www.hvezdarna.cz Ukázka z představení Cesta za miliardou hvězd. Zdroj: ESA
jaro 2014 / zdarma
Foto: Pavel Karas
Co jsme si pro vás připravili v jarních měsících? Nejmenší diváky určitě potěší pohádkový příběh Vzhůru nohama. Milovníci blízkého i vzdáleného vesmíru se mohou vydat na Cestu za miliardou hvězd. Připraveny jsou i přednášky z cyklu Dobrodružná věda. V červnu se podílíme na festivalu Divadelní svět. A velké změny se odehrají i na našich www stránkách www.hvezdarna.cz
Těšíme se na vás! Nenávratně pryč jsou doby, kdy jste se v planetáriu podívali na iluzi hvězdné oblohy, po které poskakovalo laserové ukazovátko mířící na hvězdy a souhvězdí. Na Hvězdárně a planetáriu Brno se na sklonku roku 2013 rozsvítilo futuristické digitárium. Za pomocí desítek výkonných počítačů, speciálních projektorů a unikátní optiky promítáme obraz na jednu z největších kulových ploch na světě, s jedním z nejlepších video systémů s prvotřídní zvukovou aparaturou. Zařízení nabízí potravu pro zrak, sluch a především mysl. Zažijete zde iluzi třetího rozměru, která vás obejme obrazem a nasytí zvukem. A rozhodně nepůjde „jen“ o výpravy do vesmíru. Před vámi bude defilovat mikrosvět pozorovaný elektronovými mikroskopy, do detailu rozpitvané lidské tělo, největší hvězdy ve vesmíru anebo výtvory dětské fantazie.
zůstaňte ve spojení Jak se otevíralo digitárium – jedno z největších hybridních planetárií v Evropě?
www.hvezdarna.cz www.facebook.com/Hvezdarna.Brno www.hvezdarna.cz/zpravodaj
Nové digitárium se stalo záchytným bodem pro všechny, kteří milují dobrodružství vědeckého poznání. Je rozsvíceným majákem, jenž vědychtivé návštěvníky spolehlivě navádí úskalím strohých vědeckých článků i matoucích agenturních zpráv. Je přístavem, ze kterého se vyplouvá na dobrodružné plavby za kulturou, zábavou a poznáním. Stačí si jen rezervovat místo.
Foto: Pavel Karas
program pro každého Chcete zažít něco výjimečného? Vydejte se na některé z představení digitária! Pro nejmenší děti, studenty i dospělé nabízí neuvěřitelné zážitky.
Jaká technika dokáže vytvořit obraz na sedmnáctimetrové kopuli digitária? Podívejte se na reportáž.
Dorazíte s celou třídou? Pro mateřské, základní i střední školy máme připravenu řadu komplexních pořadů – v digitáriu, exploratoriu, přednáškovém sále i malém planetáriu.
Máte hlubší zájem o astronomii?
Hledáte místo pro setkání s obchodními partnery? Naše moderní prostory jsou vhodné pro konference, eventy a jiné akce incentivní turistiky. Řada našich představení je vhodná pro turisty – i anglicky mluvící.
Přijďte se podívat na odborné přednášky anebo se zapojte do internetového kurzu www.hvezdarna.cz/astrokurz
Rádi si hrajete? Projděte se fascinujícím příběhem Sluneční soustavy v našem interaktivním exploratoriu.
Obdivujete hvězdnou oblohu? Zažijte romantické pozorování podvečerního nebe. S komentářem a špičkovými dalekohledy.
Cesta za miliardou hvězd Seznamte se se způsoby, jak se proměřuje vesmír. Naši cestu začneme ve starém Egyptě, v dobách, kdy se nerozlišovalo mezi astronomií a astrologií. Ukážeme si první představy o Mléčné dráze, stejně jako původ názvů známých souhvězdí a jasných hvězd. Jaký význam měla pozorování hvězdného nebe Galileem Galileim, při kterých byl poprvé použit dalekohled? A kdy se podařilo určit vzdálenost první hvězdy, pomineme-li blízké Slunce? Poté se vydáme na výlet kosmickým prostorem. Navštívíme místa vzdálená desítky světelných let. Vysvětlíme si, jak hvězdy vznikají i jak zanikají. Popíšeme si podobu naší Galaxie i polohu Sluneční soustavy. A nakonec se spolu s kosmickou observatoří GAIA vydáme vstříc novým dobrodružstvím.
