2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

OBEC RYNHOLEC

ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ZPRÁVA

POŘIZOVATEL: Obecní úřad Rynholec PROJEKTANT:

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Změna č.2 ÚPO Rynholec Pořizovatel: Obecní úřad Rynholec Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 odpovědný projektant: Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032 Živnostenský rejstřík č.ŽO/011801/92 Zák

Zpracovatelský kolektiv: Ing. Stanislav Zeman,

- zodpovědný projektant

Ing. Lenka Nováková

- urbanistická koncepce

Firma Dináto

- digitální zpracování

ZMĚNA č.2 ÚPO RYNHOLEC – PRŮZKUMY A ROZBORY

OBSAH: 1. Urbanistický rozvoj území obce v souvislosti se Změnou č.2 2. Analýza důsledků Změny č.2 na demografický vývoj obce 3. Rozbor důsledků Změny č.2 na trvale udržitelný rozvoj území obce a) Rozbor důsledků Změny č.2 na krajinné a celkové životní prostředí b) Rozbor důsledků Změny č.2 na hospodářský rozvoj c) Rozbor důsledků Změny č.2 na kulturní hodnoty obce d) Rozbor důsledků Změny č.2 na limity využití území 4. Rozbor důsledků Změny č.2 na veřejnou infrastrukturu a) Doprava b) Technická infrastruktura 5. Důsledky Změny č.2 na zemědělský půdní fond 6. SWOT analýza


1. Urbanistický rozvoj území obce v souvislosti se Změnou č.2 V rámci průzkumů a rozborů bylo posouzeno cca 25 ploch, které by měly být předmětem Změny č.2 územního plánu obce (ÚPO) Rynholec. Z těchto cca 25 ploch bylo na základě jejich územně technických a architektonicko-urbanistických předpokladů vybráno pro Zadání Změny č.2 zatím celkem 20 ploch o celkové kapacitě cca 50 rodinných domů. Důvodem je skutečnost, že dosavadní architektonicko-urbanistický vývoj, navržený ve schváleném ÚPO obce, probíhá velmi intenzivně a Rynholec se z typického venkovského sídla postupně stává atraktivním zahradním venkovským sídlem příměstského charakteru, zejména ve vztahu k Novému Strašecí, ale i ke Kladnu a k Praze. Projevuje se to zejména v důsledku postupné modernizace bytového fondu a výstavbou nových rodinných domů. Původní selská stavení (v nichž v areálu dvora byly kromě rodinného domu ještě stáje, stodoly a kůlny) se postupně transformují na čistě obytná území, kde jsou dnes plnohodnotná zázemí rodinných domů. Stodoly a stáje se ruší ve prospěch zahrad a míst pro trávení volného času. Někde vznikají malé provozovny pro drobné podnikatele, avšak původní typická a plně funkční smíšená venkovská zástavba s polyfunkčním využitím je v současné době již jen výjimkou a připomíná ji pouze specifická diverzifikace urbanistického půdorysu zastavěného území obce. I přes tento výrazný rozvoj obce zde zůstává stále nevyužité území vzniklé následkem demolice západního sektoru obce s předpokladem rozvoje těžby, který se ale neuskutečnil a hranice dobývacího prostoru byly posunuty dál od obce, tak, že v současné době téměř nesnižují kvalitu životního prostředí v obci. Zde navrhoval schválený územní plán, kromě parkového bydlení, i vytvoření rekreačních ploch určených pro aktivní trávení volného času především formou lesoparků, fit areálů, event. zahrádkářských kolonií. V rámci změny č.2 se zde uvažuje o souvislé ploše reprezentativního prostoru upraveného jako veřejná zeleň. Současné změny obce k lepšímu architektonicko-urbanistickému výrazu jsou patrné mimo jiné na úpravě obecního úřadu a jeho okolí a některých míst na náměstí. Přesto je v obci ještě mnoho prostranství i větších ploch a lokalit, které vyžadují četná zlepšení. Mezi taková místa patří především centrum obce jako celek, dále plochy po provedené asanaci v západní části sídla, okolí rybníka, okolí zemědělského areálu u hřbitova, okolí pomníku, okolí horní prodejny bývalé Jednoty a další. Schválený

