ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO OBECNOU ČÁST ÚŘEDNICKÉ ZKOUŠKY ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

Aktualizováno dne 22. 12. 2015

ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO OBECNOU ČÁST ÚŘEDNICKÉ ZKOUŠKY ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY 1) Ústava ČR samosprávu územních samosprávných celků: a) Nezaručuje. b) Zaručuje. c) Zaručuje pouze v případě vyšších územních samosprávných celků. 2) Státními symboly České republiky jsou: a) Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. b) Velký a malý státní znak, korunovační klenoty, státní vlajka a státní hymna. c) Pouze velký státní znak a státní vlajka. 3) Ministerstva se ve veškeré své činnosti řídí: a) Ústavními zákony, zákony a jejich prováděcími předpisy a usneseními vlády. b) Pouze ústavními zákony. c) Výhradně usneseními vlády. 4) Přijaté zákony podepisuje: a) Předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. b) Předseda Poslanecké sněmovny a prezident republiky. c) Pouze předseda Poslanecké sněmovny. 5) Volební období prezidenta republiky trvá: a) 5 let. b) 7 let. c) 4 roky. 6) Jakým způsobem je volen v České republice prezident: a) Parlamentem. b) Senátem. c) Přímou volbou. 7) Vláda je odpovědna: a) Prezidentovi republiky. b) Poslanecké sněmovně. c) Senátu. 8) Kdo může vládě vyslovit nedůvěru: a) Poslanecká sněmovna. b) Prezident republiky. c) Senát. 9) Specializovaným soudním orgánem ochrany ústavnosti je: a) Nejvyšší správní soud. b) Ústavní soud. c) Nejvyšší soud.

1


10) Soudce je jmenován: a) Prezidentem republiky. b) Předsedou Poslanecké sněmovny. c) Parlamentem. 11) Nejvyšší kontrolní úřad: a) Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. b) Kontroluje činnost vlády. c) Vykonává kontrolu hospodaření s veřejným majetkem podle zadání vlády. 12) Ústřední bankou České republiky je: a) Evropská centrální banka. b) Česká monetární banka. c) Česká národní banka. 13) Do činnosti územních samosprávných celků stát: a) Může zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. b) Může zasahovat, je-li potřeba zajistit výkon samostatné působnosti. c) Nemůže zasahovat v žádném případě. 14) Zákonodárná moc v České republice náleží: a) Parlamentu. b) Senátu. c) Prezidentovi republiky. 15) Orgánům územní samosprávy: a) Lze svěřit výkon státní správy v rozsahu nezbytném pro zajištění vnější bezpečnosti. b) Nelze svěřit výkon státní správy. c) Lze svěřit výkon státní správy jen tehdy, stanoví-li to zákon. 16) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen: a) Občan České republiky, který má právo volit. b) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let. c) Občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. 17) Poslanecká sněmovna má: a) 81 poslanců volených na dobu 5 let. b) 200 poslanců volených na dobu 4 let. c) 99 poslanců volených n dobu 4 let. 18) Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem může podat ten: a) Komu takové oprávnění přiznává zákon o Ústavním soudu. b) Pouze poslanec nebo senátor. c) Pouze prezident republiky. 19) Nuceně omezit vlastnické právo je možné: a) Kdykoli, je-li tak činěno na základě zákona nebo v odůvodněných případech na základě příkazu vlády. b) Ve veřejném zájmu, avšak jen v případě, že je to nezbytné pro zajištění provozování hospodářské činnosti osoby, vůči níž omezení směřuje. c) Ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

2


20) Svoboda pohybu a pobytu: a) Může být omezena pouze zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezeném území též z důvodu ochrany přírody. b) Nesmí být omezena s výjimkou případů, kdy tak ve veřejném zájmu rozhodne vláda. c) Může být omezena, avšak pouze v zájmu ochrany života nebo zdraví osob a v rozsahu nezbytném pro ohrožení veřejného pořádku. 21) Podle Listiny základních práv a svobod platí princip, že každý může činit: a) Co není zákonem zakázáno. b) Pouze to, co mu povoluje zákon. c) Vše, pokud tím nenarušuje své soukromí nebo nedotknutelnost své osoby. Veřejná správa 22) Vrcholným orgánem moci výkonné v České republice je: a) Vláda. b) Prezident republiky. c) Parlament. 23) Státní moc je vykonávaná prostřednictvím: a) Samosprávy a státní správy. b) Orgánů s nařizovací pravomocí. c) Orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. 24) Ministerstva jsou: a) Ústřední správní úřady s dílčí věcnou působností. b) Orgány veřejné moci s omezenou územní působností. c) Ústřední správní úřady s působností stanovenou nařízením vlády. 25) Územním samosprávným celkem v ČR není: a) Obec. b) Okres. c) Hlavní město Praha. 26) Kontrolu nad výkonem samostatné působnosti územních samosprávných celků provádí: a) V případě obcí krajské úřady, v případě krajů a hl. m. Prahy Ministerstvo vnitra. b) Ministerstvo vnitra, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. c) Národní kontrolní úřad. 27) Platností právního předpisu: a) Se rozumí stav, kdy se stal právní předpis součástí právního řádu (tzn. byl stanoveným způsobem vyhlášen). b) Je datum uvedené v zápatí právního předpisu. c) Je datum podepsání právního předpisu oprávněnou osobou. 28) Dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů České republiky se právní předpis stává: a) Platným. b) Vždy platným a účinným. c) Vždy platným a účinným, je-li tímto právním předpisem zákon. 29) Je možné, aby právní předpis nabyl účinnosti dříve, než nabyl platnosti?: a) Ne. b) Ano, právní předpis vždy nabývá dříve účinnosti než platnosti. c) Ano, pouze ve výjimečných případech se souhlasem prezidenta republiky. 3


30) Je v pravomoci územních samosprávných celků vydávat právní předpisy? a) Ne, vydávání právních předpisů je vyhrazeno ústřední úrovni státní správy. b) Ano. c) Ano, ale pouze v případě vyšších územních samosprávných celků. 31) Právními předpisy nejvyšší právní síly v ČR jsou: a) Ústavní zákony a vyhlášené mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy. b) Zákonná opatření Senátu a právní předpisy Evropské unie. c) Nařízení vlády, právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů. 32) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády a jejích orgánů plní: a) Úřad vlády České republiky. b) Poradní orgány vlády. c) Sekretariát předsedy vlády. 33) Zřídit nebo zrušit ministerstvo je možné: a) Usnesením vlády. b) Pouze zákonem. c) Rozhodnutím prezidenta republiky. 34) Vydávání správních rozhodnutí: a) Je součástí výkonu nevrchnostenské veřejné správy. b) Není výkonem veřejné správy. c) Je součástí výkonu vrchnostenské veřejné správy. 35) Státní správa: a) Je veřejná správa uskutečňovaná státem, tzn. především státními orgány a orgány, na které stát výkon státní správy přenesl. b) Je výkon veřejné správy spočívající ve správě územně organizovaného společenství, které si své záležitosti řeší samostatně a činí rozhodnutí přímo nebo prostřednictvím volených orgánů. c) Je veřejná správa vykonávaná prostřednictvím soudů. 36) Parlament je tvořen: a) Poslaneckou sněmovnou a Úřadem vlády. b) Poslaneckou sněmovnou a kanceláří předsedy Poslanecké sněmovny. c) Poslaneckou sněmovnou a Senátem. 37) Hlavní činností Parlamentu je: a) Výkon zákonodárné moci. b) Realizace výkonné státní moci. c) Kontrola hospodaření orgánů státní správy. 38) Doba, která plyne mezi okamžikem nabytí platnosti a okamžikem nabytí účinnosti právního předpisu: a) Se nestanoví, neboť právní předpisy nevstupují v účinnost, ale pouze v platnost. b) Je legisvakanční lhůtou a je určena k tomu, aby se adresáti právního předpisu důkladně seznámili s jeho obsahem. c) Je dobou, po kterou platí právní předpis, po jejím uplynutí ztrácí svou účinnost. 39) Zákon nemůže být zrušen: a) Rozhodnutím Ústavního soudu. b) Rozhodnutím prezidenta republiky. c) Zákonem.

4


40) Návrhy zákona předkládá vláda Poslanecké sněmovně: a) Písemně. b) Ústně i písemně. c) Ústně. 41) Nařízení kraje lze vydat: a) Na základě a v mezích zákona, je-li k tomu kraj zákonem zmocněn. b) Je-li nezbytné v rámci samostatné působnosti uložit povinnost. c) Je-li potřeba stanovit podmínky správně trestní odpovědnosti. 42) Pokud správní orgán vydá rozhodnutí, ačkoliv k jeho vydání není věcně příslušný, je toto rozhodnutí: a) Nezjistitelné. b) Nesouladné. c) Nicotné. 43) Pokud správní orgán považuje skutkové zjištění za dostatečné, může v rámci správního řízení vydat: a) Příkaz. b) Usnesení o skutkovém zjištění. c) Sdělení o skutkovém zjištění. 44) Vláda je k provedení zákona a v jeho mezích oprávněna vydávat: a) Vyhlášky. b) Nařízení. c) Zákony. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 45) Rozlišujeme obce podle rozsahu výkonu přenesené působnosti ve věcech, které stanoví zvláštní zákony? a) Ano, rozlišujeme obce základního typu, obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností. b) Ne, nerozlišujeme, neboť všechny obce vykonávají přenesenou působnost ve stejném rozsahu. c) Ano, členíme je na obce nižšího a vyššího typu. 46) Vydávání obecně závazných vyhlášek obce náleží do: a) Samostatné působnosti obce. b) Přenesené působnosti obce. c) Samostatné nebo přenesené působnosti obce, podle toho jakým způsobem je konkrétní problematika upravena zvláštním zákonem. 47) Příspěvek ze státního rozpočtu obdrží obec: a) Na plnění úkolů v samostatné působnosti. b) Na plnění úkolů v přenesené působnosti. c) Na plnění úkolů v samostatné i přenesené působnosti, pokud si o ně požádá do 30. 6. předchozího kalendářního roku. 48) Mezi orgány obce nepatří a) Starosta. b) Obecní úřad. c) Tajemník.

