Změna č. 2 územního plánu obce Čakovičky návrh

Změna č. 2 územního plánu obce Čakovičky – návrh Vyhodnocení vlivů ÚPD (návrhu ÚP obce) na udržitelný rozvoj území (podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) část A – Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí

Objednatel:

Obec Čakovičky

Kojetická 32, 250 63 Mratín

Pořizovatel (dle § 24 zákona č. 183/2006 Sb.):

Ing. Renata Perglerová

Zpracovatel ÚPN:

Ing. arch. Ladislav Komrska

Zpracovatel posouzení:

Ing. Pavel Musiol

Mladenovova 3234, 143 00 Praha 4

Velhartice 183, 341 42 Kolinec autorizovaná osoba dle § 19 zák. č. 100/2001 Sb., osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2893/326/OPVŽP/94 (rozhodnutím MŽP č.j. 35532/ENV/06 ze dne 29.5.2006 byla prodloužena autorizace do 2.6.2011)

Spoluzpracovatel posouzení:

Mgr. Tomáš Hubálek, Ph.D. Ing. Lucie Dalecká Ing. Hana Koryntová

CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

Praha, srpen 2009

Seznam osob podílejících se na posouzení

Ing. Pavel Musiol, EPS - Poradenské služby v oblasti ekologie včetně prováděni studií a projektů, Velhartice 183, 341 42 Kolinec, tel / fax 376 584 636, e-mail: [email protected] - oprávněná osoba ke zpracovávaní dokumentaci o hodnoceni vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životni prostředí (§ 5 odst. 3 a §6 odst. 1 a příloha č.3 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životni prostředí) a ke zpracovávaní posudků hodnotících vlivy stavby, činnosti a technologii na životni prostředí (§ 9 zákona č. 244/1992 Sb.) s číslem osvědčení 2893/326/OPVŽP/94, (podle § 24 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životni prostředí považuje se oprávněná osoba, která získala osvědčeni podle zákona č. 244/1992 Sb. za držitele autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.) - MŽP č.j. 4532/OPVŽP/02 ze dne 18.9.2002. Rozhodnutím MŽP č.j. 35532/ENV/06 ze dne 29.5.2006 byla oprávněné osobě prodloužena autorizace podle § 19 cit. zákona do 2.6.2011.

………………………………….... Ing. Pavel Musiol

Mgr. Tomáš Hubálek, Ph.D.

CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 221 184 209; [email protected]

Ing. Lucie Dalecká

CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 221 184 109; [email protected]

Ing. Hana Koryntová CityPlan spol. s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 tel. 221 184 210; hana.koryntová@cityplan.cz

„SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

2

Obsah 1 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ...................................................................... 5 1.1 Obsah a cíle návrhu změny ÚPO ............................................................................................... 5 1.2 Zhodnocení vztahu územního plánu obce k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ................................................................................................................................ 5

2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl uplatněn ÚPO .............................................. 7 2.1 Vymezení řešeného území a širší vazby.................................................................................... 7 2.2 Ovzduší a klima ........................................................................................................................ 10 2.2.1 Klimatická charakteristika..................................................................................................... 10 2.2.2 Ovzduší ................................................................................................................................ 12 2.3 Horninové prostředí a přírodní zdroje ....................................................................................... 15 2.3.1 Morfologické a geologické poměry ...................................................................................... 15 2.3.2 Radonové riziko ................................................................................................................... 16 2.3.3 Nerostné suroviny ................................................................................................................ 17 2.3.4 Odpady , skládky, SEZ ......................................................................................................... 17 2.4 Půda ......................................................................................................................................... 18 2.4.1 Půdy daného území ............................................................................................................. 18 2.4.2 Bilance půdy ......................................................................................................................... 19 2.4.3 Půdy posuzovaných lokalit ................................................................................................... 19 2.5 Podzemní a povrchové vody .................................................................................................... 21 2.5.1 Hydrologická charakteristika ................................................................................................ 21 2.5.2 Hydrogeologické poměry ..................................................................................................... 22 2.5.3 Ochrana podzemních a povrchových vod ............................................................................ 23 2.5.4 Znečištění povrchových toků................................................................................................ 23 2.5.5 Odvodnění a zásobování vodou .......................................................................................... 24 2.6 Fauna, flóra, ekosystémy ......................................................................................................... 25 2.6.1 Biogeografická charakteristika ............................................................................................. 25 2.6.2 Flóra a fauna ........................................................................................................................ 27 2.7 Krajina, ÚSES, chráněná území ............................................................................................... 28 2.7.1 Krajina a krajinný ráz ............................................................................................................ 28 2.7.2 NATURA 2000...................................................................................................................... 29 2.7.3 Zvláště chráněná území ....................................................................................................... 30 2.7.4 Územní systém ekologické stability ..................................................................................... 30 Ekologická stabilita krajiny ............................................................................................................... 32 2.7.5 Významné krajinné prvky ..................................................................................................... 33 2.8 Obyvatelstvo ............................................................................................................................. 35 2.9 Hmotný majetek, kulturní, historické, archeologické a jiné památky ........................................ 36 2.9.1 Historický vývoj obce a osídlení území ................................................................................ 36 2.9.2 Kulturní památky .................................................................................................................. 37 2.9.3 Jiné doplňující informace o obci ........................................................................................... 38

Pravděpodobný vývoj ŽP bez realizace změny koncepce – Změny č. 2 ÚPO Čakovičky ............................................................................................................ 39 3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním Změny č. 2 ÚPO Čakovičky významně ovlivněny................................................................................... 40 4 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním Změny č. 2 ÚPO Čakovičky významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti .................................................................................... 42 4.1 4.2

Současné problémy životního prostředí v řešeném území ...................................................... 42 Oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí .............................................................. 42


3

5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované Změny č. 2 ÚPO Čakovičky ...................................................................................................................... 43 5.1 5.2

Vlivy jednotlivých lokalit a jejich funkčního využití na stanovené složky životního prostředí ... 43 Kumulace a charakter působení funkčního využití území na jednotlivé složky prostředí ........ 58

6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ................................................................. 64 7 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí65 7.1 Opatření zahrnutá v územním plánu ....................................................................................... 65 7.2 Navržená opatření ke snížení dočasných negativních vlivů na životní prostředí..................... 65 7.3 Navržená opatření k možné prevenci vzniku, minimalizaci a kompenzaci trvalých negativních vlivů na životní prostředí .................................................................................................................... 67

8 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ÚPO a jejich zohlednění při výběru variant řešení ................................................ 70 9 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPO na životní prostředí ................................. 71 10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ............................................................... 72 11 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ......................................................... 73 Přílohy ................................................................................................................................ 75 Použité podklady ............................................................................................................... 83 Seznam zkratek ................................................................................................................. 85


4

1 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 1.1

Obsah a cíle návrhu změny ÚPO

Cílem návrhu změny č. 2 územního plánu obce (dále jen ÚPO) Čakovičky je upřesnění ÚPO jako reakce na vnitřní rozvoj obce i změny v širším kontextu území. Uvedenou změnou územního plánu nedochází ke změně koncepce již schváleného ÚPO, který byl zastupitelstvem obce Čakovičky schválen 5.8. 2003. Celková urbanistická koncepce schválená územním plánem obce Čakovičky a jeho změny č. 1 se nemění. Změna č. 2 ÚPO Čakovičky řeší pouze dílčí změny a nevyvolá tedy potřebu úprav urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny oproti schválenému územnímu plánu obce. Hlavním důvodem pro vypracování návrhu změny č. 2 ÚPO je především návrh na rozšíření zastavitelných ploch určených pro výrobu a služby, sportovní využití a funkci bydlení. Residenční území obce ani její urbanistická struktura nebudou dotčeny, změnou č. 2 budou výhledové plochy bydlení převedeny na návrhové – zastavitelné plochy. Změnou č. 2 ÚPO budou stanoveny též nové zastavitelné plochy na území obce určené pro výrobu a služby a pro sportovní využití. Změnou č. 2 ÚPO se nemění celková koncepce rozvoje obce. Změny, navržené v urbanistické struktuře obce Čakovičky respektují její hodnoty (náves, jádrové plochy obce soustředěné okolo vodní plochy a Čakovičského potoka) a nijak se jich netýkají. Změna č. 2 vymezuje zastavitelnou plochu pro bydlení v severní části obce (ve schválené ÚPD se jedná o rezervní plochu), upřesňuje využití území v okolí ČOV (komunikace po zatrubněném potoce, sportovně rekreační plochy) a dále stanovuje nové zastavitelné území v otevřené krajině – jedná se o soubor pozemků, navržených pro drobnou výrobu a služby – vždy s přímým napojením na silnici III / 2443. Rozvoj této lokality se přibližuje k sousední urbanistické struktuře, kterou je obec Nová Ves. S rozvojem této obce pak souvisí další zastavitelný plocha dle této změny územního plánu, která přímo rozvíjí plochy rekreace obce Nová Ves. Ochrana přírodních hodnot v řešeném území, výrazné krajinné prvky, ÚSES, a další hodnoty nebudou změnou č. 2 ÚPO dotčeny. Změna č. 2 ÚPO nemá vliv na nemovité kulturní památky, na památkově chráněná území a jejich ochranná pásma, ani na architektonické hodnoty v řešeném území. Změna č. 2 územního plánu obce Čakovičky je zpracována ve smyslu přílohy č. 6 vyhlášky č. 500/2006 „O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“.

1.2

Zhodnocení vztahu územního plánu obce k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

Posuzovaná změna územního plánu obce se nachází v území, pro které nejsou stanoveny žádné zvláštní nebo konkrétní cíle ochrany životního prostředí na mezinárodní či vnitrostátní úrovni. Pro dané území lze uvažovat pouze obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro nespecifikovaná území ČR v relevantních koncepčních materiálech na různých úrovních, „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

5

např. Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Strategie udržitelného rozvoje ČR apod. Další sledovanou úrovní je krajská, jejíž strategické dokumenty by měly být harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Jako obecnější referenční cíle ochrany ŽP je možno uvést ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF), obecnou ochranu přírody a krajiny podle zákona č.114/1992 Sb. atd. Územními průměty ochrany životního prostředí jsou v posuzovaném území chráněná území, jejichž ochrana je stanovena a zaručena zvláštními právními předpisy, jejichž respektování je nutné při každé územně plánovací i stavební činnosti (území chráněná např. z hlediska ochrany vod, ochrany přírody a krajiny, ochrany nerostného bohatství apod.). V oblasti ochrany přírody a krajiny jsou to jednak území se zvláštní ochranou (zvláště chráněná území – ZCHÚ), jež se řídí „Plány péče“, stanovenými příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny, jednak území a fenomény s obecnou ochranou (např. VKP, ÚSES, přírodní parky, obecná ochrana rostlin a živočichů atd.). Zvláště chráněná území, stejně tak i prvky ÚSES regionálního významu jsou v posuzované změně ÚPO zohledněny a respektovány; jejich plošná lokalizace vychází ze schváleného ÚP VÚC Pražského regionu. Ochrana dalších přírodních prvků jako jsou VKP je rovněž do územního plánu zahrnuta a jejich ochrana je upřesněna vymezením jednotlivých funkčních ploch a jejich regulací v závazné části ÚPO. Cíle v oblasti životního prostředí jsou na národní a krajské úrovni stanoveny příslušnými strategickými dokumenty. Změny územního plánu jsou navrhovány v souladu se stávajícími rozvojovými předpoklady obce a stávajícím ÚPO Čakovičky. Změny respektují i požadavky kladené aktuálně platnými nebo rozpracovanými koncepcemi na vyšších úrovních, především Středočeského kraje. Nejdůležitějšími pro hospodářský rozvoj obce je Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje a ÚP VÚC Pražský region. ÚPO Čakovičky je návazným dokumentem na úrovni obce pro strategické cíle jednotlivých koncepcí: Národní rozvojový plán Politika územního rozvoje Státní politika životního prostředí Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje ÚP VÚC Pražský region Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Povodňový plán Středočeského kraje Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Územní energetická koncepce Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje

Koncepce, jejichž cíle se dotýkají území na národní úrovni, by měly být podle jednotlivých odvětví zapracovány do krajských a regionálních dokumentů, které řeší rozvoj daného regionu ve větší konkrétnosti. Obce by měla respektovat i podmínky kladené EU, pokud se jich územně nebo na úrovni počtu obyvatelstva dotýkají. Při posuzování vlivů na životní prostředí byly vzaty v úvahu především ÚP VÚC Pražský region a Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje; rámcově byly zohledněny i ostatní výše vyjmenované dokumenty.


6

2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl uplatněn ÚPO 2.1

Vymezení řešeného území a širší vazby

Rámec řešeného území tvoří obec Čakovičky. Obec spadá do územní působnosti Středočeského kraje, okresu Mělník a obce s rozšířenou působností Neratovice. Tab. č. 1 Souhrnné základní informace o obci Čakovičky Status: Typ města: ZUJ (kód obce): NUTS5: LAU 1 (NUTS 4): NUTS3: NUTS2: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec s rozšířenou působností: Katastrální plocha (ha): Počet bydlících obyvatel k 1.1.2009: Nadmořská výška (m n.m.): Zeměpisné souřadnice (WGS-84): První písemná zpráva (rok): Počet katastrů: Počet územně technických jednotek: Počet částí obce: Zdroj: [30]

Obec Ostatní obce 598291 CZ0206598291 CZ0206 – Mělník CZ020 - Středočeský kraj CZ02 - Střední Čechy Neratovice Neratovice 315 498 176 14° 31' 53'' E , 50° 13' 54'' N 1 266 1 1 1

Obr. č. 1 Umístění obce Čakovičky - ORP ve Středočeském kraji

Zdroj: [12] Pozn.: Červený bod zobrazuje umístění obce Čakovičky


7

Čakovičky se nacházejí ve Středočeském kraji, okres Mělník. Obec je vzdálena 4 km od města Neratovice a 5 km od města Kostelec nad Labem. Obec se nachází v Polabské nížině s intenzivní zemědělskou činností a poměrně malým zastoupením lesní a mimolesní zeleně. Průměrná nadmořská výška obce je přibližně 176 m n. m. V obci žije necelých 500 obyvatel (k 1.1.2009 bylo v obci trvale přihlášených 498 obyvatel). První písemná zpráva o obci Čakovičky pochází již z roku 1266. Převážná část katastrálního území obce Čakovičky je využívána pro zemědělské účely. Území obce bylo vždy velmi silně zemědělsky využíváno , o tom svědčí i dochované pozemkové mapy z let 1848. Plochy s hodnotnou zelení (plochy smíšené zeleně) se dochovaly pouze v severní části území a to na plochách, které nebyly vhodné pro zemědělskou činnost. Lesní porosty v daném území jsou malé. Obec je velmi dobře dopravně napojena na Prahu (zaměstnání, nákupní střediska) a místní spádová střediska – Neratovice, Mělník, Líbeznice (občanská vybavenost, zdravotnictví, školství). Obr. č. 2 Lokalizace obce Čakovičky – mapa širšího území

Zdroj: [19] Pozn.: Červený bod zobrazuje umístění obce Čakovičky


8

Obr. č. 3 Katastrální území obce Čakovičky

Zdroj: [8]

Obr. č. 4 Ortofotomapa okolí obce Čakovičky

Zdroj: [19] „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

9

2.2

Ovzduší a klima

2.2.1

Klimatická charakteristika

Řešené území spadá podle klimaticko-geografického členění dle Quitta (1971) do klimatické oblasti T2 se slovní charakteristikou rajonu: „dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky“. Porovnání základních klimatických charakteristik dané oblasti T2 a údajů z Atlasu podnebí ČR (ČHMÚ, 2007) uvádí tab. č. 2. Tab. č. 2

Základní klimatické charakteristiky dané oblasti

základní klimatické charakteristiky

klimatická oblast T2 (Quitt)

počet letních dní

50–60

počet dní s teplotou alespoň 10°C

160–170

počet mrazových dní

100–110

počet ledových dní

30–40

průměrná teplota v lednu

–2 – –3 °C

průměrná teplota v dubnu

8–9

průměrná teplota v červenci

18–19

průměrná teplota v říjnu

7–9

počet dnů se srážkami alespoň 1 mm

90–100

srážkový úhrn ve vegetačním období

350–400

srážkový úhrn v zimním období

350–400

počet dnů se sněhovou pokrývkou

40–50

počet dní jasných

120–140

počet dní zatažených

40–50

základní klimatické charakteristiky

Atlas podnebí ČR

průměrná roční teplota vzduchu

8–9 °C

průměrná teplota vzduchu - jaro

8–9 °C

průměrná teplota vzduchu - podzim

9–10 °C

průměrná teplota vzduchu - léto

16–17 °C

průměrná teplota vzduchu - zima

0–1 °C

průměrný roční úhrn srážek

500–550 mm

průměrný sezónní počet dní se sněžením

50–60 dní

průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou

30–40 dní

průměr sezónních maxim výšky sněhové pokrývky průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu

15–20 cm 1500–1600 hodin

průměrná roční rychlost větru

3,0–4,0 m.s

-1

Zdroj: [6][32]

Z daných charakteristik vyplývá, že území spadá do teplé oblasti, kde lze očekávat podnebí typické pro Polabskou oblast s průměrnými ročními teplotami kolem 8,5 °C a ročním úhrnem srážek mezi 500–600 mm. Pro lokalitu je rovněž typické západní proudění vzduchu s rychlostí nejčastěji do 2–4 m/s.


10

Obr. č. 5 Mapa klimatických oblastí

Zdroj: [32] Pozn. Zelený bod zobrazuje lokalizaci posuzované oblasti

Údaje z klimatologické měřící stanice ČHMÚ v Doksanech (přibližně 35 km SZ od Čakoviček, ve stejné klimatické oblasti) uvádějí dlouhodobou průměrnou teplotu vzduchu 8,5 °C a průměrný roční úhrn srážek 455,9 mm (pro období 1961–1990). Vývoj dat v dlouhodobém hodnocení poslední období sleduje vzrůstající tendenci v ročních teplotách a mírně klesající v úhrnech srážek. Data z několika posledních let zobrazuje obrázek 6 a 7. Obr. č. 6 Vývoj průměrných ročních teplot za období 1998 – 2006, Doksany [°C]

Zdroj: [5] – upraveno CityPlan

Obr. č. 7 Vývoj průměrných ročních úhrnů srážek za období 1998 –2006, Doksany [mm]

Zdroj: [5] – upraveno CityPlan


11

2.2.2

Ovzduší

Kvalita ovzduší Na území obce nejsou provozovány zdroje znečišťování zařazené do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Nejblíže je několik velkých zdrojů v Neratovicích (jako například Spolana, a.s.). Také v širším okolí zájmového území se nachází několik zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší Středočeského kraje – Energotrans a.s. (elektrárna Mělník), ČEZ a.s. (elektrárna Mělník), Kaučuk a.s.(Kralupy n. V.), Česká rafinérská (Kralupy n. V.). Prvotním zdrojem znečištění ovzduší v obci bývalo vytápění na tuhá paliva, což bylo v nedávné době odstraněno realizací rozvodu plynu v obci. Objekt výroby polystyrenu (Styrotrade, a.s.) vytváří pouze emise ve formě vodní páry. Kvalitu ovzduší v obci však ohrožuje Spolana, a.s. (Neratovice), což je problém celého regionu. Obec se nachází na okraji zóny havarijního plánování; tuto zónu stanovil Okresní úřad Mělník 1.2.2002. Dané území je zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO, data k roku 2007). OZKO jsou vyhlašovány na základě zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, který rozděluje sledované oblasti na zóny, kde je vyhodnocováno překročení stanovených imisních limitů jedné nebo více sledovaných znečišťujících látek v ovzduší. V okolí řešeného území jsou při dlouhodobém hodnocení překračovány limity pro suspendované částice PM10. V minulosti bylo naměřeno překročení limitu PM10 na 100 % území v působnosti stavebního úřadu Neratovice; v roce 2006 byl překročen imisní limit na 56,6 % území ORP Mělník. Obr. č. 8 Pole 36.nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 v roce 2007 (imisní limit 50 µg/m3)

Zdroj: [5]

Obr. č. 9 Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2007 (imisní limit 40g/m3)


12

V roce 2007 byl na území Středočeského kraje překročen denní imisní limit (LV) pro ochranu zdraví pro suspendované částice PM10 na 7 stanicích z 16. Na jedné stanici (Stehelčeves) byl překročen i roční imisní limit pro PM10. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší zaujímaly 4,5 % území kraje (obr. č. 10A). V porovnání s předchozími lety, kdy v roce 2005, resp. 2006 zaujímaly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 51,5 %, resp. 38 % území kraje, tak došlo ke zlepšení kvality ovzduší. V roce 2007 byl na území Středočeského překročen cílový imisní limit (TV) pro ochranu zdraví pro benzo(a)pyren na obou stanicích, na kterých bylo měření koncentrací této látky realizováno (Kladno-Švermov, Brandýs nad Labem). Na 2 stanicích z 9 došlo i k překročení cílového imisního limitu pro arsen (Kladno-Švermov a Stehelčeves). Na 2 stanicích (Mladá Boleslav, Ondřejov) ze 3 byl překročen i limit pro přízemní ozon. Oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví zaujímaly 5,3 % území kraje (obr. č. 10B). V porovnání s rokem 2006 (8 % území kraje) se jedná o zlepšení. Imisní a cílové imisní limity (LV a TV) jsou ustanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Obr. č. 10 Vyznačení oblastí/obcí Středočeského kraje se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu) 2007

Zdroj: [5] Pozn A - imisní limit (LV) – překročení hodnoty pro 1 nebo více znečišťujících látek (SO2, CO, PM10, Pb; benzen a NO2); mez tolerance (MT) – překročení hodnoty LV+MT i s mezí tolerance MT B Platí pro kadmium, arsen, nikl a benzo(a)pyren; ozon není do celkového hodnocení zahrnut z důvodu překročení jeho cílového imisního limitu na většině území ČR.

