Metodická zpráva č. 7 Témata: Odborná metodika pro praxi školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga. Škola:
ZŠ Třebíč Bartuškova 700
Specialista
Školní speciální pedagog
Jméno:
Mgr. Pavla Šplíchalová
Odborné zaměření:
Výše úvazku:
0,5
Metodik:
Mgr. Jiřina Bednářová
Metody sběru dat:
Termín odevzdání: 31.1.2011
1
PREVENCE ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOSTI V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU A PO NÁSTUPU DÍTĚTE DO ŠKOLY Mgr. Pavla Šplíchalová 1. ÚVOD Školní speciální pedagožka vykonává kromě jiných činností v rámci projektu VIP‐II RŠPP podporu rozvoje předškolních dětí. Proto pravidelně zařazuje do nabídky školního poradenského pracoviště kurzy pro předškoláky. Nástup dítěte do školy je důležitým mezníkem v jeho životě. Dobrý školní začátek má velký význam pro vybudování pozitivního vztahu ke škole, pro posílení sebevědomí dítěte. Přitom je nutné pamatovat na to, že mezi nastupujícími dětmi do první třídy jsou velké rozdíly. Do školy nastupují nejenom děti šikovné, ale i děti, které mají určité schopnosti a dovednosti oslabené nebo děti celkově nezralé. Tyto děti začínají při osvojování čtení, psaní a počítání selhávat velmi brzy, mohou prožívat pocity neúspěchu, zklamání, budují si postupně negativní vztah ke škole, není výjimkou, když se u nich v návaznosti na výukové selhávání začínají objevovat výchovné problémy. Protože je školní úspěšnost velmi důležitá pro každé dítě, mohou se selhávající v budování základních školních dovedností obtížně začleňovat do třídního kolektivu. Tyto obtíže je mohou doprovázet i v dalším školním vzdělávání, někdy dokonce i po celou dobu školní docházky. Neovlivňují jen samotné dítě, ale celou jeho rodinu. Cílem kurzů předškolní přípravy bylo vyhledat včas děti ohrožené budoucí školní neúspěšností s následnou pedagogickou intervencí, a tak přispět k předcházení problémům po nástupu školní docházky.
2
2. KURZY PRO PŘEDŠKOLÁKY 2.1 Zaměření kurzů pro předškoláky Při koncipování programu kurzů pro předškoláky byla respektována vývojová východiska i požadavky na budoucího školáka. Již na konci předškolního věku lze vyhledat děti s problémy v komplexních i dílčích funkcích, v předpokladech, které jsou nutné pro úspěšné budování počátečních školních dovedností, ale také děti s určitými osobnostními zvláštnostmi (zejm. emoční prožívání, strach ze školy, zvýšená úzkostnost). Na tyto děti je možné se soustředit a poskytovat jim odbornou péči ještě před nástupem do školy. Problémem ale někdy může být to, jak je vyhledat a náš program, jak bude popsáno dále, nám to umožňuje. V samotném programu počítáme také s rodiči předškolních dětí, kteří ovlivňují nejenom vývoj dítěte, ale také jeho postojovou rovinu. I oni jsou do programu zapojeni a získávají ze spolupráce s odborníkem další podněty pro podporu a výchovu svého dítěte. Kurzy, ve shodě s vývojovými potřebami dětí na konci předškolního věku, ale také vzhledem k nutnosti propojení aktérů podílejících se na péči o dítě, jsou zaměřeny na: rozvoj zrakového a sluchového vnímání a paměti, grafomotoriky, řeči, matematických představ, prostorové a pravolevé orientace, pozornosti u dětí před nástupem do školy, seznámení dětí s prostředím školy, s jinou autoritou, rozvoj dovedností – sedět v lavici, udržet pozornost potřebnou dobu, trpělivost, sebekázeň, vzájemnou komunikaci ve skupině, podpora sociálních dovedností, větší informovanost rodičů o školní zralosti, náhled rodičů na jejich dítě ve skupině jiných dětí, připravenost jejich dítěte na školu. návaznost kurzů s nástupem dítěte do školy, podpora ohrožených dětí i po nástupu do školy, spolupráci MŠ a ZŠ. 2.2 Princip programu pro předškoláky Kurz má název Předškoláček aneb Frantík půjde do školy. Frantík je maňásek, který děti doprovází celým kurzem a má především motivační funkci. Je to „popleta“ a děti mu musí pomáhat a učit ho dovednostem, které pak bude Frantík ve škole potřebovat.
