Zkušenost Španělska s různými formami migrace1 Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.; doc. RNDr. Josef Požár, CSc.
Klíčová slova: Migrace, Španělsko, vylidňování, trendy. Abstrakt: Příspěvek v maximální stručnosti popisuje aktuální migrační trendy, kterým je vystaveno současné Španělsko, Rozhodně se nejedná pouze o migraci z Afriky, ale i několik dalších výzev, které se nemusí jevit tolik významné, ale v součtu jsou značně nepřehledné.
Summary: The contribution briefly describes the current migration trends, related to today’s Spain. It is certainly not just a migration from Africa, but also several other challenges that may not be seen so significant, but in aggregate they are quite confusing.
Úvod Ve dnech 8. až 12. června 2015 v rámci Policejní akademie Dolní Sasko (Polizei-akademie Nidersachsen) probíhala akce „Mezinárodní týden“ („International Week 2015“). Jednalo se v pořadí o 6. ročník této akce, jejímž cílem je vzájemná výměna informací o vzdělávání policistů v některých zemích. Konkrétně Ignacio Borges z policejní školy Ávila zde zmínil celou řadu nesamozřejmých aspektů „migračních výzev“, se kterými je konfrontováno dnešní Španělsko. Historie migrace ve vztahu ke Španělsku za posledních 500 let byla většinou příběhem o emigraci. Od zámořských plaveb do počátku XX. století dominovala Latinská Amerika. Například mezi lety 1900 a 1913 se tímto směrem vydalo okolo 1,5 milionu osob. Zejména populární byly země jako Argentina, Brazílie (někdejší kolonie Portugalska), Uruguay a Venezuela. V letech 1946 až 1958 zemi opustilo asi 630 000 osob, opět zejména do Latinské Ameriky. Po staletích čisté emigrace se Španělsko stalo okolo roku 1980 cílovou zemí pro mezinárodní migraci. To souviselo a souvisí s geografickou polohou země, nehlídanými hranicemi,
1
Tento příspěvek je výstupem z grantu „Adaptace bezpečnostního systému České republiky na měnící se ekonomickou, sociální, demografickou a geopolitickou realitu“ (Program bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010–2015 (BV II/2 – VS), Identifikační kód: VG20132015112.
1
rozsáhlou šedou ekonomikou, s důrazem na poptávku po levné pracovní síle, respektive množstvím pozic, o které domácí obyvatelstvo nejeví zájem (například v zemědělství).2 Okolo roku 2000 se hovořilo o zhruba milionu (legálních) přistěhovalců. Legalizační kampaně, zahájené v letech 2005, 2006 a 2007, naznačily, že v zemi přebývá počet nelegálů, víceméně nikde neevidovaných, o objemu asi 1,3 milionu osob. Roku 2008, což je zřejmě vrchol imigračn vlny, tvořili cizinci asi 11,3 % z celkové populace 46,1 milionu osob. Například mezi lety 1998 až 2008 do země přicestovalo asi 500 000 imigrantů, kteří skončili spíše u manuálních profesí. Mezi roky 1999 a 2010 počet obyvatel země nebývale vzrostl, ze 40 na 47 milionů osob. To přispělo k ekonomickému růstu. Na něm se do určité míry podíleli i imigranti. Podíl neobčanů v populaci vyskočil z 2 na 12 až 14 %, podle různých údajů (a údaj o v zahraničí narozených osobách, „foreign born population“, což není synonymum, překročil hranici 7 milionů osob). Roku 2005 se Španělsko na počet obyvatel stalo druhým nejžádaněšjším cílem migrace v Evropské unii (po Kypru) a druhým nejžádanějším cílem migrace v absolutních číslech na světě (po Spojených státech amerických). Podle oficiálních údajů v lednu 2010 