Zdravotnictví v České republice Ohrožení nebo příležitost?
Ondřej Schneider Institut ekonomických studií FSV UK
Plán prezentace o Zdravotnictví – „troublemaker“ o Způsoby financování a placení o Organizace zdravotnictví o Zdravotnictví a stárnutí společnosti o Vliv zdravotnictví na ekonomiku o Příležitosti zdravotnictví 2
Poděkování Prezentace vznikla ve spolupráci s: Lucií Antošovou Radovanem Chalupkou Vladimírem Bezděkem
3
Zdravotnictví je specifické o Ve zdravotnictví se vyskytují všechny typy „tržních selhání “ n n n n
Negativní výběr a risk selection Morální hazard Externality Monopolistické tendence
o Trh má potíže, je vládní intervence lepší? 4
Role vlády ve zdravotnictví o Vláda se ve zdravotnictví může angažovat s různou silou: n Informovat (škodlivost kouření) n Regulovat (ceny léků, pojistný trh) n Nařizovat (očkování, povinné pojištění) n Financovat (platba za státní poj.) n Poskytovat (NHS) 5
Způsoby financování o Financování může být organizováno různě:
n „Obyčejné“ daně (stabilní, universální, méně nezávislé) n Specifické daně (spotřební daně, efektivní, ale regresivní) n Sociální pojištění (adm.snadné, nezá-vislé na rozpočtu, zvyšuje nezaměst., vystavené demografii) n Dobrovolné pojištění (tržní selhání nebo silná regulace) n Poplatky (efektivní, ne-solidární) 6
Organizace zdravotnictví o Podle toho je zdravotnictví organizováno: n Národní zdravotní služba NHS – čistě vládní systém (Velká Británie) n Národní pojistný systém – jediná pojišťovna, mix poskytovatelů (Kanada) n Sociální pojištění – decentralizované pojištění, mix poskytovatelů (německý model, EU) o Zdravotní účty – povinné pojištění na omezený počet diagnóz, dobrovolné pojistné plány na ostatní, konkurence mezi poskytovateli (Singapur) n Dobrovolné pojištění – svobodná volba účastnit se systému (USA, částečně Nizozemí) 7
Výdaje na zdravotnictví
OECD Health Data 2004, 3rd Edition. OECD – unweighted average.
8
Podíl veřejných rozpočtů
9
OECD Health Data 2004, 3rd Edition. OECD – unweighted average.
Výdaje na zdravotnictví Podle HDP (PPP USD)
10
OECD Health Data 2004, 3rd Edition; WHO 2004 Annual Report. OECD – unweighted average.
Veřejné výdaje na zdravotnictví Podle HDP (PPP USD)
11
OECD Health Data 2004, 3rd Edition; WHO 2004 Annual Report. OECD – unweighted average.
Au st Ra rá li ko e us Ka k o na da Č Dá R ns Fr ko a Ně nci m e ec ko M Irsk aď o ar sk o I tá Ni l z o ie ze B r mi it á ni e US pr Sve A um d er sk o O EC D
Podíl veřejných výdajů % celkových výdajů na zdravotnictví ČR má nejvyšší podíl!
100%
80%
60%
40%
20% 1990
2000
0%
12
Růst výdajů na zdravotnictví
změna veřejných výdajů 1990-2000 Nejvyšší růst v ČR!
2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% -0,5% -1,0%
I Ni tá lie zo ze B mi rit án ie U S S pr ve A um d er sk o O EC D
Č D R án sk Fr o a Ně ncie m ec ko M Irsk aď o ar sk o
Au
st Ra rá li ko e us ko K an ad a
-1,5%
13
Růst výdajů na zdravotnictví zdravotnictví vs. HDP 1998-2004
kum ulovaný nár ùst
60%
40% 20%
0% 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
14
Zdravotnictví a stárnutí populace Old-age dependency ratio
15
Eurostat News Release No. 48/2005; 8 April 2005.