územní

plán

lokalizoval

nové

plochy

pro další

bytovou

výstavbu

na severozápadním okraji obce a v rozsáhlých prolukách ve východní polovině Rynholce, s cílem scelit a arondovat urbanistický půdorys sídla tak, aby jeho zástavba byla kompaktní, avšak zároveň by nemělo dojít k nadměrnému zahuštění zástavby. Rovněž by v rámci změny č.2 nemělo dojít k podstatnému ovlivnění současné architektonicko-urbanistické struktury sídla. I přes změny využití ploch, kterých by mělo být na základě požadavků


jednotlivých občanů i obce cca 20, nedojde k podstatné koncepční změně stávajícího urbanistického půdorysu sídla. Hranice zastavěného území i zastavitelných ploch zůstane dle schváleného ÚPO téměř beze změny. Pouze v případě, že by byly při projednávání Změny č.2 dle § 47 stavebního zákona č.183/2006 Sb. odsouhlaseny nové plochy na severu obce (pozemek parc.č. 869) a pozemek pro relativně rozsáhlejší výstavbu rodinných domů (cca 30) na jihu obce (parc.č. 980), byla by hranice zastavitelných ploch výrazněji zvětšena. Souhrnně lze však v rámci průzkumů a rozborů konstatovat, že další rozvoj Rynholce je možno považovat za přiměřený vzhledem k dosavadnímu rozvoji. Přitom nebude narušena celková urbanistická koncepce dlouhodobého vývoje sídla. Z hlediska dalšího rozvoje obce budou kromě dvou větších uvedených ploch vyhodnoceny možnosti výstavby na dalších menších plochách vhodných převážně pouze pro jeden rodinný dům. Jedná se o pozemky s parcelními čísly 327, 946/5, 607 + 608, 346/3, 950 + 954, 658/1 + 658/2, 614/2, 294, 625 + 626, 291/3, 291/2, 619 + 620, 272/2, 992, 638/1 + 640/1 + 637/1, 948/42, 869, 271/1 + 943/1 + 941/1 + 641/2 +2052. Většina těchto pozemků se nachází v jižním sektoru zastavěného území, kde bezprostředně navazují na stávající obytná území venkovského charakteru, která byla vymezena ve schváleném územním plánu. Převážně se jedná o plochy zahrad a z části o plochy orné půdy, Za účelem komplexního řešení budoucí výstavby v tomto území bude řešit Změny č.2 jižní část obce komplexně s cílem vymezit zde souvislé plochy bydlení venkovského charakteru, umožňující využití daného území v delším časovém horizontu.

2. Analýza důsledků Změny č.2 na demografický vývoj obce Průzkumy a rozbory respektují dosavadní demografický vývoj obce, který reflektuje skutečnost, že Rynholec prošel ve své moderní 120leté historii velice proměnlivým vývojem. V roce 1869 žilo v obci 1 271 trvale bydlících obyvatel. V období 1869-1880 však Rynholec zasáhla první vlna populační deprese, když v důsledku silného vystěhovalectví zdejších obyvatel za lepšími ekonomickými a sociálními podmínkami do Prahy či okolních, hospodářsky rozvinutějších středisek ztratila obec téměř 300 obyvatel. Po stagnaci v posledním dvacetiletí 20. století se však i zde začaly projevovat důsledky nástupu celostátního demografického vzestupu. V období 1900 - 1910 tak prodělala obec první ze dvou vln populační progrese, když získala 371 nových obyvatel. Druhé populačně velice příznivé období nastalo ve dvacátých letech, kdy, v důsledku hospodářské konjunktury a z toho vyplývajícího příznivého sociálního klimatu v českých zemích, zvětšila obec svou populační základnu o dalších 370 obyvatel, takže v roce 1930 zde žilo již 1 857 osob. V roce 1950 tak dosáhl Rynholec svého populačního vrcholu – 1 863 obyvatel.


