ODBORNÁ METODIKA PRO PRAXI ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA NEBO ŠKOLNÍHO SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA

Metodická zpráva č. 7 ODBORNÁ METODIKA PRO PRAXI ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA NEBO ŠKOLNÍHO SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA PaedDr. PhDr. Anna Kucharská, Ph.D., PhDr. Sylva Hönigová

1. Úvod V projektu Realizace školních poradenských pracovišť (VIP II) je velký důraz kladen na metodické vedení školních specialistů – školních psychologů a speciálních pedagogů. Kromě jiných aktivit metodici pravidelně monitorují činnost školních specialistů a zpracovávají metodické zprávy dle požadavků projektu. V březnu 2011 byla zpracovávaná metodická zpráva č. 8, kterou předkládáme veřejnosti formou krátkého článku. Projekt se blíží svému závěru, proto bylo tématem zprávy získání metodických materiálů či příkladů dobré praxe, které vznikly za dobu existence projektu. Předpokládali jsme, že školní psychologové/speciální pedagogové, kteří působí ve školách již delší dobu, mají již zobecnitelné zkušenosti, které můžou nabídnout ostatním zájemcům. Proto měli specialisti ve spolupráci se svými metodiky za úkol vytvořit práce ve tvaru metodik nebo příkladů dobré praxe. Ve školách zapojených do projektu však působí také řada školních specialistů, kteří do škol nastoupili teprve v tomto školním roce, mnohdy jde o absolventy pregraduálního vzdělání s velmi krátkou praxí. Nelze tedy očekávat vytvoření materiálů, které by mohly sloužit jako metodické. Problematické by bylo v tomto případě i popsání příkladů dobré praxe. Proto jim bylo nabídnuto alternativní téma – viz kapitola 4.

2. Co je metodika a příklad dobré praxe Abychom upřesnili zadání, vypracovali jsme krátký informační materiál k pojetí metodik a příkladů dobré praxe. Podkladový materiál byl předán metodikům, kteří komunikovali se svými specialisty, konkretizovali s nimi zadání a vedli je při jejich zpracováních. Ve sporných případech se metodici specialistů obraceli na vedoucí metodiků (dr. Honigová a dr. Kucharská), které dávaly podněty na zařazení či doplnění zpracovávaných metodických zpráv. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Ze zpracovaného materiálu k pojetí příkladů dobré praxe a metodik vyjímáme: „Vymezení základních pojmů: Příklad dobré praxe popisuje činnosti, které vedou k lepší efektivitě při dosahování určitého cíle. Jde o originální postupy z praxe, které jinému specialistovi mohou být užitečné nebo ho mohou inspirovat, pisatel příkladu dobré praxe je tedy jejím autorem. Metodika je navíc složitější v tom, že pracuje i na úrovni teoretické – tedy daný postup teoreticky ukotvuje. Metodika je (vědecký) empirický postup. Jak příklad dobré praxe, tak metodika musí vycházet z vlastní zkušenosti a praxe. Téma a obsah práce by měl popisovat osobní přístup k problematice spíše než jen přejatý učebnicový postup. V případě, že vycházíte, používáte nebo se dotýkáte jiného zdroje než své zkušenosti, musíte zdroj řádně citovat. Za metodiku nelze považovat postup, kdy jen popíšete něco, co děláte („Co se mi osvědčuje“), dáváte podněty pro další uživatele, kteří se chtějí daným postupem inspirovat, zopakovat ho, používat dosažené výsledky práce. Metodika je většinou zaměřená na nějakou dílčí oblast; je koncentrována na řešení nějakého problému (př. trénink pozornosti u žáků s….), dává podněty dalším uživatelů v této oblasti, jak by mohli postupovat. Metodika by měla také obsahovat údaje, jak byly postupy ověřovány, validizovány (tedy ne jen „žákům se to líbilo“), nýbrž čeho konkrétně jde danými postupy dosáhnout a jak jste zjišťovali, že má popisovaný postup pozitivní efekt (v příkladu výše: že nastala očekávaná změna v koncentraci pozornosti). Struktura metodiky a příkladů dobré praxe: Metodika ani příklad dobré praxe nemá přesně definovanou osnovu, ale vždy by měla mít vymezenou strukturu. Souvislý, nestrukturovaný text je pro čtenáře velmi nevhodný, strukturace textu pomáhá také roztřídit popisované jevy do společných kategorií a umožňuje tak i určitou míru zobecněné. Je ale nutné vycházet z toho, co je podstatné pro pochopení postupu a důležitých souvislostí. Pro představu přikládáme níže příklad osnovy „dobré praxe“ a metodiky. Pokud bychom ale měli nějak zobecnit jednotlivé části metodiky, mohla by např. být strukturována: - na jaký problém je zaměřena, - co chce čtenářům/kolegům nabídnout (tedy daná oblast, problém…), TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