v zemi přebývalo 5 598 691 cizinců s povolením k dlouhodobému či trvalému pobytu. Z toho asi 1,5 milionu osob z Latinské Ameriky, 774 000 osob z Maroka a 2,3 milionu ze zemí Evropské unie (ať už to byli relativně bohatí penzisté ze “Severu” nebo převážně manuální pracovníci z Rumunska či Bulharska) Imigranti z bývalých kolonií (Latinská Amerika, Filipíny, Rovníková Guinea a Západní Sahara) mohou o občanství požádat po dvou letech nepřetržitého pobytu na území Španělska.3 Migranty prakticky odkudkoli přitom společnost a ekonomika dokázala většinou vstřebat, migrace nebyla zásadnějším tématem pro politcký boj. To se změnilo s ochlazením ekonomiky od let 2009/2010. Více osob zemi opouští, než do ní míří. Počet obyvatel země se, poprvé od občanské války ve 30. letech XX. století, snížil. Počet obyvatel země klesl pod 43 milionů, počet „foreign born population“ poklesl na 6,6 milionu osob. Hospodářská stagnace a snížení počtu obyvatel (zákazníků a plátců daní) se tak podle některých analytiků vzájemně akcelerují. Na jednoho penzistu připadá 1,6 osob v produktvním věku (ovšem včetně nezaměstnaných). Celé lokality se vylidňují, cena nemovitostí klesá, o vysokoškoláky – a nejen o absolveny nepraktických oborů – není zájem. A nyní již k jednotlivým trendům, které ve Španělsku existují či existovaly. Migrační trend č. 1
2
Teprve roku 1975 se byly první články, týkající se cizinců a azylu, zahrnuty do Ústavy. Roku 1985 byl přijat cizinecký zákon, který zakotvuje status uprchlíka podle Ženevské úmluvy a zakotvuje institu azylu ve vnitrostátním právu. 3 KREIENBRINK, Axel. Spain. Focus Migration.
.
2
Přinejmenším od 80. let XX. století je v rámci Španělska viditelná imigrace „severoevropských“ penzistů, ale i zajištěných osob mladšího věku, do lokalit na pobřeží. V postupu let vznikly resorty, kde tito cizinci dominují, a přebývají zde po celý rok, nejen v turistické sezóně. Téma je statisticky podchyceno jen nedokonale, ale jedná se přinejmenším o 750 000 osob. Více než 60 % z nich jsou osoby v důchodovém věku.4 Obrázek č. 1: Provincie Španělska, kde se koncentruje imigrace z jiných členských států Unie. Dominuje provincie Alicante, Málaga a ostrovní části Španělska.5
Část starousedlé populace nese příliv cizinců-penzistů velmi těžce, podobně jako sezónní „invaze“ turistů. Je poukazováno na „odšpanělštění“ některých lokalit, kde angličtina či němčina zcela dominuje i ve veřejném prostoru, nápisech, rozhlase atd. Migrační trend č. 2 Znepokojivým trendem je vylidňování oblastí ve vnitrozemí (často se jedná o území, kde jsou problémy se zásobováním pitnou vodou). Práceschopná populace se přemisťuje do větších měst. Vláda tak přistoupila k neortodoxním řešením. Nabízí například povolení k trvalému pobytu prakticky všem, kdo v zemi koupí nemovitost. Jedním z rozměrů tématu jsou tzv. „města duchů“.6 Nemusí se nicméně jednat vždy o města, ale i vesnice nebo infrastrukturní stavby (jako třeba nevyužité letiště La Mancha, které až po 4
Retirement migration to Spain: An introduction. European Citizenship. 2006. . 5 Retirement migration to Spain: An introduction. European Citizenship. 2006. . 6 MORAN, Lee. Spain's Ghost Towns: Built During the Boom Years But Now Lying Empty. Mail Online. 16. II. 2012. . PLEASANCE, Chris. Inside the Ghost Villages You Can Buy for £50,000. Daily Mail. 9. III. 2014. .
