Environmentální politika a udržitelný rozvoj
ENVIRONMENTÁLNÍ MIGRACE JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D. Katedra práva životního prostředí Přednáška č. 8 27.11.2014
Úvod Essam El-Hinnawi, zvláštní zpravodaj UNEP, 1985: „Environmentální uprchlíci (environmental refugees) jsou osoby, jež byly nuceny opustit svá tradiční bydliště, dočasně nebo trvale, v důsledku významného narušení životního prostředí (v důsledku přírodních sil či vyvolaného člověkem), které ohrožuje jejich existenci nebo vážně snižuje kvalitu jejich života…Narušením životního prostředí se rozumí jakékoli fyzikální, chemické nebo biologické změny v ekosystému (nebo přírodních zdrojích), které jej činí dočasně nebo trvale nevhodným pro podporu lidského života…“
1
Úvod „Nový trend v Číně: environmentální uprchlíci. Lidé se stěhují na venkov kvůli znečištění Znečištěné ovzduší, vysoké životní náklady a stres. To jsou tři hlavní důvody, kvůli kterým Číňané v poslední době čím dál častěji opouštějí velkoměsta. Pro své děti chtějí hlavně čistý vzduch a dobrou vodu, a tak na venkově zakládají hotely, kavárny i knihkupectví…“ (ihned.cz, 23.11.2013)
Úvod „Muž z ostrovů Kiribati žádá o azyl jako klimatický uprchlík Hrozba velké vlny emigrace kvůli globálním změnám, před níž už dlouho varují experti – naposledy počátkem měsíce ve zprávě klimatického panelu OSN – se stává skutečností. Novozélandský nejvyšší soud řeší odvolání muže z tichomořského souostroví Kiribati proti zamítnutí žádosti o azyl…“ (www.novinky.cz, 18.10.2013)
2
Úvod „OSN řeší sucho a potravinovou pomoc pro Afriku. Somálsko ovládá hladomor O současném suchu, které ovládá africké území, se mluví jako o nejhorším za posledních 60 let. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) proto svolala mimořádnou schůzi, na které bude řešit, jak dál postupovat…“ Zdroj: IHNED.CZ, 18.8.2011
„Hlad se plíží už i vyprahlým Sahelem. Sucho se vrací čím dál častěji Africe hrozí po katastrofě v Somálsku a Keni další vlna hladomoru, které budou čelit hlavně státy na jižním okraji Sahary. Hlady už teď trpí přes šest milionů lidí v Nigeru a Mauritánii a situace je kritická také v Mali a Čadu….Hladomor v Somálsku, který přímo zabil desetitisíce lidí a dál ohrožuje na čtvrt milionu obyvatel, způsobilo ničivé sucho. To zasáhlo tento region už potřetí za deset let. Podobně je tomu i v zemích afrického Sahelu…“ Zdroj: iDNES.cz, 27.1.2012
Úvod „Záplavy a sesuvy půdy si ve Vietnamu vyžádaly 28 obětí Hanoj - Záplavy a sesuvy půdy vyvolané silnými dešti si ve Vietnamu od pátku vyžádaly nejméně 28 obětí. Devět lidí se pohřešuje a 80 000 obyvatel muselo opustit své domovy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady…“ (www.aktualne.cz, 17.11.2013)
3
Úvod „V Amazonii vzniká třetí největší přehrada na světě. O domov připraví desítky tisíc lidí Vlnu protestů mezi Brazilci vyvolává stavba obří vodní elektrárny uprostřed nedotčené přírody v amazonském pralese. Z území o rozloze 500 kilometrů čtverečních se musí vystěhovat asi 24 tisíc lidí, kteří nemají příliš šancí klást odpor. Prezidentka Brazílie považuje stavbu za klíčovou pro energetickou bezpečnost země…“ (www.ihned.cz, 8.3.2012)
Úvod Konkrétní příčiny hydrometeorologické extrémy + související změny ve srážkových modelech (sucha a s tím související desertifikace, či naopak opakované záplavy) stoupající mořská hladina rozvojové projekty znečištění životního prostředí → environmentální migrace je spojena se ztrátou tradičně využívaných přírodních zdrojů (voda, živé organismy, půda), čímž klesá kvalita života, či je dokonce ohrožen (časté též konflikty o přírodní zdroje) Zásadní vliv změn klimatu!
4
Úvod Konkrétní příčiny hydrometeorologické extrémy + související změny ve srážkových modelech (sucha a s tím související desertifikace, či naopak opakované záplavy) stoupající mořská hladina rozvojové projekty znečištění životního prostředí → environmentální migrace je spojena se ztrátou tradičně využívaných přírodních zdrojů (voda, živé organismy, půda), čímž klesá kvalita života, či je dokonce ohrožen (časté též konflikty o přírodní zdroje) Zásadní vliv změn klimatu!
