2001 Sb., o posuzova nı vlivu na zivotnı prostredı

BR ECLAV-POS TORNA TE Z BA ROPY OZNA MENIV ROZSAHU DOKUMENTACE dle pr ılohy c . 4 k za konu c . 100/2001 Sb., o posuzova nı vlivu na zivotnı prostr edı

Kve ten 2003

GHE, a.s. GEOLOGIE - HYDROGEOLOGIE - EKOLOGIE

BR ECLAV-POS TORNA TE Z BA ROPY OZNA MENIV ROZSAHU DOKUMENTACE dle pr ılohy c . 4 k za konu c . 100/2001 Sb., o posuzova nı vlivu na zivotnı prostr edı

C ıslo zakazky

2003 0023

Katastralnı u zemı

Pos torna, Charvatska Nova Ves

Kraj

Jihomoravsky

Objednatel

OSA projekt s.r.o.

Zpracoval

Ing. Michal DAMEK RNDr. Ve ra TIZ KOVA

Datum zpracovanı

Kve ten 2003

Vy tisk c.

BR ECLAV-POS TORNA ě tezba ropy EIA ě ozna menı v rozsahu dokumentace 2003 0023

Strana 2/63

OBSAH strana C A ST A.

A.I. A.II. A.III. A.IV.

U DAJE O OZNAMOVATELI................................................................................................. 5

Obchodnı firma ...................................................................................................5 IC .........................................................................................................................5 Sıdlo ....................................................................................................................5 Jmřno, prıjmenı, bydlis te a telefon opravne nřho zastupce oznamovatele..........5

C A ST B.

U DAJE O ZA ME RU................................................................................................................. 6

B.I.

zakladnı udaje......................................................................................................6 B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.I.5.

Nazev zame ru................................................................................................................. 6 Rozsah zame ru ............................................................................................................... 6 Umıste nı zame ru ............................................................................................................ 6 Charakter zame ru a moznost kumulace s jinymi zame ry............................................... 6 Zd˚ vodne nı potreby zame ru a jeho umıste nı, vcetne prehledu zvazovanych variant a hlavnıch d˚ vod˚ (i z hlediska zivotnıho prostredı) pro jejich vybe r, resp. odmıtnutı. 6 B.I.6. Popis technickřho a technologickřho res enı zame ru ..................................................... 7 B.I.7. Predpokladanytermın zahajenı realizace zame ru a jeho dokoncenı............................ 12 B.I.8. Vycet dotcenych uzemne samospravnych celk˚ .......................................................... 12

B.II.

U DAJE O VSTUPECH ....................................................................................13

B.II.1. P˚ da ............................................................................................................................. 13 B.II.2. Voda............................................................................................................................. 13 B.II.3. Ostatnısurovinovř a energetickř zdroje ...................................................................... 14 B.II.4. Naroky na dopravnı a jinou infrastrukturu................................................................... 15 B.II.5. Potreba souvisejıcıch staveb ........................................................................................ 15

B.III.

udaje o vystupech..............................................................................................16

B.III.1. B.III.2. B.III.3. B.III.4. B.III.5. C A ST C.

Ovzdus ı................................................................................................................. 16 Odpadnı vody........................................................................................................ 18 Odpady .................................................................................................................. 19 Ostatnı - hluk a vibrace ......................................................................................... 21 Doplnujıcı udaje.................................................................................................... 23

U DAJE O STAVU Z IVOTNIHO PROSTR EDI V DOTC ENŮ M U ZEMI........................ 24

Vycet nejzavazne js ıch environmentalnıch charakteristik dotcenřho uzemı.....24 Charakteristika soucasnřho stavu slozek zivotnıho prostredı v dotcenřm uzemı 25 C.III. Celkovř zhodnocenı kvality zivotnıho prostredı v dotcenřm uzemı z hlediska jeho unosnřho zatızenı................................................................................................39 C.I. C.II.

C A ST D. KOMPLEXNI CHARAKTERISTIKA A HODNOCENI VLIV˚ ZA ME RU NA OBYVATELSTVO A Z IVOTNI PROSTR EDI ....................................................................................... 40

D.I. Charakteristika predpokladanych vliv˚ zame ru na obyvatelstvo a zivotnı prostredı hodnocenı jejich velikosti a vyznamnosti....................................................40 D.I.1. D.I.2. D.I.3. D.I.4. D.I.5. D.I.6. D.I.7. D.I.8. D.I.9.

D.II.

Vlivy na obyvatelstvo, vcetne socialne ekonomickych vliv˚ ...................................... 40 Vlivy na ovzdus ı a klima ............................................................................................. 42 Vlivy na hlukovou situaci ............................................................................................ 43 Vlivy na povrchovř a podzemnı vody ......................................................................... 44 Vlivy na p˚ du............................................................................................................... 45 Vlivy na horninovř prostredı a prırodnı zdroje............................................................ 46 Vlivy na faunu, floru a ekosystřmy ............................................................................. 46 Vlivy na krajinu ........................................................................................................... 47 Vlivy na hmotnymajetek a kulturnı pamatky.............................................................. 47

Komplexnı charakteristika vliv˚ zame ru na zivotnı prostredı z hlediska jejich


Strana 3/63

velikosti a vyznamnosti a moznosti preshranicnıch vliv˚ ..........................................48 D.III. Charakteristika environmentalnıch rizik pri moznych havariıch a nestandardnıch stavech ...............................................................................................49 D.IV. Charakteristika opatrenı k prevenci, vyloucenı, snızenı a kompenzaci neprıznivych vliv˚ na zivotnı prostredı......................................................................52 D.V. Charakteristika pouzitych metod prognozovanı a vychozıch predpoklad˚ pri hodnocenı vliv˚ ...........................................................................................................55 D.VI. Charakteristika nedostatk˚ ve znalostech a neurcitosti, kterř se vyskytly pri zpracovanı dokumentace.............................................................................................57 C A ST E. C A ST F. C A ST G.

POROVNA NI VARIANT R ESENI ZA ME RU .................................................................... 58 ZA VE R..................................................................................................................................... 58 VSEOBECNE SROZUMITELNŮ SHRNUTI NETECHNICKŮ HO CHARAKTERU 59 C A ST H. PR ILOHA - VYJA DR ENI PR ISLUSNŮ HO STAVEBNIHO U R ADU K ZA ME RU Z HLEDISKA U ZEMNE PLA NOVACI DOKUMENTACE.................................................................. 62

P R IL O H Y 1. Vyjadrenı prıslus nřho stavebnıho uradu k zame ru z hlediska souladu se schvalenou uzemne planovacı dokumentacı 2. Prehledna situace s vyznacenım zajmovřho uzemı, M 1:50 000 3. Situace navrzenřho dobyvacıho prostoru, s vyznacenım ochrannřho pasma a jımacıch vrt˚ , M 1:10 000 4. Vyrez z U zemnıho planu me sta Breclavi, M 1:10 000 5. Situace s vyznacenım mısta te zby, monitorovacıch vrt˚ , sbe rnřho naftovřho strediska a produktovod˚ , M 1:5 000 6. Vyrez katastralnı mapy s umıste nım sbe rnřho naftovřho strediska, M 1:2 000 7. Schematicka situace sbe rnřho naftovřho strediska, M 1:200 8. Hlukova studie 9. Rozptylova studie 10. Fotograficka dokumentace


Strana 4/63

POUZ ITŮ ZKRATKY BPEJ CO CxHy C BU C NS C OV dB (A) DN DP CHLU CHOPAV k.u. Me U MZ P NEL NN NOx OkU OP p.c. PHM SNS SO2 stl. SU TUV TZL U P, U PN U SES VKP VOC ZP

bonitovana p˚ dne -ekologicka jednotka oxid uhelnaty te kavř organickř latky C eskybanskyurad C eska naftarska spolecnost, s.r.o. cistırna odpadnıch vod decibel (jednotka akustickř hladiny hluku) oznacenı vnitrnıho pr˚ me ru potrubı dobyvacı prostor chrane nř loziskovř uzemı chrane na oblast prirozenř akumulace vod katastralnı uzemı Me stskyurad Breclav Ministerstvo zivotnıho prostredı C eskř republiky nepolarnı extrahovatelnř latky (ropnř latky) nızkř nape tı oxidy dusıku Okresnı urad Breclav ochrannř pasmo (drıve pasmo hygienickř ochrany) parcelnı cıslo pohonnř hmoty sbe rnř naftovř stredisko oxid siricity stredotlakyrozvod plynu sıdelnı utvar tepla uzitkova voda tuhř znecis –ujıcı latky uzemnı plan uzemnı systřm ekologickř stability vyznamnykrajinnyprvek (ve smyslu zakona c. 114/1992 Sb. v platnřm zne nı) te kavř organickř latky zemnı plyn


Strana 5/63

C AST A. U DAJE O OZNAMOVATELI A.I.

OBCHODNIFIRMA C eska naftarska spolecnost, s.r.o.

A.II.

IC 25317911

A.III.

SIDLO Sıdlo: Pos tovnı adresa:

A.IV.

Z itna 10, 696 01 Rohatec Palackřho 54, 695 01 Hodonın

JMÝ NO, PR IJMENI, BYDLIS TE A TELEFON OPRAVNE NÝ HO ZASTUPCE OZNAMOVATELE Ing. Zdene k SVOBODA Z itna 10 696 01 Rohatec tel.: 518 340 792


Strana 6/63

C AST B. U DAJE O ZAME RU B.I.

ZAKLADNIU DAJE

B.I.1.

Na zev za meru Te zba ropy nad 50 t/den z navrzenřho dobyvacıho prostoru Charvatska Nova Ves

B.I.2.

Rozsah za meru

Te zba a uprava uhlovodık˚ z navrzenřho dobyvacıho prostoru Charvatska Nova Ves (lozisko Pos torna) v mnozstvı: - ropna kapalina - doprovodnyzemnı plyn

120 m3.den-1, do 7 200 Nm3.den-1,

tj. 43 800 m3.rok-1 tj. 2 628 000 Nm3.rok-1

Dle zakona c. 100/2001 Sb. spada uvedena cinnost do kategorie I (zame ry vzdy podlřhajıcı posouzenı), bodu 2.1 „ te zba ropy v mnozstvı nad 50 t/den. Posouzenı zame ru spada do p˚ sobnosti ministerstva zivotnıho prostredı.

B.I.3.

Umıstenıza meru Kraj: Obec: Katastralnı uzemı:

B.I.4.

Jihomoravsky Breclav Pos torna, Charvatska Nova Ves

Charakter za meru a moznost kumulace s jinymi za mery

Te zba a uprava nerostnych surovin - ropy a zemnıho plynu. Te zba bude provade na ze trı vrt˚ , z nichz jeden je jiz realizovan a dals ı jsou pripravovany. U prava ropy bude probıhat v nove realizovanřm sbe rnřm naftovřm stredisku s nadzemnımi zasobnıky ropy (5 x 50 m3). Soucastı stavby je dopravnı napojenı sbe rnřho naftovřho strediska a vybudovanı produktovod˚ pro prepravu ropy a zemnıho plynu. Kumulace s jinymi zame ry se nepredpoklada.

B.I.5.

Zdu vodnenıpotr eby za meru a jeho umıstenı, vcetne pr ehledu zvazovanych variant a hlavnıch du vodu (i z hlediska zivotnıho prostr edı) pro jejich vyber, resp. odmıtnutı

Te zba vyhrazenych lozisek ropy a zemnıho plynu je v souladu s ustanovenımi surovinovř politiky C eskř republiky. Oznamovatel „ C eska naftarska spolecnost, s.r.o. - v ramci provade nř pr˚ zkumnř cinnosti objevila lozisko vyhrazenych nerost˚ „ ropy a zemnıho plynu. Poloha loziska Pos torna je urcujıcı pro realizaci zame ru. D˚ vodem potreby zame ru je skutecnost, ze v dosazitelnř vzdalenosti od objevenřho loziska nenı zadnř jinř stavajıcı zarızenı, kterř by umoznovalo efektivnı te zbu a prvotnı


Strana 7/63

upravu ropy a zemnıho plynu v takovych objemech, jakř jsou predpokladany. Z s irs ıho pohledu tedy nemohou byt zvazovany varianty umıste nı. Pro te zbu zame r vyuzıva plochu, ve kterych probıha pr˚ zkum „ existuje zde jiz pr˚ zkumny vrt, dals ı se zde planujı. Plocha pro umıste nı vrt˚ i sbe rnřho naftovřho strediska (dale jen SNS) byly vybırany s prihlřdnutım k ne kolika faktor˚ m. Byla to jednak moznost dopravnıho prıstupu a vertikalnı clenitost uzemı, dale byl vybe r provade n s ohledem na moznost naslednř realizace te zebnıch vrt˚ v trsech (tj. vıce vrt˚ z jednř plos iny). Vybe r moznych lokalit byl provade n i z hlediska minimalizace ovlivne nı obyvatelstva a jednotlivych slozek zivotnıho prostredı vystavbou a provozem zame ru. V neposlednı rade umıste nızame ru vychazı z majetkovych vztah˚ k pozemk˚ m.

B.I.6.

Popis technickšho a technologickšho r esenıza meru

Te zba ropy Ministerstvo zivotnıho prostredı vydalo v roce 2000 C eskř naftarskř spolecnosti, s.r.o. povolenı geologickych pracı pro pr˚ zkum lozisek vyhrazenych nerost˚ „ ropy a horlavřho zemnıho plynu „ v navrzenřm pr˚ zkumnřm uzemı Breclav s dobou platnosti na 3 roky, tj do 30.6.2003. Rozhodnutı C R c.j. 560/1851/2000-POH nabylo pravnı moci 10.7.2000. V listopadu 2001 byl v k.u. Charvatska Nova Ves odvrtan vrt Pos torna-1, ve kterřm byla ove rena prıtomnost ropy. V breznu 2003 byla na tomto vrtu ukoncena dlouhodoba cerpacı zkous ka, ktera byla provade na na zaklade povolenı Okresnıho uradu Breclav. Nynı se vyrizujı povolenı k zahajenı te zby. Nutnou podmınkou pro zahajenı te zby je stanovenı dobyvacıho prostoru (DP) Obvodnım banskym uradem v Brne . Stanovenı DP predchazı vydanı predbe znřho souhlasu MZ P - zadost o jeho vydanı byla podana v breznu 2003. Rozsah navrzenřho dobyvacıho prostoru Charvatska Nova Ves je uveden v prıloze c. 3. U daje o lozisku: Lozisko Pos torna se nachazı v katastru obce Breclav, v hloubkovřm intervalu 1370 „ 1396 m. Z hlediska geologickř stavby je situovano v zapadnı casti vıdenskř panve. Mřdia (ropa, voda) jsou akumulovana v labskych kremitych pıskovcıch strednıho badenu. V roce 2003 se predpoklada realizace dals ıch dvou pr˚ zkumnych vrt˚ Pos torna-9 a Pos torna-12 v te snř blızkosti existujıcıho vrtu Pos torna-1. Technickř res enı novych vrt˚ a postup ove rovanı loziska ropy se predpoklada ve stejnřm rozsahu jako u vrtu Pos torna-1 (viz nıze v textu), tzn. realizace vrtu, kratkodobř cerpacı zkous ky a nasledne , na zaklade povolenı Me stskřho uradu Breclav a povolenı Krajskřho uradu Jihomoravskřho kraje, dlouhodobř cerpacı zkous ky. Podle vysledk˚ zkous ky bude rozhodnuto o zahajenı te zby i na te chto novych dvou vrtech. Vyte zena ropa bude vedena potrubım do sbe rnřho naftovřho strediska (popis viz nıze v textu). Predpoklada se, ze te zba ropy z vrt˚ Pos torna-1, 9 a 12 bude po dobu cca 3-5 let probıhat samocinnym „ eruptivnım zp˚ sobem. Ropna kapalina je na povrch vynas ena vlastnım tlakem. Zave recna faze odte zovanı loziska bude charakterizovana postupne nar˚ stem obsahu vody v rope a naslednym zanikem tzv. samotokovř te zby. Sondy budou postupne prevade ny na tzv. mechanizovany zp˚ sob te zby hlubinnymi cerpadly pohane nymi elektromotorem. Dřlka cerpanı suroviny je dana kapacitou loziska, odhadem se jedna o dobu cca 10 let.


♦ Hlavnıkapacitnı udaje - Te zba ropy - Te zba plynu - Statickytlak sond

Strana 8/63

cca 120 m3.den-1 cca 7 200 Nm3.den-1 7,5 MPa

Plocha s te zebnımi vrty o predpokladanřm rozsahu 18x24 m bude oplocena. Sklepnı prostory produkcnıch krız˚ budou oploceny; oplocena plocha bude mıt rozme ry 7x18 m. Zbyvajıcı panelova plocha bude slouzit pro prıpadnř opravy sond. Na plos e nebude umıste na zadna technologie s vyjimkou produkcnıch krız˚ a oplocenı. Te zebnı vrty budou jedenkrat za den kontrolovany obsluhou ze sbe rnřho naftovřho strediska. Pri kontrolach bude provade na vizualnı kontrola produkcnıch krız˚ a zapisovany tlaky na ustı sond. Mimo oplocenou plochu se budou nachazet dva monitorovacı vrty na sledovanı kvality podzemnı vody v me lkř kvartřrnı zvodni, skladka ornice skrytř pred realizacı pracovis te a panelova zpevne na plocha navazujıcı na mıstnı komunikaci (jiz provedeno v ramci realizace vrtu Pos torna1)). Dopravne je lokalita s vrty prıstupna z Breclavi pres Pos tornou po ulici Lednickř sme rem do Charvatskř Novř Vsi a dale po mıstnı komunikaci, ktera vede zahradkarskou koloniı. Realizace vrt˚ Pos torna-9 a Pos torna-12 a rovne z vybudovanı sbe rnřho naftovřho strediska (SNS) se predpoklada v r. 2003. Pokud bude SNS vcetne souvisejıcıch ropovod˚ a plynovodu dokonceno pozde ji nez vrty, bude po prechodnou dobu jımana ropa odplyne na a uskladne na prımo na lokalite te zby (podobne jako tomu bylo u vrtu Pos torna-1). Realizace zarızenı a technologiı souvisejıcıch s te zbou ropy je planovana ve dvou etapach. Obe etapy budou pripravovany soube zne . ♦ I. etapa predstavuje vybudovanı jednoho vedenı plynovodu od lokality vrtu Pos torna 1 k napojenı do sıte Jihomoravskych plynaren v dřlce cca 960 m. Ukoncenı etapy je planovano v r. 2003. ♦ II. etapa zahrnuje vybudovanı trı vedenı ropovod˚ v dřlce cca 400 m od lokality vrt˚ Pos torna-1, Pos torna-9 a Pos torna-12 k SNS a dale vybudovanı plynovodu o dřlce cca 260 m od SNS k napojenı na plynovod vybudovany v I. etape . Ukoncenı etapy je planovano v r.2003, prıpadne 2004. Potrubı privade jıcı ropu bude ze silnoste nnych ocelovych trubek (prıpadne z materialu fieberglas) DN 80 obalenych asfaltovou bandazı. Pred zahajenım provozu budou provedeny defektoskopickř a tlakovř zkous ky. Vzhledem k pocatecnımu statickřmu tlaku na ustı sond 7,5 MPa je zvolena tlakova dimenze prıpojek PN 100 (10 MPa). Provoznı tlak v potrubı neprekrocı hodnotu 4 MPa. Prıpojky budou ulozeny v nezamrznř hloubce 0,9 m pod povrchem terřnu. Zaruka na potrubı je cca 40 let, pricemz predpokladana doba pouzitı je krats ı nez 20 let. Situace plynovod˚ I. a II. etapy a ropovod˚ je uvedena v prıloze c. 5.


Strana 9/63

Povrchovš pracovis te vrtnych pracı Prace budou zahajeny skryvkou humoznı vrstvy p˚ dy na plos e 77x40 m, ktera navazuje na stavajıcı panelovou oplocenou plochu s vrtem Pos torna-1. Skryta ornice bude ulozena na deponii v blızkosti panelovř plochy. Silnicnı panely o tlous –ce 12 cm budou kladeny do pıskovřho loze tlous –ky 10 cm. Zaklady pro vrtnou soupravu budou vytvoreny z betonu. Bezodtokova jımka (“sklepď) pro zachycenı srazkovř vody, ukap˚ vyplachu a vody z pracovnı plos iny ma rozme ry 1.8x1.8x1.8 m. Okolı jımky o rozme rech 6x6 m bude vybetonovano a vyspadovano sme rem do jımky. Na panelovř plos e bude krome vrtnř soupravy umıste no ves kerř potrebnř zarızenı: vrtnř trubky, zate zky a ostatnı trubnymaterial, vyplachovř hospodarstvı, jehoz soucastı jsou skladovacı a sacı ocelovř vyplachovř nadrze (3x40 m3), kontejnerovy sklad olej˚ s 6 nadrzemi o objemu 1,5 m3 a sklad motorovř nafty o objemu 20 m3, oba umıste nř v ochrannř ocelovř jımce. Dals ı zarızenı tvorı jednoplas –ovř nadrze na technickou vodu (2x20 m3), elektrocentrala s dieselovym pohonem jako zaloznı zdroj energie, proparovacı agregat a rozvodna elektrickřho proudu. Socialnı zarızenı (s atny, umyvarna), kancelar vrtmistra a laboratore geoservisu bude umıste no v mobilnı maringotce nebo bunce. Odpadnı voda bude shromazŘ ovana v ocelovř nadrzi a podle potreby vyvazena. Vytape nı bune k je pomocı elektrickych radiator˚ . Pracovnıci budou ubytovani ve stalř ubytovne mimo pracovis te vrtnř soupravy. Vybavenı a provedenı socialnıho zarızenı odpovıda charakteru prace a skutecnosti, ze se jedna o docasnř kratkodobř pracovis te . Po ukoncenı pracı bude cast panelovř plochy odstrane na a bude provedena biologicka rekultivace. Na zbyvajıcı plos e, o rozme rech 40x31 m, z˚ stane zarızenı potrebnř pro provoz dlouhodobř cerpacı zkous ky; pro radnou te zbu bude tato plocha po odstrane nı ves kerř technologie dale zmens ena na plochu 18x24m. Technicky popis vrtř Vrty budou realizovany na zaklade projektu (vrt Pos torna-9 dle dokumentu: Zakladnı projektovř udaje k realizaci vrtu Pos torna-9, C eska naftarska spolecnost, s.r.o., 12/2002), kterybude schvalen odborem zivotnıho prostredı Me stskřho uradu Breclav a krajskřho uradu. Pr˚ zkumnř vrty budou odvrtany mobilnı rotarovou vrtnou soupravou DIR 705 (nebo DIR 806), jejız hlavnı soucastı jsou vrtnystozar s kladkostrojem, vrtnyvratek, pohonnř motory s prevodovkou, pracovnı plos ina a sklepnı konstrukce (jımka). Prace budou probıhat v nepretrzitřm provozu, s maximalnım poctem 11 pracovnık˚ na sme nu. Vrty budou hloubeny jako usme rne nř - v intervalu uvodnı kolony bude proveden odklon vrtu do pozadovanřho azimutu pomocı ponornřho motoru a single-shotu. Tabulka c. 1. Kolona R ıdıcı U vodnı Te zebnı

Pr edpokla dana konstrukce vrtu Hloubka (m) 20-25 500 1 500

Prřme r vrtu (mm) 445 311 216

Prřme r paznic v mm (v palcıch) 340 (13 3/8ď) 244 (9 5/8ď) 178 (7ď)