Dotčené území se vyznačuje i zvýšeným množstvím benzo(a)pyrenu v ovzduší (imisní limit 0,001 µg/m3), který se rovněž velkým dílem podílí na zařazení oblasti do OZKO (obr. č. 11). Obr. č. 11 Pole průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2007


13

Z předchozích obrázků je patrné, že posuzované území je řazeno mezi oblasti s nadlimitními hodnotami pro ochranu zdraví, a tudíž by měly být preferovány projekty, jež by svou realizací nepřinášely do území zvýšení emisí znečišťujících látek. Naopak by měla být prosazována taková opatření, jež by vedla ke snížení obsahu těchto škodlivin a zvyšovala kvalitu ovzduší. Pro odhad stávající imisní situace v místě výstavby lze s největší spolehlivostí použít imisní koncentrace naměřené na relevantních stanicích, tj. takových, jejichž vzdálenost od místa výstavby je menší než reprezentativnost na nich naměřených hodnot. Tomuto kritériu vyhovuje stanice oblastního měřítka (reprezentativnost desítky až stovky km) SVEL 792 Veltrusy (vzdálená přibližně 12 km SZ od Čakoviček) a SMEZ 465 (resp. 1705) Mělník (přibližně 15 km S od Čakoviček). Z imisních map ČR a měření v Mělníku a Veltrusech je možno teoreticky na daném území předpokládat následující stav imisní koncentrace: NO2 – průměrné roční koncentrace 15-25 µg·m3 PM10 – průměrné roční koncentrace 10-20 µg·m3 NOX – průměrné roční koncentrace 20-25 µg·m3 CO – maximální 8 hodinové koncentrace 1000-2000 µg·m3. Větrnou růžici v podobě 5 tříd stability a 3 rychlostech větru ve výšce 10 m nad povrchem země je možno převzít pro město Neratovice (přibližně 3 km severně od území Čakoviček; katastrální území Neratovic sousedí s katastrálním územím obce Čakovičky). Tab. č. 3 Celková průměrná větrná růžice - Neratovice -1

m·s 1,7 5,0 11,0 Součet Zdroj: [5]

N 0,96 0,68 0,07 1,71

NE 2,33 1,06 0 3,39

E 7,26 5,41 0,33 13,00

SE 5,25 3,6 0,15 9,00

S 4,85 2,35 0 7,20

SW 7,59 8,94 1,08 17,61

W 8,25 10,75 2,11 21,11

NW 4,15 4,15 0,72 9,02

Calm 17,96 17,96

Součet 58,60 36,94 4,46 100

Z větrné růžice pro město Neratovice vyplývá, že posuzovaná oblast je poměrně dobře provětrávána ze všech směrů s mírnou převahou západních, severozápadních a jihovýchodních směrů. Poměrně vysoká je četnost výskytu bezvětří a větru do rychlosti 2,5 m.s-1. Obr. č. 12 Větrná růžice - Neratovice

Zdroj: [5]


14

2.3

Horninové prostředí a přírodní zdroje

2.3.1

Morfologické a geologické poměry

Geomorfologicky se řešené území řadí pod provincii Česká vysočina, subprovincii Česká tabule, oblast Středočeská tabule, celek Středolabská tabule, podcelek Českobrodská tabule a okrsek Kojetická pahorkatina. Území se nachází v sousedství Poberounské subprovincie (okrsek Zdibská tabule). Obr. č. 13 Geologická mapa okolí

ČESKÝ MASIV - POKRYVNÉ ÚTVARY A POSTVARISKÉ MAGMATITY kenozoikum

mezozoikum

kvartér

křída křída svrchní

holocén

slínovce, vápnité jílovce místy písčité (marinní) (složení vápnitý)

navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé)

pískovce křemenné, jílovité, glaukonitické (marinní) (složení křemenný, vápnitý, jíl, glaukonit)

nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) smíšený sediment (deluviofluviální)

vápence biodetritické (marinní)

slatina, rašelina, hnilokal (organická)

ČESKÝ MASIV - KRYSTALINIKUM A PREVARISKÉ PALEOZOIKUM

písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré)

proterozoikum

kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (deluviální) (složení pestré)

neoproterozoikum prachovce, břidlice, droby

pleistocén

droby, prachovce, břidlice

navátý písek (eolická) (složení křemen převážně + příměsi)

droby, prachovce, břidlice

písek, štěrk (fluviální) (složení pestré)

silicity


bazalt, andezitobazalt


paleozoikum až proterozoikum granitoizovaný metabazalt

Zdroj: [4]


15

Kojetická pahorkatina se nachází v SZ části Českobrodské tabule. Toto území je složeno z proterozoických xylitických břidlic a drob s buližníky a spility, z cenomanských pískovců, spodnoturonských slínovců, vrstev ordovických břidlic a křemenců. Jedná se o strukturně denudační reliéf spilitových a buližníkových suků a strukturních hřbetů barrandienského směru na exhumovaném předkřídovém povrchu s destrukčními a akumulačními formami příbojové činnosti křídového moře, s tvary zvětrávání a odnosu hornin. Na křídových horninách vznikl ukloněný denudační povrch. Nejvyšší bod v blízkém okolí je Čenkov (285 m n. m.) Nadmořská výška území je přibližně 160 – 200 m n. m. (průměrná nadmořská výška katastrálního území obce Čakovičky je 176 m n. m.). Řešené území náleží do hercynského systému, subsystému Hercynská pohoří a dle geomorfologického členění (Czudek, 1972) je na rozhraní Mělnické kotliny a Českobrodské tabule: I Česká vysočina I6 Česká tabule (subprovincie) I6B Středočeská tabule (podsoustava = oblast) I6B-3 Středolabská tabule (celek) I6B-3C Mělnická kotlina (podcelek) I6B-3C-b Staroboleslavská kotlina (okrsek) Českobrodská tabule (podcelek) I6B-3E Kojetická pahorkatina (okrsek) I6B-3E-a Obr. č. 14 Geomorfologického členění daného území

I6B-3C-b I6B-3E-a

Zdroj: [9]

2.3.2

Radonové riziko

Z mapy radonového indexu je možné vyčíst radonový potenciál místního geologického podloží. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR). Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nové výstavby. Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitém typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Obvyklým jevem je, že přibližně 20 % až 30 % měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

16

Místně se vyskytují zástupci hornin s vyšším radonovým indexem. Na katastrálním území Čakoviček je převažující tzv. přechodná kategorie radonového indexu (mezi nízkým a středním radonovým rizikem). Lokálně je území zasaženo průnikem oblastí se středním radonovým rizikem. Je tedy zřejmé, že určení kategorie radonového indexu na stavebním pozemku není možné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě pro zohlednění lokálních, často proměnlivých geologických podmínek. Obr. č. 15

Mapa radonového indexu geologického podloží

Zdroj: [22]

2.3.3

Nerostné suroviny

Na katastrálním území obce Čakovičky se nevyskytují žádná těžená výhradní ani nevýhradní ložiska nebo chráněná ložisková území. Dle údajů z Geofondu ČR se na území též nevyskytují žádná další důlní díla, haldy nebo poddolovaná území náchylná k sesuvům. S těžební činností se v obci nepočítá. 2.3.4

Odpady , skládky, SEZ

Na katastrálním území obce Čakovičky se nenacházejí žádné kontaminované plochy ani staré ekologické zátěže (SEZ). SEZ v okolí obce jsou uvedeny v tab. č. 4. Tab. č. 4 Staré ekologické zátěže v okolí obce Čakovičky Název

ID

Skládka Kojetice 6785001 Cihelna 7017002 Kaučuk a.s. - ČS PHM 7017001 Kostelec Na Pastvičkách 16736001 10356001 * ) SPOLANA a.s. Libiš 10362001 Zdroj: [20] * ) Množství objektů SEZ

Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Přibližná vzdálenost od k.ú. Čakovičky 4-nízké 4-bodové 0,5 km 3-střední 4-bodové 2,5 km 3-střední

4-bodové

3 km

2-vysoké 2-vysoké 2-vysoké

3-lokální 2-regionální 2-regionální

3 km 3-4 km 5 km


17

Obr. č. 16 Staré ekologické zátěže v okolí obce Čakovičky

Zdroj: [20]

Na území se nenachází žádná řízená skládka domovního odpadu. Obec má platnou obecně závaznou vyhlášku o likvidaci odpadů č.2/2006 (schválenou dne 30.11.2006), kterou se stanovil systém nakládání s komunálním a se stavebním odpadem na území obce Čakovičky (tzv. vyhláška o odpadech). Nadále bude zachován smluvní svoz v celé obci a rozšířen pro nově zastavěné plochy. Odvoz nebezpečného odpadu obec zajišťuje 2krát ročně. Pro tříděný odpad (sklo a plasty) jsou určena 2 stanoviště (uprostřed obce u památníku; u zastávky autobusů). Odpady vzniklé činností právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikáni jsou likvidovány po dohodě s obcí stejným způsobem (smluvně nebo si odvoz a likvidaci zajišťují samostatně).

2.4

Půda

2.4.1

Půdy daného území

Území náleží do oblasti struktury půdního pokryvu slínu a slínitých jílů s dominantním zastoupením smonic, černozemí a černic pelických a votických, regionální jednotky Mělnické kotliny a Českobrodské tabule. Složení půdní mezokombinace – černozem pelická, pararendzina modální, hnědá půda modální, smonica.

černice, černozem

modální,

Substráty – slíny, spraše (doplňková forma) z opuk, terasových štěrků, zahliněných písků, břidlic, drob a bazických efuziv.


18

Obr. č. 17 Pedologické poměry širšího zájmového území

Zdroj: [20] Pozn.: modrý kruh zobrazuje umístění obce Čakovičky Kar – arenická kambizem CCfp – černice fluvická pelická Cep – černice pelická

2.4.2

Bilance půdy

Obec Čakovičky je typickou nížinnou oblastí s kvalitními půdami vhodnými pro zemědělské využití, což dokazuje i struktura funkčního využití daného území (tab. č. 5). Změnou ÚPO se navýší plocha zastavěného území především na úkor orné půdy. Tab. č. 5 Struktura funkčního využití území obce Čakovičky v roce 2008 Druhy pozemků Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha)

Výměra (ha) 251 8 6

Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Celková výměra pozemků Zdroj: [7]

265 7 2 8 33 316

2.4.3

Půdy posuzovaných lokalit

Základní vlastnosti půd jsou charakterizovány kódem BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka). BPEJ vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k hlavní půdní jednotce (01 - 78), což je základní taxonomická „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

19

jednotka. Dohromady první tři číslice kódu zařazují příslušný zemědělský pozemek k hlavní půdně-klimatické jednotce (HPKJ). Čtvrtá číslice charakterizuje kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice stanovuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Metodický pokyn Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996) k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, stanovuje tzv. třídy ochrany ZPF. I. třída ochrany ZPF – půdy nejcennější v daném klimatickém regionu, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možné odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny (segmenty ÚSES), případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída ochrany ZPF – půdy, které mají v rámci daných klimatických jednotek nadprůměrné produkční schopnosti, jedná se o půdy vysoce chráněné, jen podmínečně odnímatelné. III. třída ochrany ZPF – půdy, které mají v jednotlivých klimatických regionech průměrnou produkční schopnost a střední stupeň ochrany, které je možné v územních plánech využívat pro případnou výstavbu. IV. třída ochrany ZPF – půdy v jednotlivých klimatických regionech s podprůměrnou produkční schopností s omezenou ochranou a jsou vhodné pro využití v územních plánech pro zábory k výstavbě. V. třída ochrany ZPF – půdy v jednotlivých klimatických regionech s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd ohrožených erozí. Jedná se o půdy pro zemědělství postradatelné, vhodné pro řešení aktivit v územním plánování. Na lokalitách učených k trvalému záboru v rámci 2. Změny ÚPO lze zemědělskou půdu v rámci kvality charakterizovat jako půdu náležící především do třídy ochrany III (tab. č. 6). Tab. č. 6 Lokalita

Půdy na lokalitách změny č. 2 ÚPO Čakovičky – struktura zastavitelných ploch

Z2/ 1

Velikost (ha) 0,06

Druh pozemku

BPEJ

vodní plocha (koryto vodního toku přirozené nebo upravené) TTP orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

-

Třída ochrany -

Z2/ 2

0,5053

2.25.01 2.25.01 2.61.00 2.61.00 2.61.00 2.30.01 2.61.00 2.06.02 2.30.01 2.06.02 2.06.02 2.25.01 2.25.01 2.30.04 2.30.04 2.06.02 2.30.01 2.05.01 2.63.00

III. III. II. II. II. IV. II. III. IV. III. III. III. III. IV. IV. III. IV. III. III.

Z2/ 3

1,2764

Z2/ 4;

1,3728

Z2/ 5 Z2/ 6

0,5362 2,7085

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

Z2/7 Z2/ 8

1,2662 0,9043

orná půda orná půda ostatní plocha

celkem 8,6297 Zdroj: [8][16] – upraveno CityPlan


20

Základní charakteristiky HPJ pro půdy vybraných lokalit pro změnu č. 2 ÚPO Čakovičky: 2.06.02 (HPJ 06) - Černozemě typické, karbonátové a lužní na slínitých a jílovitých substrátech; těžké půdy, avšak s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené, 2.25.01 (HPJ 25) - Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích; zpravidla středně těžké, štěrkovité a dobrými vláhovými poměry, 2.30.01; resp. 2.30.04 (HPJ 30) - Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích; lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry, 2.05.01 (HPJ 05) - Černozemě vytvořené na středně mocné (0,3 - 0,7 m) vrstvě spraší uložené na píscích, popř. i nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku; lehčí, středně výsušné půdy, 2.61.00 (HPJ 61) - Lužní půdy na nivních uloženinách, jílech a slínech; těžké a velmi těžké, obvykle se sklonem k převlhčení, 2.63.00 (HPJ 63) - Lužní půdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech; těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, vysoká hladina podzemní vody; po odvodnění příznivější.

2.5

Podzemní a povrchové vody

2.5.1

Hydrologická charakteristika

Vodohospodářský potenciál povrchové vody je průměrný a podzemní vody je velmi nízký. Zájmové území spadá do povodí Labe, oblasti povodí Horní a střední Labe. Hlavním vodním tokem a recipientem je Čakovičský potok (číslo hydrologického pořadí – ČHP: 1-05-04-034; délka toku 4,612 km; ve správě Povodí Labe, s. p.), který ústí do slepého ramene a dále zleva do Labe (ČHP: 1-01-01-001). Na Čakovičském potoku se nacházejí 2 vodní nádrže, z nichž 1. je umístěna v centru obce a slouží jako požární nádrž, 2. nádrž je situována za budovou obecní ČOV a jsou do ní vypouštěny přečištěné odpadní vody z ČOV. Do jižní části k.ú. Čakovičky částečně zasahuje povodí Zlonínského potoka (ČHP: 1-05-04033; délka toku 11,002 km; ve správě Zemědělské vodohospodářské správy) a na něm umístěná vodní nádrž. Po východní hranici katastrálního území prochází v krátkém úseku Jiřický potok (ČHP: 1-05-04-034; délka toku 1,133 km; ve správě ZVHS). V předmětné lokalitě se nenacházejí zdroje podzemních vod, záměr není umístěn v PHO vodních zdrojů a ani v blízkém okolí se nevyskytují zdroje minerální stolních a léčivých vod. Na území není CHOPAV a ani jiné území chráněného ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách.


21

Obr. č. 18 Hydrologická mapa okolí obce Čakovičky

Zdroj: [10]

2.5.2

Hydrogeologické poměry

Základní vrstvou hydrogeologického rajónu je křída severně od Prahy - skupina rajónů křída Ohře a Středního Labe po Litoměřice, jež jsou charakterizovány geologickou jednotkou sedimentů svrchní křídy. Přípovrchová zóna daného rajónu se vyznačuje výskytem jílovců a slínovců. Mocnost souvislého zvodnění je odhadována na 15-50 m o průlino-puklinové propustnosti s napjatou hladinou podzemní vody. Chemický typ vody je determinován ve složení Ca-Mg-HCO3-SO4. 1. vrstevní kolektor rajónu se skládá z pískovců a slepenců perucko – korycanského křídového souvrství. Mocnost souvislého zvodnění s volnou hladinou se pohybuje v rozmezí 5 – 15 m. Z hydrogeologického hlediska je podzemní voda vázána na bázi fluviálních sedimentů, kde vytváří souvislou průlinovou zvodeň s volnou hladinou, která je v hloubce okolo 7,0 m pod terénem. Podložní slíny jsou prakticky nepropustné. Podle obr. č. 19 lze kvalitu podzemní vody daného území z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou vyhodnotit jako vody málo vhodné nebo nevhodné (vody III. kategorie).


22

Obr. č. 19 Hydrogeologická mapa ČR – okolí obce Čakovičky

14 9

Zdroj: [4] Pozn. 9 (kód Kk1-8/2) - puklinovo-průlinový kolektor korycanských vrstev (svrchní cenoman Kk1) 14 (kód PT2-7/n) - puklinový kolektor přípovrchové zóny amfibol pyroxenického dioritu proterozoického stáří, sřídání drb a břidlic (PT2)

2.5.3

Ochrana podzemních a povrchových vod

Zájmové území se nenachází na území chráněných oblastí přirozené akumulace vod ani v povodí vodárenských toků. Nejbližší oblastí je CHOPAV podzemních vod – Severočeská křída, jež se rozkládá severně od řešeného území. Nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, vymezuje v příloze č. 1 zranitelné oblasti, do kterých je zahrnuto i katastrální území Čakoviček. Z nařízení vyplývají podmínky pro používání dusíkatých hnojivých látek, stanovení aplikačních pásem a skupin půd ohrožených erozí. Dalším nařízením vlády, jež přispívá k determinaci charakteristik území, je NV č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Čakovičský potok není v příloze č. 1 tohoto nařízení uveden. Z nejblíže protékajících toků se toto nařízení týká částí potoků Zlonínského a Kojetického, tyto toky řazeny do kaprového pásma. 2.5.4

Znečištění povrchových toků

Podle vyhodnocení jakosti vody ve vodních tocích podle „ČSN 75 7221 – Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových vod“ jsou hlavní toky, jež obklopují území obce Čakovičky, tj. Vltava a Labe, hodnoceny v daných úsecích jako 3. třída jakosti vody za období 2006 – 2007. Tato třída jakosti značí znečištěnou vodu, což je stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Klasifikace vychází z dlouhodobého monitoringu sledovaných ukazatelů jakosti vod. Nejbližším profilem, kde se měří jakost vody, je profil ČHMÚ Jiřice na vodním toku Labe (cca 1,5 km od obce Čakovičky). Měřené ukazatele a jakost vody jsou uvedeny v tab. č. 7.


23

Tab. č. 7 ukazatel

Jakost vody v profilu Jiřice za období 2006-2007 jednotka

min.

max.

průměr

medián

C90

C95

imisní limity 25 6-8

třída jakosti

teplota vody °C 0.0 24.4 12.1 12.1 20.8 22.4 reakce vody 7.5 8.0 7.8 7.8 8.0 8.0 konduktivita mS/s 33.3 69.7 45.5 44.8 56.1 58.7 II. BSK5 mg/l 1.8 13.0 4.4 3.6 7.6 11.3 6 III. CHSK5 mg/l 14.0 80.0 23.7 19.0 31.6 60.4 35 III. + dusík – NH4 mg/l 0.01 0.52 0.14 0.08 0.39 0.42 0.5 II. dusík – NO3 mg/l 2.5 6.0 4.0 3.9 5.8 6.0 7 II. celkový fosfor mg/l 0.06 0.48 0.15 0.12 0.19 0.33 0.2 III. Zdroj: [36] Pozn.: Profil Jiřice leží na toku Labe (ČHP: 1-05-04-034) v říčním km 17,23. Imisní limity jsou dle nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., třída jakosti vody dle ČSN 75 7221.

