ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ KOVA. Tematická Sekce B: Strukturální Politika a Politika Soudržnosti

OZNÁMENÍ

Tematická Sekce B: Strukturální Politika a Politika Soudržnosti

Dopad hospodářské a finanční krize na společnou zemědělskou politiku

━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━

2009

ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ KOVA━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━ CS

GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY UNIE TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI

ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA


OZNÁMENÍ

IP/B/AGRI/NT/2009-02 PE 408.971

04/03/2009 CS

Toto oznámení bylo vypracováno na žádost Ředitelství pro strukturální politiku a politiku soudržnosti (Generální ředitelství pro vnitřní politiky – Evropský parlament).

AUTOR Pan Albert MASSOT MARTI Tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti Evropský parlament 1047 Brusel E-mail: [email protected]

JAZYKOVÉ VERZE Originál: FR. Překlady: BG, CS, DA, DE, EL, EN, ES, ET, FI, HU, IT, LT, LV, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, SV.

Rukopis dokončen v březnu 2009.

Brusel, © Evropský parlament, 2009.

Toto oznámení je dostupné na internetové adrese: http://www.europarl.europa.eu/activities/expert/eStudies.do?language=CS

Za názory vyjádřené v tomto dokumentu nese výlučnou odpovědnost autor a tyto názory nemusí nutně představovat oficiální postoj Evropského parlamentu. Rozmnožování a překlady pro nekomerční účely jsou povoleny pod podmínkou uvedení zdroje, předchozího upozornění vydavatele a předání jednoho výtisku vydavateli.


____________________________________________________________________________________________

Úvod Splasknutí americké nemovitostní bubliny mezi lety 2007 a 2008 značí počátek velmi hluboké a celosvětově rozšířené finanční krize, která vyústila v recesi světového hospodářství. V současné době již můžeme potvrdit, že zhoršení mezinárodního makroekomického rámce dosahuje takového rozsahu a trvání, které nemá obdoby od roku 1929. Na základě toho současná hospodářská a finanční krize otřásá několika parametry společné zemědělské politiky (SZP): - Nejdříve je třeba vzít v úvahu dopad recese na vývoj trhů zemědělských surovin a zejména pak na světovou poptávku po potravinách. V této souvislosti již lze konstatovat, že krize způsobila splasknutí bubliny na komoditních trzích, která byla zaznamenána v průběhu období 2006–2008, a že mezinárodní ceny zemědělských komodit a potravin v současnosti klesly na úroveň před rokem 2006. - Krize má vliv rovněž jak na jednotlivá odvětví, tak na vývoj příjmů ze zemědělské produkce a na vývoj jejích nákladů, které společně zhodnocují stabilizační úlohu podpor poskytovaných v rámci SZP. - Na závěr je zde dopad (který je nesouměrný, ale globální) na veřejné finance, ať se jedná o rozpočet Společenství (na úrovni vlastních zdrojů a na úrovni výdajů) nebo o vnitrostátní rozpočty; tento dopad může vyžadovat dokonce i přezkoumání platného víceletého finančního výhledu (2007–2013) a značně ovlivnit jednání o příštím finančním rámci Unie. Vzhledem k významnosti SZP v rámci rozpočtu Společenství můžeme očekávat významný dopad na úrovni výdajů přidělených na zemědělství v budoucnosti; zvýšení veřejného zadlužení a závazků na výdaje přijatých na vnitrostátní úrovni s cílem vyrovnat se s hospodářskou a bankovní krizí navíc oslabuje schopnost finanční spoluúčasti ze strany států.