Sloupec cementu Po povrch Po povrch Po povrch


Strana 10/63

Konstrukce vrt˚ je volena na zaklade zkus enostı z jiz odvrtanych vrt˚ v danř oblasti „ byla brana v uvahu skutecnost, ze vrty se nachazı v ochrannřm pasmu zdroj˚ pitnř vody. Z te chto d˚ vod˚ bude rıdıcı kolona usazena az v hloubce 25 m pod terřnem a zacementovana po povrch. Hermeticnost kolon bude vyzkous ena v souladu s platnou sme rnicıc. 4-3130/8. U stı vrtu odpovıda vyhlas ce C BU c. 239/1998 Sb. a bude vybaveno proti neocekavanřmu vyronu plynu hydraulicky dalkove ovladanym preventrem, ktery v prıpade tlakovych projev˚ be hem ne kolika sekund uzavre vrt. Pro vynos vrtnř drti bude pouzit osmotickodraselny vyplach na bazi bentonitovř suspenze s obsahem KCl 6-10%. Cirkulaci vyplachu zabezpecujı dvojcinna vyplachova cerpadla. Vyplach je ocis –ovan na vibracnıch linearnıch sıtech, desilterem a centrifugami. ♦ Parametry vyplachu: -

Me rna hmotnost (0 „ 1 100 m) Me rna hmotnost (1 100 „ 1 500 m) Viskozita pH chloridy pısek

1 100 kg.m3 „ 1 150 kg.m3 1 450 kg. m3 „ 1 500 kg. m3 30 „ 90 sec. (Marsh) 9.3 „ 13 24 000 „ 53 000 mg l-1 do 0.5 %

Po ukoncenı vrtanı (po zapazenı vrtu te zebnı kolonou) se predpoklada provedenı jednř cerpacı zkous ky stejnou vrtnou soupravou. Po provedenı vrtu bude vrtna souprava demontovana a odvezena, panely a betonovy zaklad pod vrtnou soupravou odstrane ny a pracovnı plocha bude technicky a poslřze biologicky rekultivovana a uvedena do p˚ vodnıho stavu. ♦ C asovypr˚ be h: - prıprava vrtnřho pracovis te - vrtnř prace - cerpacı zkous ky

4 tydny 4 tydny 3 tydny

Sbe rnš naftovš stredisko (SNS) Sbe rnř naftovř stredisko (SNS) bude soucastı te zby ropy z vrt˚ v lokalite vrtu Pos torna-1. Z te zebnıch vrt˚ bude ropa svedena prıpojkami DN80 PN100 do arealu SNS, kde bude instalovano jednoduchř zarızenı pro prvotnı upravu vyte zenř ropy, sestavajıcı ze 2 ks kotl˚ pro predehrev vyte zenř ropy, ze 4 ks separator˚ pro odloucenı doprovodnřho plynu, jednotky pro upravu (sus enı) odloucenřho zemnıho plynu a 5 ks nadrzı o objemu 50 m3 pro skladovanı vyte zenř ropy. Skladovacı nadrze budou umıste ny v zachytnych jımkach dimenzovanych na plny objem nadrzı, vybaveny odve tranım pres nepr˚ bojnř pojistky, chrane ny proti pretlaku kapalinovymi pojistkami a vybaveny stavoznaky zabranujıcımi preplne nı nadrzı. Pod technologickym zarızenım vcetne armatur a prırubovych spoj˚ budou instalovany zachytnř vany z ocelovřho plechu pro zachycovanı zaolejovanř des –ovř vody. Ropa privedena ropovodem do SNS bude ohrıvana v kotlıch na teplotu 20-30…C za ucelem uvolne nı plynnř frakce. Plyn uvolne nyv separatoru bude po uprave odvade n stredotlakym potrubım k mıstu napojenı na plynovod Jihomoravskych plynaren. U prava plynu spocıva v jeho sus enı v sus icce, ktera pracuje na bazi glykolu (glykol se recykluje). C ast


Strana 11/63

plynu bude vyuzıvana k ohrıvanı ropy v kotlıch. Odplyne na ropa bude potrubım vedena do skladovacıch nadrzı, odtud precerpavana do autocisteren a odvazena do velkokapacitnıho prekladis te v blızkosti zeleznicnı trati C D. V prekladis ti bude ropa precerpavana do zeleznicnıch cisteren a dopravovana k odbe ratel˚ m. Stavebnı upravy pro vybudovanı SNS budou spocıvat ve vytvorenı panelovych ploch pro osazenı technologickřho zarızenı a mobilnıch bune k pro obsluhu, zivicnř vozovky pro prıjezd autocisteren a oplocenı. Zbyvajıcı plochy arealu budou ozelene ny. Oploceny areal bude mıt rozme ry cca 60x50 m. Jedna se o docasnou stavbu „ bude proto sestavena “stavebnicovym zp˚ sobemď z dılcıch technologickych jednotek s minimalnı potrebou pevnych zaklad˚ . Dopravnı napojenı SNS bude ze statnı silnice Pos torna „ Lednice, odtud po nove vybudovanř prıjezdovř komunikaci o dřlce cca 70 m a s ırce do 6 m. Vzhledem k tomu, ze okolnı prostor ma byt dle uzemnıho planu vyuzit pro umıste nı zarızenı pro sportovnı a rekreacnı vyzitı obyvatel, je pozadovano provřst v arealu SNS patricnř sadovř upravy, kterř by sladily areal s okolım. Sadovř upravy budou upresne ny v dals ım stupni projektovř dokumentace. Sbe rnř naftovř stredisko bude obsluhovano nepretrzite , predpoklada se prıtomnost 1 az 3 pracovnık˚ na dennı sme ne a 1 pracovnıka na nocnı sme ne . Situace SNS je uvedena v prıloze c. 6 a 7.

Uvazovany zpřsob a rozsah likvidace vrtř a SNS a rekultivace Po ukoncenı te zby bude provedena likvidace vrt˚ v souladu s prılohou c. 7 “Plan zajis te nı a likvidace vrt˚ a sondď k vyhlas ce c. 245/1995 Sb., prıpadne dle aktualne platnřho predpisu. Likvidace spocıva v odstrane nı vystrojenı vrtu (hlubinnř cerpadlo, stupacky, atd.), tlakovř cementaci otevrenřho obzoru, ove renı hermeticnosti cementace, naplne nı vrtu hustym vyplachem, cementacı mostku v hornı casti vrtu, odrezanı paznic 2 m pod povrchem a zaslepenı odrezanych paznic. Likvidace povrchovřho pracovis te trsu vrt˚ (Pos torna-1, 9, 12) zahrnuje odstrane nı betonovych jımek sond, odstrane nı panelovř plochy a prıstupovř cesty, zahrnutı jımek, nahrnutıornice z deponie, provedenı technickř a biologickř rekultivace plochy. Sbe rnř naftovř stredisko bude rozebrano a odvezeno. Zpevne nř plochy budou odstrane ny, na plochu bude rozhrnuta deponovana ornice a provedena technicka a biologicka rekultivace plochy. Z ivicna prıjezdova komunikace k SNS m˚ ze byt po ukoncenı te zby vyuzita jako prıjezdova komunikace ke sportovnım areal˚ m v lokalite . Ropovody mezi SNS a trsem te zebnıch vrt˚ budou odstrane ny, vykopy zasypany a terřn uveden do p˚ vodnıho stavu. Plynovod bude pravde podobne po mens ıch upravach vyuzit jako stredotlaky plynovod pro planovanou prilehlou vystavbu v souladu s uzemnım planem me sta.


B.I.7.

Pr edpokla dany termın zaha jenırealizace za meru a jeho dokoncenı

♦ Zahajenı - realizace vrt˚ - te zba ropy

r. 2003 r. 2003

♦ Dokoncenı - realizace vrt˚ - te zba ropy

B.I.8.

r. 2003 r. 2013

Vycet dotcenych ňzemne samospra vnych celku Me sto Breclav

Strana 12/63


B.II.

Strana 13/63

U DAJE O VSTUPECH

B.II.1. Pu da Te zba ropy Zajmovy prostor se nachazı v Breclavi mezi jihovychodnım okrajem me stskř casti Charvatska Nova Ves a severovychodnım okrajem me stskř casti Pos torna, v lokalite Lipın, v blızkosti mostu pres vodotec Vcelınek (viz prılohu c.5). Katastralnı uzemı Charvatska Nova Ves, p.c. 1172 (276/2). Pozemek je rovinaty a nachazı se v ochrannřm pasmu II. stupne vodnıho zdroje Kancı obora. Nalezı do zeme de lskřho p˚ dnıho fondu a je veden v kulture trvalytravnı porost. Plocha o celkovř vyme re 0.4500 ha, na kterř je umıste no zarızenı pro te zbu ropy, byla docasne odnata ze ZPF souhlasem Me stskřho uradu Breclav dne 8.11.2002, c.j. Z P 1487/O9/02-201.1/Kl.-A/15. Odne tı je odsouhlaseno na dobu od 1.10.2002 do 30.6.2007. Na plos e bude provedena skryvka ornice v mocnosti cca 35 cm. Skryta ornice bude ulozena na deponii a po ukoncenı zaboru bude pouzita na rekultivaci plochy. Podmınky jsou specifikovany v uvedenřm souhlase Me U . Po ukoncenı rekultivace bude docasne odnata p˚ da vracena zpe t do ZPF k zeme de lskřmu vyuzitı. SNS Pozemek vybranypro umıste nı SNS se nachazı v Breclavi, na severnım okraji me stskř casti Pos torna, na volnř plos e mezi silnicı II/41417 (ulice Lednicka) a vodotecı Vcelınek. Katastralnı uzemı Pos torna, p.c. 2716/3 (viz prıloha c.5 a 6). Pro predme tny pozemek a navazujıcı dals ı tri pozemky bylo vydano Rozhodnutı o vyuzitı uzemı pro “Terřnnı upravy v navys enı terřnuď Me stskym uradem Breclav dne 3.4.2002, pod c.j. Vyst. 617/02/Ve-328. Pred zahajenım uprav je nutnř provřst skryvku ornice v tlous –ce 25 cm a zaplatit odvody za trvalř vyne tı plochy ze ZPF. Pro navazku me l byt vyuzit material z cis te nı koryta reky Dyje. Terřnnı upravy jsou pripravovany v souvislosti s chystanou vystavbou sportovnıho arealu. Na casti pozemku p.c. 2716/3, kde bude realizovano SNS, nenı nutnř navoz provade t. Tabulka c. 2. Katastralnı u zemı Pos torna Pos torna

Pr ehled za boru ňzemı Parcelnı Vyme ra BPEJ cıslo (m2) 2716/3 3 060 m2 pro SNS 0 58 00 2 2716/3 420 m pro prıjezdovou cestu 0 58 00 CELKEM 3420 m2

Druh pozemku trvalytravnı porost trvalytravnı porost

B.II.2. Voda Obdobıvystavby Do obdobı vystavby „ prıpravy te zby - m˚ zeme zahrnout realizaci pr˚ zkumnych vrt˚ a dale vystavbu SNS, prıjezdovř komunikace a produktovod˚ . Pri realizaci vrt˚ je potrebna jednak pitna voda pro obsluhu vrtnřho pracovis te , jednak uzitkova voda pro technologii „ zejmřna prıpravu vrtnřho vyplachu. Pitna voda bude dova-


Strana 14/63

zena na pracovis te vrtu ve forme balenych napoj˚ . Pro osobnı hygienu pracovnık˚ (umyvarna) bude voda dovazena autocisternou, ze kterř bude stacena do ocelovych nadrzı o objemu 10 m3. Pro cis te nı sıt a dals ı technologickř ucely bude vyuzıvana uzitkova voda, ktera bude uskladne na v ocelovych nadrzıch 2x20 m3. Obdobıprovozu Technologie zpracovanı vyte zenř ropy nevyzaduje dodavku vody. Pitna voda pro obsluhu (pitı, umyvarna) bude dovazena. Predpokladana spotreba cinı 500 l.den-1.

B.II.3. Ostatnısurovinovš a energetickš zdroje Obdobıvystavby Pro realizaci vrt˚ bude spotrebovavana zejmřna nafta, elektricka energie, suroviny pro vrtny vyplach (osmoticko-draselny vyplach na bazi bentonitovř suspenze s obsahem KCl 6 az 10%.). Pro vystavbu SNS a prıjezdovř komunikace budou potreba be znř stavebnı materialy. Jejich mnozstvı, jakoz i mnozstvı spotrebovanř energie bude stanoveno ve vys s ım stupni projektovř dokumentace. Obdobıprovozu ♦ Elektricka energie Pri te zbe ropy bude potrebna elektricka energie na pohon hlubinnych cerpadel, ktera budou spus te na cca za 3-5 let od zahajenı te zby, kdy poklesne tlak v lozisku a skoncı tzv. samotokova te zba. Predpokladany instalovany prıkon cerpadel je 15 kW. Predpokladana spotreba cinı 360 kWh.den-1. Pri provozu SNS bude potrebna elektricka energie pro plnıcı cerpadlo, zarızenı me renı a regulace, osve tlenı arealu a pro provoznı budovu. Predpokladany instalovany prıkon je 15 kW. Predpokladana spotreba cinı 15 kWh.den-1. Dodavka elektrickř energie bude res ena pomocıprıpojky VN na blızkř vedenı 22 kV. ♦ Tepelna energie Tepelna energie bude potrebna pro ohrev vyte zenř ropy pred separacı doprovodnřho plynu. Topnym mřdiem bude vlastnı zemnı plyn separovanyz ropy. Krome toho bude zemnı plyn spalovan v teplovodnım kotli slouzıcım pro vytape nı SNS v zimnım obdobı. Mnozstvı spotrebovanřho plynu bude zaviset na mnozstvı vyte zenř ropy a lze je odhadnout na cca 200 az 400 m3den-1. ♦ Ostatnı Mimo te zenou ropu a uvolne ny plyn je potrebna topna lazen (nemrznoucı sme s) pro ohrıvacı kotle. Predpoklada se sme s “Slovtermď v koncentraci pro „20…C, mnozstvı cca 5 000 litr˚ .


Strana 15/63

Trietylenglykol pouzıvanyjako teplosme nnř mřdium v kotlovych ohrevech a jako absorbřr vlhkosti pri sus enı odde lenřho doprovodnřho plynu bude dodan jednorazove pri instalaci kotl˚ a vzhledem k vysokřmu bodu varu (287…C) se za provozu prakticky neodparuje. Po skoncenı zivotnosti kotlovych ohrev˚ se trietylenglykol regeneruje a dale pouzıva. V prıpade nutnosti bude zlikvidovan spalenım ve spalovne odpad˚ . Ocekavanı pouzitelnost je nejmřne 10 let. B.II.4. Na roky na dopravnıa jinou infrastrukturu Obdobıvystavby Pro sjezd a dopravnı napojenı pozemk˚ v prostoru mezi ulicı Lednickou a hrazı podřl vodnıho toku Vcelınek bylo vydano stavebnı povolenı Me U Breclav dne 11.11.2002 pod c.j. Vyst 3640/02/330/Sl. Tımto sjezdem z ulice Lednickř bude prıstupno i SNS, ovs em sjezd musı byt upraven tak, aby splnoval pozadovanř parametry na provoz te zkych nakladnıch vozidel „ autocisteren. Po obou stranach sjezdu se nachazejı mokriny (p.c. 2715/1 a 2716/4), kterř z˚ stanou zachovany. Dřlka sjezdu bude 30 m, s ırka silnice 6 m. Dřlka prıjezdovř komunikace k SNS bude cinit dals ıch cca 40 m. Komunikace bude zivicna, o s ırce 4-6 m. Prostor pro realizaci vrt˚ je prıstupnypo stavajıcı mıstnı komunikaci, nenı potreba budovat dals ıdopravnı napojenı. Ves kera doprava bude automobilova - jak pri realizaci vrt˚ , tak pri vystavbe SNS. Na stavenis te i vrtnř pracovis te je nutno dopravit pracovnıky, zarızenı (vrtna souprava, nadrze, atd.) a material (panely, vrtnyvyplach, vystroj vrt˚ apod.). Obdobıprovozu Pri provozu bude nejve ts ı podıl dopravy tvoren odvozem vyte zenř ropy ze SNS do velkokapacitnıho prekladis te u zeleznicnı trati. C etnost prıjezdu autocisteren je odhadovana na 4 az 5 vozidel za den. Krome toho bude do SNS dovazena voda pro obsluhu pracovis te , naopak odvazeny budou odpady a odpadnı voda (dle potreby). Do provozu lze rovne z zahrnout dopravu pracovnık˚ osobnımi automobily. K lokalite te zebnıch vrt˚ bude doprava minimalnı. Pravidelnř budou pouze kontrolnı prohlıdky pracovis te 1x denne , kterou bude provade t obsluha SNS. B.II.5. Potr eba souvisejıcıch staveb Za souvisejıcı stavby lze povazovat potrubı ropovod˚ a plynovodu a inzenyrskych sıtı. Jejich popis je uveden v kapitole B.I.6. a B.II.


B.III.

Strana 16/63

U DAJE O VY STUPECH

B.III.1. Ovzdusı a) bodovš zdroje znecistenıovzdusı Obdobıvystavby Pri vystavbe SNS a plynovod˚ ani pri realizaci vrt˚ se nepredpoklada existence bodovych zdroj˚ znecis –ovanı ovzdus ı. Obdobıprovozu Pri zpracovanı vyte zenř suroviny je potreba ohrat ropu z teploty cca 14…C na teplotu priblizne 25…C pro naslednř odloucenı zemnıho plynu. Ohrev se provadı ve dvou ohrıvacıch kotlıch s horaky na zemnı plyn, kterř budou umıste ny v SNS. Jedna se o strednı zdroj znecis –ovanı ovzdus ı (instalovanyvykon 2x200 kW). Projektovana celkova spotreba paliva pro tato zarızenı cinı 200 m3 za den. Pro vytape nı SNS bude v zimnım obdobı slouzit centralnı teplovodnı kotel s horakem na zemnı plyn. Projektovany instalovany vykon kotle je 200 kW. Vyrobce kotle nenı v soucasnř dobe znam. Specifickř emisnı limity pro posuzovana zarızenı jsou uvedeny v prıloze c. 4 Narızenı vlady c.352/2002 Sb., kterym se stanovı emisnı limity a dals ı podmınky provozovanı spalovacıch stacionarnıch zdroj˚ znecis –ovanı ovzdus ı: - Oxidy dusıku (NOx) - Oxid uhelnaty(CO) Tabulka c. 3. -

200 mg.m-3 vyjadreno jako NO2 100 mg.m-3

Podklady pro vypocet rocnıch emisıspalovacıch zdroju

Technologie ohrıvacı kotel provoznıdoba 365 den.rok-1 projektovana spotreba ZP 200 m3.den-1 73 000 m3.rok-1

Tabulka c. 4. -

Vytape nı a ohrev TUV - teplovodnı kotel instalovanyvykon 200 kW pocet topnych dn˚ 224 den.rok-1 vypoctova venkovnı teplota -12 …C pr˚ me rna rocnı venkovnı teplota 4,4 …C vypoctova vnitrnı teplota 18 …C predpokladana spotreba ZP 38 800 m 3.rok-1

Mnozstvıemisıspalovacıch zdroju

Zdroj Technologie Vytape nıa ohrev TUV Celkovš emise

TZL SO2 NOx CO VOC -1 -1 -1 -1 kg.rok kg.rok kg.rok kg.rok kg.rok-1 1,46 0,70 140,16 23,36 4,67 0,78 0,37 74,50 12,42 2,48 2,24 1,07 214,66 35,78 7,16


Strana 17/63

Pro vypocet imisnı situace (viz Rozptylovou studii v prıloze c. 9) se jako referencnı latka popisujıcı vliv spalovacıho zdroje na kvalitu okolnıho ovzdus ı obvykle volı oxidy dusıku (NOx). S ohledem na vlastnosti dale popisovanřho plos nřho zdroje emisı byla v tomto prıpade zvolena i dals ı s kodlivina, a to suma organickych latek (VOC). Emise VOC byly stanoveny podle emisnıho faktoru uvedenřho v narızenı vlady c. 352/2002 Sb., tj. 64 mg VOC na 1 m3 zemnıho plynu. Uvedenř emisnı limity musı instalovanř zarızenı splnovat. Je pravde podobnř, ze skutecnř emise budou nizs ı. b) hlavnıplosnš zdroje znecistenıovzdusı Obdobıvystavby V dobe vystavby budou plos nym zdrojem znecis te nı ovzdus ı plochy stavenis te SNS a prıjezdovř komunikace. Emise prachu a vyfukovych plyn˚ budou vznikat pri pojezdu nakladnıch automobil˚ , provozem stavebnıch stroj˚ a mechanizm˚ na stavenis ti. Zvys ena pras nost je obvyklym projevem kazdř stavebnı cinnosti. Lze predpokladat, ze vznik pras nosti bude nepravidelny(zavislost na pracovnı dobe a klimatickych podmınkach) a po dobu vystavby bude soustreŘ ovan vzdy na urcitou cast stavenis te . P˚ sobenı tohoto zdroje znecis –ovanı ovzdus ı bude prechodnř - cca 2-3 me sıce. Velikost plochy je dana rozsahem stavenis te „ cca 3 500 m2. Pri provade nı vrt˚ budou emise produkovany vrtnou soupravou a nakladnımi automobily dopravujıcımi material. Doba provade nı jednoho vrtu je cca 2 me sıce. Pri pr˚ me rnř spotrebe 45 m3 nafty na jeden vrt bude emitovano celkem: 1210 kg NOx

320 kg CO

980 kg CxHy

600 kg prachovych castic

Obdobıprovozu Plos ny zdroj charakterizuje vliv moznych technologickych unik˚ odpadnıho plynu z manipulacı a skladovanı ropnych latek - odplyn organickych latek. Pri konecnřm navrhu technickřho res enı bude nutno dodrzet podmınky uvedenř v prıloze c. 1 narızenı vlady c. 353/2002 Sb. Odhadovanř mnozstvı emisı te kavych organickych latek z odplynu cinı pri uvolne nı cca 1 m3 plynu z 1 m3 ropy a pri te zbe 120 m3 za den celkem 3 tuny za rok (355 provoznıch dn˚ ). c) hlavnıliniovš zdroje znecistenı Obdobıvystavby Pri vystavbe bude liniovym zdrojem znecis te nı provoz nakladnıch vozidel po ulici Lednickř a Hlavnı. Pokud nenı znam dodavatel stavby, nelze specifikovat pocet vozidel ani jejich trasu. Ocekavana s pickova intenzita je cca 6 nakladnıch vozidel za den (6 prıjezd˚ a 6 odjezd˚ ). Doba p˚ sobenı zdroje bude prechodna - cca 3 me sıce pro vystavbu SNS a produktovod˚ , cca 3 me sıce pro prıpravu pracovis te vrtu a jeho realizaci.


