2001 Sb., o posuzova nıvlivu na z ivotnıprostredı

VVTL plynovod DN 500 PN 63 Tr anovice Č hranice C R/Polsko Ozna menıdle prılohy c . 4 za kona c . 100/2001 Sb., o posuzova nıvlivu na z ivotnıprostredı

zar ı 2004

GHE, a.s. GEOLOGIE - HYDROGEOLOGIE - EKOLOGIE

VVTL plynovod DN 500 PN 63 Tr anovice Č hranice C R/Polsko Ozna menıdle prılohy c . 4 za kona c . 100/2001 Sb., o posuzova nıvlivu na z ivotnıprostredı

Obec

2004 0064 Tranovice, Hornı Zukov, Hradiste, Kon a kov, Mistrovice, Stanislavice, Chotebuz, Zpupna Lhota. Tranovice, Terlicko, C esky Tesın, Chotebuz

Kraj

Moravskoslezsky

Objednatel

Plynoprojekt, a.s.

Zpracoval

RNDr. Vera TIZKOVA Ing. Michal DAMEK

Datum zpracovanı

za rı2004

C ıslo zakazky Katastralnıu zemı

Vytisk c .

VVTP plynovod DN 500 PN 63 Tr anovice Č hranice C R/Polsko Ozna menıo posuzova nıvlivu na z ivotnıprostr edı 2004 0064

Strana

2 / 55

R esenı uvedenž v predkla danž zpra ve je dusevnım vlastnictvım GHE, a.s. Jeho verejna publikace a dalsı pouz itı nad ra mec puvodnıho smluvnıho urcenı je va za no na souhlas zpracovatele. Prvotnıdokumentace je uloz ena v archıvu GHE, a.s.

.................................................. Ing. Michal KOFRON reditel spolecnosti

Rozdelovnık: Vyhotovenıc. 1 - 12

: Plynoprojekt, a.s.

Vyhotovenıc. 13

: Archıv GHE, a.s.


Strana

3 / 55

OBSAH strana C A ST A.

A.I. A.II. A.III. A.IV.

U DAJE O OZNAMOVATELI..................................................................................................6

Obchodnıfirma................................................................................................... 6 IC ........................................................................................................................ 6 Sıdlo.................................................................................................................... 6 Jmž no, prıjmenı, bydliste a telefon opra vnenž ho za stupce provozovatele......... 6

C A ST B.

U DAJE O ZA ME RU..................................................................................................................7

B.I.

Za kladnıÚdaje .................................................................................................... 7 B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.I.5.

Na zev za meru................................................................................................................. 7 Rozsah za meru ............................................................................................................... 7 Umıstenıza meru ............................................................................................................ 7 Charakter za meru a moz nost kumulace s jinymi za mery .............................................. 8 Zduvodnenıpotreby za meru a jeho umıstenı, vcetne prehledu zvaz ovanych variant a hlavnıch duvodu pro jejich vyber, resp. odmıtnutı..................................................... 8 B.I.6. Strucny popis technickž ho a technologickž ho resenıza meru........................................ 8 B.I.7. Predpokla dany termın zaha jenırealizace za meru a jeho dokoncenı........................... 12 B.I.8. Vycet dotcenych Územne samospra vnych celku.......................................................... 12

B.II.

U daje o vstupech .............................................................................................. 12

B.II.1. Puda.............................................................................................................................. 12 B.II.2. Voda............................................................................................................................. 13 B.II.3. Ostatnısurovinovž a energetickž zdroje ...................................................................... 13 B.II.4. Na roky na dopravnıa jinou infrastrukturu................................................................... 13

B.III.

U daje o vystupech ............................................................................................ 14

B.III.1. B.III.2. B.III.3. B.III.4. B.III.5. C A ST C.

Ovzdusı................................................................................................................. 14 Odpadnıvody........................................................................................................ 14 Odpady .................................................................................................................. 15 Hluk a vibrace ....................................................................................................... 16 Ochranna pa sma.................................................................................................... 17

U DAJE O STAVU Z IVOTNIHO PROSTR EDI V DOTC ENŮ M U ZEMI........................18

C.I. Vycet nejza vaz nejsıch environmenta lnıch charakteristik dotcenž ho Územı.... 18 C.II. Charakteristika stavu sloz ek z ivotnıho prostredıv dotcenž m Územı, kterž budou pravdepodobne vyznamne ovlivneny.............................................................. 20 C.II.1. Ovzdusıa klima ........................................................................................................... 20 C.II.2. Voda............................................................................................................................. 21 C.II.3. Puda.............................................................................................................................. 22 C.II.4. Horninovž prostredıa prırodnızdroje.......................................................................... 22 C.II.5. Fauna a flora ................................................................................................................ 26 C.II.6. Krajina.......................................................................................................................... 30 C.II.7. Obyvatelstvo ................................................................................................................ 31

C.III. Celkovž zhodnocenıkvality z ivotnıho prostredıv dotcenž m Územız hlediska jeho Únosnž ho zatız enı............................................................................................... 31 C A ST D. KOMPLEXNI CHARAKTERISTIKA A HODNOCENI VLIV˚ ZA ME RU NA VER EJNŮ ZDRAVI A Z IVOTNI PROSTR EDI ......................................................................................32

D.I. Charakteristika predpokla danych vlivu za meru na obyvatelstvo a z ivotnı prostredıa hodnocenıjejich velikosti a vyznamnosti ................................................ 32 D.I.1. D.I.2. D.I.3. D.I.4. D.I.5.

Vlivy na obyvatelstvo, vcetne socia lne ekonomickych vlivu...................................... 32 Vlivy na ovzdusıa klima ............................................................................................. 33 Vlivy na hlukovou situaci ............................................................................................ 33 Vlivy na povrchovž a podzemnıvody ......................................................................... 33 Vlivy na pudu............................................................................................................... 34


D.I.6. D.I.7. D.I.8. D.I.9.

Strana

4 / 55

Vlivy na horninovž prostredıa prırodnızdroje............................................................ 34 Vlivy na faunu, floru a ekosystž my ............................................................................. 35 Vlivy na krajinu ........................................................................................................... 42 Vlivy na hmotny majetek a kulturnıpama tky.............................................................. 42

D.II. Komplexnıcharakteristika vlivu za meru na z ivotnıprostredız hlediska jejich velikosti a vyznamnosti a moz nosti preshranicnıch vlivu.......................................... 43 D.III. Charakteristika environmenta lnıch rizik pri moz nych hava riıch a nestandardnıch stavech............................................................................................... 43 D.IV. Charakteristika opatrenık prevenci, vyloucenı, snız enıa kompenzaci neprıznivych vlivu na z ivotnıprostredı...................................................................... 44 D.V. Charakteristika pouz itych metod prognozova nıa vychozıch predpokladu pri hodnocenıvlivu.......................................................................................................... 50 D.VI. Charakteristika nedostatku ve znalostech a neurcitosti, kterž se vyskytly pri zpracova nıdokumentace ............................................................................................ 52 C C C C

A A A A

ST E. POROVNA NI VARIANT R ES ENI ZA ME RU .....................................................................53 ST F. ZA VE R ......................................................................................................................................53 ST G. VS EOBECNE SROZUMITELNŮ SHRNUTI NETECHNICKŮ HO CHARAKTERU ...54 ST H. PR ILOHA é VYJA DR ENI PR ISLUS NŮ HO STAVEBNIHO U R ADU K ZA ME RU Z HLEDISKA U ZEMNE PLA NOVACI DOKUMENTACE ..................................................................56

P R IL O H Y 1. Vyja drenıprıslusnych stavebnıch Úradu k za meru z hlediska U P dokumentace 2. Situace s vyznacenım trasy VVTL plynovodu 3. Trasa plynovodu a prvky ochrany prırody, M 1 : 5 000 4. Seznam druhu rostlin a z ivocichu zjistenych v za jmovž m Územı 5. Fotograficka dokumentace


SEZNAM ZKRATEK AOPK CD C GS DN DU R HPS CHKO CHOPAV KAO KN LBC LBK MK OP PE PS PZP RBK SO TU UP U SES VKP (nVKP) VVTL ZPF ZB

Agentura ochrany prırody a krajiny C eskž dra hy, a.s. C eska geologicka sluz ba vnitrnıprumer dokumentace pro Územnırozhodnutı hranicnıpreda vacıstanice chra nena krajinna oblast chra nena oblast prirozenž akumulace vod katodicka ochrana katastr nemovitostı loka lnıbiocentrum loka lnıbiokoridor mıstnıkomunikace ochrannž pa smo polyetylž n provoznısoubor podzemnıho za sobnıku plynu regiona lnıbiokoridor stavebnıobjekt trasovy uza ver Územnıpla n, Územne pla novacı Územnısystž m ekologickž stability krajiny vyznamny krajinny prvek navrz eny vyznamny krajinny prvek velmi vysokotlaky plynovod zemedelsky pudnıfond z elezobeton

Strana

5 / 55


Strana

6 / 55

C A ST A. U DAJE O OZNAMOVATELI A.I.

OBCHODNIFIRMA

Transgas, a.s.

A.II.

IC

26460815

A.III.

SIDLO

Limuzska 12/3135, 100 98 Praha 10 - Strasnice

A.IV. jmž no: adresa: telefon:

JME NO, PR IJMENI, BYDLIS TÝ A TELEFON OPRA VNÝ NE HO ZA STUPCE PROVOZOVATELE Ing. JirıKYNC L Csc. Limuzska 12/3135, 100 98 Praha 10 - Strasnice 267 974 111


Strana

7 / 55

C A ST B. U DAJE O ZA MÝ RU B.I.

ZA KLADNIU DAJE

B.I.1.

Na zev za meru VVTL plynovod DN 500 PN 63 Tranovice ť hranice C R/Polsko

B.I.2.

Rozsah za meru

Za mer predstavuje realizaci VVTL plynovodu DN 500 PN 63, ktery umoz nı dopravu zemnıho plynu z podzemnıho za sobnıku v Tranovicıch na hranici C R/Polsko k hranicnı rece Olsi. Predpokla dany prechod se nacha zısv. od Zpupnž Lhoty (mıstnıcast obce Chotebuz) . Plynovod je resen jako jeden technologicky celek s moz nostı obousmernž ho provozu, s obousmernymi komorami pro cistenı na obou koncıch. Pred i za prechodem reky Olse budou osazeny trasovž uza very. Celkova dž lka VVTL plynovodu DN 500 PN 63 je 9 450 m. Navrhovany VVTL plynovod na za klade uvaz ovanž tlakovž hladiny zarazen ve smyslu TPG 702 04 do skupiny B ť plynovody s tlakem nad 16 baru, podskupina B2 vysokotlakž plynovody nad 40 baru do 100 baru vcetne. Soucastı plynovodu je realizace rozvodu telekomunikacnıho optokabelu, ktery bude uloz en po celž trase spolecne s plynovodem v jednž ryze. Soucastı posuzovanž ho za meru je preda vacı stanice plynu navazujıcı na sta vajıcı area l podzemnıho plynovž ho za sobnıku v Tranovicıch.

Dle za kona c. 100/2001 Sb., o posuzova nı vlivu na z ivotnı prostredı spada za mer do kategorie II (za mery vyz adujıcı zjis„ovacı rızenı), sloupce B, bodu 3.7 Produktovody pro dopravu plynu, ropy, pa ry a dalsıch la tek o dž lce vetsı nez 5 km a prumeru 300 ť 800 mm (vcetne da lkovych vodovodu). Prıslusnym Úradem v procesu posuzova nı vlivu je Krajsky Úrad Moravskoslezskž ho kraje. Pri zaha jenı procesu posuzova nı vlivu bylo zvaz ova no, zda je nutnž hodnotit preshranicnı vlivy. Na za klade dostupnych informacı bylo poslž ze vyhodnoceno, z e nenı nutnž , aby do posuzova nıbyla zahrnuta i polska strana. Realizacıza meru nebude ovlivneno z ivotnıprostredı v Polsku. R eka Olse je sice hranicnım tokem ť sta tnı hranice je v predmetnž m Úseku (v mıste krız enı s plynovodem) vedena osou koryta, ale presny zpusob prechodu reky nebyl zatım definova n. Je pouze dohodnuto, z e i polskž strane vyhovuje navrz enž mısto krız enı, a z e je moz nž na polskž strane Olse nava zat na ceskou cast plynovodu. B.I.3.

Umıstenıza meru

Kraj: Moravskoslezsky Obec: Tranovice, Terlicko, C esky Tesın, Chotebuz. Katastra lnıÚzemı: Tranovice, Hornı Zukov, Hradiste, Kon a kov, Mistrovice, Stanislavice, Chotebuz, Zpupna Lhota.


B.I.4.

Strana

8 / 55

Charakter za meru a moznost kumulace s jinymi za mery

Za mer predstavuje realizaci VVTL plynovodu pro dopravu zemnıho plynu. Ochrana proti korozi plynovodu je navrz ena pasivnı (PE tova rnı izolacı) a aktivnı (katodickou ochranou). Plynovodnı potrubı bude v celž svž dž lce (9 450 m) uloz eno v zemnı ryze sledujıcı podž lny profil terž nu. Minima lnıkrytıplynovodu bude 0.8 m. Soucastı plynovodu je realizace rozvodu telekomunikacnıho optokabelu, ktery bude uloz en po celž trase spolecne s plynovodem v jednž ryze, da le pak prechody vodnıch toku a podchody komunikacı. Soucastı posuzovanž ho za meru je preda vacı stanice plynu navazujıcına sta vajıcıarea l podzemnıho plynovž ho za sobnıku v Tranovicıch. Vzhledem k vyse uvedenym charakteristika m za meru se kumulace vlivu s jinymi za mery neprepokla da . Naopak je vyhodne vyuz ito uloz enı novž ho plynovodnıho potrubı do ochrannž ho pa sma sta vajıcıch liniovych staveb v Územı (plynovod a vedenı VN), cımz se celkovž za sahy do Územısniz ujı. Vzhledem k projektu napojenı VVTL plynovodu na plyna renskou soustavu na Územı Polskž republiky lze predpokla dat navazujıcı vliv polskž stavby ť to bude reseno dle polskych za konu. Pusobenı polskž casti plynovodu na z ivotnı prostredı v C eskž republice se nepredpokla da . B.I.5.

Zdu vodnenıpotr eby za meru a jeho umıstenı, vcetne pr ehledu zvazovanych variant a hlavnıch du vodu pro jejich vyber, resp. odmıtnutı

Vybudova nım VVTL plynovodu DN 500, PN 63 z podzemnıho za sobnıku plynu Tranovice na sta tnı hranice C R/PL dojde v oblasti katastra lnıho Územı Zpupna Lhota k propojenı ceskž a polskž plyna renskž soustavy. Tımto resenım se zvysı stabilita doda vek plynu v regionu a zmensı riziko vypadku v doda vce na Územı obou sta tu, zvla ste s prihlž dnutım ke skladovacım kapacita m podzemnıho plynovž ho za sobnıku Tranovice. B.I.6.

Strucny popis technickšho a technologickšho r esenıza meru

a. Zakladnıu daje o plynovodu Za mer predstavuje realizaci VVTL plynovodu DN 500 PN 63 resıcı dopravu zemnıho plynu z podzemnıho za sobnıku v Tranovicıch na hranice C R/Polsko. Predpokla dany prechod hranice se nacha zısv. od Zpupnž Lhoty (viz situaci v prıloze c. 2 a 3). Tabulka c. 1. -

C lenenıstavba plynovodu

Stavebnıobjekty Provoznısoubory

SO éO1 SO é O2 SO é O3 SO é O4 SO é O5 PS é O1

Plynovod DN 500 PN 63 o celkovž dž lce 9 450 m TU Zpupna Lhota KAO katodicka ochrana Telekomunikacnıoptokabel Opravy telekomunikacı Telemetrie

Plynovod je spolecne s katodickou ochranou resen jako jeden technologicky celek s moz nostı obousmernž ho provozu, s obousmernymi komorami pro cistenı na obou koncıch. Pred i za prechodem reky Olse budou osazeny trasovž uza very (TU).


Strana

9 / 55

Celkova dž lka VVTL plynovodu DN 500 PN 63 je 9 450 m. Plynovod je na za klade uvaz ovanž tlakovž hladiny zarazen ve smyslu TPG 702 04 do skupiny B ť plynovody s tlakem nad 16 baru, podskupina B2 vysokotlakž plynovody nad 40 baru do 100 baru vcetne. Plynovod byl navrz en v souladu s C SN EN 1594 Za sobova nı plynem - Plynovody s nejvyssım provoznım tlakem nad 16 baru (funkcnı poz adavky, materia l trubky, sıla steny trubky, a dalsıza kladnıparametry plynovodu). Soucastı plynovodu je realizace rozvodu telekomunikacnıho optokabelu, ktery bude uloz en po celž trase spolecne s plynovodem v jednž ryze. Technickž parametry potrubı na polskž strane budou vyhovovat norma m platnym v Polskž republice. Plynovod bude zhotoven z ocelovych trub podž lne svarovanych. Z duvodu ochrany proti korozi, ale zejmž na pro snız enı hydraulickž ho odporu v potrubı, bude vnitrnı povrch trubek opatren epoxidovym na terem. Vnejsıpovrch trubek bude proti korozi chra nen PE izolacı dle DIN 30 670 nana senou na trubku extruzı nebo sintrova nım, vyhovujıcı elektrojiskrovž zkousce 25 kV o tlous„ce 3.0 mm. Izolace pouz ita na doizolova nı monta z nıch svaru (smrs„ovacı manz ety) a prıpadnž opravy tova rnı izolace musı vykazovat minima lne srovnatelnou kvalitu jako izolace trubek. V mıstech prechodu vodnıch toku a v Úsecıch s obtız nou geologickou stavbou bude vnejsı izolace chra nena pred poskozenım betonovym pla stem nebo prıdavnou vrstvou polypropylenu. Ochrana proti korozi plynovodu je navrz ena pasivnı (PE tova rnıizolacı) a aktivnı(katodickou ochranou). Materia l pro zhotovenı trubek je navrz en v souladu s poz adavky C SN EN 1594 a TPG ť 702 04. Na stavbu bude pouz ito ocelovych trub 508 x 6.30 mm z materia lu o minima lnı mezi kluzu 415 N/mm2. Uva dena tlous„ka steny trubky byla vypoctena dle C SN EN 1594 cla nek 7.2 “Stanovenı tlous„ky stenyŠ. Svarova nı trub plynovodu bude prova deno dle EN 12723 sva reci s platnou Úrednı zkouskou, kterı absolvovali pracovnı zkousky na vzorcıch ze stejnž ho materia lu. Kontrola svaru na trase bude provedena: ¨ systematickou vizua lnıkontrolou vsech svaru, ¨ kontrolou svaru proza renım bez porusenısvaru. Plynovod bude v celž svž dž lce uloz en v zemi a sleduje v terž nu jeho podž lny profil. Minima lnı krytı plynovodu je 0.8 m. V mıstech s vysokou hladinou podzemnı vody a u prechodu vodnıch toku bude potrubı opatreno zatez ovacımi betonovymi sedly, bra nıcımi vyplavenı potrubı vlivem pusobenı vodnıho vztlaku. Podchody plynovodu pod z eleznicı C D poblız hranice C R/PL a silnic I. a II. trıdy jsou navrz eny protlakem ocelovou chra nickou, kolmo na osu komunikace. Zmeny smeru potrubı - vertika lnı i horizonta lnı - budou reseny pomocı pruz nych ohybu nebo trubnıch ohybu provedenych za studena s polomerem 50 D. Pouz itı segmentu je zaka za no. Rmin = kde:

210 . k . D Re Rmin k Re D

polomer zakrivenıv m soucinitel bezpecnosti vuci mezi kluzu mez kluzu v MPa vnejsıprumer potrubıv mm


Strana

10 / 55

Pred uvedenım plynovodu do provozu bude pro zajistenı bezpecnosti provozu a delsız ivotnosti potrubı v za vislosti na TPG ť 701 01 “Projektova nı a vystavba VVTL plynovodu s provedenım nape„ovž zkouskyŠ provedena nape„ova zkouska. Projektova nı potrubı s provedenım nape„ovž zkousky je urceno predevsım pro liniovž casti plynovodu. Na Územı kompresnıch, preda vacıch a regulacnıch stanic se zpusob projektova nı podle techto technickych pravidel obecne neuplatn uje. Predpokla dana z ivotnost plynovodu je 30 let. b. Trasa plynovodu Vedenı VVTL plynovodu je zna zorneno v prıloze c. 2 a 3. Trasa akceptuje dohody mezi spolecnostmi Transgas, a.s., Moravia Energo, a.s., Plynoprojekt, a.s. a Gazoprojekt, s.a. Wroclaw. Jedna se predevsım o bod prechodu sta tnı hranice C R/Polsko, profil potrubı, preda vacı tlaky, cistenı potrubı, telekomunikacnı optokabel a dalsı technickž podrobnosti spojenž s vlastnıvystavbou a budoucım provozem VVTL plynovodu. Trasa byla navrz ena s ohledem na ekologicky, ekonomicky i stavebne nejvyhodnejsı vedenı posouzenım nekolika alternativnıch variant. Prvnı cast trasy plynovodu je vedena soubez ne se sta vajıcım plynovodem. Za verecny Úsek je veden soubez ne s vedenım vysokž ho napetı. Popis trasy Trasa VVTL plynovodu ma pocatek u nove navrz enž hranicnı preda vacı stanice (da le HPS) ktera vznikne rozsırenım sta vajıcıho nadzemnıho area lu podzemnıho za sobnıku plynu Tranovice (da le PZP). V prvž casti trasa plynovodu zhruba do km 1.3 procha zı zemedelsky obdela vanymi pozemky. Povrch terž nu je mırne sklonen k Susovskž mu potoku, jehoz pravobrez nı prıtok a poslž ze i tento tok plynovod podcha zı. Aby byly dodrz eny odstupovž vzda lenosti od obytnych objektu, je vedenı trasy spolu s prıvodnımi potrubımi od sond PZP, v jejichz soubehu je navrhovany plynovod veden, nekolikra t prudce meneno. V dalsı casti plynovod po km 2.8 sleduje asfaltovou silnici Tranovice ť Kon a kov. V prvž casti je plynovod uloz en na vychodnım okraji komunikace, a to az k prvž kriz ovatce cest, kde vzhledem k lesnımu pozemku, ktery se na tž to strane silnice vyskytuje, trasa silnici precha zı. 100 m za kriz ovatkou je navrz en opet prechod tž to silnice, podle nız se procha zı az na km 2.8, kde se trasa lomı k severu a podchodem silnice tento soubeh opoustı. Terž n v trase se mırne zveda az k vrcholku svahu na km 3.5, kde plynovod podcha zı asfaltovou silnici III. trıdy Hradiste ť Kon a kov. Podž l tž to silnice trasa v soubehu 200 az 400 m pokracuje severovychodnım smerem az na km 5.2, kde vstupuje do lesnıho komplexu. Terž n v tž to casti nejprve od prechodu silnice klesa na km 4.0 a poslž ze se zveda k vrcholku kopce k vysılacımu stoz a ru a vodojemu. Povrch Územıje zemedelsky obdela va n. Od km 5.2 jde trasa lesem v majetku Lesu C R, lesnı spra va Senov. Podchod silnice c. I/11, ktera protına lesnı komplex, je navrz en protlakem, da le pak trasa pokracuje k lesnı ceste, v jejımz okraji sestupuje k potoku Kysinec tvorıcımu hranici lesnıho porostu. Za potokem trasa stoupa k asfaltovž silnici vedoucıdo obce Chotebuz a v jejıtesnž blızkosti podejde vrchnı elektrickž vedenı 220 kV. Za vedenım se trasa pravotocivym lomem primkne do soubehu s tımto vedenım a mırne zvlnenym terž nem projde az k asfaltovž silnici c. III/468 C esky Tesın ť Karvina , pred nız bude osazen trasovy uza ver. V tesnž blızkosti silnice podejde plynovod elektrifikovanou trıkolejnou tra„ C D. Obe tyto dopravnı tepny podejde protlakem.


