j
Imagine the result
ARCADIS CZ a.s. divize Geotechnika
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Karviná – PZ Nad Barborou Posouzení průzkumu
Číslo zakázky 140337Z022
Praha duben 2014
http://mapy.cz /
http://kontaminace.cenia.cz/
Imagine the result
j
Název zakázky:
Karviná – PZ Nad Barborou – posouzení průzkumu
Číslo zakázky:
140337Z022
Pořadové číslo na zakázce:
1
Zpracovala:
Mgr. Tereza Šmejkalová
Schválil:
Mgr. Jiří Rout
ZPRÁVA o posouzení hydrogeologického a inženýrskogeologického průzkumu pro studii proveditelnosti umístění průmyslové zóny v lokalitě Nad Barborou v Karviné a projektu navazujících průzkumných prací
Praha duben 2014
Stránka 1 z 12
Imagine the result
j
OBSAH 1 Úvod ............................................................................................................................................ 3 1.1 Základní údaje .......................................................................................................................3 1.2 Stručná charakteristika zájmového území ..............................................................................4 2 Posouzení průzkumu z května 2011.......................................................................................... 5 2.1 Provedené práce a obsah zprávy ..........................................................................................5 2.2 Posouzení využití dostupných archivních podkladů ...............................................................6 2.3 Posouzení provedených terénních a laboratorních prací .......................................................7 2.4 Posouzení provedených kamerálních prací a zprávy o průzkumu..........................................7 3 Posouzení projektu průzkumných prací z března 2014 ........................................................... 9 3.1 Obsah projektu průzkumných prací .......................................................................................9 3.2 Posouzení projektu průzkumných prací .................................................................................9 4 Závěr ......................................................................................................................................... 11 4.1 Shrnutí provedeného posouzení .......................................................................................... 11 4.2 Doporučení pro další etapu průzkumných prací ................................................................... 11
Stránka 2 z 12
Imagine the result
j
1 ÚVOD 1.1 Základní údaje Na základě objednávky č. 14/001/00460 státní agentury CzechInvest, Štěpánská 15, 120 00 Praha 2 ze dne 1. 4. 2014 vypracovala naše společnost ARCADIS CZ a.s., divize Geotechnika odborné posouzení zprávy Studie proveditelnosti umístění průmyslové zóny v lokalitě „Nad Barborou“ – svazek 02 – Příprava brownfieldu lokalita A5 – Nad Barborou, závěrečná zpráva hydrogeologického průzkumu společnosti Green Gas DPB, a.s. z května 2011 (autoři M. Šmolka, V. Hotárek, schválil M. Stoniš; dostupné též v archivu ČGS-Geofondu, signatura GF P131857) a projektu průzkumných prací navazující etapy, nazvaného Hydrogeologický průzkum v lokalitě „Nad Barborou“, projekt geologických prací stejné společnosti z března 2014 (autoři P. Malucha, V. Hotárek, schválil M. Stoniš). Zpráva o posouzení je v archivu naší společnosti uložena pod zakázkovým číslem 140337Z022. Posuzovaná zpráva o průzkumu z května 2011 je koncipována jako „dílčí vstup studie proveditelnosti technického řešení průmyslové zóny“ v lokalitě Nad Barborou, katastrální území Karviná-Doly v Moravskoslezském kraji (viz přehledná situace na obr. 1). Etapa průzkumných prací ani podrobnější cíle průzkumu nejsou v textu specifikovány. Lze se domnívat, že průzkum byl zpracován jako orientační, eventuálně předběžný. Podle údajů v textu zpráva o průzkumu navazuje na zprávu o rešerši archivních podkladů z roku 2008, která nebyla předmětem našeho posouzení a nebyla nám pro zpracování posouzení k dispozici. Práce pro