Strana 18/63

Obdobıprovozu Odvoz vyte zenř ropy bude provade n te zkym nakladnım vozidlem s nave sem (autocisterna typu HALER). Predpoklada se 4-5 prıjezd˚ a odjezd˚ cisterny za den. Vozidla budou jezdit prevazne v pracovnıch dnech (tzn. cca 255 dn˚ v roce) v dennı dobe . Krome toho bude nutno odvazet odpady a odpadnı vodu, privazet pitnou a uzitkovou vodu, nahradnı dıly a udrzbovou techniku. Zame stnanci se budou na pracovis te dopravovat osobnımi automobily. V soucasnosti projede po ulici Lednickř (II/41417) cca 55 te zkych nakladnıch automobil˚ za den (vs ech vozidel celkem 4 718 za 24 hodin). Nar˚ st pr˚ jezdu te zkych nakladnıch vozidel tedy cinı cca 9%. Imisnı situace v okolı zajmovř lokality, zejmřna v blızkosti obytnych budov, je res ena v samostatnř prıloze c. 9 Rozptylova studie a jejı vysledky jsou uvedeny v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a D.I.2. Vlivy na ovzdus ı a klima. B.III.2. Odpadnıvody Obdobıvystavby Pri provade nı vrt˚ budou vznikat odpadnı vody splas kovř, technologickř a srazkovř. Splas kovř vody z umyvarny budou zachycovany v nadrzi (zumpa) a podle potreby odvazeny na me stskou C OV. V budove bude chemickř WC. Znecis te na voda z technologickřho procesu a cis te nı bude svedena po nepropustnř betonovř plos e kolem vrtu do nepropustnř bezodtokovř jımky (sklepa), odkud bude odvazena cisternou do odvodnovacı stanice v Luzicıch, kde je vhodnym zp˚ sobem likvidovana. Srazkovř vody ze zachytnych jımek, kterř mohou byt znecis te ny ropnymi latkami, jsou rovne z odvazeny firmou zp˚ sobilou k odstranovanı odpad˚ . Srazkovř vody ze zpevne nych ploch., kterř nejsou znecis te ny, budou volne odtřkat do okolnıho terřnu. Pri vystavbe SNS, produktovod˚ a prıjezdovř komunikace budou vznikat pouze odpadnı vody splas kovř v mıste hygienickřho zarızenı pro pracovnıky stavby. Jejich likvidace zavisı na dodavateli stavby, s nejve ts ı pravde podobnostı budou vypous te ny do verejnř kanalizace a znes kodnovany spolecne s komunalnımi splas kovymi vodami. Obdobıprovozu Na lokalite te zebnıch vrt˚ nebudou vznikat odpadnı vody. Bezodtokova jımka (sklep) pod ustım vrtu (produkcnım krızem) bude zakryta tak, aby do nı nemohla vniknout srazkova voda a bude slouzit pouze pro zachycenı prıpadnřho uniku ropy. Srazkova voda dopadajıcı na panelovou plochu kolem vrt˚ bude volne odtřkat do okolnıho terřnu. Znecis te nı třto vody se nepredpoklada. Pri provozu SNS budou vznikat odpadnı vody splas kovř, technologickř a srazkovř. Splas kovř vody budou zachycovany v ocelovř jımce a podle potreby odvazeny na me stskou C OV. Technologicka voda - voda odsazena z ropy - zacne vznikat az po ne kolika letech (3 az 5 let) od zahajenı te zby. Pro odvodne nı ropy je predbe zne uvazovano:


Strana 19/63

a)

s vyuzitım stavajıcı odvodnovacı a plnıcı stanice v obci Gbely (vzdalenost cca 30 km), kde by odvodne na ropa byla zaroven plne na do zeleznicnıch cisteren

b)

s vystavbou v Pos tornř.

vlastnı odvodnovacı stanice

v mıstnı pr˚ myslovř zone

V obou prıpadech se uvazuje s prepravou zavodne nř ropy na odvodnovacı stanici autocisternou. Odpadnı voda z procesu odvodnovanı bude likvidovana vtlacenım do vyte zenych ropnych lozisek. Srazkovř vody zachycenř v jımkach a vanach pod technologickym zarızenım budou odvazeny specializovanou firmou ke znes kodne nı. ♦ Predpokladanř mnozstvı odpadnıch vod splas kovych Š 500 l.den-1 ♦ Predpokladanř mnozstvı odpadnıch vod technologickych Š do 60 m3.den-1 ♦ Predpokladanř mnozstvı odpadnıch vod srazkovych ze zachytnych jımek nebylo specifikovano. B.III.3. Odpady Obdobıvystavby Tabulka c. 5. Katalogovš cıslo 01 05 04 01 05 05 01 05 07 01 05 08 13 02 05 15 01 01 15 01 02 15 02 02

Pr ehled hlavnıch druhu odpadu vznikajıcıch pr i realizaci vrtu Nazev druhu odpadu

Vrtnř kaly a odpady obsahujıcı sladkou vodu Vrtnř kaly a odpady obsahujıcı ropnř latky Vrtnř kaly a odpady obsahujıcı baryt Vrtnř kaly a odpady obsahujıcı chloridy Nechlorovanř mineralnı motorovř, prevodovř a mazacı oleje Papırovř a lepenkovř obaly Plastovř obaly Absorpcnı cinidla, filtracnı materialy, cistıcı tkaniny a ochrannř ode vy znecis te nř nebezpecnymi latkami 16 07 08 Odpady obsahujıcı ropnř latky (sme si olej˚ s vodou se zachytnych jımek) 17 05 03 Zemina a kamenı obsahujıcı nebezpecnř latky (zemina kontaminovana ropnymi latkami) 20 03 01 Sme snykomunalnı odpad *) 20 03 04 Kal ze septik˚ a zump *) Provade jıcı organizace musı zazadat o povolenı k netrıde nı tohoto druhu odpadu.

Kategorie odpadu O N O O N O O N N N O O

Vrtny vyplach cirkuluje v uzavrenřm hydraulickřm okruhu, na povrchu jsou z vyplachu odstranovany vrtnř ulomky a pevna faze v systřmu ocis –ovacıho zarızenı. Sme s odvrtanř horniny a zbytk˚ vyplachu odde lenyocis –ovacımi zarızenımi bude shromazŘ ovan v ocelovř nadrzi a odvazen na smluvne zajis te nou skladku odpad˚ . Predpokladany celkovy objem vrtnř drti cinı cca 350 m3.


Strana 20/63

Ne kterř druhy odpad˚ „ obalovř materialy - budou na vrtnřm pracovis ti shromazŘ ovany odde lene podle druh˚ (napr. papır, plasty). Nebezpecnř odpady budou na pracovis ti skladovany odde lene (v kontejnerech, sudech) tak, aby bylo zabrane no jejich uniku do okolı. Budou predavany specializovanř firme opravne na osoba dle zakona c. 185/2001 Sb., o odpadech, v platnřm zne nı. Tabulka c. 6. -

Pr ehled hlavnıch druhu odpadu vznikajıcıch pr i vystavbe SNS

Kategorie Katalogovš Nazev druhu odpadu (dle vyhlas ky c. 381/2001 Sb.) odpadu cıslo 15 01 01 Papırovř a lepenkovř obaly O 15 01 02 Plastovř obaly O 15 01 04 Kovovř obaly O 17 01 01 Beton O 17 02 03 Plasty O 17 04 05 Z elezo a ocel O 17 04 11 Kabely O 17 05 04 Zemina a kamenı O 17 06 04 Izolacnı material bez azbestu O 17 09 04 Sme snř stavebnı nebo demolicnı odpady O 20 03 01 Sme snykomunalnı odpad *) O *) Provade jıcı organizace musı zazadat o povolenı k netrıde nı tohoto druhu odpadu. O nakladanı s odpady a zp˚ sobu jejich odstrane nı bude vedena evidence v provoznı dokumentaci. Obdobıprovozu Tabulka c. 7. -

Pr ehled hlavnıch druhu odpadu vznikajıcıch pr i provozu area lu SNS

Katalogovš Nazev druhu odpadu cıslo 05 01 03 Kaly ze dna nadrzına ropnř latky 05 01 06 Ropnř kaly z udrzby zarızenı 13 02 05 Nechlorovanř mineralnı motorovř, prevodovř a mazacı oleje 15 01 02 Plastovř obaly

Kategorie odpadu N N N

Poznamka

O

Recyklace, cca 150 kg.rok-1 cca 300 kg.rok-1

Absorpcnı cinidla, filtracnı materialy, cistıcı N tkaniny a ochrannř ode vy znecis te nř nebezpecnymi latkami 16 05 06 Organickř odpady „ vyrazenř chemikalie - trieO tylenglykol 20 02 01 Kompostovatelnyodpad z udrzby zelene O 20 03 01 Odpad podobny sme snřmu komunalnımu odpaO du*) 20 03 04 Kal ze septik˚ a zump O *) Provozovatel musı zazadat o povolenı k netrıde nı tohoto druhu odpadu. 15 02 02

cca 1000 kg.rok -1


Strana 21/63

Trietylenglykol pouzıvanyjako teplosme nnř mřdium v kotlovych ohrevech a jako absorbřr vlhkosti pri sus enı odde lenřho doprovodnřho plynu se po skoncenı zivotnosti kotlovych ohrev˚ a dale pouzıva. V prıpade nutnosti bude zlikvidovan spalenım ve spalovne odpad˚ . Ocekavanı pouzitelnost je nejmřne 10 let. Upotrebena topna lazenbude odvazena specializovanou firmou ke znes kodne nı. B.III.4. Ostatnı- hluk a vibrace Obdobıvystavby Obecne lze predpokladat, ze pri realizaci vrt˚ a vystavbe SNS, prıjezdovř komunikace a produktovod˚ se mohou vyskytovat nasledujıcı zdroje hluku s prıslus nymi hladinami akustickřho tlaku: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

nakladnı automobily urcenř pro manipulaci s materialem domıchavace autojerab nakladace vrtnř soupravy, rypadla kompresory mıchacky elektrocentrala

LWA = 89 dB(A) LpA10 = 65„80 dB(A) LpA10 = 65„75 dB(A) LpA10 = 78„86 dB(A) LpA10 = 80„90 dB(A) LpA10 = 70„90 dB(A) LpA10 = 60„80 dB(A) LpA10 = 96 dB(A)

Hluk bude casove omezen na dobu cca 2-3 me sıc˚ pro kazdy vrt a priblizne stejnou dobu pro vystavbu SNS a souvisejıcıch staveb. Vibrace budou zp˚ sobeny provozem te zkych nakladnıch vozidel po komunikacıch. Obdobıprovozu Zdroji hluku be hem te zby a upravy ropy budou: ♦ hlubinna cerpadla poha ne na elektromotory - umıste nı zdroje: lokalita te zebnıch vrt˚ Pos torna-1, 9, 12 - hladina emitovanřho hluku: cca 60 dB(A) - doba p˚ sobenı zdroje: prechodna „ zacatek po 3-5 letech od zahajenı te zby, ukoncenı po vycerpanı loziska „ cca za 10 let od zahajenı te zby - cetnost p˚ sobenı zdroje: nepretrzityprovoz ♦ zarızenı pro u pravu vyte z enš ropy - cerpadla, ohrıvacı kotel - umıste nı zdroje: SNS - hladina emitovanřho hluku: odhad 60-65 dB(A) - cetnost p˚ sobenı zdroje: nepretrzityprovoz ♦ cerpadlo pro plne nı autocisteren ze skladovacıch na drz ı upravenš ropy - umıste nı zdroje: SNS - hladina emitovanřho hluku: odhad 60-65 dB(A). - cetnost p˚ sobenı zdroje: plne nı 4-5 automobilovych cisteren za den. Plne nı bude probıhat v pracovnıch dnech v dennı dobe . Naplne nı jednř cisterny trva priblizne 45 minut.


Strana 22/63

♦ doprava upravenš ropy autocisternami do z eleznicnıho prekladiste - mısto p˚ sobenı zdroje. Be hem prvnıch trı az pe ti let trasa o dřlce cca 45 km od SNS k zeleznicnımu prekladis ti vedena ulicı Lednickou a Hlavnı a dale me stem Breclav sme rem na Hodonın (po silnicıch I/40 a I/55). - doba p˚ sobenı zdroje: prechodna „ po dobu cca 10 let.od zahajenı te zby. - cetnost p˚ sobenı: 4-5 automobilovych cisteren za den. Doprava bude probıhat v pracovnıch dnech v dennı dobe . - p˚ sobenı zdroje na okolı je res eno v hlukovř studii „ prıloha c. 8, kde jsou rovne z uvedeny soucasnř a budoucı (po zahajenı provozu SNS) intenzity dopravy na jednotlivych dotcenych komunikacıch Tabulka c. 8. -

Pr ehled vypoctenych hladin hluku ve zvolenych vypoctovych bodech v dennıdobe

Hladina hluku dB(A) (metry nad Soucasny Stav po uvedenıSNS Vypoctovy bod teršnem) stav do provozu C . 1. Pos torna - panelovyd˚ m na sıdlis ti 3 41,3 41,3 Na Valtickř C .1 Pos torna - panelovyd˚ m na sıdlis ti 6 42,8 42,8 Na Valtickř C . 2 Pos torna - panelovyd˚ m na sıdlis ti 3 42,4 42,4 Na Valtickř C . 2 Pos torna - panelovyd˚ m na sıdlis ti 6 43,9 43,9 Na Valtickř C . 3 Pos torna „ blok panelovych dom˚ na 3 48,4 48,5 sıdlis ti Na Valtickř, nejblıze ulici Hlavnı C . 3 Pos torna „ blok panelovych dom˚ na 6 49,8 49,9 sıdlis ti Na Valtickř, nejblıze ulici Hlavnı C . 4 Pos torna - rodinny d˚ m na ulici 3 59,7 59,7 Hlavnı, p.c. 327 C . 5 Charvatska Nova Ves - obytnyd˚ m 3 59,8 59,8 na okraji obce na ulici Lednickř, p.c. 644 C . 6 Charvatska Nova Ves - obytnyd˚ m 3 63,1 63,1 na ulici Lednickř, u odbocky prıjezdovř komunikace k vrt˚ m Pos torna-1, 9, 12 C . 7 Charvatska Nova Ves - okraj za3 44,5 44,7 hradkarskř kolonie nejblıze k SNS Pozn. Zvys enı hladiny hluku oproti soucasnřmu stavu je vyznaceny tucne . Vys ka bodu

Jedinym vyznamnym zdrojem hluku ve sledovanř lokalite je hluk z dopravy po silnici II/41417 (ulice Hlavnı a Lednicka), ktera spojuje me sta Breclav a Lednici. Na ne kterych mıstech dochazı v soucasnosti k prekracovanı limitnı hodnoty 60 dB(A). Proto se hlukova studie (prıloha c. 8) zabyvala dopravnım hlukem a jeho prıpadnym navys enım zp˚ sobenym odvozem vyte zenř ropy autocisternami. Vibrace budou zp˚ sobeny provozem te zkych nakladnıch vozidel po komunikacıch.


Strana 23/63

B.III.5. Doplnujıcıňdaje Pred zahajenım provozu bude provedeno ozelene nı arealu v souladu s projektem sadovych uprav, vs echny objekty stavby budou radne kolaudovany, vnitrnı systřm dopravy bude napojen na vne js ı dopravnı systřm. Pro provoznı soubory v arealu budou zpracovany uzivatelem provoznı rady, vyzadovanř platnymi predpisy. Stavba bude uzıvana v souladu s vydanym kolaudacnım rozhodnutım. Terřnnı upravy budou spocıvat ve vytvorenı sjezdu ze silnice II/41417 (ulice Lednicka) a v pravde podobnřm vytvorenı navozu na plos e SNS. S dals ımi vyznamnymi zasahy do krajiny se nepocıta.


C AST C. U DAJE O STAVU Z IVOTNIHO V DOTC ENÝ M U ZEMI C.I.

Strana 24/63

PROSTR EDI

VY C ET NEJZAVAZ NE JS ICH ENVIRONMENTALNICH CHARAKTERISTIK DOTC ENÝ HO U ZEMI

Sirs ı okolı zajmovřho uzemı nenı uzemım huste zalidne nym, nenı zate zovano nad mıru unosnřho zatızenı a nenachazejı se zde starř ekologickř zate ze. Nıze zmıne nř vyznamnř environmentalnı charakteristiky jsou vyznaceny na uzemnım planu Breclavi, jehoz vyrez je uveden v prıloze c. 4. a) ňzemnısystšm ekologickš stability (U SES) Prvky uzemnıho systřmu ekologickř stability krajiny nachazejıcı se v okolı zajmovř lokality: ♦ interakcnı prvek „ vodnı tok Vcelınek s brehovym porostem ♦ regionalnı biokoridor podřl slepřho ramene v Kancı obore s vlozenymi lokalnımi biocentry - “Bruksaď - slepř rameno Dyje s prilehlymi nivnımi loukami, s vyskytem vyznamnych druh˚ obojzivelnık˚ - “Lipinyď - “Na horceď ♦ nadregionalnı biokoridor podřl reky Dyje b) zvla ste chra nena ňzemı Zajmova lokalita nelezı ve zvlas te chrane nřm uzemı ve smyslu zakona c. 114/1992 Sb., o ochrane prırody a krajiny, v platnřm zne nı. Ani v blızkřm okolı se zvlas te chrane nř uzemı nenachazı. Kancı obora, na jejımz jiznım okraji lezı plocha s vrty, je byvala obora, dnes staryluznı les se zbytky starych ramen Dyje a lucnımi enklavami, s vyskytem.typickř fauny a flory luznıho lesa. C ast obory je chrane na jako genofondova plocha dubu. Na jiznım okraji se nachazı vyznamny zdroj kvalitnı pitnř vody (splnuje parametry tzv. kojeneckř vody) „ podrobne js ıinformace o jımacım uzemı jsou uvedeny v nasledujıcı kapitole. c) pr ırodnıparky V r. 2002 byl Narızenım Okresnıho uradu Breclav c. 2/2002 vyhlas en prırodnı park Niva Dyje, jehoz hranice vede po pravřm brehu vodotece Vcelınek. Plocha pro te zebnı vrty lezı v tomto chrane nřm uzemı. Te zbu nerost˚ lze zde provade t jen se souhlasem prıslus nřho organu ochrany prırody.


Strana 25/63

d) vyznamnš krajinnš prvky (VKP) Vyznamnř krajinnř prvky registrovanř dle zakona c. 114/1992 Sb., v platnřm zne nı nejsou v okolı zajmovřho uzemı zastoupenř. VKP danř zakonem nachazejıcı se v nejblizs ım okolızajmovř lokality: - vodnı tok Vcelınek - niva reky Dyje a Vcelınku vcetne starych ramen - les Kancıobora e) ňzemıhistorickšho, kulturnıho nebo archeologickšho vyznamu Po narodopisnř strance patrı zajmova oblast k s irs ımu narodopisnřmu okrsku slovackřho Podluzı. Dodnes se zde pri vyznacnych prılezitostech udrzujı lidovř obyceje. Typicka slovacka lidova architektura byla jiz prakticky vs ude nahrazena modernı vystavbou a ojedine le prezıva pouze u stars ıch vinnych sklep˚ . Lednicko-valtickyareal, na jehoz vychodnım okraji se zajmova lokalita nachazı, patrı mezi jedno z nejpozoruhodne js ıch prırodnıch a soucasne i ume lecko-historicky vyznamnych uzemı strednı Evropy. Je charakterizovano ume lou, clove kem vytvorenou, a pritom ucelnou a estetickou krajinou. V r. 1996 byl areal vyhlas en jako mısto sve tovřho kulturnıho de dictvı pod ochranou UNESCO.

C.II.

CHARAKTERISTIKA SOUC ASNÝ HO STAVU SLOZ EK Z IVOTNIHO PROSTR EDIV DOTC ENÝ M U ZEMI

a) ovzdusıa klima Podle klimatickř klasifikace (Quitt, 1975) nalezı zajmovř uzemı do teplř klimatickř oblasti - okrsku T4, pro kterou je charakteristickř velmi dlouhř, velmi teplř a velmi suchř lřto, velmi kratka prechodna obdobı s teplym jarem i podzimem a kratkou mrne teplou zimou, suchou az velmi suchou zimou s velmi kratkym trvanım sne hovř pokryvky. Tabulka c. 9. -

Klimatickš charakteristiky za jmovšho ňzemı

Charakteristika pocet letnıch dn˚ (tmax 25°C) pocet dn˚ s pr˚ me rnou teplotou 10°C a vıce pocet mrazovych dn˚ (tmin 0,1°C) pocet ledovych dn˚ (tmax 0,1°C) pr˚ me rna teplota v lednu (°C) pr˚ me rna teplota v dubnu (°C) pr˚ me rna teplota v cervenci (°C)

T4 Charakteristika 60 - 70 pr˚ me rna teplota v rıjnu (°C) 170 - 180 pr˚ me rny pocet dn˚ se srazkami 1 mm a vıce 100 - 110 srazkovy uhrn ve vegetacnım obdobı (mm) 30 - 40 srazkovy uhrn v nevegetacnım obdobı (mm) -2 az -3 pocet dn˚ se sne hovou pokryvkou 9 - 10 pocet dn˚ zamracenych 19 - 20 pocet dn˚ jasnych

T4 9 - 10 80 - 90 300 - 50 200 - 300 40 - 50 110 - 120 50 - 60


Strana 26/63

Tabulka c. 10. - C etnost smeru vetru Sme r C etnost (%)

S 9

SV V JV J JZ Z SZ 11,99 6 16,01 8,99 8 13,99 18,99

Me sto Breclav je d˚ lezitym centrem pr˚ myslovř vyroby a vyznamnym dopravnım uzlem. Na jeho uzemı se styka vysoce produkcnı zeme de lska krajina s uzemım luznıch les˚ s charakterem dynamickř antagonickř krajiny. U zemı me sta je zatızeno jak sledovanymi negativnımi faktory hygienickř situace (SO2, polřtavy prach, NOx), tak i negativnımi faktory pohody (narus enı les˚ pr˚ myslovymi emisemi, pras ny spad, vyskyt bodavřho hmyzu, znecis te nı vod, Š ). Celkova hygienicka situace doznala v poslednıch letech urcitřho zleps enı presto, ze v zimnıch me sıcıch dochazı ke znacnřmu zhors enı cistoty ovzdus ı. Znacne negativnı vliv ma pr˚ jezdna doprava me stem, coz se jes te zhors ilo vytvorenım hranicnıho prechodu do Rakouska. b) povrchova voda Oblast nalezı do regionu povrchovych vod I-B-4-a, tzn. jedna se o oblast nejmřne vodnou, se silne rozkolısanym specifickym odtokem; nejvodne js ı me sıc je unor a brezen. Retencnıschopnost uzemı je mala. Koeficient odtoku je velmi nızky. ♦ pr˚ tok Dyje „ vodocet Breclav ♦ pr˚ tok Vcelınek „ ustı do Dyje

42,4 m3.s-1 0,19 m3.s-1

Zajmovř uzemı je soucastı povodı reky Dyje a dılcıho povodı Vcelınku (c. hydrologickřho poradı 4-17-01-060). Zajmova plocha s te zebnımi vrty se nachazı ve vzdalenosti cca 40 m od levř brehovř cary vodnıho toku Vcelınek a lezı v zatopovř oblasti reky Dyje. Hranici zatopovř oblasti tvorı pravobreznı hraz vodnıho toku Vcelınek, tzn. ze lokalita sbe rnřho naftovřho strediska lezı mimo zatopovou oblast. Protipovodnovř hraze, kterř ohranicujı zatopovř uzemı, chranı me sto Breclav pred tzv. stoletou vodou. V soucasnř dobe se zpracovava aktualizace protipovodnovř ochrany. Zajmova plocha pro vystavbu SNS lezı mimo ochranna pasma „ vzdalenost 15 m od paty inundacnı hraze je respektovana. Hydrologickyrezim uzemı pro vystavbu SNS je velmi ovlivnovan povodnovymi pr˚ toky v rece Dyji a pravobreznım poldru (Kancı obora), ktery slouzı k odlehcovanı povodnovych pr˚ tok˚ z reky Dyje. Zajmovř uzemı m˚ ze byt silne podmaceno. Z toho d˚ vodu doporucuje Povodı Moravy, s.p. zvednutı nivelety navazkou vhodnym materialem. c) podzemnıvoda Zajmovř uzemı je soucastı velmi rozsahlřho hydrogeologickřho rajonu c. 165 “Fluvialnı sedimenty Moravy v Dolnomoravskřm uvaluď, ktery se vyznacuje ve ts inou prıznivymi podmınkami pro vznik, akumulaci a obe h podzemnıch vod. Zajmova plocha s pr˚ zkumnymi/te zebnımi vrty lezı v CHOPAV Kvartřr reky Moravy (hranice jsou vyznaceny v prıloze c. 2).


