ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
O POSKYTNUTÍ SLUŽBY V RÁMCI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY č. 48/2014; 4. část
Předmět plnění: • •
Odborný seminář Case management v sociální oblasti Odborný workshop Case management v praxi
SDRUŽENÍ SOCIÁLNÍCH ASISTENTŮ 2014
1
REALIZÁTOR Sdružení sociálních ních asistentů se sídlem: Smetanovo náměstí 7/1180, 702 00 Ostrava
zastoupeno:: Mgr. Danou Nedělníkovou, Ph.D., předsedkyní sdružení IČ: 26642638
DIČ: CZ26642638
bankovní spojení: Československá obchodní banka, a.s. číslo účtu: 250874122/0300
zapsáno v rejstříku stříku spolků vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl L, vložka 6095 akreditovaná vzdělávací instituce MPSV č. 2010/0993-I
2
PŘEDMĚT PLNĚNÍ 1. Odborný seminář Case management v sociální oblasti 2. Odborný seminář/workshop Case management v praxi realizované v rámci projektu „Plánování sociálních služeb II“, reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00010,
který byl podpořen z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu České republiky. republik
Povinnosti vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb 1) Účast na organizačních schůzkách a konzultacích s objednatelem První organizační schůzka se uskutečnila 23. dubna 2014. V návaznosti na toto jednání byly ze strany objednatele zaslány kontakty na obce, které vyslovily předběžný zájem o účast svých
pracovníků. Ze strany poskytovatele byly zaslány akreditační spisy vzdělávacích programů, včetně studijních textů a hodnotících dotazníků. Kopie rozhodnutí o akreditaci byly doručeny osobně. Operativní konzultace nzultace následně probíhaly e-mailem e a osobně s garantkou, s paní Bc. Táňou Vijovou, DiS. po ukončení každého vzdělávacího celku.
Podmínky, které objednatel pro konzultace a realizaci kurzů vytvářel, umožňovaly poskytovateli bezproblémové využití prostor, pružnou komunikaci, v plnění této povinnosti nedocházelo k žádným komplikacím a kurzy byly účastníky po organizační stránce vysoce hodnoceny. hodnoceny
2) Pozvání účastníků, stníků, potvrzení jejich účasti Poskytovatel na základě kontaktů v kontakt-listu objednatele oslovil s nabídkou všechny uvedené
představitele obcí. U obou seminářů se projevil projevi výraznější aznější nepoměr mezi přísliby (rezervacemi) a skutečně přihlášenými osobami. Obce, které na nabídku nereagovaly, nereagovaly, byly znovu osloveny 1 – 2 x mailem, některé telefonicky. V nadpoloviční nadpo většině nedošlo z jejich strany k žádné odezvě.
Následující přehled vychází z dokumentace objednatele (příloha smlouvy o poskytnutí služby) a srovnává počty rezervací se skutečnými počty účastníků:
3
Case management jako metoda koordinace případové případo práce – úvod do problematiky (teorie, 8 vyučovacích hodin). Výčet obsahuje všechny přihlášené obce, skuteční účastníci jsou zvýrazněni:
Obec II. 1.
Bílovec
16.
Krnov
2.
Bohumín
17.
Město Albrechtice
3.
Bruntál
18.
Nový Jičín
19.
Odry
4.
Český Těšín
5.
Frenštát p. Radhoštěm Radhoště
20.
Opava
6.
Frýdek - Místek
21.
Orlová
7.
Frýdlant n. Ostravicí
22.
Osoblaha
8.
Fulnek
23.
Ostrava
9.
Havířov
24.
Příbor
10.
Hlučín
25.
Rýmařov
11.
Horní Benešov
26.
Studénka
12.
Jablunkov
27.
Třinec
13.
Karviná
28.
Vítkov
14.
Kopřivnice
29.
Vratimov
15.
Kravaře
30.
