závěrečná zpráva Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje

závěrečná zpráva

Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje

červenec 2012

Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

© Sociotrendy, 2012 ISBN 978-80-904888-9-2


Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 4 Introduction................................................................................................................................ 4 I. Analýza potřeb veřejnosti ve vztahu k sociálním službám v MSK ........................................... 6 1. Schopnost respondentů vyhledat pomoc....................................................................................... 6 2. Informovanost o sociálních službách ............................................................................................ 10 2.1. Dostatek informací o sociálních službách............................................................................... 10 2.2. Zdroje informací o sociálních službách ................................................................................... 12 3. Preference druhu pomoci.............................................................................................................. 13 4. Připlácení za sociální služby ........................................................................................................... 14 5. Vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech ....................................................... 16 6. Typy požadovaných sociálních služeb ........................................................................................... 16 7. Informovanost o různých cílových skupinách ............................................................................... 30 8. Komunitní plánování z pohledu veřejnosti.................................................................................... 35 9. Popis výzkumného souboru – základní demografické údaje ........................................................ 36 10. Shrnutí ......................................................................................................................................... 40

II. Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji ............................ 42 1. 2. 3. 4.

Cílové skupiny občanů .................................................................................................................. 42 Důležitost sociálních služeb v obcích POU.................................................................................... 49 Popis výzkumného souboru.......................................................................................................... 55 Shrnutí .......................................................................................................................................... 55

III. Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb MSK ........................................................ 56 1. Potřeby poskytovatelů .................................................................................................................. 57 2. Kapacita zařízení ........................................................................................................................... 65 3. Dostupnost sociálních služeb ....................................................................................................... 68 4. Popis výzkumného souboru.......................................................................................................... 70 5. Shrnutí ........................................................................................................................................... 71

VI. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji .............................. 72 1. Zdroje informací o sociálních službách .......................................................................................... 72 2. Využívání sociálních služeb ............................................................................................................ 78 2.1 Důvod vyhledání sociální služby .............................................................................................. 78 2.2 Hodnocení spokojenosti se sociálními službami .................................................................... 78 3. Druhy pomoci a jejich preference ................................................................................................. 79 4. Dojíždění za službou a připlácení za službu ................................................................................... 81 5. Dostupnost sociálních služeb ........................................................................................................ 82 6. Typy požadovaných sociálních služeb ........................................................................................... 84 7. Popis výzkumného souboru – základní demografické údaje ...................................................... 110 8. Analýza specifických cílových skupin, kvalitativní analýza .......................................................... 114 8.1 Osoby s chronickým duševním onemocněním MSK ............................................................. 115 8.4 Osoby se specifickými potřebami .......................................................................................... 121 8.5 Osoby ohrožené návykovými látkami MSK ........................................................................... 123 8.6 Osoby s poruchou autistického spektra MSK ........................................................................ 125

www.sociotrendy.cz

2 strana | 454 celkem


9. Analýza specifických cílových skupin, kvantitativní analýza........................................................ 127 9.1 Důvod vyhledání sociální služby ............................................................................................ 127 9.2 Zdroje informovanosti o sociálních službách ........................................................................ 128 9.3 Specifické potřeby cílových skupin ........................................................................................ 130 9.4 Základní demografické charakteristiky cílových skupin ....................................................... 138 10. Shrnutí ....................................................................................................................................... 141

V. Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje v rámci územního členění dle POU......................................................................................................................................... 143 V.1 Bílovec ....................................................................................................................................... 144 V.2 Bohumín .................................................................................................................................... 153 V.3 Bruntál ....................................................................................................................................... 161 V.4 Český Těšín ................................................................................................................................ 170 V.5 Frenštát pod Radhoštěm ........................................................................................................... 180 V.6 Frýdek-Místek............................................................................................................................ 189 V.7 Frýdlant nad Ostravicí ............................................................................................................... 202 V.8 Fulnek ........................................................................................................................................ 211 V.9 Havířov ...................................................................................................................................... 220 V.10 Hlučín ...................................................................................................................................... 233 V.11 Horní Benešov ......................................................................................................................... 243 V.12 Jablunkov................................................................................................................................. 251 V.13 Karviná..................................................................................................................................... 260 V.14 Kopřivnice................................................................................................................................ 274 V.15 Kravaře .................................................................................................................................... 284 V.16 Krnov ....................................................................................................................................... 293 V.17 Město Albrechtice ................................................................................................................... 306 V.18 Nový Jičín................................................................................................................................. 316 V.19 Odry ......................................................................................................................................... 326 V.20 Opava ...................................................................................................................................... 336 V.21 Orlová ...................................................................................................................................... 349 V.22 Osoblaha ................................................................................................................................. 361 V.23 Ostrava .................................................................................................................................... 371 V.24 Příbor ....................................................................................................................................... 385 V.25 Rýmařov .................................................................................................................................. 394 V.26 Studénka.................................................................................................................................. 404 V.27 Třinec....................................................................................................................................... 412 V.28 Vítkov ...................................................................................................................................... 424 V.29 Vratimov .................................................................................................................................. 433 V.30 Vrbno pod Pradědem .............................................................................................................. 442

Závěr ....................................................................................................................................... 451 Seznam zkratek....................................................................................................................... 454

www.sociotrendy.cz



Úvod Cílem analýzy potřeb sociálních služeb obyvatel Moravskoslezského kraje (dále MSK) je získat informaci o spokojenosti obyvatel se současnými sociálními službami, identifikovat chybějící služby, informovanosti o nabízených sociálních službách či informovanosti o procesu komunitního plánování. Analýza je realizovaná ve dvou částech. Jako souhrnná část týkající se MSK jako celku, dále analýza zaměřená na jednotlivé obce s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje (dále jen POU MSK). Je založena na realizaci výzkumných šetření čtyř samostatných výzkumných souborů, a to u poskytovatelů, uživatelů a zadavatelů sociálních služeb, rovněž u veřejnosti. V rámci analýzy potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji proběhlo zjišťování dat kvalitativním a kvantitativním způsobem. Kvantitativní výzkum zahrnoval využití dotazníkového šetření (jehož součástí bylo i použití řízeného polostrukturovaného rozhovoru) a přímé telefonické oslovení respondentů. Analyzovány byly otázky vztahující se k využívaným službám, spokojenosti s dosavadními službami, identifikaci chybějících služeb, informovanosti o nabízených sociálních službách a informovanosti o procesu komunitního plánování apod.1 Část výzkumu zaměřená na vybrané cílové skupiny zahrnovala použití kvalitativní metody skupinové diskuse a řízený polostandardizovaný rozhovor s určenými cílovými skupinami jako s uživateli sociálních služeb. Z výše uvedeného šetření potřeb u veřejnosti, uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb je zpracováno 30 dílčích zpráv z realizovaných výzkumů, vždy pro správní území jednotlivých obcí s pověřeným obecním úřadem.2

Introduction The analysis of the social service needs of the population Moravian-Silesian Region (further MSK) is to obtain information about public satisfaction with current social services, identify missing services, information about our services or social awareness of the community planning process. The analysis is implemented in two parts. As a summary section on the MSK as a whole, further analysis focused on individual municipalities with authorized municipal office the POU MSK). It is based on the implementation of four

1

Bylo provedeno třídění prvního a vyšších stupňů standardním způsobem dle vybraných demografických charakteristik. Data, získaná z vyplněných dotazníků, byla analyzována statistickými metodami a následně interpretována slovně, grafy a tabulkami. Jednotlivé interpretace byly aplikovány jak pro úroveň kraje a jednotlivých území, pro něž obce s POU vykonávají přenesou působnost, tak i pro obce s obecním úřadem. 2

Průzkum probíhal v lokalitách spadajících do správních obvodů obcí II. typu MSK. Výzkumnou jednotkou souboru poskytovatelů byla sociální služba MSK, výzkumnou jednotkou zadavatelů služeb obec s POU a výzkumnou jednotkou uživatelů služeb a veřejnosti byl občan (respondent) žijící v obcích různých typů Moravskoslezského kraje. Informace v dokumentu mají charakter „hromadných údajů“. Základní třídící jednotkou lokality ve výzkumu uživatelů služeb a ve výzkumu veřejnosti MSK byla obec s POU. Obce I. typu nebo nižší členění území na místní části obcí, v nichž bylo výzkumné šetření prováděno, analyzováno nebylo.

www.sociotrendy.cz



separate research surveys, research files, and for providers, users and sponsors of social services, as well as for the public. In an analysis of the needs of social services in the Region survey data was qualitative and quantitative manner. Quantitative research included the use of questionnaires (which included the use of controlled structured interview) and direct dial reach respondents. Were analyzed issues relating to the services utilized, satisfaction with existing services, identify service gaps, information about our services and social awareness of the community planning process, etc.3 Part of the research focused on selected target groups involved the use of qualitative methods, group discussions and driven semi-structured interview with the designated target groups as users of social services. From the above survey the needs of the public, users, providers and sponsors of social services is processed 30 individual reports of researches, always for the administrative territory of the municipalities with authorized municipal office.4

3

It was the sort of first and higher degrees in a standard way by selected demographic characteristics. Data obtained from the questionnaires were analyzed by statistical methods and subsequently interpreted in words, graphs and tables. Individual interpretations were applied for both the county level and each territory to which a municipality with POU perform transmit powers, as well as for municipalities with municipal authority. 4 The survey was conducted in areas falling within the administrative district II. MSK type. The research unit of a file of providers was social service MSK. Research unit of contracting services was the municipalities POU. The research unit of service users and the public was a citizen (respondent). Information in the document constitute character of " aggregated data". Basic sorting unit locations in the research of service users and in the public research community with MSK were POU. Municipalities type I or lower division of the territory of the local municipality in which the research was investigated, was not analyzed.

www.sociotrendy.cz



I. Analýza potřeb veřejnosti ve vztahu k sociálním službám v MSK

Cílem průzkumu veřejnosti bylo zmapovat potřeby zaměřené na sociální služby v Moravskoslezském kraji. Jednalo se o veřejnost, která dosud sociální služby nevyužívá, ale může využívat v budoucnu nebo mít ve své rodině někoho, kdo tyto služby již využívá. Pokud veřejnost zkušenosti se službami nemá, lze zjišťovat úroveň povědomí o službách prostřednictvím dotazu na obecnou informovanost o službách nebo cílových skupinách. Lze se dotazovat i na zdroje, odkud jsou informace získávány. Často je zjišťováno, jaký druh pomoci by byl uvítán, pokud by byl dotazovaný odkázán na pomoc druhých. Problém tzv. projektivních otázek je v tom, že dotázaný nemá s promítanou situací zkušenost. Pouze může odhadovat, co by dělal, kdyby situace nastala. Případně zkušenost je dána povědomím o dané problematice a to zprostředkovaně, např. z doslechu od známých. Řešení reálných situací může být zcela jiné.5 Nicméně pro plánování sociálních služeb je důležité znát i tyto tendence. Standardním dotazem bývá vyjmenování tematických oblastí, kterými by se, z pohledu dotazovaného, sociální služby měly zabývat, rovněž ochota platit za sociální služby.6

1. Schopnost respondentů vyhledat pomoc Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do sociální situace, která je pro něho složitá. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, které se zesilují, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. Proto byl položen dotaz, zda respondenti vědí, na koho by se mohli v případě, že by pro ně problémová situace nastala, obrátit. Respondenti většinou vědí, na koho by se mohli v případě problémů obrátit. Avšak „rozhodné“ ano nebylo nejčetnější. Více než desetina dotázaných připustila, že by dokonce nevěděla, na koho by se měla nebo mohla obrátit. Podrobné údaje jsou uvedeny v grafu 1.1.

5

Z tohoto důvodu lze zařadit do dotazování zjištění hodnotových hierarchií respondentů a z nich vyhledat potenciality jako tendence k jednání jedinců. 6 Ochota měsíčně připlácet za sociální služby může být zjišťována jako blíže nespecifikována bez ohledu na jakýkoliv druh služeb. Cílem dotazu je zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.1: Řešení složité životní situace (%, N=2978)

12% 26% 18%

Rozhodně ano Spíše ano Jak kdy Spíše nevím

16%

28%

Rozhodně nevím

Statistickou analýzou bylo zjištěno, že řešení složité životní situace je závislé na pohlaví respondenta (častějším výskytem odpovědi „nevím“ u žen a „jak kdy“ u mužů), dále na příslušnosti respondentů k věkové skupině (nad 65 let odpovědí „rozhodně ano“) a na příslušnosti k rodinnému stavu (svobodní častějším výskytem odpovědí „rozhodně ano“ a rozvedení „rozhodně nevím“). Závislost odpovědí na příslušnosti respondentů k jednotlivým okresům a POU je uvedena v tabulkách 1.1 a 1.2 (statisticky významně) zvýšeným výskytem odpovědí vyznačených tučně. Např. v POU Bílovec se jedná o zvýšený výskyt odpovědí „rozhodně nevím“ na koho se obrátit o pomoc ve složité životní situaci, obdobně v POU Bruntál apod. V tomto smyslu se jedná o rozdílné postoje ke způsobu řešení složitých životních situací, kdy se u občanů v lokalitách POU Bílovec, Bruntál, Hlučín, Město Albrechtice, Rýmařov a Vrbno p. Pradědem vyskytuje ve vztahu k řešení vlastních problémů nejistota. Podílové vyjádření potřeby pomoci ve složité životní situaci podle okresů je uvedeno v grafu 1.2, nejistota v řešení životních situací se promítá do okresu Bruntál, částečně se projevuje v okrese Karviná.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.1: Pomoc ve složité životní situaci dle okresů Ví, na koho se obrátit o pomoc ve složité životní situaci Rozhodně ano

Spíše ano

Jak kdy

Spíše nevím

Rozhodně nevím

Celkem

Bruntál

110

134

68

47

206

565

Frýdek-Místek

97

124

115

97

28

461

Karviná

147

173

47

195

20

582

Nový Jičín

245

219

121

62

38

685

Opava

91

134

87

60

39

411

Ostrava

88

59

43

74

16

280

Celkem

778

843

481

535

347

2984

Graf 1.2: Pomoc ve složité životní situaci dle okresů (%, n=2984)

31,4%

Ostrava

22,1%

Opava

21,1% 32,6%

35,8%

Nový Jičín

15,4%

26,4%

21,2% 32,0%

5,7%

14,6% 9,5%

17,7% 9,1%5,5%

Rozhodně ano Spíše ano

25,3%

Karviná Frýdek-Místek

21,0%

Bruntál

19,5%

26,9%

8,1% 24,9%

33,5%

3,4%

21,0% 6,1%

Jak kdy Spíše nevím Rozhodně nevím

0%

www.sociotrendy.cz

29,7%

20%

23,7% 40%

12,0%8,3% 60%

36,5% 80%

100%



Tabulka 1.2: Pomoc ve složité životní situaci dle POU Ví, na koho se obrátit o pomoc ve složité životní situaci Rozhodně ano

Spíše ano

Jak kdy

Spíše nevím

Rozhodně nevím

Celkem

Bílovec

18

10

18

12

22

80

Bohumín

47

19

12

23

0

101

Bruntál

0

0

0

20

80

100

Český Těšín

32

24

0

16

8

80

Frenštát p. R.

30

26

0

15

10

81

Frýdek - Místek 16

43

50

33

9

151

Frýdlant n. O.

46

4

0

16

14

80

Fulnek

36

32

11

1

0

80

Havířov

2

69

0

78

1

150

Hlučín

35

25

8

7

26

101

Horní Benešov

42

2

1

1

3

49

Jablunkov

10

25

19

26

0

80

Karviná

22

38

27

61

3

151

Kopřivnice

62

20

10

10

0

102

Kravaře

6

56

0

16

2

80

Krnov

21

36

32

9

2

100

Město Albrechtice

8

22

16

4

31

81

Nový Jičín

19

42

20

16

5

102

Odry

23

37

18

1

1

80

Opava

33

19

59

28

11

150

Orlová

44

23

8

17

8

100

Osoblaha

26

35

7

0

7

75

Ostrava

60

51

27

54

8

200

Příbor

40

21

12

7

0

80

Rýmařov

11

15

5

6

43

80

Studénka

17

31

32

0

0

80

Třinec

25

52

46

22

5

150

Vítkov

17

34

20

9

0

80

Vratimov

28

8

16

20

8

80

Vrbno p. Pradědem

2

24

7

7

40

80

Celkem

778

843

/481

535

347

2984

www.sociotrendy.cz



Z výše uvedených zjištění vyplývá, že mezi občany jednotlivých okresů byly zjištěny rozdíly

ve smyslu, rozdílných postojů ke způsobu řešení složitých životních situací.

2. Informovanost o sociálních službách Úroveň informovanosti o sociálních službách obecně je rozdílná mezi uživateli služeb a mezi veřejností. Obecně úroveň informovanosti se zvyšuje s ohledem na aktuálně řešenou sociální situaci, která se dotyčného týká nebo nějakým způsobem týkat začíná. Možnosti pomoci, různé druhy a formy sociálních služeb, legislativních změn nebo i zánik stávajících sociálních služeb - to vše vytváří určitou informační rovinu, která leckdy není snadno uchopitelná ani pro samotného sociálního pracovníka nacházejícího se v systému sociálních služeb. 2.1. Dostatek informací o sociálních službách Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Občané byli v první části šetření dotázáni, jak vnímají obecně svoji informovanost o sociálních službách a službách souvisejících. Většinou mají „průměrné“ množství informací o sociálních službách nebo službách souvisejících. Čtvrtina dotázaných uvedla, že informace spíše nemají. Upřesnění dostatku informací je uvedeno v grafu 2.1. „Dostatek informací“ není závislý na pohlaví respondenta, je závislý na věku zvýšeným výskytem „neumím posoudit“ a „jak kdy“ u věkové skupiny nad 65 let, „informace nepotřebuje“ u věkové skupiny do 26 let. „Mít dostatek informací“ je závislé na rodinném stavu a to zvýšeným výskytem odpovědí: informace „spíše nemám“ u rozvedených, „informace nepotřebuji“ u svobodných, informace „rozhodně mají“ ženatí/vdané a ovdovělí informace „rozhodně nemají“. Graf 2.1: Dostatek informací o sociálních službách (%, N=3011)

4% 12%

7%

7% Rozhodně mám 20%

Spíše mám Jak kdy Spíše nemám Rozhodně nemám

26% 25%

Nevím, neumím posoudit Informace nepotřebuji

Dostatek informací o sociálních službách je závislý na příslušnosti občanů k jednotlivým POU, viz tabulka 2.1. Bylo důležité zjistit míru informovanosti v jednotlivých POU, proto pro POU byla počítána průměrná míra informovanosti u těch občanů, kteří alespoň nějaké informace o sociálních službách měli (odpovědi neumím posoudit a nepotřebuji byly www.sociotrendy.cz



vyloučeny). Rozdílnost v míře informovanosti dle POU je uvedena v grafu 2.2. Menší číslo znamená lepší informovanost.7 Tabulka 2.1. Dostatek informací o sociálních službách dle POU MSK Dostatek informací o sociálních službách Rozhodně mám

Spíše mám

Jak kdy

Spíše nemám

Rozhodně nemám

Nevím, neumím posoudit

Informace nepotřebuji

celkem

Bílovec

6

8

11

25

20

1

9

80

Bohumín

26

23

19

21

12

0

0

101

Bruntál

0

0

0

10

69

0

21

100

Český Těšín

8

0

24

24

0

8

16

80

Frenštát p. R.

10

0

22

25

0

6

18

81

Frýdek - Místek

7

36

48

51

0

9

0

151

Frýdlant n. O.

1

26

17

5

0

1

30

80

Fulnek

0

11

22

1

22

24

0

80

Havířov

1

1

67

80

0

1

0

150

Hlučín

8

19

33

8

8

18

7

101

Horní Benešov

40

27

3

1

1

2

1

75

Jablunkov

2

14

33

23

0

8

0

80

Karviná

3

19

50

73

0

3

3

151

Kopřivnice

10

31

0

30

11

0

20

102

Kravaře

2

0

30

44

0

1

3

80

Krnov

2

30

24

25

15

3

2

101

Město Albrechtice

0

22

8

4

41

0

6

81

Nový Jičín

3

17

43

27

8

3

1

102

Odry

1

1

37

11

14

15

1

80

Opava

4

45

34

52

6

0

9

150

Orlová

24

19

22

18

10

5

2

100

Osoblaha

14

47

0

5

2

0

7

75

Ostrava

5

41

65

67

8

0

14

200

Příbor

7

27

0

24

8

0

14

80

Rýmařov

6

18

12

29

15

0

0

80

Studénka

0

31

17

15

17

0

0

80

Třinec

8

31

71

32

1

4

3

150

Vítkov

1

7

23

21

14

13

1

80

Vratimov

1

30

8

28

9

0

4

80

Vrbno p. Pradědem

0

20

6

12

37

0

5

80

Celkem

200

601

749

791

348

125

197

3011

7

Sekundárním efektem této informace je zvýznamnění osobní angažovanosti koordinátorů či pracovníků zaměřených na plánování sociálních služeb, což se projevilo v POU Horní Benešov a Osoblaha.

www.sociotrendy.cz



Největší subjektivní úroveň informovanosti občanů o sociálních službách byla zaznamenána v POU Horní Benešov, Osoblaha, Frýdlant nad Ostravicí. Problémy s informovaností byly zaznamenány v severních regionech kraje, specificky POU Bruntál. Graf 2.2 Informovanost o sociálních službách v POU (pouze aktivní respondenti) (1=rozhodně dostatek informací,…, 5=rozhodně nedostatek informací) 5 4 3 2 1

2.2. Zdroje informací o sociálních službách První, s čím se občané potýkají v případě potřeby získat o sociálních službách nějaké informace, je správná identifikace možností, které jsou sociálními službami nabízeny. K tomu slouží různé komunikační kanály ve smyslu způsobu získání informací např. od úředníka, sociální pracovnice, rovněž přiměřenost a přehlednost informací na webových stránkách poskytovatelů sociálních služeb a podobně. V rámci výzkumu jsme se z důvodu velké šíře informovanosti o sociálních službách dotazovali na nejčastější způsoby informovanosti. Nabídli jsme několik variant upřesňujících informovanost o sociálních službách a zároveň jsme nechali volné pole pro případné individuální doplnění. Proto byli občané dotazováni, na koho by se obrátili pro získání informací o sociálních službách. Zdroje informací o sociálních službách nacházejí převážně u blízkých osob a z internetu. Další možnosti jsou uvedené v grafu 2.3. Graf 2.3. Na koho se lze obrátit pro získání informací o sociálních službách (%, N=3011) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Internetové stránky Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Úředníka (např. OSV) Lékaře Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Na školu/zaměstnavatele Plakáty, letáky apod. Odborná literatura (brožury, knihy, časopisy)

27% 22% 15% 12% 9% 5% 4% 3% 1% 1% 1% 0%

www.sociotrendy.cz

5%

10%

15%

20%

25%


30%


Z výše uvedeného důvodu je důležité zajišťovat přiměřenost a přehlednost informací na webových stránkách poskytovatelů sociálních služeb.

3. Preference druhu pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina občanů by preferovala domácí péči, avšak na druhém místě se jednalo o využití domu s pečovatelskou službou, dále o pobytová zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 1.2

Graf 3.1: Preference druhu pomoci

56,1

Domácí péči 14,6

Dům s pečovatelskou službou 9,5

Pobytové zařízení Docházku do denního centra

8,2

Chráněné bydlení

7,6 2,7

Jiná možnost

1,3

Týdenní pobyty 0

10

20

30

40

50

60

Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Omezení v domácí péči byla orientována do náročnosti pečovatelských aktivit, které by v případě nutnosti tuto možnost využít přecházely na členy rodiny. Omezení týkající se docházky do denního stacionáře viděli v problémech s dopravou, malém počtu volných míst. Omezení týkající se ústavní péče respondenti spatřovali v menších kontaktech s rodinou, známými, kamarády, ve vysokých platbách na pobytové sociální službě a pokud nepřispívá pojišťovna, jedná se o nákladnou možnost, rovněž o malé soukromí. Jako jinou možnost uváděli farní společenství a komunity.

www.sociotrendy.cz



V tabulce 3.1 jsou uvedeny příklady individuálních sdělení týkajících se pečovatelských možnosti v domácím prostředí, které dokumentují vnímavost veřejnosti týkající se dané problematiky. Tabulka 3.1 Omezení v možnosti domácí péče Omezení domácí péče Druzí nemohou odjet, závislost na čase druhých, nemožnost pečovatelské osoby odjet na dovolenou Musel by se mnou někdo být Náročné pro celou rodinu (fyzicky, psychicky) Nedostatek kvalifikovaného personálu Nemůže se vzdálit z domova Není více bezbariérových bytů Neochota lékaře a zdravotní pojišťovny zabezpečit každodenní docházení a pomoc zdravotní sestry Omezení rodiny Přítěž rodiny Stereotyp V omezování členů rodiny V případě péče rodinným příslušníkem možná nižší odbornost Volba osoby, která by byla příjemná Záleží na míře postižení

4. Připlácení za sociální služby Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Pokud by občané využívali sociální služby, většinou by byli ochotni (mimo příspěvek na péči) za ně připlatit. Nejčastěji by se jednalo o částku do 500.- Kč. Více než desetina dotázaných by za sociální služby připlácet nehodlala. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 4.1

www.sociotrendy.cz



Graf 4.1: Ochota připlácet za sociální služby (%,N=2939)

8%

1500,- Kč a více

17%

Do 100,- Kč

21%

Do 1000,- Kč 7%

Do 1500,- Kč

24%

Do 500,- Kč 13%

Méně než 50,- Kč

11%

Nejsem ochoten připlácet 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Příklady nejčastějších odpovědí veřejnosti, proč by nechtěli za sociální služby připlácet, jsou uvedeny v tabulce 4.1 bez stylistických úprav, což dokumentuje jejich autenticitu. Výpovědi lze shrnout do dvou oblastí. Jednou oblastí je nedostatek peněz (z jakýchkoliv důvodů), druhou oblastí je postoj, který využití či potřebu sociální služby nepředpokládá. Tabulka 4.1: Neochota připlácet za sociální služby

8

Příklady odpovědí na zdůvodnění, proč za službu nepřiplácet Službu nepotřebuju. Myslím, že sociální službu nebudu potřebovat. Sociální službu nepotřebuju Měl stačit příspěvek na péči Bych byla odkázána na rodinný rozpočet Chodím do školy a peníze nevydělávám Jsem důchodkyně Malý důchod Mám málo peněz Na to nemám peníze Nejsem charita-mám nedostatek peněz Nemám dostatek peněz na připlácení za sociální službu Nemám zdroje Peníze bych využil jinak

8

V tabulce jsou uvedená nejčastější vyjádření respondentů tak, jak je formulovali.

www.sociotrendy.cz



Podle aktuálních finančních prostředků Od 18 let platím sociální pojištění, měl by mi pomoci stát Systém sociální není dobrý Zatím nemohu posoudit, záleželo by na konkrétní situaci

5. Vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Občané byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech, které jim byly nabídnuty. Zájem o tyto aktivity je uveden v grafu 5. Největší zájem byl o vzdělávání týkající se dostupnosti zdravotní péče, dále o pracovní poradenství. Další možnosti jsou uvedené v grafu 5.1. Graf 5.1. Podpora vzdělání a informovanosti v tematických oblastech (1= určitě ano, …, 5=- určitě ne) O dostupnosti zdravotní péče

2,32

Pracovní poradenství

2,46

Zvýšení úrovně informovanosti

2,48

O možnostech setrvání v přirozeném prostředí s případnou dopomocí

2,5

O preventivních programech

2,7

Řešení vztahových a rodinných problémů

2,77

O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením

2,81

O skupinách se specifickými potřebami

2,93

Dluhové poradenství

2,95

O poruchách vývoje dítěte

2,99

Řešení výchovných potíží s dětmi

3,08

O existenci konkrétních služeb

3,2

O existenci svépomocných skupin

3,22

Jiná možnost

3,74 1

1,5

2

2,5

3

3,5

6. Typy požadovaných sociálních služeb Na dotaz, jaké sociální služby by si občané přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli občané více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Ze seznamu služeb, který jim byl nabídnut a je samostatně uveden v tabulce 5.1, volili první, druhý až třetí typ služby. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které v seznamu uvedeny nebyly.

www.sociotrendy.cz


4


Tabulka 6.1 Podklad pro výběr potřebných služeb Typy služeb 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. 3. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) 4. Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) 5. Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) 6. Svoz občanů, nebo specializované dopravy 7. Služby denního centra 8. Noclehárny 9. Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce 10. Azylové domy 11. Kontaktní centra 12. Chráněné bydlení 13. Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti 14. Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér 15. Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb 16. Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením 17. Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) 18. Služby osobní asistence 19. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) 20. Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. 21. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. 22. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů 23. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). 24. Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových

www.sociotrendy.cz



signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér 25. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) 26. Na podporu pěstounské péče 27. Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. 28. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) 29. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) 30. Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby 31. Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 32. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 33. Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) 34. Bydlení pro zdravotně postižené 35. Bydlení pro seniory 36. Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi, upřesněte................................... 37. Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany 38. Na podporu dobrovolnictví 39. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 40. Na vybudování nějakého centra sociálních služeb 41. Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (sociálně aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě 42. Na jiný typ služeb

Druhy sociálních služeb nebo služeb souvisejících, které by občané osobně přáli, nebo na jaké typy služeb by se měly sociální služby nebo služby související v budoucnu zaměřit, případně by měla být vybudována další zařízení, neboť tuto oblast považují za problémovou, jsou uvedeny podle pořadí potřebnosti v grafu 5.1. Největší podíl dotázaných občanů by si přál různé programy pro mladé rodiny s dětmi, následované potřebou služeb zaměřených na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) a služby osobní asistence. Ostatní služby jsou uvedeny v grafu 6.1.

www.sociotrendy.cz



Graf 6.1: První volba potřebnosti služeb (%, N=2763)

9,8

Na programy pro mladé rodiny s dětmi 8,2

Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce 6,5

Služby osobní asistence

6,2

Nabídky pro volný čas 5,6

Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života

5,2

Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu

5,1

Na specifické programy pro rodiny 4,4

Odstraňování venkovních architektonických bariér

4,2

Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti

3,9

Rozšíření služeb pro zdravotně postižené

3,8

Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi

3,8

Bydlení pro seniory

3,6

Na podporu pěstounské péče

3,6 3,4


3,1

Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí

2,2

Na rozšíření sociální rehabilitace

2,1 2,0

Služby pro občany v krizi

1,8

Azylové domy

1,4

Bydlení pro zdravotně postižené

1,2

Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby denního centra

1,0

Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi

1,0

Na rekonstrukce již existujících zařízení

0,9

Na rozšíření nabídky v možnostech stravování

0,7

Odstraňování vnitřních architektonických bariér

0,7

Kontaktní centra

0,7 0,7

Svoz občanů, specializovaná doprava Rozšíření poradenství o problémech zdraví

0,5

Na jiný typ služeb

0,5

Na vybudování nějakého centra

0,5

Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb

0,5

Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce

0,4

Služba pro rozvoj dovedností

0,3

Služby orientované na menšiny ve společnosti

0,3

Asistenti pedagoga pro sluchově/duálně postižené

0,3 ,0

www.sociotrendy.cz

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0



Na druhém místě volených služeb se jednalo o změnu v preferenci typů služeb, která byla orientovaná na potřeby pro osamělého rodiče v krizi. V dalším pořadí zůstaly potřeby zaměřené na oblast zaměstnanosti, programů pro rodiny s dětmi a pro občany v krizi. Na pátém místě se objevila potřeba rozšíření nabídek pro vhodné trávení volného času následovaná potřebou finančního poradenství a problematiky dluhů, viz graf 6.2. Graf 6.2 Druhá volba potřebnosti služeb (%, N=2556)

11,5


7,7

Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce

5,9

Na programy pro mladé rodiny s dětmi

5,8

Služby pro občany v krizi Nabídky pro volný čas

4,7

Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti

4,7 4,4

Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny

4,1

Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu

4,0


3,9

Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života

3,4


3,4


3,4


3,0


2,9


2,9 2,6

Rozšíření informovanosti o problémech zdraví

2,3

Azylové domy

2,2

Služby denního centra

1,9

Asistenti pedagoga pro sluchově/duálně postižené

1,6

Na specifické programy pro rodiny Noclehárny

1,6


1,6


1,6

Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí

1,5

Rozšíření poradenství o problémech zdraví

1,5

Svoz občanů, specializovaná doprava

1,3

Vybudování/rozšíření azylových domů

1,2


1,2

Kontaktní centra

0,7


0,5


0,5 0,4

Snížení omezení v pobytových zařízeních

0,3


,0

www.sociotrendy.cz

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0



Na třetím místě v pořadí volených služeb se jednalo o změnu preferovaných služeb s tím, že největší podíl byl orientován do oblasti zaměstnanosti a cílené finanční problematiky včetně dluhové. Ostatní možnosti realizované třetí volby jsou uvedené v grafu 6.3. Graf 6.3 Třetí volba potřebnosti služeb (%, N=2302)

6,3

Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Nabídky pro volný čas Služby denního centra Odstraňování venkovních architektonických bariér Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření poradenství o problémech zdraví Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Kontaktní centra Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Služby pro občany v krizi Na rekonstrukce již existujících zařízení Snížení omezení v pobytových zařízeních Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na programy pro mladé rodiny s dětmi Na podporu pěstounské péče Bydlení pro seniory Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Služba pro rozvoj dovedností Na specifické programy pro rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti Svoz občanů, specializovaná doprava Vybudování/rozšíření azylových domů Na rozšíření sociální rehabilitace Odstraňování vnitřních architektonických bariér Chráněné bydlení Služby osobní asistence Noclehárny Na vybudování nějakého centra Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Azylové domy Rozšíření informovanosti o problémech zdraví

5,9 5,3 4,9 4,6 4,5 4,5 4,4 4,0 3,9 3,8 3,6 3,5 3,5 2,9 2,8 2,6 2,6 2,2 2,2 2,1 2,0 1,8 1,7 1,7 1,7 1,5 1,4 1,0 1,0 0,9 0,9 0,9 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,3 ,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

7,0

Součet všech volených služeb (všech pořadí) předkládá informaci nikoliv o výzkumných jednotkách (respondentech), ale o souboru „voleb“ 9 . Ze součtové informace vyplývá, že nejžádanější jsou potřeby spojené s nedostatkem pracovních příležitostí a s možností

9

Soubor voleb nelze použít pro statistické analýzy, ale dává informaci o výskytu celkových možností odpovědí.

www.sociotrendy.cz



uplatnění na trhu práce. Na dalším místě se jedná o potřeby spojené se službami pro osamělého rodiče s dítětem, dále na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi. Naopak nejméně žádané byly služby jiných než nabízených typů, vybudování centra sociálních služeb, nabídky v možnostech stravování, služby zaměřené na menšiny ve společnosti a služby zaměřené na rozvoj specifických dovedností. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 6.4. Graf 6.4: Součet všech voleb (N= 7621 voleb)

Zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Rozšíření nabídky pro využití volného času Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Služby pro občany v krizi Odstraňování venkovních architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na specifické programy pro rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Chráněné bydlení Služby osobní asistence Služby denního centra Bydlení pro seniory Bydlení pro zdravotně postižené Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující… Na rozšíření sociální rehabilitace Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Kontaktní centra Azylové domy Na rekonstrukce již existujících zařízení Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Svoz občanů, nebo specializované dopravy Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující… snížení omezení v pobytových sociálních službách Noclehárny Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo… Vybudování/rozšíření azylových domů izi Odstraňování vnitních architektonických bariér Služba pro rozvoj dovedností Služby orientované na menšiny ve společnosti Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na vybudování nějakého centra Na jiný typ služeb 0,0%

7,5% 6,4% 6,2% 5,3% 4,9% 4,7% 4,4% 3,7% 3,4% 3,1% 3,0% 3,0% 2,9% 2,8% 2,7% 2,6% 2,6% 2,5% 2,4% 2,3% 2,2% 2,2% 2,0% 2,0% 1,8% 1,6% 1,6% 1,1% 1,0% 1,0% 1,0% 0,8% 0,8% 0,7% 0,7% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 0,3% 0,2% 1,0%

2,0%

3,0%

4,0%

5,0%

6,0%

7,0%

Potřebnost služeb (dle součtové volby) v jednotlivých POU je uvedena v tabulce 6.2.

www.sociotrendy.cz


8,0%


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín

Frenštát p. R.

Frýdek - Místek

Frýdlant n. O.

Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno p. Pradědem

Celkem

Tabulka 6.2: Potřebnost služeb - součtová volba podle POU

Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi

10

33

13

0

0

26

0

12

0

43

17

8

24

21

0

2

11

33

20

20

32

18

44

13

12

0

36

1

10

11

470

Rozšíření nabídky pro využití volného času

6

11

0

16

17

36

16

1

2

8

14

26

35

0

4

6

0

24

8

30

10

28

35

0

13

0

32

1

18

7

404

Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi

11

43

0

8

9

56

2

0

0

22

2

29

20

0

2

10

0

33

10

16

34

14

40

0

19

0

69

4

30

4

487

Zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce

12

33

0

14

14

20

29

0

2

59

45

7

12

22

2

7

0

35

14

27

31

28

70

12

8

0

32

6

24

4

569

snížení omezení v pobytových sociálních službách

0

0

0

8

9

0

14

0

1

0

0

0

2

0

2

1

0

0

0

0

0

3

0

0

14

0

2

0

0

6

62

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín

Frenštát p. R.

Frýdek - Místek

Frýdlant n. O.

Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno p. Pradědem

Celkem


Svoz občanů, nebo specializované dopravy

0

0

0

0

0

11

0

0

0

0

26

0

0

10

0

1

0

0

0

3

0

9

0

7

6

0

2

0

0

2

77


6

0

9

24

26

7

5

12

3

0

0

7

5

0

18

4

13

11

7

7

2

2

0

0

7

0

9

1

0

6

191

Noclehárny

7

0

17

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

14

0

0

0

0

2

0

0

7

0

0

0

0

11

58

Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce

2

10

0

0

0

9

0

0

0

8

1

8

12

10

0

1

17

7

0

16

10

1

7

9

7

0

12

1

11

8

167

Azylové domy

2

8

0

0

0

10

0

0

0

0

0

6

1

10

0

1

0

4

0

9

7

1

8

7

9

0

20

0

15

3

121

Kontaktní centra

6

0

16

0

0

9

0

0

0

0

0

0

0

0

0

14

17

0

0

0

0

0

14

3

7

15

3

3

0

17

124


5

18

0

0

0

9

0

0

0

0

0

8

2

0

13

15

8

8

0

10

14

8

20

0

7

17

9

6

19

5

201

Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti

10

0

7

16

19

10

16

0

1

23

15

6

3

10

2

20

3

6

3

31

6

7

50

10

9

16

20

6

24

12

361


2

0

0

0

0

0

0

11

1

9

0

0

0

10

0

0

0

0

1

4

1

0

5

8

0

0

0

1

0

0

53

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín

Frenštát p. R.

Frýdek - Místek

Frýdlant n. O.

Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno p. Pradědem

Celkem


Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb

0

0

0

0

0

0

0

0

1

36

3

0

0

21

0

0

0

9

9

22

8

6

22

13

0

0

0

1

18

0

169

Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

10

0

0

0

0

0

12

0

7

14

7

0

0

0

1

4

0

55

Na specifické programy pro rodiny

0

21

0

8

10

18

1

12

1

0

0

8

4

10

1

4

0

23

14

5

21

7

15

7

8

0

15

1

4

0

218


19

0

69

0

0

0

13

0

0

0

0

0

0

0

0

0

16

0

0

0

0

11

6

0

27

0

0

1

0

34

196


5

10

0

0

0

18

13

0

0

8

1

13

29

10

13

16

3

7

1

15

8

0

32

10

3

15

14

4

9

4

261

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín

Frenštát p. R.

Frýdek - Místek

Frýdlant n. O.

Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno p. Pradědem

Celkem



18

11

0

8

6

7

14

22

1

34

4

6

13

21

1

3

0

12

23

6

20

7

0

15

2

0

4

23

0

4

285


18

12

0

16

16

19

4

11

2

8

14

7

15

30

16

18

19

3

3

30

10

14

21

25

1

15

11

10

0

9

377

Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví

1

0

0

0

0

8

0

0

26

0

0

7

16

0

0

1

0

3

0

0

0

0

6

0

1

0

3

1

0

0

73

Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví

6

21

0

8

4

16

2

1

0

9

1

6

2

0

1

3

0

12

6

0

19

7

14

0

7

0

10

0

0

0

155

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín

Frenštát p. R.

Frýdek - Místek

Frýdlant n. O.

Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno p. Pradědem

Celkem



20

31

0

0

0

9

13

0

0

0

13

7

1

10

0

14

3

12

7

5

21

6

8

10

1

15

14

10

4

4

238


2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

13

10

0

0

0

0

0

3

0

0

5

7

0

0

0

0

0

0

40


3

0

0

24

27

9

3

11

30

0

0

8

33

10

6

4

0

4

7

3

0

0

20

7

0

0

14

9

0

0

232

Na možnost bezplatného přístupu k Internetu

5

9

0

24

19

0

44

0

1

0

0

0

4

41

17

4

0

0

0

12

6

0

0

27

5

0

8

4

0

0

230


3

12

0

0

0

0

0

11

38

0

13

0

14

0

0

13

2

0

0

7

7

1

6

4

0

16

0

3

0

3

153

sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu

5

11

0

8

6

18

1

24

1

7

14

7

4

10

27

32

16

7

18

4

8

7

6

10

9

32

14

24

1

7

338


1

0

0

0

0

9

26

22

0

0

0

5

1

0

13

1

0

4

14

7

0

0

5

0

3

0

10

19

0

0

140

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín

Frenštát p. R.

Frýdek - Místek

Frýdlant n. O.

Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno p. Pradědem

Celkem



2

0

0

8

8

7

1

0

40

7

0

5

30

10

2

3

0

4

1

9

4

12

28

7

3

0

4

1

13

0

209


2

0

0

8

10

15

1

0

39

0

13

14

19

0

15

5

0

6

0

14

2

0

21

0

2

0

7

2

17

0

212


1

0

0

0

0

7

0

0

0

0

0

5

1

0

0

1

0

4

0

0

2

0

13

0

3

0

3

0

0

0

40


4

0

8

8

9

0

1

0

27

0

13

0

16

10

2

15

3

0

3

5

0

0

8

8

0

15

2

8

4

4

173


6

0

12

8

7

7

15

0

2

0

13

2

3

10

14

2

4

3

0

10

2

7

32

7

7

0

5

0

0

3

181


1

0

0

0

0

9

0

0

0

0

0

7

1

0

13

3

0

4

0

11

0

0

6

0

1

0

10

1

7

4

78


0

0

0

0

0

0

0

10

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

7

4

0

0

7

0

0

0

0

11

8

4

53


1

0

0

8

9

16

2

0

0

0

0

7

6

0

2

3

0

6

0

7

2

0

0

0

9

0

7

0

0

0

85

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín

Frenštát p. R.

Frýdek - Místek

Frýdlant n. O.

Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno p. Pradědem

Celkem



0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

13

0

13

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

26


0

0

0

0

0

16

0

0

0

0

0

2

2

0

0

2

0

3

0

7

2

0

0

0

6

0

6

0

0

0

46


0

0

0

0

0

0

0

0

0

10

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

13

Celkem

78 101 92

80

81 151 80

80

73 101 75

200 80

80

80

150 80

80

79

2896

www.sociotrendy.cz

80 124 102 80 101

81

102 80 150 100


75


7. Informovanost o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, s nimiž se mohou běžně setkávat, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Informovanost o cílových skupinách se vesměs pohybovala v oblasti průměru. Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny v grafu 6.1. Průměrná informovanost o cílových skupinách je nejlepší o seniorech a rodinách s dětmi, (známka 2,48), osobách se zdravotním postižením (2,87), osobách s tělesným postižením (2,96), o osobách závislých na návykových látkách (3). Minimální průměrná informovanost je o obětech obchodu s lidmi (nejhorší známka 4,45). Úroveň informovanosti o různých cílových skupinách je v jednotlivých POU poměrně diferencovaná, průměrné hodnoty odpovídající úrovni informovanosti v konkrétních POU jsou uvedeny v následující tabulce 7.1. Graf 7.1: Informovanost o cílových skupinách (1= výborná informovanost, 5=neinformovanost) Senioři

2,48

Rodiny s dítětem/dětmi

2,48 2,87

Osoby se zdravotním postižením

2,96

Osoby s tělesným postižením Osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

3 3,06

Osoby s jiným zdravotním postižením Děti mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy

3,08

Osoby se zrakovým postižením

3,08

Osoby bez přístřeší

3,16

Osoby s mentálním postižením

3,17

Skupiny se vztahovými problémy

3,19

Etnické menšiny

3,19

Pachatelé trestné činnosti

3,21

Oběti trestné činnosti

3,21

Osoby s chronickým onemocněním

3,21

Osoby v krizi

3,33

Osoby, které vedou rizikový způsob života

3,36 3,42

Osoby s chronickým duševním onemocněním Osoby se sluchovým postižením

3,48

Osoby s kombinovaným postižením

3,49 3,59

Oběti domácího násilí Osoby žijící v soc. vyloučených komunitách

3,69

Osoby do 26 let opouštějící zařízení ústavní péče

3,71 3,85

Imigranti a azylanti

3,99

Osoby komerčně zneužívané

4,45

Oběti obchodu s lidmi 0

www.sociotrendy.cz

1

2

3

4


5


14. Osoby s kombinovaným postižením

13. Osoby s jiným zdravotním postižením

12. Osoby s chronickým onemocněním

11. Osoby s chronickým duševním onemocněním

10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

9. Osoby komerčně zneužívané

8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče

7. Osoby bez přístřeší

6. Oběti trestné činnosti

5. Oběti obchodu s lidmi

4. Oběti domácího násilí

3. Imigranti a azylanti

2. Etnické menšiny

1. Děti mládež

POU

Tabulka 7.1 Informovanost o cílových skupinách v POU MSK ( V polích tabulky jsou průměrné hodnoty informovanosti, 1=informovanost nejlepší, 5=bez informace) - 1. část

Bílovec

3,50

3,63

3,83

3,93

4,78

3,76

3,72

3,96

4,04

3,44

3,78

3,63

3,58

3,44

Bohumín

2,44

2,82

3,10

3,30

3,54

3,26

3,17

3,50

3,37

2,05

3,19

2,87

3,06

2,86

Bruntál

4,55

4,47

4,33

4,39

4,46

4,69

4,68

4,73

4,62

4,62

4,48

4,50

4,50

4,42

Český Těšín

2,50

3,10

3,90

3,90

4,00

2,50

3,33

3,20

4,10

3,30

3,10

2,80

2,70

3,40

Frenštát p. R.

2,43

3,05

3,99

3,83

3,93

2,47

3,30

3,25

4,11

3,30

3,05

2,79

2,72

3,41

Frýdek Místek Frýdlant n. O.

3,47

3,77

4,00

3,87

4,18

3,88

3,88

3,88

3,98

3,40

3,95

3,16

3,31

3,82

4,11

2,98

4,48

4,16

4,81

2,25

3,04

4,01

4,66

3,20

3,54

3,31

2,80

4,11

Fulnek

3,58

2,61

4,01

4,45

4,86

2,63

1,93

3,75

3,81

2,46

2,89

3,18

2,74

3,15

Havířov

1,57

2,62

2,98

3,00

2,92

3,15

2,70

2,79

3,51

2,95

3,16

2,64

2,89

2,65

Hlučín

2,98

3,13

3,78

3,47

3,86

3,39

3,60

3,59

3,46

2,71

2,73

3,13

2,65

2,89

Horní Benešov Jablunkov

2,49

2,49

3,43

2,69

4,13

3,05

2,21

3,95

3,41

2,77

2,60

2,49

2,25

2,99

3,55

3,88

4,14

3,94

4,26

3,93

4,10

4,29

4,16

3,78

4,39

3,66

3,50

4,03

Karviná

2,28

2,75

3,35

3,30

3,71

3,02

3,15

3,26

3,66

2,58

3,18

2,84

2,74

3,00

Kopřivnice

3,60

2,48

3,89

3,39

4,80

2,10

2,90

4,10

4,48

2,49

3,81

3,09

2,59

4,61

Kravaře

2,73

3,21

3,84

3,34

4,14

2,74

1,68

3,38

4,18

2,74

2,35

2,61

2,94

3,23

Krnov

3,15

3,04

4,03

3,50

5,20

3,25

2,71

3,37

4,48

2,98

3,23

3,42

3,40

3,80

Město Albrechtice

4,00

3,74

4,25

3,98

4,17

3,70

3,20

4,05

4,27

3,17

3,41

3,52

3,58

3,84

www.sociotrendy.cz















1. Děti mládež

POU


Nový Jičín

3,22

3,70

4,09

3,76

4,12

3,52

3,90

4,30

4,01

3,39

4,11

3,61

3,45

3,80

Odry

3,45

2,94

3,88

3,90

4,38

2,76

2,59

4,26

3,93

2,76

3,36

3,61

3,24

3,48

Opava

3,14

2,97

3,80

3,45

5,38

3,07

2,61

3,79

4,05

2,63

3,22

3,19

2,77

3,50

Orlová

2,64

2,99

3,44

3,38

3,69

3,36

3,46

3,61

3,49

2,35

3,16

2,95

2,92

2,88

Osoblaha

2,85

3,38

4,39

3,66

4,43

3,41

3,19

3,56

4,15

3,40

3,43

3,28

2,87

3,24

Ostrava

2,74

3,23

3,86

3,21

5,47

3,00

3,23

3,62

3,92

2,64

3,27

2,99

2,77

3,10

Příbor

3,51

2,64

3,91

3,39

4,68

2,26

2,84

3,94

4,46

2,58

3,70

3,16

2,73

4,46

Rýmařov

3,29

3,60

4,18

4,04

4,39

4,29

4,11

3,98

3,83

3,58

4,36

3,75

3,45

3,78

Studénka

3,20

2,76

4,00

3,44

4,19

3,18

2,16

3,20

4,61

2,78

3,00

3,61

3,65

4,00

Třinec

3,22

3,51

3,73

3,69

3,81

3,39

3,62

3,59

3,66

3,35

3,66

3,03

3,15

3,69

Vítkov

3,60

2,65

3,91

3,71

5,15

2,81

2,00

3,70

4,29

2,90

3,05

3,48

3,04

3,29

Vratimov

2,90

3,59

3,96

2,95

8,41

3,39

3,33

3,63

4,11

2,69

3,41

3,11

2,56

2,71

Vrbno p. Pradědem Celkem

3,63

3,93

4,31

3,93

4,29

4,15

3,88

4,09

4,22

3,72

3,97

4,04

3,84

3,92

3,08

3,18

3,84

3,59

4,45

3,21

3,17

3,71

4,00

3,00

3,42

3,21

3,06

3,48

www.sociotrendy.cz



26. Skupiny se vztahovými problémy

25. Senioři

24. Rodiny s dítětem/dětmi

23. Pachatelé trestné činnosti

22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

20. Osoby v krizi

19. Osoby se zrakovým postižením

18. Osoby se zdravotním postižením

17. Osoby se sluchovým postižením

16. Osoby s tělesným postižením

15. Osoby s mentálním postižením

POU

Tabulka 7.1 Informovanost o cílových skupinách v POU MSK ( V polích tabulky jsou průměrné hodnoty informovanosti, 1=informovanost nejlepší, 5=bez informace) - 2. část

Bílovec

3,29

3,06

3,30

3,19

3,24

3,66

3,70

3,64

3,39

2,63

2,88

3,18

Bohumín

2,81

2,23

2,49

2,67

2,70

3,04

3,44

3,34

3,31

2,54

3,31

2,87

Bruntál

4,78

4,89

4,93

4,84

4,69

4,69

4,61

4,35

3,34

2,57

2,98

3,68

Český Těšín

2,60

2,30

3,20

2,20

2,80

3,30

3,10

2,90

3,00

1,90

2,40

3,00

Frenštát p. R.

2,70

2,35

3,21

2,20

2,90

3,27

3,16

2,91

2,96

1,93

2,52

3,01

Frýdek - Místek

3,99

3,27

3,71

3,09

3,78

3,70

4,17

4,00

3,89

2,60

3,03

3,44

Frýdlant n. O.

2,58

2,36

3,35

2,03

3,28

3,23

3,11

2,64

3,16

3,15

2,55

3,16

Fulnek

2,59

3,16

4,59

3,33

3,31

3,18

3,86

3,46

3,21

3,04

2,18

3,33

Havířov

3,41

2,89

2,67

2,63

3,17

2,44

3,48

2,69

2,70

2,58

2,09

1,89

Hlučín

2,92

2,58

2,89

2,58

2,89

2,78

3,55

3,40

3,67

1,95

2,16

3,02

Horní Benešov

2,99

2,76

2,97

2,40

2,97

3,64

3,24

3,73

3,08

2,33

2,01

3,52

Jablunkov

4,18

3,38

3,94

3,30

3,90

3,58

4,26

3,95

4,00

2,70

2,81

3,54

Karviná

2,91

2,56

2,73

2,45

3,03

2,61

3,19

2,60

2,46

2,11

1,98

2,28

Kopřivnice

2,39

1,99

3,22

1,39

2,69

3,71

2,70

1,99

2,60

2,09

1,99

3,51

Kravaře

3,28

3,04

3,53

3,49

2,65

3,38

3,68

2,99

3,00

2,46

2,24

3,03

Krnov

2,85

3,05

3,69

2,92

2,38

3,32

4,10

3,64

2,67

2,55

2,28

3,51

Město Albrechtice

3,25

4,36

3,70

3,27

3,27

3,95

4,27

3,84

2,73

3,15

2,99

3,63

www.sociotrendy.cz



25. Senioři





20. Osoby v krizi






POU


Nový Jičín

3,74

3,19

3,92

3,42

3,78

3,56

4,26

4,04

3,84

2,61

2,78

3,36

Odry

2,94

3,03

4,21

3,40

3,33

3,36

4,15

3,85

3,33

2,79

2,34

3,38

Opava

2,57

2,75

3,62

2,62

2,33

3,36

3,62

3,18

3,22

2,45

2,40

3,35

Orlová

3,02

2,38

2,74

2,68

2,86

2,91

3,52

3,41

3,52

2,45

2,96

2,99

Osoblaha

2,97

2,90

3,61

2,80

3,56

2,59

3,30

2,97

3,51

2,00

1,93

3,26

Ostrava

3,17

2,72

3,04

2,74

2,53

3,16

3,76

3,60

3,55

2,31

2,36

3,36

Příbor

2,44

2,20

3,28

1,60

2,63

3,56

2,89

2,16

2,54

2,10

2,00

3,43

Rýmařov

4,09

3,78

4,44

3,75

4,05

3,65

3,90

3,58

3,65

2,78

3,01

3,15

Studénka

2,60

3,20

3,75

3,00

2,00

3,25

4,21

3,64

2,19

2,66

2,00

3,61

Třinec

3,65

3,13

3,55

3,10

3,54

3,62

3,63

3,60

3,57

2,45

2,67

3,02

Vítkov

2,85

3,18

4,14

3,26

2,58

3,25

3,88

3,65

2,94

2,66

2,13

3,51

Vratimov

3,15

2,59

3,44

2,60

2,16

2,84

4,09

3,66

4,03

2,53

2,88

3,50

Vrbno p. Pradědem Celkem

3,90

4,35

4,39

3,85

3,77

3,94

4,01

3,67

3,15

2,72

2,79

3,58

3,17

2,96

3,48

2,88

3,08

3,33

3,69

3,36

3,22

2,48

2,49

3,19

www.sociotrendy.cz



8. Komunitní plánování z pohledu veřejnosti Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Problematika komunitního plánování sociálních služeb většinou respondentů reflektovaná nebyla. Téměř polovina respondentů (více než 47,6 %) se s tímto pojmem dosud nesetkala. Pokud dotázaní tento pojem znali, jednalo se o znalost informací získaných z hromadných sdělovacích prostředků, z internetu a od rodiny, příbuzných a přátel. Další možnosti jsou uvedené v grafu 8.1. Graf 8.1: Způsoby kontaktu veřejnosti s Komunitním plánováním N=3008 (%) Nesetkal/a

47,6

Nevím

16,7

Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.)

9,1

Od blízké osoby (rodina, přátelé)

5,5

Od úředníka

4,1

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

3,6

Ze školy/zaměstnavatele

3,1

Z internetových zdrojů

3,1

Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy)

3,1

Návštěva besedy, přednášky apod.

2,2

Plakáty, letáky apod.

2,1

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Na dotaz, zda by respondenti měli zájem o případné zapojení se do Komunitního plánování uvedli, viz graf 8.2.

www.sociotrendy.cz



Graf 8.2: Zájem o případné zapojení se do Komunitního plánování N=3008 (%)

Ne

15%

Spíše ne

43%

Ani ano, ani ne

15%

Spíše ano

20%

Ano

7%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

9. Popis výzkumného souboru – základní demografické údaje Terénní šetření proběhlo na základě požadavku zadavatele na souboru 3011 obyvatel MSK. Pohlaví dotázaných bylo ve výzkumném souboru zastoupeno mírně vyšším podílem žen (51 %), jak je uvedeno v grafu 9.1. Graf 9.1: Pohlaví (N=3011)

49% 51%

Muž Žena

Ve věkovém rozmezí 27-65 let se nacházela více než polovina dotázaných (53,5 %), zbylé podíly náležely věkovým kategoriím do 26 let (5,7 %) a dvě pětiny věkové skupině ve věku nad 65 let, jak je uvedeno v grafu 9.2. Podrobnější věkové členění v desetiletých intervalech je uvedeno v grafu 8.3 . Nejčetnější věková skupina se nachází ve věku 61-70 let.

www.sociotrendy.cz



Graf 9.2: Věkové kategorie (%, N=3011)

5,7

40,9

do 26 let 27-65 let více jak 65 let 53,5

Graf 9.3: Věková struktura v desetiletých intervalech (%, N=3011) 2,2 5,8

6,1 do 20 let 8,9

21-30 let

21,6

31-40 let 11,3

41-50 let 51-60 let 61-70 let

17,6 26,6

71-80 let 81 a více let

Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měli vdané respondentky a ženatí respondenti (61 %), dále rozvedení (22,6 %). V ostatních skupinách rodinného stavu se jednalo o malé podíly svobodných (11,8 % ) a ovdovělých (5 %). Podíly v rozložení rodinného stavu jsou uvedeny v grafu 9.4. Graf 9.4: Rodinný stav (%, N=3011) 70

60,6

60 50 40 30 20

22,6 11,8 5

10 0 Svobodný/a

www.sociotrendy.cz

Ženatý/vdaná

Rozvedený/á

Ovdovělý/á



Co se týká dosaženého vzdělání respondentů, více než třetina dotázaných byla vyučena (bez maturity, 38,6 %), další více než třetina dotázaných měla středoškolské vzdělání (37,9 %), necelá pětina měla základní vzdělání, resp. byla bez vzdělání (14,4 %) a vyšší než středoškolské vzdělání měla necelá desetina dotázaných (9,1 %), viz graf 9.5. Graf 9.5: Nejvyšší dokončené vzdělání N=3011 ( %) 45 38,6

40

37,9

35 30 25 20 15

14,4 7,8

10 5

1,3

0 Základní

Vyučen

Maturita

Vyšší odborná škola

VŠ

Pracovní pozice dotázaných je uvedena v grafu 9.6. Největší podíl dotázaných náležel důchodcům (nepracujícím) a invalidním, jednalo se o necelou polovinu (45,5 %) respondentů. Následovali zaměstnaní (43 %). Ostatní pozice byly zastoupeny malými podíly soukromých podnikatelů, respondentů v domácnosti, kam spadaly i ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaných a studentů, jak je uvedeno v grafu 9.6. Graf 9.6: Pracovní pozice N=3011 ( %) 45,5

0,1 Ostatní

2,8 Student, učeň, žák

3,4 Důchodnce (nepracující), invalidní

1

Nezaměstnaný

Soukormý podnikatel/ka

4,3

V domácnosti (i mateřská dovolená)

43

Zaměstnán/a

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Rozložení respondentů v jednotlivých POU MSK bylo předepsáno zadavatelem a je uvedeno v grafu 9.7.

www.sociotrendy.cz



Graf 9.7: Četnostní rozdělení respondentů v POU N=3011 Ostrava

200

Třinec

150

Opava

150

Karviná

151

Havířov

150

Frídek - Místek

151

Nový Jíčín

102

Krnov

101

Kopřivnice

102

Hlučín

101

Bohumín

101

Orlová

100

Bruntál

100

Vrbno p. Pradědem

80

Vratimov

80

Vítkov

80

Studénka

80

Rýmařov

80

Příbor

80

Odry

80

Město Albrechtice

81

Kravaře

80

Jablunkov

80

Fulnek

80

Frýdlant n. O.

80

Frenštát p. R.

81

Český Těšín

80

Bílovec

80

Osoblaha

75

Horní Benešov

75 0

www.sociotrendy.cz

50

100

150

200

250



10. Shrnutí Cílem průzkumu veřejnosti bylo zmapovat potřeby zaměřené na sociální služby v Moravskoslezském kraji. Jednalo se o zjištění, jak veřejnost vnímá problematiku sociálních služeb a informovanosti se službami spojenými. Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do sociální situace, která je pro něho složitá. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, které se zesilují, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. Proto byl občanům položen dotaz, zda vědí, na koho by se mohli v případě, že by pro ně problémová situace nastala, obrátit. Občané toto většinou vědí. Avšak „rozhodné“ ano nebylo nejčetnější. Více než desetina dotázaných připustila, že by dokonce nevěděla, na koho by se měla obrátit. Řešení složité životní situace je závislé na pohlaví dotázaného (častějším výskytem odpovědi „nevím“ u žen a „jak kdy“ u mužů), dále na příslušnosti k věkové skupině (veřejnost nad 65 let odpovídali častěji rozhodným „ano“), rovněž na rodinném stavu, kdy svobodní odpovídali častěji „ano“ a rozvedení „rozhodně nevím“. Občané většinou mají „průměrné“ množství informací o sociálních službách. Čtvrtina dotázaných uvedla, že informace spíše nemají. Dostatek informací o sociálních službách je závislý na příslušnosti dotázaných k jednotlivým POU. Zdroje informací o sociálních službách jsou nacházeny převážně u blízkých osob a z internetu. Pokud by byli občané odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, většina z nich by preferovala domácí péči, avšak na druhém místě se jednalo o využití domu s pečovatelskou službou a pobytové zařízení sociálních služeb. Omezení v domácí péči bylo orientované do náročnosti pečovatelských aktivit, které by přecházely na členy rodiny. Omezení týkající se docházky do denního stacionáře byla spojovaná s problémy s dopravou, případně s malým počtem volných míst. Omezení týkající se pobytového zařízení sociálních služeb spatřovali občané v menších kontaktech s rodinou, známými, kamarády, ve vysokých platbách na pobytové pečovatelské službě. Jako jinou možnost uváděli farní společenství a komunity.10 Pokud by občané využívali sociální služby, většinou by byli ochotni (mimo příspěvek na péči) za ně i připlatit. Nejčastěji by se jednalo o částku do 500,- Kč. Více než desetina dotázaných by za sociální služby připlácet nehodlala. Občané by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech. Nejčastěji měli zájem o vzdělávání v dostupnosti různých možností zdravotní péče, dále o pracovní poradenství. Na dotaz, jaké sociální služby by si občané přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli občané více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Největší podíl

10

Uvádíme sdělení sedmdesátileté ženy z lokality POU Město Albrechtice, která v rozhovoru uvedla: „ … sociální služby? Přece se musím postarat o sebe i rodinu sama, to je normální, a děcka už jsou velké…, manžel mi už umřel, mám hodnýho syna, nic nepotřebuju,…, taky mám sousedy,… a kdyby, pudu do nemocnice …jsou tam řádové sestry, o mně se postará Pán Bůh… sociální služby, ty potřebujou mladí, aby jim někdo pomoh, aby měli práci a taky aby děcka měli hodné učitele, kteří by jim byli vzorem, jako mně, když sem byla malá…, jó, žádné vzory nejsou, možná o nich ale nevím, děcka nic neříkají, o škole moc nemluví…“

www.sociotrendy.cz



dotázaných by si přál služby pro mladé rodiny s dětmi následované potřebou služeb zaměřených na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené), rovněž služby osobní asistence. Občané měli možnost volit i více služeb, které by potřebovali. V tomto součtovém pořadí se jednalo o služby spojené s nedostatkem pracovních příležitostí a s možností uplatnění na trhu práce, dále služby pro osamělého rodiče s dětmi a specifické programy pro mladé rodiny s dětmi. Informovanost občanů o různých cílových skupinách, s nimiž se mohou běžně setkávat (např. o osobách bez domova, osobách se zdravotním postižením apod.) se vesměs pohybovala v oblasti průměru. Největší informovanost byla o rodinách s dětmi a o seniorech, rovněž o osobách se zdravotním postižením. Problematika komunitního plánování sociálních služeb většinou veřejností reflektovaná nebyla. Téměř polovina dotázaných se s tímto pojmem dosud nesetkala. Pokud dotázaní tento pojem znali, jednalo se o znalost informací získaných z hromadných sdělovacích prostředků, z internetu a od rodiny, příbuzných a přátel.

www.sociotrendy.cz



II. Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Cílem průzkumu „Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb v obcích s POU MSK“ bylo prostřednictvím výzkumu mezi zadavateli sociálních služeb v dotčených lokalitách zjistit, zda se obce ve svých spádových územích potýkají s problémy některých skupin občanů a zda by potřebovaly pro tuto oblast specifickou pomoc. Zjišťování potřeb zadavatelů sociálních služeb bylo provedeno ve vztahu k úrovni a zabezpečení sítě sociálních služeb a probíhalo na území Moravskoslezského kraje ve 30 obcích POU MSK: Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hlučín, Horní Benešov, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Město Albrechtice, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Osoblaha, Ostrava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Třinec, Vítkov, Vratimov, Vrbno pod Pradědem. Výzkumnou jednotkou souboru byla obec s POU.11

1. Cílové skupiny občanů První zkoumanou oblastí bylo zjištění, zda se ve spádových územích obcí vyskytují různé skupiny občanů, pro něž by obce potřebovaly zvýšenou pomoc. Intenzita zvýšené pomoci byla hodnocena na stupnici 1-5 , kdy 1 znamenalo, že by obec pro danou skupinu zvláštní pomoc velmi potřebovala, 5 znamenalo, že žádnou zvláštní pomoc nepotřebuje. Také bylo možno označit, že tuto okolnost obec posoudit neumí. Tato odpověď byla sice využita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno vyloučit. Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci pro občany konkrétních cílových skupin bylo použito pro výpočet průměrné hodnoty potřebnosti (indexu potřebnosti), jejíž pomocí je možné intenzitu pomoci pro konkrétní skupiny občanů porovnávat. Porovnání indexů potřeby odpovídajících jednotlivým skupinám občanů je uvedeno v tabulce 5.1. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by obce pomoc potřebovaly. Z velikosti indexů vyplývá, že celkově se největší potřeba pomoci týká skupiny osob bez přístřeší, dále osob s chronickým duševním onemocněním a rodin s dětmi. Uspořádání skupin občanů podle zjištěné průměrné hodnoty potřebnosti je uvedeno v grafu 1.1.

11

Datový soubor 30 obcí byl zpracován standardními analytickými postupy, v nichž velikost výzkumného souboru se měnila v závislosti na počtu výzkumných jednotek (obcí POU), které na danou otázku odpovídaly. Poznamenáváme, že ne všechny obce s POU odpovídaly na všechny dotazy, avšak všechna zjištění lze přiřadit jednotlivým obcím jako výzkumným jednotkám. V rámci analýzy potřeb zadavatelů jsou zjištění interpretovaná s ohledem na výzkumný soubor obcí s POU.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.1 Potřeba zvláštní pomoci pro občany konkrétních cílových skupin N=počet obcí s POU osoby bez přístřeší osoby s chronickým duševním onemocněním rodiny s dítětem/dětmi osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené nežádoucími jevy senioři osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy osoby s tělesným postižením osoby s mentálním postižením osoby se vztahovými a rodinnými problémy osoby s kombinovaným postižením osoby s jiným zdravotním postižením etnické menšiny osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče osoby se zdravotním postižením osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách oběti trestné činnosti osoby s chronickým onemocněním pachatelé trestné činnosti oběti domácího násilí osoby se zrakovým postižením osoby se sluchovým postižením osoby komerčně zneužívané imigranti a azylanti oběti obchodu s lidmi

www.sociotrendy.cz

Potřeba zvláštní Zvláštní pomoc pomoci nepotřebují (minimum)

(maximum)

Průměrná hodnota potřebnosti Index potřeby

28 23 27 28

1 1 1 1

5 5 4 5

1,93 2,09 2,11 2,39

29

1

5

2,48

27 25 27

1 1 1

5 5 5

2,56 2,60 2,74

22 24 21 22 20 24 24

1 1 1 1 1 1 1

5 5 5 5 4 5 5

2,82 2,83 2,90 2,91 3,00 3,21 3,21

22 26 19 21 20 23 23 21 15 23 17

1 1 1 1 1 1 1 1 2 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

3,23 3,27 3,42 3,43 3,45 3,48 3,52 3,67 4,00 4,78 4,94



Graf 1.1: Potřeba zvláštní pomoci obcím pro skupiny občanů (uspořádání od největší potřeby pomoci) (1=maximální potřeba pomoci,…,5=pomoc obce nepotřebují) osoby bez přístřeší osoby s chronickým duševním onemocněním rodiny s dítětem/dětmi osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společ. nežádoucími jevy senioři osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života osoby s tělesným postižením osoby s mentálním postižením osoby se vztahovými a rodinnými problémy osoby s kombinovaným postižením osoby s jiným zdravotním postižením osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče etnické menšiny osoby se zdravotním postižením osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách oběti trestné činnosti osoby s chronickým onemocněním pachatelé trestné činnosti oběti domácího násilí osoby se zrakovým postižením osoby se sluchovým postižením osoby komerčně zneužívané imigranti a azylanti oběti obchodu s lidmi

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

Obce doplňkově uváděly, jakým způsobem by mohla být zajištěna pomoc jednotlivým skupinám občanů, případně jak situaci již řeší a co by pro uvedené skupiny potřebovaly. Níže jsou uvedena vyjádření obcí s POU ke všem specifickým skupinám12, tak jak byly na tuto situaci dotazovány a jak byly obce ochotny se k problematice vyjádřit.

12

Jednalo se o podrobné slovní vyjádření jen některých obcí s POU k potřebě pomoci, kterou uváděly pro 26 specifických skupin. Skupiny byly vymezeny podle údajů v Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí. Počet obcí, které se k problematice specifických skupiny vyjádřily, je uveden v tabulce 1.1, avšak upřesnění, jakým způsobem by mohla být zajištěna pomoc jednotlivým skupinám občanů, případně jak situaci již řeší, uvedly pouze některé obce.

www.sociotrendy.cz


5


1. Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy Pro děti a mládež, jejichž vývoj může být ohrožen působením sociálně problematického prostředí tím, že děti žijí v rodině v konfliktních vztazích s rodiči či jinými dospělými, případně na ně působí vliv party, bylo vyžadováno, aby např. byla zřízena pracoviště typu13 „Středisko výchovné péče“ pro mladistvé do 18 let s přítomností etopeda po předchozí domluvě a ve spolupráci s OSPOD. Aby bylo možno monitorovat od 6 let věku, zda nastoupily všechny děti do školy k plnění povinnosti školní docházky (problémy zejména u často stěhujících se rodin). Aby bylo zajištěno zachování stávajících služeb a volnočasových aktivit (centrum volného času). Aby byla zajištěna garantovaná podpora nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, rozšíření kapacity nízkoprahových klubů. Bylo vyžadováno, aby např. bylo rozšířeno působení dětských psychologů a psychiatrů. Bylo uvedeno, že jsou přeplněná pobytová střediska výchovné péče a diagnostické ústavy. Bylo by třeba rozšířit terénní práce s dětmi a mládeží, zajistit neorganizovanou skupinu dětí a mládeže. 2. Etnické menšiny Obce vzájemné soužití etnických menšin za problém nepovažují, problematiku řeší prací v komunitách. Chybí však nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, budovy s byty určenými k sociálním účelům. Obce by ale potřebovaly pro tuto skupinu pomoc s umístěním na trhu práce, dohled na školní docházku dětí. Situaci jim komplikuje změna systému vyplácení dávek Pokud se jedná o osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, obce vytváří aktivizační kroky pro práci s komunitami v těchto lokalitách. Spolupracují s poskytovateli sociálních služeb a podporují sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (viz cílová skupina Rodiny s dítětem/dětmi).

3. Oběti domácího násilí Pro oběti domácího násilí je vyžadováno rozšíření kapacit krizového bydlení, vyčlenění krizových bytů. Dále zřízení sociálních služeb: Intervenční centrum, případně poradna pro oběti násilí, rovněž zvýšení informovanosti občanů (přednášky, semináře) 4. Oběti trestné činnosti Pro oběti trestné činnosti je doporučeno rozšířit poradenství a psychologickou pomoc14, posílení krizové intervence a získání krizových bytů. 5. Osoby bez přístřeší Pro osoby bez přístřeší chybějí azylové domy, jak již vyplývá z grafu 1.1. Na tomto místě uvádíme autentická doplnění tak, jak bylo obcemi upřesněno:

13

14

Požadavky formulované jednotlivými obcemi jsou uváděny kurzívou. Zachovat službu, nyní jsou v rámci evropského projektu Restorativní justice 2 poradny – zachovat alespoň jednu z nich.

www.sociotrendy.cz



-

Azylové domy, sociální bydlení Chybí azylové zařízení, které by navázalo na noclehárnu Mapování zájmu o zřízení noclehárny pro tuto cílovou skupinu Noclehárna, zřízení denního centra Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, noclehárny, azylový dům Rozšíření kapacity Rozšíření kapacity azylového domu Rozšíření kapacity azylového domu, zřízení noclehárny Rozšířit kapacitu služby, případně zachovat Vybudovat azylový dům, noclehárnu, denní centrum Zakotvení do nějakého právního předpisu nutnost obce postarat se o své občany a zajistit jim minimální sociální službu Oprava budovy s byty určenými k sociálním účelům Rozšíření kapacity AD, návazné služby Sociální bydlení, terénní práce Chybí dotace, granty

6. Osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče Pro tyto osoby by obce potřebovaly rozšíření kapacity domů na půl cesty, vyčlenění startovacích bytů, sociální bydlení, vznik odpovídajícího zařízení v rámci okresu. Pokud obce tyto typy bytů mají, situace se řeší přednostním přidělením bytu. 7. Osoby komerčně zneužívané Pro občany, kteří se stali pod nátlakem nebo z neznalosti obětí podvodného jednání (předražené nabídky zboží, klamavé reklamy, inzerce), doporučují pro občany informační osvětu jako ochranu před komerčními nabídkami nevhodných výrobků (včetně léků). Obce doporučovaly i inspekci práce. 8. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách Pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách obce15 doporučují v rámci prevence dotační programy pro školy. Dále podporu v dalších oblastech: -

15

Terénní programy ( podpora terénních služeb, rozšíření terénního programu, programy protidrogové prevence) Posílit pravomoc policie (více policie ČR v terénu) Upravit vyplácení dávek (Poukázky, dávky vyplácet pouze týdně z důvodu konzumace alkoholu) Zachovat Centrum drogové pomoci

Některé obce spolupracují s Modrým Křížem v ČR.

www.sociotrendy.cz



Nově zřídit: -

Vznik služby pro osoby seniory bez domova závislých na alkoholu Zřídit pobytové zařízení pro mladé uživatelé drog do 18 let v rámci Moravskoslezského kraje Zřízení nové služby – domov se zvláštním režimem Zřízení K-centra

9. Osoby s chronickým duševním onemocněním16 Pro osoby s chronickým duševním onemocněním, jak vyplývá z grafu 1.1, chybějí pro tuto skupinu specifická pobytová zařízení. Bylo doporučováno, aby zřizovatelem byl MSK s rozsahem krajské působnosti. Na tomto místě uvádíme autentická doplnění tak, jak bylo obcemi upřesněno: -

-

Zařízení s dohledem, chudobince Zřízení nové služby – domov se zvláštním režimem Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných Vybudovat v našem městě domov se zvláštním režimem Vznik služby chráněného bydlení Vzhledem k nízkým příjmům této skupiny (většinou pobírají důchod, na příspěvek na péči nedosáhnou) si nemohou koupit potřebnou službu, proto buď změnit systém poskytování příspěvku na péči nebo hrazení sociálních služeb pro tuto cílovou skupin z nějakého jiného zdroje. Mapování potřebnosti této cílové skupiny v souvislosti s možnými sociálními službami

10. Osoby s jiným zdravotním postižením Pro osoby s jiným zdravotním postižením byly upřesněny potřeby: -

Lepší umístitelnost na trhu práce, zvýšení ubytovacích kapacit Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných

11. Osoby s kombinovaným postižením Pro osoby s kombinovaným postižením bylo požadováno: -

Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny Rozšíření kapacity denního stacionáře, terapeutických dílen a dalších návazných služeb Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných

13. Osoby s mentálním postižením -

16

Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny

Může se jednat o osoby chronicky duševně nemocné s nízkým příjmem, případně ještě v kombinaci se závislostí.

www.sociotrendy.cz



-

Rozšíření kapacity denního stacionáře, terapeutických dílen a dalších návazných služeb Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných

14. Osoby s tělesným postižením Pro osoby s tělesným postižením byla vyžadována: -

Bezbariérovost Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny Rozšíření návazných služeb Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných

15. Osoby se zdravotním postižením -

Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny Udržení stávajících služeb

17. Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy -

Zachovat a rozšířit Středisko výchovné péče na území těch obcí s POU, které středisko vyžadují (není sociální služba)

18. Pachatelé trestné činnosti -

-

Nyní v rámci projektu Předcházení násilí v rodinách (financování OP LZZ, není sociální služba) a projektu Domácí násilí má dvě strany (financování MV ČR, není sociální služba) Pochůzky Policie ČR - večer Řešíme v rámci probační a mediační služby pro mladistvé

19. Rodiny s dítětem/dětmi -

Azylové bydlení, sociální bydlení, pracovní příležitosti, školy, školky levné ubytovací kapacity Rozšíření služeb mediace SAS, sociální rehabilitace Udržení stávajících služeb Zajištění sociální služby na území města a v rámci POÚ jako doplněk činnosti OSPOD, přičemž financování této služby by mělo být převážně záležitostí státu. Zřízení sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi.

20. Senioři Pro tuto skupinu jsou potřebné: -

Odlehčovací služby, rozvoj dostupnosti pečovatelské služby dle potřeby Rozšíření možnosti malometrážních bytů pro seniory

www.sociotrendy.cz



-

Potřeby seniorů jsou řešeny v rámci klubu seniorů Udržení stávajících služeb

21. Osoby se vztahovými a rodinnými problémy -

Již zastřešuje poradna pro manželství a rodinu Udržení stávajících služeb, zachovat poradny V budoucnu zřízení detašovaného pracoviště rodinné poradny

22. Jiné skupiny byly upřesněny jako osoby neschopné splácet finanční závazky. Pro ně by bylo třeba zajistit poradenství pro zvýšení jejich finanční gramotnosti.

2. Důležitost sociálních služeb v obcích POU Zadavatelé byli požádáni, aby ohodnotili důležitost sociálních služeb, které jsou v obcích užívány. Pro zjištění intenzity byla použita školní stupnice: 1= velmi důležitá, … , 5 = nedůležitá. Všechny služby jsou alespoň jednou uvedené jako velmi potřebné (kromě služby „průvodcovské a předčitatelské služby“, která je alespoň jednou vnímaná jako „středně potřebná“), viz tabulka.2.1 Všechny služby jsou uváděny (dle názoru obcí) v rozpětí od velmi potřebných ( v tabulce sloupec „minimum“ až do nepotřebných (sloupec „maximum“). Uspořádání služeb podle průměrné důležitosti v rámci celého souboru zadavatelů, tedy v rámci MSK, je uvedeno v grafu 2.1 od sociální služby nejdůležitější po služby důležité méně. Jako nejdůležitější jsou hodnoceny domovy pro seniory, dále pečovatelská služba a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 2.1. Pro obec logicky nejsou příliš důležité ty služby, které jsou zcela individuální (např. průvodcovské a předčitatelské služby). Do známky důležitosti 1,5 (podle pořadí) byly celkově uvedeny: Domovy pro seniory (§ 49); Pečovatelská služba (§ 40); Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48); Domovy se zvláštním režimem (§ 50); Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné); Noclehárny (§ 63); Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52); Nízkoprahová denní centra (§ 61); Denní stacionáře (§ 46); Azylové domy (§ 57); Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62).

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.1 Důležitost služeb podle pořadí

N

Průměrná Služba není hodnota důležitá důležitosti (maximum) (Index (minimum) důležitosti) Velmi důležitá služba

Domovy pro seniory (§ 49)

24

1

1

1,00

Pečovatelská služba (§ 40)

26

1

2

1,04

Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48)

15

1

3

1,13

Domovy se zvláštním režimem (§ 50)

20

1

3

1,20

Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné)

29

1

4

1,34

Noclehárny (§ 63)

20

1

4

1,35

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52)

16

1

3

1,44

Nízkoprahová denní centra (§ 61)

18

1

3

1,44

Denní stacionáře (§ 46)

20

1

4

1,45

Azylové domy (§ 57)

17

1

4

1,47

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62)

24

1

4

1,50

Terénní programy (§ 69)

21

1

3

1,52

Podpora samostatného bydlení (§ 43)

17

1

4

1,53

Odlehčovací služby (§ 44)

22

1

3

1,59

Přechodné zaměstnávání

10

1

3

1,60

Osobní asistence (§ 39) (§ 39)

23

1

4

1,61

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65)

19

1

3

1,63

Kluby seniorů

26

1

4

1,65

Klubová činnost a volnočasové aktivity (besedy, výlety apod.)

17

1

3

1,71

Sociálně terapeutické dílny (§ 67)

18

1

5

1,72

Chráněné bydlení (§ 51)

20

1

4

1,75

Raná péče (§ 54)

16

1

4

1,75

Služby následné péče

13

1

5

1,77

Mateřské centrum

21

1

4

1,81

Půjčování zdravotních pomůcek

22

1

5

1,82

Sociální rehabilitace (§ 70)

12

1

5

1,92

Chráněná dílna

14

1

5

1,93

Podporované zaměstnávání

14

1

3

1,93

Rekondiční pobyty

13

1

4

2,08

Ošacovací střediska

18

1

5

2,11

Krizová pomoc (§ 60)

12

1

5

2,17

Centra denních služeb (§ 45)

15

1

5

2,20

Kontaktní centra (§ 59)

17

1

5

2,29

www.sociotrendy.cz



Svoz občanů

11

1

5

2,36

Služby následné péče (§ 64)

15

1

5

2,47

Domy na půl cesty (§ 58)

12

1

5

2,50

Týdenní stacionáře (§ 47)

13

1

5

2,62

Jídelny

11

1

5

2,64

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66)

17

1

5

2,65

Intervenční centra (§ 60a)

12

1

5

2,67

Telefonická krizová pomoc (§ 55)

13

1

5

2,85

Terapeutické komunity (§ 68)

10

1

5

3,10

Tísňová péče (§ 41)

12

1

5

3,17

Tlumočnické služby (§ 56)

11

1

5

3,64

Půjčování vybavení domácnosti

9

1

5

3,67

Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42)

11

3

5

3,91

www.sociotrendy.cz



Graf 2.1: Důležitost sociálních služeb podle pořadí (Od největší důležitosti s významem: 1= velmi důležitá služba, … , 5 = nedůležitá služba) Domovy pro seniory (§ 49) Pečovatelská služba (§ 40) Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48) Domovy se zvláštním režimem (§ 50) Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné) Noclehárny (§ 63) Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52) Nízkoprahová denní centra (§ 61) Denní stacionáře (§ 46) Azylové domy (§ 57) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) Terénní programy (§ 69) Podpora samostatného bydlení (§ 43) Odlehčovací služby (§ 44) Přechodné zaměstnávání Osobní asistence (§ 39) (§ 39) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65) Kluby seniorů Klubová činnost a volnočasové aktivity (besedy, výlety apod.) Sociálně terapeutické dílny (§ 67) Chráněné bydlení (§ 51) Raná péče (§ 54) Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení), upřesněte… Mateřské centrum Půjčování zdravotních pomůcek Sociální rehabilitace (§ 70) Chráněná dílna Podporované zaměstnávání Rekondiční pobyty Ošacovací střediska Krizová pomoc (§ 60) Centra denních služeb (§ 45) Kontaktní centra (§ 59) Svoz občanů Služby následné péče (§ 64) Domy na půl cesty (§ 58) Týdenní stacionáře (§ 47) Jídelny Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66) Intervenční centra (§ 60a) Telefonická krizová pomoc (§ 55) Terapeutické komunity (§ 68) Tísňová péče (§ 41) Tlumočnické služby (§ 56) Půjčování vybavení domácnosti Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42)

1

2

3

4

Seznam služeb podle pořadí variačního rozpětí, ze seznamu ne - ani jedna uvedená služba nebyla obcemi označena jako nedůležitá.

www.sociotrendy.cz


5


Zadavatelé zároveň označili, kterou službu by pro občany potřebovali zachovat, kapacitně rozšířit, zřídit jako novou službu, případně která služba by mohla být snížena. Tyto údaje v rámci obcí POU MSK jsou uvedeny v grafu 2.2, kde jsou uvedeny i počty obcí, které požadovaly současné služby zachovat, případně nové rozšířit. Obce hodlají rozšířit kapacitně i personálně 130 sociálních služeb, hodlají vytvořit 124 nových služeb, pouze u dvou sociálních služeb uvažují o snížení.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.2: Potřeba zadavatelů na změnu sociálních služeb v rámci MSK (Počty obcí, které uváděly potřebu: službu zachovat, kapacitně rozšířit, zřídit novou, snížit, případně službu upravit)

22

34. Kluby seniorů

2

4

33. Sociální rehabilitace (§ 70)

2

4

12

32. Terénní programy (§ 69)

2

5

4

31. Terapeutické komunity (§ 68)

1

7

30. Sociálně terapeutické dílny (§ 67)

7 7

29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním…

3 3

10

28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65)

2 4

4

26. Noclehárny (§ 63)

8

3

5

25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62)

11

3

7

24. Nízkoprahová denní centra (§ 61)

9

1

4

1

5

1

6

1

6

6

3

1

1

2

7

17. Telefonická krizová pomoc (§ 55)

2 3

5

18. Tlumočnické služby (§ 56)

1

1

14

16. Raná péče (§ 54)

1

9

15. Služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52)

4

9

14. Chráněné bydlení (§ 51)

1

4

6

13. Domovy se zvláštním režimem (§ 50)

4

4

7

1

20

12. Domovy pro seniory (§ 49)

2

4

13

11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48)

2

1

7

10. Týdenní stacionáře (§ 47)

1

9. Denní stacionáře (§ 46)

10

5

1

8. Centra denních služeb (§ 45)

9

4

1

7. Odlehčovací služby (§ 44)

9

6. Podpora samostatného bydlení (§ 43)

7

5

1

5

3

1

21

3. Pečovatelská služba (§ 40)

6

13

2. Osobní asistence (§ 39) (§ 39)

6 21

1. Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné) 0%

novou službu

7

9

4. Tísňová péče (§ 41)

rozšířit, např. kapacitně

7

3

5. Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42)

www.sociotrendy.cz

2

10

20. Domy na půl cesty (§ 58)

1

2

21. Kontaktní centra (§ 59)

zachovat

6

6

23. Intervenční centra (§ 60a)

19. Azylové domy (§ 57)

1

4

27. Služby následné péče (§ 64)

22. Krizová pomoc (§ 60)

2

10%

20%

30%

může být snížena

1 1 1

6

40%

50%

60%

70%

80%

3 90%

upravit


100%


3. Popis výzkumného souboru Terénní šetření proběhlo na základě požadavku zadavatele na souboru 30 obcí POU MSK: Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hlučín, Horní Benešov, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Město Albrechtice, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Osoblaha, Ostrava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Třinec, Vítkov, Vratimov, Vrbno pod Pradědem. 17 Na výzkumném šetření spolupracovali koordinátoři střednědobého plánování sociálních služeb, případně osoby dotčené zkoumanou problematikou.

