Zapojení dětí do výstavby dětského hřiště Dřínov

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Zapojení dětí do výstavby dětského hřiště Dřínov bakalářská práce

Autor: Lukáš Houserek Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková Jihlava 2013

Anotace Tématem mé bakalářské práce je zpracování žádosti o dotaci z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova na výstavbu dětského hřiště v obci Dřínov. V teoretické části se zaměřuji na rozpočet obcí a možné formy financování daného projektu. V praktické části se zaměřuji na zmíněný projekt. Popisuji zde potřebné informace ke správnému vyplnění žádosti a následně i postup pro vyplňování žádosti.

Klíčová slova Dotace, Ministerstvo pro místní rozvoj, Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci, Program podpora obnovy a rozvoje venkova, rozpočet, žádost.

Annotation The topic of my thesis is the processing of an application for a grant from the program support renewal and rural development for the construction of a playground in the village Dřínov. The theoretical part is focused on the municipal budget and the possible forms of financing of the project. In the practical part I aim on the mentioned project. Here I describe the informations needed to properly complete the application and after that also the procedure for completing the application.

Key worlds Grant, Ministry of Regional Development, Aid for the Involvement of Children and Youth into Community Life in a Village, Aid for Rural Regeneration Sub-Programme, budget, application.

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Haně Vojáčkové za odborné vedení, trpělivost a rady při psaní této práce. Dále děkuji panu Ing. Miroslavu Kabelkovi, který mi poskytl potřebné informace a cenné rady, které jsem využil v praktické části a v neposlední řadě bych chtěl poděkovat mým rodičům a přátelům za podporu během studia.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

……………………………………….. Podpis

Obsah

ÚVOD ............................................................................................................................................................... 8 1

FINANCE OBCE ........................................................................................................................................ 9 1.1

1.1.1

Rozpočtový výhled ......................................................................................................................... 10

1.1.2

Rozpočet ........................................................................................................................................ 11

1.1.3

Vypracování rozpočtu .................................................................................................................... 11

1.1.4

Rozpočtová skladba....................................................................................................................... 11

1.1.5

Rozpočtové provizorium ................................................................................................................ 11

1.1.6

Rozpis rozpočtu ............................................................................................................................. 12

1.1.7

Hospodaření podle rozpočtu ......................................................................................................... 12

1.1.8

Změny rozpočtu ............................................................................................................................. 12

1.1.9

Závěrečný účet............................................................................................................................... 13

1.1.10

Časové použití rozpočtu ............................................................................................................ 13

1.1.11

Účelovost rozpočtových prostředků .......................................................................................... 13

1.1.12

Porušení rozpočtové kázně ....................................................................................................... 13

1.2

2

3

ROZPOČET OBCE A JEHO SESTAVENÍ ................................................................................................................. 10

PŘÍJMY A VÝDAJE OBCÍ .................................................................................................................................. 14

1.2.1

Příjmy ............................................................................................................................................ 14

1.2.2

Výdaje ............................................................................................................................................ 16

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTU .................................................................................................... 21 2.1

VLASTNÍ ZDROJE .......................................................................................................................................... 21

2.2

CIZÍ ZDROJE ................................................................................................................................................ 21

2.2.1

Bankovní úvěry .............................................................................................................................. 21

2.2.2

Dotace z Ministerstva pro místní rozvoj ........................................................................................ 22

PROJEKT DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ .................................................................................................................. 26 3.1

POPIS PROJEKTU .......................................................................................................................................... 26

3.2

PŘÍPRAVNÁ FÁZE VÝSTAVBY DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ ................................................................................................... 26

3.3

REALIZACE PROJEKTU .................................................................................................................................... 27

3.4

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ HŘIŠTĚ.............................................................................................................................. 27

3.5

HARMONOGRAM PROJEKTU ........................................................................................................................... 28

3.6

FINANČNÍ ANALÝZA ...................................................................................................................................... 29

4

5

ZÁSADY PODPROGRAMU PRO POSKYTNUTÍ DOTACE............................................................................ 31 4.1

CÍL PODPROGRAMU ...................................................................................................................................... 31

4.2

VYMEZENÍ PŘÍJEMCE PODPORY ....................................................................................................................... 31

4.3

FORMA PODPORY......................................................................................................................................... 31

4.4

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO POSKYTNUTÍ PODPORY ............................................................................................... 32

4.5

HODNOCENÍ PŘEDLOŽENÝCH ŽÁDOSTÍ .............................................................................................................. 33

POSTUP PŘI ŽÁDOSTI O DOTACI ............................................................................................................ 34 5.1

ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU ................................................................................................................................. 34

5.2

NAJÍT VHODNÝ DOTAČNÍ PROGRAM ................................................................................................................. 34

5.3

VYPRACOVÁNÍ A PODÁNÍ ŽÁDOSTI O PODPORU................................................................................................... 34

5.4

PŘÍLOHY K PŘEDKLÁDANÉ ŽÁDOSTI .................................................................................................................. 35

5.5

ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PODPROGRAMU .......................................................................................................... 35

5.6

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI ŽÁDOSTI O DOTACE ....................................................................................................... 36

5.7

SHRNUTÍ DOTACE ......................................................................................................................................... 37

6

ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 38

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A JINÝCH ZDROJŮ ................................................................................. 40 7.1

DOKUMENTY............................................................................................................................................... 40

7.2

INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................................................... 40

8

POUŽITÉ ZKRATKY ................................................................................................................................. 42

9

SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................. 43

10

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................................... 44

