Obec Přehýšov
Vyhodnocení vlivů koncepce změny č.2 územního plánu Přehýšov na životní prostředí a udržitelný vývoj - „SEA“ vč. ÚSES podle Přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a přílohy č. 5 prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb.
Změna č. 2 Územní plán obce PŘEHÝŠOV Koncept
Zpracovatel oznámení: Ing.,aut.Arch. Pavel Valtr UrbioProjekt Plzeň, ateliér urbanismu, architektury a ekologie, 301 00 Plzeň, Bělohorská 3 Obsah
1
2016
str.: Úvod A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona
3 4
A.1. Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni A.2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna ÚPD A.3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny A.4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti A.5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů variant ÚPD (vč. vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a
4 5 18 19
přechodných, kladných a záporných) přičemž se hodnotí vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu a flóru, půdu, vodu, ovzduší a klima, hmotné statky, kulturní dědictví (vč. dědictví architektonického a archeologického) a vlivy na krajinu vč. vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení A.6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení vč. jejich omezení A.7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí A.8. Zhodnocení způsobů zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ÚPD a jejich zohlednění při výběru variant řešení A. 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na životní prostředí A.10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů
20
21 21
22 22
B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000, pokud orgán ochrany přírody závažný vliv nevyloučil
23
C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech
24
D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT analýza) D.I. vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území D.II. vliv na posílení slabých stránek řešeného území D.III. vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území D.IV. vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území
24 24 24 24 24
E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v Politice územního rozvoje ČR / Zásadách územního rozvoje PK
25
F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů ÚP na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje F.II. Shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení - zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území - předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích
25
Přílohy
26
Úvod
2
Posuzování vlivů územně plánovacích koncepcí a jiných koncepcí (strategie, politiky, oborové plány) na životní prostředí je stanoveno Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/EC z 27.6.2001, o posuzování vlivů některých (určitých) plánů a programů (koncepcí) na životní prostředí (SEA – Strategic Environmental Assesment). Požadavek této Směrnice byl implementován (transponován) do naší legislativy zákonem č. 93/2004 Sb., kterým se upravuje zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění výše uvedeného zákona. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje ve svém Stanovisku k zadání změny č.2 územního plánu Přehýšov požaduje zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. Návrh ÚP stanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení podle přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb. a byla zde shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Nedílnou součástí řešení změny č.2 územního plánu Přehýšov bude vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované, na základě ustanovení § 19 odst.2 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozsahu přílohy stavebního zákon, osobou k tomu oprávněnou podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnocení musí komplexně pro řešené i širší dotčené území postihnout vlivy územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí, ÚSES, území chráněná ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny a veřejné zdraví. Součástí vyhodnocení bude i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Podle Přílohy č.1 k zákonu č. 100/2001 Sb. Posuzování vlivů na životní prostředí podléhá realizace skladových komplexů vyžaduje posouzení dokumentací vlivu na životní prostředí). Návrh ÚP stanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení podle přílohy č. 1 zákona a byla zde shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) z důvodů, že návrh ÚPD stanoví rámec pro umístění záměrů zařazených v příloze č. 1 kategorie II. citovaného zákona. Součástí vyhodnocení je vypracování kapitoly závěry a doporučení, vč. návrhu stanoviska dotčeného orgánu ke koncepci, s uvedením výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s jednotlivou plochou a s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami, vč. jejich upřesnění anebo nebo nesouhlasit. Vyhodnocení podrobně popisuje vlivy záměrů na poměry dotčené oblasti s ohledem na možnost celkového negativního ovlivnění složek životního prostředí a možné ovlivnění zdraví obyvatelstva. Vyhodnocení je zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy zák. č. 183/2006 Sb. Úkolem dokumentace SEA je posouzení možnosti vážného ovlivnění životního prostředí a obyvatelstva. K tomu jsou využívána kritéria, charakterizující na jedné straně vlastní záměr a zájmové území, na druhé straně z toho vyplývající potenciální vlivy na obyvatelstvo a životní prostředí. Cílem dokumentace je upřesnění informací se zřetelem na: a) povahu nebo druh konkrétního záměru b) faktory životního prostředí, které mohou být provedením záměru ovlivněny c) současný stav poznatků a metody posuzování. V posouzení „SEA“ se tedy jedná zejména rozšíření skladovacích hal . Posouzení "SEA" se tedy zaměřuje na navržené rozšíření plochy výroby lehké - skladování, tedy zpracovávaných a posuzovaných požadavků v územním plánu a jejich vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví: - posouzení se zaměřuje nejen na přímo řešené, ale i širší dotčené území (vč. negativního ovlivnění nejbližší obytné zástavby), které může významným způsobem změnit stav a kvalitu životního prostředí a veřejného zdraví - posouzení účelnosti a zdůvodnění z hlediska záboru zemědělské půdy a PUPL - hlukové zátěže na obytnou zástavbu, zamezení zvyšování hlukové zátěže a znečišťování ovzduší - vyhodnocení vlivů na krajinný ráz, ekologickou stabilitu krajiny - návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví - přihlédnutí k vyjádřením z hlediska ochrany přírody, zemědělství a dalších, pořizovatelem obdržených vyjádření z hlediska jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví.
A. Vyhodnocení vlivů na udržitelný vývoj území 3
A1. Zhodnocení vztahu ÚPD k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Základním hlediskem řešení územně plánovací dokumentace je trvale udržitelný vývoj jak environmentální, tak ekonomický a sociální. Posuzování vlivů územně plánovacích koncepcí a jiných koncepcí (strategie, politiky, oborové plány) na životní prostředí je stanoveno Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/EC z 27.6.2001, o posuzování vlivů některých (určitých) plánů a programů (koncepcí) na životní prostředí (SEA – Strategic Environmental Assessment). Požadavek této Směrnice byl implementován (transponován) do naší legislativy zákonem č. 93/2004 Sb., kterým se upravuje zák. č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Současně se hodnotí i potencionální ohrožení krajinného rázu. Z uvedeného je patrné, že je zcela nezbytné sledovat nové exploatační požadavky na území a jejich environmentání a krajinné dopady. Vztah k jiným koncepcím Politika územního rozvoje ČR - aktualizace 2015 ve svých prioritách sleduje vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel v území. Ve veřejném zájmu je nutno chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, vč. urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Stanovuje rozvojovou osu OS1 Praha - Plzeň - hranice ČR/Německo (Nűrnberg), která prochází obcí Přehýšov. Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje - aktualizace 2014 sledují následující nadmístně významných rozvojové požadavky: - Kriteria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Využití území na rozvojové ose OS1 regulovat s cílem omezení vzniku pásové zástavby s nadměrnou koncentrací podnikatelských aktivit a přednostního zabezpečení funkcí území z hlediska infrastrukturních podmínek a podmínek ochrany životního prostředí v návaznosti na vymezení rozvojové osy OS1 . - Úkoly pro územní plánování obcí: Usměrňovat využití území zejména s ohledem na širší region, funkce rozvojové osy a ochranu životního prostředí (zejména v rozvojové ose OS1). ÚP Přehýšov je rámcově v souladu s uvedenými záměry, avšak požadované rozšiřované ploch lehké výroby sklady vytváří objemný kubus nezačleněný do krajiny a plošně ovlivňující krajinné funkce. Základní údaje o citlivé lokalitě koncepce změny č.2 ÚP Přehýšov Rozšíření plochy výroba lehká - sklady lokalita LV1, k.ú. Přehýšov Uvedený záměr změny č. 2 ÚP Přehýšov se týká zejména rozšíření plochy výroby lehké-sklady, což mírně ovlivní místní životní a přírodní prostředí Jednotlivé složkové pohledy jsou dále rozvedeny. Pojem lehká výroba (lehký průmysl) není v rámci předmětného ÚP definován. Obecně se uvažuje, že se jedná o výrobu, která vyžaduje menší množství kapitálu než je tomu u těžkého průmyslu a že je orientována na spotřebitele (spíše než na meziprodukty k dalšímu zpracování), tedy že má menší ekologické dopady než těžký průmysl. Obvykle se předpokládá, že lehká výroba používá malé množství částečně zpracovaného materiálu pro výrobu zboží s relativně vysokou hodnotou na jednotku zboží, např. výroba oděvů, obuvi, nábytku, spotřební elektroniky či domácích spotřebičů. Zatím je funkční využití vymezené plochy uvažováno převážně pro skladování. Přesto v případě zavádění lehké výroby je potřebné provést screening, zda není nutné zpracovat posouzení vlivu na životní prostředí - „EIA“.
