ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ŽAMBERK

Město Žamberk Masarykovo nám. 166, 564 01 Žamberk

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ŽAMBERK Projektant: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Autorský kolektiv:

Ing. arch. Jana Šejvlová, RNDr. Lukáš Zemánek, Ph.D., Pavel Kupka, Lucie Hostáková, Jan Harčarik, Ing. Zlata Machačová, Ing. Martin Šejvl

Objednatel:

Město Žamberk

Návrh: Vydaná změna č. 1:

Květen 2016

Obsah: Změna č. 1 -

Textová část

-

Výkres základního členění území - výřezy

1 : 5 000

-

Hlavní výkres - výřezy

1 : 5 000

-

Výkres koncepce dopravní a technické infrastruktury - výřezy

1 : 5 000

Odůvodnění Změny č. 1 -

Textová část

-

Příloha č. 1 – Textová část územního plánu s vyznačením změn

-

Koordinační výkres - výřezy

1 : 5000

-

Vyhodnocení záborů ZPF - výřezy

1 : 5000

I. Změna č. 1 Územního plánu Žamberk – textová část Územní plán Žamberk vydaný dne 18. 2. 2014 (nabytí účinnosti 6. 3. 2014) se doplňuje, resp. mění Změnou č. 1 Územního plánu Žamberk (dále jen Změnou č. 1). V bodech výrokové části textu Územního plánu Žamberk, které nejsou zmiňovány, nedochází k žádným změnám.

1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Změnou č. 1 se nahrazuje první věta následujícím textem: Změnou č. 1 je hranice zastavěného území aktualizována k datu 5. 4. 2016.

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 3.1. URBANISTICKÁ KONCEPCE 3.1.2 Plochy s rozdílným způsobem využití Změnou č. 1 se za bod Plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské - BI přidávají následující odstavce: Změnou č. 1 se vymezuje stabilizovaná plocha BI tvořící souvislý celek s obytnou budovou čp. 278 a jemu přilehlou zahradou v místě spojení Macharovy ulice a Husova nábřeží. V této ploše nebudou umisťovány žádní stavby. Změnou č. 1 se vymezuje stabilizovaná plocha BI přináležející k rodinnému domu č.p. 526 při Havlíčkově nábřeží. Změnou č. 1 je zastavěná část zastavitelných ploch ZB5, ZB8, ZB10 a ZB11 převedena od ploch stabilizovaných BI.

3.3. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Změnou č. 1 se v tabulce u lokality ZB12 přidává následující odrážka: -

Změnou č. 1 došlo k úpravě rozsahu zastavitelné plochy nad Albertinem

Změnou č. 1 se v tabulce u lokality ZV9 v podmínkách využití plochy nahrazuje koeficient zastavění včetně zpevněných ploch o hodnotě 0,10 hodnotou 0,40.

Změnou č. 1 se ruší zastavitelná plocha ZB17.

Změnou č. 1 se do tabulky doplňují následující zastavitelné plochy: Kód druhu plochy Označení s rozdílným lokality způsobem využití

Základní charakteristika a podmínky využití plochy

Katastrální území / část obce (lokalita)

Plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské - BI Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV

ZB12a

ZB12b

BI

Zastavitelná plocha bydlení navazuje na zastavitelnou plochu ZB12 - s ohledem na skutečnost, že je lokalita součástí velkého obytného celku Na Vrších, platí pro ni obdobné podmínky jako pro lokalitu ZB12

Žamberk/ Na Vrších

BI



Menší rozvojová lokalita venkovského bydlení v odloučené lokalitě Dymlov severně vlastního Žamberka ZB18

ZB19

ZB20

BV

- koeficient zastavění pozemků rodinných domů – max. 0,1 - v ploše budou umístěny max. 2 RD - v ploše nebudou umisťovány řadové domy ani dvojdomy; - výškové a objemové řešení umisťované zástavby musí odpovídat charakteru okolní zástavby tohoto typu a zohledňovat pohledově exponovanou okrajovou polohu a přechod od volné krajiny

Žamberk/ Dymlov

BI

Zastavitelná plocha bydlení je vymezena v rámci zastavěného území v ulici Lipová - obytné objekty budou umístěny při obslužné komunikaci v pokračování stávající zástavby; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby;

Žamberk/ Lipová

BI

Zastavitelná plocha bydlení je vymezena v rámci zastavěného území v ulici Pod Skalami - obytné objekty budou umístěny při obslužné komunikaci v pokračování stávající zástavby; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; - zastavitelná plocha bude využita pro daný účel až po realizaci protipovodňových opatření podél Orlice

Žamberk/ Pod Skalami

Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL Plochy výroby a skladování – zemědělská malovýroba – VZ3

ZV10

VZ3

Menší rozvojová lokalita pro zemědělskou malovýrobu při místní komunikaci v odloučené lokalitě Kněžství - koeficient zastavění pozemků rodinných domů - max. 0,5;

ZV11

VL

Rozvojová plocha lehké výroby pro rozšíření stávajícího výrobního areálu při ulici Orlická - realizace staveb v lokalitě pouze za podmínky, že plocha nebude (po realizovaných protipovodňových opatřeních) ovlivněna stanoveným záplavovým územím - po obvodu areálu ve styku s volnou krajinou bude realizován pás zeleně

Žamberk/ Kněžství

Žamberk/ Orlická

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV

ZZ6

ZV

Plocha veřejné zeleně v lokalitě Na Vrších; - nutno koordinovat s řešením lokality ZB12 a ZB12a;

Žamberk / Na Vrších

Plochy zeleně – soukromá a vyhrazená - ZS ZZ5

ZO

Plocha soukromé zeleně k navazujícímu rodinnému domu

Žamberk / Ke Střelnici

3.5 VYMEZENÍ KORIDORŮ PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU Změnou č. 1 se v tabulce u koridoru ZDk6 přidává následující odrážka: -

Změnou č. 1 došlo ke zrušení západní části koridoru ZDk6

Změnou č. 1 se ruší koridor ZDk7. Změnou č. 1 se do tabulky doplňuje následující koridor pro umístění staveb a zařízení dopravní infrastruktury: Označení koridoru

Název


ZDk10

MK propojující zastavitelné plochy v lokalitě Velký Hájek se silnicí II/312

Koridor napojující zastavitelné plochy ZB3, ZZ1, ZZ2 a ZV3 v lokalitě Velký hájek na silnici II. třídy č. 312;

ZDk7a

MK k obsluze zastavitelné ploch ZB12

Koridor pro napojení zastavitelných ploch ZB12, ZB12a a ZB12b je vymezen prostřednictvím směrové osy, konkrétní umístění komunikace bude upřesněno v navazujících dokumentacích


Žamberk / Velký Hájek

Žamberk / Na Vrších, Nad Sanatoriem

4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 4.7 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Změnou č. 1 se za druhý odstavec v kapitole vkládá následující odstavec: Pro zásobování areálu Albertina je vymezen dálkový teplovod, zdrojem tepla je stávající kogenerační jednotka na bioplyn v zemědělském areálu západně od Žamberka.

6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘ. VÝŠKOVÁ REGULACE ZÁSTAVBY, INTENZITY VYUŽITÍ POZEMKŮ V PLOCHÁCH) 6.4. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Změnou č. 1 se doplňuje následující plocha s rozdílným způsobem využití: Plochy výroby a skladování – zemědělská malovýroba – VZ3 Hlavní využití: -

zemědělská malovýroba;

Přípustné využití : -

pozemky, stavby a zařízení výroby zemědělské rostlinné a živočišné (stavby pro uskladnění a posklizňovou úpravu plodin, stavby pro ustájení a chov zvířat, skladování a příprava krmiva a steliva, uchování produktů, dočasné uchování odpadů) v malozemědělských objemech; pozemky, stavby a zařízení služeb, výroby drobné a řemeslné a výroby nerušící; pozemky, stavby a zařízení pro skladování; pozemky, stavby a zařízení pro pěstování rostlin a prodej výpěstků; pozemky, stavby a zařízení pro odstavování a servis zemědělské techniky; pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území; pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.); zeleň ochranná a izolační;

Podmíněně přípustné využití: -

pozemky, stavby a zařízení pro bydlení pouze za podmínky, že bydlení bude integrováno jako nedílná prostorová a funkční součást malozemědělského provozu (realizace samostatného rodinného domu, aniž by zároveň byly realizovány stavby hospodářské, je nepřípustná);

Nepřípustné využití: -

pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci; další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by vyžadovalo omezení využití hlavního; bioplynové stanice; velkokapacitní chovy hospodářských zvířat, kapacitní chovy prasat a drůbeže;

Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu: -

hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty; z hlediska objemů a výšky; zejména stavby v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama obce, popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající;

9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Změnou č. 1 se vypouští text čtvrté odrážky „ZB12 (spolu s koridory ZDk6 a ZDk7)“ a nahrazuje se následujícím textem: - ZB12 včetně ZB12a (s příslušnými koridory dopravy pro napojení zastavitelných ploch)

10. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI Řešení Změny č. 1 obsahuje 4 strany textu formátu A4. Součástí Změny č. 1 je „Výkres základního členění území – výřez“ a „Hlavní výkres - výřezy“, „Výkres koncepce dopravní a technické infrastruktury – výřez“, vše v měřítku 1:5000.

Odůvodnění Změny č. 1 Územního plánu Žamberk – textová část Textová část Územního plánu Žamberk s vyznačením změn je Přílohou č. 1 Odůvodnění Změny č. 1. Úvod - pojmy využívané v textových částech Změny č. 1 Územního plánu Žamberk zastavěné území je území vymezené územním plánem (postupem podle stavebního zákona §58); zastavitelná plocha je plocha vymezená k zastavění v územním plánu; plocha přestavby je plocha části zastavěného území určeného k přestavbě; nezastavěné území je tvořeno pozemky, které nejsou zahrnuty územním plánem do zastavěného území nebo zastavitelných ploch; plocha je část území tvořená pozemkem či jeho částí nebo souborem pozemků vymezená územním plánem s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam; rozvojová plocha (lokalita) - souhrnné označení zastavitelných ploch a ploch přestavby jako podmnožiny ploch změn, kdy je územním plánem měněno funkční využití; koridor je plocha pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy; funkčními plochami se rozumí plochy s rozdílným způsobem využití stabilizované území je území, v němž je stávající stav využití převzat beze změny do návrhu ÚPD; dosavadní využití - využití, které z funkčního nebo urbanistického hlediska není v souladu se stanoveným funkčním využitím, ale po dobu životnosti dané stavby je přípustné; hlavní využití charakterizuje funkční využití stanovené tímto územním plánem. přípustné využití je výčtem staveb, které lze v ploše umístit a vymezit jim pozemky, zařízení, změn staveb a výčtem způsobů, kterými mohou být pozemky a plochy využity. podmíněně přípustné využití stanoví výčet staveb a zařízení, které lze v dané ploše umístit na základě splnění stanovených podmínek, a výčet změn využití, které lze uskutečnit na základě splnění stanovených podmínek. nepřípustné využití může kromě vymezení nepřípustného využití označit specifické činnosti, stavby a způsoby využití, které nelze v dané ploše uplatnit. regulativy se rozumí stanovené podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, resp. přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití a podrobnější podmínky prostorového uspořádání; podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu mohou kromě prostorových stanovit i kapacitní limity, které nesmějí být překročeny. ve vztahu k obslužným funkcím (občanskému vybavení včetně služeb) představuje zařízení místního významu zařízení sloužící zejména pro obyvatele dané lokality a s určitou (lokálně diferencovanou) docházkovou vzdáleností; veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby a zařízení 1. dopravní infrastruktury, 2. technické infrastruktury, 3. občanského vybavení - zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální a zdravotní služby a péči o rodinu, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva), 4. veřejných prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, 5. stavby ke snižování ohrožení živelními nebo jinými pohromami; veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci (zde územním plánem); veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci; maximální koeficient zastavění vyjadřuje nejvyšší možný podíl z celkové rozlohy pozemku pro umístění RD nebo v rámci určité zastavitelné plochy nebo plochy, kterou mohou zabírat zastavěné plochy budov a zpevněné (nepropustné) plochy; jde tedy o poměr zastavěných a zpevněných ploch k celkové ploše pozemku určené v ÚP k využití danou funkcí; pozemek pro umístění RD může zahrnovat též navazující pozemek (např. zahrady) vymezený v KN, který s pozemkem pro RD tvoří logický uzavřený celek (např. pod společným oplocením); doplňková stavba (objekt) - jedná se o stavby, které plní doplňkovou stavbu pro stavbu hlavní; společné jednání - projednání návrhu ÚP dle § 50 stavebního zákona; veřejné projednání, řízení o ÚP - projednání návrhu ÚP dle § 52 stavebního zákona;

Seznam používaných zkratek AOPK ATS BD BJ BPEJ CO ČEZ ČOV ČSN ČSÚ DN DO EO CHLÚ CHOPAV KČT KES KPÚ, JPÚ KrÚ KHk KHS k.ú.

- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - automatická tlaková stanice - bytový dům - bytová jednotka - bonitovaná půdně ekologická jednotka - civilní ochrana - České energetické závody, a.s. - čistírna odpadních vod - česká státní norma - Český statistický úřad - dimenze potrubí - dotčený orgán - ekvivalentní obyvatel - chráněné ložiskové území - chráněná oblast přirozené akumulace vod - Klub českých turistů - koeficient ekologické stability - komplexní pozemkové úpravy, jednoduché pozemkové úpravy - Krajský úřad Královéhradeckého kraje - Krajská hygienická stanice - katastrální území LBC, RBC, NRBC - lokální, regionální, nadregionální biocentrum LBK, RBK, NRBK -lokální, regionální, nadregionální biokoridor MZe - Ministerstvo zemědělství ČR NN, VN, VVN - nízké, vysoké, velmi vysoké napětí NPR - národní přírodní rezervace OKR - oblast krajinného rázu OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozšířenou působností OÚ - obecní úřad PLO - přírodní lesní oblast PP - přírodní památka PO - ptačí oblast PR - přírodní rezervace PRVK - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa PZ - průmyslová zóna RD - rodinný dům (zde ve smyslu obytně-rekreačního objektu) ř.ú. - řešené území SDH - sbor dobrovolných hasičů SCHKO - Správa CHKO STL, VTL - středotlaký, vysokotlaký (plynovod) ŠA - Škoda Auto a.s. TS - trafostanice ÚAP - územně-analytické podklady ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚSES - územní systém ekologické stability ÚV - úpravna vody VAK - vodovody a kanalizace VKP - významný krajinný prvek VUSS - Vojenská ubytovací a stavební správa ZPF - zemědělský půdní fond ZÚR - Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje ZSJ - základní sídelní jednotka (místní část)

A) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, RESP. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A1) Postup při pořízení územního plánu Kapitola bude doplněna po projednání návrhu Změny č. 1. A2) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Změna č. 1 byla zpracována v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platných zněních.

B) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ B1) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje Změna č. 1 je pořízena v souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění její Aktualizace č. 1 schválené usnesením vlády ČR č. 276 dne 15. 4. 2015 (PÚR). Řešené území neleží v rozvojových oblastech, rozvojových osách, specifických oblastech ani koridorech a plochách dopravy či technické infrastruktury vymezených tímto dokumentem. Z obecně formulovaných Republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území ze schválené PÚR naplňuje pořízená Změna č. 1 zejména tyto body: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů – ve Změně č. 1 je kladen důraz na ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot řešeného území, zejména pak na polohu v rámci CHOPAV Východočeská křída a CHOPAV Žamberk – Králíky, na Městskou památkovou zónu Žamberk, na Přírodní park Orlice, na trasu vysokotlakého plynovodu, na silnice I. a II. třídy a na regionální železniční trať. Chráněny jsou i vypsat další hodnoty území – zapsané kulturní památky a památky místního významu, historicky založená urbanistická struktura, archeologické lokality, zámecký park, vrch Rozálka s rozhlednou a parkově upraveným komplexem, malebná scenérie soutoku Divoké Orlice s Rokytenkou, Dymlovský rybník, rybniční kaskáda v zámeckém parku, hodnotná architektura nedávné minulosti, lidové stavby, cyklotrasy a turistické trasy a jiné přírodní a kulturně – civilizační hodnoty; (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR - Změna č. 1 je řešena s ohledem na respektování všech tří pilířů udržitelného rozvoje území, vytváří podmínky pro menší formy zemědělského podnikání a podmínky pro dlouhodobou stabilizaci výrobního reálu s dlouhou tradicí v Žamberku;

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území – Změnou č. 1 je vymezeno několik zastavitelných ploch v zastavěném území (účelné využívání zastavěného území); (26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod – plocha výroby a skladování ZV11 je podmíněně využitelná po provedení protipovodňových opatření na Divoké Orlici poté, kdy nebude plocha ovlivněna stanoveným záplavovým územím, ostatní plochy změn jsou situovány mimo záplavové území. V okrajové části záplavového území v rámci zastavěného území je vymezena zastavitelná plocha ZB20, jejíž využití je rovněž vázáno na realizaci protipovodňových opatření na příslušné straně řeky Orlice; B 2) Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem V řešení Změny č. 1 jsou respektovány Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ve znění Aktualizace č. 1 (ZÚR). Dle ZÚR se území Žamberka nachází v rozvojové ose OSk 3 Ústí nad Orlicí – Žamberk – Letohrad a na území města se nachází koridor přeložky silnice I/11 Žamberk – jižní obchvat (též jako VPS D27). Dále se na území města nachází městská památková zóna Žamberk, CHOPAV Východočeská křída a CHOPAV Žamberk – Králíky. V ř. ú. se také nachází ÚSES nadregionálního a regionálního významu (NRBK K81 – VPO U08, RBC 408 Panská dolina a RBK 818 Suchá – K81 – VPO U30) a území města patří do krajinného typu lesozemědělského, resp. do krajiny s vyšší mírou urbanizace. Změnou č. 1 jsou respektovány (ZÚR stanovené) tyto zásady pro plánování: 1) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Pardubického kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území – Změna č. 1 je řešena s ohledem na respektování všech tří pilířů udržitelného rozvoje území, vytváří podmínky pro menší formy zemědělského podnikání a podmínky pro dlouhodobou stabilizaci výrobního reálu s dlouhou tradicí v Žamberku, změny v oblasti bydlení pouze dotvářejí urbanistickou strukturu města (při jejím respektování) na základě uspokojení konkrétních potřeb a za současného respektování hodnot řešeného území; 6) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování přírodních hodnot, biologické rozmanitosti a ekologicko - stabilizační funkce krajiny – viz soulad s bodem 14 kap. B1) Odůvodnění Změny č. 1; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu – viz soulad s bodem 14 kap. B1) Odůvodnění Změny č. 1; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny – vymezením dvou zastavitelných ploch výroby a skladování a jedné plochy venkovského bydlení Změnou č. 1 nejsou narušeny cenné městské urbanistické struktury a architektonické ani přírodní dominanty. Stanovením podrobnějších podmínek prostorového uspořádání je omezena nevhodná zástavba, nehrozí fragmentace krajiny;

7) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny – Změnou č. 1 nedochází k významným změnám v obytném prostředí, ve vymezení veřejných prostranství či ploch občanského vybavení; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině – Změna č. 1 vytváří podmínky pro účelně využití zastavěného území Žamberka; Ostatních bodů se řešení změny č. 1 významněji nedotýká. 38) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území v OSK3: a) územní rozvoj soustředit do měst Žamberk, Letohrad, Jablonné nad Orlicí – Změnou č. 1 je řešeno území města Žamberk nedochází k významnější změně koncepce rozvoje města a urbanistické koncepce; e) respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území – viz bod B1) Odůvodnění Změny č. 1, požadavek na změnu trasy lokálního biokorodoru nebyl akceptován z důvodu nemožnosti zajištění jeho bezkolizního průchodu v jiné trase; 39) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování pro OSK3: a) ověřit možnosti územního rozvoje měst Žamberk, Letohrad a Jablonné nad Orlicí – Změnou č. 1 je řešeno území města Žamberk, nedochází k významnější změně koncepce rozvoje města a urbanistické koncepce; b) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy veřejnou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny – podrobněji viz body F) a G) Odůvodnění; c) respektovat požadavky na ochranu městských památkových zón Jablonné n. O., Letohrad a Žamberk – Změna č. 1 nekoliduje se statutem městské památkové zóny v Žamberku; e) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst.112 ZÚR – prvky ÚSES regionálního a nadregionálního významu jsou respektovány, Změnou č. 1 není narušena či ohrožena jejich funkčnost; 39) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území v lokálním centru osídlení (Žamberk): a) saturovat potřeby obslužných funkcí v mikroregionální respektive lokální úrovni s cílem stabilizovat osídlení v řídce osídleném území – Změnou č. 1 nedochází k významným změnám v obytném prostředí, ve vymezení veřejných prostranství či ploch občanského vybavení, jsou vytvořeny podmínky pro stabilizaci venkovských částí Žamberka; b) zlepšit situaci v dopravním napojení a dopravní obsluze center a jejich spádového území – v rámci řešení Změny č. 1 byla prověřena návaznost vymezené koridoru přeložky I/11 na území navazujících obcí; d) chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu – viz bod 14 kap. B1) Odůvodnění Změny č. 1; 64) ZÚR stanovují pro územní plánování úkol zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj obslužných a ekonomických aktivit – vymezením zastavitelné plochy zemědělské malovýroby v Kněžství a zastavitelné plochy výroby a skladování Změnou č. 2 jsou zabezpečeny podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit v Žamberku;

83) ZÚR navrhuje na území Žamberka koridor přeložky silnice I/11 Žamberk – jižní obchvat – v rámci řešení Změny č. 1 byla prověřena návaznost vymezené koridoru přeložky I/11 na území navazujících obcí; 112) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území pro N – RÚSES - prvky ÚSES regionálního a nadregionálního významu jsou respektovány, Změnou č. 1 není narušena či ohrožena jejich funkčnost; 116) ZÚR stanovují tyto zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami a možného rozvoje těchto území (CHOPAV Východočeská křída a CHOPAV Žamberk, památné stromy, N– RÚSES): a)

respektovat ochranu výše uvedených přírodních hodnot jako limitu rozvoje území s přírodními či krajinnými hodnotami – řešením Změny č. 1 jsou přírodní hodnoty (ZÚR stanovené) na území Žamberka respektovány;

i)

při rozvoji sídel a návrhu nových dopravních staveb v krajinářsky hodnotných územích zabezpečit ochranu krajinného rázu – Změnou č. 1 vymezeným zastavitelným plochám jsou přiděleny podrobnější podmínky využití včetně ochrany krajinného rázu;

k)

nenavrhovat vedení nových dopravních staveb ve volné krajině (v nových koridorech), zasahujících do zvláště chráněných území a lokalit soustavy NATURA 2000. Vedení nových dopravních staveb ve volné krajině navrhovat přednostně mimo mokřadní ekosystémy a v případě střetu posoudit vliv navrhovaných staveb na mokřadní ekosystémy a přijmout náležitá kompenzační a eliminační opatření – je respektováno;

q) chránit říční nivy (zejména na Labi, Tiché Orlici, Divoké Orlici, Chrudimce, Loučné). V co největší možné míře zabránit vodohospodářským úpravám regulujícím vodní toky, odvodňování a zastavování údolních niv a likvidaci přírodě blízkých společenstev (slepá ramena, mokřady, lužní lesy, břehové porosty, louky) – zastavitelná plocha Z11 je situována v nivě Divoké Orlice, dochází zde však pouze k zarovnání zastavěného území v návaznosti na stávající výrobní areál. Nedochází k urbanizaci nových neurbanizovaných území s významnými přírodními hodnotami. Podmínkou využití plochy je, že zástavba zde nebude realizována do doby realizace protipovodňových úprav a změně záplavového území, které lokalitu v současnosti ovlivňuje; 118) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot: a) respektovat kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví – Změnou č. 1 je respektováno; b) při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat “genius loci” a zvažovat možné střety s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu – Změnou č. 1 je respektováno, realizací záměrů dle Změny č. 1 se nepředpokládají negativní zásahy do urbanistické struktury a tvářnosti města; 122) ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet podmínky pro ochranu všech přírodních zdrojů a pro jejich šetrné využívání – řešením Změny č. 1 nejsou ohroženy přírodní zdroje na území Žamberka; b) chránit a rozvíjet základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinných prvků charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu – Změnou č. 1 je respektováno, pro plochy změn jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu; a) respektovat výjimečné části krajiny chráněné dle příslušných zákonů a podmínky jejich ochrany – řešením Změny č. 1 nejsou ohroženy přírodní limity území;

e) preferovat využití rezerv v zastavěném území sídel, zejména proluk a přestavbových území před vymezováním zastavěných ploch ve volné krajině – Změnou č. 1 je prověřeno účelné využití zastavěného území Žamberka, některé z lokalit změn představují účelné využití zastavěného území; g) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami – Změnou č. 1 je respektováno, realizací záměrů dle Změny č. 1 se nepředpokládají negativní zásahy do urbanistické struktury a tvářnosti města, pro plochy změn jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu; 131) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v lesozemědělské krajině a rozhodování o nich: b) zastavitelné plochy mimo zastavěná území obcí navrhovat pouze v nezbytné míře při zohlednění hodnot území s tím, že zastavitelné plochy budou vymezovány na úkor ploch lesa pouze ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech – Změnou č. 1 nejsou vymezovány záměry na PUPFL, některé plochy změn jsou vymezeny v zastavěném území, do nezastavěného území se Změnou č. 1 zasahuje pouze v minimálním rozsahu a v souladu se stanovenou urbanistickou koncepcí; c)

zábor PUPFL připouštět pouze ve výjimečných, nezbytných a zvlášť odůvodněných případech – Změnou č. 1 nejsou vymezovány záměry na PUPFL;

(137) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území s předpokládanou vyšší mírou urbanizace a rozhodování o nich činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) řešit proporcionálně požadavky na rozvoj sídel zahrnutých do rozvojových oblastí a os a požadavky na ochranu krajiny stanovené pro jednotlivé krajinné typy vymezené v území rozvojových oblastí a os – Změnou č. 1 je respektováno, realizací záměrů dle Změny č. 1 se nepředpokládají negativní zásahy do urbanistické struktury a tvářnosti města, pro plochy změn jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu; c) v návaznosti na rozvoj sídel rozvíjet plochy a linie krajinné zeleně zajišťující podmínky pro rekreaci a prostupnost krajiny a zvyšující pestrost krajiny; při tom dbát na architektonickou úroveň řešení - plochy a linie krajinné zeleně dle výše uvedeného nejsou změnou dotčeny; B3) Vyhodnocení koordinace s územím navazujících obcí Z hlediska širších vztahů došlo k prověření koordinace ÚP Žamberk s ÚPD navazujících obcí. Lze konstatovat, že ÚP Žamberk je koordinován s ÚPD obcí Helvíkovice, Kameničná Kunvald. -

ÚP Lukavice – nabytí účinnosti v roce 2013 – jsou koordinovány prvky ÚSES, do ÚPD Lukavice je nutno doplnit koridor přeložky silnice I/11 (v rámci pořizované Změny);

-

ÚPO Líšnice – nabytí účinnosti Změny č. 1 ÚPO Líšnice v roce 2011 – v rámci nového ÚP bude nutno řešit koordinaci ve vymezení ÚSES a koridoru přeložky silnice I/11;

-

ÚP Dlouhoňovice – nabytí účinnosti Změny č. 1 ÚP Dlouhoňovice v roce 2015 – následná nutná koordinace vymezení přeložky silnice I/11;

C) SOULADU S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Změna č. 1 vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích (Cíle územního plánování § 18 odst.1 stavebního zákona). Změna č. 1 je řešena s ohledem na zachování přírodních, kulturních, civilizačních hodnot území včetně urbanistických a architektonických (Cíle územního plánování § 18 odst. 4 stavebního zákona). Změna č. 1 vychází z posouzení stavu území a dotváří koncepci rozvoje obce. V rámci podrobnějších podmínek byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na

využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny (Úkoly územního plánování § 19 stavebního zákona).

D) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ - SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů je obsažen v jednotlivých kapitolách Odůvodnění Změny č. 3, zejména pak v kap. F) a H). V procesu pořizování územně plánovací dokumentace chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů dotčené orgány. Pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, vydávají dotčené orgány stanoviska, která jsou závazným podkladem pro opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona, s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu dotčený orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. Kapitola bude dále doplněna na základě výsledků projednání.

E) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Zadání Změny č. 1 Územního plánu Žamberk bylo schváleno zastupitelstvem Žamberka dne 8. 12. 2015. Toto zadání je návrhem Změny č. 1 respektováno – viz přehled dále (uspořádání se vztahuje k jednotlivým požadavkům formulovaným v zadání); odůvodněny jsou zejména ty prvky změny územního plánu, jejichž návrh vyplynul z řešení odlišného od předpokladů uvedených v zadání, resp. byly upřesněny: ad 1.1.) Řešení Změny č. 1 je v souladu s prioritami územního plánování, zejména bodu č. 14, 14a, 16, 17, 19, 20, 22, 25, 26 a 27 PÚR stanovenými (podrobněji viz kap.B1) Odůvodnění); ad 1.2.) Řešení Změny č. 1 je v souladu s obecnými prioritami 1, 4, 6 a 7 a dále pak s prioritou 39 (ostatní centra), s prioritou 64 (obslužné a ekonomické aktivity), s prioritou 83 (požadavky na přeložky silnic I. tříd), s prioritou 112 (požadavky na N-RÚSES), s prioritou 116 (přírodní hodnoty), s prioritou 118 (kulturní hodnoty), s prioritou 122 (krajina obecně), s prioritou 131 (krajina lesozemědělská) a s prioritou 137 (krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace) pro územní plánování ZÚR stanovenými (podrobněji viz kap.B2) Odůvodnění); ad 1.3.) Řešení Změny č. 1 vychází z ÚAP ORP Žamberk včetně jejich 3. aktualizace; ad 1.4.) Jednotlivé požadavky na změnové lokality ze zadání byly řešením Změny č. 1 prověřeny takto: požadavek 1.1 – je vymezena zastavitelná plocha ZV10, požadavek 1.2 řešen vymezením stabilizované plochy BI a stanovením podmínek využití pro tuto plochu, v rámci účelného využití zastavěného území, požadavek 1.3 nebyl akceptován, požadavek 1.4 je řešen vymezením zastavitelné plochy ZV11, požadavek 1.5. je řešen vymezením zastavitelné plochy ZB18 a požadavky 1.7. a 1.8 jsou řešeny vymezením zastavitelných ploch v zastavěném území pod kódy ZB19 a ZB20. Požadavek 1.6 je řešen vymezením zastavitelné plochy zeleně soukromé – ZZ5. Změnou č. 1 je aktualizována hranice zastavěného území a doplněny nové regulativy pro zemědělskou malovýrobu a pro stávající lokalitu ZV9 je upraven koeficient zastavění. Na základě podrobnějšího prověření lokalit Na Vrších a Velký Hájek územní studií došlo ke změnám v těchto lokalitách (upřesnění vymezení zastavitelných ploch, řešení dopravy formu koridorů). Tento požadavek vyplynul přímo ze stavebního zákona – kde je v úkolech územního plánování - § 19, odst. 1, bodě c) uvedeno: prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy a dále v bodě b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky v území; ad 1.5.) Řešením Změny č. 1 splněno. Požadavek 1.2 ze zadání je vyřešen v rámci účelného využití zastavěného území vymezením plochy BI bez možnosti realizace staveb, plocha

ZV11 (požadavek 1.4 ze zadání) je podmíněně zastavitelná po provedení protipovodňových opatření poté, co nebude plocha ovlivněna stanoveným záplavovým územím. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch je součástí Odůvodnění Změny č. 1 a vyhodnocení předpokládaných důsledků na ZPF je vypracováno v souladu s Přílohou č. 3 vyhl. MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Do grafické části Odůvodnění ÚP je doplněno HOZ dle ÚAP, resp. předaných podkladů; ad 2.) Nebyly stanoveny konkrétní požadavky, koncepce TI je však doplněna o návrh teplovodu, pro nějž je v současnosti zpracovávána projektová dokumentace. Tento požadavek vyplynul přímo ze stavebního zákona – kde je v úkolech územního plánování - § 19, odst. 1, bodě c) uvedeno: prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy Koncepce dopravní infrastruktury je doplněn o koridor místní komunikace ZDk11 v lokalitě Velký Hájek; ad 3.1.) viz bod ad 1.1); ad 3.2.) řešením Změny č. 1 jsou požadavky ZÚR respektovány; ad 3.3.) zábory ZPF jsou navrženy převážně v zastavěném území a jsou minimalizovány zásahy do nezastavěného území, PUPFL nejsou dotčeny; ad c)

Nejsou požadavky.

ad d)

Nejsou požadavky.

ad e)

Nejsou požadavky.

ad f)

Nejsou požadavky.

ad g)

Formální požadavky na zpracování Změny č. 1 jsou splněny;

ad h)

Významný vliv na EVL a PO dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. vyloučil orgán ochrany přírody KrÚ Pardubického kraje ve svém stanovisku č. j. 68940/2015/OŽPZ/Sv ze dne 3.11.2015, který dále konstatoval ve stanovisku č. j. KrÚ 69038/2015/OŽPZ/Se ze dne 23.11.2015, že k návrhu zadání Změny č. 1 Územního plánu Žamberk není požadováno zpracování posouzení vlivů na životní prostředí.

F) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Změnou č. 1 jsou vymezeny následující plochy: Pro rozvoj venkovského bydlení (BV) je na základě konkrétního požadavku vymezena zastavitelná plocha ZB18 (požadavek ze zadání č. 1. 5) v Dymlově, která logicky dotváří zástavbu podél místní komunikace na východním okraji části města - Dymlova. Zastavitelná plocha vyplňuje širší proluku zastavěného území a s ohledem na nutnost zajištění pozvolného přechodu zastavěného území do volné krajiny je určena max. pro realizaci 2 RD. Stejný účel sleduje i stanovený koeficient zastavění. Bude tak zajištěna optimální hustota zástavby této venkovské části Žamberka. Lze konstatovat, že s ohledem na vypuštění zastavitelné plochy ZB17 je vymezení této zastavitelné plochy zcela v souladu s urbanistickou koncepcí stanovenou Územním plánem Žamberk. Změnou č. 1 dochází ke zrušení zastavitelné plochy ZB17, která je vymezena mezi zástavbou a lesem ve východní části Dymlova. V lokalitě není zájem stavět, její významná část je navíc ovlivněna ochranným pásmem lesa. Zastavitelné plochy ZB19 a ZB20 jsou vymezeny na základě konkrétních požadavků a jsou určeny rovněž pro bydlení, ovšem bydlení v rodinných domech městského charakteru (BI), neboť se nacházejí v souvislé zástavbě Žamberka. Jsou situovány na volných pozemcích v zastavěném území, jejich využitím tak dochází k účelnému využití zastavěného území. Lokalita ZB19 (požadavek ze zadání č. 1.7) je situována při ulici Pod Skalou na plochách oplocených zahrad (nyní ve funkci Plochy

zeleně – soukromá a vyhrazená - ZS), zastavitelná plocha ZB20 (požadavek ze zadání č. 1.8) v Lipové ulici je v současnosti rovněž využívána jako oplocená zahrada (rovněž ve funkci ZS) do ploch bydlení se začleňuje pouze část pozemku nezasaženého záplavovým území. V okrajové části záplavového území v rámci zastavěného území je vymezena zastavitelná plocha ZB20, jejíž využití je vázáno na realizaci protipovodňových opatření na příslušné straně řeky Orlice. Změnou č. 1 je dále vymezena zastavitelná plocha ZZ5 (požadavek ze zadání č. 1.6, ulice Ke Střelnici), která je vymezena na základě konkrétního požadavku. Jedná se o plochu, která je vymezena ve funkci Plochy zeleně – soukromá a vyhrazená – ZS, neboť jejím účelem je vytvoření zahrady k navazujícímu rodinnému domu. Nejedná se o rozšíření zastavitelných ploch za účelem realizace nových ploch bydlení. Změnou č. 1 se vymezují následující stabilizované plochy -

p.č. 3723/2 a 3723/1 na nároží ulic Husovo nábřeží a Macharova ve funkci BI (změna z funkce Plochy veřejných prostranství – PV). Jedná se o zcela nepatrnou úpravu (plocha lokality je 80 m2), kdy se pozemky přičleňují k pozemku navazujícího rodinného domu, resp. jeho zahrady. Z důvodu polohy v záplavovém území je plocha nezastavitelná (podmínka vyplývající z požadavku DO);

-

p.č. 1042/1 Havlíčkově nábřeží se nachází v zastavěném území a je plochou přináležející k rodinnému domu č.p. 526. Je tak vymezen ve funkci BI jako pozemky obdobného charakteru u navazující zástavby;

-

do stabilizovaných ploch ve funkci BI se zařazují zastavěné části zastavitelných ploch ZB5, ZB8, ZB10 a ZB11 v souvislosti s tím dochází k aktualizaci zastavěného území;

Změnou č. 1 jsou dále na základě konkrétních požadavků vymezeny plochy výroby: Zastavitelná plocha ZV10 (požadavek ze zadání č. 1.1) je situována v místní části Kněžství na severním okraji administrativního území Žamberka a je určena pro zemědělskou malovýrobu. Jedná se o funkci, která se do ÚP Žamberk nově přidává, protože v platném ÚP Žamberk nebyla obsažena. Účelem vymezení zastavitelné plochy ZV10 a funkce Plochy výroby a skladování – zemědělská malovýroba – VX je vymezena za účelem vzniku rodinné hospodářské usedlosti, tradičního charakteru. V rámci pozemku budou situovány stavby hospodářského charakteru a zároveň zde je umožněno bydlení soukromě hospodařícího zemědělce. Regulativy nově definované funkce jsou stanoveny tak, že obytné budovy jsou funkčně, prostorově a časově vázané na realizaci hospodářských budov a obě funkce zde musí tvořit nedílný prostorový a funkční celek. Je tak vyloučena možnost využití plochy pouze pro realizaci rodinných domů, neboť takových ploch je v ÚP Žamberk dostatek. Místní část Kněžství je lokalitou, kde má malozemědělská výroba tradici a lze konstatovat, že tato forma podnikání v krajině je žádoucí a proto jsou Změnou č. 1 vytvořeny podmínky pro její další rozvoj. Zastavitelná plocha ZV11 (požadavek ze zadání č. 1.4) je vymezena na základě konkrétního požadavku a účelem jejího vymezení je možnost rozšíření stávajícího výrobního areálu společnosti Stilmat s.r.o. Vymezená zastavitelná plocha navazuje na stabilizované plochy ve funkci Plochy výroby a skladování – lehký průmysl – VL a je zařazena do téže funkce. Prostorově zastavitelná plocha uceluje hranici zastavěného území. Lze konstatovat, že v rámci zastavěného území (stávajícího areálu společnosti Stilmat s.r.o. ani v rámci navazující plochy VL není žádná prostorová rezerva pro možnost rozšíření výroby. Jedná se o firmu, s dlouholetou tradicí v Žamberku, která se dlouhodobě podílí na zaměstnanosti ve městě a jejíž stabilizace a rozvoj je pro město Žamberk žádoucí z důvodu stabilizace hospodářského pilíře udržitelného rozvoje území. S ohledem na skutečnost, že zastavitelná plocha leží ve stanoveném záplavovém území, byla pro její využití stanovena podmínka možnosti realizace zástavby až po provedených protipovodňových opatření, kdy bude plocha ze záplavového území vyloučena. Změnou č. 1 je upravena hranice NRBK K81, který byl v ÚP Žamberk vyznačen až po hranici záplavového území. Jedná se o formální úpravu, neboť úpravou jeho hranice nedojde k narušení jeho funkčnosti.

V rámci zastavitelné plochy ZV9, která byla vymezena v ÚP Žamberk se v současnosti plánuje realizace kravína včetně zpevněných ploch. Stávající koeficient zastavění plochy 0,1 není pro konkrétní záměr dostačující, proto je Změnou č. 1 koeficient navýšen na hodnotu 0,4. Předmětem Změny č. 1 je rovněž vymezení koridoru ZDk10 pro místní komunikaci, která bude v budoucnu propojovat zástavbu v zastavitelných plochách v lokalitě Velký Hájek na silnici II/312. Požadavek na vymezení koridou nebyl obsažen v návrhu zadání, ale vyplynul z podrobnějšího prověření využití zastavitelných ploch ZB3, ZZ1, ZZ2 a ZV3 územní studií. Z podrobnějšího prověření územní studií další lokality – Na Vrších vyvstala potřeba úpravy rozvržení zastavitelných ploch a rovněž návrhu dopravního napojení lokality na stabilizovanou komunikační síť. Dle podrobnějšího řešení tedy dochází k vypuštění části zastavitelné plochy ZB12 a části koridoru ZDk7 (nad Albertinem), přičemž tato plocha přechází do funkcí nezastavěného území pod kódy NP a NSpz. Neboť s touto částí se dle územní studie nepočítá k zástavbě. Dále je vymezena návrhová plocha ZZ6 – mezi budoucím obytným celkem a sanatoriem Albertinum, která bude určena k rozvoji veřejné zeleně (ve funkci ZV). Tato plocha je vymezena na úkor části zastavitelné plochy ZB12 původně určené pro realizaci rodinných domů. Do zastavitelných ploch pro bydlení jsou pak zahrnuty zastavitelné plochy ZB12a a ZB12b, které dle podrobnějšího řešení v územní studii urbanisticky ucelí zastavitelnou plochu ZB12. Změnou č. 1 se vypouští velkoryse vymezený koridor ZDk7 a část koridoru ZDk6, které jsou dle upřesnění územní studií nahrazeny koridory směrového vedení budoucí obslužné komunikace pod označením ZDk7a. Její přesné umístění pak bude upřesněno v navazujících dokumentacích. Zbylá část koridoru ZDk6 je ponechána za účelem možnosti realizace křižovatky napojující lokalitu Na Vrších na nadřazený komunikační systém – na silnici III/31911, resp. III/31218. Dále je Změnou č. 1 aktualizována hranice zastavěného území, do zastavěného území byly zařazeny zejména ty části zastavitelných ploch, které jsou již zastavěny. Změnou č. 1 bylo prověřeno vymezení koridoru přeložky silnice I/11 ve vztahu k Aktualizaci ZÚR. Je možno konstatovat, že koridor přeložky silnice I/11 byl v ÚP Žamberk vymezen na základě podrobnějšího řešení (trasa obchvatu byla předmětem vyhledávací studie zpracované společností SUDOP Praha a.s. pro Ředitelství silnic a dálnic ČR), toto upřesnění bylo následně převzato ÚAP a vedení koridoru bylo v ZÚR (na hranici Žamberka, Lekavice a Líšnice) upraveno na základě tohoto podrobnějšího řešení. Lze konstatovat, že vymezení koridoru ZDk1 pro přeložku I/11 je v souladu se ZÚR, ve znění Aktualizace č. 1. Ve vztahu k urbanistické struktuře nedochází k výrazným změnám, jedná se pouze o její drobné doplnění, v souladu se základní koncepcí rozvoje města. Změnou č. 1 nebyl akceptován požadavek vlastníka parc. č. 1992 v k. ú. Žamberk (dle zadání požadavek č. 1.3) na změnu trasy lokálního biokoridoru mimo pozemek parc. č. 1992. Trasu LBK 3 není možné v současnosti situovat jinak. Jako jediný volný prostor pro převedení LBK 3 z území obce Lukavice severním směrem do LBC 11 v k.ú. Žamberk se v současnosti jeví prostor mezi zástavbou na jižním okraji ulice Lukavské a rodinným domem, který je situován jihozápadně silnice II/310, jižně od křižovatky ulice Lukavské se silnicí II. třídy. Vzhledem ke skutečnosti, že je však tímto místem veden koridor přeložky silnice I/11 (konkrétně zde bude křižovatka budoucí silnic I/11 a II/310), mohlo by dojít ke střetu budoucí přeložky silnice s lokálním biokoridorem a není možno v současnosti potvrdit, že pro vedení biokoridoru zde bude volný prostor i v budoucnu. K této problematice bude možné se případně vrátit až po zhotovení podrobnějších dokumentací přeložky silnice I/11 obchvat Žamberk – jih, kde bude možno prověřit případné prostorové možnosti pro převedení tohoto prvku ÚSES. Koncepce dopravní infrastruktury je doplněna ve vztahu k upřesnění využití zastavitelné plochy v lokalitě Na Vrších / nad Albertinem. Řešení je popsáno výše. V oblasti technické infrastruktury dochází Změnou č. 1 k doplnění návrhu teplovodu, kterým bude zásobován areál Albertina. Jedná se o teplovod s teplotním spádem 90/75 °C. Teplovod se skládá ze dvou potrubí DN 100, které jsou umístěny cca 1m pod terénem, zabírají šířku 1m a ochranné pásmo dle zákona je 2,5m od kraje potrubí. Zdrojem tepla bude stávající kogenerační jednotka na bioplyn v areálu vepřína, který je situován západně od Žamberka. Vedení plynovodu bylo koordinováno s podrobnějším řešením územní studie lokality Na Vrších. Změnou č. 1 nedochází kde změně koncepce řešení krajiny. ZÚR stanovené zásady pro plánování změn v lesozemědělské krajině (nevymezování záměrů na PUPFL, intenzifikace

rekreačního využití krajiny pouze na základě vyhodnocení únosnosti krajiny) a v krajině s předpokládanou vyšší mírou urbanizace (proporcionální řešení krajiny u různých krajinných typů, architektonická úroveň řešení sídel a krajinné zeleně) jsou řešením Změny č. 1 respektovány. Ve vztahu k hodnotám řešeného území se ve správním území Žamberka nachází 27 kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, vyhlášená Městská památková zóna Žamberk a i území s archeologickými nálezy (kategorie UAN I.) – toto vše nebude řešením Změny č. 1 ovlivněno. V ÚAN I. je stavebník povinen dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit záměr stavební činnosti Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav a oprávněná organizace jsou povinny uzavřít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. Archeologický limit využití území je obecným limitem pro postup stavebníka při vlastních zemních pracích. Dále na území Žamberka zasluhuje ochranu základní urbanistická struktura, městotvorná veřejná prostranství, památky místního významu, symbióza krajinných a pozitivních stavebních dominant, panorama města a cenné pohledy a průhledy z okolní krajiny i uvnitř zastavěného území města. Dalšími civilizačními a přírodně – civilizačními hodnotami v Žamberku jsou cestní síť v krajině vč. turistických značených stezek, naučných stezek (NS Žamberk - Kunvald, Žamberk - Líšnice, výletní okruh kolem města), cyklotrasy a cyklostezky, občanská vybavenost veřejného charakteru vč. léčebného areálu Albertina, sportovní areál s koupalištěm a autocampem Pod Černým lesem, obslužnost hromadnou dopravou, železniční trať Týniště nad Orlicí – Letohrad, veřejné vnitrostátní letiště Žamberk, vybavenost technickou infrastrukturou, drobné technické, řemeslné i jiné historicky hodnotné prvky v krajině a prvky meliorační soustavy (investice do půdy) – tyto hodnoty nejsou řešením Změny č. 1 nikterak ovlivněny. Z čistě přírodních hodnot se na území Žamberka nachází přírodní park Orlice, VKP Lipová alej ke kapli a rozhledně Na Rozálce, VKP Lipová alej Nad sanatoriem v Žamberku, VKP Dymlovský rybník, památné stromy, poloha v CHOPAV Východočeská křída a CHOPAV Žamberk – Králíky, územní systém ekologické stability, polní a lesní cesty, plochy zeleně přírodního charakteru, významné prvky sídelní a krajinné zeleně a další VKP vymezené dle § 3 zákona o ochraně přírody a krajiny – i tyto hodnoty jsou řešením Změny č. 1 respektovány. Území města není zahrnuto do tzv. zranitelných oblastí dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Vyhodnocení vlivů na ZPF a PUPFL je uvedeno v kap. H) Odůvodnění. V rámci řešení Změny č. 1 nevyvstaly potřeby vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření či asanací. Pořizovanou Změnou č. 1 se nemění koncepce ochrany obyvatel. V rámci Změny č. 1 nejsou navrhovány nové plochy a zařízení pro úkryty obyvatel ani plochy a objekty pro evakuaci a ubytování. Nemění se koncepce nouzového zásobování vodou a elektrickou energií, rovněž nejsou vymezeny plochy pro obnovovací, záchranné a likvidační práce. Z hlediska zájmů souvisejících s obranou státu se v řešeném území se nachází ochranné pásmo letiště s výškovým omezením staveb – to je z ÚP – nemám za zadání požadavky vojáků, proto to níže uvádím všeobecně: Správním územím Žamberka prochází několik tras radiových směrových (radioreléových) spojů vč. páteřní RR trasy RS Litický Chlum – RKS Praděd a dalších RR tras veřejné telekomunikační sítě, které nejsou řešením Změny č. 1 ovlivněny. Při realizaci záměrů je nutno respektovat limity využití vyplývající z právních předpisů, správních rozhodnutí a vlastností území. Mimo již výše uvedených limitů využití, které mají rovněž povahu přírodních a kulturních hodnot, je nutno na území města respektovat stávající OP vodních zdrojů I. a II. stupně, záplavové území, OP PUPFL, ochranná pásma technické a dopravní infrastruktury atd. Do grafické části ÚP bylo dle požadavku Státního pozemkového úřadu doplněno hlavní odvodňovací zařízení č. ID 1120000124 – 11201000 u Lukavického potoka (č.h.p. 1 – 02 – 02 – 024) – projeví se v Koordinačním výkresu, který bude součástí Právního stavu ÚP Žamberk po vydání Změny č. 1. Předmětná Změna č. 1 není v rozporu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Při realizaci záměrů je nutno respektovat již zmíněné limity využití vyplývající z právních předpisů, správních rozhodnutí a vlastností území. Veškeré tyto limity, včetně limitů stanovených územním plánem a jeho Změnou č. 1 je nutno respektovat v rámci navazujících řízení.

Grafickou část Odůvodnění Změny č. 1 tvoří „Výkres záborů půdního fondu – výřez“ v měřítku 1: 5000, „Výkres širších vztahů v měřítku 1: 25 000 a „Koordinační výkres “ v měřítku 1:5000.

G) VYHODNOCENÍ VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH V poslední době Žamberk zaznamenává zvyšující se poptávku po stavebních pozemcích i míru stavební aktivity u staveb pro bydlení. Výsledkem toho je m. j. fakt, že za rok od vydání územního plánu Žamberk je stav v zastavitelných lokalitách následující: lokalita ZB10 je zastavěná z 10%, lokalita ZB5 je z 20% zastavěná a na dalších 20% je provedena stavební připravenost s úmyslem započetí další výstavby, lokalita ZB8 je zastavěná z 15% a stavební připravenost je na dalších 15%. U lokality ZB11, kde dosud nezačalo budování inženýrských sítí, dosahuje už dnes zastavěnost a stavební příprava téměř 25%, a to v okrajových částech s dosahem dopravní a technické infrastruktury. V lokalitě ZB1 byla pořízena územní studie, jejíž pořízení bylo podmínkou pro rozhodování v daném území a okamžitě bylo započato se zástavbou. V současné době probíhají práce na pořízení územních studií v lokalitách Na Vrších (rozsáhlá zastavitelná plocha ZB12), Velký Hájek (zastavitelná plocha pro bydlení ZB3) a Na Rozálce (zastavitelná plocha pro bydlení ZB9). Podmínka prověření územní studií je neopominutelná při rozhodování v území, resp. umožnění zástavby v těchto lokalitách. Pořizování dalších územních studií začne pravděpodobně do konce roku 2016. Z výše uvedeného vyplývá, že v Žamberku je zájem o výstavbu objektů bydlení jak v menších plochách s vyšší mírou klidného bydlení, tak i v plochách soustředěné výstavby s hustším typem zástavby. Vzhledem k době pořizování změny územního plánu (cca 1,5 roku) je možno předpokládat zvyšující se procento zastavěnosti dosud volných ploch v této době. I přes výše uvedené lze konstatovat, že v ÚP Žamberk je v současnosti dostatek zastavitelných ploch, kde je možno uspokojit potřeby stavebníků stavět RD. Zároveň zle konstatovat, že Změna č. 1 vytváří předpoklady pro účelné využití zastavěného území a to vymezením zastavitelných ploch ZB19 a ZB20, které jsou vymezeny v rámci zastavěného území. Vymezení těchto lokalit je plně v souladu s požadavky stavebního zákona. Změnou č. 1 je dále vymezena zastavitelná plocha ZB18 mimo zastavěné území. Z důvodu zachování bilance zastavitelných ploch, resp. jejich nerozšiřování nad stávající rámec, došlo ke zrušení jiné zastavitelné plochy – ve tejné části města – o jejíž zástavbu není zájem z hlediska vlastníků. Vymezení zastavitelné plochy ZB18 je tak odůvodněné. Na základě upřesnění územní studií dochází k vymezení zastavitelné plochy ZB12a a ZB12b, ale zároveň dochází ke zrušení SZ části zastavitelné plochy ZB12 a k přeřazení části lokality ZB12 do ploch veřejné zeleně. Jedná se v podstatě o upřesnění rozsahu, resp. organizace obytného celku v lokalitě Na Vrších na základě podrobnějšího prověření územní studií (na úrovni územního plánu je přesné vymezení plochy problematické s ohledem na podrobnost použitého měřítka). Celkově je tak rozsah ploch pro bydlení v lokalitě Na Vrších mírně změnšen. Řešení tedy není v rozporu s § 55 stavebního zákona. Potřeba vymezení plochy výroby a skladování - lehkého průmyslu (ZV11) je vyvolaná potřebou rozšíření areálu místní firmy, jejíž areál s danými pozemky sousedí. Jedná se o části pozemků, které jsou v současné době v záplavovém území. Vzhledem k tomu, že po realizaci protipovodňových opatření v Žamberku, na které bylo vydáno pravomocné stavební povolení i přiděleny dotační finanční prostředky a zahájení výstavby je naplánováno na jaro roku 2016, bude tato plocha zemědělsky neobhospodařovatelná z důvodu špatné dopravní obslužnosti (rozdělením pozemků protipovodňovou zdí) a zároveň bude navazovat na plochu výroby, jeví se změna jejího využití účelná. Realizací záměru, pro který vytváří tato změna ÚP Žamberk podmínky, dojde k posílení hospodářského a sociálního pilíře rozvoje města. Změnou je vymezena zastavitelná plocha, kterou dojde k rozšíření stávajícího areálu výroby. Pro účel uvedený žadatelem o změnu není možno využít jinou zastavitelnou plochu, či plochu v zastavěném území a to z důvodu nutnosti zajištění optimálních prostorových a funkčních vazeb na stabilizovanou plochu areálu výroby, jejíž prostorové kapacity již jsou vyčerpány. Pokud by byly plánované aktivity umístěny v rámci jiných ploch výroby vymezených v ÚP Žamberk, došlo by ke značnému navýšení nákladní dopravy mezi oběma areály. Tímto provozem by došlo k obtěžování funkce bydlení a zhoršení životních podmínek obyvatel města (zvýšený hluk, emise, ničení místních komunikací apod.). Lze tak konstatovat, že vymezení zastavitelné plochy je ve vztahu k § 55 zdůvodnitelné, nejedná se totiž o umožnění vzniku zcela

nového výrobního areálu / subjektu, který by bylo možno umístit v zastavitelných plochách výroby územním plánem již vymezených. Vymezení plochy zemědělské malovýroby (ZV10) – rodinné farmy se také jeví jako účelné, protože se jedná o záměr zřízení rodinného zemědělského podniku (farmy) soukromého zemědělce a plochy s tímto využitím územní plán Žamberk neobsahuje. Změnou č. 1 jsou stanoveny podmínky využití této funkce tak, aby byla vyloučena možnost realizace obytného objektu bez realizace hospodářských částí. Pro bydlení je v ÚP Žamberk vymezen dostatek zastavitelných ploch. Změna č. 1 umožní rozvoj (ale zejména stabilizaci) tradičního způsobu hospodaření v místech s historickou tradicí. S ohledem na výše uvedené je vymezení zastavitelné plochy odůvodněné.

H) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Změnou č. 1 dochází k vymezování nových zastavitelných ploch, ke změně využití již vymezených zastavitelných ploch a rovněž k vypuštění některých zastavitelných ploch. Navržené změny jednak vyplývají z konkrétních požadavků uplatněných majiteli pozemků a nemovitostí, jednak z aktuálních potřeb využití území, kdy některé změny vyplývají z upřesnění využití území na základě podrobnějšího prověření některých ploch územními studiemi. Nové zastavitelné plochy: - lokality ZB19 a ZB20 určené pro bydlení jsou vymezeny na základě konkrétního požadavku. Jsou vymezeny v zastavěném území, v současnosti jsou využívány jako oplocené zahrady. Jedná se o účelné využití zastavěného území. Jejich vymezení není v rozporu s požadavky na ochranu ZPF. - lokalita ZB18 je vymezena na základě konkrétního požadavku jako nová zastavitelná plocha pro umístění 2 RD. Je vymezena na nekvalitních půdách jako vyplnění širší proluky mezi dvěma objekty v Dymlově. Jako kompenzační opatření je vypuštěna zastavitelná plocha ZB17. - Změnou č. 1 jsou vymezeny 2 zastavitelné plochy výroby na základě konkrétních požadavků: -

zastavitelná plocha ZV10 je určena pro zemědělskou malovýrobu v lokalitě Kněžství. Vymezení plochy zemědělské malovýroby – rodinné farmy se jeví jako účelné, protože se jedná o záměr zřízení rodinného zemědělského podniku (farmy) soukromého zemědělce a plochy s tímto využitím územní plán Žamberk neobsahuje. Změnou č. 1 jsou stanoveny podmínky využití této funkce tak, aby byla vyloučena možnost realizace obytného objektu bez realizace hospodářských částí. Pro bydlení je v ÚP Žamberk vymezen dostatek zastavitelných ploch. Změna č. 1 umožní rozvoj (ale zejména stabilizaci) tradičního způsobu hospodaření v místech s historickou tradicí. S ohledem na výše uvedené je vymezení zastavitelné plochy odůvodněné. Z hlediska ochrany ZPF je nutno konstatovat, že plocha je vymezena při místní komunikaci, kde se nacházejí půdy III. třídy ochrany. Z důvodu zajištění příznivých prostorových parametrů, resp. přijatelné hloubky lokality, zasahuje tato plocha jižní částí do půd chráněných – II. tř. ochrany. Na úrovni podrobnosti ÚPD je nutno brát v potaz, že hranici mezi oběma BPEJ nelze z podkladů, které jsou pro potřeby ÚP k dispozici zcela jednoznačně stanovit.

-

další plocha výroby je lokalita ZV11, která leží částečně na půdách II. třídy ochrany. Potřeba vymezení plochy výroby a skladování - lehkého průmyslu (ZV11) je vyvolaná potřebou rozšíření areálu místní firmy, jejíž areál s danými pozemky sousedí. Jedná se o části pozemků, které jsou v současné době v záplavovém území. Vzhledem k tomu, že po realizaci protipovodňových opatření v Žamberku, na které bylo vydáno pravomocné stavební povolení i přiděleny dotační finanční prostředky a zahájení výstavby je naplánováno na jaro roku 2016, bude tato plocha zemědělsky neobhospodařovatelná z důvodu špatné dopravní obslužnosti (rozdělením pozemků protipovodňovou zdí) a zároveň bude navazovat na plochu výroby, jeví se změna jejího využití účelná. Realizací záměru, pro který vytváří tato změna ÚP Žamberk podmínky, dojde k posílení hospodářského a sociálního pilíře rozvoje města. Změnou je vymezena zastavitelná plocha, kterou dojde k rozšíření stávajícího areálu výroby. Pro účel uvedený žadatelem o

změnu není možno využít jinou zastavitelnou plochu, či plochu v zastavěném území a to z důvodu nutnosti zajištění optimálních prostorových a funkčních vazeb na stabilizovanou plochu areálu výroby, jejíž prostorové kapacity již jsou vyčerpány. Pokud by byly plánované aktivity umístěny v rámci jiných ploch výroby vymezených v ÚP Žamberk, došlo by ke značnému navýšení nákladní dopravy mezi oběma areály. Tímto provozem by došlo k obtěžování funkce bydlení a zhoršení životních podmínek obyvatel města (zvýšený hluk, emise, ničení místních komunikací apod.). Lze tak konstatovat, že vymezení zastavitelné plochy je z hlediska veřejných zájmů obhajitelné. Následující změny vyplynuly z podrobnějšího prověření některých lokalit územními studiemi: Územní studií je prověřována lokalita Na Vrších, resp. nad Albertinem. Z důvodu stanovení optimálního urbanistického řešení budoucího rozsáhlého obytného celku, logické vazbě na stávající dopravní systém a komunikační síť pro pěší a cyklisty a respektování hodnot řešeného území, jsou Změnou č. 1 vymezenya plochy, které uvádějí řešení v ÚP Žamberk do souladu s podrobnějším řešením územní studie. Došlo tak ke zrušení části zastavitelné plochy ZB12 a naopak k vymezení nových zastavitelných ploch ZB12a a ZB12b, které rozvojovou plochu pro bydlení ucelují do požadovaného tvaru. Došlo k úpravě vymezení napojovacích dopravních koridorů a rovněž k převedení části plochy původně vymezené pro bydlení do ploch veřejné zeleně. Plochy a se nacházejí na půdách III. třídy ochrany a lze konstatovat, že změna organizace tohoto rozvojového celku nebude mít významnější vliv na ZPF, než řešení dle platného ÚP. Z prověření územní studií lokality Velký Hájek vyplynula potřeba řešení dopravního napojení na silnici III. třídy, které je Změnou č. 1 vymezeno jako koridor ZDk10 (předpokládaný zábor půd III. třídy ochrany).

Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu – zastavitelné plochy mimo zastavěné území: Výměra zemědělské půdy Předpokládané využití lokality

celková výměra lokality (ha)

ZV10

zemědělská malovýroba

0,88

ZV11

lehká výroba

0,92

ZB18

bydlení venkovské

0,75

ZZ5

zeleň soukromá

0,08

ZDk10

místní komunikace

0,27

ZB12a

bydlení venkovské

1,17

BPEJ

Třída ochrany

83504 85011 72112 75800 85411 72501 75011 75001 85001 85011

II. III. IV. II. IV. II. III. III. III. III.

Druh pozemku orná, t.t.p. orná, t.t.p. t.t.p. t.t.p. orná orná

3,19

dílčí výměra (ha) 0,40 0,48 0,50 0,42 0,75 0,05 0,03 0,27 1,11 0,02 3,15

Výměra nezemědělských pozemků (ha)

0,04 0,04

Koridor ZDk7a je vymezen formou směrového vedení budoucí obslužné komunikace – max. předpokládaný zábor ZPF 0,6 ha na půdách III. třídy ochrany – BPEJ 85001, 85011, počítá se však se skutečností, že min. 2/3 komunikace budou vedeny v rámci vymezených zastavitelných ploch ZB12, resp. ZB12a, ZB12b.

Číslo lokality

Přehled odnětí půdního fondu – zastavitelné plochy v zastavěném území:

ZB19 ZB20

Výměra zemědělské půdy Předpokládané využití lokality bydlení městské bydlení městské

celková výměra lokality (ha) 0,12 0,12 0,24

BPEJ

Třída ochrany

Druh pozemku

75800

II.

t.t.p.

dílčí výměra (ha)

Výměra nezemědělských pozemků (ha) 0,12

0,12 0,12

0,12

Číslo lokality

Změnou č. 1 se vypouští zastavitelné plochy a koridory Změnou č. 1 se mění funkce následujících ploch (ze zastavitelných ploch na nezastavěné území):

Část ZB12, Část ZDk7 Část ZDk6 ZB17

Výměra zemědělské půdy Druh pozemku



III.

t.t.p.

0,56

0,04

85001

III.

orná

0,31

85411

IV.

75800

II.

Změna využití lokality


BPEJ

Třída ochrany

NP, NSpz

0,60

85001

NZ

0,31

Z ploch bydlení BV na plochy zemědělské NZ

0,45

t.t.p.

0,43 0,02 1,32

1,36

0,04

Číslo lokality

Změnou č. 1 se mění funkce následujících ploch (změna funkce již vymezených zastavitelných ploch a koridorů):

ZZ6

ZB12b

Výměra zemědělské půdy Změna využití lokality Změna funkce z plochy bydlení na zeleň veřejnou Změna funkce z plochy dopravní na bydlení


0,97

0,51

BPEJ

Třída ochrany

85001 85011 83521 85001

III. III. I. III.

85011

III.

Druh pozemku orná, t.t.p.

orná

1,48



0,85 0,07 0,05 0,44 0,07 1,48

PUPFL není Změnou č. 1 dotčen, ZB18 zčásti zasahuje do OP PUPFL.

I) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Orgán posuzování vlivů na životní prostředí KrÚ Pardubického kraje ve stanovisku č. j. KrÚ 69038/2015/OŽPZ/Se ze dne 23.11.2015 konstatuje, že k návrhu zadání změny č. 1 Územního plánu Žamberk nebude požadováno zpracování posouzení vlivů na životní prostředí. Dále v průběhu projednávání zadání Změny č. 1 vyloučil orgán ochrany přírody KrÚ Pardubického kraje ve svém stanovisku č. j. 68940/2015/OŽPZ/Sv ze dne 3.11.2015 významný vliv na evropsky významné lokality a vymezené ptačí oblasti dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.

J) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 A SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO S ODŮVODNĚNÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY NEBYLY ZOHLEDNĚNY S ohledem na výše uvedené, není stanovisko vydáváno.

K) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE Změnou č. 1 nejsou řešeny prvky nadmístního významu, které by nebyly obsaženy v ZÚR Pardubického kraje

L) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání Změny č. 1.

M) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání Změny č. 1.

Příloha Změny č. 1 Územního plánu Žamberk – textová část ÚP s vyznačením změn

PŘÍLOHA ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ŽAMBERK TEXTOVÁ ČÁST ÚP S VYZNAČENÍM ZMĚN 1. Vymezení zastavěného území str. 2 2. Základní koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot str. 2 2.1 Hlavní koncepční cíle a principy rozvoje města str. 2 2.2 Ochrana a rozvoj hodnot území str. 3 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně str. 6 3.1 Urbanistická koncepce str. 6 3.1.1 Zásady urbanistické koncepce str. 6 3.1.2 Plochy s rozdílným způsobem využití str. 7 3.2 Vymezení systému sídelní zeleně str. 9 3.3 Vymezení zastavitelných ploch str. 11 3.4 Vymezení ploch přestavby str. 18 3.5 Vymezení koridorů pro dopravní infrastrukturu str. 19 4. Koncepce veřejné infrastruktury str. 20 4.1 Občanské vybavení a veřejná prostranství str. 20 4.2 Doprava str. 21 4.3 Zásobování vodou str. 23 4.4 Odvedení a čištění odpadních vod str. 23 4.5 Zásobování elektrickou energií str. 24 4.6 Telekomunikace a radiokomunikace str. 25 4.7 Zásobování plynem a teplem str. 26 4.8 Nakládání s odpady str. 26 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostných surovin apod. str. 27 5.1 Koncepce řešení krajiny str. 27 str. 28 5.1.1 Plochy změn v krajině 5.2 Prostupnost krajiny str. 29 5.3 Ochrana před povodněmi, protierozní a revitalizační opatření str. 29 5.4 Územní systém ekologické stability str. 30 5.5 Rekreace str. 30 5.6 Dobývání ložisek nerostných surovin str. 31 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) str. 31 6.1 Plochy bydlení str. 33 6.2 Plochy smíšené obytné str. 35 6.3 Plochy občanského vybavení str. 36 6.4 Plochy výroby a skladování str. 39 6.5 Plochy rekreace str. 43 6.6 Plochy zeleně str. 44 6.7 Plochy veřejných prostranství str. 45 6.8 Plochy dopravní infrastruktury str. 46 6.9 Plochy technické infrastruktury str. 48 6.10 Plochy vodní a vodohospodářské str. 49 6.11 Plochy zemědělské str. 49 6.12 Plochy lesní str. 50 6.13 Plochy přírodní str. 51 6.14 Plochy smíšené nezastavěného území str. 51 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit str. 53 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo str. 54 9. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti str. 54 10. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření str. 55 11. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt str. 55 12. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona str. 56 13. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů grafické části str. 56


I. ÚZEMNÍ PLÁN ŽAMBERK 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Změnou č. 1 je hranice zastavěného území aktualizována k datu 5. 4. 2016. Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace (Hlavní výkres, Výkres základního členění).

2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 2.1 HLAVNÍ KONCEPČNÍ CÍLE A PRINCIPY ROZVOJE MĚSTA Základní principy koncepce územního plánu směřují k vyváženému sociálnímu a hospodářskému rozvoji města. Územní plán má za cíl především vytvořit dostatečně flexibilní prostorový rámec pro realizaci žádoucích záměrů a aktivit, tj. umožnit jejich konkrétní průmět do území při důsledném respektování územních podmínek, přírodních i kulturně-společenských hodnot a s ohledem na uchování příznivého životního prostředí v řešeném území. V dílčích tematických oblastech jde především o následující žádoucí principy, které ÚP ve své koncepci respektuje: Základní principy rozvoje města Žamberk: 

vytvářet předpoklady pro trvalý a plnohodnotný rozvoj města adekvátní k jeho sociálněekonomické základně a hierarchii v systému osídlení (vč. populační stabilizace);



umožnit kvalitativní zlepšování života ve městě vymezením lokalit pro rozvoj obytné výstavby a souvisejících funkcí, pro uchování pestré ekonomické základny a s ní spjatých pracovních příležitostí atd.;



zlepšit vnější dopravní napojení a vnitřní obsluhu města, v maximální možné míře eliminovat negativní dopady zejména silniční dopravy na život zdejších obyvatel, na přírodní i jiné hodnoty; podporovat environmentálně i ekonomicky šetrné způsoby dopravy, zejména cyklodopravu;



umožnit doplnění a kvalitativní rozvoj sítí technické infrastruktury, občanské vybavenosti, veřejných prostranství a ploch zeleně, to vše ve snaze o zlepšování životních podmínek a kvality životního prostředí ve městě;



zajistit bezkonfliktní rozvoj funkčních složek zastavěného i nezastavěného území s ohledem na potřeby obyvatel a v souladu s ochranou hodnot území a respektováním limitů využití území (např. maximální možné omezení střetů klidových a rušivých funkcí);



chránit a rozvíjet stávající urbanistické, historické a kulturně-civilizační hodnoty (kulturní památky, památky místního významu, stavební dominanty apod.);



maximálně respektovat historicky daný půdorys města, prostorové uspořádání a identitu sídelních lokalit při zachování vnitřní funkční propojenosti;



vytvářet předpoklady pro nové využití opuštěných či neadekvátně využívaných areálů (objektů), vhodně posilovat polyfunkčnost větších ploch výroby a skladování;



chránit přírodně cenné složky území, zemědělský půdní fond a plochy lesa; vytvářet podmínky pro uchování tradičního krajinného rázu a celkové zkvalitňování extravilánové složky území;

REGIO, projektový ateliér s.r.o.

2




posilovat ekostabilizační funkci řešeného území (vč. vymezení ÚSES a interakčních prvků);



v souladu s ochranou příslušných hodnot zlepšit rekreační využitelnosti přírodního zázemí města, prostupnost krajiny apod.;



v zastavěném území a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro ochranu a rozvoj ploch veřejné zeleně a přírodně-rekreačního potenciálu města jako nedílné součásti kvalitního obytného prostředí;



umožnit dostatečnou protipovodňovou a protierozní ochranu území ve snaze o soulad realizovaných opatření (prvků) s krajinným a urbánním rámcem;



vytvářet podmínky pro rozvoj vhodných aktivit (nad)regionálního charakteru; udržet, příp. vhodně posílit význam města v rámci regionu a zlepšit propojení s jeho mikroregionálním zázemím;



vytvářet předpoklady pro zvýšení identifikace obyvatel s městem a upevnění společenských vazeb;

2.2 OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Celé řešené území je nutno rozvíjet s ohledem na ochranu a rozvoj jeho hodnot, tj. při respektování urbanistických, architektonických, kulturně-historických a přírodních kvalit. Umisťování jednotlivých staveb je nutno podřídit prostředí, do kterého budou vsazovány, tj. musí mít přiměřené architektonické, prostorové a objemové parametry, účinky jejich provozu pak nesmí narušovat hodnoty okolního prostředí. Kromě hodnot chráněných právními předpisy a rozhodnutími příslušných orgánů je územním plánem stanovena nutnost ochrany a rozvoje následujících hodnot:

A/ Hodnoty urbanistické, architektonické a kulturně-historické Kromě respektování Městské památkové zóny Žamberk, objektů registrovaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky a ÚAN kategorie I., je územním plánem navrhována ochrana následujících hodnot: 

základní urbanistická struktura města jako celku a jeho dílčích sídelních částí s nutností zohlednit historicky založený půdorysný typ, urbanizační osy a jádra osídlení - zejména pak dochované uspořádání historického jádra, čtvrti Betlém, areálu Albertina, návrší na Rozálce aj. (s cílem tyto lokality již podstatněji nezahušťovat nově včleňovanou zástavbou a nenarušit je necitlivými přestavbami či přístavbami stávajících objektů);



městotvorná veřejná prostranství (zejména Masarykovo náměstí, Jiráskovo náměstí, sektor mezi ulicemi Vrchlického - Komenského a Nádražní, prostranství u kostela sv. Václava, před zámkem při ulici Zámecká, podél ulice Tyršova, náměstí Gen. Knopa + prostor před poliklinikou a podél ulice Divišova, prostranství před divadlem při ulici Nádražní, nároží u muzea při ulici Čs. armády, důležité úseky Havlíčkova a Husova nábřeží, Albertovo náměstí, nároží ulic Albertova a Orlická, křižovatka ulic Vrbí - Českých bratří a další významnější veřejné prostory; významné plochy veřejné zeleně (viz kap. 3.2) a komunikační síť důležitá pro uchování prostupnosti území;



památky místního významu, které nejsou registrovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, ale tvoří nedílnou součást zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví. V rámci jednotlivých kategorií se jedná o tyto objekty:

Architektonicky či historicky významné objekty občanského charakteru: Divišovo Divadlo - budova z r. 1926, v minulosti neúspěšně navržena k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek; Měšťanský dům č.p. 2 - při Zámecké ulici před hlavním vstupem do zámku; v minulosti neúspěšně navržen k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek; Budova gymnázia - Nádražní 48; Budova Odborného učiliště a Praktické školy - Tyršova 214; Budova ZŠ - ul. 28. října 581; Budova bývalého kina Panorama - Komenského 628; chátrající, nevhodně využitá stavba; Sokolovna - Tyršova 534; uvnitř budovy Pamětní deska náčelníka jednoty Františka Weihraucha REGIO, projektový ateliér s.r.o.

3


a 5 dalších obětí z let 1938-1945 (odhalena 24. 11. 1946) a Pamětní deska 10 obětí I. sv. války (odhalena 28. 10. 1928); Albertova vila (č.p. 353) - stavba z konce 19. století v areálu dnešní léčebny Albertinum na severním okraji města; Hlavní objekt bývalých Orlických kasáren - bez č.p., stavba na parcele 2593/3; Dochované tradiční lidové stavby - zejména na nábřeží a v přilehlých ulicích (např. - č.p. 373, 380, 376, 366, 316, 248, 273, 282, 283, 474, 148) a další cenné objekty vesměs s obytnou funkcí v rámci MPZ na Masarykově náměstí (č.p. 170, 171, 172, 86 ), u divadla (č.p. 539), Nad ulicí U Splavu (č.p. 479) aj.; Objekty či drobné prvky sakrální a pietní povahy: Husův sbor Církve československé husitské - v ul. Českých bratří; bývalá židovská synagoga postavená patrně v letech 1810-11 na místě starší modlitebny; později upravována (modernizace, přístavba věže); Hřbitovní kaple sv. Vojtěcha - v areálu hřbitova na SZ okraji města; Kaple Ecce Homo Pod Suticí - stavba z r. 1716 na severním okraji města nad soutokem Divoké Orlice a Rokytenky; Kaplička Nejsvětější Trojice - stavba z r. 1855 nad Betlémem; Kříž s pozlacenou soškou v parčíku před kostelem sv. Václava; Kamenný kříž u zadní zdi kostela sv. Václava; Dřevěný kříž u zadní zdi kostela sv. Václava; Socha sv. Jana Nepomuckého - Husovo nábřeží; p.p.č. 1508; Sochařská díla ve farní zahradě; Kamenný sloup zakončený kamenným křížem - v Hluboké ul. před železným mostem u bývalého mlýna; Kamenný kříž v ohrádce - nároží ulic Albertova a Za Kopečkem (při č.p. 366); Litinový kříž na kamenném podstavci - uprostřed Vojáčkových sadů; Kříž vpravo od silnice I/11 před Helvíkovicemi; Fiála (kamenný kříž) v areálu Albertina; Dřevěný kříž s vyobrazením Krista v areálu Albertina; Dřevěný kříž na Rozálce - SV od kaple sv. Rozálie; Kříž v lokalitě Na Veselíčku - u SV okraje ř.ú.; Prvky umělecko-sochařské či pietní povahy: Busta T. G. Masaryka - v parčíku na Masarykově náměstí; Pomník Bedřicha Havleny - ve Vojáčkových sadech při Nádražní ulici (vedle Měú); umístěn r. 1922; Pomník obětem I. světové války - uprostřed Vojáčkových sadů; odhalen 28. 10. 1923; Pomník obětem II. světové války s pamětní deskou J. Knopa - v parčíku na náměstí Gen. Knopa; Dřevěná socha Prokopa Diviše - před Divišovým divadlem; Pamětní deska prof. Boženy Kuklové-Štúrové - na rodném domě, Nádražní č.p. 51; Pamětní deska prof. Augusta Seydlera - na rodném domě, Masarykovo nám. č.p. 4; Pamětní deska Eduarda Alberta - na rodném domě, ul. Pod Radnicí č.p. 149; Pamětní deska prof. Jindřicha Mergance - na rodném domě, Albertovo nám., č.p. 474 ; Pamětní deska dánského hvězdáře dr. Theodora Brorsena - na Albertově náměstí, dům č.p. 471; Pamětní deska Jiřího Faltuse - na č.p. 63 na Masarykově náměstí; instalována r. 2011; Pamětní deska Ing. Pavla Kohna-Kubína - na č.p. 5 na Masarykově náměstí; odhalena 8. 5. 1993; Pamětní deska parašutistům z výsadku BARIUM (odhalena brzy po osvobození) + Pamětní deska Rudolfa Žabky a rodiny Žabkových (odhalena po r. 1989) - na rodinné farmě v lokalitě Polsko, Šanderova ul. č.p. 428; Cenné stavby a prvky technické či průmyslové povahy: Tyršova rozhledna zvaná Rozálka - stavba z r. 1932 na Kapelském vrchu západně od města vedle kaple sv. Rozálie; tvarem napodobuje husitskou hlásku; Bývalý Lauterbachův mlýn (č.p. 415) - stavba z pol. 18. století na hrázi Dymlovského rybníka; + REGIO, projektový ateliér s.r.o.

4


náhon z Rokytenky; Bývalý mlýn - u řeky na nároží ulic Hluboká a Ve Vrbí; chátrající budova; Bývalý mlýn v Betlémě (č.p. 358) + náhon; Komín s portálkem - u hrany lesoparku nad ulicí Tovární, poblíž vily č.p. 479; Starý patník při cestě na Kunvald; 

symbióza krajinných a pozitivních stavebních dominant - celoměstských i lokálních (z nichž většina je zároveň nemovitou kulturní památkou či památkou místního významu) - vrch Rozálka s kaplí sv. Rozálie a Tyršovou rozhlednou, zámecké návrší s objekty zámku a historické jádro s budovou radnice, areál Albertina s Albertovou vilou a dalšími cennými prvky, areál městského muzea a sousedního židovského hřbitova na úpatí Rozálky, kostel sv. Václava a menší sakrální stavby (Kaple Ecce Homo Pod Suticí nad soutokem Divoké Orlice a Rokytenky, hřbitovní kaple sv. Vojtěcha aj.), stavební dominanty na nábřeží Divoké Orlice (bývalá synagoga - dnešní Husův sbor a sousední bývalý mlýn, obytné stavby lidové architektury - č.p. 340, 248 aj.);



panorama města, cenné pohledy a průhledy z okolní krajiny i uvnitř zastavěného území města, zejména v kontaktu s jeho historickým jádrem, řekou a návršími (Rozálka, zámecký vrch, svah s Albertinem, vrch „U Václava“, obě návrší u soutoku Divoké Orlice s Rokytenkou aj.);

B/ Další civilizační a přírodně-civilizační hodnoty 

cestní síť v krajině, vč. turistických značených stezek, naučných stezek (NS Žamberk - Kunvald, Žamberk - Líšnice, výletní okruh kolem města), cyklotras (č. 18, 4070, 4073 a 4074) a cyklostezek;



občanská vybavenost veřejného charakteru (vč. krajinářsky citlivě vsazeného léčebného areálu Albertina, sportovního areálu s koupalištěm a autocampem Pod Černým lesem apod.);



obslužnost hromadnou dopravou (bus, vlak), železniční trať Týniště nad Orlicí - Letohrad i jako antropogenní krajinotvorný prvek;



veřejné vnitrostátní letiště Žamberk - LKZM;



vybavenost technickou infrastrukturou;



drobné technické, řemeslné i jiné historicky hodnotné prvky v krajině;



prvky meliorační soustavy (investice do půdy);

C/ Hodnoty přírodní a krajinné Kromě prvků s obecnou územní ochranou přírody a krajiny (Přírodní park Orlice; registrované významné krajinné prvky - VKP Lipová alej ke kapli a rozhledně na „Rozálce“, VKP Lipová alej Nad sanatoriem v Žamberku a VKP Dymlovský rybník; významné krajinné prvky dané ze zákona; památné stromy) a dalších prvků chráněných dle zvláštních předpisů (2 chráněné oblasti přirozené akumulace vod - CHOPAV Východočeská křída a CHOPAV Žamberk-Králíky; OP vodních zdrojů I. a II. stupně; nezastavitelný pás podél vodních toků; pozemky určené k plnění funkcí lesa; zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany) jsou územní plánem chráněny následující přírodní hodnoty: 

prvky systému ekologické stability - nadregionální biokoridor NRBK K 81 a jeho ochranná zóna, regionální biocentrum RBC 408 Panská dolina, regionální biokoridor RBK 818, lokální biocentra a biokoridory (LBC, LBK) a důležité interakční prvky;



prostupnost krajiny - stávající cestní síť v krajině (polní a lesní cesty), propojení zástavby s přírodním zázemím;



plochy vymezené v územním plánu jako Plochy přírodní - NP, Plochy smíšené nezastavěného území - NS (některé: NSpz, NSpzs, NSpk) a Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP (v zastavěném území);



významné prvky sídelní a krajinné zeleně (parková zeleň na veřejných prostranstvích, uliční stromořadí, aleje podél silnic, významná solitérní zeleň) - např. alej v zámeckém parku, březová alej nad Dymlovem aj.);


5




zdroje podzemních vod bez stanoveného OP, prameny a prameniště;



fenomén řeky Divoké Orlice coby přirozené přírodní a urbanizační osy (+ tok Rokytenky až k soutoku);



celkový krajinný ráz včetně ochrany měřítka tradičního horizontu a os důležitých pohledů v krajině - tj. pohledů a průhledů do volné krajiny vč. návrší formujících horizont (Rozálka, návrší po obou březích řeky a kolem města); výhledy na město a zejména jeho historické jádro z vyvýšených partií řešeného území (např. z Rozálky, od zámku - na severní část města; z vyvýšené lokality „U Václava“ SV od města; z areálu Albertina; z osady Polsko k jihu a JV na město; z lesnatého návrší nad Tovární ulicí; průhledy nivou Divoké Orlice a zámeckým parkem apod.);



krajinářsky či jinak specifické lokality převážně přírodního charakteru - např. terénně zvlněný zámecký park se Zámeckým rybníkem a kaskádou menších rybníků jako přírodně-urbanistická hodnota v těsném sousedství centra města, lesoparková část areálu Albertina (viz výše), soutok Divoké Orlice s Rokytenkou coby výjimečná přírodní scenérie apod.;

D/ Zdravé životní podmínky 

přirozené rekreační zázemí obytných lokalit (vesměs též přírodně-krajinářsky cenné);



nutnost ochrany zejména proti negativním vlivům z dopravy a výrobních aktivit - negativní vlivy z provozů umisťovaných v plochách výroby a smíšených plochách nesmí zasahovat do ploch stávajícího nebo navrhovaného chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb;

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 3.1 URBANISTICKÁ KONCEPCE 3.1.1 Zásady urbanistické koncepce Návrh územního plánu zohledňuje přirozený historický vývoj města, usměrňovaný předchozími územně plánovacími dokumentacemi, a to jak ve vymezení ploch stabilizovaných, tak v návrhu ploch zastavitelných a ploch přestavby. Urbanistická koncepce respektuje prostorové (terénní) podmínky i funkční vazby jednotlivých částí města, jeho vazby na okolní sídla a nutnost přirozeného propojení s volnou krajinou. Z funkčního hlediska bude dále rozvíjena centrální historické jádro města prostorově vymezené městskou památkovou zónou a navazující zástavbou (v ÚP vymezené jako plochy SM). Důraz je kladen na ochranu a rozvoj veřejných funkcí (ploch občanského vybavení veřejného charakteru, veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně) a zachování vyrovnaného poměru obytných a obslužných funkcí. Jádrové sídelní prostory by již neměly být podstatněji zahušťovány nově včleňovanou zástavbou a narušovány necitlivými funkčními změnami (přestavbami) stávajících ploch (objektů). V centrální části jsou navrženy významné plochy přestavby (areál zámku a Kostelní ulice, dostavba blokové zástavby v ulici Divišova), u nichž je nutno sledovat budoucí urbanistickou a architektonickou úroveň. Důraz je rovněž kladen na uplatnění a rozvoj hodnot v tomto území uplatnění řeky Divoké Orlice a říčního nábřeží v obrazu města, zlepšení vazeb centra s významnými plochami zeleně (zámecký park, využití prostorou mezi ulicí Čs. armády a Havlíčkovým nábřežím pro vznik parkově upravených ploch), zkvalitňování významných veřejných prostorů apod. Kompaktní městská zástavba bude dále rozvíjena zejména v rámci zastavitelných ploch (především obytných) v jednotlivých částech města. V jižní části města se jedná o významné rozvojové lokality Velký Hájek a K Lukavici, kde se počítá rovněž s možností rozvoje hromadného REGIO, projektový ateliér s.r.o.