Úvod Jak a kde získat finanční prostředky pro zlepšení životní úrovně v obci? Touto otázkou se jistě zabývá každá dobrá starostka či starosta obce. V dnešní době je mnoho možností, kde získat prostředky pro realizaci svého projektu. Pokud má obec dostatek finančních prostředků, mluvíme tu o vlastních zdrojích a nemusí se touto problematikou téměř zabývat. To je bohužel v dnešní době k vidění pouze zřídka. V situaci, kdy vlastní zdroje nepokryjí náklady na projekt, je nutno, aby obec hledala jiné možnosti financování. Jedním z nejrozšířenějších a nejpopulárnějších možností je úvěr od bank. Ne každý má ale nárok na úvěry. Další možností jsou dotace. Moje bakalářská práce se nejvíce věnuje možnosti čerpání finančních prostředků pomocí dotací. V mé bakalářské práci jsem se zaměřil na získání peněžních prostředků formou dotací z MMR pro obec Dřínov na projekt výstavby dětského hřiště. V teoretické části se zaměřuji na rozpočet obce obecně, na náklady a výnosy vznikající z činnosti obcí a na možnosti získat finanční prostředky dané obce k již zmíněnému projektu. V praktické části popisuji daný projekt, harmonogram a rozpočet projektu, dále jsem zde uvedl zásady dotačního programu pro daný záměr a v neposlední řadě jsem popsal správný postup pro vytvoření žádosti o dotaci. V příloze k BP je vyhotovená žádost o dotaci a povinné přílohy k této dotaci. Téma zpracování žádosti o dotaci z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova na výstavbu dětského hřiště v obci Dřínov, jsem si vybral z důvodu osobního zapojení do tohoto projektu, ale také i z důvodu ekonomické recese, která se vyznačuje především nedostatkem finančních prostředků pro většinu ekonomických subjektů.

8

1 Finance obce Finance a financování obcí jsou nejčastěji zmiňovanou problémovou oblastí v životě obcí a jejich rozvoje. Základní znalosti koloběhu financí, rozpočtu, správy majetku, hodnocení finančního hospodaření, atd. by měli být nezbytnou výbavou každého občana. S vývojem obecních financí lze vyvodit následující principy, které by měly obecní finance splňovat: [3] 

konzistence místního finančního systému s veřejnými financemi, s obecně vytýčenými cíli fiskální politiky



určitý stupeň autonomie obce a odpovědnosti, určitý stupeň finanční soběstačnosti



průhlednost a zveřejňování



stabilita



účinnost



administrativní nenáročnost.[3, str. 152]

V České republice je konzistence obecních financí s veřejnými financemi jako celkem zajišťována zákonem o rozpočtových pravidlech, která zejména definují rozpočet, jako základní nastroj hospodaření, příjmy a výdaje rozpočtu obce. Vlastní formální struktura rozpočtů je upravena opatřením MF ČR o tzv. rozpočtové skladbě. Tato rozpočtová pravidla současně vymezují míru finanční autonomie obce především tím, že stanovuje jejich podíl na daňových výnosech, okruh obecních poplatků atd. Princip stability je zřejmým požadavkem. V současné době u nás však není příliš naplňován. Účinnost obecního finančního systému je spojena především s využitím alokační funkce veřejných financí na obecní úrovni, které by měly především podporovat výkonnost municipální ekonomiky. V posledních letech se také klade důraz na stabilizační funkci místních rozpočtů s tím, jak obec podporuje podnikatelské aktivity pro řešení problému nezaměstnanosti. Administrativní nenáročnost znamená, že by měly být minimalizovány náklady na výběr a správu příjmů. Přitom by však měl být účinný, tj. jen velmi obtížně by mělo být možno obejít platební povinnost jednotlivých subjektů. [3] 9

1.1 Rozpočet obce a jeho sestavení Základním právním předpisem pro tvorbu, obsah a funkci rozpočtů obcí, dále pak rozpočtového výhledu, rozpočtového procesu a závěrečného účtu je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Sestavení rozpočtu v praxi: 

rozpočtový výhled



rozpočet



vypracování rozpočtu



rozpočtová skladba



rozpočtové provizorium



rozpis rozpočtu



hospodaření podle rozpočtu



změny rozpočtu



závěrečný účet



časové použití rozpočtu



účelovost rozpočtových prostředků



porušení rozpočtové kázně [5]

1.1.1 Rozpočtový výhled Na základě novely č. 557/2004 Sb. zákona č. 250/2000 Sb. mají obce povinnost sestavovat nejen roční rozpočty, ale také rozpočtový výhled na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. V zákoně není uveden žádný postup pro sestavení rozpočtového výhledu. Podkladem pro sestavení jsou zejména uzavřené smluvní vztahy a přijaté závazky. U příjmů je důležité odhadnout vývoj daňových příjmů na základě rozpočtového určení daní a vývoj vlastních nedaňových příjmů z poskytování služeb, z pronájmu majetku apod. Ve výdajích je zabezpečit úkoly plynoucí z poslání organizace (např. veřejné osvětlení, svoz odpadů), výkon státní správy a další povinnosti vyplývající ze zákonných předpisů. Financování schodku hospodaření může být zabezpečeno přebytkem hospodaření minulých let nebo návratnými finančními zdroji.

10

1.1.2 Rozpočet Rozpočet obce je finanční plán, jímž se řídí její hospodaření. Je sestavován pouze na období jednoho kalendářního roku v návaznosti na rozpočtový výhled. Rozpočet se zpravidla sestavuje jako vyrovnaný, ale může být schválen i jako přebytkový nebo schodkový. Do rozpočtu by neměl být zapojen zůstatek bankovního účtu, pokud to není nutné ke krytí schodku hospodaření. Mimo rozpočet sledujeme peněžní operace týkající se účtu cizích prostředků, účtu sdružených prostředků a podnikatelské činnosti. Výsledek hospodaření podnikatelské činnosti se v rozpočtu projeví nejpozději na konci kalendářního roku tak, aby mohl být projednán v rámci závěrečného účtu obce.