Strana 27/63

U dolnı terasa reky Dyje, pri jejımz zapadnım okraji je situovan pr˚ zkumnyvrt Pos torna-1 a v jehoz blızkosti lezı i ne kolik vodarensky dlouhodobe vyuzıvanych jımacıch objekt˚ stavajıcıho jımacıho uzemı Breclav „ Kancı obora, dosahuje jak znacnřho plos nřho rozsahu (s ırka 3-4 km), tak dostatecnř mocnosti (7-9 m). To vytvarı spolecne s vysokou propustnostı hrubozrnnych nesoudrznych prevazne s te rkopıscitych ulozenin spodnıho souvrstvı udolnı terasy a prıznivymi podmınkami pro doplnovanı zasob podzemnıch vod (podmıne nymi predevs ım existencı prımř hydraulickř spojitosti podzemnıch vod vodami povrchovych zdroj˚ ) hlavnı pozitivnı predpoklady pro existenci vydatnych, vodarensky snadno vyuzitelnych zdroj˚ me lkych podzemnıch vod. V prirozenych (vodarenskym odbe rem neovlivne nych) podmınkach jsou ulozeniny facie rıcnıho koryta zvodne ny v celřm rozsahu a hladina podzemnı vody ma obvykle mırne napjaty charakter. Ze znalosti prirozenřho rezimu podzemnıch vod je zrejmř, ze hladina podzemnı vody lezı za vs ech stav˚ nehluboko pod urovnı povrchu terřnu. Pri mimoradne vysokř hladine cca 0,5 „ 1,0 m, pri pr˚ me rnř cca 1,5 m a pri mimoradne nızkř cca 2,5 m pod terřnem. Vzhledem k celkovř mocnosti zvodne vs ak kolısa v pome rne znacnřm rozsahu - rozkyv hladiny se pohybuje ve ts inou od 2 do 3 m. Pro pr˚ me rnyrocnı chod kolısanı hladiny platı, ze maximalnı urovne se vyskytujı v dubnu a minimalnı v zarı. Prirozenř kolısanı hladiny podzemnı vody je rozhodujıcı me rou ovlivnovano vodnımi stavy na povrchovych tocıch, zejmřna Dyji. Velikost vodarensky vyuzitelnych zasob podzemnıch vod v zajmovřm uzemı zavisı jak na prıtoku z vys e lezıcıch castı udolnı terasy, tak na prıtoku z vne js ıho okraje nivy „ z prostoru terasovych stupn˚ , zejmřna vs ak na mnozstvı vody prosakujıcıch z povrchovych tok˚ . Vodarenskř vyuzıvanı podzemnıch vod a jejich ochrana C ast podzemnıch vod, vazanych prevazne na s te rkopıskovř sedimenty spodnıho souvrstvı udolnı terasy reky Dyje, je jiz radu let vyuzıvana pro zasobovanı Breclavska pitnou a uzitkovou vodou. Jako definitivnı vodarenskř jımacı objekty jsou vyuzıvany hydrogeologickř pr˚ zkumnř vrty vybudovanř v pravostrannř casti udolnı terasy. Vodarensky exploatovanř vrty (celkem 30) jımacıho uzemı Breclav „ Kancı obora jsou napojeny na ctyri ve tve nasoskovřho sytřmu, z nichz nejblıze lokalite s vybudovanym pr˚ zkumnym vrtem Pos torna„1 je nasoska c.1 (dřlka nasosky je 817 m, kapacita 40 l.s-1), na kterou je napojeno osm jımacıch objekt˚ oznacenych J 1 az J 9 (nebyl napojen vrt J 2) „ viz prılohu c. 3. Jımacı uzemı Breclav „ Kancı obora patrı k velmi vydatnym a tudız vyznamnym, jen te zko nahraditelnym, zdroj˚ m podzemnı vody. K ochrane mnozstvı a kvality vodarensky exploatovanych podzemnıch vod tohoto jımacıho uzemı byla vodopravnım rozhodnutım c.j. Vod. 4994/4/78-405/Po ze dne 10.11.1978 stanovena pasma hygienickř ochrany (ochranna pasma, OP), vcetne omezujıcıch podmınek a opatrenı v hospodarskřm vyuzıvanı uzemı, zahrnutych do ochrannych pasem. Pr˚ zkumnygeologickyvrt Pos torna„1 je situovan pri vne js ım okraji vnitrnıho ochrannřho pasma 2. stupne , kde je mj. neprıpustna kazda cinnost, jejımz d˚ sledkem by mohlo byt znecis te nı zdroje podzemnı vody, povoluje se pouze vystavba zarızenı souvisejıcıch s jımanım, dale se v tomto pasmu nesmı te zit zemnı hmoty, provade t d˚ lnı cinnost, hloubit vrty a provade t zasahy, jimiz se narus uje ozivena p˚ dnı vrstva a zmens uje mocnost krycıch vrstev. Ve vne js ı casti OP 2. stupne se mohou povolit cinnosti ohrozujıcı podzemnı vody (k nimiz mj. patrı d˚ lnı cinnost, ves kerř zemnı prace, vrtnř prace, instalace podzemnıch po-


Strana 28/63

trubı apod.) jen za predpokladu kladnřho odbornřho hydrogeologickřho posudku a provedenı ucinnych zabezpecujıcıch technickych opatrenı. Tento pozadavek byl v prıpade vrtu Pos torna-1 splne n. Vzhledem k obdobnym podmınkam pri realizaci dals ıch vrt˚ Pos torna-9 a Pos torna-12 lze kladnř zave ry hydrogeologickřho posudku (Taraba, Urbanova, 2002) vztahnout i na ne . Spravcem vodnıch zdroj˚ Kancı obora a jejich ochrannych pasem jsou Vodovody a kanalizace Breclav, a.s. V soucasnř dobe se pripravuje zme na rozsahu ochrannřho pasma 2. stupne . Navrh povazuje dnes nı ochrannř pasmo 2. stupne za jeho vnitrnı cast a nove navrhuje vne js ıochrannř pasmo, kterř je spolecnř pro celř jımacı uzemı Kancı obory i Lednice. Monitoring podzemnı vody v zajmovřm uzemı Nejblıze zajmovřmu prostoru se nachazejı dva monitorovacı vrty PI-1 a PI-2 (jejich situovanı viz v prıloze c. 5), kterř byly realizovany za ucelem sledovanı prıpadnřho ovlivne nı kvality podzemnı vody pr˚ zkumnou te zebnı cinnostı na lozisku ropy Pos torna. V te chto vrtech byla zastizena hladina podzemnı vody v hloubce 2,8 m, resp. 0,8 m pod terřnem a ustalila se v hloubce 0,3 m, resp. 0,8 m p.t.. Sme r proude nı podzemnı vody je dan sklonem neogennıho podlozı „ voda zvolna proudı generelne od severu k jihu k mıstnı eroznı bazi - ustı Vcelınku do Dyje. Kvalita podzemnı vody je sledovana v pravidelnřm 1me sıcnım intervalu. Vysledky jsou predavany VaK Breclav, a.s., ktera je spravcem jımacıho uzemı Kancıobora. Tabulka c. 11. - Kvalita podzemnıvody (br ezen 2002 a duben 2003) Ukazatel

PI-1 PI-2 brezen 2002 duben 2003 brezen 2002 duben 2003 PH 7,5 7,09 7,2 7,08 CHSK-Mn 1,1 2,0 1,6 2,4 Amonnř ionty (mg.l0,05 0,05 1 ) Dusitany (mg.l-1) 0,01 0,01 -1 Dusicnany (mg.l ) 0,1 0,1 -1 Chloridy (mg.l ) 47 60 Sırany (mg.l-1) 137 120 Z elezo (mg.l-1) 0,07 0,18 Mangan (mg.l-1) 0,22 0,10 -1 NEL (mg.l ) 0,03 0,034 0,04 < 0,03 *) Koliformnı bakterie 0 0 Fekalnıstreptokoky 26 6 *) Hodnota parametru lezıpod uvedenou mezı stanovitelnosti. Na zaklade vysledk˚ z brezna 2002 lze konstatovat, ze podzemnı voda odebrana z pozorovacıch vrt˚ PI-1 a PI-2 vykazuje prakticky parametry kvalitnı pitnř vody. Na zaklade porovnanı obsahu NEL (nepolarnı extrahovatelnř latky „ priblizne rovno obsahu ropnych latek) pred zahajenım realizace prvnıho pr˚ zkumnřho vrtu na zajmovř lokalite (brezen 2002) a po provedenı vrtu Pos torna-1 vcetne dlouhodobř cerpacı zkous ky lze konstatovat, ze soucasnř aktivity neovlivnujı negativne kvalitu podzemnı vody v zajmovřm prostoru.


Strana 29/63

d) geomorfologie Zajmovř uzemı nalezı k provincii Panonskř, soustave Vnitrokarpatskych snızenin, podsoustave Vıdenska panev, celku Dolnomoravsky uval, podcelku Dyjsko-moravska niva. (T. Czudek, 1971). Podle typologickřho clene nı reliřfu (Balatka, Czudek, 1971) je zajmova lokalita charakterizovana jako rovina akumulacnıho razu v oblasti kvartřrnıch struktur nizs ıch fluvialnıch teras (183). Nadmorska vys ka uzemı je cca 158 - 161 m n.m. e) geodynamickš jevy Z hlediska seismicity lezı zajmovyprostor v oblasti 4… - 5… stupnice M.C.S - jedna se tedy o oblast stabilnı. V Lednici se ojedine le (historicky) vyskytly otresy o sıle 6… M.C.S. Stavby realizovanř v třto oblasti nevyzadujı zvlas tnı opatrenı z hlediska ucink˚ zeme tresenı. Ve trna eroze nep˚ sobı v zajmovřm uzemı jako vyznamny cinitel. Ani vodnı eroze, sesuvy a jinř svahovř deformace se vzhledem k prirozenřmu rovinatřmu terřnu neuplatnujı. f) pu da V zajmovřm uzemı se podřl toku starych ramen Dyje v prostoru mezi Breclavı a Pos tornou. nachazı zeme de lskř p˚ dy razenř do BPEJ 0.58.00. Jedna se o nivnı p˚ dy glejovř na nivnıch ulozeninach, stredne te zkř. Vlahovř pome ry jsou mřne prıznivř, pri odvodne nı prıznivř. V s irs ım zajmovřm uzemnı se radı mezi p˚ dy v danřm klimatickřm regionu s nadpr˚ me rnou produkcnı schopnostı zarazenř do II. trıdy ochrany. Pro navrh skryvek je v rozhodnutı o docasnřm odne tı pozemk˚ ze ZPF stanovena mocnost skryvky na 25 cm. Skrytř zeminy budou zpe tne vyuzity v uzemı castecne pro prekryv ploch urcenych pro sadovř upravy, castecne pro rekultivaci po ukoncenı cinnosti. Kvalita p˚ d z hlediska obsahu kontaminant˚ nebyla sledovana. Na zaklade zkus enostı s obdobnymi lokalitami lze d˚ vodne predpokladat, ze limitnı hodnoty pro te zkř kovy ani ropnř latky dle vyhlas ky c.13/1994 Sb. v predme tnř lokalite nejsou prekroceny. g) horninovš prostr edıó geologickš a hydrogeologickš pomery Predkvartřrnı podlozı v zajmovřm uzemı je tvoreno krıdovymi sedimenty „ jılovci a jıly ve ts inou vapnitymi, mısty s lavicemi pıskovc˚ . V jejich nadlozı se nachazejı paleogennı jılovce zcasti vapnitř a v jejich nadlozı pak neogennı sedimenty zastoupenř prevazne jıly, prachovitymi jıly az jılovci, mřne jılovitymi pısky. Vzhledem k nızkř propustnosti vytvarejı neogennısedimenty podloznı izolator kvartřrnımu kolektoru. Kvartřr je zastoupen sedimenty udolnı terasy reky Dyje, ktera je budovana dve mi geneticky, litologicky i hydrogeologicky vyrazne odlis nymi souvrstvımi: Spodnı souvrstvı udolnı terasy je slozeno z hrubozrnnych, nesoudrznych, dobre prostupnych sediment˚ (s te rk˚ , s te rk˚ s prıme sı pısku, pıscitych s te rk˚ , stredne az hrube zrnitych pısk˚ ) facie rıcnıho koryta. V podstate jde o sedimentarnı vyplne meandrujıcıch koryt vodnıch tok˚ . Nepravidelnř slozenı sediment˚ spodnıho souvrstvı udolnı terasy, a to jak v horizontalnım tak ve vertikalnım sme ru, vyvolava v detailu jak r˚ znř sme ry proude nı pod-


Strana 30/63

zemnı vody, tak velkou a nepravidelnou prome nlivost v propustnosti ulozenin hydrologickřho kolektoru. Mocnost sediment˚ spodnıho souvrstvı udolnı terasy se pohybuje vesme s od 4 do 7 m. Svrchnı cast souvrstvı udolnı terasy budujı sedimenty facie nivnıch naplav˚ , zastoupenř jemne zrnitymi, soudrznymi, horizontalne zvrstvenymi, facialne -litologicky znacne prome nlivymi, velmi malo propustnymi zeminami (charakteru hlın, jılovitych hlın, jılovitych a prachovitych pısk˚ a pod.). Nivnı naplavy dosahujı v zajmovřm uzemı mocnosti prevazne 2 „ 4 m a jako celek jde o prakticky nepropustnř prostredı. Hydrologickyvyznam sediment˚ svrchnıho souvrstvı udolnı terasy spocıva v tom, ze vytvarı velmi ucinnou krycı vrstvu (stropnı izolator), ktera vyrazne znesnadnuje pronikanı znecis te nř vody z povrchu uzemı do sediment˚ hydrogeologickřho kolektoru. ♦ koeficient filtrace kvartřrnıho hydrogeologickřho kolektoru

0,9 az 4,5 . 10-3 m.s-1

Monitorovacı vrty PI-1 a PI-2 v blızkosti lokality vrtu Pos torna-1 zastihly svrchnı soudrznř sedimenty v mocnosti 2 m, podloznı nesoudrznř sedimenty v mocnosti 5,5 m. Celkova mocnost kvartřrnıch sediment˚ tedy v zajmovřm uzemı cinı cca 7,5 m. h) pr ırodnızdroje Pri realizaci zame ru bude vyuzıvano lozisko ropy a zemnıho plynu Pos torna, ev. c. 3 261 600. Podrobnř udaje o lozisku jsou povazovany za obchodnı tajemstvı. Dne 10.1.2003 byl na 1038. zasedanı Komise pro posuzovanı zasob pri MZ P schvalen Vypocet zasob ropy a zemnıho plynu na lozisku Pos torna k 1.9.2002. Na zaklade tohoto zasedanı bylo vydano Osve dcenı o vyhradnım lozisku Pos torna c.j. 199/820/03 p.c. 208-TO. Podkladem pro schvalovacı proces byla podrobna geologicko-technicka dokumentace. Tato dokumentace, odevzdana do Geofondu Praha, podlřha omezenı verejnřho zprıstupne nı na dobu 4 let. Nasledujı udaje o dals ıch evidovanych zajmech v oblasti ochrany a vyuzıvanı prırodnıch zdroj˚ v zajmovřm uzemı a jeho okolı: ♦ Chra ne nš loz iskovš u zemı Breclav (ev. c. 3 138 801) U zemnım rozhodnutım c. 32/85, c.j.: Vyst. 895/02/85-328/K ze dne 30.4.1985 vyhlasil odbor vystavby a U PA Me st. NV v Breclavi chrane nř uzemı pro lozisko lignitu dubnanskř sloje na okrese Breclav a to na katastrech: Breclav, Velkř Bılovice, Podivın, Ladna, Moravsky Z izkov, Mor. Nova Ves, Hrus ky, Kostice, Tynec, Tvrdonice, Pos torna a Lanzhot. Na zaklade pozadavku OkU Breclav, referatu regionalnıho rozvoje zpracoval SURGEO, s.r.o. Hodonın navrh zme ny chrane nřho loziskovřho uzemı loziska lignitu. Obecnř zne nı podmınek ochrany: - V zajmu ochrany loziska lignitu se nesmı na plos e vymezenř vne js ımi hranicemi CHLU Breclav zrizovat stavby a zarızenı, ktera prımo nesouvisı s dobyvanım vyhradnıho nerostu a ktera by mohla znemoznit nebo ztızit jeho dobyvanı, pokud k tomu nebyl vydan souhlas MZ P C R. - Vys e uvedena omezenı se nevztahujı na souvisle zastave na uzemı obcı a plochy specifikovanř jako rozvoj obcı (jsou uvedeny v grafickř prıloze U P). Na te chto plochach je mozno povolovat stavby dle stavebnıho zakona.


Strana 31/63

- Ani v budoucnu nebudou podrubany liniovř stavby. - Pravnickř a fyzickř osoby, kterř vlastnı vrty a sondy, musı je po te zbe zlikvidovat takovym zp˚ sobem, aby nedos lo ke komunikaci mezi lignitem a te zenym mřdiem. - Respektovat CHOPAV „ tzn. prizp˚ sobit te zbu podmınkam danych ochranou prirozenř akumulace vod. ♦ Chra ne nš loz iskovš u zemı Breclav ý Postorna Jedna se o ochranu ropy a zemnıho plynu. CHLU bylo vyhlas eno MZ P C R 17.6.1992 o plos nřm rozsahu 1,4998 ha. ♦ Dobyvacı prostor Postorna (ev. c. 6/025) DP stanoven pro Pos torenskř keramickř zavody, a.s. Predme tem jsou dva dobyvacı prostory „ bentonit + jıly keramickř nezaruvzdornř + pısky slřvarenskř, sklarskř. S tımto dobyvacım prostorem se kryje prognoznı zdroj bentonitu pro zeme de lskř ucely. ♦ Loz isko ste rkopısk˚ Charva tska Nova Ves U Frantis kova rybnıku je povolena te zba s te rkopısk˚ , pricemz musı byt min. 2„3 m nad hladinou podzemnı vody, max. vys ka ste ny 5 m. ♦ Dobyvacı prostor Postorna II (ev. c. 4/052) a dobyvacı prostor Postorna III Loziska zemnıho plynu - DP stanoveny pro Moravskř naftovř doly a.s., Hodonın. ♦ Vodnızdroje v jımacım u zemı Kancı obora Jsou popsany v odstavci Podzemnı voda vys e v textu třto kapitoly. i) flora Z hlediska biogeografickř diferenciace tvorı celř uzemı sıdelnıho utvaru Breclav predevs ım niva reky Dyje s naplavenymi p˚ dami a s vysokou hladinou podzemnı vody, casto stagnujıcı i na povrchu. Prirozenymi spolecenstvy zde jsou dubovř jaseniny, ols ovř vrbiny, postupne prechazejıcı do jasanovych ols in. Vychodnı cast uzemı Breclavi tvorı nejnizs ı s te rkopıskova terasa Dyje se spras ovym prekryvem a ojedine le pıscitymi ostr˚ vky. Prirozenym spolecenstvem jsou doubravy. Zajmovř uzemı se nachazı v biochore velmi teplych pıscitospras ovych plos in. Vyhradne se vyskytuje 1. vegetacnı stupen, prevlada troficka rada B, hydricka rada normalnı. Popis prevazujıcıch skupin typ˚ geobiocřnu: ♦ STG 1 BC 5 ý vrbiny bılš a olsovš vrby bılš Obe STG se vyskytujı v nejnizs ıch polohach na aluviıch a dolnıch tocıch rek. Jde o spolecenstva s vysokou hladinou podzemnı vody, proto se vyskytujı na mokrych p˚ dach v pobreznı casti toku rek, v meandrech, u slepych ramen. Dale od vodnıch tok˚ se vyskytujı jen nepatrne . Obe STG se vyskytujı na aluvialnım podklade mlads ıch rıcnıch naplavenin r˚ znřho mineralnıho a zrnitostnıho slozenı. Nejcaste ji se vyskytujı mocalovř bahennı gleje az humoznı oglejenř gleje. P˚ dy jsou trvale zamokrenř vlivem vysoko polozenř hladiny podzemnı vody. V lesnıch typech prevladaly ve skupinach vrby (bıla, krehka, krızenci).


