Zhodnocení současné situace prevence předčasného ukončování školní docházky V rámci projektu „PREVENT – Zapojení rodičů do prevence předčasného ukončování školní docházky“.
Zpracoval v období červen – říjen 2013: Člověk v tísni, o.p.s. Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Pobočka ÚnL Pařížská 16 400 01 Ústí nad Labem -1-
Obsah 1. 2. 3.
Úvod Cíl projektu Studium relevantních dokumentů a. Školní absence b. Řešení absencí na školách zřizovaných městem Ústí nad Labem c. Strategické plánovací dokumenty: Návrh cílů a opatření 5. Komunitního plánu péče o občany města Ústí nad Labem – oblast sociální pomoci a péče o osoby ohrožené závislostmi d. Strategické plánovací dokumenty: Akční plán sociálního začleňování 2013-2014 Ústí nad Labem e. Statistiky ÚP f. záznamy relevantních základních a středních škol 4. Hloubkové rozhovory individuální a. ředitelé a metodici prevence relevantních ZŠ a SŠ, kurátoři pro mládež a pracovníci NGOs, které pracují s mládeží ohroženou předčasným ukončením školní docházky 5. Hloubkové rozhovory skupinové a. učitelé na druhých stupních relevantních ZŠ b. rodiče dětí, které navštěvují relevantní ZŠ a SŠ 6. Plošné anonymní dotazníkové šetření v sociálně vyloučených lokalitách 7. Závěr 8. Literatura a odkazy 9. Přílohy a. Hloubkové rozhovory individuální b. Hloubkové rozhovory skupinové c. Plošné šetření – tabulky d. Absence ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013 10. CD s dokumenty
-2-
str. 3 str. 3 str. 4 str. 4
str. 6 str. 7 str. 10 str. 10
str. 10 str. 11 str. 12 str. 14 str. 17 str. 18 str. 19 str. 25 str. 25 str. 29
1. Úvod Materiál „Zhodnocení současné situace prevence předčasného ukončování školní docházky“ je součástí projektu PREVENT, který je zaměřen na zapojování rodičů do prevence předčasného ukončování školní docházky. Projekt PREVENT je projektem mezinárodním, do kterého jsou zapojeny kromě Ústí nad Labem tyto města: Nantes, Stockholm, Gijón, Sofie, Mnichov, Antverpy, Haag, Tallinn a Katánie. Mezi těmito městy dochází k výměně zkušeností a dobrých praxí. Město Ústí nad Labem přispělo programy spol. Člověk v tísni, o.p.s. Podporou vzdělávání a programem Retrostipendií. V rámci tohoto materiálu je vyhodnocena stávající situace prevence předčasného ukončování školní docházky na školách zřizovaných městem Ústí nad Labem. V první části je souhrn dostupných materiálů, statistik a strategií k problematice, v části druhé je popis realizovaných místních šetření a hloubkových rozhovorů s vybranými aktéry z oblasti vzdělávání a práce s dětmi a mládeží a s rodiči těchto dětí. S tímto materiálem bude v dalších měsících pracovat Místní akční skupina, která bude navrhovat koncepční řešení a konkrétní postupy pro řešení problematiky většího zapojování rodičů do prevence předčasného ukončování školní docházky jejich dětí. 2. Cíl projektu Základním cílem projektu je větší zapojení rodičů dětí do prevence předčasného ukončování školní docházky. Úspěšné zvládnutí základní školní docházky a pokračování v dalším studiu na střední škole nebo učilišti, je nezbytným předpokladem pro nalezení kvalifikované práce, vymanění se ze závislosti na sociálních dávkách. Problematika je samozřejmě mnohem širší, celkovou úspěšnost žáků a mladých lidí ovlivňují další faktory, jako je např. problematika zaměstnanosti (vysoká míra nezaměstnanosti v regionu, práce „načerno“ apod.), podfinancovanost škol (nízký počet kvalifikovaných odborníků na školách /speciální pedagogové, psychologové, supervizoři apod./, malé materiální vybavení), celá oblast předškolního vzdělávání apod. Projekt Prevent je ale úzce zaměřen jen na roli škol a na rodinné prostředí, v kterém žáci vyrůstají. Ovšem např. účast dětí ze sociálně vyloučeného prostředí v předškolním vzdělávání, je pro jejich vzdělávací kariéry natolik klíčová, že jsme tuto problematiku zařadili alespoň do doporučené literatury na přiložené CD.
-3-
3. Studium relevantních dokumentů a. Školní absence V školních letech 2011/2012 a 2012/2013 byl pro potřeby školské komise a zřizovatele ústeckých základních škol – Magistrát města Ústí nad Labem proveden pracovníky spol. Člověk v tísni, o.p.s. souhrn absencí ze všech 19 základních škol. Materiál sleduje jak absence celkové, omluvené i neomluvené. Celkové průměry těchto absencí na žáka podle jednotlivých škol, celkové průměry za celé Ústí nad Labem (průměry aritmetické a mediány) a absence podle jednotlivých ročníků a pololetí. Z tohoto materiálu vyplývá /kompletní verze je součástí přílohy č. 1/, že nejvíce se s absencemi (celkovými, omluvenými i neomluvenými) potýkají ZŠ Školní náměstí (Předlice), ZŠ Hlavní a ZŠ Husova. Dále pak v menší míře ZŠ Karla IV., ZŠ Neštěmická a ZŠ Palachova. Zatímco celková průměrné absence na žáka ve všech 19 školách ve školním roce 2012/2013 byla 120,26 hodin (aritmetický průměr), resp. 113,86 hodiny (medián), pak na těchto školách to bylo 170,17 (ZŠ Hlavní); 182,69 (ZŠ Husova) a 254,94 (ZŠ Školní náměstí) hodin v průměru na žáka /vše aritmetické průměry/. Ve všech sledovaných kategoriích došlo mezi školními roky 2011/2012 a 2012/2013 ke zvýšení absencí. Opakujícími se jevy jsou: průběžné zvyšování počtu absencí podle ročníků (nejmenší absence byly pokaždé v 2. ročnících a nejvyšší v ročnících 8.) a vyšší absence v druhém pololetí oproti pololetí prvnímu (celkové absence za školní rok 2012/2013 v druhém pololetí jsou vyšší oproti pololetí prvnímu o 45,8 %). Všechny školy, u kterých jsou zvýšené školní absence, navštěvují ve větší míře žáci ze sociálně vyloučených lokalit, děti a mládež, kteří jsou z různých důvodů ohroženi školním neúspěchem. b. Řešení absencí na školách zřizovaných městem Ústí nad Labem Téma záškoláctví bylo identifikováno jako jedno z klíčových témat, jako jedna z největších bariér, která brání žákům ze sociálně znevýhodněného prostředí školnímu úspěchu. Zde platí jednoduchá „rovnice“: Kdo do školy nechodí, nemůže se v ní také nic naučit. Řešení absencí vychází z normativního dokumentu MŠMT z roku 2002, s názvem Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví (Čj.: 10 194/2002–14). V rámci našich výzkumů jsme došli k poznatkům, že neexistuje jednotná praxe v řešení školních absencí mezi jednotlivými města v České republice a v detailech se řešení záškoláctví různí i škola od školy v rámci Ústí nad Labem. Obecně se dá říci, že je při omlouvání žáků významně posílena role zákonných zástupců, školy mají jen omezené možnosti při podezření na absence skryté (ale mají), pediatrická praxe při omlouvání není zcela sjednocená. Základní školy vnímají spolupráci s praktickými lékaři jako nedostatečnou. Jak konkrétně jsou řešeny absence v Ústí nad Labem, ukazuje zhruba následující diagram. -4-
Z našich zjištění vyplynulo, že školy – pedagogové jsou ve velmi nevýhodném postavení. Systém je pro ně nepřehledný (o rodičích ohrožených sociálním vyloučením ani nemluvě), a ačkoli dokládání absencí musejí dokumentovat co nejpodrobněji, po podání podnětu se jim nedostává prakticky žádné zpětné vazby. Jedním z velkých a méně řešených problémů školních absencí jsou navíc takzvané absence skryté. Pravidelné pozdní příchody do vyučování, pravidelné pateční absence apod.
