Zkušenosti s realizací ozdravovacích programů BVD v ČR MVDr. Petr Václavek, Ph.D. Státní veterinární ústav Jihlava Referenční laboratoř pro BVD/MD
VETfair, Hradec Králové, seminář ČBS, 12. dubna 2014
Obsah přednášky 1) Úvod - BVD 2) Aktivity RL pro BVD 3) Ozdravování od BVD na SVÚ Jihlava 4) Časté praktické dotazy k ozdravování od BVD
2
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) •
infekční virové onemocnění
Etiologie •
původcem nákazy je virus bovinní virové diarrhoe (BVDV) = RNA virus čeledi Flaviviridae - rod Pestivirus
•
dva biotypy viru - cytopatogenní a necytopatogenní (CP – BVD, NCP – BVD) NCP BVDV je dominantní biotyp – více než 90% izolátů je NCP jsou popsány dva genotypy BVDV – BVDV typ 1 a BVDV typ 2 afinita viru k lymforetikulární tkáni = alterace imunitního sytému = imunosuprese přirozeně vnímavý a primárně infikovaný – skot, ALE infekce možná i u ostatních přežvýkavců (např. ovce, kozy) včetně volně žijících a také u prasat.
• • • •
3
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD)
•
virus BVD je celosvětově rozšířen
•
významné ekonomické ztráty v chovech skotu
•
onemocnění způsobené virem BVD probíhá většinou subklinicky, zřídka za těžších klinických příznaků nebo fatálně
•
BVDV infekce se může projevovat širokou škálou klinických příznaků ve všech věkových kategoriích skotu a je dávána do souvislosti reprodukčními problémy, imunosupresí, onemocněním respiratorního aparátu, GIT i CNS 4
Bovinní virová diarrhoea (BVD-MD) sekundární infekce resp. aparátu
imunosuprese
onemocnění kardiovask. systému i CNS
průjmy záněty plic
reprodukční problémy
BVD infekce
onemocnění GIT a resp. aparátu
resorbce aborty mumifikace malformace
snížení mléčné produkce
PI zvíře
slizniční choroba (MD)
5
BVD ozdravovací programy – situace ve světě •
první ozdravovací programy (1993-1994): Švédsko, Finsko, Norsko, Dánsko - nyní již země prosté BVD
•
2008 - 2012 – Švýcarsko (nyní fáze monitoringu)
•
v současné době
povinné národní ozdravovací programy:
Německo (2011), Skotsko (2011), Irsko (2012) a Rakousko. •
dobrovolné programy v Anglii, Holandsku, Belgii, některých regionech Itálie, Francie, Anglie, Řecka či Španělska.
•
dobrovolné ozdravování rovněž probíhá v USA, Austrálii. 6
Současný stav ozdravování od BVD v ČR • laboratorní diagnostika k ozdravování od BVD – laboratoře SVÚ Jihlava a VÚVeL Brno • vzrůstající zájem o ozdravení od BVD • motivace: zdraví chovu a obchod • chybí oficiální metodický návod a oficiální certifikace chovu • není povinný národní ozdravovací program od BVD • současný hlavní zájem = dokončit ozdravení od IBR
7
Referenční laboratoř pro bovinní virovou diarrhoeu (BVD/MD) Schválena k 12.11. 2008 Náplň činnosti referenční laboratoře: •
• • • •
• • •
• •
• • •
laboratorní diagnostika BVD
koordinace ozdravovacích programů
charakteristika a uchovávání izolátů viru BVD metodická koordinace činnosti regionálních laboratoří stanovení rozhodujícího závěru v případě sporu o výsledek vyšetření jiné laboratoře vydávání referenčních výsledků
provádění optimalizace a aktualizace vyšetřovacích metod v závislosti na vývoji vědy a techniky zavádění metod pro nová stanovení
zpracovávání a předávání získaných odborných informací ostatním pracovištím organizace mezilaboratorních srovnávacích testů pro jednotlivá stanovení a diagnostické metody spolupráce s referenčními laboratořemi Evropské unie
konzultační činnost pro veterinární a zdravotnickou službu
poskytování dat a jejich vyhodnocení podle požadavků SVS ČR předkládání roční zprávy o své činnosti SVS ČR
8
Referenční laboratoř pro bovinní virovou diarrhoeu (BVD/MD) • konzultační činnost • koordinace ozdravovacích programů - koordinace postupu ozdravení chovu či následného monitoringu po odstranění PI zvířat, koordinace systému preventivních opatření pro zamezení reinfekce • předběžné kalkulace nákladů na ozdravení chovu – ekonomický model na vyžádání 9
V roce 2011 zpracovala RL pro BVD na SVÚ Jihlava pro SVS ČR dokument:
„Ozdravovací program od Bovinní Virové Diarrhoe (BVD)“ • uveřejněn na internetových stránkách SVS ČR a stránkách SVÚ Jihlava: www.svujihlava.cz www.svscr.cz • může být podkladem pro chovatele a privátní veterinární lékaře pro případ, kdy chovatel projeví zájem o ozdravení hospodářství od BVD.