Vrbno p. Pradědem
Dále se účastnili pracovníci objednatele (sociální pracovníci) v počtu 7. Složení účastníků podle obcí/kraje: 44 osob
4
Case management v praxi (nácvik v malých skupinách, 16 vyučovacích hodin).. Přehled srovnává počty přihlášených pracovníků za jednotlivé obce a skutečné počty účastníků:
Obec 1
Bruntál
Skutečnost Rezervace 7
9
2
2
Rozdíl -2
2
Český Těšín Tě
3
Frýdek - Místek
3
4
-1
4
Havíř Havířov
3
2
+1
5
Horní Benešov
0
1
-1
6
Karviná
1
4
-3
8
8
0
2
-2
0
2
-2
7
Kopřivnice řivnice
8
Krnov
9
Město ěsto Albrechtice
10
Nový Jičín Jič
2
1
+1
11
Opava
0
1
-1
12
Orlová
2
2
13
Osoblaha
0
1
-1
14
Ostrava
0
2
-2
1
2
-1
15
Třinec řinec
16
Vrbno p. Pradědem Pradě
0
2
-2
17
Vítkov
1
0
+1
30
45
- 15
Dále se účastnili pracovníci objednatele (sociální pracovníci) v počtu 2. Složení účastníků podle obcí/kraje: obcí 32 osob
5
3) Zajištění vzdělávacích programů a) Zajištění odborného semináře emináře Case management v sociální oblasti
se uskutečnilo v požadovaném obsahu a rozsahu prostřednictvím akreditovaného vzdělávacího
programu (akreditace MPSV č. 2014/0124-SP/VP) 2014/0124 pod názvem Case management jako metoda
koordinace případové práce – úvod do problematiky dne 20. 5. 2014 pro 44 účastníků v prostorách
krajského úřadu. Všichni účastníci vykonali závěrečný test, který byl podmínkou k obdržení certifikátu. Společné výstupy z výuky jsou uvedeny v samostatné kapitole Závěrečné zprávy. b) Zajištění odborného orného semináře Case management v praxi
se uskutečnilo prostřednictvím akreditovaného vzdělávacího programu (akreditace MPSV č.
2014/0086-SP/VP) Case management v praxi ve 4. bězích pro 32 účastníků, každý běh v rozsahu 16 vyučovacích hodin rozložených do dvou dní. Workshopy proběhly v prostorách krajského úřadu
ve dnech 12. 6. – 13. 6., 19. 6. – 20. 6., 26. 6. – 27. 6., 10. 7. – 11. 7. 2014. Účastníci vykonali 2. den výuky závěrečný test, který byl podmínkou k získání certifikátu. Společné výstupy z výuky jsou uvedeny v samostatné kapitole Závěrečné zprávy.
Výuka obou kurzů byla zajištěna lektorkou v souladu s akreditačním spisem vzdělávacích programů – Danou Nedělníkovou, která splňuje požadavky objednatele, jak je doloženo
v profesním životopise v příloze č. 1. Na výuce Case managementu v praxi se 2. den vzdělávacího
programu dále podíleli proškolení figuranti – příslušníci potenciální cílové skupiny case managementu, lidé bez domova: domova Evžen Vojkůvka a Miloš Neubauer.. Jednalo se o inovativní metodu výuky postavenou stavenou na reálných zpětných vazbách klientů sociální práce a facilitovaném
modelování situací. V České republice jde o zcela ojediněle využívanou participativní metodu vzdělávání.
4) Vytvoření závěrečné zprávy o uskutečněných usk odborných seminářích Závěrečná zpráva byla yla konzultována s garantkou a následně dně objednateli předložena dne 8. srpna 2014.
5) Doručení požadovaných výstupů Objednateli byly poskytnuty následující výstupy: • • • •
prezenční listiny
rozhodnutí o akreditaci studijní opora
hodnotící dotazníky
• • •
fotodokumentace
prezentace z výuky závěrečná zpráva. zpráva
6
SHRNUTÍ PRŮBĚHU VZDĚLÁVÁNÍ Účastníky vzdělávání byli sociální pracovníci a sociální pracovnice obcí na úrovni přímé práce
s klientem a středního managementu (vedoucí oddělení a odborů) a pracovníci sociálního odboru kraje. Úvodní seminář v rozsahu 8 vyučovacích hodin byl postaven převážně na frontální výuce a obsahoval vhled do problematiky v širším kontextu, stručný popis vývoje, vymezení, modely,
zásady, výhody a rizika, možnosti využití se zaměřením na sociální služby a sociální práci na úrovni ORP, úkoly case managera a nastavení nasta práce case management týmu.. Praktický navazující seminář v rozsahu 16 vyučovacích hodin byl z hlediska výukových metod koncipován jako diskusní, nácvikový a sebezkušenostní, sebezkušenostní obsahoval shrnutí základních pojmů, procesů a zejména pak mapování možností uplatnění platnění metod case managementu, příp. jeho modifikací, v praxích
účastníků. Součástí druhého dne vzdělávání byl nácvik komunikace, zaměřený na vysvětlení výhod a rizik koordinované spolupráce klientům, a na srozumitelné objasnění pravidel sdílení informací informa v case management týmu tak, aby klient mohl vyslovit informované rozhodnutí. K nácviku bylo
využito participativních metod se zapojením potenciálních příjemců case managementu – skutečných klientů sociální práce. Ti se jako „figuranti“ v modelové situacii podíleli na vytváření co
nejautentičtějších situací, poskytovali zpětné vazby ke srozumitelnosti a výstižnosti informací, zprostředkovali náhled na potřeby a vnímání dění z perspektivy klientů.