Výchozí bod: prudký vzrůst cen potravin v letech 2006–2008 V průběhu třiceti let reálné ceny potravin v Evropě a ve světě klesaly. Od roku 2006 do poloviny roku 2008 byl zaznamenán prudký nárůst cen velkého množství zemědělských komodit, který tento trend zvrátil (OBRÁZEK 2). Uvedený vzrůst světových cen se dotkl několika základních zemědělských komodit zároveň: rostlinných olejů, obilovin (včetně rýže), mléčných výrobků a některých druhů masa. Pro evropské spotřebitele byly navíc účinky nárůstu těchto cen zhoršeny tím, že ve stejné době docházelo k nárůstu cen energií. K této situaci přispělo několik faktorů, někdy byly strukturální, jindy konjunkturální, v některých případech byly spojeny s nabídkou a v jiných případech byly spojeny spíše s poptávkou. Je však složité jejich podíl přesně vyčíslit, a to vzhledem k tomu, že se stupeň, jakým se každý faktor podílí na nárůstu cen, liší v závislosti na komoditě a regionu.

3

PE 408.971

Tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti

____________________________________________________________________________________________

OBRÁZEK 1 Vývoj běžných cen surovin (zemědělských a nezemědělských) Source: World Bank, January 2009

In current prices

Agriculture

Food

Energy

Fertilizers

Sep-08

Metals/Minerals

Zdroj: Haniotis, T. (Komise Evropských společenství, generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova), leden 2009.

OBRÁZEK 2: Vývoj indexu cen potravin 2008–2009 (ve stálých cenách 2002–2004 = 100)

Zdroj: Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) (index cen potravin). Únor 2009 (http://www.fao.org/worldfoodsituation/FoodPricesIndex/en/)

4

May-08

Jan-08

Sep-07

May-07

Jan-07

Sep-06

May-06

Jan-06

Sep-05

May-05

Jan-05

Sep-04

May-04

Jan-04

Sep-03

May-03

Jan-03

Sep-02

May-02

Jan-02

Sep-01

May-01

Jan-01

Sep-00

May-00

Jan-00

800 700 600 500 400 300 200 100 0

PE 408.971


____________________________________________________________________________________________

Za nejvýznamnější faktory, které tento vývoj vysvětlují, je třeba označit: - Posílení vzájemného působení mezi jednotlivými trhy zemědělských komodit (konkrétně se jedná o trhy obilovin, olejnin a trhy produktů živočišné výroby) z důvodu nárůstu počtu obyvatel, vysoké míry hospodářského růstu, urbanizace a změn stravovacích zvyklostí, které byly zaznamenány ve velkém počtu rozvíjejících se zemí (například v Číně, Brazílii nebo Indii). Společně všechny tyto faktory zapříčinily trvalý růst poptávky po základních komoditách a hodnotnějších potravinách (například po masných a mléčných výrobcích, které zároveň přispívají ke stimulaci poptávky po krmných obilovinách). - Posílení vzájemného působení mezi jednotlivými trhy zemědělských komodit a ostatními trhy, jako jsou například trhy fosilních paliv, biopaliv a finančních nástrojů, které mají vliv nejen na náklady zemědělské produkce, ale také na poptávku po těchto komoditách. Ve skutečnosti mají rostoucí ceny energií větší dopad na konečné ceny potravin než zvýšení cen zemědělských komodit. Ovlivňují přímo ceny potravin, neboť zvyšují ceny vstupů, například hnojiv, pesticidů a nafty, a náklady na zpracování a dopravu (tzv. food miles). V souvislosti se zvýšenými cenami energií byla poptávka po potravinách ovlivněna rovněž vznikem trhů s biopalivy, které se staly alternativními odbytišti. Důležitou roli zde hrál rovněž vývoj finančních trhů. Ke zvýšení cen zemědělských komodit přispěl pokles hodnoty amerického dolaru vůči mnoha měnám a také přebytek likvidních zůstatků a spekulace na finančních trzích souvisejících se surovinami. - Klesající výnosy v oblasti potravinářských obilovin a postupné snižování světových zásob od poloviny 90. let představují faktory spojené s nabídkou, které měly značný vliv na světové trhy. Situace se ještě zhoršila v důsledku nepředvídatelných výkyvů počasí v letech 2005 a 2006, které zapříčinily neobvykle nízkou úrodu v řadě významných zemí produkujících a vyvážejících zemědělské komodity (Austrálie, Severní Amerika, Ukrajina, Evropská unie). Poté, co byly provedeny změny v zemědělských politikách, které se zavedly na základě dohod z Uruguayského kola jednání Světové obchodní organizace, dosáhly v tomto období světové zásoby nejnižší úrovně za posledních 25 let. Za této situace nemohl být velký nárůst cen utlumen opatřeními vedoucími k uvolnění zásob. - Na závěr je třeba zmínit restriktivní vývozní politiku, kterou některé vyvážející země uplatňují v reakci na zvýšení cen, aby se vyhnuly nedostatku zemědělských komodit na jejich vnitřních trzích. Indie zavedla zákaz vývozu, Vietnam, Thajsko a Čína omezily vývoz rýže, Kazachstán zavedl zákaz vývozu pšenice, Argentina uvalila vývozní daň na veškeré zemědělské komodity a Indonésie zavedla vývozní daň na palmový olej. Tyto obchodní praktiky zapříčinily kolísání kurzů světových měn. Ačkoli se jen malý podíl světové produkce dostane na světový trh se zemědělskými komoditami (obchoduje se s 16 % světové produkce pšenice, s 8 % mléčných výrobků a 7 % rýže), tyto produkty pocházejí ve stále větším množství z malého počtu vyvážejících zemí, které svou úrovní úrody a/nebo obchodními opatřeními značně ovlivňují světové ceny. Na základě toho dospělo několik studií k závěru, že faktory související s nabídkou měly na ceny větší dopad než nárůst poptávky. Rozdíl sledovaných cen v porovnání s předchozími obdobími mohl navíc dovést některé analytiky k názoru, že dlouhodobý pokles reálných cen se blíží ke konci, což by značilo strukturální změnu na trzích zemědělských komodit. Avšak recese, která nastala v roce 2008, nám ukázala, že tyto odhady byly velkým omylem.

