Zásady vedení účetnictví

Ústav fyziky atmosféry AVČR, v.v.i. Boční II 1401, 141 31 Praha 4

Zásady vedení účetnictví Čl. 1 Úvodní ustanovení 1.

Obsahem tohoto interního předpisu ředitele je stanovení zásad vedení účetnictví v účetnictví Ústavu fyziky atmosféry AVČR v.v.i.

2. Interní předpis ředitele je závazný pro všechny zaměstnance Ústavu fyziky atmosféry AVČR v.v.i., jejichž činnosti se dotýká.

Čl. 2 Obecně platné právní předpisy Zásady vedení účetnictví se řídí příslušnými ustanoveními následujících předpisů v platném znění: -

zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, České účetní standardy - pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (č. 401 - 414), zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů.

Čl. 3 Použité pojmy (nad rámec platnou právní úpravou používaných účetních pojmů) 1.

Zákon - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

2. Vyhláška - vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, 3. Standardy - České účetní standardy 401 -414 pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, 4. Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, účetní období se shoduje s kalendářním rokem. Účetní období je započato dnem následujícím po rozvahovém dni minulého účetního období a ukončeno rozvahovým dnem – posledním dnem účetního období, ke kterému je sestavována řádná účetní závěrka (§ 3 odst. 2 a § 19 odst. 1 Zákona).

5. Obdobím se rozumí kalendářní měsíc. Období je nejnižší časovou jednotkou pro posuzování průběžného výsledku hospodaření společnosti. Do Období je zahrnuto také zúčtování závěrkových operací v posledním měsíci Účetního období. 6. Závěrkou Období se rozumí souhrn prací ke zjištění průběžného výsledku hospodaření, rozvržení (přiřazení) nákladů a výnosů danému Období. 7. Účetní závěrkou se rozumí sestavení Rozvahy, Výkazu zisku a ztráty a Přílohy k rozvahovému dni za Účetní období. 8. Programem se rozumí účetní software společnosti. 9. Střediskem, zakázkou se rozumí účetní roztřídění nákladů, výnosů dle vnitřních jednotky.

potřeb účetní

Čl. 4 Vybraná ustanovení z právních předpisů 1. ZÁKON O ÚČETNICTVÍ § 1 odst. 1 Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1) rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. §2 Předmět účetnictví - účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. § 3 odst. 1 Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen "účetní období"); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. § 3 odst. 2 Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. § 4 odst. 1 Účetní jednotky, které jsou právnickými osobami a které mají sídlo na území České republiky jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku; § 4 odst. 8 Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení položek těchto závěrek a účetní metody. Vyhláška upravuje: a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,

Strana 2 (celkem 22)

b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce, d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, včetně informací o nakládání s prostředky státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků, e) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, f) směrnou účtovou osnovu, g) účetní metody, zejména způsoby oceňování a jejich použití, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv, h) metody přechodu z jednoduchého účetnictví nebo daňové evidence podle zvláštního zákona 1d) na účetnictví, i) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky, j) metody konsolidace účetní závěrky a k) postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku. § 4 odst. 9 Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. § 4 odst. 10 Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy. § 4 odst. 11 Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do souhrnných účetních záznamů; takovými účetními záznamy jsou zejména účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu stanoveném tímto zákonem. § 4 odst. 12 Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních společnostech, 2) cenných papírů 3) a derivátů, 4) cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, devizových hodnot, 5) s výjimkou zlata, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, 6) pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. § 4 odst. 15 Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody podle odstavce 8 ve znění platném na jeho počátku. § 5 odst. 1 Účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. § 6 odst. 1 - 4 (1) Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (dále jen "účetní případy") účetními doklady.


(2) Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen "účetní zápisy") pouze na základě účetních záznamů podle odstavce 1. (3) Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29 a 30. (4) Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle § 22 sestavují i konsolidovanou účetní závěrku. § 7 odst. 1 Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. § 7 odst. 2 Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz. § 7 odst. 4 Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce. § 7 odst. 6 Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, nákladech a výnosech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování. Porušením vzájemného zúčtování nejsou případy upravené účetními metodami. § 8 odst. 1 - 6 (1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. (2) Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel. (3) Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané. (4) Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka provedla inventarizaci.