Zanedbávání českého venkova v padesátých a v šedesátých letech 20. století se plně projevilo i v případě Rynholce. Zde v padesátých letech ubylo, zejména v souvislosti s těžební činností a zejména s asanací celé západní části zastavěného území, téměř 600 obyvatel. V roce 2001 zde bylo sečteno pouze 687 trvale bydlících obyvatel a přes mírný populační nárůst na počátku 21. století zde v současné době žije pouze cca 40 % obyvatel z roku 1950. Z dalších demografických charakteristik je pro další rozvoj Rynholce limitující vysoké stáří místní populace. Při sčítání lidu v roce 2001 žilo v obci jen 16,6 % dětí mladších 15 let, zatímco obyvatelé v poproduktivním věku byli zastoupeni 21,5 % (ve stabilizované populaci by měly být obě krajní věkové skupiny přibližně v rovnováze). Nedostatečně pestrá ekonomická základna a blízkost Nového Strašecí vytváří z Rynholce vyjížďkovou obec. V roce 2001 vyjížděly za prací mimo svou obec čtyři pětiny ekonomicky aktivních obyvatel Rynholce. V rámci Změny č. 2 budou prověřeny plochy pro výstavbu cca 50 rodinných domů a předpokládaný nárůst obyvatel bude činit cca 200 obyvatel címž by obec dosáhla cca jedné poloviny svého populačního vrcholu.

3. Rozbor důsledků Změny č.2 na trvale udržitelný rozvoj území obce Tato kapitola vychází z požadavků vyhlášky č.500/2006 Sb., § 4, odst. 1b, kde je uvedeno, že „rozbor udržitelného rozvoje území zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírodního prostředí, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. Záměrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.“ Tato problematika je uvedena souhrnně ve SWOT analýze v závěrečné části zprávy a dílčím způsobem v následujících podkapitolách. a) Rozbor důsledků Změny č.2 na krajinné a celkové životní prostředí Platný územní plán obce vymezil v řešeném území územní systém ekologické stability, který byl zpracován na základě Generelu Územního systému ekologické stability, který byl zpracován v roce 1992.


Na katastrálním území Rynholce se nachází 7 interakčních prvků (č.20-26), které ve svém území plní krajinářskou (č.20-23 a č.26), ekostabilizační (č.21, 23, 24 a 26) a protierozní funkci (č.26). Jedná se o bývalý sad přecházející v remíz (č.20), lesní remízy (č.21 a 22), smíšený les (č.23), rašeliniště (č.24), březový remíz (č.25) a o travnaté stráně s keřovým doprovodem nad železniční tratí (č.26). Ekologická stabilita těchto útvarů je ohodnocena většinou stupněm 3 - 4, nižší stupeň vykazují pouze útvary č.24 a 25 (1 - 2). Severně a východně od Rynholce probíhají dva lokální biokoridory (BK 2.2 a BK 2.3). Biokoridor 2.2 zvaný Na Stochovské hoře-Na okrouhlici-Stráňky zasahuje na katastrální území Nového Strašecí a je tvořen zčásti lesním komplexem na Stochovské hoře, zčásti polní cestou a přilehlou mezí, dále ornou půdou a travnatou svažitou strání. Údolnicí v poli na východním okraji řešeného území prochází biokoridor 2.3 (Holubín-Stochov). Mezi oběma biokoridory je vklíněno lokální biocentrum č.2.2 (Stráňky-Holubín), tvořené travnatými stráněmi s menšími sady a lesními remízy, kde rostou převážně borovice a modříny. Významnou krajinářskou funkci plní také významné krajinné prvky, které jsou v grafické části Generelu označeny čísly 8-12. Přehledně jsou všechny tři základní prvky Územního systému ekologické stability charakterizovány v tabulce na následující straně.


POŘADOVÉ MÍSTNÍ NÁZEV ČÍSLO

ROZLOHA

NÁZEV, CHARAKTERISTIKA jižně exponovaný svah severovýchodně od Rynholce; travnaté stráně s menšími sady a lesními remízy (borovice, modříny), výskyt teplomilných druhů. Lemován polní cestou s částečným dřevinným doprovodem část lesního komplexu na Stochovské hoře, trasa polní cesty, meze se stromovým doprovodem, úsek orné půdy a část travnaté svažité stráně severovýchodně od Rynholce; les převážně modřínový, v menší míře bříza, smrk, dub. Polní cesta bez dřevinného doprovodu. Mez doprovázena ovocnými stromy, keři (trniny). Travnatá stráň s dřevinným doprovodem polní cesty údolnice v poli jihozápadně od Stochova; mezi tratí a silnicí upravená vodoteč