Hodnocení vzdělávání ze strany účastníků K evaluaci
obou
vzdělávacích zdělávacích
programů
byly
využity
jednoduché
dotazníky,
které
v předdefinovaných položkách umožňovaly hodnocení na číselné škále (1 – nejlepší, 5 – nejhorší) i volné slovní komentáře. V následujícím shrnutí neuvádíme aritmetické průměry jednotlivých
hodnocených položek s ohledem na to, že účastníci známky dále doprovázeli slovními výroky a symboly („*“, „-“ apod.).. Všechny originály hodnotících dotazníků byly po ukončení vzdělávacích programů odevzdány objednateli.
Hodnocení kurzu Case management jako metoda meto koordinace případovéé práce – úvod do
problematiky: nejnižší hodnocení bylo zaznamenáno u položek „aktuálnost tématu“ a „odborný
přínos a inovativnost“, které odrážely částečnou rezervovanost účastníků k využitelnosti case managementu, resp. jejich odlišné odliš vzdělávací priority, které v průběhu seminářů vyjadřovali.
7
Současně tyto oblasti vzhledem k zadání objednatele poskytovaly lektorce malý prostor pro
změnu,, která by na jejich přání reagovala. reagovala Ani v této položce však hodnocení v průměru nedosahuje zhoršení horšení o celý stupeň (hodnota 1,3).
Témata, která účastníci vnímali jako aktuálnější, byla spojena s obecnými nejistotami, které při své práci zažívají. Ty se z hlediska možností objednatele jeví ovlivnitelné spíše prostřednictvím
metodického vedení a kontrolní ntrolní činnosti, která by byla zaměřena více na výsledky a obsah sociální práce, než na proces a jeho formální náležitosti. Naléhavost potřeby potřeb jasného výkladu a zadání, jednoznačnějších informací ze strany MPSV a kraje (které účastníci nevnímají vždy jako
konzistentní a shodné) se projevovala téměř ve všech skupinách pokusy o rozšiřování tématu,
výměnou informací o kontrolních závěrech (mnohdy s rozdílným výsledkem v posouzení téže praxe) mezi účastníky a vyžadovala ze strany lektorky občasné usměrňování zpět z k tématu
semináře. Pro potřeby objednatele lze uvést nejčastější oblasti profesní nejistoty: nejistot zda sociální
práce na obci podléhá správnímu řádu, vedení spisů x protokoly, jazyk klienta x jazyk práva, postup obce u „neumístitelných“ klientů závislých na návyk. látce nebo s duševní poruchou. Obecně účastníci volají více po konzultacích, které by obsahovaly konkrétní, jednoznačné a v čase
konstantní stanoviska kraje, spíše než po organizaci vzdělávacích programů. Zpětné vazby k předmětu plnění však lze považovat považovat za dobré, lepšího hodnocení ze strany účastníků dosáhly semináře Case management v praxi. Žádná z hodnocených položek zde v průměru za všechny účastníky nedosahuje známky 2, modus je v souboru známka 1. Ke Ke snížení známky docházelo
ojediněle, opět nejvíce v oblasti volby tématu. Nejvyššího hodnocení dosahovaly položky týkající se lektora (lektorů) a organizačního zajištění. Slovní vyjádření v hodnocení se týkala nejčastěji možností využití, poznámek k lektorce, k modelovým situacím, ojediněle návrhů dalších da témat (případové konference).
