Zdravý životní styl předškolních dětí
Charakteristika předškolního věku • dynamika vývoje a rozvoj dovedností ve všech oblastech, zejména v oblasti motorické, kognitivní, řečové a sociální • rychlost růstu dítěte pokračuje pomalejším tempem než v batolecím období. • přírůstek dítěte v předškolním věku je přibližně 6 cm a 2,5 kg za rok • na začátku předškolního období jsou ve stavbě těla ještě značné disproporce, postupně se postava zeštíhluje a ustupuje „baculatost“, která se objevuje u batolat • zpomalení růstu dítěte se projeví i na jeho chuti k jídlu • chuťové preference jsou nestálé a rozmanité
Výživové chování • prosazování vlastní osobnosti vůči rodičům • odmítání některých druhů jídel může mít i emocionální, někdy i účelový podtext • období rozhodující pro naučení se a přijetí celoživotních zásad zdravé výživy • mezi 4.-5. rokem se upevňuje škála preferencí, ale i averzí vůči některým potravinám (neofobie, negativní zážitek, emoce..) • na formování preferencí má zásadní vliv životní styl rodiny, prostředí školky, vliv sdělovacích prostředků (klamavá reklama)
Doporučení • dítě si nejsnáze oblíbí ty potraviny, které si spojuje s příjemnými pocity, s pocitem příjemných či milých situací • opakovaný nenucený kontakt s potravinou v příjemném prostředí a pohodě • efekt sociální nápodoby (děti přebírají preference svých rodičů i pedagogů) • zdůrazňovat příznivý zdravotní účinek u potravin, jejichž konzumaci se dítě předem nebrání (jahody, banány apod.) stejně tak, jako ji zdůrazňujeme u "pochoutek" typu rybího tuku • Děti by neměly být nikdy odměňovány za to, že opravdu zkonzumovaly to, co jim bylo předloženo
Když dítě nechce jíst • Společné jídlo ve školce by nemělo být ani příčinou úzkosti, ani zdrojem napětí. • Když jíme jen tehdy, když máme hlad, nezasluhuje si to žádnou zvláštní pochvalu. Když naopak nejíme, pokud hlad nemáme, nezasluhuje si to zase žádnou výčitku. • Pokud má dítě malou chuť k jídlu, je potřeba předkládat mu velmi malé porce. Navrhněte mu, že mu později přidáte, ať pouze ochutná • Nezabývejte se tím, co dítěti zůstalo na talíři. Seberte mu talíř ve stejnou chvíli jako ostatním a přineste další chod bez jakýchkoli poznámek. • Nikdy dítě do jídla nenuťte, ani rádoby zábavným způsobem, například tak, že budete dělat šašky, abyste odvrátili jeho pozornost, nebo vyprávěním pohádek o autíčkách, která jedou zaparkovat do garáže. • Pokud to je potřeba, dejte dítěti jídlo a nevšímejte si ho. Chovejte se, jako kdyby vás otázka jeho stravování už nezajímala.
Výživa v předškolním věku • Tuky – 30 % celkové přijaté energie (stejně jako v pozdějším věku až do dospělosti, méně než v batolecím věku) • omezovat živočišné tuky (zjevné i skryté - uzeniny, tučná masa, smetanové výrobky) a některé ztužené rostlinné (hlavně levné trvanlivé cukrovinky) • Sacharidy – energetický základ stravy – 55 – 58% celkové přijaté energie (převaha polysacharidů a oligosacharidů ve formě obilovin, zeleniny a brambor) • Bílkoviny – diskuse o velkosti denní dávky – 1-1,5 g/kg – 12 – 15% celkové přijaté energie (nižší příjem – snížení mentálních funkcí, celkové psychomotorické zaostávání, vyšší příjem – riziko KVO, DM, nádorová onem.)