posuzovanou zprávu zahrnovaly vyhloubení 11 průzkumných vrtů, z nichž 5 bylo hydrogeologicky vystrojeno, provedení vsakovacích zkoušek, odběr a zkoušky vzorků zemin a podzemní vody a atmogeochemický průzkum zaměřený na výskyt metanu. Jde tedy o činnosti charakteru komplexního orientačního až předběžného průzkumu zaměřeného na zjišťování nejen hydrogeologických, ale především inženýrskogeologických poměrů území pro přípravu staveb. Název průzkumu, který je označen za hydrogeologický, tak nevystihuje jeho inženýrskogeologické zaměření. V dalších fázích přípravy projektu doporučujeme používat pro tyto průzkumné práce termín inženýrskogeologický průzkum, který v sobě zahrnuje všechny činnosti potřebné pro charakteristiku horninového prostředí pro přípravu stavby. V souladu s geologickým zákonem č. 62/1988 Sb. jsou tyto práce oprávněny projektovat, provádět a řídit pouze osoby s odbornou způsobilostí v oboru inženýrská geologie. Mezi autory zprávy je ovšem uveden pouze odpovědný řešitel s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie. Totéž platí i pro projekt navazujícího průzkumu z března 2014, kde v textu autoři uvádějí, že se jedná o komplexní geologický průzkum, nicméně název zakázky vyplynul ze specifikace zadavatele. Etapa průzkumných prací není uvedena, deklarovaným hlavním cílem je „provést hydrogeologický průzkum předmětného území v rozsahu potřebném pro zpracování dokumentace plánovaných staveb dopravní a technické infrastruktury a terénních úprav“. Objednatel dále poskytl ještě svazek 01 studie proveditelnosti, v němž jsou uvedeny obecné údaje o záměru a některé z jeho dalších dílčích částí (protokol geodetického zaměření, hrubé terénní úpravy, soupis dotčených pozemků, skladba jednotkových cen, dopravně-inženýrské posouzení a biologické hodnocení). Tento svazek nebyl předmětem našeho posouzení a byl využit pouze jako doplňující materiál. Pro zpracování posouzení byly dále využity následující podklady z archivu naší společnosti, ČGSGeofondu a dalších zdrojů: o
geologická mapa 1 : 25 000, list M-34-73-D-b Havířov (autor J. Tyráček, 1962) z DVD Geologické mapy 1 : 25 000, ČGS 2003, Stránka 3 z 12
Imagine the result
j o o o o o o o o o o o o o o
geologická mapa 1 : 50 000, list 15-44 (redaktor listu M. Růžička), ČGÚ 1992, WMS služby a mapové aplikace dostupné na serveru ČGS (http://www.geology.cz/ extranet/mapy), WMS služby dostupné na serveru ČÚZK (http://geoportal.cuzk.cz/), archivní letecké snímky ČR dostupné na serveru http://kontaminace.cenia.cz/, archivní mapy ČR dostupné na serveru ČÚZK (http://archivnimapy.cuzk.cz/), mapa III. vojenského mapování dostupná na WMS serveru VÚGTK (http://mapy.vugtk.cz/ cgi-bin/mapserv?map=/var/www/map_data/wms.map&), MYKIŠKA M. (1963): Asanace Karvinského potoka, geologický průzkum. Kovoprojekta, Brno. MS ČGS-Geofond – GF V043864–V043866. VRBA J. (1969): Závěrečná zpráva stavebně-geologického průzkumu. Orlová – Karviná, rek. silnice 2/470. Geologický průzkum, n.p., Ostrava-Hrabová. MS ČGS-Geofond – GF V064164, PIVOVARČIOVÁ J.(1972): Průvodní zpráva k mapám prognózy sesuvné aktivity. Geotest, Brno. MS ČGS-Geofond – GF P024306, GOLKA F. (1983): Dětmarovice – Havířov, I.a, závěrečná zpráva. Unigeo Ostrava, závod Ostrava. MS ČGS-Geofond – GF P037386, KLEINOVÁ R. (1983): Důl 1. Máj – JV pole. Předběžný Inženýrskogeologický průzkum. Unigeo Ostrava, závod Ostrava. MS ČGS-Geofond – GF P040946, BUREL F., ČAPČA M., KAŠTOVSKÝ V., NEVLUD P., RYŠAVÝ J., VEČEŘOVÁ J. (1987): Výpočet zásob černého uhlí dolu 1. Máj, k.p. Karviná, Závod 2 (Darkov) k 1. 1. 1987. Federální ministerstvo paliv a energetiky, Praha. MS ČGS-Geofond – GF FZ006215, VYMĚTALÍKOVÁ S. (1996): Karviná – tepelný napáječ, závěrečná zpráva. GHE, a.s., Ostrava. MS ČGS-Geofond – GF P087062, FILIP L., HROMADA J., KOTLÍK J. (2010): Výpočet zásob černého uhlí v dobývacím prostoru Karviná-Doly II, část Gabriela, číslo ložiska 3070423, OKD, a.s. Důl Darkov, stav k 1. 1. 2010. Báňské projekty Ostrava, a.s. MS ČGS-Geofond – GF FZ007109.
