Obsah tématické pole 2

Obsah tématické pole 2

Seite

Obsah tématické pole 2

1

Dlouhodobé sledování zatepleného hrázdění

2

1. Úvod

2

2. Cíle modelu

6

3. Hrázděný dům Lange Gasse 711

8

4. Sanace

9

5. Provedení vnitřního zateplení

12

6. Měření vlhkosti dřeva

28

7. Měření ve stěnách – dlouhodobé měření a přezkoušení úspěchu

37

8. Spotřeba tepla

52

10. Ochrana proti hluku

58

11. Dotazník pro nájemníky

60

12. Stavební náklady

61

13. Závěr

62

Literatur

63

1/64

Dlouhodobé sledování zatepleného hrázdění „Pilotní

ekologický

projekt

pod

vědeckým

vedením - Lange Gasse 7 v Quedlinburgu"

1. Úvod „Quedlinburg je se svými 93 ha největší plošná památka v Německu a s více než 1.200 hrázděnými domy je městskou památkou velkého významu."1 V průběhu války zůstal se svým bohatým stavem hrázděnek ze šesti století neporušen. Z důvodu dlouholeté nedostatečné údržby se zhoršil stav staré zástavby obzvláště mezi roky 1945 a 1990, ačkoliv uprostřed 1970tých let proběhla změna ve smýšlení přijetím starého města do ústřední památkové listiny NDR. Přes mnohé snahy značně ohrožený stav hodnotných hrázděnek vedl v roce 1994 k zápisu Quedlinburgu jako městské památkové zóny do listiny chráněného kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Bylo nutné rychlé jednání k zamezení nevratných ztrát na historické zástavbě. S počátkem podpůrného programu městské stavební památkové ochrany v roce 1991, udělením městského práva úprav městem Quedlinburg a značnou finanční podporou údržbových prací ze strany Německé nadace památkové byla umožněna řada velmi dobrých příkladů obnovy podle pravidel památkářských hledisek. I nadále je nutno věnovat zvláštní pozornost údržbě památkové zástavby v jejím celku a nehledět pouze na vnější vzhled.2 K tomu přispívá nejen pečlivé podchycení a prozkoumání stavební substance a její vědecké zpracování v rámci historického stavebního průzkumu, ale obzvlášť vyčerpání všech možností pro památkově šetrnou obnovu a modernizaci a sanaci za dnešních požadavků na požární, tepelnou a stavební ochranu. Zvlášť stavění v zástavbě bylo a je v každém směru „přizpůsobení " na momentálně aktuální standarty techniky a bydlení, kterému jsou dány jasné hranice obzvlášť v citlivé hrázděné stavbě. Odborné požadavky na projektanty a prováděcí firmy jsou ve vztahu na sanaci šetrnou ke stavbě velmi vysoké. Projektant musí být seznámen s tradičními a moderními stavebními metodami a hmotami a stavebně fyzikálními efekty aby mohl zhodnotit stavebně klimatický a statický důsledek součtu všech jednotlivých opatření. Jako následek většinou více spolupůsobících příčin lze vysledovat značné škody způsobené dlouhotrvajícím provlhnutím stavebních dílů. To svědčí také o znejistění stavebníků, povolujících úřadů a projektantů ve vztahu k volbě pro stavbu vhodných materiálů, které zároveň dostačují požadavkům památkově a energeticky správné sanace.

1 Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch der ICOMOS Expertengruppe Monitoring Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000 2 Schon die Charta von Venedig 1964 forderte die Weitergabe des kulturellen Erbes „... im ganzen Reichtum ihrer Authentizität" an die nächste Generation. Aus: Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch der ICOMOS Expertengruppe Monitoring Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000

2/64

Při sanování a modernizaci pohledových hrázdění stojí v současnosti často na prvním místě otázka: Které systémy vnitřního zateplení dovolují neškodící a cenově příznivou sanaci a modernizaci, která zároveň splňuje požadavky energetické vyhlášky EnEV? Německé centrum hrázděnek e.V. sídlem ve městě světového dědictví UNESCO a 1000letém hrázděném Quedlinburgu se postavilo spolu s dalšími partnery z oblasti ochrany památek a sanace měst, ochrany prostředí a hospodářství této problematice a modelovým návrhem: „ekologický pilotní projekt pod vědeckým vedením" - Lange Gasse 7 v Quedlinburgu byl iniciován projekt, který se této otázce staví a má přinést vyhodnotitelné odpovědi. Projekční zpracování a provedení modelového projektu požadovalo při současném vědeckém sledování a následujícím vyhodnocení výsledků úzkou spolupráci všech zúčastněných odborných sil a projektantů, která se utvářela následovně: Stavební průzkum: Na jaře 2003 bylo provedeno zakreslení podle skutečné deformace stavby a stavební průzkum pracovníky Německého centra hrázděnek. Zpráva stavebního průzkumu zpracovaná panem Dipl.-Ing. Udo Ewersem a doplněná panem Dr. Olafem Karlsonem obsahovala vedle podkladových plánů i stavebně-konstrukční zprávu a sloužila jako podklad pro následující projekt sanace. Projekt/výběrové řízení/vedení stavby/vědecký dohled: Na zakázku Quedlinburské bytové společnosti s.r.o. zpracovala paní Dipl.-Ing. architektka Christina Jerx z architektonické kanceláře Jerx-Grasemann Quedlinburg prostorový plán s následujícím plánem pro stavební povolení sanace. V rámci této fáze plánování byly prováděny ze strany Centra hrázděnek mezi kanceláří architektů, investorem a památkáři konzultace ohledně použití materiálů šetrných k životnímu prostředí. Dále byli v rámci vědeckého dohledu, na základě ze strany Centra hrázděnek dodané projektové žádosti směrodatně podporovanou Německou nadací životního prostředí zapojeni následující odborní inženýři: • • • •

BAUKLIMA Ingenieurbüro Dipl.-Ing. Wulf Eckermann, Potsdam TU Dresden - Fakultät Architektur, Institut für Bauklimatik (Dr.-Ing. John Grunewald) Ingenieurbüro für Schallschutz u. Bauphysik Dipl.-Ing. Manfred Goritzka, Leipzig Ingenieurbüro für Bauklimatik und Baubiologie Dipl.-Ing. Peter Franck, Dresden

Panem Eckermannem navržený koncept měření byl ve spolupráci s Centrem propracován vzhledem ke čtyřem zateplovacím systémům a různým systémům vytápění a přiřazení k jednotlivým bytovým jednotkám a předán projektové kanceláři k zapracování do návrhu. Další upřesňující výpočty – průkaz tepelné náročnosti, obzvlášť potvrzení týkající se vhodnosti dřevovláknité desky byly provedeny panem Eckermannem a Institutem pro stavební klima při TU a byly také součástí projektu.

Projekční kancelář pro hlukovou ochranu a stavební fyziku Goritzka z Lipska převzala zvukově technické poradenství, protože investor chtěl vycházet vstřícně budoucím

3/64

nájemníkům co se týká co nejlepší ochraně proti kročejovému a vzdušnému hluku. V prováděcím projektu architektonické Jerx-Grasemann Quedlinburg byly taktéž zapracovány konkrétní návrhy kanceláře pro hlukovou k provedení stropů, ke zlepšení vybraných částí stěn hlukově tlumicími deskovými systémy, k napojení schodišť a systému galerie v přízemí. V průběhu stavby a na hotové stavbě proběhla kanceláří pro hlukovou ochranu Goritzka měření jejichž výsledky jsou uvedeny v kapitole 10. Dále se modelového projektu zúčastnili projektanti, kteří pracovali nejen v plánovací fázi, ale i při provádění stavby: • Tragwerksplanung: IBQ - Ingenieurbüro Quedlinburg, Dipl.-Ing. Christian Purkert • Holzschutz: ö.b.u.v. Sachverständiger für Holz- und Bautenschutz, Eckhard Reuß • Haustechnik: EKH Planungsgesellschaft mbH Quedlinburg, Dipl.-Ing. Detlef Oelsner Protože při řemeslném provedení modelového projektu bylo paralelně a kontrolovaně nutno zabudovat měřicí techniku panem Eckermannem (za podpory pracovníků institutu pro stavební klima při TU Dresden a Centra hrázděnek), nýbrž i provádění zateplovacích systémů jako kvalifikační opatření bylo nutno provádět za dozoru jednotlivých výrobních firem a bylo třeba jimi koordinovat, bylo nutno odpovídajícně sestavit podklady pro výběrové řízení. Výběrové řízení tak mohlo být doplněno pokyny ze strany architektonické kanceláře a Centra hrázděnek. V ulici Lange Gasse 7 byly zabudovány v rámci kvalifikačního vzdělávání řemeslníků zateplovací systémy následujících výrobců, přičemž dvoudenní kutrz byl veden obchodním zástupcem nebo poradcem Centra hrázděnek. • • • •

Olaf Erber - Gesundes Bauen, Kirchzarten (Herr O. Erber) Haacke Cellco GmbH, Celle (Herr D. Gratilow) Calsitherm-Silikatbaustoffe GmbH, Lippspringe (Herr M. Jacob) Unger-Diffutherm GmbH, Chemnitz (Herr B. Unger)

V rámci práce architektů byla stavba vedena panem Jerx- Grasemann z Achitektonické kanceláře. Doplňujíc sestavilo Německé Centrum hrázděnek o postupu stavby ři vestavbě oken, vnitřního zateplení a podlah časově nezávislou a téměř denní dokumentaci ve fotografické a písemné formě. Tato dokumentace byla brzy předána architektce pro změny a vylepšení. Centrum hrázděnek dokumentovalo paralelně k tomu fotograficky všeobecný postup prací.

3

E. Reuß, Holzschutztechnisches Gutachten zur Langen Gasse 7 Quedlinburg vom 12.11.2002, S.2

4/64

Odečítání čidel/vyhodnocení výsledků Údržba a odečítání čidel, zpracováníhodnot a vývoje vlhkosti ve dřevech hrázdění připadlo pro období 7 let a také kontrola spotřeby tepla po dobu 6 let pracovníkům Centra hrázděnek. Pravidelnou kontrolu čidel ve stěnách a datalogeru po dobu 6let, vyhodnocení vnitřního klima a vysušování stavby, případně výskyt rosné vlhkosti ve stěnách a výpočet tepelného prostupu (Ueffektiv-hodnot) a sledování možných tepelných mostů připadlo inženýrské kanceláři pro stavební klimatizaci pana Eckermanna a Ingenieurbüro. Dále byl zodpovědný za zkoušky těsnosti a infračervenou termografii a její vyhodnocení.

Vedení projektu: Německou stavební unií (DBU) podporovaný modelový projekt byl veden Německým centrem hrázděnek

Výchozí situace: Ještě padla volba objektu vhodného pro modelový projekt na Lange Gasse 7, pověřil stavebník Architektonickou kancelář Jerx-Grasemann plánováním a provedením statického zajištění objektu. V této souvislosti bylo architektkou započato vybourání silně poškozených dřevěných částí a výplní, takže při zhodnocení technické ochrany dřeva znalcem Reußem počátkem listopadu 2002 byl stavební objekt až na několik částí plně vybourán.3 Téměř současně s průzkumem dřeva započínající práce na stavebním průzkumu a zaměření zdeformované stavby tak mohlo být započato Německým centrem hrázděnek jen na zredukovaném stavu objektu na místě, případně použít archiválie a provedení stavby podle již existující dokumentace, (např diplomová práce z roku 2001 od Mario Silz, Hochschule Magdeburg-Stendal). V této době byly již velké části nosné konstrukce, vnitřní stěny horních podlaží a nesčetné výplně a omítky ztraceny. Časově nezávisle na stavebním průzkumu bylo prováděno zajištění objektu a zpracování konceptu využití.

3

Erarbeitung und Umsetzung des messtechnischen Konzeptes durch das Bauklima Ingenieurbüro w. Eckermann, Potsdam

5/64

2. Cíle modelu Výchozím bodem projektu byl dlouholetým neužíváním silně poškozený stav stavební hmoty obzvláště v oblasti nosné konstrukce.

Obr. 1 a 2: západní a uliční fasáda před sanací 2002 (DFWZ QLB) jakož dvorní strana (M. Silz, Dipl.-Arbeit 2001, Hochschule Magdeburg-Stendal)

Pro trvalou sanaci a využití silně poškozených hrázděnek pod vědecky snesitelnými aspekty byl jedním z předpokladů optimální využití již známých, ale ne pravidelně používaných ekologických stavebních hmot, jejichž spolehlivost měla být prokázána technickým měřením a vyhodnocením. Na základě exponované polohy, kubatury a plánovaného využití jako nájemná bytovka se hodila Lange Gasse 7 s pěti byty na třech podlažích pro koncipování celkového řešení z ekologických a stavebně-fyzikálně se snášejících sytémů vnitřního zateplení a přizpůsobeným vytápěním. Vzhledem k výšce prostor bylo zřízeno v přízemí bydlení pro jednu osobu se spaním na galerii a podnikatelské prostory. V obou horních podlažích jsou dvou a třípokojové byty. 4 Průzkum se soustředil na tyto prostorové a užitné podmínky srovnatelných nájemných bytů. K tomu byly nasazeny moderní zkušební a měřicí postupy v dlouhodobém zkušebním prostoru pro vyšetření stavebně fyzikálního chování různých stěnových skladeb a podchyceny následné spotřebitelské náklady při subjektivním chování spotřebitelů a jejich pocity. Opakující se jihovýchodní orientace umožňuje přibližné srovnání vnějších klimatických podmínek. Koncept měření5 obsahoval jak krátkodobá měření pomocí přenosných „přístrojů“ (Infračervené kamery, blower door) tak také dlouhodobě registrující měření (topná energie, klima prostor, vlhkost stavby atd.). Měrná místa pro posouzení tepelných a vlhkostních poměrů ve výdřevě a v inetriérových vrstvách zateplení byla opatřena kabely a mohla být trvale podchycena na dvou místech v podkroví a v podnikatelských prostorách za pomoci elektronického sběru dat (datalogger) Použitá technika byla velmi

4

Schon die Charta von Venedig 1964 forderte die Weitergabe des kulturellen Erbes „... die nächste Generation. Aus: Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000 5 Schon die Charta von Venedig 1964 forderte die Weitergabe des kulturellen Erbes „... die nächste Generation. Aus: Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000

im ganzen Reichtum ihrer Authentizität" an der ICOMOS Expertengruppe Monitoring im ganzen Reichtum ihrer Authentizität" an der ICOMOS Expertengruppe Monitoring

6/64

citlivá na mechanické namáhání a vznik vlhkosti. Proto byla všechna řemesla již během výstavby upozorněna na zvláštní opatrné zacházení, 4 Erarbeitung Raumkonzept und Entwurfsplanung durch das Architektenbüro Jerx-Grasemann, Quedlinburg 5 Erarbeitung und Umsetzung des Messtechnischen konzeptes durch das Bauklima Ingenieurbüro W. Eckermann, Potsdamm

Obr. 3: pomocný rám k měření Blower-Door (DFWZ QLB) obr. 4: připojení dataloggeru (DFWZ QLB) obr. 5: krabice na přívalové deště na dvorní fasádě (DFWZ QLB)