1.1.3 Vypracování rozpočtu Zákon nestanovuje povinnost čekat se schvalováním rozpočtu obce až do chvíle, kdy dojde ke schválení státního rozpočtu poslaneckou sněmovnou nebo rozpočtu kraje zastupitelstvem kraje. Návrh rozpočtu musí být vhodným způsobem zveřejněn (na úřední desce vždy, dalšími možnostmi jsou také webové stránky obce, místní časopis apod.) nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu.

1.1.4 Rozpočtová skladba Návrh rozpočtu se připravuje tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají při svém hospodaření povinně řídit výkonné orgány obce, dále právnické osoby zřízené nebo založené obcí a další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. V pravomoci zastupitelstva je rozhodnout buď o celkové výši finančních prostředků poskytnutých příspěvkovým a jiným organizacím nebo o individuálních výších jednotlivých dotací a příspěvků.

1.1.5 Rozpočtové provizorium Není-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Pokud by nebyl schválen rozpočet a ani rozpočtové provizorium, došlo by k porušení rozpočtové kázně. 11

Rozpočtové provizorium může být schváleno v různých podobách a s různou délkou trvání. Podoba rozpočtového provizoria je plně v kompetenci zastupitelstva obce. Po schválení rozpočtu se příjmy a výdaje rozpočtového provizoria stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.

1.1.6 Rozpis rozpočtu Rozpis rozpočtu se provádí neprodleně po schválení rozpočtu v zastupitelstvu obce již pouze administrativně a není schvalován žádným orgánem. Součástí rozpisu rozpočtu je vždy sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.

1.1.7 Hospodaření podle rozpočtu Obce uskutečňují své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených a založených právnických osob a zařízení po celý rozpočtový rok.

1.1.8 Změny rozpočtu Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodů organizačních, metodických a věcných změn. Organizační změny mohou být např. zřízení nové příspěvkové organizace nebo naopak zrušení již existující příspěvkové organizace, převedení některých činností do nově založené hospodářské činnosti apod. Metodické změny jsou vyvolány změnami v legislativě ovlivňující finanční hospodaření obcí, např. změna sazby DPH. Věcné změny vznikají ze skutečností objektivně působících na hospodaření, díky kterým musí dojít i ke změnám rozpočtových ukazatelů. Rozpočtová opatření reagují na předem neznámé, nepředvídatelné či nově vzniklé skutečnosti, které ovlivňují hospodaření obce. Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, která se evidují podle časové posloupnosti, pro jejich zpracování platí stejná pravidla jako pro rozpočet obecně.

12

1.1.9 Závěrečný účet Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření obce a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Obec jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Přezkoumání upravuje zákon č. 420/2004 Sb. Mohou požádat o provedení přezkoumání hospodaření buď krajský úřad a to do 30. června každého kalendářního roku, anebo v téže lhůtě krajskému úřadu oznámit, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi.

1.1.10 Časové použití rozpočtu Rozpočet se sestavuje na období jednoho kalendářního roku, proto se do jeho obsahu mohou zařazovat jen takové peněžní operace (příjmy a výdaje), které náleží do období od 1. 1. do 31. 12. Pro zařazení příjmů nebo výdajů do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech.

1.1.11 Účelovost rozpočtových prostředků Zásada účelovosti se uplatňuje zejména při hospodaření se státními účelovými dotacemi, které obce dostávají buď již při schvalování rozpočtu, nebo až v průběhu rozpočtového roku. Zvláštní úprava pro používání prostředků sociálního fondu zřizovaných obcemi v rámci péče o jejich zaměstnance neexistuje. Záleží tedy pouze na rozhodnutí zastupitelstva obce, na jaké účely budou finanční prostředky sociálního fondu použity.

1.1.12 Porušení rozpočtové kázně Sankce za neoprávněné použití nebo zadržení státních peněžních prostředků a prostředků poskytnutých

prostřednictvím

Národního

fondu

stanoví

zákon

č.

218/2000

Sb.,

o rozpočtových pravidlech.

13

Porušením rozpočtové kázně v územních rozpočtech je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků patřících či svěřených obci. Za neoprávněné použití peněžních prostředků považujeme takový výdaj, jímž byla porušena povinnost stanovená smlouvou, právním předpisem nebo pravidly poskytovatele o poskytnutí dotace, příspěvku nebo návratné finanční výpomoci. Za porušení rozpočtové kázně se považuje též nesplnění povinností nebo podmínek stanovených zákonem č. 250/2000 Sb., pro hospodaření obcí, včetně povinnosti dát si přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok a povinností stanovených pro přípravu a projednávání závěrečného účtu, anebo povinností uložených podle tohoto zákona orgány k tomu oprávněnými. Za toto porušení rozpočtové kázně lze uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. [5,6]

1.2 Příjmy a výdaje obcí 1.2.1 Příjmy V posledních letech rostou tendence posilovat vlastní příjmy územních rozpočtů. O vlastní příjmy jde v případě, že o jejich objemu a struktuře může rozhodovat územní samospráva (tj. nezávisle na centrální úrovni vlády). [2] Příjmy jde definovat do čtyř skupin zdrojů příjmů územních rozpočtů: daňové příjmy, transfery a dotace, nedaňové příjmy a úvěry, či půjčky. Mezi nejdůležitější zdroj financování potřeb lokálního a regionálního veřejného sektoru patří tzv. nenávratné příjmy (daňové příjmy, transfery a dotace, nedaňové příjmy). Návratné příjmy jsou spojeny s povinností obcí a krajů je za určitých podmínek splatit (úvěry či půjčky). [2]