(5) Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 8, b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10. (6) Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a 6 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy. § 9 odst. 1 Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu. § 11 odst. 1 (1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Skutečnosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho účetního dokladu, mohou být obsaženy na více účetních záznamech. Skutečnosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více účetních případů. Podpisový záznam podle písmene f) může být společný pro více účetních dokladů. § 11 odst. 2 Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu způsobem podle § 8 odst. 5. § 12 odst. 1 - 3 (1) Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih. (2) Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu. (3) Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy. § 13 odst. 1 - 3 (1) Účetní jednotky účtují, pokud tento zákon nestanoví jinak: a) v deníku (denících), v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období, b) v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky), c) v knihách analytických účtů, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy, d) v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle písmen a) a b). (2) Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu, které obsahují minimálně tyto informace: a) zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha, b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, alespoň za kalendářní měsíc,


c) zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. (3) Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy. § 14 odst. 1 Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. § 14 odst. 2 Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané účetní jednotce. § 24 odst. 1 Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby podle ustanovení tohoto zákona. § 24 odst. 2 Účetní jednotky oceňují majetek a závazky a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25, b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna zaznamenat v účetních knihách, (dále jen "okamžik ocenění"). Ustanovení tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro oceňování jiných aktiv a pasiv. § 24 odst. 6 Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění a) podle odstavce 2 písm. a), nebo b) podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány. § 24 odst. 7 Pro účely ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurs, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou. § 24 odst. 8 Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na účetní jednotky, které k výkonu činnosti potřebují podle zvláštních právních předpisů bankovní licenci, 20e) povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, 20f) povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění. § 25 odst. 1 Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady, c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami, d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,


e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami, f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami, g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem 21) pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou, h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami, i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady, j) příchovky zvířat vlastními náklady, k) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, reprodukční pořizovací cenou. § 25 odst. 2 Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je hospodářským výsledkem účetního období zisk nebo ztráta. § 26 odst. 3 Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 2 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto zákona se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty. § 29 odst. 1 Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o rezervách, opravných položkách a odpisech majetku. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen "periodická inventarizace") a pro účely podání návrhu na vyrovnání. § 31 odst. 1 Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy. 28) § 31 odst. 2 Účetní záznamy se uschovávají, a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví (§ 33 odst. 2), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. § 33 odst. 1


Účetní záznam podle § 4 odst. 10 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu. § 33 odst. 2 (2) Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za a) písemnou formu účetní záznam provedený rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný, b) technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný. § 33 odst. 8 Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením. § 33a odst. 1 Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze a) účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje, b) účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů, c) účetní záznam přenesený způsobem splňujícím požadavky podle § 34, nebo d) účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné podle odstavce 9. § 33a odst. 4 Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu 30a) anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis. § 33a odst. 5 Připojením podpisového záznamu se rozumí u účetního záznamu v písemné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem, u účetního záznamu v technické formě jeho podepsání elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu 30a) anebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě. § 35 odst. 1 - 6

(1) Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. (2) Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3.


(3) Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě. (4) Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů. (5) Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 6, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly. (6) V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.

2. VYHLÁŠKA § 18 Vlastní zdroje (1) Položka "A.I.1. Vlastní jmění" obsahuje hodnotu vlastních zdrojů majetku účetní jednotky. V položce se uvádí v případech, kdy to ukládá nebo připouští zvláštní právní předpis, hodnota povinného nebo dobrovolného majetkového vkladu zakladatelů účetní jednotky, jmenovitě zapsaná do příslušného rejstříku. Položka obsahuje i dotace, pokud byly přijaty jako zdroj pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Dále se zde uvádí hodnota bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného odpisovaného majetku snížená o oprávky, hodnota bezúplatně nabytého neodpisovaného majetku, pokud je bezúplatně nabytý majetek určen na činnost účetní jednotky. Uvádějí se zde i hodnota nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného neodpisovaného dlouhodobého majetku a zdroje převedené z fondů. (2) Položka "A.I.2. Fondy" obsahuje účelové zdroje vytvořené buď ze zisků po zdanění dosažených účetní jednotkou v předcházejících účetních obdobích, nebo zdroje bezúplatně přijaté účetní jednotkou převodem, anebo přechodem aktiv v souladu se zvláštními právními předpisy 20a) od jiných osob. Uvádí se zde rovněž část výtěžku veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu určená k použití na předem stanovený účel a hodnota bezúplatně nabytých zásob. Položka rovněž obsahuje zdroje účetní jednotky vytvářené podle zvláštních právních předpisů 21), stanov, statutů, nebo jiných zřizovacích listin, zakladatelských listin, interních předpisů účetní jednotky, nebo na základě rozhodnutí oprávněného orgánu účetní jednotky. § 31 Směrná účtová osnova (1) Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy a účtové skupiny. (3) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. (4) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.