Strana 32/63

P˚ dnımi drevinami mřne zamokrenych prechodnych typ˚ byly i topoly (bıly, cerny, s edy). Z bylin prevazovaly druhy bahennı, mokradnı, mocalovř a vodnı. Z nich dominovaly: ostrice ostra, ostrice prodlouzena, ostrice pobreznı, chrastice rakosovita, zabnık vodnı, okrehek mens ı, kosatec zluty, kostival lřkarskya dals ı. ♦ STG BC-CD 5 ý dubovych jasenin Vyskytuje se v mıstech, ktera byla pravidelne zaplavovana nebo pravidelne podmacena, zpravidla vzdalene js ı od toku. Geologickř podlozı tvorı aluvialnı naplavy vzniklř sedimentacı. Prevladajı hlinitř az jılovitř p˚ dy, ve ts inou te zs ıho charakteru se zhors enymi fyzikalnımi vlastnostmi (s patna provzdus ne nost, vysoka slehlost, vodnı jımavost). Charakteristickym p˚ dnım typem je humoznı, stredne az hluboko oglejeny glej. Humifikace probıha velmi rychle, p˚ dy jsou velmi dobre prohumozne ny. Humus vznika z odpadu a z velkřho mnozstvı organickych zbytk˚ bohatřho bylinnřho porostu. Hlavnı drevinou je jasan uzkolisty, dosahujıcı zde svř severnı hranice rozs ırenı. Stromovou dominantou nivy jsou mohutnř duby letnı, mřne castou primıs enou drevinou je jasan ztepily, dale jilmy, javor babyka, ols e lepkava. Korenovř patro je tvoreno hlohy, kalinou obecnou, svıdou krvavou. V bylinnřm patru dominuje kopriva dvoudoma, svızel prıtula, popenec obecny, orsej jarnı, rozrazil brec–anolisty, hluchavka skvrnita, carovnık obecny, brs lice kozı noha, ostruznık jezinık a dals ı. ♦ STG 1 C 5 ý topolojilmovš jaseniny Charakteristicka pro inundacnı uzemı luznıch les˚ . Vyskytuje se v r˚ zne s irokych pruzıch na obou stranach p˚ vodnıho vodnıho koryta. P˚ da je pıscitohlinita az hlinita, vznikla sedimentacı ze zaplav. Vys e hladiny podzemnı vody kolısa be hem vegetacnıho obdobı. Humifikace probıha velmi rychle, tvorı se kvalitnı mull, u stars ıch p˚ d jsou humoznı horizonty az 30 cm mocnř. P˚ vodnı druhova skladba byla v soucasnosti silne narus ena zavade nım euroamerickych topol˚ , ores ak˚ a stars ımi ume le zavedenymi porosty slavonskřho dubu. P˚ vodnı raz je patrnyjen ze segment˚ sdruzenřho lesa a z fragment˚ vyskytujıcıch se v pralesovych utvarech rezervacı. Silne se uplatnoval jilm habrolisty, jilm vaz, babyka, topol cerny, topol bıly, jasan ztepily, jasan uzkolisty, ols e lepkava, vtrous ena byla lıpa srdcita, ojedine le dub letnı. Vyraznř je korenovř patro s dominujıcım bezem cernym. V bylinnřm patru dominuje kopriva dvoudoma, netykavky, hluchavka skvrnita a dals ı. ♦ STG 1 BC 3 habrojilmovš jaseniny Vyskyt na vyvys enych mıstech, mimo dosah pravidelnych zaplav. Hladina podzemnı vody znacne kolısala, byla polozena nıze, nikdy nedosahovala k povrchu. Bohatř bylinnř patro prispıvalo k dobrřmu prohumozne nı p˚ d. Pro tuto skupinu je charakteristicky vyskyt i suchomilnych a hajovych druh˚ vegetace. V jarnıch fazıch, pokud nejsou stromy jes te zcela oliste ny, je hojny az dominantnı plicnık lřkarsky, sasanka pryskyrnıkova, orsej jarnı, lecha jarnı, violka vonna dale hluchavka skvrnita, vranı oko ctyrlistř, dymnivka duta, cesnek medve dı, aron skvrnitya dlas ı. Z drevin dominoval dub letnı, jasan ztepily, jasan uzkolisty. Primıs en byl jilm ladnı, jilm vaz, topol bıly, topol s edy, habr obecny, lıpa srdcita, lıpa velkolista, babyka obecna, javor mlřc, stremcha hroznata, hrus en obecna. V korenovřm patru lıska obecna, brslen evropsky, bez cerny, trnka obecna, svıda krvava. Vegetacnı kryt se rozde lil podle funkcı a vyznamu do ne kolika kategoriı, z nichz se v zajmovřm uzemı vyskytujı: ♦ trvalš travnı porosty


Strana 33/63

♦ brehovš porosty - situace je obdobna jako u lucnıch porost˚ , kdy v intenzivne vyuzıvanřm uzemı brehovy porost chybı, nebo je vodnı tok lemovan nezapojenymi naletovymi krovinami. V prostoru Kancı obory jsou brehovř porosty prevazne vyhovujıcı s dostatecnou druhovou pestrostı. Podřl Vcelınku jsou od Mlynskřho rybnıka porosty tvoreny topoly, vrbami, javory a krovinami. U Charvatskř Novř Vsi jsou v porostu pomıstne zastoupeny ovocnř dreviny. ♦ zelen kolem komunikacı Prımo v zajmovřm prostoru byl proveden v zarı 2000 botanickypr˚ zkum, kteryzastihl nasledujıcıdruhy (Danihelka, 2000): bedrnık obecny, Pimpinellla saxifraga břr sivy, Setaria pumila břr zeleny, Setaria viridis bodlak kaderavy, Carduus crispus bukvice lřkarska, Betonica officinalis cekanka obecna, Cichorium intybus hermankovec nevonny, Matricaria perforata hrachor lucnı, Lathyrus pratensis hve zdnice kopinata, Aster lancolatus chmel otacivy, Humulus lupulus chrastice rakosovita, Phalaris arundinacea chrpa panonska, Jacea pannonica jahodnık travnice, Fragaria viridis jarva zilnata, Cnidium dubium jetel lucnı, Trifolium pratense jezatka kurı noha, Echinochloa crus-galli jitrocel kopinaty, Plantago lanceolata jitrocel ve ts ı, Plantago major kakost malicky, Geranium pusillum kokotice povazka, Cuscuta epithymum konopice dvouklana, Galeopsis bifida kopriva dvoudoma, Urtica dioica koromac oles nıkovy, Silaum silaus kosatec zluty, Iris pseudoacorus kostrava rakosovita, Festuca arundinacea kostrava zlabkata, Festuca rupicola krvavec toten, Sanguisorba officinalis krehkys vodnı, Myosoton aquaticum kyprej obecny, Lythrum salicaria laskavec zelenoklasy, Amaranthus powellii lilek potme chu–, Solanum dulcamara lipnice lucnı, Poa pratensis agg. mata vodnı, Mentha aquatica merlık bıly, Chenopodium album merlık zvrhly, Chenopodium hybridum me rnice cerna, Ballota nigra metlice trsnata, Deschampsia cespitosa mlřc zelinny, Sonchus oleraceus mochna husı, Potentilla anserina mochna plaziva, Potentilla reptans ocun jesennı, Colchicum autumnale okrehek mens ı, Lemna minor


ols e lepkava, Alnus glutinosa opletnık plotnı, Calystegia sepium orobinec s irolisty, Typha latifolia orobinec uzkolisty, Typha angustifolia ostropes trubil, Onopordon acanthium ostrice dvourada, Carex disticha ostrice me chyrkata, Carex vesicaria ostrice pobreznı, Carex riparia ostrice srstnata, Carex hirta ostrıce s tıhla, Carex gracilis ovsık vyvys eny, Arrhenatherum elatius pampelis ka lřkarska, Taraxacum sect. Ruderalia pampelis ka podzimnı, Leontodon autumnalis pampelis ka srstnata, Leontodon hispidus pastinak sety, Pastinaca sativa pchac oset, Cirsium arvense pchac s edy, Cirsium canum popenec obecny, Glechoma hederacea pryskyrnık plazivy, Ranunculus repens pryskyrnık prudky, Ranunculus acris preslicka porıcnı, Equisetum fluviatile preslicka rolnı, Equisetum arvense psarka lucnı, Alopecurus pratensis ptacinec prostrednı, Stellaria media pus kvorec obecny, Acorus calamus pyr plazivy, Elytrigia repens rakos obecny, Phragmites australis rdesno obojzivelnř, Polygonum amphibium rdesno ptacı, Polygonum aviculare agg. rebrıcek chlumnı, Achillea collina silenka s irolista, Melandrium album skrıpina lesnı, Scirpus sylvaticus slunecnice topinambur, Helianthus tuberosus srpice barvırska, Serratula tinctoria svızel bıly, Galium album svızel prodlouzeny, Galium elongatum svızel severnı, Galium boreale svızel syris –ovy, Galium verum svyzel prıtula, Galium aparine s tırovnık r˚ zkaty, Lotus corniculatus s –ovık kaderavy, Rumex crispus s –ovık konsky, Rumex hydrolapathum s –ovık kysely, Rumex cf. acetosa s –ovık prımorsky, Rumex maritimus trtina krovis tnı, Calamagrostis epigejos vikev ptacı, Vicia cracca vrba kos ıkarska, Salix viminalis vrba popelava, Salix cinerea vrbina obecna, Lysimachia vulgaris vrbina penızkova, Lysimachia nummularia vrbovka chlupata, Epilobium hirsutum zdravınek jarnı pozdnı, Odontites verna subsp. serotina zevar vzprımeny, Sparganium erectum

Strana 34/63


Strana 35/63

Celkem bylo nalezeno 95 taxon˚ . Z nalezenřho druhovřho souboru je pe t druh˚ obsazeno ve druhř verzi C ernřho a cervenřho seznamu kve teny C eskř republiky (stav v roce 2000). Z kategorie druh˚ silne ohrozenych je to jarva zilnata (Cnidium dubium), z druh˚ ohrozenych je to koromac lucnı (Silaum silaus) a z druh˚ vzacne js ıch vyzadujıcıch pozornost jsou to ostrice pobreznı (Carex riparia), ostrice dvourada (C. disticha) a svızel severnı (Galium boreale). Z mřne be znych druh˚ , kterř se na Breclavsku vyskytujı roztrous ene az vzacne , byly na louce nalezeny pus kvorec obecny (Acorus calamus), ostrice me chyrkata (Carex vesicaria), preslicka porıcnı (Equisetum fluviatile) a skrıpina lesnı (Scirpus sylvaticus). Z nalezenřho souboru nenı zadnydruh zvlas te chrane n podle zakona c. 114/1992 Sb., o ochrane prırody a krajiny, a prıslus nř provade cı vyhlas ky c. 395/1992 Sb. Presto lze na zaklade dosavadnıch poznatk˚ vzhledem k charakteru biotopu predpokladat vyskyt zvlas te chrane nych druh˚ , konkrřtne violky nızkř (Viola pumila) a zrejme i violky slatinnř (V. stagnina) a s is aku hralolistřho (Scutellaria hastifolia). Z vegetacnıho hlediska predstavuje hodnocena plocha pozoruhodnyprırodnı segment. Jejı prevaznou cast zaujıma velmi dobre zachovaly porost kontinentalnıch luznıch luk s jarvou zilnatou1 (ve fytocenologickřm systřmu je razen do svazu Cnidion venosi), kteryje zastoupen jak svou vlhcı variantou s ostricı pobreznı, tak sus s ı variantou s kostravou zlabkatou. Jde o velmi typickř lucnı spolecenstvo dolnıho Podyjı a Pomoravı, kterř bylo drıve velmi hojnř, avs ak ve ts ina porost˚ byla znicena rozoranım. Ve vlhkřm pruhu kolem silnice se nachazı zamokreny pas s pozoruhodnou mokradnı vegetacı. V severnı casti je nevelka mokradnı ols ina s ols ı lepkavou (Alnus glutinosa) a ostricı me chyrkatou v podrostu. Ve strednı a jiznı tretine tohoto pruhu je vyvinuta mozaika porost˚ vysokych ostric asociacı Caricetum ripariae a Caricetum distichae, na nejvlhcıch mıstech pak maloplos ne porosty pus kvorce, hodnocenř casto jako asociace Acoretum calami, a dale porosty s dominacı orobince s irolistřho (Typha latifolia) a zevaru vzprımenřho (Sparganium erectum). Pri provedenř aktualizaci v kve tnu 2003 bylo na louce v sousedstvı pozemku vybranřho pro SNS nalezeny dals ı druhy vcetne jednoho silne ohrozenřho druhu „ violky nızkř (Viola pumila). Provřst pr˚ zkum prımo v mıste budoucı vystavby nebylo moznř, protoze zde jiz byla provedena skryvka kulturnıch vrstev p˚ dy. Prehled druh˚ doplne nych pri pr˚ zkumu v kve tnu 2003: tomka vonna, Anthoxanthum odoratum husenıcek rolnı, Arabidopsis thaliana sverep me kky, Bromus hordeaceus subsp. Hordeaceus blatouch bahennı, Caltha palustris kokos ka pastus ı tobolka, Capsella bursa-pastoris reris nice Matthioliho, Cardamine matthiolii ostrice kaluznı, Carex acuta ostrice casna, Carex praecox ostrice lis cı, Carex vulpina rozec lepkavy, Cerastium dubium rozec obecny, Cerastium holosteoides pchac obecny, Cirsium vulgare osıvka jarnı, Erophila verna cmanec okolicnaty, Holosteum umbellatum chrastavec rolnı, Knautia arvensis subsp. Arvensis pomne nka chlumnı, Myosotis ramosissima


Strana 36/63

sne dek Koch˚ v, Ornithogalum kochii pryskyrnık zlatozluty, Ranunculus auricomus agg. pryskyrnık mnohokve ty, Ranunculus polyanthemos starcek bludny, Senecio erraticus kostival lřkarsky, Symphytum officinale kozlıcek polnı, Valerianella locusta vikev uzkolistas, Vicia angustifolia violka nızka, Viola pumila

Celkovř zhodnocenı Luznı louka mezi Vcelınkem a silnicı z Pos tornř do Charvatskř Novř Vsi predstavuje pozoruhodnycelek mokradnı vegetace, kteryz˚ stal zachovan na okraji souvisle zastave nřho uzemı Breclavi. Navzdory tomu, ze po vybudovanı hraze podřl Vcelınku mısto jiz nenı pravidelne zaplavovano, uchovala se zde, pravde podobne dıky pravidelnř přci v podobe kazdorocnı sece, druhove bohata poloprırodnı a prırodnı spolecenstva s vyskytem pozoruhodnych druh˚ rostlin. j) fauna Prehled zvlas te chrane nych druh˚ zivocich˚ , zjis te nych v letech 1999 „ 2002 na lokalite vrt˚ v k.u. Charvatska Nova Ves (Prazak, 2003): jes te rka obecna, Lacerta agilis slepys krehky, Anguis fragilis uzovka hladka, Coronella austriaca slavık obecny, Luscinia megarhynchos –uhyk obecny, Lanius collurio

SO SO SO O O

Prıtomnost plaz˚ byla zjis te na pred zrızenım vrtu prımo na plos e, potř v okrajovych castech, prilřhajıcıch k drevinnym porost˚ m. Hnızdıcı ptaci byli nalezeni v okolnıch krovinach. Tuhyk obecnyvyuzıval plochu jako potravnı zdroj (k lovu hmyzu). Prehled zvlas te chrane nych druh˚ zivocich˚ , zjis te nych v letech 1999 „ 2002 v prostoru mezi Pos tornou a Charvatskou Novou Vsı na pravřm brehu Vcelınku v mıste planovanřm pro vystavbu SNS a jeho okolı (Prazak, 2003): listonoh jarnı, Lepidurus apus skokan skrehotavy, Rana ridibunda skokan zeleny, Rana esculenta kunka zlutobricha, Bombina bombina ropucha obecna, Bufo bufo colek obecny, Triturus vulgaris uzovka obojkova, Natrix natrix jes te rka obecna, Lacerta agilis moudivlacek luznı, Remiz pendulinus Vysve tlivky:

KO KO SO O O SO O SO O

O „ druh ohrozenySO „ druh silne ohrozenyKO „ druh kriticky ohrozeny (kategorie jsou dany vyhlas kou c. 395/1992 Sb.)

Listonoh jarnı byl pravidelne pozorovan v zaplavenych depresıch na louce. Uvedenř druhy obojzivelnık˚ se stale jes te rozmnozujı v prilřhajıcım mokradu u silnice (ulice Led-


Strana 37/63

nicka). Takř uzovka obojkova se vyskytuje v uvedenřm mokradu. Jes te rka obecna se objevuje prevazne na vzdus nř strane inundacnı hraze. Moudivlacek luznı hnızdil v r. 2001 v porostu ols ıu silnice (ulice Lednicka). k) hluk Zasadnımi zdroji hluku ovlivnujıcıho obytnou zonu jsou linearnı zdroje. Hlukovř pome ry jsou v prevaznř mıre urceny intenzitou provozu, stavem vozidel a komunikacı. Mnozstvı hluku, kterym zate zuje okolı zeleznicnı a letecka doprava, nenı pro predme tnyzame r relevantnı. Z bodovych zdroj˚ nedochazı k obte zovanı obytnř zony. Nasledujıcı hladiny hluku ve vzdalenosti 7,5 m od komunikace a izofony 55 dB(A) byly stanoveny na zaklade intenzity dopravy podle metodickych pokyn˚ . Jedna se o ekvivalentnı hladiny hluku v navrhovřm obdobı dle uzemnıho planu me sta Breclavi z r. 1997: obchvat I/55 „ vychod obchvat I/55 „ jih Pos torna „ stavajıcı II/414 Pos torna „ Valticka Charvatska Nova Ves III/414 17 Pos torna „ Hranicnı

65,0 dB (A) 65,6 dB (A) 64,0 dB (A) 61,6 dB (A) 60,0 dB (A) 58,5 dB (A)

izofona 32 m izofona 34 m izofona 28 m izofona 20 m izofona 16 m izofona 13 m

Z vysledk˚ vyplyva, ze u hlavnıch komunikacı se hladina hluku snizuje pod hranici 55 dB(A) az ve vzdalenosti kolem 30 m od vozovky. l) krajina Jedna se o rovinatř uzemı v nive reky Dyje, silne pozme ne nř cinnostı clove ka. V soucasnosti ma charakter kulturnı zeme de lskř krajiny se sıdly jak vesnickřho typu (Pos torna, Charvatska Nova Ves), tak me stskřho typu (Breclav). Pos torna ma pome rne r˚ znorodycharakter zastavby. Na centrum s ne kolika vystavne js ımi objekty v romantickřm pseudogotickřm stylu navazuje na jihu cast vesnickřho charakteru, na severu nove js ı ctvrti rodinnych dom˚ a na zapade nova bytova vystavba. Charvatska Nova Ves si zachovava vesnicky charakter. Rozestave no je velkř sıdlis te bytovych dom˚ mezi Pos tornou a Charvatskou Novou Vsı. Vyznamny je podıl les˚ : Borı les pokryva prostor mezi Pos tornou, Hlohovcem, Valticemi a statnı hranicı s Rakouskem, Kancı obora a Lubes se nachazı mezi vodnımi toky Dyje a Vcelınek. Vzhledem k vyjimecnř hodnote kulturnı krajiny zde byla vymezena krajinna pamatkova zona Lednicko-valtickyareal o plos e cca 150 km2. Krajina je turisticky atraktivnı, je protkana sıtı turistickych a cyklistickych tras. Jedna z te chto tras vede po mıstnı komunikaci spojujıcı ulici Lednickou se zajmovou lokalitou (plocha s pr˚ zkumnymi / te zebnımi vrty). Po obou stranach třto komunikace se nachazı zahradkarskř kolonie, kterř slouzı k sezonnı individualnı rekreaci. Pravobreznı hraz podřl toku Vcelınku vytvarıprirozenou pe s ıtrasu spojujıcı Charvatskou Novou Ves s Pos tornou.


Strana 38/63

m) obyvatelstvo Me sto Breclav ma cca 26 tis. obyvatel, je byvalym okresnım me stem a prirozenym historickym centrem s irs ı oblasti. Charvatska Nova Ves (5 383 obyvatel) a Pos torna (1 721 obyvatel) jsou v soucasnosti me stskymi castmi Breclavi, p˚ vodne se jednalo o samostatnř obce zalozenř v 16. stoletı. Prevazuje zde zastavba nızkopodlaznıch rodinnych dom˚ me stskřho charakteru a smıs ena zona: bydlenı + mens ı remeslna vyroba a sluzby bez dopadu na obytnř prostredı. Na okraji Pos tornř jsou komplexy novych vıcepodlaznıch bytovych dom˚ , napr. sıdlis te Na Valtickř (4 221 obyvatel). Soucasna volna plocha mezi Pos tornou a Charvatskou Novou Vsı, na zapadnı strane ulice Lednickř, je uzemnım planem rovne z urcena k zastavbe vıcepodlaznımi bytovymi domy. n) hmotny majetek Prımo v zajmovych lokalitach (plocha pro te zbu ropy a SNS) se nenachazı zadnř objekty. Pro vybudovanı produktovod˚ bude nutnř prekonat potok Vcelınek a ulici Lednickou. o) kulturnıpama tky Nejvyznamne js ı kulturne -historickou pamatkou je Lednicko-valticky areal (LVA) s lednickym a valtickym zamkem a mnozstvım mens ıch objekt˚ rozmıste nych na plos e třme r 150 km2. Plocha pro te zbu ropy se nachazı uvnitr arealu, na jeho okraji; SNS je umıste no vne arealu. Za architektonickou pamatku nejblıze zajmovřmu uzemı je mozno povazovat kostel Nanebevzetı P. Marie v Pos tornř z konce 19. stoletı a kaple P.Marie a krız na navsi v Charvatskř Novř Vsi. Takř se zde nachazejı zbytky lidovř architektury Podluzı. Okolı zajmovřho uzemı patrı k potencialnım i ove renym (Bulhary) archeologickym nalezis tım.


C.III.

Strana 39/63

CELKOVÝ ZHODNOCENI KVALITY Z IVOTNIHO PROSTR EDI V DOTC ENÝ M U ZEMIZ HLEDISKA JEHO U NOSNÝ HO ZATIZ ENI

Zajmovy prostor pro te zbu a upravu ropy lezı na rozhranı dvou oblastı s rozdılnou “ekologickouďzate zı. Hranici tvorı vodnı tok Vcelınek. Jihozapadne od ne j lezı uzemı, kterř lze charakterizovat jako stredne zatızenř. Nachazı se zde prevazne obytna zastavba, drobnř provozovny a komunikace. Tok Vcelınku je ume le upraven a jednostranne ohrazovan. Vegetace je ovlivne na intenzivnım obhospodarovanım p˚ dy v zahradach rodinnych dom˚ a v zahradkarskř kolonii a hospodarenım na zeme de lskych pozemcıch, kterř jsou vyuzıvany zcasti jako orna p˚ da, zcasti se jedna o trvalytravnı porost. Nejsou zde umıste ny velkoplos nř pr˚ myslovř, te zebnı a zeme de lskř objekty ani vyznamnř regionalnı dopravnı tahy, kterř by znamenaly vysokř zatızenı uzemı. Kvalita vs ech slozek zivotnıho prostredı je uspokojiva a odpovıda soucasnřmu vyuzitı uzemı. Severovychodne od toku Vcelınku lezı krajinarsky a ekologicky cennř uzemı charakterizovanř luznımi lesy se soustavou starych ramen Dyje, mokrady a vyznamnymi zastupci flory a fauny. Oblast je soucastı Lednicko-valtickřho arealu a prırodnıho parku Niva Dyje. U zemı Kancı obory zaroven slouzı jako poldr (zatopovř uzemı) k ochrane me sta Breclavi. Vzhledem k existenci jımacıch objekt˚ pitnř vody pro hromadnř zasobovanı obyvatelstva jsou zde vymezena ochranna pasma 1. a 2. stupne s omezenım cinnostı.


Strana 40/63

C AST D. KOMPLEXNI CHARAKTERISTIKA A HODNOCENI VLIV˚ ZAME RU NA OBYVATELSTVO A Z IVOTNI PROSTR EDI D.I.

CHARAKTERISTIKA PR EDPOKLADANY CH VLIV˚ ZAME RU NA OBYVATELSTVO A Z IVOTNI PROSTR EDI HODNOCENI JEJICH VELIKOSTI A VY ZNAMNOSTI

D.I.1.