2.5.5

Odvodnění a zásobování vodou

Zásobování pitnou vodou Obec Čakovičky není v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Obyvatelé využívají ke svému zásobení soukromé zdroje. Voda ve studních v některých ukazatelích (železo, dusitany, fekální bakterie) nesplňuje požadavky na pitnou vodu dle vyhl. č. 252/2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu. Ve staré zástavbě obce, kde jsou převážně kopané studny (lokalita kolem bývalého hřiště a školy) si občané stěžují na úbytek vody ve starých stávajících studních vlivem budování nových hlubších studní. Obec bude zásobována vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu napojením na vodovodní systém KSKM. Je navržena stavba okružního řadu DN 200, která by umožnila bezporuchové zásobování a rozvoj výstavby v obcích, které jsou již napojené na skupinový vodovod (Předboj, Líbeznice, Měšice, Mratín, Hovorčovice) a připojení dalších obcí (Bašť, Nová Ves, Čakovičky, Zlonín). Navržen je věžový vodojem Bašť 500 m3, situovaný na okraji obce Bašť. Odvodnění území Obec Čakovičky má vybudovaný systém jednotné kanalizace pro veřejnou potřebu s mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod s hrubým předčištěním, česlemi a biologickým rybníkem. Nátok na ČOV je veden v zatrubněném Čakovičském potoce, takže na ČOV natékají zředěné odpadní vody (tento systém však není ideálním stavem z hlediska ŽP a proto by mělo být navržena úprava tohoto stavu - oddílné vody a minimální soustředěný odtok). Stávající kapacita ČOV je na 300 EO. Stoková síť v obci je vybudována z PVC DN 300 délky 1,1 km, dále pak kameniny DN 300 až 500 délky 3,2 km. Provozovatelem kanalizace a čistírny odpadních vod je VaK Zápy s.r.o Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se v obci vyskytují ještě producenti odpadních vod, uvedení v následující tabulce: Tab. č. 8 Velký producent OV v obci Čakovičky Název producenta Polymex Styrotrade

Charakter výroby Polystyreninteriery Polystyren

Počet zam.

Množ.OV 3 m /den

BSK5 kg/den

NL kg/den

CHSKCr kg/den

Ncelk. kg/den

N+ NH4 kg/den

Pcelk. kg/den

23

7,5

0,80

2,51

1,20

0,11

0,07

0,03

24

7,5

0,80

2,51

1,20

0,11

0,07

0,03

Zdroj: [36] Pozn.: Fa Polymex a Styrotrade – výroba a zpracování polystyrenu „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

24

Systém odkanalizování obce Čakovičky zůstane zachován i do budoucnosti. Kanalizační síť se bude dále rozšiřovat v závislosti na budoucí výstavbě. Vzhledem k rozsáhlé nové výstavbě je třeba zajistit vyhodnocení čistírny odpadních vod po napojení dalších obyvatel a zároveň vyřešit otázku zápachu kolem ČOV. Dále je navrženo doplnění stávající čistírny o biologický stupeň, sestávající z nádrží nitrifikace, případně denitrifikace a dosazovací nádrže. Současně s dostavbou biologického stupně ČOV bude intenzifikován mechanický stupeň čistírny doplněním o jemné strojně stírané česle a lapák písku. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizační sítí v obci. Současné soustřeďování dešťových vod do kanalizačního systému zvyšuje povodňové riziko. Nejen z tohoto důvodu snížení povodňového rizika by dešťové vody měly být v budoucnosti řešeny pouze zasakováním na vlastním pozemku.

2.6

Fauna, flóra, ekosystémy

2.6.1

Biogeografická charakteristika

Biogeograficky je zájmové území součástí 1.5 Českobrodského bioregionu jeho reprezentativní části poblíž neostré hranice s bioregionem 1.2. Řípským, severovýchodní okraj správního území zasahuje do 1.7 Polabského bioregionu – biochory 2RN. V 1.5 Českobrodském bioregionu se jedná o biochory 2RM a 2RF. Charakteristiky jednotlivých biochor 2RF – Plošiny na vápnitých pískovcích 2. vegetačního stupně Jedná se o kontrastně-similární druh biochory (složitější typ biochory, kde kromě převažujících ekologicky blízkých ekotopů je zde i výrazně odlišný maloplošný typ ekotopu, ale velmi charakteristický) vyskytující se v ČR ve třech bioregionech a nachází se v jihovýchodní polovině posuzovaného území. Segmenty jsou většinou malé nebo střední velikosti. Reliéf je zpravidla tvořen tektonicky slabě zdviženou a ukloněnou plošinou s náznakem úpadů, pahorky zcela chybějí, podobně jako skalní útvary. Půdy jsou hodnoceny velmi rozdílně v polní a lesní krajině, zde se jedná i o arenické kambizemě, odlišnosti jsou zřejmě dány velmi snadným odvápněním svrchních horních horizontů a jsou výrazně suché. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří zřejmě mozaika acidofilních doubrav ze svazu Genisto germanicae-Quercion, snad kostřavové borové doubravy Festuco ovinae-Quercetum roboris, které dominují na suchých odvápněných zvětralinách a teplomilné doubravy ze svazu Quercion pubescenti-petraeae. Na vlhčích plošinách a zejména v úpadech dominují lipové doubravy Tilio-Betuletum, místy přecházející na hlubším pokryvu spraše v hercynské černýšové dubohabřiny Melampyro nemorosi-Carpinetum. Na odlesněných místech jsou nejčastější ovsíkové luční porosty svazu Arrhenatherion, místy i vegetace teplomilných trávníků svazu Bromion nebo komplex vegetace písčin. Na vlhkých místech v ojedinělých potočních nivách lze očekávat vlhké louky svazu Calthion a Molinion. Dominují v normální hydrické řadě STG 2AB3x (15 %) Carpini-querceta (habrové doubravy) a 2B3x (50 %) Carpini-querceta typica (typické habrové doubravy v kontinentální – xerické variantě - STG kontinentální varianty vegetační stupňovitosti), na vápnitých píscích STG 2BD2ar (10 %) Fagi-querceta tiliae humilia arenosa (zakrslé lipové bukové doubravy na píscích). Z kontrastních STG je to pak na suchých písčitých stanovištích 2AB2ar (25 %) Pini-querceta arenosa inferiora (borové doubravy na píscích nižšího stupně). Současné využití krajiny: lesy 31 %, travní porosty 4 %, vodní plochy 0 %, pole 54,5 %, sady 3,5 %, sídla 3,5 % a ostatní 3,5 %.


25

2RM – Plošiny na drobách 2. vegetačního stupně Jedná se o homogenní druh biochory (převažuje jeden až dva ekologicky blízké ekotopy – STG) vyskytující se v ČR pouze v tomto bioregionu a nachází se v severozápadní polovině posuzovaného území. Typ je součástí rozsáhlých plošin východně od Prahy a tvoří jej 6 segmentů. Reliéf je tvořen mírně zvlněnou plošinou s krátkými svahy a vystupujícími plochými hřbítky. Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou lipové doubravy TilioBetuletum, které doplňují na podmáčených místech bezkolencové doubravy Molinio arundinaceaae-Quercetum a bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. Na odlesněných místech se objevují ovsíkové louky svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech převažují porosty svazu Molinion. Dominují v normální vůdčí hydrické řadě STG (skupiny typů geobiocénů) 2AB3 (92 %) Fagi-querceta (kyselé bukové doubravy) a na vlhčích místech 2B4 (5 %) Querceta roboris inferiora (vlhké doubravy dubu letního nižšího stupně), z kontrastních STG je to pak na proudící vodou ovlivněných stanovištích 2BC5a (3 %) Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně). Současné využití krajiny: lesy 8 %, travní porosty 5 %, vodní plochy 2 %, pole 43 %, sady 12 %, sídla 21 % a ostatní 9 %. 2RN – Plošiny na zahliněných píscích 2. vegetačního stupně Jedná se o typ similární biochory (soubory ekologicky blízkých ekotopů) vyskytující se v celé řadě bioregionů, jedná se o typ hojně se nacházející v nížinách podél řek v Polabí a na střední a východní Moravě. Převažují malé a středně velké segmenty. Zde se jedná jen o malý severovýchodní výběžek posuzovaného území. Půdní pokryv tvoří především arenické kambizemě. Vegetace je zde ve variantě Polabí (mj. i Polabský bioregion), kde kostru potencíální přirozené vegetace tvoří lipové doubravy Tilio-Betuletum, podél vodotečí to jsou olšovo-jasanové luhy Pruno-Fraxinetum. Dominují v normální hydrické řadě STG 2B3-3x (89 %) Fagi-querceta typica (typické bukové doubravy) a Carpini-querceta typica (typické habrové doubravy v kontinentální – xerické variantě - STG kontinentální varianty vegetační stupňovitosti), na odvodněných píscích STG 2AB2ar (10 %) Pini-querceta arenosa inferiora (borové doubravy na píscích nižšího stupně). Z kontrastních STG je to pak na proudící vodou ovlivněných stanovištích 2BC5a (1 %) Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně). Současné využití krajiny: lesy 6 %, travní porosty 3 %, vodní plochy 1 %, pole 70,5 %, sady a vinohrady 7 %, sídla 6,5 % a ostatní 6 %. Obr. č. 20 Mapa bioregionů a biochor – výřez 1.5 Řípský bioregion

1.7 Polabský bioregion

1.5 Českobrodský bioregion

Zdroj: [1]

Fytogeograficky náleží do oblasti termofytika, fytogeografického obvodu České termofytikum, fytogeografického okresu Pražská plošina, podokresu Jenštejnská tabule, poblíž fytogeografického okresu Všetatské Polabí. „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

26

2.6.2

Flóra a fauna

Biogeografické členění Z biogeografického hlediska (Culek, 1996) leží zájmové území v Českobrodském bioregionu (1.5). Českobrodský bioregion (1.5) leží uprostřed středních Čech, zabírá přibližně Českobrodskou tabuli, východní část Pražské plošiny a část Čáslavské kotliny. Tvoří úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Reliéf je tvořen tabulí skloněné od jihu k severozápadu až k severovýchodu. Plochý povrch zpestřují četná malá, výrazně zaříznutá, ale relativně mělká údolí, směřující z vyšší pahorkatiny směrem k Labi a Vltavě. Území patří k velmi starým sídelním oblastem, které byly trvale osídleny již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti zmýcena a dnes lesy kryjí zlomek plochy bioregionu. Zbývající část nemá vždy zachovalou porostní skladbu – hojné jsou kultury smrku, akátu a borovice. Na odlesněných místech převažují agrikultury, travinobylinné porosty jsou zachovány zejména na ostrůvkovitě se vyskytujících prudších svazích, výjimečně i na vlhkých loukách (v současné době převážně zmeliorovaných). Rybníky jsou v území vzácné. Fytogeografické zařazení a potenciální přirozená vegetace Bioregion leží v termofytiku. Termofytikum je oblast teplomilné vegetace s převahou druhů submeridionálního pásma. Ze zbytků přirozené vegetace jsou charakteristické xerotermní travinné porosty (stepní lada), slatiny, teplomilné doubravy a lužní porosty v nivách větších řek a potoků. Prakticky celé řešené území je ovlivněno intenzivní lidskou činností. Odezva přirozených společenstev na antropogenní ovlivnění je přímo úměrná této intenzitě a lze ji hodnotit porovnáním přírodního a aktuálního stavu vegetace. Podle fytogeografického členění náleží zájmové území do dvou oblastí, tj. 10a Jenštejnská tabule a 11a Všetatské Polabí. Zoogeografie širšího okolí Krajina bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Převládá otevřená kulturní step (havran polní), s ojedinělými zbytky xerotermní fauny. Vodní toky mají charakter potoků a menších říček, které náleží do pstruhového a v dolních tocích lipanového pásma. Hojné jsou i stojaté vody malých rybníků a vodních nádrží. Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus). Ptáci: břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), havran polní (Corvus frugilegus). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: suchomilka obecná (Helicella obvia), suchomilka rýhovaná (H. striata), trojzubka stepní (Chondrula Tridens), slimáčník táhlý (Semilimax semilimax). Hmyz: kobylka (Leptophyes punctatissima). Fauna a flóra území dotčeného realizací změny územního plánu Na území obce a jejím bezprostředním okolí není dokladován žádný zvláště chráněný druh ve smyslu zákona a Přílohy č. II prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb. Původní rostlinný pokryv území byl zcela zlikvidován kultivací krajiny a intenzivní zemědělskou činností. Fauna Polabské krajiny je rovněž velmi ovlivněna lidskou činností, intenzifikací rostlinné a živočišné výroby, která s sebou nese převážně negativní faktory s dopadem na výskyt volně žijících druhů, jejich druhovou rozmanitost. V lokalitách zahrnutých do 2. změny ÚPO, které jsou na ZPF, se neočekává přítomnost významných a cenných druhů rostlin a živočichů. V zájmovém území převládají polní biotopy s běžným druhovým spektrem rostlin a živočichů (typickým pro daný region a typ využívání krajiny). „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

27

2.7

Krajina, ÚSES, chráněná území

2.7.1

Krajina a krajinný ráz

Reliéf středních Čech byl utvářen během geologických procesů, jejichž významné a ojedinělé důkazy lze ve zdejším pestrém geologickém prostředí nalézt i přes zdánlivou monotónnost krajiny Polabské nížiny. V některých místech jsou stále viditelné stopy z nejstarších dob (proterozoika a paleozoika), i přes to, že na současné tváři a reliéfu krajiny se nejvíce podepsaly třetihorní a čtvrtohorní procesy. Nejvýznamnějším krajinotvorným činitelem minulých století i současnosti je však člověk, který přetvořil krajinu svým silným působením a umělými zásahy, které jsou nejvíce znatelné právě v nížinných oblastech jako je Polabí a v navazujících okolních regionech. Přírodní prostředí širšího zájmového území je možno většinově pokládat za urbanizovanou krajinu venkovského a příměstského typu, s výrazně omezenými krajinnými strukturami na plošině nad pravým břehem Vltavy, charakterizovanou především velkými celky orné půdy a intenzivních luk, dále pak významnými liniovými stavbami a urbanizovanými areály. Pro širší území je pak typická velmi nízká lesnatost (soustředěna na svahy údolí Labe a některých přítoků) a otevřenost krajiny. Posuzované území obce Čakoviček včetně jejích částí lze označit za zemědělskou krajinu, která byla v minulosti plně zemědělsky kultivována a využívána. Dle typologie krajiny v České republice (Löw, 2005) je řešené území v obci Čakovičky v typu krajiny 1M1, 1Z4 a severovýchodní okraj v krajinném typu 1U0. Obr. č. 21 Typologie krajiny ČR - výřez

1U0

1M1 1M11

1Z4

Zdroj: [20]

1 M 1 – v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území náleží do typu s kódem 1 „stará sídelní krajina Hercynica a Polonica“, tedy z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená. V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód M –řešené území náleží do lesozemědělské krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 1 - řešené území náleží do krajiny plošin a pahorkatin. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o běžný krajinný typ. 1 Z 4 – v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území náleží do typu s kódem 1 „stará sídelní krajina Hercynica a Polonica“, tedy z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená. V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód Z –řešené území náleží do zemědělské krajiny. „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

28

A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 4 - řešené území náleží do krajiny rovin. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o běžný krajinný typ. 1 U 0 – v typologické řadě podle charakteru osídlení krajiny území náleží do typu s kódem 1 - „stará sídelní krajina Hercynica a Polonica“, tedy z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená. V typologické řadě podle využití krajiny vychází členění z charakteristik současného využívání území (krajiny) – kód U –řešené území náleží do urbanizované krajiny. A třetí typologická řada určující vlastnosti krajiny je podle reliéfu krajiny, kdy členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu – kód 0 - řešené území náleží do krajiny bez vylišeného reliéfu. Z hlediska členění typů krajiny podle jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci České republiky a střední Evropy se jedná se o běžný krajinný typ.

2.7.2

NATURA 2000

Na území obce Čakovičky se v rámci evropské soustavy NATURA 2000 nenachází žádné evropsky významné lokality (EVL). Nejbližší EVL je Polabí u Kostelce (CZ0210152), jejímž předmětem ochrany jsou vápnitá slatiniště a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy. Hranice EVL se nachází ve vzdálenosti cca 150 m SZ od hranice k.ú. Čakovičky (obr. č. 22). Obr. č. 22 EVL Polabí u Kostelce

Zdroj: [24] – upraveno Cityplan Pozn.: PP Jiřina je součástí EVL Polabí u Kostelce

V širším okolí posuzované lokality se dále nachází EVL Úpor – Černínovsko (CZ0210186), kde jsou předmětem ochrany smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, nivní louky říčních údolí a přirozené eutrofní nádrže s vegetací. Tato EVL se od řešeného území nachází přibližně 4,3 km severně (za městem Neratovice), a proto se dá jednoznačně vyloučit vliv změny ÚP na tuto lokalitu.


29

Obr. č. 23 Mapa se zákresem biotopů (mapování biotopů v soustavě NATURA 2000) - výřez

Zdroj: [1] Pozn. T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých, T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce, M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod, V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přirozeným nebo přírodě blízkým charakterem dna a břehu, K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny atd.

2.7.3

Zvláště chráněná území

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se rozlišuje 6 kategorií zvláště chráněných území (NP, CHKO, NPR, PR, NPP, PP). Na katastrálním území Čakoviček nejsou žádná maloplošná ani velkoplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ). V okolí obce lze jako nejbližší ZCHÚ identifikovat PP Jiřina (zbytek lužního porostu; rozloha 1,00 ha), které je současně součástí EVL Polabí u Kostelce a od hranice katastrálního území je vzdáleno cca 1300 m vzdušnou čarou východním směrem (obr. č. 22). 2.7.4

Územní systém ekologické stability

V území se vyskytují prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Severovýchodní okraj posuzovaného území je v těsné blízkosti ochranné zóny osy nadregionálního vodního a nivního biokoridoru K10 Stříbrný roh – Polabský luh. Závaznou částí ÚP VÚC Pražského regionu je na plochách zahrnutých do ÚSES zakázáno umísťování staveb s výjimkou liniových staveb pro dopravu a pro technické vybavení. Katastrálním územím obce Čakovičky neprochází žádný nadregionální či regionální biokoridor, ani se zde nenachází žádné nadregionální nebo regionální biocentrum. Další úrovní ÚSES jsou lokální biocentra a koridory, jež mají za úkol podporovat a zvyšovat místní kostru ekologické stability. Závazné a blíže definované prvky jsou uvedeny v platném územním plánu obce Čakovičky. Lokální systém ekologické stability je v řešeném území tvořen 2 lokálními biocentry (LBC 1 a LBC 2) a 2 lokálními biokoridory (LBK 3 a LBK 6). Biokoridor č. 6 (LBK 6) protíná jižní část katastrálního území a využívá nivu Zlonínského potoka. Tento biokoridor je veden jako navržený, nefunkční (jedná se však jednoznačně o vymezený, částečně funkční hygrický „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

30

biokoridor, jehož funkčnost zvyšuje i Novoveský rybník). Na území k.ú. Čakovičky je biokoridor tvořen korytem vodního toku Zlonínský potok a má podobu strouhy s málo vyvinutými břehovými porosty olše a vrby. Biokoridor ústí do biocentra Nová Ves II. a biocentra Zlonínský potok – Za humny; obě biocentra však leží již v sousedních k.ú. Jiřice u Kostelce nad Labem a k.ú. Zlonín. Biokoridor č. 3 (LBK 3) prochází severní částí k.ú. Čakovičky a spojuje biocentra LBC 1 Ke sv. Václavu (k.ú. Čakovičky a Kojetice u Prahy) a U vysoké skály (k.ú. Čakovičky). Je tvořen terénním zlomem se skalními pískovcovými výchozy s malými enklávami xerofytních společenstev. Na hlubších půdách jsou patrny porosty vysoké zeleně (místy akátiny, místy přirozená skladba). V místech zúžení biokoridoru se nacházejí pouze keřové porosty nebo bylinná společenstva. V dotčeném území se dále nachází výše zmíněná lokální biocentra Ke sv. Václavu a U vysoké skály, jejichž bližší charakteristika je uvedena v tab. č. 9. Obr. č. 24 Lokální ÚSES na území obce Čakovičky

Zdroj: [24] – upraveno Cityplan Pozn.: LBC 1 = Ke sv. Václavu ; LBC 2 = U vysoké skály

Tab. č. 9

Lokální biocentra (LBC) na území Čakovičky

Identifikace biocentra Název objektu Druh biocentra Funkčnost Katastrální území Plocha objektu Identifikace biocentra Název objektu Druh biocentra Funkčnost Katastrální území Plocha objektu Zdroj: [24]

LBC 1 25 Ke svatému Václavu L - lokální semifunkční Čakovičky, Kojetice u Prahy 2 48015 m LBC 2 912201/0001 U vysoké skály L - lokální nefunkční Čakovičky 2 37505 m


31

Obr. č. 25

Mapa se „ÚTP“ s nadregionální a regionální hierarchií ÚSES - výřez Ochranná zóna nadregionálního vodního a nivního biokoridoru K10 Stříbrný roh – Polabský luh

regionální hygrické biocentrum V Jiřině (veg. typ VO, LO

Zdroj: [34]

Ekologická stabilita krajiny Ze způsobu využití území, respektive vzájemného poměru kultur na území základní sídelní jednotky Čakovičky (viz tab. č. 5 v kap. 2.4.2) lze odvodit stupeň ekologické stability daného území a jeho změnu po realizaci změny využití území podle návrhu ÚP. Z tabulky 3 v kapitole 2.5.1. je patrná převaha pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu a převažující zornění. V širším území dlouhodobě dochází ke snižování výměry zemědělského půdního fondu, a to v souvislosti se zábory souvisejícími s rozvojem bydlení. Tento trend potvrzuje i mapová služba Portálu veřejné správy, kde v mapě Plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover mezi roky 1990 a 2000 jsou v okolí zaznamenány úbytky a žádné přírůstky orné půdy. Opačná situace je u ploch stálých kultur a jejich změn, kdy jsou zaznamenávány pouze přírůstky a žádné úbytky. Koeficient ekologické stability (dále též KES) je hodnota, která vyjadřuje ve zkoumaném území poměr stabilních ploch k plochám nestabilním, avšak neodráží druhovou skladbu porostů ani aktuální stav vegetace. Za stabilní plochy jsou považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vybrané stabilní položky z kategorie ostatní plochy; za nestabilní jsou považovány: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, vinice, vybrané nestabilní položky z kategorie ostatní plochy. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší je hodnota KES, tím řešené území vykazuje vyšší ekologickou stabilitu. Koeficient ekologické stability pro katastrální území Čakoviček má dle úhrnných hodnot druhů pozemků evidovaných ke konci roku 2008 hodnotu 0,079, přičemž podle stupnice hodnocení dle Míchala (1985) je dané území charakterizováno jako území s maximálním narušením přírodních struktur (tab. č. 10). Krajina na katastru obce Čakovičky se tedy dá charakterizovat jako území s maximálním narušením přírodních struktur. V rámci Středočeského kraje, pro jehož území má KES průměrnou hodnotu 0,66, se jedná o podprůměrné území z hlediska ekologické stability. Průměr KES pro ČR je 1,04.