A2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném 4
vývoji, pokud by nebyla uplatněna ÚPD a) Historická, krajinná a environmentální specifičnost území a krajinný ráz Kulturní charakteristika krajinného rázu je dána způsoby využívání krajiny. Jde tedy zejména o vyjádření vlivu krajinotvorných činností člověka na krajinu, a tím i na její charakteristický ráz. Krajinotvorné činnosti mohou mít v různých oblastech různou váhu. Ve zdejším území byla nejvýznamnějším krajinotvorným činitelem vedle osidlování zemědělství. Obec Přehýšov má zajímavou kulturně historickou minulost. Přehýšov je prvně připomínán k roku 1248. Po značnou dobu obec příslušela k chotěšovskému klášteru. Vzhledem k unikátnímu půdorysu se zástavbou po obvodu rozložité obdélné návsi je pozoruhodnou ukázkou činnosti středověkých lokátorů a dochovaným historickým stavbám by si zasloužila plošnou ochranu. Významným zásahem na okraji území obce byla realizace dálnice D5 a v minulosti železniční tratě a silnice II/203. Zastoupení přírodních kultur Někdejší hospodářsky obdělávaná krajina byla drobněji členěna mezemi, polními cestami a drobnými vodotečemi. V období kolektivizace zemědělské výroby došlo k rozsáhlém rušení mezí a rozptýlené trvalé zeleně. V území byla někdejší mozaika polí, luk a selských lesů nahrazena zblokovanými ornými lány, lesy a trvalé travní plochy dne zaujímají nepodstatnou část ploch území, přičemž někdejší smíšené lesy byly převážně pozměněny na jehličnaté monokultury (dnešní zastoupení listnáčů činí jen cca 15 %). Bohatost flóry a fauny je podprůměrná, vzhledem ke stupni civilizačního ovlivnění okolní krajiny. Proto je významné chránit nejen dochované, relativně přírodní biotopy a nenarušování krajinného rázu. Charakter osídlení a zástavby Původní raně středověká ves měla původně příznivou strukturu historické zástavby vč. objektů lidové architektury. Rekreační lokality Hlavním rekreačním územím je Přehýšovský rybník, kam je potřebné zachovat pohodový pěší průchod, další rekreační lokality na území obce nejsou. Krajinné dominanty Vzdálenou krajinnou dominantou je zalesněný vrch Krkavec – 504 m n m. Drobná kultovní architektura v krajině V centru návsi je kaple Navštívení P. Marie (z r. 1893 v novogotickém slohu) a před ní je pamětní kříž. Drobnou sakrální architekturu tvoří torzo božích muk s velkým kamenným dříkem s nikou, dále před čp. 179 Kalvarie s trojicí kamenných dříků a ojedinělé kříže, které představují typický krajinotvorný a kulturní prvek. Místa významná z hlediska kulturního vývoje Památník obětem II. světové války. Objekty lidové architektury Historická ves Přehýšov v Plzeňské pahorkatině doposud obsahuje významné stavby lidové architektury. Kulturně historické, archeologické, kultovní a technické památky V zájmovém území se nevyskytují. Krajinné kompozice, historické zahrady a parky Jiné objekty kulturního dědictví místního významu Památník obětem II. světové války
5
Místa historických událostí, památky na osobnosti Ochrana krajinného rázu v Přehýšově je značně aktuální, neboť vlastní území obce je krajinářsky narušováno, původní krajinné hodnoty byly často necitlivě devalvovány. Přírodní podmínky ve sledovaném území jsou narušené, zájmové území je spíše nevyváženě rozvojové. Sledované území má pahorkatinný reliéf. Sledovaným místem krajinného rázu je jz, segment Nýřanské kotliny, nadřazený krajinný celek tvoří západní okraj Plzeňské kotliny, které vytváří charakteristické příměstské okolí Plzně. Rázovitost tohoto krajinného celku utváří jak charakteristické hlavní znaky historické zástavby, tak menší vyvýšeniny nad údolím Vejprnického a Nivního potoka a vodní plocha Přehýšovského rybníka. Krajinný ráz, podle zák. č. 114/92 Sb., kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností, snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významnosti krajinných prvků, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz (tvářnost krajiny) tvoří všechny prvky krajiny vč. staveb a vzájemné vztahy prvků. Estetická hodnota krajinného rázu je jednou ze součástí obecného estetického působení prostředí na člověka, jehož součástí je nejen krása, ale i ošklivost. Harmonické měřítko krajiny je jedním z dominantních typických znaků. Zdejší kultivovaná krajina je využívána sídelně, těžebně, lesnicky, zemědělsky, ale i pro rekreační účely. Území je charakteristické těžebními plochami pískoven a v současně i regionální skládky odpadů, komerčních a průmyslových zón. Krajinný ráz obce Přehýšov je nutno chránit proto, že i pro dnešní způsob života je dochovaný krajinný ráz předností (nebo mu alespoň nepřekáží), neboť je zde jak důležitým předpokladem pro žádoucí rozvoj cestovního ruchu a významný je i pro bydlení. Historická charakteristika krajinného rázu se odvíjí od souvislostí vývoje přírodních a kulturních charakteristik dané oblasti, v jejich časové posloupnosti a vazbě na využívání krajiny a život předešlých generací v ní. Od této charakteristiky jsou odvozeny typické pozůstalé znaky. Dlouhodobost určitých činností bez degradačních změn ve funkcích i vzhledu krajiny je významnou indikací jejich trvalé udržitelnosti. První zmínka o zdejší vsi Přehýšov je z r. 1248. V současnosti dochází k rychlému živelnému rozvoji příměstského suburbanizačního charakteru. Novodobý územní rozvoj znamenal nejen rozsáhlou výstavbu rodinných domů převážně městského charakteru, ale i komerčních zón. Zachovaná náves tvořila centrum někdejší urbanisticky vyvážené vsi. Charakter vizuálně vnímaných prostorů a přípustnost změn Jedná se zejména o nenarušení optického vnímání vyvýšených lesních okrajů i vyvýšených polních horizontů, ale i historické návsi. Sledovaný krajinný celek je narušován drobnými kompozičními závadami: novodobým zemědělským a reálem a skladovým areálem. Pro zlepšení vzhledu a přijatelnost úprav s ohledem na zachování či zlepšení krajinného rázu jsou navržena opatření v kapitole 5.4. – Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. Jedná se zejména o uplatňování následujících principů: - krajinné začlenění rozvojových lokalit vysokou zelení - zajištění funkčních prvků ÚSES - vycházení z charakteru reliéfu i klimatu - minimalizace terénních úprav v prospěch plynulého propojování objektů do rostlého terénu - snaha o soulad staveb s okolím, zejména s blízkými významnými architektonickými formami - rehabilitace nevhodných staveb jejich transformací a konverzí k novým funkcím - pochopení charakteru historické duchovní podstaty sídla . - vycházení z úcty ke kulturnímu dědictví a hodnotám krajiny.
Přírodní charakteristika krajinného rázu je dána přírodními podmínkami Plzeňské kotliny v Plzeňské
6
pahorkatině. Rozhodující jsou zejména ty přírodní podmínky, které se bezprostředně projevují v obraze dané krajiny a tvoří část typických znaků daného krajinného rázu. Významné jsou i ty přírodní podmínky, které rozhodující měrou ovlivňují využitelnost přírodních zdrojů území a tvoří tedy rámce pro dlouhodobé využívání krajiny člověkem. Z hlediska vlivu na typické znaky krajinného rázu se projevuje zejména výsledek vlivu reliéfu, geologického podkladu a zásob nerostných surovin, hydrologických charakteristik, vlastností půdy, klimatických podmínek a biogeografických poměrů. Jedná se zejména o vazby na vyvýšené okraje lesního komplexu Krkavce, na vyvýšený "polní" horizont v oblasti pískovny a "průmyslové zóny" u křižovatky I/20 x II/180 a potřeby zachování přírodního charakteru údolí Vejprnického potoka a jeho přítoků. Přírodní charakteristika byla již specifikována v předchozích kapitolách. b) Reliéf a geomorfologie území Zájmové území obce Přehýšov je suprakolinním stupni v nadmořské výšce 475 m přičemž v krajinném území obce dominuje vrch Krkavec ( 616 m, sv. Přehýšova), Na Smetu (585 m, s. od Přehýšova). Geomorfologické členění je následovné: Poberounská soustava V Plzeňská pahorkatina VB Plaská pahorkatina VB-2 Plzeňská kotlina VB-2C Nýřanská kotlina VB-2C-2 Nýřanská kotlina (v západní části Plzeňské kotliny) má ráz strukturně denudační sníženiny, převážně na sever od údolí dolní Radbuzy. Ploše pahorkatinný se generelně mírně uklání od západu k východu k Plzni, s mírně ukloněnými svahy, relikty plošinných zarovnaných povrchů typu pediplén, erozními kotlinkami, lokálně se vyskytují antropogenními útvary po těžbě nerostných surovin. Vzdálenou zalesněnou krajinnou dominantu území tvoří na severovýchodě hrásťový vrch Krkavec - 504 m n.m. . Nejvyšší body katastru
tvoří na jižním okraji Železný vrch 444 m n.m. a Tříkopec 403 m n.m. , nejnižším je hladina Lučního potoka pod obcí - cca 350 m n.m. Zastavěné území obce leží v úrovni 360 m n.m. c) Horninové prostředí Geologicky leží zájmové území na východním okraji permokarbonské Plzeňské pánve (jež představuje hlubokou tektonickou depresi vyplněnou jezerními sedimenty s výraznou převahou pískovců a arkóz), z malé části terciérním pokryvem. Podklad permokarbonským sedimentům tvoří střední spilitový stupeň algonkia (proterozoikum) tepelsko-barrandienské oblasti assyntské kry. Břidličnaté algonkické silně abradované horniny, jež jen místně vystupují k povrchu, jsou tvořeny hlinitými, fylitickými a drobovými břidlicemi až fylity. Geologicky je území obce budováno karbonskými prachovci, jílovci, pískovci, arkózami a slepenci, Denudační zbytky miocenních štěrků, písků a jílů jsou zejména ve vlastní obci. V zájmovém území výstavby se vyskytují karbonské vrstvy svrchního westfálu až spodního stefanu (spodní červené souvrství) arkóz s vložkami slepenců, červenohněné nebo pestré pískovce prachovce a jílovce a pouze okrajově spodní westfál (spodní šedé souvrství Kvarterní pokryv představují zejména deluviální jílovitopísčité hlíny, dále pak aluviální náplavy i sprašové a svahové hlíny s různou mocností. V údolí potoků převládají kvarterní holocénní deluviofluviální a fluviální písčitohlinité, jílovité a jilovitokamenité sedimenty, v okrajových polohách údolí pak holo- až pleistocenní deluviální hlinitokamenité a hlinitopísčité sedimenty. Kvarterní holocenní sedimenty tvoří: - fluviální a deluviofluviální holocenní (aluviální) písčitohlinité, jílovité a jílovitokamenité sedimenty v nivních polohách potoků - deluviální hlinitopísčité a hlinitokamenité sedimenty v nižších polohách povrchových toků. Geologická skladba zájmového území je patrná z geologické mapy 1 : 50 000 (list 11-44 Nýřany) a geologické mapy 1: 200 000 předčvrtohorní útvary (list Plzeň, Ústřední ústav geologický Praha 1989). Poddolovaná území Poddolované jsou rámcově vymezeny v ÚP. Sesuvná území V zájmovém území nejsou evidována.