Daňové příjmy Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří dle zákona č. 243/2000 Sb., Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům například: 

výnos daně z nemovitostí



podíl na 20,83 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty



podíl na 22,87 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitku odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů 14



podíl na 23,58 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d). [13]

Rozdělení daňových kompetencí mezi jednotlivými vládními úrovněmi, lze posuzovat ze čtyř hledisek: legislativa, daňová správa, daňové sazby a rozpočtové určení daňových výnosů. Daňová legislativa zpravidla definuje daňový zaklad, obecnou strukturu správních postupů a pokuty za nedodržení daňových povinností. Daňová správa může být přiřazena různým úrovním vlády. Daně mohou být spravovány nižšími nebo vyššími úrovněmi. Rozsah daňových pravomocí obcí v určování sazby daně, základu daně a slev na daních je omezená ve většině zemí z důvodu omezení daňové konkurence. Různé daňové sazby a úlevy mohou totiž vyvolávat externality. Daňové určení: předmětem rozdělování jsou výnosy důchodových daní jednotlivců i korporací a nepřímých spotřebních daní. [2]

Dotace Dotace je poskytována proto, aby obyvatelstvu v různých obcích či regionech, které platí daně se stejnými sazbami, byly obce a regiony schopny poskytovat podobnou skladbu statků a služeb daného standardu. Dotace se poskytují těm samosprávám, kterým je nutné odlišné náklady na uspokojení potřeb kompenzovat, zejména pokud existuje státní garance určité standardní úrovně poskytování některých veřejných statků anebo poskytování statků na kterých má stát zájem. Dotace jsou většinou poskytovány r rozpočtu vyšší vládní úrovně nižším úrovním. Rozlišujeme dvě základní formy dotací: specifické účelové a všeobecné neúčelové dotace. [2]

Nedaňové příjmy Tato skupina příjmů má výrazně větší možnost ovlivňování územními samosprávami. Zařazujeme sem příjmy obcí a regionů z vlastního podnikání, uživatelské poplatky, příjmy z vlastní správní činnosti, pokuty, případně příjmy z mimorozpočtových fondů, ze sdružování finančních prostředků, ze sbírek a darů.

15



příjmy z vlastního podnikání – představují tradiční příjem rozpočtů obcí a regionů, v různém časovém období zpravidla různě významný zdroj financování místních a regionálních potřeb



uživatelské poplatky – jsou založeny na zásadě prospěchu a užitku ze spotřeby statku



příjmy z vlastní správní činnosti – většinou jde o poplatky za správní úkony, které obec vykonává v rámci své nebo přenosné působnosti.



ostatní příjmy – do těchto příjmů můžeme zařadit všechny ostatní příjmy nedaňového charakteru, které plynou do územních rozpočtů. [2]

Úvěry a půjčky Tyto příjmy jsou návratného charakteru, které bude muset obec vrátit svým věřitelům. Půjčky jsou považovány za přirozený nebo nejlepší způsob financování kapitálových výdajů. Obecně se setkáváme se třemi základními zdroji návratných příjmů: 

úvěry od komerčních bank



emise komunálních obligací nebo akcií



návratné půjčky a finanční výpomoci [2]

1.2.2 Výdaje Podíl výdajů územních rozpočtů na celkových výdajích je v jednotlivých zemích různý v rámci rozpočtové soustavy. Tyto výdaje jsou určeny na financování potřeb lokálního a regionálního veřejného sektoru. Ve všech státech je územní samospráva odpovědná za: 

Fyzické územní plánování



Péči o veřejné zdraví, včetně sběru a likvidace odpadu



Parky a volná prostranství



Rekreační vybavení



Veřejnou dopravu



Sociální služby [2, str. 209]

16

Výdaje územních samospráv ovlivňuje rozpočtové omezení ze strany příjmů a rozsah odpovědnosti a pravomocí. Mezi faktory snižující samostatnost obcí či krajů při rozhodování o výdajích: 

Územní samosprávy jsou ovlivňovány mnoha národními smlouvami



Územní celek si nemůže dovolit stanovit mzdy a platy mimo tarify odsouhlasené na národní úrovni



Územní celky jsou povinny ze zákona poskytovat řadu statků a služeb



Jakmile bude jednou dosažen určitý standard služby, vyžaduje se zachování i v budoucnu



Demografické faktory mají podstatný vliv na strukturu, úroveň výdajů a jejich změny



Celková ekonomická situace má dopady zejména na míru růstu výdajů

Výdaje obcí v ČR Odpovědnost obcí za výdaje je rozdělena na samostatnou a přenesenou působnost. Výdaje financované v rámci samostatné působnosti obcí: 

Školství – provoz a údržba budov mateřských a základních škol



Sociální péče – provoz kojeneckých ústavů, ústavů pro mládež, zařízení pro tělesně postižené a domovy důchodců.



Zdravotnické služby – částečné financování malých nemocnic, poliklinik a jeslí



Kultura a rekreace – knihovny, muzea, divadla, zoologické zahrady, sportovní komplexy, stadiony, plavecké bazény



Veřejná bezpečnost a obecní police – Hasičské sbory jsou provozování obecními samosprávami



Sanitární služby – včetně svozu komunálního odpadu a úklidu komunikací



Pouliční osvětlení, hřbitovy a parky – výstavba a údržba



Vodovody a kanalizace – jsou často poskytovány privatizovanými společnostmi



Územní plánování



Místní komunikace a městská doprava



Obecní byty – realizují pronájem i výstavbu. Nájemné je regulováno ústřední vládou. Výstavba je regulována z ústřední vlády 17

V oblasti samostatné působnosti mohou obce rozhodovat o způsobu poskytování služeb. Statky a služby mohou zajišťovat samotné obce. Financování se dá označit jako brutto financování. Stejnou funkci může zajišťovat i příspěvková organizace a financování je realizováno netto způsobem. Veřejná služba může být nakoupena na trhu, zajišťuje-li ji podnikatelský subjekt. [2]

