Zdeněk Strašil
Základy pěstování a možnosti využití olejničky iberské METODIKA PRO PRAXI
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
2007
Metodika vznikla za finanční podpory MZe ČR a je výstupem řešení projektu MZe 0002700601 „Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě“
© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007 ISBN 978-80-87011-39-3
Zdeněk Strašil
Základy pěstování a možnosti využití olejničky iberské
METODIKA PRO PRAXI
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. 2007
Základy pěstování a možnosti využití olejničky iberské Metodika vychází z vlastních i zahraničních zkušeností s pěstováním olejničky. Metodika uvádí komplexní pohled na botanickou charakteristiku rostliny, nároky rostliny na stanoviště, agrotechniku včetně hnojení, zakládání porostu, ochranu rostlin až po sklizeň a posklizňové ošetření. Je uveden přehled hlavních možností využití olejničky.
Principles of cultivation and possibilities of utilization of dragonhead Methodics is based on own and external experience with growing of dragonhead. Methodics presents overview on botanical characteristics of the plant, requiremenf of the plant on site conditions, farming techniques including fertilization, crop establishment, plant protection till harvest and postharvest treatment. The survey of main possibilities of utilization of dragonhead is presented.
Oponenti: Ing. Petr Baranyk, CSc. Ing. Petr Jevič, CSc.
Metodika je určena zemědělcům a zemědělským poradcům. Metodika byla schválena Ministerstvem zemědělství ČR – odborem rostlinných komodit pod č.j. 696/2008-17220. Ministerstvo zemědělství doporučuje tuto metodiku pro využití v praxi.
2
Obsah
Úvod ....….……………………...…………….....………………………......….………......... 4 Původ a biologická charakteristika ……...........………………………………………....... 4 Povolené odrůdy …….....………....…………......………………………………………...... 5 Nároky na stanoviště ……………....……………......……………………………………... 6 Technologie pěstování ........................................................................................................... 6 Osevní postup ........……………………....………………......…………………………........ 6 Zpracování půdy ....………………………....………………......………………………….... 6 Setí ……………….....……....………………....…………….…......……………….............. 7 Hnojení ………….....…………………………..……………………......…………….......... 7 Ochrana rostlin ………………………………....………………………......…………........ 8 Mechanická ochrana ................................................................................................................ 8 Chemická ochrana ................................................................................................................... 9 Sklizeň a posklizňové ošetření …...…………………....…………………………............. 10 Výnosy semene ..................................................................................................................... 10 Poloprovozní pokusy ............................................................................................................ 11 Využití produktu ……………....……………………………....…….....……………….... 12 Ekonomika …………...………………………………………....………......…………...... 13 Závěr ………………...…………………………………………..........………………........ 14 Literatura …………...……………………………………………..........……………........ 15
3
Úvod V posledních letech se začínají, hlavně vzahraničí, pokusně ověřovat tzv. netradiční olejniny, jejichž cílem je konečné použití v nepotravinářském průmyslu. Jejich zavedením by se částečně řešil problém s nadprodukcí potravin. Proto pěstování olejničky iberské jako nepotravinové olejniny s ohledem na zvýšený zájem o využití rostlinných olejů včetně olejů vhodných pro přípravu reaktivních ředidel, nahrazujících zdraví škodlivá organická rozpouštědla má do budoucnosti značnou perspektivu. S ohledem na iniciativy Evropské unie, která se zaměřuje také na snížení emisí těkavých organických látek náhradou syntetických látek rostlinnými oleji, bude rovněž produkce semene olejničky stále více žádaná. Ve střední Evropě se pěstování olejničky poprvé datuje na konec 19. století, avšak větší výzkumy následovaly ve 40. až 50. letech 20. století. U nás byla olejnička pokusně ověřována prof. Fábrym v Uhřiněvsi v letech 1954-1955. V současné době začíná pozvolná renesance této plodiny zvláště v SRN. Je to způsobeno zájmem chemického průmyslu o nové suroviny splňující moderní požadavky tohoto průmyslu, které jsou navíc ekologicky vhodnější než jsou současné synteticky vyráběné výrobky. Dosud však nebyla zpracována komplexní metodika pro pěstování olejničky v ČR. Proto byla vypracována tato nová metodika, která zahrnuje komplexní pohled na danou problematiku a uvádí nejnovější poznatky od botanické charakteristiky plodiny až po možnosti jejího využití. Cílem uplatněné metodiky je informovat zemědělskou veřejnosti o nárocích rostliny, technologii pěstování a možnostech využití olejničky.
Původ a biologická charakteristika Rod Lallemantia je přirozeně rozšířen převážně v mírných oblastech Asie. Podle GRIN/NPGS taxonomických informací http://www.ars-grin.gov/ zahrnuje rod Lallemantia celkem 4 druhy. Názvy jednotlivých druhů a jejich přirozené rozšíření je uvedeno níže. V taxonomických informacích na internetu se pojednává o jednotlivých druzích podrobněji. Rod zahrnuje jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé lysé nebo bíle chlupaté byliny. Druh Lallemantia iberica (M. Bieb.) Fish. & C. A. Mey. je obecně přirozeně rozšířen v mírné oblasti západní Asie (Iránu, Iráku, Izraeli, Jordánsku, Libanonu Sýrii, Turecku), dále na Kavkaze (Arménii, Azerbajdžánu) a bývalé sovětské střední Asii (Turkmenistánu). Synonyma: Dragocephalum ibericum Bieb., Lallemantia sulphurata C.Koch. Druh Lallemantia peltata (L.) Fish. & C. A. Mey. je rozšířen v západní Asii (Iránu, Iráku, Turecku), na Kavkaze (Arménii, Azerbajdžánu, Gruzii, Dagestánu) a sovětské střední Asii (Turkestánu). Druh Lallemantia canescens (L.) Fish. & C. A. Mey. je přirozeně rozšířen v západní Asii (Iránu, Turecku) a na Kavkaze (Arménii, Azerbajdžánu). Druh Lallemantia royleana (Benth.) Benth. je obecně přirozeně rozšířen jako ostatní druhy v mírné oblasti Asie, tj. v západní Asii (Afganistánu, Iránu, Sýrii), na Kavkaze (Arménii, Azerbajdžánu), na západní Sibiři, bývalé sovětské střední Asii (Kazachstánu, Kyrgystánu, Tadžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu) a čínské provincii Xinjiang. Navíc je také přirozeně rozšířen v tropické Asii (Indii a Pakistánu) a východní oblasti evropské části Ruska.