10
Ozdravovací program od Bovinní Virové Diarrhoe (BVD) (www.svujihlava.cz, nebo www.svscr.cz)
Obsah: A) Charakteristika původce nákazy (úvod, etiologie, diverzita pestivirů, projevy infekce BVD – definice pojmů)
B) Princip ozdravování od BVD (program kontroly a eradikace infekce BVD) 1. Identifikace chovu - určení nákazového statusu stáda 2. Detekce a eliminace zdroje infekce – identifikace perzistentně infikovaných (PI) zvířat a jejich odstranění z chovu 3. Preventivní opatření - monitoring po odstranění PI zvířat a systém preventivních opatření pro zamezení reinfekce ozdraveného chovu C) Diagnostické metody při ozdravování od BVD D) Kritické body ozdravování od BVD E) Vakcinace F) Alternativní postupy identifikace PI zvířat 11
Průběh ozdravení BVD v chovu cca 14 dní
2) Detekce a eliminace zdroje infekce: identifikace a vyřazení PI zvířat
cca 1 měsíc základní stádo + 12 měs.telata
největší náklady = začátek ozdravování
ELISA Ag + PCR
Chov s aktivní infekcí
ELISA Ab NPLA
1) Identifikace chovu: určení nákazového statusu stáda
3 ROKY Chov prostý PI zvířat
Chov prostý BVD
2 roky
ELISA Ab + NPLA
3) Monitoring ozdraveného chovu po odstranění PI zvířat
Klíč k ozdravení od BVDV = zvíře perzistentně infikované (PI) virem BVD
13
KLÍČ K OZDRAVENÍ = perzistentně infikované (PI) zvíře
PRINCIP OZDRAVENÍ eliminace PI zvířat z chovu a prevence před reinfekcí chovu 14
Perzistentně infikované (PI) zvíře: • infikované v prvním trimestru březosti (cca 40-120 den) ncp virem BVD - imunitní systém plodu ještě není schopen identifikovat cizorodé agens a virus BVD je akceptován jako homologní antigen ⇒
celoživotní vylučování viru
• jejich podíl ve stádě je 0,3-2%
• nízká porodní váha (nemusí být vždy, rodí se i PI zvířata v dobré kondici) • imunosuprese - náchylnost k infekcím jinými mikroorganismy • riziko vzniku slizniční formy onemocnění (MD) • je imunotolerantní vůči kmenu viru BVD, kterým je infikováno • je však imunokompetentní vůči jiným antigenním podnětům - včetně
jiných terénních a vakcinačních kmenů viru BVD antigenně odlišných, popř. vůči jiným příbuzným pestivirům (Border disease virus, BVDV-3, apod.)
