ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU DOBRÉ POLE

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU DOBRÉ POLE

POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracováno ve smyslu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

květen 2010

AMEC s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU

Název dokumentu:

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU DOBRÉ POLE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona č.100/2001 Sb.

Zakázka:

C916-10-0

Objednatel:

FASO, s.r.o Ing. Martin Bartošek Brněnská 442, Modřice tel: 547 423 384 www.faso.cz

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

Finální dokument

R. Koukalová J. Nezvalová

J. Nezvalová

P. Vymazal

Datum 20. 5. 2010

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

4 výtisky + digitální verze FASO, s.r.o. 1 výtisk archiv AMEC, s.r.o.

© AMEC s.r.o, 2010 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

FileName: SaveDate:

SEA_Dobre Pole.doc 5. 5. 2010

Zakázka/Dokument: C916-10-0/z01

Strana: 1 z 50


Zpracovatelé posouzení

Autorizovaná osoba:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o., držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09

Vedoucí zakázky:

Ing. Radka Koukalová

Datum zpracování:

20. 5. 2010

Na zpracování posouzení se podíleli: Pracovní tým AMEC s.r.o.: Ing. Pavel Koláček, PhD. Ing. Vlasta Pospíšilová Ing. Lucie Peková RNDr. Tomáš Bartoš, PhD. Mgr. Markéta Klusková

Brno Brno Brno Brno Prostějov

tel.: 543 428 314 tel.: 543 428 331 tel.: 543 428 321 tel.: 543 428 323 tel.: 543 428 338

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2003, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel Corporation, a geografickým informačním systémem ArcGIS 9.0, registrovaným u společnosti ESRI.

FileName: SaveDate:

SEA_Dobre Pole.doc 20.5.2010


Strana: 2 z 50

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU DOBRÉ POLE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Obsah Zpracovatelé posouzení .............................................................................................................................2 Obsah ...........................................................................................................................................................3 PŘEHLED ZKRATEK...................................................................................................................................5 ÚVOD............................................................................................................................................................7 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI.......................................................................... 10 1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni ............................................................................................................................... 11 1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví.......................................................................... 15 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE................................................................. 16 2.1. Geologické a geomorfologické poměry....................................................................................... 16 2.2. Hydrologické poměry .................................................................................................................. 16 2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry ........................................................................................... 18 2.4. Pedologické poměry.................................................................................................................... 19 2.5. Biogeografické poměry ............................................................................................................... 20 2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území ....................................................................... 21 2.7. Ochrana přírody a krajiny............................................................................................................ 21 2.7.1 Významné krajinné prvky, ÚSES ............................................................................................. 21 2.7.2 Zvláště chráněná území........................................................................................................... 22 2.7.3 Lokality NATURA 2000 ............................................................................................................ 23 2.8. Hmotný majetek a kulturní památky............................................................................................ 23 2.9. Dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................ 24 2.10. Obyvatelstvo.............................................................................................................................. 25 2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce........................... 26 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ........................................................................... 28 3.1. Urbanizované území ................................................................................................................... 28 3.2. Zóny neurbanizované.................................................................................................................. 30 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .. .............................................................................................................................................................. 31 4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000................................................................................ 31 4.2. Ovzduší ....................................................................................................................................... 31 4.3. ZPF.............................................................................................................................................. 31 4.4. Hluk ............................................................................................................................................. 32 4.5. Veřejné zdraví ............................................................................................................................. 33 4.6. Krajinný ráz ................................................................................................................................. 33 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. ...................................................... 35 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. ........................................................................................................................... 38 6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000................................................................................................. 38 6.2. Vlivy na ÚSES ............................................................................................................................. 38 6.3. Vlivy na ZPF a PUPFL ................................................................................................................ 38 6.4. Vlivy na krajinný ráz .................................................................................................................... 39 6.5. Vlivy na biotickou složku krajiny a prostupnost krajiny ............................................................... 40 6.6. Vlivy na hlukovou situaci ............................................................................................................. 40 6.7. Vlivy na ovzduší .......................................................................................................................... 40 FileName: SaveDate:


Zakázka/Dokument: C916-10-0/Z01 Vydání: 01

Strana: 3 z 50


6.8. Vlivy na veřejné zdraví ................................................................................................................ 41 6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu ............................................................................. 41 6.10. Vlivy na hydrologické poměry ................................................................................................... 42 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ............................................. 43 7.1. ZCHÚ a NATURA 2000 .............................................................................................................. 43 7.2. ÚSES........................................................................................................................................... 43 7.3. ZPF a PUPFL .............................................................................................................................. 43 7.4. Krajinný ráz ................................................................................................................................. 43 7.5. Biota ............................................................................................................................................ 44 7.6. Hluková situace ........................................................................................................................... 44 7.7. Ovzduší ....................................................................................................................................... 44 7.8. Veřejné zdraví ............................................................................................................................. 44 7.8. Územní plánování ....................................................................................................................... 44 7.9. Vlivy na technickou a dopravní infrastrukturu ............................................................................. 44 7.10. Hydrologické poměry ................................................................................................................ 44 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. ............................................................................................................ 45 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ............................................................................................................................... 47 10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .................................................................. 48 Použité podklady ..................................................................................................................................... 50

Příloha 1: Hlavní výkres Změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole Příloha 2: Vyhodnocení vlivů Změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole na lokality soustavy Natura 2000

FileName: SaveDate:



Strana: 4 z 50


PŘEHLED ZKRATEK B(a)P CO ČHMÚ ČIŽP ČOV ČSN ČSÚ dB(A) EIA EVL EO FVE HG CHKO CHLÚ CHOPAV ISO KO KÚ LBC LBK LV MCHÚ MMR MZe MŽP NEHAP NOx NRBK NRP NP OP OOP ORP OZKO OŽP pH PHO PM10 PO PP PÚR PUPFL RBC REZZO FileName: SaveDate:

benzopyren oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká státní norma Český statistický úřad ekvivalentní hladina hluku posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ekvivalentní obyvatel fotovoltaická elektrárna hydrogeologie / hydrogeologický chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod International Organization for Standardization komunální odpad krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor limitní hodnota maloplošné chráněné území ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí Akční plán zdraví a životního prostředí ČR oxidy dusíku nadregionální biokoridor národní rozvojový plán národní park ochranné pásmo orgán ochrany přírody obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prostředí vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků pásmo hygienické ochrany tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) ptačí oblast soustavy Natura 2000 přírodní park Politika územního rozvoje pozemky určené k plnění funkce lesa regionální biocentrum registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší SEA_Dobre Pole.doc 20.5.2010


Strana: 5 z 50


ř.km SEA SO2 SPŽP SÚ SUR ČR SVP SZÚ TKO TTP TZL ÚAP ÚP ÚPO ÚPD ÚP VÚC ÚSES ÚTP UZIS VD VKP VN VOC VÚC WHO ZCHÚ ZPF ZÚR ZVHS/ZVS ZZ ŽP

FileName: SaveDate:

říční kilometr Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) oxid siřičitý Státní politika životního prostředí České republiky Sídelní útvar Strategie udržitelného rozvoje České republiky Směrný vodohospodářský plán Státní zdravotní ústav tuhý komunální odpad trvalé travní porosty tuhé znečišťující látky územně analytické podklady územní plán územní plán obce územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability územně technické podklady Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vodní dílo významný krajinný prvek vodní nádrž těkavé organické látky velký územní celek World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace zvláště chráněná území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje zemědělská vodohospodářská správa zastavitelná plocha životní prostředí



Strana: 6 z 50


ÚVOD Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole“ na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Obec Dobré Pole a firma FASO, s.r.o. zadala zpracování dokumentace vlivu změny územního plánu na životní prostředí firmě AMEC, s.r.o. Nutnost zpracování této studie vychází ze závěru zjišťovacího řízení, jež je součástí koordinovaného stanoviska Jihomoravského kraje, v rámci projednávání návrhu zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole, vydanému pod jednacím číslem JMK 28797/2010 dne 15. 2. 2010. Hlavními důvody jsou především možné střety se zájmy ochrany přírody a dále vyhodnocení dopadů na zemědělské půdy. Stanovisko Krajského úřadu (cituji): Stanovisko dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon): Pro návrh zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole nevyloučil orgán ochrany přírody jeho významný vliv na ptačí oblast Střední nádrž Nové Mlýny (kód CZ0621030) vymezenou nařízením vlády č. 604/2005 Sb. Jedná se tedy o koncepci posuzovanou ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývající z ustanovení §45i odst.2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. OŽP tímto u p l a t ň u j e p o ž a d a v e k na vyhodnocení vlivů změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole na životní prostředí. Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autorizací podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve spolupráci s osobou, která je držitelem autorizace podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí je uveden v příloze zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Vyhodnocení se zaměří zejména na možné střety se zájmy ochrany přírody (ptačí oblast Střední nádrž Nové Mlýny a předmět ochrany této ptačí oblasti) a dále s ohledem na značnou výměru návrhových ploch budou vyhodnoceny dopady na zemědělský půdní fond. Vzhledem k již vydaným souhlasům s odnětím zemědělské půdy ze ZPF vydaných orgánem ochrany ZPF krajského úřadu pro fotovoltaické elektrárny (3 záměry o celkové výměře cca 26 ha) a k nově navrhovaným plochám s funkčním využitím pro FVE (cca 33 ha) požaduje krajský úřad i vyhodnocení kumulovaných dopadů těchto záměrů. Upozorňujeme na ustanovení §45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., které stanoví pro případ, kdy nelze vyloučit negativní vliv koncepce na lokality Natura 2000, povinnost zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vlivy na tyto lokality vyloučit nebo zmírnit. Konec citace. Na základě této připomínky byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole“ na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC, s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem změny ÚPD je obec Dobré Pole, prostřednictvím Ing. Blanky Darmovzalové. Zpracování posouzení proběhlo v květnu roku 2010. Východiska posouzení Základním podkladem pro zpracování posouzení byl návrh změny č. 2 ÚP a informace předané jejím zhotovitelem Ing. arch. Hučíkem zastupujícím AR Projekt, s.r.o. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení.

FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 50


Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady: • Návrh zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré pole • Koordinované stanovisko KÚ Jihomoravského kraje k návrhu zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole • Územně analytické podklady pro území ORP Mikulov • Výkres limitů využití území a záplavových území - ÚPN SÚ Dobré Pole, zadání změny č. 2 Důvody pro pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole Obec Dobré Pole má zpracovaný územní plán SÚ, který byl schválen v roce 1997. Důvodem pro zpracování změny č. 2 ÚPN SÚ Dobré Pole jsou požadavky investorů na umístění fotovoltaických elektráren a objektů občanské vybavenosti a požadavky majitelů pozemků na změnu jejich funkčního využití. Vymezení řešeného území Řešené území patří pod katastrální území Dobré Pole. Obec Dobré Pole je samostatná obec se sídlem obecního úřadu. Patří do správního území obce s rozšířenou působností Mikulov. Stavební úřad je v městysi Drnholec. Změna územního plánu nebude řešit celé katastrální území, ale pouze území samostatných změn a jejich nejbližší okolí, ve výřezech. Velikost katastrálního území je cca 697 ha1, z toho zastavěné plochy mají výměru cca 8 ha, zemědělská půda má výměru cca 603 ha a lesní půda cca 31 ha. Město má k 31.12.2008 397 obyvatel1. Území změny č. 2 se nachází především severně od obce na nezastavěných zorněných plochách. Obr.: Situace širších vztahů s orientačním označneím místa změny územního plánu:

1

Údaje čerpány z Českého statistického úřadu, údaje jsou vztaženy k 31.12. 2008.

FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 50


Koncepční řešení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole Návrh územního plánu v zásadě nemění urbanistickou koncepci územního rozvoje celé obce danou původním územním plánem. Změnou č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole jsou navrženy tyto změny: 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10

Návrh plochy BR - plochy a objekty s funkcí obytnou Návrh plochy OV - plochy a objekty občanské vybavenosti; současně bude upřesněna východní hranice zastavitelné plochy "G" tak, aby sledovala hranici pozemků dle KM. Návrh plochy VE - plochy s funkcí výroby energie (fotovoltaické elektrárny). Návrh plochy VE - plochy s funkcí výroby energie (fotovoltaické elektrárny). Návrh plochy VE - plochy s funkcí výroby energie (fotovoltaické elektrárny). Návrh plochy VE - plochy s funkcí výroby energie (fotovoltaické elektrárny). Návrh plochy OV - plochy a objekty občanské vybavenosti. Návrh plochy SO - smíšené obytné Návrh plochy OV - plochy a objekty občanské vybavenosti Změna vymezení regulativů ploch ZZ - zahrady a sady.

Změny ÚP (č. 2.1, 2.2, 2.8) reagují na aktuální požadavky vlastníků pozemků a přestavují změnu funkčního využití zastavitelných ploch. V rámci změny č. 2.2 bude upřesněna hranice zastavitelné plochy "G" vymezené v platném ÚPN SÚ Dobré Pole tak, aby odpovídala hranicím pozemků dle KN a navazovala na vymezenou zastavitelnou plochu občanské vybavenosti 2.2. Plochy změn 2.3 - 2.6 určené pro umístění fotovoltaických elektráren jsou vymezeny na základě požadavku konkrétního investora (Black and Busch projekt3, s.r.o.). Změny 2.7 a 2.9 jsou návrhy ploch pro občanskou vybavenost. Plocha změny 2.7 je situována jižně od obce v návaznosti na současně zastavěné území. Plocha reaguje na požadavky konkrétního investora a bude sloužit pro účely výstavby ubytovacího zařízení. Změna 2.9 se nachází severně od obce bez návaznosti na zastavěné území. Plocha je vymezena na základě požadavků obce. Obr.: Schematické zobrazení řešeného území

VE 2.3

VE 2.4 VE 2.5

VE 2.6

VE 2.9 SO 2.8 BR 2.1 OV 2.2

OV 2.7

FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 50


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity pro stanovení hodnotícího rámce, tj. pro výběr sady referenčních cílů ochrany životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z hlediska SEA změny územního plánu nejdůležitějších koncepcí je uvedena v následující podkapitole 1.1. Mezinárodní úroveň: Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES) Národní úroveň: Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Politika územního rozvoje (2008) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) Státní politika životního prostředí (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Národní alokační plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) Vodohospodářská politika ČR (2004) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Národní lesnický program (2008, do roku 2013) Dopravní politika ČR (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) Regionální úroveň: Strategie rozvoje kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje Územní energetická koncepce JMK Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje Generel dopravy JMK FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 50


Generální rozptylová studie pro území Jihomoravského kraje Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje Situační analýza demografických trendů v JMK a směry jejich podpory Územní prognóza Břeclavska jako územně plánovací podklad Strategie rozvoje zemědělství v Jihomoravském kraji Místní úroveň ÚP Dobré Pole včetně předcházející změny UAP Mikulov Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje. V rámci vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu obce Dobré Pole na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz podkapitola 1.2.), které tvoří základní referenční rámec pro hodnocení.