-5-
Detailně je problematika již popsána v materiálu Systémová spojení: Spolupráce jako nástroj překonávání důsledků sociálního znevýhodnění ve vzdělávání, který je v elektronické podobě na přiloženém CD. c. Návrh cílů a opatření 5. Komunitního plánu péče o občany města Ústí nad Labem – oblast sociální pomoci a péče o osoby ohrožené závislostmi Problematiku záškoláctví dále řeší Komunitní plán péče o občany města Ústí nad Labem, zde návrhy cílů a opatření pro 5. Komunitní plán. Název Cíle:
Krátký popis Cíle:
Opatření, které vedou k naplnění Cíle: Název opatření: Charakteristika opatření:
Předpokládané dopady opatření:
3.2. Ucelená koncepce primární prevence rizikového chování (PPRCH) ve školách zřizovaných statutárním městem Ústí nad Labem Prostřednictvím opatření přispět ke snižování počtu případů rizikového chování (záškoláctví, šikana a extrémní projevy agrese, rizikové sporty a chování v dopravě, rasismus a xenofobie, negativní působení sekt, sexuální rizikové chování, závislostní chování včetně gamblingu – viz Cíl 1) žáků škol zřizovaných statutárním městem Ústí nad Labem a jeho nepříznivých sociálních a/nebo zdravotních důsledků 3.2.1 Vytvoření a zavedení koncepce primární prevence rizikového chování do škol zřizovaných statutárním městem Ústí nad Labem 5.2.1 Udržení a rozvoj stávajících nízkoprahových služeb pro děti, mládež a mladé dospělé Udržení a rozvoj stávajících služeb NZDM v potřebných lokalitách města Ústí nad Labem. Výměna zkušeností, vzdělávání pracovníků, zajištění kvality dle standardů. Zapojení vyššího počtu kvalifikovaných zaměstnanců. Rozšíření kontaktů s dalšími institucemi (zejména ZŠ a SŠ) a organizacemi. Zajištění financí na zachování a rozvoj služeb v Ústí nad Labem Odbourávání společenských bariér klientů NZDM „(Nízkoprahová zařízení pro všechny děti a mládež“) Rozšíření kapacity (celkové či pro nové věkové skupiny) v potřebných lokalitách (zejména Předlice). Aktivní a smysluplné trávení volného času dětí, mládeže a mladých dospělých. Prevence a snižování sociálně patologických jevů, jako např. vandalismus, kriminalita, záškoláctví atd. a nežádoucích společenských jevů. Prevence sociálního vyloučení nebo jejího prohloubení u ohrožených cílových skupin. -6-
Předpokládaný termín realizace opatření: Předpokládaná výše finančních nákladů na realizaci opatření: Předpokládané finanční zdroje: Předpokládaní realizátoři a partneři: Koordinátor opatření: Předpokládané výstupy (kvantitativní):
Zvýšení sociálních kompetencí a dovedností. Zlepšování nebo udržení školních výsledků, motivace ke školní docházce. Zlepšení přístupu k předprofesní a profesní přípravě, přecházení vyloučení z trhu práce. Po dobu trvání 5. KPP 19 000 000 Kč/4 roky
KÚÚK, Město Ústí nad Labem, MPSV, MŠMT ČR, MV ČR, soukromé nadace a fondy Člověk v tísni, Oblastní charita Ústí nad Labem, YMCA
Počet uživatelů: 1600 Počet pracovních míst: 9 Počet dobrovolníků: 36
d. Akční plán sociálního začleňování 2013-2014 Ústí nad Labem Ačkoli návrh Akčního plánu sociálního začleňování nebyl v konečném důsledku zastupitelstvem města Ústí nad Labem přijat, některé jeho části jsou přesto realizovány, a proto jsme ho do tohoto materiálu, resp. část IV. Vzdělávání, zařadili. V rámci provedené swot analýzy bylo definováno několik silných stránek. Mimo jiné především dostatečné kvalifikace pedagogů, silná síť vzdělávacích institucí včetně poradenských zařízení. Mezi slabé stránky byla potom zařazena neexistence diagnostických nástrojů pro sociální znevýhodnění, nedostatečné kapacity neziskových organizací, nedostatek míst v předškolních zařízeních a tzv. nálepkování škol, kdy pověst školy neodpovídá kvalitě a přípravné ročníky zřizované při základních školách praktických. Ve swot analýze převládaly především definované hrozby, mezi které byly zařazeny například demotivace pedagogických pracovníků, časté změny koncepcí a personálního obsazení Ministerstva školství a nejasné rozdělení kompetencí mezi MPSV, MŠMT a MZD v oblasti předškolní výchovy. Mezi příležitosti potom členové Lokálního partnerství zařadili případnou restrukturalizaci speciálního školství, případy dobré praxe ze zahraničí a jejich přenos a Národní akční plán inkluzivního vzdělávání. Jednou z hlavních oblastí podpory vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit bylo značeno předškolní vzdělávání v rámci sítě mateřských škol.
-7-
4. PRIORITA Podpora předškolního vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit. 4.1 dlouhodobý cíl Do roku 2014 jsou děti ze sociálně vyloučených lokalit zapojeny ve větší míře do předškolního vzdělávání v rámci sítě mateřských škol. 4.1.1 Krátkodobý cíl
Komentář
Zvýšení kompetencí pedagogů mateřských škol pro práci s dětmi pocházejícími ze sociálně znevýhodněného prostředí. Preferovaná strategie
Záložní strategie
Proškolení pedagogických pracovníků v oblasti specifických problémů a podmínek sociálního vyloučení v osvědčených modelech práce. Krok/opatření Průběžná nabídka vzdělávání ze strany NNO
Rizika Neochota pedagogických pracovníků účastnit se vzdělávání.
Termín Průběžně
Zodpovědná osoba
Komentář
Koordinátor inkluze
Aktivní vyhledávání nabídek vzdělávání a možností finančního zajištění vzdělávání. Komentář
4.1.2 krátkodobý cíl Rodiny ze sociálně vyloučených lokalit usilují o zařazení dětí do předškolní výchovy v rámci sítě mateřských škol.
Rodiny žijící v sociálně vyloučených lokalitách si uvědomují přínos předškolní přípravy dětí.
Preferovaná strategie
Záložní strategie
Rizika
Navýšit počet dětí, které pravidelně navštěvují MŠ, práce s motivací rodičů ve spolupráci MŠ s NNO.
Větší využití specifických zařízení NNO pro předškolní přípravu.
Krok/opatření
Zodpovědná osoba
Pravidelná komunikace s rodiči v rámci práce NNO v lokalitě Pravidelná setkávání za účelem sledování úspěšnosti začleňování dětí do MŠ
Termín březen 2013
Koordinátor inkluze
Průběžně
Koordinátor inkluze
Ředitelé MŠ
Ředitelé MŠ
-8-
Komentář
DOPORUČENÍ POR DALŠÍ KROKY V OBLASTI Komentář V rámci priority č. 4 – Podpora předškolního vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit byla definována potřeba navýšení současných kapacit v mateřských školách. V souvislosti s takovým opatřením je nutné provést zmapování aktuálního stavu kapacit a šetření potřeb obyvatel sociálně vyloučených obyvatel v jejich přístupu k využívání institucí předškolního vzdělávání. Jako funkční postup se ukazuje realizace informační kampaně pro matky s předškolními dětmi v průběhu zápisu dětí do mateřských škol. Priorita Podpora předškolního vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit.
Dlouhodobý cíl Do roku 2014 jsou děti ze sociálně vyloučených lokalit zapojeny ve větší míře do předškolního vzdělávání v rámci sítě mateřských škol
Krátkodobý cíl Zmapování aktuálního stavu kapacit v MŠ a provedení šetření potřeb obyvatel sociálně vyloučených lokalit v jejich přístupu k využívání institucí předškolního vzdělávání.
Komentář Případná realizace informační kampaně v sociálně vyloučených lokalitách.
5. PRIORITA Podpora základních škol a tvorba vzdělávacích koncepcí. 5.1 dlouhodobý cíl Do roku 2014 je vytvořen proinkluzivní vzdělávací plán včetně katalogu podpůrných opatření. 5.1.1 krátkodobý cíl
Komentář
Zapojení aktérů v oblasti vzdělávání do realizace projektu „Tvorba pilotních vzdělávacích koncepcí v sedmi obcích podporujících rovný přístup ke vzdělávání“
Realizátorem projektu je Člověk v tísni, o.p.s., projekt je podpořen z OPVK
Preferovaná strategie
Záložní strategie
Rizika
Zapojit všechny relevantní aktéry do realizace projektu podpořeného z OPVK, jehož cílem je ve vybraných městech vytvořit a v praxi odzkoušet koncepci inkluzivního vzdělávání dle místních podmínek.