6


bydlení a občanského vybavení městského významu. Nejen pro obyvatele konkrétních zastavitelných ploch, ale celého segmentu města, budou sloužit navržené plochy zeleně - ať již v podobě zeleně veřejné či krajinné, umožňující denní rekreaci obyvatel. Další významnější zastavitelné plochy bydlení jsou vymezeny na západním okraji Žamberka (lokalita Ke Střelnici / Na Skalách) a v severovýchodní části - lokality Na Vrších a Na Kopečku). Tyto budou rozvíjeny s ohledem na problematické dopravní napojení na centrum města, tj. za předpokladu realizace navržených dopravních opatření. V okrajových částech Žamberka s přímou vazbou na volnou krajinu se počítá pouze s mírným doplňováním stávající zástavby za předpokladu respektování krajinného prostředí a charakteru okolní zástavby. V rámci stanovených podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou vytvořeny předpoklady pro převážně polyfunkční využívání území, přičemž stanovená urbanistická koncepce předchází vzniku vzájemných funkčních střetů. Územní plán vytváří podmínky pro proporcionální rozvoj města z hlediska funkčního i prostorového, zastavitelné plochy pro rozvoj výroby jsou rozvíjeny v návaznosti na stávající areály, je eliminován přímý styk s plochami bydlení a dalšími klidovými funkcemi. Ve struktuře města budou chráněny plochy pro krátkodobou rekreaci obyvatel - plochy veřejné zeleně, menší sportovní plochy a zařízení. Výraznější rozvoj této funkce je územním plánem směřován do východního okraje města ve vazbě na stávající sportovně-rekreační areály. Na vymezenou zastavitelnou plochu pro sport navazuje rozsáhlá zóna nezastavěného území umožňující rekreaci nepobytového charakteru. Plocha stávajícího motokrosového areálu na západním okraji Žamberka je územním plánem stabilizována bez možnosti dalšího rozvoje. Novou zástavbu (včetně urbanistického řešení navržených obytných celků) je nutno řešit s ohledem na zachování krajinných a pozitivních stavebních dominant v průhledech a dálkových pohledech. Zástavba v okrajových partiích bude řešena s ohledem na přirozený přechod do volné krajiny (prostupy do krajiny pro pěší a cyklisty, pohledově izolační zeleň po obvodu výrobních areálů apod.). Stavebně bude město dotvářeno do formy uceleného sídelního útvaru. V souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací územní plán navrhuje koncepční řešení dopravy spočívající ve vymístění tranzitní dopravy z centra (jižní obchvat Žamberka). Dopravní síť bude postupně doplňována za účelem napojení nových rozvojových ploch a zkvalitnění dopravních vazeb mezi jednotlivými částmi města. Stávající ulice s průtahy silnic I. a II. tříd, z nichž bude po realizaci obchvatu odsunuta vysoká dopravní zátěž, budou kultivovány jako městské třídy. Územním plánem je rovněž umožněn přiměřený rozvoj dopravy letecké. Koncepce železniční dopravy je ÚP stabilizována. S ohledem na urbanistický rozvoj města je řešena rovněž koncepce technické infrastruktury. Koncepce řešení krajiny je obsažena v kap. 5.1 řešení územního plánu.

3.1.2 Plochy s rozdílným způsobem využití Součástí urbanistické koncepce je vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kap. 6 ÚP. Specifické podmínky pro využití jednotlivých zastavitelných ploch jsou pak doplněny v kap. 3.3, 3.4 a 3.5 ÚP: Územním plánem je stabilizované území rozčleněno na funkčně sjednocené plochy, jejichž druh je deklarován na základě převládajícího a pro konkrétní území nejvhodnějšího využití. Regulativy (hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití) umožní adekvátní spektrum využití území. Stávající funkce definované jako nepřípustné by měly být postupně vytěsňovány. Dosavadní způsob využití, který neodpovídá vymezeným podmínkám, je možný, pokud nevytváří závažnou překážku rozvoje v rámci funkce hlavní. 

Plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské - BI - jsou vymezeny jako stabilizované a zastavitelné. Účelem samostatného vymezení ploch bydlení je ochrana kvality funkce bydlení, přičemž se v těchto plochách předpokládá přiměřený podíl nerušících obslužných funkcí místního, ev. celoměstského významu, zejména veřejné infrastruktury. Ve stabilizovaných plochách je možné zachovat stávající bytové domy; na základě územních studií je možné v konkrétně stanovených zastavitelných plochách (viz kap. 3.3) vyčlenit pozemky pro výstavbu bytových domů; Změnou č. 1 se vymezuje stabilizovaná plocha BI tvořící souvislý celek s obytnou budovou čp.


7


278 a jemu přilehlou zahradou v místě spojení Macharovy ulice a Husova nábřeží. V této ploše nebudou umisťovány žádní stavby. Změnou č. 1 se vymezuje stabilizovaná plocha BI přináležející k rodinnému domu č.p. 526 při Havlíčkově nábřeží. Změnou č. 1 je zastavěná část zastavitelných ploch ZB5, ZB8, ZB10 a ZB11 převedena od ploch stabilizovaných BI. 

Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV - jako stabilizované jsou vymezeny především v okrajových částech města, kde se předpokládá tolerance činností, staveb a zařízení pro zemědělské samozásobení, včetně chovatelství a pěstitelství, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby;



Plochy bydlení - v bytových domech - BH - stabilizované plochy BH jsou vymezeny pro soustředěné skupiny bytových domů všude tam, kde je prioritou zachovat a dále zlepšovat specifické podmínky pro tento typ bydlení; nové bytové domy je možné umisťovat v zastavitelných plochách BI na základě podmínek stanovených v kap. 3.3 a v kap. 6;



Plochy smíšené obytné - městské - SM - jsou vymezeny v území historického jádra a přilehlé zástavby po obvodu centra města a v návaznosti na něj podél historicky zformovaných komunikačních radiál; určeny jsou pro polyfunkční využití - kromě bydlení zejména pro obslužnou sféru místního a nadmístního významu (vybavenost veřejné infrastruktury, komerční zařízení, služby nevýrobní a nerušící výrobní, správa, administrativa apod.). Účelem vymezení smíšených ploch je zajistit potenciál pro požadovanou funkční náplň - tj. zejména vybavenost místního a především celoměstského a regionálního významu, účinnou ochranu obrazu města a jeho kulturně-historického dědictví. Podmínkami využití území je sledována prostorová a hmotová skladba zástavby a architektonická kvalita staveb. V celém rozsahu plochy SM budou záměry nové výstavby posuzovány z kapacitního hlediska - nelze zde umisťovat stavby s vysokými nároky na frekvenci dopravní obsluhy; u ploch SM, kde již bylo dosaženo vysoké míry využití pozemků, nelze intenzitu využití dále zvyšovat. Jako stabilizované území SM jsou rovněž vymezeny plochy, u nichž je požadovaná funkce naplněna jen částečně, funkce SM představuje cílovou kvalitu. Je nutné zachovat prostupnost území, zachovat popř. dotvořit drobné plochy veřejných prostranství včetně pěších propojení;



Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV - samostatně jsou v územním plánu vymezeny pro danou funkci plochy většího rozsahu - tzn. ze stabilizovaných zejména areály škol, areál léčebny, areály kulturní vybavenosti. Pro budoucí rozvoj vybavenosti - veřejné infrastruktury, tzn. pro saturaci potřeb města v této oblasti jsou navrženy plochy přestavby v centrální části města a umožněn rozvoj zejména v rámci větších zastavitelných ploch bydlení;



Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS - rozvoj této funkce je orientován do východní části města ve vazbě na stávající sportovní areály. Doplnění této funkce je umožněno v rámci podmínek využití zejména ploch bydlení;



Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM - tj. komerčního vybavení, sloužící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby; kromě stabilizovaných ploch jsou v ÚP vymezeny dvě zastavitelné plochy pro rozvoj této funkce, v areálu zámku je pak vymezená plocha přestavby;



Plochy občanského vybavení - komerční zařízení plošně rozsáhlá - OK v územním plánu jsou vymezeny stabilizované plochy těchto zařízení. Umístění objektů a areálů s touto funkcí je pak umožněno v rámci podmínek využití ploch OM a VL, které se nacházejí na okrajích zástavby a u nichž je předpoklad vytvoření podmínky pro uspokojení zvýšených nároků dopravní obslužnosti;



Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH - stabilizované plochy dvou stávajících hřbitovů v centrální a západní části ř.ú.;



Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba - VD - ÚP stabilizuje drobné plochy nerušící výroby ve stávající městské zástavbě;



Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL - stabilizují se rozsáhlé plochy výroby a skladování tvořené komplexy areálů v severozápadním, jižním, jihozápadním a jihovýchodním sektoru města; rozvoj se navrhuje v zastavitelných plochách v návaznosti na areály stabilizované, v nekonfliktní poloze vůči bydlení a v návaznosti na nadřazený dopravní systém;



Plochy výroby a skladování - fotovoltaická elektrárna - VX - stabilizovaný areál fotovoltaické elektrárny při silnici na Klášterec nad Orlicí;


8




Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ - tj. plochy zemědělské výroby; ÚP stabilizuje stávající areály v izolované poloze severovýchodně a východně od města. Rozvoj je umožněn v rámci zastavitelné plochy navazující na stávající rozsáhlý areál při výjezdu na Klášterec nad Orlicí a v rámci rozvojové lokality pro malokapacitní ustájení dobytka severně od Polska;



Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - zahradnictví - VZ1 - pro stabilizovaný areál zahradnictví byly stanoveny speciální podmínky využití z důvodu jeho situování v centrální části města;



Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - chov ryb - VZ2 - pro stabilizovaný areál sádek byly stanoveny speciální podmínky využití z důvodu jeho situování v aktivní zóně záplavového území;



Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI - jsou návrhem stabilizovány; rozvoj funkce na nových plochách se nenavrhuje;



Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH - stávající plochy jsou územním plánem stabilizovány (areál autocampu u řeky v lokalitě Pod Černým lesem);



Plochy rekreace - zahrádkářské osady - RZ - stávající plochy jsou územním plánem stabilizovány;



Plochy zeleně - viz kap. 3.2;



Plochy veřejných prostranství - PV - v ÚP jsou takto stabilizovány stávající plochy s charakterem náměstí, uličních a dalších veřejných prostranství s převahou pobytové a sociální funkce nad funkcí dopravní; specifickým typem PV je veřejná zeleň - ZV (viz též kap. 3.2);



Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS - jsou vymezeny jako plochy stabilizované (liniové stavby dopravní infrastruktury, parkovací plochy, areál autobusového nádraží a další plochy a stavby dopravní vybavenosti a dopravnou související. Samostatně jsou vymezeny plochy řadových garáží (DS1). Koncepce řešení dopravy obsahuje návrhové koridory pro přeložky silnic I.a II. tříd (v souvislosti se silničním obchvatem města, jsou vymezeny na základě jejich umístění a požadavků na dimenzi koridoru stanovených Zásadami územního rozvoje Pardubického kraje) a pro doplnění sítě místních komunikací. Vymezení koridorů je v územním plánu upraveno dle místních podmínek;



Plochy dopravní infrastruktury - železniční - DZ - jsou územním plánem stabilizovány;



Plochy dopravní infrastruktury - letecké - DL - jsou územním plánem stabilizovány; navrženo je doplnění stávajících ploch letiště při jeho jižním okraji;



Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - TI - jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje vybavení území technickou infrastrukturou jakožto součásti veřejné vybavenosti; v ÚP Žamberk se jedná o plochy stabilizované;



Plochy technické infrastruktury - stavby a zařízení pro nakládání s odpady - TO stabilizovaná plocha sběrného dvora v jižní části zastavěného území Žamberka;

Další plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v ÚP jsou specifikovány v kap. 3.2 Vymezení systému sídelní zeleně a v kap. 5.1 Koncepce řešení krajiny.

3.2 VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Systém sídelní zeleně je tvořen jednak zelení v samostatných funkčních plochách, jednak zelení v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. V ÚP jsou samostatně vymezeny: 

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV - z urbanistického hlediska nejcennější prvky sídelní zeleně, jejich funkce je územním plánem chráněna a posilována; samostatným vymezením dalších ploch ZV se sleduje odůvodněná nezbytnost jejich zachování popř. doplnění; zastavitelné plochy veřejné zeleně jsou vymezeny samostatně, pokud se jedná o velké celky celoměstského významu: - ZZ1 - veřejná zeleň v lokalitě Velký Hájek; - ZZ4 - veřejná zeleň v návaznosti na zastavitelnou plochu ZB12 U Albertina;



Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS - tento typ sídelní zeleně (nejčastěji soukromé zahrady, popř. sady) se vyskytuje často v rámci jiných funkčních ploch; samostatné funkční plochy ZS jsou v ÚP vymezeny zejména v terénně členitějších okrajových polohách zástavby


9


s cílem ochránit vizuálně cenné partie a charakter pozvolného přechodu do volné krajiny; v ř.ú. jsou vymezeny pouze stabilizované plochy ZS; 

Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP - představují plochy zeleně v zastavěném území a v těsné návaznosti na ně, udržované v přírodě blízkém stavu, např. jako součást ploch ÚSES;



Plochy zeleně - ochranná a izolační - ZO - jedná se o zeleň s ochrannou a izolační funkcí, většinou stabilizované plochy po obvodu výrobních areálů a mezi plochami výroby a bydlení. Územním plánem jsou navrženy následující plochy ZO: - ZZ3 - ochranná a izolační zeleň mezi zastavitelnou plochou výroby ZV6 a plochami bydlení v ulici U Dlouhoňovic. Plocha ZZ3 bude plnit rovněž funkcí prvku ÚSES (lokální biokoridor); - ZZ2 - ochranná a izolační zeleň navržená mezi zastavitelnou plochou výroby ZV3 a zastavitelnou plochou bydlení ZB3 v lokalitě Velký Hájek;

Do systému sídelní zeleně je nutno zahrnout rovněž plochy zeleně krajinné, které jsou či budou využívány ke krátkodobé rekreaci obyvatel města. Jedná se zejména o: 

NSpk - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, kulturně-historické - stabilizované parkově upravené plochy navazující na zámecký areál;



NSpzs - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovně-rekreační - navržené plochy: - K1 - plocha vymezená v návaznosti na sportovní areál s koupalištěm a autokempem k rozšíření možností rekreace a sportovních aktivit nepobytového charakteru; - K2 - plocha vymezená mezi zastavitelnou plochou ZB1 a komunikačním obchvatem města umožňující krátkodobou rekreaci obyvatel a realizaci ochranné a izolační zeleně; Mimo uvedené funkční plochy je systém sídelní zeleně tvořen:

 

zelení, která je v územním plánu zahrnuta do jiných funkčních ploch (např. zahrady obytných celků, zeleň v rámci areálů občanské vybavenosti a veřejných prostranství apod.); zelení solitérní a liniovou (uliční aleje, stromořadí podél silnic, doprovodná a břehová zeleň - tj. stávající interakční prvky zeleně pronikající do zemědělských a urbanizovaných segmentů krajiny podél cest a vodních toků) apod.; Pro ochranu sídelní zeleně jsou stanoveny následující principy:



budou respektovány stávající plochy zeleně;



plochy zeleně budou realizovány v rámci jiných funkčních ploch, zejména pak v rámci nových rozvojových lokalit v podobě zeleně veřejně přístupné, soukromé a vyhrazené, popř. zeleně ochranné a izolační; plochy zeleně budou rozvíjeny v rámci prvků ÚSES a interakčních prvků v krajině;


10


3.3 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH V řešeném území byly územním plánem vymezeny následující zastavitelné plochy: Kód druhu plochy Označení s rozdílným lokality způsobem využití



Plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské - BI Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV

ZB1

BI

ZB2a ZB2b

BI


Větší rozvojová plocha pro bydlení na jižním okraji Žamberka vyplňuje prostor mezi silnicí II/310 směrem na Lukavici a obytným celkem rodinných domů navazujícím na sídliště „U Žirafy“; funkce bydlení je zde zařazena do podmíněně přípustného využití; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování (řešit společně s lokalitou ZO1), v rámci územní studie budou v lokalitě ZB1 navrženy významnější plochy veřejných prostranství v min. 2 rozsahu 4000 m (bez pozemních komunikací); - způsob umístění veřejných prostranství bude odpovídat významu plochy v rámci obytného celku jako nosného veřejného prostrou; - v rámci územní studie je zde možné vymezit plochy občanského vybavení místního nebo celoměstského významu (zejména veřejného charakteru, jako rezervy pro uspokojení případných budoucích potřeb města v této oblasti); - v rámci územní studie je možné vymezit pozemky pro výstavbu bytových domů, a to s ohledem na výškové uspořádání nově umisťované a stávající okolní zástavby; - budou řešeny prostupy pro pěší do obytného celku na západním okraji lokality a do volné krajiny na jižním okraji lokality (plocha K2); - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby - pro bytové a rodinné domy a objekty občanského vybavení; - součástí územní studie bude měření hluku ze stávající komunikace II/310 na východní hranici navrhované plochy pro bydlení (přiléhající ke komunikaci II/310) a zhodnocení hlučnosti z navrhované přeložky komunikace I/11 hlukovou studií. Hranice lokality ZB1 budou určeny tak, aby na J, JV a V straně nebyly překročeny maximální přípustné hladiny hluku; Sousedící zastavitelné plochy při ulici Ořechová ve směru k Velkému Hájku; - pro lokality bude navržena související plocha veřejného prostranství v min. rozsahu 1000 m2 (bez pozemních komunikací); - dopravní napojení bude řešeno s ohledem na příslušnou část koridoru ZDk3 při severní hranici lokality a mezi lokalitami ZB2a a ZB2b); - mezi oběma lokalitami bude ponechán prostor pro budoucí propojení ulic Ořechová a U Velorexu v minimální šíři uličního prostoru 10 m; - výškové a objemové řešení zástavby zohlední charakter okolní zástavby;

Žamberk,/ k Lukavici

Žamberk,/ Ořechová

11


ZB3

BI

ZB4

BI

ZB5

BI

ZB6 ZB7 ZB8

BV

ZB9

BI

ZB10

BI


Rozsáhlejší zastavitelná plocha pro realizaci bydlení v lokalitě Velký Hájek navazuje na stabilizované plochy bydlení BI a BH; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování, v rámci územní studie budou v lokalitě ZB3 navrženy významnější plochy veřejných prostranství v min. rozsahu 2500 m2 (bez pozemních komunikací), které budou situovány v západní části plochy; - v územní studii bude řešena návaznost na vymezenou plochu veřejné zeleně ZZ1, která bude sloužit rovněž pro krátkodobou rekreaci obyvatel tohoto sektoru města. V rámci územní studie nutno řešit minimálně tu část lokality ZZ1, která přiléhá k lokalitě ZB3; Žamberk / - řešení územní studie bude zahrnovat vymezení přilehlé navržené Velký Hájek obslužné komunikace, z níž bude lokalita napojena, v odpovídajících parametrech (příslušná část koridoru ZDk3); - v rámci územní studie je možné vymezit v ploše pozemky staveb občanské vybavenosti místního nebo celoměstského významu; - v rámci územní studie je možné vymezit pozemky pro výstavbu bytových domů, a to s ohledem na výškové uspořádání nově umisťované a stávající okolní zástavby a s ohledem na přistávací a vzletové koridory letiště; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby - pro bytové a rodinné domy a případné objekty občanského vybavení; Lokalita malého rozsahu doplňuje obytnou zástavbu v proluce stávající obytné zástavby. Bude dotvářet oboustranné obestavění ulice, jejíž Žamberk / druhá strana leží již v k.ú. Dlouhoňovice; k Dlouhoňovicím - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Lokalita navazující na stávající obytnou zástavbu v ulici Na Špitálce; - obytné objekty budou umístěny při obslužné komunikaci Žamberk / v pokračování stávající zástavby; Na Špitálce - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Zastavitelné plochy vyplňující proluky zastavěného území v ulici U Dlouhoňovic v jihozápadním výběžku řešeného území; - po obou stranách ulice bude doplněna 1 řada zástavby Žamberk / v pokračování stávajících objektů; U Dlohoňovic - podmínkou realizace staveb je prověření vlivu katodové ochrany VTL plynovodu, která může negativně ovlivnit budoucí zástavbu; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Lokalita umožňující doplnění zástavby podél ulice Na Rozálce; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování, v rámci územní studie bude řešena zejména dopravní obsluha lokality tak, aby nedošlo k poškození registrovaného VKP Lipová alej ke kapli a rozhledně na „Rozálce“ (např. formou sdružených sjezdů, popř. napojením ze stávající komunikace dvěma body - při jižním a severním okraji lokality); Žamberk / - v ploše nebudou umisťovány řadové domy ani dvojdomy - zejména Na Rozálce s ohledem na alespoň dílčí uchování průhledů do volné krajiny; - koeficient zastavění pozemků rodinných domů - max. 0,25; minimální výměra pozemku pro rodinný dům - 1000 m2; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby především s ohledem na nutnost nenarušení dálkových pohledů na dominantu města - Kapelský vrch zvaný Rozálka; Zastavitelná plocha v exponované poloze na svahu nad autobusovým nádražím při úpatí vrchu Rozálka; Žamberk / - koeficient zastavění pozemků v ploše - max. 0,05; Nad - v ploše nebudou umisťovány řadové domy ani dvojdomy; autobusovým - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat nádražím pohledově vysoce exponované poloze ve svahu krajinné dominanty Rozálka a s ohledem na průběh trasy radioreléového paprsku;

12


ZB11

ZB12

ZB12a

ZB12b

ZB13

BI

Rozsáhlejší rozvojová plocha pro bydlení je situována na západním okraji Žamberka, mezi ulicemi Na Skalách a Na Střelnici; - v rámci v lokality ZB11 budou navrženy významnější plochy 2 veřejných prostranství v min. rozsahu 3500 m (bez pozemních komunikací), bude zohledněno budoucí funkční propojení s plochou územní rezervy R2 pro případný budoucí rozvoj obytného celku; - při řešení plochy ZB11 bude zohledněno napojení na přilehlý úsek koridoru ZDk8 pro dopravní obsluhu lokality v odpovídajících parametrech; - nutno zohlednit průběh lokálního biokoridoru po jihozápadní hranici plochy a prostupy pro pěší do okolí; - způsob umístění veřejných prostranství bude odpovídat významu plochy (ploch) v rámci obytného celku jako nosného veřejného prostrou - výškové a objemové řešení umisťované zástavby musí odpovídat charakteru okolní zástavby tohoto typu a zohledňovat pohledově exponovanou okrajovou polohu;

BI

Rozsáhlá rozvojová lokalita navazuje na zastavěné území nad areálem Albertina na severovýchodním okraji Žamberka; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování, v rámci územní studie budou v lokalitě ZB12 navrženy významnější plochy 2 veřejných prostranství v min. rozsahu 4000 m (bez pozemních komunikací); - do řešení územní studie budou zahrnuty koridory pro dopravní napojení lokality ZDk6 a ZDk7 (včetně prověření dopravního napojení stabilizované plochy OS na koridor ZDk6); - v rámci územní studie bude zhodnocena možnost etapizace výstavby v lokalitě; - v rámci územní studie ověřit možnosti přeložení stávajících vrchních vedení VN 35 kV; - způsob umístění veřejných prostranství bude odpovídat významu plochy jako nosného veřejného prostrou v rámci obytného celku; - nutno řešit prostupy pro pěší do stávající zástavby, zejména pak návaznost na park pod Albertinem; - v lokalitě je nepřípustné umisťování řadových rodinných domů a dvojdomů; - minimální výměra pozemku rodinného domu - 1000 m2; - územní studí budou zohledněny průhledy na město a stanovena výšková regulace zástavby s ohledem na pohledově exponovanou polohu; - Změnou č. 1 došlo k úpravě rozsahu zastavitelné plochy nad Albertinem

Žamberk,/ Na Vrších

BI



BI

BI


Zastavitelná plocha bydlení navazuje na zastavitelnou plochu ZB12 - s ohledem na skutečnost, že je lokalita součástí velkého obytného celku Na Vrších, platí pro ni obdobné podmínky jako pro lokalitu ZB12 Lokalita menšího rozsahu umožňující jednostrannou zástavbu podél ulice U Kapličky; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby - zohlednit sousedství LBK s jižní hranou plochy a polohu v OP lesa;

Žamberk,/ Ke Střelnici / Na Skalách


Žamberk,/ U Kapličky

13


ZB14

BI

ZB15

BI

ZB16

BV

ZB17

BV

Plocha pro rozvoj bydlení v lokalitě Na Kopečkách ; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování, v rámci územní studie budou v lokalitě ZB14 navrženy významnější plochy 2 veřejných prostranství v min. rozsahu 1500 m (bez pozemních komunikací); - způsob umístění veřejných prostranství bude odpovídat významu plochy (ploch) v rámci obytného celku jako nosného veřejného prostoru; - do řešení územní studie bude zahrnut koridor pro dopravní napojení lokality ZDk5, jehož realizace je podmínkou využití lokality. V rámci územní studie bude zhodnocena možnost využití pro alternativní dopravní napojení cesty pokračující severním směrem z ulice U Kapličky; - bude řešena prostupnost pro pěší z lokality ZB14 do ulic Družstevní a U Kapličky; - v lokalitě je nepřípustné umisťování řadových rodinných domů a dvojdomů; - minimální výměra pozemku rodinného domu - 1000 m2; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby; Lokalita doplňuje jednostrannou zástavbu podél koridoru ZDk5; - dopravní napojení lokality nutno řešit v rámci územní studie spolu s lokalitou ZB14 a koridorem ZDk5; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Drobné rozšíření stabilizované plochy bydlení; - nutno zohlednit polohu v OP lesa, záplavovém území a v blízkosti vodárenské TI; Lokalita vymezená podél Dymlovské ulice doplňuje oboustranné obestavění směrem k lesu; - nutno zohlednit stávající charakter zástavby a ochranné pásmo lesa; - nepřípustná realizace řadových rodinných domů a dvojdomů; - minimální výměra pozemku rodinného domu - 1000 m2; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby;

