ZÁVĚRY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO ŽÁKY STŘEDNÍCH ŠKOL. Libor Berný, Karel Opočenský, Gabriela Šumavská

ZÁVĚRY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO ŽÁKY STŘEDNÍCH ŠKOL Libor Berný, Karel Opočenský, Gabriela Šumavská Abstrakt: Dotazníkové šetření je zaměřeno na žáky ve věku 16 – 18, resp. 12-14 let s jinou než českou národností, kteří navštěvují střední školy. Hodnotí žáky na dvou středních odborných školách v Praze

a na chebském gymnáziu, ne němž studuje vysoký počet

vietnamských studentů. Cílem šetření bylo zjistit, jak se tito žáci adaptují v odlišném sociokulturním prostředí a jak hodnotí své studium na střední škole. Klíčová slova: děti cizinců, sociokulturní prostředí, integrace cizinců, minority, profesní orientace, Vietnamci. Vzhledem ke změnám, které nastaly v České republice po roce 1989, dochází i k značným změnám, tedy výraznému růstu v počtu migrantů, kteří si naši republiku vybrali jako cílovou zemi.. V našem šetření jsme se zaměřili na děti těchto migrantů, kteří studují na českých středních školách. . Přehled cizinců podle zemí 40 35 30 Vietnam

25

Ukrajina Slovensko

20

Rusko

15

ostatní země

10 5 0 MŠ

Podle údajů

ZŠ

gymnázia

Českého statistického úřadu naprostá většina dětí – cizinců v mateřských,

základních školách i gymnáziích pochází z Vietnamu, dále se řadí Ukrajina, Slovensko a Rusko. Tato čtyři občanství převažovala rovněž u zahraničních studentů na středních 1

odborných školách a středních odborných učilištích. (nejvyššího podílu na školách tohoto typu dosáhli občané Ukrajiny – 26 % žáků středních odborných škol, 30% žáků středních odborných učilišť) Uvedenému pořadí odpovídají i výsledku našeho šetření. Dotazníkové šetření pro žáky středních škol proběhlo ve školním roce 2005/06 na dvou školách v Praze a jedné škole v Chebu. Jednalo se o tyto školy: Anglicko-německá obchodní akademie, SOU obchodní, Praha 6, Bělohorská Obory: prodavač - 3letý studijní obor zakončený výučním listem ekonom – 4letý studijní obor zakončený maturitní zkouškou provoz obchodu – 2leté denní nebo tříleté dálkové nástavbové studium zakončené maturitní zkouškou SOŠ a SOU Praha 10, Weilova Obory: Automechanik – 3letý studijní obor zakončený výučním listem Autotronik, - 4letý studijní obor zakončený maturitou Informační technologie – 4letý studijní obor zakončený maturitou Dopravní provoz - 3letý večerní nástavbové studium zakončené maturitou Gymnázium Cheb, Nerudova ul. 4leté 8leté Důvody výběru školy a podrobnosti o průběhu šetření jsou uvedeny v zápisech z dotazníkového šetření v jednotlivých školách, které netvoří součást tohoto textu. Cílovou skupinou byli žáci s jinou než českou národností, dvě největší skupiny tvoří respondenti ve věku 12 - 14let a 16-18 let. Cílem šetření bylo zjistit, jak se tito žáci adaptují v odlišném sociokulturním prostředí a jak hodnotí své studium na střední škole. Výsledky šetření Věk, pohlaví, země Vzhledem k tomu, že chebské gymnázium je čtyřleté i osmileté, byly osloveny i děti mladší než středoškoláci. Věkově starší kategorie jsou studenti z nástavbových oborů, těch je

2

zanedbatelný počet. Dvě největší skupiny tedy tvoří respondenti ve věku 12 - 14let a 16-18 let. Pohlaví byla zastoupena téměř rovnoměrně, o něco více bylo chlapců. 59,5 % dotazovaných bylo z Vietnamu a Číny (z Číny pouze 1.6%). Ostatní převážně ze států bývalého Sovětského Svazu. Doba pobytu Většina dotazovaných přišla do ČR před rokem 2000 - 69 %, někteří se zde již narodili. Době příchodu respondentů do ČR odpovídá i doba, po kterou se učí češtině; tedy 61.9 % se učí česky 6 a více let. Obory studia Obor

