ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZHODNOCENÍ DROGOVÉ SITUACE V NOVÉM BYDŽOVĚ. MUDr. Jakub Minařík. Mgr. Jiří Staníček. (Rapid assessment and Response)

RAR Nový Bydžov 2005

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

ZHODNOCENÍ DROGOVÉ SITUACE V

NOVÉM BYDŽOVĚ

(Rapid assessment and Response)

MUDr. Jakub Minařík Mgr. Jiří Staníček

2005 1


I. Úvod Nadměrné užívání legálních i nelegálních návykových látek s sebou přináší mnoho zdravotních, sociálních, trestně právních i ekonomických důsledků. Je proto právem pokládáno za jeden z globálních problémů současné společnosti. Významným principem, který může vést k příznivému ovlivnění tohoto problému je aplikace intervenčních strategií vybudovaných na základě poznatků získaných výzkumy drogové scény (evidence-based approach). Uplatnění

tohoto

principu

vede

k ekonomičtějšímu

využití

vložených

prostředků a umožňuje vytvářet cílené intervence pro určitou oblast a určitý problém.

1. Zadání studie Výzkum byl zadán a financován městským úřadem v Novém Bydžově. Hlavním cílem studie bylo zmapování drogové scény regionu pro potřeby plánování intervencí s přihlédnutím k možnostem spolupráce s Terénními programy o.s. Laxus. Hlavní témata výzkumu se týkala charakteristiky drogové scény jejích změn, hlavních užívaných drog a jejich dostupnosti a rizikového chování populace uživatelů drog. Z hlediska autorů studie se od počátku jevila jako klíčová na otázku, zda

je

smysluplné

zavádět

v regionu

2

specializované

programy

pro


problémové uživatele drog (ve smyslu definice EMCDDA1). Problémové užívání drog dle definice EMCDDA -

intravenózní užívání drog a/nebo

dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo amfetaminů. Užívání konopí nebo ecstasy není z definice problémovým užíváním, proto se na ně výzkum nezaměřoval. Dlouhodobým cílem studie je aplikace jejích výsledků přímo v terénu.

2. Management a řízení výzkumného projektu Užší výzkumný tým tvořil koordinátor výzkumného projektu MUDr. Jakub Minařík, který se podílel již na realizaci předchozích kvalitativních studií v ČR (1996, 1999) a v menších regionech (2002, 2004) a Mgr., Ing. Jiří Staníček, odborný vedoucí Terénních programů o.s. Laxus. Spolupracovníky výzkumného týmu byli pracovníci Terénních programů o.s. Laxus, kteří provádějí sběr dat metodou semistrukturovaných interview. Institucionální a logistické zázemí pro výzkumný tým projektu poskytlo občanské sdružení Laxus.

1

EMCDDA (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction) - Evropské

monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti.

3


3. Výzkumná strategie Základním cílem výzkumu bylo rychlé zhodnocení situace (Rapid Assessement and Response2) v oblasti užívání a distribuce nezákonných drog v Novém Bydžově.

1. Navržení schémat semistrukturovaných rozhovorů (semi-structured interview) Užší

tým

připravil

základní

osnovu

pro

vedení

semistrukturovaného interview v podobě dotazníků, které obsahovaly kvantitativní a kvalitativní část.

2. Výběr tazatelů pro sběr semistrukturovaných rozhovorů. Jako spolupracovníci byli zvoleni zkušení pracovníci Terénních programů o.s. Laxus. Část tazatelů se podílela na podobném výzkumu v loňském roce.

3. Shromáždění dat o uživatelích drog metodou semistrukturovaných rozhovorů (semi-struktured interview) - n=10 Tazatelé prováděli sběr metodou semistrukturovaných rozhovorů s uživateli. Zjištěné údaje následně zaznamenávali do záznamových archů. Záznamy v kvalitativní části rozhovorů obsahují kromě shrnutí zjištěných údajů i přepis přímé řeči participantů v co nejpřesnější podobě, jak si ji tazatel zapamatoval. Interview nebyla nahrávána. 2

Rapid Assessement and Response je výzkumě – intervenční strategie, která má pomoci

relativně rychle a lacino identifikovat problém, zmapovat povahu a rozsah v určité lokalitě, najít vhodnou intervenci pro řešení tohoto problému.

4


Velikost zkoumaného vzorku je poměrně malá, odpovídá

však

zkoumané oblasti a velikosti místní drogové scény.