Žamberk,/ Na Kopečkách

Žamberk,/ Na Kopečkách Žamberk / Dymlovská

Žamberk / Dymlov

Menší rozvojová lokalita venkovského bydlení v odloučené lokalitě Dymlov severně vlastního Žamberka ZB18

ZB19

ZB20

BV

- koeficient zastavění pozemků v ploše - max. 0,1; - v ploše budou umístěny max. 2 RD - v ploše nebudou umisťovány řadové domy ani dvojdomy; - výškové a objemové řešení umisťované zástavby musí odpovídat charakteru okolní zástavby tohoto typu a zohledňovat pohledově exponovanou okrajovou polohu a přechod od volné krajiny

Žamberk/ Dymlov

BI

Zastavitelná plocha bydlení je vymezena v rámci zastavěného území v ulici Lipová - obytné objekty budou umístěny při obslužné komunikaci v pokračování stávající zástavby; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby;

Žamberk/ Lipová

BI

Zastavitelná plocha bydlení je vymezena v rámci zastavěného území v ulici Pod Skalami - obytné objekty budou umístěny při obslužné komunikaci v pokračování stávající zástavby; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; - zastavitelná plocha bude využita pro daný účel až po realizaci protipovodňových opatření podél Orlice;

Žamberk/ Pod Skalami


14


Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS

ZO1

OM

ZO2

OM

ZO3

OS

ZO4

OS

Plocha komerčního občanského vybavení při ulici 28. října; - řešit v rámci územní studie spolu s lokalitou ZB1; - pro konkrétní využití je nutno prověřit dopravní napojení z hlediska předpokládaných kapacit; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby; Navržená plocha komerčního občanského vybavení na nezastavěném pozemku v jižní části zastavěného území Žamberka na křižovatce ulic Nádražní a Zemědělská; - pro konkrétní využití je nutno prověřit dopravní napojení z hlediska předpokládaných kapacit a konkrétního způsobu využití; - bude-li to vyžadovat charakter využití lokality, bude v dalším stupni projektové přípravy prokázáno, že nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech v souvislosti s navrženou realizací přeložky silnice I/11; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby; Navržené rozšíření stávajícího sportovního areálu ve východní části Žamberka; - stavby nebudou umisťovány do severní části lokality spadající do záplavového území; - nutno zohlednit průběh LBK podél východní hranice plochy a OP lesa; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat umístění na přechodu do volné krajiny; Zastavitelná plocha pro rozšíření sportovního areálu na severním okraji Žamberka; - dopravní napojení lokality nutno koordinovat s napojením stabilizované plochy OS a případně i s řešením koridoru ZDk6; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb bude odpovídat exponované poloze lokality a umístění na přechodu do volné krajiny;

Žamberk / U Lukavice

Žamberk/ U Obchvatu

Žamberk / U Stadionu

Žamberk / Na Drahách

Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba – VZ Plochy výroby a skladování – zemědělská malovýroba – VZ3

ZV1

VL

ZV2

VL


Zastavitelná plocha většího rozsahu je vymezena v návaznosti na stabilizovanou průmyslovou zónu na jižní hranici řešeného území; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; - minimální podíl nezastavitelných ploch v lokalitě pro založení zeleně je dán koeficientem 0,20; pás pohledově izolační zeleně bude realizován při hranici areálů s volnou krajinou; Plocha malého rozsahu navazuje prostorově na stabilizovaný areál výroby na jižním okraji Žamberka; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; - pás pohledově izolační zeleně bude realizován při hranici areálu s volnou krajinou;

Žamberk / Za železnicí

Žamberk / Ulice Zemědělská

15


ZV3

VL

ZV4

VL

ZV5 ZV6

VL

ZV7

VL

ZV8

VZ

ZV9

VZ

ZV10

VZ3

Zastavitelná plocha pro výrobu navazuje na stávající výrobní areály při Klostermannově ulici; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování; ÚS zde bude řešit zejména dopravní napojení a vnitřní obsluhu plochy; - nutno zohlednit průběh VTL plynovodu a jeho bezpečností pásmo; - podmínkou realizace plochy je výsadba pásu ochranné a izolační Žamberk / zeleně v rámci lokality ZZ2; Klostermannova - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; - minimální podíl nezastavitelných ploch v lokalitě pro založení zeleně bude dán koeficientem 0,20; Zastavitelná plocha pro rozšíření ploch výroby vyplňuje úzký pás Žamberk/ vymezený železnicí a stabilizovanou plochou výroby při výjezdu na U bývalé ; obec Hejnice mlékárny - podmínkou využití plochy je dopravní napojení z ulice Průmyslové; Zastavitelné plochy pro výrobu ZV5 a ZV6 jsou vymezeny na jihozápadním okraji Žamberka při silnici na obec Hejnice; - podmínkou dopravního napojení lokalit je stabilizace dopravního řešení silnice II/312 v rámci navrženého koridoru ZDk1 (min. dokumentace k územnímu řízení); - po stabilizaci navrženého dopravního napojení ČOV (na k.ú. Helvíkovice) v rámci koridoru ZDk2 (min. dokumentace k územnímu Žamberk/ řízení) bude možno využít navazující zbytkové plochy koridoru ZDk2 U Dlouhoňovic jako plochy VL; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; - minimální podíl nezastavitelných ploch v lokalitě pro založení zeleně bude dán koeficientem 0,20; pás pohledově izolační zeleně bude realizován při hranici areálů s volnou krajinou; Plocha umožňující rozvoj výroby v návaznosti na stabilizované plochy obdobného charakteru v areálu bývalých kasáren na severozápadním okraji Žamberka; - hmotové a výškové řešení nových objektů bude limitováno Žamberk/ požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s Kasárna negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; - nutno zohlednit částečnou polohu v OP lesa, přítomnost plochy sesuvu a sousedství s drobným sakrálním objektem v krajině; Zastavitelná plocha pro rozvoj zemědělské výroby navazuje na stabilizovaný areál stejného charakteru východně od města; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem Žamberk/ na panorama města v exponovaných pohledech; Panská - nadzemní stavby nebudou v rámci plochy realizovány blíže než 50 m dolina od hranice lesa, resp. hranice nadregionálního biokoridoru K81; - minimální podíl nezastavitelných ploch v lokalitě pro založení zeleně bude dán koeficientem 0,20; Zastavitelná plocha pro rozvoj živočišné výroby (ustájení dobytka do 50 ks) v návaznosti na okolní pastviny; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby Žamberk / nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem Nad Polskem na panorama města v exponovaných pohledech; - koeficient zastavění včetně zpevněných ploch max. 0,40; Menší rozvojová lokalita pro zemědělskou malovýrobu při místní komunikaci v odloučené lokalitě Kněžství - koeficient zastavění pozemků rodinných domů - max. 0,5;


Žamberk/ Kněžství

16


ZV11

VL

Rozvojová plocha lehké výroby pro rozšíření stávajícího výrobního areálu při ulici Orlická - realizace staveb v lokalitě pouze za podmínky, že plocha nebude (po realizovaných protipovodňových opatřeních) ovlivněna stanoveným záplavovým územím - po obvodu areálu ve styku s volnou krajinou bude realizován pás zeleně

Žamberk/ Orlická

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV

ZZ1

ZV

Plocha veřejné zeleně navržená v návaznosti na rozvoj obytného celku v lokalitě Velký Hájek pro krátkodobou rekreaci obyvatel tohoto sektoru města; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování; - nutno koordinovat s řešením lokality ZB3;

ZZ4

ZV

Plocha veřejné zeleně navazující na areál Albertina pro krátkodobou rekreaci obyvatel tohoto sektoru města; - nutno koordinovat s řešením lokality ZB12 a zachovat výhledy na město;

Žamberk / U Albertina

ZZ6

ZV

Plocha veřejné zeleně v lokalitě Na Vrších; - nutno koordinovat s řešením lokality ZB12 a ZB12a;

Žamberk / Na Vrších

Žamberk / Velký hájek

Plochy zeleně - ochranná a izolační - ZO

ZZ2

ZO

ZZ3

ZO

Plocha izolační zeleně tvořící pás mezi plochou pro bydlení a plochou výroby; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování; - nutno založit souvislý pás izolační zeleně jako podmínku pro využití plochy ZV3; Plocha ochranné a izolační zeleně pohledově oddělující zastavitelnou plochu výroby ZV6 od obytné zóny; - nutno založit souvislý pás izolační zeleně jako podmínku pro využití plochy ZV6; - charakter výsadby musí odpovídat požadavkům lokálního biokoridoru, který plochou ZZ3 prochází;

Žamberk / Velký hájek

Žamberk / U Dlouhoňovic

Plochy zeleně – soukromá a vyhrazená - ZS ZZ5

ZO

Plocha soukromé zeleně k navazujícímu rodinnému domu


Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS Plochy dopravní infrastruktury - letecká - DL

ZD1 ZD2

DL

Zastavitelné plochy jsou vymezeny pro možný rozvoj letiště; - hmotové řešení nových objektů bude limitováno požadavkem, aby nebyly vytvářeny nové prostorové dominanty s negativním vlivem na panorama města v exponovaných pohledech; objemové a výškové řešení budov musí odpovídat požadavkům leteckého provozu;

ZD3

DS

Plocha pro realizaci veřejného parkoviště za budovou základní školy při ulici 17. listopadu;


Žamberk / Letiště Žamberk / 17. listopadu

17


3.4 VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY V řešeném území byly vymezeny následující plochy přestavby: Plochy smíšené obytné - městské - SM

PS1

SM

Navržená dostavba uliční fronty městské centrální zástavby v ulici Divišova; - nutno řešit jako plnohodnotnou uliční frontu odpovídající charakteru městské blokové zástavby, v ploše nebudou umisťovány izolované objekty bez prostorových vazeb na stávající zástavbu; - výšková regulace zástavby: odpovídající charakteru zástavby, v rozmezí 2 - 4 NP + podkroví;

Žamberk / Divišova

Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV

PO1

OM

PO2

OV

PO3

OV

Změna využití bývalého areálu Českých vinařských závodů v návaznosti na budovu zámku - nutno zohlednit prostorově a urbanisticky exponovanou ostrožní polohu v rámci městské památkové zóny; - bude-li to vyžadovat charakter využití lokality, bude v dalším stupni projektové přípravy prokázáno, že nebudou překročeny maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech; - architektonická část návrhu hlavních staveb a dalších staveb, uplatňujících se v pohledech z veřejných prostranství, bude navržena autorizovaným architektem; Změna využití části budov v areálu zámku; nutno zohlednit prostorově a urbanisticky exponovanou polohu v rámci městské památkové zóny - architektonická část návrhu hlavních staveb a dalších staveb, uplatňujících se v pohledech z veřejných prostranství, bude navržena autorizovaným architektem; Navržená přestavba prostoru za kostelem sv. Václava; - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování; - nutno zohlednit prostorově a urbanisticky exponovanou polohu v sousedství nemovité kulturní památky v návaznosti na centrum města; - architektonická část návrhu hlavních staveb a dalších staveb, uplatňujících se v pohledech z veřejných prostranství, bude navržena autorizovaným architektem; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby především s ohledem na nutnost nenarušení pohledů na jednu z dominant města - kostel sv. Václava;


Žamberk / Zámek

Žamberk / Zámek

Žamberk / Kostelní

18


3.5 VYMEZENÍ KORIDORŮ PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU V řešeném území byly vymezeny plochy a koridory pro umístění staveb a zařízení dopravní infrastruktury. Označení koridoru

ZDk1

ZDk2

ZDk3

ZDk4

Název


Jedná se o přeložku silnice I/11 tvořící jižní obchvat města. Ten je veden z k.ú. Helvíkovice do k.ú. Žamberk podél železniční trati, dále vstupuje přes enklávu k.ú. Dlouhoňovice do průmyslové zóny na jihu Žamberka. Na jihovýchodní části řešeného území protíná silnici II/310 a podél jižní hranice řešeného území částečně zasahuje na území obce Lukavice, poté přechází na území obce Líšnice; - v navazujících řízeních (vč. příp. procesu EIA) je nutno řešit: - křížení se silnicemi II/312, II/310; Obchvat - napojení ČOV a průmyslové zóny v k.ú. Helvíkovice; města - dopravní napojení zastavitelných ploch ZV6 a ZV7 a napojení (přeložka I/11, plánované místní komunikace k ČOV v k.ú. Helvíkovice; úprava II/312) - vyhodnocení zdravotních rizik vč. návrhu realizace protihlukových opatření z důvodu ochrany zastavěného území města; - prostupnost krajiny pro pěší a cyklisty; - prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy a návaznost prvků ÚSES; - po stabilizaci navrženého dopravního řešení v rámci koridoru ZDk1 (min. dokumentace k územnímu řízení) bude možno v úsecích s navazující výrobní funkcí využít zbytkové plochy koridoru ZDk1 jako plochy VL; Místní komunikace sloužící k dopravnímu napojení čistírny odpadních Napojení ČOV vod sloužící pro Žamberk, ležící v k.ú. Helvíkovice, a navržené a průmyslové průmyslové zóny v Helvíkovicích na nadřazený dopravní systém; zóny Helvíkovice - nutno řešit v součinnosti s koridorem ZDk1 a zastavitelnými plochami ZV5 a ZV6; Komunikační napojení rozvojových ploch v lokalitě Velký Hájek, řešící následující propojení: MK Velký Hájek (ulice - ulice Ořechová a U Dubu (na území Dlouhoňovic); Ořechová - U - ulice Ořechová a Školská; Dubu - návrh komunikací v rámci koridoru je nutno koordinovat Školská) s podrobnějším řešením zastavitelných ploch ZB3, ZV3, ZZ1 a ZZ2 v rámci předepsané územní studie; MK napojující Koridor navržený k realizaci zlepšení parametrů místní komunikace letiště ze silnice II/312 napojující letiště na vyšší dopravní systém;


Žamberk / jižní okraj řešeného území

Žamberk / K ČOV Helvíkovice

Žamberk / K ČOV Helvíkovice

Žamberk / K letišti

ZDk5


Koridor navržený k realizaci dopravního napojení zastavitelné plochy ZB14; - nutno řešit v rámci územní studie spolu s lokalitami ZB14 a ZB15;

Žamberk / Na Kopečkách

ZDk6 ZDk7


Koridor navržený k realizaci dopravního napojení zastavitelné plochy ZB12; - nutno řešit v rámci územní studie spolu s lokalitou ZB12, a to včetně prověření dopravního napojení stabilizované plochy OS na koridor ZDk6; - změnou č. 1 došlo ke zrušení západní části koridoru ZDk6


ZDk7a


Koridor pro napojení zastavitelných ploch ZB12, ZB12a a ZB12b je vymezen prostřednictvím směrové osy, konkrétní umístění komunikace bude upřesněno v navazujících dokumentacích


ZDk8

Koridor navržený k optimalizaci dopravních parametrů místní komunikace napojující zastavitelnou plochu ZB11 (popř. i plochu MK napojující územní rezervy R2) na silnici I/11 a umožňující též alternativní přístup letiště ze k letišti, ČOV (na k.ú. Helvíkovice), popř. i k novému přemostění toku silnice II/312 Divoké Orlice (viz koridor územní rezervy R4); - v příslušném úseku počítat s dopravním napojením lokality ZB11 a přilehlých stabilizovaných ploch;



19


ZDk9

ZDk10

Koridor v prodloužení ulice Školská směrem k silnici II/310 určený MK propojující k lepšímu dopravnímu obsloužení stávající zástavby, popř. i ulici Školská navržených ploch OM (ZO1) a BI (ZB1); se silnicí II/310 - nutno řešit v rámci územní studie spolu s lokalitami ZB1 a ZO1; MK propojující zastavitelné plochy Koridor napojující zastavitelné plochy ZB3, ZZ1, ZZ2 a ZV3 v lokalitě v lokalitě Velký Hájek Velký hájek na silnici II. třídy č. 312; se silnicí II/312

Žamberk / U Lukavice

Žamberk / Velký Hájek

4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 4.1 OBČANSKÉ VYBAVENÍ A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Součástí veřejné infrastruktury jsou plochy občanského vybavení pro vzdělávání, zdravotnictví, sociální péči, administrativně-správní a církevní účely. Tyto plochy je nutno ve struktuře města hájit a přednostně využívat pro veřejné účely. Jejich komerční využívání musí být v souladu s tímto zájmem a v návaznosti na něj (např. zajištění kulturního vyžití obyvatel, služby související a doplňkové apod.). Územním plánem jsou jako Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV vymezeny zejména plochy stabilizované (stávající areály škol, sociální a zdravotní péče, správy a údržby města, kulturních a církevních zařízení apod.), a dále 2 plochy přestavby (PO2, PO3) - viz Hlavní výkres. Pozemky a stavby občanského vybavení veřejného charakteru menšího rozsahu jsou nebo mohou být součástí též jiných ploch s rozdílným způsobem využití (OM, OS, OH, SM, BI, BH, PV, ZV apod.), a i v tomto případě je nutná jejich ochrana. Požadavky na rozšíření sítě zařízení veřejné infrastruktury vyplývající z potřeb rozvoje města je možno uspokojit jak jejich umístěním v rámci konkrétně vymezených ploch přestavby PO2 a PO3, tak i v rámci plošných rezerv stávajících areálů a zařízení, případně coby součást jiných ploch (stabilizovaných, zastavitelných a přestavbových) s rozdílným způsobem využití - v souladu s hlavním, přípustným či podmíněně přípustným využitím a v souladu s příslušnou oborovou koncepcí města. Mimo plochy OV jsou územním plánem samostatně vymezeny též další plochy občanského vybavení, které zahrnují či mohou zahrnovat objekty odpovídající svým charakterem veřejné infrastruktuře, nejčastěji pak: Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS, v ÚP zastoupené jednak stabilizovanými plochami sportovního areálu s koupalištěm a dalších sportovišť, jednak jejich navrženým rozšířením formou zastavitelných ploch (ZO3 a ZO4). Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM jsou ve městě zastoupeny jako stabilizované (plošně nejrozsáhleji v areálu bývalých Orlických kasáren) i jako nově navržené zastavitelné plochy (ZO1, ZO2) a plochy přestavby (PO1). Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH - jsou ve městě zastoupeny výhradně jako stabilizované (areály židovského a městského hřbitova západně a SZ od centra města); Plochy občanského vybavení budou respektovány v souladu s jejich hlavním, resp. přípustným a podmíněně přípustným využitím. Jako Plochy veřejných prostranství - PV a Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň ZV jsou územním plánem funkčně vymezeny veřejně přístupné plochy, které mají významnou prostorotvornou, komunikační a v případě zeleně i ozdravnou funkci - tedy náměstí a uliční prostory v zastavěném území (vč. parčíků a pásů veřejné zeleně), často v okolí objektů a ploch občanského vybavení. Uvnitř těchto funkčních ploch je nutná ochrana stávající zeleně, mimo hlavní dopravní tahy je u PV nezbytná zejména podpora funkce obytných ulic. Zvláštní důraz je zde kladen na úpravy veřejných prostranství zejména v urbanisticky hodnotných a pohledově exponovaných lokalitách. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

20


Kromě vymezení stabilizovaných ploch PV a ZV územní plán nově navrhuje 2 rozvojové plochy veřejné zeleně (ZZ1 a ZZ4), které mají sloužit jako centrální prostor zeleně pro stávající přilehlou zástavbu i sousední navržené plochy bydlení BI (ZB3 a ZB4 resp. ZB12). V rámci větších rozvojových lokalit BI budou v navazujících dokumentacích případně navrženy dostatečné plochy veřejných prostranství za účelem zvýšení celkové kvality bydlení (zejména v rámci územních studií stanovených v ÚP).

4.2 DOPRAVA Doprava silniční Územní plán Žamberk obsahuje: -

-

návrh přeložky silnice I/11, včetně návrhu dopravního napojení silnic II. a III. tříd a místních komunikací; v souladu s nadřazenou dokumentací (ZÚR aj.) je pro přeložku (včetně napojení) územním plánem vymezen koridor ZDk1; návrh na komunikační propojení ulic U Dubu, Ořechová a U Velorexu; pro komunikační propojení je vymezen koridor ZDk3; návrh na rozšíření příjezdové komunikace k letišti ze silnice II/312; pro rozšíření příjezdové komunikace je vymezen koridor ZDk4; návrh komunikace pro dopravní napojení obytné lokality Na Kopečkách v severní části území s napojením na silnici III/31218; pro komunikaci je vymezen koridor ZDk5; návrh na komunikační propojení ulic Za Kopečkem a Draha (severní spojka); pro komunikační propojení je vymezen koridor ZDk6 a ZDk7; návrh na rozšíření komunikace v prodloužení ulice Ke Střelnici s napojením na silnici I/11; pro rozšíření příjezdové komunikace je vymezen koridor ZDk8; návrh na komunikační propojení ulice Školská směrem k silnici II/310 formou koridoru ZDk9; návrh na rozšíření stávajícího jednopruhového přemostění Divoké Orlice v trase ulic Albertova Hluboká na dvoupruhové; koridor územní rezervy R4 pro MK spojující I/11 se severem města vč. nového přemostění Divoké Orlice; návrh na zklidnění stávajících průtahů silnic I. - III. tříd; návrh na doplnění sítě místních komunikací v rozvojových lokalitách;

Kromě komunikací v ÚP samostatně navržených, budou v rámci rozvojových lokalit umisťovány i další komunikace pro vnitřní obsluhu území, a to v souladu s příslušnými předpisy a normami dle daného účelu, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých lokalit (zejména těch rozsáhlejších), prioritně však ve snaze eliminovat přímé napojení na silnice I.-II. třídy. Vedení místních komunikací uvnitř lokalit bude odvislé od konkrétního zastavovacího plánu a provedené parcelace a bude předmětem řešení navazujících dokumentací (vč. případných územních studií požadovaných v ÚP). Žádoucí je též zlepšení kvality některých komunikací a odstranění dílčích dopravních závad, především na úsecích v rámci zastavěného území (např. zlepšení rozhledových poměrů aj.). Stabilizované Plochy dopravní infrastruktury - silniční DS vymezené tímto dokumentem v Hlavním výkrese budou respektovány, vč. ochranných pásem silnic. Nové komunikace budou umisťovány v příslušných koridorech vymezených tímto dokumentem. Podmínky využití stabilizovaných ploch DS a koridorů jsou uvedeny v kapitole 6. textové části Územního plánu Žamberk. Specifické podmínky využití ploch koridorů upřesňující a doplňující podmínky uvedené v kapitole 6. jsou uvedeny v kapitole 3.5 této textové části. Budou respektovány Plochy veřejných prostranství - PV (místní komunikace včetně zklidněných pro vnitřní obsluhu zejména obytných zón); Doprava v klidu -

řešení dopravy v klidu v zastavitelných plochách nebo plochách přestavby bude součástí územních studií nebo dokumentací pro navazující řízení; dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, škol a dalších zařízení občanské vybavenosti;


21


-

parkovací plocha pro osobní automobily (ZD3) je územním plánem samostatně navržena v prostoru za Základní školou při ulici 17. listopadu; s dílčím rozšířením parkovacích ploch pro osobní automobily územní plán počítá ve sportovním areálu a v rámci stávající Plochy veřejného prostranství - PV na náměstí Gen. Knopa; umístění záchytných parkovacích ploch pro nákladní automobily je možné řešit ve stabilizovaných i navržených plochách VL (popř. dalších plochách s funkčním využitím DS) v lokalitách vhodně situovaných před vstupem silnic do obytné zástavby;

Doprava nemotorová - cyklistická, cykloturistická -

územním plánem je navržena samostatná stezka pro pěší a cyklisty podél silnice II/312 (resp. ulic Klostermannova a U Dlouhoňovic) od vyústění ulice Na Rozálce až k hranici ř.ú. směr Hejnice; propojení dvou stávajících cyklostezek je realizováno značenou cyklotrasou č. 4074 přes zámecký park v jihovýchodní části města;

Doprava nemotorová - pěší -

územní plán navrhuje doplnění chodníků v okrajových částech města při průtazích silnic II. a III. třídy; samostatně je územním plánem navržena stezka pro pěší a cyklisty podél silnice II/312 (resp. ulic Klostermannova a U Dlouhoňovic) od vyústění ulice Na Rozálce až k hranici ř.ú. směr Hejnice; - územní plán respektuje značené turistické trasy a naučné stezky v řešeném území; Veřejná hromadná doprava

-

bude respektována stabilizovaná plocha autobusového nádraží DS - při žádoucím zkvalitnění parametrů zde situovaných staveb a zařízení hromadné dopravy; v navazujících dokumentacích na řešení dopravní infrastruktury a veřejných prostranství budou respektovány požadavky hromadné dopravy (zastávky, zálivy apod.); železniční stanice se stabilizuje v rámci plochy DZ;

Doprava železniční -

železniční stanice se v ÚP stabilizuje v rámci plochy DZ; budou respektovány plochy a zařízení pro železniční dopravu (Plochy pro dopravní infrastrukturu železniční - DZ) a jejich ochranná pásma; Doprava letecká -

-

-

budou respektovány plochy a zařízení letiště Žamberk a jeho ochranná pásma; v územním plánu jsou v přímé návaznosti na stávající areál letiště navrženy 2 zastavitelné plochy s funkcí Plochy dopravní infrastruktury - letecká - DL (ZD1 a ZD2) k doplnění a zkvalitnění provozního zázemí letiště a souvisejících služeb; koridor pro vzletové a přistávací dráhy je vymezen s funkcí Plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské - NSdz, umožňující i základní hospodářské (udržovací) činnosti; se stejnou funkcí je navrženo i prodloužení stávajícího koridoru, a to formou ploch změn v krajině (K3a, K3b); mj. pro zlepšení dopravního napojení letiště jsou v ÚP vymezeny koridory pro dopravní infrastrukturu ZDk4 (pro rozšíření příjezdové komunikace k letišti z jihu ze silnice II/312) a ZDk8;


22


4.3 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Řešení navržené v ÚP zásadně nemění dnešní koncepci rozvodné sítě ani zdrojů pitné vody a její distribuce. Město Žamberk bude i nadále zásobováno pitnou vodou prostřednictvím skupinového vodovodu Žamberk - Lukavice - Dlouhoňovice ze stávajících zdrojů (vrt V-4 Pod Pivovarem, vrty SK23A a SK-23T Panská Dolina a vrt V-3 Polsko), které mají dostatečnou vydatnost i pro plánovaný rozvoj území. Rovněž kapacita trojice vzájemně propojených zemních vodojemů Na Rozálce je dostačující k akumulaci vody pro zásobování celého území, včetně rozvojových lokalit. Vyhovující je také výkon obou automatických tlakových stanic (ATS) na vodovodní síti (v lokalitě Rozálka a v ul. 28. řijna). Kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům příslušné vyhlášky. Zástavbu v rámci rozvojových ploch bude možno napojit na stávající vodovodní řady. Lokalita ZB9 bude napojena přes stávající ATS Rozálka, pro lokalitu ZB11 je navržena nová ATS. Ostatní návrhové lokality budou napojeny na gravitační vodovodní řady. Pro zastavitelné plochy budou nové vodovodní řady vedeny prioritně po veřejných komunikacích a v maximální možné míře zaokruhovány. Některé nevyhovující úseky stávajících vodovodních řadů a výtlačný řad z prameniště SK-23A na vodojemy (nevhodné použité materiály, vysoké stáří a nedostatečné dimenze potrubí) jsou zařazeny do plánu rekonstrukci a bude na nich prováděna postupná výměna potrubí. Zákres vodovodních řadů je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce zásobování vodou, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých řadů není součástí koncepce zásobování vodou). Ochrana výše uvedených podzemních zdrojů vody zůstane zajištěna vyhlášenými ochrannými pásmy vodních zdrojů I. stupně (která jsou vymezena oplocením), popř. i OP II. stupně, která jsou v ÚP respektována. Žádoucí je i ochrana veškerých dalších zdrojů podzemní vody bez stanovených ochranných pásem. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou je umožněno stávající akumulací vody ve vodojemech Rozálka I, Rozálka II a Rozálka III pomocí požárních hydrantů na vodovodní síti. Jako zdroj požární vody lze případně využít též některé rybníky a vodní toky na ř.ú. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěno dostatečné množství požární vody a na navržených vodovodních řadech budou rozmístěny požární hydranty, popř. využity hydranty na stávajících vodovodních řadech. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou v krizových situacích V případě havárie některého ze stávajících využívaných zdrojů lze dotovat vodojemy z některého ze záložních zdrojů. Pokud by došlo k havárii na přívodním řadu nebo některém z hlavních zásobních řadů, bude nutné na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách ze skupinového vodovodu v Letohradě. Při nouzovém zásobování lze jako zdroje užitkové vody využívat rovněž místní zdroje - lokální studny.