1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (PÚR) Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Dle PÚR řešeným územím neprochází žádná rozvojová oblast ani osa. Řešené území leží rovněž mimo specifické oblasti vymezené PÚR. Oblast spadá pod vymezení "Území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území", pod bodem k) je uvedeno Břeclavsko (části území ORP Břeclav, Mikulov). Důvody vymezení: Na území České republiky jsou mimo stanovené specifické oblasti další území, vykazující relativně vyšší míru problémů zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Úkoly pro územní plánování: Upřesněná území vymezit jako nadmístní specifické oblasti. Krajům se ukládá spolupracovat s úřady územního plánování, využívat a zohledňovat zjištění, vyplývající z územně analytických podkladů, zejména aby zjištěné problémy byly promítnuty do zadání územně plánovací dokumentace. Dle návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje správní území obce Dobré Pole je dotčeno těmito záměry: • katastrální území Dobré Pole spadá do specifické oblasti nadmístního významu N-SOB3 Střední Podyjí, • na k.ú. Dobré Pole zasahuje plocha územní rezervy a koridor silniční dopravy DR8, pro přeložku silnice II/414 mimo zastavěná území obcí, trasa přeložky silnice II/414 je v platném ÚPN SÚ Dobré Pole zahrnuta do územních rezerv, • na katastrální území Dobré Pole zasahuje regionální biocentrum RC125 a nadregionální biokoridor NKJ04. Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2004. Aktualizovaná Státní politika životního prostředí (SPŽP) je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje FileName: SaveDate:



Strana: 11 z 50


České republiky. Odpovídá na výzvy plynoucí z výsledků hodnocení implementace předchozí SPŽP a současně respektuje závazky i povinnosti, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii, OSN či OECD. SPŽP je dokumentem, který posiluje partnerskou spolupráci s jinými resorty, a to prostřednictvím podpory realizace těch cílů jiných resortů, které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. SPŽP rovněž nabízí škálu (normativních, ekonomických, informačních, dobrovolných aj.) nástrojů k dosažení stanovených cílů. V souladu se stavem životního prostředí, transpozicí a implementací evropského práva a základními principy ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje se aktualizovaná SPŽP soustřeďuje na následující čtyři prioritní oblasti: 1. ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3. životní prostředí a kvalita života 4. ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší V rámci prioritní oblastí životního prostředí byly přijaty následující prioritní cíle SPŽP: 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik 3.6 Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena dne 8. prosince 2004 (usnesení č. 1242/04)1. Návrh Strategie, který byl vypracován pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé společenské diskuse a představuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala, avšak zároveň respektuje specifické podmínky ČR. Strategie je východiskem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie reaguje na potřebu koordinovaného vývoje a vzájemné rovnováhy sociální, ekonomické a environmentální oblasti, přičemž jejím obecným cílem je zajišťovat co nejvyšší kvalitu života obyvatel a současně i vytvářet příznivé podmínky pro kvalitní život generací budoucích.

1

V současnosti je připravována aktualizace Strategie udržitelného rozvoje, její druhá verze prochází připomínkovým řízením. FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 50


Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích (s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné). K tomu směřují následující vybrané strategické cíle relevantní vzhledem k posuzované změně územního plánu: • podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); • rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; • zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost; • systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); • minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; • zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); • trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit; • udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit; • podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; • podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; • umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (NEHAP). Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: • ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů, • ochrana ozónové vrstvy Země, • ochrana biologické a krajinné rozmanitosti, • zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit: • postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi, • pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi, • pokračující obnova území devastovaných hornickou činností, • zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti). Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní vzhledem k SEA změny územního plánu) • • FileName: SaveDate:

stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik; dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů; SEA_Dobre Pole.doc 20.5.2010


Strana: 13 z 50


• • • • • • • • • • • •

stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek; předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod; chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci; zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost; chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí; uplatňovat princip prevence poškozování půdy; vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody; omezovat negativní působení hluku na zdraví; zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny; snižovat expozici hluku prostředky územního plánování; zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof; soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace.

Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for all in the 21st century“, který následně rozpracovala do strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oboru a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národu a regionu. Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle: • CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU; • CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ; • CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA; • CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH; • CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ; • CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ; • CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ; • CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ; • CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY.

FileName: SaveDate:



Strana: 14 z 50


1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví Na základě relevantních cílů národních strategických dokumentů (zejména Strategie udržitelného rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Politika ochrany životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí a další) spolu s analýzou stavu a hlavních problémů životního prostředí v řešeném území byl stanoven referenční rámec pro hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v podobě sady referenčních cílů ochrany ŽP. Tyto cíle reprezentují pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Návrh změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole by měl v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů a z tohoto hlediska je v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnocen. Níže uvádíme vybrané cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vzhledem k posuzovanému dokumentu, členěné dle jednotlivých složek životního prostředí: Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP

Referenční cíl ochrany ŽP

1. ovzduší, klima

1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce 2. voda vodních útvarů 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL 3.2. chránit půdu jako základní složku životního prostředí s 3. půda a horninové prostředí důrazem na zabezpečení jejích funkcí 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6. hluk 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví lidského zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny 8. sídla, urbanizace

FileName: SaveDate:



Strana: 15 z 50


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

2.1. Geologické a geomorfologické poměry Geomorfologie Zájmové území se nachází dle geomorfologického členění ČR v následujících celcích: Provincie: Západní karpaty Subprovincie: Vněkarpatské sníženiny Oblast: Západní vněkarpatské sníženiny Celek: Dyjsko-svratecký úval Podcelek: Dunajovické vrchy Okrsek: Brodská sníženina Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjsko-svratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou z menší části čistě erozně-denudační (Dunajovické kopce na miocénních štěrcích). Reliéf vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Značné plochy jsou výsledkem mladopleistocenní kryopedimnetace. Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje. Brodská sníženina je protáhlá sníženina mezi Předním a Zadním dunajovickým hřbetem v neogenních usazeninách. Geologie Až do hloubky 1 km se vyskytují neogenní (miocenní) usazeniny, které byly sedimentovány v různých epochách (eggenburg – spodní báden). Povrchová vrstva bude tvořena ornicí – humózní hlínou. V mocnosti cca 50 m se ve svrchních vrstvách vyskytují spodnobádenské vápnité jíly s polohami vápnitých písků. Pod nimi se nachází bazální a okrajová klastika – písčité štěrky. Podloží jim tvoří sedimenty karpatu a eggenburgu – vrstevnaté vápnité jíly až jílovce, prachovce, vápnité písky a pískovce. Od 1 km do hloubky 1,6 km jsou přítomny druhohorní (jura) vápence a slínovce. Od hloubek 1,6 km se nachází horniny proterozoika, zastoupené hlubinnou vyvřelinou biotitickou žulou. Horniny proterozoika budují fundament platformního pokryvu. Surovinové zdroje V zájmovém území se nevyskytuje žádné ložisko, dobývací prostor ani chráněné ložiskové území, které by bylo nutné respektovat. V oblasti není evidována žádná významná geologická lokalita.

2.2. Hydrologické poměry Povrchová voda Členění z vodopisného hlediska: • hlavní povodí řeky Dunaje 4-00-00, • dílčí povodí 4-14-03 Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku, • drobné povodí 4-14-03-157/0 Polní potok. Polní potok (Mikulovka) pramení u Mikulova ve výšce 202 m n.m., ústí zprava do Baštýnského potoka u Novosedel, v nadmořské výšce 172 m, plocha povodí je 61,8 km2, délka toku je 11,3 km, průměrný průtok

FileName: SaveDate:



Strana: 16 z 50


u ústí je 0,08 m3.s-1. Polní potok je významným vodním tokem1 v úseku ř.km 5,00 – ř.km 11,30 (hraniční úsek). Správcem tohoto vodního toku je Povodí Moravy, s.p. Západní částí řešeného území protéká ve směru od severu k jihozápadu vodní tok Dobré Pole (identifikátor toku 10108042), do kterého ústí dva krátké bezejmenné levostranné přítoky. Vodní tok Dobré Pole je pravostranným přítokem Polního potoka. Delka toku Dobré Pole je 2,560 km a jeho správcem je Zemědělská vodohospodářská správa. Na katastrálním území Dobré Pole jsou dvě vodní nádrže. Je to Horní a Dolní rybník, které slouží jako chovné rybníky, na kterých lze provozovat rybolov. V řešeném území se nenachází vyhlášené záplavové území vodních toků nebo v území určeném k rozlivu povodní. Posuzované území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Katastrální území Dobré Pole (627259) leží ve zranitelné oblasti dle NV č. 103/2003 Sb.2 Plocha VE (Změna 2.6): plocha zasahuje na průzkumné území Moravských naftových dolů, užívání pozemků sousedících s korytem levostranného přítoku vodního toku Dobré pole (6 m) v severovýchodní části obce Plocha OV (Změna 2.9): je umístěna v lokalitě u Horního rybníka, na okraj plochy zasahuje pásmo užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku Dobré pole (6 m) Poznámka: Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

Podzemní voda Řešené území náleží k hydrogeologickému rajónu 2241 – Dyjsko-svratecký úval3. Neogenní uloženiny Dyjsko-svrateckého úvalu, včetně miocenních výběžků uložených na brněnském masivu, náležejí k sedimentární výplni karpatské předhlubně. Mocnost neogénu je v řádu několika stovek metrů. Hladinu podzemní vody lze očekávat v hloubce okolo 20 metrů pod terénem ve vrstvách bazálních a okrajových klastik – písčitých štěrků. Na povrchu terénu a v podpovrchových vrstvách se mohou vyskytovat zvodněné čočky, které budou dotovány atmosférickými srážkami. Tyto zvodněné polohy nemají širší hydrogeologický význam. Tvoří se na povrchu lokálních nepropustných jílovitých poloh. Navrhované umístění FVE počítá s odvodněním některých povrchových partií především v místě na východ od vodního toku, kde se po většinu roku drží voda. Je to prohlubeň, do které jsou stahovány atmosférické srážky. Vzhledem k nepropustnosti podloží je jediným odvodněním výpar. Drenáží části území dojde k odvodu této povrchové vody do odvodňovacího příkopu nebo přilehlé vodoteče a tím ke zlepšením únosnosti podloží. Na hydrogeologické poměry nebude mít toto odvodnění žádný vliv. Do části záměru zasahuje II. pásmo hygienické ochrany vod.

1

Ve smyslu vyhlášky ministerstva zemědělství č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č.333/2003 Sb. a vyhlášky č.267/2005 Sb. 2 Nařízení vlády č. 103/2003 Sb, o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. 3 zdroj: www.vuv.cz FileName: SaveDate:



Strana: 17 z 50

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU DOBRÉ POLE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Obr.: Pásmo hygienické ochrany vod (www.vuv.cz)

2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry Kvalita ovzduší Území v působnosti stavebního úřadu městyse Drnholec nepatří dle sdělení MŽP č. 8, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 6 z června 2009, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). V zájmovém území se neprovádí soustavné sledování kvality ovzduší, proto pro popis stávající úrovně imisní zátěže byly využity údaje z měření na nejbližší stanici imisního monitoringu ČHMÚ č.1135 - Mikulov - Sedlec (cca 13 km vzdálené jihovýchodním směrem), která představuje pozaďový typ stanice charakteristický pro venkovský zemědělský typ lokality. S ohledem na charakter lokality tedy předpokládáme, že se stávající imisní zátěž v hodnoceném území pohybuje přibližně úrovni hodnot naměřených na této stanici imisního monitoringu. Uváděné údaje representují výsledky měření za rok 2008. Tab.: Naměřené hodnoty imisní zátěže v hodnoceném území stanice

Mikulov - Sedlec -3

průměrná roční koncentrace (µg.m ) -3

hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m )

PM10 20,9

40

40

maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m )

31,4

82,7

datum naměření maxima v daném roce

29.1.

29.12.

-

15

-3

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok) -3

hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m )

-

50

maximální naměřená hodinové koncentrace (µg.m )

51,8

128

datum naměření maxima v daném roce

8.3.

18.5.

200

-

-3

-3

hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m )

FileName: SaveDate:

NO2 10,8



Strana: 18 z 50


Oxid dusičitý (NO2) Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u oxidu dusičitého nebylo na uvedené stanici zaznamenáno překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2008 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni 27% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Naměřená 24 hodinová maxima dosahovala hodnoty 31,4 µg.m-3. Maximální hodinové koncentrace na této stanici dosahují přibližně úrovně 26% imisního limitu (LV1h=200 µg.m-3). Tuhé znečišťující látky frakce PM10 Jak je z výše uváděných hodnot zřejmé, u tuhých látek nebylo na uvedené stanici zaznamenáno překročení imisních limitů. Citovaná stanice naměřila v roce 2008 u PM10 roční průměrnou koncentraci přibližně na úrovni 52% imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m-3). Naměřená 24hodinová maxima dosahovala nadlimitních hodnot avšak limitní četnost (35 případů za rok) nebyla na lokalitě překročena. Klimatické faktory Vymezené území leží dle E. Quitta v teplé klimatické oblasti T4 s následující charakteristikou: T2 - velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další klimatické údaje uvádíme v tabulce: Tab.: Klimatologická charakteristika území Číslo oblasti Počet letních dnů

MT 7 60 až 70

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

170 až 180

Počet mrazových dnů

100 až 110

Počet ledových dnů

30 až 40

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

19 až 20

Průměrná teplota v dubnu

9 až 10

Průměrná teplota v říjnu

9 až 10

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

80 až 90

Srážkový úhrn ve vegetačním období

300 až 350

Srážkový úhrn v zimním období

200 až 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

40 až 50 110 až 120 50 až 60

Širší dotčené území představuje podnebí velmi suché a teplé. V členitém reliéfu existuje řada chráněných a mimořádně teplých poloh a také polohy chladnější, jako jsou mohutné severozápadní srázy Pálavy. Na Pálavě a v malé míře na Dunajovických kopcích se uplatňuje vrcholový fenomén. Skutečně inverzních poloh je málo, otázkou zůstává vliv velké vodní plochy Novomlýnských nádrží, které nahradily někdejší komplex lužních lesů.