4. Supervize Práce

tazatelů

byla

průběžně

supervidována

členy

užšího

výzkumného týmu. Supervize byla zaměřena na výběr participantů, formu kladení a přesnost formulování otázek a na zpětné ověřování validity výpovědí participantů.

5. Zpracování dat získaných pozorováním drogové scény Významným zdrojem dat byly informace získané tazateli

při

pozorování, prováděném v průběhu kontaktování participantů a sběru semistrukturovaných interview.

6. Analýza dat a sekundárních zdrojů, verifikace dat Analýza zahrnovala původní data získaná v průběhu studie, sekundární

data

získaná

z

demografických

šetření,

údaje

od

pracovníků pomáhajících institucích a informace o drogových scénách v okolí. Vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku bylo nezbytné zjištění získaná

analýzou

semistrukturovaných

dotazováním klíčových osob.

7. Napsání zprávy a její publikace.

5

rozhovorů,

zpětně

ověřit


8. Aplikace výsledků studie a jejich zpětné vyhodnocení (tato fáze proběhne až po skončení studie a odevzdání závěrečné zprávy).

6


II.

Kvantitativní

vyhodnocení


interview

1. Deskripce cílové populace V rámci studie bylo dotazováno 10 participantů – 8 mužů a 2 ženy. Průměrný věk byl 20,8 let (rozpětí 17 - 23 let). Průměrný věk mužů byl 21,2 let (rozpětí 17 - 21 let), průměrný věk žen byl 19 let (17 a 21 let). Všichni participanti v Novém Bydžově buď žili, nebo zde měli trvalé bydliště. Všichni participanti byli češi, 3 patřili k romskému etniku. Téměř 2/3 participantů začali studovat SOU, ale pouze jeden participant studium ukončil a 1 v době dotazování dosud studoval. 3 participanti začali studovat střední školu – 1 z nich jí již úspěšně dokončil, 1 dosud studoval a jeden studium neukončil. 1 participant měl jen základní vzdělání, o další vzdělání se nepokusil. Participanti hlásící se k romskému etniku (3) měli jen základní vzdělání, jeden z nich se nepokusil o další studium, zbývající dva neukončili studium SOU. Polovina dotazovaných měla stálý pracovní poměr, 1/3 participantů dosud studovala střední školu, nebo SOU. 1 participant byl zaměstnán jen příležitostně a jeden participant byl nezaměstnaný. Téměř všichni participanti byli svobodní, 2 žili se stálým partnerem. Všichni participanti byli bezdětní.

7


2. Drogy, jejich užívání, rizikové chování Zastoupení jednotlivých drog (a způsob jejich užívání) v souboru bylo ovlivněno zadáním studie, která měla zmapovat rozsah a problémy spojené s užíváním nelegálních drog v dané lokalitě. Ze studie byli tedy vyloučeni uživatelé legálních drog, přesto byl alkohol ve dvou případech identifikován jako primární droga a nelegální drogy jako droga sekundární.

Užívané drogy Nejčastější primární drogou byla marihuana, resp. konopné drogy, nebo kombinace alkoholu a konopných drog. Pouze ve 2 případech byl primární drogou pervitin, resp. kombinace pervitinu z dalšími látkami. Z hlediska zkušenosti s dalšími drogami užila polovina participantů během posledního roku více než 5 látek, včetně alkoholu.

Nejčastějšími

sekundárními drogami byli přírodní drogy (lysohlávky a opium), se kterými mělo zkušenost 2/5 participantů. Následovaly typické party-drogy (LSD a Ecstasy) – 2/3 participantů. S pervitinem, jako se sekundární drogou měla zkušenost polovina participantů, s dalšími látkami (durman, muchomůrky, heroin, benzodiazepiny) měli zkušenost jen 2 participanti. Charakter

užívání

odpovídal

spíše

nadužívání,

než

typickému

závislostnímu vzorci.

Způsob aplikace drog Nejrizikovější

způsob

užívání

–

injekční

aplikace

drog

byl

ve

sledovaném vzorku výjimečný. Zkušenost s ním měla méně než 1/3 participantů. Souvisí to se spektrem užívaných drog (kanabinoidy i alkohol 8


lze jen obtížně aplikovat injekčně). Zkušenost s injekční aplikací přiznali jen 3 participanti, pouze u dvou se jednalo o hlavní způsob aplikace drogy. Pouze 1 participant užíval drogy injekčně s frekvencí větší než 1x týdně. Převážná většina participantů si drogy aplikovala kouřením, nebo je užívala ústy.