5


49) Zasedání zastupitelstva obce: a) Není veřejné. b) Je veřejné. c) Je veřejné, v případě, že tak rozhodne starosta obce. 50) Zřizování obecní policie: a) Je v pravomoci obce. b) Je v pravomoci obce, ale je podmíněno souhlasem příslušného krajského úřadu. c) Je v pravomoci Ministerstva vnitra, které obecní policii zřizuje na návrh příslušného zastupitelstva obce. 51) Pan K., podnikatel, úmyslně poškodil tabulku s označením ulice umístěnou na budově jeho obchodu. Může obec na toto jednání reagovat? a) Ne, nemůže. b) Ano, jedná se o správní delikt podle zákona o obcích, postižitelný pokutou. c) Ano, prostřednictvím žaloby ke správnímu soudu. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů 52) Vydávání nařízení kraje je: a) vyhrazenou pravomocí zastupitelstva kraje. b) vyhrazenou pravomocí rady kraje. c) pravomocí krajského úřadu. 53) Hejtman kraje: a) Zastupuje kraj navenek. b) Je výkonným orgánem kraje v samostatné působnosti. c) Vykonává přenesenou působnost včetně ukládání sankcí. 54) Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky kontroluje: a) Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad. b) Ministerstvo vnitra. c) Vždy místně příslušný finanční úřad. 55) Zvláštní orgány kraje zřizuje hejtman: a) Pro výkon přenesené působnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon. b) Pro výkon samostatné působnosti. c) Pro výkon samostatné i přenesené působnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon. 56) Dozor a kontrolu nad výkonem samostatné působnosti kraje: a) Vykonává Úřad vlády ČR. b) Vykonává Ministerstvo vnitra. c) Vykonává krajský soud. Zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů 57) Hlavní město Praha: a) Je současně hlavním městem České republiky, obcí i krajem. b) Je statutárním městem podle zákona o obcích s některými pravomocemi kraje. c) Je krajem s některými pravomocemi obcí.

6


Zákon č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů 58) Sídlem Ústavního soudu je: a) Praha. b) Brno. c) Ostrava. 59) Soudce Ústavního soudu: a) Může být členem politické strany nebo politického hnutí . b) Nemůže být členem politické strany nebo politického hnutí. c) Může být členem politické strany nebo politického hnutí pouze se souhlasem prezidenta republiky. 60) Počet soudců, kteří tvoří Ústavní soud, je: a) 15. b) 20. c) 200. 61) Soudce Ústavního soudu jmenuje: a) Předseda poslanecké sněmovny. b) Předseda vlády. c) Prezident republiky se souhlasem Senátu. 62) Rozhodnutí Ústavního soudu jsou v rámci České republiky: a) Konečná a nelze se proti nim odvolat. b) Lze se proti nim odvolat k prezidentovi republiky. c) Lze proti nim podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. 63) Nálezy a usnesení Ústavního soudu jsou zveřejňovány: a) Ve Sbírce zákonů ČR. b) Ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, stanovené nálezy se vyhlašují také ve Sbírce zákonů ČR. c) Prostřednictvím webových stránek Senátu. 64) O zrušení obecně závazných vyhlášek a právních předpisů vydaných v přenesené působnosti rozhoduje: a) Ministerstvo vnitra. b) Vrchní soud v Praze. c) Ústavní soud. 65) Ústavní žalobu proti prezidentu republiky podává: a) Vláda České republiky. b) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. c) Senát Parlamentu České republiky se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb. 66) Správní obvody obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem: a) Jsou stanoveny zákonem. b) Stanovuje Ministerstvo pro místní rozvoj. c) Stanovuje Ministerstvo vnitra vyhláškou.

7


67) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností mají oproti ostatním obcím: a) Větší rozsah přenesené působnosti, kterou vykonávají i pro další obce ve svém správním obvodu. b) Větší rozsah samostatné působnosti. c) Větší počet obyvatel. 68) Výkon státní správy se na obce s rozšířenou působností a na obce s pověřeným obecním úřadem přenáší: a) Ústavou. b) Zákonem. c) Usnesením vlády. 69) Na plnění úkolů v přenesené působnosti obce: a) Obdrží ze státního rozpočtu příspěvek. b) Využívají výhradně vlastní rozpočet. c) Obdrží příspěvek ze státního rozpočtu, pokud požádají Ministerstvo vnitra do 31. prosince předchozího roku. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů + Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů 70) Vytvoření, nebo zrušení kraje podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, se provádí: a) Na základě rozhodnutí prezidenta republiky. b) Usnesením vlády. c) Zákonem. 71) Vedení přehledu obcí, vojenských újezdů, okresů, krajů a v hlavním městě Praze městských obvodů je v gesci: a) Ministerstva vnitra. b) Ministerstva financí. c) Ministerstva pro místní rozvoj. 72) Území krajů je vymezeno z: a) Území obcí. b) Území okresů. c) Území obcí a vojenských újezdů. 73) Změna sídla kraje podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, se provádí: a) Usnesením zastupitelstva kraje. b) Usnesením vlády c) Zákonem. 74) Základními územními samosprávnými celky jsou: a) Kraje. b) Okresy. c) Obce.

8


75) Hranici vyšších územních samosprávných celků lze měnit: a) Zákonem. b) Domluvou sousedních krajů a následným schválení Ministerstvem vnitra. c) Vždy k 1. lednu. 76) Území okresů vymezuje Ministerstvo vnitra: a) Výčtem obcí a vojenských újezdů. b) Výčtem krajů. c) Výčtem pověřených obecních úřadů. 77) Součásti veřejné správy nejsou: a) Krajské úřady. b) Okresní úřady. c) Obecní úřady. Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů 78) V čele ministerstva stojí: a) Člen vlády. b) Státní tajemník. c) Předseda. 79) Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje: a) Parlament. b) Vláda. c) Úřad Vlády. 80) Ústředním orgánem státní správy není: a) Nejvyšší kontrolní úřad. b) Český telekomunikační úřad. c) Správa státních hmotných rezerv. 81) Vedoucího Úřadu vlády České republiky: a) jmenuje a odvolává vláda České republiky. b) jmenuje a odvolává prezident České republiky. c) jmenuje a odvolává předseda Poslanecké sněmovny České republiky. 82) Koordinační úlohu v oblasti služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a státní služby plní: a) Úřad vlády. b) Ministerstvo vnitra. c) Ministerstvo práce a sociálních věcí. 83) Ústředním správním úřadem pro provádění autorského zákona je: a) Ministerstvo kultury. b) Ministerstvo financí. c) Ministerstvo průmyslu a obchodu. 84) Česká obchodní inspekce je podřízena: a) Ministerstvu financí. b) Ministerstvu průmyslu a obchodu. c) Ministerstvu pro místní rozvoj.

9


85) Ústředním správním orgánem pro vězeňství je: a) Ministerstvo vnitra. b) Ministerstvo obrany. c) Ministerstvo spravedlnosti. 86) Ústředním správním orgánem pro správu vojenských újezdů je: a) Ministerstvo obrany. b) Ministerstvo vnitra. c) Ministerstvo pro místní rozvoj. 87) Legislativní rada vlády České republiky je: a) Ústředním správním orgánem pro oblast tvorby legislativy. b) Poradním orgánem Ministerstva vnitra. c) Poradním orgánem vlády v oblasti její legislativní činnosti. 88) V čele Legislativní rady vlády České republiky stojí a) Předseda volený nadpoloviční většinou všech členů vlády. b) Nezávislý kandidát jmenovaný předsedou vlády. c) Člen vlády. 89) Úřad vlády podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky: a) Neplní koordinační úlohu v oblasti státní služby, ta náleží Ministerstvu vnitra. b) Plní úkoly týkající se organizačních věcí státní služby a služebních vztahů státních zaměstnanců ve všech ústředních správních úřadech. c) Plní úkoly týkající se organizačních věcí státní služby a služebních vztahů státních zaměstnanců v rozsahu stanoveném služebním předpisem náměstka ministra vnitra pro státní službu. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů 90) Listina základních práv a svobod je: a) Zákon. b) Nařízení vlády. c) Součást ústavního pořádku ČR. 91) Listina základních práv a svobod v hlavě druhé upravuje: a) Pouze základní lidská práva a svobody. b) Pouze politická práva. c) Lidská práva a základní svobody a politická práva. 92) Základní práva a svobody uvedené v Listině základních práv a svobod: a) Jsou pod ochranou soudní moci. b) Nejsou pod ochranou soudní moci. c) Jsou pod ochranou soudní moci pouze v taxativně vymezených případech. 93) Trest smrti se v České republice: a) Nepřipouští. b) Připouští. c) Připouští pouze ve výjimečných případech na základě rozhodnutí prezidenta republiky.