3
letech nečinnosti koupili zahraniční investoři za zlomek původní ceny.7 V některých opuštěných lokalitách se usídlily náboženské skupiny („sekty“) nebo dokonce pravicoví extremisté, budující rasově čistá společenství.8 Policejně-bezpečnostní síly tato území také vyklízejí, a to s sebou nese určitá specifika, co se týče zločinců, ale i s ohledem na oběti – zejména opuštěné seniory. Obrázek č. 2: Vylidňování některých obcí ve Španělsku. Čím sytější odstín modré, tím intenzivnější vylidňování.9
Migrační trend č. 3 Až do poloviny 80. let XX. století Španělsko neprovádělo žádnou reálnou hraniční či integrační politiku. Imigrovat do země bylo snadné, i s ohledem na roli cestovního ruchu v ekonomice státu, ale trvale se v zemi usídlilo asi jen 200 000 osob (rok 1975). Změny nastaly v důsledku zpřísnění imigračních pravidel v zemích, jako je Německo, Francie a Švýcarsko (okolo roku 1975) a ve Spojených státech amerických (okolo roku 1985). Španělsko se záhy stalo velmi atraktivní destinací pro migranty z Latinské Ameriky a Filipín. Politické poměry (nestabilita, autoritářské režimy) v mnoha latinskoamerických zemích vedly k migraci politické opozice (nejen) do Španělska. Později však byly stěžejní motivy migrace ekonomické. Přistěhovalci z Latinské Ameriky představují dnes okolo 32 % všech cizinců ve Španělsku. Mezi současnými neobčany dominují osoby původem z Equádoru a Kolumbie. Tato kolísavá imigrace ze zemí Latinské Ameriky je tak třetím trendem, kterému je věnována pozornost. Z bezpečnostního hlediska přitom nedominuje migrace za prací, ale spíše migrace 7
HEDGECOE, Guy. British investors buy Spain's €1bn Don Quixote airport for just £7,000. The Telegraph. 17. VI. 2015. . 8 TREMLETT, Gilles. British White Supremacists Buy Village in Spain as Base. High Beam Research. 15. XI. 1999. . 9 The Dynamic of Spain's Population Follows the Maximum Entropy Principle. PhysOrg. 11. III. 2013. .
4
daleko problematičtější populace. Latinskoameričtí zločinci jsou do té míry brutální, že se to evropskému obyvatelstvu jeví obtížně představitelné. Potetovaná individua z Hondurasu nebo Domikánské republiky tyranizují hlavně větší města, plní věznice a boj s nimi je více než nesnadný. Speciální policejní jednotky údajně doslova s nostalgií vzpomínají na baskická teroristická uskupení, která přeci jenom dodržovala určitá „pravidla hry“.
5
Migrační trend č. 4 Přinejmenším od 60. let XX. století se magnetem pro emigraci ze Španělska staly státy jako Francie, Německo či Švýcarsko. Tímto směrem se postupně vydaly asi 2 miliony osob. Tento trend trval zhruba do energetické krize na přelomu let 1973/1974. Nové technologie omezily poptávku po málo kvalifikované pracovní síle z jihu Evropy. Migrace tímto směrem sice ještě „dobíhala“, zejména formou slučování rodin, ale vyjma sezónní migrace v době sklizně do zemědělského sektoru již nebyla zdaleka tak objemná. Vstup Španělska do Evropských společenství (1986) a odstranění bariér pro pohyb pracovní síly ze Španělska do zbytku Společenství tak nastal v době, kdy taková migrace prakticky ustala. Odhady dokonce hovoří o tom, že postupně se ze dvou milionů přesídlenců, kteří často i získali občanství jiné evropské země, se okolo 1,5 milionu vrátilo „na stará kolena“ zpět do původní vlasti (často, byť ne vždy, i včetně dětí a vnuků). Dnešním trendem, v korelaci s nezaměstnaností okolo 20 %, je nová vlna odchodu osob v nejproduktivnějším věku do zahraničí. Jedná se jednak o reemigraci Latinoameričanů, jednak o emigraci starousedlých „bílých límečků“.10 Množství osob z řad „vysoce