Pravděpodobně největší, známou hvězdou ve vesmíru je VV Cephei A. Má průměr 1 900 průměrů Slunce, tedy 300 tisíc průměrů planety Země. Kdyby se ocitla uprostřed Sluneční soustavy, sahal by její okraj až k dráze Saturnu! VV Cephei A sledujeme ze vzdálenosti 2 500 světelných let, odhady její hmotnosti se pohybují kolem 20 hmotností Slunce. Nebýt oblaku mezihvězdného plynu a prachu, který zeslabuje její světlo na pouhou desetinu, patřila by mezi nejnápadnější stálice pozemské oblohy! Současně je ale nesmírně řídkou hvězdou: Její průměrná hustota je menší než jedna desetitisícina hustoty vzduchu u hladiny pozemských moří. VV Cephei A lze tudíž označit za oranžově zářící vakuum.
NOVÉ PŘEDSTAVENÍ DIGITÁRIA vhodné od 12 let v dubnu, květnu a červnu každou středu, pátek a sobotu v 18.00
Ukázka z představení Cesta za miliardou hvězd. Zdroj: ESA
Představení podpořil Astronomický ústav Akademie věd České republiky, který se podílí na projektu GAIA.
Aneb povídání o holčičce, která chodila hlavou dolů. Skutečně, stalo se tak po jedné jarní bouřce. A od té doby má naše hrdinka velmi zvláštní pohled na celý svět. Jenže, co je vlastně vzhůru nohama? Jak se můžete sami přesvědčit, záleží na úhlu pohledu. Během putování zvláštním světem se seznámíte se zvířaty žijícími v moři i na obloze. Zjistíte, jak mění Měsíc svou podobu a také proč je obloha temná. Spolu s holčičkou, která chodí hlavou dolů, se nakonec v záři pouličního osvětlení určitě přidáte k boji se světelným znečištěním.
NOVÉ PŘEDSTAVENÍ DIGITÁRIA pro nejmenší diváky v březnu, dubnu a květnu každou sobotu v 10.00 a 15.00, každou neděli v 10.00
Světelné znečištění není jenom astronomický problém. Naopak! Snižuje bezpečnost na silnicích, vede k plýtvání elektrickou energií, má negativní vliv na lidské zdraví a představuje vážný problém pro řadu živočichů. Někdy přitom k nápravě stačí docela málo.
Ukázka z představení Vzhůru nohama. Zdroj: Planetario de Pamplona
Vzhůru nohama
buňka! buňka! Buňka! Naše těla se skládají ze 70 bilionů drobných buněk. Jsou všude, v našich očích, v kostech, v mozku, téměř v každé části našeho těla. Pracují. Mluví. Myslí. Díky nim jsme takoví, jací jsme. Podnikněte fantastickou a mírně ztřeštěnou cestu k těmto drobným stavebním dílkům lidského těla. Poznejte, jak důmyslnou skládačku vytvářejí. Sledujte vznik a vývoj nového lidského života od okamžiku stvoření, tedy splynutí prvních dvou buněk, až do doby těsně před jeho narozením. Prozkoumejte buňky zevnitř, odhalte tajemství dědičnosti a rozpleťte šifru jménem DNA.
PŘEDSTAVENÍ DIGITÁRIA pro děti od 9 let
Molekula DNA v každé lidské buňce dosahuje délky asi 2 metrů. Pokud bychom všechny DNA z jednoho lidského těla poskládaly za sebou, táhly by se od Země až na okraj Sluneční soustavy.