Nezapojení všech Irelevantní – projekt relevantních aktérů. podpořen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Krok/opatření
Zodpovědná osoba
Termín
-9-
Komentář
Ustanovení pracovní skupiny
leden 2013
Člověk v tísni, o.p.s.
Pravidelná setkávání pracovní skupiny, zpracování koncepce včetně katalogu podpůrných opatření
září 2014
Člověk v tísni, o.p.s.
Skupina naváže na pracovní skupinu Vzdělávání v rámci Lokálního partnerství. Aktivita řízení NNO Člověk v tísni, o.p.s.
e. Statistiky Úřadu práce Úřad práce nám k 15. říjnu poskytl tato data (data jsou za okres Ústí nad Labem, nižší jednotky na Úřadě práce neevidují): •
10 208 uchazečů o zaměstnání celkem
•
4 648 uchazečů o zaměstnání má základní nebo nedokončené základní vzdělání (tj. 45,5 % z celkového počtu uchazečů)
•
2 396 uchazečů je ve věku 15 – 26 let (tj. 23,5 % z celkového počtu uchazečů)
•
1 231 uchazečů se základním nebo nedokončeným základním vzděláním ve věku 15 – 26 let (tj. 12 % z celkového počtu uchazečů)
•
Do těchto počtů nejsou samozřejmě zařazeni ti, kteří byli z evidence ÚP vyškrtnuti
f.
záznamy relevantních základních a středních škol Data poskytly 4 školy: ZŠ Anežky České, ZŠ Školní náměstí, ZŠ Hlavní a ZŠ Neštěmická Ve všech čtyřech sledovaných ZŠ ukončilo povinnou školní docházku ve školním roce 2012/2013 celkem 145 žáků. Z toho 121 žáků v 9. ročníku a 24 žáků v nižších ročnících. Přihlášku ke studiu na SŠ podalo celkem 127 žáků, tj. celkem 87,6 % z celkového počtu žáků. 18 žáků v dalším vzdělávání nepokračovalo.
4. Hloubkové rozhovory individuální a. ředitelé a metodici prevence relevantních ZŠ a SŠ, kurátoři pro mládež a pracovníci nevládních neziskových organizací, kteří pracují s mládeží ohroženou předčasným ukončením školní docházky V listopadu 2013 probíhala šetření mezi odborníky pracující s mládeží ohroženou předčasným ukončováním středoškolského studia. Šetření probíhala formou individuálního rozhovoru. Mezi dotazované patřili zástupci ZŠ Hlavní, ZŠ Anežky České, ZŠ Školní náměstí, ZŠ - 10 -
Neštěmická – vedení těchto škol a výchovní poradci, zástupce oddělení prevence ze sociálního odboru Magistrátu města Ústí nad Labem a pracovníci společnosti nestátní neziskové organizace Člověk v tísni, o. p. s., kteří se věnují mládeži. Šetření bylo zaměřeno na překážky, které dle dotazovaných nejvíce brání studentům v úspěšném dokončení středoškolského studia. Otázky byly zaměřeny na bariéry, které jsou schopny studenti či jejich rodiče sami odstranit a změnit svoji situaci (bariéry vnitřní) a překážky, které dítě či rodina ovlivnit nemohou (bariéry vnější.) Z individuálně vedených rozhovorů s odborníky vyplynulo, že za největší vnitřní překážku je považována nízká motivace k pokračování ve studiu ze strany rodičů směrem k dětem. Často v odpovědích následoval problém vlastní motivace dětí a vlastní motivace rodičů, která by je nutila vyvíjet tlak na jejich děti. Respondenti také uváděli jako faktor, který dle jejich názoru často ovlivňuje (ne)úspěšnost studentů při studiu na střední škole mateřství, popř. rodičovství a absenci schopnosti dodržovat pevný režim. Vnějšími překážkami bránícími úspěšnému dokončení studia respondenti téměř vždy označili špatnou situaci na trhu práce. Vysoká nezaměstnanost je označována za nejvíce demotivující prvek jak pro studenty, tak i pro jejich rodiče. Dále uvádějí za velký problém absenci pozitivního vzorů v lokalitách a finanční tíseň, která ovlivňuje již studium dítěte na Základní škole. Odpovědi se ve zpracovaných dotaznících mezi těmito dvěma úrovněmi různě prolínají a v některých případech je obtížné určit, zda se jedná o překážku vnitřní, či vnější. V některých případech také uváděli respondenti některé vnější překážky jako původce těch vnitřních. Zároveň přicházeli s vlastními návrhy řešení tohoto problému. Celé odpovědi jednotlivých respondentů jsou v příloze č. 1. 5. Hloubkové rozhovory skupinové a. učitelé na druhých stupních relevantních ZŠ Respondenty tohoto šetření byli třídní učitelé 9. tříd základních škol ze ZŠ Školní náměstí a ZŠ Hlavní. Podle respondentů se situace oproti té v 90. letech zlepšila a děti pravidelně podávají přihlášky ke studiu na středních školách. Klíčovým faktorem, který nejvíce ovlivňuje úspěšnost dítěte při studiu na střední školu, a to i přes nepříznivou sociální a finanční situaci rodiny, je podpora ze strany rodiny. Překážky, kterým studenti při studiu na střední škole čelí, byly rozděleny opět na bariéry vnitřní a vnější. Jako vnitřní překážka byla učiteli identifikována nedostatečná podpora od rodičů. Ti jsou často nezaměstnaní a nejdou svým dětem příkladem. Často dítě od studia odrazují a sráží jeho sebevědomí prohlášeními, že studium nezvládne a je zbytečné se snažit. Dítě při prvním nezdaru často školu opouští. Do vnějších překážek učitelé zanesli špatnou finanční a sociální situaci v rodině, negativní vliv bezprostředního okolí a někdy výraznou změnu prostředí, tedy přechod ze školy základní na střední, který studenti někdy nezvládají.
- 11 -
Respondenti navrhovali opatření, která by mohla situaci zlepšit. Podobně jako respondenti individuálních rozhovorů, učitelé zmiňovali větší finanční pomoc studentům ze sociálně znevýhodněného prostředí. Navrhovali povinné uzákonění studia na středních školách. Dále uváděli konkrétní nástroje, které by mohli sami použít při výuce a tím by zvýšili úspěšnost svých absolventů při studiu na středních školách. Pedagogové pociťují nedostatečnou možnost komunikace s rodiči. Pokud by takovýto prostor s rodiči měli a zároveň by rodiče projevili též zájem, mohli by na rodinu více pozitivně působit. Učitelům by pomohlo, kdyby se děti setkávali s více pozitivními vzory, s vrstevníky, kteří uspěli na trhu práce a mohli se před dětmi prezentovat. b. rodiče dětí, které navštěvují relevantní základní a střední školy V říjnu 2013 se konaly ve dvou lokalitách skupinové rozhovory s rodiči, kteří žijí v lokalitách, kde jsou ohroženi sociálním vyloučením a jejichž děti navštěvují školy v těchto lokalitách. První schůzka se konala v Předlicích v klubu pro mladé lidi MIXer 3. 10. 2013 a druhá v Nízkoprahovém klubu Nový svět na Novém světě v Krásném Březně 10. 10. 2013. Na schůzky jsme rodiče zvali s otázkou: Proč si myslíte, že děti z lokalit často nenastupují do učení nebo na střední školy, příp. proč tato studia nedokončují? Obsah obou schůzek byl zaznamenáván a vyplynulo z nich následující: Předlice – klub MIXer Vnitřní důvody Ze strany dětí
Lenost – dětem se nechce vstávat do školy, protože není povinná, často se vstává ještě dříve, než při docházce na ZŠ (praktický výcvik začíná dříve, než teoretická výuka) Nezájem o studium – mnoho dětí se učit nechce; obory, které jsou k dispozici, jsou nezajímavé Obtížné zapadnutí do nového kolektivu – studenti ze základních škol, které jsou poblíž sociálně vyloučených lokalit, mají problémy „zapadnout“ mezi nové spolužáky, protože celých devět let strávili na škole, kterou navštěvovali pouze (spíše) Romové Strach – na středních školách je méně přátelské prostředí než na školách základních. Stává se, že učitelé necitlivě reagují (ztrapňují před třídou) na špatnou a neúplnou výbavu studenta.