kvalifikovaných profesí“ (inženýři, lékaři, architekti) zvažuje například cestu do Latinské Ameriky, včetně portugalsky hovořící a dynamicky se rozvíjející Brazílie.11 Tyto bývalé kolonie vykazují optimismus, růst a zřejmě jsou v jiné fázi ekonomického cyklu, než Evropa. Konkrétně Brazílie „zařadila zpátečku“ odlivu mozků a nyní naopak vyssává Portugalsko a Španělsko.12 Optimisté konstatují, že k emigraci se třeba v roce 2010 odhodlalo jen méně než 0,1 % občanů, tedy asi 40 000 osob. Druhou věcí je však „kvalita“ těchto emigrantů. Stačí připomenout, že investice do výzkumu ve Španělsku spadly mezi lety 2009 a 2013 na polovinu a řada vysokých škol vyhlásila stop-stav ohledně přijímání akademických pracovníků. Odchází i podnikatelé a zaznívají i politicky nekorektní konstatování, že větší škodou je odchod jednoho podnikatele či akademika, než stovky manuálních pracovníků. Až 62 % občanů bez práce je ochotno za určité konstelace či nabídky opustit zemi. Přitom často zaznívá: Chceme zvýšit svou úroveň jako osob či rodin, ale víme, že to není dobré pro naši vlast, která do našeho vzdělání mnoho investovala. Král Juan Carlos při příležitosti udělování stipendií občanům Španělska pro postgraduální studium v zahraničí konstatoval „Doufám, že až studia dokončíte a bude čas vrátit se domů, bude zde více pracovních míst. Opravdu Vás a Vaše zkušenosti a vzdělání potřebujeme zde ve Španělsku.“13
10
VISTESEN, Claus. Vamonos – Voting with their feet in Spain? Credit Writedowns. 1. II. 2011. . 11 BOUDREAUX, Richard; PRADA, Paulo. Exodus of Workers From Continent Reverses Old Patterns. Wall Street Journal. 2012. . 12 Mezi lety 2007 a 2011 se do Brazlie údajně vrátil asi milion ze tří milionů emigrantů, kteří se předtím uchytili v Evropě a v Severní Americe. U dalších latinskoamerických zemí je tento trend, byť v menší míře obdobný (často pod heslem „lépe je být chudý doma než v emigraci“). 13 BUCK, Tobias. Migration: The drain from Spain. Financial Times. 20. II. 2014. .
6
Obrázek č. 3: Migrace ze Španělska po roce 2010.14
Migrační trend č. 5 Dalším trendem je kolísavá imigrace osob z „nových členských států“ Evropské unie. Po pádu železné opony a ještě více po rozšíření Unie v letech 2004 a 2007 se pro ně usnadnila pracovní migrace i do Španělska. Vedle občanů Rumunska se jedná i o osoby z Polska. Mezi lety 2001 a 2011 se počet osob z Polska ve Španělsku zvýšil z 13 469 na 85 862 (alespoň co říkají oficiální statistiky). Nejnovější údaj (rok 2014) hovoří o méně než 70 000 osobách, protože ochlazení ekonomiky Španělska vedlo z nemalé reemigraci. V této populaci převažují osoby do 45 let věku, stahující se do větších měst.15 Migrační trend č. 6 Dalším trendem je tlak na jižní hranici země. Plot na hranici Ceuty a Melilly je obsypán hrozny osob, které se snaží dostat na druhou stranu. Sebenepředstavitelnější skrýše v nákladních a osobních vozech a lodích jsou zaplněny migranty. Improvizovaná plavidla nepočítaje. Pokud se migranti do země dostanou, snaží se přemístit na sever, do Francie, na Britské ostrovy nebo do Německa. Španělsko pro ně není rozhodně nejžádanější cílovou zemí. Pro jih Španělska jsou určující rozsáhlé námořní hranice (pouze exklávy Ceuta a Melilla představují pozemní hranici s Marokem). Dvě části námořních hranic, kde došlo k největšímu 14
BOUDREAUX, Richard; PRADA, Paulo. Exodus of Workers From Continent Reverses Old Patterns. Wall Street Journal. 2012. . 15 DĘBSKA, Emilia; LIZUT, Joanna; PIŁASEWICZ, Zuzanna. How Poles conquered the Spaniards. Polish immigration in Spain. Link to Poland. 25. VIII. 2013. .