BC 2.2

Stráňky Holubín

13,0 ha

BK 2.2

Na Stochovské hoře Na okrouhlici Stráňky

4,0 ha

BK 2.3

Holubín Stochov

3,0 ha

BIOLOGICKÝ NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ VÝZNAM

KATEGORIE OCHRANY

lokální biocentrum

vyloučení hnojení, doplnění ochranného pásu dřevin podél cesty, redukce křovin v ploše, extenzivní pastva nebo kosení

VKP

lokální biokoridor

optimalizace druhového složení lesa, zatravnění pásu podél polní cesty a v orné půdě, výsadba doprovodné zeleně

VKP

lokální biokoridor

zatravnění pásu orné půdy, výsadba břehového doprovodu

VKP

V rámci Změny č.2 nebudou tyto jednotlivé prvky ÚSES dotčeny. Změny č.2 prověří možnost návrh veřejné zeleně v západním sektoru obce, který byl v důsledku předpokládané těžební činnosti asanován. Důležité bude rovněž zamítnutí požadavku na využití plochy p.č. 822 pro výstavbu rodinných domů. Na této ploše je nutné upřednostnit krajinnou zeleň a teplomilnou faunu, která se zde vyskytuje. V rámci životního prostředí byla při průzkumech a rozborech hodnocena i úroveň životního prostředí. Ta se obvykle měří stupněm ohrožení ovzduší, vody a půdy. Z tohoto hlediska je nejvíce ohrožena půda a voda v důsledku těžby uhlí na severu a východě území a těžby lupků v západní části obce. Navíc je obec na jihu dotčena, a to nejen esteticky, velkokapacitními výsypkami. Tato těžba zabírá a znehodnocuje půdní fond a narušuje vodohospodářské poměry v okolí obce. V posledních letech se však těžba lupků částečně omezuje, což by mohlo vést k mírnému zlepšení životního prostředí v obci. Proto také navrhl územní plán změnu hranic dobývacího prostoru (tj. jeho zmenšení), aby rozvoj obce nebyl již tolik omezován. Problém likvidace tuhých komunálních odpadů je v obci v současné době již vyřešen a v rámci Změny č.2 se nepředpokládají žádné další úpravy stávajícího způsobu likvidace odpadů. Dnes jsou v obci četné odpadkové koše, popelnice a kontejnery i na separovaný sběr odpadů (provádí se separace skla a plastů). Komunální odpady jsou odváženy na společnou velkokapacitní skládku Babín-jih, která se nachází přímo na katastrálním území obce. b) Rozbor důsledků Změny č.2 na hospodářský rozvoj Rynholec trpí negativními vlivy rozsáhlé těžby lupků, kterou realizují na katastrálním území obce České lupkové závody Nové Strašecí. Tato těžba se měla rozšířit až do západního sektoru zastavěného území a z tohoto důvodu došlo k likvidaci veškeré obytné zástavby. Těžba v této lokalitě nebyla uskutečněna, neboť byla posunuta hranice dobývacího prostoru tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění stávající zástavby. Plochy, která byla v původním územním plánu navrhována pro zahradní bydlení bude ve Změně č.2 prověřžena za účelem návrhu ploch veřejné zeleně. c) Rozbor důsledků Změny č.2 na kulturní hodnoty obce V rámci Změny č.2 nebudou stávající kulturní hodnoty obce dotčeny. Celkem se na území obce se nacházejí dvě nemovité kulturní památky: rejstř.č. 37773/2-2778: hrad - hrádek Sobín (Starý zámek) – archeologické stopy (jihovýchodně od vsi) rejstř.č. 12635/2-4355: venkovská usedlost čp. 56 (na náměstí 1. máje)

d) Limity využití území Změna č.2 bude ovlivněna běžnými limity využití území lokálního významu, které se na území obce vyskytují, kromě limitů způsobených těžbou. Na území obce se vyskytují tyto limity využití území: 1. ochranné pásmo silnic II/606, III/2373 a III/2373a v rozsahu 15 m, 2. ochranné pásmo železnice č.120 v rozsahu 60 m, 3. ochranné pásmo elektrorozvodů 22 kV v rozsahu 10 m, 4. ochranné pásmo trafostanic v rozsahu 7 m, 5. ochranné pásmo STL plynovodu v rozsahu 1 m, 6. ochranné pásmo vodovodních řadů v rozsahu 1,5 m, 7. manipulační plocha podél vodních toků v rozsahu 6 m, 8. ochranné pásmo lesa v rozsahu 50 m, 9. dobývací prostory ložisek lupků a černého uhlí, 10. poddolovaná území.

