MIGRACE DAGMAR BARTOOVÁ
eská republika se stala od roku 1991 migran ziskovou zemí. Na kladném migraním saldu se zpoátku velkou mrou podílela návratová imigrace našich oban, v letech 1992 a 1993 zvýšený migraní pohyb v souvislosti s rozdlením eskoslovenska a po celá 90. léta sílící píliv cizinc. Migraní pírstky byly tlumeny na poátku 90. let ješt vyššími poty vysthovalých, též v souvislosti s rozdlením eskoslovenska, avšak pozdjší údaje o potech vysthovalých osob jsou zkresleny Migraní atraktivita neúplnou evidencí vysthovalých osob, která petrvává do souasnosti. Statistické údaje o celkových eska roste potech pisthovalých osob a cizinc pobývajících na našem území však byly roztíštné, nebo platilo nkolik právních norem týkajících se druh pobytu a zpsob evidence cizích státních píslušník. Krom tzv. krátkodobých pobyt (do 180 dn), které nebyly považovány za zahraniní migraci, se mohli v 90. letech podle tehdejší legislativy na území eské republiky zdržovat cizinci s povoleními k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Za zahraniní migraci sledovanou statistickými orgány bylo tehdy podle statistické definice považováno sthování pes hranice státu spojené se zmnou trvalého bydlišt. Cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu byli evidováni statistikou ministerstva vnitra resp. statistikou ministerstva práce a sociálních vcí (pokud zde pobývali na pracovní povolení) a do statistik pisthovalých osob byli zaazováni jen tehdy, když získali povolení k trvalému pobytu (a to i v pípadech, když se fyzicky vbec nesthovali). Protože získat povolení k dlouhodobému pobytu bylo mnohem snazší než povolení k trvalému pobytu (podmínno pedchozím pechodným pobytem nebo dalšími dvody – pedevším spojováním rodin), poty cizinc s povolením k dlouhodobému pobytu rostly podstatn rychleji než poty cizinc s trvalým pobytem. V roce 1990 bylo v eské republice celkem pes 35 tisíc cizinc, z nich více než ti tvrtiny tvoili cizinci s povolením k trvalému pobytu, ale v roce 1993 již cizinci s dlouhodobým pobytem pevažovali (60 % z celkového potu 78 tisíc cizinc). S tím, jak postupn vzrstala migraní atraktivita eské republiky a jak se esko mnilo ze zem tranzitní na zemi cílovou, Obr. 1: Vývoj potu cizinc podle druhu pobytu (do roku tvoily osoby s dlouhodobým pobytem v letech 1995–1997 již ti 1993 bez osob s nezjištným státním obanstvím, v roce 2006 tvrtiny cizinc, v letech 1998–2000, kdy poty cizinc s trvalým bez osob s udleným azylem) 350 pobytem stagnovaly, to bylo 70 %, piemž celkové poty cizinc Pechodný a „dlouhodobý” pobyt se pohybovaly kolem 220 tisíc osob. Trvalý pobyt
300
182
250
160
156
141
162
134
154
150
156
155
168
200
153
Poet (v tis.)
V roce 2000 vstoupily v platnost nové zákony o pobytu cizinc, kterými se zmnily definice typ pobytu cizinc a jejich evidence zmnou metodiky sledování zahraniní migrace bohužel ásten ztratila návaznost na data o zahraniní migraci z minulých let. Druhy pobytu cizinc na území eské republiky se rozlišují podle zákona . 326/1999 Sb. o pobytu cizinc, resp. podle tzv. euronovely (zákona . 217/2002 Sb.) s úinností od 1.3.2003, a podle zákona . 325/1999 Sb. o azylu.