4
Lallemantia peltata
Lalemantia royleana
Lallemantia iberica
Lallemantia canescens
Z uvedených druhů se ve střední Evropě nejčastěji ověřuje olejnička iberská. Olejnička iberská patří botanicky do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Je to jednoletá (v našich klimatických podmínkách) až dvouletá silně se větvící bylina průměrně vysoká až 60 cm. Kořen je mělký, kůlovitý. Lodyha je čtyřhranná, uvnitř dutá, chlupatá a hustě olistěná. Listy podlouhlé, celokrajové. Kvítky jsou oboupohlavní tvoří nepravý přeslen, ve kterém je po 4-8 kvítcích bílé, růžové nebo modré barvy. Plod je tvrdka, rozpadající se na 4 podlouhlá tmavohnědá až fialově černá semena s charakteristickou bílou špičkou. Nejdříve dozrávají semena spodního patra a potom postupně další směrem k vrcholu rostliny. Průměrná hodnota hmotnosti tisíce semen (tzv. HTS) zjištěná z našich pokusů je 4,6 g, v literárních pramenech se uvádí až 5,0 g. Rostliny jsou opylovány převážně včelami a čmeláky. Současné druhy olejničky iberské neprošly téměř žádným šlechtěním, a proto je zde v tomto ohledu poměrně velký potenciál.
Povolené odrůdy Pokud jde o povolené odrůdy, potom v seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize České republiky k 1.7.2006 není registrována žádná odrůda olejničky. Povolené odrůdy olejničky nejsou ve většině okolních států. K pokusným účelům se používají zdroje z genových bank a botanických zahrad a perspektivní formy jsou odpovídajícím způsobem
5
množeny. V Rusku byly dříve pěstovány např. odrůdy DSS 2, DSS 24. Potřebné osivo je třeba si zajistit v zahraničí přes firmy zabývající se dovozem osiva.
Nároky na stanoviště Olejnička se vyznačuje krátkou vegetační dobou, která podle klimatických podmínek kolísá od 65 do 140 dnů, některé literární prameny, zvláště v teplejších oblastech, uvádí kratší vegetační dobu 75 - 100 dní. V našich polních pokusech kolísala délka vegetační doby (od zasetí do sklizně) od 104 dní v roce 1994 do 142 dní v roce 2002, v průměru 120 dní. Studené a vlhké počasí během vegetace značně prodlužuje vegetační dobu. Na teplo není olejnička náročná. Suma průměrných teplot vzduchu za vegetační období se pohybuje pro olejničku okolo 1 700 oC. Olejnička je odolná proti nízkým teplotám. Minimální teplota pro klíčení semene je 2 – 3 oC. Pro klíčení semen jsou potřebné stejné teplotní podmínky jako pro obilniny. Klíčenci snášejí bez poškození i mrazíky až do -6 oC. Olejnička se celkově vyznačuje odolností proti suchu, což je způsobeno tím, že kořenový systém zasahuje do větších hloubek. Hojné srážky ji škodí v době květu a dozrávání. Naopak sušší počasí v době květu a dozrávání působí příznivě na výnosy semene. Olejnička nemá příliš vyhraněné nároky na půdu. Vyhovují jí i lehké dobře provzdušněné půdy. Vysoké výnosy dává také na černozemích a dobře vyhnojených hlinitopísčitých půdách. Daří se jí i ve vlhkých půdách. Nemůže být pěstována ve stínu. Nedaří se jí na těžkých jílovitých půdách a na chudých půdách. Má zvýšené požadavky na čistotu pole, na zaplevelených polích značně trpí.
Technologie pěstování Osevní postup Olejnička nemá zvláštní nároky na předplodinu. Pro olejničku jsou vhodnou předplodinou obilniny, výbornou předplodinou jsou také pozdní okopaniny, které nechávají půdu kyprou a nezaplevelenou. Dobré výnosy dává po hrachu nebo luskovinoobilních směskách. Při pěstování olejničky po kukuřici je třeba zjistit, zda ke kukuřici nebyly aplikovány ve velké míře herbicidy na bázi triazinu, který dlouhodobě zůstává v půdě a může nepříznivě působit na vzcházení olejničky. Po olejničce mohou být pěstovány prakticky všechny plodiny. Díky časné sklizni (olejnička opouští pole převážně do poloviny srpna) je možno pěstovat i meziplodiny. Je dobrou předplodinou pro řepku olejku a pro ozimé i jarní obilniny. Olejničku nelze pěstovat po předplodinách, kde byl aplikován herbicid Glean (nebo jemu podobné) jehož rezidua nacházející se v půdě poškozují vzcházející rostlinky.