Sdílení injekčního náčiní Rizikové chování – sdílení injekčního náčiní přiznali všichni participanti, kteří měli zkušenost s injekční aplikací. Rizikové chování však kladli do minulosti.

Dezinfekce použitého injekčního náčiní Použité injekční náčiní nikdo z participantů nedezinfikoval. Vzhledem k extrémně nízkému rozsahu injekčního užívání nevnímáme tento fakt jako problém.

Kontext užívání Prakticky všichni participanti preferují užívání ve větší skupině spoluuživatelů a ve dvojici s partnerem, či přítelem. Kontext užívání odpovídá typu preferovaných drog (marihuana a alkohol). Pouze jeden uživatel užíval drogu o samotě.

Iniciace Participanti začali primární drogu pravidelně užívat v průměrném věku 14,6 roku (rozpětí 14 - 16 let). V případě marihuany 14,9 (13 - 18 let).

9


3. Sexuální chování, testování na HIV a inf. žloutenky Sexuální chování Polovina participantů měla stálého sexuálního partnera, až na jedinou výjimku se nejednalo o uživatele drog (alkohol v tomto kontextu nebyl hodnocen). Více než polovina participantů měla sexuální styky náhodné. Průměr na ty, kteří byli v posledním 1/2 roce sexuálně aktivní bylo 5 sexuálních partnerů, s minimem 2 a maximem 10. Převážná

většina

participantů

neužívala

prezervativ,

asi

1/3

participantů jej užívala s náhodnými sexuálními partnery. Prostituci (nyní, i kdykoliv ve svém životě) nepřiznal žádný z participantů.

HIV a žloutenky Většina participantů se nenechala nikdy v životě testovat na protilátky proti viru HIV/AIDS a proti virovým žloutenkám (shodně více než 2/3). Nikdo z participantů

se

nenechával

testovat

pravidelně.

Testování

obyčejně

zprostředkovalo Kontaktní centrum v Hradci Králové. V případě HIV a žloutenek byl výsledek vždy negativní.

10


III.

Kvalitativní

vyhodnocení


interview Následující část je výsledkem zpracování kvalitativní části semistrukturovaných interview. Tam, kde se to jevilo jako smysluplné, obsahuje text kromě vyhodnocení sebraných údajů poznámky pod čarou na konci stránky, které mají pomoci čtenářům, kteří nejsou sběhlí v problematice, ke snazší orientaci a pochopení textu. Analýza je doplněna o kurzívou psané výběry z interview, které mají ilustrovat postoje participantů. Interview nebyla nahrávána a záznamy byli v mnoha případech psány až po jejich odebrání. Obsahují jednak shrnutí údajů od tazatele, ale i opis přímé řeči tam, kde tazatelé soudili, že je vhodné to zaznamenat. Pasáže jsou zaznamenány někdy z pohledu tazatele, jindy se jedná o přímou řeč, tak jak si ji tazatel pamatoval, resp. poznamenal. Z důvodu

zachování

autenticity

nebyli

upravovány.

11

vybrané

části

rozhovorů

dále


1. Charakteristika užívání drog Užívání drog mělo ve většině hodnocených interview charakter užívání více látek současně (polyusus). Jako jedna z hlavních drog se většinou uplatňuje

marihuana,

typicky

v kombinaci

s

alkoholem.

Obě

drogy

dotazovaní uživatelé užívají tradičním způsobem, kouření konopí a perorální užívání alkoholu. Užívání pervitinu je závislé na jeho aktuální dostupnosti. Jeho zdrojová místa v současnosti leží z poznatků získaných ve studii mimo sledovanou oblast. Jeho užívání je tedy spíše příležitostné, většinou s malou frekvencí. Užívání v „jízdách“ s každodenní, nebo téměř každodenní frekvencí je výjimečné. Převažujícím způsobem aplikace pervitinu je sniffing, injekční užívání mělo spíše charakter experimentů, pouze u jednoho z dotazovaných injekční aplikace převažovala nad jinými způsoby aplikace drog. Charakter užívání všech nelegálních drog odpovídal spíše nadužívání, než typicky závislostnímu vzorci chování.