139
111
99
81
75
70
67
67
64
57
46
39
33
20
29
31
9
28
27 8
46
71
120
100 Zmny v migraní legislativ se odrazily v kolísání pot cizinc s pechodnými pobyty, zatímco poty cizinc s trvalým pobytem nadále zvolna vzrstaly. Od roku 2001 se celkové poty cizinc opt 50 zvyšují a zvlášt v posledních tech letech poty cizinc s trvalým pobytem rostou rychleji (pro adu žadatel o trvalý pobyt již uplynuly 0 zákonné ekací lhty). Postupn se podíl cizinc s pechodným 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 a trvalým pobytem vyrovnává, takže v roce 2006 z celkového potu 323 tisíc cizinc tvoili cizinci s trvalým pobytem již více než dv ptiny. V obr. 1 jsou svislými plnými árami oznaeny zmna státoprávního uspoádání (1.1.1993), zmny legislativy (v roce 1999 a 2004) a statistické definice obyvatelstva (2001).
Za cizince se v souasnosti považuje osoba, která nemá eské státní obanství, piemž se rozlišuje nkolik kategorií cizinc, pro nž platí rozdílné imigraní pedpisy. První z nich jsou obané zemí Evropské unie (vetn oban Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Islandu) a jejich rodinní píslušníci, kteí zde žijí trvale nebo pechodn – a už s povolením k trvalému nebo pechodnému pobytu, nebo bez nj. V pípad povolení pro pechodný pobyt vydávané obanm Evropské unie a pidružených stát jde o nárokované povolení sloužící hlavn jako potvrzení o pobytu pro styk s úady píp. jako doklad o délce pobytu pro žádost o povolení k trvalému pobytu. Další kategorii tvoí obané zemí mimo Evropskou unii (obané tzv. tetích zemí), kteí v eské republice mohou MIGRACE
57
pobývat pechodn krátkodob do 90 dn (bez víza nebo s vízem do 90 dn), nebo zde pobývají pechodn na vízum nad 90 dn (platí maximáln 1 rok) nebo na povolení k pechodnému dlouhodobému pobytu, které navazuje na vízum nad 90 dn, a konen cizinci z tetích zemí žijící zde na povolení k trvalému pobytu. Pitom cizinci s platným azylem mají postavení jako cizinci s trvalým pobytem. Poslední kategorii tvoí cizinci bez ohledu na hranice Evropské unie, což jsou registrovaní žadatelé o azyl a cizinci zdržující v esku v rámci doasné ochrany (zákon . 221/2003 Sb.). Pechodné krátkodobé pobyty nejsou považovány za zahraniní migraci. Je teba upozornit též na skutenost, že krom všech tchto cizinc pobývá v esku znaný poet osob nelegáln. Obr. 2a: Složení obyvatelstva s dlouhodobým pobytem podle národnosti dle dat sítání 2001
Obr. 2b: Osoby s dlouhodobým pobytem (v % z obyvatelstva píslušné národnosti), sítání 2001
35 31,4
romská
Obyvatelstvo píslušné národnosti
nmecká
30
z nich osoby s dlouhodobým pobytem rusínská maarská
25
polská Národnost
15,7
16,8
20
17,0
15
9,1
Podíl (v %)
slovenská
10
ecká chorvatská rumunská bulharská
4,8
srbská
2,0 nmecká
1,2
2,0
ruská
bulharská
5
ukrajinská albánská
ostatní a nezjištna
maarská
polská
slovenská
vietnamská
ukrajinská
ruská
0
vietnamská 0
Národnost
25
Slovensko (18%)
77
22
Vietnam (13%)
36
10
31
Rusko (6%)
9
Polsko (6%)
11
Nmecko (3%)
6
10
8
Moldavsko (2%)
5
Bulharsko (1%)
2
Spojené státy (1%)
2
Trvalý pobyt
ína (1%)
2
"Dlouhodobý pobyt"
0
10
20
30
40
50
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Podíl (v %)
Obr. 3: Cizinci podle státního obanství podle druhu pobytu vroce 2006 (deset nejvíce zastoupených zemí) Ukrajina (32%)
10
60
70
80
90
100
Nejednotnost ve statistice zahraniní migrace, kdy eský statistický úad evidoval zahraniní migraci osob s trvalým pobytem v eské republice (v souladu s definicí migrace) a orgány ministerstva vnitra poty cizinc s udlenými povoleními k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, aniž by byly tyto statistiky propojitelné, trvala až do sítání lidu 2001. Ve shod s doporueními OSN ke sítání lidu a ke statistice zahraniní migrace se tehdy stali souástí obyvatelstva eska též azylanti a cizinci zdržující se v eské republice na vízum nad 90 dní, pobývající zde déle než rok, kteí zde mají obvyklé bydlišt; od 1.5.2004 jde o osoby s pechodným pobytem (obané Evropské unie) a dlouhodobým pobytem (obané tetích zemí). Zmna statistické definice znamenala zvýšení potu obyvatel o tém 70 tisíc osob; nejastji šlo o cizince z Ukrajiny, Vietnamu a ze Slovenska. Od sítání 2001 se údaje o cizincích každoron aktualizují na základ dat o potech pisthovalých a vysthovalých cizích státních píslušník získávaných bžnou registrací sthování a postupn dochází k harmonizaci datových zdroj.