3
Tento princip byl vytvořen s ohledem na určitou psychologickou podporu předškolních dětí, problémové není samotné dítě, naopak, předškolák je ten, kdo je šikovný a malému popletovi pomáhá. Tento princip může aktivizovat dítě, dodává mu sebedůvěru, a přitom se díky němu předškolák učí dalším dovednostem i rozvíjí své dílčí funkce. 2.3 Organizace programu pro předškoláky Kurzy jsou organizovány pro spádové mateřské školy naší základní školy. V případě, že není vyčerpána kapacita kurzu, neodmítáme ani zájemce z jiných částí města. Rodiče, ale i učitelky mateřských škol se mohou o kurzu dozvědět prostřednictvím plakátů (viz příloha č. 1), které jsou vyvěšeny v mateřských školách a na naší základní škole. Nabídka kurzů je zveřejněna a osobně i doporučována u zápisu dětí do prvních tříd, zejména v případě, že dítě vykazuje dílčí problémy. Informace jsou zveřejněny i na internetových stránkách naší školy. Kurz je určen pro všechny děti předškolního věku. Skládá se z deseti hodinových lekcí. Lekce probíhají jednou týdně. Ve skupině bývá maximálně deset dětí, aby se mohlo pracovat s dětmi individuálně či po malých skupinách. Rodiče mohou být na lekcích přítomni a bývá jim to také doporučováno. Nejsou sice přímo do práce zapojováni, ale mohou děti sledovat, jak v lekcích pracují a jak se chovají. To často pomáhá pro nalezení vhodného přístupu ke svým dětem, ale také jako vzor dílčích aktivit v domácím prostředí. Rodičům však kurz pomáhá, zejména prostřednictvím zapojení dítěte do skupiny, sledování jeho „šikovnosti“ i odolnosti při případném neúspěchu při jejich zvažování, zda by pro dítě mohl být vhodný odklad školní docházky. Korekci přitom zaznamenáváme oběma směry – a to jak v poznání, že dítě vykazuje oproti svým vrstevníkům nižší kvalitu zapojování do činností, ale také v poznání, že dítě, přes dílčí problémy, splňuje kritéria kladená na ostatní děti. Školní speciální pedagog během jednotlivých lekcí sleduje veškeré činnosti dětí, jsou mu diagnostickým ukazatelem schopností a dovedností dítěte. Po každé lekci si práci dětí vyhodnocuje a písemně zaznamenává. V závěru kurzu speciální pedagog dochází se souhlasem rodičů na konzultace do mateřských škol a diskutuje s učiteli o dětech, které se kurzu zúčastnily. Spolupráce
4
s mateřskými školami považujeme za nezbytně nutnou podmínku pro úspěšný start dítěte ve škole i pro podporu dítěte s jakýmkoli ohrožením školní neúspěšnosti. V každém kurzu se zpravidla objeví tři skupiny dětí: První skupina jsou děti, které se zapojují do činností úspěšně, bez potíží. Druhou skupinou jsou děti, u kterých je zřejmé, že by se mohlo jednat o oslabení pouze v některých schopnostech a dovednostech (např. grafomotorika, pozornost, úroveň řeči či poznávacích funkcí). Do třetí skupiny pak přináleží celkově nezralé děti, které mají větší problémy, a to ať v předpokladech psychických, tak emočních či sociálních. 3 PRÁCE S RODIČI 3.1 Spolupráce s rodiči v dalším rozvoji dítěte Po poslední lekci jsou pro rodiče dětí, které se programu účastnily, připravené individuální konzultace. Rodiče na ně dochází s dítětem. Děti dostanou předškolní vysvědčení, odměny, jsou za svoji práci pochváleny. Školní speciální pedagožka také konzultuje s rodiči všech dětí. Pokud se dítě jeví nezralé, je rodičům doporučena návštěvě pedagogicko‐psychologické poradny, kde dítě projde komplexním pedagogicko‐psychologickým vyšetřením s následnými doporučeními, včetně případného návrhu odkladu školní docházky. Rodičům dětí s oslabenými funkcemi, které jsou nutné pro zvládnutí čtení, psaní a počítání, je navrhnuta další spolupráci. Nelze předpokládat, že by samotná docházka deseti lekcí, byť s intenzivní prací s dětmi, mohla samotná napomoci pro vyrovnání případných deficitů dítěte. U dětí běžného vývoje může docházka do programu je motivovat pro budoucí zaškolení. Děti s nějakou formou, byť i dílčího problému, potřebují častější práci a tu může pravidelně zajistit rodič v domácím prostředí. Program proto také počítá s prací rodičů s dítětem doma pod vedení školní speciální pedagožky. Rodičům jsou v programu doporučovány materiály a cvičení na rozvoj určitých schopností a dovedností, popř. nabízím programy Maxík nebo Hypo. Na našem trhu existuje také celá další řada materiálů, někteří rodiče jsou však bezradní, který si mají zvolit.