32

Tab. č. 10

Rozmezí hodnot koeficientu ekologické stability

Rozmezí hodnot KES KES ≤ 0,10 0,10 < KES ≤ 0,30 0,30 < KES ≤ 1,00 1,00 < KES < 3,00 KES ≥ 3,00 Zdroj: [26]

Charakteristika území s maximálním narušením přírodních struktur území se zřetelným narušením přírodních struktur území intenzivně využívané území relativně vyvážené území přírodní a přírodě blízká

Obr. č. 26 Koeficient ekologické stability obce Čakovičky a okolí

Pozn.: Modré ohraničení vyznačuje k.ú. Čakovičky. Zdroj: [18]

2.7.5

Významné krajinné prvky

Významné krajinné prvky (VKP) jsou chráněné segmenty krajiny, jež mají pro dané území specifický význam nebo jsou jinak přírodně cenné. VKP rozdělujeme na registrované a ty, jejichž ochrana automaticky vyplývá ze zákona. Mezi VKP ze zákona patří lesy, lesní plochy, mokřady, rašeliniště, vodní toky a vodní plochy atd., z nichž se na řešeném území vyskytují např. lesní plochy a porosty, vodní tok a slatiniště. Ze zákona a podle územního plánu obce se v rámci katastru vyznačuje několik významných krajinných prvků. Podle schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 se na katastrálním území Čakoviček nevyskytuje žádný registrovaný VKP. Tab. č. 11

Významné krajinné prvky (VKP) na území Čakoviček

Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu

1 Louka u Zlonínského potoka OkÚ Praha-východ, vyhláška č.j. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1493 2 7903 m 2 Rákosina u Čakovičského potoka OkÚ Praha-východ, vyhláška č.j. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1673 2 1371 m 3 Remíz mezi Čakovičským potokem k sv.Václavu OkÚ Praha-východ, vyhláška č.j. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1679 2 35940 m „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

33

Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Název objektu Údaj o rozhodnutí Pořadové číslo Plocha objektu Zdroj: [24]

4 K sv. Václavu OkÚ Praha-východ, vyhláška č.j. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1100 2 16412 m 5 U vysoké skály OkÚ Praha-východ, vyhláška č.j. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1809 2 179244 m 6 Za vsí ke slatinám OkÚ Praha-východ, vyhláška čj. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1878 2 9437 m 7a Skalní výchoz V jamkách OkÚ Praha-východ, vyhláška čj. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1699 2 11209 m 7b Skalní výchoz V jamkách OkÚ Praha-východ, vyhláška čj. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1699 2 6960 m 8 V jamkách OkÚ Praha-východ, vyhláška čj. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1830 2 1116 m 9 Mokřad V jamkách OkÚ Praha-východ, vyhláška čj. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1522 2 10239 m 10 Buližníkové hřbety k Čakovičkám OkÚ Praha-východ, vyhláška čj. 4/ŽP/94, 1. 6. 1994 1022 2 7002 m


34

Obr. č. 27 VKP na území obce Čakovičky

Zdroj: [24] – upraveno Cityplan

2.8

Obyvatelstvo

Obec Čakovičky se obdobně jako ostatní menší venkovská sídla v blízkosti hl. města Prahy vyznačuje v současné době nárůstem obyvatel v důsledku zvyšující se poptávky po individuálním bydlení. Stávající počet obyvatel obce je 498 (264 mužů, 234 žen; počet k 1.1.2009 – viz tab. 10). Tabulka 11 dokumentuje dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci (v letech 1869 – 2009). Lze konstatovat, že z dlouhodobého hlediska byl vyšší počet obyvatel na konci 19. století a v první třetině 20. století. Po postupném poklesu počtu obyvatel v průběhu 20. století lze od roku 1991 pozorovat výrazný růst počtu obyvatel v obci. Tab. č. 12 Základní demografické ukazatele obce Čakovičky Obyvatelstvo Počet bydlících obyvatel (k 1.1. 2009) Počet obyvatel ve věku 0-14 let (k 1.1. 2008) Počet obyvatel ve věku 15-64 let (k 1.1. 2008) Počet obyvatel ve věku 65 a více let (k 1.1. 2008) Živě narození (rok 2007) Zemřelí (rok 2007) Přirozený přírůstek (rok 2007) Přistěhovalí (rok 2007) Vystěhovalí (rok 2007) Saldo migrace (rok 2007) Přírůstek/úbytek (rok 2007) Zdroj: [7]

muži 264 62 196 15 1 0 1 17 7 10 11


35

ženy 234 43 176 6 2 2 0 30 3 27 27

celkem 498 105 372 21 3 2 1 47 10 37 38

Tab. č. 13 Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: [7]

Vývoj počtu obyvatel v obci Čakovičky v období 1869 - 2008 Počet obyvatel 262 287 314 374 358 325 394 263 240 204 206 186 263 295 321 338 363 375 413 498

2.9

Hmotný majetek, kulturní, historické, archeologické a jiné památky

2.9.1

Historický vývoj obce a osídlení území

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266. Původní vesnice se rozkládala kolem návesního rybníčku, sestávala z několika zemědělských usedlostí s vnitřními dvory a řady domků na severní straně. Zástavba v centrální – historické části obce má běžný vesnický charakter zemědělských usedlostí, obytné i hospodářské objekty s velkými vnitřními hospodářskými dvory jsou většinou přízemní se sedlovými či valbovými střechami, krytina je vesměs skládaná. Původní statky jsou využívány jako obytné objekty s hospodářským zázemím. Obec vždy měla charakter vesnice v zemědělsky využívané krajině. Komunikační napojení na okolní obce, Zlonín – Jiřice a Kojetice – Nová Ves se od 19.století nezměnilo. Obytné objekty podél komunikace III/2443 jsou na úzkých a dlouhých parcelách natěsnány do husté zástavby. Domky jsou většinou přízemní se sedlovými střechami. Novější zástavba postupovala jižním směrem podél komunikace na Novou Ves. K největšímu rozvoji obce došlo v posledních letech, kdy byly vytvořeny nové obytné lokality pro izolované rodinné domky, které se postupně zastavují. V posledních letech se tak zástavba v obci rozrostla severním směrem (lokalita Fořt) a směrem severovýchodním (lokalita Slatiny). Jedná se o solitérní rodinné domky na parcelách 800 až 1200 m2. Nové rodinné domky v obytné lokalitě Fořt a Slatiny se vyznačují různými, nesourodými architektonickými styly, objekty jsou přízemní, maximálně dvoupodlažní s různě tvarovanými, většinou sklonovými střechami.


36

Obr. č. 28 Porovnání historické mapy (1. pol. 19. st.) a současného stavu území

Zdroj: [19]

Krátce o historii obce Čakovičky (podle Prášek, 1913): „Čakovice, pro rozdíl s Čakovici v okresu Karlínském obvykle i Čakovičky, ale naprosto nesprávně Malé Čakovice, poněvadž jest překlad z německého Klein Čakovic, držel r.1496 Bartoloměj Bubna ze Všebořic, který se dotud psal na Čakovicích, načež spojeny s Jiřici. V závětu svém r.1880 odkazuje Mikuláš Vančura z Řehnic svým dcerám ves celou Čakovice, které ji r.1583 s Jiřici prodaly Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic. Mezi statky r.1621 po Albrechtu Smiřickém zabranými jmenují se opět Čakovice. Kol r.1610 byl u Čakovic konec plotu, jímž bylo panství Brandejské vůkol obehnáno. O někdejších rybnících Vokřínem nade vsí a Slatinou, položenou při Jiřicích. Až do bitvy Bělohorské byly Čakovičky přifařeny do Kojetic, načež i s Kojetici byly připojeny ke Kostelci. Když byla fara Kojetická obnovena, zůstaly Čakovičky při Kostelci. Přiškoleny byly až do r.1793 do Kojetic, načež zřízena samostatná škola jednotřídní, od r.1882 dvoutřídní. R.1818 byla vystavěna nynější budova. Do r.1894 byly sem přiskoleny i Jiřice; nyní přísluší školou do Čakoviček pouze Nová Ves. K velkostatku Lobkovskému příslušelo v Čakovičkách 69 ha a 42 m2 půdy“.

2.9.2

Kulturní památky

Na území obce Čakovičky se nevyskytují památkově chráněné objekty a lokality. V obci se nachází malá kaplička na křižovatce silnic III/0093 a III/2443 a kaplička vlevo od silnice při výjezdu z obce směrem na Kojetice. Uprostřed obce na návsi se nachází památník padlých v 1. světové válce a zvonička. Celý katastr se nalézá na území s možnými archeologickými nálezy. Jedná se o území původní kulturní krajiny dolního a středního Povltaví, které bylo osídleno již v mladší době kamenné. Okolí obce je tak z historického hlediska považováno za původní polabské osídlení, a proto je označováno jako oblast s častými archeologickými nálezy. Při změnách funkčního využití území spojených s výstavbou by proto mělo být postupováno a dodržovány povinnosti vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění.


37

2.9.3

Jiné doplňující informace o obci

Obec Čakovičky je součástí mikroregionu „Region povodí Mratínského potoka“. Členem sdružení mikroregionu jsou obce:

Líbeznice Měšice Bořanovice Hovorčovice Mratín Bašť

Sluhy Veleň Čakovičky Nová Ves Kojetice Zlonín

Obr. č. 29 Mikroregion povodí Mratínského potoka

Zdroj: [11]


38

Pravděpodobný vývoj ŽP bez realizace změny koncepce – Změny č. 2 ÚPO Čakovičky ÚP je koncipován s ohledem na ochranu ŽP a jeho jednotlivých složek a jeho souběžné vyhodnocení vlivů koriguje tvorbu ÚP a eliminuje návrhy s významnými nepříznivými vlivy na ŽP a obyvatelstvo. Složky ŽP nebudou realizací 2. Změny ÚPO Čakovičky významně dotčeny nebo narušeny. Naopak neřízeným rozvojem obce by některé složky ŽP mohly být dotčeny více než v ÚP a mít závažnější negativní vlivy na životní prostředí. Bez provedení změny ÚPO by mohl nastat následující scénář rozvoje území:

Rozvoj území ve všech částech obce by byl nerovnoměrný, nesouběžný a nekontrolovaný, chyběla by celková koordinace rozvoje a využití území obce s ohledem na obecní nebo veřejné a celospolečenské zájmy. Nová funkční využití a nové zábory ploch by probíhaly pouze na základě jednotlivých územních řízení odděleně a ne v souladu s ostatními plánovanými rozvojovými aktivitami.

Jednotlivá řešení by byla pouze investičního zaměření, byly by potlačovány veřejně prospěšné stavby a veřejné zájmy, včetně ochrany veřejného zdraví místních obyvatel - v současnosti v obci chybí plochy pro sportovní aktivity občanů (záměry sportovišť na lokalitě Z2/2 a Z2/8).

Lze předpokládat nedostatek ploch pro individuální výstavbu – aktuální zájem o individuální bydlení v obci koresponduje v růstem počtu obyvatel v obci v posledních letech (lokalita Z2/6).

3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním Změny č. 2 ÚPO Čakovičky významně ovlivněny Realizací 2. změny ÚPO Čakovičky mohou být kromě sídelní struktury a obyvatelstva dotčeny především tyto složky životního prostředí:

Zemědělská půda Ovzduší Hluková situace Vodní režim Krajinný ráz Prvky ÚSES

Nejrozsáhlejší změny by mohly nastat v záboru zemědělském půdním fondu, jež bude ovlivněn téměř všemi navrhovanými lokalitami, které mění funkční vyžití zemědělské půdy a nárokují tak zábor ploch v současně nezastavitelném území obce. Vzhledem k úrodnosti půdy v dané oblasti se zábor ZPF týká půd s rozdílnou třídou ochrany, především půd s II. a III. třídou ochrany. Záměry na všech lokalitách uvažovaných ve 2. změně ÚPO ovlivní ZPF jejich záborem. Plochy budou sloužit především k výstavbě nových stavebních objektů různého typu (výrobní areály, rodinné domy), případně ploch pro sportovní využití. Plochy určené pro individuální obytnou výstavbu jsou plánovány vhodně s kontinuální návazností na současnou urbanistickou strukturu sídla (lokalita Z2/6). Daná lokalita představuje nové rozšíření zástavby obce směrem na severovýchod. Pozemky určené pro účely „nerušící výroba a služby“ (plochy Z2/3, Z2/4, Z2/5 a Z2/7) jsou od struktury obce odděleny zemědělsky obdělávanou plochou. Navrhované funkční plochy Z2/4, Z2/5 a Z2/7 jsou umístěny bez návaznosti na sídelní strukturu a jsou de jure i de facto ve volné krajině. S rozvojem této sousední obce pak souvisí další zastavitelná plocha dle této změny územního plánu, která přímo rozvíjí plochy rekreace obce Nová Ves (plocha Z2/2) a její realizování již proběhlo v nedávné minulosti – jde zde o konstatování skutečného stavu. Jakákoli výstavba nových objektů může ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod. Avšak za předpokladu dodržování příslušných právních aspektů trvale udržitelného rozvoje obce v rámci nové výstavby nelze očekávat významné ovlivnění Čakovičského nebo Zlonínského potoka. Odtokové poměry a retenční schopnost krajiny nebude realizací 2. změny ÚPO ovlivněna za předpokladu dodržení navrhovaných opatření (vsak veškerých dešťových vod na jednotlivých pozemcích, doporučovaná minimalizace soustřeďování odtoku srážkových vod jako opatření ke snížení povodňového rizika dílčího povodí a ve výsledném efektu i velkého povodí, zvýšení ploch veřejné zeleně s dobrou retencí aj.). Funkčním využitím ploch zahrnutých do 2. změny ÚPO dojde k ovlivnění kvality ovzduší (emise a hluková situace). Tento vliv by mohl být především při využití ploch pro účely „nerušící výroba a služby“ (plochy Z2/3, Z2/4, Z2/5 a Z2/7) a pro funkci bydlení (Z2/6). Nezanedbatelným producentem emisí ovlivňujících kvalitu ovzduší v obci se tak pravděpodobně stane nárůst mobilních zdrojů a s tím spojená vyšší intenzita dopravy v obci. Ovzduší a hluková situace bude s největší pravděpodobností ovlivněna zvýšením dopravních intenzit již během období výstavby. Další nové zdroje znečištění ovzduší mohou představovat nová lokální topeniště (zde je však nutné zdůraznit plánované napojení všech uvažovaných lokalit 2. změny ÚPO na stávající plynovou síť obce). Realizací záměrů na lokalitách Z2/4, Z2/5, Z2/7 (nerušící výroba a služby) a Z2/6 (bydlení) by mohlo dojít, vzhledem k umístění a záboru volné krajiny, také ke určitému značnému ovlivnění krajinného rázu daného území (vytváření nových dominant v otevřeném prostoru zemědělské krajiny mezi dvěmi sídelními útvary). „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

40

I přes snahu zachování a respektování přírodních prvků může být plánovanou výstavbou v rámci 2. změny ÚPO ovlivněna základní kostra ekologické stability v území. Mnohé z prvků ÚSES se nacházejí v bezprostřední blízkosti navrhovaných záměrů, a i přes skutečnost, že uvažované lokality v rámci 2. změny ÚPO respektují vymezení těchto prvků, může dojít k určitému ovlivnění či změně mikroklimatu a podmínek daného biotopu. Plocha Z2/6 pro funkci bydlení je na hranici lokálního biokoridoru LBK 3 a v blízkosti dvou významných krajinných prvků. Realizací záměru na lokalitě Z2/2 se nepředpokládá ovlivnění lokálního biokoridoru LBK 6 (Zlonínský potok). Plocha Z2/8 pro sportovní využití částečně zasahuje do oblasti náletových dřevin („remíz“), kterou lze i přes současný stav „neudržovaného a zanedbaného“ území považovat za ekologicky hodnotnější území v dané zemědělsky využívané krajině (souvislost s koeficientem ekologické stability). Předpokládá se však realizace navrhovaných opatření, která ve svém důsledku by měla vést k výraznému zvýšení podílu ploch veřejné zeleně, vodních ploch a mokřadů – zvýšení ekologické stability území. Přes tyto zmiňované vlivy nelze realizací 2. změny ÚPO Čakovičky, kromě lokalit Z2/4, Z2/5, Z2/7 (nerušící výroba a služby), očekávat významné negativní ovlivnění přírodních prvků daného území, stejně tak jako ovlivnění předmětů jejich ochrany.


41

4 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním Změny č. 2 ÚPO Čakovičky významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti 4.1

Současné problémy životního prostředí v řešeném území

Mezi jeden z nejvýznamnějších současných problémů životního prostředí v obci patří imisní zatížení dané oblasti. Oblast v okolí obce Čakovičky byla v minulosti zařazena mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování limitů pro některé sledované látky (OZKO). Obec Čakovičky se nachází na území významného imisního vlivu některých velkých zdrojů znečišťování ovzduší (např. Spolana Neratovice aj.), které lze nalézt v blízkém okolí. V posledních letech též doprava představuje významný zdroj znečištění ovzduší a hluku na území obce. Realizace záměrů na plochách 2. změny ÚPO Čakovičky a zvýšení intenzit dopravy může přinést určitý vliv na stav kvality ovzduší. Dalším problémem představují zábory zemědělské půdy, zásah do krajinného rázu, případně změna vodního – odtokového režimu území související se změnou celkové retence krajiny. Další výrazné nedostatky v oblasti životního prostředí nebyly při průběžných průzkumech zjištěny.

4.2

Oblasti se zvláštním významem pro životní prostředí

Významné krajinné prvky Jak je již zmíněno v předešlé kapitole o stavu ŽP, na území obce se vyskytuje několik významných krajinných prvků (VKP). I přes to, že je vyžadováno jejich respektování a ochrana, jsou potenciálně ohroženy nedostatečnou péčí či respektováním při výstavbě, kdy bude použitá těžká technika a další specifické mechanismy, jež mohou dřeviny poškodit. Ovlivněním vodního režimu mohou být tyto prvky rovněž následně negativně ovlivněny. Prvky ÚSES nadmístního i lokálního významu Na katastrálním území obce se nenachází žádný nadregionální či regionální prvek ÚSES. Cílem změny ÚPO musí být rovněž zachování a respektování lokálních prvků ÚSES. Týká se to především lokalit Z2/2 a Z2/6 u lokálních biokoridorů LBK 3 a LBK 6. Ostatní přírodně cenné předměty ochrany Na ploše posuzovaného území nebyly při posledních terénních průzkumech prováděných pro potřeby oznámení či dokumentace EIA záměrů v bezprostředním okolí daného území obce zjištěny žádné ohrožené druhy rostlin a živočichů podle zákona č.114/1992 Sb., v pozdějším znění. Na území obce se nevyskytují žádné lokality soustavy NATURA 2000. Vzhledem k charakteru a umístění změny č. 2 ÚPO lze v souladu s ust. § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními (viz příl. 1 – Koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje).