1.2 Stručná charakteristika zájmového území Oblast, která je předmětem průzkumu, se nachází v katastrálním území Karviná-Doly v Moravskoslezském kraji (viz přehledná situace na obr. 1). Zaujímá plochu cca 85 ha, vymezenou silnicí I/59 na severu, areálem bývalého dolu Barbora (1. Máj) na jihu a silnicí II/474 na západě; z východní strany není zřetelně ohraničena, přechází do částečně zalesněného území bez výraznější zástavby. Přibližně 350 m východně od SV rohu zájmového území se nachází známý „šikmý kostel“ sv. Petra z Alkantary. Dnešní městská část Karviná-Doly je pozůstatkem původní obce Karvinná, která byla zlikvidována ve 2. polovině 20. století při těžbě černého uhlí. Naprostá většina zástavby v zájmovém území byla postupně srovnána se zemí (viz srovnání letecké fotografie z roku 1947 a ze současnosti na titulní straně tohoto posouzení), oblast má dnes charakter brownfieldu se zatravněnými a zalesněnými plochami, pozůstatky původní zástavby a infrastruktury a několika obydlenými domy a zahradními domky při zahrádkářské kolonii. Morfologie terénu byla ovlivněna poklesy (až přes 10 m podle posuzované zprávy) v důsledku hlubinné těžby – východně od zájmového území se nachází důl Gabriela, jižně důl Barbora, západně důl Hohenegger, severně šachta Františka. Část terénních depresí byla vyplněna navážkami – v bývalém údolí Karvinského potoka v SZ rohu území dosahuje mocnost rekultivačních vrstev podle posuzované zprávy až 10 m. Investiční záměr podle dostupných informací zahrnuje v první fázi obnovení dopravní infrastruktury, vybudování vodohospodářských objektů a terénní úpravy. Následně je uvažováno s vybudováním parkovacích, skladových a kancelářských objektů. Na severovýchodním okraji má být ponechán biokoridor zahrnutý mezi územní systémy ekologické stability (ÚSES). Stránka 4 z 12
Imagine the result
j
S Obr. 1 Přehledná situace zájmového území (zdroj mapového podkladu: http://geoportal.cuzk.cz/ WMS_ZM50_PUB/WMService.aspx)
2 POSOUZENÍ PRŮZKUMU Z KVĚTNA 2011 2.1 Provedené práce a obsah zprávy Posuzovaná zpráva má 45 stran a 17 příloh, popisuje a dokládá provedené terénní, laboratorní a kamerální práce a shrnuje jejich vyhodnocení. Terénní a laboratorní práce podle údajů ve zprávě zahrnovaly následující činnosti: o o o o
o o o
vyhloubení a dokumentaci 5 hydrogeologicky vystrojených vrtů (hloubka 14,0–15,5 m) a 6 nevystrojených vrtů (hloubka 8,0–17,0 m), zaměření hladin podzemní vody, zaměření hladin podzemní vody v archivních hydrogeologických vrtech v blízkosti zájmového území, geodetické zaměření nových vrtů, archivních hydrogeologických vrtů a několika významných terénních prvků, odběr 7 zeminových vzorků třídy kvality 1–2 dle ČSN EN ISO 22475-1, 10 vzorků třídy kvality 3 a 18 vzorků třídy kvality 4–5; provedení laboratorních zkoušek: klasifikační rozbory vč. stanovení objemové hmotnosti a zdánlivé hustoty, 2x krabicová smyková zkouška, 7x stlačitelnost v edometru, 4x triaxiální UU zkouška, 11x zkrácený kontaminační rozbor, odběr 5 vzorků podzemní vody; provedení chemických a kontaminačních rozborů, provedení 3 vsakovacích zkoušek na vystrojených vrtech, atmogeochemické měření metanu v půdním vzduchu na 11 místech (v okolí nových vrtů) – celkem 99 měření. Stránka 5 z 12
Imagine the result
j
Ve zprávě o průzkumu jsou zmíněny či řešeny následující okruhy témat: o o o o o o o
přehled a metodika provedených prací, charakteristika zájmového území, jeho historie, aktuálního stavu a uvažovaného využití, geomorfologické, klimatické, hydrologické, inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry, propustnost prostředí, chemismus podzemní vody, výsledky laboratorních zkoušek, vymezení a vlastnosti geotechnických typů, vhodnost jednotlivých částí zájmového území pro výstavbu a možnosti jejich využití z hlediska nakládání s vodami, výsledky průzkumu kontaminace a výskytu metanu.
Přílohy a dokumentace ke zprávě zahrnují: o o o
protokoly k provedeným pracím (technickou zprávu o vrtání, protokoly laboratorních zkoušek a rozborů, dokumentaci atmogeochemického průzkumu a protokol geodetického zaměření), situace a fotodokumentaci zájmového území, geologickou dokumentaci nových i archivních vrtů, znázornění syntézy získaných dat, tedy inženýrskogeologického a hydrogeologického modelu lokality, v podobě geologických řezů a map (mapy antropogenních zásahů a mocností navážek, mocností krycích hlín, hydroizohyps, hloubek naražené a ustálené hladiny podzemní vody pod terénem) a situaci zájmového území s vyznačením vhodnosti pro zakládání staveb.