10


94) Mezi politická práva stanovená Listinou základních práv a svobod nepatří: a) Svoboda projevu. b) Právo na ochranu obydlí. c) Právo na informace. 95) Listovní tajemství: a) Nesmí být porušeno. b) Může být porušeno výhradně v případech a způsobem, stanovených zákonem. c) Není upraveno Listinou základních práv a svobod. 96) V Listině základních práv a svobod je uvedeno, že občané mohou činit to, co: a) Není zákonem zakázáno. b) Není v rozporu s Usnesením vlády. c) Je ziskové pro občana i pro stát. 97) Omezit právo pokojně se shromažďovat: a) Nelze za žádných okolností. b) Lze zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. c) Lze rozhodnutím prezidenta republiky. 98) V ústavním pořádku České republiky úprava práv občanů příslušejících k národnostním a etnickým menšinám je obsažena v: a) Ústavě České republiky. b) Listině základních práv a svobod. c) Zákoně o právech příslušníků národnostních menšin. 99) Zásada práva na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu: a) Není zakotvená v žádném právním předpise. b) Je zakotvena v Listině základních práv a svobod. c) Je zakotvena pouze v zákoníku práce. 100) Nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli: a) Jen rozhodnutím soudu na základě zákona. b) Rozhodnutím Policie ČR. c) Rozhodnutím místně příslušného odboru péče o dítě. 101) Princip presumpce neviny: a) Není zakotvena v Listině základních práv a svobod. b) Znamená, že ten, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za vinného, dokud není prokázán opak. c) Znamená, že ten, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. 102) V preambuli Listiny základních práv a svobod jsou deklarovány: a) Zásadní hodnotová východiska, na kterých stojí Česká republika. b) Veškerá základní lidská práva. c) Základní práva týkající se osobní svobody člověka. 103) Právo na obhajobu: a) Je zakotveno v Ústavě a má na něj právo každý, kdo si obhájce může uhradit. b) Není v českém právním systému zakotveno. c) Je zakotveno v Listině základních práv a svobod a má jej před soudem každý.

11


104) Státní moc: a) Lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. b) Lze uplatňovat jakýmkoliv veřejně prospěšným způsobem. c) Lze uplatňovat i nad rámec zákona, pokud to vyžaduje neobvyklá situace. 105) Právo na tlumočníka: a) Je zakotveno v Listině základních práv a svobod a vztahuje se na občany všech členských států Evropské unie. b) Je zakotveno v Listině základních práv a svobod a má ho ten, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání. c) Je zakotveno v trestním zákoně, jehož přílohou je rovněž ceník tlumočnických služeb. Etika a korupce 106) Státní úředník v souvislosti s výkonem služby: a) Nemůže přijímat dary v hodnotě vyšší než 300 Kč. b) Může přijímat dary, pokud se nejedná o hotovost. c) Může přijímat dary, pokud jejich hodnota nepřesáhne částku 5 000 Kč. 107) Dodržování služebního předpisu, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců: a) Je povinností každého státního zaměstnance vyplývající ze zákona o státní službě. b) Není kontrolováno. c) Je pouhou proklamací a porušení povinnosti dodržování služebních předpisů není sankcionováno. 108) Etický kodex státního zaměstnance: a) Žádným omezením nezasahuje do oblasti soukromého života státního zaměstnance. b) Zasahuje i do oblasti soukromého života zaměstnance zákazem takového jednání, které by mohlo snížit důvěru ve státní správu v očích veřejnosti, nebo být příčinou vydírání státního zaměstnance. c) Zasahuje i do oblasti soukromého života zaměstnance zákazem pití alkoholu na veřejnosti. 109) Pan J. se při výkonu služby dozvěděl informace, které mohou napomoci získat jeho švagrovi, jemuž krachuje firma, lukrativní zakázku. Tyto informace mu sdělí. Dopustil se pan J. jednání v rozporu s etickým kodexem státního zaměstnance? A proč? a) Ne, pokud od švagra neobdržel za informace úplatu. b) Ano, pokud se jednalo o informace výslovně označené jako utajované. c) Ano, dopustil se jednání, které je možné vyhodnotit jako střet zájmů. 110) Dar, který obdrží zaměstnanec od zaměstnavatele k životnímu jubileu: a) Je možno považovat za neoprávněnou výhodu ve smyslu etického kodexu státního zaměstnance. b) Je v souladu s etickým kodexem státního zaměstnance, pokud jeho pořizovací cena nepřekročí hodnotu 300 Kč. c) Je zcela v souladu s etickým kodexem státního zaměstnance. 111) Využití výhod státní služby ve prospěch člena vlastní rodiny, zejména pak zaměstnání či jmenování/zprostředkování jmenování člena rodiny do postavení představeného: a) Je neetickým jednáním označovaným za nepotizmus a je jedním z důvodů, proč Česká republika přistoupila k regulaci státní služby zákonnou formou. Zákon o státní službě mj. zakazuje osobám blízkým, vyjma zahraniční služby, aby byli zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole. b) Je jednáním povoleným ve smyslu zákona o státní službě. c) Zákon o státní službě otázku nepotismu neupravuje.

12


112) Princip rovného přístupu úředníka při výkonu státní služby spočívá v tom, že: a) Dodržuje ve stejné míře veškeré právní předpisy pro obor služby, kterou vykonává. b) Respektuje vždy pokyny představeného. c) Přistupuje ke všem osobám ve stejné situaci shodně a nečiní mezi nimi žádné neodůvodnitelné rozdíly. 113) Etický kodex je závazný: a) Výhradně pro zaměstnance v pracovním poměru. b) Výhradně pro zaměstnavatele. c) Pro všechny státní zaměstnance. 114) Mezi oblasti, které upravuje etický kodex státního zaměstnance, nepatří: a) Úprava pracovní doby a přestávek na odpočinek. b) Obecná pravidla chování. c) Oznamování korupčního jednání. 115) Princip zákonnosti ve výkonu státní služby znamená, že: a) Státní úředník vždy před vydáním rozhodnutí prostuduje příslušné právní předpisy. b) Státní úředník jedná vždy na základě zákona a v rozsahu stanoveném zákonem. c) Veškeré právní předpisy jsou dostupné občanům způsobem umožňujícím dálkový přístup. 116) Mezi základní hodnoty, které musí státní zaměstnanec ctít, nepatří: a) Klientelismus. b) Zákonnost při rozhodování. c) Rovný přístup ke všem fyzickým i právnickým osobám. 117) V souvislosti s výkonem služby: a) Státní zaměstnanec může žádat poskytnutí daru nebo jiné výhody v jakékoli hodnotě. b) Je státní zaměstnanec povinen nepřijímat dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem. c) Státní zaměstnanec nesmí přijímat jakékoli dary nebo jiné výhody, tento zákaz se netýká darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem. 118) Státnímu zaměstnanci je nabídnuta odměna 10 000 Kč, pokud zajistí rychlejší vyřízení žádosti. Pokud úředník odměnu přijme a zajistí vyřízení žádosti: a) Takové jednání je výrazně neetické, v rozporu s právními a služebními předpisy a státní zaměstnanec se vystavuje možnosti trestního stíhání. b) Nedopustil se trestného činu, vzhledem k nízké výši úplatku. c) Dopustil se pouze přestupku proti etickému kodexu státního zaměstnance a hrozí mu pouze výtka od nadřízeného zaměstnance. 119) Využití výhod státní služby ve prospěch přátel a spřízněných skupin nebo jejich upřednostňování: a) Je jednáním povoleným ve smyslu zákona o státní službě, ale je nutné takové jednání písemně oznámit státnímu tajemníkovi. b) Zákon o státní službě otázku klientelismu neupravuje. c) Takové jednání je neetickým jednáním označovaným za klientelizmus a je jedním z důvodů, proč Česká republika přistoupila k regulaci státní služby zákonnou formou. Zákon o státní službě mj. stanoví státnímu zaměstnanci povinnost vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost výkonu státní služby.