5

PE 408.971


____________________________________________________________________________________________

Dopad recese na trhy zemědělských komodit Trend směřující k růstu cen zemědělských komodit zaznamenaný od roku 2006 se obrátil v polovině roku 2008. Ceny rostlinných olejů, olejnin a obilovin začaly trvale klesat od června 2008 (OBRÁZEK 2). Tentýž vývoj byl sledován od července v případě mléčných výrobků a od srpna v o něco menší míře v případě cukru (OBRÁZEK 2). Ceny masa prošly méně kolísavým vývojem, a to z důvodu jejich menší závislosti na světových trzích. Ze všech analýz vyplývá, že několik faktorů, které jsou dávány do souvislosti s nárůstem cen potravin, se v posledních měsících postupně přestává projevovat. Jedná se zejména o konjunkturální faktory, jako je například nízká nabídka způsobená počasím. To znamená, že návrat k průměrným sklizním přispěl k tomu, aby se napjatá situace na zemědělských trzích uvolnila. Rozšíření pěstitelských oblastí, čímž zemědělci reagovali na nárůst cen, také přispělo k uspokojení poptávky po obilovinách a olejninách. Ke snížení cen zemědělských komodit přispělo rovněž zmírnění obchodních restriktivních opatření, která ukládaly některé vyvážející země. Finanční krize také způsobila odstranění přílivu likvidních zůstatků, ke kterým docházelo na trhu derivátů, jejichž podkladová aktiva pochází z trhů zemědělských komodit. Spekulace na termínových trzích, která byla, jak jsme již uvedli, jedním z faktorů prudkého vzrůstu cen zemědělských komodit, tedy zanikla. Kongres Spojených států navíc připravuje legislativní návrhy určené na posílení regulace termínových trhů. Komisi pro termínované obchody s komoditami (Commodity Futures Trading Commission), která je do nynějška jediným subjektem odpovědným za kontrolu trhů surovin v Chicagu, hrozí, že ztratí tuto výhradní regulační pravomoc ve prospěch Komise pro cenné papíry a burzu (Securities and Exchange Commission). Zánik některých dočasných faktorů ale není dostačující k tomu, aby bylo možné vysvětlit změny v trendu mezinárodních cen surovin obecně a zejména cen zemědělských komodit (OBRÁZKY 1 a 2). Zatímco konjunkturální faktory úspěšně zahájily, a tedy urychlily, změny trendu z let 2006–2008, jejich hlavními příčinami stále zůstávají strukturální faktory. V této souvislosti se stává zpomalení světového hospodářství hlavním faktorem, který vysvětluje návrat k nerovnováhám nabídky a poptávky na celosvětové úrovni, pokud jde o suroviny, a náhlý pád cen zaznamenaný od poloviny roku 2008. Recese, která následovala finanční krizi, totiž ovlivňuje růst hrubého domácího produktu (HDP) na celosvětové úrovni. Je tedy příčinou obrovského pádu cen energií zaznamenaného od května 2008 (OBRÁZEK 1). Ačkoli snížení cen ropy způsobuje snížení nákladů zemědělské produkce (např. hnojiv – OBRÁZEK 1) a nákladů na zpracování a dopravu, komplikuje opatření, jejichž účelem je náhrada fosilních paliv biopalivy, a v důsledku toho oslabuje dodatečnou poptávku po zemědělských komoditách pro energetické využití. Společně s poklesem cen energií způsobila recese stagnaci světové spotřeby potravin a mezinárodního obchodu se zemědělskými komoditami. Máme zde dva faktory, jež způsobily opětovné nastolení nestability na zemědělských trzích (nabídka/poptávka) a jež vysvětlují rovněž to, že ceny potravin opět klesly na úroveň, které dosahovaly před rokem 2006 (OBRÁZKY 1 a 2). Dopad krize na tyto ceny byl kromě toho bez pochyby krátkodobě urychlen relativní nepružností nabídky a poptávky po zemědělských komoditách, neboť zemědělská produkce je sezónní, tzn. že mezi signály trhu a reakcí producenta je vždy časová prodleva. Je třeba poukázat na to, že navzdory recesi, která postihla všechny země skupiny G-20 (jež představují 90 % světového HDP), závisí konečný dopad na celkovou poptávku po potravinách na podílu každé země na zemědělské produkci a obchodě se zemědělskými