2.2 Posouzení využití dostupných archivních podkladů Z veřejně dostupných mapových podkladů zpráva o průzkumu cituje obě základní geologické mapy v měřítku 1 : 50 000 a 1 : 25 000. Není nám známo, že by na lokalitě bylo provedeno geologické mapování v podrobnějším měřítku. Z materiálů dostupných v archivu ČGS-Geofondu byly využity veškeré posudky s vrty v oblasti zájmového území, které lze najít přes mapový server archivu. Z posudku P087062 byl využit pouze vrt J-101, přičemž v zájmovém území se nachází ještě vrt J-102. Dále byly využity další archivní vrty, jejichž posudky nelze přes mapový server ČGS-Geofondu dohledat a byly pravděpodobně získány z jiných zdrojů. Ve zprávě schází přehledné uvedení zdrojových posudků jednotlivých vrtů s kompletními citacemi. Stabilita území je podle strany 36 zprávy „vyhovující, při prohlídce lokality nebyly aktuálně zjištěny žádné projevy nestability a dle registru sesuvů Geofondu ČR nejsou v rozsahu ploch určených k zástavbě registrovány žádné svahové deformace“. Tento údaj je sice pravdivý, nicméně do zájmového území na severní straně zasahuje registrovaný sesuv ID 3553 (označený jako sesuv č. 7 v mapě 22 posudku P024306), který by bylo vhodné zmínit, přestože je situován již za okrajem ploch určených k zástavbě, v místě ochranného pásma pro rozšíření dopravní infrastruktury. Vzhledem k pravděpodobně značným antropogenním změnám reliéfu této oblasti v období po zpracování registračního listu (1973, revize 1979) zmiňovaný sesuv již nemusí představovat aktuální riziko, tento závěr by nicméně ve zprávě měl být diskutován a doložen. Existenci registračního listu lze také chápat jako doklad potenciálně nežádoucího chování místních materiálů (sprašové hlíny na jílovém podloží) za nepříznivých podmínek (např. havárie inženýrských sítí), na něž by při plánování výstavby měl být brán zřetel.
Stránka 6 z 12
j
Imagine the result
2.3 Posouzení provedených terénních a laboratorních prací Rozsah vrtného, atmogeochemického a kontaminačního průzkumu lze s ohledem na danou etapu průzkumu považovat za dostatečný, rozsah laboratorních zkoušek zemin pak až za velkorysý. Metodika vzorkování je v textu zprávy dostatečně vysvětlena; metodika vlastního situování průzkumných vrtů a reprezentativnost jejich profilů vzhledem k členitosti prostředí nejsou detailněji diskutovány (v textu je uvedeno, že „rozmístění vrtů bylo navrženo jednak s ohledem na rozdělení území ve smyslu Zastavovacího plánu… jednak s cílem vytvořit v území uzlové body HG průzkumu“). Hydrogeologicky vystrojené vrty a vrt NBV-6 byly vrtány pomocí dláta a spirálového soutyčí (šneku); ostatní, mapovací vrty byly podle technické zprávy vrtných prací vrtány svrchu jádrově, níže pak některé šnekem (v dokumentaci vrtů je ovšem uvedeno pouze jádrové vrtání). Zde je třeba konstatovat, že šnekové vrtání představuje v duchu normy ČSN EN ISO 22475-1 metodu odběru vzorků kategorie C a poskytuje vzorky nejnižší třídy kvality (třída 5 dle ČSN EN 1997-2), u nichž došlo k výraznému ovlivnění jak struktury, tak i fyzikálně-mechanických parametrů. Výsledky šnekového vrtání tak lze zodpovědně využít pouze pro litologický popis vrstev v podloží. Charakteru a kvalitě takto získaných vzorků horninového prostředí je přímo úměrná i použitelnost vypracované geologické dokumentace. Vrt NBM-8 byl podle technické zprávy od 3,0 m vrtán šnekem, vzorky odebrané níže tedy nelze označovat za poloporušené, jde o vzorky porušené. Fotodokumentace vrtných prací a vrtného jádra není přiložena. Navržené a provedené laboratorní zkoušky obecně odpovídají uvedené třídě kvality odebraných vzorků, pouze na vzorcích kategorie odběru 3 (ve zprávě označovaných jako poloporušené) by vzhledem k narušení vzorku neměla být stanovována suchá a vlhká objemová hmotnost. Triaxiální UU zkoušky by měly být vyhodnocovány pouze s využitím totální soudržnosti (neodvodněné pevnosti), neboť totální úhel vnitřního tření je z teorie nulový. Ve zprávě je diskutována propustnost (koeficient filtrace) jednotlivých typů horninového prostředí podle zrnitostní křivky a podle vsakovacích zkoušek. Vsakovací zkoušky byly provedeny na 3 vystrojených vrtech; uvedeny jsou pouze jejich výsledky, nikoliv grafy průběhu zkoušek. V mapovacích vrtech nebyla měřena ustálená hladina podzemní vody, pro konstrukci map izolinií byly podle textu zprávy přejaty ustálené hladiny z okolních vrtů.