2.4. Pedologické poměry Území leží v černozemní oblasti. Na spraších nacházíme typické černozemě místy i karbonátové, na slínech pak černozemě pelické, na neogenních píscích Dunajovických vrchů černozemě arenické, na svazích a hřbetech jsou časté erozní formy daných typů půd. Na dnech plochých sníženin se vyskytují černozemě černicové a typické a rovněž i pelické černice. V těchto půdách se projevuje též zasolení ve formě slabého solončakování. V komplexu Milovického lesa jsou vyvinuty hnědozemě na spraších a svahovinách z flyšových hornin, v Bořím lese se nacházejí na píscích typické kambizemě, místy s FileName: SaveDate:



Strana: 19 z 50


přechody do černozemí nebo do kyselejších arenických kambizemí. Na vápencích Pálavy jsou vyvinuty typické tmavé rendziny. Obr.: Půdní typy v dotčeném území dle TKSP

2.5. Biogeografické poměry Biogeografická charakteristika území Podle regionálně fytogeografického členění ČR, zpracovaného Botanickým ústavem ČSAV v roce 1987, náleží území do fytogeografického obvodu Panonské termofytikum, okres Dunajovické kopce. Dle biografického členění ČR (m. Culek a kol., 1996) se zájmové území nachází v Severopanonské podprovincii, která tvoří severozápadní část panonské provincie, v bioregionu 4.2 Mikulovský bioregion. Bioregion leží na jihu jižní Moravy a podstatnou částí zasahuje do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Mikulovská pahorkatina, z Dyjsko-svrateckého úvalu Dunajovické vrchy a z Dolnomoravského úvalu Valtickou pahorkatinu. Bioregion je tvořen členitou pahorkatinou na vápnitých třetihorních sedimentech a vysokým bradlem jurských vápenců. Vegetačními jednotkami jsou převážně teplomilné, šípákové doubravy a skalní stepi, na mírnějších svazích a úpatích dubohabrové háje. Dominuje zde 1. dubový vegetační stupeň, na severních svazích 2. a 3. vegetační stupeň. Z biogeografického hlediska má bioregion mimořádný význam, protože představuje nejtypičtější panonský bioregion České republiky. Současné využití území v širším okolí navrhovaných změn územního plánu je poměrně pestré, a to jako pole, vinice, listnaté lesy, bory na píscích, skalní a stepní lada, rybníky s rákosinami. Reliéf je různorodý, 20 - 220 m vysoká vápencová bradla Pavlovských vrchů dodávají tomuto bioregionu vrchovinný ráz. Severozápadní srázy Pavlovských vrchů charakterizují 50 - 80 m vysoké strmé skalní stěny, místy porušené gravitačními pohyby. Po obou stranách Pavlovských vrchů vystupují členité pahorkatiny - Milovická pahorkatina na východě a Dunajovické kopce na západě. Nejnižším bodem bioregionu v rámci ČR je okraj nivy Dyje pod Břeclaví (cca 156 m n.m.), nejvyšším Děvín (cca 550 m n.m.). Biota tohoto bioregionu patří do termofytika, fytogeografického okresu 17. Mikulovská pahorkatina a v malé části fytogeografického podokresu 18a. Dyjskosvratecký úval (oblast Bořího lesa a nivy Včelínku). Celé území je v planárním až kolinním vegetačním stupni.

FileName: SaveDate:



Strana: 20 z 50


Potenciálně se zde vyskytují panonské dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum), na konvexních tvarech velmi často teplomilné doubravy (Quercion pubescenti-petraeae). Na severních svazích Pavlovských vrchů jsou suťové lesy (Aceri-Carpinetum). V nivách potoků jsou luhy asociace Pruno-Fraxinetum, místy snad bažinné olšiny (Alnion glutinosae).

2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území Obec Dobré Pole leží v rovinaté krajině, která se mírně svažuje ze severu od Dunajovických kopců. Řešené území pro fotovoltaiku je situováno mimo obec, severním směrem, na stávajících polích s ornou půdou, pod Dunajovickými kopci a cca 6 km severně se nachází vodní nádrž Nové mlýny. Krajina v zájmovém území je využívána především k zemědělským účelům a vinařství. V okolí obce se vyskytují pole a pásy zeleně. V rámci zemědělské půdy (celkem cca 603 ha) převažuje orná půda (434 ha), významnou část v území zabírají vinice (112 ha), které v dotčeném regionu tvoří součást vinařské oblasti Mikulovska. Rozvoj vinařství je podporován také v rámci cestovního ruchu. V jižní části obce, za železniční tratí, se nachází vinné sklípky, které podél procházející Vinařské cyklostezky dotváří obrázek vinařské oblasti. Vodní plochy v území zabírají rozlohu 5 ha a jsou reprezentovány horním a dolním rybníkem v obci, které slouží pro chov ryb. Celé území má klíčové vztahy k Mikulovu a k Břeclavi.

2.7. Ochrana přírody a krajiny 2.7.1 Významné krajinné prvky, ÚSES VKP Ze zákona (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrované významné krajinné prvky se v dotčeném území nenacházejí. V obci Dobré Pole se nachází 2 uměle vytvořené chovné rybníky, horní při severním okraji obce a dolní na jižním okraji obce. Dále obcí protéká potok Dobré Pole, který pramenní v severní části katastru a vlévá se v jižní části katastru do Polního potoka. ÚSES Územní systém ekologické stability je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: - vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivé okolní, ekologicky méně stabilní krajinu - zachování či znovuobnovení přirozeného geofondu krajiny - zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev Návrh ÚSES využívá principu vytváření ucelených větví ÚSES. Ucelenou větev tvoří soubor vzájemně navazujících biocenter a biokoridorů navržených v určitém souborném typu stanovišť (v agregovaných plochách s obdobným přírodním potenciálem).

FileName: SaveDate:



Strana: 21 z 50


Řešeným územím katastru obce procházejí tyto biocentra a biokoridory: Označení biocentra BC1 (U Polního potoka) BC 2 (Na Půldruhých) RBC1 (Dunajovické kopce) BK1 BK2 BK3

Funkční typ biocentrum místního významu biocentrum místního významu biocentrum regionálního významu biokoridor místního významu biokoridor místního významu biokoridor místního významu

Umístění k.ú. Dobré Pole - jižní část katastru k.ú. Dobré Pole - severní část katastru k.ú. Dolní Dunajovice, k.ú Dobré pole k.ú. Dobré Pole - jižní část katastru k.ú. Dobré Pole - jižní část katastru k.ú. Dobré Pole - jižní část katastru

Přehled zastoupených prvků regionálního ÚSES RBC 1

- biocentrum regionálního významu NPP Dunajovické kopce, je vymezeno při severní hranici katastrálního území s Dolními Dunajovicemi a zahrnuje do sebe rozsáhlé plochy stepních travnatých lad, biocentrum má umožnit rozvoj teplomilné stepní bioty

Přehled zastoupených prvků místního ÚSES BC1

- biocentrum místního významu U Polního potoka, je vymezeno podél toku Polní potok v jižní části katastrálního území obce a zahrnuje část lesního remízku

BC2

- biocentrum místního významu Na Půldruhých, je vymezeno v severní části obce na poli u pramene potoka

Interakční prvky Síť biocenter a biokoridorů je nezbytným základem ekologické stability. Tato síť je dále doplněna navazujícím systémem interakčních prvků, navrženým s důrazem na alespoň základní rozčlenění odlesněných částí krajiny. Metodickými podklady pro tvorbu ÚSES nejsou stanoveny žádné konkrétní požadavky, které by výrazněji omezovaly výslednou podobu interakčních prvků. Interakční prvky mohou mít tudíž velice rozmanitý charakter (např. náletových porostů dřevin, ovocných a okrasných alejí, polokultruních a ladních bylinných porostů a pod.) a často plní v krajině vedle funkcí ekologických i jiné významné funkce (např. půdoochrannou vodohospodářskou, estetickou). V řešeném území jsou jako stávající/navržené interakční prvky především: •

existující i navrhované vegetační pásy kopírující hranici katastrálního území obce se sousedními katastrálními územími, podél stávajících komunikacích místního významu (méně významné silnice a stabilizované polní cesty) v odlesněných partiích krajiny, mimo zastavěná území

•

vodní toky s doprovodnou vegetací, nezačleněné do biocenter a biokoridorů

Návrh systému interakčních prvků má v zásadě doporučující charakter. Jeho hlavním cílem je zachování stávajících významných krajinných struktur, pozitivně ovlivňujících ekologickou i estetickou hodnotu krajiny, a to především v jejich odlesněných částech a jejich postupné doplnění vhodnými výbavami dřevin. Systém interakčních prvků bude vhodné dále doplňovat a zpřesňovat při zpracování komplexních pozemkových úprav.

2.7.2 Zvláště chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění uvádí, že území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná, přitom se stanoví podmínky ochrany. V širším území se nenachází národní park, velká část území však spadá do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava. V katastrálním území obce Dobré Pole se nachází maloplošné zvláště chráněné území: národní přírodní památka Dunajovické kopce a přírodní rezervace Slanisko Dobré Pole. Území změny územního plánu není součástí žádného velkoplošného zvláště chráněného území, neleží v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Přímo v území dotčeném navrhovanou změnou územního plánu se nenacházejí žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky.

FileName: SaveDate:



Strana: 22 z 50


2.7.3 Lokality NATURA 2000 Nařízením vlády byl dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanoven národní seznam evropsky významných lokalit. V rámci území ORP Mikulov je do národního seznamu zahrnuto 18 evropsky významných lokalit, které jsou všechny navrženy v kategorii přírodní památka. Na území k.ú Dobré Pole se nachází evropsky významné lokality Dunajovické kopce (CZ0622218) a Slanisko Dobré Pole (CZ0620031). EVL Slanisko Dobré Pole (CZ0620031) Území leží v k.ú. Dobré Pole, jihozápadně od obce. Fragment slanomilné vegetace s výskytem kriticky ohrožených společenstev halofytů. Největší a nejcennější plochu zde tvoří fotbalové hřiště, které díky zvětšenému sešlapu a mechanickému narušování poskytuje dobré podmínky pro zachování této ojedinělé vegetace. V okolních plochách lze nalézt slanomilnou vegetaci v menší míře, především v mozaice s dalšími vegetačními typy, převážně s mezofilními ovsíkovými loukami. Na podmáčených místech se vyskytují rákosiny eutrofních a stojatých vod a fragmenty slanomilných rákosin. Území představuje velmi cennou lokalitu zejména z botanického hlediska, je zde zastoupena na relativně velké ploše bohatá subhalofylní vegetace. Významný je především výskyt kriticky ohroženého druhu Glaux maritima, jehož lokalita je zde na severozápedním okraji svého areálu a patří současně mezi poslední lokalitu tohoto druhu v ČR. EVL Dunajovické kopce (CZ0622218) Lokalita se nachází mezi obcemi Březí u Mikulova, Brod nad Dyjí, Dobré Pole a Dolní Dunajovice. Je to soustava pahorků severojižního směru ležící severozápadně od Mikulova, cca 2,8 km západně od obce Dolní Dunajovice. Jedná se komplex teplomilných trávníků s výskytem řady chráněných a ohrožených rostlin, např. vstavač vojenský, len chlupatý, srpice karbincolisté, pelyněk Panicova, katrán tatarský, kosatec nízký, hvězdice chlumní, kavyl sličný. Vegetace je tvořena mozaikou širokolistých suchých trávníků, sucých bylinných lemů a nízkých xerofilních křovin. V území se vyskytuje řada významných druhů živočichů, z ptáků např. krutihlav obecný, strnad luční, pěnice vlašská, z bezobratlých např. kudlanka nábožná. PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny leží na soutoku Dyje, Svratky a Jihlavy, v místě bývalých lužních biotopů. V nádrži je velice rozdílná výška vodní hladiny a již při malém poklesu vody se vynořují ostrůvky. Při hladině 170,35 m n. m. je vynořeno téměř 20 ha ostrůvků ve dvou soustavách. Lokalita je významná jak v hnízdním období, tak v období tahu i v zimě (podrobněji viz Vyhodnocení vlivů změny č. 2 ÚP Dobré Pole na lokality soustavy Natura 2000 v příloze č. 2 tohoto dokumentu). Krajský úřad Jihomoravského kraje ve stanovisku k návrhu zadání Změny č.2 ÚP Dobré pole nevyloučil možnost ovlivnění PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Z toho důvodu bylo zpracována posouzení vlivů koncepce dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracované autorizovanou osobou Ing. Pavlem Koláčkem, PhD.

2.8. Hmotný majetek a kulturní památky •

Ochrana nemovitých kulturních památek

V katastrálním území Dobré Pole se nacházejí následující nemovité kulturní památky, podléhající zákonu č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky: Dobré Pole • kostel sv. Cecilie rejst. číslo 32170 / 7-1197 (pod rejst. číslem této památky je zahrnut i kříž u kostela z roku 1835, s původním rejstř. číslem 7-1201) Kostel tvoří významnou stavební dominantu obce.

• socha sv. Floriána u silnice do Březí rejst. číslo 45138 / 7-1198 • socha sv. Jana Nepomuckého na návsi rejst. číslo 32676 / 7-1199 • výklenková kaplička v polích za obcí (Půl třetí) rejst. číslo 26647 / 7-1200 Tato kaplička je situována na okraji návrhové plochy VE (změna 2.6). V současné době je kaplička ve zchátralém stavu. V rámci realizace změny 2.6. bude zrekonstruována a po dohodě s církví, obcí a FileName: SaveDate:



Strana: 23 z 50


památkovým ústavem bude přemístěna na vhodné místo. Nemovitou kulturní památku v souladu s § 18 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, lze přemístit jen s předchozím souhlasem Ministerstva kultury ČR. Na katastrálním území Dobré Pole není vyhlášeno památkově chráněném území. •

Ochrana archeologických lokalit

Řešené území je možno v celém rozsahu považovat za území s archeologickými nálezy podle § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Možnost archeologických nálezů v průběhu zemních prací při výstavbě není, vzhledem k jejich latenci, jednoznačně vyloučena, Stavebník je povinen předem oznámit záměr provádění výkopových prací Archeologickému ústavu Akademie věd a v případě archeologického nálezu postupovat podle §176 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. V případě, kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu, narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, zajistit záchranný archeologický výzkum. •

Ochrana tzv. památek místního významu

V řešeném území se nevyskytují památkově chráněná území a žádné architektonicky významné stavby, které nejsou evidovány jako kulturní památky, ale mají svůj kulturní a urbanistický význam, tzv. památky místního významu. Relativně architektonicky hodnotné jsou pouze některé vinné sklepy s prvky lidové architektury. Při příležitosti konání církevních misií v roce 2006 byl v obci nově vztyčen dřevěný kříž.