⇒ PI zvíře nemusí být vždy sérologicky negativní ⇒ výjimky:
ü PI telata s pasivně přijatými protilátkami v kolostru do stáří cca 3-6 měsíců ü PI zvířata ve vakcinovaných chovech ü PI zvíře, které se infikuje jiným typem viru BVD, než který získalo při primoinfekci ü PI zvíře po styku infekci příbuzným pestivirem (např. Border disease virus) 15
Důležitá fakta k identifikaci PI zvířete Ø PI zvířata celoživotně masivně vylučují virus Ø nemůže vzniknout „PI status“ po infekci imunokompetentního zvířete Ø certifikovaný status „ne PI“ zvířete je celoživotní
Vysoce spolehlivá diagnostika = další klíčový prvek k úspěšné kontrole a eradikaci BVDV. 16
Klíčový bod diagnostiky = detekce PI Charakteristika PI zvířete z pohledu laboratorní diagnostiky
Perzistentně (PI) infikované zvíře: • opakovaně (min. 2x) pozitivní na přítomnost viru v odstupu min. 21 dní (viz OIE manuál)
17
Laboratorní diagnostické metody Nejčastěji používané metody detekce PI: • antigen ELISA test (Erns)
• (real time) RT PCR
= vysoce citlivá a robustní diagnostika k detekci PI zvířat 18
Laboratorní diagnostické metody
ü metody schválené RL ü princip testů ü materiál (vzorky) ü hlavní využití testů ü limity testů Viz dokument „OP od BVD“
19
Laboratorní diagnostické metody Validace a měření přesnosti diagnostických testů ÚČASTI V PROGRAMECH ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI:
mezilaboratorní porovnání způsobilosti - tzv. „kruhové testy“
Animal Health and Veterinary Laboratories Agency (AHVLA) - Quality Assurance Unit , Sutton Bonington, UK GD - Animal Health Service, Deventer, Nizozemsko • různé testy – ELISA Ag, ELISA Ab, NPLA, PCR • různé matrice - krev, tkáně, mléko
ORGANIZACE MEZILABORATORNÍCH SROVNÁVACÍCH TESTŮ: • organizátor = RL pro BVD - porovnání zkoušek na průkaz viru BVD a na sérologický průkaz specifických protilátek proti viru BVD • účast: VÚVeL Brno, SVÚ Praha, SVÚ Olomouc, VÚ Hlučín
20
Ozdravování od BVD na SVÚ Jihlava V období 2011 – 2013: • určení statutu BVD – stovky chovů • ozdravováno cca 45 chovů • různá velikost chovů (100 ks - 4000 ks) • k současnému datu (4/2014) právě ozdravováno dle našeho programu 15 chovů v různé fázi • dle přístupu 3 skupiny ozdravování od BVD: 1) konzultace a koordinace s laboratoří - většina 2) „samoozdravovači“ – bez konzultace a koordinace 3) po konzultaci s „poradcem“, nejlépe výživovým
21
Úspěšnost ozdravování od BVD Většina ozdravování chovů od BVD proběhla či probíhá úspěšně. Výjimky tvoří: ü nedokončené ozdravování většinou z důvodů finančních či z důvodu nepochopení principu ozdravování (základní chov bez PI ≠ chov bez PI) ü přerušení ozdravování – např. po fázi kontroly základního stády (nutná roční kontrola nově rozených telat zanedbána či opominuta)
ü neúspěšné ozdravování chovu – nedůslednost, snaha přizpůsobit či zjednodušit si program, nedodržení biosecurity (např. kontrola nově nakoupených zvířat apod.)
ü alternativní programy – ozdravování vakcinací apod. 22
Základem úspěchu při ozdravení od BVD: ü kvalitně vypracovaný ozdravovací program pro daný chov ü důsledná realizace programu ü následný monitoring po odstranění PI zvířat se systémem preventivních opatření pro zamezení reinfekce ozdraveného chovu ü součinnost diagnostické laboratoře s chovatelem a soukromým veterinárním lékařem daného hospodářství
23
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 Počty vyšetření testem PCR v letech 2005 - 2013 1600
118
1400
244
Počet testů PCR
1200 1000
VÝSLEDEK POZITIVNÍ
800 1289
600 400
54
200
11
0
26
40
107
28 61
180
254
264
2005
2006
2007
2008
2009
30
NEGATIVNÍ 1158
28
173
256
2010
2011
2012
2013
= počty směsných vzorků (1 směs = Ø 8-48 vz.) •
PCR na jednotlivé vz. se využívá zcela výjimečně 24
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 Počty vyšetření testem PCR: podíl vyšetření k exportu 1600 1400 321
Počet testů PCR
1200 649
1000
EXPORT
800
OSTATNÍ
600
1081
400 200 0
0 118
0 0 89
206
0 308
1 21 303
182
24
758
260
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
= počty směsných vzorků (1 směs = Ø 8-48 vz.) •
PCR na jednotlivé vz. se využívá zcela výjimečně 25
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 Počet vyšetření BVDV - ELISA Ag v letech 2005 - 2013 5000