Vliv stárnutí na veř. výdaje
ČR mezi nejohroženějšími
Výdaje na penze, zdravotnictví a dlouhodobou péči % HDP
United Kingdom Denmark Belgium Austria Netherlands Sweden Italy Czech Republic France Finland
5
10
15
2000
20
25
Change 2000-peak 16
Stárnutí a zdravotní výdaje
Věkový profil výdajů na zdravotní péči v ČR
17
Czech Statistical Office; data for 2003.
Stárnutí a dlouhodobá péče
18
Czech Statistical Office; data for 2003.
Zdravotnictví a ekonomika neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot
Ø Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Ø Zdraví lidé mohou pracovat ð práce je podmínkou produkce v jiných hospodářských odvětvích Ø Produkcí svých služeb samo o sobě přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) ð sektor zdravotnictví vytváří přidanou hodnotu ve výši 3 % HDP
19
Zdravotnictví v systému národních účtů PPř LLid řididaan aau idsskká nááho užžití ápprár hoddn itíka ácce noot kapi e(m a ptiát l (mzd ta: : áulu( zdy) z(zis y) iskky y) ) Vstupy: Vstupy: Technologie, Technologie,materiál, materiál, energie, budovy,… energie, budovy,…
aneb jak se počítá a co znamená přidaná hodnota Zdravotnictví-produkce zdravotních služeb
Výstupy: Výstupy: Objem Objemzdravotní zdravotnípéče péče násoben její cenou násoben její cenou
Produkce sektoru zdravotnictví (5,2% HDP*) = spotřeba sektoru (2,2% HDP) + přidaná hodnota (3% HDP) * počítáno bez spotřeby léků a PZT (podle údajů ČSÚ a klasifikace OKEČ)
20
Zdravotnictví se svým charakterem řadí mezi tzv. high-tech odvětví Ø Sektor zdravotnictví zaměstnává vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Podíl vysokoškolsky vzdělaných činí více než 21 % všech pracovníků v sektoru. Ø Sektor zdravotnictví využívá náročných moderních postupů; zdravotnictví je otevřené novým technologiím.
21
Kvalifikace pracovníků v různých odvětvích Odvětví ekonomické činnosti
podíl vysokoškolsky vzdělaných
Pohostinství a ubytování
2%
Doprava, pošty a telekomunikace
6%
Průmysl
6%
Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží
7%
Zemědělství, lesnictví, rybolov
8%
Stavebnictví
9%
průměrně v ČR
12%
Chemický a farmaceutický průmysl
16%
Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost
21% 21%
Peněžnictví a pojišťovnictví
24%
Činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, včetně činností v oblasti výpočetní techniky
26%
Školství
45%
Výzkum a vývoj
59%
Zdroj: ČSÚ
High-tech odvětví a jeho výkonnost Ø Odvětví s vysokou přidanou hodnotou na 1 pracovníka. informační sektor 797 000 Kč na pracovníka finanční sektor 839 000 Kč na pracovníka Ø Odvětví, které se rozvíjí a expanduje a kde produktivita práce, tj. přidaná hodnota na 1 pracovníka, rychle roste. informační sektor 12,2 % roční růst mezi lety 1996 a 2003
23
Produktivita práce a zdravotnictví I. Přidaná hodnota na pracovníka
Podíl vysokoškolsky vzdělaných
271 551 Kč
2%
307 725 Kč 325 552 Kč
21% 8%
Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
368 304 Kč
7%
Zpracovatelský průmysl
377 636 Kč
6%
Odvětví Ubytování a stravování Zdravotnictví Zemědělství, myslivost, lesnictví
Stavebnictví
396 003 Kč Přestože zdravotnictví Přestože zdravotnictví Celá ekonomika 451 119 Kč zaměstnává velmi kvalifikovanou zaměstnává velmi kvalifikovanou Doprava, skladování, spoje 692 612 Kč pracovní sílu, jeho produktivita pracovní sílu, jeho produktivita Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; práce práce tomu tomu neodpovídá. neodpovídá. podnikatelské činnosti 697 346 Kč Informační sektor