Členění výdajů 

Podle ekonomického hlediska (běžné a kapitálové)



Podle rozpočtové skladby (druhové, které jsou závazné a funkční)



Podle infrastruktury (ekonomické a sociální)



Podle funkcí veřejných financí (alokační, redistribuční a stabilizační)



Podle rozpočtového plánování (plánované a neplánované) [2]

Ekonomické hledisko Běžné výdaje jsou opakující se výdaje a jsou ručeny na platy zaměstnanců, nákup materiálu, vody, paliv a energie. Kapitálové výdaje slouží na financování dlouhodobých, investičních potřeb, přesahující období jednoho rozpočtového roku. Kapitálové výdaje by měly u všech projektů zahrnovat: 

Celkové náklady projektu



Celkové náklady až do konce předchozího roku



Celkové náklady až do konce daného roku



Očekávaní výdaje v průběhu následujícího roku



Odhadované náklady na dokončení projektu



Identifikaci zdrojů, ze kterých bude daný projekt financován

Projekt by měl obsahovat kapitálové náklady, včetně nákladů na nákup pozemku, projektové náklady, náklady na výstavbu a odhadované provozní náklady. [2]

18

Hledisko rozpočtové skladby V ČR upravuje rozpočtová skladba členění běžných i kapitálových výdajů. Pro územní samosprávné celky je závazné druhové členění výdajů, které třídí výdajné a kapitálové a běžné. Toto členění se však nepublikuje a rozpočtová skladba současně umožňuje členit výdaje na nenávratné a návratné. [2]

Podle charakteru infrastruktury Výdaje na ekonomickou infrastrukturu zahrnují výdaje určené na výrobní účely, tj. obecní a regionální podniky zabezpečující služby. Zahrnují se sem i dotace a půjčky soukromému sektoru na podporu podnikání v obci. Výdaje na výstavbu a údržbu veřejných komunikací, veřejného prostranství, parků, vodovodů, kanalizací, veřejného osvětlení, komunálních bytů a další. Výdaje na sociální infrastrukturu zahrnují výdaje na vzdělání a péči o zdraví, na sociální peněžní transfery, výdaje na provoz a sociální zařízení. [2]

Podle funkcí veřejných financí Dělíme na výdaje na alokační činnosti a výdaje na nákup služeb. Můžeme sem zařadit i výdaje na uhrazení případné ztráty vlastních podniků, u kterých je obec zakladatelem. Mezi čisté veřejné statky lze zařadit udržení veřejného pořádku a bezpečnosti, veřejné osvětlení, veřejné komunikace, péče o veřejnou zeleň. Další skupinou výdajů jsou výdaje na smíšené statky. Tvoří je výdaje na základní vzdělání, výdaje na financování statků, u kterých dochází k tržnímu selhání. Samostatnou skupinou jsou poplatkové služby. Na jejich financování se podílí obyvatelé dané obce. Výdaje na redistribuční činnosti souvisejí s peněžními transfery obyvatelstvu. Tyto výdaje jsou pouze doplňkové. [2] 19

Hledisko rozpočtového plánování Plánovatelné výdaje lze poměrně přesně určit předem. Většina těchto výdajů jsou běžné a opakující se výdaje a mají mandatorní charakter. V případě, že dojde k neplnění příjmů rozpočtu musí je přesto územní celek vynaložit. Neplánované výdaje jsou nahodilé výdaje, jejichž vznik lze obtížně odhadnout. Patří sem i výdaje sankčního charakteru. [2]

20

2 Možnosti financování projektu 2.1 Vlastní zdroje Každá obec by jistě chtěla, aby měla dostatek vlastních finančních prostředků pro uspokojení většiny přání svých občanů. To je bohužel v současné době pouhé přání nebo utopie. Vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci 21. století se musí obce spíše než na vlastní zdroje, spoléhat na zdroje cizí, díky kterým má možnost realizovat určitá přání či potřeby obyvatelstva.

2.2 Cizí zdroje Za cizí zdroje se považují ty zdroje, které nejsou zdroji vlastními. Cizí zdroje jsou prostředky, které byly zapůjčeny a které budou muset být dříve či později vráceny, nebo financování cizím kapitálem či dluhem je možno charakterizovat jako substituci vlastního kapitálu kapitálem cizím s dodatečnými náklady (úroky). [1]

2.2.1 Bankovní úvěry Bankovní neboli finanční úvěry jsou úvěry, které poskytují ve formě peněz komerční banky, ale také např. pojišťovny nebo penzijní fondy. Úvěry členíme dle doby splatnosti na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. [4] Krátkodobé úvěry jsou úvěry, které mají dobu splatnosti kratší než 1 rok. Střednědobé se obvykle vyznačují dobou splatnosti 1 – 5 let a dlouhodobé jsou úvěry se splatností delší než 5 let.