Pro zajištění provedené kvality sloužila vedle pravidelných kontrol 6 a dokumentace stavu stavby7 také stavbu doprovázející měření Blower Door v kombinaci s infračervenou termografií8 a zkoušky vlhkosti dřeva9. Vedle použití moderních měřicích a zkušebních metod v dlouhodobém pokusu ke stavebně-fyzikálnímu chování použitých materiálů a vlivu chování uživatelů měl projekt další cíle: ■ Zpevnění silně poškozené stavební hmoty a památkově správná sanace při použití ekologických stavebních hmot. ■ Optimalizace kročejové průzvučnosti popř. Spárové průzvučnosti pro podmínky nájemného bydlení. ■ Porovnání nákladů mezi ekologickou a konvenční sanací s ohledem na udržovací náklady. ■ Kvalifikace regionálních firem a semináře pro odborné projektanty. Zhodnocení životnosti a kvality bydlení, efektivní využití energií a stavební a energetické náklady má umožnit opakovatelná a použitelná opatření Stavba byla provedena v letech 2002 až 2004 za podpory ministerstva stavebnictví země Sachsen-Anhalt v rámci programu „městská stavební památková ochrana", Německou nadaci ochrana památek, firmou BauBeCon GmbH jakož města Quedlinburg a bytovou společností Quedlinburg r.o. jako investorem. Zvláštní podíl měla Německá nadace životního prostředí formou podpory vědeckého vedení v modelovém projektu..10

6

Bauleitung durch das Architektenbüro Jerx-Grasemann, Quedlinburg Schon die Charta von Venedig 1964 forderte die Weitergabe des kulturellen Erbes „... im ganzen Reichtum ihrer Authentizität" an die nächste Generation. Aus: Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch der ICOMOS Expertengruppe Monitoring Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000 8 Durchführung Bauklima Ingenieurbüro w. Eckermann, Potsdam 9 Durchführung Deutsches Fachwerkzentrum Quedlinburg e. V. 10 Förderung der Baumaßnahme durch das Land Sachsen-Anhalt im Programm „Städtebaulicher Denkmalschutz", durch die Deutsche 7

7/64

3. Hrázděný dům Lange Gasse 711 Dům Lange Gasse 7 stojí mezi Zámeckým kopcem a Staré město/Vysoká ulice ve Westendorfu Quedlinburgu byl postaven kolem roku 1780 jako dvoupodlažní hrázděnka na převážně masívním přízemí se třemi klenutými sklepy. Barokní hrázdění se vyznačuje rytmickým uspořádáním sloupů se sedmi okenními osami v hrázdění horních podlaží a nepatrným vysunutím hrázděných podlaží směrem do ulice. Hrázdění bylo vyzděno cihelnou výplní, přičemž na východním štítu a na severní fasádě ještě byly prokázány původní výplně. Jednalo se o ozdobné výplně z červených cihel na bělavou vápenosádrovou maltu. Dřevěné trámové stropy s vloženými jílem obalenými povaly a jílovým ohozem byly omítnuty. Původně byly obě štítové strany zastavěny. Od doby, kdy byl stržen objekt Lange Gasse 6 stojí západní štít volně.

Horní podlaží pocházejí ze jedné stavební fáze. Z velikostí polí, ozdobných výplní a postavení sloupů lze usuzovat na vznik horních 70-tých nebo 80-tých let 18. století. Části sklepů a přízemí lze zařadit do dřívější zástavby.

Obr. 7 a 8: půdorys 1.PP, nález - půdorys 1.NP, nález (DFWZ QLB, Ewers)

Förderung der wissenschaftlichen Begleitung durch die Deutsche Bundesstiftung Umwelt, Mehraufwand Honorar für Besondere Leistung durch das DFWZ als Ergänzung zum Architektenvertrag durch Wohnungswirtschaftsgesellschaft mbH Quedlinburg '' „Baugeschichtliche Begleitdokumentation von denkmalpflegerisch bedeutsamen Gebäuden- Lange Gasse 7", U. Ewers Mai 2003, ergänzt von Dr. O. Karlson September 2004, DFWZ QLB

11

Förderung der Baumaßnahme durch das Land Sachsen-Anhalt im Programm „Städtebaulicher Denkmalschutz", durch die Deutsche

8/64

Pravděpodobně v polovine 19. století byl nad vstupními barockními dveřmi, které jsou ještě plně zachovány umístěn světlík sahající až pod římsu pískovcového soklu a pravděpodobně současně změněn vstup do sklepa. 12 V průběhu sanačních prací byla odkryta velmi dobře zachovaná studna z konce 18 století. Nalezené materiály byly převzaty okresním archeologickým ústavem.

Obr. 9: Studna: výkop zásypového materiálu (DFWZ QLB) Obr. 10: odkrytá studna pod schody do sklepa (DFWZ QLB) Obr. 11: Schody do sklepa s mříží, studna zůstává zachována v původním stavu (DFWZ QLB)

Vnější konstrukce hrázdění byla kvůli desítkám let vadnému odvodnění střechy a stavebním vadám (předsazená profilovaná dřeva, za která mohla téct voda) z velké části zničena houbami z mokra. Místně byla na všech fasádách prokázána i dřevomorka domácí.13 Na východní a jižní fasádě bylo napadeno i pískovcové zdivo. Zvlášť problematickou se ukázala situace na východním štítu směrem k přistavěnému objektu Lange Gasse 8. Od napadených stěn hrázdění sahalo napadení hnědou hnilobou až do stropů, takže podstatné části zhlaví trámů bylo zničeno. 14 Pro dnešní požadavky slabě dimenzované stropní trámy byly navíc silně poškozeny hmyzem a zvětráním částečně volně otevřených hrázdění všech obvodových.15 Stejný obraz poškození se nalezl u všech okapnic. Ve sklepních klenbách a v jejich štítových stěnách byly vymrzlé a vypadané pískovcové kameny.

4. Sanace Při ekologické a ke stavební hmotě šetrné sanaci mají původní materiály a nově použité materiály spolu harmonovat a být navzájem snášenlivé z památkového a veřejně – právního zákona šetrně navzájem přizpůsobeny.

12

Schon die Charta von Venedig 1964 forderte die Weitergabe des kulturellen Erbes „... die nächste Generation. Aus: Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000 13 Schon die Charta von Venedig 1964 forderte die Weitergabe des kulturellen Erbes „... die nächste Generation. Aus: Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000 14 Schon die Charta von Venedig 1964 forderte die Weitergabe des kulturellen Erbes „... die nächste Generation. Aus: Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000 15 Schon die Charta von Venedig 1964 forderte die Weitergabe des kulturellen Erbes „... die nächste Generation. Aus: Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000

im ganzen Reichtum ihrer Authentizität" an der ICOMOS Expertengruppe Monitoring im ganzen Reichtum ihrer Authentizität" an der ICOMOS Expertengruppe Monitoring im ganzen Reichtum ihrer Authentizität" an der ICOMOS Expertengruppe Monitoring im ganzen Reichtum ihrer Authentizität" an der ICOMOS Expertengruppe Monitoring

9/64

Sanace Lange Gasse 7 byla provedena ve spolupráci více partnerů. Směrodatně se na pilotním projektu podíleli vedle stavebníka Společnosti bytového hospodářství mbH Quedlinburg také město Quedlinburg, v zastoupení firmou BauBeCon s.r.o jako prováděcí firmou, Německé centrum hrázděnek Quedlinburg e.V. a externě pro plánování a řízení stavby přivzaté Architektonické kanceláře Jerx-Grasemann. Dále se na projektu podíleli specialisté pro zvukově technické, stavebně technické a stavebně klimatické poradenství.

Protože konstrukce hrázdění ve velkých částech již nosná nebyla, byly ke stabilizaci objektu vestavěny přídavné vzpěry, sloupy a příčle pro podchycení stropních trámů a stabilizování celé stavby. Po skončení zajišťovacích a podpěrných opatření následovala výměna a náhrada poškozených dřevěných a výstavba zřícením hrozících výplní. Ve vnitřně vybouraném a zajištěném stavu byla prováděna další rozsáhla zkoumání pro ochranu dřeva. Sanaci stávající nosné konstrukce provádeli tesaři tradiční technologií. Všechny zachovalé dřevěné části byly znovu použity. Jestliže byly otesané a ošetřené nosné části stropních trámů pro naplátování příliš krátké, pak byly použity jako pláty pro jiné trámy. Pro navýšení nosnosti některých trámů byly po stranách přišroubovány příložky. Chybějící části dřev byly po odsouhlasení památkových úřadů nahrazeny starými dřevy.

Obr. 12: Obergeschoss im entkernten und gesicherten Zustand, Herbst 2003 (DFWZ QLB) Obr. 13: Zimmererarbeiten an den Balkenköpfen in traditioneller Technik (abq, Jerx-Grasemann)

V souladu s dolním památkovým úřadem a zemským úřadem památkové péče měly být výplně horních podlaží hrázdění na východní a uliční straně provedeny z replik pohledových cihel. Ozdobná výplň úzkých starých cihel tak byla vyzděna na vápennou maltu s přídavkem bílého písku Häßlerova vápna. Západní štít dostal kvůli povětrnostním vlivům cihlovou předstěnu, fsáda do dvora byla vytvořena z omítnutých výplní.

10/64

Obr. 14: Výplň z pálených cihel do trojhranné lišty (W. Eckermann) Obr. 15: Západní štít s cihlovou předstěnou jako ochranou na omítaných výplních 2005 (DFWZ QLB)

Na základě plánovaného konceptu dvou bytů na poschodí byla poloha schodiště po odsouhlasení povolovacího úřadu změněna. Přeložení schodiště přineslo problémy nejen statické ve vztahu na požadavky velikosti pro plánované bytovky, ale projevilo se i na památkově tvárné aspekty. Tak mělo zůstat co nejvíce stropních trámů v původní poloze a kvalitě, sklepní klenby i přes nutné odlehčení ochráněny, minimální požadavky na bytovou plochu dodrženy a přesto zajištěno dobře pronajímatelné řešení půdorysů, které v celkovém konceptu dovolí srovnatelné byty a tím i měřené výsledky. Architektonická kancelář s Dolním památkovým úřadem a Stavebním úřadem odsouhlasily takové řešení, při kterém v nově vestavěném schodišti byly střední osa oken do ulice uzavřena ozdobnou cihlovou vyzdívkou.16 Při výstavbě měly přednost ekologické materiály jako např. Dřevěné vlysy, korkové obklady, minerální barvy, ucpávky z konopí atd.

Obr. 16 und 17: Těsnění z konopných vláken – pokládání korkové podlahy (DFWZ QLB)

Všechna okna na jižní straně domu byla provedena jako špaletová s křížem a ven otvíravými křídly s jednoduchým zasklením floátovým sklem a na vnitřní straně izolačním sklem 16

Schon die Charta von Venedig 1964 forderte die Weitergabe des kulturellen Erbes „... im ganzen Reichtum ihrer Authentizität" an die nächste Generation. Aus: Prof. Dr. Hartwig Schmidt, Bericht über den Besuch der ICOMOS Expertengruppe Monitoring Weltkulturerbe in Quedlinburg am 08.07.200, Deutsches Nationalkomitee, 20.07.2000

11/64

prosklenými křídly (Uw ca. 1,5 W/m2K). Západní štít a severní strana objektu byly opatřeny jednoduchými okny zhotovenými podle historických vzorů, z dvojsklem (Uw ca. 1,5 W/m2K). Okna jsou proti vnikající vodě jištěna expanzní páskou, těsnicí textilií a tenkým rámečkem. Z interiéru byla okna ve stavebním otvoru utěsněna konopnými vlákny a parotěsnou páskou. Úkol plánování ochrany před hlukem sestával v kombinaci historických a moderních stavebních technik za použití regionálně typických materiálů a řešení pro přestavbu historického hrázděného domu na bytovku pro více rodin, vč. podnikatelského využití v přízemku, tak aby vyhovoval dnešním požadavkům na hlukovou ochranu. V dohodě s partnery projektu byly použity jak „lehké“, tak „těžké“ stropní systémy. Stropy nad přízemím dostaly těžkou konstrukci z jílu a křemičitého písku mezi trámy. Stropy mezi 1. a 2. patrem obdržely „lehkou“ konstrukci, při jejíž výplni je mezi trámy minerální vlna. Případně násyp z perlitu. Strop nad 1.patrem dostal navíc podvěšený strop na odpruženém závěsu.

Obr. 18: výplň stropu „lehká" stavba s perlitovým násypem (DFWZ QLB) Obr. 19: výplň stropu „těžká" stavba se zelenáči mit Grünlingen (DFWZ QLB)

Po dohodě s Centrem hrázděnek a panem Eckermannem, Investorem a Dolním památkovým úřadem QLB a stavebníkem byly použity čtyři různé systémy vnitřního zateplení v kombinaci se čtyřmi systémy vytápění a vybrány oblasti a metody měření v rámci zpracování stavebně fyzikálního konceptu.

5. Provedení vnitřního zateplení S ohledem na narůstající požadavky na znovelizované předpisy o šetření energií ve srovnání s požadavky na opravy hrázdění zpracovanými vědecko-technickou společností pro udržování staveb a památkové e.V. (WTA) vyhlášky 8 - 1 až 8 - 9 a doplňujícími listy, můžeme zjistit narůstající rozdíl bezchybného použití dodatečných zateplovacích opatření.

12/64

Kde WTA doporučuje snahu po dosažení minimální tepelné ochrany podle DIN 4108-2 použití homogenních, kapilárně vodivých a co možná tepelně setrvačných stavebních hmot pro výplně, vnitřní zateplení a povrstvení při současném zamezení konstrukcí se stojícími vzduchovými vrstvami a otevřenými spojovacími spárami, (časté u lehkých stěnových konstrukcí z vláknitých hmot), jsou tak pro tento účel vhodné hmoty ve skupinách tepelné vodivosti (WLG) od 045 do 170. 17 Takové hmoty jsou např. tepelně izolační jíly, předsazené stěny z lehkých jílových cihel, dřevovláknité desky a tepelné omítky. Čím vyšší je skupina tepelné vodivosti, tím tlustší je však nutná vrstva zateplení, jestliže je nutno dodržet požadavky na co možno nízkou hodnotu U celého stavebního prvku. S rostoucí tloušťkou vnitřního zateplení se však posouvá rosný bod směrem dovnitř. Dále se dá očekávat vysoká ztráta užitné plochy s doprovázejícími statickými problémy. Chceme- nebo musíme-li splnit požadavky vyhlášky na úsporu energií EnEV, např. pro vnější stěny a obklady (obklady, předstěny, vnitřní zateplení) s požadovaným tepelným koeficientem U = 0,35 [W/m2K] podle EnEV 200918, pak lze použít často cenově příznivější vláknité hmoty nebo styropor-sendvičové prvky s měrnou tepelnou vodivostí λ = 0,040 W/mK (WLG 040) a méně. Tyto zateplovaní systémy však při špatném provedení mohou ve vzduchových dutinách nebo ne natrvalo utěsněných spárách přispívat ke konventivnímu vnášení vlhkosti a zároveň zamezují nulovou kapilární vodivostí zpětné vysoušení vlhkosti ve formě vody. S ohledem na tyto aspekty proběhl výběr ekologických, bytově zdravých (zdravotně nezávadných) zateplovacích systémů, které umožňují homogenní výstavbu stěnových systémů bez vzduchových dutin, a mají kapilárně vodivé vlastnosti. V každém ze čtař bytů v horních podlažích je proveden jiný systém zateplení.

V 1. patře byla použita v bytě č. 2 (WE2) předstěna z jílových cihel tl. 175 mm (stěna W4), v bytě č.3 (WE3) vnitřní zateplení z tepelně izolačního jílu o průměrné tloušťce 80 mm (stěna W5) – oba systémy kombinované s podlahovým vytápěním a v jedné místnosti doplněném stěnovým vytápěním od podlahy ke stropu. Obr. 20 (str. 13): půdorys 2.NP s lehkými dřevojílovými cihlami (žlutě) a tepelně izolačním jílem (zeleně) (výkres kancelář Jerx-Grasemann); 3.NP s vápenosilikátovými deskami (byt 6) a dřevovláknitými deskami (byt 7) je provedeno stavebně stejně.