7
nárůstu migrace, jsou pobřeží Andalusie a jižní a východní pobřeží Kanárských ostrovů. Důležitou součástí odpovědi na tuto výzvu představují technická opatření, často, byť ne zcela adekvátně, srovnávaná se zařízeními na hranici Spojených států amerických s Mexikem. Co je nicméně podobné, je výrazný „severojižní“ rozdíl v příjmech a životní úrovni. Touha migrovat často vyplývá z kombinace ekonomických, sociálních a politických faktorů. Například příjem na obyvatele ve Španělsku je přibližně šestinásobkem příjmu v Maroku a patnáctinásobkem příjmu v Senegalu. Obrázek č. 4: Migrace z Afriky do Španělska.16
Migrační proud z Maroka byl zahájen roku 1960, kdy však Španělsko hrálo víceméně pouze roli tranzitní země na cestě Maročanů do Francie. Situaci usnadňoval bezvízový styk Španělska se zěměmi severu Afriky. Jedním z nejčastěji zmiňovaných instrumentů pro řízení nelegální migrace na jižních výspách Španělska je Integrovaný systém vnější kontrolu bdělosti (Sistema de Vigilancia Exterior, SIVE). Funkce SIVE lze shrnout do následujících kroků:
Malá loď s migranty na palubě se blíží k pobřeží. Systém pevných a mobilních senzorů (radary, infračervené kamery a videokamery) detekuje plavidla od 10 do 25 kilometrů od břehu, tedy několik hodin před možným přistáním. Kontrolní středisko je upozorněno a může plavidlo sledovat. Asi 5 kilometrů od pobřeží je možné odhadnout počet lidí na palubě a čas přistání plavidla. Plavidla, vrtulníky a vozidla člun a migranty zachytí a převezou do přijímacího střediska.
16
CARLING, Jørgen. The Merits and Limitations of Spain's High-Tech Border Control. Migration Policy. 7. VI. 2007. .
8
O sledovaném tématu jen telegraficky:
Rok 1991: Španělsko uložilo občanům severoafrických států vízovou povinnost. Vturánu se nelegální migrace stala důležitým fenoménem, kterým chtěly osoby bez víza obejít kontroly. Rok 1999: Vláda schválila plán na dohled nad Gibraltarským průlivem. Za cenu 150 milionů eur se do roku 2004 včetně podařilo zadržet asi 85 000 osob. Zadržení jednoho nelegála tak vyšlo na asi 1 800 eur, které šlo jistě využít jinak.17 Rok 2000: Celkový počet nelegálních migrantů, zadržených na jižní hranici překročil 17 000 osob. Poté, co se v březnu 2000 stala vítězem voleb konzervativní Lidová strana (Partido Popular, PP), došlo ke zpřísnění právních předpisů, zejména s ohledem na potlačení nelegálního přistěhovalectví (možnost deportace, přezkum okolností pro sloučení rodiny, sankce za napomáhání nezákonnému přistěhovalectví). Rok 2002: Více nelegálních migrantů začalo mířit na Kanárské ostrovy, než do Andalusie. Konkrétně ostrov Fuerteventura je asi 120 km od afrického pobřeží. Za dobrého počasí sem trvá plavba z jihu Maroka jen asi 20 hodin. SIVE byl spuštěn na ostrově Fuerteventura. Později se jednalo i o ostrovy Lanzarote a Gran Canaria. Nelze přitom nevidět změny tras pašeráků osob. Když byl SIVE spuštěn na pevnině, podíl Kanárských ostrovů na zachycené migraci vzrostl z 12 na 59 procent. Rok 2004: Volební vítězství socialistů. Na rozdíl od spíše tvrdého kursu lidovců otočili kormidlo opačným směrem. Právní předpisy se sice příliš nezměnily, nebyly ale důsledně prosazovány. Téma imigrace a integrace