4. Shrnutí Cílem průzkumu „Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb v obcích s POU MSK“ bylo prostřednictvím výzkumu mezi zadavateli sociálních služeb v dotčených lokalitách zjistit, zda se obce ve svých spádových územích potýkají s problémy některých skupin občanů a zda by potřebovaly pro tuto oblast specifickou pomoc. Celkově jsou největší problémy vnímány se skupinami osob bez přístřeší, dále s osobami s chronickým duševním onemocněním a s rodinami s dětmi. Tyto problémy však obce řešit umějí. Problémy se týkají převážně nedostatku sociálních bytů. Obce disponují 42294 obecními byty, z nichž je ale většina obsazených. Pokud mají k dispozici byty volné, jsou používány jako sociální byty pro potřebné, převážně pro rodiny s dětmi a osoby se zdravotním postižením, někdy jako chráněná bydlení. Zadavatelé mají dobrý přehled o poskytovaných službách na svém území a většinu z nich hodlají zachovat. U některých služeb v uvedeném počtu 130 je hodlají rozšířit kapacitně i personálně. Pouze u dvou služeb uvažují o jejich snížení. Obce by potřebovaly navíc zřídit dalších 124 nových služeb. Obce spolupracují s poskytovateli sociálních služeb a tato spolupráce je poskytovateli oceňována.

17

Jednalo se o úplné šetření v uvedených obcích, výzkumnou jednotkou byla obec s POU.

www.sociotrendy.cz



III. Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb MSK

V obcích POU MSK je registrováno 654 sociálních služeb, jejichž síť je zobrazena v kartogramu 218. Pokrytí územních celků sociálními službami je zřejmé z kartogramu 1. Síť sociálních služeb ne vždy odpovídá podílovému zastoupení obyvatel v jednotlivých POU. Nejvíce sociálních služeb je situováno ve statutárním městě Ostrava, což odpovídá největšímu počtu obyvatel jak POU, tak statutárního města.

Kartogram 1: Síť sociálních služeb na území obcí s POU v MSK

70 a více 41 - 69 31 - 40 11 - 30 1 - 10 neuvedeno

18

K datu předání souboru bylo registrováno 669 sociálních služeb. Počet registrovaných sociálních služeb, které jsou poskytované na území Moravskoslezského kraje, se v průběhu času velmi mění. Např. k datu 3. 11. 2011 bylo celkem 638 registrovaných sociálních služeb, přičemž bylo předpokládáno, že počet služeb se může měnit (cca +- 15 služeb). Ačkoliv k dubnu 2012 bylo registrováno 669 služeb, v červnu 2012 se již jednalo o 654 služeb, protože některé služby byly již zrušeny a další zrušení očekávaly. Pro výzkumné šetření bylo osloveno všech 669 služeb. Finální výzkumný soubor obsahoval údaje 615 sociálních služeb v MSK. Pro všechny analýzy byl použit tento datový soubor, který byl doplněn o údaje, které v Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí k dispozici nejsou.

www.sociotrendy.cz



1. Potřeby poskytovatelů Poskytovatelé služeb se potýkají nejčastěji s problémy finančními, materiálními a personálními, rovněž s dalšími problémy, které jsou uvedeny podle pořadí v grafu 1.1. problémy, týkající se např. spolupráce s dalšími subjekty (např. lékaři) jsou hodnoceny jako ne příliš závažné. Graf 1.1: Problémy poskytovatelů (Zjišťováno na školní stupnici: 1=velké problémy, 5=problémy nejsou) Finanční problémy

Problémy materiální

Personální problémy Problém vybavení (spotřební materiál, kancelářské potřeby, nástroje apod.) Problém se vzdělávacími aktivitami (např. získání kvalifikace) Problémy se spoluprací s dalšími subjekty, uveďte, s kým (např. lékaři…) 1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Nejdůležitější okolností, která by, dle názoru poskytovatelů, umožnila v poskytování služeb velké zlepšení, je vyřešení finančních problémů. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 1.2. Tabulka 1.1: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb (Zjišťováno stupnicí: 1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení)

N

rozhodně rozhodně průměrná vede ke nevede ke hodnota zlepšení zlepšení zlepšení (minimum) (maximum)

1. Větší informovanost veřejnosti o sociálních službách

578

1

5

1,97

2. Lepší dopravní dostupnost

536

1

5

3,10

3. Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů

591

1

5

1,36

4. Obecně větší ochota ke sponzorování sociálních služeb

585

1

5

1,40

5. Rozšíření nabídky sociálních služeb

549

1

5

2,68

6. Zvýšení kapacity služeb

557

1

5

2,66

7. Větší spolupráce navzájem mezi poskytovateli sociálních služeb

573

1

5

2,19

8. Větší spolupráce obcí s poskytovateli sociálních služeb

572

1

5

1,84

9. Dlouhodobé financování sociálních služeb

593

1

5

1,16

10. Rozvoj v personální oblasti (získávání nových pracovníků)

530

1

5

2,50

11. Vzdělávání pracovníků v oblasti manažerských dovedností

568

1

5

2,35

www.sociotrendy.cz



12. Vzdělávání pracovníků v oblasti komunikace

579

1

5

1,98

13. Vzdělávání pracovníků v oblasti práce s cílovou skupinou

578

1

5

1,71

14. Vzdělávání pracovníků v oblasti získávání prostředků z různých finančních zdrojů (fundraising)

577

1

5

1,97

15. Supervize v rámci poskytovatele služby

578

1

5

1,88

16. Motivace pracovníků (prevence syndromu vyhoření)

580

1

5

1,63

17. Moderní vybavení (pomůcky, PC, knihovna apod.)

571

1

5

2,10

18. Rozšíření o nové služby

369

1

5

2,65

19. Jiné

43

1

5

1,95

Graf 1.2: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb (Zjišťováno stupnicí: 1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení)

Dlouhodobé financování sociálních služeb Podmínky pro získání dotací a grantů Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb Motivace pracovníků (prevence vyhoření) Vzdělávání v oblasti práce s cílovou skupinou Větší spolupráce obcí s poskytovateli Supervize v rámci poskytovatele služby Jiné Vzdělávání pracovníků v oblasti fundraisingu Větší informovanost veřejnosti Vzdělávání v komunikaci Moderní vybavení Větší spolupráce mezi poskytovateli Vzdělávání v manažerských dovednostech Rozvoj v personální oblasti Rozšíření o nové služby Zvýšení kapacity služeb Rozšíření nabídky sociálních služeb Lepší dopravní dostupnost 1

2

3

4

5

Názory poskytovatelů na možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb MSK v jednotlivých POU jsou uvedeny prostřednictvím průměrných hodnot jednotlivých položek (uvedených okolností) v tabulkách 1.2, 1.3 a 1.4.19 . Interpretace názorů poskytovatelů

19

Grafické znázornění kvůli nepřehlednosti výstupů pro 30 obcí neuvádíme.

www.sociotrendy.cz



na možnosti zlepšení v jednotlivých obcích je daná velikostí průměrné hodnoty.20 Grafické vyjádření uvádíme pro ty položky (okolnosti), které se prokázaly být mezi obcemi POU významné a jejichž pole jsou v tabulkách zvýrazněny. 21

Tabulka 1.2: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK obce POU

Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem

Průměrné hodnoty zlepšení (1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení) Větší ochota ke Rozšíření Větší Podmínky pro Lepší dopravní sponzorování nabídky Zvýšení kapacity informovanost získání dotací a dostupnost sociálních sociálních služeb veřejnosti grantů služeb služeb 1,00 3,00 2,00 1,00 4,00 3,00 2,26 2,79 1,21 1,16 3,00 2,72 2,15 3,00 1,39 1,45 2,35 2,57 2,35 3,59 1,39 1,48 2,91 3,09 1,57

2,50

1,00

1,43

2,71

2,80

1,65

2,98

1,46

1,43

2,71

2,33

1,20

3,50

2,00

1,00

3,20

3,50

1,79 1,71 2,71 2,35 2,36 1,00 2,04 1,33 2,31 1,20 1,96 1,75 2,25 2,03 1,33 1,00 1,00 1,92 1,00 2,00

3,21 2,63 3,67 3,58 3,60 2,00 3,17 2,33 2,71 1,67 2,86 2,57 2,00 3,22 3,00 1,50 3,25 3,00 4,00 4,00

1,24 1,13 1,29 1,44 1,33 1,00 1,33 1,33 1,43 1,00 1,32 1,31 2,00 1,35 1,50 1,00 1,20 1,33 1,67 1,00

1,39 1,00 1,43 1,35 1,23 1,00 1,54 1,33 1,64 1,20 1,37 1,50 1,75 1,41 1,00 1,33 1,60 1,33 2,33 3,00

2,62 2,38 2,29 2,64 2,80 3,00 2,65 1,33 2,07 2,40 2,81 2,20 1,50 2,85 2,50 2,00 1,40 2,48 4,00 3,00

2,39 2,00 2,14 2,83 2,60 3,00 2,83 2,50 3,00 3,00 2,94 2,38 2,75 2,66 2,75 2,00 3,20 2,30 5,00 4,00

2,00

1,00

2,00

1,00

3,00

3,00

20

Číslo 1 znamená, že odpovídající okolnost by zlepšení rozhodně umožnila, číslo 5 znamená, že zlepšení daná okolnost rozhodně neumožní. Ostatní čísla mají obvyklý význam odpovídající pětistupňové stupnici. 21 Byla realizována analýza rozptylu ANOVA ( F testy, hladina významnosti byla volena 0,05).

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.3: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK

Průměrné hodnoty zlepšení (1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení) obce POU


www.sociotrendy.cz

Dlouhodobé Větší spolupráce Větší financování mezi spolupráce obcí sociálních poskytovateli s poskytovateli služeb 2,00 2,00 1,00 2,38 1,83 1,05 2,50 1,91 1,00 2,30 1,57 1,05

Rozvoj v personální oblasti

Vzdělávání v manažerských dovednostech

Vzdělávání v komunikaci

3,00 3,19 1,78 2,35

3,00 3,00 2,29 2,35

2,00 2,11 1,71 1,83

2,29

1,71

1,00

2,00

1,50

1,57

2,06

1,83

1,19

2,09

2,25

1,91

2,60

1,80

1,00

2,80

2,00

1,60

2,00 2,57 2,00 2,38 2,18 2,00 2,30 1,67 2,14 1,60 2,10 2,25 3,00 2,14 2,25 1,50 2,80 2,17 3,00 3,00

1,53 1,88 1,71 1,64 2,18 1,00 1,86 1,75 1,64 1,20 1,95 1,93 2,00 1,97 1,75 2,00 2,00 1,71 2,00 3,00

1,18 1,00 1,00 1,13 1,15 1,00 1,27 1,00 1,29 1,00 1,23 1,06 1,00 1,21 1,00 1,33 1,20 1,08 1,33 2,00

2,53 2,00 3,17 2,59 3,11 1,00 2,77 2,33 1,79 3,00 2,47 2,53 2,25 2,72 3,00 1,50 3,00 2,39 2,00

2,31 2,00 2,29 2,50 2,55 3,00 2,43 2,33 2,21 2,20 2,31 2,13 3,00 2,34 2,25 1,20 2,25 2,61 2,00 3,00

1,91 1,38 2,29 2,24 2,00 1,00 2,13 1,67 1,86 1,40 2,03 1,67 2,75 2,03 2,00 1,40 1,80 2,22 2,00 3,00

2,00

2,00

1,00

1,00

3,00

1,00



Tabulka 1.4: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK obce POU


www.sociotrendy.cz

Průměrné hodnoty zlepšení (1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení) Vzdělávání v Vzdělávání Supervize v Motivace oblasti práce s pracovníků v rámci pracovníků Moderní Rozšíření o nové cílovou oblasti poskytovatele (prevence vybavení služby skupinou fundraisingu služby vyhoření) 1,00 1,00 2,00 2,00 2,00 3,00 1,68 2,53 1,83 1,47 1,89 2,67 1,59 1,96 1,59 1,62 2,28 2,53 1,43 2,22 1,91 1,78 2,04 2,13 1,00

1,29

1,14

1,00

1,43

2,17

1,74

1,89

2,02

1,53

2,17

2,95

1,60

1,40

2,00

1,40

1,40

2,40

1,64 1,14 1,57 2,19 2,23 1,00 1,58 1,33 2,00 1,20 1,83 1,47 2,00 1,67 2,00 1,33 1,20 1,78 2,00 2,00

1,76 1,88 1,71 1,96 2,20 3,00 2,09 2,67 1,85 2,20 2,03 2,20 3,00 1,86 1,75 1,80 1,20 2,38 2,00 2,00

1,79 2,63 2,00 2,19 1,73 1,00 2,00 1,00 1,57 2,40 1,89 2,20 2,75 1,73 1,75 1,20 1,40 2,30 1,00 3,00

1,79 1,13 1,43 2,23 1,77 1,00 1,92 1,00 1,43 1,00 1,59 1,60 2,00 1,55 1,75 1,17 1,00 1,63 2,00 2,00

2,34 2,13 2,14 2,47 1,75 3,00 2,50 1,67 2,00 1,00 2,54 1,47 2,25 1,95 2,00 1,17 2,00 2,04 3,00 2,00

2,00 1,60 3,25 2,58 3,20

1,00

2,00

2,00

2,00

1,00

2,67 2,33 2,00 2,20 3,18 2,38 3,25 2,68 3,00 2,00 2,50 2,62 4,00



22

Graf 1.3: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK - část 1. (Statisticky významné rozdíly mezi obcemi POU; čím menší hodnota, tím více je okolnost považována pro možnosti zlepšení za důležitou) 5

4

Větší informovanost veřejnosti Lepší dopravní dostupnost Rozšíření nabídky sociálních služeb

3 Rozvoj v personální oblasti 2

1

Vzdělávání v oblasti práce s cílovou skupinou Supervize v rámci poskytovatele služby Motivace pracovníků (prevence vyhoření) Moderní vybavení

Graf 1.4: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK - část 2. (Statisticky významné rozdíly mezi obcemi POU; čím menší hodnota, tím více je okolnost považována pro možnosti zlepšení za důležitou) 5 Větší informovanost veřejnosti 4

Lepší dopravní dostupnost Rozšíření nabídky sociálních služeb

3

2

Rozvoj v personální oblasti Vzdělávání v oblasti práce s cílovou skupinou Supervize v rámci poskytovatele služby Motivace pracovníků (prevence vyhoření)

1 Moderní vybavení

22

Jiné grafické znázornění je nepřehledné. Body v grafu uvádějí jak konkrétní charakteristiky v obcích, které jsou pro zlepšení situace v dané lokalitě významné, tak možnost okamžitého srovnání s ostatními POU.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.5: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK - část 3. (Čím menší hodnota, tím více je okolnost považována pro možnosti zlepšení za důležitou) 5

Větší informovanost veřejnosti 4 Lepší dopravní dostupnost Rozšíření nabídky sociálních služeb 3 Rozvoj v personální oblasti

2

Vzdělávání v oblasti práce s cílovou skupinou Supervize v rámci poskytovatele služby Motivace pracovníků (prevence vyhoření)

1 Moderní vybavení

Poskytovatelé pro zajištění vysoké kvality poskytovaných služeb potřebují spolupracovat s celou řadou subjektů, a to od spolupráce s jinými poskytovateli služeb, až po spolupráci s úřady na kraji, obcích apod. Poskytovatelům služeb byl položen dotaz na důležitost této spolupráce. Téměř třetina poskytovatelů považuje za důležitou spolupráci s úřady (krajem, obecními úřady, úřady práce apod.). Následuje potřeba spolupráce s lékaři a ostatními sociálními službami, jak je uvedeno v tabulce 1.5. Spolupráce s dalšími subjekty, jak bylo poskytovateli formulováno, je uvedena v tabulce 1.6. Tabulka 1.5: Důležitost spolupráce s organizacemi Důležitost spolupráce s organizacemi: 39. Úřady (obecní, kraj, úřad práce apod.) 38. Lékaři 1. Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné) 2. Osobní asistence (§ 39) 43. Personální agentury (trh práce) 13. Domovy se zvláštním režimem (§ 50) 7. Odlehčovací služby (§ 44) 22. Krizová pomoc (§ 60) 41. Školy (základní, střední, odborné, VŠ) 6. Podpora samostatného bydlení (§ 43) 19. Azylové domy (§ 57) 29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66) 14. Chráněné bydlení (§ 51) 12. Domovy pro seniory (§ 49)

www.sociotrendy.cz

Počet služeb, které uvedly důležitost 198 194 173 149 146 143 142 143 138 137 134 132 129 128

% z validních odpovědí (615 údajů) 32,2% 31,5% 28,1% 24,1% 23,7% 23,3% 23,1% 23,1% 22,4% 22,3% 21,6% 21,5% 21,0% 20,8%



33. Sociální rehabilitace (§ 70) 20. Domy na půl cesty (§ 58) 17. Telefonická krizová pomoc (§ 55) 40. Policie 42. Soudy 3. Pečovatelská služba (§ 40) 34. Kluby seniorů 28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65) 30. Sociálně terapeutické dílny (§ 67) 9. Denní stacionáře (§ 46) 11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48) 23. Intervenční centra (§ 60a) 18. Tlumočnické služby (§ 56) 26. Noclehárny (§ 63) 4. Tísňová péče (§ 41) 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52) 32. Terénní programy (§ 69) 5. Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42) 25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62) 24. Nízkoprahová denní centra (§ 61) 10. Týdenní stacionáře (§ 47) 21. Kontaktní centra (§ 59) 31. Terapeutické komunity (§ 68) 8. Centra denních služeb (§ 45) 27. Služby následné péče (§ 64) 36. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení), 16. Raná péče (§ 54) 35. Mateřské centrum 37. Svoz občanů

128 123 121 121 120 120 119 115 115 114 113 110 107 108 107 106 104 101 101 96 94 94 94 89 88 87 86 86 79

20,8% 19,8% 19,7% 19,7% 19,5% 19,3% 19,3% 18,7% 18,7% 18,5% 18,4% 17,9% 17,4% 17,4% 17,2% 17,2% 16,7% 16,4% 16,4% 15,6% 15,3% 15,3% 15,3% 14,5% 14,3% 14,1% 14,0% 14,0% 12,8%

Tabulka 1.6: Seznam specifických subjektů, které poskytovatelé vnímají pro spolupráci jako důležité Bezbariérová MHD - rozšíření tras Divadlo, knihovna, KASS Dluhové poradenství Dobrovolnické organizace Dostupné sociální bydlení Exekuční úřady Farní společenství Chráněné dílny Kamenný hospic Komunitní skupiny Kulturní organizace Med. a probač. služba Obdobná zařízení ve městě Právníci a advokáti Psycholog S.T.O.P. o.s. Sociální bydlení Soukromé subjekty, firmy, příspěvkové organizace obcí, kraje SPC, Magistráty a MěÚ - OSPOD ( Orgány sociálně právní ochrany dětí ) Speciálně pedagogická centra

www.sociotrendy.cz



Spolupráce s dobrovolníky Svaz zdravotně postižených Vzdělávací agentury

2. Kapacita zařízení Aktualizované údaje o okamžité kapacitě služeb v MSK podle forem služeb, které byly získané od poskytovatelů služeb, jsou uvedeny v souhrnných tabulkách 2.1, 2.2 a 2.3. Tabulka 2.1: Okamžitá kapacita - pobytové služby počet klientů lůžek počet hovorů

počet intervencí

počet kontaktů

8655

8393

547

479

553

8489

8284

443

430

549

Tabulka 2.2: Okamžitá kapacita - terénní služby počet klientů

počet hovorů

počet intervencí

počet kontaktů

2327

526

8199

5152

Tabulka 2.3: Okamžitá kapacita - ambulantní služby

počet klientů

počet lůžek

počet hovorů

počet intervencí

počet kontaktů

4182

325

1263

3049

36289

Uvnitř údajů tabulky 2.2 a 2.3 jsou jejich součástí údaje týkající se okamžité kapacity a ambulantních a terénních služeb, specifikovaných v tabulce 2.4. Tabulka 2.4: Okamžitá kapacita - terénní a ambulantní

terénní počet klientů 418

počet hovorů 86

počet intervencí 127

počet kontaktů 387

ambulantní počet počet klientů lůžek 924 7

počet hovorů 101

počet intervencí 132

počet kontaktů 360

Dostatečnost kapacity Současná okamžitá kapacita služeb je s ohledem na současný počet uživatelů, kterým jsou dané služby poskytované, z pohledu poskytovatelů, kteří na dotaz odpověděli, dostačující, viz graf 2.1. Pouze více než desetina poskytovatelů ji za dostatečnou nepovažuje, potřebovala by okamžitou kapacitu služby rozšířit. Upřesnění jednotlivých druhů služeb v podrobném třídění (dle Registru poskytovatelů) podle dostatečnosti okamžité kapacity služeb v současnosti je v podílovém vyjádření uvedeno v grafu 2.2. , četnostní údaje jsou uvedeny v tabulce 2.5.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.1: Okamžitá kapacita služeb odpovídající současnému počtu uživatelů (N=537)

11,40%

dostačující nedostačující 88,60%

Graf 2.2: Dostatečnost okamžité kapacity služeb u druhů služeb (%, N=537)

odborné sociální poradenství domovy pro seniory azylové domy terénní programy sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi domovy se zvláštním režimem pečovatelská služba nízkoprahová zařízení pro děti a mládež sociální rehabilitace chráněné bydlení osobní asistence sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením odlehčovací služby

dostačuje

centra denních služeb

nedostačuje

služby následné péče domy na půl cesty noclehárny nízkoprahová denní centra podpora samostatného bydlení kontaktní centra raná péče týdenní stacionáře telefonická krizová pomoc krizová pomoc intervenční centra tlumočnické služby tísňová péče terapeutické komunity průvodcovské a předčitatelské služby

0%

www.sociotrendy.cz

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%



Tabulka 2.5: Druhy služeb a dostatečnost okamžité kapacity služeb v přehledném vyjádření Druhy služeb

Současná kapacita služby Dostačující

Nedostačující

Celkem

azylové domy

22

7

29


11

1

12

denní stacionáře

29

1

30

domovy pro osoby se zdravotním postižením

24

1

25

domovy pro seniory

41

10

51

domovy se zvláštním režimem

17

3

20

domy na půl cesty

4

1

5

chráněné bydlení

16

2

18

intervenční centra

2

0

2

kontaktní centra

6

0

6

krizová pomoc

3

0

3

nízkoprahová denní centra

10

0

10

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

29

2

31

noclehárny

12

0

12

odborné sociální poradenství

48

12

60

odlehčovací služby

19

1

20

osobní asistence

14

2

16

pečovatelská služba

56

2

58

podpora samostatného bydlení

8

0

8

průvodcovské a předčitatelské služby

1

0

1

raná péče

5

0

5

služby následné péče

7

1

8

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

21

4

25

sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním 13 postižením

2

15

sociálně terapeutické dílny

10

2

12

sociální rehabilitace

17

2

19

telefonická krizová pomoc

3

0

3

terapeutické komunity

1

0

1

terénní programy

21

5

26

tísňová péče

1

0

1

tlumočnické služby

1

0

1

týdenní stacionáře

4

0

4

Celkem

476

61

537

www.sociotrendy.cz



3. Dostupnost sociálních služeb Služby jsou většinou poskytovány bez ohledu na pohlaví, viz graf 3.1. Graf 3.1: Poskytování služeb podle pohlaví (N=599) 3,50%3,50%

Pouze pro ženy (dívky) Pouze pro muže (chlapce) Mužům i ženám 92,80%

Na dotaz, zda mají služby v evidenci odmítnutých zájemců o službu 23 nějaká jména, více než polovina poskytovatelů (59 %) uvedla, že ve své evidenci o poskytnutí služby jména (další zájemce) nemají, viz graf 3.2. Graf 3.2: V evidenci zájemců o služby jsou jména (N=601)

40,8%

ano ne

59,2%

Podrobnější třídění ukázalo, že zájem o poskytované služby se týká převážně služeb sociální péče a pobytových služeb, viz tabulka 3.1 níže. Nicméně zájemci o službu jsou i v dalších druzích a formách služeb. Tabulka 3.1: Jména v evidenci odmítnutých zájemců podle druhů a forem služeb Druhy služeb

V evidenci odmítnutých zájemců jména: ano

Celkem

ne

sociální poradenství

13

58

71

služby sociální péče

153

146

299

79

152

231

145

61

206

ambulantní

42

138

180

terénní

31

99

130

služby sociální prevence

Formy služeb pobytová

23

Jedná se o evidenci zájemců, které má sociální služba, nejedná se proto o počet odmítnutých zájemců.

www.sociotrendy.cz



ambulantní a terénní Celkem

27

58

85

245

356

601

Poskytovatelé upřesňovali, kterým osobám služby poskytnout nemohou. vymezení je seřazeno podle nejčastěji uváděných charakteristik.

Negativní

Služby nejsou poskytovány: 1. osobám mimo cílovou skupinu 2. osobám s vážným psychiatrickým onemocněním projevující se agresivně a ohrožující okolí 3. osobám trpícím akutní infekční nemocí 4. osobám, u kterých zdravotní stav vyžaduje zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení 5. osobám s mentálním postižením, psychickým onemocněním a zdravotním postižením takového rozsahu, že neumožňuje bezpečný pobyt v zařízení ani za přítomnosti osobního asistenta 6. naplněná kapacita 7. osobám s drogovou, lékovou a alkoholovou závislostí (nepřeléčené osoby), s výjimkou kouření 8. osobám mimo věkové vymezení 9. osobám s vysokou mírou závislosti na pomoci druhé osoby, s potřebou 24 hodinové intenzivní péče 10. těhotným matkám s dětmi 11. cizincům, kteří nejsou schopni bezproblémové komunikace v českém jazyce, jen v případě přítomnosti tlumočníka, kterého si zájemce sám zajistí 12. osobám se zdravotním handicapem (např. těžkou sluchovou vadou, osoby nevidomé) 13. manželským párům 14. osobám vážně nemocným (onkologické, diabetické onemocnění, apod.)

www.sociotrendy.cz



4. Popis výzkumného souboru Terénní šetření proběhlo na základě požadavku zadavatele u poskytovatelů sociálních služeb MSK. Výzkumný soubor obsahoval 615 sociálních služeb. V MSK jsou téměř polovinou zastoupeny služby sociální péče (49,8 %), téměř dvěma pětinami služby sociální prevence (38,3 %) a zbylý podíl (11,9 %) náleží službám sociálního poradenství, viz graf 4.1.24 Umístění pobytových služeb je nejčastější v jejich sídlech, umístění ambulantních služeb na pobočkách zařízení poskytujících službu (viz tabulka 4.1). Graf 4.1: Druhy sociálních služeb v MSK (N=615)

11,9% sociální poradenství

38,3%

služby sociální péče 49,8%

služby sociální prevence

Tabulka 4.1: Forma služeb podle jejich umístění Forma služby ambulantní a pobytová Umístění služby

sídlo pobočka

Celkem

ambulantní

terénní

terénní

Celkem

127

72

66

33

298

85

112

66

54

317

212

184

132

87

615

Nejvíce organizací poskytujících v MSK sociální služby spadá do skupiny církevní právnická osoba, následují občanská sdružení a příspěvkové organizace měst a obcí. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 4.2.

24

Sociální služby jsou dle zákona o sociálních službách tříděny na druhy: sociální poradenství, sociální péče a sociální prevence. Další variantou je třídění služeb dle formy na: pobytové, ambulantní a terénní.

www.sociotrendy.cz



Graf 4.2: Právní forma organizace, pod kterou spadá služba (%, N=612) 35 30 25 20 15

29,9

10

26,9 17,6

10,6

5

7,3

3,9

0 církevní právnická osoba

občanské sdružení

příspěvková organizace obce/města

příspěvková organizace kraje

obecně prospěšná společnost

jiné (např. fyzická osoba)

Největším zřizovatelem služeb v MSK v podílu větším než dvě pětiny (45 %) jsou nestátní neziskové organizace, následují obce s téměř čtvrtinovým podílem (24 %). Podílové vyjádření sociálních služeb dle zřizovatele/poskytovatele je uvedeno v grafu 4.3. Graf 4.3: Zřizovatel/poskytovatel služeb v MSK 1% 18%

12% stát Moravskoslezský kraj 24%

obec NNO

45%

fyzická osoba/právnická osoba

5. Shrnutí Služby jsou poskytovány v POU MSK s tím, že ne všechna POU mají síť služeb pro všechny cílové skupiny. Ve všech POU jsou situované domovy pro seniory, jak toto odpovídá současné demografické situaci. Kapacita pobytových služeb však nedostačuje. Zejména se jedná o poskytovatele POU MSK, kteří mají již v současnosti evidované další zájemce o službu. Nejdůležitější okolností, která by, dle názoru poskytovatelů, umožnila v poskytování služeb zlepšení, je vyřešení finančních problémů. Mezi tyto problémy patří dlouhodobé financování sociálních služeb, ochota k sponzorování sociálních služeb a zjednodušení podmínek při získávání dotací a grantů. Další problémy se týkaly spíše osobnostních charakteristik pracovníků sociálních služeb. Mezi tyto problémy lze zařadit motivaci pracovníků a jejich další vzdělávání v oblasti sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou klíčovými subjekty, kteří zajišťuji sociální problematiku na celém území Moravskoslezského kraje. Oceňují spolupráci se všemi dotčenými subjekty, zejména s obcemi a orgány MSK. Síť sociálních služeb na území MSK je předmětem samostatné zprávy.

www.sociotrendy.cz



VI. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb ve vztahu k úrovni a zabezpečení sítě sociálních služeb probíhalo na území Moravskoslezského kraje ve 30 obcích POU: Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hlučín, Horní Benešov, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Město Albrechtice, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Osoblaha, Ostrava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Třinec, Vítkov, Vratimov, Vrbno pod Pradědem. Uživatelé sociálních služeb byli dotazováni na jejich potřeby týkající se mnoha oblastí spojených se sociálními službami.

1. Zdroje informací o sociálních službách Uživatelé sociálních služeb získávají aktuální informace o službách, které jim mohou být poskytnuty, z různých zdrojů. Nejčetnějším způsobem je získávání informací od sociálního pracovníka, dále od blízkých osob (rodiny, přátel). Nezanedbatelným zdrojem informovanosti je internet. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 1. 1. Graf 1.1: Získávání informací o sociálních službách N=349 (%) 40

37,8

35 30

28,9

25 20 15 10

9,5 7,4 5,4

5

5,4

4 0,9

0,6

0

V souvislosti se zvyšováním povědomí uživatelů sociálních služeb o možnostech využívání služeb a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se uživatelé rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo.

www.sociotrendy.cz



Proto byli uživatelé sociálních služeb dotázaní, zda by rádi získávali širší informace o různých tematických oblastech. Seznam dotazovaných oblastí je uveden v tabulce 1.1. Tabulka 1.1: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 1. Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2. Dluhové poradenství 3. Pracovní poradenství 4. O dostupnosti zdravotní péče 5. O preventivních programech 6. O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 7. O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 8. O existenci konkrétních služeb 9. O existenci svépomocných skupin 10. O skupinách se specifickými potřebami 11. O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 12. O řešení vztahových a rodinných problémů 13. Řešení výchovných potíží s dětmi

Pro zjištění úrovně intenzity zájmu uživatelů sociálních služeb o témata dalšího vzdělávání byla použita standardní stupnice s orientací 1= určitě zájem o vzdělávání, …, 5=nezájem o vzdělávání. Takto bylo možno jednotlivá témata uspořádat prostřednictvím výpočtu odpovídajících průměrných hodnot tato témata jsou uvedena v grafu 1.2. Největší zájem byl o získávání informací o systému sociálních služeb, o dostupnosti zdravotní péče, o možnosti setrvání v přirozeném prostředí a další témata. Oblasti zájmu o další vzdělávání se však liší podle příslušnosti respondenta k jednotlivým POU. Intenzita zájmu o další vzdělávání a získávání informací v uvedených oblastech je uvedena v bodovém grafu 1.3 (který má čtyři části). Význam jednotlivých bodů je ten, že čím je bod blíže osy (hodnota je menší), tím je zájem o danou problematiku v konkrétní obci s POU větší. Z bodového grafu je patrný velký rozptyl týkající se předmětných oblastí dalšího vzdělávání.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.2: Podpora informovanosti a vzdělávání v uvedených oblastech (Průměrné hodnoty zjišťované na stupnici: 1= zájem,…,5=nezájem) 2,15

Zvýšení úrovně informací o systému sociálních služeb

2,27

O dostupnosti zdravotní péče O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka

2,54


2,81


2,82

2,86


2,91


2,98

Vztahových a rodinných problémů

3,07


3,12

Dluhového poradenství

O existenci svépomocných skupin,

3,26

O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.)

3,29

3,48


3,56

Jiné 1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Zájem o podporu informovanosti a vzdělávání uživatelů sociálních služeb v konkrétních oblastech podle jednotlivých obcí POU je uvedena v grafech. Čím menší je hodnota položky odpovídající dané oblasti(vzdálenost od osy je menší), tím větší je zájem o danou problematiku v jednotlivých obcích.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.3 Zájem o podporu vzdělávání a informovanosti v uvedených oblastech podle obcí POU MSK (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání, …, 5 nezájem o vzdělávání) 5

4

1. Zvýšení úrovně informací o sociálních služách 2. Dluhové poradenství 3. Pracovní poradenství

3

2

4. O dostupnosti zdravotní péče 5. O preventivních programech 6. O poruchách vývoje dítěte

1 7. O možnostech svozu

Graf 1.3 Podpora vzdělávání o informovanosti v různých oblastech podle obcí POU MSK - pokračování (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání, …, 5 nezájem o vzdělávání) 5 8. O existenci konkrétních služeb 4 9. O existenci svépomocných skupin 3 10 O skupinách se specifickými potřebami 2 1

11 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí v 12. O vztahových a rodinných problémech 13. Řešení výchovných potíží s dětmi

www.sociotrendy.cz



Graf 1.3 Podpora vzdělávání o informovanosti v různých oblastech podle obcí POU MSK - pokračování (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání, …, 5 nezájem o vzdělávání) 5 1. Zvýšení úrovně informací o sociálních služách 4

3

2. Dluhové poradenství 3. Pracovní poradenství 4. O dostupnosti zdravotní péče

2 5. O preventivních programech 1

6. O poruchách vývoje dítěte 7. O možnostech svozu

Graf 1.3 Podpora vzdělávání o informovanosti v různých oblastech podle obcí POU MSK - pokračování (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání, …, 5 nezájem o vzdělávání) 5

4

8. O existenci konkrétních služeb 9. O existenci svépomocných skupin

3 10 O skupinách se specifickými potřebami 2

11 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí v 12. O vztahových a rodinných problémech

1 13. Řešení výchovných potíží s dětmi

Zájem o informovanost v uvedených oblastech byl zjišťován i u veřejnosti na stejných stupnicích, proto je lze porovnávat. Je možné položit otázku, které oblasti vzdělávání preferují uživatelé služeb a které veřejnost, případně zda nezáleží na tom, zda se jedná o uživatele či veřejnost. Porovnání výsledných zjištění je uvedeno v grafu 1.4. Z grafu vyplývá, že uživatelé mají větší zájem o zvýšení úrovně informovanosti, přesněji o zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, rovněž o existenci

www.sociotrendy.cz



konkrétních služeb. Stejný zájem jako u veřejnosti je u uživatelů o dostupnosti zdravotní péče, možnosti svozu a o možnostech setrvání v přirozeném prostředí. Ostatní oblasti jsou preferovaná více veřejností. Graf 1.4: Porovnání zájmu o podporu vzdělávání o informovanosti v různých oblastech u uživatelů sociálních služeb a veřejností (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání, …, 5 nezájem o vzdělávání) 5

4

3

2 veřejnost uživatelé 1

www.sociotrendy.cz



2. Využívání sociálních služeb 2.1 Důvod vyhledání sociální služby Motivací uživatelů sociálních služeb pro vyhledáni sociální služby byla nejčastěji dostupnost sociálních služeb, ulehčení rodině a další možnosti, jak jsou uvedeny v grafu 2.1. Např. nouzové ubytování a různé druhy pomoci, v malém podílu se objevila i ekonomická výhodnost služby (osoba např. si sama nemusí vařit, služby zajistí pomoc s úklidem apod.). Další důvody jsou uvedené v grafu 2.2. 2.1. Důvod pro vyhledání sociální služby N=335 ( %) 18 16,1 16

15,5

14

13,7

12 10

9,3

9,3

8,7

8,4

8,1

8 6 4 2

5,7 3 1,8 0,6

0

2.2 Hodnocení spokojenosti se sociálními službami Jednotlivé sociální služby využívané respondenty byly jimi hodnoceny prostřednictvím „známkováni“ spokojenosti na školní stupnici tak, že jestliže byli s užívanou službou velmi spokojeni, dali službě známku 1, podobně pokud by byli nespokojeni, dali by službě známku 5. Hodnocení služeb podle pořadí (získaného z průměrných údajů odpovídajících jednotlivým sociálním službám) je uvedeno v grafu 2.2. Nejlépe bylo uživateli služeb hodnoceno sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné) 25, dále terénní programy, dále dluhová poradna a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Ostatní služby jsou uvedeny v grafu2.2. Nejhůře byl hodnocen „svoz občanů“, který zpravidla zajišťován není.