5
Rodiče proto jednou za 14 dní docházejí ke speciální pedagožce na konzultace, na které se probírá, co se dítěti dařilo a co méně, a podle toho jsou rodičům zadávány pro děti další úkoly, např. různé pracovní listy, případně získávají informace, který materiál je vhodný. Tato následná péče probíhá většinou po dobu 2 ‐ 3 měsíců, vždy podle potřeb konkrétního dítěte. 4. PRÁCE SE ŽÁKY PO NÁSTUPU DO ŠKOLY 4.1 Zápis do 1. tříd a práce s učiteli prvních tříd Rodiče mají možnost dozvědět se o kurzu pro předškoláky v mateřských školách, na nástěnce základní školy, ale i na webových stránkách školy. Za velmi důležitý při vyhledávání dětí ohrožených školní neúspěšností považujeme zápis do prvních tříd. Na metodickém sdružení pro učitele prvního stupně speciální pedagožka představila učitelům celou problematiku školní zralosti. Vytvořila formulář k zápisu, který slouží k přesnějšímu zmapování schopností dítěte (viz příloha 2). Tento strukturovaný zápis vhodně doplňuje již dříve uplatňované přístupy, účast speciálního pedagoga samotný zápis posouvá do případné depistáže problémových žáků. Následovat mohou další konzultace s rodiči, kteří zatím neměli možnost setkat se s odborným pracovníkem a kteří tak mohou poprvé hovořit na téma školní zralosti/připravenosti jejich dítěte. Součástí zápisu je i leták pro rodiče Náměty pro rozvoj předškoláka (viz příloha č. 3), který stručně seznamuje rodiče s možnostmi, jak rozvíjet předškolní dítě, uvádí literaturu a nabízí předškolní kurzy na naší škole. Ke konci školního roku speciální pedagožka pravidelně informuje budoucí učitelky prvních tříd o „rizikových“ dětech. 4.2 Práce školní speciální pedagožky v prvních třídách V případě, že školní speciální pedagog potřebuje vyhledat žáky s potenciálním ohrožením počátečních školních obtíží, může zvolit několik přístupů. Jedním z nich je celoplošná depistáž, s použitím některých nástrojů vyhledávání ohrožených dětí, samozřejmě si může připravit také vlastní systém depistáže.
6
V našem případě jsme zvolili jiný způsob, a to pravidelné informování se o vzniklých problémech. V případě, že je zřejmé, že má nastupující školáček dílčí či závažnější problém, učitelka je v komunikaci s rodiči, řeší jej a může přitom využít i služeb školní speciální pedagožky, které jsou rodiči nabízeny. Dbáme na to, aby pomoc dítěti byla vždy založena na spolupráci : rodiče – školní speciální pedagog – učitel. V některých případech tak školní speciální pedagožka začíná s dítětem i rodiči spolupracovat ihned, tedy od září. Jedná se zejména o děti, které jsou již po odkladu školní docházky, nedošlo u nich příliš ke korekci vývojových deficitů, a i přes další péči se jeví dítě jako ohrožené potenciální problémy. S těmito dětmi školní speciální pedagožka pokračuje individuálně, v rozvoji jejich oslabených funkcí, spolupracuje s učitelem a vytváří plán podpory čtení, psaní, počítání. S jinými dětmi vstupuje do odborného kontaktu, jakmile se problém objeví a učitelka má zájem o jeho řešení ve spolupráci s odborníkem ve škole. V případě, že je více dětí prvních tříd s potřebou pedagogické podpory, jsou voleny i skupinové formy práce. Pro možnost zhodnocení vývojové