Hodnocení vzdělávání ze strany lektorky Zájem o téma lze obecně vyvozovat: vyvozovat a) z motivace k účasti, setrvání, docházky b) z aktivity účastníků na semináři c) z přímé reflexe poskytnuté účastníky. V tomto případě lze s největšími ejvětšími pochybnostmi sledovat motivaci k účasti, která byla pro
objednatele deklarována výrazně vyšší, než byl skutečný stav. Účastníci vzdělávání poměrně striktně dodržovali začátky vzdělávání i konce přestávek, ale jevili zájem o brzké ukončení výukového ho dne (na vyžádání došlo k posunu zahájení seminářů z 9.00 na 8.00).
8
Naproti tomu aktivita ve výukových skupinách byla vysoká, účastníci spontánně reagovali, vstupovali do interakcí, přednesli řadu dotazů i vlastních podnětů, aktivně se, až na výjimky,
stavěli i k modelovým situacím. Odezva ze strany figurantů – klientů sociální práce byla ve 3 případech (skupinách) ze 4 vysoce pozitivní, rozhovory vedené v rámci nácviku hodnotili jako pro klienty srozumitelné, angažované, s potenciálem navázání dobrého vztahu pro další spolupráci.
Potenciál, který ve svých praxích účastníci pro case management nacházeli, nebyl výrazný. Z pohledu lektorky je učení se praktické realizaci case managementu v malém objemu výhodnější,
ale mělo by být doprovázeno možností konzultovat, konzultovat, resp. potvrzovat si dobrou praxi, sdílet zkušenosti atd. Za tímto účelem byla lektorka ve dvou případech požádána o kontaktní údaje.
Z hlediska dalších vzdělávacích potřeb, kromě skutečností uvedených výše, navrhuje lektorka
věnovat pozornost tématům matům souvisejícím s etikou a hodnotovými východisky sociální práce,
pomoci a kontroly na úrovni účastníků, a formulaci jasných zadání, minimalizujících střety zájmů a dilematické situace ze strany zaměstnavatelů (obcí).
Hodnocení využitelnosti case managementu managementu v praxích účastníků Možnosti využití case managementu jsou dány existencí situací, v nichž je jeho realizace efektivní, tj. zejména:
a) dostupnost zdrojů, které lze pro řešení sociální situace klienta využívat a koordinovat, koordinovat
b) kontakt s klienty, kteří teří jsou nepříznivou sociální situací zasaženi ve více oblastech svého života (bydlení, práce, zdraví, vzdělávání, bezpečnost atd.), atd.) c) organizační podmínky včetně kapacit, kapacit
d) znalosti a dovednosti sociálních pracovníků. a) dostupnost zdrojů, které lze pro řešení sociální situace klienta využívat a koordinovat S výjimkou 3 obcí bylo pokrytí sociálními službami vnímáno v zásadě jako dostačující, za další aktéry, kteří by měli být součástí case management týmů byli považováni zejména pracovníci Úřadu práce,, OSPOD, souvisejících aktivit (volnočasových, svépomocných a jiných), pracovníci obcí
1. typu. Zatímco hodnocení dosavadní spolupráce s poskytovateli sociálních služeb bylo převážně dobré, jejich zapojení do case management týmu vnímáno jako velmi reálné, spolupráce s orgány
SPOD byla popisována spíše jako jednostranná (plnění a informace ze strany OSPOD vyžadovány, nikoli však recipročně poskytovány), součinnost s Úřadem práce byla téměř jednoznačně hodnocena jako velmi špatná, ad hoc závislá na konkrétních pracovnících, neflexibilní, s výskytem
9
odborných i etických pochybení, neplnění povinností. Úřad práce tak byl vnímán jako zdroj, který sice je možné v místě „nějak“ využívat (je lokálně dostupný), ale nelze koordinovat, místy spíše ani navazovat základní adní spolupráci. O vtahování pracovníků obcí 1. typu do péče o jejich občany ze
strany ORP hovořily sociální pracovnice jedné ze skupin, nicméně připojovaly i skeptická vyjádření k šanci na úspěch.