- teoretické aspekty dané oblasti, jak se problém zpravidla řeší, - jaký je váš postup – z čeho jste vycházeli, čím jste se inspirovali, co konkrétně je vaším přínosem, v čem se váš přístup liší od jiných, - důkladný popis onoho postupu, včetně rozvržení na jednotlivé části postupu (kroky, lekce…), - jak byl váš postup ověřován a výsledky ověřování, - zhodnocení: kde jsou slabá a silná místa vašeho řešení, pohled do budoucnosti – možné změny v postupech, - shrnutí, závěr, literatura. Pokud se pracuje v metodice i příkladech dobré praxe s jinými zdroji, než s vlastní zkušeností či vlastními výstupy, je třeba na ně řádně odkazovat dle požadavků na citace, jak ve vlastním textu, tak v souhrnné bibliografii v závěru práce. Jsou-li součástí metod/příkladů dobré praxe konkrétní techniky, cvičení, stimulační programy, je vhodné je dát do příloh“.

3. Metodické zprávy/příklady dobré praxe Vedle prací začínajících odborníků byly vytvořeny práce, které mají povahu metodiky nebo příkladu dobré praxe. Bylo shromážděno 67 prací školních psychologů a 56 prací školních speciálních pedagogů. Lze je rozdělit do tří kvalitativně odlišných typů: střípky jednotlivých, někdy jednoduchých a jednorázově aplikovaných opatření, která se osvědčila, popis každodenní práce školního odborníka a tématické práce, které rozpracovávají ucelenějším způsobem, mnohdy s teoretickým zakotvením, systém práce s určitým problémem. Práce školní psychologů lze tématicky rozdělit na zaměření na prevenci nežádoucích projevů a intervenci v případě jejich vzniku, včetně krizových plánů školy a různých adaptačních kurzů (24), práce, které se věnovaly popisu praxe ŠPP (23). V menším počtu byly vytvořeny práce zaměřené na systém kariérového poradenství ve škole (2), práce s individuálními vzdělávacími plány (1) a práce, které se vztahují k vytvoření nějaké konkrétní dovednosti u žáků (5).

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Práce speciálních pedagogů byly zaměřeny na prevenci rizik ve vzdělávání (2), nejobtížnější typy poradenské práce na škole, na práci s rodiči (zejména jako participace rodičů na intervenci v komunitním systému, dobrá praxe práce s rodiči v prostředí školy), práci s učiteli, vzdělávání v oblasti rizikového chování, nové formy realizace zápisu do 1. roč. ZŠ (2), netradiční formy třídních schůzek a aktuálně živé téma smluv mezi problémovým žákem, školou a rodinou. Práce zaměřené na školní úspěšnost se týkaly nejdříve dětí předškolního věku - věnovaly se tématům stimulačních skupiny, intervenčním či rozvojovým (2) programům a diagnostice dětí předškolního věku. Druhá skupina byla zacílena na školní věk – programy prevence počátečního školního selhávání (3), prevence SPU – rozvojové programy, zaměřené na dílčí oblasti nápravy (6), programy pro výuku českého jazyka u cizinců, kazuistiky integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (2), vzdělávání a následná péče o žáky se SVP, patronský program u žáků se SVP, péče o žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (2). Byla zpracována i speciální témata jako muzikoterapie, dobrá praxe s využitím Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování a stimulační program pro DMO. Práce zaměřené na rizikové jednání zpracovaly téma řešení šikany, včetně programu pro žáky s LMP (3), práce se třídou, včetně skrytého vrstevnického programu (3), minimální plán prevence, prevenci rizikového chování (2), výchovný rozhovor se žáky. Sebrané metodiky a příklady dobré praxe jsou v současné době ve fázi jejich hodnocení, předpokládáme, že nejlepší práce budou publikovány.