7
Seismika, tektonika Seismicky i tektonicky je sledované území relativně klidné s předpokládanou intenzitou nepřestupující 6 st. MSK. Tektonické poruchy v katastru obce jsou relativně četné. Radonové riziko V zájmovém území odpovídá geologickému podkladu. Na území obce je střední radonové riziko (hmotnostní aktivita Rn 25 – 60 Bq/kg), přičemž v celé oblasti je doložena redistribuce uranu s možností výskytu lokálních anomálií objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Orientační stanovení rizikových území, které vyplývá z prognózní mapy radonového rizika 1:200 000 (ÚÚG Praha 1990, kde stupeň rizika je odhadován na základě typu a propustnosti geologického podloží a některých dalších faktorů). Z hlediska podloží je vyšší riziko na tektonických liniích a podél vodotečí na propustných aluviálních náplavech. Tektonické poruchy způsobují změnu - zvýšení objemové aktivity radonu, proto je potřebné sledovat lokalizace v tektonické linii Vejprnického a Lučního potoka. Podle vyhl. č. 184/97 Sb. je nutno provést ochranná opatření při obytné a výrobní výstavbě – plynotěsné izolace, utěsnění instalačních prostupů, příp. neporušenost základové desky. d) Půdní poměry a půdní fond, BPEJ Genetický vývoj půd byl silně ovlivněn geologickou stavbou, morfologickou situací, klimatem i vegetačním krytem. Půdy v řešeném území jsou převážně středně těžké až těžší, jílovitohlinité i hlinitojílovité až hlinité, ale vyskytují se i půdy lehčí (na břidličnatých substrátech), což má vliv na diverzitu vegetačního krytu a složení flóry. Na většině půdních substrátů se ve zdejším území vytvářely spíše půdy méně záhřevné a méně úživné. Na permokarbonských a terciérních jílech a jílovcích se vytvářely jílovité a hlinito-jílovité půdy. Na psamitických permokarbonských horninách a štěrkopískových torzech potoční terasy se vytvářely lehčí, písčité půdy, s mírně kyselou reakcí, které jsou pro vodu snadno propustné. Na karbonských a terciérních jílech a jílovcích se vytvářely jílovité a hlinito-jílovité půdy. Genetickým půdním typem jsou zde tedy převážně hnědé půdy – oligotrofní kambizemě, příp. luvizemě, ojediněle hnědozemě (zejména v polohách eluviálních a deluviálních hlín). Nivní glejové půdy jsou rozšířeny v aluviálních inundačních nivách vodotečí, hlubší slatinné (bažinaté) půdy se vyskytují lokálně na soutocích potoků. Jedná se o naplavené lužní půdy (fluvizemě) a výše pseudogleje a hnědé pseudogleje. Podzolové půdy se vytvářely převážně na algonkických břidlicích a jsou na nich obvykle lesní porosty. Na strmějších svazích a ojedinělých skalních výstupech se vyskytují ostrůvky litozemí a kyselých rankerů. Na hluboce kaoliniticky zvětralých substrátech mohou být tyto půdy pro vegetaci i částečně toxické. Zvláštní skupinu tvoří antropogenní půdy, devastované těžbou nerostných surovin, navážkami odpadů či stavební činností. V zájmové lokalitě obce Přehýšov jsou mapovány následující hlavní půdní jednotky: Skupina hnědých půd HPJ 31: hnědé půdy a rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských minerálně chudých horninách, bez štěrku až středně štěrkovité, vláhové poměry nepříznivé, silně závislé na vodních srážkách HPJ 33: hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na permokarbonských minerálně chudých horninách, středně těžké až těžké, s příznivými vláhovými poměry e) Hydrologie, hydrogeologie, vodní zdroje, vodní režim Zájmové území je součástí hydrogeologického regionu 5110 Plzeňská pánev. Jedná se o hydrogeologicky významný celek. V horizontálním směru se mění propustnost nejen v závislosti na litologickém vývoji, ale i na tektonické pozici. Hydrogeologicky odpovídá sledované území litologickému charakteru permokarbonských, příp. terciérních sedimentů, jež budují Plzeňskou pánev. V území se střídají lokální zvodně s vrstvami izolantů, přičemž propustnost je převážně průlinová při značné zásobnosti. Dle uspořádání sledů vrstev se vyskytují zvodně s napjatou hladinou, s piezometrickým výtlakem až 50 m. Koeficient filtrace činí 1x10-5, tedy horniny mírně propustné (třída propustnosti IV - dle členění J. Jetele). Výše položené zalesněné plochy jsou vodohospodářsky velmi důležité pro zachování vodní stability a pozitivní vodohospodářské bilance. Jsou zde prameniště několika potoků.
8
Hydrologicky je obec na rozvodí Vejprnického a Lužního potoka. Proto je území obce odvodňováno Vejprnickým potokem do Mže a Lučním potokem do Radbuzy a dále do Berounky. Vodohospodářsky významný Vejprnický potok, pramení 1 km jižně od Heřmanovy Huti ve výšce 389 m n.m. Jedná se o tok, dlouhý cca 21,6 km, čistota vody III - IV. třídy. Další vodohospodářsky významný Luční potok pramení v Přehýšově ve výšce 365 m n.m, délka toku je 16,1 km, čistota vody III. stupně, přičemž je recipientem odpadních vod z obce. Část koryt potoků byla regulována, část utrpěla poddolováním. Správcem toků je Povodí Vltavy s pracovištěm v Plzni. V území je několik menších vodních ploch, významný je rychovný Přehýšovský rybník o rozloze 11 ha. V horizontálním směru se mění propustnost nejen v závislosti na litologickém vývoji, ale i na tektonické pozici. Potřebné je rozšířit příznivý retenční účinek nedostatečných lesních porostů a trvalých travních porostů. Pitná voda je čerpána z z vlastního zdroje - vrtu (u silnice Přehýšov - Stod), do vodojemu 2x100 m3, 398,7/395,- m nn.m.), kde se provádí hygienické zabezpečení). Obec má pouze dešťovou kanalizaci. Splaškové vody jsou shromažďovány v žumpách a septicích. Vzhledem k uvažovanému rozvoji obce je zcela nezbytné vybudovat centrální ČOV pod obcí u Lučního potoka. V obecné ochraně vod a vodních zdrojů je třeba vyloučit možné ohrožení kvality a čistoty vod při provádění staveb, a to především v místech zařízení staveniště, např. únikem pohonných hmot aj. ropných látek. Vody spadlé na povrch zpevněných ploch budou zachytávány svedením vody do kanalizace, takže by nemělo docházet k volnému rozptylování smyvných vod do terénu, či volnému stékání vod. f) Bioklimatické poměry Klimaticky leží sledované území v mírně teplé oblasti MT 11 nižší polohy Plzeňské pahorkatiny. Léto zde bývá dlouhé, teplé a suché. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zdejší klima se vyznačuje větší oceanitou (vyšší oblačnost, nižší sluneční záření, menší teplotní kolísání, zvýšené frontální poruchy). Srážkově je území podnormální (v dešťovém stínu), s celoročními srážkami cca 519 mm (Plzeň 518 mm), z toho ve vegetačním období (IV – IX) cca 320 mm. Průměrný počet dešťových dnů se srážkami 1 mm a více bývá cca 94. Počet dnů se sněhovou pokrývkou bývá cca 45. Průměrná max. výška sněhové pokrývky bývá do 15 cm. Průměrný měsíční chod srážek zde bývá následující: I 29
II
III
27
IV
30
V
39
VI
55
64
VII
VIII
69
62
IX 43
X 36
XI 34
XII 32
Teplotně je území normální, s celoročními průměrnými teplotami cca 8,1 0C (Plzeň 7,8 0C). Průměrný měsíční chod teplot zde bývá následující: I
II
-2,2
-0,6
III
IV
3,3
V
7,8
VI
12,6
16,-
VII
VIII
17,9
17,4
IX 14,1
X 8,2
Lokalita obce leží v teplotně mírně inverzní poloze údolí Lučního potoka. Počet letních dnů s teplotami nad 250 C zde bývá cca 44 Počet vegetačních dnů s teplotami nad 100 C. zde bývá cca 150 Počet mrazových dnů s teplotami pod 00 C zde bývá cca 115 Počet ledových dnů s nejvyššími s teplotami pod 00 C bývá cca 30 - 40. Převládající vzdušné proudění je západní a jihozápadní, významný je i podíl calmu. Podíl jednotlivých směrů větru je následující (v %): S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
9
calm
XI 3,5
XII -1,1
7
8
8
5
6
16
18
12
20
Sluneční záření v důsledku zvýšené oceanity je zde spíše nižší a činí cca 1450 hodin za rok. Nejvyšší oblačnost zde bývá koncem roku (listopad a prosinec), nejnižší oblačnost bývá v září (v souvislosti s četným výskytem anticyklón nad střední Evropou). Od dubna do září oblačnost během dne se vzrůstající turbulencí přibývá, přičemž maximum bývá v odpoledních hodinách a minimum bývá v noci s ustáváním turbulence. V zimním období je největší oblačnost v ranních hodinách v souvislosti s výskytem mlh, přičemž minimum je opět v noci. Počet zamračených dnů zde bývá cca 150 Počet jasných dnů zde bývá cca 40. Nejbližší meteostanice je v Plzni. Kvalita ovzduší je ve zdejším území průměrná až podprůměrná, lokální znečištění v topné sezóně způsobují převážně bodové zdroje kotelen a domácích topenišť, nově se buduje spalovna odpadů. Méně příznivé situace nastávají v inverzní poloze pouze v topné sezóně. g) Přírodní prostředí - biota Sledované území obce Přehýšov je pahorkatinou krajinou o nadmořských výškách 350 – 445 m, obec Přehýšov cca 360 m. Území Přehýšova, lokalizované v zemědělských polohách, vzhledem k dlouhodobé, relativně intenzivní hospodářské exploataci patří z přírodovědeckého hlediska k relativně méně zachovalým územím. Největší narušení je v rozsáhlých územích těžby písku. Díky intenzivní zemědělské výrobě došlo k výrazným proměnám vegetačního krytu a skladbě aktuální flóry a fauny oproti původním společenstvům. Relativně zachovalejší jsou zalesněné polohy terénních vyvýšenin Plzeňské pahorkatiny. Území obce Přehýšov je z přírodovědeckého hlediska v blízkém okolí zastavěného území narušeno těžbou nerostných surovin i skládkováním odpadů, v širším okolí je v zájmové krajině vyvážený podíl přírodních a civilizačních složek. Potřebné je zachovat a nenarušovat relativně přírodní prvky krajiny (lesní plochy, trvalé travní porosty, vodní plochy a vodní toky), ve vazbě na nové rozvojové plochy v kontaktní zóně současně zastavěného území obce. V rámci biogeografické diferenciace, jež je nutná k potřebnému zajištění škály potenciálních přírodních ekosystémů, je zájmové území součástí následujících jednotek: provincie: opadavé listnaté lesy podprovincie: hercynská biogeografický region: 1.28 Plzeňský. Zdejší území z hlediska regionálně fytogeografického členění přísluší do oblasti středoevropské lesní květeny - Hercynium, dle Mapy regionálně fytogeografického členění ČSR (BÚ ČSAV) leží ve fytogeografické oblasti Mezofytika, ve fytogeografickém okresu Plzeňské pahorkatiny (31.a). Z hlediska vegetačně geografického členění (BÚ ČSAV Moravec, Neuhäusel) přísluší území do oblasti acidofilních a borových doubrav, úsek Plzeňská pahorkatina, okrsek borových doubrav (V.2.a). Z hlediska vegetační stupňovitosti se ve sledovaném území (s nadmořskými výškami 370 – 500 m) vyskytuje v nižších polohách 3. - dubobukový (s potenciálními acidofilními a borovými doubravami) a ve vyvýšené části 4. - bukový, resp. jeho 4a. – dubojehličnatá varianta. Přírodní lesní oblast je zde - 6. Západočeská pahorkatina. Ve zdejším pahorkatinném území na kyselých půdotvorných substrátech převládá monotónní biota, ochuzená o většinu teplomilných i troficky náročných druhů. Ve zdejším území vyznívají teplomilné prvky šířící se z oblasti Českého termofytika od Pražské kotliny podél Berounky a jejích přítoků do Plzeňské kotliny. Přesto je zde slabé zastoupení enklávních a mezních prvků - teplomilných od východu (údolím Vejprnického potoka) a západních migrantů. Dnešní lesy zde jsou převážně kulturní bory, v bezlesí dominuje orná půda. Původní rekonstrukční vegetaci zde tvořily kyselé (acidofilní) doubravy s borovicí (Quercion robori-petrae). Jejich hlavní složku tvořila borovice s dubem (Pinus sylvestris, Quercus petraea, Q. rubra) s příměsí osiky