13


120) Střet zájmů: a) Není sám o sobě korupčním chováním, ale zvyšuje jeho riziko. b) Je jedním z druhů korupčního chování. c) Je, pokud se okamžitě neohlásí, trestným činem. 121) Právo na stávku představenému: a) Přísluší. b) Přísluší jen, pokud tak stanoví služební předpis. c) Nepřísluší. 122) Pravidla pro ochranu státních zaměstnanců, kteří učinili oznámení o podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným nebo jiným státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo osobou ve služebním poměru podle jiného právního předpisu upravuje: a) Etický kodex. b) Zákon o státní službě a příslušné nařízení vlády. c) Listina základních práv a svobod. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, a k němu vydané prováděcí předpisy 123) Hlavním záměrem vzniku zákona o státní službě bylo: a) Depolitizovat, profesionalizovat a zvýšit transparentnost státní správy. b) Zajistit srovnatelnost platů státních zaměstnanců s platy soukromého sektoru. c) Snížit počet zaměstnanců státní správy. 124) Přijetí do služebního poměru ve smyslu zákona o státní službě: a) Nemusí být spojeno se zařazením na systemizované služební místo. b) Je realizováno v tříleté zkušební době. c) Je vždy spojeno se zařazením na služební místo nebo jmenováním na služební místo představeného. 125) Obory státní služby ve smyslu zákona o státní službě: a) Jsou taxativně vymezeny zákonem. b) Stanovuje vláda nařízením. c) Stanovuje Ministerstvo vnitra. 126) Státní zaměstnanec je, ve smyslu zákona o státní službě: a) Kdokoliv, kdo je v pracovním poměru k ústřednímu správnímu úřadu. b) Pouze vedoucí úředník. c) Fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností stanovených zákonem o státní službě. 127) Služebním orgánem ve smyslu zákona o státní službě není: a) Vedoucí oddělení vůči podřízeným zaměstnancům. b) Vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu. c) Vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem. 128) Státní tajemník a) Řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců a vedoucího služebního úřadu podřízeného ministerstvu a plní úkoly související s pracovněprávními vztahy zaměstnanců ve správním úřadu. b) Je vždy zaměstnancem Ministerstva vnitra. c) Je podřízen Úřadu vlády.

14


129) Personální ředitel sekce pro státní službu: a) Je služebním místem zřizovaným na ministerstvech a Úřadu vlády. b) Je služebním místem zřizovaným výhradně na Ministerstvu vnitra. c) Není služebním místem. 130) Služebními úřady ve smyslu zákona o státní službě jsou: a) Pouze ministerstva a ústřední správní úřady. b) Ministerstva a jiné správní úřady, jestliže jsou zřízeny zákonem a jsou zákonem výslovně označeny jako správní úřad nebo orgán státní správy, dále státní orgány nebo právnické osoby, o kterých tak stanoví zákon. c) Úřady státní správy i územní samosprávy. 131) Představeným je podle zákona o státní službě státní zaměstnanec, který: a) Je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. b) Řídí minimálně 2 podřízené zaměstnance. c) Má minimálně 10 let praxe v příslušném oboru služby. 132) Na obsazení volného služebního místa se: a) Koná výběrové řízení (s výjimkou zákonem stanovených případů). b) Koná výběrové řízení, pokud tak rozhodne státní tajemník. c) Nekoná výběrové řízení (s výjimkou zákonem stanovených případů). 133) Předpokladem přijetí do služebního poměru je: a) Výhradně státní občanství České republiky a plnoletost. b) Vždy prokázání znalosti českého jazyka testem. c) Státní občanství České republiky, občanství jiného členského státu Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, dosažení věku 18 let, plná svéprávnost, bezúhonnost, dosažení vzdělání stanoveného zákonem a zdravotní způsobilost. 134) Do služebního poměru nelze přijmout: a) Absolventa zahraniční vysoké školy. b) Osobu mladší 21 let. c) Poslance nebo senátora. 135) Státní zaměstnanec: a) Není povinen vykonat úřednickou zkoušku, pokud má vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu. b) Je povinen vykonat úřednickou zkoušku, pouze pokud zastává funkci představeného. c) Je povinen vykonat úřednickou zkoušku. 136) Úřednickou zkoušku, v případě neúspěchu: a) Lze 1 x opakovat. b) Lze 3x opakovat. c) Nelze opakovat. 137) Náměstka pro státní službu jmenuje: a) Prezident republiky na návrh vlády na dobu 5 let. b) Vláda na návrh předsedy vlády na dobu 6 let. c) Ministr vnitra na základě výsledků výběrového řízení bez omezení délky působnosti.

15


138) Státního tajemníka jmenuje: a) Vláda na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády na dobu 5 let. b) Příslušný ministr nebo vedoucí Úřadu vlády na základě výsledků výběrového řízení na dobu 5 let. c) Náměstek pro státní službu na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. 139) Představený ve smyslu zákona o státní službě: a) Nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí. b) Nemá omezena žádná práva, včetně možnosti vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí. c) Může vykonávat funkci v politické straně nebo v politickém hnutí, pokud je výkon funkce bezplatný. 140) Kárné provinění ve smyslu zákona o státní službě: a) Není zákonem o státní službě nijak postihováno. b) Jde o zaviněné porušení služební kázně. c) Jde o trestný čin ve smyslu trestního zákona. 141) Za kárné provinění ve smyslu zákona o státní službě lze uložit kárné opatření, kterým je: a) Písemná důtka, snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců, odvolání ze služebního místa představeného, nebo propuštění ze služebního poměru. b) Písemná důtka, pokuta do výše 50 000 Kč, odvolání ze služebního místa představeného, nebo propuštění ze služebního poměru. c) Písemná důtka, snížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců, postavení mimo službu po dobu 6 měsíců, nebo propuštění ze služebního poměru. 142) Státnímu zaměstnanci přísluší služební volno k individuálním studijním účelům: a) V rozsahu 6 dnů výkonu služby ročně. b) V rozsahu 30 dnů ročně. c) V rozsahu stanoveném jeho nadřízeným. 143) Služební hodnocení se vztahuje: a) Pouze na představené. b) Pouze na státní zaměstnance na ministerstvech a Úřadu vlády. c) Na všechny státní zaměstnance. 144) Služební předpis: a) Může být vydán písemně a nesnese-li to odkladu i ústně. b) Může být vydán jen písemně. c) Se v zásadě vydává ústně a jeho vydání se eviduje v příslušném přehledu. 145) Služební orgán nemůže služebním předpisem stanovit pro služební místo požadavek: a) Úrovně znalosti cizího jazyka, odborného zaměření vzdělání nebo jiný odborný požadavek potřebný pro výkon služby. b) Zvláštní fyzické a psychické způsobilosti nezbytné pro vykonávání zvlášť náročných služebních činností. c) Způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi v souladu s právním předpisem upravujícím ochranu utajovaných informací. 146) Na služební cestu může být státní zaměstnanec na dobu nezbytně nutnou vyslán: a) Jen se svým souhlasem; tento souhlas lze udělit předem při výběrovém řízení. b) I bez svého souhlasu, s výjimkou zákonem výslovně uvedených případů. c) Jen se svým souhlasem, s výjimkou zákonem výslovně uvedených případů, kdy jej na služební cestu vyslat nelze ani s jeho souhlasem. 16


147) Státní zaměstnanec je povinen na základě příkazu zastupovat: a) Představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo, na které byl jmenován; v době zastupování státní zaměstnanec nevykonává v plném rozsahu dosavadní služební úkoly. b) Státního zaměstnance dlouhodobě nepřítomného ze zdravotních důvodů; v době zastupování státní zaměstnanec současně vykonává v plném rozsahu dosavadní služební úkoly. c) Pouze představeného, který na svoji funkci rezignoval; v době zastupování státní zaměstnanec současně vykonává v plném rozsahu dosavadní služební úkoly. 148) Přerušit výkon služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže: a) Lze státnímu zaměstnanci, který vykonává službu bez přerušení po dobu alespoň 5 let na jeho žádost až na dobu 12 měsíců; po dobu přerušení výkonu služby nepřísluší státnímu zaměstnanci plat. b) Lze státnímu zaměstnanci bez ohledu na délku služby až na dobu 5 let, je-li mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem uzavřena dohoda o zvýšení vzdělání; po dobu přerušení výkonu služby přísluší státnímu zaměstnanci náhrada platu ve výši minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem. c) Lze státnímu zaměstnanci kdykoliv je to nezbytné pro jeho odborný rozvoj a za účelem řádného výkonu služby. 149) Kárnou pravomoc vykonávají: a) V prvním stupni služební orgán a ve druhém stupni kárná komise; kárná komise se zřizuje u nadřízeného služebního orgánu a není-li, zřizuje se v Ministerstvu vnitra. b) V prvním stupni služební orgán a ve druhém stupni služební orgán nadřízeného ústředního správního úřadu; u státních zaměstnanců zařazených v ústředním správním úřadu ji ve druhém stupni vykonává Vláda České republiky. c) V prvním i druhém stupni kárné komise. Kárná komise prvního stupně se zřizuje ve služebním úřadu, jestliže v něm službu vykonává alespoň 25 státních zaměstnanců, nelze-li ve služebním úřadu zřídit kárnou komisi prvního stupně, je zřízena u nadřízeného služebního úřadu a nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, je příslušná kárná komise prvního stupně zřízená v Ministerstvu vnitra. Kárná komise druhého stupně se zřizuje v Ministerstvu vnitra. 150) Pokud státní zaměstnanec dostane k vyřízení úkol, který nespadá do oboru státní služby, v němž vykonává službu: a) Má právo úkol odmítnout. b) Musí úkol vyřídit, ale jeho povinností je informovat nadřízeného, že úkol nespadá do oboru jeho služby. c) Je povinen úkol vykonat. 151) Pokud je proti státnímu zaměstnanci zahájeno trestní stíhání: a) Je povinen tuto skutečnost oznámit služebními orgánu. b) Oznamuje tuto skutečnost služebnímu orgánu Ministerstvo spravedlnosti. c) Není povinen tuto skutečnost oznámit služebnímu orgánu. 152) V případě, že se představený vůči podřízenému státnímu zaměstnanci chová hrubě: a) Musí takovou situaci státní zaměstnanec vyřešit sám, zákon prostředky ochrany proti takovému chování neobsahuje. b) Lze takovou situaci řešit pouze podáním správní žaloby. c) Je státní zaměstnanec oprávněn se proti takovému postupu bránit, například podat stížnost.