počet vzorků
4000
4516 3804 3341
3284
2005
2006
3819
3523
3000
2961
3072
2987
2009
2010
2011
2000 1000 0 2007
2008
2012
2013
Test: ELISA Ag = antigen ELISA test– průkaz viru BVD detekcí solubilního antigenu Erns • •
důvody vyšetření: ozdravování, prodej, přesun, export, výstava, úhyn apod. při ozdravování od BVD - jednotlivé vz. z pozitivních PCR směsí (po 8-10 vz.) 26
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 Počet vyšetření BVDV - ELISA Ag: podíl exportu 5000 4500 4000 Počet vzorků
3500
74 2
36
1103
235
124 304
3000
172
221
2500
EXPORT
2000 1500
3339
3248
3730
3399
1000
2657
2900
2766
2009
2010
2011
3413
3584
2012
2013
OSTATNÍ
500 0 2005
2006
2007
2008
27
Počty vyšetření na SVÚ Jihlava v letech 2005-2013 Počty pozitivních vzorků ELISA Ag testu (Erns) 300
283
Počet vzorků
250 200 141
150 100
72
50 0
•
7
6
2005
2006
43
37
2008
2009
17 2007
32
2010
2011
2012
2013
PI i TI zvířata (včetně konfirmací) 28
Ekonomické modely – kalkulace nákladů na ozdravování Kalkulace při simulaci výskytu cca 1% persistentně infikovaných zvířat z celkového počtu. 1)
2)
kalkulace vyšetření základního stáda včetně jalovic a telat kalkulace ročního došetřování nově narozených telat
+ interpretace = doprovodný dopis
29
Ekonomický model - náklady na ozdravování – příklad - kalkulace v chovu s 945 zvířaty a při simulaci výskytu 13 PI zvířat
1) vyšetření základního stáda včetně jalovic a telat
30
Ekonomický model - náklady na ozdravování – příklad kalkulace v chovu s 945 zvířaty a při simulaci výskytu 13 PI zvířat
2) roční došetřování nově narozených telat
31
Časté praktické dotazy
32
Jaká je pravděpodobnost reinfekce ozdraveného chovu? • v současné nákazové situaci u nás kvůli vysoké prevalenci existuje relativně vysoké riziko reinfekce ozdravených chovů • nutné dodržovat systém preventivních opatření pro zamezení reinfekce BVD prostého stáda – viz „OP pro BVD“ • př. v dobrovolném ozdravování od BVD v Nizozemsku je reinfikováno každý rok 5-10% chovů certifikovaných jako „BVDV free“ (Laureyns et al., 2010)
33
CHOV XY
FARMA Y
FARMA X 1050 ks
950 ks
• •
OP 11/2009 - 4/2011 (52 PI) 11/2013 –
• •
2009 - chov prostý BVD 11-12/2013 –
•
11-12/2013 - chov znova celý testován – nenalezeno jiné PI
•
vysoká efektivita vzniku PI – 12/2013 – 44PI / 71 telat
Důvody vysoké efektivity vzniku PI ? - 12/2013 = 44PI / 71 telat
• chov BVD naivní (Ab - ), efektivní kmen viru?, imunosuprese? (toxiny, jiná inf.?)
Jak se infikovala farma Y ? - retrospektiva: nejstarší nalezená PI zvířata – dvě
jalovice narozené ve farmě Y (2-3/2012) = k infekci jejich matek došlo cca 6-8/2011 tzn. cca 2-3 měsíce po dokončení kontroly telat na farmě X (cca 6 měsíců od potvrzení posledního PI na farmě X)
• v té době neprobíhaly jakékoliv přesuny zvířat mezi farmami • způsob infekce farmy Y ?? - nepřímý přenos viru?
34
Jaká je pravděpodobnost nepřímého přenosu viru BVD do chovu a jak dlouho perzistuje virus v prostředí? • ANO lze – trus, jehly, nástroje, osoby, biologické služby – osoby a
zaměstnanci vstupující do chovu provádějící zákroky a úkony, při kterých může dojít k přenesení viru z jiného chovu (inseminační technik, úprava paznehtů, veterinární lékař apod.) • PI zvíře produkuje 10 000 000 virových partikulí v 1 ml, ale pouze 10 virových partikulí stačí k infekci
• ALE není to hlavní cesta šíření infekce – nejčastější cestou BVDV do chovu je PI zvíře a „trojská kráva“ • perzistence viru v prostředí (Depner at al. 1992) – 10x kratší doba přežívání viru v 21°C než při 4°C Průměrný poločas přežití viru BVD (v hodinách) Teplota
pH 3
pH 3,5
pH 4
pH 7
4°C
22
56
124
ND
21°C
3
7
11
21
37°C
ND
ND
0,7
7 35
Proč neozdravovat od BVD některým z alternativních ozdravovacích postupů ? •
vyhledání BVD PI zvířat s využitím bazénového vzorku mléka (BVM)
•
„skandinávský model „ vyhledání BVD PI zvířat sérologickým vyšetřením a následným virologickým vyšetřením sérologicky negativních zvířat
•
dlouhodobé vyšetřování nově narozených telat (vyhledávání PI) s principem – „vyšetřené tele = vyšetřená matka“
•
jiné: náhodný výběr zvířat, nekoordinované zasílání vzorků bez konzultace, výběr „PI zvířat“ pouze na základě kliniky, pokusy o „ozdravování“ vakcinací apod.