bylo označeno za „sociální“, nikoli „bezpečnostní“ otázku a bylo přesystemizováno z Ministerstva vnitra na Ministerstvo sociálních věcí. Rok 2005: V rozpočtu země byl vytvořen specifický Integrační fond (2005: 120 milionů eur; 2006: 182 milionů eur; 2007: 200 milionů eur, další roky okolo 500 milionů eur). Fond je určen pro obce a regionální vlády, pro financování opatření pro přijímání a integraci přistěhovalců, jakož i vzdělávací programy určené pro mladé migranty (Plan de Estratégico Ciudadania e Integracion). Pracovní povolení imigrantům začalo být udělováno automaticky s uznáním jejich postavení uprchlíka. Rok 2006: Mezi nelegálními imigranty začal prudce růst podíl osob odjinud, než z Maroka a Západní Sahary. Významnou roli sehrává Mauretánie, Senegal a Nigérie (více než 30 000 osob ročně). Rok 2007: Řešení SIVE pokrývá celé pobřeží Andalusie. Rok 2008: Tzv. „generální pardon“ pro nelegální přistěhovalce ukázal, že v zemi přebývá daleko více osob z Afriky, než se přepdokládalo. Původní domněnka, že se touto cestou legalizuje pobyt osob zejména z Rumunska, se nepotvrdil.
Humanitární nevládní organizace, katolická církev, a údajně i mnoho místních politiků v oblastech zasažených migračními toky represivní kroky kritizuje, s tím, že prostředky je vhodnější využít na rozvojovou pomoc do zemí původu migrantů. Změny tras, zapříčeněné obavami ze SIVE, nepředstavují podle kritiků projektu jen větší množství nezachycených migrantů, ale i to, že tyto osoby volí delší a zároveň často nebezpečnější trasy (nejkratší cesta přes Gibraltar je přitom ve skutečnosti zvláště nebezpečná, neboť zde existují silné proudy). Volba netradiční trasy může navíc znamenat, že přistěhovalci sice dorazí do Španělska, ale do oblastí bez zavedené humanitární infrastruktury.
17
CARLING, Jørgen. The Merits and Limitations of Spain's High-Tech Border Control. Migration Policy. 7. VI. 2007. .
9
Vláda na kritiku odpověděla, že koncept SIVE je nejen důležitý z hlediska unijního (chrana vnějších hranic), ale že systém umožní zachránit imigranty v nouzi a pomáhá i v boji proti pašování drog. Systém je pouze jedním článek řetězu. Stěžejní rolí SIVE je odstrašování. Konkrétně Maročané vědí, prostřednictvím vlastní zkušenosti a médií, že šance na jejich dopadení jsou vysoké, a že jejich vyhoštění do Maroka bude pravděpodobně následovat. Migranti mohou být ve Španělsku zadrženi až na 40 dnů v přijímacích střediscích. Nemohouli být odesláni do země původu během tohoto období, jsou propuštěni. Dostanou příkaz k opuštění země, ale mnoho z nich zůstává ilegálně ve Španělsku nebo jiných evropských zemích, a někteří nakonec získají povolení k pobytu. Subsaharské Afričany je daleko obtížnější vyhostit do země původu než Maročany. Orgány těchto zemí nespolupracují, tyto osoby tak mohou daleko méně co ztratit, pokud dojde k jejich zadržení. Oni i převaděči se zadržením prostě počítají, nějakou dobu si odpočinou v uprchlickém zařízení a poté se prostě „ztratí“. Efektivní protiopatření znamenají změny i na straně pašeráků. V první řadě se jedná o častější používání větších a rychlejších lodí. Dřevěné rybářské lodě nahradily nafukovací čluny s přívěsnými motory pro až 70 