3.1 Příklady některých metodických zpráv školních psychologů 3.1.1 Oblast práce školního poradenského pracoviště Depistáž žáků 1 - 2. roč. pro prevenci výukového selhávání Způsob zadávání a administrace zakázek pro školní poradenské pracoviště Obtíže při zahajování práce ŠPP Případová konference Diskusní klub na gymnáziu Podpůrná skupinka SKŘÍTCI


Skupina na podporu domácí přípravy Podpora vztahů v rodině – práce s rodiči metodiky školního psychologa na SOŠ Nácvik sociálně komunikačních dovedností Poruchy příjmu potravy Využití Canisterapie ve školní praxi Metodika k výchově osobnosti u žáků ZŠ speciální podle vzdělávacího programu pomocné školy Bilance studia u maturantů Systematická péče o žáky prvních ročníků střední průmyslové školy Práce s dospívajícím žákem s problémovým chováním Podíl školního psychologa na výběru žáků do prvního ročníku s bilingvním programem na ZŠ Péče o předškolní děti ze sociokulturně znevýhodněných rodin

3.1.2 Příklady některých prací z oblasti prevence a intervence Program třídní klima Práce s problémovou třídou Interní školní plán pro řešení krizových situací (metodický plán pro pedagogy) Jak na dobrý školní parlament? Užití teorie sociální směny a integrované psychoterapie ve výuce a výchově


Adaptační kurz Osvědčený postup při řešení výchovných problémů ve škole a zlepšování kvality třídních kolektivů Možnosti řešení nespokojenost žáků s vyučujícím některého předmětu Využití metody „teploměru“ při práci s třídními kolektivy „Relaxák“ aneb skupiny pro žáky (nejen) s výchovnými obtížemi v kontextu základní školy Program prevence šikany Sloník umbo a pralesní víla (Diagnosticko-intervenční program pro žáky 1. - 3. roč. ZŠ) Sociální klima školy – intervence formou soutěže „Ukaž se, třído!“ Umím se bránit Skupinová práce s problémovými žáky Dobrá praxe v oblasti prevence kouření, užívání OPL a alkoholu Diagnostika vztahů v třídním kolektivu Podpora učitele školním psychologem při práci s problémovou třídou

3.2 Příklady metodických zpráv školních speciálních pedagogů 3.2.1 Metodiky/příklady dobré praxe pro práci specialisty s předškoláky Diagnostika školní zralosti Náměty k rozvoji předškolního dítěte Příklad dobré praxe – kurz pro předškoláky Píšeme s písničkami


Práce s dětmi předškolního věku – reedukačně-stimulační skupiny Preventivní screening Kurzy pro předškoláky

3.2.2 Metodiky/příklady dobré praxe v oblasti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podpůrný program pro žáky s prospěchovou neúspěšností

Stimulační programy pro dítě s DMO Metodika: Výuka a upevnění významu vyjmenovaných slov a slov příbuzných Dohoda o individuálním přístupu k žákovi z důvodu neprospěchu v anglickém jazyce Metodika pro procvičení správné výslovnosti hlásek a sluchové diferenciace Kazuistika – reedukace SPU u žáka ve 3. třídě Příklad dobré praxe k pevnění pravidel 4. ročníku v českém jazyce Příklad dobré praxe – integrace žáka s těžkým zdravotním postižením Dobrá praxe speciálně pedagogické podpory žáků 1. ročníku základní školy Školská integrace žáka SŠ s těžkým zdravotním postižením v praxi Vnímání délek samohlásek – náměty pro práci školního speciálního pedagoga Dobrá praxe – práce se žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Péče o žáky z kulturně odlišného prostředí (cizinci)


3.2.3 Metodiky/příklady dobré praxe v oblasti prevence rizikového chování Adaptační pobyty pro žáky 6. tříd Využití smlouva o spolupráci mezi problémovým žákem, jeho rodinou a školou Krizový plán Projekt TOR, výchovný individuální pohovor Program pobytového projektu zaměřený na utváření vztahů v kolektivu žáků 2. stupně ZŠ Program proti šikanování Průzkum šikany v základní škole se zaměřením na třídy, ve kterých probíhá vzdělávání podle přílohy RVP ZV pro LMP UMÍM SE BRÁNIT Používání metody skrytého vrstevnického programu Dr. Nory Martincové u problémových tříd a u všech šestých tříd Netradiční formy setkávání s rodiči Minimalizace šikany

Vytváření přehledů o jednotlivých třídách Příklad dobré praxe v oblasti prevence rizikového chování a rizik ve vzdělávání.