Kategorie dosaženého vzdělání

Gymnázium

maturita

Ekonom

maturita

Provoz obchodu

maturita (nástavba)

Prodavač

vyučení

Informační technologie

maturita

Autotronik

vyučení s maturitou

Automechanik

vyučení

Dopravní provoz

maturita (nástavba)

Obory jsou dány výběrem škol a počtem dětí cizinců na těchto školách. Většina našich respondentů (68.9 %) studuje na gymnáziu. Ostatní jsou studenti středních odborných škol a středních odborných učilišť. Přitom obory s vyučením bez maturity představují v našem případě pouze 4 %, nástavbové obory 2,4 % respondentů. Vztahy ve škole Většina dotazovaných sděluje, že má mezi spolužáky Čechy dobré kamarády (97,3 %). Je to 17% víc než vypovídá náš dotazník pro děti základních škol. Současně však 63.5 % z nich odpovídá, že se setkali u

spolužáků Čechů s projevy

nepřátelství. Přičteme-li k nimi ještě ty, kteří na otázku neodpověděli či odpovědět nechtěli, dostaneme se na 77 %. To je procento vysoké a varující. Je dokonce ještě vyšší než u dotazovaných žáků základních škol (61,4 %). To lze zdůvodnit i tím, že starší děti mají více dobrých i špatných zkušeností.

3

Většina dotazovaných(75,4%) uvádí, že se k nim učitelé chovají stejně jako k ostatním. Procento je trochu vyšší než u dětí ze základních škol (72,7 %). Vztahy v místě bydliště Více než polovina studentů ( 59,5%) odpovídá, že má české kamarády v místě bydliště. Obdobně je tomu i na základních školách (54,5 %). V kategorii „jiná odpověď“ se vyskytují odpovědi jako: Nepřijdu s nimi do styku, tolerujeme se, žiji v kasárnách, nemám české sousedy. Naopak projevy nepřátelství ze strany mládeže v místě bydliště pocítilo 33,3 % dotazovaných. A opět: budeme-li předpokládat, že ti, kteří nechtěli odpovědět či neodpověděli, mají zkušenosti spíše negativní, můžeme konstatovat, že se 49,2 % těchto mladých lidí setkalo s nepřátelstvím v místě bydliště. Je to sice méně než ve školním prostředí, zřejmě proto, že v místě bydliště nemusí být soužití s ostatní mládeží tak intenzívní, ale i tak jsou odpovědi závažné. Počet středoškolské mládeže s negativní zkušeností je vyšší než počet žáků základních škol (38,6 %). Volba vzdělávací dráhy Rozhodování o studiu na střední škole nejvíce ovlivnili rodiče studentů (57,1%). 48,8% mladých lidí se rozhodovalo převážně samo. Hodnocení současného studia na SŠ Při hodnocení náročnosti současného studia odpovědělo 28 % respondentů, že studium je pro ně náročné, ale nemají s jeho zvládáním zvláštní obtíže, a 31,7 % , že studium je pro ně středně náročné. Pouze zanedbatelné procento těchto studentů (6.3%) uvádí, že jim činí obtíže čeština jako vyučovací jazyk. Na otázku, zda studium naplnilo či nenaplnilo očekávání a představy studujících, odpovídá kladně v kategorii obsah studia 53,1% dotazovaných, v kategorii náročnost studia 53,2 % dotazovaných, v kategorii přístup pedagogů k žákům a celkové atmosféry ve škole 57,1 % dotazovaných, v kategorii předpoklady pro bezproblémové zvládnutí studia 42,1 % a v kategorii zvládnutí české střední školy 58,7 % dotazovaných. Co se týká zvládnutí české školy, mívají problémy pouze jednotlivci, kterým postačuje po jistou dobu odložení klasifikace z českého jazyka podle současné legislativy. Žáci s nedostatečným jazykovým vybavením by ve skutečnosti ani neprošli přijímacím řízením. Poměrně vysoké procento u odpovědí „nevím“ (od

26,2 do 41,3%

v jednotlivých

kategoriích) by mohlo jednak znamenat, že se studenti nad touto otázkou dříve nezamýšleli,