Ze strany rodičů
Absence pozitivního vzoru – sami rodiče většinou jiné vzdělání než základní nemají Práce místo školy – často se stává, že rodič dítěti raději doporučí, aby upřednostnilo přivýdělek před vzděláním
- 12 -
Vnější důvody
Šikana – učitelé často přehlížejí šikanu ve třídě a student se pak bojí do školy chodit Potíže s učivem – v případě, že student zcela nerozumí látce a vše nepochopí při hodině, musí si pak platit doučování a na to spousta rodin nemá prostředky Zdravotní potíže – někteří žáci nemohou být přijati na vybrané obory, protože jim k tomu obvodní lékař nedá svolení, a pak musí navštěvovat obor, který je nebaví Neuplatnitelnost absolventa – zaměstnavatelé vždy požadují několik let praxi v oboru, absolventi nemají kde získat pracovní zkušenosti (neplacené stáže využívané prý nebudou, protože je třeba shánět práce a pomoci rodině) Nelegální zaměstnání – pokud se absolventovi podaří sehnat práci v oboru, (jde hlavně o stavební obory), tak pouze načerno, a to se nezapočítává jako uznatelná praxe pro dalšího zaměstnavatele Vysoká nezaměstnanost v regionu Dostupnost škol – studenti často do škol dojíždějí a rodiny mnohdy nezaplatí jízdenky Neatraktivnost oborů (zejména pro dívky) – ty žádané nabízí pouze soukromé střední školy (kadeřnice apod.)
Matiční – Nízkoprahový klub Nový svět Vnitřní důvody
„Přepečovávání“ dětí – rodiče jsou velmi benevolentní k chování svých dětí ve škole a s tímto nevysloveným souhlasem s takovýmto nevhodným chováním podrývají autoritu učitele, který si posléze nemůže zjednat respekt Početné rodiny – rodiny, které jsou závislé na sociálních dávkách a mají více dětí, nemohou zajistit materiální vybavenost pro všechny své děti středoškolského věku zároveň Strach – děti se stydí chodit do školy bez vybavení, které mají ostatní a rodina jim ho pořídit nemůže Nezájem rodičů o vzdělání dítěte – nekomunikují se školou, nechodí na třídní schůzky apod.
Vnější důvody
Finanční náročnost studia - školy i přes jejich zákonnou povinnost nepůjčují knihy a učebnice, pomůcky na praxi jsou drahé a dávka mimořádné okamžité pomoci není nároková a nedosáhne na ni každý Absence stipendií – není žádná podpora, kromě státu, která by pomohla děti plně vybavit do školy Absence poradenství - rodiče neví, s kým by se mohli poradit o možnosti příspěvku na vzdělání svého dítěte - 13 -
Přídavky na dítě – školy často rodiče upozorňují, že na děti berou přídavky a z těch má být vybavení dítěte hrazeno, tyto peníze jsou však stálou položkou rozpočtu, a kdyby se sáhlo do nich, budou chybět peníze na jiné potřeby rodiny
6. Plošné anonymní dotazníkové šetření v sociálně vyloučených lokalitách
Plošné dotazníkové šetření probíhalo na podzim 2013 na celém území města Ústí nad Labem, ale zejména v ÚMO Ústí nad Labem Město (konkrétně v lokalitě Předlice) a v ÚMO Neštěmice (v lokalitách Nový svět, Krásné Březno, Mojžíř a Neštěmice). Respondenty byli především klienti organizace Člověk v tísni, o.p.s., spolupracující s terénními sociálními pracovníky a pracovníky sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, kteří s vyplňováním dotazníků rodičům individuálně vypomáhali. Dotazníkového šetření se mohl zúčastnit každý rodič, jiné kritérium nebylo stanoveno. Šetření mělo za úkol zjistit nejen názor rodičů na situaci předčasného ukončování sekundárního vzdělávání (důvody, překážky bránící úspěšnému dokončení studia, důležité faktory pro úspěšné dokončení studia apod.), ale také zjistit vztah mezi vzděláním rodičů (popř. prarodičů) a nejvyšším dosaženým vzděláním dítěte. Celkem bylo osloveno 51 rodičů. Dotazovaní rodiče uvedli důvody pro své nepřihlášení ke studiu na střední školu či následné přerušení studia, nejvíce pro vlastní nezájem o studium, těhotenství/rodičovství, špatný prospěch, nástup do zaměstnání před ukončením studia a nízkou motivace od jejich rodičů. Když měli rodiče hodnotit důvody neúspěchu vlastních dětí při studiu na střední škole, nejčastěji hovořili především o nezájmu svých dětí o studium, o těhotenství/rodičovství a a negativním vliv prostředí. Z tohoto lze vypozorovat, že děti často kopírují chování svých rodičů. Je-li hlavní důvodem neúspěchu (jak rodičů, tak i dětí) vlastní nezájem o studium, je zřejmé, že rodiče postrádají schopnost pozitivně působit na děti a správně je ke studiu motivovat. Respondenti při dotazování vyjmenovávali překážky, které dětem nejvíce brání k úspěšnému dokončení studia. Nejčastěji se opakovalo to, že děti sami zájem o studium nemají a s nechutí navštěvují i ZŠ. Za druhou nejčastější překážku byly označeny finanční potíže samotných rodin. Nejen ve smyslu finanční náročnosti studia (učebnice, pomůcky potřebné pro praktickou výuku), která je v případě početných rodin pohybujících se na hranici životního minima neúnosná. Rodiny také zohledňují to, jestli se studium dítěte rodině vůbec vyplatí. Mnohdy dítě s vidinou finanční pomoci rodině raději volí brzký nástup do zaměstnání. Vícekrát bylo zmíněno, že rodiče neumějí své děti vychovat a nemotivují je a o vzdělání svých dětí se nezajímají. Rodiče také zmiňovali, že problémem jsou i drogy a jiné patologie, které se v lokalitách často vyskytují. Mezi faktory, které jsou důležité pro úspěšné dokončení studia na SŠ, uvedli rodiče hlavně silnou podporu rodiny a finanční zajištění. Podporou rodiny je myšlena větší motivace dětí, pomoc při mimoškolní přípravě a dobrá výchova. Rodiče zmiňují také to, že dítě musí mít dobré školní výsledky, které by ho motivovaly k pokračování ve studiu.