úrovně v oblastech nutných pro čtení a psaní využívá školní speciální pedagožka k diagnostice Test rizik poruch čtení a psaní (Švancarová, Kucharská, 2001). Po jeho vyhodnocení informuje rodiče o výsledcích a navrhuje další spolupráci. Někdy stačí doporučit rodičům náměty a literaturu, jak s dítětem pracovat, většinou je ale doporučována individuální práce. Ze skupiny předškolních dětí, které byly označeny jako „rizikové“, se po nástupu do školy opět vyčlení zhruba tři skupiny. Žáci, kteří podporu školního speciálního pedagoga po nástupu do první třídy školy již nepotřebují. Žáci, se kterými školní speciální pedagožka pracuje v průběhu první třídy a následně je spolupráce ukončena. Poslední skupinou jsou žáci, u kterých obtíže přetrvávají. V průběhu druhé třídy je jim zpravidla doporučována, vzhledem k přetrvávání obtíží i stavu, že přes déledobější součinnost učitele – rodiče – školního speciálního pedagoga, nedošlo k úpravě obtíží, návštěva školního poradenského zařízení, zejm. pedagogicko‐psychologické poradny. Zde dochází k podrobnější diagnostice, školní speciální pedagožka pak pokračuje s nimi, i na základě doporučení poradny, v individuální reedukační a speciálně vzdělávací práci. U většiny z těchto dětí jsou diagnostikovány poruchy učení nebo ADHD. 7
5. ZÁVĚR S dosaženými výsledky je škola spokojena, předškolní kurzy se osvědčily. Zájem ze strany rodičů je veliký, kurzy jsou doporučovány i učitelkami mateřských škol. Za poslední tři roky bylo realizováno v každém roce 6 kurzů. Výhodnou přístupu je, kromě samotného účinku na dítě a jeho rodinu, také to, že učitelky prvních tříd mohou být o většině dětí informovány už před jejich nástupem do školy. Z dětí, které nastupují do základní školy, jich až 90 % projde kurzy. Děti se seznamují se školou, jejich budoucí učitelky je mohou poznat a mohou při zahájení školní docházky vědět, na co se mají zaměřit, jak dítěti pomoci. Rodičům kurzy pomáhají při jejich rozhodování o odkladu školní docházky, dávají jim možnost sledovat svoje dítě ve skupině dalších dětí. Děti, které mají oslabené určité funkce pro osvojení elementárních dovedností, nejsou odhalovány až v první třídě při selhávání v učení, ale již před vstupem do školy jim je nabídnuta pomoc. Vedení školy oceňuje předškolní kurzy i jako prezentaci odborné speciálně pedagogické práce naší školy. Podobné přístupy bychom doporučili všem školám, kde školní speciální pedagog pracuje. Jako ukázku vypracovaného postupu uvádíme kazuistiku. 6. KAZUISTIKA Michalka je v současné době žákyně 4. třídy, je jí 11 let. Rodinná anamnéza Michalka vyrůstá v neúplné rodině. Otec od matky odešel, jejich vztah byl a je konfliktní. Oba rodiče mají středoškolské vzdělání. Michalka má staršího bratra, u kterého je diagnostikovaný syndrom ADHD, před dvěma lety byla u něho aplikována medikamentózní léčba. Ve škole má potíže s chováním. Matka se dětem podle svých možností věnuje, do školy pravidelně chodí na konzultace, se synem loni opakovaně navštívila psychologa i psychiatra. Otec nechce problémy ve škole řešit. Matka s dětmi žijí v současné době v panelovém domě, děti mají společný pokoj. Ekonomická situace rodiny je průměrná.