25

Jedná se o paragrafy Zákona o sociálních službách 108/206 sb.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.2: Hodnocení sociálních služeb (1=velmi spokojen,…,5=nespokojen)

Sociální poradenství (§ 37) (základní, odborné)

1,43

Terénní programy (§ 69)

1,46 1,5

Dluhová poradna Domovy pro osoby se zdravotním postižením (§ 48)

1,56

Pečovatelská služba (§ 40)

1,56 1,61

Centra denních služeb (§ 45)

1,67

Sociálně terapeutické dílny (§ 67)

1,73

Denní stacionáře (§ 46) Kontaktní centra (§ 59)

1,78

Služby následné péče (§ 64)

1,79

Terapeutické komunity (§ 68)

1,79 1,8

Sociální rehabilitace (§ 70) Mateřské centrum

1,86

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66)

1,87 1,95

Azylové domy (§ 57)

2

Domovy pro seniory (§ 49)

2,04

Podpora samostatného bydlení (§ 43) Kluby seniorů

2,08

Osobní asistence (§ 39)

2,11

Nízkoprahová denní centra (§ 61)

2,16

Domy na půl cesty (§ 58)

2,18 2,2

Telefonická krizová pomoc (§ 55)

2,25

Chráněné bydlení (§ 51)

2,33

Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení), upřesněte … Krizová pomoc (§ 60)

2,33

Odlehčovací služby (§ 44)

2,36

Noclehárny (§ 63)

2,36

Raná péče (§ 54)

2,5

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65)

2,5 2,57

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52)

2,71

Týdenní stacionáře (§ 47)

2,89

Tísňová péče (§ 41)

3,09

Domovy se zvláštním režimem (§ 50) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62)

3,13

Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42)

3,14 3,27

Intervenční centra (§ 60a)

3,64

Tlumočnické služby (§ 56)

4

Svoz občanů

1

2

3

4

3. Druhy pomoci a jejich preference Jestliže by uživatelé služeb byli v budoucnu odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, nejčastěji by si přáli zůstat v domácí péči, jednalo se o dvě pětiny dotázaných (41,4 %). Na dalším místě by byla preferována docházka do denního centra,

www.sociotrendy.cz


5


denního stacionáře, dům s pečovatelskou službou, rovněž ústavní péče (např. domov pro seniory, léčebna dlouhodobě nemocných, domov pro zdravotně postižené). Další možnosti jsou uvedeny v grafu 3.1. Pokud jsou v současnosti již odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, nejčastěji uvádějí přání zůstat v domácí péči. Pořadí ostatních možností je stejné jako v případě možných budoucích problémů, a to docházka do denního centra, denního stacionáře, pobytová zařízení, chráněné bydlení, dům s pečovatelskou službou a jiné možnosti. Graf 3.1: Druh upřednostňované pomoci v budoucnu, (%, N=338) 45 41,4 40 35 30 25 20

18 13,6

15

13

11,5

10 5

1,5

0,9

0 Domácí péče

www.sociotrendy.cz

Docházka do denního centra, denního stacionáře

Dům s pečovatelskou službou

Ústavní péče Chráněné bydlení Jiná možnost

Týdenní pobyty



Graf 3.2: Druh upřednostňované pomoci v současnosti (%, N=203) 30

27,1 23,6

25

20,2 20 15 9,9

9,9

9,4



Jiná možnost

10 5 0 Domácí péče

Docházka do denního centra, denního stacionáře

Ústavní péče

4. Dojíždění za službou a připlácení za službu Uživatelé služeb uváděli, že by byli ochotni za sociální službou i dojíždět. Do jakých vzdáleností, to uvádí graf 4.1. Graf 4.1: Dojíždění za službou (%, N=321) 35

32,8 30,5

30 23

25 20 15

9,2

10

3,3

5

0,7

0,7

0 do 5 km

do 10 km

do 20 km

do 30 km

do 50 km

6. do 100 km více než 100km

Připlácení za sociální služby bylo zjišťováno jako tendence, ochota něco dát ze svých prostředků za poskytnutí služby i navíc. Nejednalo se o použití příspěvků na péči, pokud by je uživatelé měli. Nejčastěji byli ochotni připlatit si za službu částku 100,- Kč, avšak i částky vyšší. Odpovídající možnosti jsou uvedeny v grafu 4.2.

www.sociotrendy.cz



Graf 4.2. Ochota připlácet za sociální službu (%, N=336) 35

31,3

30

24,4

25 20

16,1

15

14,3

10 5

9,5 2,1

2,4

0

5. Dostupnost sociálních služeb Spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím hodnocení charakteristik služeb nebo služeb souvisejících, jak je uvedeno v grafu 5.1. Seznam hodnocených charakteristik služeb je uveden v tabulce 5.1. K hodnocení byla opět použita stupnice 1 = spokojen, 5 = nespokojen. V grafu je uvedeno pořadí hodnocených charakteristik, které bylo získáno uspořádáním průměrných hodnot odpovídajících jednotlivým charakteristikám. Největší je spokojenost se způsobem, jakým jsou služby poskytovány, s personálem, (odborností a kvalifikací, známka 1,5). Dále spokojenost s rozvržením pracovní doby (např. rozmezí provozní doby, pravidelnost služby, pružnost), spokojenost s vybavením zařízení (nábytek, knihovna, PC, nářadí, automobil apod.), informovaností, kapacitou služby (1,7), spokojenost s dopravou, kde je sociální služba poskytována (např. v dosahu MHD do 10 min chůze, 1,8), s finanční dostupností 1,9. Nejmenší je spokojenost s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením. Tabulka 5.1 Charakteristiky služeb 1. Spokojenost s finanční dostupností služby (např. služby nejsou drahé) 2. Spokojenost s dopravou, kde je sociální služba poskytována (např. v dosahu MHD do 10 min chůze) 4. Spokojenost s rozvržením pracovní doby (např. rozmezí provozní doby, pravidelnost služby, pružnost) 5. Spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek lůžek, sociálních a odborných pracovníků, není nutno dlouho čekat, apod.) 6. Spokojenost s bezbariérovostí v zařízeních 7. Spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací) 9. Spokojenost se způsobem, jakým je služba poskytována (s mezilidskými vztahy personálu, ochotou, komunikací apod.)

www.sociotrendy.cz



10. Spokojenost s informovaností o sociálních službách 11. Spokojenost s vybavením zařízení (nábytek, knihovna, PC, nářadí, automobil apod.) 12. Pokud využívají kompenzační pomůcky (např. vozík, sluchadla apod.), spokojenost s pomocí při zajištění kompenzačních pomůcek (výběr, dostupnost, servis, cena apod.) 13. Spokojenost s přístupem ke vzdělání (speciální školy, mateřské, základní, střední a vysoké) 14. Spokojenost s možnostmi kulturního využití - přístupnost, vybavení, bezbariérový přístup 15. Spokojenost s možností využití volnočasových a zájmových aktivit (dostatek aktivit, spolků a svépomocných organizací) 16. Spokojenost s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením 17. Spokojenost s možností využívání půjčování zdravotnických pomůcek (příp. nákupu, servisu)

Graf 5.1: Celková spokojenost s charakteristikami sociálních služeb nebo služeb souvisejících (hodnocení 1=spokojen,…,5= nespokojen) Způsob, jakým je služba poskytována

1,45

Personál (odbornost, kvalifikace, přístup)

1,46

Rozvržení pracovní doby

1,58

Vybavení zařízení

1,67

Informovanost o sociálních službách

1,68

Kapacitou zařízení

1,69

Doprava za službou

1,85

Finanční dostupnost soc. služeb

1,87

Možnosti kulturního využití

1,9

Bezbariérovost v zařízeních

1,93

Přístup ke vzdělání

1,94

Zajišťování kompenzačních pomůcek

1,98

Volnočasové a zájmové aktivity

2,08

Možnosti využívání půjčování zdravotnických pomůcek (příp. nákup, servis)

2,25

Jiné

2,67

Tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením

3,07 1

www.sociotrendy.cz

1,5

2

2,5

3

3,5



6. Typy požadovaných sociálních služeb Na dotaz, jaké sociální služby by si uživatelé služeb přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli uživatelé více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Ze seznamu služeb, který jim byl nabídnut a je samostatně uveden v tabulce 6.1, volili první, druhý až třetí typ služby. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které v seznamu uvedeny nebyly. Tabulka 6.1: Seznam služeb Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.)

www.sociotrendy.cz



Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (sociálně aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě Na jiný typ služeb

Druhy sociálních služeb nebo služeb souvisejících, které by si uživatelé služeb osobně přáli, nebo na jaké typy služeb by se měly sociální služby nebo služby související v budoucnu zaměřit, případně by měla být vybudována další zařízení, neboť tuto oblast považují

www.sociotrendy.cz



za problémovou, jsou uvedeny podle pořadí potřebnosti v grafu 6.1 podle první volby. Největší podíl dotázaných uživatelů služeb by si přál služby chráněného bydlení, dále služby denních center a rozšíření nabídky pro volný čas. Další služby jsou uvedeny v grafu 6.1. Graf 6.1: Potřebnost služeb - první volba (%, 335)

7,7

Chráněné bydlení 5,7


5,7

Nabídky pro volný čas

5,4


5,2


5,2

Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce 4,6

Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života

4,3


4,3


4,0


4,0 4,0


3,7


3,4


3,2


3,2

Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života 2,6

Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu 2,0

Na programy pro mladé rodiny s dětmi Na vybudování nějakého centra

1,7


1,7

Azylové domy

1,7 1,4


1,1


1,1

Kontaktní centra Na jiný typ služeb

,9


,9


,9


,9


,9


0,6


0,6


0,6


0,6


0,6 0,6

Noclehárny Na rekonstrukce již existujících zařízení

0,3


0,3


0,3


0,3 ,0

www.sociotrendy.cz

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

7,0


8,0


Graf 6.2: Potřebnost služeb - druhá volba (%, N =268)

5,2 4,9 4,9 4,6 4,3

Odstraňování venkovních architektonických bariér Bydlení pro seniory Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Odstraňování vnitřních architektonických bariér Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny

3,7 3,4 3,4 3,2 3,2 3,2 2,9 2,9 2,6

Na programy pro mladé rodiny s dětmi Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Služby pro občany v krizi Bydlení pro zdravotně postižené Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Chráněné bydlení Snížení omezení v pobytových zařízeních Nabídky pro volný čas Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života

2,0 2,0 1,7 1,4 1,4 1,4 1,4 1,1 1,1 1,1 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,3 0,3 0,3 0,3

Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby osobní asistence Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Rozšíření poradenství o problémech zdraví Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Na jiný typ služeb Na specifické programy pro rodiny Služby denního centra Na vybudování nějakého centra Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na rozšíření sociální rehabilitace Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Noclehárny Na podporu dobrovolnictví Vybudování/rozšíření azylových domů Na podporu pěstounské péče Kontaktní centra Azylové domy Svoz občanů, specializovaná doprava Služba pro rozvoj dovedností Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Služby orientované na menšiny ve společnosti Na rozšíření nabídky v možnostech stravování

0,0

www.sociotrendy.cz

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0



Graf 6.3: Potřebnost služeb - třetí volba (%, N=161) 4,0

Bydlení pro seniory Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na rozšíření sociální rehabilitace Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Nabídky pro volný čas Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Bydlení pro zdravotně postižené Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Na vybudování nějakého centra Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Odstraňování venkovních architektonických bariér Na programy pro mladé rodiny s dětmi Služby pro občany v krizi Služby osobní asistence Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služby denního centra Svoz občanů, specializovaná doprava Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na specifické programy pro rodiny Chráněné bydlení Noclehárny Na jiný typ služeb Na podporu dobrovolnictví Vybudování/rozšíření azylových domů Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Odstraňování vnitřních architektonických bariér Služba pro rozvoj dovedností Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na podporu pěstounské péče Rozšíření poradenství o problémech zdraví Kontaktní centra Azylové domy Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Snížení omezení v pobytových zařízeních

3,4 2,9 2,6 2,3 2,0 1,7 1,7 1,7 1,7 1,4 1,4 1,4 1,4 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

Všechny další volby potřebných služeb (volby na prvním, druhém a třetím místě byly sečteny a byl vytvořen „umělý“ znak „ součet voleb“, který umožňuje brát v úvahu všechny možnosti požadovaných služeb. Pořadí služeb podle tohoto znaku je uvedeno v grafu 6.2.

www.sociotrendy.cz



Graf 6.4: Potřebnost služeb - součty všech tří voleb (%, N=764)

5,9%

Bydlení pro seniory 5,4%


5,0%

Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Odstraňování venkovních architektonických bariér

4,8%


4,8% 4,8%


4,6%


4,2%


4,1%


4,1%


3,8%


3,7%


3,7%


3,3%


3,1%


3,1%


3,0%


2,6%


2,5%


2,2%


2,0%

Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na vybudování nějakého centra

1,8%


1,8% 1,8%

Snížení omezení v pobytových zařízeních 1,3%

Na specifické programy pro rodiny Na jiný typ služeb

1,2%


1,2%

Azylové domy

1,2% 1,2%


1,0%


1,0%

Noclehárny Rozšíření poradenství o problémech zdraví

0,9%

Kontaktní centra

0,9% 0,8%


0,7%

Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Služba pro rozvoj dovedností

0,5%

Na podporu dobrovolnictví

0,5%


0,5%

Služby orientované na menšiny ve společnosti Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Na rekonstrukce již existujících zařízení 0,0%

www.sociotrendy.cz

0,4% 0,4% 0,1% 1,0%

2,0%

3,0%

4,0%

5,0%

6,0%



První volba a součtový znak, byly použity jak na zjištění potřebnosti služeb v obcích POU MSK v tabulkách 6.2 a 6.3, tak na další porovnání. První volba potřebných služeb na porovnání podle pohlaví v grafu 6.5 a další na porovnání potřeby služeb podle cílových skupin, v tabulkách 6.4 a 6.5.

www.sociotrendy.cz



Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín

Frenštát pod Radhoštěm

Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí

Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem

celkem


0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

2

0

0

0

1

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

7


0

0

0

0

0

2

0

1

1

1

2

0

0

0

0

1

0

0

1

2

1

0

6

0

0

2

0

0

0

0

20


2

1

1

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

1

0

1

0

1

0

1

13

0

1

1

0

4

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

1

0

1

1

0

0

1

0

1

0

0

14

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

3

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

3

2

1

0

0

3

0

0

2

0

1

0

0

0

0

2

0

0

0

0

1

0

0

7

0

0

0

0

0

1

0

20

Noclehárny

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

2


0

2

1

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

2

0

3

0

2

5

0

0

0

0

0

0

0

18

Azylové domy

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

3

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6

Kontaktní centra

0

0

3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

4


2

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

1

0

1

1

2

0

1

1

0

9

1

1

0

0

4

0

0

27

zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce snížení omezení v pobytových sociálních službách Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra

www.sociotrendy.cz

Kopřivnice

Vyžadované služby podle POU

Tabulka 6.2: Potřebnost služeb podle POU (první volba)


Bruntál

Český Těšín



Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem

celkem

0

0

0

0

0

0

1

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5

4

1

1

1

0

0

0

1

16

0

1

0

1

0

0

2

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2

0

3

0

3

0

2

2

0

0

1

0

19


0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

3


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

3


0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

1

0

0

4


0

0

0

0

0

2

0

0

2

0

0

1

0

1

0

1

1

0

0

0

0

0

1

1

1

0

2

2

0

0

15


1

1

1

0

1

0

1

0

1

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

3

1

1

0

0

0

1

1

15


0

0

0

0

1

0

0

0

4

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

0

0

11


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1


1

1

0

3

1

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

1

0

1

1

0

2

0

0

14

Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Odstraňování vnitřních architektonických bariér

www.sociotrendy.cz

Kopřivnice

Bohumín

0


Bílovec



Bruntál

Český Těšín



Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem

celkem

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1


0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2


0

0

0

2

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

5


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0

1

2

0

0

0

0

0

2

9


2

1

0

0

0

0

0

1

0

0

1

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

2

0

0

1

0

0

1

0

11


0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

2

0

0

1

2

4

0

0

0

0

0

0

0

12


0

4

0

0

0

0

3

0

0

0

0

3

0

0

3

0

0

0

3

0

0

0

0

1

0

0

0

1

0

0

18


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

2


0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

1

0

0

0

6


1

1

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

1

0

0

1

1

1

1

1

0

2

0

14


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

2


0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na podporu pěstounské péče

www.sociotrendy.cz

Kopřivnice

Bohumín

0


Bílovec



Bruntál

Český Těšín



Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem

celkem

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1


0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

0

0

0

0

0

0

0

6


0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2


0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

12

15

12

7

12

8

10

7

20

5

5

7

3

6

8

10

6

13

8

11

11

12

67

9

11

11

4

12

7

6

335

www.sociotrendy.cz

Kopřivnice

Bohumín



Bílovec




Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín


Frýdek-Místek

Frýdlant nad Ostravicí

Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem

Tabulka 6.3: Potřebnost služeb podle POU (součet tří voleb)


1

2

1

0

0

0

1

2

4

0

0

1

0

2

1

3

0

0

0

2

0

2

2

0

0

0

0

1

0

0

25


0

1

0

0

1

2

0

1

3

1

2

0

0

0

0

1

0

1

1

3

1

2

12

1

0

3

0

0

1

0

37


2

1

1

0

0

0

4

0

0

0

0

1

0

0

2

1

0

1

0

2

0

0

2

1

0

2

1

1

1

1

24

zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce

0

2

3

0

4

1

1

0

1

0

0

1

1

2

0

2

2

0

0

2

0

2

7

0

1

1

0

2

0

0

35

snížení omezení v pobytových sociálních službách

1

1

0

0

2

0

1

0

0

2

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

3

0

0

1

0

1

0

1

14

Svoz občanů, nebo specializované dopravy

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

3

1

1

0

0

0

0

0

9

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín


Frýdek-Místek


Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem



2

2

0

0

3

0

1

2

0

1

0

0

0

0

2

0

1

2

0

1

0

0

10

0

0

0

0

0

1

0

28

Noclehárny

0

0

0

0

1

2

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

2

0

0

0

0

0

0

0

8


0

2

1

0

0

2

1

0

0

1

0

0

0

0

0

2

1

4

0

3

0

2

5

0

0

0

0

0

0

0

24

Azylové domy

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

3

0

1

2

0

1

0

0

0

0

0

0

0

9

Kontaktní centra

0

0

3

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0

0

0

0

0

0

0

7


3

1

0

0

2

1

0

0

0

0

0

0

2

1

0

2

2

2

0

3

1

0

15

1

1

0

0

4

0

0

41


1

0

0

0

0

1

0

1

4

0

0

0

0

0

0

1

1

3

0

0

0

5

7

1

2

1

0

1

0

2

31


0

2

0

4

0

0

2

1

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

3

0

3

2

8

0

3

4

0

0

3

0

37


1

0

0

0

1

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

8

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín


Frýdek-Místek


Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem



0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

4

0

1

0

0

0

1

0

10


0

0

0

1

0

1

0

0

2

2

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

6

0

0

0

0

1

0

0

14


1

1

0

0

0

2

1

0

5

0

0

2

0

1

0

2

1

3

0

0

0

3

1

1

2

0

2

2

0

1

31


1

1

3

0

1

0

3

1

2

0

0

1

0

1

3

1

0

1

0

0

0

2

5

1

1

1

0

0

1

2

32


0

0

0

0

1

0

0

0

5

1

0

1

0

0

0

2

0

0

0

0

0

3

14

0

0

0

0

0

0

1

28


0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

3


0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

2

0

0

0

1

0

0

0

1

7

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín


Frýdek-Místek


Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem



2

4

2

4

1

0

2

1

2

0

0

1

0

0

0

0

1

0

1

0

2

1

4

2

1

2

0

2

2

0

37


0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

0

5


0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

4


0

0

1

0

0

1

0

0

7

0

0

1

0

0

0

1

0

1

0

1

1

2

3

0

0

0

0

0

0

0

19


0

0

0

6

0

0

0

0

3

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

5

0

0

0

0

0

1

0

17


0

0

1

0

1

0

0

0

3

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0

2

2

0

0

0

0

0

2

15


2

1

0

0

0

0

0

2

1

1

2

1

0

1

0

0

1

1

0

0

0

0

10

0

0

2

0

2

2

0

29

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín


Frýdek-Místek


Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem



0

0

1

0

0

1

1

0

2

1

0

1

1

0

0

0

0

2

0

0

2

2

4

0

0

0

0

2

0

0

20


3

4

0

0

4

0

3

2

0

0

2

3

0

0

5

0

0

0

3

0

0

3

0

1

1

0

1

2

1

0

38


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

3


0

2

1

0

1

0

1

0

1

0

0

1

1

2

1

1

0

0

1

1

0

0

7

0

0

0

1

1

0

0

23


4

1

3

0

2

0

1

2

0

1

0

0

0

1

2

0

2

0

1

1

0

1

3

3

3

3

1

2

4

4

45


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

2

1

0

0

1

2

0

0

0

0

0

0

1

9


0

0

0

0

0

0

0

0

2

1

0

0

0

0

0

2

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6


0

0

3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

4

www.sociotrendy.cz


Bílovec

Bohumín

Bruntál

Český Těšín


Frýdek-Místek


Fulnek

Havířov

Hlučín

Horní Benešov

Jablunkov

Karviná

Kopřivnice

Kravaře

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

Ostrava

Příbor

Rýmařov

Studénka

Třinec

Vítkov

Vratimov

Vrbno pod Pradědem



0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1


0

0

0

1

0

2

0

0

2

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

8

0

0

0

0

0

0

0

14


0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

4


0

0

0

0

1

0

0

0

0

2

1

0

0

0

0

0

0

0

0

2

1

0

2

0

0

0

0

0

0

0

9

12

15

12

7

12

8

10

7

20

5

5

7

3

6

8

10

6

13

8

11

11

12

67

9

11

11

4

12

7

6

335

www.sociotrendy.cz



Graf 6.5: Potřebnost služeb podle pohlaví

18 16 14 12

10 8 6 4 muž 2

žena

0

www.sociotrendy.cz



smyslové a tělesné

s mentálním postižením

s kombinovaným postižením

s chronickým duševním onemocněním

s poruchou autistického spektra

osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním

bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením

se závislostí na alkoholu, návykových látkách

osoby v přechodné krizi

senioři nad 65 let

Tabulka 6.4: Potřebnost první volby služeb podle cílových skupin

1

0

0

1

0

2

0

0

1

2

7

4

1

2

3

2

0

1

2

1

4

20

1

0

0

1

0

1

0

0

1

9

13

3

1

1

1

0

0

0

0

2

6

14

0

0

0

1

0

0

0

0

0

2

3

0

1

0

0

0

0

0

0

0

2

3

5 0

0 1

3 0

1 0

1 0

0 0

0 0

0 1

0 0

10 0

20 2

0

2

1

5

1

0

0

1

2

6

18

1 1 0

1 0 2

0 0 3

1 1 7

0 0 1

1 0 1

1 2 2

1 0 1

0 0 0

0 0 10

6 4 27

4

0

1

2

1

1

0

0

4

3

16

1

0

7

1

0

0

0

0

0

10

19

0

0

1

0

0

1

0

0

0

1

3

0

0

0

0

0

0

0

1

0

2

3


0

1

1

1

1

0

0

0

0

0

4


0

0

0

0

0

1

0

4

4

6

15

Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Rozšíření nabídky pro využití volného času Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce snížení omezení v pobytových sociálních službách Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny

www.sociotrendy.cz


www.sociotrendy.cz









senioři nad 65 let

Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření sociální rehabilitace sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů Na rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra



3

0

0

0

0

0

0

1

1

10

15

0

1

0

2

1

4

1

0

1

1

11

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

3

0

1

1

0

0

0

0

0

9

14

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

2

0

3

1

0

1

0

0

0

0

0

5

2

0

0

0

0

0

0

3

0

4

9

2

1

0

1

1

0

0

0

0

6

11

1

2

3

2

1

0

0

1

0

2

12

0

0

0

0

0

0

0

0

0

18

18

0

0

0

0

0

0

1

0

0

1

2

1

1

1

0

0

0

0

0

0

3

6

0

0

1

0

0

0

0

0

0

13

14

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

2

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

2

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

3

0

0

1

2

0

0

0

0

0

6


Celkem

www.sociotrendy.cz s mentálním postižením




osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením se závislostí na alkoholu, návykových látkách


senioři nad 65 let

Služba pro rozvoj dovedností Na jiný typ služeb smyslové a tělesné


0 0 0 0 0 0 0 2 0 0


2

1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 3

37 18 28 33 15 15 9 20 17 143 335







senioři nad 65 let

snížení omezení v pobytových sociálních službách Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra


zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce


Rozšíření nabídky pro využití volného času Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi




Tabulka 6.5: Potřebnost součtové volby služeb podle cílových skupin

3

1

1

1

0

5

1

1

2

10

25

7

2

2

6

4

0

1

4

3

8

37

2

1

2

1

1

1

0

0

1

15

24

3

1

3

4

3

3

0

0

3

15

35

1

1

2

2

1

0

0

0

0

7

14

0

1

1

1

0

0

1

1

0

4

9

5

1

6

1

2

0

0

0

0

13

28

Noclehárny

0

2

1

1

0

0

0

3

1

0

8


0

2

2

6

1

2

1

1

3

6

24

Azylové domy Kontaktní centra

1 1

1 0

0 1

2 2

0 0

1 0

2 2

2 1

0 0

0 0

9 7


2

4

4

10

3

2

2

2

0

12

41


4

1

2

6

1

2

1

2

5

7

31

4

0

14

2

0

0

0

0

0

17

37

0

0

1

1

0

4

0

0

0

2

8

Odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb

www.sociotrendy.cz











senioři nad 65 let



0

0

4

0

0

1

0

1

0

4

10


0

2

2

4

5

1

0

0

0

0

14


2

1

0

0

0

3

0

7

7

11

31


5

0

1

1

0

2

2

1

3

17

32


5

4

1

4

1

5

1

1

3

3

28


1

0

0

0

0

1

0

0

0

1

3


1

0

0

0

0

0

0

4

1

1

7


7

1

7

1

1

0

0

0

0

20

37


1

0

0

1

0

0

0

2

0

1

5


0

0

0

2

0

1

0

0

0

1

4

www.sociotrendy.cz











senioři nad 65 let



1

0

0

3

0

7

0

6

2

0

19


4

4

2

3

2

0

0

1

0

1

17


2

0

0

2

0

2

0

3

0

6

15


7

4

1

3

1

0

1

0

0

12

29


2

4

4

2

2

0

0

1

0

5

20

www.sociotrendy.cz











senioři nad 65 let



4

0

0

1

0

0

0

1

0

32

38


1

0

0

0

0

0

1

0

0

1

3


1

4

4

1

2

0

1

0

0

10

23


1

0

1

2

0

0

1

0

1

39

45


2

1

0

1

0

0

1

1

1

2

9


0

0

0

0

0

2

3

0

1

0

6

www.sociotrendy.cz











senioři nad 65 let



0

0

0

0

0

0

3

1

0

0

4


0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1


7

0

0

2

5

0

0

0

0

0

14


1

0

0

1

0

0

0

2

0

0

4


1

1

1

1

2

0

0

0

3

0

9

Celkem

37

18

28

33

15

15

9

20

17

143

335

www.sociotrendy.cz


7. Popis výzkumného souboru – základní demografické údaje Terénní šetření u uživatelů sociálních služeb proběhlo na souboru 349 obyvatel v POU MSK. Pohlaví dotázaných bylo ve výzkumném souboru zastoupeno mírně vyšším podílem žen (52,1 %), jak je uvedeno v grafu 8.1. Graf 7.1: Pohlaví (%, N=349)

muž

47,9 52,1

žena

Ve věkové skupině do 15 let se nacházela 3 % uživatelů služeb (rozhovory proběhly s osobami uživatelům blízkými), necelá pětina dotázaných náležela uživatelům do 26 let, v rozmezí 27 až 65 let se nacházela více než třetina dotázaných a zbylý podíl tvořili uživatelé služeb nad 65 let (více než dvě pětiny), jak je uvedeno v grafu 8.2. Graf 7.2: Věková struktura (%, N=349) 3%

do 15 let

18% 43%

16-26 let 27- 65 let

36%

více jak 65 let

Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měli svobodní (necelé dvě pětiny, 39 %), vdané uživatelky a ženatí uživatelé služeb byli zastoupeni necelou pětinou (18 %), dále rozvedení pětinou (20 %) a ovdovělí téměř čtvrtinou (23 %). Podíly v rozložení rodinného stavu jsou uvedeny v grafu 8.4. 7.3: Rodinný stav (%, N=349) 45 40

39

35 30 25

18,3

20

20,1

22,6

15 10 5 0 Svobodný(á)

Ženatý - vdaná

Rozvedený(á)

Ovdovělý (á)

II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK

Co se týká dosaženého vzdělání uživatelů služeb, více než dvě pětiny (41 %) měly základní vzdělání případně byly bez vzdělání, vyučených bez maturity byla třetina (33 %), další více než pětina dotázaných měla středoškolské vzdělání (23 %) a vyšší než středoškolské vzdělání měl malý podíl dotázaných (3 %), viz graf 7.4. Graf 7.4: Nejvyšší dokončené vzdělání (%, N=345) 45

41,4

40 33

35 30

22,6

25 20 15 10 5

2,3

0,6

0 Základní bez vyučení, Vyučen(a) bez maturity případně bez vzdělání

Maturita

Vyšší odborná škola

Vysoká škola

Pracovní pozice dotázaných je uvedena v grafu 7.5. Největší podíl dotázaných náležel důchodcům (nepracujícím), jednalo se o necelou polovinu (48 %) respondentů. Pětina respondentů pobírala invalidní důchod a ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 7.5. Graf 7.5: Pracovní pozice (%, N=349) 60 47,9

50 40 30

20,9 15,5

20

9,5

10

4,6

0,9

0,9

0 Zaměstnán/a V domácnosti (i Nezaměstnaný mateřská dovolená)

Senior (důchodce)

Invalidní (ZP) Student, učeň, žák

Ostatní

Rozložení cílových skupin v podrobném vyjádření je uvedeno v grafu 7.6. Sloučením málo obsazených skupin je možno získat třídění odpovídající cílovým skupinám, na něž je analýza zaměřena prioritně. Tyto údaje jsou uvedena v tabulce 7.1 a grafu 7.7.

www.sociotrendy.cz



Graf 7.6: Cílové skupiny (%, N=349) 42,4

45 40 35 30 25 20 15

12,9 10

10

5,4 5,7

5

3,4

4,6 4,3

4,3 1,1

0,9

3,7 0,3

0,6 0,3

0

Tabulka 7.1 Hlavní cílové skupiny Cílová skupina

Abs

%

zdravotní postižení (smyslové, tělesné)

49

14,0

mentální a kombinované postižení

39

11,2

chronické duševní onemocnění

35

10,0

porucha autistického spektra

12

3,4

ohrožení a závislí na návykových látkách

33

9,5

se specifickými potřebami

33

9,5

senioři nad 65 let

148

42,4

Celkem

349

100,0

www.sociotrendy.cz



Graf 7.7: Hlavní cílové skupiny (%, N=349)

42,4

senioři nad 65 let zdravotní postižení (smyslové, tělesné)

14


11,2


10


9,5


9,5 3,4

porucha autistického spektra 0

www.sociotrendy.cz

10

20

30

40

50



8. Analýza specifických cílových skupin, kvalitativní analýza Součástí analýzy potřeb uživatelů sociálních služeb bylo zaměření na vybrané cílové skupiny MSK, a to: -

Osoby se zdravotním postižením (mentální a kombinované) Osoby se zdravotním postižením (smyslové) Osoby s (chronickým) duševním onemocněním. Osoby se specifickými potřebami. Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé. Osoby s poruchou autistického spektra

Ke specifické části analýz byly realizovány diskusní skupiny pro všechny cílové skupiny, z diskusních setkání byly pořízeny potřebné dokumenty 26 . Současně bylo prováděno (kvantitativní) výzkumné šetření prostřednictvím řízených interview zaměřené na jednotlivé cílové skupiny jako součást výzkumného souboru uživatelů sociálních služeb. Analýza specifických cílových skupin obsahuje proto dvě části, jednak analýzu diskusních setkání, jednak analýzu získanou standardním výzkumným šetřením prostřednictvím třídění zdrojového výzkumného souboru podle analyzovaných specifických skupin. V rámci analýzy je prioritní orientace na kvalitativní zjišťování, proto nejprve jsou uvedena specifická zjištění vyplývající z diskusních setkání, následně jsou analyzovány hromadné údaje týkající se cílových skupin v samostatné kapitole. Všechny řízené skupinová diskuse (s 10-15 členy) se konaly v čase a v prostředí pravidelných setkávání občanského sdružení, která setkání umožnila. Diskusních skupin se účastnili jak přímo osoby s uvedeným onemocněním, poruchou či specifickými potřebami nebo jejich blízcí, tak i sociální pracovníci, kteří s uvedenou cílovou skupinou pracují. Diskuse se skládaly z tematických okruhů, které jsou u každé skupiny uvedeny a každý z účastníků měl možnost vyjádřit svůj názor. Trvaly přibližně dvě hodiny. Účastníci byli vedeni tak, aby se mohli nejen vyjádřit ke kladům nebo záporům v jednotlivých tématech, ale také aby přinášeli nové podněty ke změně. Pokud někdo z účastníků, chtěl svůj názor sdělit soukromě, bylo mu to umožněno.

26

Např. záznamy rozhovorů, fotodokumentace apod.

www.sociotrendy.cz



8.1 Osoby s chronickým duševním onemocněním MSK Řízená skupinová diskuse (15-20 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání občanského sdružení MENS SANA v Ostravě (kafárna Anima). 1. Sociální služby obecně Uživatelé kladně hodnotili terapeutické skupinky a oceňovali náročnou práci sociálních pracovníků. Dále se uživatelé shodli, že často stačí i malé finanční prostředky na podporu dobrých a drobných aktivit, které jsou však pro ně důležité. Účastníci diskuse negativně vnímali časté rušení služeb, kvůli nedostatkům financí. Toto mizení některých služeb jim pak neposkytuje stabilní zázemí a svoji budoucnost, s ohledem na své postižení, vnímají jako velmi nejistou. Jako velký problém účastníci hodnotili často nemožnost dosáhnout na příspěvky na péči právě u duševně nemocných. I když jejich zdravotní stav tyto příspěvky vyžaduje. Jedná se například o pomoc asistenta nebo doprovod. 2. Vzdělávání Možnost vzdělání je pro chronicky duševně nemocné důležité. Často se však jedná pouze o několik málo možností jak se vzdělávat a nabídka, kterou by mohli v rámci vzdělávání využívat je velmi omezená. Obecně by tedy osoby chronicky duševně nemocní uvítali rozmanitější nabídku a možnosti vzdělání. Příkladem může být uživatel, který by rád dosáhl středoškolského vzdělání. Byla mu však nabídnuta pouze jediná možnost – a to asistent pedagoga při pětiletém studiu. Tento problém se týká především osob starších 26 let. Uživatelům chybí také možnost vzdělávat se v technických oborech. Vítaná je i výuka cizích jazyků, ta je však také poskytované pouze v omezené míře. Dále bylo v rámci diskuse podotknuto, že sociální služby by neměly uživatele zdržovat ve svých sítích, ale měly by mu být schopné pomoci tak, aby se dokázal zařadit do pracovního procesu, např. vhodnou strukturou vzdělávacích kurzů, které by měli účastníkovi po absolvování kurzu předat certifikát. 3. Zaměstnávání Najít zaměstnání je pro chronicky duševně nemocné často zásadním problémem. Jako největší překážku diskutující uváděli nemožnost přizpůsobit se obvyklé pracovní době. Nemocní často užívají utišující léky, které jim nedovolí začít pracovat dříve než v 10 hodin dopoledne, dostávají však nabídky na práci od 8 hod, které pak musejí odmítnout - uvítali by tedy pozdější nástup do zaměstnání. Zaměstnávání nemocných je také funkcí chráněných dílen. Podle diskutujících je jich však málo (i v Ostravě) a jsou obsazené nebo dokonce propouští. V průběhu diskuse také padl návrh na vytvoření jednotného portálu, který by sdružoval všechny chráněné dílny a jiné pracovní nabídky. Důležitou roli by v tomto případě hrála aktuálnost, aby tedy tento portál nebyl statický, ale opravdu přinášel potřebné informace pro uživatelé sociálních služeb.

www.sociotrendy.cz



4. Bydlení Samostatné bydlení bylo pro diskutující vnímáno jako důležitý aspekt. Z tohoto důvodu jim chybí nabídka bydlení, kde by byl k dispozici sociální pracovník, lékař nebo terapeut (např. bydlení v Zábřehu). Bylo také podotknuto, že klienti by byli schopni si takovýto druh bydlení finančně hradit. V souvislosti s tématem bydlení a postižením, byla zmíněna ztráta původních sociálních vazeb, k následnému uzavírání se rodiny do sebe a s tím související izolovanost od okolního světa. Diskutující zmiňovali jakési „stigma“ postižení, které často vede právě k izolovanosti. 5. Volný čas Využít kvalitně volný čas je důležité nejen pro zdravé, ale i pro postižené občany. Avšak postižení často nemají dostatek finančních prostředků na to, aby mohli svůj volný čas trávit tak, jak by chtěli. Jako hlavní problém se ukázala absence průkazek, díky kterým by měli nárok na slevu, např. chtějí-li jít na fotbalový zápas – vstup je pro ně příliš drahý. Diskutující také uváděli, že právě možnost „zařvat“ si na fotbalovém stadionu, být v kontaktu s ostatními, projevit se veřejně je pro ně často velmi důležitý. Právě adrenalin v trávení volného času byl pro diskutující chybějící. Velmi příznivě byly vnímané výlety, především pro nesvéprávné, kdy rodiče přesně ví, kde jsou jejich děti a nemají o ně potom strach. Také byl zmiňovaný klub Mlýnek, díky kterému je možné získat slevy na vstupy. Diskutující by uvítali více obdobných klubů. Právě klub Mlýnek může být ukázkou dobré praxe, kdy uživatelé sociálních dávek díky členství mají množstevní slevy.

8.2 Osoby s mentálním a kombinovaným postižením Řízená skupinová diskuse (10-15 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání ve společenské místnosti střediska Eben-Ezer, Český Těšín. 1. Sociální služby Podmínkou přijetí do sociální služby je vek 18 – 50 let (více už ne, právě s ohledem na fyzickou náročnost při různých aktivitách), dále mentální postižení (různé závažnosti), popřípadě i fyzické, ale to není podmínkou. Každý uživatel má svého klíčového pracovníka, na kterého se může obrátit. Opatrovníci mohou pomáhat postiženému dojíždět za lékařem nebo pomůžou při získání práce. V některých případech však tito opatrovníci chybí. Po zrušení některých dílen, ztratili jednotliví uživatelé kontakt mezi sebou navzájem, a tím jim ubylo kamarádů a s tím spojený sociální kontakt. Postižení tak někdy trpí steskem, samotou nebo nudou. 2. Volný čas Volný čas uživatelé nejraději tráví na počítači s přístupem na internet. Pro ty co jej nevlastní, bude brzy zřízena počítačová učebna. Uživatelé také často sledují televizi,

www.sociotrendy.cz



poslouchají rozhlas, malují, hrají na varhany nebo píšou na psacím stroji. Také využívají knihovny nebo duchovního klubu (čtení z Bible). Navštěvují bazén nebo hrají bowling. Uživatelé by uvítali více kulturních možností, například jít na koncert. Právě ceny vstupenek často omezují jejich rozhodnutí. Jednou týdně probíhá výuka základních předmětů (M, ČJ, Z, ...) – jedná se o tzv. Školičku. Také mají uživatelé možnost pracovat v dílnách nebo na zahradě. V rámci diskuse bylo také zmíněno, že uživatelům chybí kontakt s domácím zvířetem. 3. Sociálně terapeutické dílny V současnosti mají uživatelé možnost navštěvovat pět dílen: montážní (šroubky), arte, keramickou, šicí a tkalcovskou. Dříve jich bývalo ještě o tři více - stolařská, rukodělná a výtvarná. Ty jsou však dočasně zrušené kvůli nedostatku financí. Zbývající dílny jsou momentálně zajišťovány pouze jedním pracovníkem. Namísto zrušených aktivit, byly zavedené aktivity vzdělávací – 15 oblastí, např. angličtina, sociální poradenství, vaření nebo toulavá kamera. Uživatelé také vykonávají službu na vrátnici, někteří pečují o psa nebo kočku. Jeden z uživatelů získal zaměstnání (montážní práce), které jsou přizpůsobené jeho postižení.

4. Bydlení V rámci integrace se objevili i případy, kdy se uživatel přestěhoval do podnájmu. Tato změna odráží snahu přestěhovat se do soukromého bydlení. Aktuální bydlení je pro většinu uživatelů vyhovující, většinou nemají ambice měnit stávající bydliště. Pokoje sdílejí buď samostatně, nebo ve dvou, některé z nich jsou navíc vybavené kuchyňkou a sociálním zařízením. Co se týče následného bydlení, to je naplánovanou v souvislosti s možností opatrovnictví.

8.3 Osoby se zdravotním postižením, (smyslové, tělesné) Řízená skupinová diskuse (10-15 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání ve společenské místnosti Centra pro rodinu a sociální péči o.s. v Ostravě. Diskuse odrážela potřeby lidí se zdravotním postižením, zejména smyslovým a kombinovaným postižením.

8.3.1 Osoby se zdravotním postižením tělesným 1. Sociální služby obecně Pro postižené je důležitá bezbariérovost. Chybí jim bezbariérové chodníky, restaurace. Veřejné nebo kulturní prostory jako knihovny nebo školy již bývají bezbariérové. Avšak bezbariérovost je často narušována nevhodnou manipulací s místem, které je pro postižené potřebné. Bezbariérové toalety často slouží i jako skladiště pro čisticí prostředky daného zařízení, postižený pak nemá pro sebe dostatek prostoru. Podobným případem jsou www.sociotrendy.cz



i neprůchozí uličky obchodů nebo neodklizené větve na chodnících. V případě automaticky otvíraných dveří bývá problém s vhodnou výškou čidla nebo čas na projetí dveřmi je příliš krátký. Také některé plošiny nejsou zcela bezpečné, stejně tak bývá nebezpečný i přesun přes vozovku. Řešením je často mechanický vozík nebo asistent. Právě asistent je velmi důležitá nápomocná síla pro postižené. Avšak často se stává, že je asistent pro určité výkony již finančně nedostupný. Zvažuje se také změna v placení asistentů od hodiny nebo od provedených úkonů. Využívanou službou je sociální rehabilitace, která je pro postižené přínosná. Z diskuse také vyplynulo, že nedostatkem v sociálních službách jsou chybějící návazné služby. Například taxi služba (Aldio) provozuje své služby pouze do odpoledne. Za pozdější hodiny a svátky jsou však obrovské příplatky. 2. Vzdělávání I v případě vzdělávání je základním problémem bezbariérovost škol. Ostrava disponuje jedním bezbariérovým gymnáziem a střední školou (Matějíčka). U speciálních škol také někdy chybí individuální studijní plány. Jako dobře fungující bylo označeno Centrum pro znevýhodněné studenty SLUNEČNICE při Technické Univerzitě Ostrava. Využíván je také denní stacionář Mikasa pro osoby s těžším postižením. 3. Zaměstnávání Pro postižené je vhodná zejména práce na doma, chráněná pracoviště nebo údržba zeleně. Vznikají také sociálně terapeutické dílny, které jsou jakousi alternativou k dennímu stacionáři. Problémem při zaměstnávání postižených vidí diskutující zejména ve snižujících se dotacích na pracovní místo pro postižené a tedy někdy i neochota podnikatelů zaměstnávat postižené občany. Chráněné dílny jsou často velmi poddimenzované služby. Bylo by vhodné také zavést zvýhodnění prodeje výrobků z chráněných dílen (např. vánoční stánky apod.) nebo podporu zaměstnávání ve formě zakázek. 4. Bydlení V rámci diskuse vyplynulo, že postižení mají minimální systémovou podporu, která by vedla k osamostatněnému bydlení. Problém nastává zejména v případě starších rodičů. Ústav sociální péče se nejeví jako vhodný, pokud dříve postižený vyrůstal s rodinou. Také se ukázalo jako nevhodné soužití seniorů a mladých s handicapem. Ústav i život na samotě byly definované jako dvě extrémní situace. Jako nejvhodnější se diskutujícím jevil byt v normální zástavbě. Bezbariérové byty jsou pro ně často drahé, chráněného bydlení je nedostatek a často je dlouhá čekací doba. Domy s pečovatelskou službou nenabízí 24-hodinovou asistenci. Jako fungující případ bylo zmiňováno bydlení, kde

www.sociotrendy.cz



čtyři osoby žijí v jednom bytě s podporou asistenta, která se časem zmenšuje. Důležitým faktorem pro diskutující byla také bezpečnost. A to jak na území, kde žijí, tak také adekvátní zabezpečení bytu. 5. Volný čas Jak již bylo zmiňováno, největším nepřítelem je pro postižené chybějící bezbariérovost veřejných prostorů, například vstupy do restaurací, knihoven nebo kulturních zařízení. V oblasti komunikace, výpočetní techniky a internetu bylo uvedeno, že je možnost získat dotace, které jinak tyto drahé technické záležitosti umožní využívat.

8.3.2 Smyslové a duální postižení Smyslová a duální postižení obsahují specifika, která jsou upřesněna zejména prostřednictvím klasifikace sluchového postižení co do druhů, s vymezením konkrétních specifik, vymezení duálního postižení a dále stanovení možných psychosociálních potřeb. Specifikace a klasifikace sluchového postižení Existují různé druhé sluchového postižení. Termín „sluchové postižení“ zahrnuje jak osoby lehce nedoslýchavé, ohluchlé nebo neslyšící. Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o nehomogenní skupinu osob, které se však liší stupněm a druhem sluchového postižení. Dle Zákona č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb., se a neslyšící považují osoby, které neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem. Za hluchoslepé se dle stejného zákona považují osoby se souběžným postižením sluchu a zraku různého stupně, typu a doby vzniku, u nichž rozsah a charakter souběžného sluchového a zrakového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, nebo neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí. Na základě Vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb. je v České republice používána také následující terminologie: Tabulka 8.1 Klasifikace sluchových vad – jednotlivé kategorie ztráty sluchu Velikost ztráty sluchu dle WHO 25-40 dB 41-55 dB 56-70 dB 71-90 dB více než 90 dB, ale body v audiogramu i nad 1kHz v audiogramu nejsou žádné body nad 1 kHZ

27

27

Název kategorie podle Vyhl. MSPV č. 284/1995 Sb. Lehká nedoslýchavost (již od 20) středně těžká nedoslýchavost těžká nedoslýchavost Praktická hluchota Úplná hluchota Úplná hluchota

Zdroj: HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. Praha: Septima, 1999

www.sociotrendy.cz



Klasifikovat sluchové vady lze z hlediska lokalizace místa vzniku postižení, doby vzniku postižení a stupně postižení. Z hlediska lokalizace místa vzniku postižení je možné sluchové postižení dělit na centrální a periferní. Dělení sluchových vad z hlediska doby vzniku postižení se tato kategorie dělí na vrozené a získané. Důležité je zde vzít v potaz, zdali postižení vzniklo před ukončením vývoje řeči nebo až následně. Byla realizována doplňující diskuse zaměřená specificky na problematiku osob s duálním postižením, zejména odhad počtu osob, možností vzdělávání, využívání volného času, pracovní možnosti apod. Diskuse je shrnuta do následujících zjištění. 1. Sociální služby obecně (zajištění potřebnosti) Osoby s duálním postižením mají někdy problém domluvit se sociálním pracovníkem a je třeba hledat způsob jak tuto komunikační bariéru prolomit. Bylo by proto vhodné, kdyby sociální pracovníci znali alespoň základy Lormovy abecedy nebo taktilního znakového jazyka (příp. prstovou abecedu nebo znakový jazyk). V rámci komunikace by také duálně postižení přivítali překladatelské a tlumočnické služby. V Ostravě je 15 osob s duálním postižením, v ČR cca 4000 osob. Mnoho lidí se špatným zrakem má ve stáří problémy se sluchem. Stydí se, že neslyší a řeší problém pozdě. Dalším problémem je, že si musí zvykat na technický zvuk, který přináší více informací a může to být pro ně i nepříjemné a špatně se s tím vyrovnávají. Příkladem může být zvuková signalizace u přechodů, pokud je provoz na komunikaci příliš vysoký, je tato signalizace špatně slyšitelná. Často se také stává, že pokud někdo nezodpovědný jde na červenou, tak se nevidomí ke jdoucímu připojí. Bylo by také vhodné poučit veřejnost o tom, co znamenají jednotlivé barvy na hůlkách nevidomých. Pokud se postižený potřebuje dostat poprvé na určené místo, potřebuje vždy tlumočníka a popis cesty, aby byl schopen tuto cestu příště podniknout sám. Pokud cestu znají, není problém se dostat například ke službě, která je vzdálená i 30 km. V případě duálního postižení je někdy složité zajištění potřebných pomůcek – baterie do sluchadel jsou dostupné na jiném místě než jsou poskytovány služby pro nevidomé apod. Bylo by proto vhodné sdružovat potřebné pomůcky a s nimi související služby na jednom místě. Někdy také může nastat problém se zajištěním servisu. Může se jednat jak o nedostupnost místní, tak i finanční. V rámci diskuse bylo také uvedeno, že příspěvky na služby a potřebné věci jsou hodně okleštěné. Byl zrušen příspěvek na psa nebo na pohonné hmoty. Vše závisí na rozhodnutí úřadů a postižení jsou obvykle bezmocní. Domovy důchodců jsou pro duálně postižené až poslední volbou. Obvykle se k tomuto řešení uchylují například po ztrátě partnera nebo blízkého člověka. V domovech totiž ztrácí sociální kontakty a chybí jim zde individuální přístup, například podávání informací z oblasti zájmu klienta. Obvykle se řeší pouze základní věci a to, jídlo a hygiena. 2. Vzdělávání www.sociotrendy.cz



Vzdělání je součást kvalitního života. Proto je i pro postižené důležité dostat šanci. V rámci diskuse bylo uvedeno, že pro duálně postižené není možné se vzdělávat skupinově, ale potřebují individuální přístup – tj. 1 učitel na 1 žáka. Učitel by měl vědět, kde má žák sluchadla, ptát se průběžně, zdali všemu rozumí, mluvit pomalu, nahlas a dobře artikulovat. Pokud je třeba, měl by být přítomen i tlumočník, např. z Lormu. Velkou výhodou je, pokud je možné používat počítač s brailovým písmem nebo mluvící. Učení se práce s počítačem může být pro postižené výhodou, avšak musí se s výukou začít do 60 let, pak už je obvykle na učení pozdě. Základem pro vzdělávání je pro duálně postižené rodina. Je totiž potřeba také velké trpělivost. Obvykle dětí začínají chápat ve třetím roku života, ale postižený někdy až v osmi letech. 3. Zaměstnávání Postižení často díky svému handicapu mají přidáno v jiné oblasti. Obvykle dokáží být citlivější na jednotlivé dotyky. Díky tomu se můžou uplatnit jako maséři, nebo při drobných montážích, které mohou vykonávat v místě bydliště. Povolání, které mohou vykonávat slyšící, může být například učitele, zpěvák, ladič nebo telefonista. 4. Volný čas Duálně postižení začínají s různými volnočasovými aktivitami, potřebují obvykle průvodce, který jim pomůže v začátcích. Oblíbené aktivity jsou například sbírání mincí a jejich rozeznávání, práce se dřevem, modelářství. Důležité je postižené pro danou aktivitu nadchnout a podrobně popsat proces. Při praní je potřeba našít na oblečení poznávací značky kvůli barevnosti prádla. Postižení mají možnost jít do kina na film, bývají v nich totiž bezdrátová sluchátka, ale existuje i komentované kino (např. Dům služeb).