17 18

WTA Merkblatt 8-5, Ausgabe 05.2008/D, S. 5 ff., Fraunhofer IRB Verlag, 2008 _________ __________ Die neue Energieeinsparverordnung (EnEV 2009), Textausgabe, SV Saxonia Verlag, Dresden, 2009, Anlage 3 zu §§ 8 und 9, S. 43

1 2

17 18

WTA Merkblatt 8-5, Ausgabe 05.2008/D, S.5 ff., Frauenhofer IRB Verlag , 2008 Die neue EnergieEinsparVerordnung (EnEV 2009), Textausgabe, SV Saxonia Verlag, Dresden, 2009, Anlage 3 zu §§ 8 und9, S.43

13/64

Obr. 21: předstěna z lekých dřevojílových cihel (byt 4) (DFWZ QLB) Obr. 22: tepelně izolační jíl v průměrné tloušťce 80 mm (byt 5), šťouchání izolačního jílu (DFWZ QLB)

Ve druhém patře (3.NP) byly použity deskové systémy: byt číslo 4 dostal vnitřní zateplení z vápenosilikátových desek tl. 60 mm kombinovaných s deskovými topnými tělesy, byt číslo 5 vnitřní zateplení dřevovláknitými deskami tl. 60 mm kombinovanými se stěnovým vytápěním po celé výšce prostoru ve vnějších stěnách.

Obr. 23: 60 mm vápenosilikátové desky (byt 6) (DFWZ QLB) Obr. 24: 60 mm dřevovláknité desky (byt 7) se samolepicí napojovací omítkovou lištou (DFWZ QLB)

Při výběru a dimenzování vhodných řešení vnitřního zateplení vykonal institut stavební klimatiky při TU Dresden hodnotnou podporu. Zvláště u difuzně otevřeného vnitřního zateplení dřevovláknitými deskami a vestavbě stěnového vatápění na celou výšku byla nejistota praktického využití velmi vysoká protože výpočty vlhkostní bilance podle DIN 410819, část 3 vykazovala kritické množství kondenzátu.

19

Glaser-Verfahren nach Glaser H.: Vereinfachte Berechnung der Dampfdiffusion durch geschichtete Wände bei Ausscheidung von Wasser und Eis. Kältetechnik 10 (1958), H. 11, 358-364 (Teil 1), H. 12, 386-390 (Teil 2) ________________________________

14/64

Zjednodušené zadání Glaserova výpočtu však neberou ohled ani na transport a ukládání vody v materiálech ani na vodní páru, která poškozenými těsnicími vrstvami a prouděním vzduchu (konvekcí) vniká do konstrukce a tam se jako kondenzát vysráží. Nezávisle na skutečném množství vysrážného kondenzátu zůstávají proudy páry konstantní, protože se nebere ohled na šíření kondenzátu. Toto omezení klasického průkazu kondenzátu podle Glaserova postupu vedlo k vývoji počítačových programů jako WUFI („Wärme und Feuchte instationär")20 nebo DELPHIN21, které simulují transport tepla a vlhkosti ve stavebních dílech pomocí difuze a kapilární vodivosti, s ohledem na okrajové klimatické podmínky a s použitím odpovídajících materiálových hodnot dodávají výsledky blízké realitě.

Šlo o zodpovězení otázky, zda výpadek stěnového topení na dřevovláknitých deskách během topné sezóny povede k problematickému namáhání vlhkostí. Spolupracovníci institutu pro klima staveb při TU Dresden zkoumali s pomocí simulačního programu DELPHIN hygrothermické chování stěnové skladby W7 za stationárních okrajových klimatických podmínek22. Citát: „Zvenku bylo použito klima testovacího referenčního roku ve středním Německu, zevnitř ... konstantní klima o 20°C a 50% relativní vlhkosti. Testovací časový úsek obnášel 3 roky, aby mohl být posouzen dlouhodobý vývoj vlhkosti v konstrukci.

Grafik 1: Verlauf der Kondensatmenge in der Konstruktion (TU Dresden)

„Vysoké" množství kondenzátu až do 120 g/m2 v prvních 100 dnech je způsobeno vestavěnou vlhkostí, případně přerozdělením vestavěné vlhkosti. V následujícím čase nedochází k žádné kondenzaci která by stála za řeč, pouze ve studeném období 415. až 430. dne (polovina února až začátek/polovina března) se vyskytuje na studené straně dřevovláknité desky velmi malé množství kondenzátu. Relativní vlhkost vzduchu obnáší v této době lokálně přes 95%.

20

entwickelt vom Fraunhofer-Institut für Bauphysik, Holzkirchen entwickelt vom Institut für Bauklimatik der TU Dresden Aus dem Bericht des Arbeitskreises der TU Dresden ,IFB über die Ergebnisse der Vorabsimulationen zur Überprüfung der Wärme- und Feuchteprozesse in den verschiedenen Wandaufbauten Lange Gasse 7 in Quedlinburg, 2004

21 22

15/64

poloha v [mm]

Grafika 2: Rozdělení vlhkosti v jednorozměrném průřezu v době nejvyšší zátěže (420. den = 24. únor druhého roku). (TU Dresden)

Grafik 3: Průběh relativní vlhkosti (modře čárkovaně) a teploty (červeně průběžně) na vnější straně dřevovláknitého zateplení.

Kritické faktory pro růst plísňových hub jsou teploty nad 5°C a relativnéí vlhkost od zhruba 80% po delší dobu. Obrázek (27) znázorňuje průběh relativní vlhkosti (čárkovaná křivka) a teplotu (průběžná křivka) na vnějším povrchu dřevovláknité desky. Růstové faktory v této vrstvě jsou přes vysoké zatížení vodou dosaženy pouze v několika málo dnech počátkem května. Nebezpečí tvorby plísní za reálných klimatických podmínek může být označeno jako velmi nízké.

16/64

Výsledky připouštějí závěr, že při zvolených okrajových podmínkách vzniknou kritické vlhkostní situace pouze za velmi nepravděpodobných podmínek. Teprve výpadek stěnového vytápění po delší časový úsek ve studených vnějších teplotách a současných vysokých vnitřních teplotách vede k problematické vlhkosti materiálů. Všeobecně lze stanovit , že bezprostřední bezchybnost stěnové konstrukce závisí na funkčnosti technického zařízení (vytápění, větrání) a nutno k ní kriticky přihlédnout. Když systém po nějakou dobu vypadne, musí být po ruce dostatečné rezervy. Podle předložených výsledků by mělo být také zajištěno, aby systém nemohl být kompletně vypnut uživatelem. Technicky nákladnější, ale možné by bylo regulování v závislosti na vlhkostní zátěži interiéru ..," 23 konec citátu 5.1 vnitřní zateplení lehkými dřevojílovými cihlami. (W4 byt 4) S nízkým energetickým nákladem a bez procesu chemické přeměny se získává z přírodní suroviny jílu24 vysoce hodnotný stavební materiál. Lehké dřevojílové cihly získávají přídavkem směsi dřevoštěpky a hoblin ze smrkového dřeva a celulózy za pomoci specielní zpracovací metody nižší hustotu a vyšší tepelný útlum. Jíl jako plastický materiál je ideálně vhodný pro vyrovnání nerovností. Svou pevnost získává pouhým vysušením. Takto provedená opatření nezasahují do původní skladby. Tvorba vrstev je prováděna klasickou řemeslnou technikou. Rychlé vysychání zdiva umožňuje průběžné další zpracování. Stará a nová stěna tvoří homogenní kapilárně vodivý celek.Po očištění od cizích příměsí a stavební suti je znovu použitelná. 25

Skladba (zvenku dovnitř) 120 mm výplň starými cihlami 55 mm šťouchaná vrstva z lehkého dřevojílu 175 mm dřevijílové cihly, 600 kg/m3 25 mm vnitřní jílová omítka, 2vrstvá

Obr. 25: Horizontalschnitt Holzleichtlehm mit Darstellung der eingebauten Messtechnik (DFWZ QLB; Naumann)

Nejdůležitější stavebně fyzikální veličiny lehkých jílových cihel jsou:

23

Aus dem Bericht des Arbeitskreises der TU Dresden ,IFB über die Ergebnisse der Vorabsimulationen zur Überprüfung der Wärme- und Feuchteprozesse in den verschiedenen Wandaufbauten Lange Gasse 7 in Quedlinburg, 2004 24 Aus dem Bericht des Arbeitskreises der TU Dresden ,IFB über die Ergebnisse der Vorabsimulationen zur Überprüfung der Wärme- und Feuchteprozesse in den verschiedenen Wandaufbauten Lange Gasse 7 in Quedlinburg, 2004 25 Aus dem Bericht des Arbeitskreises der TU Dresden ,IFB über die Ergebnisse der Vorabsimulationen zur Überprüfung der Wärme- und Feuchteprozesse in den verschiedenen Wandaufbauten Lange Gasse 7 in Quedlinburg, 2004

17/64

• • • • •

Tepelná vodivost λ: 0,17 W/(mK) Číslo odporu difuze vodní páry μ: 5 ... 10 Suchá váha (hmotnost): 600 kg/cbm Třída stavebního materiálu lehký jíl: B1 Stavební náklady v projektu LaGa7 je qm stěnové plochy: 114,40 €/m2, vč. materiálu a mzdy

Váha nové stěnové skořepiny musí být podchycena a přenesana až do základů – v horních podlažích k tomu byla na stropní trámy položena silná fošna. V průběhu výstavby byla dutina mezi oběma stěnovými skořepinami postupně vyplňována drtí z dřevojílu, obohaceného jílovou maltou plně a bez dutin a udusána. Tloušťka výplně nemá kvůli vysychání přesahovat 8 cm, má však v každém případě překrývat trámy hrázdění v tl. 1,5 cm. Zajištění skořepiny je provedeno z pozinkovaných drátěných kotev případně vložením vyrovnávacích dřev (zátěžových) v oblasti okenních a dveřních nadpraží upevněných na nosné konstrukci. Dvouvrstvá vnitřní jílová omítka je opatřena armovací síťovinou v omítce a v interiéru uzavírající protiplísňovým silikátovým nátěrem.

Obr. 26: Das Lastholz zur Aufnahme der Lehmschale ist auf dem Fußboden befestigt und der Hohlraum zur Fachwerkwand mit Strohlehmmörtel hinterfüllt. (DFWZ QLB) Obr. 27: Erste Lehmsteinschichten sind aufgemauert, mittig sichtbar sind die Kabel der Messfühler. (DFWZ QLB) Obr. 28: Zur Sicherung der Lehmschale werden die Steine in regelmäßigen Abständen mit verzinkten Drahtankern am Fachwerk befestigt. (DFWZ QLB)

Obr. 29: Fertig gemauerte Holzleichtlehmschale. Über den Fenstern dient ein vliesbespanntes Kantholz als Sturzriegel. (DFWZ QLB) Obr. 30: Nach dem Abtrocknen des Innenputzes erfolgte der Kalk-Kasein-Anstrich. (DFWZ QLB)

18/64

5.2 Vnitřní zateplení tepelně-izolačním jílem (Haacke Cellco®) Průmyslově vyráběné tepelně-izolační jíly se používají jako přídavná izolace obvodových hrázděných stěn od 80-tých let. Mohou být vylepšovány různými lehkými přísadami jako pěové sklo, perlit nebo korek. Ten tepelně-izolační jíl CELLCO® je např obohacen korkem a byl přejat do věstníku WTA-E-8-5-05 jako značkový produkt26 pro vnitřní zateplování obvodového hrázděného zdiva. Materiál sestává ze směsi přírodních stavebních materiálů korku, jílu, slaměného nebo dřevěného rouna 27 a sedimentové mouky a je dodáván jako hotová plastická hmota. Tepelně-izolační jíl je kapilárně vodivý a tvoří se stávající výplní a nosnou dřevěnou konstrukcí bezdutinový sendvič. Takto provedená opatření neporušují základní hmotu. Výstavba vrstev se tvoří tradičními řemeslnými postupy. Po vybourání a odpovídajícím zpracování je znovu použitelná28. Jako nevýhoda se dá zhodnotit dlouhá doba vysychání. Složení (zvenku dovnitř) 120 mm výplň ze starých cihel 80 mm tepelně-izolační jíl (A = 0,08 W/mK) 22 mm prkenné bednění (rozestup v tl. latí) 5 mm rákosová nosná rohož 25 mm vnitřní jílová omítka dvouvrstvá

Obr. 31: Horizontalschnitt Wärmedämmlehm mit Darstellung der eingebauten Messtechnik (DFWZ QLB; Naumann)

Nejdůležitější stavebně fyzikální veličiny toho (Haacke Cellco®)-tepelně-izolačního jílu jsou: • • • • • •

Tepelná vodivost λR: 0,08 W/(mK) Číslo odporu parní difuze μ: 5 ... 15, hodnota z praxe 10 Mokrá-/suchá váha (hrubá hmotnost): 600/300 kg/cbm Schopnost pojmout vodu w: 3 ... 8 kg/(m2h0,5) Třída stavební hmoty: B1 Stavební náklady v projektu LaGa7 na m² stěnové plochy: 94,90 €/m2, vč. mzdových a materiálových nákladů na každý centimetr tloušťky: 6,00 €/m2

Detailní provedení je popsáno v tématickém poli 3 (Sanace Schlossberg 11). Na začátku zateplovacích prací byly zvažovány dvě varianty provedení. U varianty 1 mělo být bednění z nehoblovaných prken tl. 20 mm v odstupu 10 cm upevněno na 26

Aus dem Bericht des Arbeitskreises der TU Dresden ,IFB über die Ergebnisse der Vorabsimulationen zur Überprüfung der Wärme- und Feuchteprozesse in den verschiedenen Wandaufbauten Lange Gasse 7 in Quedlinburg, 2004 27 Aus dem Bericht des Arbeitskreises der TU Dresden ,IFB über die Ergebnisse der Vorabsimulationen zur Überprüfung der Wärme- und Feuchteprozesse in den verschiedenen Wandaufbauten Lange Gasse 7 in Quedlinburg, 2004 28 Aus dem Bericht des Arbeitskreises der TU Dresden ,IFB über die Ergebnisse der Vorabsimulationen zur Überprüfung der Wärme- und Feuchteprozesse in den verschiedenen Wandaufbauten Lange Gasse 7 in Quedlinburg, 2004

19/64

svislé laťování a vzniklý prostor uzavřen bednicím prknem, které mělo být po vyplnění a zhutnění tepelně-izolačního jílu kvůli vysychání hmoty opět odstraněno. U varianty 2 se měly postupně na základní laťování našroubovat 2 až 3 horizontální

vrstvy bednicích prken se vsunutým volným odstupovým kusem. Obr. 32: Systemschnitt der beiden Varianten zur Anordnung der Schalbretter (DFWZ QLB) Obr. 33 und 34: Variante 1 mittleres Schalbrett abgenommen, CELLCO bröselt unterhalb des oberen Schalbrettes heraus (DFWZ QLB)

Po kontrolním odebrání středního předsazeného prkna varianty 1 se ukázalo že není možné tepelně-izolační jíl pod horním prknem zhutnit. Dodatečné vyplňování jílem by bylo velmi časově náročné, pročež se souhlasem Centra hrázděnek, vedením stavby, zástupcem produktu a stavebníkem bylo provedeno bednění podle varianty 2.