2.4 Posouzení provedených kamerálních prací a zprávy o průzkumu Obecně lze konstatovat, že posuzovaná zpráva o průzkumu se s větší či menší podrobností zabývá všemi okruhy témat podstatnými pro investiční záměr v této etapě průzkumných prací a s jejími závěry lze (v rámci naší znalosti lokality omezené na použité dokumenty) generelně souhlasit. Některá témata jsou ovšem pojednána poněkud stručně a bez uvedení zdrojů informací, nelze tedy vyhodnotit, nakolik jsou předkládané údaje a závěry relevantní. Jde především o problematiku antropogenních změn reliéfu, která je v posuzované zprávě nedostatečně řešena, jak je dále diskutováno v následující části této kapitoly. Zhodnocení antropogenních změn reliéfu Druh a rozsah antropogenních změn reliéfu (poddolování, poklesy, navážky, rekultivace, výstavba, demolice) představují v případě řešené lokality (viz kapitola 1.2) zásadní faktory, které významnou měrou ovlivní vhodnost prostředí pro uvažovaný investiční záměr. Posuzovaná zpráva k této problematice uvádí mnohdy pouze izolovaná tvrzení a závěry bez citace použitého zdroje, jejichž relevanci tak nelze zcela posoudit. Z textu zprávy není zřejmé, zda v předchozích etapách prací byla tato problematika souborně řešena, či nikoliv. Je třeba zdůraznit, že odhalení a pochopení Stránka 7 z 12
Imagine the result
j
posloupnosti všech hlavních antropogenních změn a vlivů na staveništi je v místních podmínkách zásadní pro sestavení věrohodného inženýrskogeologického modelu zájmového území. Zájmové území se nachází v dobývacím prostoru a poddolovaném území Karviná-Doly II, v oblasti s hlubinnými ložisky černého uhlí a zemního plynu. Problematika poddolování a poklesů terénu v důsledku hlubinné těžby je v textu zprávy o průzkumu řešena velmi stručně. Je zde uveden rozsah poklesů („místy o více než 10 m“), zpráva dále uvádí, že „západní část DP, v níž je situováno ZÚ, je v poslední době mimo rozsah hornické činnosti. V budoucnosti se poklesy terénu v ZÚ neočekávají“. V mapové příloze 11 (situace zájmového území s vymezením vhodnosti pro zakládání staveb) pak jsou zakresleny „izolinie poklesů z budoucího dobývání“, přičemž není zřejmé, na jakém základě byly vytvořeny. Je třeba konstatovat, že v předložených podkladech je problematika vlivů hornické činnosti na staveništi nedostatečně řešena a je třeba jí věnovat výrazně větší pozornost. Za zcela nezbytné považujeme zpracování (soudního) báňského znaleckého posudku, který mj. zhodnotí hornickou historii na staveništi, dobývací metody i postupy prací, jejich rozsah, časové aspekty a v neposlední řadě i ovlivnění horninového prostředí na staveništi. S ohledem na situování staveniště ve stávajícím dobývacím prostoru je třeba zhodnotit i vlivy probíhající a do budoucna plánované báňské činnosti. Nutným závěrem znaleckého posudku musí být i zatřídění staveniště do skupiny stavenišť na poddolovaném území dle platné normy ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území. Reliéf zájmového území byl dále zejména v některých oblastech výrazně ovlivněn rekultivačními pracemi. Ty jsou ve zprávě popisovány podrobněji než poklesy terénu, ovšem opět bez uvedení zdroje informací, takže prezentované údaje nelze ověřit. Není zcela zřejmé, z jakých údajů byla sestavena mapa mocnosti navážek v příloze 6 – v oblasti, kde je udávána největší mocnost („Rekultivace 1“ v údolí Karvinského potoka), nebylo podle textu zprávy možné provést průzkumný vrt vzhledem k zemědělskému využívání plochy a nenacházejí se zde ani vrty archivní; v oblasti „Rekultivace 2“ byl realizován jeden nevystrojený vrt, situovaný na okraji plochy rekultivace, kde je předpokládána menší mocnost navážek. Za podobných okolností je vždy vhodné získat (resp. prezentovat) maximum dostupných informací z archivních podkladů; jejich využití může také usnadnit odhad geomechanických a hydrogeologických vlastností těchto navážek v současnosti. V textu zprávy se dále uvádí, že mapy izolinií byly vytvořeny programem Surfer. Tento software využívá k interpolaci hodnot mezi bodovými údaji (zde hodnotami v průzkumných vrtech) numerické metody, které zpravidla předpokládají určitou spojitost sledovaného parametru mezi body. Charakter některých vykreslených izolinií ukazuje na nízký stupeň prozkoumanosti, který neumožňuje vždy věrohodnou interpolaci bodových údajů. S ohledem na složitost místního prostředí považujeme zpracované mapy izolinií za hrubě orientační a bude nutno je výrazně zpřesnit v dalších etapách průzkumu. Další připomínky o