ří jsou nepříznivou sociální situací zasaženi ve více oblastech svého b) kontakt s klienty, kteří života
Účastníci praktické části vzdělávání byli požádáni o procentuální vyjádření počtu klientů obce
(mimo agendu SPOD), kteří uvedenou podmínku naplňují. Jejich odhady se pohybovaly mezi m 5080%. Dále měli zúžit tuto cílovou populaci na klienty, kteří z těchto důvodů potřebují využívat více zdrojů pomoci (nejčastěji 1-2 2 sociální služby, Úřad práce a 1 subjekt typu PMS, zdravotnického
zařízení apod.). Jejich odhady v tomto případě dosahovaly valy rozdílů ve spektru 5-20% 5 (zejm. podle agendy konkrétních pracovníků – všeobecný sociální pracovník, specialista pro cílovou skupinu, kurátor atd.). Velkou část z odhadovaného podílu reprezentovala žádoucí spolupráce obec x služba x Úřad práce, jehož skutečn kutečná účast v case management týmu byla převážně vnímána jako zcela nerealistická.
c) organizační podmínky včetně kapacit Sociální pracovnice chápaly realizaci case managementu jako časově velmi náročnou, a jejich
rezervovaný postoj pramenil ze zkušenosti zkušenos s nároky na hledání společných volných termínů více
subjektů najednou. Pokud jde o vlastní vytíženost, některé sociální pracovnice považovaly realizaci case managementu za obtížně naplnitelnou z důvodu zaneprázdněnosti, jiné naopak vnímaly zejm. minimální ní model case managementu právě jako možnost dosáhnout časových úspor.
Z hlediska podpory zaměstnavatelů byly výpovědi sociálních pracovnic velmi různorodé, některé vnímají podporu představitelů města a zájem o sociální témata, jiné se cítí pod tlakem neustálých neus
požadavků na výkon, zpochybňování smyslu svých pracovních míst, míst, propouštění a zanedbávání sociální tématiky v obci. Za výraznou v organizační překážku však pracovní podmínky či přístup zaměstnavatele nepovažují.
d) znalosti a dovednosti sociálních pracovníků p Účastníci vzdělávání na jednu stranu vyjadřovali obavy z odborné náročnosti case managementu, na druhou stranu se domnívají, že v určitém rozsahu a modifikaci case management vlastně
praktikují, pouze to takto nenazývají. Konkrétní vzdělávací potřeby potřeby v této souvislosti
nepojmenovávali explicitně, největší zájem v dotazech se týkal ochrany osobních údajů, povinné mlčenlivosti a způsobů, jak legálně a eticky sdílet informace o klientovi. Této oblasti se dotýkaly
10
modelové situace, výklad lektorky, lektorky, účastníkům byly také poskytnuty vzory jiných organizací, které
case management praktikují. Z perspektivy lektorky bude v konkrétních praxích neobtížnější
výzvou udržení bezpečné praxe interorganizačního sdílení informací o klientech a nehierarchický přístup tup ke koordinaci subjektů case management týmu.
Využitelnost metod case managementu byla tedy účastníky spatřována u cca 5 – 20% klientů. Jednalo se zejména o: - klienty opouštějící výkon trestu (bez zaměstnání, bydlení, s dluhy..) - ve veřejném opatrovnictví
- u klientů s dlouhodobým vážným onemocněním/poruchou (konkrétně uvedeny osoby závislé, autistické děti, senioři)
- v systému prostupného bydlení nebo obecněji v asistovaném bydlení - u lidí bez domova
- a dále jednoznačně agenda SPOD. Z průběhu vzdělávání zdělávání lze vyvozovat, že účastníci převážně porozuměli case managementu jako
způsobu koordinace služeb v kombinaci s případovou prací a dokážou zvažovat možnosti jeho
uplatňování v praxi. Z vnitřních faktorů lze považovat za rizikové, že jde o metodu novou, no jejíž
realizace se sociálním pracovníkům dosud nespojuje s výraznějším profitem (úspěšnější práce s klientem, kapacitní odlehčení), a závisí na jejich nastavení zkoušet nepoznané, překonávat
překážky a získávat spolupracovníky. Z vnějších faktorů lze považovat za bariéru malou podporu zaměstnavatele, postoj potenciálních spolupracujících subjektů, dostupnost metodického vedení
či konzultací, nastavení klientů (obava ze sdílení informací, snaha o přenechávání odpovědnosti a aktivity na case management týmu apod.).