6

PE 408.971


____________________________________________________________________________________________ komoditami. V současné době je zřejmé, že spotřeba Číny a Indie a jejich podíl na mezinárodním obchodě budou ovlivněny krátkodobě. Pochybnosti ale přetrvávají ohledně dopadů v dlouhém období, a to zejména v závislosti na chování poptávky na vnitřním trhu poté, co jejich vlády přijaly opatření na stimulaci poptávky. Nesmíme opomenout růst počtu obyvatel těchto dvou zemí a to, že jsou čistými dovozci zemědělských komodit na světové úrovni. V této fázi lze vyvodit některé závěry. Zaprvé recese potvrdila nestálost systému cen zemědělských komodit. Pravděpodobné snížení cel, které bylo stanoveno v průběhu kola jednání z Dohá, tuto nestálost v budoucnosti ještě posílí. Analýzy klimatických změn dále naznačují, že dosud neobvyklé klimatické jevy budou pravděpodobně přibývat, budou se výrazně soustředit v některých regionech planety a způsobovat případné výkyvy v zemědělské produkci z důvodu výpadků dodávek souvisejících s počasím. Recese navíc potvrdila zvýšenou vzájemnou závislost mezi cenami základních zemědělských komodit (zejména kukuřice) a cenami energií. Ačkoli není v současné době možné předpovědět, jak dlouho bude současná krize trvat, je třeba očekávat, že ceny zemědělských komodit porostou souběžně s nárůstem cen ropy. Je však málo pravděpodobné, že by znovu dosáhly rekordní úrovně z období 2006–2008.