§ 37 Postup tvorby a použití opravných položek (K § 4 odst. 8 zákona) (1) Účetní jednotky uvedené v § 2 opravné položky stanovené v § 26 odst. 3 zákona nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2. (2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zvláštním právním předpisem, 20) a to pouze v případech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů. § 41 Vzájemné zúčtování (K § 4 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona) (1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován, b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení, d) kladných a záporných kursových rozdílů cizích měn v rámci téhož účetního případu. (2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemné započtení pohledávek a závazků podle zvláštních právních předpisů 33) na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a závazky s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně. (3) V účetní závěrce se za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání rozdílů zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu.

§ 42 Metoda kursových rozdílů (K § 4 odst. 8 zákona) (1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.21 Kursové ztráty" nebo v položce "B.IV.16. Kursové zisky". (2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. (3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce "A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků". Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.24. Jiné ostatní náklady" nebo v položce "B.IV.18. Jiné ostatní výnosy". (4) Při přepočtu cizí měny na českou měnu postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona. (5) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.


(6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí a) podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.21 Kursové ztráty" nebo v položce "B.IV.16. Kursové zisky", pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22 a 26, b) podle povahy v rozvaze (bilanci) v položce aktiv "B.IV.3. Kursové rozdíly aktivní" nebo v položce pasiv "B.IV.3. Kursové rozdíly pasivní", pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtové skupiny 06 a na účtech pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí. 3. ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY

České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání") Číslo Název 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414

Účty a zásady účtování na účtech Otevírání a uzavírání účetních knih Inventarizační rozdíly Kursové rozdíly Deriváty Operace s cennými papíry a podíly Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhůtě splatnosti Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry Dlouhodobý majetek Zásoby Zúčtovací vztahy Náklady a výnosy Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví

401

Účty a zásady účtování na účtech

2.1.

Okamžik uskutečnění účetního případu

2.1.1. Okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde zejména ke splnění dodávky, vzniku závazku, platbě závazku, vzniku pohledávky, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím ze zvláštních právních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky, které jsou předmětem účetnictví a které v účetní jednotce nastaly, popř. účetní jednotka má k dispozici potřebné doklady tyto skutečnosti dokumentující (např. bankovní výpisy, výpisy ze Střediska cenných papírů). Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu.


