2. Správa obce Kolče Učiniti popis, jak byla spravována obec Koleč v dobách dávných můžeme započíti teprve dobou pozdější po bitvě na Bílé hoře od r. 1695, kdy byly zavedeny zvláštní urbar nebo-li kontrakt, ve kterých byly podmínky a povinnosti rolnických gruntů a chalup, neboť před r. 1695 byly tyto popouštěny jen dědičným nájemníkům a od tohoto roku předány tyto skutečným vlastníkům s dědickými právy. Na každém panství byl úředník zvaný justiciar, který řídil a vedl knihu gruntovního majetku. Ku panství kolečskému náležely jen vsi Koleč, Tejnice a Mozolín. V r. 1714 tehdejší majitel panství Václav Liborijus rytíř Ubelli ze Siegburku přikoupil ku panství i obec Třebusice, náležící Kapitule na Strahově v Praze. Jmenovaný majitel po přikoupení vsi Třebusice založil novou gruntovní knihu panství kolečského, do níž přeneseny byly starší urbary, kupní smlouvy a povinnosti sedláků a chalupníků v Kolči, Týnici a mlýna v Mozolíně a v Třebusicích. Kniha tato přenesena do důchodu panství ve Zvoleněvsi, kamž byla s ostatním archivem přenesena. Druhá gruntovní kniha založena r. 1741, do kteréž byly veškeré smlouvy přeneseny. Co jest příznačné, že kniha založena 1714 je vedená v českém jazyce, kdežto kniha z r. 1741 už v jazyce německém. Třetí gruntovní kniha založená pro panství kolečské Antonínem Bohoušem rytířem z Utěšic, co poslední a odevzdána byla 26./V. 1850 k c.k. okresnímu soudu v Slaném. Ta tvořila základ k založení pozemkových kněh u téhož soudu pro obce Koleč, Tejnice, Mozolín a Třebusice. Podle těchto kněh bylo možno částečně vyhledati jména rychtářů a konšelů, které později uvedeme. Roku 1829 byly velezasloužilým L. Brinkem, hospodářským správce panství kolečského založeny knihy pro obecní účty, v níž zaneseny jsou obecní účty nepřetržitě od r. 1826 až do r.1880. Později po odchodu správce L. Brinkeho, vedl a doplňoval tuto knihu farář J. Mottl do r. 1864, později far. mat. Petráš do r.1868. Ten vedl s obcí spor za knihovní vlastnost nové farní budovy, která byl postavena na obecním pozemku na místě, kde býval obecní brůdek, který byl zavezen a tak stavba farní budovy je na obecním pozemku.
Po učiněném smíru velkostatek postavil kanál č. 30 napříč návsí, a až do odpadové strouhy a náves řádně upravil. Václav Švarc co člen obecního zastupitelstva a pokladník, doplnil r. 1880 obecní účty na zvláštních archách vedené v knize založené L. Brinkem, jakož i v hlavní knize chudých za celých 18 roků, neboť dřívější starosta Jos. Šťastný přestal účty do této knihy zapisovati. Kniha založená v r. 1829 svým obsahem dále nestačila a zakoupena do kontribudečské záložny v Kolči dosud nepoužitá nová kniha a použita co hlavní kniha obce kolečské, do kteréž jsou dále obecní účty od r. 1886 za každý rok zapisovány. Vrátíme se k tehdejším poměrům. Poměry poddanské trvaly až do r. 1848, kdy robota a poddanství bylo zrušeno. Podle Josefínského rozvrhu daně byla výměra panství kolečského r. 1845: 517 jiter 22 „ 10 „ 1 „ 809 „
1297 ½ 968 ½ 1386 891 348
čtvereč. sáhů „ „ „ „ „ „ „ „
Koleč společně s obcí Třebusice společně s obcí činila plodná půda selská Koleč a Třebusice.