10
(Populus tremula) a břízy (Betula pendula) v závislosti na půdním druhu (na lehčím substrátu převládla borovice, na těžším pak dub), keřové patro bylo chudé, s jeřábem (Sorbus aucuparia) a krušinou (Frangula alnus). Bylinný podrost byl odvislý od trofické a hydrické charakteristiky konkrétního území. Z významnějších prvků se zde kdysi vyskytoval např. zimozelen okolíkatý (Chimaphylla umbellata), ostřice vřesovištní (Carex ericetorum), černýš luční (Melampyrum pratense), kručinky (Genista tinctoria, G. germanica), jestřábníky (Hieracium lachenalii, H.sabaudum, H. laevigatum, H. umbellatum), metlička (Avenella-Deschampsia flexuosa), kostřava (Festuca ovina), trojzubec (Sieglingia decumbens), dále pak rozrazil (Veronica officinalis), zlatobýl (Solidago virgaurea), vysoká kapradina hasivka (Pteridium aquilinum), příp. borůvka (Vaccinium myrtillus) a brusinka (Vaccinium vitis-ideae). Dnes zde převažují borové monokultury a chudší zemědělské zornělé půdy. V údolních nivách potoků se vyskytovaly úzké pruhy údolních luhů a olšin (Alnetae glutinosa). Charakter aktuální flóry a fauny je výsledkem dlouhodobého vývoje vegetačního krytu ve zdejším území. Původní vegetace byla v průběhu téměř 1500 let kontinuálního vlivu člověka zcela změněna. Někdejší acidofilní a borové doubravy byly z větší míry přeměněny na pole a na mělčích a chudších substrátech na smrkové monokultury, příp. na chudé kulturní bory. Z bývalých lužních lesů zbyly pouze řidší doprovodné porosty olší, vrb a jasanů, přičemž většina lužních a nivních poloh byly přeměněna na kulturní louky. K většímu odlesňování ve zdejším krajinném území docházelo od 10. století a zejména pak ve 12. a 13. století. Zdejší flóra obsahuje převahu středoevropských lesních druhů, početně sem zasahují druhy subatlantické, resp. západní migranty. Mezními prvky jsou zde slabší termofyty, jež tu vyznívají ze středních Čech. Zdejší území z hlediska potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová Z. a kol.) přísluší do kyselé brusinkové borové doubravy (č. 38 – Vaccinio vitis–idaeae – Quercion), které tvoří světlé porosty blízké přirozeným jsou tvořeny dominantním dubem zimním, řidčeji letním (Quercus petraea, Q. robur) a borovicí (Pinus sylvestris). Často se též objevuje bříza (Betula pendula) a jeřáb (Sorbus aucuparia). Ve slabě zapojeném keřovém patru se kromě zmlazených dřevin stromového patra občas vyskytují nenáročné druhy: krušina (Frangula alnus), vrba ušatá (Salix aurita). Fyziognomii bylinného patra určují acidofity, většinou chamefyty borůvka, brusnice, vřes (Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Calluna vulgaris) nebo trávy metlice (Deschampsia flexuosa), příp. kapradiny - hasivka (Pteridium aquilinum), ale i smrk (Picea abies) s bohatým zmlazováním. Mechové patro bývá většinou zřetelně vyvinuto, např. Pleurozium schreberi, Dicranum scoparium, Holocomium splendens, Hypnum cupressifolium, Leucobryum glaucum, Dicranum polysetum aj. a lišejníky např.: Cladonia rangiferina, C. islandica aj. Porosty jsou druhově chudé a téměř zcela postrádají náročnější druhy. Častý je i výskyt janovce (Sarothamnus scoparia). Brusinková borová doubrava je edafickým klimaxem, chudých, velmi silně kyselých vysýchavých půd, odpovídajících oligotrofním kambizemím typickým nebo arenickým. Tyto lehčí půdy vznikají větráním minerálně chudých substrátů – kyselých pískovců, arkóz a slepenců, příp. terciérních a kvarterních písků a štěrkopísků. Typická diagnostická kombinace: - E 3: Pinus sylvestris, Quercus petraea, Quercus robur, v menší míře Betula pendula, Tilia
cordata, Sorbus aucuparia, Picea abies, Abies alba -
E 2: Quercus petraea, Frangula alnus, Pinus sylvestris, Picea abies, Sorbus aucuparia, Fagus sylvatica, méně Salix aurita, Sambucus nigra, Sambucus racemosa, Sarothamnus scoparius - E 1: Vaccinium myrtillus, V. vitis-ideae, Melampyrum pratense, Festuca ovina, Deschmpsia flexuosa, Luzula pilosa, Calamagrostis epigejos, Convallaria majalis, Caluna vulgaris, Melampyrum pratense, Pteridium aquiliunum - E 0: Pleurozium schreberi, Dicranum polystum, D. scoparium, Leucobryum glaucum, Holocomium splendens, Hypnum cupressifolium, Náhradní společenstva: - Lesní: borové a smrkové monokultury, řidčeji výsadby dubu zimního - Keřová: porosty Sambucus racemosa-Rubus idaeus, nebo Sarothamnus scoparius - Luční a pastvinná: vřesoviště s Deschampsia flexuosa, Calluno-Vaccinietum, méně Plantagi- Festicion ovinae, Violion caninae - Ruderální: podél cest Tanaceto-Artemisietum vulgaris a další společenstva třídy Galio-Urticitea - Segetální: Aphanion (Holco-Galiopsieutum, Aphano-Matricarietum chamomillaea, SperguloScleranthetum annui. Na polích výskyt Apera spica-venti.
11
Vzácné a ohrožené syntaxony: Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum, a orné půdě Scleranthetum annui Vzácné a ohrožené taxony: Arnica montana. Erica herbacea, Pirola sp.div., Trientalis europaea, na píscích Pulasatilla vernalis, Spegula morisonii, v polních kulturách Arsenoseris minima, Teesdalia nudicaulis Invazní a expanzivní druhy: Deschampsia flexuosa, Holcus mollis, Rubus idaeus, lokálně Vaccinium myrtillus a zejména Reynoutris sp. Jako vývojové stádium jsou zde paseková společenstva s převládající Deschampsia flexuosa, Holcus mollis, Hypericum perforatum či Pteridium aquilinum, Chamaenerion angustifolium, křoviny s Frangula alnus, Populus tremula, Betula pendula, příp. Rosa canina. Navrhované taxony při tvorbě krajiny: - stromořadí: bříza bělokorá - Betula pendula, jeřáb ptačí - Sorbus aucuparia, dub letní – Quercus robur, dub zimní - Quercus petraea, jabloň domácí - Malus domestica (horší růst, časté choroby) - rozptýlená zeleň: dub zimní - Quercus petraea, dub letní – Q. robur (vlhčí polohy), bříza bělokorá - Betula pendula, lípa srdčitá - Tilia cordata, jeřáb ptačí - Sorbus aucuparia, borovice lesní - Pinus sylvestris, hloh Crataegus sp., růže šípková - Rosa canina, krušina olšová - Frangula alnus - zatravňované plochy: kostřava ovčí - Festuca ovina agg., kostřava červená – F. rubra, kostřava luční - F. pratensis, kostřava drsnolistá - F. trachyphylla, lipnice úzkolistá - Poa angustifolia, lipnice luční - P. pratensis, psineček obecný - Agrostis capillaris, smilka tuhá – Nardus stricta, tomka vonná – Anthoxanthum odoratum. V navrhované skladové lokalitě zcela převládají synantropní segetální biotopy, proto při splnění navrhovaných opatření nebude přírodní prostředí významně nepříznivě ovlivněno. Biochory na území obce
Biochora je vyšší typologická jednotka členění bioregionu na regionální úrovni. Základní hlediska pro jejich vymezení jsou: vegetační stupeň, reliéf a substrát, jež podmiňují výskyt odlišných ekotopů. 3 Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 3. v.s. Vyskytuje se ve východní části území obce. Tento typ je vázán na chladnější vyšší okraje nížin, níže ležící kotliny a na plošiny při okrajích pahorkatin svažujících se do nížin. Segmenty typu jsou koncentrovány do středních Čech s menšími přesahy do západních a východních Čech. Nejhojněji je typ zastoupen v Plzeňském bioregionu (1.28), kde leží 46 km2 . Reliéf je tvořen plochými depresemi většinou v rámci plošin, nebo výraznějšími konkávně prohnutými depresemi na úpatí vrchovin. V ose deprese se nachází zpravidla malá niva potoka, leží zde však části niv i větších toků (např. Radbuzy). Cizorodou leč neoddělitelnou součástí depresí jsou i vystupující hřbítky a elevace. Zpravidla jsou ploché, nízké a jejich výška nepřekračuje 20 m. Z antropogenních tvarů se zde vyskytují hráze rybníků, náspy komunikací a četné odvodňovací příkopy. Substrát je tvořen kyselými, většinou skalními horninami s pokryvem hlinitokamenitých deluviálních sedimentů z těchže hornin. Často zde však bývá i příměs sprašové hlíny (na rozdíl od situace ve 4. vegetačním stupni). Půdy jsou převážně primární pseudogleje, směrem k jádru deprese přecházejí do maloplošně zastoupených glejů a glejových fluvizemí v nivách. Na vystupujících svazích a hřbítcích jsou většinou pseudoglejové kyselé kambizemě až slabě kyselé kambizemě. Půdy jsou většinou písčitohlinité s jemným skeletem. Větší kameny se zde nevyskytují. Klima je mírně teplé a zpravidla v rámci 3. vegetačního stupně relativně suché (MT11, MT10) MT9, v 1.2 dokonce i T2). V depresích jsou dobré podmínky pro vývoj silných přízemních teplotních inverzí, vyšší vzdušnou vlhkost a četné mlhy. Převážná část segmentů navíc leží v oblasti s výskytem regionálních teplotních inverzí. Vegetace: Varianta hercynská základní (1.20, 1.22, 1.23, 1.28, 1.44, 1.48, 1.49): Potenciální vegetaci tvoří jedlová doubrava (Abieti – Quercetum), na sušších místech kyselejší křídla hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum), na prameništích na místech s déle stagnující vodou i bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. Podél potoků se vyskytují olšové jaseniny (Pruno – Fraxinetum). Na odlesněných místech jsou nejčastější luční porosty svazu Arrhenatherion, v potočních nivách vlhké louky svazu Calthion.
