren, rekuperačních jednotek atd.), pro které jsou stanoveny emisní limity a další podmínky jejich provozu, je skupina tzv. rozptýlených zdrojů. V podstatě se jedná o úniky VOC z netěsných komponent technologického zařízení, jako jsou ucpávky vřeten armatur, čerpadel a kompresorů, přírubové spoje, volné konce apod. Únik provozního média z jedné netěsné komponenty je většinou malý, ale celkové úniky bývají značné, protože v rafinérii jsou desítky tisíc komponent a netěsností mohou být stovky. Úniky VOC jsou ztrátami
po opravách
(% netěsností) po opravách
před opravami
5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
1993
1994 – 1995
1996
1997
1998
1999
2000
Výskyt netěsností v rafinérii Kralupy
průměr
před opravami
průměr
(% netěsností)
Výskyt netěsností v rafinérii Litvínov
5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1998 – 1999
2000
22
ekonomickými, zhoršují životní prostředí a zvyšují možnost vzniku požáru nebo výbuchu. V posledních letech se v rafinériích značně snížily emise VOC z bodových zdrojů zejména instalací jednotek pro rekuperaci par uhlovodíků a účinnějších těsnicích systemů skladovacích nádrží. Emise z netěsností se tak staly dominantní a několikanásobně převyšují emise z bodových zdrojů. Uvedených skutečností si je společnost vědoma a ve svých rafinériích důsledně aplikuje program LDAR (Leak Detection and Repair) spočívající v pravidelném monitorování komponent technologického zařízení metodou EPA č. 21, vyhledávání netěsností a jejich následném odstraňování. V litvínovské rafinérii byl zahájen program LDAR v roce 1993, v kralupské nabíhal v roce 1998 – 1999 postupně a v roce 2000 již byly monitorovány všechny provozní soubory. Obrázek ukazuje postupně klesající výskyt netěsných komponent v kralupské rafinérii. Je uveden výskyt netěsností před opravami či dotažením a po opravách. Průměrná hodnota odráží skutečnost, že některé dotažené komponenty během roku přestanou těsnit nebo se objeví nové netěsnosti. V litvínovské rafinérii má program LDAR již osmiletou tradici, ale v průběhu let se měnil rozsah i struktura proměřovaného zařízení, protože se měnila i samotná rafinérie (výstavba, rušení i rekonstrukce výroben). Z obrázku je patrný výrazný pokles výskytu netěsných komponent v roce 1997, kdy došlo k integraci programu LDAR do systemu údržby rafinérie a cílenému využívání seznamů nalezených netěsností při plánování zarážkových oprav. Podle několikaletých zkušeností se na celkových ztrátách z netěsností podílejí výraznou měrou (až 60 %) netěsné ucpávky armatur. Proto byla při zarážce roku 1997 věnovaná pozornost i opravám netěsných ucpávek armatur. Dosavadní zkušenosti ukazují, že program LDAR je účinným nástrojem k omezování ztrát těkavých uhlovodíků. Společnost je v České republice jediná, která systematicky a celoplošně aplikuje program LDAR. Rozsahem se jedná o náročný program, avšak jeho výsledky ve snižování úniků VOC z rozptýlených zdrojů jsou nesporné.