797 349 Kč
Finanční zprostředkování
838 815 Kč
9% 12% 6% 26% 24% 24
Produktivita práce a zdravotnictví II. Meziroční růst produktivity práce 1996 - 2003
Odvětví Informační sektor
12,2 %
Celkový podnikatelský sektor
9,4 %
Zdravotnictví
8,7 %
Celá ekonomika ČR
7,7 %
České České zdravotnictví zdravotnictví se se svým svým dlouhodobým dlouhodobým růstem růstem produktivity produktivity řadí řadí spíše spíše kk průměrnějším průměrnějším odvětvím. odvětvím. 25
Zdravotnictví jako konkurenční výhoda ČR Český systém zdravotnictví produktivitu příliš nepodporuje, není jeho prioritou. Ø Zdravotnictví má ze své podstaty všechny předpoklady pro high-tech odvětví. Dnes jím ale není, především z důvodu přílišné a leckdy zavádějící regulace celého sektoru. Ø Podporou odvětví s vysokou přidanou hodnotou lze dosáhnout vyššího HDP a tedy obecně vyššího ekonomického růstu. Zdravotnictví tento potenciál má. Ø Aby se sektor zdravotnictví mohl stát pro Českou republiku tzv. konkurenční výhodou, tj. aby stálo za to jeho služby vyvážet, musí fungovat poptávka a nabídka zdravotních služeb a existovat ceny. 26
Zdravotnictví jako konkurenční výhoda ČR II. Cílem zvýšení konkurence v odvětví, posílení poptávky i nabídky a zavedení skutečných cen není omezovat spotřebu zdravotní péče, ale umožnit obyvatelům země čerpat zdravotní péči dle jejich preferencí. ØJen tak lze dosáhnout zvýšení konkurence-schopnosti celého odvětví v mezinárodním měřítku. Ø
27
Zdravotnictví jako konkurenční výhoda ČR III. ØVzhledem k charakteru zdravotní péče nelze spoléhat čistě na tržní přístup, kdy si každý bude kupovat zdravotní péči dle své potřeby. Ø Na straně nabídky však lze zvýšit tlak na efektivnost a produktivitu zapojením pacientů do dohledu formou spoluúčasti. Ø Na straně poptávky lze pacienty „vybavit“ větší pravomocí a silou ve formě volby lékaře i pojišťovny. Ø Bez alespoň částečných cenových signálů zůstane české zdravotnictví přeregulované a zklamávající. 28
Jaký systém pro ČR? o Výdaje na zdravotnictví porostou o Zdravotnictví se již dnes stává jedním z nejdůležitějších odvětví ekonomiky
o Můžeme trvat na financování přes stát (přímo nebo pojišťovny):
n Daně porostou, zvýší se nezaměstnanost n Zdravotnictví zůstane málo efektivním, bude „přítěží“ veřejných rozpočtů n Výdaje a mzdy budeme stále zoufaleji kontrolovat a „dělat pořádek“ 29
Jaký systém pro ČR? o Nebo umožníme vstup trhu a větší volby tam, kde to jde n Veřejný sektor se soustředí na katastrofické pojištění n Soukromé pojišťovny a poskytovatelé péče se postarají o pokrytí „běžných“zdravotních problémů n Obyvatelé/pacienti budou “vyzbrojeni“ prostředky na nákup zdravotních služeb n Poskytovatelé péče budou orientování na efektivitu přirozeně, vlastním zájmem 30
Jaký systém pro ČR? o Není třeba se bát soukromého poskytování zdravotních služeb o Soukromý sektor má správné podněty, pokud jsou pacienti dostatečně vybaveni o Centrální řízení nefunguje ani ve zdravotnictví!
31
Jaký systém pro ČR? o ČR je v unikátní pozici: velké hrozby (demografie), ale i velké příležitosti -další efekty efektivního zdravotnictví v ČR
n Zdravotnictví je „hi-tech“ sektor, má pozitivní vliv na své okolí přitahováním kvalifikované práce n Zdravotnictví je také náročné na práci, je schopné přebírat zaměstnance odjinud n ČR a celá střední Evropa má konkurenční výhodu v poskytování zdravotnických služeb v rámci EU n Poskytovatelé péče budou orientování na efektivitu přirozeně, vlastním zájmem 32