Vlivy na obyvatelstvo, vcetne socia lne ekonomickych vlivu

Charakteristika obyvatel potencialne ovlivne nych zame rem Me sto Breclav ma 26 tis. obyvatel, z toho Pos torna vcetne sıdlis te Na Valtickř cca 9 600 obyvatel a Charvatska Nova Ves cca 1 700 obyvatel. Zame rem mohou byt ovlivne ni obcanř vyuzıvajıcı k rekreaci zahradky v zahradkarskř kolonii (radove desıtky az stovky lidı), obcanř bydlıcı v blızkosti ulic Lednickř a Hlavnı a dale po trase dopravy ropy autocisternami ze sbe rnřho naftovřho strediska do prekladis te na zeleznici (radove se jedna o stovky lidı). Nejblizs ı zastavba (umıste nı zmıne nych objekt˚ je zrejmř ze situace v prılohach c. 4 , 5 a 6): - jizne od planovanřho sbe rnřho naftovřho strediska ve vzdalenosti cca 220 metr˚ se v me stskř casti Pos torna nachazı sıdlis te “Na Valtickřďs panelovou zastavbou, - podřl hlavnı komunikace ulice Lednickř (II/41417) se ve stejnř vzdalenosti cca 220 m nachazejı rodinnř domky severnıho okraje Pos tornř, - nejblizs ı rodinnydomek v Charvatskř Novř Vsi na ulici Lednickř je vzdalen od SNS cca 120 m, - nejblizs ıchatky zahradkarskř kolonie jsou vzdaleny od SNS cca 100 m. Zdravotnırizika spojena s te zbou a upravou ropy Zdravotnı rizika vyvolana zame rem jsou zp˚ sobena predevs ım provozem te zkych nakladnıch vozidel (autocisteren), pri kterřm jsou produkovany emise znecis –ujıcıch latek do ovzdus ıa emise hluku. Vliv emisıdo ovzdusı Vyfukovř plyny obsahujı ze s kodlivych latek zejmřna oxidy dusıku, dale oxid uhelnaty, te kavř organickř latky, prach, olovo, kadmium. Pro tyto latky jsou stanoveny limitnı imisnı koncentrace, jejichz prekrocenı znamena vyznamnř zvys enı rizika ohrozenı lidskřho zdravı. Za hlavnıho reprezentanta pro posouzenı zate ze obyvatel emisemi z dopravy jsou povazovany oxidy dusıku. Pro ucely hodnocenı vliv˚ na prostredı byla zpracovana rozptylova studie (prıloha c. 9), ktera vychazela z predpokladanych zme n intenzit dopravy v soucasnosti a pri navys enı zp˚ sobenřm dopravou ropy. Pro posouzenı vlivu dopravy byly vybrany dve hlavnı znecis –ujıcı latky: oxidy dusıku a suma organickych latek. Dle epidemiologickych studiı majı oxidy dusıku pri vys s ıch koncentracıch vliv na caste js ı vyskyt onemocne nı dolnıch cest dychacıch. Nejcitlive js ı skupinou jsou astmatici, u nichz nastava zvys ena nachylnost k astmatickym


Strana 41/63

projev˚ m pri p˚ lhodinovř koncentraci expozici 500 mg NOx.m-3. Studie se zame rila na zme nu stavu v mıstech s pobytem osob: ♦ Referencnı bod 1: p.c. 644. ♦ Referencnı bod 2: ♦ Referencnı bod 3: tornř

fasada domu na okraji Charvatskř Novř Vsi na ulici Lednicka fasada domu na ulici Hlavnı v okrajovř casti Pos tornř, p.c. 327. fasada panelovřho bytovřho domu v okrajovř sıdlis tnı zastavbe Pos -

Z modelovřho vypoctu studie vyplyva, ze doplnkova imisnı zate z trvale obydlenych oblastı posuzovanř lokality vlivem provozu drıve uvedenych zdroj˚ v arealu sbe rnřho naftovřho strediska (SNS) Pos torna nezp˚ sobı prekrocenı imisnıch limit˚ . Podrobne ji jsou vysledky rozptylovř studie diskutovany v kapitole D.I.2. Vlivy na ovzdus ı a klima. Vliv hluku Pro stanovenı vlivu hlukovř zate ze na obyvatelstvo byla zpracovana hlukova studie (prıloha c. 8), ktera se zame rila na ocekavanř negativnı zme ny v nejblizs ı zastavbe . Tabulka c. 12. - Pr ehled vypoctenych hladin hluku ve zvolenych vypoctovych bodech v dennıdobe Vypoctovy bod

Vys ka bodu (m) C . 1. Pos torna - panelovyd˚ m na sıdlis ti 3 Na Valtickř C .1 Pos torna - panelovyd˚ m na sıdlis ti 6 Na Valtickř C . 2 Pos torna - panelovyd˚ m na sıdlis ti 3 Na Valtickř C . 2 Pos torna - panelovyd˚ m na sıdlis ti 6 Na Valtickř C . 3 Pos torna „ blok panelovych dom˚ na 3 sıdlis ti Na Valtickř, nejblıze ulici Hlavnı C . 3 Pos torna „ blok panelovych dom˚ na 6 sıdlis ti Na Valtickř, nejblıze ulici Hlavnı C . 4 Pos torna - rodinny d˚ m na ulici 3 Hlavnı, p.c. 327 C . 5 Charvatska Nova Ves - obytnyd˚ m 3 na okraji obce na ulici Lednickř, p.c. 644 C . 6 Charvatska Nova Ves - obytnyd˚ m 3 na ulici Lednickř, u odbocky prıjezdovř komunikace k vrt˚ m Pos torna-1, 9, 12 C . 7 Charvatska Nova Ves - okraj za3 hradkarskř kolonie nejblıze k SNS

Hladina hluku dB(A) Soucasny Stav po uvedenı SNS stav do provozu 41,3 41,3 42,8

42,8

42,4

42,4

43,9

43,9

48,4

48,5

49,8

49,9

59,7

59,7

59,8

59,8

63,1

63,1

44,5

44,7

Z vysledk˚ modelovřho vypoctu vyplyva, ze dojde k zanedbatelnřmu zvys enı hladiny hluku ve dvou vypoctovych bodech „ na okraji zahradkarskř kolonie a u krajnıch panelovych dom˚ v sıdlis ti Na Valtickř.


Strana 42/63

Ostatnırizika K narus enı faktor˚ pohody dojde u obyvatel v zahradkarskř kolonii, zejmřna v dobe realizace vrt˚ , kdy bude zvys eny provoz po mıstnı komunikaci, ktera prochazı stredem zahradkarskř osady a vede z ulice Lednickř k vrtnřmu pracovis ti. Obcanř travıcı volny cas v jiznı casti zahradkarskř kolonie budou ovlivne ni existencı arealu SNS, kterř bude po urcitou dobu jedinym objektem na dosud volnř louce. Vyhledove dojde k zastave nı volnřho prostoru objekty sportovnıch zarızenı a parkovis te . Urcitř “nepohodlıď bude zp˚ sobeno be hem vystavby plynovodu pres ulici Lednickou (castecnř omezenı provozu, zvys enı pras nosti), pokud bude potrubı kladeno do vykopu, nikoli realizovano protlakem pod komunikacı. Socialnıa ekonomickř d˚ sledky Te zba a uprava ropy bude znamenat vytvorenı cca 12 novych pracovnıch mıst. Ke snızenı cen okolnıch pozemk˚ nedojde. Zame r si nevyzada zadnř demolice stavajıcıch objekt˚ . Nezanedbatelny kladny ekonomicky efekt te zby ropy tvorı penıze odvade nř te zarskou spolecnostı statu, ktery jejich cast vracı obci, na jejımz katastralnım uzemı se te zba provadı (Breclav). Celkovř zhodnocenı vliv˚ na obyvatelstvo Po zhodnocenı vs ech aspekt˚ lze povazovat vlivy zame ru na obyvatelstvo jako mırne negativnı, docasnř.

D.I.2.

Vlivy na ovzdusıa klima

Pro stanovenı vlivu te zby a upravy ropy v k.u. Charvatska Nova Ves byla zpracovana rozptylova studie „ viz prıloha c. 9. Vypocet studie byl proveden pro nejmřne prıznivř rozptylovř podmınky. V praxi to znamena, ze dale popisovanř vypoctenř imisnı koncentrace jsou sice relativne vys s ı, ale cetnost jejich vyskytu bude velmi nızka. Pri vypoctu se takř predpokladal soucasnyprovoz vs ech zarızenı na maximalnı vykon. V praxi bude pravde podobnost soucasnřho provozu vs ech zarızenı na maximalnı vykon mens ı a vysledny vliv na okolıtedy adekvatne nizs ı. Aby bylo mozno zohlednit vliv dodatkovř dopravnı zate ze vyvolanř provozem SNS, byl do vypoctu rozptylovř studie, ve stavajıcım i vyhledovřm stavu, vzdy zahrnut vliv provozu vozidel na komunikacıch I/40 a II/41417. Dodatkova doprava vyvolana na komunikaci I/50 v Breclavi je zanedbatelna. Maxima lnıkra tkodobš koncentrace Z modelovřho vypoctu je patrnř, ze imisnı koncentrace NO2 (oxidy dusıku vyjadrenř jako oxid dusicity) se realizacı stavby prakticky nezme nı a bude dosahovat stale cca 17 % imisnıho limitu. Hodnotıme-li doplnkovou imisnı zate z po celř plos e zajmovřho uzemı, lze predpokladat, ze k nejvys s ımu nar˚ stu imisnı zate ze dojde u nejblizs ıho obytnřho domu, tzn. na okraji Charvatskř Novř Vsi, a to zejmřna vlivem dopravnıho napojenı SNS. Zde vypoc-


Strana 43/63

tenř maximalnı kratkodobř koncentrace NO2, ale nepresahnou, ani s pripoctenım stavajıcıho imisnıho pozadı, 18 % imisnıho limitu pro ochranu zdravı lidı. U vypoctenych koncentracı doplnkovř imisnı zate ze VOC (te kavř organickř latky) dos lo k pome rne vyraznřmu navys enı. Projevuje se zde zejmřna uvazovanyplos nyzdroj emisı, tzv. odplyn. Jedna se o provozovatelem odhadnutř mnozstvı uniku par organickych latek z provozu technologiı a ze skladovacıch nadrzı na zpracovanou ropu. Vzhledem k tomu, ze lze predpokladat pome rne vysokř zastoupenı metanu (netoxickypolutant) v třto skupine latek oznacenych VOC, bude celkovyvliv na zdravı lidı minimalnı. Nejvys s ı koncentrace doplnkovř imisnı koncentrace VOC byly vypocteny v referencnım bode IRB 1, tj. na okraji Charvatskř Novř Vsi. Dojde zde ke zvys enı imisnı zate ze VOC az na 23% limitnı hodnoty. Pri hodnocenı te chto relativne vysokych koncentracı je treba si uve domit, ze cetnost jejich vyskytu v pr˚ be hu roku je velmi nızka. Pr˚me rnš rocnı koncentrace Vys e uvedenř hodnocenı se tykalo maximalnıch kratkodobych koncentracı. Tedy hodnot, kterř nastanou v prıpade velmi neprıznivych rozptylovych podmınek. C etnost jejich vyskytu je nızka. Chceme-li posoudit vliv trvalřho provozu navrhovanř stavby na okolı, je vyhodne js ı provřst hodnocenı podle pr˚ me rnych rocnıch imisnıch koncentracı. Porovname-li pole pr˚ me rnř rocnı doplnkovř imisnı zate ze s imisnım limitem, lze predpokladat minimalnı vliv posuzovanřho zdroje na okolı. Pro oxid dusicity (NO2) se hodnoty pr˚ me rnř rocnı doplnkovř imisnı zate ze vlivem cinnosti posuzovanřho zdroje pohybujı do 1 % imisnıho limitu. Pro sumu organickych latek (VOC) nejsou pr˚ me rnř rocnı limitnı hodnoty uvade ny. Celkove lze hodnotit vlivy zame ru na ovzdus ı jako mırne negativnı, docasnř. Vlivy na klima jsou zanedbatelnř.

D.I.3.

Vlivy na hlukovou situaci

Pro zhodnocenı vlivu hluku z te zby a upravy ropy na okolı byla zpracovana Hlukova studie (viz prıloha c. 8), ktera modelovala situaci v soucasnosti a po zahajenı provozu sbe rnřho naftovřho strediska. V soucasnosti je jedinym vyznamnym zdrojem hluku ve sledovanř lokalite hluk z dopravy po silnici II/41417 (ulice Hlavnı a Lednicka), ktera spojuje me sta Breclav a Lednici. Na ne kterych mıstech dochazı k prekracovanı limitnı hodnoty 60 dB(A). Pri hodnocenı hlukovych pome r˚ , kterř nastanou po uvedenı sbe rnřho naftovřho strediska do provozu, byly posuzovany jeho nejvyznamne js ı zdroje hluku. Jedna se o navys enı dopravnı intenzity prepravou ropy autocisternami ze SNS do skladu ropy ve Vlkos i a o hluk z technologickřho zarızenı. Trasa jızdy autocisteren je po velmi frekventovanych komunikacıch a cetnost jızdy autocisteren je velmi nızka. Odvoz castecne zpracovanř ropy do skladu bude zajis –ovan pouze v dennıdobe .


Strana 44/63

Hluk z technologickřho zarızenı jak v mıste te zby, tak v SNS je na pome rne nızkř urovni. Vzhledem k vzdalenosti SNS od sledovanřho okolı s obytnou zastavbou i vzhledem k vys s ı hladine hluku z dopravy po silnici spojujıcı Breclav s Lednicı se jeho vliv neprıznive neprojevı. Modelovym vypoctem byly zhodnoceny imisnı hodnoty hluku z dopravy pro soucasnou situaci i pro vyhledovou situaci v dobe provozu sbe rnřho naftovřho strediska. Situace byla sledovana u nejblizs ı okolnı obytnř zastavby na severnım okraji Pos tornř a v jiznı casti Charvatskř Novř Vsi. Ve vybranych vypoctovych bodech (viz prıloha c. 5 a kapitoly B.III.4. Ostatnı a D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo) se na fasadach obytnych dom˚ vypoctenř imisnı hodnoty hladin hluku pohybujı v rozmezı ♦ soucasna situace ♦ situace po vystavbe SNS

41,3 az 63,1 dB(A) 41,3 az 63,1 dB(A)

U roven hluku v okolnı bytovř zastavbe prilřhajıcı k sbe rnřmu naftovřmu stredisku bude tedy na stejnř urovni jako v soucasnř dobe . Nar˚ st hluku na okraji zahradkarskř kolonie v Charvatskř Novř Vsi o 0,2 dB(A) je z hlediska akustickřho zanedbatelny. Ve vypoctovych bodech umıste nych na fasadach obytnych dom˚ nedojde k zadnřmu navys enı hluku. Relativne nejvys s ı hluk bude zp˚ soben pri vrtanı pr˚ zkumnych vrt˚ . Doba vlastnıho vrtanı je stanovena projektem na cca 4 tydny. Hluk z vrtnřho pracovis te bude ve vzdalenosti 100 m na urovni cca 64 dB(A), tzn. ze bude negativne ovlivnovat uzemı zahradkarskř kolonie, ktera vs ak slouzı pouze ke kratkodobř rekreaci a nenı vyuzıvana v noci. Objekty trvalřho bydlenıbudou ovlivne ny podstatne mřne . Nejblizs ı zastavba je ve vzdalenosti 120 m. Celkove lze vlivy hluku na okolı hodnotit jako docasnř, mırne negativnı (be hem vrtanı) az zanedbatelnř (be hem provozu).

D.I.4.

Vlivy na povrchovš a podzemnıvody

Vliv na povrchovř vody Do vodotece Vcelınek nebude vypous te na zadna odpadnı voda. Areal SNS bude vzdalen vıce nez 15 m od paty inundacnı hraze tak, jak je pozadovano vodohospodarskym uradem. Vzhledem k tomu, ze plocha pro te zbu ropy se nachazı v zatopovřm uzemı reky Dyje, je pro toto pracovis te zpracovan povodnovyplan, jehoz naplne nı zajistı, ze v prıpade povodne a zaplavenı uzemı nedojde k uniku nebezpecnych latek do okolı a ke znecis te nı povrchovř vody. U stı vrt˚ odpovıda vyhlas ce C BU a bude vybaveno hydraulicky dalkove ovladatelnym preventrem, kterybe hem ne kolika sekund uzavre vrt. Vliv na povrchovou vodu lze hodnotit jako zanedbatelny. Vliv na podzemnı vody Potencialnı zdroje znecis te nı jak pri realizaci vrt˚ , tak pri uprave ropy v SNS budou umıste ny v zachytnych jımkach o dostatecnř kapacite . Na pracovis ti vrtnych pracı se jedna o sklady pohonnych hmot a olej˚ , elektromotory, vyplachova cerpadla a motory. Ves kerř oleje budou skladovany v mobilnım skladu mazadel tvorenym ochrannou ocelovou nadrzı se zabudovanymi kontejnery na vs echny druhy pouzıvanych olej˚ vcetne upotrebenřho oleje.


Strana 45/63

Soucastı skladovacı nadrze je i prostor pro skladovanı plastickych mazadel a olej˚ v sudech. Odbe ry ze sud˚ jsou provade ny rucnım cerpadlem do kanystr˚ a nadob. Te snost ochrannř nadrze je kontrolovana 1x za sme nu. Motorova nafta je skladovana v nadzemnı ocelovř nadrzi umıste nř v dals ı ocelovř nepropustnř nadrzi, ktera slouzı pro zachycenı ukap˚ i jako havarijnı jımka. Nafta je dovazena v autocisternach, rozvody jsou res eny ocelovymi trubkami a jsou vizualne kontrolovatelnř. Pri provrtavanı zvodne lych horizont˚ (jak kvartřrnıho, tak hlubs ıch) m˚ ze dojıt k proniknutı malřho mnozstvı vyplachu do nejblizs ıho okolı stvolu vrtu. Vyplach neobsahuje latky s kodlivř vodam. Vs echna aditiva, pouzıvana ve vrtnř praxi, majı hygienicky atest nebo se jedna o inertnı materialy (bentonit, baryt, vapenec). Jelikoz ne kterř chemikalie jsou intenzivnımi barvivy, mohou ohrozit vody ve ts inou pouze organolepticky. Ochrana podzemnıch vod pred znecis te nım je res ena v “Planu opatrenı pro prıpad havarijnıho zhors enı jakosti vodď (Klıma, 2000), ktery obsahuje popis preventivnıch opatrenı a postup v havarijnıch situacıch. R ıdıcı kolona vrt˚ (vystroj) bude usazena v hloubce 25 m pod terřnem a zacementovana po povrch s naslednou zkous kou hermeticnosti. Tım bude eliminovana moznost znecis te nı me lkř kvartřrnı zvodne , ktera je vyuzıvana jako zdroj pitnř vody. Vodarensky vyuzıvanř zvodne nř kvartřrnı fluvialnı sedimenty jsou jako celek prekryty vrstvami velmi slabe propustnych povodnovych hlın o mocnosti 2 az 4 m, kterř jsou ucinnou prirozenou ochranou kvality podzemnıch vod a znesnadnujı pronikanı znecis te nı z povrchu do zvodne . Hydrogeologickyposudek (Taraba, Urbanova, 2002) konstatuje, ze realizace vrtu Pos torna-1 neovlivnı soucasny hydraulicky a hydrogeologicky vztah dotace povrchovych vod z reky Dyje do kolektoru. Lze opravne ne usuzovat, ze ani dals ı planovanř vrty Pos torna-9 a Pos torna-12 nebudou ovlivnovat kvartřrnı kolektor. Po ukoncenı te zby budou vrty likvidovany vhodnym zp˚ sobem tak, aby nedos lo k ovlivne nı kvality podzemnı vody (popis likvidace je uveden v kapitole B.I.6.). V arealu SNS jsou potencialnımi zdroji znecis te nı skladovacı nadrze na ropu, stacecı mısto ropy (precerpavanı z nadrzı do autocisterny) a technologicka zarızenı (armatury, prırubovř spoje). Potrubnı rozvody v SNS budou vedeny nad zemı s moznostı vizualnı kontroly te snosti. Ves kera uvedena rizikova mısta budou opatrena zachytnymi jımkami. Podzemnı potrubı, kterym bude ropa prepravovana z vrt˚ do SNS, bude pred zahajenım provozu podrobeno tlakovym a defektoskopickym zkous kam (viz kapitolu B.I.6). Vliv na podzemnı vodu lze hodnotit jako zanedbatelny.

D.I.5.

Vlivy na pu du

Plocha o rozloze 0,45 ha s pr˚ zkumnymi/te zebnımi vrty byla docasne odnata ze ZPF (do r. 2007). Rocnı odvody jsou pravidelne placeny Po ukoncenı cerpanı ropy a likvidaci vrt˚ bude pozemek vracen zpe t do ZPF „ pravde podobne jako trvalytravnı porost. Pro pozemek navrzenypro umıste nı sbe rnřho naftovřho strediska byl jiz rovne z vydan souhlas k odne tı ze ZPF. V soucasnosti je na pozemku provedena skryvka kulturnıch vrstev


Strana 46/63

a na casti pozemku jsou umıste ny navazky pro zvys enı nivelety (viz foto v prıloze). Terřnnı upravy se provade jı na zaklade povolenı prıslus nřho stavebnıho uradu ze dne 3.4.2002, c.j. Vyst. 617/02/Ve-32. Plocha SNS a prıjezdovř komunikace zabere cca 0,35 ha p˚ dy. Technologicka zarızenı budou umıste na na zpevne nř plos e, produkcnı krız vrtu bude umıste n v bezodtokovř jımce. Zarızenı s rizikem unik˚ ropnych latek budou opatrena zachytnymi vanami o dostacujıcı kapacite . (V prıpade vrtu Pos torna-1 je jiz provedeno.) Vlivy na p˚ du lze hodnotit jako mırne negativnı vzhledem k zaboru ZPF.

D.I.6.

Vlivy na horninovš prostr edıa pr ırodnızdroje

Realizacı zame ru dojde k vyte zenı loziska ropy v navrzenřm dobyvacım prostoru Charvatska Nova Ves. Celkovř mnozstvı vyte zenř ropy lze odhadnout na 440 tis. m3 ropy a 26 mil. Nm3 doprovodnřho zemnıho plynu za 10 let te zby. Platnř predpisy vztahujıcı se k ochrane a vyuzitı lozisek budou splne ny. Dals ıvlivy na horninovř prostredı a prırodnı zdroje se nepredpokladajı.

D.I.7.

Vlivy na faunu, floru a ekosystšmy

Vliv na faunu V zajmovřm uzemı byly na obou lokalitach (vrtnř pracovis te i louka na druhř strane Vcelınku) nalezeny pri biologickřm pr˚ zkumu v letech 1999-2002 zvlas te chrane nř druhy zivocich˚ (viz kapitolu C.II., odstavec “faunaď). Vzhledem k tomu, ze plocha s vrtem Pos torna-1 je v soucasnř dobe pokryta panely, nelze zde trvaly vyskyt zmıne nych chrane nych druh˚ ani jinych druh˚ zivocich˚ ocekavat. Je pravde podobnř, ze zivocichovř se premıstili do vzdalene js ıho okolı plochy, kde nejsou rus eni cinnostı na pracovis ti. V souvislosti s realizacıdals ıch vrt˚ se podstatnř prımř vlivy na zivocichy neocekavajı. Na plos e planovanř pro vystavbu SNS byla jes te pred zahajenım procesu posuzovanı vliv˚ na zivotnı prostredı provedena skryvka kulturnıch vrstev p˚ dy. Lze ocekavat, ze vzhledem ke zme ne stanovis tnıch podmınek a obcasnř pracovnı cinnosti na lokalite ve ts ina zivocich˚ uzemı opustila. Pri realizaci stavebnıch pracı a naslednřm provozu SNS se stane zajmovř uzemı pro zivocichy jes te mřne atraktivnı a budou vyhledavat utocis te na prote js ı strane Vcelınku (ptaci, zcasti i obojzivelnıci). Vlivy na faunu lze hodnotit jako trvalř, negativnı. Vliv na floru Pro realizaci vrt˚ ani pro vystavbu SNS nenı nutnř kacet dreviny. Trasy produktovod˚ nejsou dosud definitivne stanoveny, ve ts ı rozsah kacenı se vs ak rovne z nepredpoklada. Vykaceny budou zrejme jen jednotlivř dreviny v brehovřm porostu Vcelınku pri kolmřm prechodu potrubı pres vodotec. U daje budou upresne ny v dals ım stupni projektovř dokumentace. Rozsah kacenı bude odsouhlasen prıslus nym organem ochrany prırody a v prıpade potreby bude realizovana nahradnı vysadba.