Úvod
Zdroj: Global Advisory Council on Climate Change, 2007
5
Problematický charakter konceptu → šíře konceptu a rozmanitost situací, na něž dopadá
skutečné množství environmentálních migrantů nejasné (často zaměňováni s ekonomickými migranty + omezené informace o vnitrostátních přesunech) x odhadem lze do této kategorie zařadit několik desítek milionů osob Dle údajů Červeného kříže v současnosti z environmentálních důvodů opouští své domovy více lidí než kvůli válečným konfliktům.
x koncept není jednoznačně přijímán, neexistuje jednotná terminologie (uprchlíci / migranti / přesídlenci), ani obecně přijímaná definice (nutná pro upřesnění mezinárodněprávního postavení těchto osob)
Problematický charakter konceptu Návrh (neprávní) kategorizace environmentálních migrantů (Stojanov, R., 2008)
1. Environmentálně motivovaní migranti → dobrovolný odchod kvůli zhoršující se kvalitě životního prostředí + zpravidla významný vliv dalších migračních faktorů (politických, ekonomických) 2. Environmentální přesídlenci → nucené opuštění domova z důvodu ohrožení života či živobytí v důsledku vážných negativních environmentálních změn či událostí (přírodních či způsobených člověkem) a/ váhaví environmentální přesídlenci (pozvolná degradace) b/ okamžití environmentální přesídlenci (náhlá událost) 3. Plánovaní přesídlenci → přesídlení z důvodu plánované rozvojové činnosti, která změní prostředí, ve kterém žijí (např. stavba přehrady)
6
Problematický charakter konceptu Právně relevantní dělení environmentální migrace:
možnost volby: dobrovolná (motivovaná) x nucená příčina: plánovaná x neplánovaná přechod státní hranice: vnitřní x vnější trvání: dočasná x trvalá
→ charakter migrace ovlivňuje použitelné právní nástroje → potřeba mezinárodní ochrany zejména u migrace nucené a neplánované
Environmentální migrace stricto sensu Environmentální migrace stricto sensu = nucená environmentální migrace Osoby označovány jako nucení environmentální migranti, resp. též osoby přesídlené z environmentálních důvodů či environmentální přesídlenci (viz Stojanova kategorizace výše), v angličtině environmentally-displaced persons (EDPs) Navrhovaná definice: „jednotlivci, rodiny a populace čelící náhlé či postupné environmentální katastrofě, která zásadně negativně ovlivňuje jejich životní podmínky a která vede k jejich nucenému přemístění z místa jejich obvyklého pobytu, a to buď na začátku této katastrofy, nebo v jejím průběhu“ (Návrh Úmluvy o mezinárodním postavení osob přesídlených z environmentálních důvodů, Univerzita v Limoges, Francie, 2008/2011)
7
Příklad: migrace v důsledku zvyšování mořské hladiny http://www.youtube.com/watch?v=Hgw4HTtokgk
Souvislosti environmentální migrace stricto sensu Problémy spojené s environmentální migrací
humanitární ekonomické sociální politické bezpečnostní environmentální právní
8
Právně relevantní aspekty environmentální migrace stricto sensu
příčiny (znečišťování životního prostředí, klimatické změny, územní rozvoj) → prevence environmentální migrace, tj. zhoršení stavu životního prostředí v míře znemožňující důstojnou lidskou existenci
průběh (příprava, přesun)
přijetí v cílovém místě (právní status environmentálního migranta a z něj vyplývající práva a povinnosti)
Environmentální migrace stricto sensu Prevence 1. Omezování negativních antropogenních vlivů na ŽP Existuje relativně komplexní soubor právních norem (MPŽP) x problémem je jejich účinnost Zvláštní význam má právní úprava ochrany klimatu (Rámcová úmluva o změně klimatu, UNFCCC, Rio de Janeiro 1992 + Kjótský protokol 1997, Dodatek z Dauhá 2012) → povinnost mitigačních opatření x omezený respekt + mezinárodněprávní ochrana dalších složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, les, přírodní zdroje) + regulace nebezpečných činností (odpady, chemické látky)
9
Environmentální migrace stricto sensu Prevence 2. Adaptace na změnu přírodních podmínek Povinnosti vyplývající z: a/ právní úpravy ochrany klimatu x reálný význam povinnosti adaptace z hlediska mezinárodního práva? b/ právní úpravy ochrany lidských práv → povinnost států zajistit možnost realizace lidských práv (protect) x adaptační opatření „na místě“ v mnoha případech nebudou možná, resp. zajistí pouze dočasnou ochranu