o
Zpráva rozčleňuje horninové prostředí na různé geotechnické typy, které jsou správně definovány na základě geneze a makroskopických charakteristik. Těmto typům jsou přidělovány orientační hodnoty geotechnických parametrů (odvozené na základě laboratorních zkoušek či stanovené odborným odhadem), je diskutován jejich plošný a hloubkový rozsah a vhodnost pro různé způsoby použití ve výstavbě. Bylo by tedy vhodné přidělit jim systematické značení (např. GT1, GT2…) jednotné pro celou zprávu včetně tabulek a příloh, zejména geologických řezů. Nepřítomnost takového jednotného značení snižuje okamžitou použitelnost zprávy – viz např. tabulka s přehledem odebraných vzorků a zadaných zkoušek či právě geologické řezy. Do řezů by bylo dále vhodné vynést povrch terénu v minulosti (před poklesy od hlubinné těžby a/nebo před zahájením rekultivací), pokud jsou tyto údaje k dispozici. Zpráva nijak nekomentuje možné střety zájmů, které by mohly vyplývat z existence dobývacího prostoru, chráněných ložisek apod. Stránka 8 z 12
Imagine the result
j o
o
V textu kapitoly Hodnocení lokality z hlediska vhodnosti pro zakládání (strana 36 zprávy) se udává, že „pro velmi nepříznivé geologické poměry za nevhodné pro zástavbu považujeme rovněž okolí vrtu NBM-8 (značně proměnlivý zeminový profil)“. Toto hodnocení není v textu zprávy podrobněji rozvedeno; není také uvedeno, na jakém základě (tvar reliéfu?) je provedena extrapolace nevhodnosti poměrů pro zakládání do okolí vrtu, znázorněná v mapové příloze 11. K textu této kapitoly dále upozorňujeme, že stanovování geotechnické kategorie se v současnosti řídí principy Eurokódu 7 (norma ČSN 73 1001 je již neplatná). Ve zprávě chybí konkrétnější doporučení pro další etapu průzkumných prací.
3 POSOUZENÍ PROJEKTU PRŮZKUMNÝCH PRACÍ Z BŘEZNA 2014 3.1 Obsah projektu průzkumných prací Posuzovaný projekt má 12 stran a 2 mapové přílohy. Obsahuje nastínění koncepce a metodiky navrhovaných prací a tabulky výkazu výměr, harmonogramu prací a rozsahu průzkumných a vzorkovacích prací pro inženýrskogeologickou část průzkumu. Etapa průzkumných prací není v textu uvedena. Práce sestávají ze tří hlavních částí. Deklarovaným cílem inženýrskogeologické části je vytvoření dostatečných podkladů pro zpracování dokumentace (není však specifikován její stupeň) pro provedení plánovaných staveb dopravní a technické infrastruktury, posouzení geomechanických vlastností a stability masivu, zhodnocení únosnosti zemní pláně a využitelnosti materiálů do násypů. Cílem hydrogeologické části prací je vytvoření 3D modelu hladiny podzemní vody a posouzení její interakce s projektovanými zásahy do terénu; dále budou vyhodnoceny možnosti vsakování srážkových vod. Třetí hlavní částí je průzkum kontaminace. K datu zpracování projektu podle jeho textu nebyl znám přesný zastavovací plán území, k dispozici byl pouze rámcový plán hrubých terénních úprav a vymezení hlavních linií dopravní a technické infrastruktury. Do těchto linií mají být přednostně situovány průzkumné vrty; další vrty jsou plánovány v místě uvažované věže vodojemu s čerpací stanicí, objektu ČOV a hráze polderu. Celkem je plánováno 72 bm vystrojených a 106 bm nevystrojených vrtů. Situování vrtů bude předcházet podrobné inženýrskogeologické a hydrogeologické mapování, do vytipovaných míst s nepříznivými poměry budou umístěny sondy dynamické penetrace. Část vrtů bude hydrogeologicky vystrojena, na dvou z nich budou provedeny vsakovací zkoušky. Z vrtů budou odebrány vzorky zemin k laboratorním zkouškám. Dále bude provedeno vzorkování půdy, půdního vzduchu a podzemní a povrchové vody pro pedologický, atmogeochemický a kontaminační průzkum; subdodávkou bude provedeno korozní posouzení. Průzkumná díla budou geodeticky zaměřena. Stabilita svahů navrhovaných zemních těles bude posouzena numerickým výpočtem.