v březnu, dubnu a květnu každou sobotu ve 13.30 a 16.30 a každou neděli ve 13.30
Ukázka z představení Buňka! Buňka! Buňka! Zdroj: NSC creative
Buňka! Buňka! Buňka! představení v digitáriu pro děti od 9 let
Paranormální schopnosti v rukou tajných služeb přednáší Leoš Kyša 3. dubna od 18.00
Mikrosvět – věda a umění ve fotografii
v červnu od středy do soboty od 21.30 za pěkného počasí
Kouzelný útes – KALuoka'hina představení v digitáriu pro nejmenší děti
v dubnu a květnu každou sobotu ve 13.30 a 16.30 a každou neděli ve 13.30
Relaxace pod hvězdami
v červnu každou sobotu a neděli ve 13.30
pořad v malém planetáriu
přednáší František Weyda 17. dubna od 18.00
ASTRONAUT
v květnu každou středu a pátek v 17.15
O historii člověka – darwin, wallace a hýždě khoisanských žen přednáší Miloš Macholán 10. dubna od 18.00
Pozorování večerní oblohy
červen
v dubnu od středy do soboty od 21.00 za pěkného počasí
květen
DUBEN
nenechte si ujít
Pozorování večerní oblohy
představení v digitáriu pro starší děti a dospělé v červnu každou sobotu v 15.00 a 16.30, každou neděli v 15.00
Malí a houževnatí roboti přednáší Vít Straka 15. května od 18.00
Obludárium vystoupení Divadla bratří Formanů na Kraví hoře
Extrémní svět exoplanet
www.divadelnisvet.cz přednáší Stanislav Poddaný 24. dubna od 18.00
Brněnská muzejní noc Vzhůru nohama představení v digitáriu pro nejmenší děti v březnu, dubnu a květnu každou sobotu v 10.00 a 15.00, každou neděli v 10.00
cesta za miliardou hvězd
15. května od 18.00 do 24.00 za pěkného počasí pozorovatelna na hradu Špilberk www.brnenskamuzejninoc.cz/
představení v digitáriu pro starší děti a dospělé v dubnu, květnu i v červnu každou středu, pátek a sobotu v 18.00
Pozorování večerní oblohy v květnu od středy do soboty od 21.00 za pěkného počasí
V sobotu 21. června ve 12.51 našeho času nastane letní slunovrat. Jen o pár dní později – v pátek 4. července – se ale Země ocitne nejdále od Slunce (152,1 milionu kilometru). Takže jak to, že je tak teplo? Při oběhu kolem Slunce se mění úhel, pod nímž sluneční paprsky dopadají na jednotlivá místa zemského povrchu. V době letního slunovratu je Země ke Slunci přikloněna severní polokoulí – proto sem dopadá více světla a Slunce také na nebi svítí mnohem déle než v zimě. Na malých změnách vzdálenosti Země od Slunce během kalendářního roku tudíž vůbec nesejde.
Aktuální a úplnou podobu našeho programu najdete na www.hvezdarna.cz. Změna programu vyhrazena!
Zeptali jsme se... astrofyzika RNDr. Jiřího Grygara, CSc.
Pane doktore, koncem ledna jste obdržel cenu města Brna za mimořádný přínos v přírodních vědách. Jaký je to pocit?
astronomického kroužku, který vedl dědeček dnešního pracovníka brněnské hvězdárny pan učitel Jan Píšala.
Především jsem byl tím oceněním překvapen, protože z Brna jsem se odstěhoval už více než před půl stoletím. Na druhé straně mi to připomnělo mé brněnské pobyty v letech 1939-1945 a 1949-1959, které měly pro můj další život naprosto rozhodující význam. V Brně jsem začal chodit za Protektorátu do školy a ta škola byla i za války překvapivě solidní a inspirující. Ke konci války jsem se rozhodl na základě četby, že chci být astronomem, a to se mi navzdory nejrůznějším nepříznivým okolnostem podařilo. Těsně po válce jsem vstoupil do 40. oddílu Junáka, což mne v dospívání velmi kladně formovalo pro celý další život. Měl jsem pak na střední škole na Merhautově ulici i na gymnáziu a jedenáctiletce v Husovicích několik vynikajících kantorů, ale i učitele naprosto nemožné. Kupodivu oba typy mi poskytly mnoho dobrého; ti nemožní mi názorně ukázali, čeho bych se měl v životě vystříhat.
Po návratu do Brna koncem roku 1949 jsem se seznámil s Lubošem Kohoutkem, který byl o rok starší a chodil do stejných škol vždy o rok výš. Spolu jsem začali pozorovat meteorické roje v létě roku 1953 jsme na ploché střeše činžáku u Lužánek, kde tehdy Luboš bydlel. Brzo jsme však přenesli své pozorovací aktivity na stavenistě Lidové hvězdárny na Kraví hoře. V roce 1953 jsme také začali s popularizací jako demonstrátoři na brněnské výstavě Vývoj vesmíru, Země a člověka. Po otevření jsme pak pokračovali jako demonstrátoři na hvězdárně.