Emise sirovodíku (t/rok) 80 70
(t/rok)
60 50 40 30
Litvínov
Kralupy
20 10 0 1996
1997
1998
1999
2000
1997
1998
1999
2000
Emise VOC (t/rok) 3 000 2 500
(t/rok)
2 000 1 500
Litvínov
Kralupy
1 000 500 0 1996
23
Sirovodík S rostoucí sirnatostí zpracovávané ropy a hloubkou odsíření roste množství sirovodíku produkovaného rafinérskými procesy. V procesu Claus se zpracovávají sirovodíkové plyny redukcí na kapalnou síru. Proces musí být veden tak, aby bylo dosaženo nejméně předepsané konverze a zbytkový obsah sirovodíku ve výstupním plynu byl minimální. Proto je za proces zařazeno dopalovací zařízení (tzv. incinerátor), jehož účelem je spálit zbytkový sirovodík tak, aby jeho obsah v odpadním plynu nepřekračoval přísný emisní limit. Pro zlepšení účinnosti incinerátoru v kralupské rafinérii byla provedena jeho rekonstrukce, aby bylo zajištěno bezproblémové plnění emisního limitu. Navíc v rámci výstavby jednotky FCC byla provedena obnova jeho podstatných částí v roce 2000 a mezi konverzní a dopalovací část technologie zpracování sirovodíku byl zařazen další stupeň pro přeměnu na kapalnou síru, aby celý soubor při plnění přísných emisních limitů dokázal zpracovat i sirovodíkový plyn z nové jednotky FCC. V litvínovské rafinérii byl vybudován nový incinerátor, který byl uveden do provozu v září 1999. Jeho zprovozněním byl vyřešen problém zvýšeného obsahu sirovodíku v odpadním plynu, jeho emise za rok 2000 ve srovnání s rokem 1998 klesly na méně než 0,44 tuny za rok, tzn. na 0,8 %. Morální i fyzické opotřebení jednotek Claus litvínovské rafinérie, rostoucí stupeň odsíření ropných produktů a snaha o minimalizaci emisí volalo po výstavbě nové velkokapacitní jednotky. Ta byla zahájena v roce 1999, dokončena v září 2000 a po úpravě dmychadel vzduchu byla uvedena do provozu.
2 500
600
2 250
550
2 000
500
1 750
450
(m3/kt)
(103 m3/rok)
Litvínov
specifická na ropu (m3/1 kt)
O d p a d n í v o d y z l i t v í n o v s k é r a f i n é r i e ( 1 0 3 m 3/ r o k )
400
1 500 1996
1997
1998
1999
2000
500
250
450
225
400
200
350
175
150
300 1996
24
(m3/kt)
(103 m3/rok)
Kralupy
specifická na ropu (m3/1 kt)
O d p a d n í v o d y z k r a l u p s k é r a f i n é r i e ( 1 0 3 m 3/ r o k )
1997
1998
1999
2000
Hospodaření s vodou
Kralupská rafinérie byla vybudovaná s vlastním hospodářstvím čistých i odpadních vod. Litvínovská rafinérie, od počátku integrovaná do původního palivářského komplexu, později postupně měněného na rafinérsko-petrochemický kombinát, využívá vodní hospodářství Chemopetrolu. Cirkulační vodárna kralupské rafinérie je zdrojem vody pro chlazení zařízení i procesních proudů. Ztráty vznikající odparem a odluhem se doplňují z rozvodů Kaučuku. Pro litvínovskou rafinérii je dodavatelem chladící vody i odběratelem vody oteplené vodárenské zařízení Chemopetrolu, a. s. Mechanicko-chemicko-biologická čistírna odpadních vod rafinérie Kralupy zpracovává vlastní produkci odpadních vod i menší část odpadních vod z Kaučuku. Samostatnou částí čistírenského komplexu je čistírna vod odčerpávaných ze studní hydrogeologické ochrany podzemních vod, která po směru toku podzemních vod na hranici tohoto průmyslového objektu tvoří hydrobariéru a chrání jeho okolí před případným průnikem závadných látek. Vody z obou čistíren se vypouštějí do recipientu přes tzv. požární rybník, jenž plní i funkci zásobníku vody pro případné hašení požáru. Součástí úprav systemu odpadních vod prováděných v rámci výstavby jednotky FCC byla segregace vod, vybudování akumulačních zásobníků před vstupem vod do čistírny pro zachycení přívalových vod a zlepšení provzdušňování v biologickém stupni. Proudy odpadních vod litvínovské rafinérie, předčištěných ve výrobních blocích, se čerpají přímo do čistírny odpadních vod. Nepředčištěné se dopravují do zařízení pro jejich předčištění, kde se oddělí volná fáze ropných látek, a pak se čerpají na čistírnu. Doplňování ztrát vody do cirkulačních okruhů je sice čerpáním přírodního zdroje, ale pro životní prostředí je významnějším vlivem vypouštění odpadních vod. V kralupské rafinérii se množství vypouštěných odpadních vod vznikajících v objektech rafinérie zvyšuje o vody čerpané ze studní pro ochranu podzemních vod.