3.2 Posouzení projektu průzkumných prací Na úvod je třeba konstatovat, že s ohledem na nejasnou etapu průzkumu a pouze obecně definované cíle se nevyjadřujeme k rozsahu připravovaných průzkumných prací, tj. nehodnotíme množství průzkumných sond ani počet vzorků a plánovaných zkoušek. Naše posouzení je zaměřeno na základní koncepci průzkumu, k níž uvádíme následující připomínky a doporučení. Klíčovou činností pro optimální naplánování průzkumných prací (a tedy i pro úspěch celého průzkumu) je vytvoření co nejpodrobnějšího a nejpřesnějšího inženýrskogeologického modelu Stránka 9 z 12
j
Imagine the result
lokality a formulace otázek, na něž dosavadní práce neposkytly dostatečnou odpověď a které mají být průzkumem řešeny. Jak bylo diskutováno v kapitole 2.4, z dostupných materiálů není zřejmé, zda bylo v předešlých průzkumných etapách provedeno dostatečně podrobné zhodnocení vývoje reliéfu zájmového území v nedávné minulosti; v projektu průzkumných prací tato problematika není vůbec zmiňována. Interpretace nových i archivních dat z průzkumných vrtů by měla vycházet z údajů o morfologii terénu s uvážením historického vývoje území před zahájením hlubinné těžby i po jejím skončení. Pokud tímto směrem dosud nebyla zaměřena důkladná rešerše, bude ji třeba doplnit ještě před zahájením terénního inženýrskogeologického a hydrogeologického mapování; teprve následně by se mělo přikročit k vlastnímu situování průzkumných děl. Při něm je třeba přihlížet nejen k situaci stavby a k rozmístění již dříve provedených vrtů, ale také k aktuálnímu geologickému modelu, aby bylo předem zřejmé, jaký prostorový celek horninového prostředí bude průzkumným dílem s největší pravděpodobností reprezentován. Program prací (zejména hloubky vrtů, druhy průzkumných prací, plán odběru vzorků) by měl zohledňovat úroveň nivelety plánovaných komunikací, případně úrovně základové spáry připravovaných objektů. Specifickým případem zhodnocení vývoje reliéfu je posudek báňského znalce, který je pro úspěšnou realizaci investičního záměru zcela nezbytný. Problematika poddolování není v textu projektu podrobně zmiňována. Pokud takový posudek dosud není k dispozici, měl by být zadán co nejdříve, tak, aby bylo možné využít jeho závěry ještě v přípravné fázi průzkumu. Okruh otázek, na které je v něm třeba odpovědět, je specifikován v kapitole 2.4. Průzkumem musí být vymezeny a řádně geotechnicky charakterizovány hlavní geotechnické typy na staveništi. Pro tyto geotechnické typy je nutno prezentovat doporučené charakteristické hodnoty geotechnických parametrů i doporučení z hlediska jejich použitelnosti v zemním tělese pozemních komunikací. Předpokládané rozšíření geotechnických typů v zájmovém prostoru musí být graficky znázorněno a vyznačeno v inženýrskogeologických řezech. Jedním z výstupů inženýrskogeologické části prací by měla být i zjednodušená mapa inženýrskogeologických poměrů, která v projektu není zmiňována (předpokládá se pouze vytvoření mapy geologické prozkoumanosti). Tato mapa by měla spolu s inženýrskogeologickými řezy zachycovat aktuální představu řešitelů o vývoji a stavbě zájmového území – ovlivnění hlubinnou těžbou, původní a přemodelovaný terén, mocnosti navážek, aktuální anomálie reliéfu, projevy nestability, důležité jevy zjištěné z historických map, rozšíření vymezených geotechnických typů na povrchu, hydrogeologické prvky ap. V předešlé etapě průzkumu byly tři čtvrtiny metráže průzkumných vrtů provedeny pomocí dláta a spirálového soutyčí. Vrtání šnekem nedosahuje standardů běžných v inženýrskogeologickém průzkumu, snižuje hodnotu pořizované geologické dokumentace a omezuje rozsah využitelných zkoušek mechaniky zemin. Dle platné normy ČSN EN ISO 22475-1 Geotechnický průzkum a zkoušení – Odběry vzorků a měření podzemní vody – Část 1: Zásady provádění se jedná o metodu odběru kategorie C, která poskytuje vzorky zemin nejnižší kvality (5. třída kvality dle normy ČSN EN 1997-2). Pro následující etapu prací považujeme tuto metodiku za nevyhovující. Posuzovaný projekt nepředepisuje způsob vrtání, udává, že vrty budou provedeny „rotačně bez výplachu pomocí jednoduché jádrovky nebo spirálu“. Tuto formulaci nelze akceptovat – vrty by měly být provedeny výhradně metodou jádrově-rotačního vrtání, při níž lze získat vzorky horninového prostředí v 1.–3. třídě kvality. Projekt udává, že „veškerý sled a řízení prací budou zajištěny autorizovanými osobami (doklady o autorizaci pro projektované inženýrské činnosti jsou samostatnou přílohou)“. Tato příloha nám nebyla k dispozici; upozorňujeme, že část průzkumných prací popisovaných v projektu má jednoznačně charakter inženýrskogeologického průzkumu, a proto musí být v souladu se zněním zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, projektována, prováděna i řízena odborně způsobilou osobou v oboru inženýrské geologie. Stránka 10 z 12
j
Imagine the result
Projekt předpokládá použití sond dynamické penetrace. Vzhledem k charakteru horninového prostředí a řešeného úkolu doporučujeme zvážit jejich nahrazení sondami statické penetrace CPTU dle ČSN EN ISO 22476, které poskytují přesnější výsledky a umožňují tak věrohodnější interpretaci zastižených poměrů, včetně věrohodnějšího odhadu vybraných geotechnických parametrů. Toto měření je vhodné doplnit o vybrané karotážní metody, kterými je možno upřesnit objemovou hmotnost, pórovitost, případně i další fyzikální a geotechnické parametry. Pro vytvoření relevantního 3D modelu průběhu hladiny podzemní vody doporučujeme na vybraných hydrogeologicky vystrojených vrtech provést komplexní karotážní měření, které upřesní litologické poměry, geotechnické parametry jednotlivých vrstev a zejména hydrogeologickou charakteristiku prostředí (místa a velikosti přítoků, směry a rychlosti proudění, hydraulické parametry apod.). Nevystrojené vrty by neměly být likvidovány okamžitě, ale minimálně s jednodenním zpožděním – doporučujeme je na tuto dobu dočasně provizorně vystrojit (PVC bez obsypu), aby v nich mohla být změřena přibližná ustálená hladina.