Jak tedy v Brně začala vaše astronomická kariéra? První impulz přišel o posledních válečných vánocích 1944, kdy jsem dostal pod stromeček populárně-vědeckou knížku pro mládež Vesmír novýma očima, která mne uhranula tak, že jsem se rozhodl, že budu astronomem. Využíval jsem válečného zatemnění k tomu, abych na ulici před našim domem začal poznávat souhvězdí a tyto znalosti jsem si pak po válce rozšířil během několikaletého bydlení v Opavě, kde jsem vstoupil ve svých 10 letech do tamějšího
Jedním z legendárních výroků, jakkoli samozřejmě astrofyzikálně poněkud nesmyslným, je umístění středu vesmíru právě do Brna. Kde ho najdeme? Tehdy ještě nikdo netušil, že v naší vlasti působil na počátku XX. století zapomenutý všeuměl Jára Cimrman, ale jako bychom to tušili, začali jsme si v jeho duchu vymýšlet podobné ptákoviny, jako to dělal dávno před námi on. Do tohoto žánru spadá naše definice středu vesmíru na křižovatce ulice Demlova a Trávníky v Černých Polích. Měl jsem od 1. třídy obecné školy spolužáka a škamnáře Alexandera Ženíška, s nímž jsme denně cestou ze školy vedli debaty o všem možném a také o kosmologii. Jelikož na té křižovatce se naše cesty domů dělily, tak jsme tam často vystáli důlek, než jsme své hlubokomyslné úvahy stačili dovést k nějakým závěrům.
Proto bylo logické, že jsme to místo povýšili na střed vesmíru, a dodnes se divím, že našeho národního génia nic takového nikdy nenapadlo. Hvězdárna a planetárium Brno prošla v minulých letech výraznými změnami. Sledujete je? A jak je vnímáte? Ano, všechny změny od výstavby dvou kopulí přes vybudování prvního, druhého a třetího planetária až po dnešní digitárium sleduji. Technické možnosti, které dnešní hvězdárna a planetárium má, jsou téměř pohádkové. Pochopitelně to má i svou stinnou stránku. V době, kdy jsem studoval na střední a později i vysoké škole, byla hvězdárna dílnou pro naší přípravu na vědeckou práci v oboru. Jednak jsme měli možnost využívat zařízení hvězdárny pro odborná pozorování a jednak jsme právě na základě těchto pozorování zde dávali dohromady své první odborné a později i vědecké práce, které dokonce hvězdárna vydávala jako sérii publikací. Na hvězdárně měla své útočiště i pobočka Československé astronomické společnosti a to bylo myslím oboustranně prospěšné. Připadá mi divné, že v tak velkém univerzitním městě jako je Brno dnes vůbec žádná pobočka České astronomické společnosti neexistuje a pokud je mi známo nepůsobí na hvězdárně ani žádná z odborných sekcí této společnosti. Jakým vědeckým projektům se aktuálně věnujete? Pracuji ve Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky v oddělení astročásticové fyziky, kde se posledních 15 roků věnuji výzkumu kosmického záření extrémních energií. V prvních deseti letech jsme se účastnili výstavby obří mezinárodní observatoře Pierra Augera v Argentině, která byla dokončena v roce 2008, ale už předtím začala přinášet významné vědecké výsledky, protože i před svým dokončením už byla s převahou nejpokročilejší observatoří pro
tento výzkum na světě. Nyní se zabýváme zpracováním a publikováním soustavných měření z této špičkové observatoře. Při této práci hraje zajímavou roli náš robotický dalekohled FRAM, který kromě kalibračních měření pro atmosférické spršky sekundárního kosmického záření stihne ještě řadu dalších pozorování, např. zákrytových dvojhvězd, planetek, komet a zábleskových zdrojů záření gama, takže se máme co otáčet. Jakou mají v této perspektivě šanci čeští studenti? Mohou se vůbec prosadit ve tvrdé mezinárodní konkurenci. Naši studenti mají v této perspektivě prvotřídní šance, určitě vůbec největší v celé historii astronomie v českých zemích. Vidím to na svých někdejších doktorandech, kteří obhájili vynikající doktorské disertace. Na jejich základě získali v rámci zmíněné Observatoře Pierra Augera, na níž pracuje více než 400 vědeckých pracovníků z 18 států celého světa, dobré jméno. Proto jsou pověřováni stále náročnějšími úkoly při koordinaci a mezinárodní reprezentaci tohoto projektu. Kromě toho řada dalších mladých odborníků z našich pracovišť se podílí na výzkumu v rámci další mezinárodní vědecké instituce – Evropské jižní observatoře ESO v Chile. Ta patří už desítky let do extraligy světové astronomie, takže v tomto směru jediným omezením pro naše studenty je nekonečný vesmír. Děkujeme za rozhovor.