110
Poty cizinc na našem území od roku 1993 (vznik samostatné eské republiky) do roku 2006 vzrostly více než 4krát. Ke konci roku 2006 žilo v esku 323 343 cizinc (vetn 1 887 azylant), tedy na 1 000 obyvatel pipadalo 31 cizinc (v roce 2005 to bylo 27 cizinc). Z nich bylo mezi obyvatele eské republiky zahrnuto 296 tisíc cizinc (po odetení 27 tisíc cizinc s vízy nad 90 dn), takže podíl cizinc v populaci v roce 2006 pedstavoval 2,9 % (vzrst z 2,5 % v roce 2005). Od sítání 2001 se tedy podíl cizinc v obyvatelstvu eské republiky zvýšil více než tyikrát. Do potu obyvatel eska se zapoítávají také lidé, kteí obdrželi politický azyl: ke konci roku 2006 žilo v na území státu 1 887 osob s udleným azylem – nejvíce mezi nimi bylo státních oban Ruska, Afghánistánu, Bloruska a Rumunska. Poet cizinc (v tis.)
Ve složení cizinc podle státního obanství tvoili nejvtší podíl Ukrajinci (102 tisíce osob), za nimi byli s tém poloviním podílem Slováci, z poetnji zastoupených cizinc následovali ješt obané 58
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
Vietnamu, Ruska a Polska. U Ukrajinc ze tí tvrtin pevažovaly pechodné pobyty, u Slovák z 60 %. Pevahu osob s povolením k trvalému pobytu mli naopak cizinci z Vietnamu a Polska. Ukrajinci krom toho, že pedstavovali tém tetinu cizinc, mli také nejvtší migraní mobilitu. V roce 2006 dosáhlo zahraniní sthování zatím nejvtšího objemu od vzniku samostatné eské republiky – byly zaregistrovány tém 102 tisíce sthujících se. Zvýšily se jak poty pisthovalých, tak vysthovalých osob, takže migraní saldo se ve srovnání s rokem 2005 snížilo na 35 tisíc osob. Tab. 1: Zahraniní sthování 2006 Ukazatele migrace
1999
Pisthovalí Vysthovalí Saldo migrace Objem sthování Saldo na 1 000 obyvatel (muž)
9 910 1 136 8 774 11 046 0,9
2000 7 802 1 263 6 539 9 065 0,6
2001 12 918 51 469 –8 551 64 387 –0,8
2002 44 679 32 389 12 290 77 068 1,2
2003 60 015 34 226 25 789 94 241 2,5
2004
2005
53 453 34 818 18 635 88 271 1,8
60 294 24 065 36 229 84 359 3,5
celkem
z toho muži (%)
68 183 33 463 34 720 101 646 3,4
61,6 60,8 62,3 61,3 4,3
V roce 2005 se pisthovaly z Ukrajiny 24 tisíce osob a odsthovalo pes 11 tisíc osob, takže v eské republice pibylo legální migrací 12 tisíc Ukrajinc, ješt vtší objem mla tato migrace v roce 2006, piemž poty pisthovalých Ukrajinc pesáhly 30 tisíc osob a podíl migrace Ukrajinc z celkového obratu vzrostl ze 41 % na 47 %. V roce 2006 se také zvýšily migraní obrat a saldo sthování osob s ruským a vietnamským státním obanstvím, kdežto migraní mobilita a saldo migrace se Slovenskem se snížily. Poadí zemí, jejichž