17


153) Služební předpis je závazný: a) Pouze pro státního zaměstnance. b) Pro státního zaměstnance, pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 zákona o státní službě a pro osobu ve služebním poměru podle jiného zákona zařazenou k výkonu služby ve služebním úřadu. c) Pouze pro zaměstnance v pracovním poměru vykonávajícího činnosti podle § 5 zákona o státní službě. 154) Pokud státní zaměstnanec obdrží v souvislosti s výkonem služby bonboniéru v hodnotě 100 Kč: a) Nejedná se o porušení povinnosti vyplývající ze zákona o státní službě. b) Jedná se o porušení povinnosti vyplývající ze zákona o státní službě. c) Jedná se o trestný čin. 155) Státní zaměstnanec se dostal do situace, kdy má zastupovat svého nadřízeného, který je zařazen ve vyšší platové třídě. Jakým způsobem se k této situaci může postavit? a) Je povinen zastupování přijmout. b) Není povinen zastupování přijmout. c) Je povinen zastupování přijmout, pouze pokud je on sám přeřazen do vyšší platové třídy. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a k němu vydané prováděcí právní předpisy 156) Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: a) Neupravuje zákoník práce. b) Je upraveno v zákoníku práce. c) Je upraveno pouze interními předpisy zaměstnavatele. 157) Mateřská a rodičovská dovolená státních zaměstnanců: a) Se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce. b) Je speciálně upravena služebním zákonem. c) Je upravena prováděcími právními předpisy ke služebnímu zákonu. 158) Za dobu pracovní pohotovosti dle zákoníku práce: a) Nenáleží zaměstnanci odměna. b) Náleží zaměstnanci odměna ve výši 100 % průměrného výdělku. c) Náleží zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. 159) Odměňování zaměstnanců v pracovním poměru, kteří vykonávají práci ve správním úřadu: a) Se řídí zákoníkem práce, není-li stanoveno jinak. b) Se řídí výlučně zákonem o státní službě. c) Se řídí prováděcím právním předpisem k zákonu o státní službě. Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů 160) V případě odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je odpovědný: a) Stát i územní samosprávné celky. b) Pouze stát. c) Pouze územní samosprávné celky.

18


161) Stát odpovídá za škodu, která byla způsobena: a) Rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním nebo nesprávným úředním postupem. b) Pouze nesprávným úředním postupem. c) Pouze rozhodnutím vydaným ve správním nebo soudním řízení. 162) Pokud došlo ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení jedná jménem státu: a) Úřad vlády ČR. b) Ministerstvo vnitra. c) Ministerstvo spravedlnosti. 163) Územní samosprávné celky: a) Odpovídají za škodu, kterou způsobily v rámci samostatné působnosti při výkonu veřejné správy nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. b) Neodpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu samostatné působnosti nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. c) Odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu samostatné působnosti nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, pouze pokud tato škoda překročila hranici 100 000 Kč. 164) Po poškozeném, který zemřel v důsledku výkonu státní moci nebo výkonu pravomocí územních celků v samostatné působnosti: a) Nemají pozůstalí právo na náhradu nákladů na výživu. b) Mají pozůstalí právo na částečnou náhradu nákladů na výživu, výše nákladů je stanovena prováděcími právními předpisy. c) Mají pozůstalí právo na náhradu nákladů na výživu. 165) Porušení povinnosti státu učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě: a) Je nesprávným úředním postupem. b) Je přestupkem dle přestupkového zákona. c) Správní orgány povinnost vydávat rozhodnutí v zákonem stanovených lhůtách nemají. 166) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají: a) Účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda a rovněž ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. b) Pouze účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. c) Pouze hlavní účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 167) Nárok na náhradu škody způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem: a) Nelze promlčet. b) Se promlčí ve lhůtách stanovených směrnicí Ministerstva spravedlnosti. c) Se promlčí ve lhůtách stanovených zákonem. 168) Náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu: a) Jsou zahrnuty do náhrady škody způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem. b) Nejsou zahrnuty do náhrady škody způsobené vydáním nezákonné rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem. c) Jsou zahrnuty do náhrady škody způsobené vydáním nezákonné rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem pouze pokud přesahují 50 000 Kč.

19


Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů 169) Petiční výbor: a) Je právnickou osobou. b) Je právnickou osobou, pokud má minimálně 10 členů. c) Není právnickou osobou. 170) Petiční právo: a) Je v České republice garantováno Listinou základních práv a svobod. b) Není v české legislativě zakotveno. c) Je zakotveno v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 171) Petice mohou podávat: a) Fyzické i právnické osoby. b) Pouze fyzické osoby. c) Pouze právnické osoby. 172) Členy petičního výboru může ve styku se státními orgány zastupovat pouze osoba: a) Starší 16 let. b) Starší 18 let. c) Starší 40 let. 173) K podpisu na podpisovém archu petice osoba uvede: a) Své jméno, příjmení a bydliště. b) Pouze své jméno. c) Pouze své rodné číslo. 174) Státní orgán, který přijal petici, je povinen na ni odpovědět: a) Do 7 dnů. b) Do 30 dnů. c) Do 90 dnů. 175) Petice musí být podána: a) Ústně do protokolu. b) Písemně. c) Písemně nebo ústně do protokolu, volba záleží na rozhodnutí petičního výboru. 176) Pokud státní orgán přijme petici týkající se věci, která nepatří do jeho působnosti: a) Postoupí ji do 5 dnů příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. b) Ve lhůtě 5 dnů vrátí petici petičnímu výboru, který ji podal. c) Postoupí petici nadřízenému státnímu orgánu. 177) Způsob přijímání, projednávání a vyřizování petic jednotlivými státními orgány: a) Vedle příslušného právního předpisu upravují jednotlivé státní orgány ve svých jednacích řádech nebo obdobných předpisech. b) Upravuje jednotně správní řád. c) Není detailně upraven. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 178) Občanský zákoník neupravuje: a) Způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky. b) Majetkové vztahy fyzických a právnických osob. c) Majetkové vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami a státem.

20


179) Zletilost se podle právního řádu ČR nabývá: a) Dosažením patnácti let. b) Dovršením osmnáctého roku. c) Dosažením jednadvaceti let. 180) Veřejnoprávní korporace: a) Nejsou právnickými osobami ve smyslu občanského zákoníku. b) Jsou právnickými osobami ve smyslu občanského zákoníku, ale jeho aplikace vůči nim je vždy podmíněna nařízením vlády. c) Jsou právnickými osobami ve smyslu občanského zákoníku. 181) Součástí pozemku je podle občanského zákoníku: a) Prostor nad povrchem i pod povrchem a stavba zřízená na pozemku. b) Pouze prostor nad povrchem. c) Prostor nad povrchem i pod povrchem a dočasné stavby na pozemku. 182) Nadace: a) Nemůže být založena za účelem podpory politických stran a hnutí. b) Může být založena za účelem podpory politických stran a hnutí. c) Může být založena výlučně pro výdělečné cíle, ale ne za účelem podpory politických hnutí. 183) Veřejná listina: a) Je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon. b) Je vždy součástí právního řádu ČR. c) Je listina, která je za veřejnou prohlášena soudem. 184) Klamavá reklama: a) Je nekalou soutěží. b) Není nekalou soutěží ve smyslu občanského zákoníku, ale přestupkem ve smyslu zákona o přestupcích. c) Je trestným činem ve smyslu trestního zákona. 185) Opatrovníka dítěti jmenuje: a) Místně příslušný odbor sociálně právní ochrany dětí. b) Starosta místně příslušného obecního úřadu. c) Soud. 186) Pěstounská péče ve smyslu občanského zákoníku: a) Má přednost před péčí o dítě v ústavní výchově. b) Nemá přednost před umístěním dítěte do péče ústavní výchovy. c) Není v naší republice využívaným institutem. 187) Právní osobnost: a) Je podle občanského zákoníku každá zletilá osoba. b) Je způsobilost mít práva a povinnosti. c) Je specifický druh právnické osoby. 188) Plné svéprávnosti: a) Nabývá člověk zletilostí, tj. dosažením 18 let věku; před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. b) Nabývá člověk dosažením 15 let věku. c) Nabývá člověk výhradně rozhodnutím soudu.