ostatní – výroba
5 000
(tun/rok)
4 000
Investiční činnost
nebezpečné – výroba
Odpady kralupské rafinérie
3 000 2 000 1 000 0 1996
1997
1998
1999
2000
1998
1999
2000
Investiční činnost
30 000 25 000 20 000 (tun/rok)
ostatní – výroba
nebezpečné – výroba
Odpady litvínovské rafinérie
15 000 10 000 5 000 0 1996
1997
Hospodaření s odpady
V litvínovské rafinérii došlo v letech 1997 a 1998 k významnému nárůstu množství odpadů. Nárůst měl dvě příčiny: jednak odstraňování následků požáru tankoviště motorových paliv v listopadu 1996 a likvidace některých částí rafinérské technologie, jednak zneškodňování kontaminovaných zemin z výkopů rozsáhlé investiční výstavby. V Kralupech vzniklo v souvislosti s výstavbou FCC v roce 2000 větší množství odpadů. Produkce odpadů z vlastní rafinérské činnosti tvoří jen malou část z celkového množství, zejména nebezpečných odpadů, a její výkyvy jsou dány tím, zda se v dvouletém cyklu jedná o rok zarážkový nebo bez zarážek. K určitému navýšení produkce nebezpečných odpadů z rafinérské výroby došlo spuštěním jednotky visbreakingu o úsady koksovitého charakteru. Pracovní tým skupinového úkolu pro hospodaření s odpady si stanovil jako cíl roku 2000 snížit množství nebezpečných odpadů z výrobních činností, tzn. bez odpadů z investičních činností o 10 % oproti roku 1999 a dosáhnout 30% recyklovatelnosti odpadů. Minimalizace vzniku odpadů a třídění odpadů byla zdůrazňována na každém pracovním setkání zejména ve výrobní divizi. Umístěním sběrných nádob v řadě objektů byly vytvořeny podmínky pro důslednou separaci recyklovatelných odpadů, to je kovů, papíru, plastů a skla. Ve výrobních objektech byly rozmístěny uzavíratelné nádoby na některé druhy nebezpečných odpadů. Konečným efektem bylo, že množství odpadů z výroby bylo sníženo o 5 %, podíl nebezpečných odpadů se snížil o 32 % a podíl recyklovatelných odpadů dosáhl úrovně 49 %. Obdobná opatření byla uplatněna i při zarážce kralupské rafinérie. Dočasné rozmístění nádob na shromaždování definovaných druhů odpadu přispělo nejen k jejich třídění, ale zlepšilo i celkový pořádek na pracovištích kontraktorů. Stejná opatření se připravila i pro zarážkový rok 2001 v litvínovské rafinérii a pokyny pro nakládání s odpady jsou závaznou částí manuálu zarážky.
25
Komunikace
Česká rafinérská usiluje o to, aby její zaměstnanci i okolí rafinérií – podnikatelské subjekty, občané, kompetentní úřady a další instituce – měli dostatek informací o dění v jejích rafinériích, zejména informací týkajících se vlivu na životní prostředí a prováděných opatřeních. Zaměstnanci jsou informováni prostřednictvím pravidelně vydávaného informačního listu Echo, v němž jsou sdělovány čtvrtletní zprávy o emisích do ovzduší, odpadních vod i odpadů. Vedle toho jsou zveřejňovány další zprávy, které jsou informativního i výchovného charakteru. Obdobnou funkci plní i Magazín – informační čtvrtletník České rafinérské – v oblasti vnější komunikace vůči veřejnosti. Poskytování informací majících vztah ke stavu a vývoji životního prostředí především v krušnohorské oblasti se realizuje prostřednictvím Ekologického centra Most pro Krušnohoří. Některé informace, zejména o ovzduší (např. omezování emisí sirovodíku), byly zveřejňovány v denním tisku, a to nejen regionálním. Ke sdělování odborně zaměřených informací slouží tematicky orientovaná periodika. Do toku informací o společnosti patří také tiskové zprávy, setkání s novináři i pravidelná setkání s představiteli hospodářského i politického života, regionální i centrální orgány státní správy včetně orgánů ochrany životního prostředí a ministerstva životního prostředí.