8.4 Osoby se specifickými potřebami Řízená skupinová diskuse (10-15 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání ve společenské místnosti Armády spásy v Ostravě. Diskuse odrážela potřeby lidí spadající do uvedené cílové skupiny. 1. Sociální služby obecně, zejména bydlení Současné bydlení bylo pro účastníky diskuse jakási jistota ve stávající situaci. Azylové domy jim tak poskytují jistotu dohodnutého řádu, vybavení (lednička, pračka, PC, internet, TV apod.). Pro občany v tíživé životní situaci je tato pomoc vítaná, protože by se často na úroveň takového bydlení bez pomoci nedostali. Bydlení je však krátkodobé, většinou na jeden rok. Poté musí hledat bydlení nové. V této situaci se nabízejí byty např. v Přívoze nebo ve Vítkovicích, které jsou dostupné za cca 3 000 Kč. Toto bydlení je však pro diskutující nevyhovující, protože se jedná často www.sociotrendy.cz



o bydlení sociálně nepřizpůsobivých občanů, kde je běžně nepořádek na chodbách, v kuchyních a jiných společných místnostech nebo také vykopané vchodové dveře. Častým jevem je všudypřítomnost alkoholu. Pro účastníky pak takové bydlení neposkytuje stabilní zázemí, ale strach, že se z nouzové situace nikdy nedostanou. Na lepší úrovni jsou byty v Porubě, avšak cena těchto bytů je cca 6 000 Kč a jsou tedy nad finanční možnosti diskutujících. Citlivě diskutující vnímali stravování. Jsou si vědomi toho, že se všude šetří. Proto také byly zrušeny snídaně i večeře, zůstaly jen obědy. Místo toho je zavedený korunový prodej potravin – tedy možnost koupit si levné potraviny. Ty však mají zkrácenou dobu trvanlivosti, a proto je nutné co nejdříve spotřebovat, jinak je pracovník služby vyhodí. Většinou tyto potraviny vydrží den, maximálně dva. Dalším diskutovaným aspektem bylo ošacení, které bylo hodnocené jako horší. Po dohodě se však příležitostně něco vozí z azylového domu. Typ bydlení, který účastníkům chybí, jsou domovy se zvláštním režimem (psychiatrické diagnózy) a také azylový dům se zdravotnickým dohledem. Domy s pečovatelskou službou mají nízkou kapacitu a jsou většinou obsazené. Jako dobrý příklad byl uváděn Domov pod Svazem.

1. Vzdělávání Diskutující uvedli, že mají možnost navštěvovat rekvalifikační kurzy. Ty však dle jejich mínění neřeší nejistotu při shánění práce. K dispozici mají společné místnosti vybavení počítači s přístupem k internetu. Ty se však často nevyužívají, protože málokdo umí s počítači pracovat.

2. Zaměstnávání Zaměstnání je možné získat přes agenturu. Práce je nabízená např. v Mittal Steel Ostrava. Plat je však cca 55 Kč/ hod, což pro účastníky diskuse není zajímavé, zvláště když kmenoví zaměstnanci vydělávají cca 130 Kč/ hod. Byla také zmíněna možnost přivydělat si úklidem zařízení, ale odměna za tuto práci se snížila. Představa slušného výdělku je pro diskutující minimálně 80 Kč/hod. Bylo také uvedeno, že někteří uživatelé pracují na černo. To je však z hlediska pobírání sociálních podpor zakázané. Motivace pracovat na DPP chybí, protože je jím pak příjem pokrátí „sociálka“.

www.sociotrendy.cz



3. Volný čas Pozitivně účastníci diskuse hodnotili společná setkávání v rámci celé republiky. Je to pro ně typ společenských zájezdů. Vítané byly také sportovní turnaje. Také společně aktivně trávený čas je uživateli kladně hodnocen. Jedná se například o společné chození na bowling nebo turistika. Jako mínus byla uvedena chybějící zahrádka, která tady dříve byla a nyní je však zrušena.

8.5 Osoby ohrožené návykovými látkami MSK Řízená skupinová diskuse (10-15 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání v prostorách Denního stacionáře prim. Chvíly v Ostravě s osobami spadající do uvedené cílové skupiny. 1. Sociální služby Jako největší nedostatek účastníci diskuse hodnotili slabou informovanost. Nedostatečné informace pak vedou k dalším chybným krokům a nepomáhají uživatelům vrátit se co nejdříve do každodenního života. Uživatelům chybí kvalitní bezplatní finanční (bezdluhové) poradenství, které by jim poskytlo rady, jak postupovat v případě nedostatku financí. Běžnou první radou je obvykle rozprodání majetku. Diskutující však uvedli, že by například finanční poradenství mohlo pomoci s osobním bankrotem, které je častěji výhodné než konsolidace úvěrů. S tímto problémem také souvisí chybějící bezplatné právní poradenství, které by pomohlo vysvětlit a vyřešit právní kroky, s kterými se uživatelé mohou setkat. Dále bylo zmíněno minimum služeb pro patologické hráče. Byla uvedena pouze služba, kterou zajišťuje jedna osoba (MUDr. Chvíla). Pracovat s touto skupinou začíná také Modrý kříž. Dalším prvkem, který byl zmíněn jako chybějící, byla absence streetworkerů. Diskutující uváděli, že je potřebné mít někoho blízkého, kdo takto postižené podporuje a pomáhá jim. Tím pádem nejsou odříznuti od okolního světa a nevypadnou ze sociálních sítí, které jim mohou pomoci. 2. Bydlení Bydlení tvoří jedno ze základních aspektů kvalitního života. Diskutující však zdůrazňovali, že nájmy bytů jsou pro ně poměrné drahé. Například nájmy RPG bytů se pohybují v rozmezí od 7 000,- Kč do 12 000,- Kč. Ideální cena by však byla 5 000,- Kč.

www.sociotrendy.cz



Také bylo zmíněno, že chybí startovací byty pro mladé, které by jim mohly pomoci osamostatnit se. Také pro starší lidi by bylo vhodnější levnější bydlení, které by pro ně nebylo natolik finančně vyčerpávající. 3. Herny Diskuse, kde hlavním tematickým prvkem byly herny, se točila především kolem umístění heren. Bylo zdůrazněno, že herny by neměly být v blízkosti škol, ale i tak jsou. Tento problém se týká Ostravy, kde toto pravidlo dodržováno není. I v Hrabůvce je kasino přibližně 200 m od školy. Jako pozitivní byl vnímán Frýdek-Místek, kde se nové herny ruší. 4. Vzdělávání Možnost vzdělávání byla pro účastníky diskuse hodnocena jako důležitá. Avšak pro většinu z nich je studium značně finančně náročné. Proto by přivítali buď zvýhodněný úvěr, kterým by bylo možné toto studium hradit nebo zavést systém stipendii, který by jim vzdělávání umožňoval. 5. Zaměstnávání Zaměstnání by mělo poskytnout finance, které by umožňovaly prožít kvalitní život. Pro diskutující byla finančně zajímavá práce, kde mzda je minimálně 75 Kč/hod. Také bylo uvedeno, že většina zaměstnanců ve stavebnictví dává minimální výplatu a zbytek mzdy poskytuje tzv. „na ruku“. Pro zaměstnané je to však nejistota, protože nemají jistotu pravidelné výše mzdy.

6. Volný čas Pro diskutující tvořilo důležitou část volného času sportování. Avšak nedostatek kvalitních hřišť jim to často neumožňuje. Například hřiště, na kterém teď hrají fotbal, je parkoviště. Toto provizorní řešení by bylo možné vyřešit tak, že by školní hřiště mohla být volně přístupná. Také skatepark byl zmiňovaný jako dobrá možnost odreagování se. Diskutující uváděli jako dobrý příklad Centrum volného času v Porubě vedle obchodního domu. 7. Návykové látky Jako nejkritičtější místa výskytu návykových látek identifikovali diskutující oblasti Přívoz, Fifejdy, Dubinu a Vítkovice, v menší míře také Porubu. Co se týče typu návykových látek, je možné „sehnat“ téměř vše – pervitin, heroin nebo kokain. Jako důvod, proč velký počet mladých lidí začne brát drogy, diskutující uváděli možnou skepsi, která přichází po učení nebo beznaděj při výhledu do budoucnosti.

www.sociotrendy.cz



Chybu v tomto systému vidí především v chybějící prevenci. Například i ze strany policie, která podle diskutujících nedělá nic, pokud potká mládež nebo děti, které jeví známky možného požití návykových látek. Také bylo uváděno, že první zkušenosti s návykovými látkami mají již děti ve věkovém rozmezí 12 – 14 let. 8.6 Osoby s poruchou autistického spektra MSK Při řízené skupinové diskuzi v prostorách sdružení Rainman o.s., která se skládala z následujících tematických okruhů, měl každý z účastníků možnost vyjádřit svůj názor. Diskuse se účastnily osoby blízké osobám s poruchou autistického spektra. Diskusi byla přítomna i dívka s postižením autistického spektra (dále PAS), které si v té době kreslila. 1. Sociální služby obecně V rámci diskuse mezi účastníky vyšlo najevo, že největší chybou je absence jakéhosi systému, který by rámoval potřeby pro osoby s poruchou autistického spektra. Bylo uváděno, že chybí služby pro dospělé s touto poruchou a místo toho jsou pak pětadvacetiletí jedinci umísťování do domovů důchodců, kde nejsou zcela ideální podmínky pro jejich postižení. Dalším systémovým problémem je vymezení pojmu „problémové chování“. U osob s tímto postižením není vždy problémová situace zcela jasná, spousta věcí se může poškodit nebo rozbít právě v souvislosti s jejich poruchou. Proto je velmi obtížné stanovit míru problémového chování, jedná se individuální záležitost a také záleží na konkrétní osobě sociálního pracovníka. Sociální služba má často tříměsíční zkušební lhůtu pro přijetí klienta a v tomto období se může přihodit řada obtížných situací, která je pak neprávem označována jako „problémové chování“ a jedinec pak není do sociální služby přijat. Dále bylo účastníky diskuse zdůrazněno, že by bylo vhodné zvyšovat vzdělání jak sociálních pracovníků, tak i blízkých ve způsobech řešení obtížných situací nebo při projevu agresivního chování postiženého. Mohlo by se jednat například o výcvik v restrikcích – úchopech. Diskutující také mluvili o domovech pro osoby s poruchou autistického spektra. Domov v Petřvaldu označovali jako domov pro osoby s nejtěžším postižením a také zmiňovali Havířov, kde vznikl nový domov pro osoby do ukončení školní docházky. Pozitivně vnímali Integrované denní centrum Žirafa ve Frýdku-Místku. 2. Vzdělávání Osoby s poruchou autistického spektra obvykle navštěvují praktickou školu. Poté následuje docházka na školu střední. Otázkou však zůstává, co se nabízí pro osoby s tímto postižením po ukončení střední školy. Chybí jim služby, které by jim v tomto mohly pomoci. Také je nedostatek asistentu pro autisty, kteří by jim mohli být nápomocní právě v procesu vzdělávání.

www.sociotrendy.cz



3. Zaměstnání Zaměstnání osoby s poruchou autistického spektra obvykle nalézají v chráněných dílnách nebo v sociálně terapeutických dílnách. Příkladem může být například 4lístek. Bohužel těchto typů zaměstnání je nedostatek ačkoliv by pracovat mohli. Nikdo ze zúčastněných neupřesnil konkrétní požadavky na zaměstnanost. Diskuse směřovala k potřebě chráněných dílen, zejména v Ostravě. Problém zaměstnanosti se dotýká celé společnosti. Naráží na aktivity neziskových organizací, na jejich financování, na specifické vyškolení personálu, které v případě zaměstnávání osob s PAS musí být zajištěno. V této oblasti se pohybují profesionálové, jedinci, jejichž děti trpí PAS, kteří mají osobní zájem na zajištění jejich existence. Bez osobní účasti není pravděpodobnost, že by se situace se zaměstnáváním těchto specifických osob výrazně změnila.28 4. Bydlení Samostatné bydlení bez pomoci rodičů je pro takto postižené osoby téměř nemožné. Avšak jejich rodiče v pozdějším věku nemají sílu na intenzivní podporu svých dětí nebo také umírají. Problém je pak v chybějících návazných službách, který by strach rodičů, zdali bude o jejich děti dobře postaráno, vyřešil. Diskutujícím také chybí odlehčovací služby (na týden, dva týdny). V souvislosti s odlehčovacími službami, diskutující uváděli, že se jedná zejména o systémový problém se složitou legislativou a poměrně náročnou službu. Krizové lůžko je pro osoby s poruchou autistického spektra finančně nedostupné. 5. Volný čas Trávení volného času je pro osoby s poruchou autistického spektra velice individuální záležitost. Častým problémem může být také zvýšená citlivost na sociální prostředí, ve kterém se takto postižení ocitnou nebo jeho náhlá změna. Proto je nutné přistupovat a zkoušet velmi citlivě možnosti trávení volného času. Diskutující uváděli, že postižení mají často velmi kladný vztah k hudbě, proto by ocenili návštěvu koncertů, divadla nebo zábavních představení. Také někteří jedinci velmi kladně reagují na zvířata, proto by diskutující uvítali i možnosti terapie s domácími zvířaty.

28

Je možno odkázat na projekty zaměstnávání osob s PAS realizovaných v Brně, ale na diskusní skupině nic takového nezaznělo.

www.sociotrendy.cz



9. Analýza specifických cílových skupin, kvantitativní analýza Kvantitativní výzkumné šetření zejména prostřednictvím řízených interview bylo zaměřené na jednotlivé cílové skupiny jako součást výzkumného souboru uživatelů sociálních služeb. 9.1 Důvod vyhledání sociální služby Sociální služby jsou uživateli služeb vyhledávány s ohledem na aktuální potřebu dané cílové skupiny. Počet uživatelů, kteří uvedli důvod vyhledání sociální služby alespoň jednou, je uvedený jednak v tabulce 9.1, jednak v grafu 9.1. Tabulka 9.1: Počet osob, které uvedly důvod vyhledání sociální služby podle cílových skupin cílové skupiny Důvod vyhledání služby







Dostupnost

4

1

0

1

1

1

Ekonomická výhodnost

3

0

0

0

0

1

Ulehčení rodině

8

9

0

4

0

1

Nefungující rodina

5

5

2

0

1

3

Osamělost

5

1

7

0

0

3

Nedostupnost jiných služeb

1

0

1

1

0

0

Získání soběstačnosti

13

3

12

0

1

0

Vyřešení nepříznivé životní situace

7

6

10

0

10

4

Pomoc v krizové sociální situaci

1

0

4

0

20

4

Nouzové ubytování

5

0

1

1

7

18

Důležité mezilidské kontakty

6

11

8

6

0

0

www.sociotrendy.cz



Graf 9.1: Počet osob, které uvedly důvod vyhledání sociální služby (podle cílových skupin) 20 18 16 14 Dostupnost 12

Ekonomická výhodnost

10

Ulehčení rodině Nefungující rodina

8

Osamělost 6

Nedostupnost jiných služeb

4


2

Vyřešení nepříznivé životní situace Pomoc v krizové sociální situaci

0

Nouzové ubytování Důležité mezilidské kontakty

Nejčastější důvod pro vyhledání sociální služby v cílových skupinách je uveden v tabulce 9.2. Odpovědi dotázaných byly logické a odrážejí jejich aktuální postoje. Důležité mezilidské kontakty uvádějí na prvním místě jak osoby s mentální postižením, tak s PAS. Ekonomická výhodnost sociálních služeb byla uvedena pouze u osob se zdravotním postižením a u osob se specifickými potřebami. Uživatelé však uváděli více důvodů, proč sociální službu vyhledali. Tabulka 9.2 Nejčastější důvod vyhledání sociální služby podle cílových skupin Cílová skupina

Nejčastější důvod vyhledání sociální služby



mentálním postižením





Vyřešení nepříznivé životní situace


Nouzové ubytování



9.2 Zdroje informovanosti o sociálních službách Důležitou okolností je, odkud uživatelé, tedy z jakých zdrojů, informace o sociálních službách získávají. Uživatelé sociálních služeb se nejčastěji obracejí na pracovníky služeb, viz graf 9.2, pouze osoby s PAS využívají nejčastěji internet. Nejedná se však přímo o klienty www.sociotrendy.cz



s PAS, ale o osoby jim blízké, které se takto vyjadřovaly. Další častou možností je využití osob blízkých. V této okolnosti se uživatelé služeb liší od veřejnosti, u níž se jedná především o získávání informací od osob blízkých a využití internetu. Graf 9.2: Zdroje informovanosti o sociálních službách podle cílových skupin (%, N=349) 60% 50%

Od blízkých osob (rodiny, přátel)

40%

Od lékaře

30%

Od úředníka

20%

Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

10%

Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.)

0%

Z plakátů, letáků apod. Z internetu Z jiných zdrojů

Tabulka 9.3: Zdroje informovanosti o sociálních službách podle cílových skupin

29

Informace

zdravotní Abs postižení (smyslové, Skupiny % tělesné) mentální

29

Abs

Od blízkých Od Od osob lékaře úředníka (rodiny, přátel)

Od sociálního pracovníka (poskytovatel e soc. služby)

Z hromadných Z Z sdělovacích plakátů, Z jiných prostředků letáků internetu zdrojů (novin, TV apod. apod.)

Nevím, na Celkem koho bych se měl/a obrátit

11

6

19

5

0

2

5

0

22,4%

12,2% 2,0%

38,8%

10,2%

,0%

4,1%

10,2% ,0%

100,0%

5

2

23

2

0

3

4

39

1

0

0

49

V souhrnné tabulce jsou údaje týkající se seniorů nad 65 let, ty však nejsou v této části analyzovány a komentovány.

www.sociotrendy.cz



a kombinov % ané postižení

12,8%

5,1% ,0%

59,0%

5,1%

,0%

7,7%

10,3% ,0%

100,0%

chronické Abs duševní onemocn % ění

3

6

17

1

0

4

3

0

35

8,6%

17,1% 2,9%

48,6%

2,9%

,0%

11,4%

8,6%

,0%

100,0%

porucha Abs autistické ho spektra %

4

0

0

3

0

0

5

0

0

12

33,3%

,0%

,0%

25,0%

,0%

,0%

41,7%

,0%

,0%

100,0%

ohrožení a Abs závislí na návykovýc % h látkách

7

0

3

15

3

1

4

0

0

33

21,2%

,0%

9,1%

45,5%

9,1%

3,0%

12,1%

,0%

,0%

100,0%

se Abs specifický mi % potřebami

4

0

11

12

2

0

1

1

2

33

12,1%

,0%

33,3%

36,4%

6,1%

,0%

3,0%

3,0%

6,1%

100,0%

Abs

67

19

3

43

13

1

0

1

1

148

%

45,3%

12,8% 2,0%

29,1%

8,8%

,7%

,0%

,7%

,7%

100,0%

Abs

101

33

132

26

2

19

14

3

349

%

28,9%

9,5% 5,4%

37,8%

7,4%

,6%

5,4%

4,0%

,9%

100,0%

senioři nad 65 let

1

19

Celkem

9.3 Specifické potřeby cílových skupin Potřeby specifických cílových skupin jsou upřesněny jednak kvalitativní analýzou, jednak zjištěními níže uvedených analýz. Na dotaz, jaké sociální služby by si uživatelé služeb přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli uživatelé více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Ze seznamu služeb, který jim byl nabídnut a je samostatně uveden v tabulce 9.4, volili první, druhý až třetí typ služby. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které v seznamu uvedeny nebyly.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 9.4: Seznam služeb Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj.

www.sociotrendy.cz



pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (sociálně aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě Na jiný typ služeb

Druhy sociálních služeb nebo služeb souvisejících, které by si uživatelé služeb osobně přáli, nebo na jaké typy služeb by se měly sociální služby nebo služby související v budoucnu zaměřit, případně by měla být vybudována další zařízení, neboť tuto oblast považují za problémovou, jsou uvedeny úplným výčtem všech služeb, které byly zmíněny (tři volby byly sečteny) a jsou uvedeny v tabulce 9.5. Sociální služby, na které byla zaměřena zvýšená pozornost , jsou zvýrazněny vybarvením. Zaměstnání a pracovní poradenství bylo vnímáno jako potřebné všemi cílovými skupinami. Součástí problematiky zaměstnanosti bylo požadavek na zvýšení počtu služeb pro uplatnění uživatelů služeb na chráněném trhu práce. Zde se jednalo zejména o požadavek osob s chronickým duševním onemocněním. Požadavek na svoz občanů, resp. specializovanou dopravu příliš zvýznamňován nebyl. Problematika kulturního vyžití a využití volného času byla uváděna zejména osobami se zdravotním postižením a chronickým duševním onemocněním, nicméně promítala se napříč všemi cílovými skupinami. Zazněl opakovaný požadavek na rozšíření chráněného bydlení, zejména osobami s chronickým duševním onemocněním a všemi dalšími cílovými skupinami. Odstraňování architektonických bariér bylo požadováno zejména osobami s tělesným postižením. Specifickým byl požadavek na bezplatný přístup k internetu cílovou skupinou osob ohrožených a závislých na návykových látkách. Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu vyžadovaly osoby ohrožené a závislé na návykových látkách.

www.sociotrendy.cz



Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí preferovala cílová skupina osob se zdravotním postižením a celkové rozšíření služeb pro zdravotně postižené bylo uváděno cílovou skupinou osob s mentálním a kombinovaným postižením. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce 9.5. Tabulka 9.5: Četnost požadovaných služeb podle jednotlivých cílových skupin zdravotní postižení (smyslové, tělesné)

mentální a kombinovan é postižení






3

2

1

0

6

3


7

5

6

3

4

4


4

1

1

1

1

1

Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkován í práce

3

4

4

3

3

3


1

3

2

1

0

0


1

1

1

0

1

1


4

7

1

2

0

0

Noclehárny

0

3

1

0

3

1


3

1

6

1

3

4

Azylové domy

2

0

2

0

3

2

Kontaktní centra

1

1

2

0

1

2


2

7

10

3

4

2


5

3

6

0

4

5

www.sociotrendy.cz



Odstraňování vnitřních architektonický ch bariér

9

10

1

0

0

0


0

1

1

0

4

0


0

4

0

0

2

0


1

4

4

4

1

0


3

0

0

0

9

6


6

0

1

0

3

5


7

3

4

1

6

4

Rozšíření informovanosti o problémech zdraví

1

0

0

0

1

0


1

0

0

0

4

1

Odstraňování venkovních architektonický ch bariér

12

4

1

0

0

0


1

0

1

0

2

0


0

0

2

0

1

0


1

0

3

0

13

2


5

5

3

2

1

0

Sociální služby mimo obvyklou

2

0

2

0

5

0

www.sociotrendy.cz



pracovní dobu


9

3

3

1

0

1


2

8

2

2

0

1


3

0

1

0

0

1


1

0

0

0

0

1


2

7

1

2

0

1


1

1

2

0

0

1


3

0

1

0

1

2

Vybudování/roz šíření azylových domů

0

0

0

0

2

4


0

0

0

0

0

4


0

1

0

0

0

0


7

0

2

5

0

0


1

0

1

0

2

0


1

3

1

1

0

3

Specifické oblasti životního způsobu Do specifických oblastí životního způsobu lze zařadit spokojenost s přístupem ke vzdělání, jak je uvedeno v grafu 9.4, spokojenost s kulturním vyžitím cílových skupin, jak je uvedeno v grafu 9.5 a spokojenost s volnočasovými aktivitami, jak je uvedeno v grafu 9.6. S přístupem ke vzdělání jsou spokojeni nejvíce v pořadí osoby s chronickým duševním onemocnění, osoby ohrožené a závislé na návykových látkách, osoby se zdravotním postižením (smyslové, tělesné) osoby s mentálním a kombinovaným postižením, s poruchou www.sociotrendy.cz



autistického spektra a osoby se specifickými potřebami uváděly neutralitu či celkovou nespokojenost s přístupem ke vzdělání. S kulturním vyžitím jsou spokojeni nejvíce v pořadí osoby se specifickými potřebami, osoby s chronickým duševním onemocnění, osoby se zdravotním postižením (smyslové, tělesné) osoby s mentálním a kombinovaným postižením, osoby ohrožené a závislé na návykových látkách a osoby s poruchou autistického spektra. S volnočasovými aktivitami jsou spokojeni nejvíce v pořadí osoby ohrožené a závislé na návykových látkách, osoby se specifickými potřebami, osoby s chronickým duševním onemocnění, osoby se zdravotním postižením (smyslové, tělesné), osoby s mentálním a kombinovaným postižením, a osoby s poruchou autistického spektra. Graf 9.4: Spokojenost s přístupem ke vzdělání dle specifických skupin

50,0%


50,0%

72,7%


9,1% velmi spokojen/a


62,5%


58,8%

spíše spokojen/a


30,4%


28,6% 0%

www.sociotrendy.cz

20%

23,5% 21,7% 4,3% 28,6% 14,3%

40%

60%

ani spokojen/a, ani nespokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokoje/a

80% 100%



Graf 9.5: Spokojenost s kulturním vyžitím dle specifických skupin

71,4%

se specifickými potřebami ohrožení a závislí na návykových látkách porucha autistického spektra chronické duševní onemocnění

43,5% 28,6%

velmi spokojen/a spíše spokojen/a ani spokojen/a, ani nespokojen/a

52,4%


44,4%


45,5%

spíše nespokojen/a velmi nespokoje/a

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Graf 9.6: Spokojenost s volnočasovými aktivitami dle specifických skupin


50,0%


52,0%

porucha autistického spektra chronické duševní onemocnění

25,0% 41,4%


33,3%


34,8%

velmi spokojen/a spíše spokojen/a ani spokojen/a, ani nespokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokoje/a

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Připlácení za sociální služby Ochota připlácet za sociální služby u jednotlivých specifických skupin různorodá a je uvedená v grafu 9.7. V každé specifické skupině jsou ti, kteří za službu nejsou ochotny připlácet. Jedná se o třetinu osob s PAS a více než třetinu osob s tělesným postižením. Do částky 100,- Kč. jsou ochotny připlácet za službu osoby všech specifických skupin.

www.sociotrendy.cz



Graf 9.7: Ochota připlácet za sociální služby dle specifických skupin

32,3%


9,7%

42,4%


18,2%

porucha autistického spektra 8,3% 42,4%

do 100,-Kč do 500,-Kč

33,3%


méně než 50,-Kč

27,3%

do 1000,-Kč do 1500,-Kč

18,4%


26,3%

23,9%

zdravotní postižení (smyslové, tělesné) 0%

20%

37,0% 40%

60%

80%

1500,-Kč a více nejsem ochoten/ochotna připlácet

100%

Dojíždění za službou Za sociální službou jsou ochotny dojíždět nejdále osoby s PAS a to více jak 100 km. Osoby se specifickými potřebami jsou nejčastěji ochotny za službou dojíždět do 5 km. Do této vzdálenosti jsou ochotny dojíždět osoby náležející všem specifickým skupinám. Do vzdálenosti 10 km je ochotna jezdit necelá polovina osob s chronickým duševním onemocněním, necelá třetina osob s mentálním a kombinovaným postižením a se zdravotním postižením. Více než čtvrtinou jsou zastoupeny v této dopravní vzdálenosti i osoby s PAS a osoby závislé na návykových látkách. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 3.5.4. Graf 9.8: Ochota dojíždět za sociální službou dle specifických skupin

53,6%


37,9%

ohrožení a závislí na návykových látkách porucha autistického spektra

18,2%


20,0%


14,3%

10,8%

0%

do 10 km

27,6% 27,3%

do 20 km

9,1%

do 30 km

43,3% 35,1%

31,6%


do 5 km

2,7% 31,6%

do 50 km do 100 km více než 100km

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

9.4 Základní demografické charakteristiky cílových skupin Vzdělanostní struktura cílových skupin Dosažené vzdělání uživatelů služeb podle cílových skupin je uvedené v grafu 9.9. Osoby s PAS mají pouze vzdělání základní. Základní vzdělání převažuje u všech cílových skupin, kromě osob s chronickým duševním onemocněním.

www.sociotrendy.cz



Graf 9.9: Dosažené vzdělání uživatelů služeb podle cílových skupin (%, N=349)

100% 90% 80% 70% 60%

Vysoká škola

50% 40% 30%

Vyšší odborná škola Maturita

20% 10% 0%

Vyučen(a) bez maturity Základní bez vyučení, případně bez vzdělání

Věková struktura cílových skupin Věková struktura cílových skupin je uvedena v grafu 9.10. Ve skupině osob s mentálním a kombinovaným postižením převažovali uživatelé mladších věkových kategorií.

www.sociotrendy.cz



Graf 9.10: Věková struktura cílových skupin (%, N=349)

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% více jak 65 let

30% 20%

27- 65 let

10%

16-26 let

0%

do 15 let

Pohlaví Zastoupení pohlaví uvnitř jednotlivých cílových skupin je uvedné v grafu 9.11. Graf 9.11: Pohlaví uživatelů cílových skupin (%, N=349)

zdravotní postižení (smyslové, tělesné) mentální a kombinované postižení chronické duševní onemocnění

muž žena

ohrožení a závislí na návykových látkách porucha autistického spektra se specifickými potřebami 0%

www.sociotrendy.cz

20%

40%

60%

80%

100%



10. Shrnutí Uživatelé sociálních služeb jsou většinou s dostupností služeb spokojeni, podprůměrná spokojenost byla s tlumočnickými službami u sluchově postižených. Celkově jsou uživatelé spokojeni s finanční dostupností služeb, možnostmi kulturního vyžití i celkově s přístupem ke vzdělání (hodnocení mírně lepší než velmi dobré). Spokojenost s dostupností volnočasových aktivit a zájmových kroužků byla mírně pod hodnocením velmi dobrým. Pokud by byli uživatelé odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, dvě pětiny dotázaných by preferovaly domácí péči. Na dalším místě by byla preferována docházka do denního centra, denního stacionáře, dům s pečovatelskou službou, rovněž pobytová zařízení (např. domov pro seniory, léčebna dlouhodobě nemocných, domov pro zdravotně postižené). Většinou by byli uživatelé ochotni si za službu (mimo příspěvek na péči) připlatit. Nejčastěji třetina uživatelů částku 100,- Kč, čtvrtina uživatelů není ochotna za služby připlácet vůbec. Uživatelé služeb by byli ochotni za sociální službou i dojíždět. Nejčastěji se jednalo o vzdálenost do 10 km a do 5 km (v obou případech necelá třetina uživatelů). Potřeby uživatelů služeb jsou nejčastěji orientované na potřeby bydlení pro seniory, chráněné bydlení, rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny, nabídky pro volný čas, odstraňování vnitřních architektonických bariér, odstraňování venkovních architektonických bariér, zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce a rozšíření informovanosti pro různé oblasti života. Specifické postavení mají osoby náležející cílovým skupinám s relativně malou četností jejich výskytu. Tyto specifické skupiny potřebují pro svůj život rozšíření různých služeb, které aktuálně využívají a jsou s nimi v různé míře spokojeny. Osoby náležející do cílové skupiny osob se zdravotním postižením jsou nejvíce spokojeny se způsobem poskytování služby, zejména s personálem, nejméně jsou spokojeny s dostupností volnočasových aktivit, dopravou do zařízení sociálních služeb a půjčováním zdravotnických pomůcek. Osoby s mentálním postižením jsou nejvíce spokojeny s rozvržením pracovní doby v zařízeních a bezbariérovostí, nejméně s půjčováním zdravotnických pomůcek a finanční dostupností služby. Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou nejvíce spokojeny s rozvržením pracovní doby v zařízeních, se způsobem poskytování služby, zejména s personálem, nejméně s volnočasovými aktivitami a tlumočnickou službou. Osoby s poruchou autistického spektra jsou nejvíce spokojeny se způsobem poskytování služby, přístupem ke vzdělání a s personálem, nejméně s půjčováním zdravotnických pomůcek a kapacitou v zařízeních. Osoby ohrožené a závislé na návykových látkách jsou nejvíce spokojeny s půjčováním zdravotnických pomůcek, s personálem a se způsobem poskytování služby. Nejméně s bezbariérovostí v zařízeních. Osoby se specifickými potřebami jsou nejvíce spokojeny se způsobem poskytování služby, zejména s personálem a s kapacitou zařízení, nejméně s tlumočnickou službou pro osob se sluchovým postižením. Ochota připlácet za sociální služby je u jednotlivých specifických skupin různorodá a v každé specifické skupině jsou ti, kteří za službu nejsou ochotny připlácet. Jedná se o třetinu osob s PAS a více než třetinu osob s tělesným postižením. Do částky 100,- Kč jsou ochotny připlácet za službu osoby všech specifických skupin. Za sociální službou jsou ochotny dojíždět nejdále osoby s PAS a to více jak 100 km. Do vzdálenosti 10 km je ochotna jezdit necelá

www.sociotrendy.cz



polovina osob s chronickým duševním onemocněním, necelá třetina osob s mentálním a kombinovaným postižením a se zdravotním postižením. Zaměstnání a pracovní poradenství bylo vnímáno jako potřebné všemi cílovými skupinami. Součástí problematiky zaměstnanosti byl požadavek na zvýšení počtu služeb pro uplatnění uživatelů služeb na chráněném trhu práce. Zde se jednalo zejména o požadavek osob s chronickým duševním onemocněním. Zazněl opakovaný požadavek na rozšíření chráněného bydlení, zejména osobami s chronickým duševním onemocněním a všemi dalšími cílovými skupinami. Odstraňování architektonických bariér bylo požadováno zejména osobami s tělesným postižením. Specifickým byl požadavek na bezplatný přístup k internetu cílovou skupinou osob ohrožených a závislých na návykových látkách.

www.sociotrendy.cz



V. Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje v rámci územního členění dle POU Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje v rámci územního členění dle POU byla realizovaná prostřednictvím výzkumných šetření v lokalitách MSK zaměřených na zadavatele sociálních služeb, tedy obce s POU, na veřejnost, občany žijící v obcích všech typů v MSK a poskytovatele sociálních služeb poskytující v lokalitách POU konkrétní sociální služby. Kapitola obsahuje výstupy týkající se spádových oblastí, které náležejí jednotlivým obcím s POU MSK. Jsou uvedeny sociální služby poskytované na dotčených územích MSK. Z výzkumu zadavatelů sociálních služeb jsou prezentovaná zjištění, zda se obce ve svých spádových územích potýkají s problémy některých skupin občanů a zda by potřebovaly pro tuto oblast specifickou pomoc. Z průzkumu veřejnosti zaměřeného na potřeby sociálních služeb byly pro analýzu spádových oblastí v obcích s POU vybrány následující oblasti: -

Zdroje informací o sociálních službách

-

Preference druhů pomoci v případě potřeby

-

Ochota připlácet za sociální službu (mimo příspěvek na péči, pokud ho pobírají)

-

Úroveň informovanosti o specifických cílových skupinách

-

Vědomost o procesu komunitního plánování sociálních služeb

-

Podpora vzdělání a informovanosti v různých oblastech spojených se sociálními službami

-

Potřeba sociálních služeb nebo služeb souvisejících

V závěru analýzy potřeb sociálních služeb jednotlivých obcí jsou uvedena specifická doporučení, která ze získaných zjištění vyplývají.

www.sociotrendy.cz



V.1 Bílovec Obec Bílovec tvoří střed os v trojúhelníku mezi městy Ostravou, Novým Jičínem a Opavou. Městem protéká říčka Bílovka, která se vlévá do Odry. V blízkosti Bílovce se také nachází přírodní park Oderské vrchy. Historicky patří Bílovec k územím s rozšířeným zemědělstvím a chovem dobytka. Nalezneme zde tři základní školy, gymnázium a soukromou střední školu. K 31. 12. 2005 žilo v Bílovci 7 511 obyvatel, k 31. 12. 2008 vzrostl počet obyvatel na 7 558, avšak k 1. 1. 2011 jejich počet klesl na 7 538. Na území POU jsou poskytovány sociální služby pro cílové skupiny uvedené v následující tabulce 1.1. Tabulka 1.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny osoby s tělesným postižením

osoby se zdravotním postižením

domovy pro seniory osobní asistence

senioři 1

1

1

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 1.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Jednalo se o problémy nejvýše „průměrné“

a to děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby se zdravotním postižením a rodiny s dítětem/dětmi. Tabulka 1.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

Cílové skupiny

Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,…,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná)

děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy

3


3

rodiny s dítětem/dětmi

3

osoby se zrakovým postižením

4

senioři

4

imigranti a azylanti

5

oběti domácího násilí

5

oběti obchodu s lidmi

5

oběti trestné činnosti

5

osoby bez přístřeší

5

osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče

5

osoby komerčně zneužívané

5

www.sociotrendy.cz



osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

5

osoby s mentálním postižením

5

osoby v krizi

5

osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

5

osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

5

pachatelé trestné činnosti

5

Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU Bílovec je odhadováno asi 20 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, asi 10 rodin ohrožených sociálním vyloučením a asi 5 osoby, které jsou se zdravotním postižením a potřebovaly by pomoc. Mírné problémy byly uváděny se skupinou senioři a osoby se zrakovými problémy. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,6). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na blízké osoby (rodinu, přátele), na třetím místě by využili internetové stránky, viz graf 1.1. Graf 1.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře Úředníka (např. OSV) 10%

6%

26% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

16% 9% 29% 1%

3%

Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji

www.sociotrendy.cz



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 1.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 1.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80)

5%

14%

Domácí péče 42%

Docházka do denního centra Chráněné bydlení

24%

Pobytové zařízení 5%

10%

Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost

Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané z POU Bílovec by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf 1.3. Graf 1.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80)

6% 10%

8%


7% 21%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč

28%

20%

Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet

www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny v tabulce 1.4. a grafu 1.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 1.3, v němž jsou uvedeny cílové skupiny, o nichž je informovanost občanů dobrá (do známky 3,5). Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,…,5=bez informace)

5

4

3

2

1

Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 1.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 15 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 1.6.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.5 Vědomost o pojmu komunitní plánování (N=80)

Úředníka (např. OSV) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

4% 6% 5%

1%

2%


5%


9% 68%

Návštěva besedy, přednášky apod. Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a

Graf 1.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=80)

5%

7%

8% Ano 21%

59%

Spíše ano Ani ano, ani ne Spíše ne Ne

Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách Občané byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 1.3. Občané Bílovecka měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano www.sociotrendy.cz



,…, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 1.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

1,25


1,67

O dostupnosti zdravotní péče

1,75

O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka

1,75


1,9


1,92


1,92


2,42


2,42


2,42


2,88


3,08


4,17

Vyžadované sociální služby Občané Bílovecka byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 1.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 1.4. Vyžadované služby Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené)

www.sociotrendy.cz



Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené

www.sociotrendy.cz



Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení

Závěrem lze doporučit: -

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany Bílovecka obvyklé (sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, internet) Vytvořit terénní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, rovněž rozšířit službu osobní asistence, která zvýší kvalitu života uživatelů této služby Posílit samostatnost a soběstačnost občanů v případě nepříznivé sociální situaci Pokračovat v odstraňování architektonických bariér Vzít v úvahu témata, která veřejnost uvedla jako důležitá (např. služby pro osamělého rodiče s dětmi, pro osoby v krizi apod.)

www.sociotrendy.cz



V.2 Bohumín Bohumín se nachází na hranici dvou států, Polska a České republiky, na soutoku dvou řek – Odry a Olše, na křižovatce železničních tratí a pouze 5 km od Ostravy. To vše dohromady vytváří strategickou polohu pro město, které leží v ostravské pánvi. Území, na kterém se Bohumín rozkládá, je rovinaté. Při soutoku Odry a Olše leží v nadmořské výšce 189 metrů nad mořem, což tento bod řadí mezi nejnižší v Moravskoslezském kraji. Na území Bohumína sídlí významné podniky, které vytvořili pracovní pozice pro většinu ekonomicky aktivních obyvatel nejen Bohumína, ale i přilehlého okolí30. Bohumín tak společně s Ostravou a jinými městy vytváří průmyslovou základnu pro region. V roce 2005 žilo v Bohumíně 23 028 obyvatel, avšak k 1. 1. 2011 se jejich počet snížil na 22 631. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 2.1.