4 ZÁVĚR 4.1 Shrnutí provedeného posouzení Posuzovanou zprávu o průzkumu z května 2011 obecně hodnotíme jako odpovídající danému stupni projekční přípravy; s jejími závěry lze generelně souhlasit (v rámci naší znalosti lokality omezené na použité dokumenty). Jako nedostatečné hodnotíme studium (resp. jeho prezentaci) antropogenních vlivů a nedávného vývoje reliéfu, které považujeme za klíčové pro správnou interpretaci získaných dat. S ohledem na charakter zájmového území je nezbytné doplnit báňský znalecký posudek staveniště, který zhodnotí zejména historii i současnost hornické činnosti, rozsah a hloubku dobývání, jeho způsoby a metody, časové aspekty těchto prací a vlivy na původní terén, dále zhodnotí možnosti projevů bývalé i současné těžby na staveniště a v neposlední řadě provede zatřídění zájmového území do skupin stavenišť na poddolovaném území dle normy ČSN 73 0039. Báňský znalecký posudek je nezbytným podkladem pro přípravu a projektování dalších etap průzkumných prací v místních podmínkách staveniště na poddolovaném území, navíc ve stávajícím dobývacím prostoru. Bez závěrů báňského znaleckého posudku není účelné navrhovat ani provádět další průzkumné práce. Z toho důvodu doporučujeme zpracování znaleckého posudku bez zbytečných odkladů a následnou reinterpretaci známých informací, včetně všech dostupných archivních podkladů.
4.2 Doporučení pro další etapu průzkumných prací V rámci následující etapy průzkumných prací doporučujeme věnovat pozornost vytvoření komplexního geologického modelu lokality, který musí zohlednit nejen bodové údaje z průzkumných vrtů, ale i dostupné archivní podklady zachycující historický vývoj území v důsledku antropogenních vlivů, včetně závěrů báňského znaleckého posouzení. Pro sestavení účelného programu průzkumných prací je nezbytné především jasně definovat cíl průzkumných prací i stupeň projekční přípravy, pro nějž má být zpracován. Rozsah průzkumných prací, jakož i situování jednotlivých sond a plán odběru vzorků, musí vycházet ze znalosti projektované nivelety plánovaných komunikací. Jen tak je možno zajistit odběr vzorků z oblasti Stránka 11 z 12
Imagine the result
j
aktivní zóny komunikací, eventuálně z podloží násypů, což je nutnou podmínkou pro věrohodné charakterizování poměrů pro odpovídající geotechnický návrh realizace zemních těles projektovaných komunikací. Při přípravě a vyhodnocování prací doporučujeme zohlednit připomínky týkající se zprávy z předcházející etapy (viz kapitoly 2 a 3). Doporučujeme zvážit využití sond statické penetrace namísto dynamických penetračních sond; ve vybraných vystrojených vrtech navrhujeme provést komplexní soubor karotážních měření. S ohledem na charakter prováděných prací, které jsou svým zaměřením komplexním inženýrskogeologickým průzkumem, musí, v souladu s zákonem č. 62/1988 Sb., průzkumné práce projektovat, provádět a řídit odpovědný řešitel s odbornou způsobilostí v oboru inženýrská geologie.
Praha 22. 4. 2014
Vypracovala:
Mgr. Tereza Šmejkalová
Schválil:
Mgr. Jiří Rout odpovědný řešitel geologických prací
Stránka 12 z 12