Zpracování půdy Základní příprava půdy je závislá na předplodině. V případě obilní předplodiny je nezbytné podmítka strniště a její správné ošetření. Při větším výskytu vytrvalých plevelů je třeba ošetřit strniště některým z totálních herbicidů (Roundup apod.) Na strniště je vhodné aplikovat zásobní hnojení fosforem a draslíkem podle úrodnosti půdy. Při podzimní střední orbě je vhodné hrubé urovnání povrchu půdy nejlépe pomocí drobicího zařízení za pluhem. Na jaře je nutno začít s přípravou půdy jak to její stav dovolí. Půdu je nutno ošetřit lehkými bránami. Zde se projeví výhoda podzimního hrubého urovnání půdy, protože pro přípravu půdy k setí stačí minimum pracovních operací a půda je připravena rovnoměrně. Krátce před setím se připraví osivové lůžko na hloubku 3-4 cm nejlépe stroji poháněnými aktivními pracovními orgány (výřivé kypřiče). Touto operací se zničí také do jara vzešlé plevele. Při předseťové přípravě se aplikují dusíkatá průmyslová hnojiva.
6
Setí Olejnička se seje současně s ranými jařinami od poloviny března. Abychom zajistili přijatelné výnosy semene je třeba olejničku zasít nejpozději do poloviny dubna. Také z pokusů s olejničkou iberskou v SRN zabývajících se vlivem termínu setí na výnosy semene vyplývá, že nejlepší termín setí od poloviny března do poloviny dubna. Pozdější výsevy také znamenají snížení obsahu oleje v semeni a nižší hmotnost tisíce semen.Vysévat je možno do úzkých i širších řádků, převažuje však setí do úzkých obilních řádků (12,5 cm). Setí do úzkých řádků napomáhá rychlejšímu ukončení vegetace, setí do širší řádků umožňuje mechanické ošetření. Norma výsevku je 15-20 kg/ha což by mělo zajistit počet 300 až 350 rostlin/m2. Olejničku lze sít běžnými sečkami. Hloubka setí 2-3 cm. Olejnička vzchází za příznivých podmínek po 1 až 2 týdnech, tedy relativně brzy. Za příznivých podmínek po 1 až 2 týdnech. V pokusech VÚRV, v.v.i. Praha-Ruzyně plně vzcházela nejdříve za 10 dnů (v roce 2000), nejdéle za 35 dní (v roce 2002) v průměru (za období 1994 až 2006) pak za 20 dní.
Vzcházející rostlinky olejničky iberské
Hnojení Olejnička reaguje příznivě na hnojení minerálními hnojivy. Vzhledem ke krátké vegetační době postačí, je-li hnojena pouze před setím. Reaguje příznivě i na hnojení chlévským hnojem nejlépe k předplodině. Dávky fosforu, draslíku, případně hořčíku upravit podle zásobenosti půdy přístupnými uvedenými prvky (podle výsledků agrochemických rozborů půdy). V polních pokusech VÚRV Praha-Ruzyně bylo na podzim každoročně aplikováno minerální hnojení P a K v dávce 26 kg P na hektar v superfosfátu a 50 kg K na hektar v draselné soli. V pokusech byly použity odstupňované dávky dusíku. N0 = bez použití N. Při stupni hnojení N1 byla použita dávka 40 kg/ha N před setím v síranu amonném. U stupně hnojení N2 byla použita dělená dávka, polovina dusíku (40 kg/ha) byla aplikována stejně jako dávka N1 v síranu amonném, druhá polovina v době butonizace v ledku amonném s vápencem. Použité dávky dusíku se v průměru průkazně neprojevily na výnosy semene v porovnání s nehnojenou variantou (tab. 2). Použité hnojení N mělo průkazný vliv na hmotnost tisíce semen (HTS) a počet větví na rostlinu. S rostoucími dávkami N klesala v průměru HTS, ale naopak rostl počet větví na rostlinu. Vyšší dávky dusíku mohou způsobovat polehnutí porostu a zvyšují ztráty semen při sklizni. Uvádí se, že vzhledem ke krátké vegetační době stačí na lepších půdách předseťové přihnojení N v dávce 20 – 40 kg/ha. Podle zahraničních zdrojů i naších zkušeností vyšší dávky N než 40 kg na lepších půdách již nezvyšují výnos semene. Na horších půdách lze použít hnojení N z ekonomického hlediska do výše 80 kg/ha.