Jiří Grygar má na Hvězdárně a planetáriu Brno premiérovou přednášku Žeň objevů 2013 – v úterý 1. dubna 2014 v 17.00 a 20.00 hodin. Záznam vystoupení bude k dispozici na našem Youtube kanálu www.youtube.com/user/brnoobservatory
Foto: Pavel Gabzdyl
Staňte se našimi vyslanci Máte rádi Hvězdárnu a planetárium Brno? Pak nám můžete pomoci s propagací našich aktivit! Tu a tam vám pošleme plakáty i jiné materiály o Hvězdárně a planetáriu Brno, které vy pak někde vystavíte, vyvěsíte, položíte... Kontaktujte nás prosím na
[email protected] Moc děkujeme!
Největší hvězdy ve vesmíru mají hmotnost až 100 hmotností Slunce a září stejně jako několik milionů Sluncí! Takové stálice ale nejsou stabilní, z jejich povrchu unikají proudy horkého plynu i oblaka neprůhledného prachu. Zatímco hvězdy podobné Slunci mohou zářit až několik miliard roků, hvězdy s hmotností vyšší než 100 hmotností Slunce existují nanejvýš několik miliónů roků. Poté je čeká nevyhnutelný konec v podobě exploze supernovy. Obří hvězdy tak obohacují vesmír o složitější chemické prvky.
English only
Most performances in the hall of the Digitarium are simultaneously projected in English. Also all texts in the Exploratorium hall are in English and German and there is also a printed English and German guide book available. By prior agreement we are also able to arrange guided observations with our telescopes in English and German. English will also be the language of the Brno Observatory and Planetarium – every last Thursday of the month.
Foto: Antonín Reňák, Pavel Karas
Zajímá vás astronomie? Chcete se něco víc dozvědět o vesmíru? Rádi se díváte na oblohu? Pak se přihlaste do bezplatného kurzu, který nabízí Hvězdárna a planetárium Brno. Dostupný je na adrese www.hvezdarna.cz/astrokurz
INTERNETOVÝ KURZ ZÁKLADů ASTRONOMIE
ASTRONOMICKÝ OBCHůdek
Obyčejné pohlednice, 3D pohlednice, knihy, plakáty, turistické známky, sluneční hodiny, mapy, brýle difrakční a na pozorování Slunce, otočné mapky, vystřihovánky, ročenky, kalendáře, balonky – to vše a mnohem více nabízíme v našem astronomickém obchůdku. Nejnovějšími přírůstky jsou hmyzobrýle, kniha Měsíc – známý i tajemný (autor Pavel Gabzdyl) a interaktivní publikace Sluneční soustava – rozšířená realita.
Prakticky každý den přijde odněkud z vesmíru několik sekund trvající sprška záření gama – označovaná také jako gama záblesk. Jejich zdroje se nacházejí až miliardy světelných let daleko a uvolňuje se při nich stejné množství energie jako vyzáří za stejnou dobu stovky milionů miliard hvězd. Téměř jistě je způsobují exploze obrovských hvězd, které dávají vzniknout černým dírám, anebo splývající dvojice černých děr či neutronových hvězd.
Propagovat vědu není nijak jednoduché. Pokud se ale stanete partnery Hvězdárny a planetária Brno, můžete nám významně pomoci. S vaší podporou budou naše projekty dostupné pro školní výpravy, včetně nejmenších diváků. Zajistíte další rozvoj špičkového technického zázemí Hvězdárny a planetária Brno. Zrychlíte rozvoj digitária – jednoho z nejmodernějších audiovizuálních sálů v Evropě. Získáte také významný produkt pro vaše reference i kvalitní a významnou prezentaci. Více na www.hvezdarna.cz/donator
Děkujeme za podporu
Moderně zařízené prostory naší architektonicky ceněné budovy jsou ideální pro malé a středně velké akce kongresové a incentivní turistiky, obchodní setkání či firemní eventy a jiné produkce. Program může zpestřit představení pod umělou nebo reálnou oblohou. Nabízíme špičkovou audiovizuální techniku, která nemá obdoby široko daleko. www.hvezdarna.cz/pronajem
SetkÁní, prezentace, konference, eventy
Hvězdárna a planetárium Brno je příspěvkovou organizací statutárního města Brna.
Čtvrtletník Hvězdárny a planetária Brno. Vydání č. 6, vyšlo 10. března 2014. Sestavuje: Jiří Dušek Změna programu vyhrazena. Zdarma.