Vysychání bez dutin zhutněného tepelně izolačního jílu bylo zbrzděno navíc i ve stěně zůstávajícími prkny bednění případně příliš brzy připevněnými rákosovými rohožemi pro nesení omítky, pročež je nutno během fáze vysoušení nutno prostory denně několik hodin větrat! (alternativně by mohlo být dohodnuto mezi zhotovitelem a projektantem, že bednicí prkna budou v určité fázi vysychání demontována.) Zhruba po 9 týdnech vysoušení došlo ke konečnému povolení následných prací na vnitřních omítkách. Jako

povrstvení pro dvouvrstvou vnitřní omítku byl použit plísně brzdící silikátový nátěr. Obr. 35: Das teilweise Einlassen der senkrechten Holzlattung in die Fachwerkriegel empfiehlt sich bei sehr schiefen Wänden bzw. großen Fachwerkquerschnitten. (DFWZ QLB) Obr. 36: Frisch in die Verschalung eingebrachter Wärmedämmlehm. Hier Eckausbildung (DFWZ QLB) Obr. 37: Hinter der Sparschalung vollständig verfüllter und verdichteter Wärmedämmlehm (DFWZ QLB)

20/64

Obr. 38: Aufgrund unzureichender Lüftung der Räume kam es zeitweilig zum Wachstum von Schirmpilzen, die im Abtrocknungsprozess der Lehmschüttung ebenfalls abtrockneten. (DFWZ QLB) Obr. 39: Der Lehmverputz erfolgte maschinell auf Schilfrohrmatten als Putzträger. (DFWZ QLB)

5.3 Vnitřní zateplení Calsitherm® vápenosilikátové desky Vápenosilikátové desky sestávají z písku a vápna, které během výroby zreaguje na vápenný silikát, původně minerální materiál. Materiál je difuzně otevřený, kapilárně aktivní, tepelně izolační, nehořlavý a brzdící tvorbu plísní. Aby při zpracování nebyly vlastnosti klimatických desek negativně ovlivněny, byly použity komponenty navzájem na sebe nepůsobící při vestavbě a následných úpravách. Systémové lepidlo bylo tenkovrstvé, vyhlazovací stěrka a vnitřní omítka obsahují podíly bílého cementu které stejně jako akrylát obsahující penetrace snižuje při povrchu desky kapilární aktivitu.29 Zbytky klimadesek mohou být odtraněny jako stavební suť. Stará a nová stěna mají po zpracování tvořit homogenní celek. Desky jsou stabilní a samonosné, dají se lehce řezat ocaskou i ruční okružní pilou apod.30 U nerovných stěn jako v hrázděnkách je vytvoření svislých a vodorovných rovin časově a finančně náročné. Tyto přípravné práce a celoplošné bezdutinové lepení je však předpokladem pro funkčnost celého systému. Montáž samotného zateplovacího systému potřebuje jen málo času a stěna rychle vysychá. Skladba (zvenku dovnitř) 120 mm výplň starými cihlami 50 mm vyrovnávací omítka 10 mm systémové lepidlo 60 mm vápennosilikátová deska 5 mm Innenputz

Obr. 40: Horizontalschnitt Kalziumsilikatplatten mit Darstellung der eingebauten Messtechnik (DFWZ QLB; Naumann)

29

Aus dem Bericht des Arbeitskreises der TU Dresden ,IFB über die Ergebnisse der Vorabsimulationen zur Überprüfung der Wärme- und Feuchteprozesse in den verschiedenen Wandaufbauten Lange Gasse 7 in Quedlinburg, 2004 30 Aus dem Bericht des Arbeitskreises der TU Dresden ,IFB über die Ergebnisse der Vorabsimulationen zur Überprüfung der Wärme- und Feuchteprozesse in den verschiedenen Wandaufbauten Lange Gasse 7 in Quedlinburg, 2004

21/64

Nejdůležitější stavebně-fyzikální veličiny vápennosilkátových desek (Calsitherm®) jsou: • • • • •

Tepelná vodivost λ: 0,065 W/(mK) Číslo odporu parní difuze μ: 3 - 6 Mokrá-/suchá váha (hrubá hmotnost): 200 - 240 kg/cbm Třída stavební hmoty: A1 Schopnost pojmout vodu w: 45 ... 48 kg/(m2h0,5) Stavební náklady v projektu LaGa7 na m² stěnové plochy: 133,90 €/m2 mzdových a materiálových nákladů, navíc vícenáklady pro plošnou vyrovnávací omítku Bayosan LTM 81: 32,15 €/m2, navíc náklady na tvorbu stěnového napojení otvorů: 96,40 €/m2

Oproti zateplovací skořepině na bázi jílu v 1. patře byla pro zateplení deskami ve 2. patře nutná intenzivní příprava stěn. Před nanesením zateplovacích desek bylo nutno stěny srovnat v ploše, horizontále a vertikále. K tomu musela být pole výplní vyplněna omítkou, dřeva hrázdění překlenuta textilií a rákosovými rohožemi a na to ještě jedna vrstva vyrovnávací omítky. Pro zabránění dlouhé vysoušecí doby se paní architektka po dohodě s inženýrskou kanceláří pro klima staveb a stavební biologii Peter Franck rozhodla pro rychle tuhnoucí lehkou jílovou omítku LTM 81 od Bayosanu. LTM 81 je podle údajů výrobce stavebně bioůlogicky perfektní nehořlavý plně mineralický produkt, který sestává z 80% z pálené hlíny a minerálních lehkých přídavků, vápna a bezchloridového rychle tuhnoucího speciálního cementu.

V praxi skutečně tuhne LTM 81 během 30 minut. Podle výroků prováděcí firmy nezbývá po nanesení malty čas na zarovnání roviny u větších ploch, takže výroba rovinných ploch je časově náročná. Zpracovatelsky je omítka pro tento účel krátkou dobou tuhnutí nevhodná. Volba vyrovnávací omítky by se měla provést podle dohody s výrobcem deskového izolačního systému, protože stupeň vyschnutí omítky lze pro další zateplení často volně zvolit. Podstatnější pro funkčnost celého systému jsou látkové složky použité vyrovnávací hmoty. Svým složením a hydrofobními vlastnostmi je malta silně omezená v kapilární vodivosti a ve své schopnosti přijímat vodu, čímž je zesílena rovina tvorby kondenzátu. Možné zvlhnutí uvnitř zateplovací vrstvy obzvlášť u zde použitého vapenosilikátu Calsitherm tak trvá déle což se nakonec projevilo i nepříznivější hodnotou U.

Po celoplošném nanesení systému odpovídajícího kontaktního lepidla na stěnu a kontaktí plochy desek zubovou stěrkou byly tyto pevně přitlačeny k podkladu a k sobě navzájem, přičemž tloušťka spáry 3 mm nesměla být překročena. Křížové spáry je nutno zamezit a přebývající lepidlo ihned odstranit. V každém případě před nanesením konečné vrstvy a minimálně po 24 h zaschnutí byla nanášena hloubková penetrace. Povrstvení hladítkem vytvoří světlý a hladký povrch, který po další době tvrdnutí v délce 3 dnů mohl být natřen protiplísňovou silikátovou barvou.

22/64

Obr. 41: Für den Ausgleichsputz vorbereitete Wandfläche (DFWZ QLB) Obr. 42: Der Kontaktkleber wird mit dem Zahnspachtel vollflächig auf den Untergrund aufgetragen. (DFWZ QLB) Obr. 43: Das Anbringen der 6 cm dicken Calsitherm-Klimaplatten erfolgt dicht gestoßen. (DFWZ QLB)

Obr. 44: Ausbildung der Fensterleibung, hier noch ohne Leibungsplatten (DFWZ QLB) Obr. 45: Auftragen des Glättspachtels als Untergrund für den nachfolgenden Anstrich (DFWZ QLB)

5.4 Vnitřní zateplení Dřevovláknitými deskami (Unger Diffutherm®) Dřevovláknitá deska je tepelně technicky optimalizovaný omítatelný izolační prvek na bázi specielních dřevěných vláken. Desky by měly být vyráběny pouze ze zbytků na pilách domácího jehličnatého dřeva ve formě třísek, drtin a hoblin bez přídavků cizích spojovacích látek. Izolační prvek se skládá zpravidle ze tří vrstev různé hmotnosti/tuhosti, navzájem slepených pomocí PVAC-bílého lepidla (lepidlo na dřevo). Desky jsou difuzně otevřené, kapilárně aktivní, tlumící hluk a flexibilně použitelné v dřevostavbách, hrázděných stavbách, stavbách na klíč a monolitických stavbách zevnitř i zvenku. 31 U nerovných stěn se negativně poznamenává vysoký náklad a čas na vyrobení vertikální a horizontální roviny

31

Zusammenfassung aus „Informationen und Verarbeitungsdetails der Fa. Unger-Diffutherm GmbH, Chemnitz

23/64

Tato přípravná práce a plnoplošné bezdutinové lepení dřevovláknitých desek je základním předpokladem pro funkčnost celého systému. K omezení tvorby kondenzátu je vhodné zvýšení difuzního odporu na straně interiéru. Zde použitá deska HFD bude opatřena na vnitřní straně systémovým minerálním prvkem s účinkem parobrzdy. Zde použitý kapilárně vodivý „Multigrund" má vysoký koefizient odporu vodní páry μ = 80. V souhlase s partnery projektu bylo nařízeno stěnvé vytápění po celé výšce izolovaných stěn. Skladba (zvenku dovntř) 120 mm Altziegelausfachung 50 mm Ausgleichsputz 10 mm Lehm-Kontaktmörtel 60 mm Holzfaserdämmplatte 5 mm Dampfbremsspachtel (Systemkomponente) 25 mm Lehminnenputz, 2-lagig auf Wandheizung

Obr. 46: Horizontalschnitt Holzweichfaserplatten mit Darstellung der eingebauten Messtechnik (DFWZ QLB; Naumann)

Nejdůležitější stavebně-fyzikální veličiny dřevovláknitých desek(Unger Diffutherm®): • Tepelná vodivost λ: 0,045 W/(mK) • Číslo odporu parní difuze μ: 5 • Hrubá suchá hmotnost: 120 - 200 kg/cbm • Třída stavební hmoty: B1 • Stavební náklady v projektu LaGa7 na m² plocha stěny: 129,70 €/m2, vč. mzdových a materiálových nákladů; navíc náklady na plošnou vyrovnávací omítku LTM 81: 32,15 €/m2, navíc rohové zesílení tkaninou na okenním ostění do armovací hmoty: 8,10 €/m a nadpražní rohy a lišty oken: 4,60 €/kus.

Příprava vnější stěny proběhla podle vysvětlivek k zateplení vápenosilikátovými desdkami. Dřevovláknité desky byly celoplošně nataženy vrstvou jílu, přitom bylo nutno dávat pozor na vznik vzduchových bublin. Prvky byly pokládány systémem pero/drážka a dodatečně přikotveny talířovými hmoždinkami zhruba 5 až 6 kusů/m². Přitom je nutno zabránit křížovým spárám. K utváření okenního ostění byly použity samolepicí omítací napojovací lišty s těsnicím páskem a odtahovou hranou (APU-lišty). Na izolační vrstvu byla následně nanesena 5-6 mm vrstva Multigrund jako paropropustně stabilizující vrstva s vlepením perlinky. Systém stěnového vytápění byl upevněn na Multigrundem připravený podklad pomocí vrutů délky cca 40 mm. Následně byla provedena dvouvrstvá jílová omítka a plísně brzdící silikátový nátěr.

24/64

Obr. 47: Zaučování řemeslníků v provádění dřevovláknitého zateplení (DFWZ QLB) Obr. 48: příkladné upevnění začišťovací lišty pro okenní ostění, (DFWZ QLB) Obr. 49: Dřevovláknitými deskami obložená severní obvodová stěna (DFWZ QLB)

Obr. 50: Část stěny je kompletní s Multigrundem a vloženou perlinkou. (DFWZ QLB) Obr. 51: Detail stěnového vytápění na dřevovláknitých deskách a Multigrundu (DFWZ QLB)

U všech zateplovacích systémů byla kontrolována na provedení především kritická místa v napojení oken, stěn a stropů a zamezení tvorby dutin mezi hrázděnou stěnou a zateplením. Cílem bylo vždy vytvoření homogenní stavby stěn, která umožňuje vždy rychlé předání eventuálně se tvořící vlhkosti. Přídavné zateplení okenního ostění bylo provedeno pouze v bytě 4 s pomocí 15 mm silných vápenosilikátových desek. Ostění ostatních bytů byla opatřena přídavnou dřevěnou příložkou, vycpanou izolační hmotou.

Obr. 55: Ausbildung der Fensterlaibung bei der Holzleichtlehmschale (DFWZ QLB) Obr. 56: Ausbildung der Fensterlaibung bei der Wärmedämmlehmschale. (DFWZ QLB) Obr. 57: Ausbildung der Fensterlaibung beim Holzfaserdämm-Plattensystem. (DFWZ QLB)

25/64

Obr. 58: Tvorba ostění oken u vápenosilikátových desek. (DFWZ QLB) Obr. 59: IR-Termografie zateplení ostění vápenosilikátovými deskami (W6) (snímek Wulf Eckermann)

Přehled všech v modelovém projektu zjištěných stavebních nákladů a stavebně fyzikálních hodnot nám ukazuje tabulka 1. Tímto způsobem zjednodušující přehled může mít pouze orientační smysl. Výhody a nevýhody jednotlivých systémů je nutno hodnotit podle individuálních požadavků každého jednotlivého stavebního záměru.

26/64

Kategorie tl. Zateplovací vrstvy

Dřevojílová lehká cihla

Zateplovací jíl

Vápenosilikátová deska

Dřevovláknitá deska

175 mm (-)

80 mm (+)

60 mm (+)

60 mm (+)

375 mm (-)

252 mm (+)

245 mm (+)

270 mm (+)

600 kg/m3 (-)

300 kg/m3

220 kg/m3

120 kg/m3(+)

0,17 W/(mK) (-)

0,08 W/(mK) (+)

0,065 W/(mK) (+)

0,045 W/(mK) (+)

(bez omítek / lepidla)

Celková tl. stěny Hrubá hmotnost ϱ (střední hodnota)

Tepelná vodivost λ (výpočetní hodnota)

Koeficient tepelné

0,59 W/(m2/K) ve výplni polí

hodnota)

2

stěnového povrchu

Vnášení vlhkosti při výstavbě zateplování (stěnové pole, bez vnitřní

0,67 W/(m2/K) ve výplni

výplni polí

vodivosti U (výpočetní

Předpříprava

0,64 W/(m2/K) ve

0,64 W/(m /K) celkem

Není nutná (+)

0,55 W/(m2/K)

polí

0,55 W/(m2/K) Celkem

0,50 W/(m2/K) ve výplni polí 0,43 W/(m2/K) Celkem

Celkem

Není nutná (+)

Většinou nutná (-)

meist notwendig (-)

doplnění výplňových polí,

doplnění výplňových polí,

omítání jako vertikálně a

omítání jako vertikálně a

horizontálně rovné plochy

horizontálně rovné plochy

1,1 l/ m2 (+)

4,9 l/m2 (+)

9,0 l/m2

9,0 l/m2

při 50 mm vyrovnávací omítky

při 50 mm vyrovnávací omítky

1,4 l/m2 (+)

8,5 l/m2

10,5 l/m2 Výplň ke zdivu do max. 3 cm

24,0 l/m2 (-)

omítky)

Vnesení vlhkosti vyrovnáním stěny Vnesení vlhkosti vnitřní

žádné (+) Pokud spára ke zdivu menší než 3 cm

žádné (+)

7,2 l/m2

7,2 l/m2

1-2 dny (+)

5-9 týdnů (--)

omítkou Doba schnutí před

ca. 3 dny (+)

1-2 dny (+)

omítáním interiéru Náklady na 1m² čistého povrchu

133,90 €/m2 (-) 114,40 €/m2 (+)

94,90 €/m2 (+)

stěny (netto) žádné (+) Vícenáklady

žádné (+)

Na přidaný 1 cm zateplovacího jílu: 6,00 €/m2

Zacházení se systémem

Jednoduché, ale Jednoduché a rychlé und schnell

nákladné konstrukcí bednění

129,70 €/m2 (-)

vč. 44,80 €/m2 pro přípravu vč. 44,80 €/m2 pro přípravu stěny / vyrovnávací omítka stěny / vyrovnávací omítka

(-) Vycpávky na napojení stavebních otvorů, přídavek: deska okenního ostění 96,40 €/m2

Jednoduché, rychlé, nutno přesně pracovat

(-) Rohové zesílení okenního ostění, 8,10 €/m rohová lišta nadpraží 4,60 €/Stk.