3.2.4 Metodiky/příklady dobré praxe v oblasti práce školního speciálního pedagoga (obecněji laděné)

Školní poradenský systém jako prevence vzdělávacích rizik ve vzdělávání Práce školního speciálního pedagoga


Participace rodičů na intervenci žáků v komunitním systému, jako komplexní přístup k realizaci primární prevence s akcentem na oblast vztahů a řešení šikany Dobrá praxe vzdělávání a následné péče pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami na škole s alternativním programem Podíl školního speciálního pedagoga při přijímání žáků k základnímu vzdělávání Možnosti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základní škole využíváním efektivních strategií učení s využitím patronské služby

4. Metodické zprávy začínajících Alternativní zadání pro začínající specialisty obsahovalo otázky na formy spolupráce a komunikace s ředitelem, jak je organizace školní poradenské služby zakomponována do školního řádu a otázky na oblasti a typy poradenské služby, které jsou pro začínajícího specialistu nejnáročnější. Tohoto alternativního zadání využilo 21 začínajících školních psychologů a 10 začínajících speciálních pedagogů. Zprávy byly zpracovány školním odborníkem nebo metodikem na základě písemných podkladů školního odborníka, nebo šlo o záznam strukturovaného rozhovoru metodika se školním odborníkem. V některých případech vznikla velmi kvalitní reflexe dosavadní zkušenosti (viz příloha č. 1, 2). Zprávy lze podle obsahu rozdělit do dvou skupin. Školní odborníci, kteří působí ve školách, kde velmi přesně věděli, proč takového školního odborníka škola chce a má pro něj zadání. V takových školách se daří i začínajícímu odborníkovi službu dobře nastavit a funkci školního psychologa/speciálního pedagoga konstituovat. Jsou ale také školy, kde si psycholog má najít práci a pozici sám. Jak to vyřeší, záleží především na jeho zkušenosti a zralosti osobnosti (velmi často jde ale o čerstvé absolventy studia) nebo na chutí sám si hledat metody, mít co nabídnout. Je zjevné, že v takových školách se nový typ služeb vytváří obtížněji a situace může být zdrojem frustrací jak pro školního odborníka, tak pro školu. Spolupráce a komunikace s ředitelem je hodnocena jako vynikající či dobrá, probíhá ve formě vymezených příležitostech, ale dobře se uplatňuje i neformální. V mnoha školách je stanovena pravidelná doba na setkání školního odborníka a ředitele školy – v intervalech 1x týdně až 1x měsíčně, intenzivnější v období před zahájením působení na škole a v době začátků účasti v projektu. Je buď přímá, nebo zprostředkovaná, kdy péče o kontakt se školním odborníkem je delegována na ředitelem určeného jiného člena vedení školy. Jsou školy, kdy ředitel komunikuje spíše se školním poradenským pracovištěm jako celkem, jinde s psychologem/speciálním pedagogem, jako svébytným TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

odborníkem. Ve všech zapojených školách se školní odborník účastní pedagogických rad a porad sboru. Školní poradenské pracoviště je v různých školách různě zapracováno do základních dokumentů školy. Nejčastěji ve školním řádu, ale také ve školním vzdělávacím programu, plánu pro daný školní rok nebo je vytvořen speciální dokument školy, např. směrnice, který řeší práva a povinnosti jednotlivých participujících účastníků na poradenském procesu ve škole. Mezi nejnáročnější úkoly, které museli školní odborníci řešit, patří především začít něco nového, co nemá ve škole tradici či oporu, vybudovat si postavení ve škole, respekt, důvěru a v neposlední řadě především řešení náhlých situací, na které se nemohu připravit, dopředu si naplánovat postup a strategii.


ODBORNÁ METODIKA PRO PRAXI ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA NEBO ŠKOLNÍHO SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA

Recommend Documents