21


Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 189) Úřad pro ochranu osobních údajů: a) Je příspěvkovou organizací Ministerstva vnitra. b) Je součástí Úřadu vlády ČR. c) Je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů. 190) Sídlo Úřadu pro ochranu osobních údajů je v: a) Praze. b) Brně. c) Plzni. 191) Hlavním předmětem činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů je: a) Dozorová činnost nad dodržováním povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů. b) Poradenská činnost v oblasti zpracovávání osobních údajů. c) Aktualizace právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů. 192) Registr zpracování osobních údajů vede: a) Ministerstvo vnitra. b) Úřad pro ochranu osobních údajů. c) Národní bezpečnostní úřad. 193) Rodné číslo je, na základě zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, považováno za: a) Citlivý údaj. b) Osobní údaj. c) Anonymní údaj. 194) V čele Úřadu pro ochranu osobních údajů stojí: a) Člen vlády. b) Předseda Úřadu. c) Prezident republiky. 195) Předsedu a inspektory Úřadu pro ochranu osobních údajů: a) Jmenuje a odvolává prezident republiky. b) Jmenuje a odvolává předseda Senátu Parlamentu České republiky. c) Jmenuje a odvolává náměstek pro státní službu. 196) Výroční zpráva o činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů je: a) Neveřejná. b) Určená pouze Senátu Parlamentu České republiky. c) Veřejná. 197) Informace zveřejněná na úřední desce obecního úřadu na základě žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů: a) Nemůže obsahovat osobní údaje o žadateli o informaci. b) Musí obsahovat osobní údaje o žadateli o informaci. c) Může, na základě rozhodnutí příslušného obecního úřadu, obsahovat osobní údaje o žadateli o informaci.

22


198) Registr zpracování osobních údajů: a) Je veřejným registrem. b) Není veřejným registrem. c) Není veřejným registrem, ale je možné do něj nahlížet prostřednictvím kontaktních míst Czech Point. 199) Předávání osobních údajů správcem do jiných států: a) Není možné. b) Je možné, ale výhradně za dodržení zákonem stanovených podmínek. c) Je možné bez omezení. 200) Citlivý údaj podle zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je: a) Osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborech, náboženství nebo filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě, genetický údaj subjektu a biometrický údaj, který umožnuje přijmout identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů. b) Totožný s pojmem osobní údaj. c) Jakýkoliv údaj, prostřednictvím kterého lze identifikovat konkrétní osobu. 201) Výši pokut za uchovávání osobních údajů po dobu delší než nezbytnou za účelem jejich zpracování upravuje: a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. b) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. c) Směrnice Úřadu pro ochranu osobních údajů. 202) Pokutu za správní delikt podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vybírá: a) Příslušný krajský úřad. b) Policie ČR. c) Úřad pro ochranu osobních údajů. 203) Uchovávat osobní údaje: a) Lze pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely státní statistické služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví. b) Je možné maximálně 10 let od jejich pořízení. c) Mohou pouze ústřední správní úřady, prostřednictvím informačních systémů veřejné správy. 204) Citlivé údaje: a) Lze zpracovávat za dodržení zákonem stanovených podmínek. b) Nelze zpracovávat. c) Lze zpracovávat výlučně pro lékařské potřeby. 205) Je-li objekt správního úřadu zajištěn kamerovým systémem, toto opatření: a) Podléhá oznamovací povinnosti Úřadu na ochranu osobních údajů, pokud je pořizovaný záznam ukládán na nosič informací, byť na omezenou dobu. b) Podléhá oznamovací povinnosti Úřadu na ochranu osobních údajů, to neplatí, je-li záznam ukládán na nosič informací na dobu nepřekračující 7 dnů. c) Nepodléhá oznamovací povinnosti, pokud se jedná o opatření k zajištění bezpečnosti.

23


Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů 206) Ve správním soudnictví: a) Jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud. b) Jednají a rozhodují vrchní soudy a Nejvyšší správní soud. c) Jednají a rozhodují Ústavní soud a Nejvyšší správní soud. 207) Správní soudy nerozhodují: a) O kompetenčních žalobách. b) V občanskoprávním řízení. c) O ochraně proti nečinnosti správního orgánu. 208) V rámci správního soudnictví rozhodují soudy především: a) O trestných činech způsobených úředníky nebo zaměstnanci orgánů veřejné moci. b) O odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem veřejné moci. c) O žalobách právnických nebo fyzických osob, které se domáhají ochrany před nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným postupem orgánů veřejné moci. 209) Kasační stížnost: a) Je mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí Ústavního soudu. b) Řeší kompetenční spory mezi orgány veřejné moci. c) Je mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů 210) Nejvyšší kontrolní úřad: a) Je podřízen Parlamentu. b) Je podřízen vládě ČR. c) Je nezávislý orgán. 211) Nejvyšší kontrolní úřad: a) Vykonává kontrolu hospodaření územních samosprávných celků. b) Ve spolupráci s Ústavním soudem vykonává kontrolu hospodaření ústředních správních úřadů. c) Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu. 212) Nejvyšší kontrolní úřad: a) Provádí kontrolu hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz České národní banky. b) Nevykonává vůči České národní bance žádnou kontrolní činnost. c) Navrhuje výši státní dotace na provoz České národní banky. 213) V čele Nejvyššího kontrolního úřadu stojí: a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenovaný na návrh Poslanecké sněmovny prezidentem republiky. b) Předseda Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenovaný prezidentem republiky na návrh obou komor Parlamentu ČR. c) Vedoucí nejvyššího kontrolního úřadu, jmenovaný prezidentem ČR na základě návrhu Ministerstva financí. 214) 15 členů Nejvyššího kontrolního úřadu volí: a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. b) Senát Parlamentu ČR na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. c) Poslanecká sněmovna na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

24


Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů 215) Státní rozpočet: a) Je plán finančního hospodaření státu, schvalovaný zákonem. b) Je plán výdajů ministerstev a ústředních orgánů státní správy. c) Je aktualizován jedenkrát za 3 roky. 216) Ústředním správním úřadem pro státní rozpočet je: a) Ministerstvo pro místní rozvoj. b) Ministerstvo vnitra. c) Ministerstvo financí. 217) Zákon o státním rozpočtu se přijímá: a) Na desetileté období a průběžně aktualizuje. b) Pololetně. c) Každoročně. 218) Daně (výnosy z daní): a) Nejsou příjmem státního rozpočtu. b) Jsou příjmem státního rozpočtu pouze v případě daní z příjmu fyzických a právnických osob. c) Jsou příjmem státního rozpočtu. 219) Pokud není do 31. prosince schválen zákon o státním rozpočtu pro následující kalendářní rok: a) Dochází od 1. ledna následujícího roku k hospodaření podle tzv. rozpočtového provizoria. b) Připraví ministerstvo financí tzv. dočasný plán hospodaření státu. c) Je odvolán ministr financí. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů 220) Organizační složky státu (např. ministerstva, soudy apod.): a) Jsou právnickými osobami. b) Nejsou právnickými osobami. c) Jsou právnickými osobami, pokud tak stanoví zvláštní zákon. 221) Stát: a) Není právnickou osobou. b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích. c) Je právnickou osobou pouze z pohledu práva EU. 222) Stát může nabývat majetek: a) Právní řád ČR neupravuje možnost, že by stát mohl nabývat majetek. b) Pouze koupí, přičemž cena je vždy stanovena Ministerstvem financí. c) Mimo jiné i děděním ze závěti ve smyslu občanského zákoníku. 223) Povinnost péče řádného hospodáře pro organizační složky státu znamená, že: a) Majetek státu lze účelně a hospodárně využívat k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených právním předpisem. Řádný hospodář si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. b) Je zakázáno poskytování bezúročných půjček zaměstnancům a využívání fondu sociálních a kulturních potřeb zaměstnance. c) Povinností organizačních složek státu je pouze inventarizovat 1x ročně majetek.

25


Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) 224) Kontrola ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů: a) Není součástí výkonu veřejné moci. b) Je součástí výkonu veřejné moci, pouze pokud je kontrolujícím ústřední správní úřad. c) Je součástí výkonu veřejné moci. 225) Vnitřní kontrola v rámci jednoho subjektu: a) Není kontrolou ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. b) Je kontrolou ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. c) Je kontrolou ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 226) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, se aplikuje na kontrolu: a) Pouze přenesené působnosti. b) Pouze samostatné působnosti. c) Samostatné i přenesené působnosti. 227) Kontrolu ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, vykonává: a) Fyzická osoba, kterou k tomu pověřil kontrolní orgán. b) Pracovníci kontrolního orgánu. c) Pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu. 228) Pověření ke kontrole ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, má formu: a) Výhradně písemného pověření k jednotlivé kontrole. b) Písemného nebo ústního pověření ke kontrole. c) Písemného pověření k jednotlivé kontrole nebo průkazu, pokud tak stanoví jiný právní předpis. 229) V zájmu dosažení kontroly ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, může kontrolní orgán: a) Přizvat ke kontrole fyzickou osobu (např. tlumočníka). b) Přizvat ke kontrole právnickou osobu (sdružení, nadaci apod.). c) Přizvat zástupce ústředních správních úřadů, pokud se kontrola týká oboru jejich služby. 230) Kontrolující provádějící kontrolu ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, je povinen: a) Vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě. b) Podat ústní nebo písemné hlášení o kontrole svému nadřízenému. c) Zveřejnit záznam o kontrole způsobem umožňujícím dálkový přístup. 231) Kontrolovaná osoba ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, má za povinnost: a) Vytvořit podmínky pro výkon kontroly. b) Poskytnout kontrolujícímu občerstvení. c) Poskytnout kontrolujícímu asistenta.