8
Osobní anamnéza Těhotenství i porod proběhl bez komplikací, psychomotorický vývoj v normě, běžná nemocnost. Žádné další zvláštní okolnosti ani problémy nebyly uváděny. Předškolní příprava Michalka absolvovala předškolní přípravu od ledna do března roku 2006. Byla velmi živá, impulzivní, roztěkaná, na podněty reagovala opožděně. Nevydržela dlouho v klidu, stále měla potřebu něco sdělovat. Snadno se nechala rozptýlit, měla potíže se zaměřením a udržením pozornosti, přebíhala od jedné činnosti ke druhé. Řeč byla dyslalická, mírně dysgramatická, slovní zásoba byla dobrá. Michalka navštěvovala pravidelně logopeda. Jemná motorika i grafomotorika se před vstupem do školy jevila jako nevyzrálá. Michalka nerada kreslila, vázla u ní vizuomotorická koordinace. Ruku měla křečovitou, nesprávně držela tužku. Brzy se dostavovala únava. Senzoricky i motoricky byla levačkou. Oslabení se projevovalo i v prostorové orientaci a ve sluchové diferenciaci a paměti. Všechny projevy nasvědčovaly syndromu ADHD. Michalka byla vyhodnocena jako „rizikové dítě“ vzhledem k budování počátečních školních dovedností, realizována byla individuální předškolní příprava. Intervence Po ukončení předškolní přípravy začala Michalka docházet s matkou ke školní speciální pedagožce jednou za 14 dní na individuální předškolní přípravu. Rozvíjena byla především grafomotorika, prostorová a pravolevá orientace, sluchové vnímání a pozornost. Michalka dostávala úkoly domů, matka byla podrobně seznámena, co a jak má s Michalkou procvičovat. Během individuální práce byla Michalka klidnější, dovedla udržet pozornost delší dobu. Pracovala lépe, s menšími potížemi než ve skupině. Stále ale přetrvávala potřeba sdělovat vše a rychlejší unavitelnost. Michalka také dál pravidelně navštěvovala logopeda. Po ukončení spolupráce dosáhla Michalka výrazného zlepšení v grafomotorice, prostorové a pravolevé orientaci. Přetrvávaly potíže ve sluchovém vnímání.
9
První třída Při nástupu do první třídy se Michalka jevila jako hovorná, bohužel již v září se začaly objevovat problémy zejména v chování. Podle slov učitelky byla Michalka velmi nepozorná, na učení se obtížně soustředila, při práci reagovala zbrkle. Začala mít potíže hlavně v českém jazyce. Pletla si písmena, špatně si osvojovala čtení a skládání slabik. Po domluvě s třídní učitelkou a matkou za školní speciální pedagožkou začala Michalka docházet na individuální a skupinovou práci. Intervence Ve skupinové práci byla pomocí her rozvíjena pozornost a jednotlivé dílčí funkce. V individuální práci se stal hlavním cílem rozvoj sluchové pozornosti, fonematický sluchu, sluchové paměti. Školní speciální pedagožka opakovala také cvičení pro rozvoj pravolevé orientaci a očním pohybům. Fixována byla písmena, procvičováno bylo i skládání a postřehování slabik. Tempu třídy Michalka stačila, potřebovala pouze delší čas k automatizaci. Třídní učitelka Michalku hodně motivovala k práci, oceňovala často její snahu. Při zadávání úkolů jí pomáhala se zaměřením pozornosti. Úkoly dostávala kratší, obsahovaly co nejméně kroků. Pokud byla Michalka neklidná, umožnila jí relaxaci na koberci. Matce byla zdůrazněna důslednost ve výchově, trpělivost, pravidelný denní režim. Matka dohlížela na vypracovávání domácích úkolů, s Michalkou se pravidelně na vyučování připravovala. Pravidelně docházela do školy na konzultace. Závěr U Michalky většina potíží vyplývala z poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou. Tato diagnóza byla během druhé třídy potvrzena v pedagogicko‐psychologické poradně. V závěru první třídy školní speciální pedagožka ukončila spolupráci s Michalkou po domluvě s matkou. Školní učivo si osvojila velmi dobře, problémy s učením nemá. Přetrvávají u dívky i nadále potíže s pozorností, objevuje se sociálně méně vhodné chování. Zatím se neobjevují vážné kázeňské přestupky. Matka se školou stále velmi dobře spolupracuje. 10