2.9. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Silniční doprava Katastrálním územím obce procházejí následující silnice: - II/414 Lechovice - Mikulov - Břeclav (intenzita dopravy je 4 492 voz/24h, z toho 1051 těžkých1) - III/4145 Dobré Pole - příjezdná komunikace - místní komunikace Silnice III/4145 je směrově i výškově stabilizována. Slouží pro dopravní obsluhu přilehlé zástavby. Silnice II/414 prochází severní částí zastavěného území Dobré Pole. Výhledově se uvažuje přeložení této silnice severně od obce - vznikne tak severní obchvat obce Dobré Pole, který naváže na severní obchvat obce Březí. Všechny dílčí změny územního plánu budou dobře dopravně obsluhovatelné, budou využívány především místní stávající komunikace. Parkování a garážování bude uvažováno v rámci jednotlivých zastavitelných ploch, při respektování výhledového stupně automobilizace 1:2,5. Železniční doprava Do obce Dobré Pole vede železniční trať regionálního charakteru č. 246 Znojmo - Mikulov. Cyklistická doprava Region Mikulovsko je velmi významným regionem cykloturistiky, která zde v posledních letech zaznamenává velký rozvoj, a to i v mezinárodním kontextu. Prochází zde mezinárodní, národní, regionální i místní cyklotrasy, včetně vinařských. Neustále je však potřebné rozvíjení doprovodných služeb, jakými jsou půjčovny a opravny kol, informační a ubytovací služby aj. Jižním směrem od obce vede Vinařská stezka "Moravská vinná", která obec křižuje obec železniční trati. Dále tudy procházejí značené cyklistické trasy Mikulovská, Česko-rakouská příhraniční cesta a Greenways Praha - Vídeň.

1

Sčítání dopravy, ŘSD 2005

FileName: SaveDate:



Strana: 24 z 50


Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Obec Dobré Pole má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav, a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Novosedly. Rozvodná vodovodní síť v obci je pod tlakem vodojemu Novosedly a je zásobena přívodným řádem DN 150 nebo v případě potřeby je možno zásobovat obec Dobré Pole přes rozvodnou síť v obci Březí z vodojemu Březí, do kterého je přiváděna voda z vodojemu Dolní Dunajovice. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. Koncepce řešení zásobování vodou nebude měněna, bude převzata ze schváleného územního plánu. Odkanalizování obce V obci je vybudována nová oddílná kanalizace, vhledem ke konfiguraci terénu je část kanalizace řešena jako tlaková. Odpadní vody jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV s nitrifikací a denitrifikací pro 500 EO. Čistírna odpadních vod je situována na západním okraji obce, recipientem je nádrž ve Slanisku. Kaly jsou z ČOV odváženy na jinou ČOV. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. Koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod nebude touto změnou ÚP změněna. Zásobování elektrickou energií Severně od obce vede elektrické vedení VN 22 kV. Z tohoto vedení jsou VN přípojkami napojeny jednotlivé trafostanice v obci. V k.ú. byly vybudovány 4 trafostanice, z toho 2 jsou distribuční, 1 slouží podnikatelským subjektům umístěným v areálu ZD a poslední trafostanice leží jižně od obce (tato trafostanice je mimo provoz, sloužila dříve potřebám pohraniční stráže). Realizací změny č. 2 ÚP SÚ nebude změněn systém zásobování elektrickou energií. Projekt bude řešit pouze nové výrobny elektrické energie, umístění fotovoltaických elektráren. Bude nutné respektovat ochranná pásma elektrostanic a vedení elektrické energie. V této souvislosti bude nutná koordinace při umisťování těchto zařízení v dotčeném území. Zásobování plynem Plynofikace území dosahuje vysoké úrovně. Západně od k.ú. Dobré Pole vede vysokotlaký plynovod Dolní Dunajovice - Hevlín. Obec je plynofikována, místní rozvodná síť je středotlaká o provozním tlaku 0,3 MPa. Jsou na ni napojeni odběratelé všech kategorií. Koncepce zásobování plynem je stabilizovaná, změna územního plánu bude řešit rozvoj plynovodní sítě pouze v navržených zastavitelných plochách. Vytápění Území je zásobováno teplem ze stávajících zdrojů tepla, kterými převážně domácí kotle na fosilní paliva.

2.10. Obyvatelstvo Dobré Pole1 Počet obyvatel Přirozený přírůstek Saldo migrace Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem Počet obyvatel ve věku 65 let a více celkem Míra registrované nezaměstnanosti (%)

397 2 1 52 35 9,4

Obec Dobré Pole leží v okrese Břeclav, obcí s rozšířenou působností je Mikulov (vzdáleno cca 8 km). Obec se nachází v blízkosti hranic s Rakouskem, jižně od vodního díla Nové Mlýny a západně od města Mikulov. Obec se rozkládá na levém břehu Polního potoka, leží v nadmořské výšce cca 186 m n.m. a v poloze 16°32´ východní délky a 48°49´ severní šířky. Obec je kolonizačního původu z první půlky 13. století. Poprvé se v písemných pramenech vyskytuje až v roce 1350, kdy je uváděna u drnholeckého panství s nímž sdílela osudy až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 obec náležela k soudnímu i politickému okresu Mikulov. Od roku 1960 patří do 1

údaje k 31. 12. 2008 zdroj ČSÚ

FileName: SaveDate:



Strana: 25 z 50


okresu Břeclav. Škola v obci existovala již od roku 1790, dnes děti navštěvují školu v Březí. V obci je v provozu mateřská školka. Znak a prapor byly obci uděleny v roce 1999 a vycházejí z původního pečetidla, v poli je srdce z něhož rostou tři květy Sivěnky přímořské, která roste v přírodní rezervaci Slanisko Dobré Pole.

2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce Charakteristiky vývoje v širším území •

Na další vývoj území bude mít vliv proces suburbanizace, který byl identifikován zejména v Brně jako jádru aglomerace, přičemž obdobné procesy lze očekávat v dalších velkých městech (Břeclav), kde se však v současném stavu projevují pouze okrajově.

•

Dále lze předpokládat zvýšenou hybnost obyvatelstva zvláště při cestách do center a subcenter, ve kterých se dále koncentrují pracovní příležitosti a sociální vybavenost, která je zvýrazněná obecně rostoucím podílem individuální automobilové dopravy. Charakteristiky vývoje v dotčeném území

•

Jsou definovány podmínky vývoje území, jejichž splnění je předpokladem pro postupné zvyšování ekonomické prosperity řešeného území.

•

Je navržen rozvoj vinařství a zemědělství v souladu Koncepcí rozvoje vinařství včetně návaznosti na rozvoj cestovního ruchu podle Strategie rozvoje cestovního ruchu JMK. Z charakteristik lze odvodit následující tendence vývoje •

•

Poroste intenzita vztahů k městu zejména do oblastí soustředěných pracovních aktivit. Je očekávána zvýšená podnikatelská aktivita ve vztahu k obci.

Problémové okruhy, střety a rizika a) Památky, vinařství a cykloturistika, dovolená u vody, vodní sporty a rybaření. Toto jsou zhruba okruhy, na které by se v cestovním ruchu měly zaměřit obce na Mikulovsku. Veliký potenciál, který skýtá dotčené území, je velmi špatně využit. Je potřeba koordinovat v celé oblasti politiku rozvoje cestovního ruchu a poskytnout obcím metodickou pomoc ve všech problémových oblastech. b) Nedostatečná vybavenost obcí, špatná dopravní obslužnost činí z mnohých obcí velmi špatně fungující systém, kde se občan cítí nepříjemně. V drtivé většině případů nejsou obce schopny toto řešit vlastními prostředky a je potřeba, koordinace z centra. c) Nezaměstnanost obcí je nad krajským průměrem, jako podstatný problém je to vnímáno právě v obci Dobré Pole. Sezónnost je výrazným prvkem u obcí s nejvyšší nezaměstnaností. Je to způsobeno strukturou zaměstnanosti, ve které výrazně převažuje zemědělství a stavebnictví. d) Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší v obci je hlavním zdrojem znečišťování ovzduší na katastru obce komunikace II/414, respektive provoz motorových vozidel na této komunikaci. Emitovanými škodlivinami jsou obvyklé plynné škodliviny (NOx, CO atd.) a prach. Zdrojem emise prachu jsou v současnosti také plochy intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků (především v průběhu polních prací). Z hlediska dalšího vývoje je třeba věnovat pozornost snižování prašnosti velkých zemědělsky obdělávaných ploch. Provoz na hlavní komunikaci, a tedy i produkci škodlivin z této silnice, prakticky nelze ze strany obce ovlivnit. e) V případě hlukové zátěže rovněž platí, že hlavním zdrojem hlukových emisí na katastru obce je komunikace II/414, respektive provoz motorových vozidel na této komunikaci a železniční trať se zastávkou v jižní části obce. V obci je několik menších podnikatelských záměrů, které však výrazně negativně neovlivňují hlukovou situaci v obci. Umístěním fotovoltaické elektrárny na severní území katastru (mimo obec) a rozvojem ploch občanské vybavenosti a smíšených obytných ploch v obci nedojde k významnému navýšení počtu vozidel na hlavní komunikaci v území, hluková situace v území nebude změnami významně dotčena. f) Intenzivním obděláváním orné půdy pomocí těžké mechanizace může docházet ke zhutňování půd a tím i ke snižování jejich retenční kapacity a mikrobiálního života. FileName: SaveDate:



Strana: 26 z 50


Celkově byla změna územního plánu koncipována tak, aby maximálně využila pozitivních daností oblasti (relativně atraktivní poloha v nedaleké blízkosti města). Ze sociálně-ekonomického pohledu přináší řešená změna značné výhody pro obec. Fotovoltaická elektrárna bude umístěna na severních polích katastru, které jsou od komunikace i obce značně vzdálené a nacházejí se částečně za stávajícími pásy zeleně, které se v lokalitě vyskytují. Dotčená orná půda bude dočasně vyjmuta na dobu cca 30-ti let, během které si půda odpočine od intenzivního obdělávání a bude zmírněna větrná eroze v lokalitě. Jednotlivé plochy fotovoltaiky budou osázeny zelení tak, aby nedošlo k narušení krajinného rázu.

FileName: SaveDate:



Strana: 27 z 50


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Podrobná analýza stavu životního prostředí je uvedena v kapitole 2. Charakteristika problémů a jevů životního prostředí v řešeném území se zvláštním významem vzhledem k předkládané změně územního plánu je uvedena v následující kapitole 4. Níže uvádíme charakteristiky životního prostředí a veřejného zdraví v rámci funkčního využití a krajinných hodnot urbanizovaného a neurbanizovaného území. Významné hodnoty území souvisí s estetickými kvalitami území, které je možno posuzovat ze dvou hledisek - z pohledu území se zvlášť vysokou estetickou hodnotou, tedy se zvlášť dochovaným krajinným rázem a z pohledu urbanizovaného území sídel, kde souvisí s významnými kompozičními hodnotami.

3.1. Urbanizované území Urbanizované území tvoří plochy zastavěné a určené k zastavění. Většina sídel v širším území byla založena v nižších polohách, často na soutoku drobných toků nebo na úpatí hřbetů, ale vždy jsou citlivě usazena v krajině, zástavba nedosahuje na horizont, rozšiřuje se do nižších poloh. Významnou roli sehrávají v území dominanty, které jsou zároveň orientačními body v krajině. Řešené území, kam spadá obec Dobré pole leží v jižní části kraje při hranici s Rakouskem, ze severu je obloukem vymezeno řekou Dyjí a vodní nádrží Nové mlýny. Sousedí s ORP Znojmo, Pohořelice, Hustopeče a Břeclav. Z geomorfologického hlediska členění sestává z několika různorodých celků. Oblast v Mikulovské vrchovině, celku Pavlovské vrchy, v Dyjsko-svrateckém úvalu a Dolnomoravském úvalu. Sledované území je venkovskou oblastí s nízkou hustotou osídlení. Na území sledované oblasti se nachází CHKO Pálava, která chrání přírodní a kulturní hodnoty Pavlovských vrchů, jež jsou tvořeny především tvrdými jurskými vápenci, vytvářejícími na mnoha místech malebné skalní útesy. V této oblasti se vyskytuje mnoho druhů rostlin, které u nás jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. Na území se vyskytuje řada kulturních památek, jako např. zříceniny Dívčí hrady a Sirotčí hrádek. Významným krajinotvorným prvkem je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Zemědělsky je obhospodařováno cca 48,8 % z celkové rozlohy území ORP, ze 76% jde o ornou půdu. Významnou část zemědělské výroby představuje vinohradnictví a vinařství. Vinice zaujímají s rozlohou cca 3 032 ha skoro 19% z celkové plochy zemědělské půdy a představují významný krajinotvorný prvek. Mikulov patří k tradičním vinařským centrům. Převážná část podnikatelských aktivit v území je v oblasti stavebnictví, avšak většinu těchto aktivit je směřována mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství (vinařství) a cestovní ruch. V místním regionu se nenacházejí velké podniky, které by hrály významnou roli v ekonomice kraje. Historický vývoj širšího území Charakter krajiny širšího území, který ve svých obrysech stanovuje základní ráz krajiny, je dán dosavadním způsobem využívání území. Pěstování vinné révy přinesli na Mikulovsko již Římané, jejichž legie tábořily v místech dnešního vodního díla Nové Mlýny. Po jejich odchodu se pěstování a zpracování hroznů rozvíjelo zejména v období Velkomoravské říše, kdy vinná réva získala své pevné místo v zemědělské produkci jižní Moravy a zejména Mikulovska. V období středověku se vinařství dále rozvíjelo, takže se Mikulov záhy stal díky výborným viničním polohám v bezprostřední blízkosti města i v okolních obcích významným vinařským střediskem. Zdejší chráněné viniční trati na jižním úpatí Pálavy patří dodnes k nejteplejším místům jižní Moravy. Vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel. FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 50