Strana

11 / 55

Konecny Úsek VVTL plynovodu DN 500 PN 63 na ceskž m Územı tvorı spodnı prechod pohranicnı reky Olse, v jejımz stredu procha zı cesko-polska hranice. Stycny bod mezi ceskou a polskou castıplynovodu lez ı30 m po toku reky Olse od hranicnıho kamene c. 93/4. Tabulka c. 2. -

Pr eka zky v trase plynovodu

Prırodnıa umelž preka z ky v trase

polnıcesty silnice mensıvodotece z eleznice reky

32x 4x 5x 1x 1x

Trasa byla navrz ena tak, aby nedoslo k dalsım vyznamnym za sahum do krajiny a k omezenı vyuz ıva nı Územı. Cela trasa je vedena v soubehu s jinou liniovou stavbou ť prvnı cast v soubehu se sta vajıcım plynovodem, druha cast v soubehu s nadzemnım vedenım vysokž ho (nebo VVN) napetı. c. Technickč parametry Materia l trub V souladu s C SN EN 1594 cla nek 7.2 byla stanovena tlous„ka steny plynovodu vypoctem. Ve smyslu dohod s polskou stranou, ktera je va za na mıstnımi predpisy poz adujıcımi pouz ıt pro trubky VVTL plynovodu materia l s mezı kluzu 415 N/mm2, bylo pro vystavbu plynovodu navrz eno pouz itı trub podž lne svarovanych s touto charakteristikou, ktera umoz n uje provž st jednotnou nape„ovou zkousku plynovodu na Územıobou sta tu: Materia l Rt0,5 stanovena minima lnımez kluzu celkova pri teplote okolı D vnejsıprumer trubky podle EN 10208-2 DP vypoctovy tlak Tmin vypoctena tlous„ka steny Svahova nısten vykopu ¨ v pomeru 1 : 0.3 ¨ v pomeru 1 : 1

L 415 MB 415 N/mm2 508 mm 6.3 MPa 6.3 mm

8 650 bm 800 bm

Podsyp a obsyp potrubı ¨ podsyp a obsyp potrubı je predbez ne uvaz ova n na 75 % z celkovž dž lky trasy (bude upresneno po provedenıinz enyrsko-geologickž ho pruzkumu) ¨ za syp ryhy bude proveden vytez enou zeminou, ktera bude ra dne zhutnena, mıra zhutnenı je 95 % (zkouska Proctor-standard) Zkousenıpotrubı Nape„ova zkouska bude provedena na celž m smontovanž m a zasypanž m potrubı. Mž diem pro nape„ovou zkousku bude voda. Projektovany plynovod bude rozclenen na dılcı Úseky potrubıpo cca 3 km (3 - 4 Úseky), kterž budou urceny k samostatnž mu zkousenı.


B.I.7.

Strana

12 / 55

Pr edpokla dany termın zaha jenırealizace za meru a jeho dokoncenı

Termın zaha jenı a dokoncenı realizace projektu nebyl v soucasnž dobe pevne stanoven. Predpokla danž obdobı vystavby je stanoveno na lž ta 2005 ť 2006. Dž lka vystavby bude cinit cca 3 mesıce. B.I.8.

Vycet dotcenych Územne samospra vnych celku

Vzhledem k liniovž mu charakteru predmetnž stavby bude dotceno Územı nekolika samostatnych spra vnıch celku: ¨ ¨ ¨ ¨

Obec Tranovice (pro k.Ú. Tranovice), Obec Terlicko (pro k.Ú. Hradiste), Mesto C esky Tesın (pro k.Ú. HornıZukov, Kon a kov, Mistrovice a Stanislavice), Obec Chotebuz (pro k.Ú. Chotebuz a Zpupna Lhota).

B.II.

U DAJE O VSTUPECH

B.II.1. Pu da Vystavba plynovodu si vyz a da trvaly za bor zemedelskych pozemku v mıste vybudova nı preda vacı stanice (poblız sta vajıcıho podzemnıho za sobnıku v Tranovicıch) a docasny za bor v trase potrubı. Sırka pracovnıho pruhu se predpokla da 15 m. Docasny za bor bude na dobu kratsınez 1 rok, tzn. z e nenıtreba prova det rekultivaci. Da le dojde k docasnž mu odnetı a omezenı ve vyuz ıva nı pozemku urcenych k plnenı funkcı lesa. Docasnž odnetı se bude tykat pracovnıho pruhu o sırce 10 m. Docasnž omezenı ve vyuz ıva nı lesnıch pozemku se bude tykat pruhu o sırce 4 m - jedna se o ochrannž pa smo plynovodu, ve kterž m lze sa zet pouze melce korenıcı rostliny. Doba docasnž ho omezenı je 30 let (dle z ivotnosti plynovodu). Za toto omezenı bude zaplacen jednora zovy poplatek vlastnıku lesa. Tabulka c. 3. -

Rozsah za boru pu dy

Druh zaboru Docasny za bor ZPF na dobu kratsı nez 1 rok (behem vystavby trasy plynovodu) Trvaly za bor ZPF (preda vacıstanice) Docasnž omezenı ve vyuz ıva nı lesnıch pozemku (v casti trasy plynovodu, po dobu jeho z ivotnosti) Docasnž odnetı lesnıch pozemku (behem vystavby trasy plynovodu)

Rozsah 8 665 m x 15 m = 129 975 m2 53 x 153 m = 8 109 m2 4 m x 970 m = 3 880 m2 10 m x 970 m = 9 700 m2


Strana

13 / 55

B.II.2. Voda Behem vystavby Behem vystavby plynovodu bude nejvyznamnejsı mnoz stvı vody potreba pro provedenı nape„ovž zkousky plynovodu pred jeho uvedenım do provozu. Potrebnž mnoz stvı vody ť cca 580 m3 - bude odebra no z reky Olse. Pro provedenızkousky bude plynovod rozclenen na Úseky s prevysenım do 60 m (3 - 4 Úseky). Dž lka jednoho Úseku cinı cca 3 km. Pro vsechny Úseky bude pouz ita tata z voda, ktera bude po ukoncenı zkousky vypustena do Olse. Pred pouz itım vody a pred jejım vypustenım zpet do toku budou odebra ny vzorky pro kontrolu jakosti. Dalsı potreba vody behem vystavby zarızenı vystane pri vyrobe stavebnıch smesı, pri cistenı komunikacı a pri zajistenı hygienickych potreb pracovnıku stavby. Betonova smes bude pravdepodobne dova z ena jiz pripravena v domıcha vaci. Pitny rez im pracovnıku stavby bude zabezpecen s nejvetsı pravdepodobnostı dovozem balenž pitnž vody. Mnoz stvı technologickž a pitnž vody nebylo v tž to fa zi prıpravy za meru specifikova no. Behem provozu Behem provozu za meru nebude doda vka vody potreba. B.II.3. Ostatnısurovinovš a energetickš zdroje Behem vystavby Hlavnıdruhy pouz itych konstrukcnıch materia lu: ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨

ocelovž trouby 508 x 6.30 mm opatrenž epoxidovym na terem vnitrnısteny, izolacnımateria ly (PE izolace vnejsıho pla ste), materia ly pro realizaci katodickž ochrany, ocelovž chra nicky pro protlaky pod komunikacemi a z eleznicı, zatez ovacıbetonova sedla, sloupky pro oznacenıtrasy aj.

Dalsımi surovinami potrebnymi pro realizaci za meru budou napr. pohonnž hmoty pro stavebnı stroje a autopark. Da le bud nutno zajistit potrebnž energie pro provoz stroju (elektricka energie, tlakovy vzduch). Behem provozu Behem provozu plynovodu se prova dı pouze kontrola funkce katodickž ochrany, ke kterž nejsou potreba z a dnž suroviny a energie. U drz ba hranicnı preda vacı stanice bude prova dena v ra mci Údrz by sta vajıcıho nadzemnıho area lu podzemnıho za sobnıku plynu Tranovice. B.II.4. Na roky na dopravnıa jinou infrastrukturu Vzhledem k nevyrobnımu charakteru nebude za mer behem provozu vyz adovat napojenı na dopravnı infrastrukturu. K preda vacı plynovž stanici je doprava resena po sta vajıcı komunikaci.


Strana

14 / 55

Behem vystavby budou pro dopravu konstrukcnıch materia lu pro jednotlivž casti stavby vyuz ıva ny sta vajıcı komunikace. Hlavnı dopravnı trasy jsou reprezentova ny silnicemi I. trıdy c. 48, 11 a 67, z nichz budou materia ly dopravova ny po komunikacıch niz sıch trıd a po mıstnıch komunikacı az na jednotlivž stavebnı Úseky. Za mer si nevyz a da realizaci novych ci docasnych komunikacı. V Úsecıch, kde bude stavba probıhat na zemedelskych pozemcıch ci jinde mimo dopravnı trasy, budou stavebnı pra ce prova deny z manipulacnıho pruhu o sırce cca 15 m, ktery bude po prekrytı zemnı ryhy s plynovodem povrchove upraven tak, aby umoz n oval bez nou zemedelskou cinnost. V lesnıch Úsecıch bude plynovod veden preva z ne podž l lesnıch cest, kterž budou za roven slouz it pro dopravu stavebnıch materia lu a castecne takž jako manipulacnı pruh, aby ka cenı stromu bylo mezeno na nezbytnž minimum.

B.III.

U DAJE O VYSTUPECH

B.III.1. Ovzdusı Behem vystavby Zdrojem emisı do ovzdusı bude provoz stavebnı mechanizace na stavenisti (stavebnı pruh podž l liniovž stavby) a doprava stavebnıch materia lu. Kvalita ovzdusı bude prechodne (cca 3 mesıce) zhorsena zvysenymi emisemi prachu a vyfukovych plynu obsahujıcıch oxidy dusıku, uhlovodıky, oxid uhelnaty. Vznik prasnosti bude nepravidelny v za vislosti na pracovnıdobe a klimatickych podmınka ch. Behem provozu S ohledem na charakter za meru nebude behem provozu pusobit z a dny zdroj znecis„ova nıovzdusı. B.III.2. Odpadnıvody Behem vystavby Pri vystavbe budou vznikat odpadnı vody splaskovž ze socia lnıho zarızenı staveniste. Za jejich zneskodnenı v souladu s poz adavky platnych pra vnıch predpisu je odpovedna dodavatelska firma. Pred zaha jenım provozu bude provedena zkouska tesnosti potrubı, pri nız bude jako medium pouz ita voda z reky Olse. R ıcnı voda nebude pro Úcely zkousky nijak upravova na a bude pouz ita v novž m cistž m potrubı. Jejı kvalita proto nebude v dusledku zkousky vyznamne zmenena. Voda bude po ukoncenı zkousky vypustena zpet do Olse. Pri odberu a pred vypustenım zpet do recipientu budou odebra ny vzorky vody pro urcenı jejı kvality v laboratori. V prıpade nevyhovujıcıch parametru dle Narızenı vla dy c. 61/2003 Sb., bude rozhodnuto o zpusobu jejıho vycistenı. Behem provozu: Behem provozu plynovodu nebudou odpadnıvody vznikat.


Strana

15 / 55

B.III.3. Odpady V soucasnž m stupni projektovž dokumentace nebyl pro predmetny za mer zpracova n pla n odpadovž ho hospoda rstvıstavby charakterizujıcıvznikajıcıodpady a nakla da nıs nimi. Behem vystavby Odpady, kterž mohou behem vystavby vznikat, jsou uvedeny v na sledujıcı tabulce. Jedna se napr. o zbytky stavebnıch materia lu, odpady vznikajıcı pri Úprave terž nu (vykopovž pra ce), odpady vznikajıcıpri realizaci protlaku pod komunikacemi a z eleznicı, pri stavebnıch pracıch spojenych s realizacı prechodu toku, odpady z mycenı zelene aj. Trasa byla volena tak, aby rozsah ka cenı drevin byl co nejmensı. Bude se jednat o tez bu dreva, nikoli o produkci odpadu. Odpadu z lesnictvı (katalogovž cıslo 02 01 07) bude minimum. Kere a na letovž dreviny, kterž nebude moz no vyuz ıt jako surovinu - drevo, byly zarazeny pod katalogovž cıslo 17 02 01 (druh stavebnıho a demolicnıho odpadu). Vykopovž zeminy nejsou povaz ova ny za odpad. Budou pouz ity na zpetny za syp stavebnıryhy. Bilance zemnıch pracıbude provedena v dalsım stupni projektovž dokumentace. Tabulka c. 4. Katalogovč cıslo 02 01 07 12 01 01 12 01 05 12 01 13 15 01 06 17 01 01

Pr ehled hlavnıch druhu odpadu vznikajıcıch pr i vystavbe Nazev druhu odpadu

Odpady z lesnictvı(ka cenıstromu v trase plynovodu) Piliny a trısky z eleznych kovu Plastovž hobliny a trısky Odpady ze svarova nı Smesnž obaly Beton Smesi nebo oddelenž frakce betonu, cihel, tasek a keramickych vy17 01 07 robku neuvedenž pod cıslem 17 01 06 17 02 01 Drevo (vyka cenž kere) 17 02 03 Plasty 17 03 01 Asfaltovž smesi obsahujıcıdehet 17 03 02 Asfaltovž smesi neuvedenž pod cıslem 17 03 01 17 04 05 Zelezo a ocel 17 06 04 Izolacnımateria ly neuvedenž pod cısly 17 06 01 a 17 06 03 Smesnž stavebnı a demolicnı odpady neuvedenž pod cısly 17 09 17 09 04 01, 17 09 02 a 17 09 03 20 03 01 Smesny komuna lnıodpad *) O ť ostatnıodpad N ť nebezpecny odpad

Kategorie odpadu *) O O O O O O O O O N O O O O O

Mnoz stvı odpadu nebylo prozatım stanoveno. Dodavatelska organizaci prova dejıcı stavbu (puvodce odpadu) se bude rıdit platnymi pra vnımi predpisy ť za kon c. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prova decı vyhla sky, kterž stanovı povinnosti pra vnickych osob pri nakla da nı s odpady. O nakla da nı s odpady a zpusobu jejich odstranenı bude vedena evidence v provoznı dokumentaci. V prubehu stavby bude prova den prubez ny odborny technicky dozor.


Strana

16 / 55

Behem provozu: Behem provozu plynovodu bude vznikat odpad z cistenı potrubı. Jedna se o odpad katalogovž cıslo 05 07 99 - Odpady z prepravy zemnıho plynu. Zarazenı odpadu mezi odpady nebezpecnž nebo odpady ostatnı bude provedeno na za klade laboratornıch analyz. Mnoz stvı je odhadova no na jednotky az desıtky kilogramu za rok. Odpad se skla da z kapalnž a pevnž sloz ky. Pevna sloz ka obsahuje zejmž na pısek a rez z potrubı, kapalna sloz ka obsahuje vodu a alifatickž uhlovodıky. Aromatickž uhlovodıky nejsou obsaz eny. Tento odpad bude odstran ova n opra vnenou firmou (pravdepodobne SITA Moravia nebo DEZA Valasskž Mezirıcı). Pri provozu preda vacı stanice budou vznikat odpady z Údrz by. Vzhledem k tomu, z e stanice bude soucastı sta vajıcıho zarızenı podzemnıho za sobnıku plynu (PZP) v Tranovicıch, bude Údrz ba i produkce odpadu a jejich odstran ova nıprobıhat v ra mci Údrz by PZP. Po ukoncenı provozu plynovodu zusta va ocelovž potrubı v zemi. Veskery plyn je vytlacen, potrubıje pra zdnž . B.III.4. Hluk a vibrace Behem vystavby Pri realizaci za meru se mohou vyskytnout na sledujıcı zdroje hluku s prıslusnymi hladinami akustickž ho tlaku: Tabulka c. 5. -

Hladiny akustickšho tlaku vybranych zar ızenı

Zdroj hluku Na kladnıautomobily urcenž pro manipulaci s materia lem Domıcha vace Nakladace Kompresory Mıchacky Elektrocentra la Buldozery

Hladina akustickčho tlaku LWA = 85 ť 95 dB(A) LpA10 = 65 ť 83 dB(A) LpA10 = 80 ť 93 dB(A) LpA10 = 80 ť 93 dB(A) LpA10 = 65 ť 83 dB(A) LpA10 = 94 ť 98 dB(A) LpA10 = 85 ť 105 dB(A)

Vibrace behem vystavby budou zpusobeny zejmž na provozem hutnıcıch stroju (hutnenı zemin v ryze). Da le pak provozem na kladnıch automobilu dova z ejıcı stavebnı materia l a takž provozem ostatnı stavebnı mechanizace. Pouz itı vybusnin pri hloubenı ryhy pro uloz enı potrubı se nepredpokla da . Horniny az do trıdy rozpojitelnosti 5 (dle C SN 73 3050 Zemnıpra ce) je moz nž rozdruz it rypadly. Behem provozu: Vzhledem k charakteru za meru se pusobenı hluku a vibracı behem provozu plynovodu nepredpokla da .