26


232) Lhůta k vyhotovení protokolu o kontrole ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, je: a) Do 60 dnů. b) Do 30 dnů bez výjimky. c) Do 30 dnů od posledního kontrolního úkonu, max. do 60 dnů (zvlášť složité případy). 233) Námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů: a) Může kontrolovaná osoba podat písemně kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, není-li v protokolu stanovena lhůta delší. b) Může kontrolovaná osoba podat písemně nebo ústně do protokolu kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů (není-li v protokolu stanoveno jinak). c) Může podat osoba nadřízená kontrolované osobě kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů (není-li v protokolu stanoveno jinak). 234) Námitkám proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů: a) Nemůže vyhovět kontrolující autoremedurou. b) Může vyhovět kontrolující autoremedurou. c) Může vyhovět pouze osoba nadřízená kontrolujícímu. 235) Pokud kontrolovaná fyzická osoba ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, nevytvoří kontrolujícímu podmínky pro výkon kontroly, jedná se o: a) Přestupek. b) Přečin. c) Trestný čin. 236) Pokud kontrolovaná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, nevytvoří kontrolujícímu podmínky pro výkon kontroly, jedná se o: a) Přestupek. b) Správní delikt s možností pokuty až do 500 000 Kč. c) Trestný čin. 237) Kontrolující nebo přizvaná osoba při kontrole ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů: a) Nemá povinnost mlčenlivosti. b) Má povinnost mlčenlivosti pouze v případě kontroly ústředního správního úřadu. c) Má povinnost mlčenlivosti. 238) Náklady vzniklé kontrolnímu orgánu v souvislosti s výkonem kontroly ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, nese: a) Kontrolní orgán. b) Kontrolovaná nebo povinná osoba. c) Orgán nadřízený kontrolovanému orgánu. Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů 239) Utajovaná informace se klasifikuje stupněm utajení: a) Přísně tajné, Tajné, Důvěrné, Vyhrazené. b) Přísně tajné, Tajné, Důvěrné, Vyhrazené, Pro služební potřebu. c) Tajné, Důvěrné, Vyhrazené, Pro služební potřebu.

27


240) Mezi šest druhů zajištění ochrany utajovaných informací se řadí: a) Personální bezpečnost, administrativní bezpečnost, bezpečnost informačních a komunikačních systémů. b) Personální bezpečnost, administrativní bezpečnost, technická bezpečnost. c) Personální projekt, administrativní bezpečnost, fyzická bezpečnost. 241) Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení: a) Přísně tajné, Tajné, Důvěrné, Vyhrazené nebo Pro služební potřebu, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení a je poučena. b) Přísně tajné, Tajné, Důvěrné nebo Vyhrazené, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení. c) Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení a je poučena, nestanoví-li zákon č. 412/2005 Sb. nebo zvláštní právní předpis jinak. 242) Skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby: a) Je bezpečnostním rizikem; fyzická osoba tak nesplňuje podmínku bezpečnostní spolehlivosti podle zákona. b) Je bezpečnostním rizikem; Národní bezpečnostní úřad v rámci bezpečnostního řízení musí v tomto případě posoudit, zda fyzická osoba splňuje podmínku bezpečnostní spolehlivosti podle zákona. c) Není bezpečnostním rizikem. 243) Utajovaná informace se eviduje a) V administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem; to neplatí u utajované informace stupně utajení Vyhrazené, u níž odpovědná osoba stanoví, že se neeviduje. b) V administrativních pomůckách, kterými jsou jednací protokol a pomocný jednací protokol, a jde-li o utajovanou informaci v digitální podobě v informačním systému určeného pro nakládání s utajovanými informacemi, stanoví-li tak odpovědná osoba. c) V administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem a způsobem tam stanoveným; to neplatí, pokud u podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené odpovědná osoba stanoví, že se neevidují. 244) Utajovaná informace se mimo objekt k tomu určený: a) Může zpracovávat i bez souhlasu odpovědné osoby v odůvodněných případech, je-li to nezbytné k plnění pracovních úkolů, pokud je zajištěno, že k utajované informaci má přístup pouze oprávněná osoba. b) Nemůže zpracovávat. c) Může zpracovávat v odůvodněných případech, s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba. 245) Utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené se může zpracovávat v informačním systému: a) Pokud byl písemně schválen odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou do provozu, je-li to nezbytné k plnění pracovních úkolů. b) Pokud byl certifikován Národním bezpečnostním úřadem a byl písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. c) Pokud byl Národním bezpečnostním úřadem certifikován a byl schválen do provozu.

28


246) Zpracovávání utajované informace v elektronické podobě v zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému, zejména v psacím stroji s pamětí a v zařízení umožňujícím kopírování, záznam nebo zobrazení utajované informace anebo její převod do jiného datového formátu, se: a) Umožní za předpokladu, že ochranu utajované informace proti odezírání nepovolané osoby provádí oprávněná osoba. b) Provádí podle bezpečnostní provozní směrnice vydané orgánem státu, právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou. c) Nesmí provádět. 247) Přístup k utajované informaci v případě fyzické osoby, u které došlo k zániku platnosti osvědčení fyzické osoby z důvodu ohlášení jeho odcizení nebo ztráty: a) Zaniká 5 dnem, pokud fyzická osoba neohlásí Národnímu bezpečnostnímu úřadu jeho odcizení nebo ztrátu. b) Není dotčen, pokud do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti požádá písemně Národní bezpečnostní úřad o vydání osvědčení nového. c) Bez dalšího nezaniká a fyzická osoba disponuje nadále přístupem k utajované informaci. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 248) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů upravuje: a) Pouze samotné správní řízení. b) Postup správních a soudních orgánů při rozhodování v oblasti veřejné správy. c) Postup správních orgánů při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy. 249) Správními orgány jsou podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů: a) Orgány moci výkonné, orgány územních samosprávných celků a jiné orgány, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. b) Pouze ministerstva a krajské úřady. c) Pouze úřady územních samosprávných celků. 250) Právní normou obecně upravující postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy: a) Je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. b) Taková právní norma neexistuje. c) Je zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 251) Věcná příslušnost správních orgánů je stanovena: a) Výhradně zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů. b) Zákonem nebo na základě zákona. c) Organizačním řádem místně příslušného správního orgánu. 252) Úřední osoba je: a) Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu. b) Synonymem ke slovu státní zaměstnanec podle služebního zákona. c) Pouze osoba, která vydává správní rozhodnutí. 253) Při doručování písemnosti upřednostňuje správní orgán doručování: a) Prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. b) Prostřednictvím obecní policie. c) Prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.

29


254) Řízení o žádosti je zahájeno: a) Dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. b) Dnem, kdy věcně a místně příslušný správní orgán potvrdil žadateli přijetí jeho žádosti. c) Dnem prvního veřejného projednání žádosti. 255) Předvedení na požádání správního orgánu: a) Nelze provést, o předvedení musí rozhodnout místně příslušný soud. b) Lze provést bez vydání usnesení na základě ústní domluvy správního orgánu s obecní policií. c) Lze provést, na základě usnesení, pokud se účastník řízení nebo svědek bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů nedostaví na předvolání. 256) Rozhodnutí správního orgánu obsahuje: a) Výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. b) Pouze výrokovou část a odůvodnění. c) Pouze výrokovou část. 257) Pokud vydal rozhodnutí správní orgán, který nebyl k rozhodování v dané věci věcně příslušný, označujeme toto rozhodnutí za: a) Neplatné. b) Nelegální. c) Nicotné. 258) Pořádková pokuta patří mezi: a) Dokazovací prostředky. b) Zajišťovací prostředky. c) Odvolací prostředky. 259) Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, jej může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže by s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas: a) Takový postup je možný a nazývá se autoremedurou. Proti takovému rozhodnutí prvoinstančního orgánu lze podat odvolání. b) Ano, takový postup je možný, přičemž ale takové rozhodnutí není podmíněno plným vyhověním odvolání ani souhlasem účastníků řízení. c) Ne, takový postup možný není. 260) Postup vyřizování stížností proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu: a) Upravují interní předpisy konkrétních správních orgánů. b) Upravuje nařízení vlády České republiky. c) Upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zkušební „Okruh předpisů Evropské unie“ 261) Prvním předchůdcem dnešní EU bylo: a) Evropské společenství uhlí a oceli. b) Evropské obranné společenství. c) Evropské sdružení volného obchodu. 262) Mezi zakládající smlouvy, jimiž byla založena Evropská společenství, patří: a) Pařížská smlouva a Římské smlouvy. b) Římské smlouvy a Londýnská smlouva. c) Berlínská smlouva a Lisabonská smlouva.