12


2. Rizikové chování při injekční aplikaci drog Rizikové chování uživatelů drog v souvislosti s injekční aplikací3 je, vzhledem k relativně malému vzorku, obtížně hodnotitelné. Z dostupných

informací

se

zdá,

že

se

uživatelé

snaží

chovat

zodpovědně: „Pokud bral pervitin, tak s nikým nikdy injekční náčiní nesdílel. Používal vždy čisté náčiní, stříkačky vyhazoval do odpadkového koše (nikdy je bezpečně nezlikvidoval, nevěděl jak). Pokud je použil ještě jednou, tak stříkačku opláchl studenou vodou.“ Tendence k zodpovědnému chování je patrná nejen co se týče přijetí použitého injekčního náčiní, ale i co se týče jeho předání: „Stříkačku sdílela pouze asi dvakrát, ale už je to dávno. Vypláchla si ji převařenou vodou, Alpou a potom zase vodou. Svoji použitou jehlu nikdy nikomu nepředala.“ Z rozhovorů je však také patrné, že informace participantů

o

bezpečných způsobech aplikace jsou nedostatečné: „Docela ji překvapilo, že by lžička měla být jen pro ní a žádné „společné dávky“ by se na ní vařit neměli – i když mají oba čistou jehlu.“ Existují však i skupiny uživatelů se značným rozsahem rizikového chování: „Pokud si aplikuje ve skupině ostatních UD, tak pozoruje, že si ostatní příliš pozor nedávají a chovají se rizikově. Klidně svoji stříkačku pošlou dál a ten, kdo si ji vezme, se ani nezeptá, zda ten, od koho si ji má, není nějak nemocný.“

3

Rizikovým chováním v souvislosti s injekční aplikací je míněn způsob přípravy drogy

k injekční aplikaci, nevhodný způsob injekční aplikace a sdílení injekčního náčiní a

parafernálií. Důsledkem takového chování může být poškození organismu, event. nákaza některým

z infekčních

onemocnění.

Infekční onemocnění

pak

nakaženého jedince, ale i další osoby, které jsou s ním v kontaktu.

13

může

ohrozit

nejen


Problematická je likvidace injekčního náčiní4. To je dáno jednak nedostatečnou znalostí uživatelů drog o vhodných způsobech likvidace. Jeden z respondentů až v souvislosti se spoluprací na studii zjistil, že injekční náčiní likviduje nevhodným způsobem. Jednalo se přitom o uživatele drog s relativně dlouhou drogovou kariérou: „, … stříkačky buď vyhazoval do odpadkového koše (nikdy je bezpečně nezlikvidoval, nevěděl jak) … V průběhu rozhovoru si uvědomil např. to, že likviduje stříkačky asi tak, jak by se to dělat nemělo.“ Druhým faktorem je absence sběrného místa, kde by bylo možné injekční náčiní bezpečně zlikvidovat. Jeden z participantů popsal způsob likvidace, kdy se snaží injekční náčiní v rámci možností znehodnotit: „Dokud nevěděla o KC, tak likvidovala použité injekční náčiní tak, že stříkačce zlomila jehlu, zavíčkovala, zabalila do novin a hodně omotala lepící páskou. Takto to prý dělají i ostatní lidé v Novém Bydžově.“

Bezpečně

likvidována je jen část injekčního náčiní, které některý z uživatelů zaveze do některého ze zařízení, která nabízejí výměnný program pro uživatele drog.

4

Použité injekční náčiní může být infekční a mělo by tedy být likvidováno stejně, jako

infekční odpad ze zdravotnických zařízení. Všechny ostatní způsoby likvidace jsou nevhodné a potenciálně nebezpečné.

14


3.

Znalosti

o

možnostech

pomoci,

dostupnost

injekčního náčiní Z hodnocených rozhovorů je patrné, že uživatelé drog mají velmi omezená znalosti o možnostech pomoci. V kontaktu s nějakou institucí je relativně málo uživatelů drog. Někteří jsou v kontaktu zprostředkovaně a získávají přes jiné uživatele injekční náčiní (tzv. sekundární výměna). Informace o bezpečném užívání drog však bohužel takto nezískávají. S tím souvisí znalostí o bezpečném chování, nevhodný způsob likvidace injekčního náčiní (viz. Kapitola 2. Rizikové chování při injekční aplikaci).