- 14 -
Procentuální rozdělení respondentů dle dosaženého vzdělání
s nedokončenou základní školou praktickou - 5,9 % s nedokončenou základní školou - 9,8 % dokončená základní škola praktická - 19,6 % dokončená základní škola - 35,3 % s výučním listem - 23,5 % s výučním listem s maturitou - 2 % s maturitou - 3,9 %
Současný stav respondentů podle dosaženého vzdělání Respondenti bez středoškolského vzdělání na mateřské dovolené - 16,7 % v registru Úřadu práce - 66,7 % vyřazeno z ÚP – 5,6 % zaměstnáno - 5,6 % ve starobním důchodu - 5,6 % Respondenti se středoškolským vzděláním na mateřské dovolené - 6,7 % v registru Úřadu práce - 60 % zaměstnáno - 33,3 % Procentuální zastoupení rodičů respondentů s dosaženým středoškolským vzděláním podle vzdělání respondentů Respondenti bez dosaženého středoškolského vzdělání procentuální zastoupení rodičů respondentů s dosaženým středoškolským vzděláním - 8,3 % Respondenti s dosaženým středoškolským vzděláním procentuální zastoupení rodičů respondentů s dosaženým středoškolským vzděláním - 43,3 % Aktuální vzdělávací kariéra dětí respondentů (16 -19 let) U respondentů bez dosaženého středoškolského vzdělání z celkového počtu dětí ve věku 16 - 19 let v dalším studiu pokračuje 31,3 % dětí v dalším studiu nepokračuje 68,7 % dětí z těch, kteří pokračují ve studiu, se u všech jedná o učební obory, které jsou zakončeny závěrečnou zkouškou
- 15 -
U respondentů s dosaženým středoškolským vzděláním z celkového počtu dětí ve věku 16 - 19 let v dalším studiu pokračuje 44,4 % dětí v dalším studiu nepokračuje 55,6 % dětí z těch, kteří pokračují ve studiu: 75 % dětí studuje učební obory zakončené závěrečnou zkouškou a 25 % dětí studuje čtyřleté maturitní obory Dosažené vzdělání dětí respondentů podle dosaženého vzdělání respondentů Zahrnuta je věková skupina 20 let a více a mladí lidé ve věku 16-19 let, kteří nestudují. U respondentů bez dosaženého středoškolského vzdělání 2,8 % jejich dětí nemá dokončenou základní školu 75 % jejich dětí má dokončenou základní školu 22,2 % má výuční list U respondentů s dosaženým středoškolským vzděláním 61,1 % jejich dětí má dokončenou základní školu 27,8 % jejich dětí má výuční list 11,1 % jejich má maturitu
Současný stav dětí respondentů podle dosaženého vzdělání respondentů Zahrnuta je věková skupina 20 let a více a mladí lidé ve věku 16-19 let, kteří nestudují. U respondentů bez dosaženého středoškolského vzdělání na mateřské dovolené - 21,9 % v registru Úřadu práce - 65,6 % zaměstnáno - 9,4 % ve výkonu trestu – 3,1 % U respondentů s dosaženým středoškolským vzděláním na mateřské dovolené – 23,5 % v registru Úřadu práce – 52,9 % zaměstnáno – 11,4 % ve výkonu trestu – 11,8 % Z plošného anonymního dotazníkového šetření zejména vyplynulo, jak moc je důležité vzdělání rodičů pro vzdělávací kariéru jejich dětí, resp. pro následné zaměstnání. Respondenti, jejichž rodiče dostudovali střední školu, častěji sami střední školu dostudovali a také jsou častěji zaměstnáni. Podobně děti respondentů, kteří dostudovali střední školu, byli častěji při dokončení středoškolských studií úspěšní a také jsou častěji úspěšní /i když ne výrazně/ při hledání zaměstnání.
- 16 -
7. Závěr
Z odpovědí prakticky všech respondentů, na otázku jaké jsou nejčastější příčiny nepokračování ve studiu po dokončení ZŠ nebo nedokončení středoškolských studií vyplynulo, že za nejčastější příčiny jsou považovány motivace rodičů ke vzdělání, motivace dětí samotných a finanční situace rodin, zejména těch, které jsou na sociálních dávkách. Rodiče dětí, kteří sami nevystudovali střední školu, nemají ke vzdělání takový vztah jako rodiče, kteří středoškolská studia dokončili. Nedoceňují význam vzdělání pro budoucnost svých dětí, neumějí se s dětmi učit, do studií a při studiích je motivovat, probíranou látku mnohdy nechápou, tedy nemohou být sami nápomocni, být vzorem pro své potomky. Finančně je studium jejich dětí mnohdy neúnosné. Již v současnosti jsou používány vhodné nástroje na zvýšení motivace rodičů /ale i žáků samotných/, jako jsou Podpora vzdělávání, příp. Program retrostipendií /detailně viz přílohy/. Bylo by vhodné kapacitně a finančně tyto programy posílit, stejně tak jako posílit roli škol jako aktivních hybatelů dění v lokalitách, přirozených center – častější akce pro rodiče, školní prostory pro neformální setkávání pedagogů a dalších pedagogických pracovníků s rodiči a jejich dětmi, školní hřiště přístupná široké veřejnosti, terénní asistenti pohybující se v lokalitách/rodinách pro snazší styk a větší informovanost rodičů apod.
- 17 -
8. Literatura a odkazy (veškeré dokumenty jsou v elektronické podobě na přiloženém CD):
Mají na to - Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ; Člověk v tísni, o.p.s., 2013: http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1370963166-majinato_web.pdf Systémová spojení - spolupráce jako nástroj překonávání důsledků sociálního znevýhodnění ve vzdělávání; Člověk v tísni, o.p.s., 2013: http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1386083287-systemova%20propojeni_tisk.pdf Metodika programu Podpora vzdělávání; Člověk v tísni, o.p.s., 2012: http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1386673919-metodika%20podpory%20vzdelavani_tisk.pdf Metodika programu Kariérní poradenství; Člověk v tísni, o.p.s., 2012: http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1386674260-kappo%20tisk.pdf Pasivita - břemeno nebo výzva - role zřizovatele ZŠ při zajišťování rovného přístupu ke vzdělání; Člověk v tísni, o.p.s. 2013: http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1389275721-Pasivita_bremeno_nebo_vyzva.pdf Sociologická analýza přechodu romských dětí ze sociálně vyloučeného prostředí ze základních na střední školy; GAC, 2011: http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_Prechody_RD_ze_ZS_na_SS.pdf Komparativní analýza vzdělávacích systémů ve vybraných zemích EU – ISCED 1,2; Sociofaktor, s.r.o., 2012 http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1360764270-an_KA3_komparace.pdf Kluby matek - podpora rodin předškoláků; Člověk v tísni, o.p.s., 2013 http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1367230482-Klub%20matek%20FINAL.pdf Předškolní kluby - metodika práce, teorie a praxe; Člověk v tísni, o.p.s., 2013 http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1367230659P%C5%99ed%C5%A1koln%C3%AD%20kluby%20FINAL.pdf Systémová spojení - předškolní vzdělávání; Člověk v tísni, o.p.s., 2013 http://www.clovekvtisni.cz/uploads/file/1367231186Syst%C3%A9mov%C3%A1%20spojen%C3%AD%20FINAL%20oprava2.pdf
- 18 -
Příloha č. 1 - Hloubkové rozhovory individuální ředitel základní školy Jaké jsou podle Vás vnitřní překážky bránící studentům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Nízká motivace rodičů – nízká zaměstnanost, absence pozitivního vzoru (netýká se pouze Romů) Pohodlnost dětí – dítěti vyhovuje, když rodina zvolí pohodlnější řešení, nabídne alternativu přivýdělku a zaregistrování se do Evidence uchazečů o zaměstnání na úkor dalšího vzdělávání Jaké jsou podle Vás vnější překážky bránící žákům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Finanční tíseň prý takový problém není. Úředníci vyřizující MOP jsou k lidem vstřícnější než v minulosti a většinou na školní pomůcky dávku přidělují. Sledujete Vaše žáky po absolvování povinné školní docházky? Neděje se, nejsou kapacity. Měl byste nějaké návrhy k řešení v této problematice? Omezení přijímání absolventů 7. A 8. Tříd ke studiu na střední škole. Zamezení možnosti zaregistrování se do Evidence uchazečů o zaměstnání.
ředitel základní školy Jaké jsou podle Vás vnitřní překážky bránící studentům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Mateřství je způsobem výdělku – chlapci nejdříve hledají uplatnění v řemeslných oborech, na dívky prý tlačí rodina, aby se brzy vdaly, měly děti a staraly se o ně, často se mateřství stává pro dívky jedinou možností, jak rodině finančně pomoci Absence schopnosti dodržovat režim – chybí pravidelnost a vůle dojít k cíli Absence pedagogických schopností a návyků – rodiče nevědí, jakým způsobem vhodně vychovávat své dítě Plnění cílů – děti i rodiny lépe plní krátkodobé cíle, absentuje u nich schopnost dlouhodobého plánování Popředí zájmu – v něm často stojí rodič před svým dítětem Jaké jsou podle Vás vnější překážky bránící žákům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Nízká motivace – dlouhodobá frustrace z nemožnosti uplatnění se na trhu práce
- 19 -
Rodinné tradice – zvnitřnělé návyky, které rodiny nejsou schopny samy překonat
Sledujete Vaše žáky po absolvování povinné školní docházky? Škola sleduje přihlášení a přijetí svých žáků na střední školy. V průběhu prvního ročníku se hodně bývalých studentů vrací na návštěvu, toto je však dobrovolné. Škola nemůže sbírat data (například o úspěšnosti svých žáků na střední škole) Škola občas pořádá hromadné akce, které navštěvují i bývalí žáci.