Environmentální migrace stricto sensu Průběh Neexistuje obecná právní úprava x otázka její možnosti a vhodnosti Vnější x vnitřní migrace: Vnější – obecná aplikovatelnost lidskoprávních nástrojů x otázka jejich dostatečnosti Vnitřní – aplikovatelnost práva vnitřně přesídlených osob (viz dále) + povinnosti státu vyplývající z lidských práv (viz ESLP, Budayeva a ostatní proti Rusku, 2008)
10
Environmentální migrace stricto sensu Usazení na novém místě Absence zvláštní právní úpravy Zpravidla vnitřní přesídlení → relevance norem týkajících se tzv. vnitřně přesídlených osob (internally-displaced persons, IDPs), tj. Řídících principů pro vnitřní přesidlování, 1998 (Guiding Principles on Internal Displacement) a Úmluvy AU o ochraně a pomoci vnitřně přesídleným osobám v Africe, 2009 Definice vnitřně přesídlených osob v obou dokumentech: „…osoby nebo skupiny osob, jež byly donuceny nebo musely uprchnout nebo opustit své domovy nebo místa obvyklého bydliště zejména v důsledku nebo ve snaze vyhnout se důsledkům ozbrojeného konfliktu, situací všeobecného násilí, porušování lidských práv či přírodních či lidmi způsobených katastrof a které nepřekročily mezinárodně uznávanou státní hranici…“
Environmentální migrace stricto sensu Usazení na novém místě Ochrana vnitřně přesídlených osob dle Řídících principů:
obecné zásady (zákaz diskriminace, primární odpovědnost orgánů státu za zajištění pomoci) ochrana proti přesídlení (preventivní opatření) ochrana během přesídlení (práva týkající se fyzické bezpečnosti a integrity, další občanská a politická práva, uspokojování základních životních potřeb a další) poskytování humanitární pomoci návrat, trvalé usazení a reintegrace (zákaz diskriminace, restituce majetku)
X zatím pouze charakter soft-law (obyčejový charakter některých norem?)
11
Environmentální migrace stricto sensu Usazení na novém místě Vnější přesídlení (pokud se „nutnost“ vztahuje i na překročení státní hranice, např. zanikající ostrovní státy) → neaplikovatelnost norem mezinárodního uprchlického práva, tj. Úmluvy o právním postavení uprchlíků (1951) + Protokol (1957) Uprchlík = „osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti…" De lege ferenda? „…za uprchlíka se považuje i osoba, která se nachází mimo svou vlast z důvodu environmentální katastrofy za předpokladu, že jí její vlast nemůže poskytnout ochranu“
Environmentální migrace stricto sensu Usazení na novém místě Azylové právo Azyl = velmi stará instituce, známá už v antice Uplatňován všemi státy světa jako atribut výkonu veřejné moci, přiznání statusu azylanta je plně vnitrostátní záležitostí. V ČR: Čl. 43 LZPS „Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami.“ x v některých státech azyl z environmentálních důvodů poskytován
12
Závěry a shrnutí „The unprotected and forgotten people“? Ne tak docela… • •
ochrana vyplývající ze statusu IDPs obecná aplikovatelnost lidskoprávních norem
Ale… Není pochyb, že v mnoha případech budou EDPs potřebovat ochranu, která nebude platným právem předvídána.
Závěry a shrnutí Možnosti de lege ferenda
univerzální úroveň: - rozšíření definice uprchlíka, resp. nový protokol - nová, speciální právní úprava → Návrh Úmluvy o mezinárodním postavení osob přesídlených z environmentálních důvodů (Univerzita v Limoges, Francie, 2008/2011)
•
cílem zaručit práva EDPs (zvláštní status) vnější i vnitřní přesídlení principy solidarity, společné, ale diferencované odpovědnosti, účinné ochrany práva osob ohrožených přesídlením/práva přesídlených osob non-refoulement
•
institucionální zajištění (národní komise, Vysoký úřad, WAEP,
• • •
•
WFED) x návrh vytvořený na akademické půdě, přijetí obdobné úmluvy v dohledné době je nepravděpodobné
13
Závěry a shrnutí
regionální úroveň → specifické regionální právní úpravy
národní úroveň (individuální přístup jednotlivých států) - vstřícná přistěhovalecká politika - azyl ad hoc, příp. institut tzv. environmentálního azylu
Význam souvisejících otázek prevence environmentální migrace a odpovědnosti států za negativní změny životního prostředí zejména v souvislosti s klimatickými změnami.
Děkuji Vám za pozornost.
14