12
Druh similární. D: 3AB3 (15), *3AB-B4 (64), *3BC5a (6), *3BC5b (15). Pozn.: V 1.2, 1.5, 1.18,1.23 a 1.28 má STG 3AB3 asi převážně kontinentální ráz (x). Současné využití krajiny: Lesy 16 %, travní p. 16 %, vodní pl. 5 %, pole 50,5 %, sady 4,5 %, sídla 5 %, ostatní 3 %. V tomto typu ještě převažují pole. Jsou zpravidla velká, v segmentech s větším zastoupením rybníků a lesů středně velká. Spoře se vyskytující rozptýlené dřeviny jsou podél příkopů, vodních toků nebo po obvodu rybníků. Pole jsou ohraničena především vodními toky, loukami a komunikacemi, místy též sídly. Lesy jsou zastoupeny velmi nepravidelně, v jednotlivých segmentech mají 2 – 95 % přičemž velké rozdíly jsou i v rámci jednotlivých bioregionů. Je zřejmé, že dominantní roli zde hrála historie osídlení a záměry středověkých majitelů. . V typických segmentech. Lesy v netypických silně zalesněných segmentech jsou součástí velkých lesů a lesních komplexů. Lesy jsou tvořeny převážně smrkovými kulturami, často s příměsí borovice lesní, dubu, při okrajích osik, olší apod. Travní porosty se nacházejí zpravidla v nejvlhčích částech depresí podél vodních toků, u rybníků a často se nacházejí při okrajích lesů. Většinou tvoří malé segmenty, dnes často nekosené a měnící se v ruderalizované mokřady. Vodní plochy jsou velmi charakteristickým využitím tohoto typu, přesto jejich zastoupení v jednotlivých segmentech velmi kolísá (v rozmezí 2 – 55 %); v mnoha z nich se vyskytují pouze drobné vodní toky a ojedinělé malé rybníčky nebo nádržky. Velmi typické jsou však středně velké rybníky. Nejméně jsou vodní plochy zastoupeny v tomto typu v nížinách a plochých kotlinách – v Plzeňském bioregionu (1.28) se 3 %. Sady se v tomto typu vyskytují jen po obvodu sídel, a to především vesnic. Jsou malé, soukromé a převažují v nich odolnější druhy ovocných dřevin. Sídla se vyskytují zpravidla při okrajích segmentů nebo na vyvýšeninách. V Čechách jsou zde typické malé vesnice a jen vzácně se vyskytují středně velké a velké. Celkem vzácně se zde vyskytují malá města (okraj Holýšova, Přeštic, Blovic), a to ještě hlavně díky vazbě těchto sídel na říčky protékající danými segmenty. Pro sídla jsou typické barokní a zbarokizované gotické kostely. Památky lidové architektury se zde kupodivu až na nepatrné výjimky nevyskytují. V segmentech v Čechách jsou zvláště u rybníků časté menší chatové kolonie. Náhradní typy: 3To. Cílové ekosystémy: Přirozené: ADJ (nahrazeno v 1.2, 1.5, 1.18, 1.12 a 1.55 ADBR), LOMO, LONJ, v 1.12 a 1.55 i HDJ, náhradní: MTH, VOVS, VOLS. - 3RE Plošiny na spraších v suché oblasti 3. v.s. Vyskytuje se v jv. části území obce. Tento typ je reprezentován řadou středně velkých až velkých vzácněji i malých – segmentů v nižších až středních polohách na okrajích starosídelního areálu v oblastech srážkového stínu západních Čech. Monotónní reliéf sprašových plošin bývá mírně oživen dlouhými mělkými úpady a nečetnými nivami vesměs malých toků, poblíž přechodů do pahorkatinných oblastí pak vzácně i 30 – 50 m vysokými mírnými údolními svahy rozrušovanými stržovou erozí. Zřetelné to je v okrajových zónách na jihu a západě Plzeňského bioregionu (1.28). Pro charakter území má význam, zda se nachází v oblasti rozvodných plošin s autochtonními toky a návětrnou konvexní polohou, jako bioregionu 1.28. Reliéf je zpestřován nečetnými hliníky a místy i činností ještě aktivních cihelen. Substrát tvoří kombinace spraší a sprašových hlín, směrem do vyšších a vlhčích poloh přecházející v samotné sprašové hlíny a nakonec až v hlíny polygenetické. Typ přesto poskytuje velmi homogenní prostředí. Půdní pokryv je tvořen pravými hnědozeměmi (1.1, 1.2, východ 1.23) nebo jejich kombinací s hnědozeměmi luvizemními a s luvizeměmi jako v 1.28. V nejdrsnějších polohách se již vyskytují samotné luvizemě. Maloplošně se vyskytují kambizemě (převážně typické), vázané na vystupující podložní horniny. Klima je většinou mírně teplé (MT10, MT 11, mírně suché, s teplotními sumami za malé vegetační období 2400-2600 0C. Sklon k tvorbě lokálních inverzí a větrnost klimatu se odvíjejí od rozdělení poloh jednotlivých segmentů na vhloubenou a vypouklou část reliéfu. Vegetace: Varianta hercynská: Potenciální vegetaci tvoří plošně rozšířené hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum). Podél větších potoků se vyskytují olšové jaseniny (Pruno – Fraxinetum), na prameništích jasanové luhy (Carici remotae – Fraxinetum), na místech s déle stagnující vodou i bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. Na odlesněných místech jsou nejčastější luční porosty svazu Arrhenatherion, v potočních nivách vlhké louky svazu Calthion.
13
Druh homogenní. D: *3B3 (96). K: 3BC5a (4). Pozn.: STG 3B3 má v 1.1, 1.16, 1.28, 2.2 a částečně i v 1.23 kontinentální ráz (x)Současné využití krajiny: Lesy 3 %, travní p. 3 %, vodní pl. 1 %, pole a chmelnice 84 %, sady 1 %, sídla 4 %, ostatní 4 %. V krajině dominují velká pole, tento typ vesměs představuje okraje starosídelní oblasti, případně jsou dělená nejčastěji veřejnými komunikacemi, méně malými vodními toky, spádnicovými zarůstajícími stržemi a nečetnými mezemi (většinou vegetačními). Na rozlehlých rozvodných plošinách se objevují též větrolamy a obslužné komunikace často s vegetačním doprovodem (1.2, 2.2). V členitějších okrajích více rozrušených stržemi a rýhami se častěji objevují i středně velká pole. Lesy v členitějším reliéfu jsou omezeny na malé fragmenty zarůstající strže po úvozových cestách a na malé remízky u vodních toků či uprostřed polí. Hlavními dřevinami jsou borovice a smrk, z listnáčů dub, dále se uplatňují akát, modřín, místy habr. Travní porosty reprezentují obhospodařované louky ve vlhčích úpadech. Vodní plochy jsou omezeny na hladiny malých vodních toků (často autochtonních), vesměs silně negativně pozměněných splachy z polí. Především v Plzeňském bioregionu se nalézá několik středně velkých i malých rybníků, v ostatních bioregionech je jen několik malých rybníků, často charakteru návesních požárních nádrží. Sady vytvářejí pouze menší plochy v zázemí sídel a jednotlivých usedlostí. V této biochoře převažuje venkovské osídlení, prolínají se však všechny velikostní kategorie sídel. Nejmenší průměrná velikost vesnic, nejnižší podíl sídel na celkové ploše a největší podíl velikostně malých vesnic mají bioregion 1.28, částečně postižený poválečnými etnickými a demografickými otřesy. Vzácně se zachovaly památky lidového stavitelství (zděné statky v 1.28 – Lochousice; jednotlivé objekty i celé zachovalé návsi jsou jen lokálně. V méně urbanizovaných bioregionech na jihu republiky se v rámci biochory nacházejí části menších, avšak historicky významných a architektonicky bohatých měst (Přeštice). Území na okraji starosídelní oblasti bylo často základnou středověké kolonizace (viz klášter v Chotěšově). Staré osídlení dokládají i archeologické nálezy. Náhradní typy: -3BE, -3RL. Cílové ekosystémy: Přirozené: HDJ, ale v 1.28 a 2.2 HDJ; náhradní: -. - 3RL Plošiny na permu v suché oblasti 3.v.s. Vyskytuje na největší ploše centrální části obce Přehýšov. Typ je rozšířen v jednom větším a několika malých segmentech v centrální části Plzeňského bioregionu. Reliéf tvoří mírně zvlněné plošiny v konkávních (častěji) i konvexních partiích krajiny, místy i rozvodné plošiny obklopené členitějším reliéfem. Údolí jsou mělká a široce rozevřená, plošiny jsou modelovány mělkými táhlými úpady a občasně protékanými depresemi; na okrajích rozvodných plošin nad strmějšími svahy jsou častější erozní rýhy. Převýšení zpravidla dosahuje jen několika metrů, pouze haldy navršené v souvislosti s těžbou uhlí a stavebních hmot představují nápadnější vyvýšeniny v krajině, vysoké až 73 m. Místy se nacházejí drobné pískovny. Substrát je budován především střídáním slepenců, pískovců, arkóz a arkózových pískovců, prachovců a jílovců permokarbonského stáří, místy s uhelnými slojemi. Podél vodních toků se táhnou fluviální a deluviofluviální sedimenty, nad nimi se po obou stranách táhnou pásy deluviálních sedimentů; na plošinách jsou ojedinělé zbytky fluviálních teras. V půdním pokryvu dominuje střídání těžších a lehčích typických kambizemí s drobnými ostrůvky luvizemí a hnědozemí na polygenetických hlínách a sprašových hlínách. V nivách nacházíme většinou glejové fluvizemě. Klima je mírně teplé (MT11), s teplotními sumami za malé vegetační období 2400 – 2500 0C a poměrně suché. Konkávní segmenty mají zvýšenou náklonnost k tvorbě lokálních inverzí, klima ovlivňují i inverze regionálního významu. Vegetace: Potenciální přirozenou vegetaci tvoří acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidae – Quercetum petraeae) nebo jedlové černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum abietetosum). V nivách toků se objevují olšové jaseniny (Pruno – Fraxinetum). Na odlesněných suchých stanovištích se rozšířila vegetace svazu Arrhenatherion, na vlhkých stanovištích najdeme vegetaci svazu Calthion i Molinion. Druh homogenní. D: *3B3x (98). K: 3BC5a (2). Současné využití krajiny:
14
Lesy 17 %, travní p. 5 %, vodní pl. 1 %, pole 64 %, sady 2 %, sídla 5 %, ostatní 6%. Pole představují dominantní složku krajiny a jsou většinou velká, menší plochy vznikají drobením polí nadměrnou koncentrací dopravních linií, sídelních a industriálních ploch. Pole jsou dělená především komunikacemi (od polních cest přes zpevněné komunikace až po železnici), občas s doprovodem dřevin, dále pak malými vodními toky, vzácněji úvozy, erozními rýhami zarostlými vegetací a ojedinělými mezemi. Zastoupení rozptýlených dřevin je podprůměrné. Lesy jsou tvořeny jednak středně velkými až většími celky, přesahujícími do biochory z terasových plošin, jednak menšími lesíky a malými fragmenty vázanými na chudší a sušší stanovištní podmínky, na výrazné terénní tvary vzniklé vodní erozí nebo na vlhčí lokality v blízkosti vodních ploch a toků. Dominantní dřevinou je borovice, vedle níž se uplatňuje především smrk, místy dub, v lesních fragmentech a na okrajích lesů i akát. V typu není žádná přírodní rezervace ani památka. Travní plochy zde jsou zastoupeny hospodářskými loukami ve vlhčích partiích konkávních segmentů. Vodní plochy zastupují nečetné menší potoky, na nichž místy vznikly skupiny malých a středně velkých rybníků. Sady se nacházejí v celém typu pouze jako součást sídel a usedlostí nebo menší plochy bezprostředně navazující na intravilán. Sídla jsou představována jednak vesnicemi, přetvořenými v souvislosti s těžbou uhlí a industrializací na malá hornická městečka (Nýřany), jednak středně velkými a malými vesnicemi, jejichž agrární charakter byl narušen jen částečně. Zvláštností sídelní struktury jsou hornické kolonie vystavené izolovaně od původních sídel, dnes téměř opuštěné. Náhradní typy: -3BL. Cílové ekosystémy: Přirozené: HDJ; náhradní: -.