30


263) Mezi smlouvy, na jejichž základě působila Evropská společenství, nepatří: a) Římské smlouvy. b) Maastrichtská smlouva. c) Berlínská smlouva. 264) Po ratifikaci Lisabonské smlouvy: a) Evropské společenství založené Smlouvou o založení Evropského hospodářského společenství zaniklo bez jakéhokoli nástupnictví. b) Evropské společenství funguje jako poradní orgán Evropského parlamentu. c) Evropské společenství zaniklo a právním nástupcem se stala Evropská unie. 265) Jaké byly zakládající smlouvy v rámci Evropských společenství a co mj. stanovily: a) Jde o tři smluvní dokumenty – Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) z roku 1951, Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) z roku 1957, a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) z roku 1957. Smlouvy definovaly základní prvky Evropské unie, mj. jakým způsobem rozhodují unijní instituce. b) Jde o dokumenty s dnes již překonaným významem, které upravovaly zastoupení politických stran v Evropském parlamentu. c) Tyto dokumenty obsahují přímou úpravu federálního státu Evropské unie a nahrazují právní předpisy ústavního charakteru jednotlivých členských států. 266) Po svém založení stála Evropská unie na tzv. třech pilířích, kterými byly: a) Evropská společenství, společná zahraniční a bezpečnostní politika, Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. b) Společná zahraniční a bezpečnostní politika, policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, spolupráce při ekonomické podpoře demokratických sil mimo území EU. c) Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, spolupráce při vojenských akcích mimo území EU, vnitřní trh EU. 267) Jedním z principů fungování EU je zásada subsidiarity. Subsidiarita znamená: a) Právo institucí EU zasahovat do vnitřních věcí členských států EU. b) Evropská unie je oprávněna jednat jen tehdy, nelze-li daného cíle dosáhnout efektivněji členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní. c) Rozhodování v zájmu ústředních institucí bez ohledu na zájmy nižších úrovní. 268) Evropská unie je založena na Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Tyto dvě smlouvy jsou vůči sobě v následujícím vztahu: a) Obě smlouvy mají stejnou právní sílu. b) Smlouva o Evropské unii je nadřazena Smlouvě o fungování Evropské unie. c) Smlouva o fungování Evropské unie je nadřazena Smlouvě o Evropské unii. 269) Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie jsou souhrnně nazývány jako: a) Zakládající dokumentace. b) Smlouvy. c) Pravidla fungování EU. 270) Smlouva o Evropské unii mj. stanoví princip, že: a) Práva členských států jsou odstupňována na základě velikosti jejich území a obyvatelstva. b) Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásadách, které jsou společné členským státům. Unie ctí národní identitu svých členských států. c) EU přebírá odpovědnost za národní bezpečnost jednotlivých členských států. 31


271) Listina základních práv Evropské unie má ve vztahu ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie: a) Vyšší právní sílu než citované smlouvy. b) Vzájemný vztah těchto dokumentů není vymezen. c) Stejnou právní sílu. 272) Označení Komise se ve Smlouvách používá: a) Pro jakoukoli komisi pracující při orgánech Unie. b) Jako zkrácené označení Evropské komise. c) Jako označení pomocných pracovních komisí v Evropském parlamentu. 273) Evropský parlament je: a) Výkonný, iniciativní a správní orgán EU. b) Jediná instituce EU, která je volena v přímých volbách v členských státech. c) Fórum k výměně názorů mezi poslanci kandidátských zemí a členských zemí EU. 274) Počet členů Evropského parlamentu dle čl. 14 Smlouvy o Evropské unii: a) Je stanoven 15 členy na každý členský stát. b) Nesmí překročit 750 členů, nepočítaje předsedu. c) Je fixně stanoven na 525 členů. 275) Členové Evropského parlamentu jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním na dobu: a) Tří let. b) Pěti let. c) Částečně na dobu tří let a částečně na dobu šesti let. 276) Evropská rada je tvořena: a) Dvaceti osmi vybranými poslanci Evropského parlamentu. b) Profesionálními úředníky, které navrhují členské země a volí Evropský parlament. c) Hlavami států nebo předsedy vlád členských zemí EU. 277) Smyslem jednání Evropské rady je mimo jiné: a) Schvalovat evropskou legislativu. b) Usměrňovat jednání Evropského parlamentu. c) Dávat Evropské unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezovat její obecné politické směry a priority. 278) O členství v Evropské unii může stát požádat: a) Je-li vyzván Evropskou komisí k podání žádosti. b) Schválí-li lidové referendum konkrétního státu podání žádosti. c) Uznává-li stát hodnoty uvedené v čl. 2 Smlouvy o Evropské unii a zavazuje se k jejich podpoře. 279) Vystoupení členského státu z Evropské unie: a) Není možné, musel by být vyloučen. b) Smlouvy nic takového nepředpokládají a neřeší. c) Je možné za podmínek stanovených ve Smlouvě o Evropské unii. 280) Mezi výlučné pravomoci Evropské unie dle Smlouvy o fungování EU nepatří: a) Společná obchodní politika. b) Měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je EURO. c) Životní prostředí.

32


281) Sdílená pravomoc Evropské unie s členskými státy se uplatňuje např. v oblasti: a) Kultury a umění. b) Vnitřní trh. c) Civilní ochrany. 282) Smlouva o fungování EU zavádí pojem občanství Unie. To znamená, že: a) Občan členského státu, pokud má zájem, může o toto občanství požádat. b) Občanství Unie automaticky nahradilo občanství členských států. c) Občanství Unie doplňuje občanství státu, nenahrazuje je. 283) Čtyři svobody vnitřního trhu tvoří svobody volného pohybu: a) Zboží, osob, služeb a kapitálu. b) Pracovníků, studentů, rentiérů a důchodců. c) Průmyslových, spotřebních a zemědělských výrobků a peněz. 284) Volný pohyb zboží: a) Může členský stát omezit na základě povolení od Rady Evropské unie. b) Nesmí být za žádných okolností omezen. c) Lze omezit ve výjimečných, přesně specifikovaných a dobře odůvodněných případech, jako je např. ochrana zdraví a života lidí, ochrana veřejného pořádku, morálky. 285) Právo volného pohybu pracovníků v Evropské unii se nevztahuje: a) Na zaměstnání ve veřejné správě. b) Na zaměstnání ve službách. c) Na zaměstnání v zemědělství. 286) Evropský ochránce práv nemůže přijímat stížnosti občanů Evropské unie týkající se: a) Evropské komise. b) Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí. c) Evropského parlamentu. 287) O předběžných otázkách týkajících se výkladu práva Evropské unie nebo platnosti aktů přijatých orgány EU má pravomoc rozhodovat: a) Evropský parlament. b) Evropská komise. c) Soudní dvůr Evropské unie. 288) Evropská centrální banka je: a) Poradním orgánem Evropské komise bez právní subjektivity, nemá výkonnou pravomoc. b) Komerční bankou částečně vlastněnou Evropskou unií, jejím účelem je generovat zisk. c) Samostatnou nezávislou institucí Evropské unie, která má právní subjektivitu. 289) Účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví Evropské unie. Skládá se: a) Z jednoho státního příslušníka každého členského státu. b) Z důvěryhodných osob jmenovaných Evropským parlamentem. c) Z osob jmenovaných Evropskou radou na základě konsensu. 290) Hospodářský a sociální výbor je dle Smlouvy o fungování EU: a) Samostatnou nezávislou institucí. b) Dobrovolným sdružením zástupců jednotlivých členských zemí pro sociální otázky. c) Poradním orgánem Evropského parlamentu, Rady a Komise.

33


291) Zásada loajální spolupráce v podmínkách EU znamená, že: a) Členské státy si navzájem pomáhají v řešení aktuálních problémů ohrožujících jejich ekonomickou stabilitu. b) Evropská unie a členské státy se navzájem respektují a pomáhají si při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv. c) Členské státy si navzájem pomáhají finančními půjčkami, které přispívají k vytvoření stabilního ekonomického prostředí a zajištění blahobytu jejich občanů. 292) Pravomoci, které nejsou Smlouvami svěřeny Evropské unii: a) Se určují operativně v dílčích dohodách. b) Náležejí členským státům. c) Jsou určeny celosvětově platnými obecnými dohodami. 293) Pojem Smlouvy v terminologii EU označuje: a) Jakékoli smlouvy uzavřené v rámci Evropské unie. b) Dvoustranné smlouvy uzavírané mezi členskými státy navzájem a schválené orgány EU. c) Je to souhrnný název pro Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie. 294) Lisabonská smlouva mění způsob hlasování v Radě. Kvalifikovaná většina je vymezena jako: a) 55% členů Rady zastupujících členské státy, které představují nejméně 65% obyvatelstva zúčastněných členských států. b) 75% členů Rady bez ohledu na počet obyvatel členských států, které zastupují. c) Jakýkoliv počet členů Rady zastupujících nejméně 65% obyvatelstva členských států. 295) Protokol o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii: a) Je dokument, jehož přijetí předcházelo přijetí Lisabonské smlouvy. b) Je dokument připojený k Lisabonské smlouvě. c) Žádný takový dokument v Unii nebyl přijat. 296) Listina základních práv EU: a) Je obsažena v textu Lisabonské smlouvy. b) Je samostatným dokumentem, na který se Lisabonská smlouva odvolává. c) Je to norma vymezující pravidla pro rozhodování Evropského soudu při sporech mezi jednotlivými členskými státy. 297) Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) bylo založeno s cílem: a) Vytvoření podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst odvětví jaderného průmyslu. b) Omezení nekoordinovaného budování jaderných elektráren v jednotlivých členských zemích. c) Vytvoření jednotného systému studia a dalšího vzdělávání pro oblast jaderné energetiky v zemích Evropské unie. 298) Mezi orgány EU nepatří: a) Evropská rada. b) Rada Evropy. c) Účetní dvůr. 299) Mezi typy právních aktů Evropské unie nepatří: a) Evropský zákon. b) Směrnice. c) Nařízení.

34


300) Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) podepsaná v roce 1957 nabyla platnosti: a) Ve stejném roce jako byla podepsána. b) V roce 1958. c) Nenabyla nikdy platnosti.

35

ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO OBECNOU ČÁST ÚŘEDNICKÉ ZKOUŠKY ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

Recommend Documents