Doporučení:
Doporučení, v souladu s požadavky smlouvy, se vztahuje primárně k podmínkám pro realizaci realizac case managementu, sekundárně ke komplexnějšímu pojetí sociální práce na úrovni obce. Case
management v tomto případě můžeme považovat za poměrně poměrně sofistikovaný způsob koordinace
služeb, využívající metod sociální práce. Dosud nepatří ke standardní výbavě sociálních
pracovníků, a je v tomto smyslu zatím záležitostí spíše nadstavbovou. Současně se agenda sociální
práce na úrovni obce vyrovnává s dopady reformy systému pomoci osobám v hmotné nouzi. Doporučujeme v uvedeném kontextu předřadit specializačnímu vzdělávání intervence do ukotvení sociálních pracovníků v základní agendě. Účastníci seminářů Case management v praxi
nevyjadřovali nejistotu v profesi sociálního pracovníka, ale v roli, ve výkonu své agendy, ve správné administraci, v očekávání obce, kraje i státu.
11
Míra podpory zaměstnavatelů – obcí byla účastníky hodnocena s velkými rozdíly. V některých
obcích sociální pracovníci vnímají snahy o vytvoření prostoru pro jejich práci a zájem o sociální témata, v jiných je sociální práce okrajovou záležitostí a vztah města k ní neutrální, v části
zastoupených obcích musí sociální pracovníci spíše obhajovat svou činnost, čelit tlakům na redukci
personálních onálních kapacit. Sociální pracovníci tedy určitá určit ucelená,, konzistentní a závazná závazn stanoviska a metodické dické působení očekávají od kraje, zejména v oblastech, které také podléhají jeho kontrolní
činnosti.. Tato stanoviska (či obecně sdílené pojetí agendy sociální sociální práce na obci) potřebují jak s ohledem na svou profesní orientaci v zadáních a očekáváních, tak s ohledem na potřebu
vysvětlování a vyjednávání se zaměstnavateli. Účastníci vzdělávání opakovaně vyjadřovali, že se jim tuto podporu nedaří získat, případně vnímají některá stanoviska i jako spíše matoucí. Jejich nároky jsou zřejmě umocněny malým ukotvením u agendy v právních předpisech a doporučeních (pouze metodický pokyn MPSV č. 1/2012). Míra jejich jistoty není optimální ani pro potřeby
uplatňování case managementu agementu (opakující se nejasnosti vztahu ke správnímu řízení, ve vedení dokumentace, atd.) v praxi. Realizaci case managementu by tedy podpořilo zejména obecné
metodické vedení, koordinační a kontrolní činnosti, které by obsahovaly obsahoval jasná, jasná nesporná vyjádření zejména k těm doporučeným či kontrolovaným postupům, které podléhají určité výkladové
volnosti, nebo jsou nejednoznačné. Specifickáá podpora case managementu na úrovni obcí by mohla spočívat ve facilitaci vzájemných interakcí. Vzdělávání bylo zaměřeno zejména zej na
koordinaci sociálních služeb, sociální pracovníci jsou však se spoluprací s poskytovateli v zásadě spokojeni a považují je za přístupné dohodám. Představu nehierarchické koordinace ve vztahu
k nim považují spíše za realistickou. Obtížnější je pro ně ně vstupovat do kontaktu s pracovníky Úřadu práce, případně i s pracovníky OSPOD. Domnívají se, že i pro ně je vhodné vzdělávání tohoto typu,
vnímají potřebu užší koopeerace, ale nedokážou si zajistit systematičtěější spolupráci (čas, vstřícnost, autoritu, součinn nost, případně ani plnění vlastní agendy ÚP). Dále by sociálním
pracovníků usilujícím o zaváádění case managementu mohl být poskytován n prostor pro sdílení
zkušeností. V některých přípaadech by bylo vhodné rozvíjet citlivost k podmín nkám pro navazování vztahu s klienty, který je záákladním stavebním kamenem sociální práce, a stejně tak i case managementu. Jde například o eliminaci kontroverzních či pro budování vztah hu nekonstruktivních taktik, jako jsou šetření v obydlí za přítomnosti policie, vlastníků nemovitostí atd. a
Přílohy:
1. životopis lektora
2. prezentace z výuky za správnost vyhotovení: vyhotoven Dana Nedělníková, á, Ostrava, 8. 8. 2014 12
Příloha č. 1: Údaje o lektorovi, c.v. Jméno, přímení
Dana Nedělníková
Zaměstnavatel
Úřad vlády ČR, Agentura pro sociální začleňování Sdružení azylových azylo domů
Sdružení sociálních asistentů Vzdělání
2007: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity, doktorský studijní program Sociální politika a sociální práce, obor Sociální práce, Ph.D.