ředitel základní školy Jaké jsou podle Vás vnitřní překážky bránící studentům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Selhávání nukleární rodiny – rodina funguje často vícegeneračně, trvalou péči o dítě často získávají prarodiče, kteří své vnuky a vnučky nezvládají správně vést, v určitém věku začnou být děti vzdělanější než rodiče (prarodiče) a stávají se zdrojem informací pro rodiny, dítě pak zneužívá tohoto postavení a vymyká se vlivu Nízká motivace směřující od rodičů k dítěti – rodiny, které jsou závislé na sociálních dávkách, těžko motivují dítě k dosažení co nejlepšího vzdělání, protože dítě doma vidí, že příjem je i bez souvislého zaměstnání Negativní vzory v lokalitách – děti se od útlého věku setkávají se spoustou patologií (tím nejpalčivějším problémem jsou drogy a obchod s nimi), děti hnané vizí lehkého a rychlého výdělku vzhlížejí k distributorům drog a jiným „kšeftařům“; tento špatný vliv může přebít výborné zázemí a výchovu, kterou jsou schopní rodiče dítěti dávat; patologie se obecně šíří jednodušeji díky snadnějšímu přístupu k informacím z internetu a sociálním sítím (zejména šikana) Orientace dítěte na uspokojování svých materiálních potřeb – pro rodiče často blaho dítěte znamená zajištění materiálního dostatku, nejlépe okamžitě Jaké jsou podle Vás vnější překážky bránící žákům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Rasismus – týká se především Romů, je to demotivující prvek pro pracovité a snaživé Složitá situace na trhu práce – etnické menšiny mají ještě více zkomplikovanou možnost pohybu na trhu práce Nízká vzdělanost sociálně znevýhodněných – rodiče nemohou pomáhat dětem při mimoškolní přípravě Nízká orientace v příspěvcích – v takových příspěvcích, které by mohly nemajetným rodinám zajistit dostatečné materiální vybavení dítěte do školy, chybí poradenská činnost, ta by měla klienty aktivně vyhledávat ve spolupráci s úřady, školou a neziskovými organizacemi Sledujete Vaše žáky po absolvování povinné školní docházky? Máme informace od mladších sourozenců, bývalí žáci chodí školu navštěvovat, učitelé bydlí v lokalitě a bývalé žáky potkávají.
- 20 -
Měl byste nějaké návrhy k řešení v této problematice? Nabídka internátní péče Více možností finanční motivace (rozumně vytipovávat vhodné adepty) Zajištěné pracovní pozice po dokončení střední školy (alespoň po určitou omezenou dobu)
ředitel základní školy Jaké jsou podle Vás vnitřní překážky bránící studentům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Nepravidelný denní režim – studenti učebních oborů mají často velmi brzo vstávat na svůj praktický výcvik, pro studenta je demotivující vstávat kvůli povinnostem takto časně jako jediný z rodiny (rodiče nemají práci a vstávají až s dětmi, které chodí na ZŠ) Velká absence – na praktické výuce, kam musí brzo vstávat; rodiče absenci podporují i během povinné školní docházky tzv. skrytým záškoláctvím Nízká motivace studentů - vyšší vzdělání není v lokalitě přijímáno jako norma, ani jako potřebný faktor, pro úspěšný život. Jaké jsou podle Vás vnější překážky bránící žákům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Finanční nedostatek – rodina místo podpory dalšího studia děti (především chlapce) spíše ponouká k hledání práce Nedostatek pracovních příležitostí – klesá motivace dlouhodobě nezaměstnaných rodičů k podpoře studia svého dítěte, dítě samo ve své rodině i okolí vidí, že šance na uplatnění se na trhu práce je velmi malá Sledujete Vaše žáky po absolvování povinné školní docházky? Je velmi obtížné, kantoři a ředitel se setkává pouze s těmi, co bydlí blízko školy. Brzy zakládají rodiny. Především chlapci často pracují, hlavně nelegálně. Ti, kteří v lokalitě zůstávají, většinou na škole nevydrží. Měl byste nějaké návrhy k řešení v této problematice? Tvorba pracovních příležitostí pro lidi ze sociálně vyloučených lokalit. Stipendijní podpora středoškolských studentů. Studium na střední škole jako povinné.
ředitel střední školy Jaké jsou podle Vás vnitřní překážky bránící studentům k úspěšnému dokončení studia na SŠ?
- 21 -
Vysoká absence – student potom nezvládá učivo Horší adaptace na nový režim – studenti se mnohdy špatně vyrovnávají se změnou denního režimu, na praktickou výuku musejí vstávat mnohem dříve, než byli na ZŠ zvyklí Absence pocitu zodpovědnosti – studenti postrádají pocit zodpovědnosti vůči svým povinnostem (zaměstnání, vzdělání) Jaké jsou podle Vás vnější překážky bránící žákům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Nízká podpora studentů se speciálními vzdělávacími potřebami – nedostatečné financování jak ZŠ, tak SŠ (nemožnost zajistit služby speciálních pedagogů, odborných asistentů apod.); studenti s podobnými potřebami často studium nezvládají a jejich jedinou možností je studium na dvouletých oborech (jejich nabídka je omezená) Změna prostředí – ne každý student se se změnou školy dokáže vyrovnat Měl byste nějaké návrhy k řešení v této problematice? nalezení nástrojů, které by umožnili škole studenta na škole „držet“ (např. povinnost donést potvrzení od lékaře v případě absence ve škole), postupné uzavírání učebních oborů typu „E“, více inkluzivní přístup ke vzdělání
Výchovná poradkyně Jaké jsou podle Vás vnitřní překážky bránící studentům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Obecně jsou studenti nejvíce ohrožení zhoršením vztahu ke vzdělání v 5. a 6. třídě. V tomto věku jsou nejvíce náchylní k patologiím. Nejvíce preventivních opatření by mělo jít na tuto věkovou skupinu. Malá vůle - v případě neúspěchu student často rezignuje, volí jednodušší cestu a opouští střední školu Nízké vzdělání rodičů – vzdělání nemá u rodičů velkou hodnotu, nemohou pomoci dítěti s učivem, protože látku buď zapomněli, nebo ji nikdy neprobírali Chybí pozitivní motivace od rodičů – rodiče už dlouho nepracují, děti to berou jako normu, rodiče nemají pracovní návyky, které by mohli předávat dětem Jaké jsou podle Vás vnější překážky bránící žákům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Špatně nastavený systém přijímání žáků na SŠ – SŠ přijímají žáky bez ohledu na to, zdali jsou dostatečně vědomostně vybaveni pro zvládnutí učiva (přijímaní bez přijímacích zkoušek, školy nabírají studenty hlavně kvůli počtu, díky kterému získávají peníze na provoz) Nízká vzdělanostní úroveň studentů – studenti mnohdy nezvládají ani učivo ZŠ a na SŠ jdou s nedostatečným základem, který často nezvládnou doplnit a díky tomu pak SŠ opouštějí Měla byste nějaké návrhy k řešení v této problematice? lepší prezentace nabízených oborů studenti v osmém ročníku by mohli mít několik týdnů na to, aby si prošli různé výrobní provozy a mohli si - 22 -
lépe vybrat budoucí učební obor stipendijní programy více organizované činnosti pro děti konstruktivně přetvářet hodnotový žebříček rodin uvolnění studentů z pedagogických fakult do volnočasových řízených aktivit škol větší zapojení rodičů do vzdělávání
Kurátorka pro mládež Jaké jsou podle Vás vnitřní překážky bránící studentům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Přístup rodičů ke vzdělání – vzdělání není priorita, malá motivace ze strany rodičů, nízké vzdělání Respekt - ztráta respektu dítěte vůči rodičům i ke svým povinnostem (chodit do školy)
Jaké jsou podle Vás vnější překážky bránící žákům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Chování SŠ - dostatek volných míst na SŠ, benevolentní přístup škol k přijímání žáků, snadnější prostor pro přestupování žáků (žáci se nemusí snažit a raději přestoupí než by se pokusili o úspěšné dokončení studia oboru, který si prve vybrali) Hodnota vzdělání – vzdělání není mezi mnohými považováno Demotivující prostředí – i bez vzdělání mají lidé jisté příjmy, nedostatek pracovních míst pro kvalifikované absolventy Finanční nedostatek - nemusí být zas až tak velký problém – je to řešitelné dávkou MOP Měla byste nějaké návrhy k řešení v této problematice? Sankce za nenavštěvování střední školy (bez další konkretizace).