Strana 47/63

Vzhledem k tomu, ze se predpoklada vyuzitı okolnıho prostoru kolem SNS pro umıste nı verejnych zarızenı pro sportovnı a rekreacnı vyzitı obyvatel, je pozadavek provřst i v arealu SNS patricnř sadovř upravy, kterř by sladily areal s okolım. Sadovř upravy budou upresne ny v dals ım stupni projektovř dokumentace. Vliv na floru lze hodnotit jako negativnı, trvaly, zejmřna s ohledem na odstrane nı vegetacnıho krytu prirozenřho lucnıho spolecenstva na plos e min. 0,34 ha (o charakteru porostu pred realizacı panelovř plochy u vrtu Pos torna-1 nebyly k dispozici informace). Je pravde podobnř, ze se skryvkou byly odstrane ny i ne kterř zvlas te chrane nř druhy rostlin „ prokazanyvyskyt violky nızkř v bezprostrednım okolı skryvek. Vliv na ekosystřmy Obe zajmovř plochy se nachazejı v ekosystřmu nivnıch luk. Plocha s vrty je v soucasnosti vylozena betonovymi panely, prirozenyekosystřm byl znicen. S realizacı dals ıch dvou vrt˚ se situace nezme nı. Planovany areal SNS lezı na stavajıcı nivnı louce s typickym rostlinnym spolecenstvem. Na vlastnım pozemku jiz byla provedena skryvka kulturnıch vrstev o mocnosti cca 25 cm vcetne vegetacnıho krytu. Vliv na ekosystřmy lze hodnotit jako negativnı, trvaly, vzhledem k trvalřmu zmens enı rozlohy nivnı louky o cca 0,34 ha (o druhu ekosystřmu pred realizacı panelovř plochy u vrtu Pos torna-1 nebyly k dispozici informace).

D.I.8.

Vlivy na krajinu

Zame r nezp˚ sobı vyznamnyzasah do krajiny. Po prechodnou dobu bude z estetickřho hlediska negativne p˚ sobit na okolı areal sbe rnřho naftovřho strediska, kteryje viditelnyze silnice Breclav - Lednice a zejmřna bude p˚ sobit rus ive pri pohledu z hraze Vcelınku, ktera slouzı jako pe s ı trasa mezi Charvatskou Novou Vsı a Pos tornou. Vhodnymi sadovymi upravami je mozno tento negativnı vliv zmırnit „ je vs ak nutno vzıt v uvahu, ze stavba je docasna a nez dreviny dosahnou ucinnř velikosti, m˚ ze byt cinnost SNS ukoncena. Vliv na krajinu hodnotıme jako zanedbatelnyaz mırne negativnı, docasny.

D.I.9.

Vlivy na hmotny majetek a kulturnıpama tky

Vliv na hmotnymajetek a kulturnı pamatky se nepredpoklada. Zame r nevyvola demolice zadnych objekt˚ . Pokud bude prechod plynovodu pres ulici Lednickou budovan prekopem, dojde k docasnřmu zasahu do vozovky. Pred zahajenım zemnıch pracı je nutno zame r oznamit Archeologickřmu ustavu AV C R Brno, kteryprovede prıpadnyzachrannyarcheologickyvyzkum.


D.II.

Strana 48/63

KOMPLEXNI CHARAKTERISTIKA VLIV˚ ZAME RU NA Z IVOTNI PROSTR EDI Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VY ZNAMNOSTI A MOZ NOSTI PR ESHRANIC NICH VLIV˚

Kritšrium Vlivy na obyvatelstvo

Vyznamnost vlivř Mırny negativnı vliv, docasny „ zhors enı pocitu pohody v d˚ sledku zvys enı dopravy a existence SNS Mırny pozitivnı vliv, docasny „ vytvorenı cca 12 novych pracovnıch mıst Vlivy na ovzdus ı Mırny negativnı vliv, docasny Vlivy na hlukovou situaci Bez vlivu ý provoz Mırny negativnı vliv, kra tkodoby ý vrtnř prace Vlivy na vodu Bez vlivu Vlivy na p˚ du Mırny negativnı vliv, docasny „ zabor 0,8 ha ZPF Vlivy na horninovř prostredı Vyte z enı loz iska ropy a prırodnızdroje Vlivy na faunu, floru, ekosystřmy Negativnı vliv, trvaly Vlivy na krajinu Bez vlivu Vlivy na hmotnymajetek a kulturnı Bez vlivu pamatky Neprıznivř vlivy presahujıcı statnı hranice se nepredpokladajı.


D.III.

Strana 49/63

CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTALNICH RIZIK PR I MOZ NY CH HAVARIICH A NESTANDARDNICH STAVECH

Mezi nebezpecnř latky, se kterymi bude na pracovis tıch nakladano (vrtanı, te zba ropy, uprava ropy v SNS, doprava ropy) patrı ropnř latky „ ropa, motorova nafta, oleje, apod.. „ a dale odpadnı splas kovř vody. Ropa obsahuje zemnı plyn a je nutno ji povazovat za horlavinu I. trıdy nebezpecnosti. Typy havariı res enř v Havarijnım planu pro pracovis te vrtu Pos torna-1: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

pozar ropy, oleje, gazolınu apod., pozar zemnıho plynu a pozar elektrickřho zarızenı povoden vichrice a boure erupce „ vyron plynu, ropy a vody unik ropnych latek do okolı vybuch

Jinř typy havariı nejsou zvazovany, pro zasahy vys s ı moci (terorismus, valka apod.) nejsou opatrenı stanovena. Dopady na okolı zavisı na charakteru a rozsahu havarie, na kvalite preventivnıch opatrenı, na vcasnosti zasahu, na lidskřm faktoru. V prıpade hodnocenřho zame ru by se ve ts inou jednalo o s kodu na hmotnřm majetku a zivotnım prostredı, ve vazne js ıch prıpadech na lidskřm zdravı. K ohrozenı kvality povrchovych a podzemnıch vod a kontaminaci zemin m˚ ze dojıt v te chto prıpadech: ♦ nespravna manipulace a skladovanı nebezpecnych latek - ropa, splas kovř vody - preventivnı opatrenı: dodrzovanı bezpecnostnıch predpis˚ a provoznıho radu - nasledna opatrenı: postup dle havarijnıho planu ♦ chybnypostup pri realizaci pr˚ zkumnych vrt˚ - preventivnı opatrenı: dodrzovanı postupu dle projektu geologicko-pr˚ zkumnych pracı - nasledna opatrenı: postup dle havarijnıho planu ♦ preprava zavadnych latek - ropa, splas kovř vody - preventivnı opatrenı: splne nı nalezitostı ADR - nasledna opatrenı: postup dle havarijnıho planu ♦ povodnova situace - opatrenı: postup dle povodnovřho planu Pro lokalitu pr˚ zkumnych vrt˚ , ktera se nachazı v zatopovřm uzemı reky Dyje v ochrannřm pasmu 2. stupne zdroj˚ pitnř vody, jsou zpracovany nasledujıcı dokumenty: - Povodnovyplan ochrany stavby pro pracovis te na vrtu Pos torna-1 - Opatrenı pro prıpad havarie (havarijnı plan) pro pracovis te vrtu Pos torna-1 - Pozarnı plan pracovis te Pos torna-1 Obdobne bude havarijnı a pozarnı plan zpracovan i pro pracovis te vrt˚ Pos torna-9 a Pos torna-12.


Strana 50/63

Opatrenık prevenci a zmırne nı nasledk˚ havariı ♦ V blızkosti vrtnř soupravy bude umıste no protipozarnı stanovis te vybavenř pozadovanymi hasebnımi prostredky v souladu s predpisy a zavaznymi vyhlas kami. ♦ U stı vrt˚ odpovıda vyhlas ce C BU a bude vybaveno proti neocekavanřmu vyronu plynu hydraulicky dalkove ovladatelnym preventrem. Preventr v prıpade tlakovych projev˚ be hem ne kolika sekund uzavre vrt. ♦ Vrtnř pracovis te bude vybaveno sorpcnım kobercem na zachycenı prıpadnych ukap˚ ropnych latek. ♦ Technicky stav produkcnıch krız˚ a vyvoj tlakovych parametr˚ na vrtech budou denne sledovany obsluhou SNS. ♦ V prıpade ohrozenı uzemı povodne mi (te zebnı vrty se budou nachazet v zatopovřm uzemı) budou dle povodnovřho planu vrty hermeticky uzavreny a voda z bezodtokovych jımek (sklep˚ ) bude vycerpana a odvezena ke znes kodne nı. Jımky budou vycis te ny tak, aby nedos lo ke znecis te nı povrchovř vody, ktera by pri povodni vnikla do jımek. ♦ Zave recna zprava Pos torna„1 - indikacnı vrty (Taraba, Urbanova, 2002) specifikuje navrh vyuzitı indikacnıch pozorovacıch vrt˚ PI-1 a PI-2, kterř se nachazejı u lokality te zebnıch vrt˚ . Pri be znřm provozu p˚ jde o preventivnı (pasivnı) ochranu, spocıvajıcı v sledovanı kvality podzemnı vody (1x me sıcne ). V prıpade havarie s unikem nebezpecnych latek je mozno vrty vyuzıt jako aktivnı prvky ochrany vodarensky exploatovanych podzemnıch vod, nebo– cerpanım z te chto vrt˚ lze vytvorit hydraulickou bariřru, ktera znemoznı proniknutı znecis te nych podzemnıch vod k vyuzıvanym jımacım objekt˚ m breclavskřho skupinovřho vodovodu. Posudek uvadı i parametry cerpanı pro vytvorenı hydraulickř bariřry. ♦ Pred zprovozne nım bude potrubı ropovodnych prıpojek podrobeno tlakovř a defektoskopickř zkous ce na te snost a pevnost pretlakem (12 MPa). V pr˚ be hu provozu bude te snost potrubı prove rovana: - me renım tlakovych ztrat - periodickymi tlakovymi zkous kami potrubı 1x za 6 me sıc˚ 1,2nasobkem provoznıho tlaku. - vizualne pravidelnymi poch˚ zkami po trase potrubı 1x za 14 dn˚ ♦ V prıpade poruchy separatoru dojde k uzavrenı bezpecnostnıho ventilu na jejich vstupnı strane pri soucasnř signalizaci tohoto stavu obsluze. Separatory jsou tlakovř nadoby, ve kterych dochazı k odde lenı kapalnř - ropa - a plynnř faze; pracujı v automatickřm rezimu. ♦ Skladovacı nadrze na ropu budou opatreny odve travanım pres nepr˚ bojnř pojistky. Proti pretlaku nad 50 mm H2O jsou chrane ny kapalinovymi pojistkami. Jsou vybaveny stavoznaky zabranujıcımi preplne nı nadrze. ♦ K doprave ropy po silnici budou pouzıvany vyhradne autocisterny splnujıcı podmınky ADR pro prevoz horlavin. R idici vozidel budou nalezite pros koleni.


Strana 51/63

♦ Pozarnı bezpecnost v arealu SNS: Prıjezdova komunikace k arealu bude mıt s ırku 4-6 m, v prostoru strediska bude proveden objezd, ktery umoznı prıjezd pozarnı techniky k zarızenı. SNS bude zaclene no do havarijnıho planu C eskř naftarskř spolecnosti, ktera ma smluvne zajis te nou soucinnost s Revırnı banskou zachrannou stanicı v Hodonıne . Vybavenı SNS hasebnımi prostredky bude res eno ve zprave “Pozarne bezpecnostnı res enıď, ktera bude soucastı vys s ıho stupne projektovř dokumentace. ♦ Pro pracovis te SNS bude v souladu s prıslus nou vyhlas kou C eskřho banskřho uradu o zdolavanı havariı v dolech a pri te zbe ropy a zemnıho plynu zpracovan Havarijnı rad. V ramci preventivnıch opatrenı budou provade na pravidelna s kolenı zame stnanc˚ , zajis te na kontrola vs ech zarızenı, pracovis –, sklad˚ a ploch odpove dnymi pracovnıky. Budou respektovana vs echna projektovana bezpecnostnı opatrenı a zajis te ny vs echny kontrolnı cinnosti nutnř k prevenci moznych havariı. Pri dodrzovanı bezpecnostnıch predpis˚ a provoznıch rad˚ se nepredpoklada zvys enı rizikovosti pri vystavbe a provozu SNS ani vlastnı te zbe ropy. Potvrzujı to i dlouhodobř zkus enosti s provozovanım obdobnych technologickych zarızenı na jinych tuzemskych te zebnıch lokalitach.


D.IV.

Strana 52/63

CHARAKTERISTIKA OPATR ENI K PREVENCI, VYLOUC ENI, SNIZ ENI A KOMPENZACI NEPR IZNIVY CH VLIV˚ NA Z IVOTNI PROSTR EDI

Zakladnı a zaroven zasadnı opatrenı ke snızenı negativnıch vliv˚ zame ru na zivotnı prostredı je obsazeno v platnych predpisech v oblasti ochrany zivotnıho prostredı a zdravı obyvatelstva. Jejich vycet a povinnosti z nich plynoucı zde nejsou uvedeny vzhledem k tomu, ze vs ichni dotcenı ucastnıci prıpravy zame ru (investor, dotcenř urady statnı spravy) jsou vzdy povinni postupovat v souladu s platnymi pravnımi predpisy. Te zba ropy a jejı uprava zp˚ sobem, ktery je navrzen v prıpade hodnocenřho zame ru v Pos tornř, je standardnım postupem ove renym mnohaletou praxı. Pone kud vyjimecnř je umıste nı te zebnıch vrt˚ v uzemı se zvys enou ochranou, jako je ochrannř pasmo vodnıho zdroje, Lednicko-valticky areal a prırodnı park Niva Dyje. Vzhledem k soucasnym technickym moznostem lze vs ak provade t te zbu ropy tak, aby nedos lo k nevratnym zme nam kvality a charakteru zivotnıho prostredı v okolı. Naprosta ve ts ina nıze zmıne nych opatrenı je uvedena v jiz zpracovanych dokumentech „ projektova dokumentace vrt˚ a SNS, havarijnı plan, povodnovyplan, vyjadrenı dotcenych urad˚ statnı spravy k prıprave pr˚ zkumnřho vrtu Pos torna-1.

Prıprava zame ru ♦ Pred zahajenım realizace pr˚ zkumnych vrt˚ je nutnř zıskat povolenı vodohospodarskřho uradu dle vodnıho zakona c. 254/2001 Sb. Podkladem pro toto povolenı je vyjadrenı Vodovod˚ a kanalizacı Breclav, a.s. ♦ Pred vydanım uzemnıho rozhodnutı je treba provřst zme nu uzemnıho planu: v prıpade , ze bude plynovodnı potrubı realizovano jako stredotlakř, je nutno zazadat o zme nu U P pro vybudovanı kompresorovř stanice (uprava na vtl. pred napojenım na plynovod JMP). V prıpade , ze plynovod bude vysokotlaky, je nutno provřst zme nu ¨P na vedenı vtl., nebo– ve stavajıcım U P nenı vedenı vtl. plynovodu v navrzenř trase zaneseno. ♦ Vzhledem k tomu, ze se plocha s vrty nachazı v Lednicko-valtickřm arealu, je nutno vyzadat vyjadrenı prıslus nřho uradu pamatkovř přce. Pro panelovou plochu s vrtem Pos torna-1 bylo vydano zavaznř stanovisko rozhodnutım referatem regionalnıho rozvoje Okresnıho uradu Breclav c.j.RRR 4314/2000 „ 411/ So dne 15.1.2001, kterym se docasna panelova plocha na p.c. 1172 v k.u. Charvatska Nova ves povazuje za prıpustnou. Pred zahajenım pracı na dals ım vrtu je nutnř ove rit (na stavebnım uradu nebo na Pamatkovřm ustavu v Brne ), zda je toto rozhodnutı nutno obnovit, prıpadne rozs ırit. ♦ V r. 2002 byl Narızenım Okresnıho uradu Breclav c. 2/2002 vyhlas en prırodnı park Niva Dyje, jehoz hranice vede po pravřm brehu vodotece Vcelınek. Plocha pro te zebnı vrty lezı v tomto chrane nřm uzemı. Te zbu nerost˚ lze zde provade t jen se souhlasem prıslus nřho organu ochrany prırody. ♦ Pro pracovis te pr˚ zkumnych vrt˚ bude zpracovan havarijnı plan v obdobnřm rozsahu jako byl zpracovan pro vrt Pos torna-1, ktery byl schvalen referatem zivotnıho prostredı Okresnıho uradu Breclav dne 7.4.2002.


Strana 53/63

♦ Rozptylova studie, ktera tvorı prılohu c. 9 oznamenı, odpovıda pozadavk˚ m 17 zakona c. 86/2002 Sb., o ochrane ovzdus ı, a je mozno ji pouzıt jako soucast projektovř dokumentace v dals ı prıprave stavby pro sbe rnř naftovř stredisko. Posudek zpracovanyve smyslu odst. 5 17 citovanřho zakona, ktery rovne z tvorı jeden z podklad˚ pro vydanı povolenı k umıste nı stavby strednıho stacionarnıho zdroje znecis –ovanı ovzdus ı, bude zpracovan ve fazi prıpravy dokumentace pro stavebnı povolenı.

Realizace pr˚ zkumnych vrt˚ ♦ Pri realizaci pr˚ zkumnych vrt˚ je nutno striktne dodrzovat projektovany technologicky postup, zejmřna d˚ slednym zapazenım a cementacı kolony zabranit pretoku vody s ropnymi uhlovodıky z hlubs ıch geologickych vrstev do vodarensky vyuzıvanř kvartřrnı zvodne . ♦ Vrt bude vystrojen paznicovymi kolonami (ocelovř roury) s meziprostorem vyplne nym cementovym kamenem. Hermeticnost kazdř kolony je kontrolovana. Pr˚ zkumnř (a poslřze te zebnı) vrty lze tedy charakterizovat jako dokonale hermeticky izolovanř; tım bude zamezeno pr˚ niku te zenych i vtlacovanych mřdiı do okolnıho prostredı mimo loziskovyhorizont. ♦ Sklep vrtu bude konstruovan jako nepropustna bezodtokova betonova jımka, do kterř bude vyspadovana okolnı zachytna plocha o rozme rech cca 6x6 m. ♦ Vyplachovř hospodarstvı, sklady PHM a ostatnı potencialnı zdroje znecis te nı budou umıste ny v nepropustnych zachytnych jımkach o dostatecnř kapacite .

Vystavba SNS a produktovod˚ ♦ Pred zahajenım zemnıch pracı (vcetne vykop˚ pro inzenyrskř sıte ) je nutno tento zame r oznamit Archeologickřmu ustavu AV C R Brno a umoznit jemu nebo jinř opravne nř organizaci prıpadnř provedenı zachrannřho archeologickřho vyzkumu. Organizace provade jıcı vykopovř prace ma povinnost nahlasit prıpadnř archeologickř nalezy Archeologickřmu ustavu AV C R Brno, prıpadne jinř organizaci majıcı opravne nı k provade nı archeologickych vyzkum˚ . Na pozemku p.c. 1172 (276/2) v mıste realizace vrtu Pos torna-1 byl proveden v srpnu 2001 archeologickydozor Me stskym muzeem a galeriı v Breclavi. Nebyly zjis te ny zadnř archeologickř kontexty. ♦ Prıpadnř kacenı drevin je nutno provade t v mimovegetacnım obdobı. ♦ Pokud by pro vystavbu SNS bylo nutnř zabırat plochu mimo vyznacenyzabor, tzn. nivnı louku v okolı s vyskytem chrane nř violky nızkř, je nutno o zasah do biotopu zvlas te chrane nřho druhu pozadat o vyjimku Ministerstvo zivotnıho prostredı. ♦ Potrubı pro prepravu ropy z mısta te zby do SNS bude konstruovano ze silnoste nnych ocelovych trubek spojovanych svary. Hotovř potrubı bude pred zahajenım provozu podrobeno tlakovř zkous ce. ♦ Soucastı vystavby SNS bude vybudovanı monitorovacıho systřmu (pozorovacı vrty) na


Strana 54/63

soustavnř sledovanı kvality podzemnı vody a urovne jejı hladiny. Soucastı provoznıho radu SNS bude specifikace cetnosti odbe r˚ a rozsahu chemickř analyzy (minimalne je nutno zjis –ovat obsah ropnych latek „ NEL). ♦ D˚ slednym cis te nım podvozk˚ vozidel pred vyjezdem ze stavenis te a cis te nım povrchu dotcenych verejnych komunikacı bude zabrane no vzniku sekundarnı pras nosti. ♦ D˚ slednym vypınanım motor˚ nakladnıch vozidel a te zkř stavebnı techniky po dobu, kdy nejsou v cinnosti, bude omezeno mnozstvı plynnych emisı a emisı hluku do okolı. ♦ Vozidla a stavebnı stroje budou opatreny prıdavnymi plechovymi vanami pro zachycenı prıpadnřho uniku ropnych latek. Je treba zamezit jakřmukoli uniku ropnych latek do okolıs ohledem na blızkost jımacıch objekt˚ vodnıho zdroje Kancıobora. Obdobıprovozu - te zba ropy ♦ Je zpracovan “Povodnovyplan ochrany stavbyď(D˚ brava, 2000) pro lokalitu vrtu Pos torna-1, kterylze po aktualizaci pouzıt pro celou plochu te zby ropy se tremi vrty Pos torna-1, 9 a 12. ♦ V prostoru mezi lokalitou te zby ropy u vodotece Vcelınek a jımacımi objekty pro hromadnř zasobovanı obyvatelstva pitnou vodou v Kancı obore jsou umıste ny dva monitorovacı vrty PI-1 a PI-2. Kontrola kvality vody je provade na v intervalu 1x me sıcne odborne zp˚ sobilou osobou a vysledky jsou predavany na Vodovody a kanalizace Breclav. Krome třto funkce pasivnı preventivnı ochrany mohou monitorovacı vrty slouzit i jako aktivnı prvky k zabrane nı s ırenı prıpadnřho znecis te nı k jımacım objekt˚ m a k likvidaci kontaminace. ♦ Prostor s te zebnımi vrty bude oplocen, bez trvalř obsluhy, avs ak s pravidelnou dennı kontrolou pracovnıkem SNS. Obdobıprovozu „ uprava ropy v SNS ♦ Nadrze pro skladovanı ropy a vs echny technologie s rizikem ukap˚ a uniku ropnych latek budou umıste ny v zachytnych jımkach o dostatecnř kapacite . ♦ Na pracovis ti bude prıtomna trvala obsluha, cımz bude snızeno riziko havarie zp˚ sobenř poruchou zarızenı. Dals ı opatrenı, zejmřna pro predchazenı havariım a pro res enı havarijnıch situacı jsou zmıne na v predchozı kapitole.


D.V.