Ve zdejším zámku byly po bitvě u Slavkova dojednány předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. V roce 1866 tu bylo podepsáno příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří. Počátky Mikulovské židovské obce sahají až do roku 1421, kdy byli židé vypovězeni rakouským vévodou Albrechtem V. z Vídně a Dolních Rakous. Část těchto běženců nalezla útočiště v Mikulově, který ležel těsně při hranicích. Další příliv nastal za vlády Albrechtova syna Ladislava Pohrobka, který vyhnal židy z moravských královských měst. Židé se začali usazovat ve zdejším podhradí, kde posléze vznikla samostatná židovská čtvrť, jež získala v roce 1591 samosprávu s vlastním rychtářem a s dalšími výsadami. Mikulovská židovská obec se postupně rozrůstala a získávala na významu, až se nakonec stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě. To byl také důvod, proč se Mikulov stal v první polovině 16. století sídlem moravských zemských rabínů, kteří zde sídlili do roku 1851. Tím se město stalo kulturním centrem moravského židovstva. Jako v pořadí druhý zemský rabín zde v letech 1553-1573 působil slavný tvůrce Golema rabi Jehuda Löw. Obec Dobré Pole vznikla německou kolonizací v první polovině 13. století a poprvé se vyskytuje v písemných pramenech v roce 1355, kdy je uváděna u drnholeckého panství, k němuž patřila až do r. 1848. Z válek česko-uherských, na počátku 2. poloviny 15. století, ves zpustla a znovu byla osazena až v letech 1569 - 1571 Kryštofem z Tiefenbachu charvátským obyvatelstvem, které zde žilo vedle dalších kolonistů českého a německého původu. Urbanistická struktura zastavěného území Obec Dobré Pole leží pod Dunajovickými kopci. Vlastní zástavba je situována převážně podél komunikace III/4145 a část podél hlavní komunikace II/414. U hlavní komunikace se nachází obecní úřad a mateřská školka. V obci se nacházejí 2 rybníky, horní a dolní, které slouží k chovu ryb. Historická a centrální zóna Obec lze pomyslně rozdělit komunikací II/414, která obec protíná v její severní části. Obec se rozkládá jižně od této komunikace, rodinná zástavba řadových přízemních domků je situována podél místní komunikace III. třídy. V severní i jižní části obce se nachází chovné rybníky. Jihovýchodně se nachází místní hřbitov s kostelem, jihozápadně je fotbalové hřiště a v jižním cípu obce protíná vesnici železniční trať se zastávkou. Obec Dobré Pole je obec zemědělská - vinařská. Mezi místní pamětihodnost patří farní kostel sv. Cecílie z 18. století a sochy sv. Floriána u silnice do Březí, sv. Jana Nepomuckého na návsi, kříž z roku 1835 u kostela a kaplička v polích za obcí. V obci se nevyskytují architektonicky významné stavby. Relativně architektonicky hodnotné jsou některé vinné sklepy s prvky lidové architektury v jižním cípu obce. Obytné území obce Obytné území ve formě rodinných řadových domků tvoří hlavní území obce. Novější zástavba je situována v okrajových částech obce. Průmyslové území Plochy pro výrobu jsou situovány severozápadně od obce, při komunikaci II/414 směrem na Novosedly. Jedná se o plochy pro výrobu a skladování a plochy výroby zemědělské. Výměra těchto ploch je cca 6,3 ha. Dále se nachází v obci méně významná plocha pro drobnou výrobu. Rekreační území obce Rekreační území je realizováno ve formě vinných sklepů a vinic v jižní části obce, za železniční tratí. Územím prochází cyklostezka a cyklotrasy.

FileName: SaveDate:



Strana: 29 z 50


3.2. Zóny neurbanizované Neurbanizované území tvoří ostatní nezastavěné pozemky, které nejsou určeny k zastavění. Jeho charakter, resp. charakter krajiny se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. Nadřazené krajinářské celky a typy krajinného rázu v širším zájmovém území Obec dobré Pole, leží cca 7 km východně od Mikulova. Hodnocené území leží v Dyjskosvrateckém úvalu. Samotná obec a její nezastavěné okolí tvoří soustava odlesněných plošin a sníženin, vymezených z východu i západu dvěma relativně nevýraznými hřbety předního a zadního Dunajovického hřbetu, které se směrem na sever sbíhají. Do vlastního prostoru katastru zasahuje pouze zadní Dunajovický hřbet, který v malém úseku vymezuje východní hranici k.ú. Tento prostor vytváří poměrně jednoznačně vymezitelné území, které je součástí geomorfologického podcelku Dunajovské vrchy. V širších souvislostech leží hodnocené území na rozhraní dvou nadřazených krajinářských celků - Dyjskosvrateckého úvalu a Pavlovských vrchů. Dyjsko-svratecký úval Vytváří výraznou sníženinu s plochým reliéfem, vyplněnou neogenními a kvarterními usazeninami. Plochou část vytvářejí téměř zcela zorněné plošiny a sníženiny, pomístně členěné vícedruhovými větrolamy. Kontrastní součásti území jsou Dunajovické kopce, tvořené neogenními hrubými štěrky a slepenci. Představují soustavu dvou nevýrazných hřebenů mezi Dolními Dunajovicemi a Novosedly, v rozmezí cca 4 - 8km severovýchodně od Mikulova. Od roku 1990 jsou chráněny jako národní přírodní památka. Lokalita s porosty stepního charakteru je významným nalezištěm mnoha xerotermních druhů vyšších rostlin, z nichž řada je zařazena mezi druhy dle zákona zvláště chráněné. Převážná část pozemků je dlouhodobě zemědělaky obhospodařována, především jako vinohrady. Dolní Dunajovice jsou významnou vinařskou obcí v rámci Mikulovské vinařské oblasti. Významným krajinotvorným prvkem je protékající řeka Dyje se soustavou tří nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. A 80.letech 20. století. Pavlovské vrchy Vytváří výrazné bradlo tvořené jurskými vápenci, po obvodu pak flyšovými jílovci a pískovci ždánického příkrovu. V rámci CHKO Pálava jsou chráněny přírodní a kulturní hodnoty Pavlovských vrchů. Bradlo jurských vápenců na mnoha místech vytváří malebné skalní útesy, vystupující z měkkého flyše. Na ně jsou vázány mozaika cenných společenstev skalních suchých trávníků, skalních stepí, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav. Na území se vyskytuje řada kulturních památek, jako např. zříceniny Dívčí hrady a Sirotčí hrádek apod.

FileName: SaveDate:



Strana: 30 z 50


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000 Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Jihomoravského kraje k návrhu zadání změny č. 2 ÚP sídelního útvaru Dobré Pole nelze vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany ptačí oblasti Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny soustavy Natura 2000. Z toho důvodu bylo zpracována posouzení vlivů koncepce dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracované autorizovanou osobou Ing. Pavlem Koláčkem, PhD (viz příloha č. 2 tohoto dokumentu). Na základě výše uvedeného vyhodnocení lze konstatovat, že předložená koncepce - Změna č.2 ÚPN SÚ Dobré Pole při realizaci opatření pro minimalizaci vlivů koncepce nebude mít významný negativní vliv na Ptačí oblast Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny a jeho předměty ochrany, a nenarušuje celistvost území soustavy NATURA 2000. Změnou č. 2 ÚP nejsou navrhovány změny v územích pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, ani v územích podléhajících ochraně obecné.

4.2. Ovzduší Zájmové území spadá pod působnost stavebního úřadu - Úřad městyse Drnholec. Území v působnosti úřadu městyse Drnholec nepatří dle sdělení MŽP č. 8, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 6 z června 2009, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Celkově lze tedy kvalitu ovzduší v řešeném území považovat za dobrou. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší na katastru obce provoz motorových vozidel na komunikaci II/414. Emitovanými škodlivinami jsou obvyklé plynné škodliviny (NOx, CO atd.) a prach. Zdrojem emise prachu jsou v současnosti také rozsáhlé plochy intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků (především v průběhu polních prací). Z hlediska dalšího vývoje je třeba věnovat pozornost především snižování prašnosti (např. omezování větrné eroze větrolamy) velkých zemědělsky obdělávaných ploch. Provoz na přilehlých komunikacích, a tedy i produkci škodlivin z těchto silnic, prakticky nelze ze strany obce ovlivnit. Mimo zásadní vliv dopravy je kvalita ovzduší negativně ovlivněna rovněž znovu rostoucím množstvím lokálních topenišť využívajících tuhá paliva. Na emisích prachu se podílí i větrná eroze velkých zemědělských pozemků především v době polních prací. Řešení změny územního plánu se na kvalitě ovzduší v řešené lokalitě prakticky neprojeví.

4.3. ZPF Změna č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole nevyhnutelně vyvolá dočasný zábor pozemků zemědělského půdního fondu. Plocha 2.2 je vedena jako zahrada, plochy 2.3 až 2.6 jsou vedeny jako orná půda a 2.7 je vedena jako orná půda, trvalý travní porost. Změnou územního plánu nedojde k záborům lesních pozemků, které jsou pod ochranou pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), lesní pozemky nebudou záměrem dotčeny. Specifické vlastnosti půdy se určují na základě vyhlášky ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a postup jejich vedení a aktualizaci. Kód bonitovaných půdně ekologických jednotek podává informaci o klimatickém regionu, hlavní půdní jednotce, sklonitosti a expozici pozemku i hloubce a skeletovitosti půdy. Podle kódů BPEJ jsou půdy v území změny č. 2 ÚP řazeny do II., III. a IV. třídy ochrany: FileName: SaveDate:



Strana: 31 z 50


Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmínečně zastavitelné. Do III. třídy ochrany zemědělské půdy jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné územním plánováním využít pro event. výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Podle první číslice kódů BPEJ dotčená oblast v katastru Dobré Pole spadá do velmi teplého, suchého regionu s průměrnou roční teplotou 9 - 10°C a průměrnými ročními srážkami 500 - 600 mm. V zájmovém území se vyskytují černozemě, a to: arenické na píscích nebo na mělkých spraších, černozemě modální, karbonátové na velmi propustném podloží, luvické, pelické, černické pelické na velmi těžkých substrátech. Černozemě jsou půdy semiaridního až semihumidního kontinentálního klimatu s horkým létem a drsnou zimou. Hlavním pedologickým znakem je hromadění kvalitního humusu pod stepní až lesostepní vegetací v podmínkách nepromyvného až periodicky promyvného vodního režimu.

4.4. Hluk Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienické limity včetně limitů pro chráněné venkovní prostory, stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 148/2006). Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace zahrnuje i využívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím, nájmem resp. podnájmem bytového či rodinného domu nebo bytu v nich. V chráněných vnitřních prostorech staveb by mělo být dosaženo max. intenzity hluku 40 dB ve dne, resp. 30 dB v noci. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (hygienické limity) v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb jsou (v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací) následující: Pro hluk z provozoven: LAeq,8h = 50 dB v denní době (pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,1h = 40 dB v noční době (pro nejhlučnější 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy: LAeq,16h = 55 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 45 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích: LAeq,16h = 60 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 50 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro starou hlukovou zátěž1 z dopravy na pozemních komunikacích: LAeq,16h = 70 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 60 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk ze stavební činnosti: LAeq,14h = 65 dB pro období od 7:00 do 21:00 hodin. LAeq,1h = 60 dB pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin.

1

tj. pro stav hlučnosti, který vznikl v území "historicky" (do 31. prosince 2000).

FileName: SaveDate:



Strana: 32 z 50


Stávající hluková situace v hodnoceném území je dána zejména provozem na komunikaci II/414 Lechovice - Mikulov - Břeclav a železniční tratí č. 246 Břeclav - Mikulov. Další významné zdroje hluku se v území nevyskytují ani nejsou předkládaným územním plánem navrhovány.

4.5. Veřejné zdraví Hlavní škodlivý vliv v území má automobilová doprava, z hlediska zdravotních rizik působí hluk z provozu motorových vozidel a znečišťování ovzduší jako důsledek emisí výfukových plynů. K hlavním škodlivinám, emitovaným automobilovým provozem do vnějšího ovzduší patří: • oxid uhelnatý (CO) • oxidy dusíku (NOX) - směs oxidu dusičitého (NO2) a oxidu dusnatého (NO) • oxid dusičitý (NO2) • prach (PM10) • benzen (C6H6), představitel cyklických uhlovodíků s karcinogenními účinky Mechanizmus negativních účinků uvedených škodlivin na lidské zdraví je velmi složitý. Provoz na komunikacích v řešeném katastru nebude změnou č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole ovlivněn. Řešené plochy jsou obklopeny lesy (Dunajovické kopce, Slanisko Dobré Pole) a jsou mírně svažovány jihozápadním směrem. Blízké okolí je zemědělsky obhospodařováno, k rekreačním účelů patří návštěva vinných sklepů, které se nacházejí v jižní části území. Provozem fotovoltaické elektrárny nebudou překračovány hygienické limity u chráněných objektů. Do území nebudou umisťovány žádné významné zdroje emisí znečišťujících látek ani hluku. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi je z hlediska ochrany zdraví a pohody obyvatelstva vyloučeno i nepříznivé ovlivnění pitné vody.