4. Rozbor důsledků Změny č.2 na veřejnou infrastrukturu a) Doprava Silnice Katastrálním územím obce prochází silnice II/606, která vychází v Kamenných Žehrovicích ze silnice I/6, míří západním směrem a v Novém Strašecí se napojuje na silnici II/237. Na východním okraji sídla odbočuje ze silnice II/606 silnice III. třídy č.2373, která prochází zastavěným územím Rynholce jihozápadním směrem a končí v Pecínově. V severozápadní části obce tvoří krátkou spojku mezi silnicemi II/606 a III/2373 další silnice III. třídy č.2373a. Místní komunikace Současný stav místních komunikací v obci Rynholec je dobrý, neboť došlo k jejich rekonstrukci. Z hlediska Změny č.2 je příznivé, že nové plochy, s nimiž se ve Změně č.2 uvažuje, budou napojeny na místní komunikace, které jsou rovněž v dobrém stavu, a případné zvýšení dopravy nezpůsobí žádné další dopravní závady, a to nejen v místech výstavby nových objektů.


Železnice Obcí prochází železniční trať č.120 Praha-Chomutov. Po přeložení této trati do nové trasy v důsledku těžby uhlí a lupků v prvé polovině tohoto století se uvažuje o dalším přeložení v oblouku na jihozápadě obce. V rámci Změny č.2 bude oblouk upraven tak, aby bylo možno zrušit plánovaný tunel, a celá trasa bude ve Změně č.2 vedena jako veřejně prospěšná stavba (VPS). b) Technická infrastruktura Odtokové poměry Celé území patří do povodí Berounky. Hlavním a vlastně jediným odvodňovacím tokem je Tuchlovický potok, který pramení přímo na katastrálním území Rynholce a v Srbech se vlévá do potoka Loděnice ústícího severně od Srbska do Berounky. Na Tuchlovickém potoku nebyla v obci vybudována žádná vodní nádrž ani jiné vodohospodářské stavby. Zásobování vodou V obci je v provozu veřejný vodovod DN 80 a DN 100, starý 30 let, který byl donedávna zásobován z vodárny Stochov. Jednu část obce (po železniční trať) zásoboval výtlačný řad 3

ze Slovanky, odkud vedla voda do vodojemu 200 m vybudovaného na jihovýchodě sídla, na kótě dna 472 m n.m. Do druhé části (nad železniční tratí) byla dopravována voda ze zemního vodojemu pod obcí, který je umístěn na kótě 485 m n.m. (s kótou dna 3

480 m n.m.). Tento vodojem o obsahu 800 m byl vybudován pro zásobování vodou obce Lány a vzhledem k pozdější době výstavby je samozřejmé, že již má zabudovaný přepad. V současné době se však již ani jeden z těchto vodojemů nevyužívá, jelikož je Rynholec nově napojen na vodárenský systém Kladno-Mělník. Výpočet současné potřeby vody: A.Obytné pásmo 680 obyvatel po 150 l/os

3

102,00 m /d

B.Občanská vybavenost Základní a vyšší vybavenost 680 obyvatel po 20 l/os mateřská škola 15 dětí po 60 l fotbalové hřiště 40 sportovců po 60 l


3

13,60 m /d 3

0,90 m /d 3 2,40 m /d

3

kropení ploch

3,20 m /d 3

tenisové kurty 20 sportovců po 60 l

1,20 m /d 3

kropení ploch 1,80 m /d 3 jezdecký areál 20 sportovců po 60 l 1,20 m /d ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------3

Občanská vybavenost celkem

24,30 m /d

C) Zemědělská výroba 3

sociální zařízení pro 5 pracovníků po 120 l 0,60 m /d 3 koně 10 ks po 40 l 0,40 m /d --------------------------------------------------------------- -----------------------------------------------------3