Celá výměra činila celkem 1350 jiter 348 čtv. sáhů. Urbární povinnosti do r. 1848 obnášely: Pracovní dny s potahy (Bezugstagen) 2496 dnů Ručních dnů robotních 4000 „ Pozemkové činže robotníků 69 zl. 16 kr. r. č. Domovní činže 24 „ 74 „ „ „ Společné činže 84 „ 94“ „ „ Zemské činže 20 „ 16 „ „ „ Židovský chráněný poplatek 29 „ 40 „ „ „ Celý vyvazovací pozemkový kapitál náhradní za zrušenou robotu ze dne 10. prosince 1850 obnášel při panství kolečském 15.256 zl. 30 kr. Za jeden den ruční roboty čítáno 6 kr. c. m.
V r. 1848 patřilo panství kolečskému: Obec Koleč
74 domů (poslední Vejražkovic) 672 obyv. Tejnice 12 “ 64 “ Mozolín 21 „ 174 „ Třebusice 25 „ 220 „
Celkem bylo v r. 1848 v Kolči 910 obyv. Vlasta Maňasová učitelka V roce 1848 bylo zaplaceno daní od panství v Kolči: všeobecná daň …….…. 849 zl. 12 kr., domovní daň ……….. 29 zl. 40 kr., zemské přirážky ………. 446 zl. 15 kr. V roce 1849 nejvyšším rozhodnutím byly zrušeny vrchnostenské právní úřady a činnost jejich přenesena na nově zřízené c.k. soudy, z Kolče na c. k. okresní soud v Slaném. Pozemková kniha založena na základě gruntovní knihy panství kolečského, jak už poznamenáno. Roku 1850 zrušeny jsou úřady rychtářské, od vrchnosti potvrzované, a uhrazeny volenými úřady obecními. Roku 1865 přenesena byla část působnosti samosprávní na nově zřízené samosprávné úřady: okresní zastupitelstvo a obec. Koleč přivtělena do okresního zastupitelstva v Slaném. Dnes podléháme ve všech daňových berním úřadům a berní správě v Slaném. Katastr naší obce má v patrnosti okresní geometr (zeměměřič).
Stavení a živnostenské věci. Koleč patří pod rozhodnutí nynější okresní politické správě (dříve hejtmanství) v Slaném. Ve zvěrolékařství náležíme pod dozor okres. zvěrolékaře v Slaném, ve věcech obchodních příslušíme obchodnímu soudu v Praze. Náš okresní soud v Slaném patří v obvod zemského soudu v Praze. U okresního soudu uloženy jsou pozemkové knihy obce Kolče. Věci vojenské patří pod správu okresní politické správy v Slaném, které v přenesené působnosti vyřizuje obecní úřad. O veřejnou bezpečnost pečuje v naší obci místní četnická stanice a policie obecní, která se stává ze členů obecního zastupitelstva (jako komisaře a strážníka), obcí vydržovaného. Obec Koleč náleží do vikariatu (farní osada kolečská) slánského a ten k arcidiesi pražské. Farní administratůra byla založena r. 1777 a farní úřad r. 1789. V obci je pětitřídní obecná škola. K vydržování školních budov zřízena je místní školní rada, kteráž náleží pod okresní školní výbor. Dozor nad školou má okresní inspektor ze Slaného. Učednící živnostenští jsou povinni v této době navštěvovati pokračovací živnostenskou školu. Byl učiněn pokus ke zřízení vlastní živnostenské školy pokračovací v Kolči, ale pro nedostatek učňů po světové válce zřízení této školy oddáleno na dobu vhodnější. Místní živnostenské společenstvo v Kolči má již zřízený fond pro vlastní pokračovací školu. Taktéž nutno zmíniti se o založení hřbitova pro farní osadu kolečskou. První hřbitov založen byl kolem kostela r. 1715. Roku 1788 založen nynější hřbitov až po hrobku rodiny Bohušův z Utěšic. Na starém hřbitově přestalo se pohřbívati r. 1785. Druhá část hřbitova nad hrobkou přikoupena byla r. 1862 od rolníka Antonína Šťastného, čp. 31.