O program, resp. nějakou možnost pomoci by uživatelé zájem měli, nejen o služby typu Harm Reduction5, ale i o poradenství směřující k abstinenci: „Dotazovaná má velmi malý přehled o službách pro UD. Zná jenom KC v HK a nic jiného. TP zná jenom od nás a ví že jezdí dělat dotazníky do Nového Bydžova. Podle jejího názoru moc lidí o KC neví a dotazovaná si myslí, že neznají ani jiné služby pro UD. Nevědí o ničem, protože v Bydžově nic takového není. Co se týče očekávání od služeb pro UD, tak by dotazovaná ráda využívala výměnný program, aby nemusela shánět někde jinde. Dále by uvítala a sama by také určitě využívala poradenství – chtěla by skončit s braním. Myslí si, že ani ostatní UD v Novém Bydžově nevědí např. nic o hepatitidách a jiných rizicích spojených s injekčním braním

5

Služby Harm Reduction zahrnují postupy, které mají minimalizovat rizika spojená

s užíváním drog. V tomto případě se jedná především o výměnu injekčního náčiní a

poradenství směřující k bezpečnému chování.

15


drog. V kontaktu s nějakou pomáhající institucí jsou z okruhu jejich známých asi dva lidi (s KC v HK).“ Někteří uživatelé drog o službách které jsou pro ně určené vědí, ale nejsou si jisti, zda stále existují: „Lidí, co berou injekčně je jen pár a nikam si pro injekční náčiní nejezdí. Dříve jezdili do Relaxu do Hradce, ale teď už tam nejezdí. Nevěděli, že ještě existuje.“ Dostupnost služeb obecně není dobrá, uživatelé drog je znají jen z doslechu, informace o službách jsou spíše směsí představ a neúplných informací: „Slyšel o službách „RELAXU“ v Hradci Králové, kde mění stříkačky a radí, jinak tu nikde poblíž nic podobného není. V Nechanicích je určitě léčebna, ta je ale jen pro duševně choré6.

Dostupnost injekčního náčiní je kritická. V oblasti je náčiní prakticky nedostupné, injekční uživatelé jsou odkázáni na sekundární výměnu7, která může být problematická: „Čisté jehly si brala od kamaráda, který je vozil z KC, ale nyní mu moc nevěří, protože si myslí že nejsou čisté (jednou chybělo na stříkačce ze shora víčko).“

Nákup v lékárnách je také obtížný:

„…chodí do lékárny v Novém Bydžově (sice jsou prodavačky nepříjemné, ale v jedné lékárně to docela jde) …“

Nejbližší fungující výměnný program je

v Hradci Králové.

6 7

Léčebna v Nechanicích má léčebný program pro uživatele drog.

Sekundární výměnou injekčního náčiní je míněna výměna použitého injekčního náčiní za

čisté, sterilní prostřednictvím třetí osoby, které je přímo v kontaktu s výměnným programem.

16


4. Dostupnost drog, kontext a způsob užívání Spektrum nelegálních drog, které jsou ve zkoumané oblasti dostupné zahrnuje především: - přírodní drogy (konopí, lysohlávky, durman, opium, muchomůrku červenou), - z tvrdých drog je jedinou dostupnou drogou pervitin. Zdrojová místa leží mimo zkoumaný region, uživatelé si pro něj zajíždějí do Hradce Králové, event. do Prahy, - podobné je to v případě typických party drog (LSD, Ecstasy), - v omezené míře jsou dostupné benzodiazepiny, - na užívání organických rozpouštědel jsme v rámci studie nenarazili.

a) Přírodní drogy Přírodní drogy představují převážnou většinu užívaných drog ve sledované oblasti. Uživatelé mají o zdrojích těchto drog dostatek znalostí, dovedou si je vypěstovat a nebo je v přírodě najít. Dostupnost těchto látech charakterizuje

výpověď

jednoho

z uživatelů:

„Ze

sezónních

zdrojů

dotazovaný doma pěstuje durman, ale ještě ho nevyzkoušel. Chodí na lysohlávky. Muchomůrky měl jednou a nic mu to neudělalo, takže je už nechce. Chodí také na opium, které kouří. Většina lidí z Nového Bydžova opium „pouze“ kouří.“

17


Konopné drogy (Cannabis indica) Marihuana obyčejně pochází z místních zdrojů, polovina participantů přiznává samopěstitelství, nebo se pěstitel nachází v okruhu bezprostředních známých. Dostupnost marihuany je podle uživatelů velmi dobrá. Ostatní produkty z konopí zahrnují jen hašiš. Jeho zdrojovým místem je typicky Praha. Dostupnost je příležitostná. Kontext užívání konopných drog obyčejně zahrnuje společné užívání ve skupinkách či dvojicích, užívání o samotě je méně časté.