42

5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných navrhované Změny č. 2 ÚPO Čakovičky 5.1

vlivů

Vlivy jednotlivých lokalit a jejich funkčního využití na stanovené složky životního prostředí

K vyhodnocení vlivu lokalit na životní prostředí bylo přistupováno z pohledu funkčního využití a z pohledu jednotlivých lokalit s důrazem na umístění, koordinaci a vazby navrhovaných funkcí dané lokality. Z hlediska funkčního využití území lze obec a okolí považovat za převážně zemědělskou oblast. Níže je vyhodnoceno pravděpodobné působení funkčního využití území a jednotlivých lokalit při uplatnění navržené 2. změny ÚPO Čakovičky na stanovené složky životního prostředí. Dále je zde zmíněno upřesnění vymezení, vazeb a účelu jednotlivých lokalit a funkčních ploch. Pro potřeby posouzení byla stanovena stupnice hodnocení vlivů, jež vychází ze standardních požadavků SEA. Pro významnost vlivů byla zvolena stupnice s 5 úrovněmi – významný, málo významný negativní vliv, neutrální či nerelevantní vliv, mírně nebo velmi pozitivní vliv. Souhrn těchto vlivů je vyjádřen ukazatelem „celková významnost“ v posledním sloupci tabulky, s přihlédnutím k důležitosti, specifickým podmínkám, současným problémům životního prostředí a lokalizaci posuzovaných ploch v řešeném území. Posouzení vlivů je vztahováno na stanovené složky prostředí, mezi něž jsou řazeny kromě přírodních složek i další jako jsou např. kulturní hodnoty území. Jevy pro udržitelný rozvoj byly stanoveny v souladu s platnou legislativou a souvisejícími právními předpisy, zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci a dále byly doplněny na základě zkušenosti zpracovatele SEA. Současně byl zhodnocen charakter působení vlivů na životní prostředí z hlediska primárního či sekundárního vlivu. Téměř všechny zásahy do území vyvolané realizací územního plánu budou však současně působit primárně i sekundárně. Proto bylo hodnocení charakteru zahrnuto současně v jedné tabulce s vlivy na jednotlivé složky prostředí, kde byly barevně rozlišeny složky, které budou pravděpodobně zasaženy přímo (oranžová barva pole) nebo sekundárně (žlutá barva pole). Odděleně nebylo provedeno ani zhodnocení časového trvání vlivu ve smyslu krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého působení. Důvodem je předpoklad, že všechny posuzované lokality jsou funkčním využitím území nastiňující směr rozvoje obce, u kterého se předpokládá výhradně dlouhodobé či trvalé působení, a tudíž trvalé ovlivnění příslušné plochy v území. Krátkodobé negativní ovlivnění území lze uvažovat v případě fáze výstavby jakýchkoli stavebních objektů a je blíže popsáno dále v textu u zhodnocení vlivů jednotlivých funkčních využití. Dále byla posouzena možnost a míra kumulace vlivů na životní prostředí, tj. z pohledu možného synergického či kumulativního působení realizace využití jednotlivých funkčních ploch na stanovené složky prostředí.


43

Obr. č. 30

2. změna ÚPO Čakovičky (koordinační výkres)


44

Obr. č. 31

2. změna ÚPO Čakovičky (hlavní výkres) – jednotlivé plochy (lokality)

Zdroj: [15]


45

Funkční využití území Členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití se změnou č. 2 územního plánu obce Čakovičky nemění, pro nové zastavitelné plochy tak platí funkční a prostorové regulativy dle platného územního plánu obce. Zastavitelné plochy a jejich funkční využití, které jsou definovány v rámci změny č. 2 územního plánu obce Čakovičky jsou uvedeny v tab. č. 14. Tab. č. 14 Změna č. 2 ÚPO Čakovičky - lokality a jejich funkční využití číslo plochy ve změně č.2

výměra (m²)

využití pozemku – stávající funkce plochy dle ČÚZK

zařazení plochy do Změny č.2 (změna funkčního využití)

Z2/1

600

vodní plocha (koryto vodního toku přirozené nebo upravené)

plochy komunikací

Z2/2

5 053

TTP, orná půda

plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení

Z2/3

12 764

orná půda, ostatní plocha (neplodná půda)

plochy nerušící výroby a služeb

Z2/4

13 764

orná půda


Z2/5

5 362

orná půda

Z2/6

27 085

orná půda

plochy obytné městského typu

Z2/7

12 662

orná půda


Z2/8

9 043

ostatní plocha (zeleň)

plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení


Zdroj: [8][16]

Pro zastavitelnou plochu Z2/2 je stanoven požadavek na realizaci výhradně otevřených sportovišť s možností jejich doplnění nutnými technologickými objekty, rozmístěním sportovních ploch a nezbytných objektů nebude dotčena břehová zeleň Zlonínského potoka a jeho manipulační pruh 6 m od břehové čáry ve smyslu vodního zákona – záměr je v době zpracování změny ÚP a dokumentace SEA již realizován. Pro zastavitelnou plochu Z2/3 se stanovuje prostorový regulativ s požadavkem min. podílu zeleně v hodnotě 40 %. Přednostně bude tato zeleň umístěna v šířce 20 m při severní hranici plochy Z2/3. Pro zastavitelnou plochu Z2/6 je stanoven požadavek na územní studii, tato by měla prokázat následující podmínky prostorového uspořádání: min. velikost parcely RD – 800 m2, možnost umístění výhradně izolovaných rodinných domů s max. 2 nadzemními podlažími, požadavek na tvar střechy: jednoduché, souměrné tvary šikmých střech se sklonem 28 – 40° s barevností odpovídající spektru pálené krytiny, komunikační systém, navazující na stávající systém místních komunikací, požadavek na vymezení odstavných stání na veřejném prostoru dle koncepce dopravního řešení, požadavek na manipulace vozidel údržby a integrovaného záchranného systému dle „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

46

koncepce dopravy, ochranu LBK 3 resp. navazujícího VKP č. 26 stanovenou orientací parcely RD ve smyslu přiléhajících zahrad, přičemž zahrady budou v šířce 20 m od severního okraje oplocení budou bez jakýchkoliv doplňkových staveb rodinných domů komunikační propojení (ve směru sever – jih) bude tato plocha obsahovat separovanou a bezpečnou pěší trasu, připojující přírodní zeleň na krajinném horizontu k urbanizovanému území. Tato trasa bude umístěna do současné účelové komunikace, která obchází plochu Z1/6 podél východního okraje. Tato komunikace bude doplněna podél východní strany liniovou zelení o šířce 10 m.

Pro zastavitelnou plochu Z2/8 se stanovují podmínky na zřízení veřejné zeleně v tomto rozsahu: izolační zeleně mezi východním okrajem plochy ČOV a zastavitelnou plochou Z2/8 v šířce 8 m, zřízení přírodních ploch do prostoru mezi ornou půdou a plochou Z2/8 v místě, kde fakticky orná půda není – pouze náletová zeleň a zbytky sutí a odpadů, zřízení oboustranné zeleně podél vodoteče v šířce min. 10 m, liniová zeleň podél zastavitelné plochy Z2/1 umožňující revitalizaci zatrubněné vodoteče do otevřeného koryta. Dopravní systém obce se změnou č. 2 územního plánu nemění. Realizací ploch nerušící výroby a služeb dojde k navýšení dopravní zátěže, přičemž automobilový provoz nad 3,5 t je možný výhradně na silnici II/0093 v úseku Čakovičky – Jiřice – Neratovice. Za tímto účelem je v návrhu dopravního řešení rozšířen prostor křížení silniční sítě III/0093 a III/2443 tak, aby bylo možno realizovat okružní křižovatku. To je důvod pro omezení využití těchto zastavitelných ploch z hlediska četnosti a tonáže nákladní dopravy. Všechny navržené zastavitelné plochy nerušící výroby a služeb jsou přímo připojitelné na silniční síť, v případě ploch ad Z2/4, Z2/5 a Z2/7 je žádoucí vjezdy sloučit do jednoho prostoru. Pokud to charakter sportovně tělovýchovně sportovních zařízení bude vyžadovat, budou tato doplněna o parkování účastníků resp. návštěvníků. Do přírodních ploch, vedoucích po krajinném horizontu je vložena cyklo-pěší trasa, z hlediska širších vztahů připojitelná na regionální cyklostezku vedenou podél pravého břehu Labe.


47

Charakteristika jednotlivých ploch změny č. 2 ÚPO Čakovičky Plocha Z2/1 – plocha komunikací U této plochy je navržena změna funkce, a to z funkce vodní plocha (koryto vodního toku přirozené nebo upravené) na plochu komunikací. Zařazení tohoto požadavku do změny č. 2 územního plánu obce souvisí s realizací ČOV obce, přičemž daná vodoteč (Čakovičský potok) byl v úseku požární nádrž – ČOV zatrubněn. Toto technické řešení umožňuje v pozemku původního potoka (vodní plochy) umístit místní komunikaci (Z2/1), která prostor ČOV i předchozí obytné zástavby zpřístupňuje.

Obr. č. 32

Lokalita Z2/1 – umístění

Zdroj: [14][15][24]

Obr. č. 33

Lokalita Z2/1 – fotodokumentace

Zdroj: [CityPlan]


48

Plocha Z2/2 – plocha OV - tělovýchovná a sportovní zařízení Tato plocha je určena pro umístění otevřených sportovišť. Zařazením této zastavitelné plochy dojde k rozšíření sportovně rekreačního areálu sousední obce Nové Vsi, který se nachází v údolnici Zlonínského potoka na samé hranici katastru (jižní hranice k.ú. Čakovičky). Podmínkou přijetí této změny zastavitelného území bude uplatnění prostorových regulativů: zachování resp. ochrana manipulačního pásma vodoteče, ochrana břehových porostů a respektování šířky lokálního biokoridoru LBK 6. V současné době je záměr již realizován ve shodě s funkční plochou občanské vybavenosti.

Obr. č. 34


Zdroj: [14][15][24]

Obr. č. 35 Lokalita Z2/2 – fotodokumentace

Zdroj: [CityPlan]


49

Plocha Z2/3 – plochy nerušící výroby a služeb Tato zastavitelná plocha navazuje na stávající výrobní areál firmy STYROTRADE a rozvíjí výrobní plochy západním směrem podle páteřní komunikace – silnice III/0093. Rozvoj je ukončen bezpečnostním pásmem VVTL plynovodu, které je sníženo ze 200 na 130 m od osy plynovodu, přijetí této podmínky pak umožní vymezit smysluplnou plochu, v opačném případě pak bude od tohoto podnětu na vymezení zastavitelného území upuštěno. Doporučuje se upravit pro tuto funkční plochu prostorový regulativ – zvýšený podíl zeleně na min. 40 %, když přednostně se doporučuje uplatnit plochu zeleně v severní částí této plochy včetně zvážení možnosti umístění retenční nádrže na dešťové vody (akumulace přívalových srážek k udržení vody v krajině a ke snížení povodňového rizika a její využití jako požární vody a užitkové vody pro zálivku zelených ploch v době přísušku atd.) Obr. č. 36


Zdroj: [14][15][24]


Zdroj: [CityPlan]


50

Plochy Z2/4, Z2/5 a Z2/7 – plochy nerušící výroby a služeb Výše uvedené plochy tvoří jeden prostorový celek, který je umístěn v otevřené krajině, na mírně jižním svahu Zlonínského potoka. Umístění ploch nerušící výroby a služeb je limitováno stávajícími trasami technické infrastruktury – VVTL plynovodem. Podmínkou umístění ploch nerušící výroby a služeb je akceptace těchto provozů v bezpečnostním pásmu, jinak řečeno snížen bezpečnostního pásma z 200 na 130 m od osa plynovodu. Charakter navržených ploch odpovídá možnostem umístění několika menších areálů nerušící výroby a služeb. Vlastní areály by měla tvořit sestava halových objektů, doplněná potřebnými administrativními a technologickými objekty. Přijetí areálů nerušící výroby a služeb lze akceptovat jako reciprocitu k ustupující zemědělské prvovýrobě z hlediska zachování nabídky pracovních příležitostí v regionu. Z hlediska ochrany krajinného rázu a fragmentace území novou zástavbou mimo stávající sídelní útvary jsou tyto funkční plochy velmi problematické až nežádoucí a pro trvale udržitelný rozvoj území nepřijatelné.

Obr. č. 38

Lokalita Z2/4, Z2/5 a Z2/7 – umístění

Zdroj: [14][15][24]

Obr. č. 39 Lokalita. Z2/4, Z2/5 a Z2/7 – fotodokumentace

Zdroj: [CityPlan]


51

Plocha Z2/6 – plochy obytné městského typu Obytné zastavitelné plochy jsou umístěny do výhledových ploch dle platného územního plánu. Jsou určeny pro umístění izolovaných rodinných domů. Jedná se o pokračování nové výstavby v obci při zachování současných ověřených zásad stanovené velikosti pozemku, přičemž základem rozvoje této obytné skupiny bude další rozvoj již započaté uliční sítě. Severní okraj navrhované zástavby navazuje na přírodní zeleň umístěnou na lokálním horizontu (VKP, LBC). Vůči tomuto biotopu bude obytná zástavba zakončena zahradami, jejichž zeleň tak na zmíněný biotop naváže. Vše bude ověřeno územní studií, její schválení bude podmínkou pro další zástavbu tohoto území. Podmínky pro zpracování územní studie této lokality budou doplněny o tyto požadavky: ve směru sever – jih bude tato plocha obsahovat separovanou a bezpečnou pěší trasu, připojující přírodní zeleň na krajinném horizontu k urbanizovanému území. Tato trasa bude umístěna do současné účelové komunikace, která obchází plochu Z1/6 podél východního okraje. Tato komunikace bude doplněna podél východní strany liniovou zelení o šířce 10 m, do přírodních ploch, vedoucích po krajinném horizontu bude vložena cyklo – pěší trasa, z hlediska širších vztahů připojitelná na regionální cyklostezku vedenou podél pravého břehu Labe, parcely rodinných domů, přiléhající severním okrajem na krajinnou zeleň budou v šířce 20 m od okraje oplocení bez jakýchkoliv doplňkových staveb RD. Obr. č. 40


Zdroj: [14][15][24]


Zdroj: [CityPlan]


52

Plocha Z2/8 – plochy OV - tělovýchovná a sportovní zařízení Pro umístění sportovního areálu je určena zastavitelná plocha Z2/8, nachází se za areálem ČOV. Přistup je řešen komunikací, která bude stabilizována na funkční ploše Z2/1. Areál budou tvořit otevřené sportovní plochy doplněné nutnými účelovými objekty. Nachází se zde relativně celistvá plocha náletu keřů („remíz Prutník“), která bude částečně vykácena a upravena. Podmínkou rozvoje zastavitelné plochy Z2/8 je zřízení sedimentačního mezistupně na ČOV (lepší celý systém sedimentačních nádrží, který by umožňoval pravidelné čištění bez omezení sedimentačního procesu). Doporučuje se: Systém vypouštění vyčištěné vody z technologického zařízení do sedimentační nádrže a dále do recipientu způsobuje vznik znečištěné vodní plochy, která může být zdrojem zápachu a neodpovídá zaměření lokality pro bydlení a rekreaci obyvatel obce. Doporučujeme zřízení sedimentačního mezistupně (mezistupňů) a posílení prostoru vegetací v tomto rozsahu: - zřízení izolační zeleně mezi východním okrajem plochy ČOV a zastavitelnou plochou Z2/8, - zřízení přírodních ploch do prostoru mezi ornou půdou a plochou Z2/8 v místě, kde fakticky orná půda není – pouze náletová zeleň a zbytky sutí a odpadů, - zřízení oboustranné zeleně podél vodoteče v šířce min. 10 m. Zatrubnění recipientu mezi požární nádrží akceptovat v tomto stadiu urbanizace obce, výhledově umožnit jeho revitalizaci do otevřeného koryta. Za tímto účelem pak zřídit podél přístupové komunikace k ČOV – zastavitelné ploše Z2/1 dle této změny územního plánu přírodní zeleň. Obr. č. 42 Lokalita Z2/8 – umístění

Zdroj: [14][15][24]


Zdroj: [CityPlan] „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

53

Tab. č. 15 Vyhodnocení vlivů jednotlivých funkčních využití na stanovené složek prostředí

Charakter vlivu

Symbol ––

významnost vlivu

lesy

horninové prostředí

fauna a flóra

biologická rozmanitost

krajina

hluk

obyvatelstvo

kulturní hodnoty území, hmotné statky

celková významnost

1

–

0/–

0/–

–

0

0

–/0

0

+/–

–

+

+

0

0/–

0/–

0/–

–

0/–

0

–/0

–/0

–/0

0/–

++

++

0/–

–

–

–

––

0

0

–/0

–/0

––

–

+

+/–

–/– –

0/–

0/–

0/–

–

0/–

0

–/0

0

–

0/–

++

++

0/–

2; 8 3; 4; 5; 7 6 Popis

významný, jednoznačný negativní vliv

–

málo významný, mírný negativní vliv

0

nemá žádný vliv, popř. je irelevantní

+ ++ … /…

působení

půda

plochy občanského vybavení, tělovýchovné a sportovní zařízení plochy nerušící výroby a služeb plochy obytné městského typu

klima (místní, mikroklima)

plochy komunikací

Číslo lokality

voda

Funkční využití

ovzduší

Složka životního prostředí

mírně pozitivní vliv velmi pozitivní vliv v této fázi nelze detailně vliv definovat, působení a významnost vlivu se bude odvíjet od konkrétní realizace záměru, ve vyhodnocení je vymezen možný interval působení v rámci stanovené stupnice primární (přímé působení) sekundární (nepřímé působení)

Zdroj: [CityPlan]

54

Tab. č. 16 Vyhodnocení vlivů lokalit na jednotlivé složky prostředí

ovzduší

voda

klima (místní, mikroklima)

půda

lesy

horninové prostředí

fauna a flóra

biologická rozmanitost

krajina

hluk

obyvatelstvo

kult. hodnoty území, hmotné statky

celková významnost

Složka životního prostředí

–

0/–

0/–

–

0

0

–/0

0

+/–

–

+

+

0

0/–

0/–

0/–

–

0/–

0

–/0

–/0

–/0

0/–

++

++

0/–


–

–

–

–

0

0

–/0

–/0

–

–

+

+

–

4


–

–

–

––

0

0

–

–

––

–

–/+

–/+

––

5


–

–

–

––

0

0

–

–

––

–

–/+

–/+

––

6

plochy obytné městského typu

0/–

0/–

0/–

–

0

0

–/0

–/0

–

0/–

++

++

0/–

7


–

–

–

––

0

0

–

–

––

–

–/+

–/+

––

8

plochy občanského vybavení, tělovýchovné a sportovní zařízení

0/–

0/–

0/–

–

0/–

0

–

–

–/0

0/–

++

++

0/–

Číslo

Funkční využití

lokality

1

plochy komunikací

2

plochy občanského vybavení, tělovýchovné a sportovní zařízení

3

Charakter vlivu významnost vlivu

Symbol

-0 + ++ … /…

Popis významný, jednoznačný negativní vliv málo významný, mírný negativní vliv nemá žádný vliv, popř. je irelevantní mírně pozitivní vliv velmi pozitivní vliv v této fázi nelze detailně vliv definovat, působení a významnost vlivu se bude odvíjet od konkrétní realizace záměru, ve vyhodnocení je vymezen možný interval působení v rámci stanovené stupnice

Zdroj: [CityPlan]

55

Vyhodnocení vlivů funkčních využití lokalit 2. změny ÚPO Tab. č. 15 poukazuje na typy funkčních využití, která jsou navrhována v rámci 2. změny ÚPO Čakovičky a jejich potenciální vlivy na stanovené složky prostředí, s přihlédnutím na určitý předpokládaný účel a způsob využití daných ploch. Bylo zpracováno vyhodnocení potenciálních vlivů na stanovené složky prostředí podle jednotlivých lokalit navržených 2. změnou územního plánu obce (tab. č. 16). Rozhodujícím faktorem pro určení charakteru vlivu je většinou cizorodost prvku v dané oblasti, která narušuje původní charakter území a mění jeho prostupnost a vazby na další segmenty krajiny i venkovského osídlení. V konkrétních situacích je navíc rozhodujícím faktorem míry negativního ovlivnění rozsah ploch a způsob realizace konkrétních záměru, kde lze často minimalizovat negativní vlivy na přijatelnou mez pro udržitelný rozvoj území dodržením navrhovaných opatření (zde jde zejména o udržení či zlepšení retence území, udržení vody v krajině, snížení povodňového rizika, vnášení dalších ploch trvalé zeleně . Z tabulky vyhodnocení vlivů je patrné, že potenciálně nejvíce negativní dopady na stanovené složky prostředí může vyvolat realizace ploch pro nerušící výrobu a služby, a to na lokalitách Z2/4, Z2/5 a Z2/7. Nejvýraznějším důsledkem 2. změny ÚPO je vnesení nových aktivit a zastavitelných ploch do území volné zemědělské krajiny (kulturní stepi). Ty budou mít určitý vliv na všechny složky životního prostředí (jak kumulativní, tak i synergentní), z nichž nejviditelnější a nejtrvalejší bude zábor orné půdy, narušení krajinného rázu (nové technické dominanty v historicky využívané zemědělské krajině) a vytvoření nových neprostupných bariér (fragmentace území). Vznik nových funkčních ploch pro výrobu a služby v zemědělské krajině (orná půda) zakládá pro blízkou budoucnost vznik nových potenciálních „brownfieldů“. Shrnutí vlivů na ŽP jednotlivých lokalit 2. změny ÚPO Označení funkčních využití se shodují s grafickou i textovou částí 2. změny ÚPO. K hodnocení bylo přistupováno ze širšího pohledu, např. u kategorie „půda“ je přihlíženo nejen k rozsahu záborů, ale i ke změnám vlastností a kvality půdy, její trvalé degradaci a nevratným změnám; při ovlivnění vodní složky je uvažováno možné ovlivnění kvality povrchových vod, podzemních vod, změna vodního režimu i odtokových poměrů (v souvislosti s navýšením zastavěných a zpevněných ploch území a řešením jejich odvodnění a zadržení vody v krajině), apod. Lokalita Z2/1 – plocha komunikací Nepředpokládá se významný vliv dané lokality na jednotlivé složky ŽP. Z hlediska vlivu na ŽP lze akceptovat lokalitu Z2/1 v rámci změny č. 2 ÚPO Čakovičky při dodržení navrhovaných opatření a úpravy regulativů pro tento a navazující prostor - území Čakovického potoka a ČOV (souvztažnost s plochou Z2/8) včetně revitalizace (rekuperace) tj. obnovení funkcí otevřené vodoteče s přirozeným vývojem. Lokalita Z2/2 – plocha OV - tělovýchovná a sportovní zařízení Daná lokalita sousedí s VKP (Zlonínský potok) a vymezeným lokálním biokoridorem LBK 6. Tento záměr je spojen s úpravou trasy lokálního biokoridoru, který údolnicí Zlonínského potoka prochází. Navržená úprava respektuje šířku LBK (min. šířka činí 30 m) a nedotýká se stávajících břehových porostů. Shodným způsobem je řešena prostorová úprava vymezeného VKP. se však významný negativní vliv dané lokality na jednotlivé složky ŽP. Z hlediska vlivu na ŽP lze akceptovat lokalitu Z2/2 v rámci změny č. 2 ÚPO Čakovičky, poněvadž záměr je již