Dopad nestability trhů zemědělských komodit a nestálosti cen na SZP Nestabilita systému trhů zemědělských komodit byla vždy ve středu zájmu zemědělských politik. Z analýz vyplývá široký konsensus ohledně přetrvávání cenových výkyvů v budoucnosti, které budou záviset na: - otevřenosti a globalizaci trhů, - změnách klimatu, které budou zvyšovat četnost a rozsah přírodních pohrom, - nárůstu sanitárních krizových situací a jejich dopadů na trhy. Vhledem k nestálosti cen zemědělských komodit, která z toho vyplývá, se SZP vždy vyznačovala svými mechanismy regulace a omezení trhů. Základem tohoto systému byly vládní intervence, které spočívaly v tom, že zemědělcům jsou zajištěny minimální ceny, za něž je v případě krize nakupována vládními orgány jejich produkce. Poslední reforma SZP, tzv. kontrola stavu SZP (1), změnila nařízení (ES) 1234/2007 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) tím, že zmírnila platné regulační a kontrolní režimy vztahující se na nabídku. Intervence jsou omezeny, například co se týče množství másla (30 000 tun), sušeného odstředěného mléka (109 000 tun) a pšenice (3 miliony tun); intervence jsou reformou zrušeny, u vepřového masa, ječmene a čiroku. V souvislosti s rozvojem biopaliv bylo mimoto zrušeno pravidlo povinného vynětí půdy z produkce. V horizontu let 2014–2015 je rovněž stanoveno zrušení mléčných kvót. Aby se tohoto cíle dosáhlo postupně, budou od roku 2009 evropské mléčné kvóty zvyšovány o 1 % ročně. Byly také zavedeny nové nástroje pro řízení rizik, jejich využití je fakultativní, zejména se jedná o pojištění úrody a o vzájemné fondy pro choroby zvířat a rostlin (u kterých bude míra spolufinancování dosahovat 75 %). Ačkoli vládní intervence mají od nynějška funkci záchranné sítě pro hlavní produkty Společenství, můžeme si položit otázku, zda rozhodnutí Rady odpovídají současným potřebám trhů. EU bohužel ztratila svoji schopnost zachovat si své strategické zásoby 1

Nařízení (ES) 72 až 74/2009 a rozhodnutí 2009/61/ES (Úř. věst. L 30 ze dne 31.1.2009).

7

PE 408.971


____________________________________________________________________________________________ komodit, které by mohly utlumit pokles cen vzhledem k cenovým výkyvům v Evropě. S ohledem na podmínky produkce a na chybějící skladovací kapacity v Rusku a na Ukrajině, mohou obiloviny vyprodukované v těchto zemích ve velké míře nahradit produkci Společenství a zvýšit vnitřní nerovnováhu. Ačkoli některé režimy soukromého skladování (olivový olej, vepřové maso,…) a stahování nadbytečné produkce z trhu (ovoce a zelenina, víno) byly zachovány, omezení poskytování úvěrů, které doprovází finanční krizi, zpochybňuje jejich účinnost v krátkém období. Úspěšnost nových nástrojů řízení rizik (pojištění a vzájemné fondy) bude značně podmíněna zhoršením schopnosti spolufinancování ze strany členských států. Je třeba poznamenat, že kontrola stavu SZP ve skutečnosti neposílila ekonomickou sílu zemědělců v rámci odvětví. Na závěr je nutné konstatovat, že i přes zrušení režimu veřejných intervencí, který představoval odbytiště sám o sobě, jsou v Evropě termínové trhy, jež by ho mohly nahradit, stále teprve v počáteční fázi.