7
Ochrana rostlin Olejničce mohou škodit housenky můry gama (Autographa gamma L.) Z chorob se může vyskytovat mokrá hniloba (Sclerotinia libertiana Fuck.) jež napadá kořenový krček, rozšiřuje se na lodyhy a květ. Jednou z možných ochran je odvoz posklizňových zbytků (slámy a plevelů) z pole a jejich spálení. Následně napadené posklizňové zbytky zaorat hlubokou orbou. Omezení chorob způsobených rodem Sclerotinium lze zajistit vhodným zařazením do osevního postupu např. mezi dvě obilniny. Jako předplodina, z hlediska možného výskytu této choroby, jsou méně vhodné vojtěška, řepka, slunečnice, fazol, cibuloviny. Dále se může za chladného a vlhkého počasí vyskytnout skvrnitost listů a vrcholů (Macrosporium lallemantiae Chochr. Fuck.). Možná ochrana je hlubší podzimní orba, zdravé osivo. Ochrana porostu olejničky spočívá hlavně v boji proti chorobám a škůdcům. V našich polních pokusech byla olejnička každoročně, kromě roku 2003, napadena silněji nebo slaběji plísní šedou (Bortytis cinerea Pers.). Silnější výskyt plísně šedé byl zaznamenán zvláště v letech s déle trvajícím deštivým počasí v době od kvetení do sklizně. V letech 1994 až 1998 nebyl postřik fungicidy aplikován. V dalších letech byl postřik proti plísni aplikován až v době prvního zjištění choroby v porostech. Velmi silné napadení plísní šedou bylo v letech 1995, 1998 a 2002. Toto napadení i přes postřik, který byl aplikován po zjištění výskytu choroby (tedy ne optimálně), vedlo ke snížení výnosů semene a také hmotnosti semen. Proto také uvedené výnosy semene v tabulce 2 jsou ovlivněny tímto faktorem. Při výskytu plísně šedé byl s úspěchem aplikován přípravek Sportak Alfa (1,5 l/ha) nebo Fundazolu 50WP v dávce 0,5 kg/ha. Podle literatury lze proti plísni šedé použít také další přípravky: Konker (1,5 l/ha), Ronilan (1 kg/ha), Rovral Flo (3 l/ha), Sumilex (1 kg/ha). Napadení plísní šedou ovlivňuje značně výnosy semene olejničky, jak je patrné také z výsledků zjištěných v SRN uvedených v tab. 1. Tab. 1. Výnos semene (t/ha, 91 % sušiny) u různých linií olejničky s a bez ošetření fungicidy, stanoviště Dornburg v letech 2001 a 2002 – průměrné hodnoty. 2001 2002 neošetřeno
ošetřeno
ošetřeno:neošetřeno (%)
neošetřeno
ošetřeno
ošetřeno:neošetřeno (%)
1,52
2,02
133
1,99
2,39
120
Zvýše uvedeného vyplývá, že olejnička je velmi náchylná na napadení plísní šedou, proto doporučujeme v každém případě postřik proti této chorobě. Podle našich zkušeností je třeba za vlhčích let použít první preventivní postřik proti plísni již před květem plodiny. Pokud chceme dosáhnout dobrých výnosů semene olejničky, je třeba každoročně a včas (preventivně) aplikovat postřik proti plísni šedé. Během celého období sledování nebyl zjištěn (kromě plísně šedé) silnější výskyt jiných chorob nebo škůdců. Ochrana olejničky proti plevelům spočívá jak v mechanické tak zejména chemické regulaci. Na pozemcích se slabým výskytem víceletých plevelů při dobrém založení porostu olejničky není ochrana nutná.
Mechanická ochrana Mladé rostliny olejničky se vyvíjejí velmi rychle. Mezi setím a počátkem vzcházení proběhnou zpravidla 1 až 3 týdny. Boj proti plevelům není při mírném tlaku plevelů nutný. Vytrvalé plevele by měly být zlikvidovány již v předplodině. Pro udržení nezapleveleného stavu porostu mechanickým způsobem při řádkové vzdálenosti 30 cm je možné plečkování. 8
Olejnička iberská v době dozrávání – porost napaden plísní šedou (hnědá barva rostlin)
Chemická ochrana Veškeré chemické zásahy v boji proti plevelům je třeba podle zásad integrované ochrany rostlin. V současné době nejsou oficiálně povoleny žádné herbicidy použitelné při pěstování olejničky. Proti dvouděložným plevelům se v polních pokusech s olejničkou testoval herbicid Lentipur 500 FW. Lentipur 500 FW, který byl aplikován preemergentně v dávce 1,25 l/ha + 400 litrů vody ihned po zasetí olejničky. Lentipur úspěšně potlačoval většinu se vyskytujících plevelů, avšak s menší účinností na svízel přítulu (Galium aparine), hořčici rolní (Sinapis arvensis), merlík bílý (Chenopodium album) a heřmánkovec přímořský (Matricaria inodora). Při aplikaci Lentipuru 500 FW ve stejné dávce po vzejití olejničky docházelo k mírnému poškození rostlin (zkroucení listů a zasychání částí listů) a částečnému zaražení následného růstu rostlin. Rostliny ale později regenerovaly a v růstu se srovnaly s neošetřenými rostlinami. Byl také ověřován postemergentní postřik ve fázi 4 pravých listů olejničky Galerou (0,35 l/ha) a Basagranem Super (2 l/ha). Postřik Galerou rostliny olejničky sice viditelně nepoškodil, ale v porovnání s preemergentnim postřikem Lentipurem 500 FW resp. postemergentním postřikem Basagranem Super byl výnos semene olejničky o 38 % resp. o 48 % nižší. Postemergentní postřik Basagranem Super některé malé rostliny olejničky mírně popálil a rostliny měly v porovnání s neošetřenými kontrolními světlejší barvu. Během další vegetace se však uvedené poškození dále na výnosu semene nebo výnosových složkách neprojevilo. Basagran působil na většinu vyskytujících se dvouděložných plevelů a porosty byly po aplikaci téměř bez plevelů. V SRN se v ověřovacích pokusech osvědčil proti dvouděložným plevelům Bandur (3 l/ha) aplikovaný před vzejitím. Po vzejití toleruje olejnička aplikaci Basagranu (jednorázová dávka 2 l/ha resp. dělená dávka 2x1 l/ha). Při aplikaci Banduru před vzejitím je však ošetření Basagranem po vzejití potřebné vyjímečně. Proti jednoděložnými plevelům a pýru se v SRN s úspěchem použila aplikace Fusilade Max (1 l/ha). Proti jednoděložným plevelům nebo výdrolu obilnin lze použít i další herbicidy, které nepůsobí na hluchavkovité jako Galant Super v dávce 0,4 až 0,75 l/ha (při výskytu pýru 1,0 až
9
1,25 l/ha), Pantera 40 EC 1,0 až 1,5 l/ha (2,0 až 2,5 l/ha), Targa Super 5 EC 1,0 až 1,5 l/ha (2,0 až 2,5 l/ha). Podrobné správné zacházení a podmínky pro aplikaci herbicidů včetně možností kombinace jsou uvedeny např. v katalogu přípravků na ochranu rostlin. Olejničku není vhodné pěstovat na pozemcích, kde byly k předplodině aplikovány herbicidy s dlouhodobou působností reziduí jako např. Glean apod., tak jak již bylo zmíněno v kapitole „technologie pěstování – Osevní postup“.