0 – 2 porce
2 – 3 porce
1 – 2 porce
3 – 5 porcí
2 – 4 porce
3 – 6 porcí
• pečivo, těstoviny, obiloviny, rýže - společně se zeleninou by měli tvořit základ talíře. Tato skupina potravin dodává tělu energii, jsou zdrojem sacharidů a škrobů. Doporučený počet porcí pro děti mezi 2. a 3. rokem jsou 2-3 porce denně, pro děti čtyřleté a starší 3-4 porce denně, převaha pečiva bílého, občas zařazujeme celozrnné • zelenina - je zdrojem vody, vlákniny a vitamínů, minerálních látkek. Nejlépe je podávat zeleninu syrovou, vařenou pro lepší stravitelnost i vařenou. Doporučený počet porcí pro děti mezi 2. a 3. rokem je 1-2 porce denně, pro děti čtyřleté a starší 3-4 porce denně. • ovoce - obsahuje cukry, vlákninu. Doporučený počet porcí pro děti dvouleté a starší jsou 2 porce denně.
• mléko, mléčné výrobky - z potravin v této skupině získává tělo dvě třetiny celkové potřeby vápníku a jsou zdrojem proteinů živočišného původu. Mléčný tuk je nositelem vitamínů rozpustných v tucích. Pro děti je vhodné mléko polotučné. Doporučený počet porcí pro děti mezi 1. a 3. rokem je 1-2 porce denně, pro děti čtyřleté a starší 1-3 porce denně. • maso, vejce, luštěniny - maso je nejlepším dodavatelem železa a vitamínů skupiny B a proteinů. Přednost bychom měli dát masu čerstvému a méně tučnému. Nejvhodnější úprava masa pro děti je vaření a/nebo dušení. Doporučený počet porcí pro děti mezi 1. a 3. rokem je ½-1 porce denně, pro děti čtyřleté a starší 11,5 porce denně. • živočišné tuky, volný cukr, sůl - doporučuje se tyto potraviny konzumovat střídmě a spíše se jim vyhýbat. • omezit příjem soli (dosolování, glutamát apod., instantní pokrmy, chipsy apod., uzeniny a slané sýry, středně a silně mineralizované vody) (doporučení max. 5g soli denně, průměrná spotřeba v ČR až 16g denně, nadbytek soli už u batolat)
Rámcový jídelníček • Snídaně: pečivo nebo cereálie + potravina z bílkovinného patra (přednostně mléko či mléčný výrobek) + příp. ovoce nebo zelenina. • Přesnídávka: pečivo + potravina z bílkovinného patra (např. jogurt, tvarohová pomazánka, šunka) + ovoce nebo zelenina. • Oběd: polévka, maso (nebo ryba či luštěniny) + příloha + zeleninová obloha nebo salát. • Svačina: obdobně jako přesnídávka. • Večeře: potravina z bílkovinného patra + pečivo nebo příloha + zelenina (ovoce)
Pitný režim • • • • • • • • • • • • •
Vhodné nápoje Čistá voda - pitná z kohoutku, z vlastní kontrolované studny, Ovocný a slabý bylinný čaj - pokud možno neslazený. Ovocné a zeleninové šťávy - je vhodné je ředit vodou v poměru minimálně 1:2 (ideálně 1:3 a více). Nápoje s omezenou konzumací Minerální vody – slabě mineralizované, neperlivé Ovocné sirupy – pouze přírodní (sledovat složení) Nevhodné nápoje Ochucené minerální vody, nektary a sladké limonády - způsobují vznik zubního kazu a nadváhy. Neředěné ovocné džusy - mohou způsobovat malnutrice (energeticky hodnotné), průjmy, obezitu Nápoje sycené oxidem uhličitým - mohou způsobit žaludeční obtíže a mají diuretické vlastnosti. Kofeinové nápoje typu cola – kys. fosforečná, kofein, cukr Silný černý čaj, ledový čaj, káva - mají diuretický účinek a kofein může nepříznivě ovlivnit dětský nervový systém. • Alkoholické nápoje.