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
26
Počátkem roku 2000, po krystalizaci myšlenky a nezbytných přípravách, které spočívaly v oslovování partnerů a hledání optimální varianty, byly zahájeny konkrétní kroky k založení Ekologického centra Most pro Krušnohoří. Přístřeší poskytl Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v Mostě, kde Centrum působí jako hospodářské středisko a využívá okolní infrastruktury ústavu. Partnery projektu se staly velké průmyslové a infrastrukturní společnosti Mostecka, Okresní hygienická stanice Most, Úřad práce Most a také Česká inspekce životního prostředí. Centrum vybudované po vzoru obdobného pracoviště DCMR v průmyslové deltě Rýna v Holandsku se zabývá shromažďováním údajů o stavu životního prostředí jak krátkodobě, tak i v delších časových řadách, veřejnou telefonní linkou nebo elektronicky zodpovídá dotazy občanů a působí i osvětově. Důležitý je přeshraniční přesah do sousedního Saska, kde je také potenciál dalšího působení Centra. Nepřetržitý provoz byl zahájen 1. 7. 2000 a Centrum se tak stalo ojedinělým projektem v České republice, který chce napomoci pozitivnímu vnímání Mostecka jako regionu, kde se kvalita životního prostředí postupně zlepšuje a kde průmyslové podniky realizují transparentní informační politiku vůči veřejnosti.
Modernizace monitorovacích stanic Pro poskytnutí možnosti informování obyvatel žijících v okolí kralupské rafinérie byla významně modernizována monitorovací stanice ve Veltrusech, která společně se stanicí v areálu Kaučuku poskytuje státním orgánům i samosprávě obcí data o stavu ovzduší v okolí kralupské rafinérie. Obdobné opatření bylo realizováno i v oblasti Litvínov – Most ve spolupráci s hygienickou službou.
Bezpečnost práce a ochrana zdraví
Nedílnou součástí podnikatelských aktivit společnosti je oblast bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Principy, podle nichž se společnost v této oblasti řídí, jsou shrnuty v Bezpečnostní politice a politice ochrany zdraví. Tento základní dokument byl přijat již v roce 1996, tj. v prvním roce fungování společnosti. Oblast bezpečnosti práce, požární ochrany a ochrany zdraví při práci je metodicky řízena sekcí bezpečnosti práce, která zajišťuje veškeré činnosti v této oblasti. Jedná se nejen například o uplatňování legislativních požadavků a jejich aplikaci, ale rovněž o oblast motivace a zavádění nových metod, jež vedou k trvalému zapojení všech pracovníků do společného úsilí o minimalizaci vzniku úrazů, požárů a jiných nežádoucích mimořádných událostí. Vedle aktivit vyplývajících z principů programu Responsible Care je společnost součástí Transportního informačního a nehodového systemu TRINS, který poskytuje odbornou pomoc při nehodách při přepravě nebezpečných látek. Velká pozornost je věnována integritě zařízení, neboť netěsnost zařízení často znamená možnost vzniku úrazu, požáru nebo zhoršení životního prostředí. Byl aplikován rozsáhlý program zlepšení integrity zařízení spočívající v důsledném uplatňování standardů při výstavbě nového zařízení i při opravách stávajícího. Velká pozornost je věnována inspekci zařízení, aby včasnou opravou bylo možno předejít poruše. Na všech jednotkách obou rafinérií společnosti byly provedeny bezpečnostní studie a návrhy z nich se postupně realizují. Pro zlepšení bezpečnosti zařízení prošly některé jednotky rozsáhlou rekonstrukcí. Rovněž byla zahájena realizace některých projektů, například projektu požární vody nebo projektu plynové a požární detekce, které zlepšují připravenost zařízení na vznik mimořádné situace. Zvýšená péče o zařízení se příznivě projevila v počtu požárů – v roce 1996 bylo zaznamenáno celkem 12 požárů, v roce 2000 klesl jejich počet na 9 případů. Zaměstnanci se podrobují v pravidelných cyklech lékařským prohlídkám, probíhají pravidelné audity lékařů na pracovištích společnosti. Dlouhodobě a v pravidelných intervalech je monitorováno pracovní prostředí laboratoří hygieny práce z pohledu možných vlivů fyzikálních i chemických faktorů. K aktivitám společnosti patří i poskytování přípravků pro zvýšení imunity lidského organismu, které vykazuje dobré výsledky. Za dobu existence společnosti nebyla prokázána nemoc z povolání a významným způsobem se rovněž snížila celková nemocnost.