Dopad krize na evropské zemědělství a úloha podpor poskytovaných v rámci SZP Z minulé zkušenosti vyplývá, že recese mají hluboký dopad na příjmy zemědělců, na využívání výrobních faktorů a že vedou k restrukturalizaci odvětví. V této fázi je složité vyčíslit tyto účinky, které se budou bezpochyby různit v závislosti na odvětví (rostlinná nebo živočišná výroba), na výrobních a finančních možnostech zemědělských podniků (a samozřejmě na jejich úrovni zadlužení). Z hlediska zpracovaných produktů můžeme již nyní předpokládat, že dojde k situaci, kdy vzroste poptávka spotřebitelů po neznačkových výrobcích. Proces koncentrace zemědělských podniků a družstev bude rovněž urychlen. Zvláštní pozornost však musí být věnována krizi příjmů v zemědělství, ke které může dojít v několika odvětvích a v několika oblastech. Z hlediska Společenství je třeba zdůraznit nepopiratelný stabilizační účinek, který má na tyto příjmy 40 miliard přímých podpor poskytnutých ročně evropským zemědělcům (OBRÁZEK 3). Na řešení problému příjmů se rovněž podílí několik opatření v rámci rozvoje venkova, mimo jiné se jedná o opatření na obnovu výrobního potenciálu zemědělství a lesnictví, který byl postižen přírodními katastrofami, nebo o vyrovnávací příspěvky pro znevýhodněné a horské oblasti. Recese bezpochyby zhodnocuje stabilizační úlohu podpor poskytovaných v rámci SZP, a to především v souvislosti s nedostatkem likvidity a omezením poskytování úvěrů. Každoročně poskytované, zaručené a bezplatné podpory zemědělství tedy pro zemědělské podniky znamenají prvořadou finanční podporu. Mimoto je třeba počítat se skutečností, že vnitrostátní podpory, které byly do současnosti udělovány v nových členských státech jakožto doplněk podpor plynoucích ze Společenství, mohou vzhledem k hluboké krizi veřejných financí, již zažívají některé země nenáležící do eurozóny, prudce klesnout.

Dopad krize na víceletý finanční rámec SZP Podíl výdajů na SZP na evropském hrubém domácím produktu se postupně snižoval. V roce 2009 dosahuje 0,46 % (OBRÁZEK 3). V období 2007–2013 představuje podpora prvního pilíře 0,35 % HDP (OBRÁZEK 3). Pokud ale recese posílí, podíl výdajů SZP na HDP – které bude samo o sobě klesat – by se mohl vzhledem k tomu, že jsou tyto výdaje pevně stanoveny, podstatně zvýšit. To bude platit zejména v případě některých nových členských

8

PE 408.971


____________________________________________________________________________________________ států, kde by se mohl podíl na zemědělství zvýšit čtyřikrát, ačkoli je již nyní mnohem vyšší než průměr zemí EU-27. Poslední víceletý finanční rámec pro období 2007–2013 byl schválen v roce 2006(2). Opatření určená k regulaci trhů a přímých plateb (první pilíř SZP – Evropský zemědělský záruční fond) představují 33,9 % celkových předpokládaných závazků, což je 293,1 miliardy EUR pro EU-27. Opatření přijatá v rámci rozvoje venkova (druhý pilíř – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) navíc představují 8 % celkových předpokládaných závazků, což je 69,7 miliardy EUR (OBRÁZEK 3). Mimo pevně stanovených částek, které byly přiděleny na rozvoj venkova, je stanoven přesun prostředků z prvního pilíře do druhého pilíře prostřednictvím mechanismu povinné modulace vztahující se na přímé podpory, které jsou uděleny zemědělcům v rámci EU-15. Současná podíl modulace (5 % přímých plateb, jež překročí 5 000 EUR na jeden zemědělský podnik) byla po kontrole stavu SZP z roku 2008 posílena: tento podíl bude do roku 2012 navýšen na 10 %. Na platby přesahující 300 000 EUR ročně se bude vztahovat další snížení o 4 %. Plán evropské hospodářské obnovy schválený ve dnech 11. a 12. prosince 2008 Evropskou radou stanovil dodatečné finanční prostředky pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova za účelem rozvoje vysokorychlostního internetu ve venkovských oblastech (1 miliarda EUR) a s cílem čelit novým úkolům politiky rozvoje venkova, které byly představeny v kontrole stavu SZP (0,5 miliard EUR) (3). V důsledku toho bude víceletý finanční rámec změněn tak, že finanční prostředky budou přerozděleny(4). Je však třeba poznamenat, že navzdory velmi omezenému rozsahu působnosti Plánu evropské hospodářské obnovy některé členské státy v současnosti návrhy Komise zamítají (zejména země, které jsou čistými plátci). Cíle a rozdělení podpor poskytovaných v rámci SZP i úloha a náklady mechanismů, které mají sloužit k boji proti nestálosti cen, se nutně stanou hlavním předmětem nové SZP, která bude uplatňována po roce 2013 a bude založena na novém finančním výhledu. S ohledem na to, že je více než pravděpodobné, že po roce 2013 budou veřejné finance všech členských států čelit potížím (z důvodů rozpočtových schodků, veřejného zadlužení, víceletých závazků na výdaje atd.), je téměř jisté, že jednání týkající se nového víceletého rámce Unie bude velice složité, což je ještě zdůrazněno tím, že nic nenaznačuje tomu, že krize již bude v této době překonána. Můžeme rovněž očekávat, že pokles HDP Společenství povede ke značnému snížení částek, které budou vyčleněny pro SZP, i když jejich podíl na HDP bude zachován ve stejné nebo podobné výši, jež byla stanovena pro rok 2013 (0,39 %). Tato mezera ve financování nebude moci být nikdy překlenuta, pokud budou členské státy odmítat veškerá opatření na spolufinancování SZP.