56

realizovaný. Doporučuje se revitalizovat vodoteč včetně Novoveského rybníčka a zajistit trvale jejich funkčnost (postupně až přirozený vývoj). Lokalita Z2/3 – plochy nerušící výroby a služeb Záměr na lokalitě Z2/3 představuje zábor ZPF, s tím lze též identifikovat možný související negativní dopad z hlediska ovlivnění hydrologických poměrů v území, případně na hlukovou situaci a kvalitu ovzduší. Z hlediska vlivu na ŽP lze akceptovat lokalitu Z2/3 v rámci změny č. 2 ÚPO Čakovičky za předpokladu realizace navrhovaných opatření a respektování příslušných právních předpisů a aspektů trvale udržitelného rozvoje obce. Lokalita Z2/4 – plochy nerušící výroby a služeb Záměr na lokalitě Z2/4 představuje významný zábor orné půdy (tato lokalita navazuje na lokality Z2/5 a Z2/7 a tyto plochy tak vytváří jeden prostorový celek), s tím souvisí i možné ovlivnění hydrologických poměrů v území. Daným záměr představuje významné negativní ovlivnění krajinného rázu, fragmentace území a kumulace negativních vlivů v otevřené zemědělské krajině. Možný negativní vliv lze též nalézt na hlukovou situaci a kvalitu ovzduší daného území. Jedná se o kumulaci vlivů (pravděpodobně i synergence vlivů) spolu s funkčními plochami Z2/5 a Z2/7. Z hlediska vlivu na ŽP vyplývá rozpor mezi umístěním zastavitelných ploch a přírodním charakterem území z hlediska krajinného rázu (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) i z hlediska ochrany ZPF (zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF). Z hlediska vlivu na ŽP a vzhledem k regulativům daného funkčního využití území stávajícího územního plánu obce se doporučuje neakceptovat lokalitu Z2/4 v rámci změny č. 2 ÚPO Čakovičky. Případný rozvoj na těchto lokalitách, který by byl určen celospolečenským a veřejným zájmem převyšujícím současné zemědělské využití, je podmíněn souhlasem dotčených orgánů státní správy. Podmínkou pro potenciální nové funkční využití území by měla být jednoznačná prostorová regulace, a případně i specifická regulace ploch schválená změnou územního plánu. Opatřením z hlediska vlivu na životní prostředí by v těchto případech byla podmínka posouzení vlivu na životní prostředí konkrétních záměrů, a to minimálně první fází zjišťovacího řízení (Oznámení záměru ke zjišťovacímu řízení) a minimálně detailním posouzením záměru z hlediska krajinného rázu a fragmentace území. Lokalita Z2/5 – plochy nerušící výroby a služeb Záměr na lokalitě Z2/5 představuje významný zábor orné půdy (tato lokalita navazuje na lokality Z2/4 a Z2/7 a tyto plochy tak vytváří jeden prostorový celek), s tím souvisí i možné ovlivnění hydrologických poměrů v území. Daným záměr představuje významné negativní ovlivnění krajinného rázu, fragmentace území a kumulace negativních vlivů v otevřené zemědělské krajině. Možný negativní vliv lze též nalézt na hlukovou situaci a kvalitu ovzduší daného území. Jedná se o kumulaci vlivů (pravděpodobně i synergence vlivů) spolu s funkčními plochami Z2/4 a Z2/7. Z hlediska vlivu na ŽP vyplývá rozpor mezi umístěním zastavitelných ploch a přírodním charakterem území z hlediska krajinného rázu (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) i z hlediska ochrany ZPF (zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF). Z hlediska vlivu na ŽP a vzhledem k regulativům daného funkčního využití území stávajícího územního plánu obce se doporučuje neakceptovat lokalitu Z2/5 v rámci změny č. 2 ÚPO Čakovičky. Případný rozvoj na těchto lokalitách, který by byl určen celospolečenským a veřejným zájmem převyšujícím současné zemědělské využití, je podmíněn souhlasem dotčených orgánů státní správy. Podmínkou pro potenciální nové funkční využití území by měla být jednoznačná prostorová regulace, a případně i specifická regulace ploch schválená změnou územního plánu. Opatřením z hlediska vlivu na životní prostředí by v těchto případech byla podmínka posouzení vlivu na životní prostředí konkrétních záměrů, a to minimálně první fází zjišťovacího řízení (Oznámení záměru ke zjišťovacímu řízení) a minimálně detailním posouzením záměru z hlediska krajinného rázu a fragmentace území. „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

57

Lokalita Z2/6 – plochy obytné městského typu Lokalita Z2/6 se nachází na ZPF s třídou ochrany III. Vynětí jakékoli plochy ze ZPF povoluje příslušný orgán ochrany ZPF. Blízké lesní pozemky mají ochranné pásmo 50 m. V případě, že se zástavba bude realizovat v ochranném pásmu lesa, je nutné toto projednat s příslušným úřadem státní správy lesů. Zástavba by se neměla přímo dotýkat a narušit vztahy ekosystémů s lokálním biokoridorem LBK 3. Podmínkou pro realizaci daného funkčního využití je respektování prvku ÚSES i blízkého VKP U vysoké skály. Z hlediska vlivu na ŽP lze akceptovat lokalitu Z2/6 v rámci změny č. 2 ÚPO Čakovičky za předpokladu realizace navrhovaných opatření a respektování příslušných právních předpisů a aspektů trvale udržitelného rozvoje obce. Lokalita Z2/7 – plochy nerušící výroby a služeb Záměr na lokalitě Z2/7 představuje významný zábor orné půdy (tato lokalita navazuje na lokality Z2/4 a Z2/5 a tyto plochy tak vytváří jeden prostorový celek), s tím souvisí i možné ovlivnění hydrologických poměrů v území. Daným záměr představuje významné negativní ovlivnění krajinného rázu, fragmentace území a kumulace negativních vlivů v otevřené zemědělské krajině. Možný negativní vliv lze též nalézt na hlukovou situaci a kvalitu ovzduší daného území. Jedná se o kumulaci vlivů (pravděpodobně i synergence vlivů) spolu s funkčními plochami Z2/4 a Z2/5. Z hlediska vlivu na ŽP vyplývá rozpor mezi umístěním zastavitelných ploch a přírodním charakterem území z hlediska krajinného rázu (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) i z hlediska ochrany ZPF (zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF). Z hlediska vlivu na ŽP a vzhledem k regulativům daného funkčního využití území stávajícího územního plánu obce se doporučuje neakceptovat lokalitu Z2/7 v rámci změny č. 2 ÚPO Čakovičky. Případný rozvoj na těchto lokalitách, který by byl určen celospolečenským a veřejným zájmem převyšujícím současné zemědělské využití, je podmíněn souhlasem dotčených orgánů státní správy. Podmínkou pro potenciální nové funkční využití území by měla být jednoznačná prostorová regulace, a případně i specifická regulace ploch schválená změnou územního plánu. Opatřením z hlediska vlivu na životní prostředí by v těchto případech byla podmínka posouzení vlivu na životní prostředí konkrétních záměrů, a to minimálně první fází zjišťovacího řízení (Oznámení záměru ke zjišťovacímu řízení) a minimálně detailním posouzením záměru z hlediska krajinného rázu a fragmentace území. Lokalita Z2/8 – plochy OV - tělovýchovná a sportovní zařízení Záměr na lokalitě Z2/8 představuje vybudování sportovní plochy a „zkulturnění“ nevyužívané plochy za areálem ČOV. Nachází se zde však rozsáhlá plocha náletu keřů („remíz Prutník“), který představuje ekologicky relativně hodnotné území. Tato plocha náletu keřů bude částečně vykácena a upravena. Z hlediska vlivu na ŽP lze akceptovat lokalitu Z2/8 v rámci změny č. 2 ÚPO Čakovičky za předpokladu realizace navrhovaných opatření a respektování příslušných právních předpisů a aspektů trvale udržitelného rozvoje obce.

5.2

Kumulace a charakter působení funkčního využití území na jednotlivé složky prostředí

Vlivy na ovzduší Uplatnění 2. změny ÚPO Čakovičky se vyznačuje možnými vlivy na kvalitu ovzduší. Ta bude ovlivněna novými zdroji znečišťování v podobě stacionárních i mobilních zdrojů znečištění: zvýšená intenzita dopravy a prašnost po dobu výstavby RD, areálů nerušící výroby a služeb atd.(skrývka ornice výkopové práce, odvoz zeminy k trvalému uložení, skládky stavebního materiálu apod.) „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

58

zvýšení intenzity individuální automobilové dopravy k nově zastavěným lokalitám zvýšená nákladní doprava způsobená provozem areálů nerušící výroby a služeb (v současnosti však nelze přesně odhadnout tento nárůst) stacionární zdroje znečišťování – lokální topeniště v nově zastavěném území (je plánováno napojení všech uvažovaných lokalit 2. změny ÚPO na stávající plynovou síť obce - tj. relativně „ekologický“ způsob vytápění) nové malé stacionární zdroje znečišťování – provoz areálů nerušící výroby a služeb (plynové kotle, aj.). Zastavitelné plochy Z2/3, Z2/4, Z2/5 a Z2/7 jsou určeny jako plochy nerušící výroby a služeb, z tohoto důvodu zde mohou být prováděny pouze činnosti, které nebudou zdrojem nadnormativního znečištění ovzduší vůči okolní obytné zástavbě jak z hlediska instalovaných tepelných zdrojů, tak z hlediska technologie vlastní výroby (činnosti).

Pro nové plochy nerušící výroby a služeb je doporučeno využití plynofikace obce. Je doporučeno volit ekologicky šetrné technologie pro zásobování energií RD v zastavitelných územích, dostupná je plynofikace obce, jež předpokládá minimální vliv na životní prostředí s porovnáním s jinými klasickými zdroji energie. Během vlastní výstavby výše zmíněných objektů bude docházet k víření polétavého prachu a šíření nečistot. Dobu trvání ani míru znečištění nelze přesně stanovit, oba faktory závisejí na způsobu provádění zemních a stavebních prací. Celkově lze shrnout, že kumulací všech faktorů může dojít ve sledovaném území k mírnému zhoršení kvality ovzduší, což je vzhledem k současné situaci oblasti spadající do OZKO z důvodu překračování limitních koncentrací suspendovaných částic PM10 nepříznivé. Problematické je u ploch rodinných domků umisťování rozličných zahradních či jiných grilů, udíren, ohnišť, které jsou často významným zdrojem ovlivnění kvality ovzduší. Obdobným zdrojem je i pálení listí, stařiny či jiných „zbytků“ po jarním úklidu zahrad apod. a to jak na podzim, tak i v jarních měsících, kdy v důsledku přízemní inverze dochází k násobení vlivu na kvalitu ovzduší. Dodržení stanovených limitních hodnot koncentrací sledovaných látek způsobujících imisní zatížení území podle platné legislativy je podmínkou realizace všech navrhovaných záměrů v rámci uplatňování 2. změny územního plánu se zahrnutím kumulace vlivů s ostatními záměry v šetřeném území a jeho okolí. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Dešťové vody z obce jsou sváděny kanalizací do Čakovičského potoka, kde při vydatnějších či dlouhodobějších srážkách významně negativně ovlivňují (zvyšují) povodňové riziko jak dílčího povodí, tak i celého povodí. Dochází k urychlenému odtoku, odnosu značného množství splavenin a k nevyrovnanosti průtoků ve vodoteči, snížení retence území a tím ke zhoršení celkové vodní bilance území. K zachycení dešťových vod jsou tak využívány jen nezastavěné a nezpevněné plochy obce, jež významně přispívají k udržení částečné retenční kapacitě území. Odvodnění nově zastavěných a zpevněných ploch musí být proto řešeno již v přípravných projektových fázích, přičemž by mělo být v maximální možné míře využito zasakování dešťových vod přímo na vlastních pozemcích.Výstavbou nových ploch nerušící výroby a služeb, obytných zón, sportovišť, a navazujících komunikací dojde k ovlivnění hydrologického režimu území. V akceptovatelné funkční ploše Z2/3 se proto doporučuje v rámci zvýšené plochy zeleně umístit v nejnižším místě (severozápadní okraj plochy) retenční (akumulační) nádrž, která by měla sloužit k zachycení srážkových vod ze zastřešených a zpevněných ploch, zejména při jarním tání a při přívalových srážkách. Zásobování vodou a odkanalizování ostatních zastavitelných ploch bude řešeno připojením na plánovaný vodovodní a stávající gravitační kanalizační systém obce. Dešťové vody z ploch střech jednotlivých RD budou vsakovány v rámci jednotlivých pozemků, případně budou využívány stávající stoky pro odvedení dešťových vod do vsakovacích objektů „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

59

(retenčních nádrží). Konkrétní řešení musí být uvedeno v příslušné projektové dokumentaci jednotlivých lokalit. Uplatněním všech navrhovaných funkčních využití změny č. 2 ÚPO nedojde na katastrálním území Čakoviček ke kumulaci negativního ovlivnění hydrologického režimu území, a to za předpokladu dodržení navrhovaných opatření a respektování příslušných právních předpisů a aspektů trvale udržitelného rozvoje obce v rámci nové výstavby. Vlivy na klima Mikroklima může být negativně ovlivněno zástavbou větších ploch pro nerušící výrobu a služby. O výrazné změně klimatu však nelze na takto malém území hovořit. Vlivy na ZPF, PUPFL Rozlohou bude ZPF jednou z nejvíce ovlivněných složek životního prostředí. Pro toto katastrální území, které je převážně zemědělského charakteru, zábor ZPF představuje velmi výraznou změnu ve struktuře zemědělského půdního fondu. Navrhovanou změnou č. 2 ÚPO Čakovičky by došlo k trvalému záboru půdy pro zastavitelné plochy o celkové výměře přibližně 8,5 ha (z toho zábor ZPF bude představovat přibližně 7,5 ha (tab. č. 6, tab. č. 14 a tab. č. 17). V rámci změny č. 2 ÚPO Čakovičky by celkový zábor půdy pro zastavitelné plochy a veřejnou zeleň přestavoval 11,7 ha. Tab. č. 17 2. Změna ÚPO Čakovičky - zábor ZPF Rekapitulace odnětí ZPF

celkem

ostatní

ZPF + vodní

zastavitelné plochy

8,4927

0,9043

7,5884

veřejná zeleň

3,2100

1,4488

1,7612

celkem Zdroj:[16]

11,7027

2,3531

9,3496

Při záboru ZPF dojde na lokalitách ke skrývce ornice; její následné využití musí splňovat veškeré požadavky na ochranu ZPF a bude se řídit podmínkami příslušného orgánu ochrany ZPF. Předpokládá se, že po sejmutí ornice bude půda využita pro zemědělské účely po navezení na některý z místních zemědělských pozemků. Změnou č. 2 ÚPO nedojde k žádnému záboru lesního půdního fondu (PUPFL). Změnou č. 2 ÚPO se nepředpokládá narušení blízkých lesních porostů.

Vlivy na horninové prostředí Změnou ÚPO nebude významně ovlivněno horninové prostředí. Vlivy na ekosystémy (fauna, flóra, biologická rozmanitost) Charakter zdejší krajiny je zcela ovlivněn lidskou činností, převládá zde intenzivně zemědělsky využívaná kulturní krajina s nízkým stupněm ekologické stability. Katastrální území obce patří podle hodnocení KES mezi území nadprůměrně využívané, tedy i nejméně stabilní i v rámci celé ČR. Největší zastoupení pokrývají zemědělské plochy, přírodní složky zde zastupuje například menší lesní komplex na severu obce, Čakovičský potok a další lokální prvky ÚSES a VKP.


60

Realizace 2. Změny ÚPO Čakovičky bude mít určitý negativní vliv na stávající biotop (flóru a faunu) na dotčených lokalitách, přinejmenším zničením stávajícího porostu na některých lokalitách nebo půdního pokryvu a následnou výstavbou a terénními úpravami. Uvažované lokality v rámci 2. změny ÚPO musí respektovat vymezení prvků lokálního ÚSES. Tato skutečnost se týká především plánované obytné výstavby na lokalitě Z2/6 (hranice s lokálním biokoridorem LBK 3) a realizace sportoviště na lokalitě Z2/2 (v sousedství lokálního biokoridoru LBK 6), které je již realizované. Přes tuto skutečnost, by měly být vytvářeny předpoklady pro zlepšení funkčnosti tohoto skladebného segmentu ÚSES, tj. především revitalizace či spíše rekuperace (znovu obnovení funkcí systému) hygrického systému a to i v souvislosti s navazujícím Novoveským rybníkem. Změnou č. 2 územního plánu obce Čakovičky je místní systém ekologické stability dotčen takto: vlivem umístění zastavitelné plochy Z2/2 - plochy OV – tělovýchovná a sportovní zařízení – je šířka LBK 6 a VKP (Zlonínský potok) zmenšena posunutím kontaktního prostoru Z2/2 severním směrem, přičemž je min. šířka LBK 30 m zachována. Z hlediska prostorové regulace pak zde budou umístěny výhradně otevřené sportovní plochy a to tak, aby nebyla dotčena břehová zeleň Zlonínského potoka. nepřímo je dotčen jižní okraj LBK 3, ke kterému přiléhá severní strana zastavitelné plochy Z2/6. Mezi hranicí oplocení RD (zastavitelná plocha je určena pro bydlení) a okrajem LBK 3 je ponechán pás přírodní zeleně o proměnné šířce 10 – 20 m a to jako přírodní zeleň - nezastavitelná (VKP č. 26). Současně je prostorovým regulativem určeno, že, že obytná skupina bude v tomto prostoru ukončena zahradami, jejichž zeleň tak prostřednictvím VKP 26 přejde do přírodní zeleně, související s LBK 3. Prostor JV okraje obce obsahující stávající ČOV a zastavitelnou plochu Z2/8 bude doplněn o veřejnou zeleň v tomto rozsahu: mezi východním okrajem plochy ČOV a zastavitelnou plochou Z2/8 v šířce 20 m, využití prostoru mezi ornou půdou a plochou Z2/8 v místě, kde fakticky orná půda není (pouze náletová zeleň a zbytky sutí a odpadů), oboustranné zeleně (břehový a doprovodný porost s použitím tvrdých listnatých dřevin – dub, jasan, jilm, javory) podél vodoteče v šířce min. 10 m, tato bude podél levého břehu pokračovat podél komunikace – viz zastavitelné plochy Z2/1 a umožní výhledovou revitalizaci vodoteče do otevřeného koryta. Realizace výstavby musí být v souladu s příslušnými právními předpisy především v oblasti ochrany přírody a krajiny. Při respektování navrhovaných opatření nedojde k významnému ovlivnění či změně mikroklimatu a podmínek daného biotopu. Vlivy na krajinný ráz Katastrální území obce a přilehlé okolí lze charakterizovat jako typicky zemědělskou krajinu s mírně zvlněným terénem, s lokálními vyvýšeninami. Převažuji plochy orné půdy o větší rozloze s častou absencí doprovodné a rozptýlené zeleně. Krajinný ráz je v řešené oblasti zastoupen především specifikem starého venkovského osídlení a typickým charakterem urbanistické struktury podléhající původnímu reliéfu krajiny, dochovaným přírodním prvkům a vodnímu toku. Hodnoty krajinného rázu mohou významně ovlivňovat především plochy nerušící výroby a služeb, především pak lokality Z2/4, Z2/5 a Z2/7, které jsou navrženy ve volné krajině na zemědělské půdě mimo jakoukoli urbanizovanou strukturu obce. Určitý menší vliv na krajinný ráz lze nalézt na navrhované lokalitě pro individuální bydlení; pro tuto lokalitu individuálního bydlení bude vypracována územní studie. V daném území je několik VKP, které ale nejsou v bezprostředním střetu se změnou územního plánu. „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

61

Vlivy na hlukovou situaci Zvýšení hlukové intenzity nastane v době výstavby na jednotlivých lokalitách a poté především provozem areálů výroby a služeb a zvýšenou intenzitou dopravy na komunikacích v obci. Největším možným zdrojem hluku se stane individuální automobilová doprava a nákladní automobilová doprava spojená se vznikem nových ploch výroby a služeb. Dodržení limitních hodnot akustického tlaku podle platné legislativy je podmínkou realizace všech záměrů vycházející z uplatňování 2. změny územního plánu obce Čakovičky, včetně zahrnutí kumulace vlivů s adekvátními dotčenými záměry v posuzovaném území a jeho okolí.