DOPORUČENÁ LITERATURA BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno : Computer Press, 2007. BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Školní zralost. Brno : Computer Press, 2010. KUCHARSKÁ, ŠVANCAROVÁ: Bezstrarostné roky? Kroky a krůčky předškolním věkem. Praha : Scientia 2004. MATĚJČEK, Z. Praxe dětského psychologického poradenství. Praha : Portál, 2011. ŠVANCAROVÁ, D., KUCHARSKÁ, A. Test rizika poruch čtení a psaní. Praha : Scientia, 2001. VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: UK Karolinum, 2005. ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001. Vyhláška č. 72 ze dne 9.2.2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Vyhláška č. 73 ze dne 9.2.2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
11
Příloha č. 1
12
Příloha č. 2
Zápis do 1. třídy Jméno dítěte: ……………………………………………… Zrakové vnímání: ‐ odliší shodné a neshodné dvojice lišící se vertikální polohou ‐ vyhledá dva shodné obrázky v řadě ‐ barvy
zvládá samostatně zvládá s dopomocí nezvládá Sluchové vnímání: ‐ vytleská a určí počet slabik (máma, pes, letadlo, mimino) zvládá samostatně zvládá s dopomocí nezvládá ‐ určí počáteční hlásky (seno, jahoda, mimino, továrna, letadlo, kočka, ryba, šiška) zvládá samostatně zvládá s dopomocí nezvládá
‐ sluchová diferenciace ( jsou slova stejná?) pupen – pupen pupen‐buben perník‐parník vozy‐vosy tělo‐dělo víla‐vila líže‐líže noc‐nos čistí – čistý dýky – díky hrady – hrady psaní‐ psaní zvládá samostatně zvládá s dopomocí nezvládá
13
Prostorová orientace: ‐ pojmy nahoře, dole, vpředu, vzadu, předložkové vazby pod, nad, vedle, u, před, za.., vpravo, vlevo, dva směry – vpravo nahoře, vlevo dole… zvládá samostatně zvládá s dopomocí nezvládá Matematické představy: ‐ pojmy vysoký‐nízký, malý‐velký, úzký‐široký, málo‐hodně, první‐poslední, geometrické tvary, počet do pěti, méně, více, stejně, tvoření skupin zvládá samostatně zvládá s dopomocí nezvládá Řeč ‐ aktivně komunikuje, plynule vypravuje, správně používá slova, mluví gramaticky správně, zvládne básničku, písničku zvládá samostatně zvládá s dopomocí nezvládá Výslovnost: Poznámky: (držení tužky, pozornost, pracovní vyspělost, motorika…) Rodičům byl doporučen odklad školní docházky. ANO‐NE Rodičům byla zdůrazněna nutnost cílené předškolní přípravy. ANO ‐ NE
14
Příloha č. 3 Náměty k rozvoji předškolního dítěte – brožura pro rodiče
Náměty k rozvoji předškolního dítěte
Základní škola Třebíč Bartuškova 700 nabízí A) kurzy předškolní přípravy
Předškoláček aneb Frantík půjde do školy B) individuální vedení předškolních dětí Programy připravila a realizuje školní speciální pedagogožka Mgr. Pavla Šplíchalová Kontakt ………………….
15
Motorika Je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zvládnutí psaní. Hrubou motoriku rozvíjíme tělesnými aktivitami jako: chůze, běh, skákání, seskakování, lezení, podlézání, kutálení, házení a chytání míče, udržování rovnováhy, cvičení na nářadí. Vhodné je navštěvovat s dítětem cvičení pro rodiče a děti. Jemnou motoriku rozvíjíme kreslením, modelováním, trháním a stříháním papíru, prací se stavebnicí, rozeznáváním předmětů hmatem, oblékáním, zavazováním tkaniček atd. Vhodné je s dítětem cvičit prsty – „hraní na klavír“, „solení polévky“, „tleskání prstů“ – palec s ukazovákem, prostředníkem atd. Zrakové vnímání V 6 letech by dítě mělo poznat a pojmenovat barvy i odstíny barev. Pro rozvoj zrakového vnímání je vhodné zařazovat do činnosti dítěte prohlížení obrázkových knížek. Dítě na obrázku vyhledává různé prvky, detaily, všímá si rozdílů, stejných tvarů. Zrakové vnímání rozvíjíme prací se stavebnicí nebo mozaikou, kde dítě staví podle návodu, skládáním obrázků z kostek, dokreslováním obrázků, vhodné je i puzzle. Pro rozvoj zrakové paměti zařazujeme pexeso, necháváme dítě vypravovat o tom, co vidělo, co dělalo. Důraz dáváme také na oční pohyby – vedeme dítě, aby se na obrázku, pracovním listě pohybovalo vždy zleva doprava, tím fixujeme směr, který dítě bude potřebovat při čtení a psaní. Kdo dřív uvidí Tuto hru můžeme hrát venku, v přírodě i ve městě. Soutěžíme, kdo dřív uvidí např. modré nákladní auto, paní v červeném svetru apod. Kimova hra na zrakovou paměť Na stůl položíme 6 – 8 předmětů. Necháme dítě, aby je chvíli pozorovalo. Následně jednu věc schováme, dítě má uhádnout, která věc zmizela. Může také vyjmenovat, co všechno na stole vidělo.