1


1


1


1


30

1

1

1

1

1

1

Oficiální stránky města Bohumín. Dostupné z http://www.mesto-bohumin.cz/cz/o-meste/

www.sociotrendy.cz


terénní programy


raná péče


osobní asistence

2

etnické menšiny

osoby s chronickým duševním onemocněním



noclehárny





domovy pro seniory

denní stacionáře

Tabulka 2.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny

1

1

1

1

1

1

1

1

1

osoby s jiným zdravotním postižením

1

osoby s kombinovaným postižením

2


2

osoby s tělesným postižením

1

1

1

osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením

terénní programy


1


raná péče

osoby s chronickým onemocněním

osobní asistence



noclehárny





domovy pro seniory

denní stacionáře


1

1

1


1

1


1

1

osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy

1

1


1


1

www.sociotrendy.cz

1

1

osoby v krizi

senioři

1

3

1

1

1 1

1

1



Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 2.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Uváděli „spíše problémy“ cílových skupin děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti trestné činnosti osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, „průměrné“ problémy skupin obětí domácího násilí a osob se vztahovými a rodinnými problémy. Tabulka 2.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

Cílové skupiny



2


2


2


3

Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU Bohumín je odhadováno asi 30 rodin s dětmi, které by pomoc potřebovaly. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je mají průměrné (známka = 2,7). Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), pětina na by využila internetové stránky, dále lékaře a sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf 2.1. Graf 2.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=101)

Na blízké osoby (rodina, přátelé) 21% Lékaře

9% 10%

60% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

Internetové stránky

www.sociotrendy.cz



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili dům s pečovatelskou službou, domácí péči, docházku do denního centra a pobytové zařízení sociálních služeb, viz graf 2.2. Jako omezení pobytových služeb vnímají např. vysoké platby v těchto zařízeních, také nedostatek volných míst. Graf 2.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=101)

30%

Domácí péče

43% Docházka do denního centra 18% 9%

Pobytové zařízení


Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané z POU Bohumín by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf 2.3. Graf 2.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80)

8%

23% Méně než 50,- Kč

32%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč 37%

www.sociotrendy.cz

Do 1000,- Kč



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny v grafu 2.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky cílových skupin Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, Osoby s tělesným postižením a u cílové skupiny Děti, mládež. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 2.4 (kde je uvedena dobrá informovanost o uvedených cílových skupinách, do hodnocení známkou 3).

Graf 2.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách ( Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,…,5=bez informace) 5

4

3

2

Osoby s chronickým onemocněním

Skupiny se vztahovými problémy

Osoby s kombinovaným postižením

Etnické menšiny

Osoby s mentálním postižením

Osoby se zrakovým postižením


Rodiny s dítětem/dětmi

1Osoby se sluchovým postižením

Děti, mládež

Osoby s tělesným postižením

Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

1

Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně

www.sociotrendy.cz



měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf 2.5. Více než třetina dotázaných by byla ochotna se do komunitního plánování zapojit, třetina váhá a necelá třetina uvedla, že by zájem neměla, viz graf 2.6. Je možné usoudit, že v POU Bohumín jsou dobré podmínky pro zapojení veřejnosti do procesu komunitního plánování sociálních služeb. Graf 2.5 Vědomost o pojmu komunitní plánování (N=101)

Od blízké osoby (rodina, přátelé) 7%

12%

1% 10%

60%

10%

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a

Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 2.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se existence konkrétních služeb. Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 2.3 O existenci konkrétních služeb

1,5

Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

1,6


1,8

O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního 1,87 pracovníka

www.sociotrendy.cz




2,07

O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy 2,13 chování, poruchy pozornosti apod.) O existenci svépomocných skupin

2,2


2,38


2,6


2,8


2,93


3,5


3,53

Vyžadované sociální služby Občané POU Bohumín byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 2.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Specifikem Bohumínska je potřeba odstraňování vnějších architektonických bariér, v nájezdy a sjezdy chodníků, nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod. Celkově je potřebná bezbariérová dostupnost zdravotních služeb. Občané vnímají důležitost zajištění podpory pro rodiny s dětmi, např. další možnosti hlídání dětí, zlepšení provozní doby mateřských škol, školních družin Domu dětí a mládeže. Tabulka 2.4 Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, www.sociotrendy.cz



před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.)


-

-

Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, zejména ve vytváření bezbariérové dostupnosti zdravotních služeb, v realizaci nájezdů a sjezdů chodníků, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod. Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod., zejména pro cílovou skupinu dětí a mládeže ve věku od 6 do 26 let Poradenství pro osob se vztahovými a rodinnými problémy, případně pro oběti násilí

Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra), důraz klást na rodinné soužití Rozšířit/vybudovat noclehárnu/azylový dům pro občany bez přístřeší Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU

www.sociotrendy.cz



V.3 Bruntál Město Bruntál se nachází na pomezí zemské hranice Moravy a Slezska a bylo založeno jako město hornické. Rozkládá se na území Nízkého Jeseníku, které je známé těžbou barevných a drahých kovů. Toto podhorské město se nachází 55 km severně od Olomouce a pouhých 26 km jihozápadně od polských hranic. Počátkem 20. let minulého století byl zaznamenán příchod několika významných průmyslových podniků31. Mezi významná odvětví patří výroba plastických hmot. Od roku 2008 se počet obyvatel, oproti létům předchozím, začal skokově snižovat. V roce 2006 zde žilo 17 528 obyvatel, ale k 1. 1. 2011 jich zde bylo evidováno už jen 17 156. Na území POU jsou aktuálně poskytované pro různé cílové skupiny sociální služby , které jsou uvedené v následující tabulce 3.1.


1

etnické menšiny

2

1


2

1


1

2

osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon úst.p

31

1

Oficiální stránky města Bruntál. Dostupné z http://www.mubruntal.cz/historie-mesta-bruntalu/d-934283/p1=14362

www.sociotrendy.cz







2

1


1





domy na půl cesty

domovy pro seniory


azylové domy



1

1


2


2


1


1

1

1


1

1

1

1

2

1

1


2

3


1

1

2


1

1

1

www.sociotrendy.cz

1

1

1

1

1

1

osoby v krizi




1









domy na půl cesty

domovy pro seniory

azylové domy



1

1

1


rodiny s dítětem/dětmi senioři

3 1

osoby se vztahovými a rodinnými problémy

1 1

2










domy na půl cesty

domovy pro seniory


azylové domy


1

2

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 3.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Zadavatelé uváděli „velkou potřebu pomoci“ pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách a „spíše potřebu pomoci“ pro osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby bez přístřeší a osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče. Tabulka 3.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

Cílové skupiny



1


2


2


2

Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU Bruntál je v rámci regionu odhadováno asi 350 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a dalších asi 225 rodin ohrožených sociálním vyloučením, které by rovněž potřebovaly pomoc. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji neví, na koho se obrátit, případně by využili internetové stránky, viz graf 3.1 www.sociotrendy.cz



S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Jako vhodné informační zdroje jsou ty, které jsou používány, a to poskytovatelé sociální služby, internetové prezentace. Graf 3.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=100)

Lékaře 7%

11%

18%

44%

20%

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 3.2. Z uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

Graf 3.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=100)

11% 36%

11%

Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení

22% 11%

9%

Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost

www.sociotrendy.cz



Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000.- Kč, viz graf 3.3. Graf 3.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=100)

0% 12%

13%

Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč

11% 22% 19%

Do 500,- Kč Do 1000,- Kč

23%


Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 3.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 3.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají, přičemž jsou spíš podprůměrné. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


www.sociotrendy.cz 1 5. Oběti obchodu s lidmi


22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem…














20. Osoby v krizi

1. Děti, mládež







25. Senioři



Graf 3.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,…,5=bez informace) 5

4

3

2



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než tři čtvrtiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf 3.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit viz graf 3.6. Graf 3.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=100)

11%

Od úředníka (samosprávy apod.) Nesetkal/a

89%


8%

10%

Ani ano, ani ne Spíše ne 82%

Ne

Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 3.1. Občané Bruntálska měli zájem o vzdělávání v oblasti www.sociotrendy.cz



níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se existence konkrétních služeb. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi a o poruchy vývoje dítěte. Tabulka 3.2

32


1,25


1,9


2


2,17


2,25


2,42


2,42


2,92

Problematika vztahových a rodinných problémů

3,17


3,25


3,27


3,42


3,42

Vyžadované sociální služby Občané POU Bruntál byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 3.3 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou.

32

Číslování položek umožňuje porovnání potřeb s jinými obcemi proto ho ponecháváme. Nemá význam pořadí, pouze symbolu. Symbolické číslování je používáno v celém dokumentu. www.sociotrendy.cz



Tabulka 3.3. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Služby denního centra Noclehárny Kontaktní centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby osobní asistence Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory


-

-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany Bruntálska obvyklé (sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, internet, lékaře) Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Rozšířit služby pro seniory - centra sociálních služeb pro seniory, malometrážní byty, klubových aktivit seniorů Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství) Zajistit/podpořit vybudování bydlení pro seniory se specifickými potřebami Rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (zvážit možnost zřízení denního stacionáře, domova pro osoby se zvláštním režimem, službu chráněného bydlení v Bruntále) Rozšířit kapacitně služby pro osoby bez přístřeší Rozšířit služby pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče (kapacitní rozšíření a využití domů na půli cesty). Vytvořit a realizovat program sociálního bydlení pro rodiny s dětmi, zejména zachování stávajících služeb pro cílové skupiny rodič s dětmi a osoby bez přístřeší (Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, AD pro muže) Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, zejména v budovách institucí Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce zejména pro osoby se zdravotním postižením Podporovat služby finančního poradenství

www.sociotrendy.cz



V.4 Český Těšín Město Český Těšín vzniklo v roce 1920 jako rozdělení sporného území Těšínska v době, kdy vznikalo Československo a Polsko. Hranici tvoří řeka Olše, která město rozdělila na dvě části. Český Těšín tedy leží na hranici s Polskem a plní tak funkci významného dopravního uzlu. Český Těšín má bohatou průmyslovou tradici zaměřenou zejména na polygrafický a automobilový průmysl. Výhodná pozice u hranic států rovněž napomáhá k udržování českopolských styků a žije zde poměrně početná menšina obyvatel hlásících se k národnosti polské. Český Těšín trpí odlivem občanů, který je dán především vysokou frekvencí dojíždění za prací a špatnou dopravní dostupností.33 K 31. 12 měl Český Těšín 25 913 obyvatel, ale k 1. 1. 2011 se jejich počet snížil na 25 445. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 4.1.


1

1


1

2

1

1

1

1

1

1

1

33

1

1

1

1

1

1

1

Integrovaný plán rozvoje města Česky Těšín – přípravné práce. 2008.

www.sociotrendy.cz

terénní programy



1

1

osoby s kombinovaným 1 postižením

sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

1




raná péče


osobní asistence

1


1


noclehárny




domovy pro seniory


denní stacionáře





2


1

1

1

osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením

1


1

1

1

2

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

osoby v krizi

1


1

senioři

4

2

2

1

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 4.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší, osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby v krizi a osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Tabulka 4.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

Cílové skupiny



2


2


2

osoby v krizi

2


2

etnické menšiny

3


3


3


3


3


3


3

osoby se sluchovým postižením

3


3


3


3

www.sociotrendy.cz




3


4


4


4


4

senioři

4

Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 20 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, asi 30 rodin ohrožených sociálním vyloučením, asi 10 osob se zdravotním postižením a 30 osob s problémy (zdravotními, bez přístřeší apod.), které by potřebovaly pomoc. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,2). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na internet, dále na úředníka či hromadné sdělovací prostředky, viz graf 4.1. Graf 4.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80)

Na blízké osoby (rodina, přátelé) 10%

30%

30%

Od úředníka (samosprávy apod.) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.)

10% 10%

10%

Plakáty, letáky apod. Internetové stránky Informace nepotřebuji

www.sociotrendy.cz



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji by upřednostnili domácí péči (70%). Další možnosti jsou uvedené v grafu 4.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 4.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80)

10% 10% Domácí péče

10%

Docházka do denního centra 70%

Chráněné bydlení Dům s pečovatelskou službou

Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč (40%), viz graf 4.3. Graf 4.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) Méně než 50,- Kč 10% 10%

Do 100,- Kč

20%

Do 500,- Kč

10%

Do 1000,- Kč

10% 40%

1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet

www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 4.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 4.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny, o nichž je informovanost občanů dobrá. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz



Graf 4.4 Míra Graf informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,…,5=bez informace) 5

4

3







20. Osoby v krizi




8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní…








1. Děti, mládež


25. Senioři





1

22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto…

2

Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Dvě pětiny dotázaných se s pojmem komunitní setkaly z internetových zdrojů, viz graf 4.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 10 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 4.6.

www.sociotrendy.cz



Graf 4.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.)

10% 40%


26%

Plakáty, letáky apod. 10%

10%

3%

Z internetových zdrojů Nevím

1% Nesetkal/a


20% 50%

10%

Ano Spíše ano

20%

Ani ano, ani ne Spíše ne

Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 4.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se existence konkrétních služeb. www.sociotrendy.cz



Nejmenší zájem byl o problematiku skupin se specifickými potřebami a existenci svépomocných skupin. Tabulka 4.3

34


3


3,43


3,86


4


4


4,57


4,71


4,71


4,71


4,71


4,86


5


5

Vyžadované sociální služby Občané POU Český Těšín byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 4.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 4.4. Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.)

34

Číslování položek umožňuje porovnání potřeb s jinými obcemi proto ho ponecháváme. Nemá význam pořadí, pouze symbolu. Symbolické číslování je používáno v celém dokumentu.

www.sociotrendy.cz



Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení


-

Rozšířit kapacitně služby pro osoby bez přístřeší Rozšířit služby pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče (kapacitní rozšíření a využití domů na půli cesty) Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství) Podporovat služby pro osoby v krizi a osoby vedoucí rizikový způsob života Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Podporovat rozvoj samostatného bydlení pro osoby s mentálním nebo kombinovaným postižením ve věku od 18 – 64 let Vybudování azylového domu/rozšíření kapacity nocleháren pro osoby bez přístřeší starší 18 let (muž, ženy) Podpořit rozvoj sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi ohroženými společensky nežádoucími jevy

www.sociotrendy.cz



-

-

Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle) Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků dotčených osob, internetu, sociálního pracovníka, poskytovatele sociální služby, vhodných hromadných sdělovacích prostředků) Zachovat/rozšířit služby pro seniory Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, zejména v budovách institucí Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce pracovní poradenství pro všechny cílové skupiny Podporovat služby finančního a dluhového poradenství

www.sociotrendy.cz



V.5 Frenštát pod Radhoštěm Město Frenštát pod Radhoštěm leží přibližně 30 km jižně od Ostravy a tvoří vstupní bránu do Beskyd. Část území spadá do CHKO Beskydy a část do přírodního parku Podbeskydská pahorkatina. Jedná se o území kopcovité až hornaté, kdy značnou část zabírají lesy. Tato charakteristika poskytuje Frenštátsku vysoký potenciál v oblasti turistiky. Obce byly založené jako pasekářské a drobný průmysl lze nalézt ve Frenštátě pod Radhoštěm. V 80. letech se zde začalo s hloubením dolu Frenštát, avšak díky změně politické situace a protestům občanů se od dolování uhlí upustilo. K 1. 1. 2001 bylo v této oblasti hlášeno 19 157 obyvatel, přičemž město Frenštát pod Radhoštěm vykazovalo 11 083 obyvatel. Obec s nejmenším počtem obyvatel jsou Bordovice k 1. 1. 2011 s 580 obyvateli. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 5.1.

denní stacionáře

1


1


1

1

2 1


senioři



1

pečovatelská služba terénní programy






1

2 1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 5.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. Spíše pomoc je potřebná pro skupiny osoby s chronickým duševním onemocněním a senioři. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 5.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Intenzita potřeby pomoci cílové skupině Cílové skupiny

(1=velká potřeba pomoci,…,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná)


1


1


1


2

senioři

2


3


3


3


3


3


3


3


4


4


4

Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 29 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, asi 5 rodin ohrožených sociálním vyloučením, asi 160 osob se zdravotním postižením a 10 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,1). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na internet, na úředníka, viz graf 5.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie.

www.sociotrendy.cz



Graf 5.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=81)


Od úředníka (samosprávy apod.)

30%

28%

Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) 12% 11%


8% Internetové stránky Informace nepotřebuji

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 5.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 5.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=81)

12% 8% Domácí péče

11%

Docházka do denního centra 69%


www.sociotrendy.cz



Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf 5.3 (36%).

Graf 5.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=81)

11%

19%


10%

Do 100,- Kč 12%

Do 500,- Kč 12%

36%


Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 5.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 5.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz



www.sociotrendy.cz 9. Osoby komerčně zneužívané







20. Osoby v krizi













25. Senioři


1. Děti, mládež




Graf 5.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách

(Míra informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,…,5=bez informace) 5

4

3

2

1



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Dvě pětiny dotázaných se s pojmem komunitní setkaly z internetových zdrojů, viz graf 5.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit viz graf 5.6. Graf 5.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=81)


12% 42%


16%


9% 11%

4%

6% Ze školy/zaměstnavatele Nevím Nesetkal/a


21% Ano

52%

12%

15%

Spíše ano Ani ano, ani ne Spíše ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 5.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se pracovního poradenství. Nejmenší zájem byl o problematiku skupin se specifickými potřebami. Tabulka 5.3

35


2,17


2,33


2,42


2,5


2,7


2,78


2,9


3


3,17


3,33


3,5


4


4,08

Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 5.4

35

Číslování položek umožňuje porovnání potřeb s jinými obcemi proto ho ponecháváme. Nemá význam pořadí, pouze symbolu. Symbolické číslování je používáno v celém dokumentu.

www.sociotrendy.cz



je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 5.4. Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Služby denního centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení

www.sociotrendy.cz




Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy Zajistit služby pro osoby bez přístřeší (noclehárna) Rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách Zajistit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení) Rozšířit služby pro seniory, zejména rozšíření pobytových služeb Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce pracovní poradenství pro všechny cílové skupiny Podporovat služby finančního a dluhového poradenství Podpořit rozvoj sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Podporovat rozvoj samostatného bydlení pro osoby s mentálním postižením nebo chronickým duševním onemocněním Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, zejména v budovách institucí

www.sociotrendy.cz



V.6 Frýdek-Místek Frýdek-Místek lze charakterizovat jako podbeskydské město ležící na řece Ostravici, necelých 20 km od Ostravy a přibližně 15 km od hraničního přechodu s Polskem. Vzniklo v roce 1943 sloučením dvou měst – slezského Frýdku a moravského Místku. Město má bohatou průmyslovou historii, kdy zde byly zakládány textilní továrny a železářské hutě. Rozvoj hornictví přinášel nové pracovní příležitosti a s tím i nárůst počtu obyvatel. Tento nárůst se s omezením hutí také omezil. V roce 2001 vykazoval Frýdek-Místek 61 400 obyvatel, avšak k 1. 1. 2012 měl Frýdek-Místek jen 59 818 obyvatel36. V současnosti se průmysl ve městě zaměřuje především na strojírenství. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 6.1.

36

http://www.frydekmistek.cz/cz/o-meste/informace-o-meste/statisticke-informace/

www.sociotrendy.cz




osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon úst.p 3 1

1 1


1

2

oběti obchodu s lidmi 2

oběti trestné činnosti 2

1

2

děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 5 1 2

etnické menšiny 1 1 1

1 2

1

3

1


terénní programy











noclehárny



kontaktní centra


domy na půl cesty


domovy pro seniory


denní stacionáře


azylové domy


osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním




www.sociotrendy.cz


osoby s chronickým onemocněním 3 1 2

osoby s jiným zdravotním postižením 3 1 2

2 1 1

1 1

1 2

1

1

2 1

1

1 1

1

2 3

1


1

1

1


2

1

1

1

1

1

2

1

2

1

1

2

1

2

2 týdenní stacionáře

terénní programy











noclehárny



kontaktní centra


domy na půl cesty


domovy pro seniory


denní stacionáře


azylové domy



osoby v krizi

osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi 1

senioři

jiná

www.sociotrendy.cz

osoby se zrakovým postižením 1 1

1

1

2

1 5


1 2

1

2

3 3

1

2

1


2

6

1

1

4

1

1

1

1


terénní programy











noclehárny



kontaktní centra


domy na půl cesty


domovy pro seniory


denní stacionáře


azylové domy


1

1

3

1

1

1 1 1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 6.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 20 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a asi 200 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc.


Tabulka 6.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Intenzita potřeby pomoci cílové skupině Cílové skupiny

(1=velká potřeba pomoci,…,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná)


1


1


1


1


1


1

etnické menšiny

2


2


2


2


2


2


2


2

osoby v krizi

2


2

senioři

2


2


3


3


3


3


3


4


4

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,1). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na blízké osoby (rodinu, přátele), na třetím místě by využili internetové stránky, viz graf 6.1. www.sociotrendy.cz



S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Jako vhodné informační zdroje jsou používány. Graf 6.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=151)

Na blízké osoby (rodina, přátelé) 6% 21%

Lékaře

29%

Od úředníka (samosprávy apod.) 6% 6%

32%

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 6.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 6.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=151)

13%

6%

Domácí péče

6%

Docházka do denního centra

5% 7%

63%

Chráněné bydlení Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost

www.sociotrendy.cz



Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 500,- Kč, viz graf 6.3. Graf 6.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=144)

13%

20%


10% 11%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč

19%

Do 1000,- Kč 27%

Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více

Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 6.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 6.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají spíš podprůměrné. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


www.sociotrendy.cz 5. Oběti obchodu s lidmi
















20. Osoby v krizi

1. Děti, mládež







25. Senioři




4

3

2

1



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Téměř tři čtvrtiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 6.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 28 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 6.6. Graf 6.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=151)

6%


7% 13%

74%


Nevím

Nesetkal/a


26%

28% Spíše ano Ani ano, ani ne 13%

33%

Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 6.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se dostupnosti zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi. Tabulka 6.3 O dostupnosti zdravotní péče

2


2,1


2,2


2,2


2,29


2,4


2,4


2,4


2,6


2,6


2,9


3


3,2

Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 6.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 6.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny

www.sociotrendy.cz



Typy služeb Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě

Závěrem lze doporučit zachování dobře zajištěného systému sociálních služeb, zejména: -

-

-

Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy Kapacitně rozšířit služby pro osoby bez přístřeší (AD, noclehárna) Rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách snižování rizik spojených s užíváním návykových látek a snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a resocializace uživatelů) Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení) Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro seniory, zejména rozšíření pobytových a odlehčovacích služeb Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách, zejména navázat spolupráci s lékaři (dostupnost zdravotní péče, systém sociálních služeb) Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy Podporovat služby finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér (odstranění bariér není důležité jen pro osoby zdravotně postižené, ale také pro seniory a matky s kočárky)

www.sociotrendy.cz



V.7 Frýdlant nad Ostravicí Do tohoto mikroregionu kromě Frýdlantu nad Ostravicí spadá dalších 10 obcí, většina z nich leží v údolí na toku řeky Ostravice. Území je typické vysokým podílem zalesnění a podhorskými až horskými oblastmi svažujícími se do údolí, kde leží Frýdlant nad Ostravicí, který má okolo 9600 obyvatel. Frýdlant leží v údolí pod nejvyšší horou Beskyd - Lysou horou (1323 m n. m.), z druhé strany město obklopuje masiv Ondřejníku. Obyvatelé se původně živili zemědělstvím a dřevorubectvím. Dařilo se zde hutnictví, které se postupem času zaměřilo na slévárenskou produkci. Tato podhorská oblast, která zasahuje do CHKO Beskydy, v sobě skrývá turistický potenciál, který se snaží podporovat a rozvíjet. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 7.1. Tabulka 7.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny domovy pro seniory


děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny



1 1


1


1

osoby s chronickým onemocněním osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením

1 1 1 1 1

osoby v krizi

1

1

osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy

1 1



1 1

1

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 7.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, pro osoby v krizi a pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 7.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny


Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,…,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) 1


1

Cílové skupiny

osoby v krizi

1


2


2


2


2


2


3


3


3


3


3

senioři

3


4


4


4


4


5

Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 10 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 5 rodin ohrožených sociálním vyloučením, 1 osoba a 12 osob, které mají problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,2). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využili internetové stránky, rovněž by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf 7.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Jako vhodné informační zdroje.

www.sociotrendy.cz




Na blízké osoby (rodina, přátelé) Od úředníka (samosprávy apod.)

1% 7%


16%

35%

1% 1% 23%

16%

Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod. Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 7.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 7.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80)

2%

1%

18% Domácí péče Docházka do denního centra 79%


Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr www.sociotrendy.cz



připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by spíše nebyli ochotni připlácet za sociální služby, viz graf 7.3. Graf 7.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80)

35%


51%

Do 500,- Kč 10%


1%

1% 2%

Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 7.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 7.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají, jsou spíše průměrné. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


www.sociotrendy.cz 5. Oběti obchodu s lidmi





1. Děti, mládež






20. Osoby v krizi











25. Senioři






4

3

2

1



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Větší třetina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala. Pokud se s tímto pojem setkala, jednalo se o besedy a přednášky, viz graf 7.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, viz graf 7.6. Graf 7.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 1%


7% 39%


19%

Plakáty, letáky apod. 11%

1%


19%

Ze školy/zaměstnavatele 3% Nevím Nesetkal/a


33%

20% 1%

Ano Spíše ano

10%

Ani ano, ani ne 36%

Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 7.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání o poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.). Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 7.3 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.)

1,6


2


2


2,5


2,6


2,89


2,9


3,11


3,11


3,5


4


4


4,4

Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 7.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. www.sociotrendy.cz



Tabulka 7.4 Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Služby denního centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení

www.sociotrendy.cz




Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Informovanost občanů zaměřit jak na řešení vztahových a rodinných problémů, tak i problematiku poruch vývoje dítěte Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (zejména internet, sociální pracovník, nebo poskytovatel sociální služby) Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Podporovat zajištění služeb pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.)

-

Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy

-

Rozšířit služby pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče

-

Rozšířit služby pro osoby v krizi

-

Zachovat/rozšířit služby pro seniory Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství)

-

Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.8 Fulnek Mikroregion Odersko tvoří dobrovolný svazek 11 obcí vesnického charakteru, z nichž město Odry je správním a ekonomickým centrem tohoto mikroregionu37. Toto území protíná řeka Odra a většina území se nachází v oblasti Oderských vrchů. Lze zde nalézt Přírodní park Oderské vrchy a CHKO Poodří. Obecně lze tuto oblast charakterizovat jako vrchovinu, zemědělskou krajinu protínají lesy nebo remízky. Toto území náleželo k Sudetám, kde převážná část obyvatel byla Německá. Po jejich odsunu a následnému dosídlování již však nikdy nedosáhla původních hodnot počtu obyvatel. Odersko se vyznačuje zastoupením gumárenských a plastikových výrobek, Fulnek se zaměřuje především na strojírenskou výrobu.38 Na území POU Fulnek jsou poskytovány sociální služby v rámci mikroregionu Odersko.39 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 8.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 30 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 15 rodin ohrožených sociálním vyloučením a 3 osoby se zdravotním postižením, které by potřebovaly pomoc.

37

Do tohoto mikroregionu spadá obec s POU Fulnek.

38 Cvrková, Karolína: Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Odersko a na Fulnecku. Diplomová práce. 2006. Dostupné z WWW. http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2006/2006_Cvrkova.pdf 39

V POU Fulnek poskytovatelé sociálních sužeb nesídlí, upřesnění sociálních služeb je uvedeno v části V.19 Odry, kde je uvedeno 5 sociálních služeb.

www.sociotrendy.cz






osoby v krizi

2

Cílová skupina


2


2


3

etnické menšiny

3


3


3

senioři

3


4


4


4


4


4


4


4


4


5


5


5


5


5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na dalším místě by využili internetové stránky, viz graf 8.1.

www.sociotrendy.cz




Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře 29%

30%

14%

12% 15%

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Internetové stránky

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu 8.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 8.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80)

Domácí péče 15% 45%

14%


14% 12%

Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou

www.sociotrendy.cz




14%

29% Do 500,- Kč Do 1000,- Kč

57%

Do 1500,- Kč

Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 8.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 8.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin veřejnost má. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

7. Osoby bez přístřeší 25. Senioři 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 15. Osoby s mentálním postižením 2. Etnické menšiny 6. Oběti trestné činnosti 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 24. Rodiny s dítětem/dětmi 14. Osoby s kombinovaným postižením 16. Osoby s tělesným postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 20. Osoby v krizi 23. Pachatelé trestné činnosti 19. Osoby se zrakovým postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 26. Skupiny se vztahovými problémy 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 1. Děti, mládež 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 9. Osoby komerčně zneužívané 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3. Imigranti a azylanti 4. Oběti domácího násilí 17. Osoby se sluchovým postižením 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina dotázaných povědomí o komunitním plánování nemá, přesněji neví o něm. Pokud se občané s pojmem setkali, jednalo se o informace od blízkých osob, viz graf 8.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 26 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 8.6. Graf 8.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)


1% 27%

59%

13%

Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Nevím

Nesetkal/a


26%

31%

Spíše ano Spíše ne 43%

www.sociotrendy.cz

Ne



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 8.2. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se možností svozu např. pro osoby se zdravotním postižením. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi a o poruchách vývoje dítěte. Tabulka 8.2 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením

1,29


1,67


1,86


1,86


1,86


2,8


3,67


4


4,2


5


5


www.sociotrendy.cz



Tabulka 8.3 Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby denního centra Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na podporu pěstounské péče Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany


-

-

Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků dotčených osob, internetu, prostřednictvím sociálního pracovníka, poskytovatele sociální služby) Zajistit služby pro osoby bez přístřeší (např. zřízení noclehárny) Rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, případně které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Podpořit možnost azylového bydlení pro rodiny s dětmi Podporovat služby pro osoby v krizi, zejména služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Zaměřit se na nabídky aktivit pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Zaměřit se na možnosti svozu občanů např. pro osoby se zdravotním postižením Podporovat služby zajišťující setrvání občanů v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka

www.sociotrendy.cz



-

Zachovat a kapacitně rozšířit sociální služby v regionu, jako centra denních služeb, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, pečovatelská služba a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

www.sociotrendy.cz



V.9 Havířov Havířov leží na jižní části ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, v půli cesty mezi Českým Těšínem a Ostravou. Zároveň patří mezi nejmladší města Česká republiky s datem založení 1955. Území města protíná několik říček a potoků a vytvářejí tak mírně členitý terén. Město se rozrůstalo především v důsledku spojování přilehlých části, ale i příchodu nových pracovních sil do těžařského průmyslu a následně do navazujících hutnických provozů. Byla prováděna výstavba obytných jednotek, čímž se město velmi rychle rozrůstalo. Avšak se strukturální proměnou průmyslu v 90. letech a následným omezením těžařství ztratil Havířov svůj perspektivní ráz a potýká se s nezaměstnaností, odlivem a stárnutím obyvatelstva. K 31. 12. 2011 bylo v Havířově hlášeno 81 352 obyvatel, což je oproti roku 2005, kdy jich zde bylo 84 427, podstatně méně. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 9.1.

www.sociotrendy.cz



osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním


1

2


1

etnické menšiny

1

1

1 1 1

1 1 1

1

1

1


1

2

1

terénní programy





raná péče




noclehárny



kontaktní centra



domovy pro seniory

denní stacionáře

azylové domy


1

1


1


2


2

1

1

1

2

1

1

1


1


1


1

1


1

osoby v krizi

2


2

www.sociotrendy.cz

1


1

terénní programy





raná péče




noclehárny



kontaktní centra



domovy pro seniory

azylové domy

denní stacionáře


2

1

1

1

1

1



www.sociotrendy.cz 3


1

1


3

terénní programy





raná péče




noclehárny



kontaktní centra



domovy pro seniory

denní stacionáře

azylové domy


2

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 9.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. V Havířově je potřeba pomoci pro vesměs všechny uvedené cílové skupiny, jak jsou uvedeny podle pořadí. Problémy nejsou s imigranty a azylanty a lidmi se neobchoduje. Specificky bylo pro osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, požadováno zachovat a rozšířit na území města „Středisko výchovné péče“ (není sociální služba). Tabulka 9.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

Cílová skupina


etnické menšiny

1


1


1


1


1


1


1


1


1


1


1


1


1


1


1


1


1

senioři

1


2


3


3

osoby v krizi

3


3


3


5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,5). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš


nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na lékaře, úředníka, viz graf 8.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Jako vhodné informační zdroje jsou ty, které jsou používány.


Na blízké osoby (rodina, přátelé)

1%

1%

Lékaře

1%

18%

25%

Od úředníka (samosprávy apod.) 54% Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod.


Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 9.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz




1%

Domácí péče

26%

Chráněné bydlení 55%

17%


1%


2% 2% 2% 31%

Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč 63%

Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 1500,- Kč a více

www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 9.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 9.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

1. Děti, mládež 26. Skupiny se vztahovými problémy 25. Senioři 20. Osoby v krizi 24. Rodiny s dítětem/dětmi 2. Etnické menšiny 18. Osoby se zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 14. Osoby s kombinovaným postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 7. Osoby bez přístřeší 23. Pachatelé trestné činnosti 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 5. Oběti obchodu s lidmi 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 4. Oběti domácího násilí 3. Imigranti a azylanti 6. Oběti trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 19. Osoby se zrakovým postižením 15. Osoby s mentálním postižením 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 9. Osoby komerčně zneužívané



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než čtvrtina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, více než dvě třetiny o tomto pojmu neví, viz graf 9.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, viz graf 9.6. Graf 9.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=150)

1% 1% 1%


1%


27%


69%

Plakáty, letáky apod. Nevím Nesetkal/a

Graf 9.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=150) 2% 1% 26%

10% Ano Spíše ano Ani ano, ani ne

61%

Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 9.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku existence svépomocných skupin. Tabulka 9.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

1,8


2,1


2,15


2,45


2,65


2,8


3,2


3,45


3,47


3,56


3,58


3,6


3,76




Tabulka 9.4. Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory

Závěrem lze doporučit zachovat dobře zajištěný systém sociálních služeb, zejména: -

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků potřebných, lékaře, úředníka) Rozšířit služby pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče

www.sociotrendy.cz



-

-

Rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, rovněž pro osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství apod.) Podporovat služby pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, zejména sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy Zajištění specifických služeb pro etnické menšiny Rozšířit kapacitně služby pro osoby bez přístřeší Vytvořit a realizovat program sociálního bydlení pro rodiny s dětmi, zejména zachování stávajících služeb pro cílové skupiny rodič s dětmi Rozšířit služby krizové pomoci, zejména s orientací pro oběti domácího násilí Zachovat/rozšířit služby pro seniory Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.10 Hlučín Mikroregion tvoří 15 obcí a leží v oblasti Hlučínské pahorkatiny. Leží ve slezské části Moravskoslezského kraje a je vymezeno hranicí s Polskem se severní strany, ze západu Opavou, na východě Ostravou a na jihu tokem řeky Opavy. Oblast lze charakterizovat jako zemědělskou. Hlučínsko má dobrou dostupnost do větších měst Ostravy a Opavy, což je výhodné především z pohledu nabídky pracovních míst. V roce 2009 se počet obyvatel Hlučínska pohyboval na hranici 40 tisíc obyvatel. Správním střediskem mikroregionu je Hlučín, který měl k 1. 1. 2011 14 258 obyvatel, druhým a posledním městem v regionu je Dolní Benešov, který k 1. 1. 2011 vykazoval 4 184 obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 10.1. Tabulka 10.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny denní stacionáře děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby s chronickým onemocněním osoby s kombinovaným postižením


domovy pro seniory


osobní asistence


1

1

1


1

1

1

1


1

1

1


1

1

1


1


1

senioři


2

1

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 10.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 10 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a 2 Rodiny ohrožené sociálním vyloučením, které by také potřebovaly pomoc. www.sociotrendy.cz




Cílová skupina



1

osoby v krizi

2


2


2


3


3


3


3


3


3


3


3


3


3

senioři

3


4


4

etnické menšiny

5


5


5


5


5


5


5


5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), úředníka, internet, viz graf 10.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie.

www.sociotrendy.cz





8% 17%

41%

8% 26%

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky

Na školu/zaměstnavatele

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 10.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz




8%

Domácí péče

9%

8%

Docházka do denního centra Pobytové zařízení

75%

Jiná možnost

Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by spíše nebyli ochotni připlácet za sociální služby, viz graf 10.3. Graf 10.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=101)

28%

33%


8%

16% 15%

Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Nejsem ochoten připlácet

www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 10.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 10.4. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 16. Osoby s tělesným postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 20. Osoby v krizi 14. Osoby s kombinovaným postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 15. Osoby s mentálním postižením 1. Děti, mládež 26. Skupiny se vztahovými problémy 2. Etnické menšiny 12. Osoby s chronickým onemocněním 6. Oběti trestné činnosti 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto… 9. Osoby komerčně zneužívané 4. Oběti domácího násilí 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 7. Osoby bez přístřeší 23. Pachatelé trestné činnosti 3. Imigranti a azylanti 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Téměř dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 10.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 10 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 10.6. Graf 10.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=101)

10%


9% 16%

65%

Plakáty, letáky apod. Nevím Nesetkal/a


7%

9%

10% 8%

Ano Spíše ano Ani ano, ani ne

66%

Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 10.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku existence svépomocných skupin. Tabulka 10.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

1,4

O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního 1,4 pracovníka O preventivních programech

1,8

O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy 2,6 chování, poruchy pozornosti apod.) O existenci konkrétních služeb

2,6


2,6


2,6


2,8


3


3


3,2


4,2


4,33

Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 10.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 10.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Na jiný typ služeb


-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků, prostřednictvím úředníků, internetu) Zajistit služby pro osoby bez přístřeší (možnost zřízení noclehárny) Zajistit služby pro osoby v krizi s možností ubytování Služby pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, zejména sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy Zachovat/rozšířit současné sociální služby, zejména pro seniory Rozšířit služby pro možnost setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka

www.sociotrendy.cz



-

Podporovat služby pro možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Podporovat služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce

www.sociotrendy.cz



V.11 Horní Benešov Horní Benešov leží přibližně 11 km východně od Bruntálu a 15 km od polských hranic v podhůří Jeseníků. Průměrná výška je 568 metrů nad moře. Město dříve spadalo do Bruntálského okresu. Město bylo na přelomu 20. století významným centrem textilního průmyslu, kdy zde fungovaly tkalcovny, bělidla, barvírny a pletárny. V minulosti se zde těžila ruda a baryt. Doly jsou však dnes již uzavřené.40 Nachází se zde základní škola vyššího stupně, ordinace dvou praktických lékařů a domov s pečovatelskou službou. K 1. 1. 2011 vykazoval Horní Benešov 2 444 obyvatel s průměrným věkem 38,9. K 31. 12. 2009 žilo v Horním Benešově 2 457 obyvatel, což ukazuje na úbytek obyvatel. Geografická situace regionu se promítá do všech oblastí života tamějších obyvatel. Na území POU je poskytována 1 sociální služba.41 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 11.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je osoby bez přístřeší a pro osoby s chronickým duševním onemocněním. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU jsou odhadovány asi 3 rodiny s dětmi, které by potřebovaly pomoc, jedna rodina ohrožená sociálním vyloučením a 3 osoby se ZP, které by rovněž potřebovaly pomoc. Tabulka 11.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny




2


3

Cílová skupina

senioři

3


4

etnické menšiny

4


4


4

osoby v krizi

4


4


4


5


5

40 41

Oficiální stránky města Horní Benešov: http://www.hbenesov.cz/historie-mesta/d-1378/p1=1116 Sociální služby sídlo v POU Horní Benešov nemají.

www.sociotrendy.cz




5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 1,7). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na pracovníka úřadu, také na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na blízké osoby (rodinu, přátele), využili by i internetové stránky, viz graf 11.1. Graf 11.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=75)

Na blízké osoby (rodina, přátelé) 3% 1% 4% Od úředníka (samosprávy apod.)

19%

73%



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu 11.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz




Domácí péče 35%

63%

Docházka do denního centra Pobytové zařízení

1% Dům s pečovatelskou službou

1%

Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by spíše nebyli ochotni připlácet za sociální služby. Graf 11.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=75)

4% 23%


17%

Do 100,- Kč 17%

20% 19%

Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč Nejsem ochoten připlácet

www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 11.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 11.4. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

25. Senioři 7. Osoby bez přístřeší 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 24. Rodiny s dítětem/dětmi 18. Osoby se zdravotním postižením 2. Etnické menšiny 12. Osoby s chronickým onemocněním 1. Děti, mládež 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 4. Oběti domácího násilí 16. Osoby s tělesným postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 17. Osoby se sluchovým postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 15. Osoby s mentálním postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 6. Oběti trestné činnosti 23. Pachatelé trestné činnosti 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 9. Osoby komerčně zneužívané 3. Imigranti a azylanti 26. Skupiny se vztahovými problémy 20. Osoby v krizi 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto… 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 11.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 36 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 11.6. Graf 11.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=75)


10% 20%

Návštěva besedy, přednášky apod. 69%

Nevím

1% Nesetkal/a


1% 19% 36%

8%


36%

Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 11.2. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání v dostupnosti zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi, dluhové poradenství, o existenci konkrétních služeb, o existenci svépomocných skupin a o skupinách se specifickými potřebami. Tabulka 11.2 O dostupnosti zdravotní péče

1,4


2,2


3


3,67


4,33


4,33


4,33


4,33


5


5


5


5


5


www.sociotrendy.cz



Tabulka 11.3. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory


Zajistit služby pro osoby bez přístřeší (možnost zřízení noclehárny) Zajistit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním Zajistit služby pro osoby v krizi s možností ubytování Zachovat/rozšířit současné sociální služby, zejména pro seniory Podporovat specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřské centrum) Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.12 Jablunkov Jablunkov leží na soutoku řek Olše a Lomné v Jablunkovské brázdě a zároveň v nejvýchodnějším cípu Moravskoslezského kraje na hranicích s Polskem a Slovenskem. Díky tomu zde žije početná menšina hlásící se k polské národnosti. 42 Město je obklopeno Slezskými, Moravsko-slezskými a Slovenskými Beskydy, což z něj činí turisticky atraktivní místo. Dříve byl Jablunkov město, v němž se dařilo tradičním řemeslům jako hrnčířství, plátenictví nebo soukenictví43. Počet obyvatel Jablunkova má klesající ráz k 31. 12. 2005 zde žilo 5 762 obyvatel, avšak 1. 1. 2011 už jen 5 649 obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 12.1. Tabulka 12.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny

denní stacionáře

domovy pro seniory

děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením



osobní asistence

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1


1

1


1

1

1

1

1

1

1

1



1

1

1

osoby se zrakovým postižením senioři

42 43

1

terénní programy

Oficiální stránky města Jablunkov http://www.jablunkov.cz/historie/soucasnost.html Slezsko-Beskydský informační portál http://www.jablunkovsko.cz/index.php?jaz=cs&seco=10

www.sociotrendy.cz



Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 12.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Potřeba pomoci je uvedená u 12 cílových skupin, jejichž seznam je uveden v tabulce, z nichž zdůrazňujeme důležitost pomoci pro osoby s chronickým duševním onemocněním. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 15 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 15 rodin ohrožených sociálním vyloučením a asi 15 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 12.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

Cílová skupina



2


2


2


2


2


2


2

osoby v krizi

2


2


2

senioři

2


2


3


3


3


3


3


3


4


4

etnické menšiny

5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš

www.sociotrendy.cz



nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), sociálního protivníka či internet, viz graf 12.1. Graf 12.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80)


25%

10%

25%

Lékaře Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu 12.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 12.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80)

2%

9%

8% Domácí péče Chráněné bydlení 81%


www.sociotrendy.cz




9%

26%

15%

Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč 9%

17%

Do 500,- Kč Do 1000,- Kč

24%

Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více


www.sociotrendy.cz


1

www.sociotrendy.cz



















20. Osoby v krizi

1. Děti, mládež





25. Senioři




4

3

2



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Většina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf 12.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, 8 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 12.6. Graf 12.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)

6%

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Nesetkal/a

94%


8% 37%

11% Spíše ano Ani ano, ani ne Spíše ne 44%

www.sociotrendy.cz

Ne



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 12.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o existenci konkrétních služeb. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi. Tabulka 12.3 O existenci konkrétních služeb

1


1,25


1,43


1,43


1,43


1,57


1,71


1,71


2


2,71


2,71


2,86


3,43


www.sociotrendy.cz



Tabulka 12.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory

www.sociotrendy.cz



Typy služeb Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě


-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků, prostřednictvím úředníků, internetu) Zajistit služby pro rodiny s dětmi, zejména rodiny v krizi, řešící vztahové problémy (s možností ubytování) Podpořit služby pro osoby děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy (podpora NZDM, možnost rozšíření) Zajistit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním Zachovat/rozšířit služby pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, zejména sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy Zachovat/rozšířit současné sociální služby, zejména pro seniory Rozšířit služby pro možnost setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka

www.sociotrendy.cz



V.13 Karviná Statutární město Karviná leží na severním okraji předhůří Beskyd, v údolí řeky Olše a její severní hranice tvoří rovněž hranici s Polskem. Je vzdálená 18 km východně od krajského města Ostravy. Právě díky poloze blízko hranice státu se zde nachází početná menšina Slováků a Poláků. Bohaté naleziště černého uhlí pomohl rozmachu města a Karviná se tak stala významným průmyslovým centrem.44 Následkem vysoké koncentrace těžby uhlí se však Karviná potýká s poddolováním a také znečištěným ovzduším. Omezení těžby uhlí v 90. letech má za následek nezaměstnanost a snížil se také počet obyvatel. V roce 2005 měla Karviná ještě 63 385 obyvatel avšak k 1. 1. 2011 už jen 60 679 obyvatel. I přes znečištěné ovzduší se však Karviná se může pochlubit i lázeňstvím, které zde funguje již od konce 19. stol. Lázně Darkov jsou známé díky nalezišti jodobromové vody s vysokým obsahem jódu. Status vysokoškolského města Karviná získala díky vzniku Obchodně-podnikatelské fakulty Slezské univerzity. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 13.1.