Rychlé, ale nákladné přídavným kotvením hmoždinkami

Tabulka 1: Veličiny a náklady ve srovnání izolací (B. Stöckicht und W. Eckermann)

27/64

6. Měření vlhkosti dřeva Vlhkostní chování hrázděné konstrukce je vyhodnoceno dvěma paralelně provedenými způsoby měření. Kvantitativní vyhodnocení je provedeno vysoce hodnotnými snímači teplota a vlhkosti v osách, umístěných v průřezu obvodové stěny, tedy v oblasti výplní polí v ložnicích směrovaných na sever.

Riziko zvlhnutí pod teplotou rosného bodu sestává hlavně ve vrstvě hranice mezi zateplením a hrázděním s výplněmi. Porovnání vývoje vlhkosti, popř. kvalitativní vyhodnocení rozdílných variant zateplení v této kritické oblasti se zdařilo pomocí měrných os ve vnější stěně. Dlouhodobé měření vlhkosti dřeva je založeno na změně elektrického odporu. K tomu byly napříč dřevěnými vlákny zašroubovány zhruba 40 mm dlouhé vruty ze zušlechtěné oceli, zalepením pojištěny proti nekontrolovanému průniku vlhkosti a připojené kabely vyvedeny k odběrným místům mimo obytné prostory. Ke zjištění vlhkosti dřeva byl použit měřicí přístroj HT 65 firmy Gann.

V objektu se nachází podle obr. 57 a 58, pět svislých měrných os s celkovým počtem 47 měrných míst vlhkosti.

28/64

Obr. 59: VF-měřicí bod u prahu

Obr. 57: Měřicí místa v severní fasádě (strana do dvora) zevnitř, (DFWZ QLB, D. Neumann)

Obr. 60: VF-měřicí bod u parapetu (DFWZ

Obr. 61: HF VF-měřicí bod u sloupu

Obr. 58: Měřicí místa v jižní fasádě (uliční) zevnitř (DFWZ QLB) Abb- 62: HF-Messpunkt Deckenbalken

Na obr 63 ukázané pravidelné uspořádání v osách a rovinách podlaží přísně zachováno kvůli srovnatelnosti měřených hodnot. Měření byla prováděna v kontaktní rovině zateplení – dřevo.

29/64

Obr. 63: Perspektivní znázornění s umístěním měrných míst vlhkosti dřeva. (pravidelné uspořádání.) (W. Eckermann)

Již v průběhu sanačních prací byly v pravidelných intervalech měřeny vlhkosti ve dřevě. Nápadné zde bylo, že počátkem května 2004 se vyskytovaly silné výkyvy. Důvody jsou v použití opravovaných dřev ze starého dřeva různého původu a tím i rozdílné počáteční vlhkosti. Eventuální předchozí zasažení solemi, např. zbytky ochranných nástřiků na dřevo, kterými by se dala vysvětlit zvýšená vlhkost, nebyly zkoušeny. Velmi jasná byla problematika nově použitých dubových prahů v přízemí bytu č. 1. Při hloubkovém měření v různých hloubkách od 0,5 do 10 cm byly zjištěny obsahy vlhkosti až 50 hmotnostních procent.32 Po dohodě s vedením stavby, stavebníkem a znalcem ochrany dřeva33 bylo rozhodnuto, že prahy nebudou vybourány, protože z důvodu vnitřní výstavby a výšky vestavby na pískovcovém soklu mimo oblast ostřikové vody je vyschnutí prahu možné.

V diagramu 4 je rozpoznatelné, že téměř po dvou letech klesly vlhkostní hodnoty prahových dřev na neškodnou hodnotu zhruba 20 %.

32 Messung am 31.03.2004, Tiefenmessung am 08.04.2004, DFWZQLB, B. Stöckicht, W. Eckermann, per Protokoll am 12.05.2004 an Bauleitung abq, Nachmessung am 19.05.2004, B. Stöckicht, l/V. Eckermann, per Protokoll am 24.05.2004 an Bauleitung abq 33 Bestätigung der Messwerte durch Referenzmessung am 27.05.2004 durch Holzschutzsachverständigen E. Reuß, per Protokoll vom 01.06.2004

30/64

diagram 4: tmavomodrá křivka ukazuje vývoj vlhkostí dřeva v prahovém trámu (v hloubce 6 cm ) od 19.05.2004 až do 17.02.2010. (DFWZ QLB)

Po dokončení hrubé stavby a montáži oken započaly uprostřed května 2004 vnitřní zateplovací práce v bytě WE3 nanesením tepelně izolačního jílu a koncem května nebo počýátkem června 2004 omítací práce ke srovnání povrchu hrázdění v bytě WE4 a WE5. Koncem července byly zateplovací práce vč. vnitřních omítek převážně ukončeny.

V průběhu zateplovacích prací byla vnesena vlhkost např. omítkami, maltou a spárovacími hmotami, což je zřetelně čitelné i na výkyvech vlhkosti dřeva. Je zde jasná spojitost mezi stavební činností, nárůstem vlhka a klidovými fázemi – vysychání dřeva. Také množství vnesené stavební vlhkosti [litrů na m2 stěny] se jednoznačně zrcadlí v křivkách vlhkosti. Nejmenší množství vlhkosti bylo vneseno u lehkých jílových cihel a Calsithermu vždy zhruba po 10 l/m2 – zde se zvedá střední vlhkost dřeva o 2,5 případně. 6,5 hmotnostních procent, oproti čemu např. dřevovláknité zateplení vnesením zhruba 15 l/m2 zvedne střední hodnotu vlhkosti o zhruba 20,5 hmotnostních procent. Ačkoliv má zásyp izolačním jílem jako předhotovená vlhká a tvárná hmota pro vešťouchání nejvyšší vlastní vlhkost, a způsobuje vnesení 24 l/m2, zvýší se střední vlhkost dřeva jen asi o 11,5 hmotnostních procent. Zpětné vysušení vnesené vlhkosti závisí na „poloze“ ve skladbě stěny, tzn. že povrchová vlhkost (omítka) vykazuje rychlejší vysychání než „vestavěná“ vlhkost (tepelně izolační jíl).

31/64

Feuchteeintrag bei Innendämm-Maßnahmen, Lange Gasse 7 Quedlinburg

Grafik 5: Berechnung der eingetragenen Baufeuchte im Schichtenaufbau der Dämmsysteme (W. Eckermann)

Nanášení vnitřní omítky způsobilo poslední nárůst vlhkosti způsobený stavbou. Malířské práce prováděné v bytech koncem srpna neovlivnily výsledkyměření vůbec. Mittelwerte der Wohnungsmessung

Grafik 6: Střední hodnoty měření v bytech potvrzují výkyvy vlhkosti během stavebních prací. (DFWZ QLB)

32/64

Až do začátku studeného ročního období lze stanovit kontinuální schnutí vlhkostí dřeva ve všech bytech. Od poloviny října 2004 stoupají podmíněno klimatem střední hodnoty vlhkosti dřeva lehce nahoru. Nastěhování nájemníků se konalo v období konec listopadu 2004 (byt WE2) do konce února 2005 (byt WE4). Mezi březnem a říjnem 2005 vyschla dřeva hrázdění natolik, že se v pozdním létě toho roku poprvé vlhkosti dřeva téměř všude v objektu nacházely pod kritickou hodnotou napadení škůdci pod 20 procent hmotnosti. V topné periodě 2004/2005 se prokládají vlivy vlhkosti ze stavby a kondenzátu, od topné sezóny 2005/2006 dominuje jednoznačně zimní kondenzát jako vhkostní zátěž. Použité konstrukce vykazují rozdílnou reakci. Vlhkostní průběh bytů W4 a W5 se vyznačuje dlouhým a vysokým navlhčením v průběhu stavby. Oproti tomu se ukazují charakteristická zimní vlhnutí od roku 2005/2006 především u variant v bytech W6 a W7. Přitom vykazují křivky stálou klesající tendenci. V zimě 2006/2007 stoupá hmotnostní vlhkost dřeva pouze na pěti měřených bodech lehce nad hodnotu hranice 20%, v zimě 2009/2010 už se to týká pouze tří bodů. Všechny varianty zateplení vykazují velmi dobrou tendenci schnutí, takže vlhkostní bilance je i přes zimní vlhnutí nekritická. Mittelwerte der Wohnungsmessung

Časové období odečtu

Grafik 7: Střední hodnoty měření bytů od května 2004 do června 2010 dokumentují celkem klesající tendenci. (DFWZ QLB)

Při přesnějším pozorování jednotlivých hodnot je čitelná vyšší vlhkostní trendence ve 2.NP severní fasády (stěny s vnitřním zateplením deskami) u prahových a parapetních dřev. Již první zimu došlo ke krátkodobému zvlhnutí přes 50 hmotnostních procent. Ve druhé topné sezóně byly průměrné hodnoty prahových dřev poněkud menší, ale stále

33/64

ještě značně zvýšené. Ještě v zimě 2009/2010 byly dosaženy maximální hodnoty 25 hmotnostních procent. Vlhkost dřeva v prahových a parapetních příčlích severní fasády 2.NP

Grafik 8: Prahové a parapetní příčle ve 2.NP severní fasády dosahují v topných periodách pravidelně vyšší vlhkost dřeva než zbývající měrná místa objektu. (DFWZ QLB)

Zvýšené vlhkosti za izolující vrstvou korespondují s místními ohřevy, které se dají vysledovat na zimních infračervených snímcích zevnitř mezi stěnou a podlahou případně zvenku mezi prahem a oblastí stropních trámů. Zřejmě existují v oblasti přechodu stěnastrop skryté proudy vzduchu, které vedou v zimě ke zvýšené kondenzaci na prahových trámech. Především by měly být vylepšeny prováděcí detaily relativně tenkých systémů W6 a W7 u podlahy, masivní skořepiny z jílových cihel a šťouchaného jílu mají zřejmě výhodu v delším vzduchovém prostupu.

Obr. 64: Infračervená termografie severní fasády. Vyzděná pole mezi stropními trámy (2.NP) jsou podle vedle stojící skály zhruba 2°C, což dokazuje, že v této oblasti proniká více tepla zevnitř ven, než například dřevy hrázdění. V oblasti okapu se nacházejí „vnější“ tepelné proudy, zde se nekonají zvýšené tepelné ztráty. (W. Eckermann) Obr. 65: : Infračervená termografie, vnitřní snímek v zimě. Netěsnost v oblasti stropu v bytě 5 (W. Eckermann)

34/64

Obr. 66: Provedení připojovacího detailu vnější stěna a připojený strop 1./2. NP se zobrazením možného proudění vzduchu (podklad z výkresu od abq Jerx-Grasemann, změněno DFWZ QLB: zakreslení skutečného provedení vrstev a možného proudění vzduchu)

Obr. 67: Detailaufnahme 160 mm Mineralwolle auf Rauspund zwischen Deckenbalken, Decke 1./2. OG (DFWZ QLB) Obr. 68: Detailaufnahme 2x10 mm Trittschalldämmplatte auf 10 mm Ausgleichsschüttung mit Rieselschutz auf Rauspund N+F, Decke 1.12. OG (DFWZ QLB) Obr. 69: Abriss des Anschlusses zwischen Randstreifen und Bodenbelag durch Setzung bzw. Durchbiegung des Fußbodens, Decke 1./2. OG (DFWZ QLB)

35/64

Je nutno brát ohled i na staticko-konstruktivní příčiny: ve 2.NP se vytvořily v průběhu dvou let po nastěhování trhliny mezi podlahou a soklovými lištami. Očividně poklesla stropní konstrukce až o 1 cm. To se nestalo stejnoměrně, ale směrem k obvodovým stěnám se pokles zmenšoval. Příčinou může nýt více vlivů. Při sanaci ve stojícím stavu byl každý stropní trám svého času nejen na vícě místech doplněn, ale i oboustranně přes celou délku byla vestavěna zesilující dřeva (příložky?) Při vysokém čísle spojů, jejichž přesnost není vždy zaručena dochází tak po skončení prací k silnějšímu průhybu než bylo vypočteno. Jestli došlo k sesychání evtl. příliš vlhkých zabudovaných dřev, nemohlo být prokázáno. Tyto myšlenky však při posouzení škod mezi statikem a architektem byly prohovořeny. Systém podlahy s kročejovou vrstvou sestává z měkkých materiálů (suchý potěr 2-vrstvě) a projevuje se ve stálé zátěži, což má další vliv na výšku trhlin. Ze statických důvodů nejsou „těžké“ stropy možné, pak by bylo dobré otevřít stropy natolik, aby stěnové zateplení přecházelo z podlaží do podlaží beze spár celoplošně. Tím je možno minimalizovat proud studeného vzduchu zvenku, ale i teplého vlhkého zevnnitř. V rámci stavebního dozoru je nutno přesně dohlížet na provádění práce s pečlivým a přesným napojením. Dále je vhodné zkoušet při opravách vlhkost nově vestavěných dřev (< 18% hmotnostních procent nebo stejná vlhkost jako u stávajícího dřeva) a přesnost jejich a spojovacích prostředků. Skladba podlahy 4 mm korkové vlysy Ipocork v. R+C 24 mm V100 dřevotřískové desky 2x 10 mm kročejová izolace 12/10 (dyn. tuhost 70) 10 mm vyrovnávací násyp na ochraně proti sypání 28 mm hrubá prkna pero-drážka (N+F)(P+D) 160 mm minerální vlna v podvěšeném stropu 24 mm hrubá prkna jako podvěšený strop 30 mm pružný závěs s perovým zavěšením pro vyrovnání výšky 40 mm minerální vlna 2 x 12,5 mm sádrokarton

Detail napojení stropu 1./2. NP na vnější stěnu (DFWZ QLB) Obr. 70: Alternativní návrh pro řešení detailu napojení stropu 1./2. NP na vnější stěnu (DFWZ QLB)

36/64

7. Měření ve stěnách – dlouhodobé měření a přezkoušení úspěchu Každá ze čtyř variant zateplení má vlastní osu měření se senzory teploty a vlhkosti a deskou tepelného toku. Snímač vnějšího a vnitřního klimatu a osy měření ve stavebních dílech se nacházejí vždy v na sever orientovaných v ložnicích bytů. Poměry vlhkostí a teplot, vnitřní a vnější klima jsou postupně podchyceny od listopadu 2004 až do července 2009.