Strana

17 / 55

B.III.5. Ochranna pa sma Bezpecnostnıpa smo plynovodu Bezpecnostnı pa smo je urceno k zamezenı nebo zmırnenı Úcinku prıpadnych hava riı plynovych zarızenı a k ochrane z ivota, zdravı a majetku osob. Rozsah bezpecnostnıho pa sma pro navrhovany plynovod dle ď 69 za kona c. 458/2000 Sb. cinı 150 m na obe strany od pudorysu plynovodu. Bezpecnostnım pa smem se pro Úcely tohoto za kona rozumı prostor vymezeny vodorovnou vzda lenostı od pudorysu plynovž ho zarızenı merenž ho kolmo na jeho obrys. Pokud to technickž a bezpecnostnı podmınky umoz n ujı a nedojde k ohroz enı z ivota, zdravı nebo bezpecnosti osob, lze zrizovat stavby v bezpecnostnım pa smu pouze s predchozım pısemnym souhlasem fyzickž ci pra vnickž osoby, ktera odpovıda za provoz prıslusnž ho plynovž ho zarızenı. Ochrannž pa smo plynovodu Navrhovany VVTL plynovod jako plyna renskž zarızenı ve smyslu energetickž ho za kona c. 458/2000 Sb. je chra nen ochrannym pa smem k zajistenı jeho bezpecnosti a spolehlivosti provozu. Pa smo dle ď68 cinı4 m na obe strany od pudorysu plynovodu. V ochrannž m pa smu zarızenı, kterž slouz ı pro vyrobu, prepravu, distribuci a uskladn ova nı plynu je zaka za no prova det cinnosti, kterž by ve svych dusledcıch mohly ohrozit toto zarızenı, jeho spolehlivost a bezpecnost provozu. Pokud to technickž a bezpecnostnı podmınky umoz n ujı a nedojde k ohroz enı z ivota nebo bezpecnosti osob, lze stavebnı cinnost, umıs„ova nı konstrukcı, zemnı pra ce, zrizova nı skla dek a uskladn ova nı materia lu v ochrannž m pa smu prova det pouze s predchozım souhlasem drz itele licence, ktery odpovıda za provoz prıslusnž ho plyna renskž ho zarızenı. Souhlas nenı soucastı stavebnıho rızenı u stavebnıch Úradu a musı obsahovat podmınky, za kterych lze tyto cinnosti prova det. Vysazova nı trvalych porostu korenıcıch do vetsı hloubky nez 20 cm nad povrch plynovodu podlž ha tomuto souhlasu pouze ve volnž m pruhu o sırce 2 m na obe strany od osy plynovodu. V lesnıch prusecıch udrz uje provozovatel prepravnı soustavy nebo provozovatel prıslusnž distribucnı soustavy na vlastnı na klad volny pruh pozemku o sırce 2 m na obe strany od osy plynovodu, vlastnıci ci uz ivatelž dotcenych nemovitostı jsou povinni jim tuto cinnost umoz nit. Ostatnıochranna pa sma Stavba plynovodu zasa hne do ochrannych pa sem ¨ mıstnıch komunikacı, ¨ dra hy C D, ¨ inz enyrskych sıtı.


Strana

18 / 55

C A ST C. U DAJE O STAVU ZIVOTNIHO PROSTR EDI V DOTC ENE M U ZEMI C.I.

VYC ET NEJZA VAZNÝ JS ICH ENVIRONMENTA LNICH CHARAKTERISTIK DOTC ENE HO U ZEMI

a. Soustava NATURA 2000 U zemıNATURA 2000 podle smernice c. 79/409/EEC Lokalita nelez ı v z a dnž m z Územı, ktera byla C eskou republikou navrz ena do soustavy NATURA 2000 jako tzv. ptacı oblasti podle smernice Rady Evropskž ho spolecenstvı c. 79/409/EEC, o ochrane volne z ijıcıch pta ku (blız e o problematice vyznamnych ptacıch Územıa ptacıch oblastıviz Hora et al., 2002) ani se nenacha zıv blızkosti takovž ho Územı. U zemıNATURA 2000 podle smernice c. 92/43//EEC Lokalita nelez ı v z a dnž m z Územı, ktera jsou C eskou republikou pripravova na do soustavy NATURA 2000 podle smernice Rady c. 92/43/EEC, o ochrane prırodnıch stanovis„, volne z ijıcıch z ivocichu a plane rostoucıch rostlin. Z uvedenž ho plyne, z e z hlediska ochrany prırody nebude stavbou dotcena ani ovlivnena z a dna z evropsky vyznamnych lokalit. Druhy z prılohy IV Smernice Rady c. 92/43/EEC, u nichz je Radou Evropskych spolecenstvı vyz adova na prısna ochrana jedincu Na druhy z prılohy IV Smernice Rady c. 92/43/EEC, o ochrane prırodnıch stanovis„, volne z ijıcıch z ivocichu a plane rostoucıch rostlin se vztahuje prısna ochrana jedincu, vyz adovana Radou Evropskych spolecenstvı. V prıpade zjistenı takovych druhu na lokalite je nutnž se jimi zabyvat (problematika je resena v ra mci nekterych zvla ste chra nenych druhu dle za kona c. 114/1992 Sb.). V za jmovž m Územı byl zjisten vyskyt dvou druhu chra nenych dle tž to smernice ť kun ky z lutobrichž (Bombina variegata) a jesterky obecnž (Lacerta agilis). Problematika moz nž ho stretu stavby s temito druhy je dostatecne resena v souvislosti s jejich ochranou dle legislativy C R (viz kapitolu D.I.7 a D.IV.). b. Zvlaste chranenau zemı V trase plynovodu ani v jejım blızkž m okolı se zvla ste chra nena Územı ve smyslu za kona c. 114/1992 Sb. v platnž m znenı nenacha zejı; nemohou tedy byt projektovanou stavbou negativne ovlivnena. Nejbliz sım zvla ste chra nenym Územım je CHKO Beskydy ID 82, jejız hranice se nacha zı cca 5 km jiz nım smerem od pocatecnıho bodu plynovodu a da le pak prırodnı rezervace ID 1338 Velkž doly, ktera se nacha zıcca 4 km vychodnım smerem.


Strana

19 / 55

c. U zemnısystčm ekologickč stability (U SES) Stavbou budou dotceny na sledujıcısegmenty U SES (viz prılohu c. 3): ¨ km 0.45 ť 0.5 ť loka lnıbiocentrum (les, potok, niva) ¨ km 1.1ť 1.35 ť loka lnı biokoridor (niva Susovskž ho potoka a jeho prıtoku s brehovymi porosty) ¨ km 1.8 ť navrz eny loka lnı biokoridor (nefunkcnı propojenı zemedelskymi pozemky mezi funkcnıcastıbiokoridoru a biocentrem ť obojıles) ¨ km 5.0 ť navrz eny loka lnı biokoridor (nefunkcnı propojenı zemedelskymi pozemky mezi dvema biocentry ť obojıles) ¨ km 5.25ť 5.35 ť loka lnıbiocentrum (dle zada nızmeny U P c. 8) ¨ km 6.0 ť loka lnıbiokoridor (propojuje dve lesnıbiocentra lesem) ¨ km 9.5ť 9.55 ť loka lnıbiokoridor (Loucka Mlynka a porosty na terase Olse) ¨ km 9.6ť 9.65 ť regiona lnıbiokoridor (Olse a prilehla cast nivy vloz enym LBC) d. Vyznamnč krajinnč prvky (VKP) Stavbou budou dotceny VKP danž ustanovenım ď 3 pısm. b) za kona c. 114/1992 Sb. (tzv. VKP “ze za konaŠ). Pozna mka: Registrace VKP podle ď 6 za kona c. 114/1992 Sb. v poverenž m Územı mesta C esky Tesın provedena nebyla. Pri vykonu sta tnı spra vy jsou vyuz ıva ny na vrhy VKP, jakoby se jednalo o VKP registrovanž , proto je da le uva dıme. Nekterž VKP jsou totoz nž se segmenty U SES (v prehledu VKP je uvedeno v za vorce). n ť navrz eny

z ť ze za kona

¨ km 0.45 ť 0.5 ť zVKP les, potok, niva (LBC) ¨ km 1.1 ť 1.35 ť zVKP c. 215, 216 ť niva Susovskž ho potoka a jeho prıtoku s brehovymi porosty (LBK) ¨ km 3.515 ť nVKP c. 122 ť liniova zelen ¨ km 5.25 ť 6.15 ť zVKP c. 117 a 74 ť les s prameny Chotebuzky (LBC, LBK) ¨ km 6.15 ť zVKP potok Kysinec na severnım okraji C ernž ho lesa ¨ km 6.9 ť 7.05 ť zVKP les (vyka ceny v ochrannž m pa smu VVN) ¨ km 8.05 ť 8.2 ť okraj nVKP c. 82 ť Údolıs porosty a mokrady ¨ km 9.5 ť 9.55 ť zVKP c. 10 ť Loucka Mlynka a porosty na terase Olse (LBK) ¨ km 9.6 ť 9.65 ť zVKP luz nıles v nive Olse a reka Olse (LBC a RBK) e. U zemıhistorickčho, kulturnıho nebo archeologickčho vyznamu Prımo v trase plynovodu se nenacha zı kulturnı pama tky ani chra nenž archeologickž lokality. Nejbliz sımi objekty uvedenymi v seznamu nemovitych kulturnıch pama tek jsou: -

Kon a kov ť kostel Prozretelnosti Boz ı; c. v rejstrıku pama tek 34524/8-803. Mosty ť svž dska kaple; c. v rejstrıku pama tek 22620/8-804. Mosty ť krız ; c. v rejstrıku pama tek 29404/8-805. Stanislavice ť kaplicka sv. Jana Nepomuckž ho; c. v rejstrıku pama tek 51592/8-2222. Chotebuz ť za mek; c. v rejstrıku pama tek 10367/8-800.


C.II.

Strana

20 / 55

CHARAKTERISTIKA STAVU SLOZEK ZIVOTNIHO PROSTR EDI V DOTC ENE M U ZEMI, KTERE BUDOU PRAVDÝ PODOBNÝ VYZNAMNÝ OVLIVNÝ NY

C.II.1. Ovzdusıa klima a. Klimatickč faktory Trasa plynovodu se celou dž lkou nacha zı v klimatickž oblasti MT 10 (Quitt, 1975). Oblast je charakterizova na dlouhym, teplym a mırne suchym lž tem, s kra tkym prechodnym obdobım, s mırne teplym jarem a podzimem, kra tkou mırne teplou a suchou zimou s kra tkym trva nım snehovž pokryvky. Tabulka c. 6. -

Klimatickš charakteristiky

Charakteristika Pocet letnıch dnu Pocet dnu s prumernou teplotou 10°C a vıce Pocet mrazovych dnu Pocet ledovych dnu Prumerna teplota v lednu Prumerna teplota v cervenci Prumerna teplota v dubnu Prumerna teplota v rıjnu Prumerny pocet dnu se sra z kami 1 mm a vıce Sra z kovy Úhrn ve vegetacnım obdobı Sra z kovy Úhrn v zimnım obdobı Pocet dnu se snehovou pokryvkou Pocet dnu zamracenych Pocet dnu jasnych

MT 10 40 az 50 140 az 160 110 az 130 30 az 40 -2 az -3 17 az 18 7 az 8 7 az 8 100 az 120 400 az 450 200 az 250 50 az 60 120 az 150 40 az 50

b. Kvalita ovzdusı Dle prılohy c11 k Narızenı vla dy c. 350/2002 Sb. ve znenı NV c. 60/2004 Sb. na lez ı obce Tranovice, C esky Tesın a Terlicko mezi oblasti se zhorsenou kvalitou ovzdusı. Tabulka c. 7. -

U daje o kvalite ovzdusı(dle NV c. 60/2004

Znecisůujıcılatka Obec PM 10 PM 10 rocnıprřmer 24hodinovyprřmer Tranovice limit prekrocen na 50 % limit prekrocen na 100 % Územıobce Územıobce C esky Tesın limit prekrocen na 85.7 limit prekrocen na 85.7 % Územıobce % Územıobce Terlicko limit prekrocen na 100 limit prekrocen na 100 % % Územıobce Územıobce

Benzo/a/pyren rocnıprřmer limit prekrocen na 100 % Územıobce limit prekrocen na 92.9 % Územıobce limit prekrocen na 100 % Územıobce


Strana

21 / 55

Nejbliz sıstanice pro sledova nıkvality ovzdusı: ¨ VU RV ť c. 989 HornıTosanovice ¨ C HMU ť c. 1066 C esky Tesın C.II.2. Voda a. Povrchovavoda Za jmova lokalita na lez ı do regionu povrchovych vod III-B-4-d (Vlcek, 1971), ktery je charakterizova n jako oblast stredne vodna (q = 6 az 10) s nejvodnejsım obdobım v breznu, malou retencnı schopnostı oblasti, se silne rozkolısanym odtokem a dosti vysokym koeficientem odtoku (k = 0.31 az 0.45). Jihoza padnı cast budoucı trasy plynovodu je odvodn ova na Susovskym potokem, ktery je prıtokem Stona vky vlž vajıcı se do reky Olse, ktera se vlž va do Odry ť toku I. ra du. Strednı cast trasy vede po rozvodı Chotebuzky a Hrabinky. Chotebuzka se vlž va do Stona vky, Hrabinka je levostrannym prıtokem Olse. Severovychodnı cast trasy je odvodn ova na bezejmennymi prıtoky Louckž Mlynky a potokem Kysinec ť oba toky se vlž vajı do reky Olse. Kvalita povrchovž vody a prutoky ve vodotecıch nebyly pro Úcely posuzova nı za meru zjis„ova ny. b. Podzemnıvoda Oblast lez ı na rozhranı dvou regionu melkych podzemnıch vod. Pocatecnı cast trasy plynovodu lez ı v regionu II E 5 a koncova cast plynovodu lez ı v regionu II B 4 (Krız , 1971). Regiony jsou charakterizova ny jako: ¨ II E 5 ť jedna se o oblast se sezonnım dopln ova nım za sob, s nejvyssım prumernym mesıcnım stavem hladiny podzemnı vody a vydatnostı pramenu v obdobı kveten ť cerven, s nejniz sım v obdobı za rı ť listopad. Prumerny specificky odtok podzemnıch vod je 1.51 az 2.00 l.s-1.km-2. ¨ II B 4 ť jedna se o oblast se sezonnım dopln ova nım za sob, s nejvyssım prumernym mesıcnım stavem hladiny podzemnı vody a vydatnostı pramenu v obdobı brezen ť duben, s nejniz sım v obdobı za rı ť listopad. Prumerny specificky odtok podzemnıch vod je 1.01 az 1.50 l.s-1.km-2. Z hlediska hydrogeologickž rajonizace lez ı preva z na vetsina trasy plynovodu v rajonu c. 321 ť Flysovž sedimenty v povodı Odry (rozloha: 1 454.13 km2; typ: v paleogž nu a krıde Karpatskž soustavy). Koncova cast trasy poblız polskych hranic lez ı v rajonu c. 153 - Fluvia lnı a glacigennı sedimenty v povodı Olse (rozloha: 167.914 km2; typ: v kvartž rnıch sedimentech). Hloubka hladiny podzemnı vody v trase nenı zna ma. Podrobny geologicky pruzkum, ktery overı prıtomnost podzemnı vody v hloubce zakla da nı bude proveden v dalsım stupni prıpravy stavby. V soucasnosti lze konstatovat, z e hladina podzemnı vody bude stavbou zastiz ena v blızkosti vodotecı, tzn. minima lne v sesti Úsecıch. Kvalita podzemnı vody v za jmovž trase nenı sledova na. V blızkosti trasy se nenacha zejı zdroje pitnž vody pro za sobova nı obyvatelstva. Nejbliz sı zdroje evidovanž ve vodohos-


Strana

22 / 55

poda rskž mape jsou v Dolnıch Tranovicıch a v Chotebuzi (C esky Úrad geodeticky a kartograficky, Za kladnıvodohospoda rska mapa C SR, M 1:50 000). Trasa nezasahuje do z a dnž ho pa sma ochrannž ho pa sma zdroju vody ani do Chra nenž oblasti prirozenž akumulace vod (CHOPAV).

C.II.3. Pu da Dle pedogenetickž mapy na lez ı preva z na cast trasy do asociace illimerizovanych pud podzolovych prırodnıch a zemedelsky zkulturnenych. Strednı Úsek v okolı silnice I/11 na lez ı do asociace hnedych lesnıch pud prırodnıch a hnedych pud zemedelsky zkulturnenych horskych oblastı; severovychodnı cast v blızkosti reky Olse na lez ı do asociace nivnıch hydromorfnıch pud prırodnıch a zemedelsky zkulturnenych. Pedologicky pruzkum v trase nebyl prova den. Pri vystavbe plynovodu se neuvaz uje s trvalym odnetım pudy ze ZPF. Vyjimkou je area l hranicnı preda vacı stanice v Tranovicıch ť za bor cca 0.8 ha.

C.II.4. Horninovš prostr edıa pr ırodnızdroje a. Geomorfologickapozice Geomorfologicky na lez ı Územı Alpsko-himala jskž mu systž mu, provincii Za padnı Karpaty, subprovincii Vnejsı Za padnı Karpaty, oblasti Za padobeskydskž podhurı, celku Podbeskydska pahorkatina, podcelku Tesınska pahorkatina a okrsku Hornoz ukovska pahorkatina (internetovy porta l MZP http://mapmaker.env.cz). Z hlediska typologickž ho clenenı reliž fu (Balatka, Czudek, 1971) se za jmova oblast nacha zı v oblasti 472, ktera je charakterizova na jako oblast clenitych pahorkatin, flysovych struktur Za padnıch Karpat v oblasti vyssıch fluvia lnıch teras. Geomorfologicky predstavuje erozne denudacnı pahorkatinu flysovž ho pa sma Karpat v nadmorskž vysce 320 ť 420 m n.m., se spodnopliocž nnım zarovna nım vrcholu a pri okrajıch s pomerne rozsa hlymi plosinami pleistocž nnıch rıcnıch teras. b. Geologickč pomery sirsıho okolı Dle regiona lne-geologickž ho clenenı na lez ı Územı vnejsımu flysi karpatskž soustavy, slezskž jednotce v godulskž m vyvoji. Mezozoikum ť jura, spodnıa strednıkrıda Nejstarsım stratigrafickym clenem jsou spodnı tesınskž vrstvy, tvorenž hnedosedymi, cernosedymi az cernymi va pnitymi jılovci. Jılovce jsou prachovitž az pıscitž , drobne slıdnatž , nepravidelne lupenite az lavicovite odlucnž , s ojedinelymi svetle sedymi laminami a la vkami silne va pnitych az kremito-va pnitych lupenitych pıskovcu, pıscitych va pencu a modrave sedych organodetritickych va pencu. Mocnost techto vloz ek je vetsinou ra dove milimetrova az centimetrova , ojedinele tvorıcocky mocnž az 0.4 m.


Strana

23 / 55

Spodnı a strednı krıda je v za jmovž m Územı zastoupena tesınskymi va penci, tesınskohradis„skym souvrstvım a verovickymi vrstvami. Tesınskž va pence jsou spojeny prechody s podloz nımi spodnımi tesınskymi vrstvami, od nichz se lisı prevahou svetle sedych az belosedych kalovych va pencu, strıdajıcıch se s 0.5 az 1.0 m mocnymi polohami z lutavych a hnedosedych jılovcu a tenkymi la vkami modrosedych, silne va pnitych pıskovcu. Tesınsko-hradis„skž souvrstvı tvorı flysovitž strıda nı pıskovcu a jılovcu s vyraznou prevahou jılovcu. Jılovce jsou tmavosedž az cernosedž , va pnitž , bridlicnatž , lupenite rozpadavž , v poloha ch o mocnosti od 2 cm do 7 m. Pıskovce jsou jemnozrnnž , va pnitž az kremitova pnitž , drobne slıdnatž , v la vka ch 1 ť 25 cm mocnych. Ojedinele se vyskytujı i polohy masıvnıho, stredne az hrube zrnitž ho pıskovce o mocnostech az do 10 m. Verovickž vrstvy predstavujı komplex cernych kremitych jılovcu, neva pnitych, pevnych, mısty velmi jemne slıdnatych, mısty s tenkymi vrstevnımi prouz ky pyritu. V blızkosti hranice s podloz ım obsahujı tenkž , preva z ne cockovitž la vky kremitych, slabe va pnitych pıskovcu a velmi vza cne i pelosideritu. Spodnokrıdovž vulkanity V krıdovych sedimentech, zejmž na v tesınsko-hradis„skž m souvrstvı, jsou pomerne castž vyskyty velkych loz nıch teles bazickych vulkanitu tesınitovž formace (tesınit, pikrit). Kvartž r Kvartž rnıpokryv Územıje pomerne pestry a jsou v nem zastoupeny: ¨ Sedimenty kontinenta lnıho zalednenı ť glacigennı, glacilakustrinnıa glacifluvia lnı(pısky, varvovž jıly, sedž souvkovž hlıny a sterky s obcasnymi bludnymi balvany svž dskž z uly, kambrickych pıskovcu, baltskych silurskych va pencu a pod.), na lez ı preva z ne sa lskž mu, v mensı mıre i halstrovskž mu zalednenı. Jsou rozsıreny zejmž na v predpolı Beskyd, na dalsıch mıstech za jmovž ho Územı jsou prekryty eolickymi sedimenty. Glacifluvia lnı pısky pod eolickym pokryvem vypln ujı ve znacnych mocnostech subglacia lnı koryta, vytvorena erozıpod ledovcem, ktera jsou zahloubena do predkvartž rnıho podloz ı. ¨ Sedimenty fluvia lnı (pıscitž sterky vyssıch terasovych akumulacı reky Olse a jejıch prıtoku) jsou zachova ny v nekolika terasovych stupnıch, nejstarsı z nich v reliktech pri severnım ÚpatıBeskyd. ¨ Sedimenty soliflukcne deluvia lnı (jılovitž a pıscitojılovitž svahovž hlıny s Úlomky podloz nıch hornin) lemujı Úpatı Beskyd, v mensım rozsahu jsou rozsıreny na svazıch celž ho Územı a tvorı preva z ne Úzkž pruhy pri jejich Úpatı. Pomerne casto jsou na chylnž ke vzniku sesuvu, a to bu° pro prıtomnost jılovitych sedimentu v jejich podloz ı ci pro jılovitž polohy prımo v techto sedimentech. ¨ Sedimenty eolickž (sprasovž hlıny vzniklž odva pnenım sprası) dosahujı nejvetsıch mocnostı pri svazıch obra cenych k vychodu (az 10 m). Na plochych predelovych hrbetech v nız ina ch je jejich mocnost 3-5 m. Sedimenty nivnı (holocž nnı hlinitopıscitž na plavy, povodn ovž hlıny, ojedinele i organogennıuloz eniny - raseliny) vypln ujıÚdolnıdeprese. Mısty dosahujımocnosti az 5 m.