státní obané mli v eské republice nejvyšší migraní pírstky, se v posledních dvou letech stabilizovalo ve srovnání s rokem 2004, kdy hlavn vlivem záporného salda slovenských migrant (úbytek 6078 osob) byl celkový migraní pírstek ve srovnání s rokem 2005 poloviní (zejm v dsledku legislativních zmn v souvislosti se vstupem eské republiky a Slovenské republiky do Evropské unie, kdy zaala platit tzv. euronovela zákona . 326/1999 Sb. a zmnila se pravidla registrace migrant ze Slovenska). Tab. 2: Migraní saldo podle státního obanství imigrant 2004
2005
Státní obanství
Saldo
Ukrajina Vietnam eská republika Rusko Polsko Nmecko Moldavsko ína Bulharsko Spojené státy Ostatní Celkem
11 357 3 687 1 615 1 316 747 657 527 369 260 158 –2 058 18 635
Státní obanství Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Nmecko Polsko Moldavsko Mongolsko Spojené státy ína Ostatní Celkem
2006 Saldo 12 483 8 161 3 489 1 994 1 332 1 119 891 654 593 426 5 087 36 229
Státní obanství Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Moldavsko Mongolsko Polsko ína Nmecko Spojené státy Ostatní Celkem
Saldo 12 993 6 152 4 083 2 214 1 143 1 075 853 777 734 542 4 154 34 720
Z vkového složení cizinc je patrné, že velká vtšina z nich pichází do eska za prací nebo studiem. Nejastji to jsou lidé ve vku 20–45 let, dti do 15 let jsou zastoupeny v omezeném rozsahu. Pokud zde cizinci zakládají rodiny, jde hlavn o cizince s trvalým pobytem. V roce 2006 se narodilo 1 352 dtí s jiným než eským obanstvím – nejvíce Vietnamc (428) a Ukrajinc (255). Nejvtší rozdíl proti domácí populaci je v minimálním zastoupení starších lidí nad 60 let. Pokud bychom vkové složení hodnotili pomrem osob ve vku nad 60 let a dtí do 15 let, je rozdíl zejmý ješt více, u domácí populace inil 144 %, u cizinc 58 %. Zcela deformovaná je struktura cizinc podle pohlaví; ve vku od 35 do 50 let bylo muž dokonce tém dvakrát více než žen. Podíl pisthovalých muž od roku 2003 mírn klesal, pesto muži tvoili stále více než 60 % imigrant.
MIGRACE
59
Obr. 4: Vkové složení cizinc veské republice vroce 2006
Obr. 5: Rozmístní cizinc vkrajích R v roce 2006
95+
Praha
104
Obanky R
90–94
Stedoeský
85–89
43
Obané R Jihomoravský
80–84 75–79
Cizinky
Ústecký
Cizinci
Moravskoslezský
28 27
70–74 65–69 Vková skupina
60–64
21
Karlovarský
16
50–54
Plzeský
15
45–49
Královéhradecký
13
Liberecký
13
55–59
40–44 35–39 30–34
Jihoeský
13
25–29 Olomoucký
20–24 15–19 10–14 5–9
Pardubický
8
Vysoina
7
Zlínský
7
0–4 9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
9
0
10
20
30
Podíl osob (v %)
40
50
60
70
80
90
100
110
Poet cizinc (v tis.)