3RN Plošiny na zahliněných píscích 3. v.s. Vyskytuje se v jz. části území obce. Typ se nachází především v pánvích, kotlinách a v širších údolích velkých řek. Největší plochy a nejvíce rozlehlejších segmentů je soustředěno v bioregionu Plzeňském (1.28), kde leží 117 km2. Reliéf tvoří plošiny vyšších a středních fluviálních teras. Výšková členitost dosahuje několika desítek metrů, nejvíce zpravidla při okrajích teras nad údolními nivami nebo zahloubenými údolími. Na výše položených a zvlněnějších plošinách se objevují i strže. Četné jsou menší aktivní i opuštěné pískovny a hliníky. Substrát tvoří neogenní a pleistocenní fluviální štěrkopísky v různém stupni zahlinění, proluviální štěrkopísky, vzácněji psamitické sedimenty křídy i permokarbonu, fragmenty hlinitých a písčitohlinitých deluvií. Četné jsou ostrůvky spraší, netypicky se objevují i krystalické horniny a antropogenní uloženiny. Půdní pokryv tvoří především arenické kambizemě, luvizemě, kambizemě, v lesích se na křídovém pískovci objevují i podzoly. Charakteristická je větší kyselost a suchost půd. U tohoto typu vzhledem k převažujícím sušším půdám byly všechny segmenty přiřazeny do bezbukové varianty vegetační stupňovitosti. Podnebí je teplé (T2) až mírně teplé (MT9-11), s teplotními sumami za malé vegetační období 2200-2600 0C, srážkově suché až mírně vlhké. Náchylnost k tvorbám lokálních inverzí je značně závislá na položení každého segmentu v krajině, spíše je však slabá. Vegetace: Varianta hercynská základní: Potenciální přirozenou vegetací na plošinách jsou zpravidla acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidae – Quercetum petraeae), které na svazích a v terénních depresích přecházejí v hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum). Podél vodních toků se vyskytují olšové jaseniny (Pruno – Fraxinetum). Na odlesněných suchých místech se vyvinuly ovsíkové louky svazu Arrhenatherion, na ojedinělých vlhkých stanovištích najdeme vlhké louky svazu Calthion i Molinion. Druh similární. D: *3AB2-3ar (23), *3AB3 (40), 3B3 (24). K: 3B4 (10), 3BC5a (3). Pozn.: STG 3 hydrické řady jsou v 1.1, 1.28, 1.30 a v segmentech situovaných v depresích v 1.12, 1.18 a 1.23 kontinentálního rázu (x). Současné využití krajiny: 15
Lesy 20 %, travní p. 6 %, vodní pl. 2 %, pole 50 %, sady 5 %, sídla 12 %, ostatní 5 %. Pole jsou velká, se spíše podprůměrným zastoupením rozptýlených dřevin, dělená veřejnými i obslužnými komunikacemi, místy větrolamy. Lesy jsou představovány především drobnými fragmenty a menšími lesními celky. Hlavními dřevinami jsou borovice, smrk a dub, v sušších oblastech je významněji zastoupen i akát (především v lesních fragmentech), dále se uplatňuje topol, bříza aj. Travní porosty jsou omezeny na kulturní louky především ve vlhčích místech. Vodní plochy kromě povrchových toků ji reprezentují rybníky, hladiny rekreačních nádrží (1.28). V 1.28 je PP Kopeckého pramen s minerální vodou. Sady byly vysázeny především při usedlostech po obvodech vesnic, ve směsi s neovocnými dřevinami též ve vilkových zástavbách na okrajích měst a v chatových koloniích v určité vzdálenosti od okraje městské zástavby, především v okolí Plzně. Vysoký podíl sídel je dán především silně nadprůměrnou zastavěností pod Krušnými horami a na Plzeňsku, kde v daném typu biochory leží většina druhého největšího města v Čechách. Venkovské osídlení je značně různorodé a jeho charakter se odvíjí od regionálních zvláštností (vysídlení německého obyvatelstva v pohraničních regionech, industrializované vesnice a městečka na Plzeňsku, větší zemědělské obce typické pro moravské úvaly atd.). Náhradní typy: 3BN, 3 RU Cílové ekosystémy: Přirozené: BUAD, ADX, v 1.30 i HDL; náhradní: -. - 4 BM Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti 4. v.s. Vyskytuje se okrajově ve vyvýšené jz. části obce. Biochora se nachází na z. a s. okraji Plzeňské pánve a pokračuje i dále k východu, především na rozvodních plošinách. Reliéf je typický velkými, tektonicky zdviženými, mírně vyklenutými plošinami. U okrajů plošiny přecházejí do výrazných údolí, hlubokých cca 50 m. Hlubší údolí bývají již samostatnými biochorami. Substrát tvoří zvrásněné svrchně paleozoické droby (jež převažují), prachovce a břidlice. V nich se vyskytují menší vložky matabazaltů (spilitů) a silicitů (buližníků), stejného stáří (jejich větší celky tvoří již samostatné biochory). Na povrchu plošin se typicky vyskytují mocnější zvětraliny, často i předkvarterní. V plochých depresích se v glaciálech nahromadily hl.p. svahoviny. Výchoz uhelné sloje zč. karbonu je v PP Bašta. Půdy jsou zpravidla typické kambizemě, v lesích převažují kyselé kambizemě a pod jehličnatými porosty se vyskytují i silně kyselé kambizemě. Na hlubších zvětralinách a svahovinách jsou udávány luvizemě, vzácněji pseudogleje. Půdy jsou převážně středně těžké, písčito - hlinité. Klima je MT (nejteplejší z MT), srážkově ve 4. v.s. slabě až silně podprůměrné. Na plošinách jsou průměrné podmínky pro vývoj přízemních teplotních inverzí, region. inverze zde nemají větší roli, výraznější inverze jsou jen na dnech údolí. Vegetace: Varianta plzeňská: Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petraeae), které na více degradovaných půdách přecházejí v brusinkové borové doubravy (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum). Varianta poberounská (1.16, 1.19): Kostru potenc. přirozené vegetace zde tvoří jedlové doubravy (Abieti-Quercetum), které na s. svazích, živnějších půdách a výše položených plošinách přecházejí do acidofilních bučin (LuzuloFagetum) a v depresích v bikové jedliny (Luzulo piloasae-Abietetum). Na lesních prameništích bývají ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum) a podél potoků porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion a místy snad i rašelinné louky svazu Caricion fuscae. Druh kontrastně-similární. D: 3AB3 (15), 3B3 (10), 4 AB3 (40), 4B3 (16), 4AB4 (7). K: 3ABB1-2 (1), 3A3 (1), 4AB-B1-2 (2), 4A3 (5), 4A-ABBb (2). Současné využití krajiny: lesy 38 %, travní p. 7,5 %, vodní pl. 1 %, pole 48 %, sady 2 %, sídla 1 %, ostatní 2,5 %. Lesy a pole mají v průměru vyrovnané zastoupení. Lesy jsou hojnější než v typu 4BM (tam 31 %), dominují v sv. části Křivoklátska (85 % velké komplexy), jinde 7 - 57 % - malé i středně velké celky. V lesích dominuje borovice a smrk, přimíšen je modřín a u okrajů lesů i bříza a dub. Na j. svazích se místy objevuje 16
teplomilný porost (např. bělozářka liliovitá). Travní porosty jsou zastoupeny málo, proti typu 4BM je jejich zastoupení méně než poloviční. Především se zachovaly v lesních enklávách a nivách. Vodní plochy jsou vzácné, nejčastější jsou hladiny potoků, zpravidla se však vyskytují i malé rybníky, které zvláště v lesním prostředí mají vyšší biologickou hodnotu Pole jsou velká, na sníženinách plošin odvodněná, ohraničená především lesy a komunikacemi. Podél cest se vyskytují solitéry dubů a lip. Sady jsou velmi vzácné, tvořené jen skupinami ovocných stromů u vesnických stavení. Sídla jsou zastoupena především malými uzavřenými obcemi, z větší části upadajícími. Nachází se zde i menší počet středně velkých obcí a ojediněle větší vesnice, některé s cennými památkami (rom. kostel v Potvorově, klášter v Kladrubech). V Plzeňském bioregionu se ojediněle zachovala hrázděná architektura statků. Náhradní typy: - . Cílové ekosystémy: přirozené BUAD, ADJs, ADE, náhradní - . - 4BX Rozřezané plošiny na kaolinickém permu v suché oblasti 4 v.s. Vyskytuje se ve vyvýšené západní části obce Příšov. Tento typ biochory je vázán výhradně na sv. část Plzeňského bioregionu a tvoří největší specifikum, v řešeném území v z. části. Reliéf má charakter mírně zvlněných plošin s plochými vrcholy, do kterých se pouze u okrajů zařízly vodní toky a vytvořily mělká otevřená údolí, zpravidla výškově asymetrická, hluboká 20 - 60 m. Skalní útvary téměř chybějí, výjimkou je Malesická skála a dále balvany na svahu s. od vrcholu Lom. Velmi mělký reliéf prorážejí drobné neovulkanické kužely, např. téměř odtěžený, původně 80 m vysoký Pekelný vrch u Březína nebo PP Příšovská homolka (větší kužely jsou samostatné typy biochor). Nad plochý reliéf se také zvedají ploché vrchy tvořené odolnějšími slepenci, např. Krkavec u Plzně nebo Lišák (667 m, nejvyšší bod typu). Reliéf je místy silně změněn velkými povrchovými doly na kaolin a odkališti. Místy jsou i haldy po hlubinné těžbě černého uhlí, malé opuštěné pískovny a malé zatopené lomy. Chráněna je zde nereprezantitivní skalní pyramida PP Malesická skála, pseudokrasový žleb je PR Petrovka. Substrát tvoří především svrchnokarbonské arkózy, jílovce a prachovce s vložkami slepenců. Tyto horniny (zvláště arkózy) v tropickém klimatu druhohor zvětraly na kaolin. V místech s větší přítomností křemenných zrn zůstaly drobně zrnité křemenné slepence s otvory po vyvětralých zrnech živců. Vlivem volného hliníku jsou tyto zvětraliny pro většinu rostlin toxické. Ojedinělý výchoz neovulkanitů je chráněn v PP Příšovská homolka. Půdy mimo les jsou klasifikovány jako kyselé kambizemě, v lesích však jsou podzolované kambizemě, podzoly a na vlhčích místech i pseudoglejové podzoly. Půdy jsou podle stupně zvětrání hlinito-jílovité až hlinito-písčité. Zpravidla jsou těžší a mají načervenalou barvu. Klima je mírně teplé ve 4. v.s. relativně suché (MT 11, vyšší Manětínská vrchovina převážně MT 3). Vegetace: Potenciální přirozenou vegetaci tvoří acidofilní brusinkové borové doubravy (Vaccinio vitis-idaeaQuerceteum), na příznivějších vlhčích stanovištích snad i bikové bučiny (Luzulo - Fagetum). Na mokrých místech se objevuje i vegetace bažinných olšin svazu Alnion glutinosae, podél potůčků luhy podsvazu Alneion glutinoso-incanae. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Cynosurion a Violion caninae, na vlhkých místech svazu Calthion, místy i rašelinné louky Caricion fuscae. Druh homogenní. D: 4A3 (60), 4 AB3 (37). K: 4A4 (1), 4A5b (1), 4BC5a (1). Současné využití krajiny: lesy 64 %, travní p. 7,5 %, vodní pl. 1 %, pole 60 %, sady 2,5 %, sídla 2 %, ostatní 3 %. Dominují lesy, ve vyšších polohách velké lesní komplexy, v nižších polohách velké lesy. Převažují v nich kulturní bory, v nižších polohách s hojným dubem, ve vyšších polohách se smrkem. Bory na extrémně kyselých stanovištích jsou rozvolněné a mají až parkový ráz. Především po obvodu lesů se hojně vyskytuje bříza. Rašelinné bory jsou chráněny v PR Petrovka u Plzně, zbytek borové doubravy chrání blízká PP Doubrava. Travní porosty jsou téměř výhradně vázány na nivy potoků. Rašelinné louky jsou chráněny v PR Petrovka, další nechráněná území území jsou po obvodu Manětínské vrchoviny. Suché trávníky zde téměř chybějí, v netypické formě jsou součástí PP Příšovská homolka. Vodní plochy jsou zastoupeny několika malými rybníky, především ale zatopenými jámami po těžbě kaolinu. Pozoruhodné je Zelené jezírko po těžbě vitriolové břidlice u Dolní Bělé. Pole jsou převážně velká, bez doplňující zeleně, což je částečně kompenzováno velkým rozsahem lesů v okolí. Hranici polí tvoří většinou lesy. Sady se nacházejí především u rodinných domů po obvodu vesnic. Zvláštností jsou ovocné a růžové sady u Všerub. Sídel je málo, většinou malé a středně velké vsi. Typická jsou rozsáhlá hornická městečka s průmyslovými závody, situovanými často v lesích, např. Třemošná a Horní Bříza. Leží zde i panelové sídliště Bolevec na s. okraji Plzně. Po obvodu Manětínské vrchoviny jsou zbytky původní lidové roubené architektury (Hůrky, Horní Hradiště, VPZ Radějov).