Úrazy
registrované lékařsky ošetřené celkem
1996
1997
1998
1999
2000
16
3
1
1
2
9
14
4
4
2
63
55
12
9
9
1996
1997
1998
1999
2000
6,65
1,25
0,42
0,42
0,9
5,0
3,8
4,2
Frekvence úrazů *
registrovaných celková
26,25
22,9
* Frekvence úrazů je počet úrazů krát 1 000 000 dělený počtem odpracovaných hodin.
Celkový počet požárů
požáry
1996
1997
1998
1999
2000
12
14
5
5
9
27
Provozní náklady na ochranu životního prostředí v roce 2000
v tis. Kč jednotky Claus (údržba, mzdy) provoz ČOV (údržba, mzdy) čištění a vypouštění vod provoz ochrany podzemních vod Kralupy monitoring znečištění ovzduší a podzemních vod poplatek za znečištění ovzduší poplatek za vypouštění vod
28
51 190,7 3 815,1 61 097,1 8 631,1 753,7 4 686,2 543,4
zneškodňování odpadů
3 235,2
měření emisí a provozní evidence
2 187,0
ostatní
1 365,0
Provozní náklady
Vyčíslení skladby nákladů na ochranu životního prostředí je ve stejné struktuře jako v minulých zprávách. Náklady jsou rozděleny na investiční a provozní. Investiční náklady zahrnují výdaje vynaložené na pořizování nových zařízení i na rekonstrukce a modernizace stávajících zařízení, které jsou zajišťovány formou investic. Provozní náklady zahrnují vyčíslitelné položky běžných provozních nákladů, pokud účetní system takové vyčíslení dovoluje. Některá zařízení rafinérií nejsou samostatně nákladově sledovaná, a tak je určení výše podílu nákladů podílejících se na ochraně životního prostředí určováno kvalifikovaným odhadem. Pro vytvoření jednotného systemu environmentálního účetnictví v celé skupině Unipetrol byla vytvořena pracovní skupina, v níž jsou zapojeni i zaměstnanci České rafinérské. Jedním z konečných výstupů by mělo být i významné zlepšení ve vykazování neinvestičních nákladů na ochranu životního prostředí.