Rozmístní cizinc na území státu je velmi nerovnomrné. Obr. 6: Zastoupení cizinc v evropských zemích (kolem roku Koncentrují se pevážn ve velkých mstech a v píhraniních 2004) regionech severních a západních ech. Tém polovina z nich (147 tisíc) se sousteuje v Praze a ve Stedoeském kraji. 45 40
38,6
35
Podíl (v %)
30
25 22,2 20,0 20
15
Lotyšsko
Lucembursko
Kypr
Estonsko
Rakousko
Belgie
Nmecko
Irsko
6,6 7,1
ecko
Francie
Dánsko
Itálie
Nizozemsko
Malta
Slovinsko
Portugalsko
esko
Finsko
Polsko
Litva
Maarsko
Slovensko
0
8,9 9,4 9,4 8,1 8,3
Objem vnitního sthování v posledních letech na rozdíl od poklesu nebo stagnace v 90. letech opt zvolna vzrstal. Místo svého bydlišt zmnilo více než 225 tisíc osob, což bylo o necelých 12 tisíc více než v roce 2005. Lidé se sthovali nejastji na kratší vzdálenosti, podíl sthování mezi obcemi stejného okresu se sice o nco snížil, ale stále pedstavoval 45 % mobility. Stejn jako v minulých letech platilo, že pokud se lidé sthují na vtší vzdálenosti než mezi obcemi, jsou to astji sthování mezi kraji než mezi okresy téhož kraje. Švédsko
3,4 2,0 2,3 2,3 2,8 1,3 1,8 1,9 0,6 1,0
Velká Británie
5
5,0 5,3 5,6 4,3 4,7
Španlsko
10
V porovnání s jinými evropskými státy patí dosud esko k zemím s velmi nízkým podílem cizinc. Podobn nízké zastoupení, do 4 %, mly Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Polsko, Maarsko nebo Slovensko. Vyšší podíly cizinc‚ 8–10 %, uvádly Rakousko, Nmecko, Kypr, ecko i Belgie, více než ptinu obyvatelstva tvoili cizí státní píslušníci v Estonsku a v Lotyšsku, dv ptiny obyvatelstva v Lucembursku. S výjimkou Estonska a Lotyšska, kde jde o státní píslušníky Ruské federace, je v ostatních zemích skladba cizinc spíše pestrá.
Tab. 3: Objem vnitního sthování podle typ administrativních jednotek Objem vnitního sthování (abs.) Rok
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
V % celkového objemu
celkem
z kraje do kraje
z okresu do okresu v kraji
z obce do obce v okrese
z kraje do kraje
z okresu do okresu v kraji
z obce do obce v okrese
199 716 204 622 223 103 211 487 216 831 213 688 225 241
57 333 62 593 70 921 67 146 67 679 75 669 81 358
32 592 33 706 37 227 36 089 37 311 41 414 43 700
109 791 108 323 114 955 108 252 111 841 96 605 100 183
28,7 30,6 31,8 31,7 31,2 35,4 36,1
16,3 16,5 16,7 17,1 17,2 19,4 19,4
55,0 52,9 51,5 51,2 51,6 45,2 44,5
Mezikrajská migrace tvoila 36 % sthování a její podíl zvolna vzrstal. V tchto pesunech se ale skrývá i významný podíl migrace mezi Prahou a Stedoeským krajem, který tvoil v roce 2006 tém tvrtinu sthování mezi kraji, piemž poet vysthovalých z Prahy do Stedoeského kraje byl zhruba dvojnásobkem sthování opaným smrem. Migraní bilance Prahy byla v roce 2006 však poprvé od pelomu století tém vyrovnaná (úbytek necelých 400 osob, zatímco v pedchozích letech pekraoval 60