Pracovnice neziskové organizace Jaké jsou podle Vás vnitřní překážky bránící studentům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Životní styl „teď a tady“ – škola je běh na dlouhou trať, cíl je příliš daleký. Absence pozitivních vzorů a zkušeností – děti neznají z rodiny či blízkého okolí nikoho, komu by se díky vzdělání dařilo dobře, nízká motivace. Nedostatečná úroveň volních vlastností, potřebných k absolvování studia. Mateřství (rodičovství) – zvýší se jejich sociální status v rodině, dívka či chlapec už nejsou vnímáni jako děti, posílí se jejich pozice, získají vážnost., finanční hledisko. Absence finanční motivace (př. – není jednotný systém odměňování za praxi, dítě z oboru, který si původně zvolilo, přechází na jinou školu, kde je za práci větší odměna, ale zároveň je obor nebaví, takže nakonec ze školy odejde)
- 23 -
Jaké jsou podle Vás vnější překážky bránící žákům k úspěšnému dokončení studia na SŠ? Nedostatečná či žádná podpora ze strany rodiny – rodiče a další sourozenci nepracují, dítě je mnohdy i vystaveno posměchu a nakonec „tlak“ rodiny neustojí. Obecně vysoká míra nezaměstnanosti vedoucí ke ztrátě motivace, pasivitě.
Příloha č. 2 – Hloubkový rozhovory skupinové (s učiteli ZŠ) Škola č. 1 Jaká je podle Vás situace v další vzdělávací kariéře absolventů ZŠ? Dle mého názoru závisí situace v další vzdělávací kariéře absolventů ZŠ na každém jedinci. Domnívám se, že velký vliv na tuto situaci má především působení rodičů a celkového rodinného zázemí. Často se setkávám s tím, že děti na základní škole, i přes nepříznivé sociální podmínky, dobře prospívají a mohly by se prostřednictvím dalšího vzdělávání velmi dobře uplatnit v pracovní kariéře. Co nejvíce brání absolventům ZŠ v úspěšném dokončení dalšího studia? Vnitřní překážky Mezi vnitřní překážky patří především nízký stupeň sebevědomí („Rodiče mě nepodporují, tudíž na to nemám.“), nízký věk („Stále si nejsem schopen uvědomit a připustit nutnost vzdělání.“). Vnější překážky Mezi vnější překážky může patřit špatná finanční situace rodiny, nedostatečné sociální zázemí žáků, negativní vliv rodičů a „přátel“. Jaká opatření by situaci zlepšila? Žákům ze sociálně slabých rodin by pomohla vyšší finanční podpora při následném vzdělávání (pomůcky, ubytování – internáty, cestovné, doučování apod.), více lidí, kteří by dokázali motivovat jak samotné žáky, tak i jejich rodiny. Co nejvíce by Vám osobně pomohlo při práci s dětmi tak, aby jejich úspěšnost při studiu na SŠ byla vyšší? Větší možnost komunikovat s rodiči, abych je mohla přesvědčit o tom, že jejich dítě by vzhledem k výsledkům na ZŠ mohlo úspěšně dokončit středoškolské vzdělání, i když jejich finanční a sociální situace neodpovídá nárokům, které si dnešní středoškolské vzdělání (i vysokoškolské) na rodiny klade (viz předešlá odpověď).
- 24 -
Škola č. 2 Jaká je podle Vás situace v další vzdělávací kariéře absolventů ZŠ? Dle mého názoru závisí situace v další vzdělávací kariéře absolventů ZŠ na každém jedinci. Domnívám se, že velký vliv na tuto situaci má především působení rodičů a celkového rodinného zázemí. Často se setkávám s tím, že děti na základní škole, i přes nepříznivé sociální podmínky, dobře prospívají a mohly by se prostřednictvím dalšího vzdělávání velmi dobře uplatnit v pracovní kariéře. Co nejvíce brání absolventům ZŠ v úspěšném dokončení dalšího studia? Vnitřní překážky Mezi vnitřní překážky patří především nízký stupeň sebevědomí („Rodiče mě nepodporují, tudíž na to nemám.“), nízký věk („Stále si nejsem schopen uvědomit a připustit nutnost vzdělání.“). Vnější překážky Mezi vnější překážky může patřit špatná finanční situace rodiny, nedostatečné sociální zázemí žáků, negativní vliv rodičů a „přátel“. Jaká opatření by situaci zlepšila? Žákům ze sociálně slabých rodin by pomohla vyšší finanční podpora při následném vzdělávání (pomůcky, ubytování – internáty, cestovné, doučování apod.), více lidí, kteří by dokázali motivovat jak samotné žáky, tak i jejich rodiny. Co nejvíce by Vám osobně pomohlo při práci s dětmi tak, aby jejich úspěšnost při studiu na SŠ byla vyšší? Větší možnost komunikovat s rodiči, abych je mohla přesvědčit o tom, že jejich dítě by vzhledem k výsledkům na ZŠ mohlo úspěšně dokončit středoškolské vzdělání, i když jejich finanční a sociální situace neodpovídá nárokům, které si dnešní středoškolské vzdělání (i vysokoškolské) na rodiny klade (viz předešlá odpověď).
Příloha č. 3 Plošné dotazníkové šetření s rodiči dětí vysvětlivky ÚP MD VL MT VT Z xZŠ xZŠP/ZvŠ
v evidenci uchazečů o zaměstnání mateřská dovolená výuční list maturita výkon trestu zaměstnání nedokončená ZŠ nedokončená ZŠP/ZvŠ
- 25 -
- 26 -
číslo dotazníku
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51
nejvyšší ukončené vzdělání otce ZŠ ZŠ xZŠ ZŠ VL ZŠ ZŠ ZŠ nevím nevím ZŠ ZŠ xZŠ ZŠ ZŠ VL xZŠP/ZvŠ VL ZŠ VL ZŠP/ZvŠ ZŠ ZŠ ZŠ VL VL VL ZŠ ZŠ ZŠP/ZvŠ ZŠ ZŠ xZŠ VL VL xZŠ ZŠP/ZvŠ nevím nevím ZŠ nevím nevím VL+MT xZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ VL xZŠ xZŠ
nejvyšší ukončené vzdělání matky xZŠ ZŠP/ZvŠ xZŠP/ZvŠ xZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ nevím nevím xZŠP/ZvŠ ZŠ xZŠP/ZvŠ ZŠ ZŠ VL xZŠP/ZvŠ ZŠ ZŠ VL ZŠ ZŠ xZŠ ZŠ VL VL VL ZŠ VL ZŠP/ZvŠ xZŠP/ZvŠ ZŠ ZŠ VL ZŠ VL nevím xZŠ xZŠP/ZvŠ ZŠ nevím nevím VL+MT xZŠ xZŠ ZŠ xZŠ VL VL xZŠP/ZvŠ ZŠ
nejvyšší ukončené vzdělání respondenta xZŠ ZŠP/ZvŠ xZŠP/ZvŠ VL ZŠ ZŠ VL ZŠ VL ZŠP/ZvŠ VL ZŠ xZŠP/ZvŠ ZŠ ZŠP/ZvŠ MT ZŠ ZŠ VL VL ZŠP/ZvŠ ZŠ ZŠ ZŠ VL VL ZŠ ZŠ VL ZŠP/ZvŠ ZŠP/ZvŠ ZŠ VL VL+MT ZŠ xZŠ ZŠP/ZvŠ ZŠP/ZvŠ ZŠP/ZvŠ ZŠ ZŠ VL MT ZŠP/ZvŠ xZŠ ZŠ xZŠ ZŠ ZŠP/ZvŠ xZŠ VL elektrikář
prodavačka
obch. provoz obch. akademie
prodavačka
prodavačka kadeřnice
prodavačka
kadeřnice
zedník potr. výr.