Investiční náklady na opatření k ochraně životního prostředí v roce 2000
vliv na životní prostředí ochrana ovzduší
investiční náklady (tis. Kč) 809,383
ochrana ovzduší i ochrana vod
82,196
ochrana vod
43,508
prostřednictvím výrobků
2 830,294
celkem rok 2000
3 765,381
Investiční náklady
Rok 2000 byl charakterizován intenzivní investiční činností s vysokým podílem staveb na ochranu životního prostředí nebo staveb, jejichž vliv na životní prostředí se bude projevovat poklesem množství neodsířených rafinérských výrobků, tzv. prostřednictvím množství rafinérských výrobků šetrnějších k životnímu prostředí. V kralupské rafinérii, vedle budované jednotky fluidního katalytického krakování, s jejímž uvedením do provozu se počítá v dubnu 2001, byly provedeny potřebné rekonstrukce na úseku zpracování sirovodíkových plynů. Úpravy byly provedeny i na zařízení pro sběr a čištění kontaminovaných vod. Pokračují práce na modernizaci skladu kapalných uhlovodíkových plynů i na EWMP (zlepšení systemu nakládání s vodami). Na úseku distribuce rafinérských výrobků byla provedena rekonstrukce silničního terminálu. Také v litvínovské rafinérii se pokračovalo na stavbách zajišťujících vyšší zpracovatelskou kapacitu sirovodíkových plynů s výtěžností kapalné síry nejméně 99 %. Pokračovaly také práce na rekonstrukci a modernizaci zařízení pro plnění i vyprazdňování železničních i automobilových cisteren. Rovněž litvínovský sklad zkapalněných uhlovodíkových plynů je rekonstruován a modernizován a také zde probíhají práce na přípravě EWMP. V uvedené tabulce jsou rozděleny investiční prostředky, vynaložené v roce 2000, podle vlivu na jednotlivé složky životního prostředí a jsou uvedeny i prostředky na výstavbu nových technologií, které mají nebo budou mít přínos k jeho ochraně prostřednictvím odsířených výrobků.
29
Dbáme
o čistotu vod, protože nám záleží, v jakém prostředí budeme žít.
Indikátory ochrany životního prostředí
indikátor Ovzduší [t/rok] SO 2 NO x CO tuhé emise těkavé organické látky (VOC) Vypouštění odpadních vod [t/rok] BSK5 CHSK NL ropné látky Odpady [t/rok] celkem – z toho z investiční činnosti – z toho nebezpečné – z toho ostatní – z toho z výroby – z toho nebezpečné – z toho ostatní – z toho recyklace
32
Přírodní zdroje a energie ropa [kt/rok] suroviny z rafinérie Kralupy [kt/rok] ostatní ropné suroviny [kt/rok] spotřeba energie [GJ/rok] (*) – z toho elektrické [MWh/rok] (**) spotřeba vody [10 3m 3/rok]
648,4 101,5 23,5 34,4 48,6
1 589,5 388,9 86,0 22,5 112,8 a)
4 334,7 3 728,0 4,7 3 723,3 606,7 254,1 352,6 120,2
4 936,7 2 746,0 131,7 2 614,3 2 190,7 1 065,1 1 125,6 1 128,5
1 712,7
3 450,9 283,1 47,8 6 392 502,8 146 017,2 b)
69,9 2 518 761,8 64 914,4 341,5
b) spotřeba zahrnuta v bilanci společnosti Chemopetrol, a. s. (**) 1 MWh = 3,6 GJ
Litvínov
15,06 72,32 15,34 3,37
a) rafinérie Litvínov nemá vlastní ČOV (*) bez vodní páry
Kralupy
Závěrečné slovo vedoucího technologické sekce Když před pěti lety vznikla Česká rafinérská, byla ochrana životního prostředí formálním pojmem, běžným v tehdejších organizacích, za kterým si operátoři obsluhující zařízení neuměli nic rozumného představit. Tento fakt nebyl nijak neobvyklý i přesto, že kdokoliv mohl vidět aktuální případ Krušných hor, kde si příroda o ohleduplný přístup musela začít sama říkat. Mechanismus zrození, života a zániku se přece jenom ukázal křehčí, než si lidé byli ochotni sami připustit. Jenže jak lze zvrátit vědomí lidí, ovlivnit jejich chování a naučit je jiným zvykům? Byl vytvořen malý kolektiv lidí, který prakticky vše budoval od začátku. Situace nebyla příznivá. Mnohá zařízení neplnila limity požadované legislativou a rok 1999, kdy tyto limity měly začít platit, se rychle přibližoval. Jedním z prvních úkolů bylo zahájit přípravu investičních akcí, které