Strana

24 / 55

Antropogennı uloz eniny (nava z ky, na sypy a pod.) jsou v za jmovž m Územı zastoupeny v malž m rozsahu, preva z ne jako telesa komunikacı. c. Hydrogeologickč pomery Obeh podzemnıch vod v sedimentech slezskž jednotky karpatskž ho flyse je silne omezova n flysovym charakterem souvrstvı, nebo„ propustnejsı lavice pıskovcu se strıdajı s prakticky nepropustnymi vrstvami jılovcu. Tak se vytva rejı pouze drobnž hydrogeologickž jednotky, kterž odpovıdajı jednotlivym pıskovcovym lavicım. Prıznivejsı podmınky pro obeh podzemnıvody jsou v mıstech zlomu, prova zenych hlubsım rozevrenım puklin. Hydrogeologicky vyznamnejsı je melka zvoden , va zana na prulinove propustny kvartž rnı pokryv Územı ť pleistocž nnı glacifluvia lnı a fluvia lnı pısky a sterky, da le pıscitejsı polohy holocž nnıch na plavu. Z hlediska prıpadnž ho ovlivnenı stavby majı vyznam zejmž na podzemnı vody holocž nnıch na plavu, vypln ujıcıch Údolnı deprese vodotecı. Jejich volna hladina Úzce koresponduje s povrchovym tokem v za vislosti na atmosfž rickych sra z ka ch, pri norma lnım stavu ma sklon smerem k vodoteci. Pri zvysenž hladine v povrchovž m toku docha zı k opacnž mu sklonu a k vcezu povrchovž vody do holocž nnıch sedimentu. d. Geotechnickč pomery Z hlediska inz enyrsko-geologickž rajonizace na lez ı celž za jmovž Územı rajonu I. v oblasti podbeskydskych pahorkatin, ktery je charakteristicky za kladovymi pudami na na vrsıch, mırnych svazıch a Údolnıch rovina ch. Za kladova puda tohoto rajonu je tvorena predkvartž rnım podkladem s mž ne mocnym eluviem, terasovymi sterky, sprasovymi hlınami, souvkovymi hlınami a v mensı mıre i glacilakustrinnımi pısky a sterky. V ra mci tohoto rajonu lze vymezit na sledujıcıpodrajony: ¨ Podrajon Ia: staveniste na predkvartž rnım podkladu krytž m slabou vrstvou stabilnıch eluviı a svahovych hlın. Mocnost svahovych hlın je preva z ne 1 ť 2 m, mocnost zvetralinovž ho pla ste kolem 1.5 ť 2.0 m. Tento rajon mısty zasahuje na pocatek trasy plynovodu. ¨ Podrajon Ib: zaujıma spolu s podrajonem Ic preva z nou cast za jmovž ho Územı a predstavuje staveniste na vyssıch fluvia lnıch terasa ch s pokryvem sprasovych hlın. Predkvartž rnı podklad na ba zi sterku je mnohdy v hloubce az 25 m. Pokryv muz e loka lne obsahovat i organogennı stlacitelnž sedimenty, napr. pri silnici z C eskž ho Tesına do Ostravy, kde bylo zastiz eno plosne rozsa hla poloha raseliny v hloubce 2.5 m, o mocnosti az 3.8 m. ¨ Podrajon Ic: predstavuje staveniste na sprasovych hlına ch vetsıch mocnostı (az kolem 10 m), tvorıcıch plochž hrbety. Sprasovž hlıny byvajı na rozdıl od predchozıho podrajonu vlhcı(21-28 %). ¨ Podrajon Id: staveniste v rıcnıch niva ch, jejichz za kladovou pudou jsou fluvia lnı pıscitž sterky se slabsım pokryvem na plavovych (povodn ovych) hlın. Melka zvoden je va zana na pıscitž sterky a je v hydraulickž spojitosti s povrchovym tokem.


Tabulka c. 8. -

Strana

25 / 55

Zatr ıdenızemin a hornin dle C SN 73 3050 Zemnıpra ce

Geneze (přvod)

Zemina / hornina

pısky Glacigennı a fluvia lnı pıscitž sterky sedimenty pıscitž hlıny Soliflukcne deluvia lnı svahovž hlıny s Úlomky podloz ı sedimenty Eolickž sedimenty sprase a sprasovž hlıny, konzistence tuha az pevna holocž nnı na plavy, zvodnelž , konzistence mekka az kaNivnısedimenty sovita nava z ky, na sypy, telesa komunikacı (v prıpade prechoAntropogennıuloz eniny du prekopem) ť v za vislosti na zrnitostnım sloz enı jurskž a krıdovž sedimenty zvetralinovy pla s„ (eluvia) jurskych a krıdovych sediSkalnıpodloz ı mentu vulkanity tesınitovž formace dtto, navetralž a silne rozpukanž

Trıda rozpojitelosti

tr. 2 tr. 3 ť 4 tr. 2 ť 3 tr. 3 - 4 tr. 2 - 3 tr. 4 tr. 3 - 5 tr. 5 tr. 4 tr. 6 tr. 5

Vyse uvedenž zatrıdenı je predbez nž , upresnenı bude provedeno po podrobnž m inz enyrsko-geologickž m pruzkumu. e. Geodynamickč jevy Horniny karpatskž ho flyse a jejich zvetraliny jsou na chylnž ke vzniku sesuvu. Trasa plynovodu byla navrz ena tak, aby se existujıcım (aktivnım i potencia lnım) sesuvnym Územım vyhnula. Dle mapovych informacı C GS-Geofondu se cca 200 m jiz ne od pocatecnıho bodu trasy plynovodu nacha zı potencia lnı sesuvnž Územı (lokalita Tranovice c. 3631). Da le se pak poblız koncovž ho Úseku trasy nacha zıdve rovnez potencia lnısesuvna Územı. Prvnıpoblız obce Chotebuz, cca 400 m severne od trasy plynovodu (lokalita Chotebuz c. 3625), a da le podž l poslednıho kilometru trasy podž l vodnıho toku, cca 500 m severne (lokalita Louky c. 3619). Predmetnž Územı trasy nenı dle Údaju C GSť Geofond poddolova no. Vyjimku tvorı Územı poblız Mistrovic za padne od km 4.5 stanicenı trasy plynovodu (lokalita Mistrovice c. 4588). Jedna se o dılo z 19. stoletı na tez bu rud. Poslednı revize byla provedena v roce 1988. Vzhledem k tomu, z e se jedna o tez bu historickou a presny rozsah poddolova nı nenı zna m, bude v dalsım stupni zpracova nı projektovž dokumentace objedna no v Geofondu C R ť pracoviste Kutna Hora podrobnž posouzenı tohoto Územı, na jehoz za klade budou stanoveny za sady pruchodu trasy a prıpadna opatrenı. f. Seismicita u zemı Dle mapy seismickych oblastı na Územı C SSR (prıloha c. 1 C SN 73 0036) nelez ı za jmovž Územı v seismickž oblasti. Za takovž oblasti jsou povaz ova na Územı, v nichz se makroskopicky projevilo v historickž dobe vedecky proka zanž zemetresenı s intenzitou nejmž ne 6äpodle stupnice M.C.S.


Strana

26 / 55

g. Prırodnızdroje Prvnı polovina pla novanž trasy plynovodu je vedena pres Územı, na nejz se vztahuje systž m loz iskovž ochrany. Jedna se o Schva lenou prognozu loz iska cernž ho uhlıBludovice ť Chotebuz (9012100), da le vyhradnı loz isko cernž ho uhlı Zukovsky hrbet (3072400) a vyhradnıloz isko zemnıho plynu Zukov (3083972). Ve stanicenı km 0.000 ť 1.400 procha zı navrz ena trasa netez enym dobyvacım prostorem Zukov (40024). Za jmovž nerosty jsou zemnı plyn a cernž uhlı. Spra vcem dobyvacıho prostoru je spolecnost Transgas, a.s. Praha. Tez ba zemnıho plynu se prova dı pomocı vrtu. Vzhledem k Úloz nym pomerum loz iska a zpusobu prova denı tez by lze vyloucit vza jemnž neprıznivž ovlivnenıuvaz ovanž stavby a tez by.

C.II.5. Fauna a flo ra a. Fauna V za jmovž m Územı byl v prvnı polovine za rı 2004 proveden pruzkum fauny. Aktua lnı jednora zovy inventarizacnı zoologicky pruzkum, ktery byl zameren preva z ne na vyskyt obratlovcu, byl v ra mci moz nostı doplnen i pruzkumem bezobratlych. Za roven byly vyuz ity poznatky z na vstev Územı v predchozıch letech. Podkladem pro hodnocenı byly pouze aktua lnıÚdaje, tj. takovž , kterž nejsou starsıpeti let. Vyskyt z ivocichu byl zaznamena va n bez nymi metodami, pricemz tez iste pruzkumu spocıvalo predevsım v prımž m pozorova nı, zjis„ova nı hlasovych projevu a aktivnım vyhleda va nıdokladu o prıtomnosti jednotlivych druhu. Zjistenž taxony (preva z ne druhy) byly uspora da ny do abecednıho faunistickž ho seznamu (viz prılohu c. 4) ť na zvoslovı vycha zı z aktua lne pouz ıvanž systematiky. Souhrnny faunisticky seznam obsahuje 115 taxonu se za stupci z ivocichu z kmene Arthropoda, Mollusca a Chordata, pricemz byla venova na pozornost predevsım druhum indikacnım, ohroz enym (zvla ste chra nenych) nebo vyznamnym z pohledu ochrany prırody v Evropskž unii. Seznam je nutno pokla dat za orientacnı, nebyly prova deny celorocnı specializovanž pruzkumy zamerenž na danž skupiny z ivocichu. Do seznamu nenı zahrnuta rada druhu (napr. ze trıdy hmyzu - Insecta). Nenı zde vsak predpokla da n vyskyt takovych druhu, jejichz dodatecne zjisteny vyskyt by mohl ovlivnit prubeh stavby. Z hlediska ochrany prırody je nutno upozornit na zaznamena nı vyskytu 30 druhu zvla ste chra nenych (dle prılohy III. vyhla sky c. 395/1992 Sb.), a to v na sledujıcıch kategoriıch: Druhy kriticky ohroz enž (1): ¨ Milvus milvus/migrans ť lun a k sp. (cerveny nebo hnedy) - v r. 2004 pozorova n v trase stavby. Ackoliv se jedna pravdepodobne o vyskyt souvisejıcı s migracemi druhu, hnızdenı na vhodnž m mıste v za jmovž m Územı nelze vyloucit (lun a ci hnızdına stromech v lesıch nebo ve skupina ch rozptylenž zelene).


Strana

27 / 55

Druhy silne ohroz enž (13): ¨ Rana kl. esculenta - skokan zeleny - biologicky vyznamny taxon, k jehoz ochrane je velmi nutnž prihlız et. Vyskytuje se v lokalita ch se zastoupenım mokradu, nevyhyba se ani vodotecım. ¨ Lacerta agilis - jesterka obecna - byla zjistena v okolı z eleznice u reky Olse. Nelze ji vyloucit i na dalsıch lokalita ch v trase stavby. ¨ Zootoca vivipara - jesterka z ivoroda - v okolıstavby byla zjistena na paseka ch a na okrajıch lesu. ¨ Ciconia nigra - cap cerny - druh v regionu vza cne hnızdı na stromech v lesıch, nelze vyloucit hnızdenı v lesnıch celcıch v okolıstavby; v trase stavby vsak hnızdo zjisteno nebylo ¨ Pernis apivorus - vcelojed lesnı - v r. 2004 byla zjistena vyvedena rodina v okolı stavby ť druh hnızdı na stromech v lesıch; v trase stavby vsak hnızdo zjisteno nebylo. ¨ Circus cyaneus - mota k pilich - v trase stavby byl zaznamena n vyskyt na tahu v r. 2004. V regionu nehnızdı, vystavbou nebude nijak dotcen. ¨ Accipiter nisus - krahujec obecny - druh hnızdına stromech v lesıch v okolı, v trase stavby vsak hnızdo zjisteno nebylo. ¨ Coturnix coturnix - krepelka polnı - aktua lne se vyskytuje v hnızdnıdobe v polnıch biotopech v okolıtrasy stavby. ¨ Tringa ochropus - vodous kropenaty - v dobe tahu a v zime byl zjisten na jedinž m mıste v resenž m Územı, a to na rece Olsi. Existence druhu nebude vystavbou ohroz ena. ¨ Actitis hypoleucos - pisık obecny - v hnızdnı dobe a na tahu byl zaznamena n na jedinž m mıste v resenž m Územı, a to na rece Olsi. ¨ Columba oenas - holub doupn a k - vyskytuje se v hnızdnıdobe i na tahu. Hnızdıv dutina ch starsıch stromu v lesıch. ¨ Oriolus oriolus - z luva hajnı - zaznamena na v hnızdnı dobe i na tahu. Hnızdı na stromech. Nelze vyloucit hnızdenı v trase stavby. ¨ Corvus monedula - kavka obecna - pozorova na na tahu, nenınutnž nijak resit moz nž strety. Druhy ohroz enž (16): ¨ Papilio machaon - otaka rek fenyklovy - druh se v sirsım okolı vyskytuje na antropogennıch stanovistıch (louky, zahrady a neudrz ovana pole). ¨ Bombus lapidarius - cmela k skalnı - vyskytuje se v otevrenž krajine, podzemnı hnızda stavı napr. pod kameny. Bez ny druh, stavbou nedojde k ohroz enıpopulacı. ¨ Bombus sp. - cmela k ť minima lne 2 druhy ¨ Bombina variegata - kun ka z lutobricha - z biologickž ho hlediska vyznamny druh, jehoz ochranu je moz no povaz ovat v za jmovž m Územıza jednu z priorit. ¨ Bufo bufo - ropucha obecna - druh je rozsıren v okolnı krajine, v prıpade prova denı staveb v terestrickž casti nenı


¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨

Strana

28 / 55

moz nž zabezpecit jeho ochranu uspokojivym zpusobem. Ciconia ciconia - cap bıly - v trase stavby nehnızdı, na polıch ma loviste, vystavbou vsak nebude ohroz en. Accipiter gentilis - jestra b lesnı - druh hnızdına stromech v lesıch v okolı, v trase stavby vsak hnızdo zjisteno nebylo. Apus apus - rorys obecny - druh v trase stavby nehnızdı, nebude stavbou nijak dotcen. Hirundo rustica - vlastovka obecna - druh v trase stavby nehnızdı, nebude stavbou nijak dotcen. Saxicola rubetra - brambornıcek hnedy - vyskytuje se na tahu v hnızdnı dobe na pastvina ch a louka ch v okolı. V trase nebyl zjisten. Muscicapa striata - lejsek sedy - hnızdı napr. v polodutina ch stromu, v trase stavby predpokla da me hnızdenı v lesnıch porostech, jehoz existenci bude zapotrebıoverit pred prova denım stavby. Lanius collurio - „uhyk obecny - v resenž m Územı hnızdı ve skupina ch keru na otevrenych plocha ch (pole, pastviny) a na paseka ch nebo lesnıch okrajıch. Lanius excubitor - „uhyk sedy - byl pozorova n na tahu a v zime, hnızdenınebylo zjisteno. Corvus corax - krkavec velky - hnızdıv okolıstavby v lesıch. Sciurus vulgaris - veverka obecna - druh je v za jmovž m prostoru obecne rozsıren.

Z druhu uvedenych v prıloze IV Smernice Rady c. 92/43/EEC, o ochrane prırodnıch stanovis„, volne z ijıcıch z ivocichu a plane rostoucıch rostlin byl zjisten vyskyt dvou druhu ť kun ky z lutobrichž (Bombina variegata) a jesterky obecnž (Lacerta agilis). Problematika moz nž ho stretu stavby s temito druhy je dostatecne resena v souvislosti s jejich ochranou dle legislativy C R. Celkovž vyhodnocenı ovlivnenı fauny posuzovanou stavbou je provedeno v kapitole Vlivy na faunu, flory a ekosystž my. b. Flo ra U zemı spada do fytogeografickž oblasti mezofytikum, fytogeografickž ho obvodu Karpatskž mezofytikum a dvou fytogeografickych okresu ť 83. Ostravska pa nev a 84. Podbeskydska pahorkatina, v nemz na lez ıdo podokresu 84.a. Beskydskž podhurı(Skalicky 1988). Potencia lnıprirozena vegetace V Územı, jımz procha zı trasa plynovodu, by se bez za sahu cloveka vyskytovaly na sledujıcıza kladnırostlinnž formace: ¨ v jz. casti trasy dubohabriny a lipovž doubravy svazu Carpinion, za kladnı vegetacnı jednotka 11 ť Lipova dubohabrina asociace Tilio-Carpinetum ¨ v sv. casti trasy acidofilnı buciny a jedliny svazu Luzulo-Fagion, za kladnı vegetacnı jednotka 26 ť Podma cena dubova bucina asociace Carici brizoidis-Quercetum


Strana

29 / 55

¨ v nive Olse spolecenstva luz nıch lesu svazu Alnion incanae, za kladnı vegetacnı jednotka 1 ť stremchova jasenina asociace Pruno-Fraxinetum, mısty v kombinaci s mokradnımi olsinami svazu Alnion glutinosae (Neuh¨uslova 1998) Soucasny stav vegetace V za jmovž m Územı byl proveden pruzkum pozdne letnıho aspektu vegetace, a to v prvnı polovine za rı 2004. Zjistenž taxony (preva z ne druhy) byly uspora da ny do abecednıho floristickž ho seznamu (viz prılohu c. 4). Podrobneji byla vyhodnocena vegetace nejhodnotnejsıch prirozenych (nebo jim blızkych) stanovis„ (ekosystž mu), kterž budou stavbou dotceny, a to jak na Úrovni rostlinnych spolecenstev, tak druhu. Zvla stnı pozornost byla venova na vyskytu druhu zvla ste chra nenych nebo regiona lne ohroz enych. Na zvoslovı taxonu rostlin je podle Kuba ta a kol. (Kuba t et a 2002). Floristicky seznam obsahuje 292 taxonu (preva z ne druhu) vyssıch rostlin. Jedna se hlavne o druhy luk a pastvin, lesu, lesnıch lemu a krovin, polnı plevele, druhy mokradnı a druhy rudera lnıch (rumistnıch) stanovis„. Zahrnuty jsou i ovocnž dreviny. Inventarizova ny nebyly sezonne se vyskytujıcı kulturnı plodiny, prıpadne dalsı pestovanž rostliny (napr. okrasnž apod.), jejichz zjistenınenınutnž pro vyhodnocenıza vaz nosti vlivu na vegetaci. Z hlediska ochrany prırody je nutno upozornit na zaznamena nı vyskytu jednoho druhu zvla ste chra nenž ho (dle prılohy II. vyhla sky c. 395/1992 Sb.) a trı regiona lne ohroz enych (zapsanych v seznamu AOPK C R, stredisko Ostrava). ¨ Druh zvla ste chra neny v kategorii druhy silne ohroz enž (1): - Gentiana asclepiadea í horec tolitovity, vyskyt v km 5.9 stavby ¨ Druhy regiona lne ohroz enž v kategorii druhy ohroz enž (3): - Abies alba í jedle belokora , vyskyt v km 5.25ť 6.15 stavby - Acorus calamus í puskvorec obecny, vyskyt v km 8.05ť 8.2 stavby - Cucubalus baccifer í nadmutice bobulnata , vyskyt v km 9.6 stavby C.II.6. Krajina Preva z na cast navrhovanž liniovž stavby spada do geomorfologickž ho celku Podbeskydska (resp. Tesınska ) pahorkatina, ktery se vyznacuje zvlnenym reliž fem s oblymi tvary. Krajina je kultivovana , z vetsı casti odlesnena , lesnı celky se zachovaly preva z ne jako mensı komplexy, prıpadne liniova zelen podž l drobnych vodnıch toku. Mnoz stvı zelene zvysujı i linie podž l cest a zahrady statku, kterž casto byvajı situova ny do volnž krajiny ť sıdla jsou nejen koncentrova na v obcıch, ale lez ıtakž rozptylene v Územı. V soucasnž dobe dozna va krajina znacnych zmen ť mısto prırodnıch dominant jı vž vodı umelž vyskovž stavby (vez e vysılacu, stoz a ry elektrickž ho vedenı), kterž casto protınajı Územı v mnohakilometrovych vzda lenostech. Posuzovana stavba ma byt ve svž sv. casti v soubehu s jednım z nich umıstena.