Vlivy na obyvatelstvo Obyvatelstvo a veřejné zdraví může být ovlivněno možným navýšením imisního a hlukového zatížení území. Protože je katastrální území řazeno mezi OZKO, je nutné při realizaci záměrů na jednotlivých plochách změny č. 2 ÚPO dodržování imisních a hlukových limitů (především důležité u významnějších rozvojových aktivit, což představuje např. nerušící výroba a služby na lokalitách Z2/4, Z2/5 a Z2/7). Za zmírňující opatření lze na akceptovatelných lokalitách kromě napojení na plynovodní síť v obci považovat též výsadbu zeleně a opatření ke zvýšení retence území včetně snížení povodňového rizika. Za výrazné zlepšení faktorů pohody se předpokládají navrhovaná opatření u lokality Z2/6, kde kromě opatření směrem k posílení funkčnosti veřejné zeleně by měly být zdravotně-rekreační aktivity (cyklostezka apod.). Pozitivním přínosem změny č. 2 ÚPO jsou nová sportoviště (lokalita Z2/2 a Z2/8), která zabezpečí kvalitnější služby v obci a rozšíří nabídku volnočasových aktivit, což rovněž přispěje k lepší psychické pohodě obyvatel.

Vlivy na kulturní hodnoty území, hmotné statky V rámci ploch určených pro 2. změnu ÚPO nebudou dotčeny žádné stávající ani navržené kulturní památky. Výstavbou v okolí obce Čakovičky je možné potenciální ohrožení archeologicky cenného území. Tato území původní kulturní krajiny dolního a středního Povltaví spadají do oblastí s častými archeologickými nálezy. Při změnách funkčního využití území spojených s výstavbou by proto měly být dodržovány povinnosti vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů.


62

Tab. č. 18

Trvalé a dočasné vlivy realizace 2. Změny ÚPO Čakovičky TRVALÉ VLIVY

negativní

pozitivní

zábor orné půdy

koordinace rozvoje

nebezpečí možných změn půdních vlastností, vodního, odtokového režimu a retenční schopnosti krajiny

nárůst počtu obyvatel a jejich stabilizace v obci

ovlivnění krajinného rázu výstavbou rozsáhlých výrobních ploch a obytných zón,

zlepšení občanského vybavení – nová sportoviště

nárůst znečištění ovzduší a hlukového zatížení (doprava, topeniště, aj.)

místní nové provozovny nerušící výroby a služeb

nebezpečí ovlivnění stávající funkce prvků lokálního ÚSES

možnost nabídky pracovních míst pro místní obyvatele

nárůst spotřeby vody a produkce odpadních vod, včetně dešťových - ovlivnění kvality vodního prostředí, nárůst produkce odpadů

výstavba nových domů – kvalitní moderní bydlení venkovského typu

DOČASNÉ VLIVY (PŘI VÝSTAVBĚ)

negativní

pozitivní

zvýšená prašnost zhoršení hlukového situace možnost černých skládek, vznik dočasných deponií zeminy

možnost pracovních příležitostí při výstavbě pro místní obyvatele

specifická spotřeba vody a možné znečištění povrchových a podzemních vod možné havárie ohrožující ŽP (kontaminace půdy, vody, aj.) Zdroj: [CityPlan]


63

6 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Varianty Posuzovaná 2. Změna ÚPO Čakovičky je navržena v jedné variantě. V rámci vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí byla vzata do úvahy u každé lokality varianta nulová představovaná nerealizací této změny využití území. Při porovnání s variantou nulovou pro celé území bychom dospěli k tomu, že nerealizace změny č. 2 ÚPO by byla příznivější z hlediska dopadu na ZPF. Nerealizace záměrů na většině lokalit změny č. 2 ÚPO by byla též vhodnější pro stávající biotu. Nerealizace ploch pro nerušící výrobu a služby na lokalitách Z2/3, Z2/4, Z2/5, a Z2/7 by byla příznivější i pro některé další složky ŽP, u nichž byl vyhodnocen negativní vliv (viz tab. č. 15, 16). Změny by byly též patrné v hodnocení dopadů na krajinu, i když zde je třeba připustit, že realizací rozsáhlé bytové výstavby spolu s významným rozšířením ploch zeleně dojde k mírnému zvýšení ekologické stability území (hodnoceno pomocí KES). Tato předložená varianta ÚPO je koncipována s ohledem na ochranu složek životního prostředí. Předložená varianta bude mít příznivý vliv na ekonomický i sociální pilíř udržitelného rozvoje i na celkový rozvoj obce. V případě nerealizace jednotlivých záměrů na vybraných lokalitách změny č. 2 ÚPO by nevznikly pozitivní vlivy na obyvatelstvo (viz kap. 2). Celkové porovnání pozitivních a negativních vlivů změny ÚPO lze vyhodnotit na základě tab. č. 15, 16 a 18. Z celkového posouzení jednotlivých lokalit změny č. 2 ÚPO vyplývá, že budou převažovat mírně pozitivní vlivy a realizace změny č. 2 ÚPO umožní též sociálněekonomický rozvoj daného území. Výše zmiňované negativní vlivy se vzhledem k velikosti jednotlivých lokalit nepředpokládají závažné, kromě lokalit Z2/4, Z2/5 a Z2/7 a budou se kompenzovat navrženými opatřeními v kapitole 7. Za předpokladu dodržení navrhovaných opatření a respektování příslušných právních předpisů a aspektů trvale udržitelného rozvoje obce lze změnu č. 2 ÚPO Čakovičky, kromě lokalit Z2/4, Z2/5 a Z2/7, doporučit ke schválení. Popis použitých metod Úroveň zpracování vyhodnocení vlivu územního plánu je strategická, nikoliv projektová. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je přizpůsobeno této skutečnosti. Zabývá se především vyhodnocením pravděpodobných vlivů v důsledku navrženého využití navržených lokalit, a to v rozmezí přípustných, event. podmíněně přípustných způsobů využití území a důsledků realizace takového budoucího využití území (lokalit). Výpočet KES byl proveden podle Míchala (1985). Koeficient ekologické stability je hodnota, která vyjadřuje ve zkoumaném území poměr stabilních ploch ku plochám nestabilním, avšak neodráží druhovou skladbu porostů ani aktuální stav vegetace. Například zahrady jsou zde hodnoceny jako plochy stabilní (oproti orné půdě), přičemž není rozlišováno, jedná-li se o zahradu o výměře 2000 m² nebo 200 m² (obě mají pravděpodobně jiné předpoklady z hlediska biologické rozmanitosti těchto porostů v závislosti na rozličnost mikrohabitatů). V průběhu zpracování dokumentace se nevyskytly takové problémy při shromažďování požadovaných údajů resp. nedostatky ve znalostech, které by znemožňovaly jednoznačnou formulaci závěrů. Dostupné informace jsou pro účely vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dostatečné.


64

7 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

7.1

Opatření zahrnutá v územním plánu

Již v původním ÚPO Čakoviček jsou definovány zásady funkční a prostorové regulace, společně s obecnými zásadami využívání území. Pro posuzovanou 2. změnu ÚPO jsou zmíněny a zohledněny aktuální regulace vybraných ploch území v kapitole 5. V popisu jednotlivých funkčních využití je specifikováno přípustné a nepřípustné využití, které je navrhováno ve vztahu k dotčeným lokalitám v území a je ho možné částečně považovat za preventivní opatření pro usměrnění rozvoje obce, ale spíše pro minimalizaci dopadu negativních vlivů na životní prostředí. V územním plánu je zmíněna nutnost dodržení požadavků kladených platnými právními předpisy týkající se životního prostředí a veřejného zdraví, regulativy rovněž požadují dodržení stanovených limitů pro kvalitu ovzduší a hluku.

7.2

Navržená opatření ke snížení dočasných negativních vlivů na životní prostředí

Doporučená opatření pro zmírnění dočasných negativních vlivů jsou členěna podle jednotlivých složek prostředí, jež mohou být potenciálně ovlivněny. Základním předpokladem navržených opatření je, že k dočasným vlivům může, v případě posouzení funkčního využití území, docházet pouze v období výstavby nebo realizace objektů naplňujících určité funkční využití území.

Ovzduší Dodavatel stavebních prací (pro objekty nerušící výroby a služeb, RD, sportoviště, aj.) zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek, především v průběhu zemních prací. V průběhu prací je dále doporučováno přísné dodržování opatření ke snížení prašnosti – omývání vozidel, postřik komunikací, zabezpečení nákladních vozidel při transportu zeminy a jiných materiálů způsobujících prašnost atd. Při výstavbě se minimalizují zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti. V případě nepříznivých klimatických podmínek bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch.

Voda Všechny mechanizační prostředky, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. Stání vozidel a mechanismů musí být na zabezpečených zpevněných plochách. V případě používání dalších látek závadných povrchovým nebo podzemním vodám musí manipulace s nimi probíhat v prostorách a na plochách dostatečně zabezpečených proti jakýmkoliv únikům (odtok, splach, vsak atd.). V případě výstavby v bezprostřední blízkosti vodního toku (lokality Z2/2 a Z2/8) bude postupováno tak, aby nebyla narušena funkce daného významného krajinného prvku. Na místní ČOV systém vypouštění vyčištěné vody z technologického zařízení do sedimentační nádrže a dále do recipientu způsobuje vznik znečištěné vodní plochy, která „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

65

může být zdrojem zápachu a neodpovídá zaměření lokality pro bydlení a rekreaci obyvatel obce. Podmínkou rozvoje zastavitelné plochy Z2/8 je zřízení sedimentačního mezistupně či lépe mezistupňů. Doporučuje se prověřit celý kanalizační systém (oddílné vody, neředit splaškové vody, srážkové vody akumulovat zvlášť, další stupně dočištění ČOV apod.). Půda Při realizaci využití území podle návrhu změny ÚPO Čakovičky by mělo být preferováno stavební a technické řešení, které bude minimalizovat zábory ZPF, zejména s vyšším stupněm ochrany. Výkopové zeminy budou v co největší míře využity přímo na staveništích (pro terénní úpravy, násypy, podsypy atd.). Sejmutá ornice bude deponována zvlášť, bude zabezpečena proti ztrátám a znehodnocení a bude využita podle pokynů příslušného orgánu ochrany ZPF. Případný přebytek výkopových zemin bude v maximální míře využit na okolních stavbách (nutno zajistit dostatečnou koordinaci), případně pro jiné účely. Pokud zemina nebude moci být využita (např. z hlediska obsahu vybraných sledovaných parametrů), bude s ní nakládáno odpovídajícím způsobem podle platné legislativy. Při výstavbě musí být realizována a dodržována opatření proti havarijní kontaminaci půdy závadnými látkami.

Krajina, ekosystémy I během výstavby budou respektována ochranná pásma, ochranné podmínky a předměty ochrany prvků ÚSES, VKP i dalších přírodních prvků. Při výstavbě budou minimalizovány zásahy do zeleně (stávající zeleň bude dostatečně ochráněna proti poškození podle příslušných norem). Navrhovanými opatřeními je sledováno významné posílení ploch veřejné zeleně a ploch s potenciálním přirozeným vývojem (mj. břehové a doprovodné porosty, posílení skladebných segmentů ÚSES).

Hluková situace Celý proces výstavby (objekty nerušící výroby a služeb, RD, sportoviště, aj.) bude technicky a organizačně zajištěn tak, aby v maximální míře omezil hlučnost šířící se ze stavenišť a dopravních tras do okolí a omezil možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu. Podmínkou realizace stavebních objektů je dodržení limitů akustického tlaku pro výstavbu definovaných v příslušné legislativě, případně konkrétně stanovené limity požadované příslušnou hygienickou stanicí. V případě zvýšených hlukových limitů realizovat dostatečné protihlukové valy s podporou kombinace vysoké a střední zeleně – stromové a keřové patro pokud možno s celoroční funkcí).

Odpady Odpady vznikající v souvislosti s výstavbou budou separovány a prioritně využity nebo recyklovány, v případě nemožnosti dalšího využití budou likvidovány podle platných právních předpisů (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, příslušné prováděcí vyhlášky). Případně vzniklé černé skládky stavebního odpadu musí být zneškodněny původcem do stanovené lhůty příslušným úřadem.


66

7.3

Navržená opatření k možné prevenci vzniku, minimalizaci a kompenzaci trvalých negativních vlivů na životní prostředí

Doporučená opatření k prevenci vzniku, minimalizaci, případně ke kompenzaci potenciálních negativních vlivů na stanovené složky prostředí jsou definovány nejčastěji v podobě podmínek pro realizaci daných funkčních využití podle jednotlivých lokalit, jež s sebou nesou specifické podmínky dotčeného území. Pro minimalizaci a prevenci vzniku negativních vlivů na sledované složky prostředí zpracovatel předpokládá, že budou prioritně dodržovány beze zbytku všechny právní předpisy a jimi stanovené limity nebo ochranné podmínky. V posuzované oblasti se jedná především o dodržení imisních limitů pro ochranu zdraví, pro ochranu vegetace a ekosystémů, pro ochranu vod a půdy a limitní hodnoty akustického tlaku pro daná prostředí. Veškerá nová výstavba by měla co nejméně narušovat krajinný ráz a měla by respektovat měřítko a harmonické vztahy v krajině. Je doporučena etapizace realizace záměrů změny č. 2 ÚPO. Kompenzační opatření nejsou navrhována pro plochy Z2/4, Z2/5 a Z2/7, které nejsou doporučeny ke schválení. Ze závěrů SEA vyplývá zásadní rozpor mezi umístěním zastavitelných ploch na lokalitách Z2/4, Z2/5 a Z2/7 a charakterem území (otevřený prostor zemědělské krajiny) z hlediska krajinného rázu, fragmentace území (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) a zásadami urbanizace krajiny dle Politiky územního rozvoje ČR 2008. Závěr SEA – zástavba je z hlediska cílů ochrany životního prostředí nepřijatelná. Plochy komunikací – lokalita Z2/1 Je doporučena obnova určité části zatrubněného Čakovičského potoka a výsadba břehových porostů, případné zařazení do ploch veřejné zeleně (břehy a navazující okolí). Zatrubnění recipientu mezi požární nádrží akceptovat v tomto stadiu urbanizace obce, výhledově umožnit jeho revitalizaci do otevřeného koryta. Za tímto účelem pak zřídit podél přístupové komunikace k ČOV – zastavitelné ploše Z2/1 dle této změny územního plánu přírodní funkční zeleň břehového a doprovodného porostu.

Plochy OV - sportovní a tělovýchovná zařízení – lokality Z2/2 a Z2/8 Lokalita Z2/2 Podmínkou přijetí změny funkčního využití na lokalitě Z2/2 je uplatnění prostorových regulativů - zachování resp. ochrana manipulačního pásma vodoteče a ochrana břehových porostů. Záměr na této funkční ploše je již realizovaný a využívaný – tj. jedná se o konstatování již provedeného. Jako kompenzační opatření lze požadovat výsadbu pásu zeleně, která bude navazovat na přilehající lokální biokoridor LBK 6 a vymezené VKP (Zlonínský potok). Do budoucna se doporučuje revitalizace (či spíše rekuperace) celého hygrického systému vodoteče včetně Novoveského rybníka. Lokalita Z2/8 Při realizaci záměru sportovní a tělovýchovná zařízení na lokalitě Z2/8 bude částečně vykácen „remíz Prutník“ (neudržovaná plocha náletu keřů). Je doporučeno též určitá vhodná úprava i zbývající plochy keřů a zároveň respektování funkčnosti této plochy keřů (lze tak vytvořit určitý nový prvek ekologické stability v území). Zároveň jako kompenzační opatření se doporučuje požadovat výsadbu pásu zeleně podél Čakovičského potoka (břehový a doprovodný porost s využitím tvrdých listnatých dřevin – duby, jasany, jilmy, javory, případně keře odpovídající STG – skupině typů geobiocénů, zde „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

67

pravděpodobně typu 2BC5a a 2BC5b se stagnující vodou), který tvoří hranici vymezené lokality na SZ. Zároveň je navrhováno realizovat výsadbu pásu zeleně na východním okraji ČOV (tj. západní část navrhované lokality Z2/8) a tím ochránit od možného zápachu z ČOV plochu pro sportovní a tělovýchovná zařízení, která je navrhována ve směru převládajících větrů dané oblasti. Systém vypouštění vyčištěné vody z technologického zařízení do sedimentační nádrže a dále do recipientu způsobuje vznik znečištěné vodní plochy a následně i vodoteče Čakovického potoka (silná eutrofizace celého hygrického ekosystému), která může být zdrojem zápachu a neodpovídá zaměření lokality pro bydlení a rekreaci obyvatel obce. Doporučuje se vybudování sedimentačního mezistupně (mezistupňů pro možné snadnější čištění a údržbu) na ČOV a posílení funkčnosti tohoto prostoru vegetací v tomto rozsahu:

zřízení izolační zeleně mezi východním okrajem plochy ČOV a zastavitelnou plochou Z2/8

zřízení přírodních ploch do prostoru mezi ornou půdou a plochou Z2/8 v místě, kde fakticky orná půda není – pouze náletová zeleň a zbytky sutí a odpadů

zřízení oboustranné zeleně podél vodoteče v šířce min. 10 m od břehové čáry (návaznost na kompenzační opatření na lokalitě Z2/1)

v příhodných místech (lokální deprese) podél vodoteče vytvořit „zátopové“ laguny pro zachycení povodňové vlny při přívalových srážkách – snížení povodňového rizika a spolu s doporučovanou výsadbou zeleně postupně vytvořit funkční „tvrdý luh“ podél Čakovického potoka.

Nerušící výroba a služby – lokalita Z2/3 Pro nově navrhovanou výrobní plochu na lokalitě Z2/3 je doporučeno stanovit možné regulativy výšky staveb, jejich prostorového a plošného uspořádání a koeficient zeleně. Stanovit pro tuto plochu výroby prostorový regulativ s požadavkem min. podílu zeleně v hodnotě 40 %, přednostně bude tato zeleň uplatněna v šířce 20 m při severní hranici plochy Z2/3. Výsadba pásma izolační zeleně, která by plnila funkci vizuální bariéry, by zároveň představovala minimalizační opatření proti případnému emisnímu a hlukovému zatížení. Pro zmírnění ovlivnění hydrologického režimu dotčeného území při řešení odvodu dešťových vod z daného území (zastřešené a zpevněné plochy) se doporučuje tyto vody zasakovat přímo na pozemku, pro eliminaci větších přívalových vod a jarního tání se doporučuje v nejnižším severozápadním místě lokality vybudovat retenční (akumulační) nádrž s využitím vody jako požární a v době přísušků jako zdroj vody k zálivce zelených ploch. Velikost nádrže by měla být dostatečně velká k zastřešeným a zpevněným plochám (hydrotechnický výpočet pro přívalovou srážku).

Plochy obytné městského typu – lokalita Z2/6 Pro zmírnění vlivu na krajinný ráz je nutné vypracování územní studie. Podmínky pro zpracování územní studie této lokality se doporučuje doplnit o následující požadavky: ve směru sever – jih bude tato plocha obsahovat separovanou a bezpečnou pěší trasu, připojující přírodní zeleň na krajinném horizontu k urbanizovanému území. Tato trasa bude umístěna do současné účelové komunikace, která obchází plochu Z1/6 podél východního okraje. Tato komunikace bude doplněna podél východní strany liniovou zelení o minimální šířce 10 m, do přírodních ploch, vedoucích po krajinném horizontu bude vložena cyklo – pěší trasa, z hlediska širších vztahů připojitelná na regionální cyklostezku vedenou podél pravého břehu Labe, parcely rodinných domů, přiléhající severním okrajem na krajinnou zeleň budou v šířce 20 m od okraje oplocení bez jakýchkoliv doplňkových staveb RD. „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

68

Zástavba na dané lokalitě by se tedy neměla přímo dotýkat a narušit vztahy ekosystémů lokálního biokoridoru LBK 3 v severní části zájmového území. Jako kompenzační opatření lze na pozemcích přilehajících k LBK 3 chápat výstavbu RD na jižní západní hraně pozemků (tj. dále od území vymezeného ÚSES), kdy je možné vytvoření určité „nárazníkové zóny“ mezi obytnou zónou a prvky ÚSES (zahrady, živé ploty, aj.). Doporučeným zmírňujícím opatření pro minimalizaci vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je preference napojení na plynovodní síť jako zdroje energie, stejně tak i napojení na další inženýrské sítě zajišťující bezpečné zásobování pitnou vodou a likvidaci odpadních vod. Nad rámec ÚPO SEA zpracovatel doporučuje zvážit možnosti částečného využití obnovitelných zdrojů energie, které by by mohly přispět k průběžnému snižování znečištění ovzduší, využívání neobnovitelných zdrojů energie apod. Rozhodujícím faktorem jsou však veškeré úspory energie již při vlastní výstavbě nových domů (situování ke světovým stranám, použití vhodných materiálů, izolace, pasivní domy apod.), tak i šetření s vodou, materiály, potravinami a dalšími komoditami. Systém šetření a úspor by měl být doplněn i snahou o co nejmenší produkci odpadů (bezodpadové domácnosti – recyklovatelné odpady, kompostování atd.). U všech nových objektů bude v dostatečném předstihu a kapacitě řešeno zásobování pitnou vodou a především pak čištění odpadních vod – a to napojením na stávající trasy stokových sítí nebo alternativním řešením u individuálních stavebních objektů. U všech nových zpevněných ploch bude zajištěn odvod dešťových vod, který bude řešen vsakem na vlastním pozemku nebo vsakovacím objektem. Alternativou může být i společná retenční (akumulační) nádrž pro přebytky srážkových vod (přívalové srážky) doplněná veřejnou zelení.