Strana 55/63

CHARAKTERISTIKA POUZ ITY CH METOD PROGNO ZOVANI A VY CHOZICH PR EDPOKLAD˚ PR I HODNOCENIVLIV˚

Zakladnı udaje o technickřm res enı jak pr˚ zkumnych / te zebnıch vrt˚ , tak sbe rnřho naftovřho strediska a udaje o vstupech a vystupech jednotlivych technologiı byly zıskany od C eskř naftarskř spolecnosti, s.r.o., Rohatec. U daje o soucasnřm stavu jednotlivych slozek zivotnıho prostredı byly zıskany z te chto zdroj˚ : ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

podkladovř materialy (studie, pr˚ zkumy, posudky, uzemnı plan apod.) ucelovř mapy odborna literatura terřnnıpr˚ zkum ve dnech 26.2., 6.3. a 2.5.2003 udaje Me stskřho uradu Breclav

Hodnotıcı kapitoly o vlivech zame ru na jednotlivř slozky zivotnıho prostredı byly zpracovany na zaklade komplexnıho posouzenı informacı zıskanych ze vs ech podkladovych material˚ , konzultacı, terřnnıch s etrenı a platnř legislativy v oblasti zivotnıho prostredı. Byla pouzita metoda expertnıho odhadu a analogie se stavbami obdobnřho charakteru. Pro posouzenı hlukovř situace byla zpracovana hlukova studie, pro stanovenı imisnı situace rozptylova studie, obe zejmřna za ucelem posouzenı vlivu na obyvatelstvo zijıcı v nejblizs ı obytnř zastavbe . Pro posouzenı aktualnıho stavu flory na lokalite SNS (resp. v jejı bezprostrednı blızkosti) byl proveden zkracenybotanickypr˚ zkum. Prehled pouzitych podkladovych material˚ : ♦ Brzobohaty, J. (2002): Projekt na realizaci dlouhodobř cerpacı zkous ky na pr˚ zkumnřm vrtu Pos torna „ 1. C eska naftarska spolecnost, s.r.o. Rohatec. ♦ Danihelka, J. (2000): Botanickř zhodnocenı luznı louky mezi Vcelınkem a silnicı z Pos tornř do Charvatskř Novř Vsi v Breclavi ♦ D˚ brava, P. (2000): Povodnovyplan ochrany stavby pro lokalitu vrtu Pos torna-1. C eska naftarska spolecnost, s.r.o. Rohatec. ♦ D˚ brava, P., Brzobohaty, J. (2001): Zakladnı projektovř udaje realizace pr˚ zkumnřho geologickřho vrtu Pos torna „ 1. C eska naftarska spolecnost, s.r.o. Rohatec. ♦ D˚ brava, P (2002): Dodatek k projektu na realizaci dlouhodobř cerpacı zkous ky na pr˚ zkumnřm vrtu Pos torna „ 1. C eska naftarska spolecnost, s.r.o. Rohatec. ♦ D˚ brava, P. (2002): Zakladnı projektovř udaje k realizaci vrtu Pos torna-9, C eska naftarska spolecnost, s.r.o. Hodonın. ♦ Gavenda, M. (2001): Zave recna zprava z provedenı cerpacıho pokusu na vrtu Pos torna„1. MND Servisnı, a.s. Luzice. ♦ Klima, P. (2002): Plan opatrenı pro prıpad havarijnıho zhors enı jakosti vod. Vrtna pracovis te a pracovis te POS. MND Servisnı, a.s. Luzice. Hodonın. ♦ Krız, H. (1971): Regiony me lkych podzemnıch vod C SR. Geografickyustav C SAV Brno ♦ Marciniszyn, Z. (2001): Zave recna geologicko-technicka zprava o vrtu Pos torna„1. MND Servisnı, a.s. Luzice. ♦ Nekvinda, P., Glombıcek, J. (2003): Sbe rnř naftovř stredisko „ Pos torna, A „ Pr˚ vodnı a souhrnna zprava. C eska naftarska spolecnost, s.r.o. Hodonın. ♦ Prazak, O. (2003): Vysledky terřnnıho zoologickřho pr˚ zkumu zame renřho na zvlas te chrane nř druhy zivocich˚ v lokalite Pos torna. Manuscript.


Strana 56/63

♦ Quitt, E. /1975/: Klimatickř oblasti C SR. Geografickyustav C SAV Brno. ♦ Soubor geologickych a ucelovych map M 1 : 50 000.C eskygeologickyustav. 1994. ♦ Taraba, J., Urbanova, V. (2002): Pos torna„1 „ indikacnı vrty. Zave recna zprava. HydroGeoTest. Brno. ♦ Taraba, J., Urbanova, V. (2002): Vrt Pos torna„1. Hydrogeologicky posudek. HydroGeoTest. Brno. ♦ U zemnı plan U PN SU Breclav, Pos torna, Charvatska Nova Ves. Atelier URBI Urbanisticko-architektonicka projekcnı kancelar s.r.o. Brno. 1997. ♦ Vlcek, V. (1971): Regiony povrchovych vod C SR. Geografickyustav C SAV Brno. ♦ Vodohospodarska mapa C SR M 1:50 000 ♦ Zakladnı mapa C R, M 1:10 000, 1:5 000 ♦ Zme na c. 3 a aktualizace U PN SU Breclav, Pos torna, Charvatska Nova Ves. Atelier URBI Urbanisticko-architektonicka projekcnı kancelar s.r.o. Brno. 2001. ♦ Legislativnı predpisy souvisejıcı s ochranou zivotnıho prostredı v C eskř republice Citace podklad˚ a literatury vyuzitř pri zpracovanı hlukovř a rozptylovř studie jsou soucastıte chto dokument˚ .


D.VI.

Strana 57/63

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK˚ VE ZNALOSTECH A NEURC ITOSTI, KTERÝ SE VYSKYTLY PR I ZPRACOVANI DOKUMENTACE

Pri zpracovanı oznamenı v rozsahu dokumentace bylo k dispozici znacnř mnozstvı dostatecne podrobnych podklad˚ . D˚ vodem je skutecnost, ze na lokalite se jiz v soucasnosti nachazı jeden pr˚ zkumny vrt, pro ktery byla zpracovana ves kera potrebna dokumentace „ projekt a zave recna zprava z vrtanı, projekt a vyhodnocenı dlouhodobř cerpacı zkous ky, hydrogeologicky posudek hodnotıcı moznř ovlivne nı jımacıho uzemı Kancı obora te zbou ropy, havarijnı plan apod. Da se rıci, ze strety zajm˚ , kterř by mohly vyvstat pri planovanř realizaci dals ıch pr˚ zkumnych/te zebnıch vrt˚ , byly jiz res eny pri vrtu Pos torna-1. Rovne z informace o planovanřm sbe rnřm naftovřm stredisku byly na dobrř urovni. Pone kud jina situace je s vedenım trasy produktovod˚ , a to jak ropovod˚ od te zebnıch vrt˚ k SNS, tak plynovodu od SNS k mıstu napojenı na plynovod JMP. V dobe dokoncenı dokumentace EIA nebyla trasa jednoznacne dana „ z d˚ vod˚ vyjednavanı se spravci sıtı a vlastnıky pozemk˚ . Dve varianty, kterř prichazejı realne v uvahu, jsou uvedeny v prıloze c. 5. Rovne z nenı rozhodnuto o tom, zda plynovodnı potrubı bude vysokotlakř nebo stredotlakř. Prozatım se uvazuje se stredotlakym plynovodem. Dals ınedostatky ve znalostech se tykajı napr. -

kvality p˚ d v zajmovřm prostoru z hlediska obsahu kontaminant˚ mnozstvı skutecne vzniklych odpad˚ pri provozu SNS skutecna dřlka te zby ropy na lokalite skutecna spotreba plynu, vody, elektrickř energie pri provozu SNS skutecna soucasna hladina hluku v zajmovř lokalite presnř udaje o urovni hladiny podzemnı vody v mıste planovanř vystavby SNS kvality vody ve vodoteci Vcelınek

Zmıne nř neurcitosti nejsou zasadnıho charakteru a nemajı vliv na kvalitu predkladanřho oznamenı. Zıskanř informace o zame ru, kterř me li zpracovatelř oznamenı EIA k dispozici, byly dostacujıcı k posouzenı vs ech vliv˚ zame ru na zivotnı prostredı .


Strana 58/63

C AST E. POROVNANIVARIANT R ES ENIZAME RU Hodnocenyzame r byl predlozen k posouzenı v jednř variante co se tyce umıste nı vrt˚ i sbe rnřho naftovřho strediska, co se tyce technologie upravy ropy i jejı prepravy. Tato varianta je detailne popsana v casti B. Zd˚ vodne nı uvedenřho res enı je obsazeno v kapitole B.1.5. Variantnı res enı dosud existuje pouze u souvisejıcıch staveb. Jedna se o vedenı trasy produktovod˚ , a to jak ropovod˚ od te zebnıch vrt˚ k SNS, tak plynovodu od SNS k napojenı na potrubı Jihomoravskych plynaren. V soucasnosti se projednavajı dve varianty. Obe jsou uvedeny v prıloze c. 5. Dřlka vedenı tras je v obou prıpadech priblizne stejna. Z hlediska vliv˚ na zivotnı prostredı lze hodnotit trasu vedoucı vne ochrannřho pasma vodnıho zdroje a vne zatopovřho uzemı jako vhodne js ı (tzn. varianta “IIďdle prılohy c. 5). Rovne z existuje varianta / neurcitost v charakteru plynovodnıho potrubı. Zda se bude jednat o stredotlak nebo vysokotlak, bude rozhodnuto az na zaklade vyjadrenı organ˚ uzemnıho planovanı. Uvedenř varianty se netykajı podstatnych nalezitostı zame ru, a proto za jedinou srovnavacı variantu m˚ zeme povazovat tzv. variantu nulovou, bez cinnosti, ktera znamena v podstate zachovanı soucasnřho stavu - nete zenı objevenřho loziska a zakonzervovanı stavajıcıho vrtu Pos torna-1. Stav zivotnıho prostredı nulovř varianty (= soucasny stav) je popsan v casti C. Vzhledem k pome rne malym negativnım vliv˚ m hodnocenřho zame ru na obyvatelstvo a zivotnı prostredı a vzhledem k rozpracovanosti zame ru lze variantu te zby a upravy v planovanřm rozsahu doporucit k realizaci. Je vs ak zrejmř, ze nulova varianta je z hlediska ochrany zivotnıho prostredı vhodne js ı, tak jako u naprostř ve ts iny zame r˚ hodnocenych dle zakona c. 100/2001 Sb., o posuzovanı vliv˚ na zivotnı prostredı.

C AST F. ZAVE R Ve smyslu odstavce (2) 6 zakona c. 100/2001 Sb., o posuzovanı vliv˚ na zivotnı prostredıbylo oznamenı zpracovano s obsahem a rozsahem podle prılohy c. 4 tohoto zakona. Pri zpracovanı oznamenı v rozsahu dokumentace byly popsany vs echny pozadovanř charakteristiky a ukazatele vlivu zame ru na zivotnı prostredı. Predlozeny vystup odpovıda urovni stavajıcıch projekcnıch podklad˚ , evidenci jinych zajm˚ na vyuzıvanı uzemı a prozkoumanosti zakladnıch slozek zivotnıho prostredı. Pri zpracovanı oznamenı nebyly zjis te ny skutecnosti vylucujıcı realizaci hodnocenřho zame ru. Jako relativne nejvyznamne js ı negativnı vliv lze hodnotit zabor p˚ dy pro sbe rnř naftovř stredisko se souvisejıcım odstrane nım vegetacnıho krytu nivnı louky. Za relativne nejvyznamne js ıpozitivnı vliv lze povazovat vytvorenı cca 12 novych pracovnıch mıst.


Strana 59/63

C AST G. VS EOBECNE SROZUMITELNÝ SHRNUTI NETECHNICKÝ HO CHARAKTERU Posuzovanym zame rem je te zba ropy v mnozstvı nad 50 tun denne v navrzenřm dobyvacım prostoru Charvatska Nova Ves. Zarızenı pro te zbu ropy bude sestavat ze trı vrt˚ , realizovanych jako pr˚ zkumnř, po provedenı dlouhodobř cerpacı zkous ky s uspokojivym vysledkem budou vyuzıvany jako te zebnı. Predpokladana hloubka vrt˚ je cca 1 500 m. Jeden z te chto vrt˚ „ Pos torna-1 „ byl jiz proveden a dlouhodoba cerpacı zkous ka zde byla ukoncena. V soucasnř dobe provozovatel „ C eska naftarska spolecnost, s.r.o. „ vyrizuje povolenı k te zbe . Soucastı te zby ropy bude i jejı uprava, spocıvajıcı v odplyne nı, kterř se bude provade t v nove vybudovanřm sbe rnřm naftovřm stredisku (SNS). Ropa z vrt˚ bude do SNS proudit podzemnım potrubım o dřlce cca 400 m. V SNS se ropa ohreje na cca 25…C, v separatoru se odloucı zemnı plyn, kterybude podzemnım plynovodnım stredotlakym potrubım odvade n do plynovodu Jihomoravskych plynaren. Odplyne na ropa bude shromazŘ ovana v nadzemnıch nadrzıch (5x50 m3) a autocisternami odvazena k zeleznicnımu prekladis ti, kde bude precerpavana do zeleznicnıch cisteren a dopravovana k odbe ratel˚ m. Zajmova plocha s vrty se nachazı na jiznım okraji Charvatskř Novř Vsi, me stskř casti Breclavi, na levřm brehu vodnıho toku Vcelınek, za zahradkarskou koloniı. Lokalita lezı v zatopovřm uzemı reky Dyje, na okraji Lednicko-valtickřho arealu a na okraji ochrannřho pasmu 2. stupne jımacıho uzemı Kancı obora (zasobovanı Breclavska pitnou vodou). Rozme r plochy bude cca 18x24 m. Prıjezd je po stavajıcı mıstnı komunikaci ze silnice Breclav „ Lednice mezi zahradkami a dale po mostu pres Vcelınek. Plocha pro umıste nı sbe rnřho naftovřho strediska je navrzena v prostoru mezi Pos tornou a Charvatskou Novou Vsı na louce mezi vodnım tokem Vcelınek a silnicı Breclav „ Lednice. Na oplocenř plos e o rozme rech cca 50x60 m budou umıste ny ohrıvacı kotle (topnym mřdiem bude vlastnı zemnı plyn), separatory, skladovacı nadrze. Prıjezd bude res en po nove vybudovanřm sjezdu ze silnice Breclav „ Lednice a ucelovř komunikaci o dřlce cca 70 m. Hlavnıkapacitnı udaje - Te zba ropy - Te zba plynu (odplyne nı ropy) - Statickytlak sond

cca 120 m3/den cca 7 200 Nm3/den 7,5 MPa

Provoz bude nepretrzity, vyzada si trvalř zame stnanı cca 12 osob. Zame r je docasnřho charakteru, po vycerpanı loziska (za cca 10 let) budou vrty likvidovany predepsanym zp˚ sobem (viz kapitola B.I.6). Umıste nı zame ru je patrnř ze situace v prılohach c. 4, 5 a 6. V nasledujıcım textu jsou strucne popsany nejvyznamne js ı vlivy posuzovanř stavby na jednotlivř slozky zivotnıho prostredı. Podrobnř informace jsou uvedeny v samostatnych kapitolach oznamenı.


Strana 60/63

Ovzdus ı Ovzdus ı bude ovlivne no jednak emisemi vyfukovych plyn˚ z nakladnıch vozidel dopravujıcıch ropu ze sbe rnřho strediska k zeleznicnımu prekladis ti, jednak emisemi te kavych organickych latek zejmřna ze skladovacıch nadrzı (odplyn). Mnozstvı vozidel je pome rne malř „ predpokladana cetnost je 4 az 5 vozidel za den. Pro porovnanı situace pred a po zahajenı te zby a upravy ropy byla zpracovana rozptylova studie (viz prıloha c. 9), z jejichz zave r˚ plyne, ze maximalnı p˚ lhodinovř koncentrace oxid˚ dusıku se realizacı stavby prakticky nezme nı a budou dosahovat stale cca 17 % limitnı hodnoty danř vyhlas kou MZ P. U te kavych organickych latek dojde ke zvys enı koncentrace na 23 % limitnı hodnoty. C etnost vyskytu maximalnıch p˚ lhodinovych koncentracı je nızka. Pr˚ me rnř rocnı koncentrace pro oxidy dusıku dosahujı 1 % imisnıho limitu. Pro sumu organickych latek nejsou pr˚ me rnř rocnı limitnı hodnoty uvade ny. Celkove lze hodnotit vlivy zame ru na ovzdus ıjako mırne negativnı, docasnř. Podzemnıa povrchova voda Uzitkova voda pro obsluhu SNS bude dovazena cisternou. Odpadnı splas kova voda bude jımana do ocelovř nadrze a podle potreby odvazena do me stskř cistırny odpadnıch vod. Ves kera technologie jak na pracovis ti vrtnych pracı, tak na SNS, ktera je rizikova z hlediska moznych ukap˚ a uniku nebezpecnych latek do okolı, bude umıste na v zachytnych jımkach o dostatecnř kapacite . Tyka se to zejmřna nadrzı na ropu (viz foto v prıloze). Des –ova voda z volnych zpevne nych ploch neznecis te nych ukapy bude volne odtřkat do okolnıho terřnu. Pred zahajenım vrtnych a stavebnıch pracı musı provozovatel zıskat vyjadrenı prıslus nřho vodopravnıho uradu. Vrty budou konstruovany tak, aby nemohlo dojıt k uniku ropnych latek do okolnıho horninovřho prostredı „ kolona (vystroj vrtu) bude zacementovana v celř dřlce s vyjimkou horizontu, ze kterřho se bude te zit ropa. Pro nove realizovanř vrty i SNS budou zpracovany havarijnı plany, kterř stanovı jak preventivnı opatrenı, tak postup res enı havariı. Pro prıpad povodne (lokalita s vrty lezı v zatopovřm uzemı Dyje) je zpracovan Povodnovy plan. Podrobne je problematika rizik provozu uvedena v kapitole D.III. Vzhledem k tomu, ze v souvislosti s hodnocenym zame rem je nejve ts ı mıra rizika spojena s moznym znecis te nım podzemnı, prıpadne povrchovř vody, je třto problematice ve novana zvys ena pozornost. Prehled preventivnıch opatrenı ke snızenı rizika na minimum je uveden v kapitole D.III. a D.IV. P˚ da Plocha pro realizaci vrt˚ (0,45 ha) je docasne odnata ze zeme de lskřho p˚ dnıho fondu. Po ukoncenı te zby bude vracena zpe t „ pravde podobne do kultury trvalytravnı porost. Plocha pro sbe rnř naftovř stredisko (0,3 ha) je soucastı rozsahlejs ıho trvalřho zaboru „ pro vystavbu sportovis – v souladu s platnym uzemnım planem me sta Breclavi. V soucasnosti je na plos e budoucıho SNS provedena skryvka ornice.


Strana 61/63

Fauna, flora V zajmovřm uzemı byly na obou lokalitach (vrtnř pracovis te i louka na druhř strane Vcelınku) nalezeny pri biologickřm pr˚ zkumu v letech 1999-2002 zvlas te chrane nř druhy zivocich˚ (viz kapitolu C.II., odstavec “faunaď). Vzhledem k tomu, ze plocha s vrtem Pos torna-1 je v soucasnř dobe pokryta panely, nelze zde trvaly vyskyt zmıne nych chrane nych druh˚ ani jinych druh˚ zivocich˚ ocekavat. Je pravde podobnř, ze zivocichovř se premıstili do vzdalene js ıho okolı plochy, kde nejsou rus eni cinnostı na pracovis ti. V souvislosti s realizacıdals ıch vrt˚ se podstatnř prımř vlivy na zivocichy neocekavajı. Na plos e planovanř pro vystavbu SNS byla jes te pred zahajenım procesu posuzovanı vliv˚ na zivotnı prostredı provedena skryvka kulturnıch vrstev p˚ dy. Lze ocekavat, ze vzhledem ke zme ne stanovis tnıch podmınek a obcasnř pracovnı cinnosti na lokalite ve ts ina zivocich˚ uzemı opustila. Vzhledem k vys e popsanřmu stavu, kdy byla svrchnı vrstva p˚ dy o tlous –ce 25„35 cm vcetne rostlinnřho pokryvu odte zena, se prımo na plos e obou zajmovych lokalit nenachazı zadna vegetace. V okolı zajmovřho prostoru SNS byl proveden botanicky pr˚ zkum, ktery zjistil prıtomnost jednř zvlas te chrane nř rostliny „ violky nızkř (Viola pumila). Ke kacenı drevin m˚ ze dojıt pri budovanı trasy ropovodu a plynovodu „ bude se jednat s nejve ts ı pravde podobnostı o malyzasah do brehovřho porostu vodnıho toku Vcelınek. Obyvatelstvo Jako dotcenř obyvatelstvo byli uvazovani obcanř zijıcı na okraji sıdlis te Na Valtickř (Pos torna), v rodinnych domcıch na ulici Lednickř poblız navrzenřho sbe rnřho naftovřho strediska a obcanř vyuzıvajıcı ke kratkodobř rekreaci zahradkarskou kolonii na jv. okraji Charvatskř Novř Vsi. Celkem se radove jedna o prvnı stovky lidı. Vystavba a provoz SNS nebude predstavovat zdravotnı rizika pro obyvatelstvo. Z vysledk˚ rozptylovř studie (prıloha c. 9) a hlukovř studie (prıloha c. 8) plyne, ze pome ry se ani u nejblizs ı obytnř zastavby v podstate nezme nı. K minimalnımu navys enı hluku m˚ ze dojıt na jv. okraji zahradkarskř kolonie. Jiz v soucasnosti je v blızkosti ulice Lednickř mısty prekracovana nejvys s ı prıpustna hladina hluku. Navys enım provozu o max. 5 nakladnıch vozidel denne se hladina hluku prakticky nezvys ı. Doprava ropy bude probıhat pouze v dennı dobe , v pracovnıch dnech. Be hem vystavby SNS, ropovod˚ a plynovodu a be hem vrtanı te zebnıch vrt˚ dojde k prechodnřmu zvys enı pras nosti na prıjezdovych komunikacıch. Vrtnř prace budou probıhat nepretrzite po dobu cca 4 tydn˚ . Stavebnı prace jsou odhadovany na cca 3 me sıce.


Strana 62/63

C AST H. PR ILOHA - VYJADR ENI PR ISLUS NÝ HO STAVEBNIHO U R ADU K ZAME RU Z HLEDISKA U ZEMNE PLANOVACIDOKUMENTACE Vyjadrenı prıslus nřho stavebnıho uradu k zame ru z hlediska uzemne planovacı dokumentace je uvedeno v Prılohovř casti Oznamenı „ jako prıloha c. 1.


Datum zpracovanı oznamenı:

kve ten 2003

Zpracovatel oznamenı:

RNDr. Ve ra TIZ KOVA Baarova 7 709 00 Ostrava - Marianskř Hory tel.: 069/6101852 e-mail: [email protected]

Osve dcenı o odbornš zpřsobilosti dle zakona C NR c.499/1992 Sb. c.j.3188/487/OPV/93 ze dne 8.6.1993

Odbornaspoluprace:

Ing. Michal DAMEK RNDr. Jirı DANIHELKA Ing. Bedrich HOLEK Ing. Vladimır LOLLEK Otakar PRAZ A K Ing. Jelena RYSKOVA

R es itelskš pracovis te :

GHE, a.s. Brandlova 6 702 00 Ostrava tel.: 069/61018-11 (sekretariat) fax: 069/6126248 e-mail: [email protected]

Podpis zpracovatele oznamenı

-------------------------------------------------

Strana 63/63

2001 Sb., o posuzova nı vlivu na zivotnı prostredı

Recommend Documents