zdravotník
přadlena
cukrářka
tkadlena
kuchařka
studované obory
založení rodiny
špatný prospěch
nezájem, rod.důvody
těhotenství
rodinné důvody
nezájem
těhotenství
těhotenství těhotenství nezájem o studium nesouhlas rodiny
fin. potíže, šp. prospěch
nesouhlas rodiny
těhotenství finanční potíže nezájem o studium
zaměstnání zaměstnání
těhotenství
ZŠP, špatný prospěch zaměstnání těhotenství nezájem o studium
nevím těhotenství
těhotenství, zdr. problémy nezájem rodičů těhotenství špatný prospěch
zaměstnání
zaměstnání
finanční potíže zaměstnání
důvod předčasného ukončení důvod nenastoupení na SŠ po studia ukončení ZŠ rodinné důvody těhotenství těhotenství nezájem o studium špatný prospěch ÚP MD ÚP Z ÚP Z ÚP důchod MD ÚP ÚP ÚP ÚP MD ÚP ÚP MD MD ÚP ÚP ÚP důchod ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP MD ÚP ÚP ÚP Z ÚP Z vyřazen z ÚP vyřazen z ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP Z Z ÚP MD ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP Z
současný stav ano ano ano ne ano ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ne
dávky HN
8 let 15 let 5 let 10 let 7 let 10 let 10 let
14 měsíců 2 roky 6 měsíců 4 měsíce 3 měsíce 4 roky
6 měsíců
2 roky 1 rok 1 rok
6 let 5 let 6 let 1 rok 6 let
4 roky 2 roky 8 měsíců
20 let 3 roky
11 let 10 let 1 rok 2 roky
9 měsíců
1 rok
25 let
ano
ne ne
ano
ne
ne
ne
jak dlouho v evidenci práce v ÚP oboru 6 let
počet dětí 6 4 3 1 4 1 6 3 2 3 5 1 2 3 4 4 3 2 2 3 1 2 7 9 3 2 4 1 1 9 8 10 5 2 3 4 5 5 5 2 3 2 2 1 8 3 4 5 2 2 3
- 27 -
č. dotazníku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51
věk dětí 5 7 1 2 12 19 11 5 9 31 11 16 35 33 15 1 23 17 31 30 14 7 6 13 8 20 17 26 26 12 8 3 1 20 16 20 18 5 37 36 24 22 27 26 19 15 23 9 24 22 1 6 26 23 15 14 16 13 22 18 21 14 10 6 16 10 22 18 21 19 20 17 7 2 5 4 10 0 16 9 8 17 16 17 13 26 24 16 6 10 4 20 17 19 18
8 10 12 5
4 5 9 7
9
11 10 7 13 10 5 3
2
2 5 10 13 14
2
6
2 4 4
4
2
21 15 14 12 11 13 7 5 4 3 12 9 8 7 7 14 9 4
18 11
19 16 15 12 10 24 22 19 13 12 11
7
1
8 2 6
ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ VL ZŠ VL ZŠ
ZŠ 6 ZŠ ZŠ 4 ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ
ZŠ 5 ZŠ ZŠ ZŠ VŠ
ZŠ
9
14
3 8 6 19 15 3
15 11 10
ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ
ZŠ
ZŠ
xZŠ ZŠ ZŠ
ZŠ VL+MT VL+MT
ZŠ ZŠ ZŠ
ZŠ VL VL
VL
VL
VL ZŠ ZŠ
VL ZŠ ZŠ MT ZŠ
ZŠ ZŠ
ZŠ VL
ZŠ ZŠ
ZŠ ZŠ
ZŠ
ZŠ ZŠ
ZŠ MT
ZŠ ZŠ
VL VL VL
ZŠ
řezník zdravotník
obchod. p. ?
číšník švadlena servírka
ZŠ
řezník eko+podnik.
truhlář zedník kuchařka
gymnázium
truhlář zedník
řezník
servírka sociální práce
instalatér
kuchař ZŠ kuchař ZŠ ZŠ ZŠ zedník elektrikář ekonomka
ZŠ
ZŠ ZŠ
malíř
eko+podnik.
zedník
zedník
malíř
prodavačka truhlár
obchod. p. ?
prodavačka
nejvyšší dokončené vzdělání studované obory
ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ VL ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ VL ZŠ
ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ
SŠ
ZŠ ZŠ
ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ VŠ ZŠ VL
VL ZŠ
ZŠ ZŠ VL ZŠ ZŠ ZŠ VL
ZŠ
ZŠ ZŠ
ZŠ ZŠ
VL
ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ
škola, kterou děti navštěvují ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ ZŠ
27 28 29 31 14
10 14
7 3 20
řezník
těhotenství
finanční potíže, nezájem dětí o studium záškoláctví, nezájem o studium zaměstnání, nezájem o studium
těhotenství nezájem o studium, otěhotněla negativní vliv prostředí (drogy), propuštění z ústavní výchovy, děti se styděli chodit do školy
nevím, dítě je v jiné péči finanční náročnost
útěky z dětského domova
nezájem o studium, finanční nedostatek rodiče je do studia nenutili
těhotenství, špatný prospěch těhotenství, negativní vliv prostředí (drogy)
těhotenství, nezájem o studium nezájem o studium
nezájem o studium, založení rodiny založení rodiny, negativní vliv prostředí
zdravotní problémy, nezájem o studium vysoká absence, nezájem o studium
nezájem o studium
důvody předčasného ukončení vzdělání dětí
- 28 -
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 prve vybraný obor dítě nebavil 11 12 13 14 15 výchovné problémy 16 17 18 19 20 šikana, špatný prospěch 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51
špatný prospěch
snaha dětí finanční náročnost finanční náročnost, malý zájem dětí o studium nezájem dětí o studium, lenost dětí
malá motivace dětí od rodičů nevím negativní vliv prostředí (drogy), málo pracovních příležitostí i pro lidi s kvalifikací negativní vliv prostředí (drogy)
fin. náročnost, neschopnost dítěte po 3 roky přispívat rodině, neschopnost dětí nic nebrání drogová závislost, nízké vzdělání rodičů ZŠP, špatná výchova, skryté záškoláctví
malá motivace dětí od rodičů malá motivace dětí od rodičů,nízké vzdělání rodičů
rodiče nemají respekt, děti upřednostňují vztahy před dokončením studia negativní vliv prostředí na dítě, těhotenství přístup školy, zájem dítěte o studium špatný prospěch finanční náročnost zájem dítěte o obor, těhotenství nezájem o studium finanční náročnost nevím nezájem rodičů o dítě těhotenství, partner, drogy
vysoká absence absence důsledného dohledu rodičů (otec po smrti); zájem o brzké zaměstnání
vysoká absence, špatný prospěch, vůle dítěte
děti to nebaví
č. dotazníku důvod změny oboru vzdělání dítěte překážky bránící dokončení studia na SŠ
finanční zajištění
motivace rodičů zvýšit dítěti zájem o studium, snaha rodičů zájem dítěte o studium prev. patologií (drogy), zájem rodičů o vzdělání dítěte, včasné řešení prob. větší zájem rodičů o vzdělání svých dětí finanční zajištění motivace dítěte finanční zajištění finanční zajištění nevím nevím pozitivní prostředí (přátelé, kteří sami chodí do školy) fin. zajištění, odolat neg. vlivu prostředí, správná výchova a vedení dětí odolat neg. vlivu prostředí (drogy, hazard) zájem dítěte o studium finanční zajištění, podpora rodičů dobrý prospěch, finanční zajištění vůle dětí vůle dětí dobrý prospěch
motivace dítěte (dobré vzdělání=lepší práce) motivace dítěte větší zájem rodičů o vzdělání svých dětí finanční zajištění
přísnější dohled rodičů dobrý prospěch kvalitní mimoškolní příprava, snaha rodičů i učitelů finanční zajištění nevím finanční zajištění, vůle dítěte, zajímavost oboru finanční zajištění nevím nevím větší respekt dítěte vůči rodiči
nezájem o studium dobrý prospěch vhodný výběr oboru, finanční zajištění
nevím výchova dítěte nízká absence, dobrý prospěch, vůle dítěte
snaha dětí, podpora rodiny
důležité faktory pro úspěšné dokončení studia na SŠ
MD
ÚP ÚP
MD MD
ÚP
ÚP ÚP ?
nevím
Z
?
ÚP
MD ÚP VT ÚP
ÚP
ÚP ÚP
ÚP Z ÚP
Z
brigáda
ÚP MD
VT
ÚP MD ÚP ÚP ÚP ÚP
ÚP Z ÚP
MD MD
MD ÚP MD
ÚP MD
ÚP ÚP
ÚP pobyt v zahraničí ÚP VT ÚP Z
ÚP
současný stav dětí s ukončeným vzd.
Příloha č. 4
- 29 -
- 30 -
- 31 -
- 32 -
- 33 -
- 34 -
- 35 -
- 36 -
- 37 -
- 38 -
- 39 -
- 40 -
- 41 -