16
Sluchové vnímání Sluchové vnímání a především sluchovou paměť rozvíjíme nejlépe básničkami, písničkami, rozpočitadly. Rodiče by dítěti měli pravidelně číst, dítě by mělo vydržet naslouchat čtenému textu a alespoň rámcově ho reprodukovat. Vhodná jsou rytmická cvičení, kdy dítě opakuje rytmus pomocí tužky, hůlek, tleskáním, dupáním. Předškolák by měl zvládnout vytleskat slovo na slabiky a určit počet slabik, poznat počáteční hlásku slov a rozlišit slova zvukově podobná (buben – pupen, holinky‐hodinky). Probudí nás hláska… Dítě dělá, že spí, a probudit ho může pouze slovo začínající na určenou hlásku. Tetička z Číny Přijela tetička z Číny a přivezla kouzelný kufr, který obsahuje různé dárky. První dítě začne: Přijela tetička z Číny a dovezla mi… řekne slovo (dárek z kufru), druhé dítě zopakuje slovo prvního dítěte a přidá nové slovo – další dárek…atd. Pokud si dítě (rodič) nezapamatuje všechna předchozí slova, začíná hra znovu. Tleskni, když uslyšíš slovo… Rodič čte dítěti pohádku, povídku z knížky. Pokud dítě uslyší slovo, na kterém se na začátku čtení domluvili, tleskne. Vnímání prostoru Dítě by mělo rozumět pojmům nahoře, dole, vpředu, vzadu, předložkovým vazbám nad, pod, vedle, u, za, před, mezi. Vhodné je trénovat tyto pojmy nejprve na vlastním těle, později v prostoru a nakonec na obrázku. Po zvládnutí těchto pojmů nacvičujeme s dítětem pojmy vlevo, vpravo, rovněž nejprve na vlastním těle. Prostorovou orientaci rozvíjíme pohybem v prostoru, prací se stavebnicí podle fantazie i podle návodu, rukodělnou činností, kresebným diktátem (dítěti diktujeme ‐ namaluj kytičku vpravo nahoru, vlevo dolů domeček…).
17
Matematické představy Při rozvíjení matematických představ začínáme procvičováním pojmů – malý‐velký, krátký‐ dlouhý, úzký‐široký, nejmenší, největší, málo‐hodně. Nacvičujeme třídění předmětů podle různých kritérií – podle velikosti, barvy, tvaru. Před vstupem do školy by dítě mělo zvládnout číselnou řadu do šesti, poznat geometrické tvary‐ čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh, pochopit pojmy více, méně, stejně. Matematické představy rozvíjíme vždy manipulací s konkrétními předměty. dítě má před sebou dvě hromádky kostek – určuje, kde jich je více, méně kostky v řadě – dítě nám podává první kostku, poslední kostku… dítě třídí kostky podle barvy, velikosti, tvaru… hra Člověče nezlob se, Monopoly Řeč V šesti letech by dítě mělo mluvit srozumitelně, gramaticky správně. Mělo by umět smysluplně vyjádřit to, co vnímá. Pro rozvoj řeči je nejvhodnější, vedeme‐li dítě k častému mluvení, vypravování. Další náměty: trénujeme s dítětem slova protikladná – světlo‐tma, malý‐velký trénujeme synonyma – řekni to jinak (dívka‐holčička, hubený‐štíhlý…) trénujeme slova nadřazená, podřazená – řekni jedním slovem – banán, jablko, hruška…(ovoce), vyjmenuj dopravní prostředky… tvoření rýmů řazení obrázků podle děje a popisování obrázků hádanky V případě špatné výslovnosti je vhodné s pomocí logopeda odstranit tyto potíže před nástupem do školy!
18
Doporučená literatura: Bednářová J. Počítání soba Boba 1.‐ 3. Díl. Brno: Computer Press, 2006, 2007. Bednářová J. Rozvoj zrakového vnímání 1.‐2. díl. Brno: Computer Press, 2005. Bednářová J. Mezi námi pastelkami. Computer Press, 2005. Bednářová J. Co si tužky povídaly. Computer Press, 2006. Bednářová J. Na návštěvě u malíře. Computer Press, 2006. Bednářová J. Rozvoj grafomotoriky. Jak rozvíjet kreslení a psaní. Brno: Computer Press, 2009. Bednářová J., Šmardová V. Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2007 Bednářová J., Šmardová V. Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010. Jucovičová D., Žáčková H. Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole. Praha: Nakladatelství D+H, 2005. Sindelarova B. Předcházíme poruchám učení. Praha: Portál, 1995.
19