Obr. 71 až 74: Snímač vnějšího klima na střeše dvorní strany, vlhkostní a teplotní senzor ve stěně, snímač tepelného proudu na zateplovaní vrstvě – snímač vnitřního klima(DFWZ QLB, D. Naumann)

Obr. 75: Anordnung der Wandmessachsen an der Nordfassade (Hofseite) innenseitig (DFWZ QLB, D. Naumann)

37/64

7.1 Klima vnitřních prostor Šetření provedená měřicí technikou umožňují porovnání různých variant zateplení, nadto mohou být posouzeny vzájemné vztahy mezi prostorem, vnějším vzduchem a stěnou. Následující diagramy ukazují příkladně pro variantu W6 roční průběh teploty a vnitřní vlhkosti v prostoru a ve stěně ve vrstvě (mezi zateplením a vnější stěnou, rovina kondenzátu) a ve vnějším vzduchu. Diagram 9 ukazuje pro zjednodušení průběh středních hodnot.

Grafik 9: Lufttemperatur und Luftfeuchte im Jahresverlauf 2008 (W. Eckermann)

Grafik 10: Lufttemperatur und Luftfeuchte an im Jahresverlauf 2008, Mittelwertkurve (W. Eckermann)

38/64

Vlhkostní poměry v hrázděné stěně jsou výsledkem vzájemného působení vnějšího a vnitřního klima. Vnější klimatické namáhání je tak dalece identické, jak se nacházejí osy měření všechny na severní straně objektu. Oproti tomu je rozdílné vnitřní namáhání vlhkostí jednotlivých bytů především v průběhu topné sezóny. Obzvlášť v ložnicích se ukazují rozdílné zvyklosti vytápění a větrání. Zatímco se střední hodnota relativní vlhkosti interiéru v průběhu topné sezóny 2005/2006 v jednotlivých bytech sotva liší (47 % bis 51 %), jsou v průměrné teplotě vytápění značné rozdíly od zhruba 15 °C (W7) až přes 20 °C (W6). V případě stěnového vytápění (W7) dostačují zřejmě nižší teploty vzduchu k dosažení pohodového klima k pobývání. Pro vlhkostní namáhání hrázděné stěny je rozhodující vlhkostní gradient mezi vnitřním a vnějším vzduchem, který závisí v první řadě na vlhkosti vnitřního vzduchu. Při srovnatelné relativní vlhkosti je tento proporcionální k teplotě vnitřního vzduchu. Ve stěně W6 je tedy vlhkostní namáhání z vnitřního vzduchu nejvyšší, ve stěně W7 nejnižší.

Podstatný vliv na vnitřní klima a na spotřebu topné energie má chování při topení a větrání, které s pomocí klimatických dat z exteriéru a ineriéru mohlo být podchyceno kvantitou. Mohlo být určeno také dlouhodobé chování vlhkosti v hrázdění za pomoci uživatelských podmínek. Typický klimatický zimní průběh ukazuje diagram 11.

Grafik 11: Verlauf von Lufttemperatur und Luftfeuchte an einem Wintertag (W. Eckermann)

39/64

Během nočních hodin stoupá vnitřní vlhkost až nad 60 % rH (rel. vlhkosti). Jak ukazuje diagram stěny W4, může krátké a efektivní větrání vnitřní vlhkost dostatečně snížit. Jedno další krátké větrání před spaním viditelné v průběhu měření W4 – lze jen doporučit. Průběh křivky W5 vykazuje sice poněkud nižší střední hodnoty vlhkosti, tento efekt je však „vykoupen“ několikahodinovým větráním za současného topení. Následkem vznikají vysoké náklady na vytápění a k tomu naklopenými okny dochází k silnějšímu prochlazení kritického okenního ostění. Příkladné jsou průběhu klima ve sledovaných ložnicích v následujícím vyobrazení pro několik zimních dnů. Jasně rozpoznatelné jsou vlivy vytápění a větrání na vnitřní klima.

Grafik 12: Abhängigkeiten von Feuchte und Temperatur in den Innenräumen in einer Wintenwoche (W. Eckermann)

Vnitřní klima v ložnicích je vysokou měrou ovlivněno individuálními zvyklostmi. Volené vnitřní teploty a intenzita větrání se značně odlišují. Někteří nájemníci vykazují velmi uvědomělé chování při větrání (např. v bytě WE2 s pravidelným větráním ráno a večer, modrá křivka). Byly však nalezeny značné rozpory mezi výroky nájemníků a skutečnou intenzitou větrání. Měřením vnitřního klima a příslušným výpočetním programem lze zachytit pouze skutečné vlivy větrání okny. V následujícím diagramu znázorňují levé sloupky počet a skutečnou délku větrání nach Mieterangaben dar. Pravé sloupky zachycují vyhodnocení větrání ložnic jako krátké nebo dlouhé. Součet délky větrání je ve srovnání s údaji nájemníků a měřením podchyceném záznamu dost stejný, efektivita větrání však oproti tomu vykazuje značné rozdíly.

40/64

Grafik 13: porovnání údajú nájemníků a prokazatelné větrání v době od 23.01.06 bis 01.02.06 (W. Eckermann)

Jasný ukazatel efektivity větrání je průběh absolutní vlhkosti (obsah vlhkosti v prostoru). V následujícím diagramu lze rozeznat, jak klesá vlhkost v prostoru za nepřítomnosti nájemníka až do 15. ledna (žlutě), s užíváním opět znatelně stoupá (červeně) a stálým větráním se drží na střední úrovni. (bílá).

Grafik 14: absolutní vlhkost v prostoru v průběhu několika zimních dnů v užívaném a neužívaném bytě. (W. Eckermann)

41/64

7.2 vysoušení stavební vlhkosti Všechna použitá zateplení vnesla do stavby ne nepodstatný vliv stavební vlhkosti. (viz také Grafik 5) – v následující fázi vysoušení jsou patrné značné rozdíly. Doba vysoušení použitého systému závisí na množství vnesené vlhkosti a vysoušení podporujícími nebo brzdicími kvalitami vnitřní výstavby. Tak třeba zateplovaní jíl CELLCO® vnáší na m² stěnové plochy téměř dvojnásobek vlhkosti oproti ostatním vestavbám, avšak doba vysychání výplní polí se zvýší více než 20-násobně34. Navýšení vlhkosti ve dřevech a jejich vysoušení se děje podstatně jednodušeji, takže lze vycházet z toho, že vlhkost zateplovacího jílu zůstává částečně vázaná ve hmotě a vysychá přes plochy nekryté šalovacími prkny do interiéru.

Zkratka bytu

Zateplovaní systém

barva

W4

Cihly z izolačního jílu

modrá

Vnesená vlhkost v 3 l/m

17,7

4,5

Zvýšení vlhkosti dřeva vestavbou izolační roviny v (hmotnostní procenta)

Vysoušení (střední hodnoty z měření bytů) zpětné schnutí od nejvyšší měřené hodnoty v prvních 4 měsících

ze 31,1 % na 22,9% 8,6

-8,2 hmot. % ze 35,9% na 22,6%

CELLCO-izolační jíl

červená

W6

Calsitherm Klimaplatte

bílá

W7

Unger-Diffuthermdřevovláknitá deska

žlutá

W5

Vnesená vlhkost v 2 l/m

31,2

4,5

12,0 -13,3 hmot. % ze 24,5% na 18,1 %

11,5

1,44

6,4 -6,4 hmot. % ze 36,7 % na 19,0 %

22,4

3,36

19,9

-17,7 hmot. %

Tabelle 2: porovnání zateplovacích systémů: vlhkost vnesená stavebním procesem, z toho následné zvýšení průměrné vlhkosti ve dřevech a vysoušení vlhkosti dřeva jako střední hodnoty z bytů.(DFWZ QLB)

Zde se projevuje snížené vysychání přes parobrzdicí a kapiláry přerušující prkna bednění na vnitřní straně. Doporučení WTA ohledně ekvivalentu difuzní vrstvy vzduchu (sd hodnota) od 0,5 m do 2 m pro interiérově vysychající vrstvy při provádění vnitřního zateplení jsou značně překročeny. Chování při vysoušení stavební vlhkosti může být principielně srovnáno s vysycháním zkondenzované vlhkosti. Pokud skladba stěny podporuje vysychání stavební vlhkosti, pak má i jednoznačné přednosti při dlouhodobém vlhkostním chování.

,4

Auswertung Datalogger W. Eckermann

42/64

7.3 Chování vlhkosti ve stavebním dílu V topné periodě 2004/2005 se prolínají vlivy ze stavební vlhkosti a kondenzátu, od topné sezóny 2005/2006 dominuje jednoznačně jako vlhkostní zátěž zimní kondenzát. Použité konstrukce ukazují rozdílnou reakci. Průběh vlhkosti ve stěnách bytů W4, W5 und W7 se vyznačuje vysokým zvlhnutím během vestavby, která se dlouho drží. Zato se ukazuje od zimy 2005/2006 především ve variantách 6 a 7 charakteristické zimní zvlhnutí kondenzátem nebo zvýšenou vyrovnávací vlhkostí stavebních hmot v rovině „kondenzátu“. Následující diagram zobrazuje v časovém úseku od září 2007 do července 2009 teplotní a vlhkostní hodnoty mezi zateplením a výplňí polí jednotlivých variant. Sezóní průběh s nižšími teplotami a vyšší vlhkostí v zimě je výrazně znatelný. Teplotní průběhy jsou si v základě u těch variant podobné, rozdíly jsou v šířce výkyvů a ve výšce amplitudy. Průběh relativní vlhkosti opět ukazuje u obou lehčích variant zateplení (W6 a W7) i u masívních tepelných skořepin (W4 a W5) podobný průběh. Ve variantách W6 a W7 drží „zvlhnutí“ delší dobu, vysychání v létě je méně výrazné. Absolutně nejvyšší hodnoty v průběhu relativní vlhkosti vzduchu ukazuje varianta W5. Ačkoliv tento průběh nebyl dalšími měřeními vlhkosti dřeva apod. potvrzen. Protože průběh hodnot W5 v dynamickém chování (léto 2008) se značně dá přiřadit průběhu hodnot W4, dá se předpokládat, že se jedná o chybu měřicí sondy („offset" zhruba 25 % rH). Od října 2008 nemohl datalogger Galerie v místnostech užívaných jako kancelář odečíst žádné hodnoty.

Grafik 15: teplota a vlhkost vzduchu mezi izolační vrstvou a výplní polí (rovina kondenzátu) v časovém úseku od srpna 2007 do července 2008 (W. Eckermann)

43/64

Jak o prv ní byl zvolen

Termicko-hygrické simulační výpočty : K potvrzení průběhů měřených hodnot sloužily simulační výpočty v programu DELPHIN.35 Jedná se zde o numerický simulační program, který byl vyvinut pro výpočty spojeného transportu tepla a vlhkosti v kapilárně porézních materiálech. Aby mohly být prováděny simulační výpočty, je potřebný výpočtový model. Právě tak jako všechna měření na místě byl výpočet zvolen v jedné ose ve stěně ve směru hrázdění. Jako první byla zvolena stěnová sestava W6 s vápenosilikátovou deskou a v jednotlivých krocích sestaven výpočtový model v jednotlivých vrstvách. Pro volbu stavebních materiálů byla vybrána interní programová databanka, přičemž jednotlivé parametry byly přizpůsobeny místním podmínkám.

Obr. 76: Prinzipieller Wandaufbau (W. Eckermann), Eckermann)

Obr. 77: Wandaufbau im Berechnungsmodell DELPHIN (W.

Na základě předložených měření vnitřního a vnějšího klimatu byla provedena definice okrajových klimatických podmínek. Vnitřní klima bylo pro simulační výpočty vzato zjednodušeně jako konstantní. Pro vnější klima byl na základě měřených hodnot vzat pro teploty a vlhkosti sinusový průběh.

Grafik 16: porovnání měřených hodnot W6 a výpočtových výsledků ve vyrovnávacívrstvě zhruba 1 cm od výplně pole (W.Eckermann)

35

DELPHIN Version xx, TU Dresden, Institut für Bauklimatik

44/64

Zásadní průběh měřených hodnot a výpočtů je podobný. Simulované teploty souhlasí dobře s měřenými. U relativní vlhkosti se ukazují větší rozdíly ve vztahu na absolutní hodnoty. U tohoto jednoduchého modelu nebyl brán zřetel na zatížení fasády deštěm. Dále lze předpokládat rozdíly v materiálových hodnotách reálné stěny a výpočtového modelu. Modifikace modelu: při simulaci byl brán zřetel na prvotně vnesenou vlhkost do konstrukce.

Grafik 17: Simulationsergebnis mit Berücksichtigung der Anfangsfeuchte (W. Eckermann)

Wie der Verlauf der Rechenergebnisse zeigt, ist der Einfluss der Baufeuchte auf Dauer nicht erheblich. Nach circa einem Jahr entspricht das Feuchtniveau bereits den Berechnungswerten ohne Berücksichtigung von Anfangsfeuchte. Modifizierung des Modells: Die Beanspruchung der Fassade durch Regen wurde mit Hilfe der Regendaten des Referenzjahres für Mitteldeutschland simuliert.

Grafik 18: Regenbelastung des Referenzjahres Mitteldeutschland (W. Eckermann)

Jak ukazuje následující diagram, vede vnesení namáhání fasády deštěm k lepšímu přiblížení měřených a výpočtových hodnot v absolutních hodnotách. Sezóní dynamika vývoje vlhkosti nebyla prokázána.

45/64

Grafik 19: Vergleich Berechnung mit Regen/ ohne Regen mit den vorliegenden Messwerten (W. Eckermann)

S rozsáhlejší databází se podařila v letech 2007 a 2008 zlepšená DELPHIN simulace vývoje vlhkosti mezi zateplovací vrstvou a výplní hrázdění (rovina kondenzátu). pro různé varianty (Grafik 20). S výjimkou varianty W5 se daří přiblížit výpočtové hodnoty (silná čára) průběhu měřených hodnot (tenká čára). Ve W5 je předpokládán již zmíněný „ofset" ve snímači měřidla. Nárůst relativní vlhkosti v zimní polovině roku – paralelně k poklesu teploty vzduchu se dá relativně dobře vysledovat. V časovém vývoji fáze vysychání a nastavení letní úrovně vlhkosti jsou nadále znatelné rozdíly mezi měřenými a výpočtovými hodnotami.

Grafik 20: Porovnání měřených hodnot a výpočtových výsledků DELPHIN od září 2007 do září 2008

46/64

7.4 Průzkum „tepelných mostů" Vedle stavebně-fyzikálního průzkumu obvyklých nástaveb je nutno klást zvláštní důraz na vyhodnocení detailních řešení v napojení a prostupech konstrukcí. Typická situace tepelného mostu, která mohou obsahovat zvýšené riziko plísní vznikají v koutech prostorů, stropních a podlahových napojeních a v ostěních dveří a oken. Dodatečná vestavba vnitřního zateplení může dokonce snížením vneseného tepla vést k zostření situace tepelného mostu. V hrázdění se v těch ohrožených oblastech často nacházejí konstrukční dřeva (rohové sloupy, okenní zárubně etc.), jejichž relativně dobré tepelně-izolační vlastnosti situaci vylepšují. Dvourozměrnými výpočty tepelného prostupu byla zjištěna situace pro stěnovou sestavu W6 v napojení okna bez a se zateplením ostění kalciumsilikátovými deskami.

Varianta 1 obíhající dřevěné ostění okna, bez zateplení

Obr.: 78: výpočtový model bez zatepleného ostění

Obr.: 79: Průběh izoterm a kritická povrchová teplota bez zatepleného ostění

47/64

Varianta 2 Zateplené ostění vápenosilikátovou deskou tl. 20 mm

Obr.: 80: výpočtový model se zateplením ostění

Obr.: 81: průběh izoterm a kritická povrchová teplota zatepleného ostění

Jak ukazují výpočty, vede zateplení ostění vápenosilikátovými deskami tl. 20 mm v konkrétní situaci jen k nepatrnému zvýšení povrchové teploty nejstudenějšího místa o 0,1 kelvinu. Tradiční řešení s dřevěným obložením tvoří dostatečné zateplení. Potřebná povrchová teplota podle

DIN 4108, část 2 minimálně 12,6 ° C je dosažena.

