Zlepšování kvality preskripce antibiotik intervenčními programy MUDr. Michal Prokeš INFOPHARM a.s., Praha Lékařský dům Praha 2006
ATB: Problém skutečný nebo vymyšlený? • Rezistence mikrobů na ATB: reálná hrozba • Účinná opatření jsou známa, kromě jiného: – omezení preskripce ATB – racionální preskripce ATB
• Doporučené postupy (směrnice) léčby ATB jsou vytvořeny a odsouhlaseny • Implementace těchto opatření: To je jádro problému Implementace zmíněných směrnic není atraktivní pro žádného z výrobců léčiv: Nelze očekávat pomoc
1
Řešení problému, jak implementovat potřebná opatření, je možno hledat v zahraničí Švédský projekt STRAMA: Zachovat účinnost antibiotické léčby pro budoucnost
Národní útvar
Krajské útvary
Cars O: STRAMA, Seminář WHO Praha 13.1.2005
STRAMA – Národní útvar • Koordinační a poradní funkce • 1994 – 1999 na dobrovolném • Nemá zákonné zmocnění základě nařizovat • 2000 – 2002 • Schvaluje doporučení a podpora ze strany nařízení, která by měla být Švédské vlády iniciována kompetentními 300 tis. EUR/rok orgány • 2003 – 2005 • Setkání 2 – 4x ročně zvýšení podpory • Sekretariát: Předseda, na 850 tis. administrátor, lékárník EUR/rok • Pracovní skupiny
2
Krajské útvary STRAMA • Krajské útvary STRAMA byly zřízeny v každém kraji • Rozhodující roli v těchto skupinách odborníků hrají krajští epidemiologové • Hlavním cílem je vyhodnocovat užívání antibiotik a antibiotické rezistence a zdokonalovat preskripční návyky lékařů v oblasti ATB Cars O: STRAMA, Seminář WHO Praha 13.1.2005
Krajské útvary STRAMA Složení krajského útvaru • Krajský hygienik a epidemiolog • Praktičtí lékaři • Infekční lékaři • ORL • Pediatři • Klinický mikrobiolog • Nemocniční hygienik • Lékárník
Strategie • Sledovat spotřebu ATB a rezistenci mikrobů • Implementovat správné směrnice pro preskripci ATB intervenčními programy • Ovlivnit diagnostické postupy • Snížit nesprávné užívání antibiotik
Cars O: STRAMA, Seminář WHO Praha 13.1.2005
3
Vybrané aktivity STRAMA • Tvorba směrnic pro klinickou praxi • Semináře za účasti odborníků: – Rozbory preskripce poskytované jednotlivým lékařům – Zpětná vazba: Jak který lékař dodržuje směrnice, jak se během let jeho preskripční návyky mění – Diskuse lékařů s odborníky i navzájem, shoda na dodržování navržených opatření • Informování pacientů – letáčky např. • Spolupráce s médii Cars O: STRAMA, Seminář WHO Praha 13.1.2005
NÁRODNÍ ÚROVEŇ Připomínat politikům problematiku Finanční výpomoc Národní koordinační skupina
AKCE
DATA
MÍSTNÍ ÚROVEŇ Implementace Změna chování Místní koordinační skupiny Cars O: STRAMA, Seminář WHO Praha 13.1.2005
4
Důležitá zjištění • Spotřeba ATB je základním cílem pro vyhodnocování intervencí • Důležitá je znalost diagnóz, pro které byla antibiotika předepisována • Porovnání preskripčních zvyklostí u jednotlivých onemocnění s guidelines jsou vhodným indikátorem kvality zdravotní péče Cars O: STRAMA, Seminář WHO Praha 13.1.2005
Figure 2. Use of macrolides 0-6 years of age, Sweden 1974-2002, primary care 4 ,5
Výsledky aktivit STRAMA jsou přesvědčivé
4
3
2 ,5
2
1 ,5
1
0 ,5
0
19 74 19 75 19 76 19 77 19 78 19 79 19 80 19 81 19 82 19 83 19 84 19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02
DDD/1000/inh/day
3 ,5
Cars O: STRAMA, Seminář WHO Praha 13.1.2005
5
Zpět do ČR: Co je zapotřebí? • Samotné směrnice, zejména o preskripci ATB • Představit směrnice lékařům • Přesvědčit lékaře, že – je třeba se s guidelines seznámit – že je třeba změnit své preskripční návyky • Nezbytné podmínky úspěchu: – rozbory preskripce – zainteresování lékařů na implementaci guidelines Lékař nebude měnit své návyky bez toho, že by byl přesvědčen, že něco dělá špatně
Program pro zlepšování kvality používání antibiotik SMĚRNICE
VZDĚLÁVÁNÍ
nezávislé směrnice pro antibiotickou léčbu v primární péči
nezávislý systém postgraduálního a kontinuálního vzdělávání
identifikace excesů, zpětná vazba, motivační impulsy AUDIT
PRESKRIPCE
cílený audit jako rutinní nástroj pro zlepšení preskripční praxe
hrubé preskripční indikátory z inf. zdrojů zdravotních pojišťoven
6
Prim. Jindrák : Opakovaný audit jako intervenční nástroj podíl preskripce (%)
10 pediatrů s opakovanou účastí (1998 - 1999 - 2000) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
akutní tonsillopharyngitis 1998 1999 2000
PEN
AMP
AIN
CEF
MAC
COT
TET
PEN - penicilin, AMP - aminopeniciliny, AIN - co-aminopeniciliny, CEF - cefalosporiny, MAC - makrolidy, COT - co-trimoxazol, TET - tetracykliny
7
LÉKÁRNA
REVIZNÍ LÉKAŘ
Dg Dg Dg
INFORM. SYSTÉM
FARMAKOLOG RECEPTY LÉKAŘ
SEMINÁŘE ÚČELNÉ FARMAKOLOGIE GUIDELINES - INFORMACE O STAVU
Trčka, Němecek (VZP) DURG 2002
Zdravotní pojišťovna VZP Plzeň – jih: Semináře, rozbory preskripce Pokles preskripce ATB u jednotlivých lékařů
5,58 DDD 4,09 DDD
Jednotliví praktičtí lékaři: Beneš, Novák, Jičínský... (fiktivní jména)
8
Nadšenci budou vždy zapotřebí…
….ale potřebujeme systém !!
Kdo to bude dělat? Kdo to bude řídit? Odborné společnosti
Centrální úroveň: Směrnice Metodiky
Zdravotní pojišťovny
Sdružení praktických lékařů Česká lékařská komora
ATB střediska
Okresní úroveň: Vlastní činnost
Lékárníci – odborníci na léky
Vzor: Kroužky účelné farmakoterapie v Nizozemí – 30letá zkušenost
9
Návrh řešení Centrální úroveň: Dohody o formě spolupráce Tvorba projektů Směrnice Jak s rozbory preskripce
Vzory projektů, např.: PÚF: ATB Grant
Regionální úroveň: Realizace jednotlivých projektů
PÚF: Vyhledávání neúčelné farmakoterapie
Rozbory preskripce Semináře Implementace směrnic Práce s veřejností a místními činiteli…
10