Strana

30 / 55

C.II.7. Obyvatelstvo Vzhledem k poz adovanž mu bezpecnostnımu pa smu plynovodu (150 m na kaz dou stranu) je jeho trasa navrz ena mimo obytnou za stavbu. Ovlivnenı obyvatelstva je tım vyrazne snız eno. Obce, kterž se nacha zejınejblız e trasy plynovodu: Tranovice: 944 obyvatel Chotebuz: 1052 obyvatel Kon a kov a Mistrovice (casti C eskž ho Tesına): ra dove stovky obyvatel Obyvatelstvo z ije naprosto preva z ne v rodinnych domech, zcasti koncentrovanych v centra lnıch castech obcı, zcasti rozptylenych v krajine.

C.III.

CELKOVE ZHODNOCENI KVALITY ZIVOTNIHO PROSTR EDI V DOTC ENE M U ZEMIZ HLEDISKA JEHO U NOSNE HO ZATIZENI

Zivotnı prostredı v dotcenž m Územı je ovlivneno dlouhodobou lidskou cinnostı, spojenou zejmž na se zemedelskou vyrobou. Na vetsı casti Územı doslo k odstranenı prirozenych rostlinnych spolecenstvı, puvodnı ekosystž my listnatych lesu byly nahrazeny ekosystž my polı, luk a zahrad. Kvalita ovzdusı je zhorsena nadlimitnım obsahem prachu (tuhž znecis„ujıcı la tky) a mısty i benzo/a/pyrenu, kterž pocha zejı zejmž na z loka lnıch topenis„. Vliv emisı z dopravy je sekunda rnı. Z hlediska hlukovž za tez e a kontaminace pudy a vody nenı Územı zatez ova no nad Únosnou mıru. Kvalita z ivotnıho prostredıje strednı.


Strana

31 / 55

C A ST D. KOMPLEXNI CHARAKTERISTIKA A HODNOCENI VLIV˚ ZA MÝ RU NA VER EJNE ZDRAVI A ZIVOTNI PROSTR EDI D.I.

CHARAKTERISTIKA PR EDPOKLA DANYCH VLIV˚ ZA MÝ RU NA OBYVATELSTVO A ZIVOTNI PROSTR EDI A HODNOCENI JEJICH VELIKOSTI A VYZNAMNOSTI

D.I.1.

Vlivy na obyvatelstvo, vcetne socia lne ekonomickych vlivu

Vystavbou plynovodu budou dotceni obyvatelž obce Tranovice (nejvyrazneji cast Dolnı Tranovice) a da le po trase pak obyvatelž Kon a kova, Mistrovic, Chotebuzi a Zpupnž Lhoty. Ovlivnenı provozem zarızenı se nepredpokla da , nebo„ plynovod bude situova n v prıslusnych odstupovych vzda lenostech od objektu ť viz kapitolu C.II.6. Za nejvyznamnejsı z hlediska vlivu na lidskž zdravı v souvislosti se za merem je moz no povaz ovat emise prachu, vyfukovych plynu a hluku z dopravy behem realizace za meru. Obyvatelž z ijıcı nebo docasne pobyvajıcı v blızkosti stavby a dopravnıch tras, kterymi bude stavba obsluhova na, budou ovlivneni znecis„ujıcımi la tkami obsaz enymi v emisıch z automobilovych motoru. Jedna se zejmž na o oxidy dusıku, oxid uhelnaty a uhlovodıky. Z uvedenych skodlivin majı nejvetsı negativnı vliv oxidy dusıku, kterž mohou zpusobovat dychacıpotız e zejmž na astmatikum a malym detem. V obdobı vystavby dojde k na rustu dopravnı intenzity na kladnıch vozidel obsluhujıcıch stavbu. Znamena to po prechodnou dobu urcitž zvysenı dopravnıho zatız enı po komunikacıch v lokalite. Pro ridice bude znamenat obdobı vystavby omezenı plynulosti jızdy (vyssı dopravnı zatız enı a moz na preprava nadmernych na kladu) a v mıstech prechodu komunikacı zÚz enı jızdnıho pruhu. C a stecne lze temto negativnım vlivum predejıt vhodnou organizacı stavebnıch pracı. Vlivy na obyvatelstvo spojenž s realizacı stavebnı ryhy, uloz enı plynovodnıch trub, pokla dky optokabelu, svarova nı atd. se nepredpokla dajı. Tyto pra ce budou realizova ny mimo obytnou za stavbu. Po ukoncenı pracı bude vliv na obyvatelstvo v trase plynovodu minima lnı az nulovy a bude se sesta vat z ojedinelž ho provozu vozidel reviznıch a monta z nıch tymu prova dejıcıch kontroly, prıpadne opravy. Vliv na zdravıa pohodu obyvatel bude v porovna nıse soucasnym stavem na stejnž Úrovni. Demolice objektu a prıpadne znehodnocenı pozemku se nepredpokla da , tzn. nedojde k prımym ekonomickym vlivum na obyvatelstvo. K narusenı faktoru pohody dojde pouze behem vystavby za meru ť zvysena prasnost, hluk, provoz tez kych stavebnıch mechanismu, apod. Vlivy na obyvatele trvale bydlıcı v okolı trasy plynovodu lze behem vystavby plynovodu hodnotit v dusledku zvysenı intenzity dopravy jako mırne negativnı, docasnž , behem provozu jako nulovž .


D.I.2.

Strana

32 / 55

Vlivy na ovzdusıa klima

V prubehu vystavby dojde po prechodnou dobu ke zhorsenı kvality ovzdusı v mıste realizace stavebnıch pracı ť zvysı se zejmž na koncentrace prachu zpusobena napr. pohybem stavebnıch stroju. Dalsım zdrojem znecistenı ovzdusı budou emise vyfukovych plynu stavebnı mechanizace a souvisejıcı na kladnı dopravy, emise odpadnıch plynu vznikajıcıch behem svarova nı, jakoz i emise spalin napr. z provozu motorovych pil pri pla novanž m ka cenı stromu. Vzhledem k postupu vystavby bude zhorsenı stavu va za no vz dy jen na aktua lne realizovanou cast trasy. Po zaha jenı provozu nebude za mer vzhledem ke svž mu charakteru ovlivn ovat kvalitu ovzdusıani klimatu. Vliv na ovzdusı a klima behem realizace za meru lze hodnotit jako negativnı, docasny, behem provozu zarızenıjako nulovy.

D.I.3.

Vlivy na hlukovou situaci

Podž l pla novanž trasy plynovodu se mimo sta vajıcıch komunikacı nevyskytujı vyznamnejsı zdroje hluku ovlivn ujıcı hlukovž pozadı lokality. V prubehu vystavby se hlukova hladina v lokalite na prechodnou dobu zvysı. Ke zmene dojde v blızkosti obsluz nych komunikacı stavby a v mıstech stavebnı cinnosti. Zvysenž hlukovž zatız enı bude zpusobeno provozem stavebnıch mechanismu a na kladnıch automobilu obsluhujıcıch stavbu. Po zaha jenı provozu nedojde oproti sta vajıcımu stavu k navysenı hlukovž ho zatız enı lokality. Vliv hluku behem vystavby lze hodnotit jako mırne negativnı, docasny, behem provozu zarızenıjako nulovy.

D.I.4.

Vlivy na povrchovš a podzemnıvody

Vlivy na vodu se budou tykat pouze fa ze vystavby. Z povrchovych vod je nejvyznamneji ohroz en Susovsky potok, podž l kterž ho je plynovod v cca km 1.2 ť 1.3 veden a podcha zı jej. Dotcen bude takž potok Kysinec a reka Olse. Celkem plynovod prekona va vodnı toky na sesti mıstech; ve vsech prıpadech bude potrubı uloz eno v zemi ť pod korytem toku. U mensıch toku se pri pokla da nı trub predpokla da prekopa nı koryta. Minima lnı krytı plynovodu pode dnem koryta je 1 m. V prıpade prechodu reky Olse zatım nebyl zatım jednoznacne stanoven zpusob vystavby: bu° se bude resit rovnez prekopem koryta Olse nebo protlakem spolecne s z eleznicı a silnicı. Vliv na povrchovž vody by byl v prıpade realizace protlaku vyrazne niz sınez pri prımž m za sahu do koryta toku. Kvalita povrchovych vod bude prechodne ovlivnena za kalem z dnovych sedimentu, prıpadne ze zemin na brezıch. Rizikem je Únik technickych kapalin z pouz ıvanych strojnıch mechanismu. Z hlediska podzemnıch vod je situace obdobna . Nejvyraznejsınebezpecıohroz enıkvality podzemnıch vod plyne z prıpadnž ho Úniku pohonnych hmot nebo oleju ze stavebnıch mechanismu.


Strana

33 / 55

Odpadnı voda z prova denı tlakovž zkousky potrubı (pred zaha jenım provozu) bude vypustena zpet do Olse teprve potž , co se proka z e, z e jejı kvalita vyhovuje poz adovanym limitum danym Narızenım vla dy c. 61/2003 Sb., o ukazatelıch a hodnota ch prıpustnž ho znecistenı povrchovych vod a odpadnıch vod, na lez itostech povolenı k vypoustenı odpadnıch vod do vod povrchovych a do kanalizacıa o citlivych oblastech. Pri provozu za meru se vlivy na podzemnı a povrchovž vody nepredpokla dajı. Behem cistenı plynovodu musı byt cistıcı komory dostatecne zajisteny pred moz nym Únikem kondenza tu. Zdroje vody ani jejich ochranna pa sma nebudou dotceny. Vlivy na povrchovž a podzemnı vody lze hodnotit behem vystavby jako mırne negativnı, docasnž , behem provozu zarızenıjako nulovž .

D.I.5.

Vlivy na pu du

Realizacı za meru dojde k za boru zemedelskž pudy: trvalž odnetı ze ZPF se bude tykat plochy pro vystavbu preda vacı stanice v rozsahu cca 0.8 ha, docasny za bor (kratsı nez 1 rok) v rozsahu cca 13 ha se tyka trasy plynovodu a nezbytnž ho manipulacnıho pruhu. Ornice bude oddelene skryta a pouz ita na zpetnž ohumusova nı dotcenych pozemku. S prıpadnymi prebytky bude nakla da no v souladu s vyja drenım orga nu ochrany pudy. Na pozemcıch na lez ejıcıch do zemedelskž ho pudnıho fondu nebude zpusob uloz enı plynovodu omezovat sta vajıcızemedelskou cinnost (napr. hlubokou orbu). Co se tyce pozemku urcenych k plnenı funkcı lesa, dojde na plose cca 0.4 ha k docasnž mu omezenı v jejich vyuz ıva nı po dobu z ivotnosti plynovodu (cca 30 let) a na plose cca 1 ha dojde k docasnž mu odnetı behem vystavby trasy plynovodu. Omezenı ve vyuz ıva nı znamena , z e v predmetnž m pa su lesa o sırce 4 m nemohou byt pestova ny hluboce korenıcıdreviny. Pri prova denı stavebnıch pracı hrozı riziko Úniku technickych kapalin (pohonnych hmot, oleju) ze stavebnıch stroju, coz by zpusobilo kontaminaci pudy ropnymi uhlovodıky. Behem provozu plynovodu se vlivy na pudu nepredpokla dajı. Vyjimku mohou tvorit havarijnı stavy, kdy by bylo treba odkryt poskozenou cast potrubı a sjednat na pravu. Plynovod uloz eny v zemi bude postupem casu korodovat, avsak vzhledem k navrz enž katodickž ochrane a kontrola m potrubı specia lnımi senzory je riziko ztencenı tlous„ky trub vlivem koroze pod bezpecnou mez eliminova no. Vlivy na pudu lze hodnotit jako mırne negativnı.

D.I.6.

Vlivy na horninovš prostr edıa pr ırodnızdroje Vlivy na horninovž prostredıa prırodnızdroje nepredpokla dajı.


D.I.7.

Strana

34 / 55

Vlivy na faunu, flo ru a ekosystšmy

a. Vlivy na faunu V za jmovž m Územı byl zaznamena n vyskyt 30 druhu zvla ste chra nenych druhu z ivocichu, z nichz mohou byt dotceny negativnım zpusobem, a to bu° provozem stavby nebo jejı realizacı, na sledujıcıdruhy: Kategorie druhu silne ohroz enych ¨ C a p cerny (Ciconia nigra) - Druh v regionu vza cne hnızdı na stromech v lesıch, nelze vyloucit hnızdenı v lesnıch celcıch v okolı stavby, v trase stavby vsak hnızdo zjisteno nebylo. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdenı v za jmovž m prostoru, k ohroz enıdruhu nedojde. ¨ Vcelojed lesnı (Pernis apivorus) - V roce 2004 byla zjistena vyvedena rodina v okolı stavby ť druh hnızdı na stromech v lesıch, v trase stavby vsak hnızdo zjisteno nebylo. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdenıv za jmovž m prostoru, druh nebude stavbou dotcen. ¨ Krahujec obecny (Accipiter nisus) - Druh hnızdı na stromech v lesıch v okolı, v trase stavby vsak hnızdo zjisteno nebylo. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdenıv za jmovž m prostoru, druh nebude stavbou ohroz en. ¨ Krepelka polnı (Coturnix coturnix) - Aktua lne se vyskytuje v hnızdnı dobe v polnıch biotopech v okolı trasy stavby. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdenıv za jmovž m prostoru, k ohroz enıdruhu stavbou nedojde. ¨ Pisık obecny (Actitis hypoleucos) - V hnızdnı dobe a na tahu byl zaznamena n na jedinž m mıste v resenž m Územı, a to na rece Olsi. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdenıv za jmovž m prostoru, druh nebude stavbou nijak dotcen. ¨ Holub doupn a k (Columba oenas) - Vyskytuje se v hnızdnı dobe i na tahu. Hnızdı v dutina ch starsıch stromu v lesıch. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdenıv za jmovž m prostoru, druh nebude stavbou ohroz en. ¨ Zluva hajnı (Oriolus oriolus) - Zaznamena na v hnızdnı dobe i na tahu. Hnızdı na stromech. Nelze vyloucit hnızdenı v trase stavby. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdenıv za jmovž m prostoru, druh nebude stavbou ohroz en. ¨ Skokan zeleny (Rana kl. esculenta) - Biologicky vyznamny taxon, k jehoz ochrane je zapotrebı vsemoz ne prihlız et. Vyskytuje se v lokalita ch se zastoupenım mokradu, nevyhyba se ani vodotecım. Pri zaha jenım stavby je zapotrebı provž st transfery na lokalita ch, kde bude zjistena aktua lnıprıtomnost druhu (mokrady a vodotece). ¨ Jesterka obecna (Lacerta agilis) - Byla zjistena v okolı z eleznice u reky Olse. Nelze ji vyloucit i na dalsıch lokalita ch v trase stavby. V Úvahu pripada za chranny prenos z ohroz enž lokality s aktua lnım vyskytem pri zaha jenıstavby.


Strana

35 / 55

¨ Jesterka z ivoroda (Zootoca vivipara) - V okolıstavby byla zjistena na paseka ch a na okrajıch lesu. V Úvahu pripada za chranny prenos z ohroz enž lokality s aktua lnım vyskytem pri zaha jenıstavby. Kategorie druhu ohroz enych ¨ Jestra b lesnı (Accipiter gentilis) - Druh hnızdı na stromech v lesıch v okolı, v trase stavby vsak hnızdo zjisteno nebylo. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdiste v za jmovž m prostoru, druh nebude stavbou nijak dotcen. ¨ Brambornıcek hnedy (Saxicola rubetra) - Vyskytuje se na tahu v hnızdnı dobe na pastvina ch a louka ch v okolı. V trase nebyl nezjisten. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdiste v za jmovž m prostoru, druh nebude stavbou ohroz en. ¨ Lejsek sedy (Muscicapa striata) - Hnızdı napr. v polodutina ch stromu, v trase stavby predpokla da me hnızdenı v lesnıch porostech; jeho existenci bude zapotrebı overit pred prova denım stavby. ¨ Tuhyk obecny (Lanius collurio) - V resenž m Územı hnızdı ve skupina ch keru na otevrenych plocha ch (pole, pastviny) a na paseka ch nebo lesnıch okrajıch. V prıpade stavebnıch aktivit v obdobı rozmnoz ova nı je nutnž aktua lne overit hnızdiste a specifikovat hnızdnı lokality a dobu, po kterou je zapotrebıomezit pra ce na vymezenych Úsecıch. ¨ Tuhyk sedy (Lanius excubitor) - Byl pozorova n na tahu a v zime, hnızdenı nebylo zjisteno. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdenı v za jmovž m prostoru, druh nebude stavbou nijak dotcen. ¨ Krkavec velky (Corvus corax) - Hnızdı v okolı stavby v lesıch. Pokud nebude pri aktualizovanž m pruzkumu zjisteno hnızdenıv za jmovž m prostoru, druh nebude stavbou dotcen. ¨ Otaka rek fenyklovy (Papilio machaon) - Druh se v sirsım okolı vyskytuje na antropogennıch stanovistıch (louky, zahrady a neudrz ovana pole) ť jedna se o rozsıreny taxon, jehoz populace nebude stavbou ohroz ena. V prıpade na lezu housenek na mrkvovitych rostlina ch v trase stavby pred jejım zaha jenım je moz nž tyto prenž st. ¨ Kun ka z lutobricha (Bombina variegata) - Z biologickž ho hlediska vyznamny druh, jehoz ochranu je moz no povaz ovat v za jmovž m Územı za jednu z priorit. V prıpade prova denı staveb v terestrickž casti nenı moz nž zabezpecit jeho ochranu uspokojivym zpusobem. Jedina moz nost je respektovat drobnž mokradnı biotopy v trase stavby (prıkopy a odvodn ovacı kana ly, zavodnenž rozjez denž koleje po vozidlech, a to jak v polnım, tak lesnım terž nu). V prıpade realizace stavby v obdobı rozmnoz ova nı je treba provž st aktualizovany pruzkum trasy a navrhnout transfer. ¨ Ropucha obecna (Bufo bufo) - Druh je rozsıren v okolnı krajine, v prıpade prova denı staveb v terestrickž casti nenı moz nž zabezpecit jeho ochranu uspokojivym zpusobem. Jedina moz nost je, podobne jako u predchozıho druhu, respektovat drobnž mokradnı biotopy v trase stavby. V prıpade realizace stavby v obdobırozmnoz ova nıje zapotrebıprovž st aktualizovany pruzkum trasy a navrhnout transfer v mıstech predpokla danych tahovych tras


Strana

36 / 55

k rozmnoz istım. ¨ Veverka obecna (Sciurus vulgaris) - Druh je v za jmovž m prostoru obecne rozsıren, v prıpade prova denı stavby v lesnıch porostech je nutno se vyhnout stretu s hnızdem. To znamena provž st aktua lnıpruzkum pred vlastnım provedenım stavby. Nepredpokla dajı se dlouhodobž negativnı dopady liniovž stavby plynovodu umıstenž ho pod zemı na z a dny za jmovy z ivocisny druh. Vyraznž ovlivnenı se vsak da oceka vat v souvislosti s prova denım stavebnıch pracı a s pojezdem techniky v okolnım terž nu pri vlastnırealizaci za meru. V prıpade prova denı pracı v obdobı od 2. poloviny brezna (u druhu krkavec velky jiz od Února) do srpna lze predpokla dat, z e stavbou budou dotceny nekterž ze zjistenych zvla ste chra nenych druhu z ivocichu, kterž majı v trase stavby nebo v dotcenž m okolı mısta rozmnoz ova nınebo migracnıtrasy. Vliv na rybı populaci (vyskytuje se pouze v rece Olsi) se nepredpokla da . V prıpade, z e by prechod reky Olse byl resen prekopem, nikoli protlakem, byli by vodnı z ivocichovž negativne ovlivneni za kalem vody vzniklym pri stavebnıch pracıch. Stavebnı cinnost by vsak s nejvetsı pravdepodobnostı neznamenala vyznamny za sah do rybı populace. Na vrh zmırn ujıcıch opatrenı je uveden v kapitole D.IV. Ichtyologicky pruzkum pro Úcely posuzova nı vlivu nebyl v tž to fa zi prıpravy stavby prova den. V prıpade, z e bude prechod reky resen protlakem, je pruzkum bezpredmetny. b. Vlivy na flo ru Liniova stavba umıstena pod zemı by nemela mıt na floru vyrazne negativnı vliv s ohledem na soucasny, vyse popsany charakter krajiny a stav vegetace. Toto konstatova nı podporuje i fakt, z e stavba ma byt resena v soubehu se sta vajıcımi liniovymi stavbami, a to v jz. casti s podzemnım plynovodem a v sv. casti v ochrannž m pa smu vzdusnž ho elektrickž ho vedenıVVN. Preva z na cast VVTL plynovodu ma byt situova na v zemedelskych pozemcıch, kterž jsou v soucasnž dobe vyuz ıva ny preva z ne jako pastviny, prıpadne jako orna puda a v podstate vyjimecne jako louky. Lze predpokla dat, z e po provedenı rekultivace mısta stavby a manipulacnıho prostoru se v pomerne kra tkž m casovž m obdobı obnovı na dotcenych pozemcıch predchozıvegetacnıkryt. Za vaz nejsı vlivy lze predpokla dat v mıstech, kde stavba bude muset projıt liniovymi nebo plosnymi porosty s drevinami ť zde bude nutno udrz ovat ochrannž pa smo bez hluboko korenıcıch drevin, takz e puvodnı ekosystž my se budou moci obnovit pouze v omezenž mıre. Proto i druhova skladba flory bude v techto mıstech trvale ovlivnena ť blız e viz vlivy na ekosystž my. Lze ale predpokla dat, z e v dusledku stavby by nemel byt ovlivnen vyrazne negativnım zpusobem z a dny ze zjistenych druhu rostlin, za predpokladu respektova nı kompenzacnıch opatrenı(viz kapitolu D.IV.).