4.4 ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V Žamberku dnes funguje jednotná kanalizace s rozdílným stářím jednotlivých stok. Odkanalizování města je rozděleno do dvou samostatných povodí a zakončeno na dvou mechanicko - biologických čistírnách odpadních vod - ČOV I (mimo ř.ú. - na k.ú. Helvíkovice) a ČOV II Žamberk. Stávající systém zneškodňování odpadních vod zůstane zachován, v nově navržených lokalitách však bude realizován systém oddílné kanalizace. Splaškové vody budou odváděny na obě ČOV. Stávající kapacita ČOV I vyhovuje i pro plánovaný rozvoj Žamberka, včetně plánovaného rozsahu napojení sousedních obcí Dlouhoňovice a Lukavice. Na ČOV I může být převedena část odpadních vod z jižní části města. Stávající kapacita ČOV II je naplněna. Navržené rozvojové plochy REGIO, projektový ateliér s.r.o.

23


ZB12, ZB13, ZB14 a ZB15 mohou být napojeny na ČOV II za pouze předpokladu převedení odpadních vod z převážné části levobřežní zástavby města na ČOV I. Tato podmínka je, spolu se snížením nátoku balastních vod na ČOV II, limitem dalšího rozvoje severovýchodní části města. Kapacita čerpací stanice U polikliniky bude vyhovovat pro stávající objem čerpaných splaškových vod z povodí i plánovaný rozvoj v oblasti. Kapacita ČS Dlouhoňovice (na k.ú. Žamberk) bude po zvýšení na plánovanou kapacitu rovněž dostačovat pro stávající objem čerpaných splaškových vod z povodí i pro napojení rozvojové plochy ZB1. Čerpací stanice Helvíkovice je určena pro přečerpávání odpadních vod z obce Helvíkovice a části města Žamberk - lokality Betlém, čerpací stanice Polsko pak pro převádění odpadních vod z místní části Polsko do výtlaku z Helvíkovic. V současnosti je hlavním problémem kanalizační sítě vysoký podíl balastních vod ve stokovém systému. ÚP navrhuje provést hydraulické posouzení stokové sítě a na jeho základě postupně provádět opravy nebo výměny stávajících kanalizačních stok. Těmito opatřeními by mělo dojít ke snížení objemu balastních vod v kanalizaci. V lokalitách Betlém a Kotel je navržena nová splašková kanalizace, odpadní vody ze stávající i navržené kanalizace budou odvedeny na navržený dešťový oddělovač a ČS. Stávající zatrubení bude využíváno pouze pro odvádění přívalových srážkových vod z lokality Kotel do Divoké Orlice. Srážkové vody u nově navržených lokalit budou v souladu se zákonem zneškodňovány na pozemcích jednotlivých investorů nebo odváděny srážkovou kanalizací do přilehlých vodotečí. V centrální části města ÚP v rámci plochy změny v krajině K4 počítá s obnovení náhonu, který bude částečně napomáhat snížení průtoku v hlavním korytě Divoké Orlice, zlepšovat mikroklima a estetický charakter lokality. V současné době je v korytě původního náhonu položeno kanalizační potrubí, do něhož jsou napojeny odpadní vody z přilehlých nemovitostí. V případě obnovení otevřeného koryta je nutné počítat s výstavbou nové kanalizace a s přepojením splaškových vod do této kanalizace. Podchycené srážkové pak mohou být sváděny do odkryté vodoteče bývalého náhonu. Zákres kanalizačních stok je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce zneškodnění odpadních vod, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých stok není součástí koncepce zneškodnění odpadních vod).

4.5 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Koncepce zásobování řešeného území elektrickou energií zůstane nezměněna, tj. systémem 35 kV, který je výkonově zajištěn z rozvodny a transformovny TR 110/35 kV Žamberk. Výkon požadovaný pro distribuci v návrhovém stavu bude zajištěn jednak ze stávajících trafostanic, které se v případě potřeby přezbrojí a osadí větším transformátorem, jednak z nově navržených trafostanic TS1 - TS15. Přestože technické možnosti stávajících TS umožňují zvýšit instalovaný transformační výkon na hodnotu převyšující požadavky navrhovaného odběru, nelze návrhovou kapacitu stávajících TS plně využít s ohledem na prostorově rozptýlenou potenciální výstavbu. Zajištění zásobování nové obytné výstavby a služeb si vyžádá realizaci 7 nových transformačních stanic. Jejich situování zohledňuje jak navržené rozvojové plochy, tak i potřeby stávající zástavby. Navrhovaný rozvoj výrobní (podnikatelské) sféry si vyžádá doplnění 3 nových TS a další 1 TS sloužící i pro obytnou funkci. K realizaci jednotlivých TS bude docházet postupně, v souladu s nároky na elektrický příkon. Vzhledem k tomu, že rozvoj města Žamberk je výrazným způsobem limitován stávajícími rozvody nadzemní sítě VN 35 kV, bude v souladu s novou výstavbou prováděn postupný přechod na zemní kabelový rozvod 35 kV. Předpokládaná změna rozvodného systému VN, včetně výkonového posílení lokalit s nedostatečným zajištěním dodávky elektrické energie, si vyžádá realizaci 5 transformačních stanic.


24


Přehled nově navržených transformačních stanic s rozčleněním podle hlavního důvodu, proč jsou navrhovány: Hlavní důvod navržení TS

Transformační stanice nutné pro zajištění nových odběrů

Rozvoj obytné výstavby

TS1,TS3, TS8, TS9, TS13, TS14, TS15

Rozvoj výroby

TS4, TS11, TS12, (+ částečně TS14)

Změna systému VN z vrchního na zemní kabelové + posílení výkonu

TS2, TS 5, TS 6, TS7, TS10

Zásobování navržených zastavitelných ploch bydlení elektrickou energií bude koncepčně řešeno takto: ZB1 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nových trafostanic TS7, TS8, TS9 a TS10; Stávající stožárové TS - UO 0516, UO 0577 budou nahrazeny kabelovými stanicemi TS7 a TS10. Do nových TS se přepojí stávající rozvody v okolí budoucí výstavby; ZB2 - požadovaný výkon bude zajištěn ze stávající TS - UO 0362 a stávajících rozvodů; ZB3 - požadovaný výkon bude zajištěn z nové TS3; ZB4, ZB5, ZB9, ZB10, ZB13, ZB15, ZB16, ZB17 - požadovaný výkon bude zajištěn ze stávajících rozvodů; ZB6, ZB7, ZB8 - požadovaný příkon bude zajištěn ze stávajících rozvodů a výstavbou nové TS14; ZB11 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nové TS15; ZB12 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nových TS1, TS2; ZB14 - požadovaný výkon bude zajištěn výstavbou nové TS3; V ÚP navržené TS a jejich napojení na stávající vedení je pouze schematickým vyjádřením navrhované koncepce. Některé z navrhovaných lokalit výstavby jsou dotčeny nadzemním vedení VN 35 kV, od něhož je nutné dodržet ochranné pásmo stanovené zákonem. Z hlediska budoucích potřeb energetického zajištění řešeného území, je nezbytné rezervovat místa pro navrhované transformační stanice, včetně koridoru pro VN přípojky. Rozvody NN 1kV V souladu s požadavky provozní složky energetického systému budou při realizaci nové výstavby dodržována následující pravidla: - napojení nových samostatných RD bude řešeno ze stávající distribuční sítě NN 1 kV, i za předpokladu její úpravy; - napojení lokalit s větší energetickou náročností (větší počet RD aj.), bude provedeno z nových nebo stávajících TS po jejich případné technologické úpravě; Způsob napojení na distribuční síť a použití rozvodného systému (zemní kabel nebo nadzemní vedení) určí provozovatel rozvodného zařízení. Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možností a požadavků na výkon posílena, případně postupně kabelizována.

4.6 TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Koncepce radio a telekomunikačních zařízení v řešeném území se nemění. Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající téměř plošné kabelizace napojením na stávající síťové rozvaděče. Pokud bude rezerva v síťovém rozvaděči vyčerpána, je nutno požádat provozovatele sítě o místní úpravu rozvodů. Vzhledem k dobrému stavu sítě se v horizontu nejbližších let nepředpokládá žádná větší investice na její obnovu. Budou respektovány stávající radiokomunikační a telekomunikačních zařízení, vedení (vč. optických kabelů podél železnice) a příslušná ochranná pásma, stejně tak trasy a OP radiových směrových (radioreléových) spojů. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

25


4.7 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM Vzhledem k plynofikaci většiny urbanizovaného území města (STL plynovodem z VTL regulační stanice Žamberk) není v ÚP navrhována změna koncepce zásobování plynem a vytápění. Kapacita plynovodní sítě i VTL regulační stanice je zde dimenzována pro pokrytí stávajících i plánovaných budoucích odběrů. Koncepce ÚP umožňuje prostřednictvím regulativů v textové části plynofikaci nově navržených zastavitelných ploch i dosud neplynofikovaných částí zastavěného území města. Územním plánem je koncepčně umožněna i případná plynofikace lokality Polsko a okolních obcí, s níž počítala zpracovaná „Koncepční studie plynofikace Orlických hor“ z roku 2003. V ní je obsažen i návrh nové přípojky VTL plynovodu a regulační stanice VTL/STL, z níž by několika větvemi STL plynovodů byly zásobeny obce mimo řešené území (a jednou z větví i výše uvedená lokalita Polsko). V ÚP nejsou v grafické části předurčeny konkrétní prostorové parametry tohoto záměru, ale koncepce i příslušné regulativy ÚP ho umožňují. ÚP respektuje ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů, vč. OP katodové ochrany. Vyznačené zákresy plynovodních řadů (Výkres koncepce dopravní a technické infrastruktury) je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce plynofikace. Zakreslené trasy nemají žádný vztah k dotčeným pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových. Plynovodní trasy zakreslené jako návrh v rámci rozvojových lokalit a pro jejich připojení budou konkretizovány v územních studiích a navazujících projektových dokumentacích po konečné specifikaci staveb v konkrétních lokalitách a z toho vyplývajících požadavků na odběr zemního plynu. Určení parametrů plynovodu není součástí koncepčního řešení. Pro zásobování areálu Albertina je vymezen dálkový teplovod, zdrojem tepla je stávající kogenerační jednotka na bioplyn v zemědělském areálu západně od Žamberka. Stávající objekty i zástavbu v navrhovaných lokalitách je žádoucí vytápět ekologicky šetrným způsobem (kromě zemního plynu např. elektřina - nejlépe v kombinaci s akumulací, tepelné čerpadlo, propan-butan, dřevo, biomasa, pasivní i aktivní využití sluneční energie apod.). ÚP koncepčně počítá s možností využití tepla z bioplynové stanice v zemědělském areálu východně od města např. pro vytápění areálu Albertina apod. Je nutné omezit používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek, které při spalování znečisťují přízemní vrstvu atmosféry. Souběžně s uvedenými hlavními způsoby získávání energie pro vytápění je zejména u objektů v kompaktní zástavbě doporučeno využívat pro předehřev teplé užitkové vody i další vhodné alternativní zdroje energie - např. sluneční energii (pomocí termosolárních kolektorů umístěných vhodně na objektu bez negativního dopadu na tvářnost města a krajinný ráz).

4.8 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Není navrhována podstatnější změna koncepce nakládání s odpady ve městě. Nebude zde založena žádná skládka. Stávající sběrný dvůr TS Žamberk je v ÚP samostatně vymezen se stabilizovanou funkcí Plochy technické infrastruktury - stavby a zařízení pro nakládání s odpady - TO. Dočasné shromažďování objemného, nebezpečného a tříděného komunálního odpadu je za stanovených podmínek nadále funkčně umožněno i v rámci dalších vhodných stabilizovaných ploch s výrobní funkcí (VL, VZ) - vč. stávající výkupny sběrných surovin. Sběrná místa pro komunální odpad (vč. tříděného) je možno umisťovat v rámci jednotlivých funkčních ploch (zejména veřejných prostranství) jako technickou infrastruktura pro obsluhu řešeného území (dle kap. 6). Nakládání s inertním, stavebním a kompostovatelným biologickým odpadem bude i nadále zajištěno v CNO Dlouhoňovice (mimo řešené území). ÚP koncepčně počítá s možností využití především odpadů ze zemědělské výroby pro provoz bioplynové stanice v zemědělském areálu východně od města.


26


5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN APOD.

5.1 KONCEPCE ŘEŠENÍ KRAJINY Územním plánem je respektován typ krajiny, který je charakterizován jako lesozemědělský. Koncepce řešení krajiny umožňuje postupné zvýšení ekologické stability prostředí a zkvalitnění krajinného rázu. Ten je typický členitým reliéfem a střídající se mozaikou zemědělských a lesních ploch s výrazným uplatněním sbíhajících se údolí Divoké Orlice a Rokytenky. Územním plánem jsou respektovány a dále rozvíjeny přírodně-krajinné hodnoty řešeného území. Koncepce rozvoje krajiny stanovená územním plánem umožní realizaci nových a ochranu stávajících prvků územního systému ekologické stability. Zároveň je umožněno rekreační využívání krajiny a zajištění podmínek její prostupnosti. Je maximálně zohledněna ochrana zemědělské půdy a pozemků určených k plnění funkcí lesa, umožněna jsou protierozní a protipovodňová opatření. Převážně neurbanizované území je rozděleno na následující krajinné funkční plochy, pro které jsou stanoveny podmínky využití v kap. 6.: 

Plochy zemědělské - NZ - plochy s dominantně zemědělskou funkcí s převažující formou intenzivnějšího hospodaření (na orné půdě) a možným zastoupením trvalých travních porostů i nezemědělských přírodních prvků (rozptýlená a liniová zeleň apod.). S ohledem na charakter lesozemědělské krajiny jsou plochy NZ vymezeny vcelku rovnoměrně v celém řešeném území (mimo jihovýchodní výseče na území parku navazujícího na areál zámku);



Plochy lesní - NL - v řešeném území jsou zastoupeny lesy hospodářskými, ochrannými i lesy zvláštního určení, plochy NL jsou vymezeny zejména na plochách PUPFL v severním, severovýchodním a jihovýchodním sektoru řešeného území. Jejich zastoupení v k.ú. Žamberk odpovídá charakteristice lesozemědělské krajiny;



Plochy přírodní - NP - v nichž je dominantním požadavkem ochrana přírody a krajiny, jsou v ř.ú. zastoupeny navrženými plošnými prvky ÚSES (regionální biocentrum, lokální biocentra) a registrovanými VKP. V režimu Ploch přírodních - NP budou po svém konkrétním plošném vymezení dle příslušných šířkových parametrů využívány i liniové prvky ÚSES - biokoridory, v ÚP zatím obsažené v rámci koridorů pro vymezení prvků ÚSES na jiných funkčních plochách;



Plochy smíšené nezastavěného území - NS - plochy v nichž je kombinace obsažených funkcí, resp. vzájemný poměr přírodních složek (ekosystémů) s hospodářským či jiným využíváním blíže specifikován indexem. V řešeném území jsou ve smíšených plochách nezastavěného území zastoupeny následující funkční typy NSx, kdy: - x = p - přírodní; - x = z - zemědělské; - x = s - sportovně-rekreační; - x = d - dopravní (letecké); x = k - kulturně-historické; x = x - specifické (motokros);

-

V ÚP Žamberk jsou pak zastoupeny následující druhy ploch smíšených: NSpz - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské (kombinace přírodní a zemědělské složky); NSsx - plochy smíšené nezastavěného území - sportovně-rekreační, specifické (kombinace sportovní a rekreační složky umožňující provozování motokrosového sportu); NSdz - plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské (složka letecké dopravy umožňující i základní hospodářské - udržovací činnosti);


27




NSpk - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, kulturně historické (parkově upravené plochy navazující na zámecký areál); NSpzs - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovněrekreační (kombinace přírodní, zemědělské a sportovně-rekreační složky);

Plochy vodní a vodohospodářské - W jsou v řešeném území zastoupeny především řekami Divoká Orlice s Rokytenkou a rybníky (Zámecký rybník s navazující kaskádou menších vodních ploch v zámeckém parku, Dymlovský rybník). Jako plochy W jsou pak vymezeny další drobné i bezejmenné vodoteče a vodní plochy v řešeném území; funkčně je v ÚP umožněna realizace vodních ploch a toků v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití; S funkcí W je v ÚP formou plochy plocha změny navržena obnova vodního náhonu v centrální části města;

Další navrhovaná opatření    

šetrné hospodaření na zemědělských pozemcích s upřednostněním extenzivních forem (zejména v plochách NSpz), respektování niv vodotečí, ochranné zatravnění pozemků - zejména ve vazbě na zastavěné území; žádoucí obnova tradice solitérních stromů v krajině a doplnění mimolesní zeleně (interakční prvky) dřevinami přirozeného charakteru; ochrana vodních zdrojů nacházejících se v řešeném území a respektování přístupu k vodotečím, ochrana melioračních zařízení; eliminace případného narušení přírodních hodnot vč. krajinného rázu stanovenými základními regulativy zástavby (v kap. 3.3, 3.4, 3.5 a 6 ÚP);

5.1.1 Plochy změn v krajině Územním plánem jsou navrženy následující plochy změn v krajině: Kód druhu plochy Označení s rozdílným lokality způsobem využití



Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovně-rekreační - NSpzs Plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské - NSdz

K1

NSpzs

K2

NSpzs

K3a K3b

NSdz

Plocha vymezená v návaznosti na sportovní areál k rozšíření možností rekreace a sportovních aktivit nepobytového charakteru; - při využití plochy ke stanovenému účelu je nutno respektovat Žamberk,/ návaznost na Přírodní park Orlice a stanovené záplavové území U Sportovního Divoké Orlice, vč. umožnění maximálního využití jako rozlivové plochy areálu (případné stavební prvky a zpevněné plochy nebudou situovány v pásu 50 m od severní hranice plochy); Plocha vymezená mezi zastavitelnou plochou ZB1 a silničním obchvatem města pro krátkodobou rekreaci obyvatel a realizaci izolační zeleně či Žamberk,/ dalších protihlukových opatření k ochraně ZB1 a části stávající zástavby; U Obchvatu - v kontaktu s navrženým obchvatem města je nutno zřídit souvislý pás ochranné a izolační zeleně, popř. i ochranný val či jiné opatření; Plochy navržené pro rozšíření ploch letiště mimo zastavěné území a zastavitelné plochy DL;

Žamberk,/ letiště

Plochy vodní a vodohospodářské - W

K4

W


Navržená obnova náhonu v centrální části města; - souběžně nutno realizovat kanalizační řad, do něhož budou napojeny splaškové vody z přilehlé zástavby;

Žamberk,/ U Sportovního areálu

28


5.2 PROSTUPNOST KRAJINY Územní plán zohledňuje nutnost zachování stávající prostupnosti krajiny, popř. její zvýšení, v regulativech navržených zastavitelných ploch (viz kap. 3.3). Zejména u větších návrhových lokalit situovaných na okraji zastavěného území (ZB1, ZB11, ZB12, ZB14) je výslovně požadována nutnost řešit (mj. v rámci předepsaných územních studií) i prostupy pro pěší do sousedních obytných celků a volné krajiny, zohlednit případné sousedství prvků ÚSES (ZB11, ZB13) apod. Tyto aspekty jsou zdůrazněny i v požadavcích k navazujícímu řešení koridoru dopravní infrastruktury ZDk1 pro silniční obchvat města (prostupnost pro volně žijící živočichy a návaznost prvků ÚSES). Prostupnost území bude řešena též v souvislosti s vlastní realizací místních komunikací navržených v ÚP v rámci koridorů pro dopravní infrastrukturu (Zdk1-ZDk8) nebo komunikací přímo uvnitř rozvojových ploch upřesněných v navazujících dokumentacích. Územní plán navrhuje doplnění chodníků v okrajových částech města při průtazích silnic II. a III. třídy. Samostatně je navržena stezka pro pěší a cyklisty podél silnice II/312 (resp. ulic Klostermannova a U Dlouhoňovic) v úseku od vyústění ulice Na Rozálce až k hranici ř.ú. směr Hejnice. Stávající cestní síť v krajině je v ÚP respektována. Prostupnost krajiny je žádoucí dále zvýšit zkvalitněním (obnovou) většiny existujících účelových komunikací - formou rehabilitací lesních a polních cest, jejichž parcely jsou nadále zaneseny v katastru nemovitostí a jsou proto uvedeny v územním plánu jako stav s funkcí DS. Kromě významu pro dopravní obsluhu území a rekreační využití má obnova cest také významný dopad na ochranu zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi (viz dále). Územní plán respektuje značené turistické trasy, naučné stezky a cyklotrasy v řešeném území.

5.3 OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ A REVITALIZAČNÍ OPATŘENÍ ÚP zohledňuje, že se řešeného prostoru v pásu podél Divoké Orlice týká režim území zvláštní povodně pod vodním dílem (vodní nádrž Pastviny I, II). Jsou respektována i stanovená záplavová území toků Divoké Orlice a Rokytenky, včetně jejich aktivní zóny. ÚP chrání přirozené inundační prostory podél těchto toků, nejsou zde navrženy žádné zastavitelné plochy (kromě malé části plochy ZB16, což je upraveno v regulativech v kap. 3.3). K protipovodňové (retenční) funkci niv toků je žádoucí přihlížet i při konkrétních rozvojových záměrech a stavebních aktivitách. V regulativech ÚP jsou protipovodňová a protierozní opatření umožněna ve všech příslušných funkčních plochách v zastavěném území i mimo něj (viz kap. 6). K posílení retenční schopnosti území a ke zvýšení protipovodňové ochrany by měla (kromě výše uvedeného) přispět i následující opatření, s nimiž ÚP počítá: 

kompletní realizace protipovodňových opatření podél Divoké Orlice a odbočujícího náhonu v lokalitě Betlém (zdi, hráze, stěny, mobilní zábrany aj.);



navržená plocha změny v krajině K4 v podobě obnovy původního náhonu v centrální části města, který by (kromě zlepšení mikroklimatu a estetické stránky města) sloužil k dílčímu převedení průtoku Divoké Orlice mimo hlavní koryto a díky svedení srážkových vod z přilehlé zástavby i k odlehčení kanalizace;



plocha změny v krajině K1 navržená v návaznosti na rozšíření areálu sportoviště Pod Černým lesem jako ochrana cenného prostoru přirozené inundace s kombinací přírodní, zemědělské a sportovněrekreační funkce;



realizace protierozních opatření na plochách zemědělské půdy - vhodná organizace půdního fondu, šetrné způsoby obhospodařování a stavebně technická opatření (zatravňovaní pásy, průlehy apod.) respektující přírodní hodnoty vč. krajinného rázu;



realizace navržených prvků ÚSES a interakčních prvků, která by měla výrazně přispět také k ochraně půdy proti erozi a k zadržení vody v krajině;



revitalizační opatření na tocích - při návrzích úprav toků a zařízení na nich je třeba (po konzultaci se správcem toku) přiměřeně respektovat jak stávající břehové porosty, tak i charakter koryt vodotečí coby krajinotvorný prvek;


29


5.4 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V souladu se ZÚR Pardubického kraje územní plán respektuje a upřesňuje vymezené skladebné prvky ÚSES nadregionálního a regionálního významu - konkrétně průchod nadregionálního biokoridoru NRBK K 81 - Sedloňovský vrch, Topielisko - Vysoké Chvojno, regionálního biokoridoru RBK 818 - Suchá - K 81 a regionální biocentrum RBC 408 - Panská dolina. Nadregionální biokoridor K 81 je v území vymezen dvěma osami - mezofilní bučinnou a vodní. Územní plán dále upřesňuje a vymezuje skladebné prvky ÚSES lokálního významu (viz níže). Biocentra jsou v ÚP vymezena jako Plochy přírodní - NP, pouze v případě vodních ploch jde o Plochy vodní a vodohospodářské - W. Biokoridory jsou vymezeny trasami - koridory, které umožní pozdější definitivní upřesnění těchto liniových prvků ÚSES v rámci projektů ÚSES či komplexních pozemkových úprav, s ohledem na podmínky v terénu, vlastnické vztahy apod. Tyto koridory jsou vyznačeny hranicemi a respektují funkční využití ploch stávajících (tj. převážně Plochy lesní - NL, Plochy vodní a vodohospodářské - W a Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovně-rekreační - NSpz, NSpzs). V zastavěném území prochází lokální biokoridor plochami veřejné zeleně (ZV), u kterých není potřeba provést změnu funkčního využití těchto ploch. Po svém definitivním vymezení budou plochy biokoridorů rovněž využívány v režimu Ploch přírodních - NP. V ÚP byla upřesněna hranice ochranné zóny nadregionálního biokoridoru NRBK K 81 (vč. obou větví v rozdvojeném úseku), která prochází jižním sektorem ř.ú. (na severu pak mimo něj), přičemž zastavěné území a zastavitelné plochy nejsou její součástí. Územním plánem jsou respektovány stávající interakční prvky jako opatření podporující a doplňující biocentra a biokoridory (např. jako liniové prvky podél komunikací, polních cest a vodotečí). Místy jsou nově navrženy další či prodlouženy stávající interakční - viz Hlavní výkres. Přehled prvků ÚSES zastoupených v řešeném území ÚSES nadregionálního významu: -

nadregionální biokoridor NRBK K 81 - Sedloňovský vrch, Topielisko - Vysoké Chvojno; osa mezofilně-bučinná a osa vodní;

ÚSES regionálního významu: -

regionální biocentrum RBC 408 - Panská dolina; regionální biokoridor RBK 818 - Suchá - K 81;

ÚSES lokálního významu: -

lokální biocentra LBC 1, LBC 2, LBC 3, LBC 4, LBC 5, LBC 6, LBC 7, LBC 8, LBC 9, LBC 10, LBC 11, LBC 13, LBC 13; lokální biokoridory LBK 1, LBK 2, LBK 3, LBK 4, LBK 5, LBK 6, LBK 7, LBK 8;

5.5 REKREACE Územní plán respektuje významnou rekreační funkci řešeného území. Vytváří podmínky k rekreačnímu využívání zastavěného území (rozšíření sportovního areálu, ochrana a doplnění ploch veřejné zeleně - ZZ1, ZZ4) i krajinného zázemí města - jeho nezastavěného území. Respektovány jsou přírodní hodnoty s turistickou atraktivitou (značené turistické trasy, naučné stezky a cyklotrasy, Tyršova rozhledna), a to v souladu s podmínkami využití funkčních ploch nezastavěného území uvedených v kap. 6. Souvislé lokality s pozemky a objekty dominantně sloužícími k rekreaci byly v ÚP samostatně vymezeny jako: Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI (stabilizovaná plocha jižně od letiště a menší plochy s převahou rekreačních chat ve stráni nad řekou na východním okraji města); Plochy rekreace - zahrádkové osady - RZ (stabilizované plochy u řeky v Betlémě, v lokalitě U Václava na východním okraji města a dvě plochy při silnici II/312 v JZ sektoru města); Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH (areál autokempu Pod Černým lesem na levém břehu Divoké Orlice při východním okraji města); REGIO, projektový ateliér s.r.o.