2.1.2. Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje den doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Dojde-li k povolení vkladu, účetní zápisy k tomuto dni se nemění. Není-li vklad povolen, musejí se účetní zápisy u zúčastněných stran zpětně opravit. Podmíněnost uskutečnění účetního případu nabytím právního účinku vkladu se vyjádří v knize analytických účtů. 2.3. Účtový rozvrh 2.3.1. Účty zřizuje účetní jednotka podle § 14 zákona a § 31 vyhlášky. 2.3.2. Účtový rozvrh sestavují účetní jednotky na podkladě směrné účtové osnovy. Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, mohou sestavit účtový rozvrh pouze v členění na účtové skupiny pokud zvláštní právní předpis nevyžaduje podrobnější členění. V případě, že tyto účetní jednotky uvedou v účtovém rozvrhu analytické účty, potom již neúčtují na příslušné účtové skupině. Při sestavování účtového rozvrhu musí zohlednit takové skutečnosti jako je např. provozování hospodářské činnosti, protože podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky, kde je uvedena povinnost uvádět ve výkazu zisku a ztráty konečné zůstatky účtů rozdělené na hlavní a hospodářskou činnost. Ostatní účetní jednotky musí v účtovém rozvrhu uvést i syntetické účty (§ 31 odst. 3 vyhlášky). 2.3.3. Účetní jednotky uvedou v účtovém rozvrhu účty, které jsou nutné pro zaúčtování všech účetních případů a sestavení účetní závěrky v souladu s požadavky vyplývajícími ze zákona, vyhlášky a ostatních právních předpisů. Jedná se nejen o povinnosti vyplývající ze zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale i z dalších právních předpisů, např. zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 2.4. Analytické účty. 2.4.1. V rámci syntetických účtů mohou účetní jednotky vytvářet analytické účty. Při vytváření analytických účtů mohou zohlednit zejména dále uvedené skutečnosti, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty: a) členění podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a míst uložení či umístění při účtování o majetku. Odděleně se sleduje majetek zatížený zástavním právem nebo věcným břemenem, popřípadě převedené nebo poskytnuté zajištění. U pohledávek je členění podle jednotlivých dlužníků. U cenných papírů se na oddělených analytických účtech sledují cenné papíry v umořovacím řízení, b) členění závazků podle jednotlivých věřitelů, c) členění podle časového hlediska u pohledávek a závazků, to je podle § 19 odst. 7 zákona na krátkodobé a dlouhodobé pohledávky a závazky, d) členění na českou a cizí měnu v případech stanovených zákonem, e) členění podle položek účetní závěrky, f) členění nákladů a výnosů na činnosti, z nichž příjmy (výnosy) jsou předmětem daně z příjmů a v rámci tohoto členění na činnosti, z nichž příjmy jsou od daně osvobozeny, g) členění pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření ze zdaňované činnosti před zdaněním na daňový základ vymezený zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy, pro potřeby daně z přidané hodnoty, spotřebních daní apod., h) členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, i) členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky, j) členění podle druhu činnosti účetní jednotky,


k) členění podle požadavků externích uživatelů údajů z účetnictví, zejména orgánů státní statistiky. 2.5. Podrozvahové účty 2.5.1. Na podrozvahových účtech v účtových skupinách 97 až 99 se sledují důležité skutečnosti, o kterých se neúčtuje v deníku, hlavní knize nebo v knihách analytických účtů a jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejich ekonomických zdrojů. Jedná se především o využívání cizího majetku, ke kterému nemá účetní jednotka vlastnické právo, popř. právo hospodaření, dále evidence některých práv (hypotéky), nebo materiálu, jehož pořízení, uchování, udržování a sledování vyplývá ze zvláštních právních předpisů, např. materiál civilní ochrany. 2.5.2. Na podrozvahových účtech se sledují zejména: - přijatá depozita a hypotéky, - najatý majetek, - majetek přijatý do úschovy, - zásoby přijaté ke zpracování, - přísně zúčtovatelné tiskopisy, - materiál ve skladech civilní ochrany a ostatní materiál specifického použití, - program 222, - deriváty, - směnky k inkasu použité k úhradě do doby jejich splatnosti, - pohledávky, které se odepisují podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, ve znění pozdějších předpisů (zejména zákona č. 132/1995 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů), - závazky ze smluvních pokut a úroků z prodlení, - pohledávky ze smluvních pokut a úroků z prodlení, - odepsané pohledávky, - poskytnuté záruky a jiné obdobné závazky, - přijaté záruky a jiné obdobné pohledávky, - poskytnutá zástavní práva a věcná břemena a převedená a poskytnutá zajištění, pokud se o nich neúčtuje podle Českého účetního standardu č. 409 Dlouhodobý majetek, - přijaté zástavní práva a přijatá zajištění - závazky z leasingu, - pohledávky z leasingu, - pohledávky z pevných termínových operací, - závazky z pevných termínových operací, - pohledávky z opcí, - závazky z opcí, - podmíněné závazky (např. podle ust. § 15 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů).