48/64

7.5 Prostup tepla Na základě skladby stěn a materiálových vlastností předpovídané tepelné koeficienty (Uhodnoty) jsou ve všech reálných situacích vestavby dosaženy a sníženy. Pouze ve složení stěny W6 je znatelné mírné zvýšení měrné hodnoty (U efektivní hodnota) oproti vypočetní hodnotě. Oproti tomu vykazují především W4 a W5 z masívní izolační skořepiny znatelné snížení měřené hodnoty oproti výpočetní hodnotě, které se dá zdůvodnit tepelným zásobníkem z vnitřních a vnějších zisků masivní skořepiny. Také změřená hodnota U dřevovláknité desky je ovlivněna vnějšími okrajovými podmínkami. Izolační desky byly z interiéru obloženy na výšku stěny stěnovým vytápěním, které způsobuje další vysoušení systému a tím pozitivně ovlivňuje hodnotu U.

Obr. 82: Lage der Wandheizflächen Wohnung 5 (Zeichnung EKH Planungsgesellschaft mbH, ergänzt durch DFWZ)

49/64

Obr. 83 und 84: Lage des Temperaturfühlers und der Wärmestrom platte im Wandaufbau Wohnung 5 (DFWZ QLB)

následující tabulka znázorňuje jednak rozdíly mezi U-hodnotami vypočítanými ve fázi plánování (žluté sloupky), a dále vývoj efektivních hodnot U v průběhu prvního roku užívání objektu.

Grafik 21: Koeficienty prostupu tepla (U-Werte) ve výplních polí ve srovnání s variantami zateplení(W. Eckermann)

50/64

Požadavky energetické směrnice EnEV 2007 pro dodatečné vnitřní zateplení obvodových stěn s maximálním koeficientem prostupu (U-Wert) v hodnotě 0,45 [W/m*K] sice nebudou čistě početně dosaženy pro poměr plochy polí 60% (Výplň polí) - 40% (dřevěná konstrukce) ve střední hodnotě pro hrázdění s dřevovláknitou deskou, v praxi však jsou pro obě varianty z jílu a dřevovláknitou desku pro čistou stěnovou plochu prokázány. (Grafik 20) To podporuje teorii, že vedle dobré schopnosti vysychání zde hraje zvlášť výraznou roli při energetickém hodnocení stěnových systémů zvláště vliv zisků ze solární energie, respektive akumulační schopnost použitých stavebních materiálů.36 Porovnání hodnot U různých skladeb stěn

Grafik 22: koeficient prostupu tepla (U-hodnoty) vypočtené pro čistou stěnu (výplň polí) a zprůměrované (60% výplň polí+40% dřevěná konstrukce)

j6

Meier, C.; Richtig bauen - Bauphysik im Zwielicht - Probleme und Lösungen; expert Verlag Renningen-Malmsheim; 5. durchgesehene Auflage 2008, Kap. 6.1.3 bis 6.2.4

51/64

Porovnání s odpovídajícími U-efektivními hodnotami (vč. solárních zisků) zateplovacích variant. (DFWZ QLB)

Grafik 23 koeficienty prostupu tepla (U-hodnoty) (W. Eckermann, doplněno DFWZ QLB)

8. Spotřeba tepla Ve fázi plánování vypočtená specifická spotřeba tepla pro použitá vnitřní zateplení a špaletová nebo ISO-okna ve výši 21.700 W za rok, dosahuje téměř standart nízkoenergetického domu a je tím o polovinu níž oproti výchozímu stavu (55.978 W). Když vypočteme z topné zátěže a z faktorů „plné hodiny kotle“ a „horní vytápěcí hodnota energetického nosiče“ roční spotřebu na vytápění, potřebovali bychom v původním stavu téměř 8000 m³ zemního plynu. Pro plánovaný stav je vypočtena spotřeba 3100 m³ zemního plynu za rok. To znamená, že zateplením a vylepšením situace u oken se očekává úspora ca. 60 % na topných nákladech. Spočívajíce na vypočtené topné zátěži jednotlivých bytů na m² vynásobeno číslem předpokládaných teoretických hodin plného provozu topného zařízení dostaneme následující výpočtové hodnoty, které odrážejí očekávanou roční spotřebu na jednotku po modernizaci:37 WE1: Holzleichtlehmsteine:

Q= 3213 W x 1600h/a = 5,14 MWh/a entspricht 142,15 kWh/m2a

WE2: Holzleichtlehmsteine:

Q= 3854 W x 1600h/a = 6,17 MWh/a entspricht 119,04 kWh/m2a

WE3: Wärmedämmlehm:

Q= 4456 W x 1600h/a = 7,13 MWh/a entspricht 91,30 kWh/m2a

WE4: Kalziumsilikatplatte:

Q= 4492 W x 1600h/a = 7,19 MWh/a entspricht 131,35 kWh/m2a

WE5: Holzfaserdämmplatte:

Q= 5515 W x 1600h/a = 8,82 MWh/a entspricht 110,82 kWh/m2a

37

Berechnung durch EKH Planungsgesellschaft mbH Quedlinburg als Fachplaner für HLS

52/64

Skutečná spotřeba topné energie vztažená na plochu čtyř srovnávaných bytů je v topné sezóně 2004/2005 (říjen až duben) ještě na hodnotách mezi 68 a 81 kWh/m2, přičemž byt WE4 byl obydlen skutečně až v únoru 2005. V topné sezóně 2005/2006 (říjen až duben) je spotřeba se 44 až 87 kWh/m2 podstatně nižší a pro stavby tohoto druhu ji lze zhodnotit jako nízkou. K tomu přispělo jistě vysušení stavební vlhkosti, znatelné snížení je vidět také u bytu zetepleného izolačním jílem. Jsou však značné rozdíly mezi jednotlivými byty. Zatímco hodnota U představuje vlastnost stavební hmoty, jsou teploty volené v jednotlivých místnostech a větrání závislé na uživateli. Obsazení bytů je rozdílné od jedné až po čtyři osoby. Spotřeba tepla na vytápění je závislá na chování uživatele.

Grafik 24: U-efektivní hodnota, spotřeba tepla a teploty v ložnicích v topné sezóně 2005/06 ve srovnání variant zateplení (W. Eckermann)

Korelace zjištěné hodnoty U je však daná tendenčně a z diagramu 24 znatelná. Zajímavé je srovnání spotřeby tepla v sezóně 2005/06 s výsledky Blower Door měření: Byt v 1.NP zateplený izolačním jílem je nejtěsnější a má nejbižší spotřebu tepla.

53/64

2

Grafik 25: Entwicklung des Heizwärmeverbrauchs [kWh/m a] der Dämmvarianten von 2005 bis 2010 im Vergleich mit dem errechneten Jahresbedarf (DFWZ QLB)

V průběhu tepelně technické sanace byly vysloveny pochyby na vestavbu stěnového vytápění, protože byly obavy z vysoké spotřeby topné energie. Tyto obavy se nepotvrdily, spotřeba topné energie v bytě s HFD a stěnovým topením (W7)se dá vidět spíše jako podprůměrná. K tomu přispívá vysoká pohoda sálavého topení, které umožňuje snížení teploty vnitřního vzduchu a redukuje tím ztráty při větrání. 9. Zkouška vzduchové těsnosti (neprůvzdušnosti) Přirozená výměna vzduchu má velký vliv na klimatické poměry uvnitř budov. Vzduchotěsnost je požadována kvůli projevům průvanu, tvorbě kondenzátu ve stavební konstrukci ochlazujícím se ven proudícím teplým vlhkým vnitřním vzduchem. Na druhé straně je zase přirozené větrání nutné k omezení vysokých vnitřních vlhkostí s vysokou energií.38 Ke kvantifikaci vzduchové těsnosti existují evropskéměřicí normy, zakotvené v DIN-EN 13829: 2001-02 "Určení neprůvzdušnosti objektů" a v EnEV (EnergieEinsparVerordnung). Měřením BlowerDoor38 (zvané též Měření diferenčního tlaku) existuje standartizovaný postup ke kvantitativnímu zjištění vzduchotěsnosti objektu. Přitom se zjišťuje, jak často se vymění obsah vzduchu v místnosti za hodinu při určeném rozdílu tlaků mezi interiérem a exteriérem. Při měření se vytváři podtlak nebo přetlak v objektu. Zjišťuje se množství vzduchu které proudí netěsnostmi obálky objektu mezi vnitřkem a vnějškem.

38

"Blower Door" je chráněná značka inženýrské společnosti Bau + Energie + Umwelt GmbH ve Springe-Eldagsen, zastoupení Minneapolis Blower Door v Evropě.

54/64

Pro vytvoření rozdílných tlaků se vkládá do dveřní zárubně pomocný rám potažený fólií s otvorem pro ventilátor. Otáčky ventilátoru jsou regulovány tak, že se udržuje definovaný tlak mezi exteriérem a interiérem. Pro udržení konstantního rozdílu musí ventilátor dodávat takový objem vzduchu, jaký uniká netěsnostmi stavby. K dosažení jednoznačné veličiny (n50) vzduchotěsnosti je nutno podělit dodávané množství vzduchu objemem objektu.

Obr. 85: Blower Door im Einsatz, Einbau des mit Folie bespannten Hilfsrahmens mit integriertem Ventilator in die Eingangstür zu Wohnung 1 (DFWZ QLB) Obr. 86: Messprinzip der Blower Door (bei Unterdruck (W. Eckermann)

Měřené výsledky jsou odpovídajíc mezinárodním normám zobrazovány jako výměna vzduchu za hodinu [1/h] při tlakovém rozdílu 50 Pascalů (n50). To odpovídá hodinové výměně pro celkově vytápěný objem prostoru při zkoušecím tlaku. Vztažná veličina je zde vnitřní objem vytápěného prostoru objektu. Dále lze zjistit hodnotu vztaženou na čistou obytnou plochu, která udává při rozdílu tlaků 50 Pascal (NBV50) objem proudu vzduchu na m² a hodinu [m3/m2 h]. Zatímco se tvoří tlakový rozdíl (podtlak v domě) mohou být nalézány netěsnosti v obálce s pomocí různých prostředků jako kouř, termický anemometr, nebo infračervená termografie. U termického anemometru se například zjišťuje ochlazení předehřátého senzoru proudem vzduchu a zdokumentováno obrázkem. Hodnota se ukazuje přímo jako rychlost vzduchu v metrech/sekundu.

Obr. 87: Na obrázku táhne při podtlaku 50 Pa do domu spárou u štulpu rychlostí 1,56 m/s. Okenní spára je netěsná, ve svislé spáře chybí těsnění. (DFWZ QLB)

Zvláště výrazný je průkaz netěsností a jejich vizualizace pomocí mlhy. (divadelní nebo diskotéková mlha). Malým množstvím např. pomocí ručního mlžidla jsou proudy vzduchu viditelné.

Obr. 88: Der Nebelstrom lässt erkennen, dass Luftströme und damit verbunden auch Gerüche und Schallwellen in unzulässiger Art und Weise aus dem Nachbarraum eindringen können. (DFWZ QLB)

Hledání netěsností s pomocí termokamery zatímco se v domě tvoří podtlak zobrazuje proudem vzduchu ochlazené stavební dílce.

Obr. 89: Eindringende kalte Außenluft durch die Anschlussfugen des ISO-Fenster im Erdgeschoss W. Eckermann)

První měření Blower Door bylo provedeno před ukončením vnitřní výstavby (podlahy atd.) panem Eckermannem z inženýrské kanceláře v Postupimi, aby existující a neakceptovatelné netěsnosti byly objeveny a odstraněny. Metodou Blower Door byly na podzim 2004 a v prosinci 2005 provedeny zkoušky netěsnosti v jednotlivých bytech a celého objektu. Pro celý objekt bylo dosaženo výměny vzduchu 3,8 za hodinu při podmínce 50 Pascalů (hodnota n50) (podtlak: 3,5 h-1 / přetlak 4,1 h-1). Výsledky měření bytů vykazují větší rozdíly. Hodnoty n50 sahají od 4-násobku po 7násobek hodinové výměny. Do měření zasahují veškeré vnitřní netěsnosti přes příčky mezi byty, podlahy a stropy včetně schodišťového prostoru. Ve smyslu cílové definice „šetření topnou energií však platí jeden požadavek a to je vzduchotěsnost obálkyobjektu nebo bytu, která odevzdává teplo. Přesto jsou výměny vzduchu za zkušebních podmínek 50 Pascalů označeny jako relativně vysoké. Vysoké nekontrolované výměny vzduchu jsou proti cílovému zaměření šetřit s topnou energií. Andererseits wird durch gezielte Lüftung im Winter die Raumluftfeuchte reduziert. Proto bylo doporučeno nepatrné snížení nekontrolovatelné výměny vnějšího vzduchu zlepšením těsnění vnitřních křídel špaletových oken. Pozoruhodné jsou také rozdíly v měřených hodnotách mezi byty s různou variantou zateplení. Nižší hodnoty výměny vzduchuv bytech W3 a W4 lze odůvodnit i masívní předsazenou skořepinou. Především použití izolačního jílu umožňuje dobré spojení s hrázděnou konstrukcí a tím dobrou vzduchotěsnost obvodových stěn

Obr. 90: Herr Eckermann bei einer Blower Door Messung in der Langen Gasse7 (DFWZ QLB)

10. Ochrana proti hluku Na začátku poradní činnosti inženýrskou kanceláří pro hlukovou ochranu a stavební fyziku Manfred Goritzka v Lipsku bylo stanovení, že podmíněno podélným vedením zvuku v plánovaných lehkých vnitřních a vnějších stěnách nemůže být výpočtem prokázána ochrana proti hluku podle DIN 4109 Další problematika vznikla navýšením kročejové a zvukové izolace v trámových podlahách, které je realizovatelné jen zvýšením hmotnosti podvěšených stropů, což zde bylo možné jen částečně. V průběhu porady byl proto brán zvláštní zřetel na napojovací detaily, které by vedly ke snížení podélného zvukového vedení a zapojení variabilních opatření (rozhodnutí po provedení akustických měření na hrubé stavbě) a optimálně přizpůsobená opatření na rozdílných trámových stropech. Ve výsledku vykazují stropní výplně, podlahovévrstvy a podvěšené stropy různého stavebního složení, která řešení odpovídají zvukovým a požárním požadavkům a přesto představují snesitelné náklady a výdaje. Zde přišly do realizace stropní systémy „těžké“ i „lehké“. Lehké stropní skladby dostaly podvěšený podhled na pružném zavěšení. K omezení přenosných postranních cest byla cílevědomně použita předsazena stěna KNAUF W624 pro ohraničující vnitřní příčky. Touto přídavnou sendvičovou deskou bylo podélné tlumení ještě zvýšeno. Na závěr byla provedena stavebně akustická měření na hotové stavbě, jejichž výsledky se dají označit jako úspěch. Výsledky měření vzduchového hluku vykazují, žepožadavky na zvýšenou ochranu proti hluku podle DIN 4109, příloha 2 jsou průběžně splněny. V závislosti na zvolené skladbě stropu nebo podlahy byly dosaženy hodnoty útlumu v zásadě menší L'n,w < 46 dB. Tím je také hodnot na zvýšenou ochranu proti hluku podle DIN 4109, příloha 2 dosaženo. Požadavky na zákoný útlum u schodišť a podest ležely o hodnotu AL > 9 dB lépe. Měřené normové kročejové hladiny se dají zdůvodnit tím, že podesty jsou uloženy na podkladních kapsách SpeBa-Elastomerových úložkách a dokola jsou odděleny pomocí Miwo, železobetonová schodiště jsou betonována odděleně od stěn a napojení na okolní stavební prvky bylo provedeno elasticky.