cestujících. Pašeráci do ceny svých služeb zakomponovali tu skutečnost, že loď bude s největší pravděpodobností zabavena. Nemusí vést palivo na zpáteční cestu a tonáž tak využijí pro více „zákazníků“. Počet osob, které při nelegální migraci zahynou, je neznámý. Pokud motory selžou, lodi mohou driftovat bez povšimnutí po Atlantiku dny a týdny a jejich lidský náklad zahyne žízní a hladem. V jednom případě byla loď z Kapverdských ostrovů nalezena až u pobřeží Barbadosu. Migrační trend č. 7 Aby byl přehled trendů úplný, je třeba pamatovat na skutečnost, že Španělsko je mnohonárodnostní země, kde etnické skupiny Katalánců či Basků těžce nesou příliv nejen cizinců, ale i kastilských Španělů do svých historických teritorií. Závěr Z příspěvku je zřejmé, že existuje celá řada forem a podob chronických či šokových migračních trendů. Španělsko jako jedna ze zemí vzdálenějších České republice, je vystavena hned několika, kdy ne všechny jsou tolik medializovány. Navzdory obecnému názoru je tento pyrenejský stát například sužován nízkou porodností. Hledání řešení situace v „dovozu“ osob s podstatně odlišnými kořeny, nebo lákáním repatriantů, se může záhy jevit krátkozraké. Integrace „starousedlých“ sociálně slabých či třeba narkomanů je ve srovnání s integrací jazykově a kulturně odlišného cizince daleko méně nákladné, přesto se takové postupy nejeví být příliš populárními a mediálně vděčnými. Totéž platí pro proporodní programy, natož takové, které by byly selektivně cíleny na „státotvornou populaci“. Migrace přitom nemusí být sama o sobě špatná nebo dobrá, záleží na měřítku a kontextu. Každá migrace s sebou nese jak určité příležitosti, tak transakční náklady – je přitom otázkou, kdo konkrétně získává a kdo nese náklady. Existuje vždy určitý „bod zlomu“, tipping point, kdy se určitý trend může jevit objektivně neúnosným pro zemi, region, obec či jinak definovanou jednotku. 10
Seznam literatury: [1]
BOUDREAUX, Richard; PRADA, Paulo. Exodus of Workers From Continent Reverses Old Patterns. Wall Street Journal. 2012. . [2] BUCK, Tobias. Migration: The drain from Spain. Financial Times. 20. II. 2014. . [3] CARLING, Jørgen. The Merits and Limitations of Spain's High-Tech Border Control. Migration Policy. 7. VI. 2007. . [4] DĘBSKA, Emilia; LIZUT, Joanna; PIŁASEWICZ, Zuzanna. How Poles conquered the Spaniards. Polish immigration in Spain. Link to Poland. 25. VIII. 2013. . [5] HEDGECOE, Guy. British investors buy Spain's €1bn Don Quixote airport for just £7,000. The Telegraph. 17. VI. 2015. . [6] KREIENBRINK, Axel. Spain. Focus Migration. . [7] MORAN, Lee. Spain's Ghost Towns: Built During the Boom Years But Now Lying Empty. Mail Online. 16. II. 2012. . [8] PLEASANCE, Chris. Inside the Ghost Villages You Can Buy for £50,000. Daily Mail. 9. III. 2014. . [9] Retirement migration to Spain: An introduction. European Citizenship. 2006. . [10] The Dynamic of Spain's Population Follows the Maximum Entropy Principle. PhysOrg. 11. III. 2013. . [11] TREMLETT, Gilles. British White Supremacists Buy Village in Spain as Base. High Beam Research. 15. XI. 1999. . [12] VISTESEN, Claus. Vamonos – Voting with their feet in Spain? Credit Writedowns. 1. II. 2011. .
11