1,00 m /d

Zemědělská výroba celkem D) Průmyslová výroba

3

sociální zařízení pro 20 zaměstnanců po 220 l

4,40 m /d

Průměrná denní potřeba vody pro Rynholec celkem

131,70 m3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 131,70 m3/d = 5,49 m3/h = 1,52 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 197,55 m3/d = 8,23 m3/h = 2,29 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 14,82 m3/h = 4,12 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % Qm = 119 m3. Výpočet navýšení potřeby vody v rámci Změny č.2 pro cca 50 nových rodinných domů: V důsledku Změny č.2 (cca 50 rodinných domů) dojde ke zvýšení průměrné denní spotřeby

v Rynholci

proti

návrhu

schváleného

územního

plánu

(325,80

m3/den)

o cca 30 m3/den. Odkanalizování a čištění odpadních vod V Rynholci je vybudována nová kanalizační síť. Odpadní vody z domácností jsou likvidovány v nové moderní čistírně odpadních vod (ČOV) na východním okraji obce. Elektrická energie Elektrická energie je do obce přiváděna prostřednictvím venkovního vedení VN 22 kV jednak z rozvodny Lišany, jednak z rozvodny Tuchlovice do celkem 10 trafostanic, z nichž ovšem pouze 6 trafostanic patří Rozvodným závodům. Z trasy VN 22 kV procházející severně od sídla vede na jih přípojka do mřížové TS „Obec“; na této přípojce byla vybudována na stožáru TS „Nad rybníkem“. Z vedení probíhajícího jižně od Rynholce jsou napojeny další tři trafostanice mřížového typu – „Nádrž“, „Školka“ a „JZD vodojem“. Šestá


trafostanice („OPP“) se nachází v rozsáhlém výrobním areálu východně od sídla, kam byly situovány i všechny čtyři cizí transformační stanice. Venkovní vedení VN 22 kV je trasováno tak, že nenarušuje ani neomezuje plochy určené pro další výstavbu. Jednotlivé trafostanice uvádí následující přehled: Název

Číslo 302070 302075 302076 302085 302126 302131

Výkon v kVA

Typ

160 250 250 630 250 100 250 630 100 2 x 630

mřížová mřížová mřížová betonová mřížová průběžná mřížová betonová betonová zděná

JZD vodojem Školka Obec OPP Nádrž Nad rybníkem Čerpací stanice Prefa Betonárka ČLUZ

Poznámka

nepatří Rozvodným závodům nepatří Rozvodným závodům nepatří Rozvodným závodům nepatří Rozvodným závodům

V důsledku nové výstavby bude nutné vybudovat novou trafostanici v jižní části obce. Plyn V současné době je Rynholec již plně plynofikován. Zásobování obce plynem je zajištěno prostřednictvím vysokotlakého přivaděče vedoucího od Nového Strašecí do regulační stanice, která je umístěna na východním okraji obce. Výpočet současné spotřeby zemního plynu Kategorie velkoodběr Jedná se o podniky a organizace, jejichž roční spotřeba zemního plynu překročí 3

hodnotu 60 000 m /rok. Kategorie maloodběr Do této kategorie bylo zařazeno 18 rynholeckých organizací a podniků (kadeřnictví, pošta, obecní úřad, koloniál, zámečnictví, smíšené zboží, potraviny, hospoda "U Šlégrů", vinárna, vodárna, Rynholecký dvůr, mateřská škola, truhlářství, dřevovýroba a sokolovna) s 3

roční spotřebou plynu nižší než 60 000 m /rok. Celková spotřeba zemního plynu v kategorii 3

"maloodběr" se odhaduje na 150 000 m /rok, po přepočtu s koeficientem současnosti k = 3

0,8 bude činit cca 120 000 m /rok. Kategorie obyvatelstvo V této kategorii jsou zahrnuty předpokládané odběry v jednotlivých rodinných domech stávající zástavby, s tím, že napojení rodinného domu pro účel potřeby vaření se neuvažuje.


Obec Rynholec má v současnosti 247 rodinných domů, z toho 230 trvale obydlených. Z tohoto počtu je uvažováno pro napojení na zemní plyn cca 80 % rodinných domů, tj. cca 190 rodinných domů (cca 200 b.j.). Dále je v obci 8 bytových jednotek v bytových domech. Z uvedeného lze usuzovat, že spotřeba plynu v kategorii obyvatelstvo je následující: vaření jídel 208 b.j x 120 m

3

příprava teplé užitkové vody 208 b.j x 600 m vytápění bytů - etážové 8 b.j x 1800 m

3

3

3

3

=

24 960 m /rok

= =

124 800 m /rok 3 14 400 m /rok

3

3

vytápění bytů v rodinných domech 200 b.j x 3000 m = 600 000 m /rok ------------------------------------------------------------------------------------------------součet