Sklizeň a posklizňové ošetření Olejnička se sklízí, když semena většiny rostlin zfialoví ve dvou až třech spodních přeslenech na hlavní ose. V této etapě jsou semena z horních pater zbarvena hnědě, sláma je většinou ještě relativně zelená. Nedoporučuje se čekat na dozrání všech semen, protože při přezrání semeno olejničky silně vypadává zvláště za vlhkého počasí. Proto je třeba sklízet za suchého počasí čímž se také minimalizuje znečištění příměsemi (kalichy, ulámanými zbytky stonku apod.). Sklízí se přímo kombajnem zpravidla na začátku srpna. Výšku žací lišty je třeba nastavit co nejníže, neboť nasazení semen olejničky začíná většinou jen cca 10 cm nad povrchem půdy. Seřízení kombajnu by mělo být podobné jako při sklizni jetele. Plynulá rychlost jízdy, otáčky bubnu nejméně 1000 min., zúžení ústí mlátícího bubnu a uzpůsobení větráku jsou předpoklady pro sklizeň s nízkými ztrátami. Při použití nových typů kombajnu bylo s úspěchem zkoušeno při sklizni olejničky nastavení sklízecího ústrojí pro sklizeň kmínu. Semeno po sklizni je třeba dosoušet na vlhkost 8 – 9 %.
Výnosy semene V polních pokusech v Praze-Ruzyni byl v letech 1994 až 2005 sledován vliv hnojení dusíkem a výsevku v souvislosti s průběhem počasí na výnosy a výnosové složky olejničky iberské. V daném období byly také každoročně stanoveny obsah oleje v semeni a složení jednotlivých mastných kyselin. Výnos semene byl průkazně ovlivněn rokem pěstování. Za sledované období bylo dosaženo průměrného výnosu semene přepočteného na sušinu 0,904 t/ha. Výnosy semen přepočtené na sušinu kolísaly v průměru od 0,212 t/ha v roce 1998 až po 1,872 t/ha v roce 1999 (tab. 2). Výnosy semene uvedené v tab. 2 jsou negativně ovlivněny vynechanou nebo pozdní aplikací fungicidu proti plísni šedé. Při každoroční vhodné aplikaci fungicidu můžeme počítat se zvýšením výnosu semene v průměru cca o 20 %. Použité dávky dusíku se v průměru průkazně neprojevily na výnosy semene v porovnání s nehojenou variantou. Použité hnojení N mělo průkazný vliv na hmotnost tisíce semen (HTS) a počet větví na rostlinu. S rostoucími dávkami N klesala v průměru HTS, ale naopak rostl počet větví na rostlinu. Při vyšším výsevku V2 bylo zjištěno v průměru za sledované období neprůkazné snížení výnosů semene o 2,3 % v porovnání s výsevkem nižším V1 (tab. 3). Výsevek průkazně ovlivňoval počet tobolek a počet pater na rostlinu. Při vyšším výsevku V2 bylo zjištěno v průměru o 36,4 % méně tobolek v porovnání s výsevkem V1. Ostatní sledované ukazatele nebyly hnojením nebo výsevkem (hustotou porostu) průkazně ovlivněny.