Náhradní typy: - . Cílové ekosystémy: přirozené ADE, BUAD. 17
Územní systém ekologické stability (ÚSES) Podle zák. č. 114/92 Sb., v krajině tvoří ÚSES soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V rámci nadregionálních, regionálních a místních ÚSES jsou vymezovány tzv. biocentra a biokoridory. Prvky ÚSES jsou vymezena na severním okraji obce Přehýšova: údolí Lučního potoka, Vejprnického potoka, Hlubočky a Vlkýšského potoka, kde jsou vyznačena biocentra a kde je potřebné realizovat funkčnost biokoridorů. Interakční prvky tvoří doprovodné vegetační pásy vodotečí a cest. Pro zajištění ekologické udržitelnosti je potřebné v ÚPD vymezit stanovená biocentra ÚSES jako NP, NL, NV příp. NS a dále vymezit i biokoridory, příp. k doplnění jejich menší částí. Při uvažované výstavbě je nezbytně nutné nenarušovat prvky ÚSES - dle předchozích požadavků. Proto je požadováno při kontaktu biokoridoru potoka Hlubočka na každé straně toku ponechat 10 m pro ochrannou dřevinnou zeleň. Při zastavování území je nutno minimalizovat zásahy do trvalé zeleně, příp. břehových porostů, neznečišťovat vody a případně zlepšovat ekologickou stabilitu v okolí rozvojových ploch. Zvláště chráněná území přírody, definována zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny na území obce nebyla vymezena. Území Natura 2000 - evropsky významné lokality a ptačí území se zde nevyskytují a dle vyjádření KÚ PK nejsou záměry ÚP Přehýšov dotčeny. Významný krajinný prvek (VKP), dle zák. č. 114/92 Sb., jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky (ze zákona) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, tj. místní potoky s přítoky, se svými údolními nivami, rybníky a další vodní plochy a lesní komplexy. Naprosto nezbytné je nenarušovat a nepříznivě ovlivňovat lesy, zejména z vodohospodářských důvodů, neboť je zde zdrojnice vodních toků, potoky, ale i z mezoklimatických důvodů, k čemuž směřuje část navrhovaných opatření.
A3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny a) Vliv na krajinný ráz Zásadní opatření musí být u uvažovaného rozšíření halových areálů, situované na sv. okraje území Přehýšova, vzhledem k rozsáhlé hmotové i výškové působnosti prostorově rozsáhlého areálu. Nutné je hmotové členění převýšeného halového kubusu, Vzhledem k relativnímu převýšení výrobní lokality cca 15 m nad úrovní obce ve vzdálenosti 1000 - 1500 m a výšce hal cca 10 m je nutné zajistit vhodná opatření, jinak by došlo k nepříznivému ovlivnění krajinného rázu. K omezení nepříznivého dopadu na krajinný ráz je nezbytné uvažovanou zástavbu krajinářsky „omilostnit“ výsadbou zeleně v biokoridoru Hlubočky a případně biocentra Přehýšovského rybníka. b) Biota Navrhované rozvojové plochy jsou převážně v synantropních biotopech, proto není předpoklad nepříznivého vlivu na chráněné ohrožené taxony rostlin a živočichů. c) Zábory ZPF a PUPFL
18
p.č. ZPF 4784 4796 4796 Celkem
výměra celkem m2 výměra záboru m2 (orná půda) 20715 93050 93050
3500 60 92450 96550
BPEJ 43101 43101 43301
třída ochrany
IV IV III
Sledované rozvojové plochy jsou na ZPF kde je nižší třída ochrany půd - III a IV. d) Kulturně historické nemovité památky Registrované v m.č. Přehýšov r.č.102472 kaple Navštívení P. Marie r.č.13798/4-1542 boží muka - soubor Kalvarie r.č.16711/4-1540 venkovská usedlost čp.10 r.č.46661/4-1541 venkovská usedlost čp.11 r.č.20590/4-1542 venkovská usedlost čp.12 r.č.28189/4-1544 venkovská usedlost čp.38 V ostatních místních částech nejsou památkově registrované objekty. ÚP Přehýšov nebude kontaktovat registrované kulturně historické nemovité památky a tedy není předpoklad narušení chráněných kulturně historických nemovitých památek.
A4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti a) Zvláště chráněná území a EVL Na území obce se ZCHÚ nenachází, EVL se v na území obce nevyskytuje a dle KÚ PK nebude dotčeno. Žádné chráněné lokality ochrany přírody nebudou záměry ÚP Přehýšov ohroženy. b) Ptačí oblasti Ptačí oblast v zájmovém území není vymezena. Dle KÚ PK nebudou záměry ÚP Přehýšov Ptačí oblasti dotčeny. c) Chráněné druhy organismů V širším území sledovaných lokalit se vyskytují následující ohrožené druhy organismů: - zeměžluč menší / okolíkatá (Centaurium erythraea), která je v ČR hodnocena jako druh vyžadující pozornost - C4 je vzácnější druh, který se ojediněle vyskytuje v lokalitách navrhovaného rozšíření - ještěrka obecná (Lacerta agilis), silně ohrožený druh C2 - mravenci rodu Formica, některé taxony ohrožené - čmeláci rodu Bombus, ohrožený taxon Navrhované rozvojové lokality jsou v synantropních biotopech, takže nedojde k závažnému dopadu na chráněné druhy organismů. Plochy výroby jsou lokalizovány v území, kde jsou obvykle ruderálními druhy. d) Územní systém ekologické stability
Koeficient ekologické stability je významným kriteriem pro hodnocení stavu krajiny. KES vyjadřuje orientační ekologickou vyváženost přírodního prostředí zájmového území krajiny, resp. podíl stabilních a nestabilních ekosystémů.
19
KES = LP +TTP+VP+ZS / OP + AP LP TTP VP ZS OP AP
- lesní půdy - trvalé travní porosty - vodní plochy - zahrady a sady - orné půdy - antropogenní půdy (zastavěné a cca 1/2 ostatní zpevněné plochy)
KES = 358,55 + 69,65 + 29,75 + 22,83 / 1085,42 + 17,99 + 70,- = 507,78 / 1681,19 = 0, 3 (dle údajů k 31.12.2015) Jedná se o území vysoce nevyvážené, intenzivně využívané, se zřetelně narušenými přírodními strukturami, takže došlo k oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech, což způsobuje jejich ekologickou labilitu a vyžaduje dodatkové vklady energie do ekosystému, zejména realizací prvků ÚSES. Prvky ÚSES tvoří místní biokoridor Lučního potoka, s návazností na horní část Vejprnického potoka a Hlubočky a jeho biocentra: - LBC 1 Větrná jáma - LBC 2 Na pískách - LBC 3 U Zieglerky - LBC 4 Přehýšovský rybník - LBC 5 Rudolfka - LBC 6 U Sekyřan Vzhledem k nutnosti zajištění narušené ekologické stability (velmi nízký KES je 0,3) a požadavku další rozsáhlé zástavbové exploatace na území obce, je nutné vymezit v ÚP využití krajiny stanovit a případně realizovat funkční biokoridory a biocentra ÚSES. e) Významné krajinné prvky, PUPFL - registrované VKP nejsou - VKP ze zákona - VKP lesní plochy - VKP Přehýšovský rybník (ze zákona) - je vymezeno jalo místní biocentrum - VKP nivy vodních toků - je vhodné je z orné půdy převést na trvalé travní porosty K Přehýšovskému rybníku se navrhuje doplnit pěší trasa se zelení a dále realizovat pěší okruh prvky ÚSES podél Vejprnického potoka, BC U Zieglerky , BC Na pískách a Luční potok - již sám název sděluje, že zde bývaly louky. f) Životní prostředí obytných území Negativní dopad hluku a imisí v nově navrhovaných lokalitách poblíž dálnice D5 musí být řešeny na úkor vlastníka (investora). Případné výrobní záměry nesmí negativně ovlivňovat obytnou zóny obce, tedy realizovat takové, jež nepodléhají posouzení vlivu na životní prostředí - viz Příloha č.1 k zákonu č. 100/2001 Sb.