Čl. 5 Účetní pravidla a postupy 1 Účetní systém Účetní systém je vytvořen jako jednotný systém, který složí k poskytování veškerých informací a podkladů pro sestavení účetní závěrky. Účetní systém je tvořen vnitřními předpisy účetní jednotky a účetnictvím. Účetnictví je zpracováváno v souladu s platnými právními předpisy České republiky. Účetní postupy účetní jednotky vychází z právních předpisů platných pro veřejné výzkumné instituce. Účetnictví je vedeno na software FIS, který odpovídá požadavkům, uvedeným v zákoně č.563/1991 Sb., o účetnictví. Mzdová agenda je zpracovávaná v programu ELANOR.


Po předchozí kontrole a schválení účetních dokladů odpovědnými pracovníky účetní jednotky, zajišťuje externí zpracování účetnictví firma ing. Ivana Šrajerová – EKORA. Za správné, úplné a průkazné účetnictví účetní jednotky odpovídá její statutární orgán.

2 Účtový rozvrh 10. Účtový rozvrh je zpracován ve smyslu směrné účtové osnovy dle vyhlášky č. 504/2002Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání. Účtový rozvrh obsahuje rozvrhu).

účty syntetické, analytické i podrozvahové a platí do odvolání

(vydání nového

Analytická evidence je členěna tak, aby bylo možno stanovit základ daně vymezený zákonem o dani z příjmů a pro vnitřní potřeby řízení kontroly a evidence.. Účtový rozvrh je možné dle potřeby doplnit formou písemného dodatku, který vypracuje účetní a schvaluje ředitel v.v.i. Účtový rozvrh je uložen s účetní závěrkou. Platný a schválený účtový rozvrh je přílohou č. 1 této směrnice. Vnitropodnikové účetnictví slouží k zajištění správného vykázání nákladů a výnosů pro hlavní,jinou a další činnost. Vnitropodnikové účetnictví je popsáno ve vnitřním předpise o účtování nákladů a výnosů.

3 Účetní doklady a jejich oběh Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí mít tyto náležitosti: a) b) c) d) e) f)

označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení dokladu, podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Náležitosti účetního dokladu mohou být umístěny i na jiných než účetních písemnostech. Tyto písemnosti se uchovávají po stejnou dobu jako účetní doklad. Účetním dokladem je vždy originál dokladu nebo podkladu. Pokud účetní doklad slouží současně jako daňový doklad, musí obsahovat další náležitosti podle § 12 a 13 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Účetní doklady musí být vyhotoveny bez zbytečného odkladu po zjištění skutečnosti, které se jimi dokládají. Přezkušování účetních dokladů: a) Formální správnost


Jde o zjištění, zda účetní doklady mají všechny náležitosti předepsané zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v případě daňových dokladů také veškeré náležitosti, vyplývající ze zákona č. 588/1992 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů a doplněné údaje, které stanoví tento předpis v části „věcná správnost“. Dále je kontrolováno, zda operace, které obsahují účetní doklady, byly nařízeny a schváleny odpovědnými pracovníky. Kontrolu formální správnosti dokladů provádí příslušní pracovníci THS a účetní externí firmy před jejich zaúčtováním, kterou potvrdí podpisem. Věcná správnost Jde o kontrolu souladu údajů, uvedených v účetním dokladu, se skutečností. Prověřována je oprávněnost a správnost výše peněžních částek, správnost účetního období, do něhož má být účetní doklad zaúčtován. Při provádění věcné správnosti je přiřazena účetní předkontace, číslo střediska a zakázky, ke které se částky vztahují. Kontrolu věcné správnosti a schvalování dokladů provádí pracovníci podle jednotlivých vymezených okruhů odpovědnosti (viz podpisové vzory odpovědných pracovníků). Odpovědnost za účetní případy a podpisové vzory jsou samostatnou přílohou č. 1 této směrnice.

4

Účetní zápisy

Účetní zápisy jsou účetní záznamy, které jsou zachyceny v účetních knihách. Účetní zápisy se provádí průběžně v „období“ po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu. Účetní zápisy nesmějí být prováděny mimo účetní knihy.