44

Oficiální stránky města Karviná: http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka/mesto_karvina

www.sociotrendy.cz


azylové domy

domy na půl cesty

nízkopraho vá zařízení pro děti a mládež 1

4 1

1

nízkopraho vá denní centra

1 3

1 1

denní stacionáře


1

domovy pro seniory 5

domovy se zvláštním režimem 2

1

1

4 1

4

2


1

3

4

1


4

3

4

1

2

4

1 1

1

1

1

1

1

4

1 1

jiná


senioři





osoby v krizi


















etnické menšiny



3

1

1

1

6

1

noclehárny


sociálně terapeutick é dílny

www.sociotrendy.cz

raná péče

1

osobní asistence 2 2 2

pečovatelsk á služba 1 2 1

1 1

sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 1 1

1 1

1 1

1



3


1 2 1 2

2 2

1

2

6

1

1

1

1

1 1

jiná


senioři





osoby v krizi


















etnické menšiny



telefonická krizová pomoc 1

terénní programy 1



1

1

2 1 1

1 1

1


1

1

osoby v krizi


3 1

jiná


senioři




1 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

1

















etnické menšiny



Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 13.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby se vztahovými problémy. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 150 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 6 rodin ohrožené sociálním vyloučením, 15 osob se zdravotním postižením a asi 150 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 13.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny


Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,…,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) 1


1


1


1


1


2

osoby v krizi

2


2


2

senioři

2


3


3


3


3

etnické menšiny

4


4


4

Cílová skupina

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), dále by využili internetové stránky, viz graf 13.1.



Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře

Od úředníka (samosprávy apod.) 1%

1% 8%


26%

23% 10% 9%

20%

1%

Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod.

1% Internetové stránky


Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 13.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz




Domácí péče 1% Docházka do denního centra

11% 17%


9%


2% Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost



2%

11%

6%

14%

12%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč

24% 31%

Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet

www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 13.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 13.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 18. Osoby se zdravotním postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 16. Osoby s tělesným postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 20. Osoby v krizi 17. Osoby se sluchovým postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 2. Etnické menšiny 12. Osoby s chronickým onemocněním 15. Osoby s mentálním postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 6. Oběti trestné činnosti 19. Osoby se zrakovým postižením 7. Osoby bez přístřeší 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 4. Oběti domácího násilí 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3. Imigranti a azylanti 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než dvě pětiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly. Pokud se s tímto pojem dotázaní setkali, jednalo se o informace z hromadných sdělovacích prostředků, viz graf 13.5. Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, viz graf 13.6. Graf 13.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=151)


1% 8% 42%

11%

36%

1%


1%

Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Návštěva besedy, přednášky apod. Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a

Graf 13.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=150) 2% 3% 24%

10%


61%

Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 13.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkající se konkrétních služeb, které jsou nabízeny. Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 13.3 O existenci konkrétních služeb

1


1,33


1,33


1,5


1,67


1,67


2


2


2


2,33


2,67


3,33


3,67


www.sociotrendy.cz



Tabulka 13.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby www.sociotrendy.cz



Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě

Závěrem lze doporučit zachování dobře zajištěného systému sociálních služeb, zejména: -

-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků, prostřednictvím internetu) Rozšířit informovanost o skupinách se specifickými potřebami (svépomocných skupinách apod.) Podpořit rozšíření služeb pro chronicky duševně nemocné (různé druhy zařízení) Rozšíření různých druhů bydlení - chráněné a podporované bydlení, domovy se zvláštním režimem Podpořit rozvoj odlehčovacích služeb pro krátkodobé umístění zdravotně postižených pro plánované či akutní situace Služby zajišťující možnost setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka Rozšíření služeb a specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby pro osoby se vztahovými a rodinnými problémy Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy Rozšířit kapacitně služby pro osoby bez přístřeší Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství)

www.sociotrendy.cz



-

-

Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené), rovněž podporovat a aktivně prosazovat vznik možností pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením Podporovat služby finančního poradenství včetně problematiky dluhové pasti Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.14 Kopřivnice Kopřivnice leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje, v bývalém okresu Nový Jičín. Rozkládá se zde Podbeskydská pahorkatina. Z jedné strany Kopřivnici lemují hřbety Červeného kamene a z druhé strany Bílá hora. Od Ostravy je vzdálená necelých 30 km a okolí Kopřivnice se vyznačuje vysokým podílem zemědělské půdy. Jsou zde zastoupeny zdravotnické, vzdělávací a sociální služby. Rozmach Kopřivnice nastal v době industrializace s výrobou železničních vagonů a následně s výrobou automobilů Tatra, která Kopřivnici proslavila. S příchodem pracujících dělníků a výstavbou dělnických kolonií však Kopřivnice ztratila svůj vesnický charakter.45 Tatra, a.s. i přes porevoluční restrukturalizaci patří i dosud mezi tahouny průmyslu v Kopřivnici. K 31. 12. 2011 Kopřivnici obývalo 22803 obyvatel oproti 23 314 obyvatelům z roku 2005. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 14.1.

denní stacionáře

1

1

1

1

senioři

1

1


1

1


3

1

1

1

1

1

1

3

1 1

4


45

1

1

noclehárny

terénní programy


1


osoby v krizi





1 1








osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1


1


azylové domy




1

1

1

1

1

Oficiální stránky města Kopřivnice: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=strucna-historie-koprivnice

www.sociotrendy.cz



Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 14.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší, pro osoby v krizi a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 60 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 20 rodin ohrožených sociálním vyloučením, asi 13 osob s různým zdravotním postižením, které by potřebovaly pomoc. Tabulka 14.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny




1

osoby v krizi

1


1


2


2


2


2


2


2


2

Cílová skupina

senioři

2


3


3


4


4


4


4


4


4


4


4


4

etnické menšiny

5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké www.sociotrendy.cz



časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,7). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na internet, viz graf 14.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie.


20%

39%


31%

10%

Internetové stránky Informace nepotřebuji

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 14.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz




Domácí péče 10%

10% Chráněné bydlení

9% Týdenní pobyty 70% 1%



30% Do 100,- Kč 11%

59%

Do 500,- Kč Nejsem ochoten připlácet

www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 14.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u osob se zdravotním postižením, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 14.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

18. Osoby se zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 6. Oběti trestné činnosti 15. Osoby s mentálním postižením 2. Etnické menšiny 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 19. Osoby se zrakovým postižením 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 7. Osoby bez přístřeší 12. Osoby s chronickým onemocněním 17. Osoby se sluchovým postižením 4. Oběti domácího násilí 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 20. Osoby v krizi 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 3. Imigranti a azylanti 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 9. Osoby komerčně zneužívané 14. Osoby s kombinovaným postižením 5. Oběti obchodu s lidmi


Graf 14.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,…,5=bez informace)

5

4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf 14.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, viz graf 14.6. Graf 14.5 Setkání s komunitním plánování (N=102)

Od blízké osoby (rodina, přátelé) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

19% 10%

50%


11% 10%

Nevím

Nesetkal/a


20%

60%

20%

Ani ano, ani ne Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 14.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání o poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.). Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 14.3 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.)

1,5


1,67


1,8


1,83


2


2


2,17


2,33


2,5


2,6


3,25


3,83


4,83


www.sociotrendy.cz



Tabulka 14.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory


Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků, internet)

www.sociotrendy.cz



-

-

-

Podpora informovanosti týkající se vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) Zajistit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách Rozšíření služeb a specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, zejména pro osoby se zdravotním postižením Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Podpořit rozšíření služeb pro specifické skupiny osob se zdravotním postižením (např. duálním postižením) Rozšířit kapacitu odlehčovacích služeb a služeb pro dlouhodobě nemocné Zvýšit kapacitu poskytovaných služeb denního stacionáře Zajistit rozvoj chybějících asistenčních a terénních služeb Podporovat služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce, zejména pro osoby se zdravotním postižením Podporovat služby finančního poradenství včetně problematiky dluhové pasti Pokračovat v odstraňování architektonických bariér Zajistit vhodný systém sociálního bydlení (chybí ubytovna pro nízkopříjmové skupiny obyvatel) Zajistit rozšíření kapacity azylových domů Chybí podporované a chráněné bydlení Chybí domov pro seniory

www.sociotrendy.cz



V.15 Kravaře Město Kravaře se nachází 9 km od statutárního města Opava a 13 km jižně od polských hranic. Tvoří tak regionální spojnici mezi městy Ostrava a Opava. Městem protéká řeka Opava. Tato oblast se vyznačuje vysokým podílem zemědělské půdy a náleží do Hlučínské pahorkatiny. Ve městě se nachází dvě základní a mateřské školy, domov pro seniory a barokní zámek s parkem. K 31. 12. 2005 vykazovaly Kravaře 6 835 obyvatel, k 31. 12. 2008 6 831 obyvatel a k 1. 1. 2011 již jen 6 801 obyvatel. Nejvíce patrný ze sociodemografických údajů je nárůst obyvatel v důchodovém věku. Na území POU je poskytována v současnosti sociální služba domov pro seniory.46 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 15.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro rodiny s dítětem/dětmi, mírná potřeba pomoci pro osoby bez přístřeší a seniory. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 5 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a asi 5 rodin ohrožených sociálním vyloučením. Tabulka 15.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

Cílová skupina

Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,…,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná)


1


2

senioři

2


3


4


5

etnické menšiny

5


5


5


5


5


5


5


5


5

46

Poskytování jedné služby domov pro seniory bylo zjištěno jak z Registru poskytovatelů sociálních služeb, tak výzkumným šetřením (615 sociálních služeb). www.sociotrendy.cz




5


5


5


5

osoby v krizi

5


5


5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,6). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na lékaře, na pracovníka úřadu, na odbornou literaturu, viz graf 15.1. Graf 15.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80)


3%

Lékaře

1% 5% 6%


16% 1% 19%

49% Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Odborná literatura (brožury, knihy, časopisy) Plakáty, letáky apod.

www.sociotrendy.cz



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili dům s pečovatelskou službou, dále domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 15.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 15.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80)

Domácí péče 29%

35%


19%

16%

Týdenní pobyty

1%


Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 500,- Kč, viz graf 15.3.

www.sociotrendy.cz




2% 4% 19%


6%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč

19% 50%


Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 15.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky osob bez domova a seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 15.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

7. Osoby bez přístřeší 25. Senioři 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 24. Rodiny s dítětem/dětmi 12. Osoby s chronickým onemocněním 19. Osoby se zrakovým postižením 1. Děti, mládež 6. Oběti trestné činnosti 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 23. Pachatelé trestné činnosti 26. Skupiny se vztahovými problémy 16. Osoby s tělesným postižením 2. Etnické menšiny 14. Osoby s kombinovaným postižením 4. Oběti domácího násilí 15. Osoby s mentálním postižením 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 20. Osoby v krizi 18. Osoby se zdravotním postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3. Imigranti a azylanti 5. Oběti obchodu s lidmi 9. Osoby komerčně zneužívané



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování setkala z hromadných informačních zdrojů, viz graf 15.5. Celkově mají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, až 68 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 15.6. Graf 15.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)

Od blízké osoby (rodina, přátelé) 1% 1% 8%

16%

3%

16% 1%


54%

Návštěva besedy, přednášky apod. Z internetových zdrojů


2% 26% Ano Spíše ano 4%

68%


www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 15.2. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o pracovní poradenství. Nejmenší zájem byl o problematiku o poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.). Tabulka 15.2 Pracovní poradenství

1,38


1,5


1,75


2


2,17


2,25


2,25


2,25


2,25


2,38


2,63


2,63


3

Vyžadované sociální služby Respondenti POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 15.3

www.sociotrendy.cz



je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 15.3. Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Služby denního centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany

www.sociotrendy.cz



Typy služeb Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě


Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby Zajistit služby pro osoby bez přístřeší, možnost zřízení azylového domu Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Rozšířit služby pro seniory, zejména odlehčovací službu, zajistit službu denního stacionáře, asistenční služby apod. Zajistit služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce zejména pro osoby se zdravotním postižením Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.16 Krnov Město Krnov se nalézá v severozápadní části Moravskoslezského kraje v podhůří Nízkého Jeseníku a na soutoku řek Opavy a Opavice. Na severní straně se těsné blízkostí hraničí s Polskem. Krnov se vyznačuje průmyslově-zemědělským charakterem. Krnov zažíval od druhé poloviny 19. stol. průmyslový vzestup také díky železnici. S městem Krnov je spojena i vyhlášená varhanářská výroba Továrny bratří Riegrů. Krnov však utrpěl vážné škody nejen v době válečné, kdy byly bombardováním poškozené i celé ulice, ale i v době poválečné, když byla vysídlená většinová německá populace. S odchodem Němců se tak ztratily i tradice území. 47 I přes průmyslovou historii se Krnov snaží přetvářet město v příjemné prostředí, o čemž svědčí i titul Město stromů 2008/2009. K 31. 12. 2005 bylo v Krnově evidováno 25 282 obyvatel, v roce 2011 (1. 1.) už jen 24 940 obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 16.1.

47

Oficiální stránky města Krnov: http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?sid=52&mid=2

www.sociotrendy.cz



osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1

1 1


1

děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2

etnické menšiny 1

terénní programy



sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

raná péče




noclehárny



kontaktní centra


domovy pro seniory


denní stacionáře

azylové domy


1

1

1

1

www.sociotrendy.cz

osoby s chronickým duševním onemocněním 1

osoby s chronickým onemocněním 1 1

1 1 2

osoby s jiným zdravotním postižením 1 1 1

osoby s kombinovaným postižením 2 1 1 1

osoby s mentálním postižením 1 1

osoby s tělesným postižením 1

osoby se sluchovým postižením 1

osoby se zdravotním postižením 1 1 1

1

1

2

1

2


1

1

1

1

1

1

terénní programy




raná péče




noclehárny



kontaktní centra


domovy pro seniory


denní stacionáře

azylové domy



senioři

www.sociotrendy.cz 1 1

osoby v krizi 1

osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 1

osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy 1

1

1 1


1



1

1

1

1

1

1 1

1

terénní programy




raná péče




noclehárny



kontaktní centra


domovy pro seniory


denní stacionáře

azylové domy


Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 16.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro cílové skupiny etnické menšiny, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a pro pachatele trestné činnosti. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Tabulka 16.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

etnické menšiny



1

Cílová skupina


1


2


2


2


2


3


3

osoby v krizi

3


4


4


4


4


4


4


4


4


4


4


4

senioři

4


4


5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, na prvním místě by


využili internetové stránky, dále by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na lékaře, rovněž by využili hromadné sdělovací prostředky, blízké osoby (rodinu, přátele), viz graf 16.1. Graf 16.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=101)


1%


1% 11%

35%


15%

15% 1%

18%

3%



Nevím, na koho bych se měl/a obrátit

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále chráněné bydlení. Další možnosti jsou uvedené v grafu 16.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz




Domácí péče 1% 3% 3% Docházka do denního centra 29%

Chráněné bydlení 61% Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou

3%

Jiná možnost

Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané z POU Bílovec by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf 1.3.


4% 2%

16%


6% 6%

Do 100,- Kč 21%

Do 500,- Kč Do 1000,- Kč

45%


www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 16.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 16.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


25. Senioři

www.sociotrendy.cz 9. Osoby komerčně zneužívané












20. Osoby v krizi



1. Děti, mládež












4

3

2

1



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Necelá třetina dotázaných se s pojmem komunitní plánování setkala z hromadných informačních zdrojů, viz graf 16.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 35 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 16.6. Graf 16.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=101)


2% 22%


29%


16%


15%

14%


1% 1%

Nevím Nesetkal/a


5%

19% Ano

39%

Spíše ano

32% 5%


www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 16.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se dluhového poradenství. Nejmenší zájem byl o problematiku konkrétních služeb a svépomocných skupin. Tabulka 16.3 Dluhové poradenství

2,3


2,33


2,4


3

Řešení vztahových a rodinných problémů

3

O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního 3,22 pracovníka Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

3,4

O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy 4,2 chování, poruchy pozornosti apod.) Řešení výchovných potíží s dětmi

4,2


4,33


4,4


5


5




Tabulka 16.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.)

www.sociotrendy.cz



Typy služeb Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě

Zachovat zajištěný systém sociálních služeb, zejména: -

-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (internet, sociální pracovník, nebo poskytovatel sociální služby, lékař, hromadné sdělovací prostředky, blízké osoby, rodina, přátelé) Rozšířit služby pro osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, zejména osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách - snižování rizik spojených s užíváním návykových látek a snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a resocializace uživatelů) Rozšířit služby pro specifické cílové skupiny, zejména pro etnické menšiny Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy Rozšířit možnosti sociálního a levného ubytování. Rozšířit služby pro rodiny s dětmi, zajistit služby psychoterapeutické pomoci rodičům. Rozšířit nabídku respitní péče pro osoby se zdravotním postižením, zejména pro děti s autismem. Rozšířit služby pro seniory, zejména denní stacionář, asistenční služby ve večerních hodinách, pobytové odlehčovací služby, Zlepšit technickou vybavenost pobytových zařízení pro seniory Podporovat služby finančního a dluhového poradenství Podporovat zřizování pracovních míst zejména pro osoby se zdravotním postižením, podporovat zřizování chráněných dílen Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, odstranění bariér není důležité jen pro osoby zdravotně postižené, ale také pro seniory a matky s kočárky.

www.sociotrendy.cz



V.17 Město Albrechtice Albrechticko se nachází v podhůří Hrubého Jeseníku, v sousedství s Polskem a severozápadně od Krnova. Tato oblast je tvořena devíti obcemi a rozkládá se přibližně na rozloze 263 km2. Žije zde 8 27148 obyvatel. Nejpočetnější je Město Albrechtice s 3 570 obyvateli (1. 1. 2011). Město Albrechtice leží na řece Opavici a na okraji úrodné polské nížiny. Tato oblast je bránou do osoblažského výběžku. Albrechticko se potýká s přirozeným úbytkem obyvatelstva, který částečně souvisí i s nezaměstnaností a odcházením obyvatel za prací do větších měst. Na území POU je poskytováno 9 sociálních služeb.49 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 17.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Tabulka 17.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny




2


2

osoby v krizi

2


2

senioři

2


3


3


3


3


3


3


3


3

Cílová skupina

48

1. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Albrechticka 2012-2016.

49

Specificky pro osoby s kombinovaným postižením a pro osoby s mentálním postižením jsou provozované domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení a sociálně terapeutické dílny.

www.sociotrendy.cz






4


4


4


4

Cílová skupina


4

etnické menšiny

5


5


5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využívali internetové stránky, úředníka (samosprávu), lékaře. Více než desetina občanů by nevěděla, na koho se má obrátit, viz graf 17.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie.

www.sociotrendy.cz




Lékaře


14%

5% 11% 21%

39%

6%


4% Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále docházku do denního centra. Další možnosti jsou uvedené v grafu 17.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz






5%

11%


18%



1% 26%


5% 21%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč

5% 5%

37%


www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 17.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů a osob s trestnou minulostí, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 17.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

23. Pachatelé trestné činnosti 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 7. Osoby bez přístřeší 15. Osoby s mentálním postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 12. Osoby s chronickým onemocněním 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 26. Skupiny se vztahovými problémy 6. Oběti trestné činnosti 17. Osoby se sluchovým postižením 2. Etnické menšiny 14. Osoby s kombinovaným postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 20. Osoby v krizi 4. Oběti domácího násilí 1. Děti, mládež 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5. Oběti obchodu s lidmi 3. Imigranti a azylanti 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 9. Osoby komerčně zneužívané 16. Osoby s tělesným postižením



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Necelé dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 17.5. Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 21 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 17.6. Graf 17.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=81)

Od úředníka (samosprávy apod.) 4% 6% 17% 10%

61%

Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) Plakáty, letáky apod.

2% Nevím

Nesetkal/a


1% 3% 21%

Ano 2%

73%


www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 17.2. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o preventivní programy. Nejmenší zájem byl o problematiku skupin se specifickými potřebami. Tabulka 17.2 O preventivních programech

1,2


1,2


2


2


2,17


2,17


2,2


2,33


2,33


2,67


2,75


2,83


3


www.sociotrendy.cz



Tabulka 17.3. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Bydlení pro seniory

Závěrem lze doporučit

-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách včetně dostupnosti zdravotní péče Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (internetové stránky, pracovníka úřadu, lékaře) Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Zřízení služby občanské poradny Udržet sociální služby pro rodiny s dětmi a zajistit jejich dostupnost, podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Podpořit rozvoj sociálně akviziční služby pro rodiny s nezletilými dětmi ohroženými společensky nežádoucími jevy Zajistit sociální služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - potřeba nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve věku 6-26 let; ambulantní a terénní forma

www.sociotrendy.cz



-

-

Rozšíření kapacity terénních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením tak, aby byla časově i místně dostupná v dalších obcích, kde doposud služba nepůsobí Zajištění bydlení v malometrážních bytech zvláštního určení osoby v nepříznivé sociální situaci - jednotlivci, maminky s dětmi, rodiny

www.sociotrendy.cz



V.18 Nový Jičín Město Nový Jičín se nachází v oblasti Moravské brány na Podbeskydské pahorkatině při soutoku řek Jičínka a Zrzávka. Centrum města tvoří unikátní městskou památkovou rezervaci. Město se díky své výhodné poloze – v blízkosti mnoha zajímavostí v regionu, snaží přilákat turisty a podporovat tak turistický ruch. V Novém Jičíně je oblast s drobným průmyslem a rovněž se zde nachází světoznámá továrna na klobouky Tonak, a. s., která má více než 200 let dlouhou tradicí. K 1. 1. 2011 mělo město 24 134 obyvatel oproti roku 2005, kdy jich zde žilo až 26 671. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 18.1. Tabulka 18.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny

azylové domy

denní stacionáře

děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti domácího násilí osoby s jiným zdravotním postižením

domovy pro seniory






1

1

1


1

2

osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením

2

1

1

1

1

1

1

1

1

osoby se zrakovým postižením osoby v krizi


1

1 1

1


www.sociotrendy.cz

1

1 3

1



azylové domy

denní stacionáře


domovy pro seniory







1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 18.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby s chronickým duševním onemocněním a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 80 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 30 rodin ohrožených sociálním vyloučením a asi 15 osob se zdravotním a jiným postižením, které by potřebovaly pomoc. Tabulka 18.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny




1


2


2


2


3


3

Cílová skupina


3

etnické menšiny

4


4


4


4


4


4


4


4

osoby v krizi

4

senioři

4

www.sociotrendy.cz




5


5


5


5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na třetím místě by využili internetové stránky, viz graf 18.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Graf 18.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=102)

Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře 4% 33%

25%

28%


6% 4%



www.sociotrendy.cz



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 18.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.


3% 4%

Domácí péče

14%


6% Pobytové zařízení 73% Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost


www.sociotrendy.cz




8%

6%

20%


12%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč

24%

30%



www.sociotrendy.cz


1

24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 16. Osoby s tělesným postižením 1. Děti, mládež 26. Skupiny se vztahovými problémy 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 18. Osoby se zdravotním postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 6. Oběti trestné činnosti 20. Osoby v krizi 12. Osoby s chronickým onemocněním 2. Etnické menšiny 15. Osoby s mentálním postižením 4. Oběti domácího násilí 19. Osoby se zrakovým postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 7. Osoby bez přístřeší 17. Osoby se sluchovým postižením 9. Osoby komerčně zneužívané 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 3. Imigranti a azylanti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 5. Oběti obchodu s lidmi 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 18.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 6 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 18.6. Graf 18.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=102)


4% 4%

11%


15%


66%

Nevím

Nesetkal/a


17%

25% Spíše ano 6%

52%


www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 18.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání konkrétních službách. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi. Tabulka 18.3 O existenci konkrétních služeb

1,91


2


2,08


2,09


2,15


2,46


2,46


2,46


2,62


2,85


3


3,38


3,85

Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 18.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 18.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny

www.sociotrendy.cz



Typy služeb Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě

Závěrem lze doporučit zachovat zajištěný systém sociálních služeb, zejména: -

-

-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro obvyklé (pokud by občané vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby, rodinu, přátele, dále na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na třetím místě by využili internetové stránky) Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (zvážit možnost zřízení denního stacionáře, domova pro osoby se zvláštním režimem, službu chráněného bydlení a podpora samostatného bydlení) Rozšíření služeb pro rodiny s dítětem/dětmi, zejména podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Podporovat zřízení sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, podporovat terénní práci s dětmi (např. na hřištích, cílená terénní práce s dětmi a mládeží)

-

Možnost zřízení nízkoprahového denního centra, zejména nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Podporovat služby pracovního a dluhového poradenství Podporovat služby zřízení/rozvoj odlehčovací služby a služby osobní asistence Kapacitně rozšířit služby azylového domu, zejména pro ženy Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.19 Odry Mikroregion Odersko tvoří dobrovolný svazek 11 obcí vesnického charakteru, z nichž město Odry je správním a ekonomickým centrem tohoto mikroregionu. Toto území protíná řeka Odra a většina území se nachází v oblasti Oderských vrchů. Lze zde nalézt Přírodní park Oderské vrchy a CHKO Poodří. Obecně lze tuto oblast charakterizovat jako vrchovinu, zemědělskou krajinu protínají lesy nebo remízky. Toto území náleželo k Sudetám, kde převážná část obyvatel byla Německá. Po jejich odsunu a následnému dosídlování již však nikdy nedosáhla původních hodnot počtu obyvatel. Odersko se vyznačuje zastoupením gumárenských a plastikových výrobek, Fulnek se zaměřuje především na strojírenskou výrobu.50 Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 19.1. Tabulka 19.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny centra denních služeb

domovy pro seniory



etnické menšiny osoby s chronickým duševním onemocněním

1 1

osoby s chronickým onemocněním osoby s kombinovaným postižením osoby se zdravotním postižením rodiny s dítětem/dětmi senioři


1 1 1 1 1

1

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 19.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro rodiny s dětmi a seniory. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 80 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 10 rodin ohrožených sociálním vyloučením, 5 osob se zdravotním postižením a 3 osoby s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc.

50 Cvrková, Karolína: Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Odersko a na Fulnecku. 2006. Dostupné z WWW. http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2006/2006_Cvrkova.pdf www.sociotrendy.cz






senioři

1


2

etnické menšiny

2


2


2


2


2

Cílová skupina

osoby v krizi

2


2


3


3


3


3


3


3


3


3


3


3


3


3


4


5


5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na druhém místě by využili internetové stránky, dále na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf 19.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie.

www.sociotrendy.cz





40%

9% 18%

9%

2%

Od úředníka (samosprávy apod.) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Internetové stránky



www.sociotrendy.cz






9%


9% 61%

10%




2% 9% 36%

Méně než 50,- Kč 29%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč

24%

Do 1000,- Kč Nejsem ochoten připlácet

www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 19.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 19.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

25. Senioři 7. Osoby bez přístřeší 6. Oběti trestné činnosti 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 24. Rodiny s dítětem/dětmi 2. Etnické menšiny 15. Osoby s mentálním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 20. Osoby v krizi 26. Skupiny se vztahovými problémy 18. Osoby se zdravotním postižením 1. Děti, mládež 14. Osoby s kombinovaným postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto… 3. Imigranti a azylanti 4. Oběti domácího násilí 9. Osoby komerčně zneužívané 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 17. Osoby se sluchovým postižením 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než třetina dotázaných o pojmu komunitní plánování neví, viz graf 19.5. Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 25 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 19.6. Graf 19.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)

Od blízké osoby (rodina, přátelé) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.)

18%

24%

21%


36% Nevím 1% Nesetkal/a


19%

5% 25%


50%

1%

Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 19.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o dostupnost zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení vztahových a rodinných problémů. Tabulka 19.3 O dostupnosti zdravotní péče

1,75


1,75


1,88


2


2


2,14


2,63


3,75


3,75


3,83


4


4,5


4,63


www.sociotrendy.cz



Tabulka 19.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví

www.sociotrendy.cz




-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků dotčených osob, internetu, prostřednictvím sociálního pracovníka, poskytovatele sociální služby) Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle) Podporovat služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Zaměřit se na nabídky aktivit pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů, kulturní i sportovní akce, apod. Rozšíření služeb pro seniory, např. rozšíření pečovatelské služby Zaměřit se na možnosti svozu občanů např. pro osoby se zdravotním postižením Podporovat služby zajišťující setrvání občanů v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka Zachovat, případně rozšiřovat sociální služby v regionu (centra denních služeb, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, pečovatelská služba a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.20 Opava Statutární město Opava leží v Opavské pahorkatině v úrodném údolí na řece Opavě v nadmořské výšce kolem 260 m. V blízkosti několika kilometrů ji ze severní strany ohraničuje státní hranice s Polskem a ve vzdálenosti přibližně 40km jihovýchodně se nachází krajské město Ostrava. Z historického hlediska lze Opavu považovat za metropoli českého Slezska a i doposud se snaží udržovat si své výsadní postavení v oblasti kultury v rámci celého regionu51. Město Opava získala statut vysokoškolského města v roce 1989, kdy zde byla založena Slezská univerzita. Počet obyvatel Opavy má klesající tendenci. V roce 2005 k 31. 12 zde žilo 59 426, avšak k 1. 1. 2011 je hlášeno pouze 58 247 obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 20.1.

51

Městské informační centrum Opava: http://www.infocentrum.opava.cz/

www.sociotrendy.cz




osoby s chronickým 2


1 1

1

1


1 1

1

děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2

etnické menšiny 2

imigranti a azylanti 1

1

2

1 1

2

1

1

1 2

1 1


oběti trestné činnosti 2 1

2 2

1

2

terénní programy







osobní asistence



noclehárny



krizová pomoc

kontaktní centra



domovy pro seniory


denní stacionáře


azylové domy


1

1

onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením

3

1

1

1

4

2

1

1

4

3

1

3

1

1

3

1

1

1

1

1

1

1

2

2

1

osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením

1

4

1

1

1

1

1

3

1

osoby v krizi

1



www.sociotrendy.cz

2

1

1

2

1

1

1


1

1

2

1

1

3

1

terénní programy







osobní asistence



noclehárny



krizová pomoc

kontaktní centra



domovy pro seniory


denní stacionáře

azylové domy



senioři

www.sociotrendy.cz 2 6 1 1 1

osoby se vztahovými a rodinnými problémy 1

jiná 1


1 6

1 terénní programy







osobní asistence



noclehárny



krizová pomoc

kontaktní centra



domovy pro seniory


denní stacionáře


azylové domy


Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 20.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je osoby bez přístřeší, pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením a osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 80 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 150 rodin ohrožených sociálním vyloučením, 17 osob se zdravotním a jiným postižení a 44 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 20.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny




1


1


1


1

Cílová skupina


1


2

etnické menšiny

2


2


2


2

osoby v krizi

2


2


2


2


3


3


3


3

senioři

3


3


4


4


4


Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na úřad, dále na blízké osoby a sociálního pracovníka (poskytovatele služby), viz graf 20.1. Graf 20.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=150)


Od úředníka (samosprávy apod.) 4% 1% 5% 19% 17%

9%

9% 13%

23%

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Odborná literatura (brožury, knihy, časopisy) Internetové stránky



www.sociotrendy.cz



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči a docházku do denního centra. Další možnosti jsou uvedené v grafu 20.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 20.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=150)


31%


18% 27% 2%

4%


Týdenní pobyty Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou


www.sociotrendy.cz




4% 12%


Do 100,- Kč

23%

Do 500,- Kč 23% 19%

1%


Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 20.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u osob se zrakovým postižením, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 20.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

19. Osoby se zrakovým postižením 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 15. Osoby s mentálním postižením 7. Osoby bez přístřeší 18. Osoby se zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 16. Osoby s tělesným postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 2. Etnické menšiny 6. Oběti trestné činnosti 1. Děti, mládež 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto… 12. Osoby s chronickým onemocněním 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 23. Pachatelé trestné činnosti 26. Skupiny se vztahovými problémy 20. Osoby v krizi 4. Oběti domácího násilí 14. Osoby s kombinovaným postižením 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 17. Osoby se sluchovým postižením 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3. Imigranti a azylanti 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Třetina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala. Pětina se s tímto pojmem setkala prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Celkově zájem existuje (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, 38 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 20.6. Graf 20.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=150)

Od blízké osoby (rodina, přátelé) Od úředníka (samosprávy apod.)

4% 5% 34%


7%


20%

Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) Návštěva besedy, přednášky apod.

7%

12%

9% Plakáty, letáky apod. Z internetových zdrojů

1% 1%

Nevím Nesetkal/a


13%

7% Ano

19%

38%

Spíše ano Ani ano, ani ne

23%

Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 20.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího dostupnosti zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku existence konkrétních služeb. Tabulka 20.3 O dostupnosti zdravotní péče

1,33


1,67


1,92


2,27


2,45


2,73


2,83


3


3,42


3,55


3,64


3,8


3,9

Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 20.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 20.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby

www.sociotrendy.cz



Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě

Závěrem lze doporučit zachovat zajištěný systém sociálních služeb, zejména:

-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Informovanost zaměřit rovněž na dostupnost zdravotní péče Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (úřad, dále blízké osoby, rovněž sociální pracovníky či poskytovatele sociální služby) Zajistit informovanost lékařů o sociálních službách Zachovat/rozšířit služby pro seniory, zejména rozšířit kapacitu pobytových služeb, zajistit odlehčovací služby Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství) Zajistit pro osoby se zdravotním postižením odlehčovací služby, rozšíření kapacity osobní asistence Podporovat rozvoj a zkvalitnění služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení, stacionáře) Zajištění služby denního stacionáře pro seniora osoby se zdravotním postižením Zřídit domov se zvláštním režimem Pokračovat v rozvoji nastaveného programu sociálního bydlení Kapacitně rozšířit pobytovou formu pro oběti domácího násilí Pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách zajistit terénní služby a rozvoj sociálně aktivizačních služeb pro rodinu s dětmi Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Podporovat služby zaměřené na zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, odstranění bariér není důležité jen pro osoby zdravotně postižené, ale také pro seniory a matky s kočárky.

www.sociotrendy.cz



V.21 Orlová Orlová se nachází v trojúhelníku mezi Ostravou, Bohumínem a Karvinou na Ostravské pánvi. Orlová byla díky bohatému nalezišti černého uhlí průmyslové středisko, které městu dodalo dnešní ráz. Avšak po roce 1989 se jednostranné zaměření na hornický průmysl změnilo a Orlová se snaží přecházet na lehčí průmysl a služby. Avšak následky hornické minulosti Orlovou sužují dodnes. V první řadě se jedná o značné poddolování, které má vliv na statiku budov. Dále se jedná o změnu struktury zaměstnanosti obyvatel, které se zde hojně přistěhovávalo právě v době těžařského rozmachu. V Orlové byl zahájen revitalizační proces, který se snaží připravit pro občany příznivé podmínky pro bydlení a zachránit cenné historické památky. Orlová se potýká s problémem odcházení občanů, kdy v roce 2010 z města odešlo 883 obyvatel, oproti 536 přistěhovalým obyvatelům52. To má mimo jiné vliv i na počet obyvatel, který se snižuje. V roce 2005 k 31. 12. zde žilo 33 717 obyvatel, k 1. 1. 2011 však již jen 32 067.

Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 21.1.

děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny oběti domácího násilí osoby bez přístřeší osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových

52

terénní programy




kontaktní centra



domovy pro seniory



azylové domy


1

1

1

1

1 1 1

1

1

ČSÚ

www.sociotrendy.cz


terénní programy




kontaktní centra



domovy pro seniory



azylové domy


látkách

osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy senioři

www.sociotrendy.cz

1

2

1

1

1

1

1

1

1

2

1

1

2

1

1

1

2



Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 21.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, etnické menšiny, osoby bez přístřeší a osoby s chronickým duševním onemocněním a senioři. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 70 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 50 rodin ohrožených sociálním vyloučením a 10 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 21.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny



etnické menšiny

1


1


1


2


2

osoby v krizi

2


2


2


2


2


3


3


3


3


3


3


3


3


3

senioři

3


3


4


4


4


5

Cílová skupina

www.sociotrendy.cz



Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 2,9). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), využili by internetové stránky, na třetím místě by se obrátili na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf 21.1.


Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře 1% 22% 9%

Od úředníka (samosprávy apod.) 55%

7% 6%



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 21.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 21.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=100) www.sociotrendy.cz



Domácí péče 1% 28% 46%


8% Pobytové zařízení

15%


2%

Jiná možnost

Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby nejčastěji částku do 100,- Kč, viz graf 21.3. Graf 21.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=98)

2% 9% 11%


21%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč

25%

32%

Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč Nejsem ochoten připlácet

www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 21.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u osob ohrožených závislostí na návykových látkách, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 21.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 16. Osoby s tělesným postižením 24. Rodiny s dítětem/dětmi 1. Děti, mládež 18. Osoby se zdravotním postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 20. Osoby v krizi 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 25. Senioři 2. Etnické menšiny 26. Skupiny se vztahovými problémy 15. Osoby s mentálním postižením 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 6. Oběti trestné činnosti 4. Oběti domácího násilí 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 3. Imigranti a azylanti 7. Osoby bez přístřeší 9. Osoby komerčně zneužívané 23. Pachatelé trestné činnosti 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Zhruba dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly. Méně než po desetinách dotázaných uvedly informace od sociálního pracovníka, blízkých osob a z internetových zdrojů, viz graf 21.5. Celkově by mělo zájem se procesu spíše zapojit 22 % osob, viz graf 21.6. Graf 23.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=100)


2% 7%

1%

7%

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Návštěva besedy, přednášky apod.