2002: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity obor sociální práce se zdravotnickým profilem, Mgr. Praxe
2014 – dosud Sdružení azylových domů; koncepční pracovník
2011 – dosud Úřad vlády ČR, Agentura pro sociální začleňování, analytik pro oblast sociální politiky a sociální práce (HPP) 2011 – 2012 Ústav pedagogických pedagogických věd, Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně externí vyučující 2008 – 2009 Ostravská univerzita, Fakulta sociálních studií, katedra metod sociální práce, vedoucí katedry, odborný asistent v oboru metody sociální práce;
2004 - dosud Sdružení sociálních asistentů, Ostrava, vedoucí služby Sociální asistence pro znevýhodněné rodiny s dětmi; Projektu Podpora rodin v agendě SPOD, od 3/2014 metodik; 2003 - 2008 Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce, ráce, odborný asistent v oboru metody sociální práce; Odborná činnost
Odborná činnost: pracovní skupiny, granty (výběr): 2014 - Pracovní skupina k zákonu o sociálním bydlení při MPSV „Nástroje sociální politiky“ 2007- 2008 "Podpora vytváření systému terénní terénní sociální práce – vytvoření vzdělávacího programu a jeho pilotní pilo ověření“, veřejná zakázka MPSV v rámci OP RLZ. Odborný garant, lektor, Ostravská univerzita; 2006- 2008 "Zvýšení připravenosti studentů sociální práce na měnící se požadavky a potřeby budoucích budoucích zaměstnavatelů pomocí kvalitnějšího vzdělávání v oblasti odborné praxe studentů" v rámci 2. výzvy Opatření 3.3.2 (Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje) OP RLZ. Člen realizačního týmu, konzultant, Ostravská univerzita;
13
2006 - 2007 "Podpora "Podpora vytváření systému terénní sociální práce – vytvoření metodických příruček“ (veřejná zakázka MPSV v rámci OP RLZ). Manažer veřejné zakázky, odborný garant Metodické příručky pro výkon terénní sociální práce, Ostravská univerzita;
2006 – 2007 "Zajištění "Zajištění vzdělávání metodiků a koordinátorů sociální péče o osoby společensky nepřizpůsobené" (veřejná zakázka MPSV v rámci OP RLZ). Garant cíle 1) vytvoření metodické příručky, Ostravská univerzita; 2005 Členka komise sociálně-právní právní ochrany dětí Statutárního města mě Ostrava. Dále účast v konzultačních skupinách projektů Podpora procesů v sociálních službách a Inovace kvality (2012-2013). (2012 Publikační činnost (výběr):
NEDĚLNÍKOVÁ, D. Koordinace sociálních služeb v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami. Praha: Úřad Úř vlády, 2014. NEDĚLNÍKOVÁ, D. Sociální práce s jedinci ve skupinách In: Encyklopedie sociální práce. O.Matoušek (ed). Praha: Portál, 2013. CHYTIL, O., GOJOVÁ, A., NEDĚLNÍKOVÁ, D. Soziale Arbeit in MittelMittel und Osteuropa. In: Otto, Hans-Uwe, Hans Thiersch, Hans Handbuch Soziale Arbeit. Grundlagen der Sozialarbeit und Sozialpädagogik. München: Reinhardt, 2011. 1800 str., ISBN 978-3-497-02158-1. 978
GOJOVÁ, A., NEDĚLNÍKOVÁ, D. Inkluzívní potenciál zplnomocnění a participace v komunitní práci. Sociální profese pro sociální sociální Evropu. Boskovice: Albert, 2009. s. 182-192. 192. ISBN 978-80-7326-171-9 978