5 Účetní knihy Účetní knihy, výkazy a další písemnosti jsou zajištěny takto: a) b) c) d) e)

deník sestava č. 205/2134 , hlavní kniha sestava č. 217/2134, obratová předvaha č. 227/2134 rozvaha sestava č. 190/2182, výkaz zisků a ztrát sestava č.197/2182,

Účetní doklady a podklady se uspořádají takto: použité symboly: x – kalendářní rok (poslední dvojčíslí), y – měsíc (dvojčíslí) a) pokladní doklady příjmové a výdajové : od 1yx b) bankovní doklady (výpisy): BÚ x803100002, FKSP x803100001 c) faktury přijaté ▪ dodavatelé: řada x110000001, ▪ zálohové : řada x330000001 provozní zálohy x360000001 zaměstanecké zálohy vnitřní zúčtování : řada x02100001 FKSP: x2200001 d) faktury vydané ▪ odběratelé: řada x0100001 e) interní doklady : řada x02100001 f) majetek: odpisy řada x05500001 g) mzdy: x8000001


Účetnictví je tvořeno těmito účetními záznamy: doklady, podklady účetními knihami, výkazy, a inventurami v rozsahu dle přílohy č. 1.

6 Inventarizace Inventarizací se zjišťují skutečné stavy majetku a závazků a ověřuje se, zda skutečné stavy odpovídají stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o opravných položkách. Inventarizace se provádí na účtech v účtových třídách 1, 2, 3, 4, 9 a na podrozvahových účtech, - a to vždy k rozvahovému dni, tj. k 31.12. každého roku, peněžní prostředky v hotovosti každé čtvrtletí. O vypořádání inventarizací rozhodne vedoucí účetní jednotky tak, aby výsledek inventarizace byl zaúčtován do účetního období, za které byl stav majetku a závazků inventarizován. Inventarizace a jejich průběh je upraven samostatným vnitřním předpisem.

7 Oceňování a kursové rozdíly Společnost oceňuje majetek a závazky: a) k okamžiku uskutečnění účetního případu, b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se k okamžiku uskutečnění účetního případu přepočítává na českou měnu denním kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k tomuto dni. Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků k okamžiku uskutečnění účetního případu se účtují výsledkově podle povahy na účet 545 Kursové ztráty nebo na účet 645 Kursové zisky. Kursové rozdíly, které vznikají při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 lze vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka přepočítávají na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k tomuto dni. Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se účtují a) podle povahy na výsledkové účty A.V.21 Kursové ztráty" nebo v položce "B.IV.16. Kursové zisky", pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22 a 26, b) podle povahy v rozvaze (bilanci) v položce aktiv "B.IV.3. Kursové rozdíly aktivní" nebo v položce pasiv "B.IV.3. Kursové rozdíly pasivní", pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtové skupiny 06 a na účtech pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí. Okamžik uskutečnění účetního případu: a) pro potřeby ocenění pohledávek a závazků, vyjádřených v cizí měně, pohledávky – den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, závazku – den dojití faktury nebo obdobného dokladu závazku – den vyúčtování cestovních náhrad platba kartou – den vzniku závazku = den odepsání z bankovního účtu b) pro účely výpočtu kursových rozdílů, úhradou pohledávky nebo závazku,


postoupením nebo vkladem pohledávky, převzetím dluhu u původního dlužníka, vzájemným započtením pohledávek, úhradou úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebo půjčkou, převodem záloh na úhradu pohledávek a závazků. V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány. Z jednotlivých složek majetku se oceňují: 1. hmotný a nehmotný majetek pořizovacími cenami, 2. hmotný a nehmotný majetek vyrobený vlastní činností vlastními náklady, 3. zásoby pořizovacími cenami, 4. zásoby vyrobené vlastní činností vlastními náklady, 5. peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami, 6. podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami, 7. pohledávky a závazky ▪ při vzniku jmenovitou hodnotou, ▪ při převzetí nebo nabytí pořizovací cenou, 8. majetek neúplatně nabytý (s výjimkou bodu 5.) reprodukční pořizovací cenou.