69

8 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ÚPO a jejich zohlednění při výběru variant řešení S ohledem na invariantní řešení územního plánu nebylo možné cíle ochrany životního prostředí pro výběr variant použít. V návrhu změny zastavitelného území v jednotlivých funkčních využitích jsou zohledněny cíle ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni. Vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí, které se zaměřují na zvýšení ekologické stability území, zlepšení dostupnosti a rozvoje environmentální infrastruktury, zvýšení a zajištění podílu čištěných odpadních vod, udržení či spíše zvýšení retence území a snižování povodňového rizika, udržení vody v krajině, zvýšení ploch nelesní zeleně zejména v intenzívně využívané zemědělské krajině, dodržování harmonického měřítka krajiny, ochranu zemědělské půdy apod., jsou ve změně územního plánu obce Čakovičky zohledněny v podobě územního respektování ekologicky stabilních prvků ÚSES a dále při řešení napojení nově navrhovaných rozvojových lokalit na technickou i dopravní infrastrukturu, event. stanovením přípustného a nepřípustného využití lokalit. Při zohlednění souladu s cíli životního prostředí byly vzaty v úvahu především cíle Národního rozvojového plánu, Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, Integrovaného programu snižování emisí Středočeského kraje a Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje. Zástavba na plochách určených pro nerušící výrobu a služby (v současné době orná půda) však nepřispěje ke zvýšení retence vody v území, ani k ochraně volné krajiny, která je specifikována v rámci uplatňování principů udržitelného rozvoje území v Programu rozvoje kraje směřující k harmonickému rozvoji sídel, spíše naopak. Zábor takovýchto ploch volné krajiny pro plochy výrob a služeb sice částečně naplňuje Politiku územního rozvoje (ÚP VÚC Pražského regionu, Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje a Usnesení vlády č.1100/2005), ale zároveň jde proti cílům Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Státní politice životního prostředí i Koncepci přírody a krajiny Středočeského kraje, jejichž cílem je preferování využití ploch brownfieldů, omezení rozšiřování výstavby do volné krajiny a zachování volné krajiny a krajinného rázu a kulturních hodnot území.


70

9 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPO na životní prostředí Základními monitorovacími ukazateli pro danou změnu územního plánu jsou: výměra a bonita odnímané plochy ze ZPF hluková a emisní zátěž dopravní charakteristiky území (intenzity dopravy, dopravní napojení) sledování prvku ÚSES (LBK, LBC) sledování okolních přírodních složek především retence území, povodňové riziko, vodní bilance území a kvalita povrchových i podzemních vod, plochy nelesní zeleně, krajinný ráz, fragmentace území, posilování biodiverzity zemědělské krajiny Tyto ukazatele budou průběžně konfrontovány se stávajícím stavem území a bude průběžně posuzována možnost trvale udržitelného rozvoje. Kromě uvedených opatření je dále doporučováno důsledně kontrolovat technický stav všech využívaných technických prostředků v rámci realizace změny č. 2 ÚPO Čakovičky. Přehled sledovaných jevů, jež indikují udržitelnost rozvoje území a jsou nutné pro získání informací o stavu životního prostředí a vývoji území, vychází z platné legislativy a je součástí vyhlášky č. 500/2006 Sb., Příloha č. 1 část A. Další doporučené monitorovací indikátory životního prostředí byly stanoveny jako měřitelné ukazatele s průmětem do území, který je pro územní plán zásadní charakteristikou. Většina z nich byla definována na základě zmíněné vyhlášky. Tab. č. 19 Indikátory – ukazatele životního prostředí indikátor -ukazatel životního prostředí

jednotka

podíl plochy zastavěného území

%

podíl zemědělské půdy

%

podíl zemědělské půdy s I. a II. třídou ochrany

%

podíl pozemků určených k plnění funkce lesa (lesnatost)

%

podíl ploch výroby a skladů

%

podíl ploch ÚSES

%

podíl ploch veřejné a soukromé zeleně v zastavěném území

%

podíl domácností napojených na veřejnou vodovodní síť

%

podíl domácností napojených na kanalizační síť

%

podíl domácností napojených na plynofikaci

%

podíl domácností využívající CZT nebo alternativní zdroje energie

%

podíl ploch s překročenými emisními a imisními limity

%

podíl obytných ploch ohrožených nadlimitním hlukovým zatížením Zdroj: [37][CityPlan]

%

V průběhu uplatňování a realizace 2.změny územního plánu je možno doporučené indikátory doplnit o adekvátní ukazatele, které budou poukazovat na významné změny nebo odchylky od dlouhodobých tendencí vývoje a stavu jednotlivých složek životního prostředí.


71

10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Změna č. 2 ÚPO Čakovičky je předkládána jako dlouhodobá koncepce funkčního využití území vymezením zastavěného, zastavitelného a nezastavěného území. Územní plán zajišťuje územní ochranu ploch ve veřejném zájmu a specifikuje základní principy řešení systémů technické infrastruktury. V posouzení jsou vyhodnoceny jak jednotlivé požadavky na změnu zastavitelného území a další funkce v území, tak i jakým způsobem mohou změny v území ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí a zdraví obyvatel (např. zábor půdy, vliv na akustické prostředí, apod.) . Jedním z nástrojů ochrany životního prostředí z hlediska prevence představuje posuzování koncepcí z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Speciálním druhem posuzovaných koncepcí je ÚPD, konkrétně nové územní plány měst a obcí, zpravidla koncepty územních plánů a pak změny těchto územních plánů pokud tak stanoví příslušný správní orgán životního prostředí (krajský úřad, odbor životního prostředí). Nový stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) začlenil od 1.1.2007 do postupů tvorby a pořizování ÚPD posuzování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj území. Cílem posouzení je vyhodnotit vyváženost územních podmínek pro tři pilíře udržitelného rozvoje, tj. pilíř životního prostředí, hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje (soudržnost společenství obyvatel území). Toto předložené vyhodnocení vlivů změny č. 2 ÚPO Čakovičky na životní prostředí představuje de facto vyhodnocení environmentálního pilíře, tj. hodnocení vlivu ÚPD na životního prostředí (část A podle přílohy stavebního zákona). Jednotlivé navržené změny využití území v ÚP jsou přehledně vyhodnoceny jak podle jednotlivých lokalit, tak podle jednotlivých složek ŽP, následuje souhrnné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a případně doporučení zmírňujících a kompenzačních opatření. Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že předložená změna č. 2 ÚPO Čakovičky může mít v některých případech mírné až významné negativní vlivy na vybrané složky ŽP jako je půda, biota (flóra a fauna, příp. biologická rozmanitost), krajinný ráz, fragmentace krajiny, kumulace vlivů, voda a ovzduší, naopak pozitivní vlivy lze očekávat zejména pro obyvatelstvo a hmotné statky (hodnoty území). Z hlediska vlivů na ŽP lze nejvýznamnější negativní vlivy předpokládat zejména u lokalit Z2/4, Z2/5 a Z2/7, které jsou plánovány pro výroby nerušící a služby. Podmíněný mírný negativní vliv lze vyhodnotit u lokalit Z2/3 (výroba nerušící a služby) a Z2/6 (individuální bydlení).

Z celkového posouzení jednotlivých lokalit změny č. 2 ÚPO Čakovičky vyplývá, že případné významné negativní vlivy na životní prostředí budou převažovat u lokalit Z2/4, Z2/5 a Z2/7. Negativní vlivy u dalších lokalit se nepředpokládají závažné nejen vzhledem k velikosti jednotlivých lokalit; tyto vlivy se budou kompenzovat navrženými opatřeními, která jsou specifikována v kapitole 7. Závěrem lze tedy konstatovat, že z hlediska vlivů na ŽP jsou realizovatelné pouze některé požadavky (lokality) rozšíření zastavitelného území a změny v území oproti současnému stavu podle změny č. 2 ÚPO Čakovičky.


72

11 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska Tato kapitola je oproti struktuře vyhodnocení podle přílohy stavebního zákona dodatečně doplněna do vyhodnocení vlivů změny č. 2 ÚPO Čakovičky na ŽP na základě požadavku OŽPaZ KrÚ Středočeského kraje z jejich koordinovaného stanoviska k návrhu upraveného zadání změny č. 2 územního plánu obce Čakovičky č.j. 159940/2008/KUSK/OŽP/La ze dne 21.11.2008. 1)

Ve vyhodnocení nebylo možno posoudit varianty řešení nebo varianty umístění jednotlivých lokalit a funkčních využití, protože návrh změny č. 2 ÚPO Čakovičky je zpracován bez variant. Vyhodnocení vlivů ÚP bylo provedeno v porovnání s nulovou variantou, tedy s variantou nerealizace navržené změny č. 2 ÚPO Čakovičky (kap. 6).

2)

Podrobné vyhodnocení vlivů předloženého návrhu změny č. 2 ÚPO Čakovičky bylo provedeno v kap. 5, a to jak z hlediska vlivů na jednotlivé složky ŽP, tak i podle jednotlivých navržených lokalit. Z provedeného vyhodnocení vlivů vyplývají následující závěry:

Z hlediska vlivů na jednotlivé složky může mít návrh změny č. 2 ÚPO Čakovičky v některých případech určité negativní vlivy na vybrané složky ŽP jako je půda, biota (flóra a fauna, příp. biologická rozmanitost, nedostatek mimolesní zeleně), krajinný ráz, fragmentace krajiny, voda (celková vodní bilance, retence území, povodňové riziko, kvalita povrchových a podzemních vod), ovzduší, mikroklima, skladebné části ÚSES a faktory pohody, naopak pozitivní vlivy lze očekávat zejména pro obyvatelstvo a hmotné statky (hodnoty území). Na základě vyhodnocení se předpokládají významné negativní vlivy na složky ŽP u ploch Z2/4, Z2/5 a Z2/7. U ostatních lokalit se nepředpokládají významné negativní vlivy na složky ŽP pokud budou dodržena a realizována doporučení a opatření v kap. 7.

Z hlediska vyhodnocení vlivů navržených záměrů na jednotlivých lokalitách lze konstatovat: Plocha Z2/1 (plocha komunikací) je akceptovatelná a lze s ní souhlasit. Plocha Z2/2 (plocha pro sportovní a tělovýchovná zařízení) je akceptovatelná a lze s ní souhlasit z hlediska vlivů na ŽP s podmínkou, že bude respektováno vymezení lokálního biokoridoru LBK 6 a postupně uplatněna navrhovaná opatření (revitalizace či rekuperace hygrického systému). Záměr na této funkční ploše je však již realizovaný a využívaný – tj. jedná se o konstatování již provedeného. Plocha Z2/3 (plocha pro nerušící výroby a služby) je akceptovatelná a lze s ní souhlasit z hlediska vlivů na ŽP s podmínkou stanovení konkrétních regulativů výšky staveb, jejich hmotového a plošného uspořádání i stanovení koeficientu zeleně pro dané lokality ve smyslu navrhovaných opatření. Z hlediska snížení povodňového rizika je nutné zabezpečit vsak srážkových vod ze zastřešených a zpevněných ploch na vlastním pozemku do vsakovacích objektů a pro zachycení přívalových srážek pak do retenční (akumulační) nádrže s využitím pro požární vodu a zálivku zeleně. Plocha Z2/4 (plocha pro nerušící výroby a služby) není akceptovatelná a nelze s ní souhlasit z hlediska vlivů na ŽP a vzhledem k regulativům daného funkčního využití území stávajícího územního plánu obce.


73

Plocha Z2/5 (plocha pro nerušící výroby a služby) není akceptovatelná a nelze s ní souhlasit z hlediska vlivů na ŽP a vzhledem k regulativům daného funkčního využití území stávajícího územního plánu obce. Plocha Z2/6 (plocha pro individuální bydlení) je akceptovatelná a lze s ní souhlasit z hlediska vlivů na ŽP s podmínkou, že bude respektováno vymezení lokálního biokoridoru LBK 3 a nebudou narušeny vztahy ekosystémů v daném LBK 3 a zároveň bude vytvořena určitá „nárazníková zóna“ mezi obytnou zónou a prvky ÚSES ve smyslu navrhovaných opatření. Plocha Z2/7 (plocha pro nerušící výroby a služby) není akceptovatelná a nelze s ní souhlasit z hlediska vlivů na ŽP a vzhledem k regulativům daného funkčního využití území stávajícího územního plánu obce. Plocha Z2/8 (plocha pro sportovní a tělovýchovná zařízení) je akceptovatelná a lze s ní souhlasit z hlediska vlivů na ŽP s podmínkou, že bude respektována funkčnost plochy keřů („remíz Prutník“), bude provedena výsadba zeleně v blízkosti Čakovičského potoka a budou provedena navrhovaná opatření směrem k ČOV (zlepšení kvality vypouštěných vod z ČOV dalším stupněm dočištění (sedimentační nádrže), zahájena revitalizace (či rekuperace) vodoteče a další navrhovaná opatření ke snížení povodňového rizika a zlepšení biodiverzity území. 3)

Závěr: Z předloženého vyhodnocení vlivů změny č. 2 ÚPO Čakovičky na životní prostředí vyplývá, že lze souhlasit pouze s některými navrženými plochami rozvoje obce (tj. plochy Z2/1, Z2/2, Z2/3, Z2/6 a Z2/8) a nelze souhlasit s plochami Z2/4, Z2/5 a Z2/7.

4)

Návrh stanoviska dotčeného orgánu KrÚ Středočeského kraje: Na základě předloženého návrhu změny č. 2 ÚPO Čakovičky a jeho vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy zák. č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu, KrÚ Středočeského kraje nesouhlasí s návrhem ploch Z2/4, Z2/5 a Z2/7 určených pro plochy nerušící výroby a služeb. Při dodržení následujících podmínek souhlasí KrÚ Středočeského kraje s rozvojovými plochami Z2/1, Z2/2, Z2/3, Z2/6 a Z2/8. Plocha Z2/2 - nenarušit funkčnost lokálního biokoridoru LBK 6. Plocha Z2/3 - stanovení konkrétních regulativů výšky staveb, hmotového a plošného uspořádání, - stanovení koeficientu zeleně a řešení srážkových vod ze zastřešených a zpevněných ploch ke snížení povodňového rizika ve smyslu navrhovaných opatření. Plocha Z2/6 - zachovat vymezení a nenarušit budoucí funkčnost lokálního biokoridoru LBK 3, - vytvoření určité „nárazníkové zóny“ mezi obytnou zónou a prvkem ÚSES (zahrada, živé ploty, aj.) a uplatnění navrhovaných opatření. Plocha Z2/8 - zlepšení kvality vypouštěných vod z ČOV dalším stupněm dočištění (sedimentační nádrže), zahájit revitalizaci (rekuperaci) Čakovického potoka včetně opatření ke snížení povodňového rizika (laguny pro zachycení povodňové vlny při přívalových srážkách), - zvýšit funkčnost „zelených“ ploch (mj. „remíz Prutník“) výsadbou tvrdých listnatých dřevin ke zvýšení ekologické stability podél Čakovičského potoka a prostoru kolem ČOV a přístupové komunikace. „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

74

Přílohy Mapové přílohy jsou součástí předkládaného návrhu změny č. 2 ÚPO Čakovičky Příloha 1: Koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje


75


76


77

Příloha 2 – Doplňující fotodokumentace (autoři fotogafií: Ing. Pavel Musiol a Mgr. Tomáš Hubálek, Ph.D.) Plocha Z2/2


78

Plocha Z2/3


79

Plocha Z2/4; Z2/5 a Z2/7


80

Plocha Z2/6


81

Plocha Z2/8


82

Použité podkl ady [1]

AOPK. Dostupné z: .

[2]

Bínová, L. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR - Územně technický podklad. SŽP Brno.

[3]

Culek, M. (1996): Biogeografické členění České republiky, Enigma, Praha.

[4]

ČGS. Dostupné z:

[5]

ČHMÚ. Dostupné z: .

[6]

ČHMÚ (2007): Atlas podnebí Česka. Praha

[7]

ČSÚ. Dostupné z: .

[8]

ČÚZK. Dostupné z:

[9]

Czudek, T. a kol. (1972): Geomorfologické členění ČSR. Studia. geogr. 23, Geografický ústav ČSAV, Brno, 137 p.

[10]

Hydroekologický informační systém. Dostupné z: .

[11]

Internetové stránky obce Čakovičky, Dostupné z:

[12]

Internetové stránky Středočeského kraje. Dostupné z: <www.kr-stredocesky.cz>

[13]

Komrska, L. (2007): Změna č.1 územního plánu obce Čakovičky. Koordinační výkres. Praha, prosinec 2007.

[14]

Komrska, L. (2008): Změna č. 2 územního plánu obce Čakovičky. Územně analytické podklady (Výkres hodnot a střetů; Výkres limitů; Výkres záměrů), Praha, červen 2008

[15]

Komrska, L. (2009): Změna č. 2 územního plánu obce Čakovičky. Grafická část. Praha, červen 2009

[16]

Komrska, L. (2009): Změna č. 2 územního plánu obce Čakovičky. Textová část územního plánu. Praha, červenec 2009

[17]

Kříž, K. (2006): Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006-2016. Vlašim.

[18]

Mackovič, V (2008): Vyhodnocení trvalé udržitelnosti v rámci tvorby Zásad územního rozvoje Středočeského kraje – část Půda, Krajina. Pracovní materiál, Praha, 2008.

[19]

Mapový portál. Dostupné z: .

[20]

Mapový portál AOPK. Dostupné z: .

[21]

Mapový portál CENIA. Dostupné z: .

[22]

Mapový portál ČGS - Mapy radonového indexu. Dostupné z: < http://nts1.cgu.cz/demo/CD_RADON50/index/default1.htm>

[23]

Mapový portál Geofondu ČR Dostupné z: .

[24]

Mapový server ÚHÚL. Dostupné z:

[25]

Mapový server ÚP VÚC Pražský region. Dostupné z:

[26]

Míchal I. (1985): Ekologický generel ČSR. Textová část studie pro SKVTRI Praha – Brno, Terplan, Geografický ústav ČSAV.

[27]

MMR (2006): Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013. Praha: Dostupné z: <www.mmr.cz>

[28]

MŽP (2008): Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2007. Středočeský kraj.

[29]

NPÚ. Dostupné z: „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

83

[30]

Portál RIS. Dostupné z: <www.risy.cz>

[31]

Prášek (1913): Brandejs nad Labem - Město, panství i okres - Díl III., 1913.

[32]

Quitt (1971): Mapa klimatických oblastí dle Quitta. Dostupné z:

[33]

Sommerová, E. (2003) Územní plán obce Čakovičky - koncept. Textová část. Praha, srpen 2003

[34]

Ústav územního rozvoje. Dostupné z:

[35]

Úřad vlády ČR (2004): Strategie udržitelného rozvoje České republiky. Praha

[36]

Vodohospodářský informační portál. Dostupné z: <www.voda.mze.cz>

[37]

Vyhláška č. 500/2006 Sb., vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti


84

Seznam zkratek AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

AV ČR

Akademie věd České republiky

BaP

benz(a)pyren

BPEJ

bonitované půdně ekologické jednotky

CO

oxid uhelnatý

CZT

centrální zásobování teplem

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČGS

Česká geologická služba

ČŠÚ

Český statistický úřad

ČR

Česká republika

ČÚZK

Český úřad zeměměřický a katastrální

EIA

posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EO

ekvivalentní obyvatel

ES

ekologická stabilita

EU

Evropská Unie

HPJ

hlavní půdní jednotka

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

IRZ

integrovaný registr znečišťování

KES

koeficient ekologické stability

KrÚ

krajský úřad

LAU

místní správní jednotka (Local administrative unit)

LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

LV

imisní limit

MŽP

Ministerstvo životního prostředí České republiky

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

MZe

Ministerstvo zemědělství České republiky

NO2

oxid dusičitý

NP

národní park

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NPÚ

Národní památkový ústav

NUTS

Klasifikace územních statistických jednotek

OC

území čistě obytné

OP

ochranné pásmo

ORP

obec s rozšířenou působností

OkÚ

okresní úřad

OÚ

obecní úřad „SEA posouzení 2. změny ÚPO Čakovičky“

85

OZE

obnovitelné zdroje energie

OZKO

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

OŽPZ KrÚ

Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu

PM10

suspendované částice frakce PM10

PHO

pásmo hygienické ochrany

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

RBK

regionální biokoridor

RBC

regionální biocentrum

RIS

regionální informační servis

RD

rodinné domy

SEA

hodnocení vlivů koncepcí na ŽP (Strategic Environmental Assessment)

SP

sportovní zařízení

SO2

oxid siřičitý

TKO

tuhý komunální odpad

TTP

trvalé travní porosty

TV

imisní cílový limit

ÚAPPSČ

Ústav archeologické památkové péče středních Čech

ÚHÚL

Ústav hospodářské úpravy lesa

ÚP

územní plán

ÚPO

územní plán obce

ÚPN

návrh územního plánu

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

ÚSES

územní systém ekologické stability

V

nerušící výroba, sklady, služby

VKP

významný krajinný prvek

VTL

vysoký tlak zemního plynu

VVTL

velmi vysoký tlak zemního plynu

VÚV TGM

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

ZAV

záchranný archeologický výzkum

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚJ

základní územní jednotka

ŽP

životní prostředí


86

Změna č. 2 územního plánu obce Čakovičky návrh

Recommend Documents