4.6. Krajinný ráz Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou oblastí místa. Ráz určitého krajinného segmentu je spoluvytvářen jak rysy a hodnotami přírodními (zejména morfologií terénu, vodními toky a plochami a charakterem vegetačního krytu), tak i kulturními (formou a strukturou zástavby, jednotlivými stavbami a jejich vztahem ke krajině, kulturním významem místa) a historickými (přítomností prvků a vazeb dokladující historický vývoj krajiny, jeho kontinuitu). Hodnocené území je z hlediska krajinně typologického součástí starého sídelního území v severní části Panonské provincie, a náleží k makrotypu CZ 17.2 - pravěké sídelní krajiny panonika,a v rámci něj k mezotypu CZ 17.2.1 - polní krajiny. Z hlediska diferenciace krajiny je hodnocené území tvořeno zemědělskou krajinou (typ 2Z1) s reliéfem krajiny plošin a pahorkatin. Výrazným narušením struktury krajiny bylo především scelení traťové plužiny v období socialistické kolektivizace po roce 1948 s následným často plošným odvodněním pozemků. Výrazně antropogenním prvkem zdejší zemědělské krajiny (v jihovýchodní části úpatí Dunajovických vrchů, v k.ú. Dolní Dunajovice) ale i v jiných územích jižní Moravy v nejteplejších oblastech, představují široké agrární terasy, vytvářené od 70. let 20. století v rámci hospodářsko-technických úprav, které ovšem svoji stupňovitostí v krajině působí necitlivě až cizorodě. Představu jak vypadala struktura a využívání území (land use) před tímto obdobím, si lze vytvořit návštěvou vinařských obce a zemědělské a vinorodé krajiny ve Weinviertelu v sousedním Rakousku, kde se původní vlastnická, převážně ještě maloplošná držba polností zachovala dodnes. Tento prostor, tvořený rozsáhlými scelenými bloky orné půdy, je zcela otevřený (konvizuální), především území severně od obce a od východu a západu je zřetelně vymezen oběma hřbety Dunajovických vrchů. Členěn je pouze liniovými strukturami jedno až více druhových větrolamů. V jižní část katastru při hranici s Rakouskem se mozaikovitě vyskytují drobné lesní enklávy remízků. Výrazně v krajině v tomto prostoru působí stupně široké agrární terasy, které

FileName: SaveDate:



Strana: 33 z 50


Zcela kontrastně působí oba hřbety Dunajovických kopců, s mozaikou vinohradů a stepních travnatých lad a pomístně i rozptýlené krajinné zeleně. Tím, že vytvářejí zřetelně vymezené horizonty, snižují efekt velkoplošného charakteru zorněných plošin a vedle pásu větrolamů celkově zpestřují a výrazně zatraktivňují zdejší zemědělskou, polní krajinu. V jižní části tohoto otevřeného pohledově značně otevřeného území leží vlastní obec Dlouhé pole. Ta představuje typickou návesní silnicovku s kompaktní řadovou zástavbou podél hlavní, v obci mírně rozšířené komunikace. Stále převažuje nízkopodlažní zástavba řadových domů se sedlovou střechou a ve formálním tvarosloví typ podunajského řadového domu. Obvod obce ještě není tak silně pozměněn novodobou, samostatně stojící obytnou zástavbou, jak to bývá obvyklé u mnohých venkovských sídel na jižní Moravě. Současný charakter domovní zástavby ovšem u velké většiny domů odráží pozdější přestavby a dostavby v 2. pol. 20. století. Jižně od obce se zachovala řada původních vinných sklípků, jež představují malebný urbanisticko-architektonický celek. Kulturní dominantou obce je kostel, a v otevřené krajině se místy zachovala drobná sakrální architektura jako jsou boží muka. V obci se nacházejí 2 chovné rybníky, při horním a dolním okraji zastavěného území obce. Dolní rybník bezprostředně sousedí s přírodní rezervací Slanisko Dobré Pole. Tato rezervace je jednou z posledních lokalit slanomilných společenstev rostlin ve střední Evropě a vytváří zde specifický krajinný mikroprostor.

FileName: SaveDate:



Strana: 34 z 50


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. Pro samotné hodnocení byly sestaveny hodnotící tabulky, které představují matici jednotlivých referenčních cílů ochrany ŽP versus dílčí navrhované plochy resp. podmínky využití ploch (regulativů). Jednotlivé plochy či podmínky využití tedy byly konfrontovány s vybranými referenčními cíli a na základě expertního úsudku zpracovatelského týmu jim byly přiřazeny hodnoty. Následně byly hlavní charakteristiky vlivu plochy na ŽP jako celek okomentovány v pravém sloupci hodnotící tabulky, a to zejména při identifikovaném negativním vlivu. Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP

Referenční cíl ochrany ŽP

1. ovzduší, klima

1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů 2. voda 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL 3.2. chránit půdu jako základní složku životního prostředí s 3. půda a horninové prostředí důrazem na zabezpečení jejích funkcí 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6. hluk 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví lidského zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny 8. sídla, urbanizace Pro zjištění, zda a jakým způsobem může mít změna ÚP při realizaci závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno hodnocení navržených opatření územního plánu tj. funkčních ploch a podmínek jejich využití vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí, tj. zda a jakým způsobem bude vymezení daných ploch v rámci změny ÚP přispívat či nikoliv k naplňování referenčních cílů. Pro hodnocení bylo použito následující stupnice: stupnice významnosti ++ potenciálně významný pozitivní vliv (velkého rozsahu) opatření na referenční cíl + potenciálně pozitivní (přímý či nepřímý, lokální) vliv opatření na daný referenční cíl 0 zanedbatelný nebo komplikovaně zprostředkovatelný potenciální vliv (velmi malý rozsah) potenciálně negativní vliv opatření na daný referenční cíl (přímý či nepřímý, lokální) -potenciálně významný negativní vliv opatření na daný referenční cíl (velkého rozsahu) ? nebyla identifikována potenciální vazba mezi referenčním cílem a navrhovaným opatřením rozsah vlivu B bodový (působící v řešeném území) L lokální (působící v rámci území jedné obce) R regionální (působící na území 2 a více obcí) spolupůsobení vlivu K kumulativní působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům S synergické působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům délka trvání vlivu kp krátkodobé/přechodné působení vlivu dp dlouhodobé působení vlivu

FileName: SaveDate:



Strana: 35 z 50


Při aktuální míře neznalosti jednotlivých projektů umístěných ve funkčních plochách, není možné kvalifikovaně vyhodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí. Z toho důvodu budou hodnoceny vlivy vymezených ploch v rámci jejich regulativů (možností realizace záměrů) na referenční cíle životního prostředí, které mohou potenciálně nastat za určitých podmínek realizace. Výše uvedená stupnice hodnot tedy odpovídá potenciálním vlivům, které zahrnují danou míru neurčitosti. Při hodnocení byl využit princip předběžné opatrnosti, bylo tedy přihlédnuto k „nejhoršímu možnému scénáři“, který by mohl nastat potenciální realizací záměrů dle regulativů navrhovaných pro danou plochu. Vzhledem k tomu byly rovněž navrhovány opatření pro zamezení potenciálních negativních vlivů, resp. doporučení SEA týmu. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravděpodobné významné vlivy na základě známých faktů (studie, odborná literatura) i na základě údajů a informací obsažených v územním plánu a aby zároveň postihlo specifika regionu. Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany životního prostředí jsou uvedeny v následující tabulce.

FileName: SaveDate:



Strana: 36 z 50


Tab.: Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany životního prostředí Referenční cíle ochrany ŽP

Kód

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9

2.10

Slovní zhodnocení

Výměra (ha)

1.1 snižovat znečištění ovzduší

2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů

3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL

3.2 chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí

4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci krajiny

5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat kulturní a přírodní dědictví

6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování

7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví

8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel

0,07

0

-/B

0

0

0

0

0

+/B

+/B

Bez významných vlivů na ŽP

0,13

0

-/B

-/B

-/B

0

0

0

+/L

+/L


3,89

+/L/K/dp

-/L/K/kp

-/B/K/kp

0

-/L/K/kp

0

+/L

-/L

5,69

+/L/K/dp

-/L/K/kp

-/B/K/kp

0

-/L/K/kp

0

+/L

-/L

1,93

+/L/K/dp

-/L/K/kp

-/B/K/kp

0

-/L/K/kp

0

+/L

-/L

21,52

+/L/K/dp

-/L/K/kp

-/B/K/kp

0

-/L/K/kp

0

+/L

-/L

0,29

0

-/B

-/B

-/B

0

0

0

+/L

+/L


plochy smíšené obytné

0,09

0

-/B

0

0

0

0

0

+/B

+/B


plochy a objekty občanské vybavenosti

0,08

0

-/B

0

0

0

0

0

+/L

+/L


zahrady a sady - úprava regulativů stávajících ZZ

bez výměry

0

0

-/B

-/B

-/B

0

0

+/L

0


Funkční využití

plochy a objekty s funkcí obytnou plochy a objekty občanské vybavenosti plochy s funkcí výroby energie plochy s funkcí výroby energie plochy s funkcí výroby energie plochy s funkcí výroby energie plochy a objekty občanské vybavenosti

FileName: SaveDate:


Plochy jsou určeny pro umístění fotovoltaických elektráren, jsou situovány na orné půdě relativně nižší kvality v rámci regionu, avšak znamenají poměrně velký dočasný zábor těchto půd, zejména v kontextu ploch již vymezených v širším okolí. Z hlediska vlivů na krajinný ráz je třeba důsledně dbát na realizaci obvodové zeleně okolo jednotlivých areálů.


Strana: 37 z 50


6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. 1 6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000 Změna územního plánu nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. V rámci k.ú. Dobré pole nebude dotčena EVL CZ0620031. Slanisko Dobré pole a EVL CZ0622218 Dunajovické kopce. Krajský úřad Jihomoravského kraje ve stanovisku k návrhu zadání Změny č.2 ÚP Dobré pole však nevyloučil možnost ovlivnění PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. V rámci posouzení SEA bylo zpracováno posouzení vlivů koncepce dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracované autorizovanou osobou Ing. Pavlem Koláčkem, PhD. Výše uvedené vyhodnocení konstatovalo, že koncepce nebude mít významný negativní vliv na Ptačí oblast Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny a jeho předměty ochrany, a nenarušuje celistvost území soustavy NATURA 2000. Územním plánem rovněž nejsou navrhovány změny v územích pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani v územích podléhajících ochraně obecné. Územní plán nenavrhuje žádné změny funkčního využití ve skladebných součástech územního systému ekologické stability - navrhovaný územní plán nezasahuje do ÚSES ani nenavrhuje změny ÚSES.

6.2. Vlivy na ÚSES Z návrhu změny č. 2 ÚP SÚ nevyplývají žádné přímé střety s existujícími či navrženými prvky ÚSES, Lokální biokoridory (dle generelu ÚSES BK5 a BK6) a do nich vložené lokální biocentrum BC (dle generelu ÚSES BC Na půldruhých) procházející severně od obce zorněnou plošinou nebudou vymezením ploch pro FVE fyzicky ani jinak dotčeny. Rozmístění ploch pro FVE neomezuje migrační prostupnost v území.

6.3. Vlivy na ZPF a PUPFL Změna č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole navrhuje především dočasný zábor orné půdy převážně III. třídy ochrany pro umistění fotovoltaických elektráren (cca 33,5 ha). Přesto plochy 2.5 a 2.6. zasahují i do půd II. třídy ochrany, a v rámci těchto ploch je navrhován dočasný zábor cca 5,5 ha půdy v této třídě ochrany. Upozorňujeme, že půdy ve II. třídě ochrany jsou půdy vysoce chráněné a pouze podmíněně zastavitelné. Všechny plochy pro umístění FVE se nacházejí v severní části katastru, v dostatečné vzdálenosti od obce, pod Dunajovickými kopci. Plochy nejsou vzájemně spojité a jsou umístěny logicky z hlediska organizace půdního fondu, jejich vymezením nedojde ke ztížení či znemožnění obdělávání sousedních pozemků. Orná půda bude dočasně vyňata (cca na 30 let) ze zemědělského půdního fondu. Jednotlivé plochy pro fotovoltaiku budou oploceny a osázeny pásy zeleně. Solární panely budou osazeny na patkách, nebude nutné provést rozsáhlou skrývku ornice. Po dobu dočasného vynětí si půda odpočine od intenzivního zemědělského obhospodařování, zmírní se větrná eroze v území. Půda pod panely bude pravděpodobně oseta travou, která bude kosena, uvažuje se případně o spásání trávy ovcemi. Nedojde k žádnému vlivu na lesní pozemky, neboť pozemky určené pro funkci lesa nebudou záměrem dotčeny.

1

V následující kapitole je uveden přehled vlivů územního plánu jako celku na jednotlivé složky životního prostředí. Konkrétní vlivy jednotlivých navrhovaných ploch jsou komentovány v hodnotících tabulkách v předchozí kapitole. FileName: SaveDate:



Strana: 38 z 50


Tab.: Zábory plochy půd dle jednotlivých změn: Označení plochy 2.2 2.3 2.4 2.5

Funkce plochy a objekty občanské vybavenosti plochy s funkcí výroby energie plochy s funkcí výroby energie plochy s funkcí výroby energie

Výměra záboru 2 ZPF (m )

Druh pozemku

BPEJ

Třída ochrany

1270

zahrada

00501

III.

38940

orná půda

00501

III.

56930

orná půda

19260

orná půda

2.6

plochy s funkcí výroby energie

215240

orná půda

2.7

plochy a objekty občanské vybavenosti

2920

orná půda trvalý travní porost

00501

III.

00501 00600 00600 00501 00401

III. II. II. III. IV.

00501

III.

Navržený dočasný zábor zemědělské půdy nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť stávajících zemědělských účelových komunikací a ani nebude ztěžovat obhospodařování zbylé části ZPF. Navrhované zastavitelné plochy s využitím pro bydlení a občanskou vybavenost jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území, nevzniknou nové izolované plochy zastavěných území. Realizací změny č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole dojde k záboru cca 33,5 ha půdy. Zábor bude dočasný na dobu cca 30-ti let. Z tohoto hlediska bude mít řešená změna č. 2 ÚP negativní vliv na životní prostředí. Je však třeba konstatovat, že plochy změny jsou z hlediska záboru půdy lokalizovány v relativně dobré poloze vzhledem ke kvalitě půdy, současně zastavěnému území i organizaci zemědělského půdního fondu. Vzhledem ke kumulaci vlivů s již vymezenými plochami pro FVE, rozsahu záborů v rámci katastru a vlivu na krajinný ráz v rámci širšího okolí doporučujeme v budoucnu nad rámec této změny již nadále nevymezovat další plochy se stejným funkčním využitím (FVE).