8 Dlouhodobý majetek a jeho odepisování Dlouhodobý majetek, způsoby oceňování, odpisování, účtování a sestavení odpisového plánu stanoveny v samostatném interním předpise.

jsou

9 Časové rozlišení nákladů a výnosů Náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí. Náklady a výdaje, výnosy a příjmy, které se týkají budoucího období, je nutné časově rozlišit. Hlediskem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je znám jejich: a) titul (věcné vymezení), b) výše v Kč, c) období, kterého se týkají. Časově rozlišovat nelze pokuty, penále manka a škody. Účty pro časové rozlišení nákladů a výnosů: 381 – Náklady příštích období - účtují se zde výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích období. Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově souvisí, nejpozději však do 4 let od zaúčtování na 381. 383 – Příjmy příštích období – jsou to částky, které společnost nepřijala ke dni uzavírání účetních knih, a které časově a věcně souvisí s výnosy běžného účetního období a nejsou přímo zúčtovány na účtech pohledávek. 388 – Dohadné účty aktivní , 389 – Dohadné účty pasivní – účtují se sem výnosové a nákladové položky, u kterých většinou neznáme současně všechny tři nutné skutečnosti pro časové rozlišení. Obvykle známe účel, ale neznáme přesně částku nebo období čerpání. Při stanovení hodnotové výše dohadné položky se vychází z dostupných skutečností (např. smlouvy, dohody, obvyklé ceny, předešlé dodávky apod.) Při účtování nákladů a výnosů je třeba dodržovat obsahovou náplň účtů uvedených v účtové osnově.


10. Zásady účtování nákladů a výnosů Účtování nákladů a výnosů je upraveno v samostatném interním předpise.

11 Úschova účetních písemností Řídí se příslušnými ustanoveními zákona č.563/91 Sb.o účetnictví. 1. Účetní písemnosti ukládá účetní jednotka odděleně od ostatních písemností do archivu a uschovává je po níže stanovenou dobu. Před uložením do archivu musí být písemnosti uspořádány a zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození. 2. V souladu s § 31 zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví a § 12 zákona č. 588/92 Sb. o DPH, ve znění pozdějších předpisů se účetní písemnosti, záznamy na technických nosičích dat nebo mikrografické záznamy uschovávají s výjimkami, uvedenými v § 32, zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví takto: a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu deseti let následujících po roce, kterého se týkají, b) mzdové listy nebo účetní písemnosti je nahrazující po dobu deseti let následujících po roce, kterého se týkají, c) údaje potřebné pro účely důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění po dobu dvaceti let následujících po roce, kterého se týkají, d) účetní doklady s výjimkou mzdových listů, účtové rozvrhy, účetní knihy, odpisový plán, seznamy účetních knih, inventarizační soupisy po dobu pěti let po roce, kterého se týkají, e) doklady o výdajích a příjmech v hotovosti po dobu jednoho roku po provedené daňové revizi, f) inventární karty hmotného majetku kromě zásob, příp. účetní sestavy je nahrazující po dobu tří let následujících po vyřazení tohoto majetku, pokud byla provedena v této lhůtě daňová revize, nebo po dobu jednoho roku po jejím provedení, g) seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek, použitých v účetnictví po dobu, po kterou jsou uschovány účetní písemnosti, v nichž jich bylo použito, h) projekčně programová dokumentace pro vedení účetnictví prostředky výpočetní a jiné techniky po dobu pěti let po roce, ve kterém byla naposledy použita, i) daňové doklady po dobu deseti let následujících po roce, kterého se týkají. 3. Výjimky k bodu 2. podle § 32, zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví: a) Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají autorských práv, uschovává účetní jednotka po dobu, po kterou trvají tato práva a povinnost účetní jednotky vést účetnictví. b) Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají daňového, správního, trestního, občanského soudního nebo jiného řízení, které nebylo skončeno, uschovává účetní jednotka do konce roku následujícího po roce,ve kterém byla uvedená řízení skončena. c) Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají záručních lhůt a reklamačních řízení, uschovává účetní jednotka po dobu, po kterou lhůty nebo řízení trvají.Účetní písemnosti, které se týkají nezaplacených pohledávek či nesplněných závazků, uschovává účetní jednotka do konce roku následujícího po roce, v němž došlo k jejich zaplacení nebo splnění. Strana 18 (celkem 22)

d) Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před l.lednem 1949 a účetní závěrku vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby, provedenému podle zákona č. 92/91 Sb., uschovává účetní jednotka, dokud ministerstvo financí nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností. 4. Plán úschovy účetních písemností v účetní jednotce: Uschování a zabezpečení účetních písemností v THS provádí každý pracovník běžně podle své pracovní náplně. Účetní písemnosti jsou archivovány přímo na pracovišti. Mzdová účetní uschovává a zabezpečuje doklady ve smyslu bodu 2b,c, finanční účetní podle bodu 2a,d,e,g,h a účetní zpracovávající HIM podle bodu 2f. Skartace je prováděna prostřednictvím KAV AV ČR.

V Praze dne

RNDr. Radan Huth, DrSc. ředitel

Příloha č.1 - Odpovědnosti a podpisové vzory Příloha č.2 – Účtový rozvrh


Příloha 1: - Odpovědnosti za jednotlivé části účetní agendy a podpisové vzory -

majetek instituce, jeho evidence, zařazování do majetku, vyřazování z majetku, evidence technického zhodnocení, manka a škody na majetku, záměny majetku, výpůjčky apod. Zvláštní evidence majetku pořízeného z dotace nebo z vlastních prostředků. Je nezbytné evidovat drobný dlouhodobý majetek a provádět odsouhlasení s podrozvahovou evidencí zodpovídá: Sedláčková

-

pokladny účetní jednotky, vedení pokladny, vedení provozních záloh, dotace pokladen, zajištění dostatečných devizových prostředků na služební cesty apod. zodpovídá: Sedláčková

-

mzdová a personální agenda, zajištění veškerých náležitostí personální agendy, výpočet mezd, odvodů daně ze závislé činnosti, sociálního a zdravotního pojištění zodpovídá: Petrošová

-

cestovní příkazy jsou zpracovávány ručně, účastník služební cesty je povinen dodat vyúčtování do příslušného oddělení do 10ti dnů po návratu ze služební cesty zodpovídá: Petrošová

-

faktury dodavatelské, jejich evidence, následné zaúčtování a uhrazení. U každé faktury, než se dostane k účetní instituce, je potřeba vyznačit jakého úkolu se týká (tzv.věcná likvidace faktury) a dále je potřeba vyznačit, na jaký účet je faktura zaúčtována a zda má všechny náležitosti vyplývající se zákona 563/91 Sb. o účetnictví (tzv. formální likvidace faktury) zodpovídá: evidence Sedláčková kontrola Zacharov zaúčtování Šrajerová

-

faktury odběratelské jsou vystavovány na pokyn jednotlivých řešitelů, jsou vystavovány účetní instituce a je sledováno, zda byly uhrazeny v termínu, pokud ne, je řešeno jejich vymáhání zodpovídá: vystavení Sedláčková zaúčtování a sledování Šrajerová

-

daň z přidané hodnoty je odváděna kvartálně a z dokladů, kde je toto ze zákona možné, je potřeba aby tuto agendu zpracovala účetní společnosti a následně byla provedena její kontrola pověřenou osobou, následně pak je potřeba provést případnou úhradu daně, pokud není odpočet zodpovídá: zpracování Šrajerová kontrola Zacharov

-

silniční daň je sestavována v ekonomickém oddělení ročně dle automobilů, které instituce používá, je potřeba následně hradit kvartální zálohy zodpovídá Zacharov

-

účetní agenda je obhospodařována hlavní účetní, ta sestavuje k měsíční či kvartální závěrky dle potřeby organizace, sleduje saldo závazků a pohledávek a zodpovídá za správné zaúčtování, účtuje bankovní výpisy a interní doklady zodpovídá: Šrajerová


Podpisové vzory pracovníků účtárny Funkce

jméno

vedoucí THS

RNDr.Petr Zacharov,CSc.

hlavní účetní

Ing.Ivana Šrajerová

mzdová účetní

Dagmar Petrošová

majetková účetní, fakturantka

Ivana Sedláčková

podpis


příloha č.2: Účtový rozvrh


Zásady vedení účetnictví

Recommend Documents