odstraňovaly závady na ochraně životního prostředí zděděné z minulosti. Za uplynulých pět let byla proinvestována částka více než 0,5 mld. Kč do zařízení pro ochranu životního prostředí a svými výsledky v emisích polutantů jsme se přiřadili k předním rafinériím západní Evropy. Mohli jsme se opřít o vědomosti a znalosti, které jsme získali od našich akcionářů. Týkaly se nejenom podrobných technologických řešení, ale i vlastního systemu řízení ochrany životního prostředí jako disciplíny. V jejich mateřských společnostech je ochrana životního prostředí spolu s bezpečností práce naprostou prioritou. Pociťovali jsme i určité váhání ze strany partnerů a institucí, kteří si na mladou společnost nemohli plně zvyknout. Snažili jsme se jim proto přiblížit naše plány, konzultovali jsme jednotlivé kroky a brzy se mnozí z našich partnerů zapojili do spolupráce. Tito pracovníci inspekcí a referátů jsou spolutvůrci a spoluautoři mnohých vynikajících a originálních řešení, jimiž byla doplněna chybějící legislativní opatření a zvýšena ochrana životního prostředí nad rámec stávajících předpisů. Patří jim obzvláštní dík za čas strávený nad našimi problémy. Vybudovali jsme základy řízení ochrany životního prostředí. Vytvořili jsme system školení pro operátory, jehož cílem bylo zajistit, aby ochrana životního prostředí provázela každou operaci nebo zásah v denním životě, a zároveň posílit vědomí priority prevence před represí. Vysvětlujeme našim pracovníkům, že vše dobré pro ochranu životního prostředí nedělají jenom pro společnost, ale hlavně pro sebe a pro příští generace. Vytvořili jsme system předpisů a komunikačních cest pro adresování rad, pokynů a uplatnění kontrolních mechanismů. Byl zapojen širší okruh managerů do řešení konkrétních problémů, pro které se stali šampiony. K šetrnému chování k životnímu prostředí zavazujeme rovněž naše kontraktory provádějící údržbu, investiční výstavbu či pomocné práce. Máme propracován system auditů, který ukazuje jak naše pozitiva, tak i příležitosti ke zlepšení. Snad všichni relevantní pracovníci jsou zapojeni do tzv. pozorování, tedy všímání si pracovních postupů a zvyků, poskytujících statistiku a odraz skutečného chování pracovníků při výkonu svých činností. Získali jsme titul Responsible Care a míříme k certifikaci dle ISO 14001. Cítíme uspokojení z výsledků prvních pěti let ochrany životního prostředí jako jedné z prioritních aktivit naší společnosti. Snažíme se dosáhnout nejlepších parametrů v ochraně životního prostředí uvnitř výrobních provozů a nejenom to, pečujeme i o kvalitu vyráběných paliv tak, abychom napomohli co nejnižším emisím z motorů, které je spalují. A to je velice důležité, protože miliony tun paliv vyráběných naší společností mohou ovlivnit životní prostředí nesrovnatelně více než paliva spálená na místě jejich výroby. Jsme proto zapojeni do světových akcí pro výrobu tzv. čistých paliv. Uspokojení nad našimi výsledky vyjádřil i audit, provedený akcionáři společnosti. Chtěl bych proto poděkovat všem, kteří se o to zasloužili, a zároveň je poprosit o neutuchající úsilí pro další období.
Ing. Milan VITVAR vedoucí technologické sekce
33
Kontaktní osoby
34
Lokalita
Telefonní číslo
Fax
E-mail
Ing. Pavel Fobl
Litvínov
35-616-6530
35-616-4858
[email protected]
Ing. Klára Kuželová
Kralupy
205-71-3455
205-71-3809
[email protected]
Eva Horská
Litvínov
35-616-4442
35-616-4858
[email protected]
Ing. Libuše Kuklínková
Litvínov
35-616-2267
35-616-4858
[email protected]
Ing. Milan Vitvar
Litvínov
35-616-4477
35-616-4858
[email protected]
Česká rafinérská, a. s. Zpráva o vlivu na životní prostředí 2000 Koncepce, produkce a výroba: OgilvyCID, s. r. o. Grafický design: Juraj Sedlák Fotografie: Jan Pohribný
Ochranou ovzduší
usilujeme o zachování čistého nebe.