Municipální úvěr Pro obce, města a kraje nabízí KB tzv. municipální úvěr, který je určen k financování pořízení hmotného investičního majetku, pořízení nehmotného investičního majetku, včetně projektů, dále k financování obnovy stávajícího investičního majetku a k překlenutí časových nesoulad mezi příjmy a výdaji rozpočtu.[9] Výhody municipálního úvěru jsou ty, že díky tomuto úvěru je obec schopna realizovat finančně náročné investiční akce pro její rozvoj. V případě potřeb řeší časový nesoulad mezi příjmy a výdaji rozpočtu a je tu i možnost získat tento úvěr ve více měnách prostřednictvím jediné smlouvy.[9] 21

Charakteristika tohoto úvěru: 

splatnost může být krátkodobá, střednědobá i dlouhodobá



úvěr je poskytován výhradně pro samosprávné celky



úroková sazba může být pevná nebo pohyblivá



poskytování v několika měnách



čerpání a splácení úvěru lze provádět jednorázově nebo postupně ve smluvně dohodnutých termínech.[9]

2.2.2 Dotace z Ministerstva pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) patří do systému ústředních orgánů státní správy České republiky v oblastech, vymezených příslušnými právními dokumenty. Ve státní správě hraje významnou roli pro své pravomoci, kompetence a odpovědnost za správu finančních prostředků. [11] Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech: 

regionální politiky,



politiky bydlení,



rozvoje domovního a bytového fondu,



nájmu bytů a nebytových prostor,



územní plánování,



stavební úřad,



vyvlastnění,



investiční politiky,



cestovního ruchu,



veřejné dražby,



pohřebnictví [11]

Kromě již zmíněných výkonů MMR spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu. Plní roli Národního koordinačního orgánu (NOK), který stanovuje jednotný rámec pro řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v ČR. Dále 22

zabezpečuje činnosti spojené s Kohezní politikou EU v ČR, která je zaměřena na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů ČR a na sbližování ekonomické úrovně ČR s EU. Zabezpečuje účast ČR v Územní agendě EU, která vytváří strategický a akční rámec územního rozvoje Evropy s vazbou na národní koncepce územního rozvoje. A v neposlední řadě poskytuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celků, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních

samosprávných

celků

do

evropských

regionálních

struktur.

[11]

Programy a dotace Programy a dotace jsou uspořádány dle činností ministerstva v oblastech regionální politiky, bytové politiky, podpory nestátních neziskových organizací a v oblasti strukturálních fondů, především pak u operačních programů, kde je řídícím orgánem ministerstvo. Součástí dotačních titulů je podpora výzkumu a vývoje podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. [12]

Dotace pro nestátní neziskové organizace V souladu s usnesením vlády č. 410 ze dne 13. června 2012 o Hlavních oblastech státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2013 a usnesením vlády č. 92 ze dne 1. února 2010 o Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy vypisuje MMR tyto programy: 1. Ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj 2. Podpora a ochrana veřejného zájmu na úseku bezbariérového užívání staveb 3. Ochrana spotřebitele a ochrana nájemních vztahů Žadatelem o státní dotaci se mohou stát tyto nestátní neziskové organizace se sídlem v České republice: občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, zájmové sdružení právnických osob, nadace a nadační fondy.

23

Operační programy řízené MMR 1. Integrovaný operační program – řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. 2. Operační program Technická pomoc – určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce. 3. Programy Evropské přeshraniční spolupráce – podpora spolupráce na přeshraniční, meziregionální a nadnárodní úrovni při dosažení cíle odstranění stávajících bariér ekonomického rozvoje, posílení sociální a územní soudržnosti území a nalezení společného řešení problémů.

Podpora bydlení MMR vyhlásilo výzvu k podávání žádostí o dataci z programu Podpora bydlení pro rok 2013 s účinností ke dni 30. 11. 2012. Podpora je poskytována ve 4 podprogramech: 1. Podpora regenerace panelových sídlišť – cílem je poskytnout dotaci obcím na regeneraci veřejného prostranství panelového sídliště o počtu nejméně 150 bytů. 2. Podpora

výstavby

technické

infrastruktury

–

Cílem

je

rozšířit

nabídku

zainvestovaných pozemků pro následnou výstavbu bytových domů, rodinných domů nebo bytových a rodinných domů. 3. Podpora výstavby podporovaných bytů – cílem je vznik podporovaných bytů na území ČR, které slouží k poskytování sociálního bydlení pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení. 4. Podpora oprav domovních olověných rozvodů – zkvalitnění bytového fondu výměnou domovních olověných rozvodů a tím docílení snížení obsahu olova v pitné vodě.

Podpora cestovního ruchu Hlavním cílem podpory cestovního ruchu je vytvořit nástroj, který efektivním způsobem přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu.

Podpora rozvoje regionů Hlavním cílem je podpořit procesy vedoucí ke zvýšení celkové výkonnosti ekonomiky. V roce 2013 byly vypsány 2 podprogramy a to Podpora rozvoje a obnovy venkova 2013 a Podpora pro odstraňování bariér v budovách pro rok 2013. 24

Hlavním cílem podprogramu Podpora rozvoje a obnovy venkova 2013 je podpořit obnovu a rozvoj venkovských obcí. Hlavním předpokladem je spolupráce obyvatel venkova občanských spolků a sdružení při obnově jejich obce v souladu s místními tradicemi. Tento podprogram se skládá ze 3 dotačních titulů, přičemž 1 z nich je tématem mé bakalářské práce. Dotační tituly: 1. Dotační titul č. 1 – Podpora vítězů soutěže Vesnice roku 2. Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci 3. Dotační titul č. 3 – Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova [12]

25

3 Projekt dětského hřiště 3.1 Popis projektu V loňském roce proběhl mezi dětmi z obce Dřínov průzkum, ve kterém se zjišťovalo, s čím v obci nejsou spokojeni a co by se dle jejich názoru dalo změnit. Místní mládež měla široké spektrum požadavků a nápadů, nejčastěji se však opakovalo přání zlepšit v obci zázemí pro venkovní sportovní aktivity. Zastupitelstvo obce se proto rozhodlo postupně modernizovat místní dětské hřiště a v dalších letech vybudovat nové víceúčelové sportovní hřiště. Dětské hřiště bude umístěno u místní mateřské školky, aby jej děti mohly využívat v rámci výuky, ale také ve svém volném čase. Zlepšení zázemí v oblasti sportu bylo začleněno do dlouhodobých aktivit obce v rámci plánu obnovy vesnice, jehož cílem trvalé zvelebování vesnice, opravy dopravní a technické infrastruktury a rekonstrukce budov a prostor občanské vybavenosti. Všichni občané města včetně dětí veškerých věkových skupin jsou do plánu obce zapojování prostřednictvím veřejných schůzí a dalšími informačními prostředky. U akcí týkajících se dětí a mládeže je do záměrů zapojována nejen školka tedy učitelé i žáci, ale také zájmové spolky. V obci je aktivních několik zájmových spolků, které sdružují jak místní mládež tak dospělé. Jedná se o Tělovýchovnou jednotu Sokol Dřínov, Sbor dobrovolných hasičů Dřínov a další. Prostřednictvím výše uvedených zájmových spolků jsou do projektu zapojeny místní děti a mládež.