Lysohlávky (houby rodu Psylocibe) Užívání lysohlávek je typicky sezónní v době jejich výskytu v přírodě, tzn.

v podzimních měsících (říjen, listopad). Užívány byli jako sekundární

doplňková droga, většina participantů má s jejich užitím zkušenost (4/5). Polovina participantů přiznává, že zná místa, kde lze tyto houby nalézt a jezdí je sbírat. Obvyklou lokalitou, kde participantů lysohlávky sbírají jsou lokality v Krkonoších. Dostupnost je sezónní. Kontext užívání podobně jako v případě konopí zahrnuje především užívání ve skupinách.

Opium (Papaver somniferum) Ve zkoumané oblasti se prakticky nevyskytuje heroin a jiné opioidy typické pro velká sídla. UD sezónně užívají opium získané z máku, který se v regionu hojně pěstuje. Uživatelé opium obyčejně kouří, jiné způsoby užívání se nám nepodařilo zachytit. Dostupnost je sezónní, letní měsíce.

18


Ostatní přírodní drogy Spektrum přírodních drog je doplněno dalšími látkami, se kterými má zkušenost minimum participantů a jejichž užívání má charakter experimentu. Skupina zahrnuje například durman (Datura straminium) nebo muchomůrku červenou (Amanta muscaria).

b) Pervitin Zdroje pervitinu leží bez vyjímky mimo zkoumanou oblast. Uživatelé pro drogu zajíždějí do větších sídel, typickým zdrojovým místem je Hradec Králové, situačně do okolí (např. Chlumec nad Cidlinou). Nákup pervitinu se děje individuálně, někteří participantů přiznali zkušenost i s nákupem pervitinu pro větší skupinu uživatelů drog. Dostupnost pervitinu je relativně dobrá pro uživatele drog etablované na drogové scéně. Pro prvouživatele a neetablované uživatele je dostupnost obtížná. Způsob aplikace pervitinu je převážně sniffing, dokonce i u těch participantů, kteří pervitin udali jako primární drogu. Ve srovnání s jinými regiony je to neobvyklé, většinou převažuje injekční aplikace. Kontext užívání zahrnuje převážně užívání ve skupinách. V případě injekční aplikace ve skupině dochází k vysokému výskytu rizikového chování. Je zjevné, že příčinou takového chování je nedostatečná informovanost uživatelů drog o bezpečných způsobech aplikace: „Respondent v současnosti injekčně neužívá, pokud v minulosti injekčně užíval (bylo to asi 3x nebo 4x), tak vždy sdílel, jednalo se vždy o lžičku a filtr. Jehly nikdy nesdílel. Injekčně si aplikoval pouze pervitin, a to vždy v partě asi 3-4 lidí, které prý dobře zná,

19


tak se neobává ani toho, že by mohl něco „chytnout“. Myslel si, že sdílení je pouze to, že člověk sdílí injekční stříkačku.“

c) Ostatní drogy Více než polovina participantů přiznala zkušenost s „party drogami“ (Ecstasy, LSD). Pro tyto drogy je typické příležitostné a víkendové užívání. Dostupnost těcto látek je příležitostná, zdrojová místa leží mimo sledovanou oblast – charakteristické je získání a užití přímo na akci v klubu, nebo diskotéce. Benzodiazepiny jsou užívány jen výjimečně. Jejich zdroj se nepodařilo zmapovat, lze však předpokládat, že bodou pocházet buď od lékařů, nebo z domácích lékárniček.

20


IV. Informace získané pozorováním drogové scény Při sběru semistrukturovaných interview tazatelé monitorují chování participantů na drogové scéně a snaží se vytipovat další vhodné kontakty pro interview. Takto získané informace je pak možné shrnout do objektivní charakteristiky drogové scény.

1. Informace o drogové scéně Drogová scéna na byla spíše uzavřená, pro terénní pracovníky bylo velmi obtížné respondenty vyhledat a kontaktovat. Otevřenost drogové scény se výrazně nezměnila ani v letním období, spíše naopak – proto byl výzkum v této době přerušen. Uzavřenost drogové scény

však především souvisí s možností

kontaktovat prodejce drog. Prodej drog probíhá jen výjimečně a nebo v malé míře. Bezplatná distribuce, nebo směna drog se týká jen přírodních drog, převážně marihuany nebo dalších drog, dle jejich sezónního výskytu. Taková to distribuce probíhá jen v uzavřené skupině uživatelů, drogy nejsou dostupné pro neuživatele, nebo prvouživatele. Pokud jej s sebou nepřivede člen skupiny. O míře otevřenosti drogové scény vypovídá i typický kontext užívání drog. Většina participantů užívala drogy ve větších skupinách. Užívání drog o samotě bylo poměrně řídké (pouze 1 participant), vyjímečné je také užívání drog v párech.