10
Tab. 2. Vliv hnojení N a klimatických podmínek na výnosy semene přepočtené na sušinu (t/ha) na stanovišti v Ruzyni a délka vegetační doby od zasetí do sklizně (dny). Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr let
N0
N1
N2
V1
V2
Průměr
1,055 0,662 0,298 1,652 0,186 1,726 0,837 1,175 0,450 1,011 1,716 0,790 0,905
0,945 0,494 0,210 1,715 0,201 1,845 0,829 1,237 0,395 1,049 1,764 0,726 0,892
1,055 0,659 0,136 1,599 0,249 2,045 0,811 1,212 0,361 1,009 1,553 0,888 0,914
0,953 0,678 0,212 1,793 0,188 1,899 0,883 1,186 0,402 0,975 1,691 0,836 0,975
1,083 0,518 0,216 1,518 0,235 1,845 0,768 1,229 0,401 1,071 1,657 0,892 0,953
1,018 0,605 0,214 1,655 0,212 1,872 0,825 1,208 0,402 1,023 1,678 0,801 0,904
Délka veg. doby 104 120 123 120 134 120 116 125 142 116 105 116 120
Poznámky: hnojení dusíkem v minerálních hnojivech (kg/ha): N0=0, N1=40, N2=80
Počet vysetých klíčivých semen na metr čtvereční: V1=300, V2=450
Tab. 3. Statistické zhodnocení (průměrné čtverce) sledovaných ukazatelů olejničky iberské. Zdroj variability
Délka Hmotnost Počet Počet větví rostliny tisíce tobolek na na rostlinu semen rostlinu Rok 18 1,952** 6,280** 48261** 620,3** 2,333** 3546,8** 19,48** Hnojení N 18 0,002 0,168 1267 45,2 0,182** 791,9 5,68** Výsevek 18 0,012 0,096 105815** 39,8 0,002 5249,4** 1,49 Rok x 18 0,005 0,025** 2016 4,5 0,111 83,5 2,15 hnojení N Rok x 18 0,023* 0,368** 6449** 25,6 0,015 1577,0** 0,98 výsevek Hnojení N 18 0,005 0,349 1397 23,9 0,037* 376,1 1,37 x výsevek Chyba 0,07 0,068 1076,0 16,9 0,029 425,6 0,71 df
Výnos Výnos semene stonků
Hustota rostlin
Poznámka: df = počet stupňů volnosti, intervaly spolehlivosti:*(P ≤ 0,05), ** (P ≤ 0,01), ostatní hodnoty jsou statisticky neprůkazné
Poloprovozní pokusy V roce 2005 byly na dvou místech v ČR provedeny poloprovozní pokusy s olejničkou iberskou a v Čáslavi na pozemcích školního statku Střední zemědělské školy o rozloze 0,8 ha a na pozemcích VÚRV Praha-Ruzyně. V Ruzyni byla olejnička vyseta na 1,5 ha po hrachu a 1 ha po ozimé pšenici. V Čáslavi byla olejnička vyseta po předplodině ječmeni jarním s hnojením 30 kg N (LAV) před setím. V Ruzyni na pozemku po předplodině pšenici nebylo k olejničce použito žádné minerální hnojivo, po předplodině hrachu byla na podzim aplikována dávka 200 kg/ha superfosfátu a 200 kg/ha draselné soli. Na všech stanovištích byl použit proti
11
dvouděložným plevelům preemergentní postřik Lentipurem v dávce 1,25 l/ha. V době kvetení byl všude použit postřik Sportakem Alfa (1,5 l/ha) proti houbovým chorobám. V Čáslavi bylo dosaženo po předplodině ječmeni jarním výnosu 0,8 t/ha semene přepočtených na sušinu. V Ruzyni bylo dosaženo na nehnojeném pozemku po předplodině pšenici ozimé výnosu 1,0 t/ha, na pozemku hnojeném vysokými dávkami P,K a předplodině hrachu výnosu 2,33 t/ha semene. Vypěstované semeno olejničky bylo odvezeno k dalšímu zpracování do SRN. V SRN se dosahují v polních pokusech průměrných výnosů semene olejničky iberské v rozmezí 1,8 až 2,3 t/ha. Výnosy semene olejničky iberské z polních pokusů na několika stanovištích v SRN v letech s odlišnými povětrnostními podmínkami jsou uvedeny v tab. 4. Z výsledků je patrné, že výnosy semene olejničky jsou rovněž značně závislé na průběhu počasí během vegetace. Tab. 4. Výnosy semene (t/ha, 91 % sušiny) olejničky iberské v letech s různými povětrnostními podmínkami. Stanoviště
Rok 1995 2,12 2,22 2,32 2,01
Dornburg Friemar Haufeld Rohrbach
1996 1,47 1,41 1,61
Využití produktu Olejnička je hlavně pěstována pro semena, která obsahují 23-38 % rychle vysychavého oleje zlatožluté barvy. Má značný podíl nenasycených mastných kyselin (viz tab. 5). Olej se vyznačuje vysokým jodovým číslem a rychlou vysychavostí na vzduchu. Lze jej využít při výrobě laků a barev, ale také při výrobě nepromokavých obleků, linolea, tiskařských inkoustů, mýdla a jiných výrobků. Pro chemický průmysl je důležitý obsah oleje a složení jednotlivých mastných kyselin. Obsah oleje v semenech olejničky iberské kolísal v našich pokusech podle jednotlivých let od 22,9 % v roce 2002 do 36,7 % v roce 2003. Obsah oleje v průměru za sledové období 19962004 byl 30,6 % (tab. 5). Obsah jednotlivých mastných kyselin kolísal v závislosti na ročníku méně než obsah oleje. Z jednotlivých mastných kyselin převažovala kyselina linolenová, u které byl zjištěn v průměru za sledované období obsah 62,4 %. Více než 10 procentní obsah byl zjištěn také u kyseliny olejové a linolové. Pro odběratele semene olejničky ze SRN je podstatný pro následné zpracování vysoký obsah kyseliny linolenové v semeni. Tento obsah je vyšší než v semenech lnu, proto je dávána přednost olejničce před lnem. Podle dalších autorů je uváděn obsah oleje v semenech olejničky iberské pro podmínky v ČR v průměru 26,4 %. Z Rumunska je udáván obsah oleje v semenech olejničky iberské v rozmezí 26,9 a 28,3 % , v SRN mezi 28 až 37 %. Tab. 5. Obsah oleje v semeni (% ze sušiny) olejničky iberské a procentický obsah jednotlivých mastných kyselin (průměrné hodnoty). Obsah oleje v semeni 30,6
Palmitová
Stearová
Olejová
Linolová
Linolenová
7,6
1,9
10,6
16,4
62,4
12
Semena dále obsahují 21-28 % bílkovin, 15-22 % BNLV (bezdusíkatých látek výtažkových), 16-20 % vlákniny. Pokrutiny získané po vylisování semen lze zkrmovat koňmi, přežvýkavci, králíky bez pozorovatelného negativního vlivu na jejich zdravotní stav. Kravám může být dána dávka pokrutin i větší než 2 kg/den. Nutriční hodnoty extrahovaného šrotu a stravitelnost extrahovaného šrotu ze semen olejničky uvádí tab. 6, 7. Tab. 6. Nutriční hodnota extrahovaného šrotu ze semen olejničky (% sušiny).