Strana

37 / 55

Vlivy na vybranž druhy rostlin (druhy zvla ste chra nenž a regiona lne ohroz enž ť viz tž z kapitolu D.IV. Charakteristika opatrenık prevenci Ø ) ¨ Horec tolitovity (Gentiana asclepiadea) - Tento zvla ste chra neny druh v kategorii druhy silne ohroz enž byl zjisten pribliz ne v km 5.9 stavby v blızkosti predpokla danž trasy. Zvla stnı opatrenı proto nenı treba prijımat. Nelze ale vyloucit na lezy dalsıch rostlin prımo v trase stavby po jejım presnž m vytycenı v terž nu ť v takovž m prıpade by bylo nutno dotcenž rostliny presadit mimo manipulacnıprostor stavby. ¨ Jedle belokora (Abies alba) - Tento regiona lne ohroz eny druh v kategorii druhy ohroz enž se vyskytuje v lesıch Podbeskydskž pahorkatiny roztrousene ť v puvodnıch porostech neovlivnenych lidskou cinnostı byla jedle podstatne hojnejsı. V trase stavby nebo jejı bezprostrednı blızkosti byla zjistena v C ernž m lese v km 5.25ť 6.15. Pro ochranu jedle je treba trasu smerovat tak, aby jıpokud moz no nebyly jednotlivž stromy dotceny. ¨ Nadmutice bobulnata (Cucubalus baccifer) - Tento regiona lne ohroz eny druh v kategorii druhy ohroz enž byl zjisten v brehovž m porostu Olse v km 9.6 stavby. V Ostravskž pa nvi se vyskytuje ve vhodnych biotopech roztrousene, mısty az bez ne (brehovž porosty vodnıch toku, hra ze rybnıku, vysokobylinnž lemy nebo kroviny podž l cest apod.). Pro jejı zachova nı nenı treba prijımat z a dna zvla stnı opatrenı (presazova nı by bylo bezpredmetnž ť rychle rostoucı lia na s mnoz stvım semen). ¨ Puskvorec obecny (Acorus calamus) - Tento regiona lne ohroz eny druh v kategorii druhy ohroz enž byl zjisten v mokradu v melkž m Údolıv km 8.05ť 8.2 stavby, kde roste v mensı(nekolik m2), ale vita lnıpopulaci. Pro jeho zachova nı je treba udrz et na lokalite soucasny vodnı rez im. Trasa prımo do Údolı nezasahuje, ale vykopem v jeho tesnž blızkosti by mohla byt negativne ovlivnena vyska hladiny podzemnıvody. c. Vlivy na ekosystčmy Preva z nou cast krajiny zaujıma ekosystž m “kulturnı stepiŠ, tzn. zemedelskž pozemky, na nichz lze predpokla dat rychly na vrat do stavu pred realizacıstavby. Ekosystčmy s drevinami K dotcenı ekosystž mu s drevinami dojde nejcasteji v mıstech pruchodu pres segmenty U SES nebo VKP (“ze za konaŠ i navrz enych), prıpadne v dosahu korenovž ho systž mu dalsıch drevin. Jedna se o na sledujıcılokality: ¨ km 0.45 ť 0.5 ť VKP les, potok, niva (LBC) - V lokalite dojde k dotcenı porostu dubohabrin svazu Carpinion na svazıch Údolı s levostrannym prıtokem Susovskž ho potoka, v jehoz okolı je vyvinut velmi kvalitnı potocnı luh podsvazu Alnenion glutinoso-incanae s mohutnymi olsemi lepkavymi i sedymi.


-

Strana

38 / 55

Podle predbez nž ho odhadu lze predpokla dat ka cenı 8 habru s kmenu 20-40 cm a 5 olsıs kmenu 25-40 cm

¨ km 1.1ť 1.35 ť VKP c. 215, 216 ť niva Susovskž ho potoka a jeho prıtoku s brehovymi porosty (LBK) - V brehovych porostech obou potoku jsou v soucasnž dobe pruseky pro sta vajıcı plynovod, kterž budou zrejme rozsıreny v dusledku posuzovanž stavby. Zelen je tvorena spolecenstvy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae s vrbami, jasany, lıpami aj. Lokalita bude trvale ovlivnena tım, z e v ochrannž m pa smu plynovodu nemohou rust hluboko korenıcıdreviny. - V na vaznosti na nivu potoka je v soubehu s pla novanou trasou pa s liniovž zelene (pribliz ne po km 1.5), v nız rostou vrby nachovž a krehkž , z nichz strom situovany nejvyse (na severnım okraji) je velka a krajina rsky hodnotna “hlavata Š vrba, v jejız blızkosti ma projıt trasa, rovnez tak i kolem jablone v navazujıcızahrade. ¨ km 3.05-3.25 - Trasa je vedena podž l vychodnıho okraje pozemku zalesnenž ho smısenym porostem drevin (lıpa, dub, buk, jasan, javor, modrın, smrk). ¨ km 3.515 ť nVKP c. 122 ť liniova zelen - Jiz ne od rokle s jednım z pramenu Chotebuzky navazuje na zelen v rokli linie drevin s vetsımi vrbami ť sta vajıcıtrasa plynovodu do nınezasahuje. ¨ km 3.25 - Mezi zahradou a roklı s jednım z pramenu Hornodvorskž ho potoka je mensı zanedbana louka, od nız jihovychodne roste mladsı skupina na letu olsı sedych, kterž lze povaz ovat za inicia lnı sta dium spolecenstva svazu Alnenion glutinoso-incanae (pramenistnı luhy). Tento porost bude trasou plynovodu protnut. ¨ km 5.25ť 6.15 ť VKP c. 117 a 74 ť les s prameny Chotebuzky (LBC, LBK) - Jedna se o nejhodnotnejsı lokalitu v trase stavby, ktera jı bude dotcena, jak o tom svedcı i situova nı segmentu U SES do nı. V za padnı casti porostu se nacha zı biocentrum, kterž je dle zada nı zmeny Územnıho pla nu c. 8 sıdelnıho Útvaru C esky Tesın rozsırenž na vıce nez dvojna sobek ve srovna nıs puvodnım stavem (viz prılohu c. 3). - Lokalita je castecne porostla smısenym lesem velmi kvalitnı prirozenž druhovž skladby: napr. dub letnı a zimnı, habr obecny, buk lesnı, lıpa malolista , jera b ptacı aj. Vyznacny je vyskyt vzrostlych stromu jedle belokorž . V bylinnž m patru rostou napr. samorostlık klasnaty (Actaea spicata), brec„an popınavy (Hedera helix), brcal mensı (Vinca mınor), kokorık mnohokvety (Polygonatum multiflorum), prvosenka vyssı (Primula elatior), pstrocek dvoulisty (Maianthemum bifolium), prysec mandlon ovity (Euphorbia amygdaloides), marinka vonna (Galium odoratum) aj. I v dalsıch castech biocentra je porost kvalitnı, i kdyz je patrnž jeho zaloz enı vysadbou ť napr. dvoueta z ovž partie s velkymi smrky ztepilymi, kterž podrustajı listna ci s prevahou javoru klenu. - Trasou ma byt biocentrum protnuto ve vychodnım okraji (dle zmeny U P c. 8) ť je castecne vedena terž nnı depresı, v nız by k za sahu do kvalitnıch drevin dojıt nemelo. Na jiz nım okraji porostu roste prımo ve vyznacenž trase kvalitnıvelky habr. - V dalsıch partiıch za padnı casti lesa (po silnici) jsou spıs mladsı porosty lip, javoru


Strana

39 / 55

a smrku, prıpadne porosty smısenž . Trasa zde precha zı i pres rokli s pramenistem prıtoku Chotebuzky. Odhadem by v tž to casti lesa melo dojıt ke ka cenı: 60 smrku 10ť 20 cm ve smrkovž monokulture 40 smrku 20ť 40 cm 40 smrku cca 10 cm 20 jasanu 20 cm 10 dalsıch listna cu (lıpa, buk, dub) do 25 cm 1 jera bu 25 cm 1 jasanu 40 cm 4 javoru klenu: 2 40 cm, 1 30 cm, 1 15 cm 1 jedle 25 cm. - Vychodnı cast lesa je tvorena smısenym porostem, jehoz druhova skladba castecne odpovıda spolecenstvum dubovych bucin svazu Carici brizoidis-Quercetum, obsahuje vsak i prvky bucin kvetnatych, resp. dubohabrin. Skladba stromovž ho patra v podstate odpovıda druhovž skladbe biocentra, pestova ny jsou i nepuvodnıdruhy, napr. borovice vejmutovka (Pinus strobus), pricemz nekterı jedinci dosahujı vysokž kvality, da le jırovec ma°al (Aesculus hippocastanum), dub cerveny (Quercus rubra) aj. V kerovž m patru roste napr. bez cerny (Sambucus nigra) a krusina olsova (Frangula alnus), bylinnž mu patru mısty dominuje ostrice treslicovita (Carex brizoides), ostruz inıky (Rubus sp. div.), prıtomny jsou i druhy vlhkomilnž , napr. sıtina rozkladita (Juncus effusus), krehkys vodnı (Myosoton aquaticum) aj. Zajımavy je vyskyt druhu s tez istem vyskytu ve vyssıch poloha ch, napr. salveje lepkavž (Salvia glutinosa), lykovce jedovatž ho (Daphne mezereum) a horce tolitovitž ho (Gentiana asclepiadea), ktery na lez ı mezi druhy zvla ste chra nenž . Odhadem by mohlo dojıt k dotcenıtechto stromu: § nekterž ho ze stromu v nepravidelnž m stromoradı (lıpy, jasany) u silnice delıcı les na dve casti § u cesty, ktera je v tž mer soubez na se silnicı delıcı les, stromoradı borovicı vejmutovek: 1 ks 60 cm, 9 ks 50 cm, 1 ks 40 cm, 1 ks 30 cm § v mıste, kde se trasa odkla nıod hlavnıcesty procha zejıcılesem (smerem S-J) roste velka trojkmenna lıpa velkolista s kmenu 40 cm a 2x10 cm ť i tento strom bude vhodnž zachovat. V porostu v tž to casti trasy budou zrejme dotceny: 4 lıpy malolistž : 2 ks 15 cm, 1 ks 35 cm a dvojkmenna 30 a 50 cm 1 modrın 30 cm 2 smrky 20 cm 1 dub 30 cm 1 javor mlž c 20 cm § Podž l cesty procha zejıcılesem S-J smerem bude zrejme dotceno: 9 javoru klenu: 2 ks 10 cm, 3 ks 15 cm, 4 ks 20 cm 7 jasanu: 2 ks 10 cm, 1 ks 15 cm, 2 ks 20 cm, 1 ks 40 cm, 1 ks dvojkmenny 35 a 40 cm 8 dubu: 1 ks 15 cm, 4 ks 20 cm, 1 ks 30 cm, 1 ks 35 cm, 1 ks 40 cm 1 olse lepkava 25 cm 1 tresen ptacı 15 cm 1 lıpa velkolista 20 cm 1 vıcekmenny habr (s kmeny do 10 cm) 1 jera b 15 cm 2 jedle 25 cm 1 borovice lesnı 40 cm 3 smrky 2 20 cm, 1 25 cm.


Strana

40 / 55

¨ km 6.9ť 7.05 ť VKP les (vyka ceny v ochrannž m pa smu VVN) - Trasa plynovodu bude vedena v ochrannž m pa smu VVN, stromy zde byly jiz vyka ceny. Elektrickž vedenı protına kvalitnı porost dubohabriny, ktery je trvale narusen. V dusledku stavby plynovodu k dalsımu dotcenı porostu nedojde, pokud bude umısten v minima lnı vzda lenosti vymezenž okrajem korun stromu. Na pasece rostou bez nž druhy pasekovž vegetace a na lety okolnıch drevin, jako napr. dub, habr, brıza, bez cerny (Sambucus nigra), malinık obecny (Rubus idaeus), konopice pyrita (Galeopsis pubescens), lipnice hajnı (Poa nemoralis), trtina krovistnı (Calamagrostis epigejos) aj. K jejich ochrane nenınutno prijımat z a dna zvla stnıopatrenı. ¨ km 8,05ť 8,2 ť okraj nVKP c. 82 ť Údolıs porosty a mokrady - V Údolı je na svazıch zachova n fragment porostu dubohabriny svazu TilioCarpinetum, ktery v Údolnici precha zı do potocnıho luhu podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Vyznamny je i vyskyt mokradnı bylinnž vegetace vcetne regiona lne ohroz enž ho puskvorce obecnž ho (Acorus calamus). - U dolı trasou plynovodu prımo dotceno nebude, nelze vsak vyloucit sekunda rnı dotcenı ovlivnenım vodnıho rez imu v dusledku vykopu vedenž ho soubez ne v jeho tesnž blızkosti. ¨ km 9.5ť 9.55 ť VKP c. 10 ť Mlynka a porosty na terase Olse (LBK) - Svah terasy je porostly spolecenstvy asociace Tilio-Carpinetum s lıpou srdcitou, javorem babykou, dubem letnım, brızou belokorou, olsı sedou aj. Nekterž duby dosahujı mohutnych rozmeru. V kerovž m patru rostou napr. bez cerny, lıska obecna , kalina obecna , stremcha obecna aj. V bylinnž m napr. va lecka lesnı (Brachypodium sylvaticum), lipnice hajnı (Poa nemoralis), kokorık mnohokvety (Polygonatum multiflorum), prvosenka vyssı (Primula elatior), hluchavka skvrnita (Lamium maculatum), nekolik druhu kapradin aj. ¨ km 9,6ť 9,65 ť VKP luz nıles v nive Olse a reka Olse (LBC a RBK) - V mıste pruchodu plynovodu nivou je luz nı les zmensen pouze na uz sı pruh mezi rekou a z eleznicnı tratı. Rostou zde napr. vrba kosıka rska (Salix viminalis), vrba krehka (S. fragilis), javor babyka (Acer campestre), bez cerny (Sambucus nigra), svıda krvava (Cornus sanguinea aj. Podž l reky se sırı krıdlatka ceska (Reynoutria x bohemica), ktera obsazuje hlavne nezastınena stanoviste a potlacuje puvodnıvegetaci. - V prıpade, z e plynovod bude uloz en do ochrannž ho pa sma VVN, nebude mıt jeho situova nına soucasny stav porostu podstatny vliv. Pozna mka: V nekolika prıpadech procha zı trasa plynovodu zahradami, v nichz muz e dojıt k dotcenı ovocnych stromu ť pro vyhodnocenı vlivu stavby na ekosystž my ale nenı treba tento fakt resit.

Vodnıa mokradnıekosystčmy ¨ ¨ ¨ ¨

km 0.45 ť 0.5 ť prıtok Susovskž ho potoka v LBC km 1.1 ť 1.35 ť Susovsky potok a jeho prıtok v LBK (soucast VKP c. 215, 216) km 6.15 ť potok Kysinec na severnım okraji C ernž ho lesa (soucast VKP c. 74) km 9.6 ť 9.65 ť reka Olse v RBK

Zmınenž ekosystž my budou v mıstech prechodu plynovodu docasne naruseny ť pri hloubenı stavebnı ryhy pro uloz enı potrubı dojde k odstranenı porostu v sıri min. 4 m. Po


Strana

41 / 55

uvedenı terž nu do puvodnıho stavu se ekosystž my postupne zregenerujı, takz e negativnı vliv stavby na prostredılze hodnotit jako docasny (vyjma ka cenızelene ť viz vyse). Zatım nenı specifikova n zpusob prıpadnych Úprav koryt vodotecı. Z hlediska ovlivnenı vodnıch a mokradnıch ekosystž mu bude nejvhodnejsı zachova nı soucasnž ho stavu bez zpevn ova nıbrehu a dna koryt ci jinych stavebnıch Úprav. ¨ km 8.05 ť 8.2 ť okraj nVKP c. 82 ť Údolıs porosty a mokrady - Jak jiz bylo zmıneno v casti o ekosystž mech s drevinami, jsou v Údolı zachova ny drobnejsı mokradnı plochy s vegetacı vysokobylinnych vlhkomilnych luk, ra kosin a potocnıho luhu, kterž byvajıv nejnız e lez ıcıch castech periodicky zvodnelž . - V bylinnž sloz ce vegetace, ktera mısty prevla da , rostou napr. skrıpina lesnı (Scirpus sylvaticus), sıtina rozkladita (Juncus effusus), s. cla nkovana (J. articulatus), zblochan vzplyvavy (Glyceria fluitans), kakost bahennı (Geranium palustre), vrbina obecna (Lysimachia vulgaris), pryskyrnık plamž nek (Ranunculus flamula), z abnık vodnı (Alisma plantago-aquatica) aj. Cenny je vyskyt regiona lne ohroz enž ho puskvorce obecnž ho (Acorus calamus). - V prıpade narusenı vodnıho rez imu (napr. v dusledku poklesu hladiny podzemnı vody) by na sledne doslo ke zmene charakteru vegetace i jejı druhovž skladby smerem k mezofilnım spolecenstvum (vyz adujıcım stredne vlhkž stanoviste), coz by bylo nutno cha pat jako vyrazne negativnıza sah do zdejsıch ekosystž mu. - Charakter moz nž ho dotcenıstavbou je resen v casti o ekosystž mech s drevinami. ¨ km 9.55 ť soucast VKP c. 10 ť Loucka Mlynka v LBK - Pruchodu pres tok bude resen vykopem. V dobe pruzkumu nebylo koryto protž kanž , nacha zely se zde pouze melkž louz e nebo vlhkž bahnitž dno bez vodnıch makrofyt. (vyssıch rostlin). - Po uvedenı terž nu do puvodnıho stavu by nemela byt lokalita stavbou vyrazne negativne ovlivnena. Celkove lze vlivy na faunu, floru a ekosystž my hodnotit v prubehu vystavby jako negativnı, pri provozu plynovodu jako nevyznamnž .

D.I.8.

Vlivy na krajinu

Liniova stavba plynovodu, ktera je resena jako podzemnı, bude mıt po ukoncenı terž nnıch Úprav zanedbatelny vliv. Trvale vizua lne patrnž bude pouze znacenı trasy sloupky, kterž se v Územınacha zıi nynıa krajinny ra z vyznamne negativne neovlivn uje.

D.I.9.

Vlivy na hmotny majetek a kulturnıpama tky

Soucastı realizace za meru nejsou demolice sta vajıcıch objektu. Jako za sah do hmotnž ho majetku lze povaz ovat prekopa nımıstnıch komunikacıpri hloubenıryhy pro potrubı. Vlivy na hmotny majetek budou nevyznamnž , vlivy na kulturnıpama tky nulovž .


D.II.

Strana

42 / 55

KOMPLEXNI CHARAKTERISTIKA VLIV˚ ZA MÝ RU NA ZIVOTNI PROSTR EDI Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VYZNAMNOSTI A MOZNOSTI PR ESHRANIC NICH VLIV˚

Tabulka c. 9. -

Pr ehled vlivu za meru na zivotnıprostr edı Kritčrium

Vyznamnost vlivř Mırnenegativnı, kra tkodobř (hluk a emise Vlivy na obyvatelstvo pri vy stavbe) Nevy znamnř az mırnenegativnı, kra tkodobř Vlivy na ovzdusıa klima (pri vy stavbe) Vlivy na hlukovou situaci Mırnenegativnı, kra tkodobř (pri vy stavbe) Vlivy na vodu Mırnenegativnı, kra tkodobř (pri vy stavbe) Vlivy na pudu Mırnenegativnı, trvalř (za bor ZPF) Vlivy na horninovž prostredıa prırodnızdroje Nevy znamnř Vlivy na faunu, floru, ekosystž my Vy znamnř negativnıdocasnř Vlivy na krajinu Nevy znamnř Vlivy na hmotny majetek a kulturnıpama tky Nevy znamnř Z hlediska vlivu za meru na z ivotnı prostredı behem vystavby za meru lze za nejvyznamnejsı negativnı vliv povaz ovat odstranenı vzrostlych stromu v lesnıch Úsecıch trasy plynovodu a da le negativnı vlivy spojenž se stavebnımi pracemi ť hluk, emise, narusenı povrchovych toku. Behem provozu nebude zarızenı produkovat emise do ovzdusı ani odpadnı vody. Pevnž odpady budou vznikat v omezenž mıre. Nejvyznamnejsım vlivem bude docasnž omezenıve vyuz ıva nıpozemku urcenych k plnenıfunkcılesa po dobu z ivotnosti zarızenı. Prestoz e plynovod bude veden az ke sta tnıhranici s Polskem, kde na nej nava z e polska cast, nebude “ceska Š cast plynovodu ovlivn ovat z ivotnı prostredı v Polsku. Staveniste bude obsluhova no z ceskž strany, mnoz stvı emisı vyfukovych plynu a zvysenı hluku zasahujıcı na polskž Územı nebude vyznamnž a omezı se pouze na nekolik tydnu behem vystavby. Pri provozu plynovodu se nepredpokla dajı z a dnž negativnı vlivy v blızkosti sta tnı hranice ani na ceskž m a tudız ani na polskž m Územı.