Určování potřeby tekutin přepočtem na kg tělesné hmotnosti: Hmotnost dítěte do 10 kg 10-20 kg 20-30 kg
Příjem tekutin 100 ml na 1 kg hmotnosti 1000 ml + 50 ml na každý 1 kg nad 10 kg 1500 ml + 20 ml na každý 1 kg nad 20 kg
Mýty o výživě dětí • Mýtus: Děti musejí jíst odmalička nízkotučné potraviny jako prevenci nadváhy. Pravda: Z dětského jídelníčku nelze zcela vyloučit tuky. Pro děti volíme polotučné výrobky, upřednostňujeme kvalitní rostlinné oleje a tuky. Rostlinné oleje obsahují nenasycené mastné kyseliny, ty jsou důležité pro správný vývoj i růst dětí. • Mýtus: Sladkosti děti nesmí. Pravda: Do zdravého jídelníčku dětí sladkosti patří, nikoli však denně. Volíme spíše sušené ovoce, cereální tyčinky bez polevy, čokolády s vysokým obsahem kakaa. • Mýtus: Mléko zahleňuje. Pravda: Mléko a mléčné výrobky jsou nejdůležitějším zdrojem vápníku a obsahují kvalitní bílkoviny. • Mýtus: Pokud dítě trpí nadváhou, bude dodržovat redukční dietu. Pravda: Redukční dietou dítěti neprospějeme. Bude mít nedostatek energie, potřebných živin a bude strádat i psychicky. Spíše bychom měli zvýšit fyzickou aktivitu a řídit se doporučeným množstvím jednotlivých živin • Mýtus: Vlákniny není nikdy dost. Pravda: Vysoký příjem vlákniny může způsobit nedostatečné využití živin ze střeva. Celkový příjem vlákniny se u dětí se řídí vzorcem „věk v letech plus pět“ (tzn., že doporučené množství vlákniny pro tříleté dítě je 8g/den, pro pětileté dítě 10g/den).
Pohybová aktivita u dětí Pohyb je přirozenou potřebou člověka. Omezení a potlačení pohybu vede u dětí ke zvýšení celkové stresové zátěže, i když to děti tak nemusí vnímat („zvyknou si“) Pohyb pro zdraví = pohyb s radostí. Nucený pohyb (když nás to nebaví) zvyšuje stres.
Pohybový deficit současných dětí a mládeže je velkou zdravotní hrozbou pro jejich budoucnost.
Doporučená dávka pohybu pro děti • spontánní volná hra venku – v předškolním a mladším školním věku optimálně 4-5 hodin denně (tolik, kolik stráví ve škole), • omezení jednostranného tréninku, nepřetěžovat dítě • sportovní tréninky max. 2x, později 3x týdně • odlišovat dítě pohybově nenadané a pohybově zaostalé • pohyb musí děti bavit • střídání aktivit
Nemoci způsobené nesprávnou výživou a pohybovou inaktivitou v dětství • Obezita ( v ČR je 6-7 % obézních dětí ,až 4x více než před 15 lety, cca 15% dětí má nadváhu nebo obezitu, ze 70% obézních dětí budou obézní dospělí • Zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak (už i v dětství), urychlená ateroskleróza (cévní komplikace v mladé dospělosti) • Nesprávný vývoj pohybové soustavy (svalové dysbalance - bolesti zad aj. již od dětství, zhoršený vývoj struktury kostí – dřívější osteoporóza) • Vyšší výskyt DM (cukrovky) typu II (už i v dětství a mladém věku) • Vyšší výskyt astmatu • Pohlavní zralost – dívky dříve, chlapci později • Psychické obtíže, sociální stres • V dospělosti zvýšené riziko některých nádorů • Obézní se v průměru dožívají nižšího věku
Hlavní zdroje a doporučené odkazy • Z.Marinov, U.Barčáková,M.Nesrstová, D.Pastucha: S dětmi proti obezitě • J.Nevoral: Výživa v dětském věku www.vyzivadeti.cz www.fzv.cz www.szu.cz www.hravezijzdrave.cz
Děkuji za pozornost. Mgr. Anna Milerová
[email protected]