CHYTIL, O., GOJOVÁ, A., NEDĚLNÍKOVÁ, D. Bilancování vývoje sociální práce v zemích střední a východní Evropy. Social Professions for a Social Europe: Review Insight - Prospects. Boskovice: B Albert, 2009. s. 20-36. 36. ISBN 978-80-7326-171-9. 978 NEDĚLNÍKOVÁ, D. Etická dilemata v terénní sociální práci. s. 377-390. 377 In: JANOUŠKOVÁ, K., NEDĚLNÍKOVÁ, D. (Eds.) Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků. Ostrava: OU, MPSV ČR, 2008. ISBN 978-80-7368-504-1. 978
NEDĚLNÍKOVÁ, D., GOJOVÁ, A. Základní činnosti terénního sociálního pracovníka. s. 25 – 51. In: JANOUŠKOVÁ, K., NEDĚLNÍKOVÁ, D. (Eds.) Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků. Ostrava: OU, MPSV ČR, 2008.ISBN 978-80-7368978 504-1. JANOUŠKOVÁ, K., NEDĚLNÍKOVÁ, D. (Eds.) Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků. Sborník studijních textů pro terénní sociální pracovníky. Ostrava: OU, MPSV ČR, 2008. 401 s. ISBN 978-80-7368-504-1. 978 1. JANOUŠKOVÁ, K., NEDĚLNÍKOVÁ, D. (Eds.) Profesní Profesní dovednosti terénních pracovníků. Sborník studijních textů pro terénní pracovníky. Ostrava: OU, MPSV ČR, 2008. 549 s. ISBN 978-80-7368-503-4. 978
14
NEDĚLNÍKOVÁ, D. a kol. Průvodce odborným praktickým vzděláváním v sociální práci pro vyučující semináře k odborné odborné praxi. Katedra sociální práce, Zdravotně sociální fakulta, Ostravská univerzita, 2007. 125 s. ISBN 978978-80-7368-469-3 NEDĚLNÍKOVÁ, D. (Ed.) Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Praha: MPSV, 2007. NEDĚLNÍKOVÁ, D. Rodiny s dětmi. In: NEDĚLNÍKOVÁ, NEDĚLNÍKOVÁ, D. (Ed.) Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Praha: MPSV, 2007.
NEDĚLNÍKOVÁ, D. (Ed.) Metodická příručka pro metodiky a koordinátory sociální péče o osoby společensky nepřizpůsobené. 1. vyd. Praha: MPSV, 2006. KAHÁNKOVÁ, J., MYŠÍKOVÁ, M., NEDĚLNÍKOVÁ, D. Sociální asistence pro rodiny s dětmi. Sociální práce/Sociálna práca č.2/2005.
NEDĚLNÍKOVÁ, D. Social work in the Czech Republic. In: CAMPANINI, A., FROST, E. (Eds.) European Social Work. Roma: Carocci, 2004. p. 37-44. 37 ISBN 88-4302967-3. CHYTIL, O., NEDĚLNÍKOVÁ, D., PŘÍHODOVÁ, A. The analysis of theoretical concepts and methods of social work presented in the Czech and Slovakian literature. In: ERATH, P., LITTLECHILD, B., VORNANEN, R. Social Work in Europe – Descriptions, Analysis Analysis and Theories. Eichstätt: ISIS, 2004, p.75 – 86. ISBN 807326-027-1. 1.
NEDĚLNÍKOVÁ, D. Úvod do sociální práce se skupinou. Ostrava: Kofoedova škola, 2004. 72 s. ISBN 80-239-4030-9. 80 Lektorská praxe
6 let: lektorování orování pro akreditované vzdělávací instituce: Sdružení sociálních asistentů, Sociofactor, Caritas Olomouc, lektorování seminářů pro cílovou skupinu v rámci pracovně právního vztahu na Úřadě vlády; témata: terénní sociální práce, management v sociálních službách, sl sociálníí práce a standardy v SPOD, case management, interorganizační spolupráce ve službách sociální práce, sociální prááce s rodinou, aj. 2 roky: Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, externí výuka Aplikace metod sociální práce, Sociální práce a pomáhající pomáhající profese. 7 let: Ostravská univerzita, výuka kurzů v rámci plného úvazku: Metody sociální práce, Kazuistický seminář, Terénní sociální práce s rodinou, Sociální práce s onkologicky nemocnými, Sociální práce v psychiatrii, Sociální instituce a sociální péče éče a další.
15