Všechny sanitární prvky byly upevněny zvukově izolačně. Vestavba sanitárních vedení byla provedena s opláštěním proti hluku případně manžetami, přičemž měly být použity hlukově izolační stavební prvky. Hladiny hluku LIN vznikající z vodovodních instalací LIN budou určitě v okolních hlukově chráněných bytových prostorách s jistotou splněny.

stupeň ochrany SST1 (zákonná ochrana hluku) SST2

SST3

požadavek požadavek zvukového kročejového útlumu útlumu stěny: R'w = 53 dB stropy: L'n,w=53dB stropy: R'w = 54dB schodiště: L'n,w = 58 dB stěny: R'w = 56 dB stropy: L'n,w = 46 dB stropy: R'w = 57 dB schodiště: L'n.w = 53 dB stěny: R'w = 59 dB stropy: L'n,w=39dB stropy: R'w = 60 dB schodiště: L'n W = dB

požadavek sanitární zvuky L'n = 30 dB(A) (špičkové hodnoty nezohledněny) L'n = 27dB(A) (špičkové hodnoty max. 32 dB(A)) L'n = 24dB(A) (špičkové hodnoty max. 29 dB(A))

výstava přízemí („prodejna"): stropy a stěny R"w = 57 dB podlaha přízemí: L'n,w = 43 dB Tabulka 3: požadovaná hluková ochrana v bytových domech podle DIN 4109-10 návrh 06/2000 pro stropy mezi (5) byty, příčky mezi byty, schodiště a sanitární zvuky:

Kročejová izolace stavební prvek

prostor zdroje / Aufbau prostor snímání

navazující hrázděné a vnitřní stěny

L´ n.w

SST

[dB] Dřev. Trám. strop 2.NP/přízemí

2.06 / 1.04

ohne podvěšený podhled

Dřev. Trám. strop 3.NP/2.NP

3.10 / 2.10

podlaha A, podvěšený podhled

Dřev. Trám. strop 3.NP/2.NP

3.12 / 2.12

dřevěný trámový strop3.NP/2.NP

42

2

předstěny částečně

45

2

podlaha B, podvěšený podhled

předstěny kompletně

42

2

3.09 / 2.09

podlaha B, podvěšený podhled

předstěny částečně

45

2

dřevěný trámový strop 3.NP/2.NP

3.05 / 2.05

podlaha C, podvěšený podhled

46

2

dřevěný trámový strop 3.NP/2.NP

3.06 / 2.06

podlaha A, podvěšený podhled

45

2

dřevěný trámový strop Galerie ZG

1.08 / 2.07

Klebetechnik

41 *)

2

plovoucí litý asfalt

27**)

3

podlaha přízemí

1.10 / 1.06 **)

těžká, bez předstěny

žádné (suchá výstavba) těžká, bez předstěny

podlaha přízemí

1.10 / 2.10 *)

plovoucí litý asfalt

27*)

3

schodišťová podesta 2.NP

před 2.04/2.04

elasticky uloženo

49

2

schodišťová podesta 2.NP

před 2.13/2.13

elasticky uloženo

48

2

*) měření provedeno vertikálně zdola nahoru **) měření provedeno v horizontálním směru

Messergebnisse Sanitärgeräusche Messung im Raum 2.06: L´n ? 27 dB(A), tzn. SST 2 s jistotou splněno Tabelle 4: Übersicht über alle Messergebnisse der Abnahmemessungen Teil 1

(6)

Zvukový útlum stavební prvek

dřev. trám. strop 2.NP/1.NP dřev. trám. strop 3.NP/2.NP dřev. trám. strop 3.NP/2.NP příčka mezi byty 2.NP

prostor zdroje prostor měření 2.06 /1.04

Aufbau

bez podhledu

3.10/2.10

flankierende FachwerkInnenwände

R'w

SST

[dB]

těžká, bez předstěny

66

3

podlaha A, podhled

předstěna částečně

67

3

3.12/2.12

podlaha B, podhled

předstěna kompletní

73

3

2.08/2.07

dvoustěna s dělenými sloupky 205 mm

64

3

Tabelle 5: Übersicht über alle Messergebnisse der Abnahmemessungen Teil 2

(7)

11. Dotazník pro nájemníky Požadavky na užívání nájemného bytu se odlišují od požadavků v soukromých bytech. Stavebníci, kteří sami užívají sanovanou starou stavbu mají zpravidla silnější osobní vazbu na objekt a přizpůsobují sanační opatření svým požadavkům. U pronajímaných staveb jsou požadavky na půdorys, úpravy povrchů a vnitřní pohodu, funkčnost a regulovatelnost domácí techniky a hlukovou ochranu postaveny výše. Také chování nájemníků v zacházení s technikou domu, při větrání a užívání prostor nejsou vcelku tak disciplinované jako u vlastního bytu. Nájemné byty musí být proto i vzhledem k eventuální změně nájemníka a užívání mnohem robustnější. Pro plné vyhodnocení těchto aspektů projektu byl Německým centrem hrázděnek po dohodě s investorem vyvinut dotazník nájemníků, který je dvakrát do roka v osobním rozhovoru s nájemníky vysvětlen a vyplněn. Na tomto podkladě je možné srovnání mezi údajným chováním nájemníků jako intenzita větrání a skutečností podloženou s pomocí měřicí techniky. Nájemníci hrázděného domu dostali v květnu a v prosinci 2005 příležitost, znázornit vlastní chápání kvality bydlení při dotazníku. Nájemníci hodnotí náklady a zatížení měřicími průzkumy a dotazníky jako celkově pozitivní a informativní. Izolační a vytápěcí systémy jsou v každém případě akceptované a často hodnocené jako pozitivní. Nájemníci nepociťují omezení v užívání vnitřním zateplením. Dodatečné opracování dosud vyskytnutých trhlin v jílové omítce na jílových cihlách zcela jasně není způsobeno stavebně fyzikálními nýbrž konstruktivními příčinami.

Důvod ke stížnostem představoval po určitou dobu silný výskyt kondenzátu na špaletových oknech do ulice. V domě Lange Gasse jsou okna do dvora s dvojsklem, do ulice jsou provedena jako špaletová. Ke zkoumání stavebně-fyzikálních vlastností obou řešení oken slouží porovnávací průzkum. Znázornění a diskuze výsledků zůstane z důvodů obsáhlosti ponechána dalšímu zveřejnění. Podmíněno konstrukčně mají špaletová okna, podmíněno dvěma okenními rovinami a prodlouženou vzdušnou dráhou, tepelnětechnické a z hlediska větrání výhody. Shora jmenované problémy s kondenzátem spočívají v nedostatečné těsnosti vnitřních funkčních rovin, dají se uvést na slabiny v řemeslně-konstrukčním provedení a lze je odstranit.

Obr. 91: Nachweis der Leckage im Stoß der Schlagleiste am Kastenfenster

12. Stavební náklady Před začátkem sanace bylo provedeno vyhodnocení nákladů pro konvenční sanaci a sanaci ekologickou se zanky modelu na základě ceníkového rozpočtu pro staré stavby39. Rozdíl vypočtených hodnot tvoří „vícenáklady modelového projektu“. Aby bylo možné předběžně dosáhnout srovnatelnosti odhadnutých a skutečných stavebních nákladů, jsme všechny příchozí řemeslnické faktury rozložili do jednotlivých položek a přiřadili stavebním částem. Ve vyhodnocení v současnosti uzavřeného stavu nákladů byly zjištěny náklady ve výši zhruba 1.250.000,- €, přičemž v konvenční oblasti byly vyšší vícenáklady než u nákladů pro charakter modelu. V katalogu stará stavba se nácházejí porovnávací hodnoty v €/qm WFL/NFL pro náklady sanace hrázděných domů v různých kategoriích stavu. Pro hrázděné domy ve „velmi špatném stavu“ jsou zde vykázány náklady na sanaci (bez KG 700) ve výši 2.000 €/qm WFL/NFL až 3.200 €/qm WFL/NFL. Se znalostí výchozího stavu „Lange Gasse 7“ je ve stavu ke stržení, tedy špatnější než špatný – byl velký rozdíl mezi pronajímatelnou plochou /WFL/NFL (cca. 395 m²) a čistou plochou (cca. 736 m²), pohybujeme se s našimi skutečnými náklady na sanaci ve výši 2.545 €/qm WFL/NFL ještě pod střední hodnotou Verwaltung, Essen 2002

srovnatelných hodnot. Vezmeme jen konvencionelní stavební náklady, pak hodnotou 1.999 €/m² WFL/NFL je podbídnuta i hodnota „Von-Wert". 41

Schmitz, Krings, Dahlhaus, Meisel: „Baukosten: Instandsetzung, Sanierung, Modernisierung, Umnutzung", Verlag für Wirtschaft und

Verwaltung

13. Závěr pro vyhodnocení úspěchu projektu jsou mezitím k dispozici výsledky 6-tiletého meřicího doprovázení sanací a užíváním objektu. Všem použitým systémům vnitřního zateplení můžeme zásadně potvrdit vhodnost a jistotu v používání v hrázděných domech. Ve výsledku celého záměru leží odůvodněné poznatky k individuálním výhodám a nevýhodám zvolených řešení v kategoriích technika využití , akceptování uživateli, optimální využití energií, stavební fyzika a náklady. Použité tepelné skořepiny z minerálních stavebních hmot jako dřevný lehký jíl a izolační jíl vykazují oproti v snacích obvykle užívaným deskám své výhody v praktickém osvědčení. K tomu patří i nižší hodnota U oproti předem vypočítané hodnotě, jako i lepší vzduchotěsnost izolační skořepiny a redukované riziko konvekce vlhkosti v oblastech napojení. Pozoruhodné rozdíly mezi výpočtovými a měřenými hodnotami tepelného prostupu U byly opakovanými měřeními potvrzeny. effektiv

Znatelné rozdíly se ukázaly v chování při vysychání. Všechny zde použité systémy vedou k vestavěné vlhkosti ve stěnách. U zateplovacích desek je nutno dávat pozor na potřebné vyrovnávací vrstvy. Doby vysoušení jsou však podstatně rozdílnější, než by se z množství vnesené vlhkosti dalo usuzovat. Velký důraz na přizpůsobený sled stavby s dostatečným větráním prostor a dostatečnými časy schnutí před nanesením omítek je zde znatelný. Zatím co se v topné sezóně 2004/2005 ještě prolínají vlivy ze stavební vlhkosti a kondenzátu, dominuje od topné sezóny 2005/2006 zimní kondenzát jednoznačně jako zatížení vlhkostí. Kvůli difuzně otevřené konstrukci všech variant je nutno se zimním kondenzátem počítat, avšak dobré chování při vysychání zajišťuje vyrovnanou roční bilanci. Především ve stěnových skladbách W6 a W7 jsou čitelná charakteristická zimní zvlhnutí kondenzátem, případně vyrovnávací vlhkostí stavebních hmot v „rovině kondenzátu“. Přes zásadní vhodnost použití vybraných zateplovacích řešení se vyskytly problémy v plánování detailů a v provádění. V topné periodě se vyskytující lokální zavlhání v oblasti prahů u W6 a W7 s vnitřním zateplením deskami, potřebují další pozornost. V jednom bytě zkoumanému stěnovému vytápění lze atestovat pozitivní vliv na vlhkostní chování v hrázděné stěně a i na pocitovou pohodu v prostorách. Mezi podlahovým a radiátorovým vytápěním ostatních bytů nejsou znatelné signifikantní rozdíly. Podstatný vliv na vnitřní klima má chování při topení a větrání, které mohlo být s pomocí vnitřních a vnějších klimatických dat přibližně kvantifikováno. Také dlouhodobé chování vlhkosti v hrázdění je určeno chováním uživatele.

K potvrzení průběhů měřených hodnot sloužily výpočty programu DELPHIN. Po počátečních a málo přesvědčivých pokusech se podařila na základě vylepšené databanky z let 2007/2008 přesnější simulace vývoje vlhkosti mezi zateplením a výplňí polí (rovina kondenzátu) v různých variantách. V převážné většině zateplovacích řešení se podařilo přiblížení výpočtových hodnot hodnotám měřeným. Nárůst relativní vlhkosti v zimní polovině roku – paralelně k poklesu teplot vzduchu – může být přibližně vysledován. V časovém vývoji fáze vysychání a ustálení úrovně letní vlhkosti jsou ještě rozdíly mezi měřenými a výpočtovými hodnotami. Vedle stavebně-fyzikálních šetření na standartních skladbách se přidává zvláštní význam zhodnocení detailních řešení, napojení a prostupů (Problém tepelných mostů a vzduchotěsnost). V hrázděné stavbě se nacházejí v ohrožených oblastech často konstrukční dřeva jako rohové sloupy a okenní zárubně, jejichž relativně dobré izolační vlastnosti celou situaci vylepšují. Tak například tepelné výpočty ukazují, že přidání tepelně izolačních desek kolem ostění vede jen k nepatrnému zvýšení povrchové teploty. Zkušenosti z Quedlinburgu jsou názorným příkladem, že ekologická a energii šetřící sanace je možná i za obvyklých stavebních podmínek a v požadované flexibilitě a jistotě v užívání i pro nájemné byty. Vedle dosažených stavebně-fyzikálních topně energetických ukazatelů je nutno vyzvednout dvě věci: Provedení vnitřního zateplení místními firmami po kvalifikaci odborným poradcem není problém. Pro nájemníky, kteří za své nájemné očekávají upotřebitelné prostory s vysokou kvalitou bydlení, nejsou použité systémy zateplení a topení žádným důvodem ke stížnostem nebo funkčním omezením. Úspěch vnitřního zateplení vhrázděném objektu se zakládá na odborném detailním plánování a důsledném vedení stavby pro zajištění vysoké kvality provedení. Jeden velmi důležitý předpoklad leží v pozitivní motivaci všech zůčastněných. Pro stavebně-fyzikální plánování je nutno klást důraz na řešení tolerantní k chybám a tím i dlouhodobě trvalé.

Literatur [1] BMBF „Forschung für den Denkmalschutz" 1985-98, darin: Verbundforschungsprojekt „Fach- werkbautenerhaltung" sowie verschiedene DBU Vorhaben z.B. Az. 01740 „Systemfindung Wärmeschutz" 1996 -99 [2] Schmitz, Krings, Dahlhaus, Meisel: „Baukosten: Instandsetzung, Sanierung, Modernisierung, Umnutzung", Verlag für Wirtschaft und Verwaltung, Essen 2002 [3] Heibig, S.: „Wärmetechnische und Lüftungseigenschaften von Kastenfenstern", PAX GmbH (Hrsg.): Fenster im Baudenkmal, Ingelheim 1997 [4] WTA-Merkblatt 8-1-03/D: „Bauphysikalische Anforderungen an Fachwerkgebäude", WTA Publi- cations München 2003

63/64

Stiftung Denkmalschutz, die BauBeCon GmbH als Sanierungsträger der Stadt Quedlinburg; 38

Meier, C.; Richtig bauen - Bauphysik im Zwielicht - Probleme und Lösungen; expert Verlag Renningen-Malmsheim; 5. durchgesehene Auflage 2008, Kap. 7.5, S. 288

64/64