Foto: Antonín Reňák
u nás se neztratíte
Budova Hvězdárny a planetária Brno je Stavbou roku České republiky 2012 a byla nominována na Mies van der Rohe Awards 2013.
Jsme zde od roku 1954. S počátky Hvězdárny a planetária Brno jsou přitom spojeni známí čeští astronomové, například Luboš Kohoutek, Jiří Grygar či Luboš Perek. Svoji vesmírnou kariéru u nás v roce 1962 začínal i jediný československý kosmonaut – Vladimír Remek. V letech 2010 a 2011 prošla Hvězdárna a planetárium Brno výraznou rekonstrukcí v tzv. funkcionalistickém stylu dle návrhu kanceláře Rudiš-Rudiš architekti (realizace SKANSKA). V roce 2013 jsme zprovoznili hybridní planetárium – jako společný projekt české společnosti Nowatron Elektronik, francouzské RSA Cosmos a japonské GOTO. Hvězdárna a planetárium Brno je zakládajícím členem České asociace science center a člen ECSITE – Evropské sítě science center a muzeí.
Hvězdárnu a planetárium Brno letos najdete na Academia film Olomouc. Full dome workshop, pozorování, info stánek...
Praktické informace
Šatna K odložení svršků i menších zavazadel zdarma.
Otevírací doba A AKTUální program Vše podstatné najdete na www.hvezdarna.cz
Vstupné digitárium školní pořady exploratorium přednášky pozorování ZTP/P
125 / 100 Kč (základní / snížené) 80 Kč (jednotné) 80 Kč (jednotné) 80 Kč (jednotné) 80 Kč (jednotné) zdarma
Na snížené vstupné do digitária mají nárok návštěvníci ve věku do 26 let, nad 65 let a držitelé průkazu ZTP. Vstupní hala s expozicí a vyhlídkou je zdarma. Zakoupit si můžete volnou vstupenku na libovolný astronomický pořad. Více informací v pokladně.
Rezervace Rezervujte si své místo anebo rovnou zakupte vstupenku prostřednictvím www.hvezdarna.cz/program Vstupenky na běžné pořady lze vyzvednout také v Turistickém informačním centru města Brna (www.ticbrno.cz). Vzdělávací pořady pro mateřské, základní i střední školy objednávejte na www.hvezdarna.cz/objednavky anebo telefonicky na 541 321 287 (v pracovní dny od 7.30 do 15.30, vyjma prázdnin). Další informace najdete na www.hvezdarna.cz/skoly
Doprava Na Hvězdárnu a planetárium Brno se dostanete městskou hromadnou dopravou tramvají č. 4 nebo autobusem č. 80, konečná stanice náměstí Míru/ Masarykova čtvrť. Parkování (i pro autobusy) najdete na náměstí Míru nebo u koupaliště na Kraví hoře.
Nezapomeňte V celé budově je zákaz kouření, do sálů nenoste jídlo ani pití. Vyjma vodicích psů není dovolen vstup zvířatům. Mobilní telefony mohou rušit ostatní. K dispozici máte Wi-Fi připojení zdarma. Prakticky celá budova je bezbariérová, v případě nutnosti požádejte o asistenci v pokladně.
Občerstvení Přímo v budově je automat na nápoje a jednoduché občerstvení, v okolí najdete několik velmi dobrých i velmi špatných restaurací.
Bezpečnost Pro vaši bezpečnost jsou všechny prostory monitorovány kamerovým systémem. Nevěřte legendám, park Kraví hory je bezpečný i po setmění.
Astro-obchod V otevíracích hodinách u nás zakoupíte netradiční suvenýry, plakáty, hračky i odborné publikace.
Staňte se našimi partnery Možnosti podpory našich aktivit objevíte na stránkách www.hvezdarna.cz/donator Pronajmout si můžete celou anebo jen část budovy Hvězdárny a planetária Brno – viz www.hvezdarna.cz/pronajem
Fotografování V celé budově je povoleno pro soukromé účely s výjimkou digitária a pozorovatelny, kde ruší projekci.
ENGLISH ONLY Most performances in the hall of the Digitarium are simultaneously projected in English. Ask the receptionist. Stížnosti i pochvaly Obraťte se přímo na
[email protected] nebo telefonicky na 541 321 287. http://www.hvezdarna.cz http://www.facebook.com/Hvezdarna.Brno http://zpravodaj.hvezdarna.cz +420 541 321 287 Hvězdárna a planetárium Brno Kraví hora 2, Brno 616 00