30


Rekreační význam (kromě krajinářsko-estetického, a příp. protipovodňového) budou mít i navržené plochy změn v krajině, zejména pak K1 (sportovně-rekreační plocha přírodního charakteru funkčně i prostorově navazující na sportovní areál Pod Černým lesem), K2 (plocha obdobného charakteru uvažovaná jako zázemí pro krátkodobou rekreaci obyvatel stávající obytné zástavby i navržené plochy bydlení ZB1) a K4 (navržená obnova vodoteče původního náhonu pro zlepšení mikroklimatu, esteticko-urbanistické kvality i rekreační využitelnosti přilehlého prostoru a k plnění dílčí protipovodňové funkce). Rekreační využívání původně obytných objektů v okrajových částech města venkovského charakteru bylo zahrnuto jako přípustná funkce do Ploch bydlení v rodinných domech - venkovské - BV.

5.6 DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Do řešeného území nezasahuje žádný dobývací prostor, chráněné ložiskové území ani plocha výhradního ložiska nerostných surovin. Vzhledem k absenci těžby nerostných surovin na řešeném prostoru nejsou v rámci územního plánu vymezeny žádné „Plochy těžby nerostů - NT, TZ“.

6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍHO VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘ. VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ) Řešené území je členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, pro něž jsou stanoveny podmínky využití, kterým musí odpovídat zejména umisťování staveb a změny staveb, realizace opatření a další způsoby využití území. Při umisťování a změnách staveb, realizaci opatření a dalších způsobech využití je nutno zároveň uplatňovat limity využití území vyplývající z právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů a z dalších vlastností území. Při využití konkrétních zastavitelných ploch a ploch přestavby (včetně koridorů), tzn. při vymezování pozemků, umisťování staveb a při změnách staveb a změnách využití pozemků a dalších způsobech využití těchto ploch je nutno zároveň vycházet ze specifických podmínek pro využití ploch, které jsou uvedeny v kap. 3.3, 3.4 a 3.5 této dokumentace a z limitů vyplývajících z této dokumentace. Umístění nových staveb pro bydlení a dalších staveb, pro něž jsou stanoveny hygienické limity, v zastavěném území a zastavitelných plochách v blízkosti stávajících staveb a zařízení, jejichž provozy jsou zdrojem hluku nebo jiného zatížení životního prostředí, se podmiňuje prokázáním splnění stanovených hygienických limitů během navazujících řízení. V rámci zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby platí, že veškeré části těchto ploch, které spadají do segmentů vymezených jako aktivní zóna záplavového území nebo jako součást územního systému ekologické stability, je nutno chápat jako území nezastavitelné, v němž nelze umisťovat nové stavby (včetně oplocení) s výjimkou nezbytných staveb technické infrastruktury, vodního hospodářství, vybavení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, staveb pro pěší popř. cyklistickou dopravu. Změny stávajících staveb v aktivní zóně je nutné posoudit z hledisek zajištění protipovodňové ochrany. Pro každý druh ploch s rozdílným způsobem využití (funkční plocha) je stanoveno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Hlavní využití charakterizuje funkční využití stanovené tímto územním plánem.


31


Přípustné využití je výčtem staveb, které lze v ploše umístit a vymezit jim pozemky, zařízení, změn staveb a výčtem způsobů, kterými mohou být pozemky a plochy využity. Podmíněně přípustné využití stanoví výčet staveb a zařízení, které lze v dané ploše umístit na základě splnění stanovených podmínek, a výčet změn využití, které lze uskutečnit na základě splnění stanovených podmínek. Nepřípustné využití může kromě vymezení nepřípustného využití označit specifické činnosti, stavby a způsoby využití, které nelze v dané ploše uplatnit. Podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu mohou kromě prostorových stanovit i kapacitní limity, které nesmějí být překročeny. Stavby výškových zařízení technické infrastruktury je nutno posoudit z hledisek ochrany krajinného rázu a panoramatu města. Vysvětlení pojmů využívaných v kapitole č. 6 ÚP: -

ve vztahu k obslužným funkcím (občanskému vybavení včetně služeb) představuje zařízení místního významu zařízení sloužící zejména pro obyvatele dané lokality a s určitou (lokálně diferencovanou) docházkovou vzdáleností;

-

ve vztahu k obslužným funkcím (občanskému vybavení včetně služeb) představuje zařízení městského (celoměstského) významu, zařízení sloužící pro obyvatele celého města a blízkého okolí s přirozeným spádem k městu;

-

ve vztahu k obslužným funkcím (občanskému vybavení včetně služeb) představuje zařízení nadmístního (regionálního) významu, zařízení sloužící pro obyvatele celého města, blízkého okolí s přirozeným spádem k městu a obyvatele regionu;

-

občanské vybavení - zahrnuje zařízení veřejné infrastruktury a zařízení vybavenosti komerční, tzn. souhrnně zařízení pro správu a administrativu, zařízení školská a výchovná, zařízení pro kulturu, zařízení pro tělovýchovu a sport, zařízení zdravotnictví a sociální péče, zařízení maloobchodu, služeb nevýrobních a výrobních, zařízení veřejného ubytování a stravování;

-

komerční občanské vybavení - slouží např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování a další služby;

-

2 velkoplošné maloobchodní zařízení - zařízení obchodu, jehož prodejní plocha přesahuje 1000 m (limit stanovený územním plánem);

-

jako jednotlivá prodejní plocha je tímto územním plánem myšlena prodejní plocha jednoho obchodního zařízení situovaná na jednom podlaží ;

-

dosavadní využití - využití, které z funkčního nebo urbanistického hlediska není v souladu se stanoveným funkčním využitím, ale po dobu životnosti dané stavby je přípustné;

-

přípustná míra dopravní zátěže v lokalitě se vztahuje k požadovanému charakteru komunikace, zejména s ohledem na bezpečnost a výkonnost dopravy a její ovlivnění okolního prostředí;

-

pohodou bydleni se rozumí souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydleni bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydleni. Pohoda bydleni je daná zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku, čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachu a prachu, osluněním apod.;

-

lehká výroba - plošně náročnější produkce zboží pro koncového spotřebitele (tj. spotřebního zboží) s vyššími dopravními nároky. Její environmentální dopady na okolí nejsou tak velké, aby výroba tohoto typu nemohla být umisťována do blízkosti (míněno však nikoliv do přímého sousedství) obytných či jiných klidových a smíšených funkcí. Související dopravní obsluha výrobního areálu většinou zároveň představuje jeden z hlavních možných negativních dopadů tohoto typu průmyslu, proto jsou tyto plochy umisťovány v dosahu nadřazené komunikační sítě;

-

drobná a řemeslná výroba - malosériová výroba či výrobní služby, které svým charakterem a kapacitou nemění charakter území, vyjádřený hlavním využitím plochy. Provoz s malým rozsahem výměry výrobní plochy, nízkým počtem zaměstnanců a neklade zvýšené nároky na dopravní zátěž území. Za drobnou a řemeslnou výrobu nelze považovat např. klempírny, lakovny, truhlárny, betonárky a další provozy, které vyžadují vstup těžké nákladní dopravy do území;

-

nerušící služby - služby, které svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušují pohodu bydleni v budovách ve svém okolí. Nerušícími službami se míní například: služby cestovního ruchu, návrhářské a projekční služby, půjčovny, kadeřnictví, čistírny apod. Za nerušící služby nelze považovat


32


například služby pro motoristy (autoservisy, pneuservisy, autoklempírny, lakovny) a provozy, vyžadující vstup těžké nákladní dopravy do území; -

nerušící výroba - výroba, která svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušuje pohodu bydleni v budovách ve svém okolí. Nerušící výrobou se míní například: drobná a řemeslná výroba, tiskárny, pekárny, výrobny potravin a nápojů, které odpovídají výše uvedené charakteristice;

-

rekreační domek - v tomto uzemním planu užíváno ve smyslu §2 pism. d) 3. vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve zněni pozdějších předpisů. Citát: „rekreační domek v zastavěném území obce se zastavěnou plochou nejvýše 80 m2, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží“;

-

rekreační chalupa - v tomto uzemním planu užíváno ve smyslu §2 pism. d) 4. vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve zněni pozdějších předpisů. Citát: „rekreační chalupa, kterou je stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci“;

-

rekreační chata - v tomto uzemním planu užíváno ve smyslu §2 pism. d) 1. vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve 3 zněni pozdějších předpisů. Citát: „rekreační chata s obestavěným prostorem nejvýše 360 m a se 2 zastavěnou plochou nejvýše 80 m , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví“;

-

zahradní domek - v tomto územním plánu myšleno pro maximální parametry stavby daného charakteru o ploše 2 40 m a výšky hřebene max. 6 m; zemědělská malovýroba - v měřítku kapacity ustájení živočišné výroby do 49 dobytčích jednotek; zemědělská velkovýroba - v měřítku kapacity ustájení živočišné výroby nad 49 dobytčích jednotek;

-

6.1 PLOCHY BYDLENÍ Plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské - BI Hlavní využití: -

bydlení v rodinných domech

Přípustné využití: -

pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v rodinných domech stávající objekty individuální rekreace pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury - městského významu pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení místního významu pozemky, stavby a zařízení nerušících služeb, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a soukromé zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu lokalit pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


-

pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v bytových domech tam, kde to připouští podmínky využití jednotlivých zastavitelných ploch stanovených v kapitole 3 (ZB1, ZB3) bytové domy ve stabilizovaných plochách za podmínky, že nebude zvyšována jejich podlažnost pozemky, stavby a zařízení komerční občanské vybavenosti městského významu za podmínky, že svým provozováním a kapacitou nenaruší užívání staveb, pozemků a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nezvýší dopravní zátěž v lokalitě nad přípustnou míru; další pozemky, stavby a zařízení za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v dané lokalitě


pozemky, stavby a zařízení pro průmyslovou a zemědělskou výrobu pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot, kapacitní veřejná parkoviště, plochy pro odstavování nákladních vozidel, kapacitní stavby pro odstavování vozidel (s výjimkou stávajících řadových garáží jako dosavadní využití)


33


-

další stavby, zařízení a činnosti, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, či nejsou slučitelné s bydlením


novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu, výškovou hladinu okolní zástavby a v lokalitě obvyklé intenzity zástavby pozemků; odborné odůvodnění návrhu bude požadováno u staveb výrazně se svým řešením odlišujících od okolní zástavby;

Podmínky využití zastavitelných ploch BI jsou uvedeny v kapitole 3. Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV Hlavní využití: -

bydlení v rodinných domech venkovského charakteru


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v rodinných domech s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení pozemky, stavby a zařízení zemědělských usedlostí - tzn. bydlení s obytnými a hospodářskými zahradami a se stavbami pro zemědělství, a to v objemech dostačujících převážně pro samozásobení, popř. provozování agroturistického zařízení pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury - místního významu pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení místního významu pozemky, stavby a zařízení nerušících služeb, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby pozemky, stavby a zařízení rodinné rekreace bytové domy ve stabilizovaných plochách za podmínky, že nebude zvyšována jejich podlažnost pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a soukromé zeleně a dalších druhů sídelní zeleně; menší vodní plochy a prvky pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


-

pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení městského významu za podmínky, že svým provozováním a kapacitou nenaruší užívání staveb, pozemků a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nezvýší dopravní zátěž v lokalitě nad přípustnou míru další pozemky, stavby a zařízení za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v dané lokalitě


pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování (těžká a lehká výroba, zemědělská velkovýroba, skladovací areály) pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot, kapacitní veřejná parkoviště, plochy pro odstavování nákladních vozidel, hromadné garáže (s výjimkou stávajících řadových garáží jako dosavadního využití) další stavby, zařízení a činnosti, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, či nejsou slučitelné s bydlením


novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu, výškovou hladinu okolní zástavby a v lokalitě obvyklé intenzity zástavby pozemků, odborné odůvodnění návrhu bude požadováno u staveb výrazně se svým řešením odlišujících od okolní zástavby;

Podmínky využití zastavitelných ploch BV jsou uvedeny v kapitole 3.


34


Plochy bydlení - v bytových domech - BH Hlavní využití: -

bydlení v bytových domech


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v bytových domech pozemky, stavby a zařízení pro bydlení v rodinných domech stávajících pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení - veřejné infrastruktury - místního významu pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení místního významu pozemky, stavby a zařízení nerušících služeb pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné, vyhrazené, popř. soukromé zeleně (ve stabilizovaných plochách) pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


-

pozemky, stavby a zařízení komerčního občanského vybavení městského významu za podmínky, že svým provozováním a kapacitou nenaruší užívání staveb, pozemků a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a nezvýší dopravní zátěž v lokalitě nad přípustnou míru další pozemky, stavby a zařízení za podmínky, že nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v dané lokalitě


pozemky, stavby a zařízení výroby a výrobních služeb pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot, kapacitní veřejná parkoviště, plochy pro odstavování nákladních vozidel, řadové garáže (s výjimkou stávajících řadových garáží jako dosavadního využití) další stavby, zařízení a činnosti, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, či nejsou slučitelné s bydlením


novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu a výškovou hladinu okolní zástavby, odborné odůvodnění návrhu bude požadováno u staveb výrazně se svým řešením odlišujících od okolní zástavby; podlažnost stávajících objektů bytových domů nelze zvyšovat;

6.2 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Plochy smíšené obytné - městské - SM Hlavní využití: -

polyfunkční využití s převažujícím zastoupením bydlení a občanské vybaveností místního, celoměstského, popř. regionálního významu;


pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení místního, celoměstského a nadmístního významu; pozemky, stavby a zařízení pro bydlení pozemky, stavby a zařízení nerušících služeb a drobné a řemeslné výroby pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a vyhrazené zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území

Podmíněně přípustné využití:


35


-

pozemky, stavby a zařízení nerušící výroby, pokud svým provozováním nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí v souvisejícím území, včetně kvality estetické


pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování (těžká a lehká výroba, zemědělská výroba, skladovací areály) nové stavby pro obchodní prodej s jednotlivou prodejní plochou přesahující 250 m2 pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot řadové garáže (s výjimkou stávajících jako dosavadní využití) další stavby, zařízení a činnosti, které svým provozováním narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, snižují kvalitu okolního prostředí, zvyšují dopravní zátěž v území nad míru danou požadovaným charakterem dopravy, nemohou uspokojit potřeby parkování svých návštěvníků v rámci vlastních pozemků nebo na veřejných parkovištích, vykazují estetickou závadnost


-

novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu a výškovou hladinu okolní zástavby, návrhy staveb budou posuzovány, zejména s ohledem na nezvyšování intenzity zástavby pozemků a nenarušení architektonické sourodosti lokality (ve stabilizovaných plochách); bude sledována prostorová a hmotová skladba zástavby tak, aby nedošlo k narušení panoramatu centra a historicky utvářené struktury zástavby kapacity nových objektů musí umožnit jejich začlenění do historicky založené struktury nebo její vhodné doplnění;

Podmínky využití ploch přestavby ve funkci SM jsou uvedeny v kap. 3.

6.3 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV Hlavní využití: -

občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury


pozemky, stavby a zařízení sloužící pro vzdělání, výchovu a péči o rodinu, kulturu, zdravotnictví a sociální služby, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a pro správu a údržbu města stavby a zařízení pro sport jako součást areálů občanského vybavení pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a vyhrazené zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálů, služební byty nebo jako součást areálů, za podmínky, že převládá využití hlavní stavby a zařízení občanského vybavenosti komerčního charakteru, pokud je součástí areálů veřejné infrastruktury a komerční vybavenost zde představuje doplňkovou funkci, a za podmínky, že převládá funkce hlavní rozhledna - ve stávající lokalitě Na Rozálce


pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury nadmístního a celoměstského významu další stavby a zařízení, jejichž provozováním by bylo narušeno užívání pozemků, staveb a zařízení s funkcí hlavní


36



novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu a výškovou hladinu okolní zástavby; návrhy staveb budou posuzovány, zejména s ohledem na zajištění urbanistické a architektonické kvality staveb a areálů;

Podmínky využití zastavitelných ploch a ploch přestavby OV jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS Hlavní využití: -

občanské vybavení pro sport a krátkodobou rekreaci obyvatel


pozemky, stavby a zařízení pro sport, tělesnou výchovu a pořádání kulturních akcí místního, celoměstského a nadmístního významu stavby a zařízení pro ubytování pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a vyhrazené zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálu, služební byty, resp. za podmínky přímé funkční a prostorové vazby na provoz areálu pozemky, stavby a zařízení obchodu a služeb, pokud plní doplňkovou funkci k funkci hlavní


pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot další stavby a zařízení, jejichž provozováním by bylo narušeno užívání pozemků, staveb a zařízení s funkcí hlavní


návrhy staveb a změn staveb budou individuálně posuzovány zejména s ohledem na přiměřenost intenzity zástavby pozemků a objemů staveb, a také s ohledem na architektonickou kvalitu staveb;

Podmínky využití zastavitelných ploch OS jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední - OM Hlavní využití: -

občanské vybavení komerčního charakteru malého a středního rozsahu


pozemky staveb a zařízení občanské vybavenosti komerčního charakteru (nové stavby pro obchodní prodej s jednotlivou prodejní plochou nepřesahující 500 m2) pozemky staveb a zařízení občanské vybavenosti, která je součástí veřejné infrastruktury pozemky veřejných prostranství, veřejné, vyhrazené a ochranné zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálu, služební byty, resp. za podmínky přímé funkční a prostorové vazby na provoz areálu nové stavby pro služby a obchodní prodej s jednotlivou prodejní plochou přesahující 500 m2, pokud budou situovány v zastavitelných plochách ZO1, ZO2


37


-

čerpací stanice pohonných hmot za podmínky situování v zastavitelných plochách ZO2 a za podmínky, že zóna havarijního plánovaní nezasáhne obytnou zástavbou


stavby, zařízení a činnosti, které budou v rozporu s využitím hlavním, přípustným a podmíněně přípustným

Podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: -

novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu, výškovou hladinu okolní zástavby a v lokalitě obvyklé intenzity zástavby pozemků;

Podmínky využití zastavitelných ploch a ploch přestavby OM jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy občanského vybavení - komerční zařízení plošně rozsáhlá - OK Hlavní využití: -

velkoplošné občanské vybavení komerčního charakteru


pozemky, stavby a zařízení velkoplošných maloobchodních zařízení včetně komerčních zařízení doplňkových pozemky a stavby dalších prodejních zařízení a občanského vybavení veřejné infrastruktury pozemky, stavby a zařízení veřejných prostranství, veřejné a vyhrazené zeleně pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálu, služební byty, resp. za podmínky přímé funkční a prostorové vazby na provoz areálu stavby a zařízení služeb, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby, pokud se jedná o doplňkovou činnost maloobchodního zařízení


pozemky, stavby a zařízení pro výrobu a skladování další stavby a zařízení, jejichž provozováním by bylo narušeno užívání pozemků, staveb a zařízení s funkcí hlavní


návrhy staveb a změn staveb budou individuálně posuzovány zejména s ohledem na přiměřenost intenzity zástavby pozemků a objemů staveb a také s ohledem na architektonickou kvalitu staveb;

Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH Hlavní využití: -

občanské vybavení pro pietní ukládání ostatků zemřelých


pozemky, stavby a zařízení pro pohřbívání a související stavby a zařízení provozního vybavení pozemky, stavby a zařízení pro občanské vybavení a služby související s využitím hlavním plochy zeleně veřejné a vyhrazené pozemky, stavby a zařízení dopravního a technického vybavení pro obsluhu řešeného území


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní a přípustné


38



novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu a výškovou hladinu zástavby v lokalitě, návrhy staveb budou posuzovány, zejména s ohledem na zajištění urbanistické a architektonické kvality staveb a areálů;

6.4 PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba - VD Hlavní využití: -

drobná a řemeslná výroba, nerušící výroba


pozemky, stavby a zařízení drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby, nerušící služby pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru místního významu pozemky dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky staveb pro krátkodobé skladování odpadů pozemky a stavby pro rodinné bydlení plochy zeleně pozemky, stavby a zařízení pro odstavování nákladních vozidel a speciální techniky pozemky, stavby a zařízení správních a administrativních činností pro výrobu pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) pozemky sídelní zeleně - veřejná, vyhrazená, ochranná a izolační zeleň


pozemky, stavby a zařízení lehké výroby a skladování za podmínky, že svým provozováním a technickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu okolního prostředí a svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území fotovoltaické elektrárny za podmínky umístění na střechách objektů


pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci pozemky, stavby a zařízení výroby zemědělské živočišné řadové garáže další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by vyžadovalo omezení využití hlavního


hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty z hlediska objemů a výšky, stavby zejména v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama města popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající;

Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - VL Hlavní využití: -

lehký průmysl


pozemky, stavby a zařízení lehké výroby pozemky, stavby a zařízení služeb, drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby pozemky, stavby a zařízení skladových areálů pozemky, stavby a zařízení pro odstavování nákladních vozidel a speciální techniky pozemky, stavby a zařízení správních a administrativních související s výrobou


39


-

pozemky, stavby a zařízení pro krátkodobé skladování odpadů (překladiště, sběrné dvory, zpracování sběrných surovin apod.) pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území (včetně železniční vlečky) pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) pozemky sídelní zeleně - veřejná, vyhrazená, ochranná a izolační zeleň hromadné garáže


-

pozemky, stavby a zařízení pro zpracování produktů zemědělské výroby za podmínky neovlivnění okolí negativními účinky této výroby bydlení pod podmínkou přímé funkční vazby na provoz areálů (služební byty, byty majitelů a správců, přechodné zaměstnanecké ubytování) zařízení veřejné infrastruktury částečně související s výrobními provozy (rehabilitační, zdravotnická, kulturní či vzdělávací zařízení pro zaměstnance a druhotně i pro veřejnost) pozemky, stavby a zařízení obchodu a služeb pod podmínkou, že jejich provoz nebude vyžadovat omezení hlavní funkce území (např. stravovací zařízení pro zaměstnance aj.) komerční zařízení občanské vybavenosti plošně rozsáhlá, pokud bude možná jejich bezprostřední návaznost na komunikaci charakteru silnice nebo komunikace místní sběrná, dopravní napojení zařízení bude vyhovovat příslušným předpisům a podmínkami využití pro předmětné komerční zařízení nebude omezováno hlavní využití území ani využití navazujících funkčních ploch pozemky, stavby a zařízení záchytných parkovišť nákladních automobilů, pokud se jedná o umístění mimo souvislou zástavbu města bez návaznosti na plochy BI, BV či SM zařízení pro výrobu energie - fotovoltaická elektrárna za podmínky umístění na střechách budov čerpací stanice pohonných hmot - tam, kde toto zařízení (včetně zóny havarijního plánovaní) nebude v kontaktu s obytnou zástavbou


pozemky, stavby a zařízení bydlení bez přímé vazby na provoz areálů pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci pozemky, stavby a zařízení výroby zemědělské živočišné řadové garáže s výjimkou dosavadních po dobu jejich životnosti další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by vyžadovalo omezení využití hlavního


-

hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty z hlediska objemů a výšky, stavby zejména v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama města, popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající po obvodu areálů budou realizovány pásy izolační zeleně (při hranicích vymezených ploch v kontaktu s plochami BI, BV, BH, OS, OV či v kontaktu s volnou krajinou);

Podmínky využití zastavitelných ploch VL jsou uvedeny v kap. 3

Plochy výroby a skladování - fotovoltaická elektrárna - VX Hlavní využití: -

výroba energie pomocí fotovoltaických panelů


provozní vybavení nezbytné stavby dopravního a technického vybavení pro obsluhu lokality plochy zeleně


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, resp. přípustné;


40


Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ Hlavní využití: -

zemědělská výroba

Přípustné využití označených: -

pozemky, stavby a zařízení výroby zemědělské rostlinné a živočišné (stavby pro uskladnění a posklizňovou úpravu plodin, stavby pro ustájení a chov zvířat, skladování a příprava krmiva a steliva, uchování produktů, dočasné uchování odpadů) pozemky, stavby a zařízení služeb, výroby drobné a řemeslné a výroby nerušící pozemky, stavby a zařízení pro skladování pozemky, stavby a zařízení pro pěstování rostlin a prodej výpěstků pozemky, stavby a zařízení pro odstavování a servis zemědělské techniky pozemky, stavby a zařízení pro krátkodobé skladování odpadů (překladiště, sběrné dvory, kompostárny apod.) stavby a zařízení správních a administrativních činností pro konkrétní areál čerpací stanice pohonných hmot v rámci areálu stávající bioplynová stanice pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) zeleň ochranná a izolační


pozemky stavby a zařízení výroby lehké za podmínky, že nebude omezováno hlavní využití pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru včetně stravovacího zařízení pro zaměstnance, pokud podmínkami jejich využití nebude omezováno hlavní využití


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení a přechodné ubytování pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního


hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty z hlediska objemů a výšky; zejména stavby v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama města popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající;

Podmínky využití zastavitelných ploch VZ jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - zahradnictví - VZ1 Hlavní využití: -

zahradnictví


pozemky zemědělské výroby rostlinné malého rozsahu stavby a zařízení pro pěstování rostlin, skladování a prodej výpěstků stavby pro skladování dalších komodit souvisejících s provozem stavby a zařízení pro odstavování a servis související zemědělské techniky stavby a zařízení správních a administrativních činností pro konkrétní areál, popř. vybavenosti pro zaměstnance stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu konkrétního areálu


pozemky, stavby a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru, pokud podmínkami jejich využití nebude omezováno hlavní využití


41



pozemky, stavby a zařízení pro bydlení a přechodné ubytování pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci řadové garáže další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního


-

hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty z hlediska objemů a výšky, stavby zejména v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama města popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající maximální koeficient zastavění včetně zpevněných ploch - 0,15;

Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - chov ryb - VZ2 Hlavní využití: -

sádky pro chov ryb


chov ryb v nádržích a sádkách stávající stavby a zařízení provozního vybavení stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu konkrétního areálu pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení a přechodné ubytování pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci stavby a zařízení pro výrobu nezemědělského charakteru další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního;

Plochy výroby a skladování – zemědělská malovýroba – VZ3 Hlavní využití: -

zemědělská malovýroba;

Přípustné využití označených: -

pozemky, stavby a zařízení výroby zemědělské rostlinné a živočišné (stavby pro uskladnění a posklizňovou úpravu plodin, stavby pro ustájení a chov zvířat, skladování a příprava krmiva a steliva, uchování produktů, dočasné uchování odpadů) v malozemědělských objemech; pozemky, stavby a zařízení pro bydlení; agroturistická zařízení; pozemky, stavby a zařízení služeb, výroby drobné a řemeslné a výroby nerušící; pozemky, stavby a zařízení pro skladování; pozemky, stavby a zařízení pro pěstování rostlin a prodej výpěstků; pozemky, stavby a zařízení pro odstavování a servis zemědělské techniky; pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území; pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.); zeleň ochranná a izolační;


pozemky, stavby a zařízení pro bydlení pouze za podmínky, že bydlení bude integrováno jako nedílná prostorová a funkční součást malozemědělského provozu (realizace samostatného rodinného domu, aniž by zároveň byly realizovány stavby hospodářské, je nepřípustná);


42



pozemky, stavby a zařízení pro rekreaci; další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by vyžadovalo omezení využití hlavního; bioplynové stanice; velkokapacitní chovy hospodářských zvířat, kapacitní chovy prasat a drůbeže;


hmotové a architektonické ztvárnění novostaveb a změn staveb bude limitováno stávající výškovou hladinou v jednotlivých lokalitách, nebudou vytvářeny nové dominantní objekty; z hlediska objemů a výšky; zejména stavby v okrajových polohách lokalit nesmí svým řešením narušovat panorama obce, popř. zvyšovat negativní působení zástavby stávající;

6.5 PLOCHY REKREACE Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI Hlavní využití: -

individuální a rodinná rekreace


pozemky, stavby a zařízení sloužící individuální a rodinné rekreaci typu rekreační chata pozemky, stavby a zařízení pro sport jako doplňková funkce k funkci hlavní klubovny zájmových organizací a spolků pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu dané konkrétní lokality pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky sídelní zeleně (soukromé, veřejné, ochranné a přírodní) pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


stavby, zařízení a činnosti, které nesouvisejí s hlavním využitím pozemky, stavby a zařízení pro trvalé bydlení čerpací stanice pohonných hmot další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního;

Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH Hlavní využití: -

hromadná pobytová rekreace


pozemky, stavby a zařízení sloužící hromadné rekreaci, autokemp pozemky, stavby a zařízení pro sport a rekreaci jako doplňková funkce k funkci hlavní pozemky, stavby a zařízení komerční vybavenosti - ubytování, veřejné stravování zejména pro uživatele areálu, maloobchodní prodej vybraného sortimentu souvisejícího s rekreací, služby zejména pro uživatele rekreačního zařízení pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) pozemky sídelní zeleně (soukromé, veřejné, ochranné a přírodní)


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů nebo správců areálu, služební byty, resp. za podmínky přímé funkční a prostorové vazby na provoz areálu


stavby, zařízení a činnosti, které nesouvisejí s hlavním využitím čerpací stanice pohonných hmot


43


-

stavby garáží další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního


novostavby a změny stávajících staveb budou respektovat stávající urbanistickou strukturu, výškovou hladinu okolní zástavby a záplavové území;

Plochy rekreace - zahrádkářské osady - RZ Hlavní využití: -

pěstování plodin, krátkodobá rekreace


pozemky zahrad stavby zahradních domků pozemky, stavby a zařízení pro sport jako doplňková funkce k funkci hlavní pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu lokality pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.) pozemky sídelní zeleně (soukromé, veřejné, ochranné a přírodní)


stavby, zařízení a činnosti, které nesouvisejí s hlavním využitím pozemky, stavby a zařízení pro trvalé bydlení čerpací stanice pohonných hmot stavby garáží další zařízení, stavby a činnosti, jejichž užívání by si vyžadovalo omezení využití hlavního


novostavby na dosud nezastavěných pozemcích je možné doplnit pouze mimo záplavové území, na pozemku smí být umístěna pouze jediná stavba zahradního domku

6.6 PLOCHY ZELENĚ Plochy zeleně - ochranná a izolační - ZO Hlavní využití: -

plochy zeleně s funkcí ochrannou (odclonění okolí od zdrojů znečištění prostředí emisemi zejména prachem, a hlukem) a estetickou (zmírnění nepříznivého estetického působení staveb, areálů a činností v krajině)


plochy zeleně specifické, izolační a přírodní (v rámci prvků ÚSES) pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území


stezky pro pěší a cyklisty, drobná vybavenost pro nepobytovou rekreaci obyvatel za podmínky, že nebude narušena izolační funkce zeleně


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití

Podmínky využití zastavitelných ploch ZO jsou uvedeny v kap. 3.