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
2 tisíce osob), pitom z celkového potu 18,9 tisíc vysthovalých z Prahy smovalo do Stedoeského kraje 13,3 tisíc osob. Naopak do Prahy se celkem pisthovalo 18,5 tisíc osob, z nich byla celá tetina ze Stedoeského kraje. Stedoeský kraj lze tedy považovat za pirozené široké zázemí hlavního msta. Praha však byla významným migraním centrem i pro ostatní kraje. Podíl mezikrajského sthování s Prahou pedstavoval 46 % mezikrajské migrace. Tab. 4: Migrace mezi obyvatelstvem velkomst a jejich zázemím Msto (okresy v zázemí)
Ukazatel
1995
2000
2003
2006
Praha (Praha-východ, Praha-západ) Brno (Brno-venkov) Plze (Plze-jih, Plze-sever) Ostrava (Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Jiín)
obrat saldo obrat saldo obrat saldo obrat saldo
3 568 -850 2 098 –468 1 568 –208 3 922 –354
5 113 –3 123 2 060 –766 1 807 –523 3 637 –319
6 325 –2 753 2 832 –1 162 1 894 –776 3 956 –105
8 938 –5 334 3 847 –1 417 2 494 –698 4 438 –460
Suburbanizaní tendence, které lze ve vnitní migraci pozorovat od poloviny 90. let, dále pokraují. Sthování obyvatel velkých mst do jejich okolí se týkalo nejen hlavního msta, ale také Brna nebo Plzn a v menší míe i dalších velkých mst. Trendy pesouvání bydlení za hranice velkomst do istšího a klidnjšího prostedí, podporované i výhodnjšími cenami stavebních pozemk, jsou nejvíce patrné v okresech v tsné blízkosti Prahy a Brna. Rostoucí záporné migraní saldo Prahy a sousedních okres Praha-východ a Praha-západ lze zeteln sledovat již od poloviny 90. let. Migraní obrat se zvyšoval a rostlo i migraní saldo, piemž v roce 2006 saldo sthování mezi tmito okresy a Prahou pedstavovalo již 5,3 tisíc osob ve prospch obou okres. Podobn z Brna z celkového potu 6,7 tisíc vysthovalých osob smovalo 39 % do okresu Brno-venkov, zárove ale ze 4,5 tisíc pisthovalých do Brna byla více než tvrtina z okresu Brno-venkov.
Suburbanizace iní již 9 % objemu vnitní migrace
K vyrovnávání migraního salda Prahy do znané míry pispívalo sthování cizinc, kteí tvoili tetinu pisthovalých do Prahy. Podíl cizinc na vnitní migraci pitom stále roste, v roce 2006 tvoilo sthování cizinc již více než desetinu objemu vnitní migrace, v tom jsou ale zahrnuty také pouhé zmny v evidenci bydlišt cizinc, kdy nedochází k fyzickému sthování. Více než polovinou se na vnitní migraci cizinc podíleli Ukrajinci (56 %), patnácti procenty Vietnamci, šesti procenty Slováci, dále pak obané Moldavska a Ruska.
85+
80–84
75–79
70–74
65–69
60–64
55–59
50–54
45–49
40–44
35–39
30–34
25–29
20–24
15–19
5–9
10–14
0–4
Poet sthujících se osob (v tis.)