Třetí část hřbitova koupena v r. 1910 od Antonína Duchka, čp. 33. a Václava Šťastného čp.31. Pozemek V. Šťastného byl vyměněn za zbytek pozemku Ant. Duchka, který nemohl býti celý použit. Ohražení hřbitova nového zdí provedeno v r. 1910 stavitelem Jaroslavem Brejníkem z Volovic. Správu hřbitova vede hřbitovní výbor se starostou obce, hřbitovní úřad je upraven. Seznam rychtářů, představených a starostů v Kolči –(pokud se zjistilo) Od roku – do roku 17411766 17661777 17771788 17881789 17891823 18231826 18261835 18351840 18401846 18461849 18491856 18561861 18611870
-
Jméno a příjmení:
rychtář
Šaroch Václav
čp. domu 35.
rychtář
Šaroch František
35.
rychtář
Bentelmajer Jan
30.
rychtář
Hodík Jan
36.
rychtář
Fišer Ondřej
-
rychtář
Fiala Václav
22.
rychtář
Nejtek Jan
8.
rychtář
Šaroch Václav
35.
rychtář
Nejtek Jan
8.
rychtář
Fiala Antonín
22.
představený
Richtr Václav
30.
představený
Fiala Antonín
22.
starosta
Richtr Václav
30.
1870starosta 1880 1880starosta 1883 1883starosta 1889 1889starosta 1892 1892starosta 1899 1899starosta 1902 1902starosta 1908 1908starosta 1918 1918* starosta 1923 1923* starosta 1925 1925* starosta 1935 *nový volební úřad
Šťastný Josef
31.
Fiala František
22.
Šaroch Matěj
35.
Fiala František
22.
Šťastný Josef
31.
Fiala František
22.
Brož František
8.
Šaroch Václav
35.
Efler Josef
42.
Kříž Josef
54.
Hons Josef
59.
Poštovní úřad byl zřízen 10. ledna 1884. Na popud faráře Mottla ze dne 10. února 1861 přikročeno, podle vlád. nařízení, k ustavení zvláštního výboru z obecního zastupitelstva v Kolči ke správě ústavu chudých. Podle nařízení z 16/8. 1860 bylo jmění ústavu chudých, dosud spravovaného berními úřady, předáno obcím. Podle likvidace z 28. listopadu 1860 sestávalo jmění ústavu chudých v Kolči ze jmění: - ze 3 dluhopisů soukromých per 669 zl. 90 kr., - „ 5 dluhopisů státních per 1018 zl. – a v hotovosti …….. 76 zl. 95 kr. r. č.
Od tohoto času začali se chudí obecní příslušníci podělovati. Za starosty Matěje Šarocha, hlavně prací tehdejšího pokladního obce Václava Švarce, postaven r. 1886 na odděleném pozemku od obecního domu – pastoušky čp. 4. – nový dům se 3 světnicemi k obývání; slouží za obecní chudobinec a zapsán je v pozemkových knihách jako vlastnictví pod čp. 102. „Ústavu chudých v Kolči“. Náklad na tento dům byl ušetřen z dobrovolných dražeb při prodávání dobytka místního velkostatku. Občanstvo i obec na stavbu domu z povinných dávek ničím nepřispělo. Velkostatek ke stavbě přenechal cihly za výrobní cenu. Náklad na dům obnášel 1192,45 Kč. Od té doby se poměry chudinské horšily a nestačí již více úroky z fondu na vydání chudinská krýti. Schodek doplňuje se z jiných příjmů obecních. K vůli přehledu zaznamenáváme výši přirážek za poslední domu od r. 1910 – 1928. Rok: Obecní % 1910 52 1911 63 1912 77 1913 57 1914 57 1915 57
Školní % 18 13 18 19 19 16
Rok: Obecní % 1916 62 1917 60 1919 105 1920 285 1921 231 1922 567
Školní % 14 22 56 100 167 260
Rok: 1923 1924 1925 1926 1927 1928
Obecní Školní % % 300 171 250 171 214 169 190 154 253 102 279 %
V roce 1928 podle nové úpravy zákonné splynuly školní přirážky v obecní a nesmí býti vyšší 300 % dohromady. Až do r. 1920 vybírala obec daně a přirážky sama, od té doby berní úřad. V roce 1928 vybírala zase obec daně (přirážky) pozemkové sama, ostatní daně a přirážky berní úřad v Slaném.