36
Detekujeme spolehlivě všechna PI zvířata (100%)? otázka specifity a sensitivity testů – žádný test nemá 100% sensitivitu ANO – ale teoreticky, za určitých okolností, nám může PI zvíře uniknout př. studie 11 424 ušních štěpů (stav dále potvrzen z krve) (Wolf et al., 2007) výsledky jednotlivých PCR testů ne PI PI novorozená TI
počet telat
• • •
!
!
Wolf et al., 2007
37
Můžeme ozdravovat chov eliminací PI zvířat ve vakcinovaném chovu? • • • •
ANO můžeme ozdravovat, neboť jakákoliv vakcinace BVD (živá, inaktivovaná, kombinace) nekomplikuje ozdravování od BVD vakcíny neovlivňují status PI zvířete není sníženo vylučování viru komplikace při určení statusu stáda
Můžeme při souběžné vakcinaci a vyhledávání PI zvířete detekovat vakcinační virus (PCR, ELISA Ag)? •
inaktivovaná vakcína - NE
•
živá vakcína – teoreticky ANO (krev, leukocyty) – replikace viru, ale v malém množství - není doporučeno testovat cca 3 týdny po aplikaci, ALE nedetekujeme vakcinační virus z ušních štěpů (Corbett et al., 2012).
•
pozn. pokud náhodou detekujeme vakcinační virus, pak bude při druhém odběru v odstupu 3 týdnů výsledek negativní. 38
Je možno ozdravit chov pouze dlouhodobou vakcinací? • • • • •
•
NE, neboť vakcíny neovlivňují status PI zvířete - není sníženo vylučování viru bohužel ani „fetoprotektivní „ vakcíny neochrání 100% plodů nespolehlivý a nákladný „způsob ozdravování“ bez jistého výsledku vakcína (monovalentní!) vhodná jako preventivní opatření pro zvýšení úrovně biosecurity u chovů s vysokým rizikem reinfekce v indikovaných případech je vhodné provádět vakcinaci jalovic a krav po odstranění PI zvířat a to za účelem snížení rizika transplacentárního přenosu viru (fetální protekce) u březích krav k tomuto účelu musí být použity vakcíny k tomuto účelu určené a registrované pro použití v ČR
39
Je nutno ozdravovat kategorie skotu ve výkrmu? • • • • • • • •
výkrm býků většinou NEBÝVÁ ozdravován od BVD komplikovaný odběr vzorků situace v chovu ? - vzdálenost od ostatních kategorií (jalovice, březí krávy) nutnost zvážení rizik s tím spojených ALE nově rozená telata – býčci – většinou ANO výjimky – brzké a prostorově vzdálené oddělení jaloviček a býčků je zde snaha ušetřit, ale výsledek = ?€? pozn. povinné ozdravovací programy v zahraničí zahrnují povinné vyšetřování VŠECH nově rozených telat
40
Je nutný opakovaný odběr k detekci PI zvířete? • • • • •
ANO, i když většina námi detekovaných pozitivních zvířat v první testu (při prvním odběru) = PI zvíře (v druhém odběru potvrzeno) 2x „filtr“ na transientní virémie (TI): směsné vzorky v PCR a ELISA Ag antigen ELISA test (Erns) z krve zachytí pouze cca 16% TI zvířat (Hanon et al.,
2012)
TI zvíře z ušního štěpu – antigen ELISA negat., PCR 50% slabě pozit. diagnostické cut-off rozlišující PI/TI (qPCR)? - závislé na mnoha faktorech izolace NK/extrakce, diagnostický kit apod.
ü např. q RT PCR (Adiavet BVDv, ADIAGENE) – cut-off mezi PI a TI = CT 25, CT < 29 = 100% PI zvířat (Hanon et al., 2012) ü nebo - VetMAXTM – Gold BVDV Detection KIT (Applied Biosystems)- PI cut-off = CT ≤ 30 (Hoang et al., 2011)
?