Extrahovaný šrot s osemením Extrahovaný šrot bez osemení
Sušina
Dusíkaté látky
Hrubá vláknina
Popel
Tuk
Bezdusíkaté látky výtažkové
Ca
P
87,6
35,9
26,5
10,2
1,8
25,6
1,14
1,60
90,0
46,0
15,5
14,6
2,4
21,5
0,66
1,79
Tab. 7. Stravitelnost extrahovaného šrotu ze semen olejničky (ověřováno na ovcích). Stravitelnost
Dusíkaté látky
Hrubá vláknina
Tuk
Bezdusíkaté látky výtažkové
Extrahovaný šrot 80,9 25,8 59,3 56,9 s osemením Zdroj: http://www.fao.org/ag/aga/agap/frg/AFRIS/Data/507.htm
Metabolizovatelná energie 2,31
Zatím co lněný olej již zastává tradičně pevné místo v průmyslovém využití i v oblasti výživy, pro olej z olejničky převládá dosud použití pro technické zpracování. Novější výzkumy se zabývají zavedením oleje olejničky jakožto prostředku doplňkové výživy. Také zde se mohou nalézt zajímavé alternativy. Navíc hraje skladba mastných kyselin a průvodních látek oleje důležitou roli z hlediska fyziologie výživy. Vedle monoenových kyselin jsou to zvláště obsahy omega 3 mastných kyselin jakož i obsah rostlinných sterolů a tokoferolů pro účinky proti karcinogenním onemocněním a oslabením procesu stárnutí. Listy se používají jako zelenina k přípravě polévek. Ze stonků a listů se lisují esenciální oleje, které lze použít v lékařství. Stonky je možné také zkrmovat v zeleném nebo suchém stavu po sklizni (krmivo horší kvality) nebo spalovat (spalné teplo přepočtené na sušinu: semene - 24,34 GJ/t, slámy - 17,97 GJ/t).
Ekonomika Pro pěstitele je důležité znát rentabilitu pěstování této plodiny. Jelikož není známo ekonomické hodnocení z praxe, uvádíme modelové ekonomické bilance. Při výpočtech jsme vycházeli z vlastních zkušeností při pěstování dané plodiny. Pro cenové kalkulace jednotlivých operací jsme brali cenové relace aktuální pro rok 2005. Odhadnutá cena osiva je 120 Kč/kg. V ekonomickém hodnocení nejsou zahrnuty žádné dotace. Přímé náklady (od založení porostu až po sklizeň semene) při současných cenách jsme vypočetli na cca 9 800 Kč/ha. Fixní náklady (daň z nemovitosti, nájem z 1 ha, odpisy z ceny staveb, údržba a opravy staveb, podíl režie, podíl úroků, úvěrů a půjček, odvody na zdrav. a soc. pojištění, podíl silniční daně, pojištění) jsme odhadli na 3 150 Kč/ha. Náklady na 1 ha na vypěstování
13
olejničky celkem představují 12 950 Kč. K tomu je nutno připočítat cenu za vyčištění a dosušení semene, která v našich kalkulacích nebyla zahrnuta. V našem případě smluvní cena za vyčištění semene olejničky (na čističce pro drobnosemenné plodiny) byla 2,30 Kč/kg včetně DPH. Při výnose 1 tuny semene z hektaru to představuje dalších 2 300 Kč/ha. Celkové modelové náklady na vypěstování a vyčištění semene olejničky dosahují 15 250 Kč/ha. Pokud by bylo semeno vykupováno alespoň za 500 € za 1 tunu, potom při kurzu 28 Kč/€ bychom za 1 tunu semene získali 14 000 Kč. Při dobré technologii pěstování lze ve většině let vyprodukovat více než 1,1 tunu semene olejničky z hektaru, což je výnos, který za daných podmínek pokryje pouze náklady na pěstování a vyčistění semene bez dosoušení. Pokud by bylo semeno olejničky vykupováno za průměrnou současnou cenu semene lnu olejného (průměrná výkupní cena semene lnu za rok 2005 byla cca 13 000 Kč/t) rentabilita pěstování olejničky by se ještě snížila a bez dotací by bylo efektivní pěstování při nižších výnosech málo reálné. Výnosy semene olejničky lze srovnat s výnosy lnu olejného, jehož průměrné výnosy semene za poslední období jsou podle situačních a výhledových zpráv MZe ČR kolem 1,3 t/ha. Obsah oleje v semenech olejničky (kolem 30 %) je nižší v porovnání s obsahem oleje v semenech lnu (kolem 38 %), přesto výtěžnost kyseliny linolenové, požadované chemickým průmyslem pro výrobu fermeží a laků, z jedné tuny semene je díky jejímu vyššímu obsahu v semenech olejničky podobná.