D.III.

CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTA LNICH RIZIK PR I MOZNYCH HAVA RIICH A NESTANDARDNICH STAVECH

¨ Prehled hlavnıch druhu nebezpecnych la tek, se kterymi bude v za jmovž m Územı nakla da no - la tky na ba zi ropnych uhlovodıku ť nafta, benzin, mazacıa jinž oleje ť pri vystavbe - zemnıplyn - nebezpecnž odpady (napr. odpad z cistenıpotrubı) ť vyjimecne pri provozu ¨ Moz nž prıciny hava riı - Únik skodlivych la tek (pohonnž hmoty a jinž technickž kapaliny) ze stavebnı mechanizace a z dopravnıch prostredku - Únik plynu - neprova denıpravidelnž kontroly a Údrz by provozovanych zarızenı - lidsky faktor ť selha nıobsluhy


Strana

43 / 55

¨ Dopady na okolı - kontaminace zemin - kontaminace podzemnıch a povrchovych vod - poskozenıekosystž mu ¨ Preventivnıopatrenı - skolenıpersona lu - dodrz ova nı technologickych postupu pri vystavbe (zkouska tesnosti svaru, nape„ova zkouska potrubıvodou, krytıpotrubızeminou v mocnosti min. 0.8 m) - zpracova nıhavarijnıho ra du ť prehledu opatrenıv prıpade hava riı - dodrz ova nıvsech predpisu tykajıcıch se provozovanych zarızenıa cinnostı - dodrz ova nıprovoznıho ra du zarızenı - pravidelnž kontroly funkcnosti vsech zarızenı (kontroly tlous„ky potrubı plynovodu a v prıpade nevyhovujıcıch parametru provedenıoprav)

D.IV.

CHARAKTERISTIKA OPATR ENI K PREVENCI, VYLOUC ENI, SNIZENI A KOMPENZACI NEPR IZNIVYCH VLIV˚ NA ZIVOTNI PROSTR EDI

Vetsina opatrenı ke snız enı negativnıch vlivu za meru na z ivotnı prostredı je obsaz ena v platnych predpisech v oblasti ochrany z ivotnıho prostredı a verejnž ho zdravı. Jejich kompletnı vycet a povinnosti z nich plynoucı zde nejsou uvedeny vzhledem k tomu, z e vsichni dotcenı Úcastnıci prıpravy a realizace za meru (investor, dotcenž Úrady sta tnı spra vy, projektanti, dodavatelskž organizace) jsou vz dy povinni postupovat v souladu s platnymi pra vnımi predpisy a rozhodnutımi. Vyjimkou je oblast ochrany prırody, u kterž jsou uvedeny prıslusnž predpisy i paragrafy vztahujıcıse k jednotlivym opatrenım: ¨ za kon c. 114/1992 Sb., o ochrane prırody a krajiny, v platnž m znenı (poslednı zmena je dana za konem c. 218/2004 Sb.) - ď4 odst. 1 a 2 ť Za kladnı povinnosti pri obecnž ochrane prırody (ochrana U SES a VKP); - ď5 odst. 1 a 3 ť Obecna ochrana rostlin a z ivocichu; - ď5a o 1, 6 a 7 ť Ochrana volne z ijıcıch pta ku; - ď7 odst. 1 a ď8 ť Ochrana drevin; - ď9 ť Na hradnıvysadba a odvody; - ď12 odst. 1 a 2 ť Ochrana krajinnž ho ra zu;. - ď50 ť Za kladnıpodmınky ochrany zvla ste chra nenych druhu z ivocichu; - ď 56 a ď 77a pısm. m) ť Povolenı vyjimky z ochrannych podmınek rostlin a z ivocichu v kategorii druhy ohroz enž (krajsky Úrad) - ď 56 a ď 78 odst. 2 ť Udelenı vyjimky z ochrannych podmınek zvla ste chra nenych druhu z ivocichu v kategorii druhy kriticky a silne ohroz enž (Spra vy chra nenych krajinnych oblastı); - ď57 ť Souhlas k nekterym cinnostem tykajıcım se zvl. chra nenych druhu z ivocichu; - ď65 ť Dotcenıza jmu ochrany prırody - ď66 ť Omezenıa za kaz cinnosti - ď67 ť Povinnosti investoru ť mj. zajistenıprimerenych na hradnıch opatrenık ochrane prırody na na klad investora (napr. vybudova nı technickych za bran, premıstenı z ivocichu a rostlin aj.) na za klade rozhodnutıorga nu ochrany prırody


Strana

44 / 55

¨ vyhla ska c. 395/1992 Sb.: - ď8 ť Ochrana drevin a jejich ka cenı - ď15 odst. 1, 3 a 6 ť Ochrana zvla ste chra nenych druhu rostlin - ď16 odst. 1 ť Ochrana zvla ste chra nenych druhu z ivocichu Pozna mka: Za sahy do lesa je treba resit dle za kona c. 289/95 Sb., o lesıch a zmena ch souvisejıcıch, v platnž m znenı.

Nız e uvedeny prehled opatrenı je rozclenen na fa zi prıpravy za meru, fa zi vystavby a fa zi provozu a z vetsı casti se tyka prevence negativnıch vlivu na z ivž sloz ky prırody ť faunu a floru, nebo„ tyto vlivy byly v predchozım textu vyhodnoceny jako nejza vaz nejsı. a. Faze prıpravy zameru Opatrenıtykajıcıse fauny 1) Vzhledem ke zmena m stanovis„ rady druhu doporucujeme aktualizovat biologicky prřzkum ve vegetacnım obdobı predcha zejıcım vlastnımu zaha jenı stavby. Pruzkum je nutno zamerit na presnou lokalizaci stretovych mıst a navrz enı opatrenı akceptovatelnych investorem. Na za klade toho pak bude moz no navrhnout a realizovat opatrenı k ochrane zvla ste chra nenych druhu z ivocichu. Navrz eny rozsah aktua lnıho pruzkumu: ¨ V lesnıch porostech nebo v mıstech s vyskytem rozptylenž zelene v podobe uskupenı drevin se bude jednat o proverenı moz nž ho umıstenı hnızd v trase stavby nebo v dotcenž m okolı u na sledujıcıch ptacıch druhu, kterž by stavebnımi aktivitami byly na hnızdisti omezova ny (rusenı, likvidace hnızdiste): cap cerny (Ciconia nigra), vcelojed lesnı (Pernis apivorus), krahujec obecny (Accipiter nisus), jestra b lesnı (Accipiter gentilis), lun a k (Milvus milvus/migrans), holub doupn a k (Columba oenas), lejsek sedy (Muscicapa striata), z luva hajnı (Oriolus oriolus) a krkavec velky (Corvus corax); z ra du plazu se jedna o jesterku z ivorodou (Zootoca vivipara). ¨ V mıstech s mokradnımi biotopy (vodotece, odvodn ovacı kana ly a mokrady v otevrenž krajine i v lesıch) bude aktualizovany pruzkum zameren predevsım na vyskyt obojz ivelnıku, a to skokana zelenž ho, kun ky z lutobrichž a ropuchy obecnž ; z ra du plazu pak uz ovky obojkovž a jesterek. V prıpade potvrzenž ho vyskytu v trase stavby se bude postupovat podle na sledujıcıch doporucenı: -

skokan zeleny (Rana kl. esculenta) - Pri zaha jenım stavby je nutnž provž st transfery na lokalita ch, kde bude zjistena aktua lnıprıtomnost druhu (mokrady a vodotece).

-

kun ka z lutobricha (Bombina variegata) - V prıpade prova denı staveb v terestrickž (suchozemskž ) casti nenı moz nž zabezpecit jejı ochranu uspokojivym zpusobem. Jedina moz nost je respektovat drobnž mokradnı biotopy v trase stavby (prıkopy a odvodn ovacı kana ly, zavodnenž rozjez denž koleje po vozidlech, a to jak v polnım, tak lesnım terž nu). V prıpade realizace stavby v obdobı rozmnoz ova nı je treba na za klade vysledku aktualizovanž ho pruzkumu navrhnout transfer.

-

ropucha obecna (Bufo bufo) - V prıpade prova denı staveb v terestrickž casti nenı moz nž zabezpecit jejı ochranu uspokojivym zpusobem. Jedina moz nost je, podobne


Strana

45 / 55

jako u predchozıho druhu, respektovat drobnž mokradnı biotopy v trase stavby. V prıpade realizace stavby v obdobı rozmnoz ova nı je treba na za klade vysledku aktualizovanž ho pruzkumu navrhnout transfer v mıstech predpokla danych tahovych tras k rozmnoz istım. -

jesterka obecna (Lacerta agilis) a jesterka z ivoroda (Zootoca vivipara) - V Úvahu pripada za chranny prenos z ohroz enž lokality s aktua lnım vyskytem pri zaha jenıstavby.

¨ V otevrenž krajine je nutnž provž st aktualizovany pruzkum pred zaha jenım stavby v obdobı minima lne duben az srpen pro tyto ptacı druhy: krepelka polnı (Coturnix coturnix), brambornıcek hnedy (Saxicola rubetra), „uhyk obecny (Lanius collurio). V nive reky Olse (cela niva az po terasu) je nutnž zamerit aktualizovany pruzkum predevsım na prıtomnost jednoho ptacıho druhu ť pisık obecny (Actitis hypoleucos) a dvou druhu plazu ť jesterky obecnž (Lacerta agilis) a uz ovky obojkovž (Natrix natrix); lze predpokla dat i zjistenıdalsıch druhu nez vyse uvedenych. ¨ V prıpade za sahu do koryta reky Olse bude nutnž do aktua lnıho pruzkumu zahrnout i hydrobiologicky pruzkum, ktery urcırozsah rybıpopulace, ktera by mohla byt ovlivnena vystavbou plynovodu. Na za klade vysledku pak budou navrz ena preventivnı opatrenı (napr. odchyt ryb pomocıagrega tu a vypustenıdo nedotcenž casti toku). 2) Stavebnı pra ce, pri kterych bude za sadne dotceno sta vajıcı prırodnı prostredı, je treba realizovat mimo obdobı reprodukce vetsiny z ivocisnych druhu a predevsım druhu zvla ste chra nenych, tj. od za rı do brezna (resp. poloviny brezna ť dle aktua lnıho vyvoje pocası). Konkrž tnı Úseky stavby lze vytipovat az po provedenıjarnıho pruzkumu, prıpadne aktualizovanž ho pruzkumu ve smyslu predchozıho textu. Optima lnı doba vystavby z hlediska ochrany fauny je od zacatku listopadu do poloviny brezna. Realizace pracıv tuto dobu se jevıbyt dostatecnym opatrenım pro vetsinu z ivocisnych druhu. Opatrenıtykajıcıse flory 1) Podobne jako v prıpade fauny, bude i pro floru nutnž ve vegetacnı sezone predcha zejıcı vystavbe plynovodu provž st aktua lnı pruzkum (po presnž m vytycenı trasy v terž nu). Pruzkum bude zameren zejmž na na: ¨ jarnı a casne letnı aspekt vegetace (od konce brezna az poloviny dubna do konce kvetna az poloviny cervna ť dle prubehu pocası v danž m roce). Pouze v tomto obdobı lze zjistit vyskyt geofytu (rostliny, kterž prezimujı podzemnımi orga ny), z nichz nekterž na lez ı mezi druhy zvla ste chra nenž . ¨ vyskyt horce tolitovž ho (Gentiana asclepiadea) - silne ohroz eny druh, nalezen poblız trasy v km 5.9. Pokud by byl nalezen prımo v trase stavby, bylo by nutno dotcenž rostliny presadit mimo manipulacnıprostor stavby. ¨ vyskyt jedle belokorž (Abies alba) - V trase stavby nebo jejı bezprostrednı blızkosti byla zjistena v C ernž m lese v km 5.25 ť 6.15. Pro ochranu jedle je treba trasu smerovat tak, aby jıpokud moz no nebyly jednotlivž stromy dotceny.


Strana

46 / 55

2) Pro zachova nı populace puskvorce obecnž ho (Acorus calamus) - regiona lne ohroz eny druh - v mokradu v melkž m Údolı v km 8.05 ť 8.2 je treba udrz et na lokalite soucasny vodnı rez im. Trasa prımo do Údolı nezasahuje, ale vykopem v jeho tesnž blızkosti by mohla byt negativne ovlivnena vyska hladiny podzemnı vody. Proto navrhujeme jejı posunutı smerem do navazujıcıho pole v prıpade, z e se proka z e aktua lnı moz nost snız enı hladiny podzemnıvody v dusledku za sahu do terž nu pro uloz enıplynovodu. 3) V km 0.45 ť 0.5 (velmi kvalitnı potocnı luh u levostrannž ho prıtoku Susovskž ho potoka) je treba trasu situovat tak, aby byly zachova ny mimora dne hodnotnž a velkž vıcekmennž olse seda a lepkava na levž m brehu potoka. 4) V nive Sueovskž ho potoka je v soubehu s pla novanou trasou pa s liniovž zelene (pribliz ne po km 1.5), v nız rostou vrby nachovž a krehkž , z nichz strom situovany nejvyse (na severnım okraji) je velka a krajina rsky hodnotna “hlavata Š vrba, v jejız blızkosti ma projıt trasa, rovnez tak i kolem jablone v navazujıcızahrade. Stavbu je treba umıstit tak, aby nebyl poskozen korenovy systž m stromu (tzn. mimo dosah korun). 5) V km 3.05-3.25 je trasa vedena podž l vychodnıho okraje pozemku zalesnenž ho smısenym porostem drevin. Vykop je treba provž st v min. vzda lenosti 10 m (lž pe az 15 m) od okrajovych drevin (ochrana korenovž ho systž mu s ohledem na budoucı velikost stromu). 6) V km 5.25ť 6.15 (les s prameny Chotebuzky) jsou navrz ena tato opatrenı: ¨ na jiz nım okraji porostu roste prımo ve vyznacenž trase kvalitnı velky habr ť zde bude treba stavbu smerovat tak, aby zustal zachova n. ¨ ve vychodnı casti lesa ma dojıt k dotcenı nekterž ho ze stromu v nepravidelnž m stromoradı(lıpy, jasany) u silnice delıcıles na dve casti ť temto drevina m je treba se vyhnout ¨ ve vychodnı casti lesa u cesty, ktera je v tž mer soubez na se silnicı delıcı les, bude nutno vž st trasu po druhž strane cesty tak, aby stromoradı borovicı vejmutovek (12 ks) zustalo zachova no bez poskozenıkorenu stromu ¨ ve vychodnıcasti lesa, v mıste, kde se trasa odkla nıod hlavnıcesty procha zejıcılesem (SJ smerem) roste velka trojkmenna lıpa velkolista s kmenu 40 cm a 2 x 10 cm ť i tento strom bude vhodnž zachovat ¨ na severnım okraji lesa u potoka Kysinec bude vhodnž zachovat velky jasan s kmene 50 cm. 7) V km 6.15 byl v trase stavby zjisten 1 ker lykovce jedovatž ho (Daphne mezereum). I kdyz se nejedna o druh zvla ste chra neny, doporucujeme jej presadit mimo trasu stavby, protoz e tato na padna dekorativnı rostlina je v regionu vza cna (zejmž na vlivem presazova nıdo zahra dek). 8) V mıstech prechodu plynovodu koryty vodotecı a prilehlymi brehovymi porosty, prıpadne mokrady, je nutnž zÚz it stavebnı manipulacnı pruh na nezbytnž minimum. Jakž koli zpevn ova nı brehu, dna ci jinž stavebnı Úpravy jsou nevhodnž . V opacnž m prıpade by bylo nutno vyhodnotit vliv techto stavebnıch Úprav na ekosystž my a organismy v mıstech dotcenı. 9) Vytycenı trasy plynovodu v terž nu by mel byt prıtomen biolog, ktery oznacı vyse uvedenž dreviny, kterž by mely byt chra neny pred za sahem stavbou.


Strana

47 / 55

10) Nezbytne nutnž za sahy do zelene rostoucı mimo les je treba smerovat do obdobı mimo vegetaci (obvykle 1.10. ť 31.3.). 11) Za vyka cenou zelen bude provedena na hradnıvysadba, v extravila nu puvodnımi (autochtonnımi) druhy drevin ť sadebnı materia l bude pocha zet z prıslusnž ho fytogeografickž ho obvodu (Ostravska pa nev, Podbeskydska pahorkatina). Totž z platı pro osevnı travinobylinnž smesi. Ostatnıopatrenı(mimo faunu a floru) 12) V trase bude proveden podrobny geologicky pruzkum, ktery mimo jinž zjistı prıtomnost podzemnı vody v budoucı vykopovž ryze. V ra mci geologickž ho pruzkumu bude nutnž provž st i pedologicky pruzkum v mıste hranicnı preda vacı stanice v Tranovicıch pro stanovenıvyse odvodu za trvalž odnetıpozemku ze ZPF (cca 0.8 ha). 13) Poblız Mistrovic za padne od km 4.5 stanicenı trasy plynovodu je evidova no poddolovanž Územı - jedna se o dılo z 19. stoletı na tez bu rud. Vzhledem k tomu, z e se jedna o tez bu historickou a presny rozsah poddolova nı nenı zna m, bude v dalsım stupni zpracova nı projektovž dokumentace objedna no v Geofondu C R ť pracoviste Kutna Hora podrobnž posouzenı tohoto Územı, na jehoz za klade budou stanoveny za sady pruchodu trasy a prıpadna opatrenı. 14) V dalsım stupni projektovž dokumentace je nutno doresit zpusob krız enı plynovodu s rekou Olsı(vhodnejsıje protlak). Postup je nutno koordinovat s polskou stranou. b. Realizace zameru 15) Zaha jenı zemnıch pracı je nutno hla sit v predstihu nejmž ne 10 dnu na prıslusnž m pama tkovž m Úradu (napr. Muzeum Tesınska). 16) Pri vykopech bude nutnž oddelene ukla dat ornici a pri za sypu stavebnı ryhy ji opet uloz it jako nejsvrchnejsıvrstvu. Ornice skryta pri vystavbe preda vacıstanice plynu bude vyuz ita pro sadovž Úpravy area lu. O umıstenı prıpadnych prebytku rozhodne orga n ochrany pudy. 17) Provoz stavebnıch stroju a vozidel a na slednž uloz enı/ parkova nı v mimopracovnı dobe musı byt zabezpeceno tak, aby bylo zabra neno moz nym Úkapum, ci jinž ceste moz nž kontaminace (napr. za chytnž vany pod stroji). 18) Pri pruchodu pres vodotece a pri realizaci pracı v dosahu podzemnı vody je treba dba t zvysenž opatrnosti, aby nedoslo ke kontaminaci vody Únikem nebezpecnych la tek (napr. oleju). 19) Pri vykopech prova denych v blızkosti stromu je nutno manipulovat se stroji a zeminou tak, aby nedoslo k poskozenıstromu. 20) Komunikace znecistenž zeminou ze stavby je nutno cistit, aby se zabra nilo vzniku prasnosti a aby nebyli obtez ova ni ostatnı Úcastnıci silnicnıho provozu (znecistenı vozidel a zvysenž riziko smyku).


Strana

48 / 55

c. Faze provozu 21) Pri provozu budou dodrz ova ny provoznı ra dy a prova deny kontroly funkcnosti zarızenı. Dalsıopatrenıse nenavrhujı. Po ukoncenı provozu (z ivotnost je cca 30 let) bude zruseno bezpecnostnı a ochrannž pa smo a tım bude obnovena plna funkcnost dotcenž ho Územı.

D.V.