=

3

764 160 m /rok

V důsledku Změny č.2 (cca 50 rodinných domů) dojde v kategorii obyvatelstvo ke zvýšení průměrné spotřeby plynu v Rynholci proti návrhu schváleného územního plánu 3

3

(1 757 400 m /rok) o cca 200 m /rok. Spoje Obec je napojena na telefonní ústřednu Nové Strašecí prostřednictvím dálkového kabelu, který vede podél severního okraje obce. Zatím má zavedenu telefonní přípojku cca 40 % rynholeckých domácností. Veřejná infrastruktura v obci je dostatečně kapacitní pro předpokládaný rozvoj obce, pouze bude nutné vybudovat jednu trafostanici v jižním sektoru obce.

5. Důsledky Změny č.2 na zemědělský půdní fond Celková rozloha katastrálního území činí 616 ha. Z toho je 17,5 ha (2,9 %) lesní půdy a 439,2 ha (71,3 %) zemědělské půdy, z níž je 336,7 ha (54,7 %) orné půdy, 72,7 ha (11,8 %) trvalých travních porostů a 29,8 ha (4,8 %) zahrad a sadů. Dále je zde 1,3 ha (0,2 %) vodních ploch, 79,6 ha (12,9 %) zastavěných ploch a 78,4 ha (12,7 %) ostatních, převážně neplodných půd (cesty, pěšiny, komunikace, odstavné a parkovací plochy, ostatní zeleň apod.). V okolí obce se vyvinuly poměrně kvalitní půdy, charakterizované půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) 4.15.00, 4.30.01, 4.30.11, 4.65.01, 5.25.01, 5.25.04, 5.25.11, 5.25.14, 5.25.44, 5.25.54, 5.30.11, 5.41.68 a 5.41.78. Na území Rynholce se nejčastěji vyskytují hlavní půdní jednotky č.25 (hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžké, štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry)


a č.30 (hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích, lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry). Okrajově zasahují do katastrálního území Rynholce hlavní půdní jednotky č.15 (illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem, středně těžké až těžké, s příznivým vodním režimem), č.41 (svažité půdy na všech horninách, středně těžké až těžké, s různou štěrkovitostí; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách) a č.65 (glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní, rašelinné půdy na různých substrátech, velmi lehké až těžké, zamokřené, po odvodnění vláhové poměry podmíněně příznivé pro louky).


6. SWOT analýza Téma

Silné stránky

Slabé stránky

Horninové prostředí, geologie Vodní režim

Příležitosti

- poddolování vlivem těžby lupků - vyřešené zásobení pitnou vodou napojením na vodárenský systém Kladno-Mělník

-

Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Veřejná dopravní infrastruktura Technická infrastruktura

Sociodemografické podmínky, bydlení

-

poloha obce Křivoklátsko

CHKO

z provozu

- výsadba krajinné zeleně pro zvýšení estetického a biologického potenciálu území

- vysoká kvalita ZPF

- nízká intenzita využívání ZPF - minimální podíl lesů

- intenzifikace zemědělské výroby

- dobré dopravní napojení obce -kvalitní místní komunikace

-

-

- vysoký nárůst osobní dopravy

- dostatek kvalitní pitné vody - obec je plynofikována - obec má ČOV a oddílnou kanalizaci

- nedostatečná kapacita trafostanic

- výstavba trafostanic

- neuměřený nárůst obyvatel

- vysoká ekonomická aktivita obyvatelstva

- vysoká vyjížďkovost za prací - nízká prostorová kvalita bydlení

- dostatek ZPF

v zázemí

znečištění ovzduší výrobních podniků

- narušení ekostabilizační funkce krajiny vlivem těžební činnosti

Rekreace Hospodářské podmínky

Hrozby - nebezpečí ohrožení přírodního prostředí těžbou uhlí a lupků

-

příznivý demografický vývoj spojený se zlepšující se věkovou skladbou obyvatelstva v posledních letech - modernizace bytového fondu

- nedostatečné využití podmínek pro rekreaci a cestovní ruch

- chalupaření

- slabá ekonomická základna

- možnosti drobné řemeslné výroby - komerční využití v rámci ubytování v letní a zimní sezóně (rodinné penzióny)

2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

Recommend Documents