Závěr Olejnička jako dosud šlechtitelsky nepropracovaná rostlina disponuje již nyní relativně vysokým výnosovým potenciálem. Při vhodných agrotechnických opatřeních a příznivém průběhu počasí lze dosáhnout výnosů semen nad 2,5 t/ha. Snížení výnosů semene při napadení plísní šedou můžeme omezit ošetřením fungicidy a dosáhnout tímto opatřením výnosové stability. Další předností při pěstování olejničky je možnost použití běžné zemědělské mechanizace. Olejnička obsahuje ve svých semenech až 38 % oleje, který je složen téměř ze 70 % z kyseliny linolenové. Tento olej je velmi ceněný pro své vlastnosti (je velmi rychle vysychavý), tedy velmi vhodný k využití hlavně v oblasti přípravy barev, laků, linolea apod. Náklady na pěstování olejničky jsou v současném stavu poznatků podobné jako náklady na pěstování lnu. Aby se stalo pěstování olejničky pro zemědělce rentabilní musí být v současné době výkupní ceny na základě poněkud nižších výnosů oleje z hektaru vyšší cca o 20 % oproti lněnému oleji. Pěstování olejničky má zejména do budoucna své některé nesporné výhody. Zavedením olejničky do plodinových struktur by se zvýšila druhová diverzita, může se uvolnit brzy pole pro další plodiny. Pěstitelská technologie pro olejničku byla ověřována je v současné době již pro praxi připravena. Zatím určitými nedostatky většího rozšíření olejničky iberské je, že pro praxi nejsou k dispozici vhodné odrůdy (je třeba nutně urychlit šlechtění) a není zajištěn odbyt produkce semene.
14
Literatura Alireza B., Behzad Z.: Compositional analysis of the Essentials oil of Lallemantia royleana (Benth. in Wall.). Flavour and Fragrance Journal, 2003, 18: 3, p. 237-239. Baranyk P., Zeleny V., Zukalova H., Horejs P.: Oil content of some species of alternative oil plants. Rostl. Výr., 1995, 41: 9, p. 433-439. Baser K.H.C., Kurkcuoglu M., Ozek T. (2000): Steam volatiles of Lallemantia peltata (L.) Fisch. et Mey. From Turkey. Journal of Essentials Oil Research, 2000, 12: 6, p. 689-690. Biertűmpfel A., Graf T., Reinhold G., Schatz R.: Leitlinie zur effizienten und umweltverträglichen Erzeugung von Iberischem Drachenkopf . Ed.: Thűringer Landesanstalt fűr Landwirtschaft. Juli 2005, 19 pp. Biertűmpfel, A., Graf, T., Reinhold G., Schatz R.: Anbautelegramm fűr den Iberischen Drachenkopf (Lallemantia iberica Fisch. at Mey.). Ed.: Thűringen Landesanstalt fűr Landwirtschaft, 2005, 9 p. Fábry A.: Pestovanie rastlin, diel IV – Olejniny. Slov. vydavatel. pôdohospod. liter. Bratislava, 1957, 352 s. Ghannadi A., Zolfaghani B.: Compositional analysis of the essential oil of Lallemantia royleana (Benth. in Wall.) Benth, from Iran. Flavour and Fragrance Journal, 2003, 18(3): 237-239. Goemans C.: Seed oils rich in linolenic acid as renewable feedstack for environment-friendly crosslinkers in powder coatings. Industrial Crops and Products, 1999, 10: 3, p. 157-165. Khan M.M.A., Saood H., Azam Z.M., Husain S.: Aplication of phosphorus through foliar spray improves the productivity and quality of Tukhm a balanga (Lallemantia royleana Benth.). Hamdart Medikus, 1999, 42: 3, p. 94-98. Matthaus B.: Antinutritive compounds in different oilseeds. Fett Lipid, 1997, 99: 5, p. 170174. Minkevič I.A., Borkovskij V.J.: Olejniny. SZN Praha, Praha, 1953, 393 s. Overeem A., Buisman G.J.H., Derksen J.T.P., Cuperus F.P., Molhoek L., Grisnich W., Simona N., Borcean A. (2000): Lallemantia iberica a possible source of siccative oil. Lucrai Stiintifice Agricultura, Universitatea de Stiinte Agrocola si Medicina Veterinara a Banatului Timisoara, 2000, 32: 2, p. 477-482. Wurl G., Graf T., Biertűmpfel A., Vetter A. (2002): Ergebnisse mehrjähriger Anbauversuche mit Iberischen Drachenkopf (Lallemantia iberica) als Linolensäurelieferant. www.tll.de/info/pdf/aidr0403.pdf Strašil Z., Káš M.: The effect of nitrogen fertilization, sowing rates and weather conditions on yields and yield components of Lallemantia iberica (L.) FISCH. et MEY. (Vliv hnojení dusíkem, výsevků a povětrnostních podmínek na výnosy a výnosové složky olejničky iberské Lallemantia iberica (L.) FISCH. et MEY.).Scientia Agric. Bohem., 36, 2005 (1): 15-20. Zahradník L., Týnová E., Kalousková H.: Stabilní epoxidové pryskyřice z obnovitelných zdrojů – ekonomicky a ekologicky přijatelné řešení. Koroze a ochrana materiálu 49(4) 8184, 2005.
15
Poznámky
Autor:
Ing. Zdeněk Strašil, CSc.
Název:
Základy pěstování a možnosti využití olejničky iberské
Vydal:
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6 – Ruzyně ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky,v.v.i.
Sazba a tisk:
Výzkumný ústav zemědělské techniky,v.v.i., Drnovská 507, 161 06 Praha 6 – Ruzyně
Náklad:
200 ks
Vyšlo v roce 2007 Vydáno bez jazykové úpravy Kontakt na autora:
[email protected] Autor fotografií: Zdeněk Strašil © Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2007 ISBN 978-80-87011-39-3
2
Vydal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky, v.v.i.
2007