3.2 Přípravná fáze výstavby dětského hřiště Přípravná fáze projektového záměru byla zahájena v roce 2012. Přípravná fáze byla zaměřena zejména na zapojení dětí a mládeže do celého projektu a zejména do jeho realizace. Tato fáze projektu probíhala ve spolupráci s mateřskou školou a místními zájmovými spolky, jejichž členové jsou také děti a místní mládež. V první fázi byl vybrán jeden z návrhů, se kterým přišly sami děti, a který u nich měl největší ohlas. Děti měly dále za úkol vyjádřit svůj názor k danému projektu a rozpracovat své návrhy. Jako přílohy k žádosti je doloženo několik výtvarných děl, které děti v rámci této činnosti vypracovali.

26

3.3 Realizace projektu Vzhledem k náročnosti realizace celé akce je nutné zajistit odbornou firmu, která nejprve odstraní stávající zastaralé herní prvky, neboť jsou přibližného stáří 35 let a žádné z nich nesplňuje dnešní předepsané normy. Následně firma zajistí jak dodávku nových herních prvků, tak také jejich montáž a to zejména z důvodu splnění všech norem a hlavně zajištění naprosté bezpečnosti při dalším provozu. Součástí rekonstrukce hřiště je i úprava terénu a chodníků, které děti využívají k ježdění na tříkolce. Do realizační fáze však bude zapojena také mládež. V rámci činnosti místních dobrovolných spolků bude současné hřiště dětmi připraveno na rekonstrukci. Děti se také budou po ukončení realizační fáze podílet na fázi provozní. Pravidelně budou konány brigády na úklid a údržbu celého areálu, kterých se pod vedením dospělých budou účastnit také místní děti.

3.4 Technické řešení hřiště V rámci projektu bude pořízeno následující vybavení pro dětské hřiště: 

MAX 3 – Trojvěžová sestava (sestava obsahuje: tři věže s výškou podesty 1m, hradby, lanový most, rourovou průlezkou, skluzavku, lezeckou síť, šikmou stěnu s příčkami a lanem, lezecké stěny s chyty a žebřík)



Kolotoč na sezení



Houpačka s ptačím hnízdem



Balanční pěšina



Lezecká sestava TIM (sestava obsahuje: velkou lezeckou stěnu s chyty, integrovaný žebřík, šikmou lanovou síť a vodorovný žebřík)



Polohovatelná plachta pro zastínění/zakrytí pískoviště - 2 ks



Stěna do svahu s příčkami a lanem



Altán s tabulí a počitadlem 3 x 3 m

V rámci projektu bude dále srovnán terén pod trojvěžovou sestavou do roviny a dojde k odstranění části chodníku. Dojde také k osetí cca 90 m2 srovnané plochy pod trojvěžovou sestavou travním semenem.

27

Fyzická realizace projektového záměru bude provedena odbornou firmou. Její součástí je doprava, kompletace prvků, příprava děr pro betonové patky a kotvení, usazení prvků na vybrané místo a zabetonování konzol. Při výběru dodavatele je kladen velký důraz na kvalitu herních prvků, použitých materiálů, technologií a konstrukčních řešení. Veškerá navržená zařízení dětského hřiště musí být dodána v souladu s platnou legislativou v ČR, tj. s posouzením autorizovanou osobou – zkušebním ústavem. Musí být zajištěna především bezpečnost a dlouholetá životnost.

3.5 Harmonogram projektu Tabulka 1: Harmonogram projektu

Vypracování zprávy o závěrečném vyhodnocení a finanční vypořádání dotace

duben

x

březen

x

únor

x

leden

říjen

x

prosinec

září

x

listopad

srpen

květen

x

červenec

Realizace akce

x

červen

Podání Žádosti o dotaci

duben

x

březen

x

únor

x

Rok 2014

Rok 2013 leden

prosinec

Přípravná fáze projektu

listopad

Fáze projektu

říjen

Rok 2012

x

x

x

x

x

x

Zdroj: Vlastní zpracování

Přípravná fáze projektového záměru, započala na konci roku 2012. Byla zaměřena na zapojení dětí do projektu. Již v přípravné fázi bylo nutno zapojit také dobrovolné spolky. V rámci jejich činnosti děti tvořily výtvarné popř. písemné práce na téma co se mi líbí/nelíbí v naší obci a co je zde potřeba změnit. Z této iniciativy vzešlo mnoho zajímavých prací, některé z nich jsou doloženy jako součást příloh k této žádosti. Na začátek roku 2013 bylo počítáno s podáním žádosti o dotaci. Realizace celého projektového záměru je naplánována na rok 2013 a začátek roku 2014, kde dojde také k vyhodnocení projektu, včetně případného finančního vypořádání.

28

3.6 Finanční analýza Finanční analýza nesmí chybět v žádném projektu. V této analýze jsou vypsány očekávané náklady spojené s projektem výstavby dětského hřiště v obci Dřínov.