Z 1 000 osob píslušného vku se sthovalo
Rostoucí objem vnitního sthování byl zpsoben jednak vyššími Obr. 7: Objem a intenzita vnitního sthování podle pohlaví poty osob picházejících do vku, kdy je vysoká intenzita sthování a vku (20–34 let), jednak zvýšenou intenzitou migrace, která však pesto Objem migrace v roce 2006, muži Objem migrace v roce 2006, ženy Intenzita na 1 000 obyvatel v roce 2000 Intenzita na 1 000 obyvatel v roce 2006 hodnotou 21,9 pesthování na 1 000 obyvatel nedosahovala úrovn 25 50 z první poloviny 90. let. Ve srovnání s rokem 2000 vzrostla do 45 roku 2006 intenzita sthování ve vku 25–54 let a u dtí do 15 let, snížila se naopak u senior starších 70 let a mladých lidí ve 20 40 vku 20–24 let. Zatímco v roce 1993 byla nejvyšší intenzita 35 migrace ve vkové skupin 20–24 let, v roce 2000 se vysoká 15 30 intenzita sthování rozšíila i do vku 25–29 let. Teprve v roce 2006 se však posun nejvyšší intenzity sthování do pozdjšího 25 vku projevil zeteln. Zvýšení intenzity migrace hlavn ve vku od 10 20 30 do 50 let mlo více píin: souviselo s delší dobou vzdlávání 15 a v dsledku toho s pozdjším vstupem na pracovní trh, s rostoucí pracovní mobilitou v tržním prostedí, dále s odkládáním satk 5 10 a s odkládáním založení rodiny a též s vývojem úrovn bydlení. 5 Nezmnil se rozdílný charakter intenzity sthování podle pohlaví; 0 0 ženy se sthovaly vždy astji než muži a zejména intenzita sthování mladých žen do 30 let byla vždy vyšší než intenzita Vková skupina sthování muž. Zaátkem 21. století se migraní mobilita obyvatelstva eské republiky opt zaala zvyšovat, avšak stále zetelnji se oddlují migran aktivní, ziskové oblasti – zejména Praha a stední echy, dále Jihoeský a Plzeský kraj. Ostatní velké oblasti byly migran ztrátové, avšak pi podrobnjším územním pohledu se stále výraznji uplatuje v migraní bilanci faktor výhodné polohy. Stále zetelnji vystupují periferní regiony s dlouhodobými úbytky obyvatelstva – zejména v územích vzdálených od ekonomických MIGRACE
61
Obr. 8: Migraní saldo podle velikostních skupin obcí (vnitní I zahraniní migrace) 500–999
1 000–1 999
2 000–4 999
–499
5 000–9 999
10 000–19 999
20 000–49 999
50 000–99 999
12
10
Migraní saldo (na 1 000 obyvatel)
8
6
4
2
0
-2
100 000 +
a správních center, se špatnou dopravní dostupností a nedostatkem pracovních píležitostí, bez možnosti zapojení do peshraniních ekonomických celk. Suburbanizaní tendence, levnjší bydlení mimo velká msta a dobrá dopravní dostupnost zamstnání naopak podporují sthování do atraktivních oblastí hlavn v zázemí mst. Akoliv se dále zpomaloval proces koncentrace obyvatelstva, roste v posledních letech atraktivita nejvtších mst, která se z migran ztrátových mní v zisková nebo alespo s vyrovnanou migraní bilancí. K této promn znan pispli i cizí státní píslušníci, zapotení do obyvatelstva eské republiky a postavení hlavního msta Prahy a Plzn. Nejvíce od roku 2000 vzrostly relativní migraní pírstky v obcích do dvou tisíc obyvatel, ale pírstky zaznamenala i menší msta do 10 tisíc obyvatel. Naopak se dále prohloubily migraní ztráty mst od 10 do 20 tisíc obyvatel a migran ztrátovou zstala i kategorie mst s 20–50 tisíci obyvateli. Nový trend snižování úbytk migrací je patrný také u velkých mst od 50 tisíc do 100 tisíc obyvatel.
-4
-6 2000
62
Ve vnitní migraci pokraují v posledních letech tendence dekoncentrace a suburbanizace, vylidují se špatn dostupná sídla 2006 nejen ve venkovském osídlení ale i na periferiích ekonomických center. Týká se to zvlášt vesnic s malými možnostmi zamstnání, ve kterých ubývalo obyvatelstvo asto již v minulosti. V nkterých pípadech došlo naopak díky novým migraním tokm k renesanci bydlení i v pvodn venkovské krajin. Nkterá venkovská sídla v dosahu vtších mst, která sloužila v 70.–80. letech z vtší ásti k rekreaci, se optovn mní na sídla s pevahou trvalého bydlení. Do ady menších sídel se sthují (asto jde o návraty) senioi, kteí tak využívají zdejších obvykle nižších náklad na bydlení a na další služby. Ke zlepšování migraní bilance velkých mst pisplo do urité míry také nové postavení ásti cizinc v populaci eské republiky.
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006