6.4. Vlivy na krajinný ráz Nejvýznamnější změnou ve využití území představují v rámci Změny č.2 ÚPNSÚ Dobré Pole návrh 4 rozvojových ploch s funkcí výroby el. Energie - tedy plochy pro umístění fotovoltaických elektráren (změna č. 2.3, 2.4, 2.5 a 2.6). Fotovoltaická elektrárna představuje stavbu, jejíž podobu můžeme v krajině vnímat jako soustavu plochých, převážně šikmo uspořádaných panelů obdélného tvaru ve výšce max. do 3,5 m nad úrovní terénu. Prostorové uspořádání panelů může být různé - v souvislých či po určité délce přerušených řadách, nebo i diagonálně apod. Panely jsou pevně uchyceny na dřevěných či betonových konstrukcích. Konstrukce bývají subtilní povahy (většinou hranolového profilu ale mohou být i kovové s kulatým profilem apod). Podstatnou vlastností FVE je absence jejího vertikálního charakteru a naopak kopírování průběhu terénu. Nepůsobí tedy v krajině jako rušivá dominanta, neovlivňuje reliéf terénu, do kterého je zakomponována. Na druhé straně rozsáhlejší areály VFE mohou v určitých typech krajin působit plošně, příp. "tvrdě". Z hlediska rámcového, přibližného srovnání s jinými, dnes běžně vnímanými objekty v krajině, lze FVE přirovnat např. k obdobně působícím areálů skleníků apod. Vzhledem k tomu, že povrch bývá lesklý, mohou se v krajině vyskytovat v určité době během slunečného počasí krátkodobé odlesky. Tyto jevy jsou však velmi krátkodobé. Zde bude vždy záležet na konkrétní terénní situaci a umístění v krajině, rozsahu krycí vegetace apod. Barevnost objektů není výrazná a může se dle počasí, slunečnosti, charakteru oblačnosti a denní doby mírně měnit, neboť panely jsou odrazivé. Zájmové území lze charakterizovat jako zemědělsky intenzivně využívanou krajinu, v období socialistické kolektivizace narušenou scelením a tvorbou velkoplošné držby půdy. Jako staré kulturní zemědělsky kontinuálně obhospodařované území od neolitu, v něm zcela převažují antropogenně přetvořené segmenty, mezi kterými zcela dominuje orná půda. Nicméně v širších vztazích se výrazně uplatňují úpatí a hřbety Dunajovických kopců s maloplošnou mozaikou vinohradů, ovocných sadů, travnatých stepních lad a remízků, které jako druhotné struktury krajiny připomínají, že obec leží v teplé oblasti severní Panonie, v tradičním vinařském regionu. Z hlediska rozsahu vizuálního kontaktu je významné, že areály FVE budou z mnoha míst v jinak pohledově otevřeném a spojitém prostoru zorněné plošiny pohledově odcloněny stávajícími liniovými strukturami FileName: SaveDate:



Strana: 39 z 50


větrolamů a ze samotné obce prakticky viditelné nebudou vůbec. Zde k odclonění ovšem budou přispívat esteticky nijak atraktivní objekty zemědělského družstva. Záměr počítá s tím, že po obvodu areálů FVE budou provedeny výsadby pásů méně vzrůstných dřevin cca do výška 2m (což odpovídá výšce FVE panelů). Tím bude vizuální dopad FVE v rámci volné zemědělské krajiny dále eliminován. Takto odcloněné okraje areálů FVE mohou být vnímány jako liniové prvky krajinné zeleně. Tato opatření ke snížení či eliminaci vizuálního působení FVE je možno hodnotit pozitivně, v rámci prostoru zorněných plošin se jeví jako účinná. Naopak z vyvýšených míst hřbetů Dunajovických vrchů mohou být pozorovatelem areály FVE pohledově vnímány jako výrazné geometrické struktury v jinak odlesněné polní krajině. V těchto prostorech se ovšem pohybuje velmi málo lidí. Proponovaný návrh umístění fotovoltaických elektráren bude vzhledem k plošnému rozsahu (4 plochy o celkové výměře cca 33 ha) relativně výrazným zásahem do stávající struktury využívání území, neboť zde zcela dominuje zemědělská činnost. Jižně u železniční trati a severně od obce je již ve fázi územního a stavebního řízení připravován jiný záměr FVE o celkové výměře 26 ha. Úhrnná výměra navrhovaných areálů FVE tak činí cca 59 ha, což představuje relativně vysoký podíl z celkové výměry cca 700 ha. V tomto ohledu (i z důvodů relativně malé výměry k.ú. Dobré Pole) již nedoporučujeme v budoucnu rozsah FVE dále navyšovat. Z hlediska možnosti kumulativních vlivů v širším okolí nelze vyloučit obdobnou výstavbu FVE i v sousedních obcích. V rámci pohledové prostupnosti řešeného území, které zasahuje i do území v k.ú. Novosedly a Březí, je nutno v budoucnu k této skutečnosti přihlédnout, neboť výraznou vlastností hodnoceného území je právě pohledově otevřená, volná, zemědělsky využívaná krajina, tedy znak významně určující krajinný ráz zdejšího území.

6.5. Vlivy na biotickou složku krajiny a prostupnost krajiny Změna ÚP respektuje a přebírá vymezení prvků ÚSES ze stávající ÚPD. Rozmístění rozvojových ploch pro umístění fotovoltaických elektráren není v prostorovém konfliktu s vymezením ÚSES. Ten je v rámci prostoru plošin vymezen na orné půdě, max. do sebe zahrnují liniové prvky větrolamů. V současnosti jsou tyto prvky ÚSES z hlediska deklarovaných cílů nefunkční. Ve výhledu by tedy měly být v rámci realizačních projektů provedeny výsadby, které by funkčnost tímto zajistily a naplnily. Ohniska biodiverzity leží mimo území řešené změnou územního plánu, soustřeďují se do prostoru obou hřbetu Dunajovických kopců, kde se v rámci mozaiky vinohradů vyskytují i stepní společenstva travnatých teplomilných lad. Při jižním okraji obce se nachází významný biotop slanisk. Tyto přírodní hodnoty jsou chráněny jak v rámci maloplošné sítě zvláště chráněných území, tak i v rámci soustavy NATURA 2000. Nebudou změnou dotčeny ani jinak ovlivněny. Mozaikovité rozmístění FVE nevytváří barieru bránící migrační prostupnosti v krajině.

6.6. Vlivy na hlukovou situaci V případě hlukové zátěže se v dotčené lokalitě nevyskytuje významný zdroj hluku. Jediným výrazným zdrojem hlukových emisí v území je komunikace II/414 Lechovice-Mikulov-Břeclav, resp. provoz motorových vozidel na této komunikaci, případně železniční trať č. 246 Znojmo - Mikulov. Jak liniové, tak bodové zdroje stávajícího hluku nepřekračují hygienické limity a nepředstavují významný negativní dopad. Zdroje vibrací nejsou známy.

6.7. Vlivy na ovzduší Vzhledem k rozsahu navrhované změny ÚP lze konstatovat, že ÚPO nepredisponuje umístěním zdrojů znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi, či zápachem.

FileName: SaveDate:



Strana: 40 z 50


6.8. Vlivy na veřejné zdraví V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, mohly mít významně negativní vliv na veřejné zdraví. V současné době není dominantní zdroj znečištění ovzduší v řešením území. Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva imisním působením nových zdrojů lze konstatovat, že změna č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole neumisťuje do obce zdroje znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi či zápachem. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírné zvýšení intenzity dopravy realizací změn územního plánu, které však nebude významně zatěžovat zastavěné území obce. Realizace projektů v dotčeném území nebudou uskutečňovány naráz ale postupně. Neměly by tedy mít kumulativní ani dlouhodobý charakter. Typickým doprovodným jevem stavební či jiné činnosti může být zvýšená hlučnost z dopravy a stavby, dále navýšení prašnosti apod. Emise v takových krátkodobých situacích pokládáme za dočasné a celkově málo významné. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě realizace navrhovaných opatření viz kapitola 7. nedojde k závažnějšímu ovlivnění území z hlediska veřejného zdraví a vlivu na obyvatelstvo. Domníváme se tak, že z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na veřejné zdraví.

6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu Dopravní infrastruktura Dopravní plochy silnic, místních komunikací a účelových komunikací jsou v řešeném území stabilizované. Obsluha území se předpokládá ze stávajících účelových komunikací. Předkládané změny nezasahují do stávajícího systému dopravy. Způsob dopravního napojení navrhovaných ploch místními komunikacemi je uvedeno zde: • Změna 2.1, 2.2 plocha bude obsluhována ze stávající silnice III. třídy • Změna 2.3 - 2.6, 2.7 plochy budou obsluhovány ze stávající místní komunikace • Změna 2.8 dopravní obsluha bude možná ze stávajících místních komunikací nebo napojením na silnici III. třídy • Změna 2.9 dopravní obsluha bude možná ze stávající účelové komunikace Technická infrastruktura Koncepce technického vybavení obce zůstane nezměněna. Napojení jednotlivých ploch na technickou infrastrukturu bude řešeno na stávající inženýrské sítě následujícím způsobem: • Změna 2.1, 2.2, 2.8 napojení bude na stávající technické sítě, které jsou v dosahu • Změna 2.3 - 2.6 není vyžadováno řešení napojení na sítě technického vybavení • Změna 2.7, 2.9 sítě technického vybavení bude nutné dobudovat Předpokládané produktové odpady v nově navržených lokalitách budou likvidovány způsobem obvyklým v okolí. V případě vzniku specifických odpadů budou odpady shromažďovány a předávány odborným firmám k likvidaci.

FileName: SaveDate:



Strana: 41 z 50


6.10. Vlivy na hydrologické poměry Na lokalitách je plánována výstavba fotovoltaických elektráren, kde bude přistavěn objekt pro obsluhu. Základy těchto objektů zasáhnou max. do nezamrzne hloubky, tj. do 0,8 – 1,2 m pod stávající povrch, tedy bude zasažen kvartérní pokryv (ornice) a svrchní horizont neogenních sedimentů (vápnité jíly s polohami vápnitých písků). Hladina podzemní vody se očekává v hloubce až 20 m pod povrchem terénu. Ve svrchních partiích a na povrchu terénu se vyskytují pouze zvodněné čočky, které jsou dotovány atmosférickými srážkami. Jedna tato poloha (na východ od vodního toku) bude odvodňována drenážním systémem. Vody budou sváděny do příkopu podél zpevněné komunikace. Tyto čočky nejsou v přímé komunikaci s hlubším režimem podzemních vod. Oblast - vzhledem k charakteru podloží - není významnou infiltrační oblastí. Oblast je zároveň vedena jako II. pásmo hygienické ochrany vod. V obci je vybudována nová oddílná kanalizace, vzhledem ke konfiguraci terénu je část kanalizace řešena jako tlaková. Odpadní vody z obce jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV s nitrifikací a denitrifikací pro 500 EO. Čistírna odpadních vod je situována na západním okraji obce, recipientem je nádrž ve Slanisku. Kaly jsou z ČOV odváženy na jinou ČOV. Koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod nebude změnou č. 2 ÚPN SÚ měněna. Změny č. 2.1, 2.2, 2.8 reagují na aktuální požadavky vlastníků pozemků a představují změnu funkčního využití zastavěných ploch. Tyto změny jsou situovány v zastavěném území obce. • Na ploše změny č. 2.1 je v současné době zbořeniště a na ploše změny 2.8 je parkoviště. Na těchto plochách nedojde k záboru ZPF. • Na ploše změny č.2.2 (cca 0,13 ha) je v současnosti zahrada, kde realizací dojde k částečnému zastavění a zpevnění plochy (plochy a objekty občanské vybavenosti) a tím k částečnému omezení vsaku dešťových vod. Plochy změn 2.3 - 2.6 jsou situovány mimo stávající zastavěné území obce a jsou určené pro umístění fotovoltaických elektráren. • Na těchto plochách dochází k přirozenému vsaku dešťových vod. Během provozu fotovoltaických elektráren nebudou dešťové vody kontaminovány a budou se opět vsakovat do povrchu terénu. Změny 2.7 a 2.9 jsou návrhy ploch pro občanskou vybavenost. • Plocha změny č. 2.7 je situována jižně od obce v návaznosti na současně zastavěné území. Na této ploše (cca 0,3 ha) je současné době orná půda a trvalý travní porost, kde dochází k přirozenému vsaku dešťových vod. Realizací dojde k částečnému zastavění a zpevnění plochy (plochy a objekty občanské vybavenosti). • Změna č. 2.9 se nachází severně od obce bez návaznosti na zastavěné území. V současné době je na této ploše zbořeniště hospodářského objektu a trvalý travní porost. Nedojde zde k záboru ZPF. V rámci nově navrhovaných zastavitelných ploch je třeba učinit opatření pro maximální zadržení dešťových vod v rámci pozemků. Z výše uvedeného textu lze konstatovat, že předkládaný návrh zadání „Změny č.2 ÚPN SÚ Dobré Pole“ nebude mít významné negativní vlivy na hydrologické a hydrogeologické poměry v území.

FileName: SaveDate:



Strana: 42 z 50


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 7.1. ZCHÚ a NATURA 2000 Z hlediska dopadů koncepce na ZCHÚ a lokality soustavy NATURA 2000 nejsou navržena žádná kompenzační opatření. Krajský úřad Jihomoravského kraje ve stanovisku k návrhu zadání Změny č.2 ÚP Dobré pole nevyloučil možnost ovlivnění PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. V rámci posouzení SEA bylo zpracováno vyhodnocení vlivů koncepce dle §45i (viz příloha č. 2 tohoto dokumentu). To konstatovalo, že koncepce nebude mít významný negativní vliv na Ptačí oblast Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny a jeho předměty ochrany, a nenarušuje celistvost území soustavy NATURA 2000. Zároveň však pro další minimalizaci možných negativních vlivů navrhuje tato opatření: •

•

Vzhledem k tomu, že dojde k ovlivnění vzhledu krajiny FVE, které mohou opticky působit rušivě a nepřirozeně na hodnocené předměty ochrany a tím zmenšit prostor, které tyto druhy mohou využívat, doporučujeme výsadby pásů zeleně přiměřeného vzrůstu po obvodu jednotlivých areálů FVE, která by zakrývaly pohled na ně ze směrů od okolních ploch, které ptáci budou využívat k potravním účelům. Pro výsadby volit stanovištně vhodný výběr dřevin, které odpovídají zdejší biogeografické poloze. Z méně vzrůstných druhů jsou vhodné např. ptačí zob obecný, brslen evropský, dřín, hloh obecný, svída krvavá, kalina tušalaj, krušina olšová, z více vzrůstných např. javor babyka, střemcha apod.

•

Při výstavbě provést taková opatření, aby nedošlo ke kontaminaci půdy v důsledku případné provozní havárie stavební mechanizace, která by mohla zapříčinit ovlivnění potravních možností v těsné blízkosti FVE.

•

V období provozu vyloučit užívání chemických prostředků určených k údržbě travních porostů, které by měly negativní vliv na životní prostředí v prostoru FVE a přilehlém okolí.

•

Vyloučit kácení zdravých vzrostlých stromů v blízkosti těchto elektráren.

•

Veškeré práce provádět mimo hnízdní období těchto druhů, která je od března do června.