2 3 4

Úř. věst. C 139 ze dne 14.6.2006, s.1, naposledy pozměněný rozhodnutím 2008/29/ES (Úř. věst. EU L 6 ze dne 10.1.2008). KOM (2009) 38 ze dne 28. 1. 2009. KOM (2008) 859 ze dne 16. 12. 2008.

9

PE 408.971


____________________________________________________________________________________________

OBRÁZEK 3 FINANČNÍ RÁMEC SZP 2007–2013 (V milionech EUR ve stálých cenách roku 2004) Prostředky na závazky A. Celkem prostředky na závazky v rámci EU-27, z toho B1. ZEMĚDĚLSTVÍ – Politika trhů a přímé podpory, z toho EU-15 EU-12 (Nové členské státy) B.2. ZEMĚDĚLSTVÍ – Rozvoj venkova, z toho UE-15 UE-12 (Nové členské státy) B. ZEMĚDĚLSTVÍ CELKEM (B.1 + B.2) PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY CELKEM (A) V % HNP (EU-27) PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ CELKEM (B) v % HNP (EU-27) PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY V OBLASTI ZEMĚDĚLSTVÍ V PRVNÍM PILÍŘI CELKEM (B.1) V % HNP (EU-27)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem 2007/ 2013

119.195 (100 %)

121.971

123.019

123.518

124.018

125.496

127.044 (100 %)

864.261 (100 %)

43.120 (35,7 %)

42.697

42.279

41.864

41.453

41.047

40.645 (32,0 %)

293.105 (33,9 %)

39.928 (33,0 %) 3.192 (2,7 %) 10.710 (8,8 %) ----

38.710

37.723

36.735

35.775

34.428

3.987

4.556

5.129

5.678

6.219

10.447

10.185

9.955

9.717

9.483

33.826 (26,6 %) 6.819 (5,4 %) 9.253

----

----

----

----

----

----

----

----

----

----

----

----

----

53.830 (44,5 %)

53.144

52.464

51.189

51.170

50.530

49.898 (39,3 %)

257.535 (29,7 %) 35.580 (4,1 %) 69.750 (8,0 %) 36.740 (4,2 %) 33.010 (3,8 %) 362.855 (41,9 %)

1,10 %

1,08 %

1,07 %

1,04 %

1,03 %

1,02 %

1,01 %

1,048 %

0,49 %

0,47 %

0,46 %

0,43 %

0,42 %

0,41 %

0,39 %

0,44 %

0,39 %

0,37 %

0,37 %

0,35 %

0,34 %

0,33 %

0,32 %

0,35 %

Zdroj: Sestaveno autorem na základě rozhodnutí ES 2008/29 (Úř. věst. EU L 6 ze dne 10.1.2008) a 2006/493 (Úř. věst. EU L 195 ze dne 15.7.2006)

10

PE 408.971

ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ KOVA. Tematická Sekce B: Strukturální Politika a Politika Soudržnosti

Recommend Documents