4

že to pro ně nebyl problém, a tak by se přikláněli k odpovědi kladné, jednak také, že nechtěli přímo opovědět záporně. Většina dotazovaných (69.8 %) má prospěch mezi 1,1 až 2, a to téměř polovina z nich do 1,5. Kategorii horší než 3 nevyplnil nikdo. K poměrně dobrému prospěchu přispívá okolnost, že u dotazovaných převažují studenti gymnázií a studijních oborů s maturitou, tedy mladí lidé, kteří jsou spíše studijními typy. Na otázku oblíbenosti praktické, odborné a všeobecně vzdělávací složky učiva odpovídali studenti z oblasti středního odborného vzdělávání. Skutečnost, že většina respondentů (80,5 %) označuje praxi za velmi oblíbenou či oblíbenou, je nasnadě; proto studují odbornou školu. Čeští respondenti by bezesporu odpověděli stejně. Zajímavé je, že odborné předměty jsou méně oblíbené než předměty všeobecně vzdělávací, a to jak v kategorii velmi oblíbený, tak v kategorii oblíbený. U odborných předmětů je i nejvyšší procento neoblíbenosti (17.5) Kdyby měli dotazovaní znovu volit cestu své kariéry, rozhodla by se většina (71,4 %) opět pro stejnou školu a obor. Lze tedy usuzovat, že jsou se studiem spokojeni. A pokud by se už rozhodli ze školy odejít, více než třetina (34,1 %) by volila stejný obor na jiné škole. K odchodu ze současné školy by je mohla vést nejčastěji (25.4 %) změna profesních plánů.V kategorii jiná odpověď, jejíž procento je zanedbatelné, by to pak byla atmosféra mezi studenty a rodinné důvody, změna pracoviště rodičů. Pokud by dotazovaní uvažovali o změně typu studia, většina (77 %) by opět volila obor s maturitou. Sebehodnocení Manuální

26,2

Intelektuální

21,4

Umělecký

21,4

Sociální cítění

43,7

Podnikavý

18,3

Administrativní

7,9

Zajímavé je, že téměř polovina studentů (43.7 %) se řadí k typu se sociálním cítěním. K typu intelektuálnímu se přesto, že téměř 70 % respondentů jsou gymnazisté, hlásí poměrně málo studentů (21,4 %). Vzdělání rodičů

5

Téměř třetina matek studentů má vysokoškolské vzdělání (32,7%) a více než třetina (38,9 %) středoškolské s maturitou. Zde je třeba poznamenat, že matky studentů z bývalých států Sovětského svazu mají vyšší vzdělání než Vietnamky. Obdobně je tomu se vzděláním otců našich respondentů. Třetina má vysokoškolské vzdělání (33,3 %) a více než třetina (35,7 %) má úplné středoškolské vzdělání, s maturitou. Vyšší vzdělání mají opět otcové z bývalého Sovětského svazu. Složení domácnosti a podmínky pro domácí přípravu Většina dotazovaných žije s oběma rodiči (74,9 %). Zvláště

vietnamští respondenti žijí

v úplné rodině, často i s prarodiči. A často právě oni, vietnamští respondenti, se nezapomněli zmínit i o svých sourozencích. To napovídá o větší soudržnosti rodin. Převážná většina mladých lidí má doma pro studium dobré podmínky (88,9 %). Vyhodnocení dotazníku nás vede k těmto závěrům: Hodnocení studia ze strany žáků Většina žáků nemá se studiem obtíže, jejich průměrný prospěch je 1,1 až 2. Studium naplnilo jejich očekávání, pokud by měli volit znovu svou vzdělávací cestu, vybrali by si stejnou školu nebo stejný obor na jiné škole. Se zvládnutím české školy mají problémy pouze jednotlivci. Hodnocení žáků-cizinců řediteli škol Studijní výsledky cizinců jsou podobné úrovně jako českých žáků, není rozdíl mezi jednotlivými národnostmi. Vietnamské studenty lze dokonce označit obecně za nadprůměrně houževnaté a pracovité, s obvykle velmi dobrými studijními výsledky a snahou o aktivitu. Podle názoru vyučujících je zde evidentně patrná větší snaha prosadit se v „cizím“ prostředí a změnit tak do budoucna svůj sociální status. Vztahy s majoritou Zjištěné výsledky ukazují, že řada českých mladých lidí je ochotna a schopna kamarádit s cizincem či příslušníkem jiné rasy, u řady jiných se však setkáme s nepřátelstvím, xenofobií. Naše společnost by se měla soužití s cizinci naučit; jen v Praze jich žije již téměř 10 % , jejich počet roku od roku vzrůstá a dále poroste. Z výpovědí ředitelů navštívených škol vyplývá, že na školách mají i problémy s umísťování žáků z bývalého SSSR do jedné třídy; snaží se proto např. oddělit Rusy od Ukrajinců, to je však problém zakořeněný v minulosti.