41
Je možno detekovat PI zvíře „in utero“? • Hansen et al., 2010
• BVD PI fetus ovlivňuje imunitní systém matky • jiná genová exprese v krevních buňkách matky s PI plodem • produkce krevních biomarkerů, které mohou být použity k identifikaci krávy s PI • nákladné, v praxi (zatím) nepoužitelné 42
Je vhodné ponechat PI zvíře v chovu za účelem přirozeného promoření virem BVD? Lze to považovat za alternativní způsob „vakcinace“?
• NE, nemůžeme doporučit. • sice založeno na faktu: „nakažené zvíře = celoživotní imunita“ (po vakcinaci pouze ½ roku) ALE: ü nedojde k úplnému proinfikování celého chovu ü další rizika vzniku nových PI ü klinické problémy, imunosuprese atd. ü více negativ a komplikací než užitku
PI zvíře musí být, pokud možno, co nejdříve z chovu odstraněno! 43
Jak odebírat kožní (ušní) štěpy (výkroje) k detekci PI zvířat? •
možno využívat bez věkového omezení od prvního dne po narození, bez rizika falešně negativního výsledku.
• volba kleští? – velikost výkroje minimálně 5 mm (lépe/pokud možno 1 cm)
44
Jak odebírat ušní štěpy k detekci PI?
• vrubovací kleště po každém odběru omývat • kbelík č. 1 - dezinfekce - max. 10% SAVO • kbelík č. 2 - čistá voda - po 20 – 30 vz. měnit
• důvody opatření: snížení rizika křížové kontaminace vzorků virem BVD nebo naopak falešně negativních výsledku při kontaminaci vzorku dezinfekčním roztokem
• vzorek ušního štěpu nejlépe do označené suché plastové zkumavky či ZIP sáčku (bez formalínu, či jiné tekutiny) • skladovat max. 48 hodin v ledničce a chlazené odeslat do laboratoře (popř. zamrazit) 45
Je BVD původcem průjmových onemocnění u mladých (cca 10 dní starých) telat? • velmi nepravděpodobné – nutnost 2 podmínek: mezi telaty musí být PI tele a telata nesmí dostat žádné kolostrum nebo kolostrum bez protilátek proti BVD • teoreticky u hypogamaglobulinemických či agamaglobulinemických telat • s větší pravděpodobností způsobeno neinfekčními (alimentárními) průjmy, rotaviry, koronaviry apod.
46
Probíhá nějaká certifikace chovů prostých BVD? • NE, je nutno zavést udělení certifikátu chovu prostého BVD na základě stanovených kritérií určeným orgánem (veterinární služba, chovatelský svaz, plemenářská služba), který bude k tomuto účelu pověřen. • prozatím SVÚ Jihlava vydává „Certifikát“ potvrzující ozdravování od BVD (+ dvě přílohy: přehledný průběh ozdravování a komentář ) •
status chovu prostého BVD není časově neomezený a definitivní
• status chovu se vztahuje vždy k danému datu posledního testování (sérologický monitoring z reprezentativního počtu zvířat)
• uvedena kritéria pro potvrzení (obnovení) statusu chovu prostého
47
Probíhá nějaká certifikace chovů prostých BVD? Příloha k „Certifikátu“ – průběh ozdravování od BVD (výsledky, PI zvířata, seznam protokolů, použité testy, časová osa,…)
48
Závěrem ü vzrůstající zájem o ozdravení od BVD ü bylo by dobré se shodnout na oficiálním metodickém návodu ü oficiální certifikace chovů a zákaz obchodu a přemísťování zvířat na BVD virus nevyšetřených by mohly být prvním krokem ü dobrovolné OP nestačí – stále budou pozitivní chovy zdrojem infekce a některé ozdravené chovy budou reinfikovány ü bez povinného národního ozdravovacího programu nebude ČR nikdy BVD prostá 49
Děkuji za pozornost
50
Referenční laboratoř pro bovinní virovou diarrhoeu (BVD/MD) Sídlo laboratoře: Státní veterinární ústav Jihlava Kontakt: MVDr. Petr VÁCLAVEK, Ph.D., odborný vedoucí RL pro BVD/MD Tel./Mobil: +420 567 143 297 / +420 724 332 627 E-mail:
[email protected] MVDr. Pavel BARTÁK, Ph.D., vedoucí oddělení virologie Tel./Mobil: +420 567 143 232 / +420 602 790 988 E-mail:
[email protected] Mgr. Bronislav ŠIMEK, vedoucí laboratoře molekulární biologie Tel./Mobil: +420 567 143 277 / +420 724 357 323 E-mail:
[email protected] 51
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ ÚSTAV JIHLAVA Oddělení virologie