21


Patrná je obecně malá znalost uživatelů drog o službách pro ně určených, o možnostech poradenství a léčby. Nedostatečné jsou také informace o bezpečném užívání drog a o rizicích spojených s šířením infekčních onemocnění. Problematická je dostupnost injekčního náčiní a možností jeho likvidace. Injekční náčiní je buď nedostupné a nebo dostupné jen v omezené míře. Nákup v lékárnách vzhledem k velikosti sídla nepřipadá v úvahu, a také dle informací z lékáren, je sporadický. Získat event. bezpečně zlikvidovat injekční náčiní je možné jen mimo zkoumanou oblast, nebo prostřednictvím sekundární výměny.

2. Odhad velikosti drogové scény Drogová scéna je malá, její velikost souvisí s velikostí sídla. Převážnou

většinu

tvoří

uživatelé

bez

rozvinuté

závislosti

na

omamných a psychotropních látkách. Většinou se jedná o rekreační uživatele a uživatele konopných drog. Tuto část drogové scény tvoří odhadem desítky až stovky uživatelů. Počet

problémových

uživatelů

drog8

dle

definice

EMCDDA9

ve

sledované oblasti je velmi nízký, řádově se počte problémových uživatelů

8

Problémové užívání drog dle definice EMCDDA -

intravenózní užívání drog a/nebo

dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo amfetaminů. Užívání konopí nebo ecstasy není z definice problémovým užíváním 9

EMCDDA (European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction) - Evropské

monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti.

22


drog bude pohybovat v desítkách osob. Při prevalenci dle dat NMS10 by se jednalo o 26 osob11.

10

Lejčková P., Mravčík V., Radimecký P.: „Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích ČR

v roce 2002“, NMS, 2004 11

Při počtu obyvatel 6 500 a prevalenci 4 problémoví uživatelé drog na 1 000 obyvatel ve

věku 15-64 let.

23


V. Souhrn, závěry a doporučení

1. Souhrn Drogová scéna ve sledované lokalitě je orientovaná převážně na přírodní drogy. Typické je užívání konopných drog (marihuany), kterou si uživatelé pěstují pro svou vlastní potřebu, resp. pro potřeby malých, neformálních

společenství.

Užívání

marihuany

probíhá

tradičně,

tzv,

kouřením. Sezónní zdroje přírodních drog zahrnují především lysohlávky, pro které uživatelé zajíždějí do Krkonoš. Sezóna trvá od konce září do konce listopadu. Užívá se polykáním. Druhou významnou sezónní drogou je opium, získané z máku na okolních polích. Sezóna trvá od konce června do začátku srpna. Opium se zde užívá obyčejně kouřením, výjimečně injekčně. Další přírodní drogy (durman a muchomůrka červená) jsou využívány zřídka. Pervitin je hlavní užívanou „tvrdou“ drogou. Je užíván převážně jako doplňková, sekundární droga a způsob aplikace je jiný, než injekční (tj.šňupání). Méně často je pervitin užíván jako hlavní, primární droga. V tomto případě se zdá, že je častější jeho injekční aplikace. Zdroje pervitinu leží mimo sledovanou oblast, hlavními zdrojovými místy jsou Chlumec nad Cidlinou a Hradec Králové. Užívání

ostatních

drog

(LSD,

Ecstasy)

je

možné

příležitostné, či okrajové. Užívání alkoholu nebylo v rámci studie hodnoceno.

24

označit

jako


Dostupnost sterilního injekčního náčiní v regionu je špatná, totéž platí o bezpečné likvidaci použitého injekčního náčiní. Nedostatečná je také edukace uživatelů drog o rizicích

spojených s injekčním užíváním drog a

možnostech přiměřené ochrany. To vede k značnému rozsahu rizikového užívání a možnosti, že dojde k šíření injekčních onemocnění.

Není

možné

odhadnout

podíl

jedinců

nakažených

infekčním

onemocněním, protože protestovanost uživatelů drog je velmi malá. Je vysoká míra promiskuity, požití prezervativu i s náhodnými partnery není obvyklé.