7.2. ÚSES Změna č. 2 ÚP nevyvolává střety se schváleným systémem ÚSES. Ten je respektován.

7.3. ZPF a PUPFL • • • • •

Minimalizovat trvalé zábory půdy. Při umisťování FVE upřednostňovat půdy III. a IV. třídy ochrany. FVE založit pomocí zemních vrutů. Před vlastní výstavbou nedojde ke skrývce ornice, zábor půdy bude pouze dočasný. Údržbu travních porostů pod FVE provádět pomocí kosení resp. spásání, nepoužívat chemické přípravky.

7.4. Krajinný ráz Z hlediska možnosti ovlivnění krajinného rázu je nejvýznamnější návrh rozvojových ploch pro výstavbu FVE. Ke snížení dopadu FVE na krajinný ráz řešeného území jsou navržena následující opatření: • Realizovat pás izolační zeleně po obvodu jednotlivých areálů FVE a to max. do výšky 2m z důvodu nezastínění FVE panelů. Rámcově doporučujeme u vytipovaných obvodů FVE i výsadby vyšších dřevin, ovšem jen v takových místech, kde by vzhledem k poloze slunce u tyto výsadby nezpůsobovaly permanentní zastiňování FVE panelů během roku, zvl. ve vegetačním období. Výsadby by však měly být vícedruhové aby nepůsobily uniformně. FileName: SaveDate:



Strana: 43 z 50


• Z hlediska navýšení podílu krajinné zeleně v rámci katastru lze doporučit realizaci výsadeb navrhovaných lokálních biokoridorů a biocentra či výsadby interakčních prvků podél polních cest. Možnost financování takových projektů zajišťuje Státní fond rozvoje životního prostředí (SFŽP). • Pro výsadby volit stanovištně vhodný výběr dřevin, které odpovídají zdejší biogeografické poloze. Z méně vzrůstných druhů jsou vhodné např. ptačí zob obecný, brslen evropský, hloh obecný, svída krvavá, kalina tušalaj, krušina olšová, z více vzrůstných např. javor babyka apod.

7.5. Biota Změna využití ploch je navržena mimo plochy s trvalými vegetačními formacemi, na orné půdě. Opatření nejsou navrhována.

7.6. Hluková situace Realizací změny č. 2 územního plánu zůstane stávající hluková situace v území nezměněna, nedojde k významnému navýšení hluku.

7.7. Ovzduší Řešení změny územního plánu nepredisponuje umisťování žádných významnějších zdrojů znečištění ovzduší. Vzhledem k této skutečnosti nenavrhuje zpracovatel SEA žádné opatření v souvislosti s ochranou ovzduší.

7.8. Veřejné zdraví Změnou územního plánu nedojde k negativnímu ovlivnění veřejného zdraví v obci.

7.8. Územní plánování Předkládaná změna neovlivní zásady řešení platného územního plánu obce Dobré Pole. Změna č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole není v rozporu s Územní prognózou Břeclavska.

7.9. Vlivy na technickou a dopravní infrastrukturu Změnou územního plánu nedojde k negativnímu ovlivnění technické ani dopravní infrastruktury.

7.10. Hydrologické poměry • Provádění stavebních prací nesmí negativně ovlivnit odtokové poměry v dané lokalitě, přebytečná zemina musí být skladována tak, aby nedošlo k jejímu eroznímu smyvu. •

FVE založit pomocí zemních vrutů.

•

Před vlastní výstavbou FVE nedojde ke skrývce ornice, plochy budou zatravněny.

•

Údržbu travních porostů pod FVE provádět pomocí kosení resp. spásání, nepoužívat chemické přípravky.

•

Kontrolovat všechny stavební mechanismy z hlediska možných úkapů ropných látek. Opravy mechanizmů, jejich čištění a manipulace s ropnými látkami provádět pouze na plochách k tomu určených a náležitě k tomuto účelu vybavených. Pokud dojde k úniku ropných látek do zeminy, je nutné kontaminovanou zeminu ihned vytěžit a uložit do nepropustné nádoby (kontejnerů). U malých nepropustných ploch možno provést dekontaminaci vapexem. U stacionárních strojů osadit vanu pro záchyt unikajících olejů. V případě havárie zamezit vniknutí ropných látek do kanalizace.

•

Veškeré odpadní vody vypouštěné do kanalizačního řadu musí splňovat limity jakosti vypouštěných odpadních vod stanovené ČOV.

FileName: SaveDate:



Strana: 44 z 50


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Podkladem pro posuzování byly následující dokumenty: Návrh zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole - textová i grafická část, koordinované stanovisko Jihomoravského kraje, územně analytické podklady pro území ORP Mikulov, informace z terénního průzkumu a odborné literatury, veřejně dostupných informací a archiv zpracovatele. Zpracovatel dále čerpal zejména z Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje. Posouzení vlivů na ovzduší a klima bylo provedeno na základě informací o konfiguraci terénu z mapových podkladů a vlastní prohlídky lokality, dále byly využity informace ČHMÚ. Rozsah a vypovídající schopnost použitých podkladů byly pro vyhodnocení dostatečné. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.11 a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni: V současné době je schváleno pouze Zadání zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, není platná žádná nadřazená územně plánovací dokumentace pořízená krajem. Změna č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole respektuje územně plánovací podklady na nadřazené úrovni. V současné době jsou zpracovány ÚAP na úrovni Jihomoravského kraje a jsou rozpracovány ZÚR. Obec Dobré Pole má zpracovaný a schválený územní plán z roku 1997. Změna č. 1 ÚP SÚ Dobré Pole byla vypracována a schválena v roce 2009. Změna č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole neřeší celé katastrální území, ale pouze území samotných změn a jejich nejbližšího okolí ve výřezech. Politika územního rozvoje ČR 2008 stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje. Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Řešeným územím dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního rozvoje neprochází žádná rozvojová oblast ani osa. Řešené území je mimo rozvojové osy, oblasti, vymezené koridory a specifické oblasti. V kapitole 2.2 Republikové priority, odstavec 18 je uveden požadavek: Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Odstavec 22 uvádí: Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Odstavec 31 uvádí: Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole je v souladu s prioritami územního plánování deklarovanými v nadřazené územně plánovací dokumentaci a v Politice územního rozvoje ČR. Soulad s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni: Výsledkem vyhodnocením vlivu změny územního plánu na životní prostředí je rovněž zhodnocení zda je změna územního plánu v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužily jako podklad pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí. Navržena jsou rovněž opatření pro zamezení negativních vlivů územního plánu na ŽP (viz kapitola VII). Tato opatření tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu konceptu územního plánu a na národní a komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí. FileName: SaveDate:



Strana: 45 z 50


Ze SEA vyhodnocení vyplynuly následující střety s cíli ochrany ŽP: •

v poměru k současně zastavěnému území významné zábory ZPF pro fotovoltaiku (půjde o zábory dočasné) - rozpor s cíli v oblasti nakládání s neobnovitelnými zdroji a ochrany půdy a jejích funkcí Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR

V této souvislosti je třeba konstatovat, že žádný z výše uvedených dílčích rozporů s cíli ochrany životního prostředí není natolik významný, aby bránil přijetí územního plánu v podobě v jaké byl navržen. Z celkového pojetí změny č. 2 ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení změna č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

FileName: SaveDate:



Strana: 46 z 50


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Zpracovatel SEA sám nenavrhuje monitoring indikátorů vlivu změny územního plánu na životní prostředí. Monitorování kvality ovzduší ani klimatických charakteristiky na území obce nejsou navrženy. Indikátory na jejichž základě lze stanovit výběr vhodného projektu mají za úkol eliminovat ty návrhy, jež mohou mít ve výsledku negativní dopad na oblast, pro kterou jsou kriteria zvolena. Regulativy tedy mohou mít funkci kriterii pro výběr projektu. V rámci této dokumentace byly stanoveny následující podmínky: 1.

Při umisťování FVE budou přednostně využity pozemky s půdou III. a IV. třídy ochrany před půdami II. třídy ochrany.

2.

Areály FVE budou od okolí odděleny pásy zeleně z domácích druhů dřevin

3.

Při výstavbě FVE nebude provedena skrývka ornice, panely budou ukotveny pomocí zemních vrutů.

4.

Půda pod fotovoltaickými panely bude zatravněna a údržba travních porostů bude prováděna kosením resp. spásáním.

Realizovaný projekt by měl tyto všeobecné podmínky splňovat.

FileName: SaveDate:



Strana: 47 z 50


10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Tato část dokumentace je určena zájemcům o všeobecné informace. Jsou zde shrnuty veškeré předchozí kapitoly do přehledné a stručnější formy. Podrobnější informace zájemce najde v předchozích kapitolách. Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole“ na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nutnost zpracování této studie vychází ze závěru zjišťovacího řízení, jež je součástí koordinovaného stanoviska Jihomoravského kraje, v rámci projednávání návrhu zadání změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole, vydanému pod jednacím číslem JMK 28797/2010 dne 15. 2. 2010. Hlavními důvody jsou především možné střety se zájmy ochrany přírody a dále vyhodnocení dopadů na zemědělské půdy. Na základě koordinovaného stanoviska Jihomoravského kraje byla vypracována dokumentace Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace "Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole" na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracovaná řešitelským týmem firmy AMEC s.r.o. pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem změny ÚPD je Obecní úřad Dobré Pole, zastoupená Ing. Blankou Darmovzalovou, Písníky 27, 690 03 Břeclav. Zpracování posouzení proběhlo v květnu 2010. Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2., vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.9. a vlivy koncepce jsou popsány v kapitole 3. Důvodem pro pořízení změny č. 2 ÚP SÚ Dobré Pole jsou požadavky investorů na umístění fotovoltaických elektráren a objektů občanské vybavenosti a požadavky majitelů pozemků na změnu jejich funkčního využití. Změna územního plánu nebude řešit celé katastrální území, ale pouze území samotných změn a jejich nejbližší okolí, ve výřezech. Změny 2.1 (plochy a objekty s funkcí obytnou), 2.2 (plochy a objekty občanské vybavenosti), 2.8 (plochy smíšené obytné) reagují na aktuální požadavky vlastníků pozemků a představují změnu funkčního využití zastavěných ploch. Plochy změn 2.3 až 2.6 jsou určeny pro umístění fotovoltaických elektráren, jsou vymezeny na základě požadavků konkrétního investora. Změny 2.7 a 2.9 jsou návrhy ploch pro občanskou vybavenost. Plocha změny 2.7 je situována jižně od obce v návaznosti na současně zastavěné území. Plocha reaguje na požadavky konkrétního investora a bude sloužit pro účely výstavby ubytovacího zařízení. Změna 2.9 se nachází severně od obce bez návaznosti na zastavěné území. Plocha je vymezena na základě požadavků obce. Zde dále uvádíme základní závěry posouzení: Koncept změny č. 2 územního plánu nemění urbanistickou koncepci územního rozvoje celé obce danou stávajícím charakterem využití území. Nedojde k významnému rozšíření trvale zastavěného území. Celkově dojde k záboru cca 33,5 ha ZPF, z toho cca 33 ha půdy bude vyjmuto dočasně pro umístění fotovoltaické elektrárny. Nově navrhovaná plocha pro fotovoltaické elektrárny bude od ostatních orné půdy oddělena pásy zeleně. Realizací změny č. 2 ÚP nedojde k narušení celkové urbanistické koncepce současně zastavěného území obce, změny se budou řešit pouze na území samotných změn a jejich nejbližšího okolí. Hranice vodní plochy zůstanou zachovány. Z hlediska možného ovlivnění obyvatelstva imisním působením nových zdrojů, lze konstatovat, že změna č. 2 ÚP nepredisponuje umístění zdrojů znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla významně znečišťovat ovzduší emisemi, či zápachem. Navrhované plochy 2.1(BR) a 2.2 (OV) leží v současném zastavěném území. Ostatní navrhované plochy leží mimo zastavěné území obce. Plocha 2.7 (OV) se nachází v lokalitě vinných sklepů Za tratí, rozvoj této plochy má přímou vazbu na cestovní ruch a rekreaci v území. Celkově dospěl zpracovatel SEA dokumentace k závěru, že výše uvedené plochy pro naplnění funkčního využití území, je možné v řešeném území vymezit.

FileName: SaveDate:



Strana: 48 z 50


V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrhovaným podmínkám využití ploch, mohly mít potenciálně významně negativní vliv na veřejné zdraví. Plochy vymezené v rámci projednávané změny č. 2 územního plánu pro bydlení nemají z hlediska veřejného zdraví žádné negativní vlivy na okolí a rovněž negativní vlivy okolí na kvalitu bydlení v dotčeném území jsou zanedbatelné. Z celkového pojetí změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Dobré Pole dospěl zpracovatel vyhodnocení vlivů této změny územního plánu na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

FileName: SaveDate:



Strana: 49 z 50


Použité podklady [1] BALATKA, J. a kol.(1971): „Regionální členění reliéfu ČSSR. 1: 500 000“, Brno, GGÚ ČSAV [2] BUDAY. T. (1996): Geologická Mapa ČR. Mapa předčtvrtohorních útvarů 1:200 000, list Polná. ČGU Brno. [3] CULEK, M. a kol. (1996): „Biogeografické členění České republiky“, Enigma, Praha. [4] DEMEK, J. a kol. (1987) : „Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny“, Academia Praha. [5] CHLUPÁČ, I. a kol. (2002): Geologická minulost České republiky, Academia Praha. [6] kol. (1961): Podnebí ČSSR - Tabulky. Praha, HMÚ, 379 str.+ 6 map. [7] Michliček, E. a kol. (1986): Hydrogeologické rajóny ČSR, sv. 2, Povodí Moravy a Odry, Geotest, Brno . [8] MORAVEC, J. (1994): „Fytocenologie“, Academia, Praha. [9] NEUHÄUSLOVÁ, Z. (1998): „Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky“, Academia, Praha. [10] Olmer M. a kol. (2005):Hydrogeologická rajonizace 2005 v České republice, VUV TGM Praha. [11] QUITT,E. (1979): „Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000“, Brno, GGÚ ČSAV. [12] Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění.– In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. [13] VLČEK a kol. (1984): „Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže“, Academia Praha.

Příslušné právní normy a metodické pokyny Informace ze sítě WWW (stránky MŽP, KÚ, jednotlivých obcí).

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení se nachází v jeho úvodní části.

FileName: SaveDate:



Strana: 50 z 50

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU DOBRÉ POLE

Recommend Documents