CHARAKTERISTIKA POUZITYCH METOD PROGNOZOVA NI A VYCHOZICH PR EDPOKLAD˚PR I HODNOCENIVLIV˚

Veskerž Údaje o za meru a o Územı se vztahujı k datu zpracova nı Ozna menı, tzn. k za rı 2004, pokud nenıv textu uvedeno jinak. Za kladnı Údaje o technickž m resenı a Údaje o vstupech a vystupech byly zıska ny ze Studie proveditelnosti propojenı VVTL plynovod DN 500 PN 63 Tranovice ť hranice C R/PL (08/2004) a z konzultacıs projektantem (ing. Pejsek, Plynoprojekt, a.s.). U daje o soucasnž m stavu jednotlivych sloz ek z ivotnıho prostredı byly zıska ny z techto zdroju: ¨ ¨ ¨ ¨

podkladovž materia ly (studie, pruzkumy, posudky, Územnıpla n apod.) Úcelovž mapy odborna literatura terž nnıpruzkum

Hodnotıcı kapitoly o vlivech za meru na jednotlivž sloz ky z ivotnıho prostredı byly zpracova ny na za klade komplexnıho posouzenı informacı zıskanych ze vsech podkladovych materia lu, konzultacı, terž nnıch setrenıa platnž legislativy v oblasti z ivotnıho prostredı. Byla pouz ita metoda expertnıho odhadu a analogie se stavbami obdobnž ho charakteru. Pro zjistenı vyskytu fauny a flory v za jmovž trase a jejım okolı byl v za rı 2004 proveden biologicky pruzkum. Prehled pouz itych materia lu: ¨ Balatka, Czudek, (1971): Typologickž ho clenenı reliž fu C SR. Geograficky Ústav C SAV Brno. ¨ Barus,V., Oliva, O. et al. (1992): Obojz ivelnıci ť Amphibia. ť Academia, Praha, 338 pp. ¨ Barus,V., Oliva, O. et al. (1992): Fauna C SFR. Plazi.ť Reptilia. ť Academia, Praha, 222 pp. ¨ Benes J. & Konvicka M. (Eds.) 2002: Motyli ceskž republiky: Rozsırenı a ochrana I., II. SOM, Praha, 857 pp. ¨ Barus,V., Oliva, O. et al. (1992): Obojz ivelnıci ť Amphibia. ť Academia, Praha, 338 pp. ¨ Barus,V., Oliva, O. et al. (1992): Fauna C SFR. Plazi.ť Reptilia. ť Academia, Praha, 222 pp. ¨ Bejcek V., S„astny K. & Hudec K. (1995): Atlas zimnıho rozsırenı pta ku v C eskž republice 1982-1985. Nakl. a vydav. H&H a MZP C R, Praha. ¨ Buchar, J. (1983): Zoogeografie. ť SPN, n. pp., Praha, 199 pp.


Strana

49 / 55

¨ Culek, M. [ed.] (1996): Biogeografickž clenenı C eskž republiky. ť Enigma, Praha, 347 pp. ¨ Gunter, R. et Roth, P. (1987): Problematika urcova nı nasich vodnıch skokanu (poznatky z evolucnıbiologie), 1. a 2. cast. ť Nika 7, 1ť 2: 30ť 33, 3ť 4: 27ť 30. ¨ Hanel, L. et Zeleny, J. (2000): Va z ky (Odonata) - vyzkum a ochrana. C esky svaz ochra ncu prırody, za kladnıorganizace, Vlasim, 240 pp. ¨ Heath, M. F. & Evans, M. I. [eds.] (2000): Important Bird Areas in Europe: Priority sites for conservation. 1: Northern Europe. Cambridge, UK: BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 8). ¨ Hora, J. & Marhoul, P. (2002): Na vrh oblastıochrany pta ku v C eskž republice. ť Ochrana prırody, 57/ 7: 195ť 212. ¨ Hudec, K. et al. (1983): Fauna C SSR. Pta ci III./1,2. ť Academia, Praha, 1236 pp. ¨ Hudec, K. et al. (1993): Metodika faunistickych vyzkumu v C eskž spolecnosti ornitologickž . ť Zpra vy C SO, 37: 16ť 32. ¨ Hudec, K. et al. (1994): Fauna C R a SR. Pta ci I. ť Academia, Praha, 671 pp. ¨ Hudec K., C erny W. et al. (1977): Fauna C SSR. Pta ci II. ť Academia, Praha, 896 pp. ¨ Hudec, K., Kondelka, D. et Novotny, I. (1966): Ptactvo Slezska. ť Slezskž muzeum v Opave, Opava, 364 pp. ¨ Janda, J. et R epa, P. (1986): Metody kvantitativnıho vyzkumu v ornitologii. ť SZN, Praha, 158 pp. ¨ Kotıkova , S. (in litt): Na vrh vyznamnych krajinnych prvku v poverenž m Územı Mestskž ho Úradu C esky Tesın. ť ms., depon. in: Mestsky Úrad C esky Tesın, odbor z ivotnıho prostredı, 1966. ¨ Krız , H. (1971): Regiony melkych podzemnıch vod C SR. Geograficky Ústav C SAV Brno. ¨ Kuba t, K., Hrouda, L., Chrtek, J. jun., Kaplan, Z., Kirschner, J. & Stepa nek, J. [eds.] (2002): Klıcke kvetene C eskž republiky. ť Academia, Praha, 928 pp. ¨ Ma lkova , P. et Lacina, D. [eds.] 2001: Vyznamna ptacı Územı v C R. ť C eska ornitologicka spolecnost, Praha, 144 pp. ¨ Mika tova , B. et al. (1991): Ochrana obojz ivelnıku. ť U VR C SOP, Praha., 94 pp. ¨ Neuh¨uslova , Z. et al. (1998): Mapa potencia lnı prirozenž vegetace C eskž republiky. ť Academia, Praha, 341 pp.. ¨ Quitt, E. (1975): Klimatickž oblasti C SR. Geograficky Ústav C SAV Brno. ¨ Skalicky, V. (1988): Regiona lne fytogeografickž clenenı. ť In: Hejny S. et Slavık B. [eds.]: Kvetena C eskž socialistickž republiky 1.ť Academia, Praha, p. 103ť 121. ¨ Soubor geologickych a Úcelovych map M 1 : 50 000.C esky geologicky Ústav. 1994. ¨ Studie proveditelnosti propojenı VVTL plynovod DN 500 PN 63 Tranovice ť hranice C R/PL, Plynoprojekt, a.s. 2004. Praha ¨ S„astny, K., Bejcek, V. et Hudec, K. (1997): Atlas hnızdnıho rozsırenı pta ku v C eskž republice 1985ť 1989. ť Nakl. a vydav. H & H, Jinocany, 457 pp. ¨ U zemnıpla n obce Tranovice ¨ U zemnı pla n sıdelnıho Útvaru C esky Tesın. Zada nı zmeny c. 8. Vykres limitu vyuz itı Územı. Mapovy podklad v merıtku 1:10 000. Urbanistickž stredisko Ostrava, 2004. ¨ Vlcek, V. (1971): Regiony povrchovych vod C SR. Geograficky Ústav C SAV Brno. ¨ Za kony a vyhla sky souvisejıcıs ochranou z ivotnıho prostredıv C eskž republice ¨ http://mapmaker.env.cz).


D.VI.

Strana

50 / 55

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK˚ VE ZNALOSTECH A NEURC ITOSTI, KTERE SE VYSKYTLY PR I ZPRACOVA NI DOKUMENTACE

Pri zpracova nıozna menıse vyskytly na sledujıcınedostatky ve znalostech: -

kvalita pudy v za jmovž m Územı Údaje o Úrovni hladiny podzemnıvody a o jejıkvalite v mıste pla novanž vystavby Co se tyce neurcitostı, nenıprozatım definitivne rozhodnuto

-

o zpusobu prechodu plynovodnıho potrubı pres reku Olsi. Predpokla da se provedenı protlaku potrubı pod korytem reky a za roven pod z eleznicı a silnicı, kterž se nacha zejı v bezprostrednı blızkosti toku. Pro tuto moz nost byly hodnoceny vlivy na prostredı predchozım textu. Pokud by bylo prijato jinž resenı, tzn. prekop koryta Olse, bylo by nutno vlivy prehodnotit. - o zpusobu prıpadnych Úprav koryt vodotecı v mıstech krız enı s plynovodnım potrubım. Z hlediska ovlivnenıvodnıch ekosystž mu a brehovych porostu je z a doucı, aby byl zachova n soucasny stav bez zpevn ova nıbrehu a dna koryt ci jinych stavebnıch Úprav.

Zmınenž nedostatky ve znalostech a neurcitosti nejsou za sadnıho charakteru a nemajı vliv na kvalitu predkla danž ho ozna menı v rozsahu dokumentace. Zıskanž informace o za meru, kterž meli zpracovatelž ozna menı EIA k dispozici, byly dostacujıcı k posouzenı vsech vlivu za meru na z ivotnıprostredı.


Strana

51 / 55

C A ST E. POROVNA NIVARIANT R ES ENIZA MÝ RU Hodnoceny za mer byl predloz en k posouzenı v jednž variante co se tyce jeho umıstenı i technickž ho resenı. Pocatecnı a koncovy bod trasy je da n pevne ť zde neexistujı varianty. Pocatecnım bodem je area l sta vajıcıho podzemnıho za sobnıku plynu v Tranovicıch, koncovy bod na sta tnı hranici C R/Polsko byl urcen spolecne s polskou stranou. Trasa mezi temito dvema pevnymi body byla zvolena tak, aby byly dodrz eny nutnž odstupovž vzda lenosti od objektu a aby za sah do vzrostlž zelene byl co nejmensı, Proto je trasa vedena preva z ne v soubehu s jiz existujıcımi inz enyrskymi sıtemi ť v jz. casti je to plynovod, v sv. casti je to vzdusnž vedenı VVN. Tento zpusob vyberu trasy je z hlediska vlivu na z ivotnı prostredı povaz ova n za vhodny. Pri zpracova nı studie proveditelnosti bylo alternativne navrz eno umıstenı hranicnı preda vacı stanice plynu v blızkosti reky Olse u sta tnı hranice C R/Polsko. Po zva z enı vsech okolnostı bylo od tohoto na vrhu upusteno a pro Úcel posuzova nı vlivu na z ivotnı prostredı bylo predloz eno jiz jedinž resenıť umıstenınovž stanice ve sta vajıcım area lu v Tranovicıch. Technickž resenı vlastnıho plynovodu nelze zvaz ovat variantne s ohledem na poz adovanž parametry potrubı. Pro Úcel porovna nı vlivu posuzovanž ho za meru na z ivotnı prostredı je tedy jako jedina alternativnı varianta zvaz ova na tzv. varianta nulova - nerealizova nı za meru. To znamena zachova nısoucasnž ho stavu z ivotnıho prostredıtak, jak je popsa no v casti C tohoto ozna menı. Ze srovna nı varianty nulovž a varianty vystavby plynovodu v rozsahu uvedenž m v casti B vyplyva , z e v dobe provozu plynovodu budou vlivy obou variant na z ivotnı prostredı zhruba na stejnž Úrovni. Obdobı vystavby plynovodu samozrejme vycha zı jako vyrazne mž ne vhodna varianta ve srovna nıs nulovym za sahem do Územı.

C A ST F. ZA VÝ R Ozna menı pro za mer vystavby VVTL plynovodu v Úseku Tranovice ť hranice C R/Polsko bylo zpracova no s obsahem a rozsahem dokumentace podle prılohy c. 4 za kona c. 100/2001 Sb., o posuzova nı vlivu na z ivotnı prostredı. Predloz eny vystup odpovıda Úrovni sta vajıcıch projekcnıch podkladu, evidenci jinych za jmu na vyuz ıva nı Územı a prozkoumanosti za kladnıch sloz ek z ivotnıho prostredı. Pri zpracova nı ozna menı nebyly zjisteny skutecnosti vylucujıcı realizaci hodnocenž ho za meru. Za relativne nejvyznamnejsı negativnı vliv lze povaz ovat ka cenı vzrostlych stromu v lesnıch Úsecıch trasy plynovodu a trvalž odnetı pudy ze zemedelskž ho pudnıho fondu v mıste vystavby preda vacı stanice. Pozitivne lze hodnotit zefektivnenı prepravy a doda vky zemnıho plynu, coz vsak nema prımy vliv na z ivotnıprostredıv hodnocenž m Územı. Prestoz e za mer dosahuje az ke sta tnı hranici s Polskem, bylo autory ozna menı na za klade dostupnych informacı vyhodnoceno, z e vlivy vystavby ani provozu plynovodu nevyz adujıpreshranicnıposuzova nıvlivu na z ivotnıprostredı.


Strana

52 / 55

C A ST G. VS EOBECNÝ SROZUMITELNE SHRNUTINETECHNICKE HO CHARAKTERU Za mer predstavuje realizaci vysokotlakž ho plynovodu, ktery umoz nı dopravu zemnıho plynu z podzemnıho za sobnıku v Tranovicıch na hranice C R/Polsko k hranicnı rece Olsi. Prechod hranice se nacha zı severovychodne od obce Zpupna Lhota. Celkova dž lka plynovodu je 9 450 m. Plynovod je resen jako jeden technologicky celek s moz nostı obousmernž ho provozu. Pred i za prechodem reky Olse budou osazeny trasovž uza very. Plynovod bude zhotoven z ocelovych trub o prumeru cca 500 mm, jejichz vnitrnı povrch je opatren epoxidovym na terem. Ochrana proti korozi plynovodu je navrz ena pasivnı (PE izolacı) a aktivnı (katodickou ochranou). V mıstech prechodu vodnıch toku a v Úsecıch s obtız nou geologickou stavbou bude vnejsı PE izolace chra nena pred poskozenım betonovym pla stem nebo prıdavnou vrstvou polypropylenu. Plynovodnı potrubı bude v celž dž lce uloz eno v zemnı ryze minima lne 0.8 m pod Úrovnıterž nu. Trasa plynovodu je vedena v normovanych odstupovych vzda lenostech od obytnych objektu. Termın zaha jenı a dokoncenı realizace projektu nenı v soucasnž dobe pevne stanoven, vystavba se predpokla da behem let 2005 ť 2006. Dž lka vystavby bude cinit cca 3 mesıce. Vybudova nım plynovodu dojde k propojenı ceskž a polskž plyna renskž soustavy. Tımto resenım se zvysı stabilita doda vek plynu v regionu a zmensı riziko vypadku v doda vce na Územı obou sta tu, zvla ste s prihlž dnutım ke skladovacım kapacita m podzemnıho plynovž ho za sobnıku Tranovice. Pla novana z ivotnost zarızenıje 30 let. Nız e je uveden strucny popis nejvyznamnejsıch vlivu za meru na z ivotnıprostredı: Vlivy na obyvatelstvo Pri provozu plynovodu nebude obyvatelstvo nijak ovlivneno. Plynovod bude veden v normovanych odstupovych vzda lenostech od objektu: bezpecnostnı pa smo je 150 m na kaz dou stranu od plynovodu, ochrannž pa smo ma sırku 4 m na kaz dou stranu. V obdobı vystavby dojde k na rustu dopravnı intenzity na kladnıch vozidel obsluhujıcıch stavbu. Znamena to po prechodnou dobu (cca 3 mesıce) zvysenı dopravnıho zatız enı po komunikacıch v lokalite a z hlediska vlivu na lidskž zdravı zvysenı emisı prachu, vyfukovych plynu a hluku. Pro ridice bude znamenat obdobı vystavby omezenı plynulosti jızdy (vyssı dopravnı zatız enı a moz na preprava nadmernych na kladu) a v mıstech prechodu pres komunikace zÚz enıjızdnıho pruhu. Vlivy na ovzdusı V prubehu vystavby dojde v mıste realizace stavebnıch pracı po prechodnou dobu ke zhorsenı kvality ovzdusı (prach a emise vyfukovych plynu). Zhorsenı kvality ovzdusı bude va za no predevsım na provoz stavebnıch stroju a mechanizace a takž na provoz na kladnıch automobilu dopravujıcıch potrebnž materia ly. Soucastı vyfukovych plynu jsou nekterž skodlivž la tky, zejmž na oxidy dusıku, oxid uhelnaty, prach a organickž la tky (benzen). Koncentrace techto la tek v ovzdusı budou behem vystavby mırne vyssı nez v soucasnosti. Po zaha jenıprovozu se vliv na ovzdusınepredpokla da .


Strana

53 / 55

Vlivy na podzemnıa povrchovou vodu Trasa plynovodu musı prekonat na peti mıstech mensı vodnı toky (Susovsky potok, potok Kysinec a prıtoky) a na konci Úseku hranicnı reku Olsi. Prechody mensıch toku budou reseny prekopem, pri kterž m dojde k za kalu vody. R eka Olse by mela byt prekona na protlakem spolecne s z eleznicnı tratı C D a silnicı, kterž lez ı v bezprostrednı blızkosti Olse. V prıpade realizace protlaku by nebyla ovlivnena povrchova voda, ale voda podzemnı v na plavech rıcnı nivy. Stavebnı pra ce v dosahu podzemnı nebo povrchovž vody musı byt prova deny se zvysenou opatrnostı, aby nedoslo k Úniku znecis„ujıcıch la tek (napr. oleju ze stavebnıch stroju). Pri vlastnım provozu zarızenı nebudou podzemnı ani povrchovž vody ovlivneny. Vlivy na pudu V souvislosti s vystavbou dojde k trvalž mu odnetı zemedelskych pozemku jen na plose preda vacı stanice plynu v sousedstvı sta vajıcıho podzemnıho plynovž ho za sobnıku v Tranovicıch. Jedna se o cca 0.8 ha. Pozemky v trase plynovodu budou odn aty jen docasne ť po dobu vystavby. V ochrannž m pa smu plynovodu nesmı byt zasazeny hluboce korenıcı dreviny, tzn. z e v mıste pruchodu lesem bude na dobu z ivotnosti plynovodu (cca 30 let) omezeno vyuz ıva nılesnıch pozemku. Behem provozu plynovodu nebude jeho existence omezovat cinnosti na zemedelskž pude. Hloubka uloz enı potrubı minima lne 0.8 m pod povrchem terž nu umoz nı i hlubokou orbu. Vlivy na faunu a floru Presto, z e trasa plynovodu je navrz ena tak, aby za sah do zelene byl co nejmensı, nebylo moz nž se v celž dž lce 9.5 km vyhnout pruchodu lesem a brehovymi porosty vodnıch toku. V techto Úsecıch dojde ke ka cenı stromu. V lese provede ka cenı lesnı za vod jako tez bu dreva. Za poka cenž dreviny rostoucımimo les bude realizova na na hradnıvysadba. Preva z na cast plynovodu je situova na v zemedelskych pozemcıch, kterž jsou v soucasnž dobe vyuz ıva ny preva z ne jako pastviny, prıpadne jako orna puda a v podstate vyjimecne jako louky. Lze predpokla dat, z e po provedenı rekultivace mısta stavby a manipulacnıho prostoru se v pomerne kra tkž m casovž m obdobı obnovı na techto pozemcıch predchozıvegetacnıkryt. Vzhledem k tomu, z e se v za jmovž m Územı vyskytujı zvla ste chra nenž druhy rostlin a zejmž na z ivocichu (pta ci, obojz ivelnıci, plazi), je doporuceno ve vegetacnım obdobı predcha zejıcım vystavbe provž st aktualizovany biologicky pruzkum. V prıpade rizika prımž ho ohroz enı nekterž ho z chra nenych druhu bude proveden jejich transfer ci jina vhodna opatrenı. Pri vytycova nı trasy budou pokud moz no respektova ny cennž stromy, kterž byly predbez ne vytipova ny pri zpracova nıtohoto ozna menı. Dulez ity je takž termın vystavby. Optima lnı z hlediska ochrany z ivocichu je obdobı od konce za rıdo zacatku brezna. Z hlediska ovlivnenı krajiny a vegetace jsou vlivy minimalizova ny resenım stavby v soubehu se sta vajıcımi liniovymi stavbami (castecne s podzemnım plynovodem a castecne s elektrickym vedenım velmi vysokž ho napetı).


Strana

54 / 55

C A ST H. PR ILOHA Č VYJA DR ENIPR ISLUS NE HO STAVEBNIHO U R ADU K ZA MÝ RU Z HLEDISKA U ZEMNÝ PLA NOVACIDOKUMENTACE Vyja drenı prıslusnych stavebnıch Úradu k za meru z hlediska Územne pla novacı dokumentace tvorıprılohu c. 1 ozna menı.


Strana

Datum zpracovanı:

srpen - za rı2004

R esitelskč pracoviste:

GHE, a.s. Brandlova 6, 702 00 Ostrava tel.: 596 101 811 (sekretaria t) fax: 596 126 248 e-mail: [email protected]

Zpracovatel oznamenı:

RNDr. Vera TIZKOVA Baarova 7, 709 00 Ostrava-Maria nskž Hory tel.: 596 101 852 e-mail: [email protected]

55 / 55

Osvedcenıo odbornč zpřsobilosti dle za kona C NR c.499/1992 Sb. c.j.3188/487/OPV/93 ze dne 8.6.1993 Odbornaspoluprace:

Ing. Michal DAMEK Bulharska 1418/9, 708 00 Ostrava tel.: 596 101 844 RNDr. Vera KOUTECKA (botanika) Dvora kova 20, 702 00 Ostrava tel.: 596 120 732 Eduard LANGER (zpracova nıgrafickych prıloh) Zdenek POLA SEK (zoologie)

Podpis zpracovatele oznamenı ------------------------------------------------

Ž

2001 Sb., o posuzova nıvlivu na z ivotnıprostredı

Recommend Documents