20
A5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů ÚPD vč. vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných a) Vlivy na obyvatelstvo Případný negativní dopad hluku a imisí v nově navrhované lokalitě musí být řešeny na úkor vlastníka (investora). Výrobní lokality nesmí negativně ovlivňovat obytnou zónu, tedy realizovat takové, jež nepodléhají posouzení vlivu na životní prostředí - Příloha č.1 k zákonu č. 100/2001 Sb. b) Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru Nejsou závažné, protože navrhované rozvojové lokality jsou převážně na synantropních lokalitách. c) Vlivy na půdu Zábor půd pro rozvojovou lokalitu LV1 je značný - 9,66 ha, dotýká se však převážně méně kvalitních půd ve třídě ochrany III. a IV., k záboru PUPFL nedochází. d) Vlivy na vodu Pro omezení negativních vlivů na vodní zdroje vymezením dalšího zastavěného území se navrhuje doplnění vodních ploch. e) Vlivy na ovzduší a klima Vzhledem k charakteru navrhovaných změn nejsou podstatné. f) Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví vč. architektonických a archeologických památek Tyto vlivy nejsou významné. g) Vlivy na krajinu Nezbytné je omezit nepříznivé působení rozsáhlého halového areálu v agrarizované části Nýřanské kotliny zejména v exponovaných krajinných pohledech od Přehýšova z obytných zón obce. h) Vztahy mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení Při vymezování rozvojových ploch je nezbytné citlivě sledovat přírodní a životní prostředí a krajinné hodnoty.
A6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení vč. jejich omezení Variantní řešení nebylo v ÚP Přehýšov sledováno.
A7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných 21
nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí K předcházení, snížení a kompenzaci významných vlivů na životní prostředí se navrhuje: - plochu lehké výroby - lokalita LV1 U komína doplnit a realizovat navrhované kontaktní prvky ÚSES a jako kompenzaci realizovat místní ČOV - zajistit ekologickou udržitelnost doplněním nefunkčních částí navrženého ÚSES doplněním navržených vodních ploch či zdrží - doplněním TTP a PUPFL - na břehu Přehýšovského potoka, vymezit klidovou pěší trasu s bohatou zelení a doplnit PUPFL - vymezit okružní místní turistickou trasu z Přehýšova k Přehýšovskému rybníku, podél Vejprnického podoka k lesnímu komplexu u Zieglerky a pak zpět púodél Lučního potaka, kde bude realizován pruh trvalých travních ploch se dřevinami - vymezit odbočku cyklistiské trasy od Zeglerky z Přehýšovskému rybnku .
A8. Zhodnocení způsobů zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ÚPD a jejich zohlednění při výběru variant řešení Navrhovaný ÚP Přehýšov je v souladu se ZÚR PK a Politikou územního rozvoje ČR.
A9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na životní prostředí Vzhledem k problémovým vlivům rozšiřující se zástavby se navrhuje sledovat vodohospodářské ukazatele.
A.10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Navrhovaný ÚP Přehýšov je v souladu se ZÚR PK a Politikou územního rozvoje ČR. Obec Přehýšov je situována na rozvojové ose OS1 Praha - Plzeň - hranice ČR/Německo (Nűrnberg). Změna č.2 územního plánu Přehýšov navrhuje další rozšíření plochy lehké výroby - lokalita LV1 o cca 9,66 ha. Tato lokalita je umístěna v dopravním trojúhelníku: dálnice D5, železniční trať č. 181, silnice II/203. Rychlý urbanistický i výrobní rozvoj Přehýšova ohrožuje trvalou environmentální a sociální udržitelnost. Proto je nutné realizovat navrhovaná opatření k pro zajištění současných i budoucích potřeb dotčených obyvatel.
A11. Závěry a doporučení, vč. návrhu stanoviska ke koncepci (zda lze z hlediska negativních vlivů 22
na životní prostředí s jednotlivou plochou či koridorem a s ÚP jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami vč. upřesnění anebo nesouhlasit)
Návrh stanoviska Změna č.2 ÚP Přehýšov navrhuje rozšíření plochy lehké výroby - lokalita LV1. Uvedený záměr je v souladu Politikou územního rozvoje ČR - aktualizace č.1 a Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje - aktualizace č.1. Vzhledem ke složitosti uspokojivého řešení problematiky obce Přehýšov, která leží na rozvojové ose OS1 Praha - Plzeň - hranice ČR/Německo (Nűrnberg), se k řešení nepříznivých dopadů navrhované změny ÚP doporučuje následné stanovisko: a) Lokalizace areálu lehká výroba - skladování je situována dopravně i z hlediska exploatace území v příznivé poloze v dopravním trojúhelníku: dálnice D5, železniční trať č.181 a silnice II/203. b) Vzhledem k velmi nízké ekologické stabilitě území obce Přehýšov - KES 0,3 je nezbytně navrhnout alespoň dílčí opatření k zajištění základních prvků místního ÚSES, tj. vést následující lokální biokoridor: - od funkčního LBC 1 Větrná jáma na Lučním potoce a LBC 2 Na pískách a vést LBK k LBC 3 U Zieglerky u Vejprnického potoka, - realizovat LBK u Vejprnického potoka k LBC 4 Přehýšovský rybník - dále realizovat LBK u Hlubočky a Vlkýšského potoka s LBC na okraji výrobního areálu LV1. c) Vzhledem k zajištění vodohospodářské udržitelnosti (sucho / povodně) postupně realizovat vodní plochy či polosuché vodní zdrže: - na Hlubočce na j. okraji LV1 - na Vejprnickém potoce před lesním okrajem Zieglerky - na Lučním potoce západně obce - na Lučním potoce východně obce před enklávou Mezilesí d) Pro omezení negativního ovlivnění krajinného rázu halových areálů na sv. okraje území Přehýšova: Vzhledem k rozsáhlé hmotové i výškové působnosti prostorově rozsáhlého areálu je nutné je hmotové členění převýšeného halového kubusu. Vzhledem k relativnímu převýšení výrobní lokality cca 15 m nad úrovní obce ve vzdálenosti 1000 - 1500 m a výšce hal cca 10 m je nutné zajistit vhodná opatření, jinak by došlo k nepříznivému ovlivnění krajinného rázu. K omezení nepříznivého dopadu na krajinný ráz je nezbytné uvažovanou zástavbu krajinářsky „omilostnit“ výsadbou zeleně v biokoridoru Hlubočky a biocentra Přehýšovského rybníka podle návrhu. e) V případě umístění konkrétní lehké výroby je nutné provést zjišťovací řízení - screening výrobního záměru a případně i scoping, resp. vlastní posouzení vlivu výroby na životní prostředí „EIA“. f) Ke zlepšení obytného prostředí vymezit a vhodně doplnit zelení a odpočívkami procházkový okruh: obec Přehýšov - BC Přehýšovský rybník - BK Vejprnický potok - BC U Zieglerky - BC Na pískách Luční potok - Přehýšov a dále cyklotrasu Zieglerka - Přehýšovský rybník g) Ke kompenzaci nepříznivého ovlivnění životního prostředí zajistit realizaci obecní ČOV z prostředků či podporou investorů výrobního areálu. g) Negativní dopad hluku a imisí v nově navrhovaných plochách musí být řešeny na úkor vlastníka (investora). h) Výrobní lokality nesmí negativně ovlivňovat obytnou zónu, tedy nepodléhající posouzení vlivu na životní prostředí - Příloha č.1 k zákonu č. 100/2001 Sb.
23
i) Vzhledem k nutnosti zajištění narušené ekologické udržitelnosti (KES je 0,3) a ekologicky náročnému exploatačnímu výrobnímu zájmu na území obce, je nutné vymezit v ÚP využití krajiny umožňující realizaci ÚSES - biocentra a biokoridory (jako NP, NL, NV, příp. NS) dle výkresu. Při uvažované výstavbě je nezbytně nutné nenarušovat prvky ÚSES - dle předchozích požadavků (např. parkovištěm). Při zastavování území je nutno minimalizovat zásahy do trvalé zeleně, příp. břehových porostů, neznečišťovat vody a případně zlepšovat ekologickou stabilitu v okolí rozvojových ploch. j) Realizovat odbočku cyklotrasy 2166 k Přehýšovskému rybníku k) Vymezit ochranné pásko vodního zdroje. Po splnění uvedených požadavků je možno souhlasit s navrhovaným řešením.
B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000, pokud orgán ochrany přírody závažný vliv nevyloučil Ke vlivu na území Natura 2000, t.j. Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality dle KÚ PK nebude docházet.
C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Za předpokladu realizace navrhovaných opatření je územní plán Přehýšov přijatelný.
D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT analýza) D.I. Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Za předpokladu realizace navržených opatření může dojít k eliminaci a snížení hrozeb řešeného území. D.II. Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Slabou stránkou řešeného území je množství přistěhovalých obyvatel, kteří často nejsou v obci ani přihlášeni. D.III. Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Silnou stránkou a příležitostí řešeného území jsou možnosti ekonomického rozvoje. D.IV. Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Upravené záměry ÚP Přehýšov mohou pozitivně přispět k dlouhodobě udržitelnému environmentálnímu, ekonomickému i sociální udržitelnosti Obce Přehýšov za podmínky splnění uváděných podmínek.
E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování 24
Popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v Politice územního rozvoje ČR / Zásadách územního rozvoje PK Změna č.2 územního plánu Přehýšov reflektuje základní potřeby rozvoje Rozvojové osy OS1, tj. posilovat stabilitu sídelní struktury regionu. Potřebné je zajišťovat obnovu vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území i využívání rekreačního potenciálu území s ohledem na místní podmínky. Zachování a rozšiřování PUPFL a TTP je významné zejména vodohospodářsky, neboť je zde pramenná oblast potoků.
F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje Navrhovaný ÚP Přehýšov navrhuje množství rozvojových ploch. Při žádoucí úpravě návrhu, který si přednostně vyžaduje citlivé řešení, může pomoci k udržitelnému rozvoji environmentálnímu, hospodářskému a demografickému Obce Přehýšov. F.II. Shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území i předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Navržený územní plán Obce Přehýšov si vyžaduje splnění uváděných podmínek pro předcházení rizikům ohrožení kvality života a potřeb života současných obyvatel i budoucích generací.
PŘÍLOHY Výkres kompenzačních opatření udržitelného vývoje vč. ÚSES na území obce Přehýšov 1 : 10 000 Stanovisko MěÚ Nýřany, odboru životního prostředí k zadání změny č.2 ÚP Přehýšov Stanovisko KÚ PK, odbor životního prostředí k zadání změny č.2 ÚP Přehýšov Fotodokumentace
25