2. Závěry Část drogové scény, která zahrnuje uživatele konopných drog a víkendové, či rekreační uživatele jiných drog nepředstavuje z hlediska šíření infekčních chorob a dalších rizik spojených s užíváním drog vážnější problém než například užívání alkoholu. Intervence do této části drogové scény by nebyla efektivní ani co se týče vynaložených prostředků, ani co do výsledku. Část drogové scény, která zahrnuje problémové uživatele drog (tedy pervitinu) představuje potenciálně vážný problém, zvláště v souvislosti s injekčním užíváním drog, rizikovým chováním a šířením infekčních onemocnění. Rozsah problému podporuje špatná dostupnost injekčního náčiní, nedostatečné znalosti uživatelů drog a nemožnost vhodné likvidace injekčního náčiní. Riziko navíc podporuje cestování uživatelů za zdroji drog, existuje tedy možnost nákazy a zavlečení infekce zvenčí. 25


3. Doporučení 1. Vzhledem k rizikovým faktorům se jeví jako nezbytná intervence směřující k minimalizaci rizik. •

Při rozsahu a charakteru drogové scény se však nejeví zavádění plnohodnotného terénního programu jako efektivní.

•

Díky dobré dopravní dostupnosti by bylo možné pokusit se orientovat uživatele drog na kontaktní centrum a výměnný program v Hradci Králové.

•

Pokusit se v místě získat externí terénní pracovíky12, kteří by se mohli efektivně podílet na výměně injekčního náčiní.

•

Drogovou

scénu

nadále

monitorovat

s alespoň

čtvrtletní

frekvencí. •

Je nezbytné pokusit se uživatele drog vzdělávat v bezpečných způsobech aplikace.

2. Terénní

pracovníci

by

měli

drogovou

scénu

nadále

monitorovat

s alespoň čtvrtletní frekvencí.

3. Vzhledem k velmi nízké protestovanosti zprostředkovat uživatelům vhodnou možnost testování na infekční žloutenky a HIV.

12

Externí terénní pracovníci jsou spolupracovníci z řad uživatelů drog, kteří se podílejí na

výměně injekčního náčiní.

26


4. Jako vhodné se jeví sledovat některé indikátory, které by mohli naznačovat, že drogový problém se zhoršuje a bylo by třeba drogovou scénu znovu zmapovat a uvažovat o zavedení terénních programů: •

Opakované nálezy injekčního náčiní.

•

Vzestup seroprevalence virové žloutenky typu C (typická infekce injekčních uživatelů drog), event. B a infekce HIV.

•

Výskyt předávkování pervitinem nebo heroinem nebo jinými „tvrdými“ nelegálními drogami u více jedinců.

•

Informace od sociálních pracovníků, kurátorů, pedagogů, rodičů atp. o užívání pervitinu nebo heroinu nebo jiných „tvrdých“ nelegálních drog.

5. Zajistit vzdělání sociálních pracovníků, kurátorů, event. pedagogů a pracovníků, kteří pracují s problémovou mládeží o hlavních užívaných drogách a rizicích s nimi spojených.

27


VI. Difuzní mapa Difusní mapa popisuje cesty drog a zajímavé oblasti v regionu, tzv. drogovou turistiku. Ta může být významná nejen z pohledu zdrojů drog, ale i z hlediska šíření infekčních onemocnění. Mimo svou domovskou drogovou scénu se UD chovají obyčejně rizikověji a stoupá tak riziko přenosu infekčních onemocnění. Také platí, že v různých oblastech je různě vysoká promořenost infekčními onemocněními. Může se tak stát, že pro region s relativně nízkou prevalencí určitého onemocnění bude zdrojem tohoto onemocnění region kam UD jezdí „na nákup“. Vysoké procento nakažených pak zatěžuje kapacitně i ekonomicky zdravotní služby v daném regionu a ohrožuje „nedrogovou“ populaci.

Zdrojová místa pro pervitin Zdrojová místa pro hašiš Zdrojová místa pro lysohlávky

28


Krkonoše

Hradec Králové

Praha

29


VI. Literatura a zdroje dat: •

Lejčková P., Mravčík V., Radimecký P.: Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích ČR v roce 2002, NMS, 2004

•

Minařík J., Staníček J.: Zhodnocení drogové situace na Broumovsku, 2004

•

Minařík J., Zahradník M..: Zhodnocení drogové situace v Pardubickém kraji, 2003

•

Webové stránky Českého statistického úřadu

30

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZHODNOCENÍ DROGOVÉ SITUACE V NOVÉM BYDŽOVĚ. MUDr. Jakub Minařík. Mgr. Jiří Staníček. (Rapid assessment and Response)

Recommend Documents