44


Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS Hlavní využití: -

plochy sídelní zeleně zahrnující především soukromé zahrady (obvykle oplocené), které nejsou součástí jiných typů ploch


zahrady produkční, případně se stavbami doplňkovými sloužícími jako zázemí k obhospodařování jednotlivých zahrad pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu lokality vodní plochy a drobné toky pozemky zeleně veřejné pozemky veřejných prostranství pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)

-


zahrady se stavbami zvyšujícími jejich rekreační využitelnost - zahradní domky, bazény, sportovní zařízení soukromého charakteru, klubovny zájmových organizací a spolků za podmínky, že jsou situovány v zastavěném území


garáže stavby a zařízení pro bydlení, rekreační domky, chalupy a chaty stavby a zařízení občanského vybavení a výroby nepřípustné je jiné využití, než se uvádí jako přípustné a podmíněně přípustné;

Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP Hlavní využití: -

pozemky sídelní zeleně udržované v přírodě blízkém stavu


zeleň přírodního charakteru vodní plochy a drobné toky


pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury celoměstského a nadmístního významu, pokud by se jejich situování mimo plochy ZP vyžádalo neúměrné zvýšení finančních nároků stezky pro pěší a cyklisty, drobná vybavenost pro nepobytovou rekreaci obyvatel (odpočinkové plochy, amfiteátry, dětská hřiště) za podmínky, že nebude narušena funkce přírodní pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


nepřípustné je oplocování pozemků nepřípustné je jiné využití, než se uvádí jako přípustné a podmíněně přípustné;

6.7 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Plochy veřejných prostranství - PV Hlavní využití: -

plochy veřejně přístupné bez omezení, které mají významnou prostorotvornou a komunikační funkci

Přípustné využití: REGIO, projektový ateliér s.r.o.

45


-

veřejná prostranství včetně náměstí a ulic stavby a zařízení občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství, které zvyšují využitelnost těchto ploch pro obyvatele (např. altány, informační kiosky, dětská hřiště, přístřešky MHD, vodní prvky a umělecká díla, městský mobiliář apod.) plochy zeleně pozemky, stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


pozemky, stavby a zařízení veřejných parkovišť pod podmínkou, že bude převládat funkce hlavní a podmínkou přiměřeného dopadu pro celkovou dopravní zátěž území; venkovní kulturní a obdobné akce - na vhodných místech k tomuto účelu městem určených;


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití;

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV Hlavní využití: - plochy sídelní zeleně veřejně přístupné, které mají významnou prostorotvornou a rekreační funkci Přípustné využití: -

pozemky parků a historických zahrad veřejně přístupných travnaté plochy s výsadbami odpovídající druhové skladby (sadové úpravy) stavby a zařízení občanské vybavenosti slučitelné s účelem veřejných prostranství, které jako stavby doplňkové zvyšují kvalitu a využitelnost prostranství jako prostoru veřejného pěší a cyklistické komunikace dětská hřiště, izolovaná hřiště pro míčové hry, drobné zpevněné plochy (pro kulturní aktivity aj.) vodní plochy, drobné vodoteče pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury a dopravní (včetně parkování), pokud by si jejich situování mimo plochy ZV vyžádalo neúměrné zvýšení finančních nároků, pokud si to vyžádá způsob technického řešení dopravní infrastruktury včetně technického řešení křižovatek či dalších dopravních ploch;


nepřípustné je jakékoli jiné využití, než se uvádí jako přípustné a podmíněně přípustné;

Podmínky využití zastavitelných ploch ZV sou uvedeny v kap. 3.

6.8 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Plochy dopravní infrastruktury silniční - DS Hlavní využití: -

plochy a koridory pozemních komunikací, pokud nejsou součástí jiných funkčních ploch, plochy dopravy v klidu a dalších zařízení dopravy neliniového charakteru


pozemky, stavby a zařízení silnic včetně pozemků součástí komunikací (odvodnění komunikací, zářezy, násypy, opěrné a zárubní zdi, mosty, stavby protihlukové ochrany apod.) pozemky, stavby a zařízení místních a účelových komunikací včetně pozemků součástí komunikací pozemky, stavby a zařízení pro dopravu v klidu (odstavné a parkovací plochy)


46


-

pozemky, stavby a zařízení pro veřejnou dopravu (zastávky veřejné autobusové dopravy a jejich vybavení) komunikace pro pěší a cyklisty pozemky, stavby a zařízení železniční dopravy včetně pozemků a staveb souvisejících zeleň na dopravních plochách pozemky, stavby a technické infrastruktury pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


pozemky, stavby a zařízení pro čerpací stanice pohonných hmot - pouze zařízení stávající nebo umístěná v plochách dopravních koridorů silnic dle podrobnější dokumentace, a to až po definitivním umístění vlastní komunikace pozemky, stavby a zařízení pro individuální garáže za podmínky jejich situování ve stabilizovaných plochách označených Plochy dopravní infrastruktury silniční - garáže DS1; v plochách DS1 je možné umístit zařízení drobné a řemeslné výroby a nerušící výroby pozemky, stavby a zařízení pro terminál autobusové dopravy včetně služeb pro cestující pouze ve stabilizované ploše DS v ulici Divišova v rámci koridorů ZDk1, ZDk2, ZDk3 po stabilizaci trasy (tedy min. po vydání územního rozhodnutí) na příslušné komunikace je možno zbývající plochu koridoru využít shodně jako funkční plochu sousedící s vymezeným koridorem

-



Podmínky využití zastavitelných ploch a zastavitelných ploch v rámci koridorů dopravní infrastruktury DS jsou uvedeny v kap. 3.

Plochy dopravní infrastruktury - železniční - DZ Hlavní využití: -

plochy železniční dopravy


pozemky, stavby a zařízení železnic včetně souvisejících pozemků a staveb (zářezy, násypy, opěrné a zárubní zdi, mosty, stavby protihlukové ochrany apod.) pozemky, stavby a zařízení související s železničním provozem (nádražní, provozní a správní budovy, zastávky, nástupiště, nákladové stavby a prostory, depa apod.), služby pro cestující pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území pozemky, stavby a zařízení pro ochranu území (protipovodňová, protierozní opatření apod.)


stavby a zařízení pro komerční využití (služby, sklady, obchodní zařízení) za podmínky, že nebude narušeno hlavní a přípustné využití



Dopravní infrastruktura - letecká - DL Hlavní využití -

plochy letecké dopravy


pozemky, stavby a zařízení související s leteckým provozem odstavné a parkovací plochy stavby a zařízení technického vybavení a dopravní infrastruktury


47



stavby a zařízení sloužící obsluze letiště, doplňková zařízení občanského vybavení, za podmínky situování v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch



Podmínky využití zastavitelných ploch DL jsou uvedeny v kap. 3.

6.9 PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - TI Hlavní využití: -

plochy a areály technické infrastruktury


pozemky, stavby a zařízení pro zásobování vodou pozemky, stavby a zařízení pro zásobování energiemi pozemky, stavby a zařízení pro zásobování teplem a plynem pozemky, stavby a zařízení pro telekomunikace a radiokomunikace pozemky, stavby a zařízení pro odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území plochy zeleně, drobné vodní plochy


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní a přípustné využití


umístěním výškových zařízení technické infrastruktury nesmí být narušen krajinný ráz;

Plochy technické infrastruktury - stavby a zařízení pro nakládání s odpady - TO Hlavní využití: -

plochy a zařízení sloužící pro ukládání a zpracování odpadů


pozemky, stavby a zařízení pro ukládání a zpracování odpadů včetně čištění odpadních vod a zařízení související pozemky, stavby a zařízení sběrných dvorů pozemky, stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury zeleň ochranná a izolační


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní a přípustné využití;


48


6.10 PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Plochy vodní a vodohospodářské - W Hlavní využití: -

vodní toky a nádrže, rybníky, mokřady a ostatní vodní plochy, které plní funkce vodohospodářské, ekologicko-stabilizační, rekreační, estetické a hospodářské


vodní toky a plochy včetně břehové zeleně technické stavby a zařízení pro obsluhu a ochranu území (přemostění, jezy, jímání vody, výpusti, hráze, čepy, kaskády, ochranné a opěrné zdi, protipovodňová a revitalizační opatření, drobná energetická zařízení aj.)


stavby a zařízení pro chov ryb a vodních živočichů - pokud nebude narušen veřejný zájem (např. ochrana přírody a protipovodňová ochrana) energetická zařízení na vodních tocích za podmínky, že nebude narušena funkce prvku ÚSES


stavby, zařízení a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím oplocování pozemků vodních toků v celém řešeném území a vodních ploch v nezastavěném území;

Specifikace ploch změn v krajině je uvedena v kap. 3.

6.11 PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Plochy zemědělské - NZ Hlavní využití: -

zemědělsky obhospodařované pozemky včetně drobných ploch krajinné zeleně;


pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, extenzivní sady, zahrady liniové nebo plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí, drobné interakční prvky a vodní plochy) stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury (vč. zařízení technického vybavení pro obsluhu sousedících staveb, např. přípojky TI, podzemní jímky, vodní zdroje atd.); stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro zpřístupnění pozemků, cesty zajišťující prostupnost krajiny, stezky pro pěší a cyklisty, nezpevněné polní cesty protipovodňová, protierozní a revitalizační opatření


-

-

zalesnění, vodní plochy a toky a stavby pro jejich obhospodařování za podmínky dodržování zásad ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny stavby a zařízení pro zemědělství za podmínky, že se jedná o stavby pro ustájení hospodářských zvířat do 49 ks, zařízení zemědělské prvovýroby vázané na konkrétní zemědělsky obhospodařovanou lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví (žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky apod.) v rámci koridoru pro vymezení prvků ÚSES je možno segmenty ploch využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití předmětných ploch pouze do doby konkrétního vymezení pozemků spadajících do biokoridoru (v projektech ÚSES); po tomto upřesnění a po majetkovém vypořádání budou pozemky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních NP ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely - za podmínky zajištění prostupnosti krajiny stavby a opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (rozhledny, informační tabule, odpočívadla


49


apod.), drobná myslivecká obhospodařování pozemků

zařízení

(posedy,

krmelce)

aj.

-

pokud

neznemožňují


stavby a zařízení pro zemědělství jiné, něž jsou uvedeny v podmíněně přípustném (např. stavby pro trvalé kapacitní ustájení hospodářských zvířat) oplocení pozemků silnice I. - III. třídy, zpevněné komunikace jiného charakteru než je uvedeno v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití (s výjimkou rozšíření stávajících komunikací) další stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím


případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury za podmínky nenarušení krajinného rázu;

6.12 PLOCHY LESNÍ Plochy lesní - NL Hlavní využití: -

plochy lesa;


plochy PUPFL pozemky, stavby a zařízení lesnictví (lesnické účelové komunikace a plochy, hrazení bystřin a strží, odvodnění lesní půdy, myslivecká zařízení) malé vodní plochy a toky stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro zpřístupnění pozemků, cesty zajišťující prostupnost krajiny, stezky a značené trasy pro pěší a cyklisty, naučné stezky nezbytné stavby a zařízení technického vybavení a stavby a zařízení nevyžadující odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa podle ustanovení příslušných právních předpisů protipovodňová a protierozní opatření, revitalizační opatření


-

stavby a opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (rozhledny, informační tabule, odpočívadla apod.), drobná myslivecká zařízení (posedy, krmelce) aj. - pokud neznemožňují obhospodařování pozemků ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely - za podmínky zajištění prostupnosti krajiny v rámci koridoru pro vymezení prvků ÚSES je možno segmenty ploch využívat dle hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití předmětných ploch pouze do doby konkrétního vymezení pozemků spadajících do biokoridoru (v projektech ÚSES); po tomto upřesnění a po majetkovém vypořádání budou pozemky ÚSES využívány v režimu ploch přírodních NP


stavby, opatření a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím; oplocení pozemků (vyjma dočasného, např. pro lesní školky) silnice I. - III. třídy, zpevněné komunikace jiného charakteru než je uvedeno v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití (s výjimkou rozšíření stávajících komunikací) stavby a zařízení pro zemědělství (vyjma zařízení pro chov včel)

Podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: -

případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury za podmínky nenarušení krajinného rázu;


50


6.13 PLOCHY PŘÍRODNÍ Plochy přírodní - NP Hlavní využití: - lesní porosty, krajinná zeleň, vodní plochy, popř. součásti ZPF, jež souhrnně vytvářejí plochy původních, přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a zajišťují tak uchování druhového a genového bohatství spontánních druhů a organismů - fauny a flóry - plochy NP jsou vymezeny na základě zvláštních předpisů pro zajištění ochrany a žádoucího vývoje prvků územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území, jejichž kategorie stanoví příslušný zákon; Přípustné využití: pozemky určené k plnění funkce lesa s mimoprodukčními způsoby hospodaření včetně zalesnění pozemky ZPF - určené pro extenzivní hospodaření způsobem šetrným k přírodním danostem plochy zeleně zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny stavby a opatření v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev a v zájmu ochrany přírody a krajiny turistika (vč. cykloturistiky a hippoturistiky) po vyznačených cestách, naučné stezky účelové komunikace zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků pozemky vodních toků a vodních ploch udržované v přírodě blízkém stavu, revitalizační opatření stavby a zařízení sloužící k ochraně území (protipovodňová a protierozní opatření apod.); Podmíněně přípustné využití: -

stávající činnosti produkčního charakteru lze realizovat bez možnosti zvyšování jejich intenzity mimoprodukční funkce zemědělského půdního fondu a ploch PUPFL - jejich charakter musí být v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny výstavba liniových inženýrských sítí, jejichž trasování mimo přírodní zónu není reálně možné pokud nebude zásadně narušena přírodní funkce plochy; ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely - za podmínky zajištění prostupnosti krajiny stavby a opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (rozhledny, informační tabule, odpočívadla apod.), drobná myslivecká zařízení (posedy, krmelce) aj. - pokud neznemožňují obhospodařování pozemků, jejich přírodní charakter a ochrannou funkci


stavby, opatření a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím; oplocení pozemků (vyjma dočasného, např. pro lesní školky) silnice I. - III. třídy, zpevněné komunikace jiného charakteru než je uvedeno v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití stavby a zařízení pro zemědělství (vyjma zařízení pro chov včel)

Podmínky prostorového uspořádání a ochrana krajinného rázu: - případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury jsou z hlediska ÚP přípustné pouze v případě, že negativně nenaruší krajinný ráz;

6.14 PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Plochy smíšené nezastavěného území - NSx Hlavní využití: -

plochy nezastavěného území se zastoupením 2 či více funkcí: NSpz - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské (kombinace přírodní a zemědělské složky)


51


-

NSsx - plochy smíšené nezastavěného území - sportovně-rekreační, specifické (kombinace sportovní a rekreační složky umožňující provozování motokrosového sportu) NSdz - plochy smíšené nezastavěného území - dopravní (letecké), zemědělské (složka letecké dopravy umožňující i základní hospodářské - udržovací činnosti) NSpk - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, kulturně historické (parkově upravené plochy navazující na zámecký areál) NSpzs - plochy smíšené nezastavěného území - přírodní, zemědělské, sportovněrekreační (kombinace přírodní, zemědělské a sportovně-rekreační složky)

Přípustné využití: - x = p - přírodní - podpora krajinotvorné funkce a vytváření přírodě blízkých ekosystémů; - x = z - zemědělské - pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, sady, zahrady, stavby a zařízení pro zemědělskou prvovýrobu vázané na konkrétní lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví (žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky apod.); - x = s - sportovně-rekreační - sportovně-rekreační (nepobytové) využívání krajiny, stavby a zařízení doplňkového charakteru - např. menší sportovní plochy a zařízení - amfiteátry, odpočinkové plochy, drobný mobiliář, naučné stezky, komunikace pro pěší a cyklisty, rozhledny a dočasné stavby pro údržbu těchto zařízení, dočasné plochy pro stanování, zpevněné plochy a dočasné stavby pro pořádání krátkodobých kulturně-společenských akcí (pódia, tribuny, stanové konstrukce, mobilní objekty provozního a sociálního zázemí apod.); - x = d - dopravní (letecké) - travnaté a zpevněné přistávací a vzletové plochy; dočasné stavby pro pořádání krátkodobých kulturně-sportovních akcí (pódia, tribuny, stanové konstrukce, mobilní objekty provozního a sociálního zázemí, menší zpevněné a komunikační plochy apod.); x = k - kulturně-historické - objekty drobné architektury dotvářející krajinu; stávající pietní místa a pohřebiště malého rozsahu; x = x - specifické (motokros) - motokrosový areál bez trvalých staveb -

pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, extenzívní sady, zahrady plochy PUPFL liniové nebo plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze, stromořadí, drobné interakční prvky a vodní plochy) stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury (vč. zařízení technického vybavení pro obsluhu sousedících staveb, např. přípojky TI, podzemní jímky, vodní zdroje atd.); komunikace pro pěší a cyklisty, účelové komunikace, sjezdy; protipovodňová, protierozní a revitalizační opatření


ohrazení pozemků pro chovné a pěstební účely - za podmínky zajištění prostupnosti krajiny stavby a opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu, drobný mobiliář v přírodě blízkém provedení (rozhledny, informační tabule, odpočívadla apod.), drobná myslivecká zařízení (posedy, krmelce) aj. - pokud neznemožňují obhospodařování pozemků


stavby a zařízení pro zemědělství, pokud se nejedná o stavby a zařízení zemědělské prvovýroby vázané na konkrétní lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví (žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky apod.) oplocení pozemků silnice I. - III. třídy, zpevněné komunikace jiného charakteru než je uvedeno v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití (s výjimkou rozšíření stávajících komunikací) další stavby, opatření a činnosti, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím;


případné stavby výškových zařízení technické infrastruktury jsou z hlediska ÚP přípustné pouze v případě, že negativně nenaruší krajinný ráz;

Specifikace ploch změn v krajině je uvedena v kap. 3.


52


7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Územním plánem jsou stanoveny následující veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření (zakresleno ve Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací). Jedná se o veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury včetně plochy nezbytně nutné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel - identifikátor VD (pouze pro vyvlastnění) / WD (vyvlastnění i předkupní právo) nebo veřejně prospěšné opatření k založení prvků územního systému ekologické stability - identifikátor VU. Veřejně prospěšné stavby: Identifikátor VPS

Označení koridoru

Název VPS

Popis a lokalizace

Katastrální území

Přeložka silnice I/11 (dle ZÚR VPS D27) tvořící jižní obchvat Žamberka; VD1

WD2

ZDk1

dopravní infrastruktura - obchvat Žamberka

ZDk3

Komunikační napojení rozvojových ploch v lokalitě Velký Hájek, řešící následující dopravní infrastruktura propojení: - MK Velký Hájek - ulice Ořechová a U Dubu (na území Dlouhoňovic);

- přeložka je vedená ve směru východ západ jižním okrajem řešeného území, v ploše koridoru ZDk1 je řešeno napojení silnice II/312 dle vyhledávací studie dopravního připojení Žamberka na R35;

Žamberk

Žamberk

- ulice Ořechová a Školská;

VD3

ZDk8

Koridor navržený k optimalizaci dopravních parametrů místní komunikace propojující dopravní infrastruktura zastavitelnou plochu ZB11 (popř. i plochu územní rezervy R2) se silnicí I/11 a umožňující - MK Ke Střelnici též alternativní napojení letiště, přístup k ČOV (na k.ú. Helvíkovice) a k případnému novému přemostění Divoké Orlice (viz koridor územní rezervy R4);

Žamberk

Veřejně prospěšná opatření: Identifikátor VPO

Označení prvku

VU1

K81 (Sedloňovský vrch Topielisko Vysoké Chvojno)

založení prvků územního systému ekologické stability NRBK K81

Nadregionální biokoridor K81 (dle ZÚR VPO U08) je řešeným územím veden jako prvek vodní (podél Orlice) a mezofilní bučinný (zahrnuje převážně lesnaté partie podél řeky)

Žamberk

VU2

RBK 818 (Suchá K81)

založení prvků územního systému ekologické stability RBK 818

Regionální biokoridor (dle ZÚR VPO U30) Je tvořen dvěma větvemi zasahujícími do severního okraje řešeného území

Žamberk

Název VPO


Popis a lokalizace


53


8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Předkupní právo je v územním plánu stanoveno pro následující veřejně prospěšnou stavbu: Předkupní Pořadové Označení koridoru Název VPS právo ve číslo prospěch

WD2

ZDk3

dopravní infrastruktura - MK Velký Hájek

Dotčené pozemky (p.č. dle KN)


2160/31, 2160/32, 2162, 2163, 2158, 2157/1, 2144/7, 2144/8, 2144/3, 2144/2, 686/1 Město Žamberk

Pozemky spoluvlastněné městem Žamberk: 2160/29

Žamberk

Pozemky vlastněné městem Žamberk: 2160/45, 2144/6, 2144/5, 2144/1, 3781/3, 3781/1, 664/99

9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI V rámci zadávacích podmínek a řešení územních studií je nutno respektovat obecné podmínky využití funkčních ploch, do kterých jsou jednotlivé lokality zařazeny (kap. 6) a konkrétní podmínky pro využití zastavitelných ploch, ploch přestaveb a koridorů pro dopravní infrastrukturu (kap.3). Lhůta pro vložení dat o územních studiích do evidence územně plánovací činnosti se stanovuje na 4 roky od vydání ÚP Žamberk. Územním plánem Žamberk se stanovují následující plochy a koridory, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování: -

ZB1 (spolu s lokalitou ZO1 a souvisejícím koridorem ZDk9); ZB3 (spolu se ZV3, ZZ1, ZZ2 a příslušnou částí koridoru ZDk3 - včetně prověření dopravního napojení rozvojových ploch v lokalitě Velký Hájek); ZB9; ZB12 (spolu s koridory ZDk6 a ZDk7) ZB12 včetně ZB12a (s příslušnými koridory dopravy pro napojení zastavitelných ploch); ZB14 (spolu s koridorem ZDk5 a ZB15); PO3;


54


10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

Pořadové číslo

Označení plochy s rozdílným způsobem využití

R1

BI

R2

BI

R3

DS

R4

DS

Předpokládané využití a podmínky pro jeho prověření


- plocha územní rezervy je vymezena v lokalitě Na Kopečku v návaznosti na zastavitelnou plochu ZB14 - nutno ověřit kapacity dopravního napojení pro případné rozšíření bydlení v rámci plochy R1 ve vztahu k únosnosti obsluhy přes centrum města - plocha územní rezervy je vymezena v pokračování ulice Ke Střelnici v návaznosti na zastavitelnou plochu ZB11 - možnost realizace nízkopodlažní zástavby v přímé prostorové návaznosti na lokalitu ZB11 - koridor územní rezervy pro realizaci dopravního propojení silnice III/31218 a I/11 na východním okraji řešeného území - nutno prověřit prostorové a technické podmínky řešení ve vztahu k nutnosti překonání výškového rozdílu, nivy Divoké Orlice a případný dopad realizace na přírodní prvky (Přírodní park Orlice, nadregionální biokoridor) - koridor územní rezervy pro realizaci dopravního propojení silnice I/11 s ulicemi Pod Skalami a Orlická (vč. nového přemostění) na západním okraji městské zástavby; - je nutno prověřit prostorové a technické podmínky řešení ve vztahu k nutnosti překonání výškového rozdílu, Divoké Orlice a případný dopad realizace na přírodní prvky (Přírodní park Orlice, nadregionální biokoridor, významné stromy) i stávající zástavbu v lokalitě;

Žamberk

Žamberk

Žamberk

Žamberk

11. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Územním plánem jsou stanoveny následující stavby: -

novostavby (hlavní stavba na pozemku) a změny staveb měnící významně hmotu stávajících staveb, stavby a přestavby, které se uplatňují ve spoluvytváření veřejných prostorů, v urbanisticky nejkvalitnějším prostoru na území městské památkové zóny;

-

kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR;

-

novostavby (hlavní stavba na pozemku) a změny stávajících staveb veřejné infrastruktury (školy, zdravotnická a sociální zařízení celoměstského významu);

-

dotvoření městské blokové zástavby v rámci plochy přestavby PS1;

-

přestavby v rámci ploch přestavby PO1 - PO3;


55


12. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 odst. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA Při projednání Návrhu zadání vyloučil orgán ochrany přírody významný vliv ÚP Žamberk na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000.

13. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI Počet stran textové části ÚP:

57 stran formátu A4

Obsah grafické části ÚP: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

(měřítko 1 : 10 000) (měřítko 1 : 5 000) (měřítko 1 : 10 000)

Nabytím účinnosti tohoto opatření obecné povahy pozbývá platnosti Územní plán města Žamberk, schválený usnesením zastupitelstva města Žamberk č. 33/06 ze dne 12.12.2006, včetně změny č. 1 vydané usnesením zastupitelstva města Žamberk č. 1208/10 ze dne 26.1.2010 (účinnost 16.2.2010), změny č. 2 vydané usnesením zastupitelstva města Žamberk č. 1209/10 ze dne 26.1.2010 (účinnost 16.2.2010) a změny č. 3 vydané usnesením zastupitelstva města Žamberk č. 1407/10 ze dne 21.9.2010 (účinnost 11.10.2010).


56

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ŽAMBERK

Recommend Documents