7% 65%

11%



Nevím

Nesetkal/a

www.sociotrendy.cz




10%

9% 22%

Ano Spíše ano

37%

Ani ano, ani ne 22%

Spíše ne Ne

Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 21.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o dostupnost zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku poruch vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.). Tabulka 21.3 O dostupnosti zdravotní péče

2,64


2,82


2,91


3,27


3,36


3,55


3,55


3,73

www.sociotrendy.cz




3,73


4,27


4,27


4,45


4,45

Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 21.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 21.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně www.sociotrendy.cz



Typy služeb právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě Na jiný typ služeb

Závěrem lze doporučit zachovat zajištěný systém sociálních služeb, zejména: -

-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách včetně dostupnosti zdravotní péče Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (blízké osoby, internetové stránky, sociální pracovník, nebo poskytovatelé sociální služby) Rozšíření sociálních služeb pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - kapacitně dostupná nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, ambulantní a terénní forma Zaměřit se na nabídky aktivit pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Podpora a rozšíření služeb zaměřených na etnické menšiny (terénní programy, sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi) Kapacitně rozšířit služby pro osoby bez přístřeší (AD, případně zřízení noclehárny) Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (kapacitní rozšíření chráněného bydlení)

www.sociotrendy.cz



-

Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.22 Osoblaha Osoblaha se nalézá na nejsevernějším cípu Moravskoslezského kraje a ze tří stran je obklopena hranicemi s Polskem. Osoblažsko se nachází na Osoblažské pahorkatině, které se mírně svažuje do Oderské nížiny. Průměrná nadmořská výška je 227 m. Převládá zde převážně zemědělský charakter krajiny, v minulosti byla Osoblaha významným střediskem, avšak po téměř kompletním zničení města během 2. sv. války a následném vysídlení a odsunu obyvatelstva Osoblaha svůj vliv ztratila. Dnes v Osoblaze můžeme nalézt cenný židovský hřbitov a také úzkorozchodnou železnici. To vše by mohlo pomoci Osoblaze přilákat turisty. Na Osoblažsku ubývá obyvatel, kdy v roce 2005 zde žilo 3041 obyvatel, v roce 2011 zde bylo už jen 3 011 obyvatel. Geografická situace regionu se promítá do všech oblastí života tamějších obyvatel v různých rovinách (ekonomické, kulturní, sociální). Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 22.1. Tabulka 22.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny domovy pro seniory děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy


1

etnické menšiny osoby s chronickým onemocněním


sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1

1

1

osoby s jiným zdravotním 1 postižením osoby s tělesným postižením

1

osoby v krizi

1


1


1

senioři

1

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 22.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba www.sociotrendy.cz



pomoci je pro osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Tabulka 22.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

osoby v krizi



1

senioři

1


1


1


2

etnické menšiny

2


2


2


3


3


3


3


3


3


3


3


4


5

Cílová skupina

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 2,4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na internetové stránky, dále by se dotazovali na úřadě, obrátili by se na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, i na blízké osoby (rodinu, přátele), viz graf 22.1.

www.sociotrendy.cz





10%

29%


9% 21%

20%





www.sociotrendy.cz




2% 12%

Domácí péče

9%


11%

57% 9%

Chráněné bydlení Týdenní pobyty Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou


20%

10% 15%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč

12%

Do 1000,- Kč

13%

30%


www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 22.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 22.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny, o nichž je informovanost občanů dobrá. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 20. Osoby v krizi 18. Osoby se zdravotním postižením 1. Děti, mládež 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 15. Osoby s mentálním postižením 7. Osoby bez přístřeší 14. Osoby s kombinovaným postižením 26. Skupiny se vztahovými problémy 12. Osoby s chronickým onemocněním 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 2. Etnické menšiny 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 6. Oběti trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 23. Pachatelé trestné činnosti 19. Osoby se zrakovým postižením 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 17. Osoby se sluchovým postižením 4. Oběti domácího násilí 9. Osoby komerčně zneužívané 3. Imigranti a azylanti 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Necelé dvě pětiny získaly informace od blízkých osob, známých, viz graf 22.5. Celkově by se zapojila více než třetina osob ( 35 %) do procesu komunitního plánování, viz graf 22.6. Graf 22.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=75)


1% 10%

9%


44%

Z internetových zdrojů 36% Nevím Nesetkal/a


17%

35% Ano Ani ano, ani ne

29%

Spíše ne 19%

www.sociotrendy.cz

Ne



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 22.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku pracovního poradenství. Tabulka 22.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

1,25


1,67

4. O dostupnosti zdravotní péče

1,75


1,75


1,9


1,92


1,92


2,42


2,42


2,42


2,88


3,08


4,17


www.sociotrendy.cz



Tabulka 22.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny

www.sociotrendy.cz




Závěrem lze doporučit zejména: -

-

-

-

-

-

-

Pokračovat v informovanosti občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách včetně dostupnosti zdravotní péče a systému nabídek sociálních služeb Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (internetové stránky, dále získávání informací na úřadě, od sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, od blízkých osob) Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Pokračovat v rozvoji sociálně akviziční služby pro rodiny s nezletilými dětmi ohroženými vztahovými a rodinnými problémy Podpořit služby vedoucí k smysluplnému naplňování volného času dětí a mládeže ohrožených společensky nežádoucími jevy prostřednictvím co nejpestřejší nabídky volnočasových aktivit. Rozšíření sociálních služeb pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - kapacitně dostupná nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve věku 6-26 let; ambulantní a terénní forma Zajistit služby pro osoby v krizi (s možností krátkodobého ubytování) Zajistit služby pro osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, zejména ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách (možnost svépomocných skupin, poradenství) Rozšířit služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením - podpořit nabídky aktivit pro tuto skupinu Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro seniory, zejména rozšíření pobytových služeb a odlehčovacích služeb, rovněž zaměřit se na nabídky různých aktivit Zaměřit se na nabídky aktivit pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Podporovat rozšíření dopravní obslužnosti Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.23 Ostrava Ostrava se rozkládá na severovýchodě České republiky na pomezí Slezska a Moravy v blízkosti polských hranic a pouhých 50 km od hranic se Slovenskem. Jedná se statutární město, které se jak svou rozlohou (241km2), tak i počtem obyvatel, který k 1. 1. 2011 činil 303 609 obyvatel řadí na třetí místo v rámci České republiky. Ostrava spadá do oblasti Moravské brány a její průměrná nadmořská výška je 227 m. Řeka Ostravice město rozděluje na moravskou a slezskou část. Díky poloze na Ostravské pánvi, je zde bohaté naleziště černého uhlí, díky kterému Ostrava začala průmyslově vzkvétat. Příchod dělníků za prací si vyžádal vytvoření řady dělnických kolonií. Ostrava se tak díky železárnám a dolům získala významné hospodářské, správní a kulturní postavení. Soustavná podpora hornictví, ocelářství a dalšího těžkého průmyslu v socialistické éře znamenal příliv dalších pracovních sil a s ním výstavbu sídlišť. To vše se však změnilo v důsledku restrukturalizace po roce 1989, kdy byla radikálně utlumena těžební činnost a přešlo se na strojírenskou výrobu a ocelářství. Tato restrukturalizace průmyslu s sebou nesla i snížení počtu pracovních míst a potřebu rekvalifikace pracovníků, což mnohdy způsobilo nezaměstnanost. Díky vysoké průmyslové činnosti se Ostrava potýká s nečištěným ovzduším. I tak se však Ostravě daří udržovat významné kulturní a správní postavení. Ostrava je od roku 1945 také sídlem Vysoké školy báňské a později i Ostravské univerzity. Město je členěno do 23 městských obvodů. Ostrava se nyní potýká s vysokým úbytkem obyvatel. V roce 2005 zde žilo 310 078 obyvatel. Tato vysoká míra je dána především velkým počtem obyvatel, kteří se z města vystěhovali a nízkou porodností. Ostrava se také potýká se stárnutím populace a s klesajícím počtem ekonomicky aktivních obyvatel ve věku 15 – 64 let. Tento počet se oproti roku 2005, kdy jejich počet dosahoval hodnot 222 260, snížil v roce 2011 na 212 976. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 23.1.

www.sociotrendy.cz


etnické menšiny

oběti domácího násilí 1

osoby bez přístřeší 11

osoby do 26 let věku opouštějící školská 2


6

1 1

1

1

2


1

oběti obchodu s lidmi 1

oběti trestné činnosti 4

10 4 4

2 2 5

4 6 2

1 2 1

2

1

1

2

1

5

1



tísňová péče

terénní programy






raná péče




osobní asistence



noclehárny



krizová pomoc

kontaktní centra



domy na půl cesty


domovy pro seniory


denní stacionáře


azylové domy



osoby s chronickým duševním onemocnění m


1 3

osoby s chronickým onemocnění m 1

osoby s jiným zdravotním postižením 1

2 2 5

3 1 2 5 1

3 1 1 2 1

5

1 1


1

2


4

1 3 1 1

2 3 1

zařízení pro výkon ústavní p.

1

1



tísňová péče

terénní programy






raná péče




osobní asistence



noclehárny



krizová pomoc

kontaktní centra



domy na půl cesty


domovy pro seniory


denní stacionáře


azylové domy






osoby v krizi


www.sociotrendy.cz

osoby s kombinovan ým postižením

1


1

2 1 1 1

3 3 2

1 2

1 1

1

7 1 1 2

2

3 2

1 3 1

3 1 4 4

1 1 2 1

1

2 2

1

1

2

8

2

11

11


1

1

1

1

1

2 3

1 3

1 2

1 1

1 3

1

3 2

7 1

1

1

5 1 1



tísňová péče

terénní programy






raná péče




osobní asistence



noclehárny



krizová pomoc

kontaktní centra



domy na půl cesty


domovy pro seniory


denní stacionáře


azylové domy


1

1


rodiny s dítětem/dět mi

senioři

jiná

www.sociotrendy.cz 3 1 11

4

osoby se 1 vztahovými a rodinnými problémy

1

3

pachatelé trestné činnosti 3

1

1 1 9

2

5 1

9

1


1

10

5

1

3

10 1 1

14

1

3

1 1



tísňová péče

terénní programy






raná péče




osobní asistence



noclehárny



krizová pomoc

kontaktní centra



domy na půl cesty


domovy pro seniory


denní stacionáře


azylové domy


3

1

1

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 23.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením a osoby s tělesným postižením. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Tabulka 23.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny




1


1


1


1

etnické menšiny

2


2

osoby v krizi

2


2


2


2

Cílová skupina

senioři

2


3


3


3


3


3


3

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na třetím místě by využili internetové stránky a dotazovali by se na úřadě, viz graf 23.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie.




Lékaře 39%

27% 14%

6%

Od úředníka (samosprávy apod.) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu 23.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz




Domácí péče 3% Docházka do denního centra

22% 48%


11% 6%


10%




10%

14%

Do 100,- Kč 17%

15%

Do 500,- Kč Do 1000,- Kč

31% 3%


www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 23.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 23.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 19. Osoby se zrakovým postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 16. Osoby s tělesným postižením 1. Děti, mládež 18. Osoby se zdravotním postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 6. Oběti trestné činnosti 17. Osoby se sluchovým postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 20. Osoby v krizi 15. Osoby s mentálním postižením 4. Oběti domácího násilí 7. Osoby bez přístřeší 2. Etnické menšiny 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 26. Skupiny se vztahovými problémy 23. Pachatelé trestné činnosti 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto… 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3. Imigranti a azylanti 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf 23.5. Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 26 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 23.6. Graf 23.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=200)

Od úředníka (samosprávy apod.) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.)

5%

13% 7%

52%

3% 20%

Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) Z internetových zdrojů

Nevím

Nesetkal/a


8% 43%

26%

Ano Spíše ano

23%

www.sociotrendy.cz




Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 23.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 23.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

2,25


2,38


2,41


2,51


2,75


2,81


2,88


2,9


2,94


2,97


3,52


3,52


3,63


www.sociotrendy.cz



Tabulka 23.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.)

www.sociotrendy.cz



Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví

Závěrem lze doporučit zachovat v současnosti již dobře zajištěný systém sociálních služeb, zejména: -

-

-

Zvyšovat informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (blízké osoby, sociální pracovník, nebo poskytovatelé sociální služby, internetové stránky, úřad) Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Kapacitně rozšířit služby pro osoby bez přístřeší (AD, noclehárny) Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro osoby se zdravotním postižením, specificky zaměřené na osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení) a kombinovaným postižením Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra apod.) Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce zejména pro osoby se zdravotním postižením Podporovat služby finančního poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.24 Příbor Město Příbor se nalézá na půli cesty mezi Frýdkem-Místkem a Novým Jičínem a přibližně 20 km od krajského města Ostravy. Dnešní město leží na řece Lubině a lemuje jej předhůří Beskyd. Příbor má dlouholetou historii a díky tomu se řadí mezi jedno z nejstarších měst severovýchodní Moravy a i dosud si zachoval svůj venkovský charakter. Centrum města tvoří městskou památkovou rezervaci a nachází se zde několik kostelů. To vše skýtá velký potenciál pro využití v cestovním ruchu. K povšimnutí stojí fakt, že Příbor má jako jedno z mála měst má od roku 2009 kladný přirozený přírůstek obyvatel, avšak tyto plusové hodnoty snižuje zvyšující se tendence úbytku vystěhováním. Tomu odpovídají i hodnoty, měl Příbor v roce 2005 8 764 obyvatel, avšak k 1. 1. 2011 vykazovalo už jen 8 716 obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 24.1. Tabulka 24.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny denní stacionáře

domovy pro seniory




1


1

1


1

1

senioři

1

1

1

Zadavatelé obce uváděli výraznou potřebu pomoci s cílovými skupinami děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 29 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, asi 5 rodin ohrožených sociálním vyloučením, asi 160 osob se zdravotním postižením a 10 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Uvedli však, že v POU je asi 100 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 100 rodin ohrožených sociálním vyloučením. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele) a využili by internetové stránky, viz graf 24.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. www.sociotrendy.cz




Na blízké osoby (rodina, přátelé) Od úředníka (samosprávy apod.) 16%

35%

29% 6%

10%

4%


Informace nepotřebuji

Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 24.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz




Domácí péče 11%

9% Chráněné bydlení

9% 7%

64%

Týdenní pobyty Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou


Do 100,- Kč

25%

Do 500,- Kč 4% 1%

52% 9% 9%


www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 24.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u osob se zdravotním postižením, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 24.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

18. Osoby se zdravotním postižením 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 16. Osoby s tělesným postižením 6. Oběti trestné činnosti 15. Osoby s mentálním postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 19. Osoby se zrakovým postižením 2. Etnické menšiny 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 7. Osoby bez přístřeší 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 12. Osoby s chronickým onemocněním 17. Osoby se sluchovým postižením 4. Oběti domácího násilí 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 20. Osoby v krizi 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 3. Imigranti a azylanti 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 14. Osoby s kombinovaným postižením 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Necelá polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf 24.5. Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 6 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 24.6. Graf 24.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)

Od blízké osoby (rodina, přátelé) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby)

17% 45%

7% 14% 14%

Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy)

3% Nevím

Nesetkal/a


2% 6% 21% 50%

Ano Spíše ano

21%


www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 24.1. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Nejmenší zájem byl o skupinách se specifickými potřebami. Tabulka 24.1 Dluhové poradenství

1,25


1,67


1,75


1,75


1,9


1,92


1,92


2,42


2,42


2,42


2,88


3,08


4,17

Vyžadované sociální služby

Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 24.2 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. www.sociotrendy.cz



Tabulka 24.2. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) 19. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory

www.sociotrendy.cz




Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím blízkých osob, internetu) Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - zřízení nízkoprahového zařízení Rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním Rozšířit služby pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.25 Rýmařov Město Rýmařov se nachází na severozápadní části Moravskoslezského kraje v blízkosti polských hranic. Necelých 20 km severovýchodně od Rýmařova leží město Bruntál. V blízkém okolí se nalézá CHKO Jeseníky, Přírodní park Sovinecko a území Natura 2000. Samotný Rýmařov tak tvoří vstupní bránu do turisticky atraktivních Jeseníků. Okolí Rýmařova je proslavené těžbou barevných kovů. Rýmařov se v letech 2005 a 2006 potýkal s poměrně vysokým úbytkem obyvatel zejména z důvodu vystěhování, kdy v roce 2006 dosáhl úbytek obyvatel čísla 97. V posledních letech se sice úbytek snížil, přesto však Rýmařov oproti roku 2005, kdy zde žilo 8 943 obyvatel, měl k 1. 1. 2011 pouze 8 671 obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 25.1. Tabulka 25.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny domovy pro seniory osoby s chronickým duševním onemocněním


osobní asistence



1

1

1

1


1

osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením

1

1

1


1


1

senioři

1

1

1

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 25.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Zadavatelé spíše pro uvedené cílové skupiny pomoc nepotřebují, průměrnou potřebu pomoci uváděly pro cílové skupiny osoby bez přístřeší, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením a osoby s tělesným postižením. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 11 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 2 rodiny ohrožené sociálním vyloučením a 16 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc.

www.sociotrendy.cz







3


3


3


3


3


4


5


5

osoby v krizi

5


5


5


5

senioři

5


5

etnické menšiny

5


5


5


5


5


5


5


5


5


5

Cílová skupina

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využili internetové stránky, rovněž by se obraceli na úředníka, na blízké osoby (rodinu, přátele), sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf 25.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie.

www.sociotrendy.cz





23%


16% 17%

39% 5%



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 25.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.

www.sociotrendy.cz




Domácí péče

3% 10%


10% 7%

Pobytové zařízení 70% Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost



2% 24%

16%


Do 100,- Kč Do 500,- Kč

23%

16%


www.sociotrendy.cz




www.sociotrendy.cz


1

24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 2. Etnické menšiny 23. Pachatelé trestné činnosti 20. Osoby v krizi 12. Osoby s chronickým onemocněním 18. Osoby se zdravotním postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 16. Osoby s tělesným postižením 9. Osoby komerčně zneužívané 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 4. Oběti domácího násilí 19. Osoby se zrakovým postižením 15. Osoby s mentálním postižením 7. Osoby bez přístřeší 3. Imigranti a azylanti 6. Oběti trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 5. Oběti obchodu s lidmi 17. Osoby se sluchovým postižením



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než tři čtvrtiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 25.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak necelá čtvrtina (23 %) z nich by zájem o tyto aktivity spíše měla, viz graf 1.6. Graf 25.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)

4%


4%


1%

11%


80%

Ze školy/zaměstnavatele

Nesetkal/a


17%

23% 6%


54%

www.sociotrendy.cz

Spíše ne Ne



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 25.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se vztahových a rodinných problémů. Nejmenší zájem byl o problematiku existence svépomocných skupin. Tabulka 25.3 Problematika vztahových a rodinných problémů

2


2,36


2,36


2,43


2,8


2,82


3,09

Dluhového poradenství

3,1


3,1


3,1


3,27


3,33


3,86


www.sociotrendy.cz



Tabulka 25.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. www.sociotrendy.cz



Typy služeb pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě


-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím internetu, pracovníka úřadu, blízkých osob) Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Podporovat zajištění služeb pro osoby bez přístřeší (zřízení azylového domu, noclehárny, nízkoprahová denní centra apod.) Kapacitně rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (podpora pro vytvoření chráněných dílen, zřízení stacionáře pro mentálně postižené občany) Kapacitně rozšířit služby pro osoby se zdravotním postižením (tělesným a kombinovaným postižením) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.26 Studénka Město Studénka se nachází v rovinaté části Moravské Brány v CHKO Poodří, přibližně 20 km jihovýchodně od krajského města Ostravy. Studénka významným železničním uzlem mezi Bohumínem a Přerovem. Vznikla sloučením dvou obcí Butovic a Studénky v roce 1959. Městem protéká řeka Odra a v blízkém okolí se nachází rybníky a louky se zbytky lužních lesů. Díky rozsáhlým loukám a rybníkům bylo tradičním způsobem obživy chov skotu a rybníkářství především v oblasti Butovic. Studénka mimo zemědělství navazovala i na ostravský průmysl. Významným mezníkem je založení dnes již nefungující vagónky v roce 1990. K 1. 1. 2011 Studénka vykazovala 10 104 obyvatel, což je pokles oproti roku 2005, kdy jich zde bylo 10 261. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 26.1. Tabulka 26.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny azylové domy


domovy pro seniory


1

osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením rodiny s dítětem/dětmi


1 1 1

senioři

1

2

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 26.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. Spíše pomoc je potřebná pro skupiny osoby s chronickým duševním onemocněním a senioři. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU jsou odhadovány asi 4 rodiny s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 10 rodin ohrožených sociálním vyloučením a 9 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 26.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina

Studénka

etnické menšiny

1


1

www.sociotrendy.cz



osoby v krizi

2


2


2


2


3


3

senioři

3


3


3


3


4


4


4


4


4


4


4


4


4


4


4


5


5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,2). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využili internetové stránky, dále by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, také na pracovníka úřadu, viz graf 26.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie.

www.sociotrendy.cz




Lékaře 21%

40%

20%

Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.)

19%


Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči, viz graf 26.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 26.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80)

39% 61%

Domácí péče Chráněné bydlení

www.sociotrendy.cz





19%

20%

Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 61%

1500,- Kč a více

Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 26.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u osob se zrakovým postižením a seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 26.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

19. Osoby se zrakovým postižením 25. Senioři 7. Osoby bez přístřeší 23. Pachatelé trestné činnosti 15. Osoby s mentálním postižením 24. Rodiny s dítětem/dětmi 2. Etnické menšiny 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 18. Osoby se zdravotním postižením 6. Oběti trestné činnosti 16. Osoby s tělesným postižením 1. Děti, mládež 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 20. Osoby v krizi 4. Oběti domácího násilí 12. Osoby s chronickým onemocněním 26. Skupiny se vztahovými problémy 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto… 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 3. Imigranti a azylanti 14. Osoby s kombinovaným postižením 5. Oběti obchodu s lidmi 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 9. Osoby komerčně zneužívané



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než třetina dotázaných se s pojmem komunitní plánování setkala z hromadných sdělovacích prostředků, viz graf 26.5. Celkově má spíše zájem se zapojit do komunitního plánování 40% dotázaných, viz graf 26.6. Graf 26.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)


20%


38%

21% Plakáty, letáky apod.

21%

Nevím


19% 41% Ano Spíše ano 40%

www.sociotrendy.cz

Spíše ne



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 26.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku vztahových a rodinných problémů. Tabulka 26.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

2


2


2,2


2,33


2,75


2,83


3


3,08


3,4


3,75


3,83


4,08


4,25

www.sociotrendy.cz



Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 26.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 26.4. Typy služeb Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Bydlení pro zdravotně postižené


-

Zachovat všechny existující sociální služby Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím internetu, sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, pracovníka úřadu) Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU Podporovat zajištění služeb pro osoby bez přístřeší (kapacitní rozšíření azylového domu, zřízení nízkoprahového denního centra apod.) Podporovat zajištění služeb pro etnické menšiny (terénní programy, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi apod.) Kapacitně rozšířit služby pro osoby se zdravotním postižením - zejména poradny, služby osobní asistence, pečovatelskou službu apod. Zajištění pečovatelské služby i mimo běžnou pracovní dobu Podporovat rozvoj denního stacionář Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - zřízení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér (vnějších i v institucích)

www.sociotrendy.cz



V.27 Třinec Město Třinec leží na řece Olši ve východním cípu Moravskoslezského kraje, blízko hranic s Polskem a přibližně 30 km jihovýchodně od Ostravy. Historicky spadá do oblasti Těšínského Slezska a obklopují ho Moravskoslezské a Slezské Beskydy, které poskytují příznivé podmínky pro turistický ruch. Třinec je město průmyslového charakteru - sídlí zde Třinecké železárny, které zaměstnávají významný počet lidí. Mají zde pobočky dvě vysoké školy – Vysoká škola báňská a Vysoká škola podnikání. Lze zde také nalézt Univerzitu třetího věku pod záštitou Ostravské univerzity. Od roku 2007 klesá přírůstek obyvatel. V roce 2005 v Třinci žilo 37 841 obyvatel, avšak k 1. 1. 2011 jich zde bylo 37 200.

Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 27.1.

www.sociotrendy.cz


Tabulka 27.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny azylové domy

denní stacionáře


domovy pro seniory

odborné nízkoprahová sociální denní centra poradenství


1


1

osoby bez přístřeší osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním


osobní asistence

terénní programy

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

2



2


osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením

sociálně aktivizační pečovatelská služby pro služba rodiny s dětmi

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

1

1


azylové domy

denní stacionáře


1


1


1


domovy pro seniory

odborné nízkoprahová sociální denní centra poradenství

1


osobní asistence

1

1

1

2

1

1

sociálně aktivizační pečovatelská služby pro služba rodiny s dětmi


terénní programy

1

1

1

1

osoby v krizi

1

1

1


1

1

1


1

1

1

rodiny s dítětem/dětmi senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy

www.sociotrendy.cz

1 3

1 2

2

1


1

1

Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 27.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Zadavatelé pociťují potřebu pomoci pro 15 cílových skupin občanů, např. pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší, pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, pro skupiny osoby s chronickým duševním onemocněním, senioři a další, jejichž výčet podle pořadí je uvedený v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 20 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 20 rodin ohrožených sociálním vyloučením a asi 25 osob se zdravotním a jiným postižením, které by potřebovaly pomoc. Tabulka 27.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny




1


1


1


1


1


1


1


1


1

osoby v krizi

1


1


1


1

senioři

1


2


2


2


2


2


2


2

etnické menšiny

3


3


4


4

Cílová skupina


Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na blízké osoby (rodinu, přátele), na třetím místě by využili internetové stránky, viz graf 27.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Graf 27.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=150)


Od úředníka (samosprávy apod.) 1% 7% 22%


28%

8% 29%

1%

3% 1%




www.sociotrendy.cz



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu 27.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 27.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=150)

2% 15%

Domácí péče

9%


68%

3%


3%



4%

1% 10%


26%

Do 500,- Kč

22% 13% 24%


www.sociotrendy.cz




www.sociotrendy.cz


1

24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 26. Skupiny se vztahovými problémy 12. Osoby s chronickým onemocněním 18. Osoby se zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 1. Děti, mládež 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 6. Oběti trestné činnosti 2. Etnické menšiny 19. Osoby se zrakovým postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 7. Osoby bez přístřeší 20. Osoby v krizi 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 15. Osoby s mentálním postižením 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 9. Osoby komerčně zneužívané 4. Oběti domácího násilí 14. Osoby s kombinovaným postižením 3. Imigranti a azylanti 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina osob (70%) se s pojmem komunitní plánování nesetkala, viz graf 27.5. Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 25 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 27.6. Graf 27.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=150)


2% 1%


7% 13% 6%

1%

Návštěva besedy, přednášky apod. Z internetových zdrojů

70%

Ze školy/zaměstnavatele Nevím Nesetkal/a

Graf 27.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=141) 3% 10%

25%

Ano Spíše ano

51%

11%


www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 27.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku konkrétních služeb. Tabulka 27.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

2,6


3


3,2


3,2


3,9


3,9


4


4,63

Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 27.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 27.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) www.sociotrendy.cz



Typy služeb Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi www.sociotrendy.cz



Typy služeb Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) – návrat do běžného života v ambulantní formě

Závěrem lze doporučit zachovat dobře zajištěný systém sociálních služeb, zejména: -

-

-

-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách, zejména navázat spolupráci s lékaři (dostupnost zdravotní péče, systém sociálních služeb) Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, blízké osoby, internet) Zachovat/rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy Podporovat vznik pobytového zařízení pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče (využití domů na půli cesty) včetně služeb pro tuto cílovou skupinu) Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) Kapacitně rozšířit služby pro osoby bez přístřeší (AD, noclehárna) Rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách snižování rizik spojených s užíváním návykových látek a snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a resocializace uživatelů) Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení) Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro seniory, zejména rozšíření pobytových a odlehčovacích služeb, podpora zřízení sociálně aktivizačních služeb pro seniory Podporovat zřízení terénní hospicové péče pro těžce nemocné Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, odstranění bariér není důležité jen pro osoby zdravotně postižené, ale také pro seniory a matky s kočárky.

www.sociotrendy.cz



V.28 Vítkov Vítkov se nachází na úpatí Nízkého Jeseníku v terénu Vítkovských vrchů. Od Ostravy je vzdálen přibližně 20 km jihozápadním směrem. Vítkov je především zemědělskou krajinou s lesnictvím a dřevozpracujícími podniky. K tomu se také postupně přidával průmysl textilní a strojní. Třinec se tak stal významným nejen průmyslovým, ale i kulturním centrem regionu. Ekonomickým přínosem je také turistika v okolí Vítkova a rozvoj rekreační oblasti Vítkovska. K 1. 1. 2011 měl Vítkov 6 099 obyvatel, což je téměř o 200 obyvatel méně, než jich bylo v roce 2005, kdy jich zde žilo 6 200. Na území POU je poskytováno šest sociálních služeb. Důležitou službou poskytovanou ve Vítkově je domov pro seniory, jehož služby jsou poskytovány nikoliv seniorům jako takovým, ale seniorům, kteří mají kombinovaná postižení, proto ho poskytovatel zařadil do cílové skupiny „jiné“. Specificky pro cílovou skupinu „senioři“, podle poskytovatele, nabízí služby jiný typ zařízení, a to domov se zvláštním režimem. Je nabízena i služba podpora samostatného bydlení pro cílovou skupiny osoby s mentálním postižením, osoby s duševním onemocněním a osoby s kombinovaným postižením. Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 28.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 80 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a 100 rodin ohrožených sociálním vyloučením. Tabulka 28.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny




2

etnické menšiny

2


2


2

senioři

2


3


4


4


4


4


4

Cílová skupina

www.sociotrendy.cz




5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využili internetové stránky, rovněž hromadné sdělovací prostředky, dále by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na lékaře, na blízké osoby (rodinu, přátele), viz graf 28.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Graf 28.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80)


30%

14% Od úředníka (samosprávy apod.)

17% 20%

18% 1%


Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále chráněné bydlení. Další možnosti jsou uvedené v grafu 28.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. www.sociotrendy.cz




Domácí péče 3% 1% 13%

39%


32%


12%



1% 14%

1%


5% 24%

8%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč

47%


www.sociotrendy.cz



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 28.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u osob bez přístřeší, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 28.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

7. Osoby bez přístřeší 25. Senioři 19. Osoby se zrakovým postižením 2. Etnické menšiny 24. Rodiny s dítětem/dětmi 6. Oběti trestné činnosti 15. Osoby s mentálním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 23. Pachatelé trestné činnosti 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 16. Osoby s tělesným postižením 20. Osoby v krizi 18. Osoby se zdravotním postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 4. Oběti domácího násilí 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3. Imigranti a azylanti 17. Osoby se sluchovým postižením 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Necelá třetina dotázaných se s pojmem komunitní plánování setkala z hromadných sdělovacích prostředků, viz graf 28.5. Celkově by spíše mělo zájem do procesu komunitního plánování zapojit 14 % dotázaných, viz graf 28.6. Graf 28.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80)

Od blízké osoby (rodina, přátelé) Od úředníka (samosprávy apod.)

23%

22% 1%

16%


28%

5%



5%

Nevím Nesetkal/a


13%

14%

Ano Spíše ano

31%

32% 10%


www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 28.2. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku existence konkrétních služeb.

Tabulka 28.2 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí

1,92


2,25


2,33


2,73


2,75


2,82


2,83


2,83


3


3


3,08


3,25


3,25

Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 28.3 je

www.sociotrendy.cz



uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 28.3. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené

www.sociotrendy.cz



Typy služeb Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany


-

-

-

-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách, zejména navázat spolupráci s lékaři (dostupnost zdravotní péče, systém sociálních služeb) Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (internetové stránky, rovněž hromadné sdělovací prostředky, sociální pracovník, nebo poskytovatelé sociální služby, lékař, blízké osoby) Zajistit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - rozvoj volnočasových aktivit (otevřená hřiště, sportoviště apod.) Podporovat zajištění služeb pro osoby bez přístřeší (možnost zřízení azylového domu, zejména pro matky s dětmi, zřízení nízkoprahového denního centra apod.) Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení) Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro seniory, zejména rozšíření pobytových a odlehčovacích služeb, podpora zřízení sociálně aktivizačních služeb pro seniory, rozšířit kapacitu v domech s pečovatelskou službou Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy Podporovat rozvoj obecně prospěšných prací (možnost zajištění výkonu alternativních trestů) Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér

www.sociotrendy.cz



V.29 Vratimov Obec Vratimov se nachází na ploché pahorkatině náležející ostravské pánvi. Leží na řece Ostravici, kde také dosahuje nejníže položených míst kolem 236 m n. m. Vratimov má strategickou polohu v ostravské aglomeraci – leží v trojúhelníku mezi Ostravou, Havířovem a Frýdkem-Místkem. V minulosti ve Vratimovu převládalo zemědělství, avšak změnu přinesla v 80. letech 19 stol. výstavba továrny na celulózu a také rozvoj těžebního průmyslu na Ostravsku. Vratimov od roku 2004 vykazuje nárůst obyvatel, který je dán především nově přistěhovaným obyvatelstvem. K 1. lednu 2011 město vykazovalo 6 902 obyvatel. Ve Vratimově je poskytována služba domov pro seniory.53 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 29.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Potřeba pomoci je zadavateli pociťovaná pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je menší a je uvedená v tabulce. Tabulka 29.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny




3

senioři

3


4


4


4


4


4


4


4


4


4


4


4


4


4

etnické menšiny

5


5


5

Cílová skupina

53

Poskytování jedné služby domov pro seniory bylo zjištěno jak z Registru poskytovatelů sociálních služeb, tak výzkumným šetřením (615 sociálních služeb).

www.sociotrendy.cz




5

osoby v krizi

5


5

Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na pracovníka úřadu, využili by internetové stránky, obrátili by se na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf 29.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Graf 29.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80)


39%

15% 25%

Od úředníka (samosprávy apod.) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky


www.sociotrendy.cz



Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili dům s pečovatelskou službou a domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 29.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 29.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80)

Domácí péče 9%


27%


34% 11% 5%

14%



www.sociotrendy.cz




21%

19%

Do 500,- Kč

15% 41% 4%



Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 29.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u osob se zrakovým postižením, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 29.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech.

www.sociotrendy.cz


1

19. Osoby se zrakovým postižením 24. Rodiny s dítětem/dětmi 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 14. Osoby s kombinovaným postižením 20. Osoby v krizi 25. Senioři 1. Děti, mládež 4. Oběti domácího násilí 12. Osoby s chronickým onemocněním 15. Osoby s mentálním postižením 7. Osoby bez přístřeší 6. Oběti trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 17. Osoby se sluchovým postižením 26. Skupiny se vztahovými problémy 2. Etnické menšiny 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem… 3. Imigranti a azylanti 23. Pachatelé trestné činnosti 5. Oběti obchodu s lidmi 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 9. Osoby komerčně zneužívané



4

3

2

www.sociotrendy.cz



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 29.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 34 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 29.6.



19%


10% 70% 1%

Nevím

Nesetkal/a


1% 17%

9% Ano 34%

39%


www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 29.2. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání o skupinách se specifickými potřebami. Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 29.2 O skupinách se specifickými potřebami

1,6


1,63


1,75

9. O existenci svépomocných skupin

2


2,13


2,25

5. O preventivních programech

2,38


2,63


2,63


2,67


2,88


3,38


3,5


www.sociotrendy.cz



Tabulka 29.3. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví

www.sociotrendy.cz




-

-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (blízké osoby, pracovníci úřadu, internetové stránky, sociální pracovník, nebo poskytovatelé sociální služby) Podporovat informovanost veřejnosti o existenci specifických svépomocných skupin (zaměřených na různé druhy řešených problémů) Podporovat zajištění služeb pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, možnost služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství) Podporovat zajištění služeb pro osoby bez přístřeší (možnost zřízení azylového domu, zejména pro matky s dětmi, zřízení nízkoprahového denního centra apod.) Podpořit zajištění terénních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, rovněž rozšířit službu osobní asistence, která zvýší kvalitu života uživatelů této služby Posílit samostatnost a soběstačnost občanů v případě nepříznivé sociální situaci Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, odstranění bariér není důležité jen pro osoby zdravotně postižené, ale také pro seniory a matky s kočárky Vzít v úvahu témata, která veřejnost uvedla jako důležitá (např. specifické programy pro mladé rodiny s dětmi, služby pro osamělého rodiče s dětmi, pro osoby v krizi apod., rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů)

www.sociotrendy.cz



V.30 Vrbno pod Pradědem Do mikroregionu Vrbensko kromě města Vrbno pod Pradědem spadají ještě další tři obce – Ludvíkov, Karlovice a Široká Niva. Tento region se rozkládá severozápadně od Bruntálu a protíná jej řeka Opava. Historicky toto území spadá do Slezska. Pro Vrbensko je charakteristické bohaté naleziště rudy a zlata, s čímž je také spojené i jejich následné zpracování. Velká část území spadá do CHKO Jeseníky a je turisticky atraktivní jak v létě, tak i v období zimy. V roce 2008 zde žilo 7 856 obyvatel. Nejpočetnějším městem je Vrbno pod Pradědem, které je zároveň správním střediskem tohoto mikroregionu. Vrbno se potýká především s vysokou mírou vystěhovávání občanů. V roce 2008 zde žilo 5 781 obyvatel, k 1. 1. 2011 jejich počet klesl na 5 647. Na území POU je poskytována sociální služba domov pro seniory.54 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 30.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Spíše pomoc je potřebná pro seniory a průměrná potřebnost pro osoby v krizi a rodiny s dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 50 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a 50 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 30.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny

senioři


Cílová skupina

osoby v krizi

3


3


4


4


4


5

etnické menšiny

5


5


5

54

Poskytování jedné služby domov pro seniory bylo zjištěno jak z Registru poskytovatelů sociálních služeb, tak výzkumným šetřením (615 sociálních služeb).

www.sociotrendy.cz



Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využili internetové stránky, dále by se obraceli na pracovníka úřadu, sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na lékaře, viz graf 30.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Graf 30.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80)

Lékaře

Od úředníka (samosprávy apod.) 2% 21%

29%

10% 19% 14% 5%



www.sociotrendy.cz



Upřednostněné druhy pomoci

S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 30.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci.


Domácí péče 3% 3% Docházka do denního centra

12% 13%


5%



www.sociotrendy.cz





9%

12% 10%

18%

11%

Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč

32%



www.sociotrendy.cz


www.sociotrendy.cz 17. Osoby se sluchovým postižením










20. Osoby v krizi











1. Děti, mládež



25. Senioři




4

3

2

1



Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf 30.5. Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 14 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 30.6.


Od úředníka (samosprávy apod.) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.)

5% 8% 9%


8% 61%


5%

Z internetových zdrojů 4% Nevím Nesetkal/a


5%

14% 15%


66%

Spíše ne Ne

www.sociotrendy.cz



Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 30.2. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano ,…, 5 určitě ne). Největší zájem byl o dostupnost zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku existence svépomocných skupin, pracovního poradenství a o skupinách se specifickými potřebami. Tabulka 30.2 O dostupnosti zdravotní péče

2,17


2,25


2,5


2,75


2,75


3


3


3,67


3,75


3,75


4


4


4




Tabulka 30.3. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle …) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na odstraňování architektonických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory

www.sociotrendy.cz



Typy služeb Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany


-

Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již občany obvyklé (internetové stránky, pracovník úřadu, sociální pracovník, nebo poskytovatelé sociální služby, lékař) Podpořit zajištění terénních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, rovněž rozšířit službu osobní asistence, která zvýší kvalitu života uživatelů této služby Posílit samostatnost a soběstačnost občanů v případě nepříznivé sociální situaci pro možnost setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka Podpořit zajištění služeb pro osoby v krizi a zejména rodiny s dětmi (např. vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi) Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství Pokračovat v odstraňování architektonických bariér Vzít v úvahu témata, která veřejnost uvedla jako důležitá (např. specifické programy pro mladé rodiny s dětmi, rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů)

www.sociotrendy.cz



Závěr Síť sociálních služeb je založena na identifikované potřebnosti všech dotčených stran. Tedy na potřebnosti poskytovatelů sociálních služeb, uživatelů sociálních služeb, obcí MSK jako zadavatelů služeb, rovněž na potřebách veřejnosti. Jestliže má být zachovaná stabilita a udržitelnost sítě sociálních služeb, případně její rozvoj, je nutné potřebnost sítě sociálních služeb s pohledu všech dotčených stran argumentovat. Sociální služby jsou poskytovány v POU MSK s tím, že síť sociálních služeb nepokrývá všechna POU tak, aby sociální služby byly zajištěny pro všechny cílové skupiny. Ve spádových oblastech POU jsou situované zejména domovy pro seniory, což odpovídá současné demografické situaci. Potřeby poskytovatelů sociálních služeb jsou nejvíce spojené se stabilitou finančního zajištění služeb, materiálního a personálního zajištění (dle specifických skupin), se spoluprací s jinými poskytovateli služeb a dalšími subjekty. Poskytovateli je pociťována potřeba spolupráce rovněž s úřady (obecní, kraj apod.), s lékaři, dalšími poskytovateli, také s policií a soudy. Problematika sítě sociálních služeb se dotýká obcí jako zadavatelů služeb. Obce mohou ve svých spádových oblastech zaznamenávat nejrůznější problémy zejména ve vztahu k osobám, které jsou v nouzi či se potýkají z různými nepříznivými životními událostmi. Pro tyto osoby by bylo potřebné zajistit pomoc. Největší potřeba pomoci z pohledu obcí jako zadavatelů se týká osob bez přístřeší, osob s chronickým duševním onemocněním a rodin s dětmi se sociálními problémy. Potřebná pomoc pro osoby bez přístřeší služeb je spatřována v rozšíření azylových domů (počtu a kapacity), sociálního bydlení, nocleháren, denních center. Pro rodiny s dětmi zadavatelé doporučují rozšířit působení dětských psychologů a psychiatrů a rozšíření terénní práce s dětmi a mládeží. Pro osoby s chronickým duševním onemocněním je potřebné zřízení domovů se zvláštním režimem, dále více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných a rozšíření služby chráněného bydlení. Obce síť sociálních služeb vnímají jako velmi potřebnou, rozšíření výše uvedených služeb považují za nezbytné. Současnou síť sociálních služeb využívají jejich uživatelé, kteří jsou celkově se službami převážně spokojeni. Avšak spokojenost s dostupností některých služeb, zejména pro specifické skupiny (osoby sluchově postižené, s duálním postižením, s PAS a další), není pociťována vždy jako optimální. Např. se jedná o tlumočnickou službu pro sluchově postižené, problémy s dostupností chráněného bydlení (dostupného bydlení pro občany s nízkými příjmy obecně), s možností zaměstnávání osob s různou úrovní postižení apod. Potřeby uživatelů služeb jsou nejčastěji orientované na potřeby bydlení pro seniory, chráněné bydlení, rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny, nabídky pro volný čas, odstraňování vnitřních architektonických bariér, odstraňování venkovních architektonických bariér, zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce a rozšíření informovanosti pro různé oblasti života a další, mnohdy velmi specifické potřeby. Za službu by většinou byli uživatelé ochotni (mimo příspěvek na péči) i připlatit, ne však všichni. Uživatelé jsou ochotni za sociální službou i dojíždět zpravidla do 10 km. Ačkoliv mnoho občanů MSK v současnosti sociální služby neužívá, je pravděpodobné, že v průběhu času se situace i neplánovaně změní. V případě, že by byly občané z důvodu zdravotního stavu odkázáni na pomoc druhých, největší podíl z nich by preferoval domácí péči, dále domovy s pečovatelskou službou. Uživatelé služeb by v této situaci preferovala rovněž domácí péči, avšak na druhém místě by požadovala možnost docházení do denních www.sociotrendy.cz



stacionářů. Pobytová zařízení sociálních služeb často zůstávají jedinou možností, jak zajistit existenci nemohoucím a nemocným občanům. zejména pokud nemají příbuzné, kteří by jim pomohli. Z výše uvedených důvodů je zřejmá potřeba zajištění asistenčních a pečovatelských služeb ve všech POU MSK, rovněž potřebnost chráněných dílen.

Conclusion Network of social services is based on the identified needs of all concerned parties. Therefore, the need for social service providers, social service users, communities MSK as contracting services, also needs the public. If it is to be preserved stability and sustainability of the network of social services, or its development, it is necessary to need social services network with a view of all parties oncerned to argue. Social services are provided in the POU MSK, with the network of social services does not cover all POU so that social services are offered to all target groups. In catchment areas are situated mainly POU homes for the elderly, which corresponds to the current demographic situation. Needs of social service providers are most closely associated with the stability of the financial provision of services, material and staffing (according to specific groups), in cooperation with other service providers and other entities. Providers, the need for cooperation also with the authorities (municipal, county, etc.), with physicians, other providers, including the police and the courts. The issue of social services network touches the municipalities as contracting services. Municipalities may, in their catchment areas to record a variety of problems, particularly in relation to persons who are in need or are faced with various adverse life events. For these people, it would be necessary to provide help. The greatest need for assistance from the perspective of municipal authorities as regards homeless people, people with chronic mental illness and families with children, especially with problems. Needed help for homeless services is seen in the expansion of shelters (number and capacity), social housing, shelters, day centers. For families with children authorities recommend action to expand child psychologists and psychiatrists and expand outreach work with children and youth. For people with chronic mental illness, it is necessary to establish a special regime of homes, as well as more free space on the device for those who are not relatives and extension services sheltered housing. Therefore, the current network of village social services perceive as very necessary, extend the above services as deemed necessary. The current network of social services used by their users, who are generally with these services mostly satisfied. However, satisfaction with the availability of certain services, particularly for specific groups (hearing impaired people with dual disabilities, PTSD, and others), it is not always perceived as optimal. Eg. it is an interpreting service for the hearing impaired, problems with the availability of sheltered housing (and affordable housing for low-income citizens in general), with employment opportunities for people with varying levels of disability, etc. The needs of service users are mostly oriented to the needs of housing for the elderly, sheltered housing , expansion of services for seniors and their families, offers for leisure, removing internal architectural barriers, removal of architectural barriers outside, employment, employment counseling, job search services and extend www.sociotrendy.cz



information for various areas of life and other, often very specific needs. For service to most users were willing (excluding allowance for care) and pay more, but not all. Even the users are willing to commute and social service (usually within 10 km, but also below). Although many citizens MSK currently does not use social services, it is likely that over time the situation changes and may be a time when the service will become non-users from the user. In the event that they were citizens because of health dependent on the assistance of others, the largest proportion of them would prefer home care, and nursing homes. Service users in this situation would also prefer home care, but the second option would require visits to day care. Residential social services often remain the only way to ensure the existence of the sick and infirm citizens. especially if you do not have relatives who could help them. For the above reasons, the obvious need for security assistance and care services in all POU MSK also need sheltered workshops.

www.sociotrendy.cz



Seznam zkratek Abs

Počet

AD

Azylový dům

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

KP

Komunitní plánování

KPSS

Komunitní plán sociálních služeb

KÚ

Krajský úřad

MěÚ

Městský úřad

MV ČR

Ministerstvo vnitra ČR

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

MSK

Moravskoslezský kraj

NZDM

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež do 26 let

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OSPOD

Orgán sociálně právní ochrany dětí

PAS

Porucha autistického spektra

POU

Obce s pověřeným obecním úřadem

SPRSS

Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb

VŠ

Vysoká škola

ZŠ

Základní škola

ZP


www.sociotrendy.cz


závěrečná zpráva Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje

Recommend Documents