6

Považujeme za potřebné, aby se výsledky výzkumů, prováděných v této oblasti českými institucemi, dostávaly více i do povědomí veřejnosti, aby multikulturní výchova na školách nezůstávala pouze na papíře, aby migranti nebyli pouze přijati a výsledně asimilováni do naší společnosti, nýbrž aby integrovali do našeho života a současně si udrželi zvyky a kulturu své země a tím nás obohacovali. Vzhledem k rozvíjející se ekonomice naší země lze předpokládat, že migrantů, kteří se v České republice budou usazovat, bude stále více. Vzrostou-li současná 2 % dětí cizinců na 6 – 8 %, znamená to, že v každém ročníku základní školy bude 6 – 8 tisíc dětí cizinců. Jen pro názornost, kdyby se tyto děti daly pospolu, vytvořily by 500 tříd ZŠ. Ze zkušeností však víme, že je pro majoritní i minoritní skupiny výhodnější integrovaný přístup; pak by tedy v budoucnosti byl v každé třídě ZŠ každý devátý žák cizinec čili v každé třídě by byli asi 2 cizinci. A to klade velké nároky na majoritní skupinu. Základním úkolem všech institucí, zabývajících se výstavbou multikulturní společnosti, tedy bude zaměřit se na projevy nepřátelství vůči cizincům. Velkou roli by tomto procesu měla sehrát příprava učitelů. Použitá literatura a prameny: BROUČEK, S.: Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR, on –line : cizinci.mpsv.cz. ČERNÍK, J.; IČO, J.; KOCOUREK, J., aj. S vietnamskými dětmi na českých školách. Praha: Nakladatelství H & H Vyšehradská, s.r.o., 2006. ISBN 80-7319-055-9 Český statistický úřad [online]. Praha: Poslední

úpravy

25.1.2006

Popis aktuálního vývoje – [cit.2006-05-20].

vzdělávání cizinců. Dostupné

na

WWW:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/popis_aktualniho_vyvoje_vzdelavani_cizincu_ Imigranti z východní Evropy v Českých Budějovicích(studenti středních škol). Projekt Comenius III, Sociologický výzkum Realizace: Tereza Lišková, ČJ-OV/ZŠ, 2.ročník PF JCU, Mgr. Jan Samohýl + studenti společensko vědního semináře Česko-anglického gymnázia České Budějovice, jaro 2003 LEONTIYEVA, Y. 2003. „Cizinci v ČR: „my“ a „oni“?“. Naše společnost 2003/3-4 PRŮCHA, J.: Interkulturní psychologie. Praha: Portál, s.r.o., 2004. ISBN 80-7178-885-6

ABSTRACT Abstract: The contribution is focused on the pupils in the age of 12 – 18 having all but the Czech nationality, which attend chosen secondary schools in Prague and Cheb. It deals with

7

the problem of their social adaptation in the socio–cultural environment and their evaluation of education at secondary school. Key Words: Children of foreigners, Socio–cultural environment, Integration of foreigners, Minority, Profession specialization, Vietnames Kontakty: Libor Berný, RNDr. Katedra primárního vzdělávání PF UJEP Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, ČR e-mail: [email protected] Karel Opočenský, Ing., CSc., Katedra primárního vzdělávání PF UJEP Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, ČR e-mail: [email protected] Gabriela Šumavská, Mgr. Katedra primárního vzdělávání PF UJEP Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, ČR e-mail: [email protected]

8