Tabulka 2: Náklady na projekt (v Kč)

Popis

Cena prvku vč. Montáže (bez DPH)

Cena dlaždic proti Cena prvku Cena prvku vyšlapávání celkem bez DPH celkem vč. DPH trávy (bez DPH)

Vybavení zahrady MAX 3 – Trojvěžová sestava

148 070,00

7 250,00

155 320,00

187 937,00

44 890,00

54 317,00

37 260,00

45 085,00

Kolotoč na sezení

44 890,00

Houpačka „ptačí hnízdo“

31 050,00

Balanční pěšina

26 760,00

-

26 760,00

32 380,00

Lezecká sestava TIM

28 740,00

-

28 740,00

34 775,00

21 580,00

-

21 580,00

26 112,00

20 520,00

-

20 520,00

24 829,00

24 380,00

29 500,00

84 600,00

102 366,00

Polohovatelná plachta pro pískoviště (4,2 x 3,4 m) Polohovatelná plachta pro pískoviště (4,3 x 2,9m) Stěna do svahu s příčkami a lanem

22 310,00

Altán s tabulí a počítadlem

84 600,00

6 210,00

2 070,00 -

Terénní úpravy a doprava Srovnání terénu a odstranění části chodníku

18 800,00

-

18 800,00

22 748,00

Osetí plochy travním semenem

3 000,00

-

3 000,00

3 630,00

Doprava herních prvků na místo realizace

3 500,00

-

3 500,00

4 235,00

Cena celkem bez DPH

469 350,00

DPH 21%

98 563,00

Cena celkem vč. DPH

567 913,00

Požadovaná výše dotace

397 539,00

Zdroj: Vlastní zpracování 29

V tabulce jsou zobrazeny očekávané náklady na projekt. Z tabulky je možno vyčíst, že nejdražší položka projektu bude MAX 3 – trojvěžová sestava, která se skládá z těchto prvků: tři věže s výškou podesty 1 m, hradby, lanový most, rourovou průlezkou, skluzavku, lezeckou síť, šikmou stěnu s příčkami a lanem a lezecké stěny s chyty a žebřík. Tato trojvěžová sestava bude představovat největší objekt dětského hřiště.

30

4 Zásady podprogramu pro poskytnutí dotace Cílem mé bakalářské práce je vypracování žádosti pro poskytnutí dotace do programu „Podpora rozvoje a obnovy venkova“, přesněji do podprogramu dotačního titulu č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci. V této kapitole bych rád stručně pospal zásady, které se týkají právě tohoto podprogramu. [7]

4.1 Cíl podprogramu Podprogram je zaměřen na naplňování cílů Programu obnovy venkova schválených usnesením vlády České republiky ze dne 11. listopadu 1990, č. 730. V tomto podprogramu se předpokládá participace obyvatel venkova, občanských spolků a sdružení při obnově obcí v souladu s místními tradicemi. [7]

4.2 Vymezení příjemce podpory Pro dotační titul č. 2 je příjemcem podpory obec do 3000 obyvatel (včetně), ale nejedná se např. o obcí zřízenou právnickou osobu. Dále může být příjemcem podpory i svazek obcí, který je registrován v souladu se zákonem o obcích, a to pouze v případě, že žadatelem nemůže být jedna obec, protože akce zasahuje do katastrálního území více obcí. [7]

4.3 Forma podpory Podpora je poskytována jako systémová investiční nebo neinvestiční dotace na realizaci schválených akcí. Rozlišujeme investiční a neinvestiční dotace. Investiční dotace je dotace na investiční akci, jejíž náklady jsou spojené s pořízením majetku nebo s jeho obnovou, kde je majetek zhodnocován, může se zde jednat i o náklady na údržbu a opravu majetku, pokud jsou součástí investiční akce. Neinvestiční dotace je dotace na neinvestiční akci, jejíž náklady jsou spojené s údržbou a opravou majetku, nedochází-li ke zhodnocování majetku. Pro dotační titul č. 2 je dotace poskytována až do výše 70 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce. Dolní limit dotace na jednu akci činí 50 tis. Kč. Horní limit dotace je stanoven na částku 400 tis. Kč.

31

Náklady na přípravu žádosti, na zhotovení projektové dokumentace, na provádění inženýrských činností souvisejících s akcí a na odměny manažerů nejsou uznatelnými náklady akce. Předmětnou akci nelze dotovat z jiných národních programů, podprogramů nebo dotačních titulů státního rozpočtu nebo podprogramů spolufinancovaných z prostředků EU. Akce může být spolufinancována z rozpočtu kraje. V takovém případě je nutno výši dotace ze zdrojů podprogramu stanovit tak, aby společně s podílem finančních prostředků kraje nepřesáhla 90 % celkové výše skutečných vynaložených uznatelných nákladů akce. Povinná spoluúčast účastníka podprogramu na krytí nákladů realizace akce může být stvořena vlastní dodávkou materiálů a dobrovolnou prací občanů obce. [7]

4.4 Základní podmínky pro poskytnutí podpory 

Dotace se poskytuje pouze na akce, kde je investorem účastník podprogramu.



Na poskytnutí dotace z tohoto podprogramu není právní nárok.



Účastník podprogramu musí při čerpání dotace postupovat v souladu s příslušnými právními předpisy. Výběr dodavatele musí být proveden podle zákona č. 137/2006 sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.



Poskytnutí dotace je vázáno na realizaci schválené akce, jejíž závazné parametry, termíny a podmínky čerpání účelově vázaných finančních prostředků státního rozpočtu jsou nedílnou součástí vydaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace.



Použití poskytnuté dotace podléhá kontrole MMR a dalších kontrolních orgánů podle obecně platných předpisů.



Předmětem kontroly mohou být také skutečnosti uváděné v žádosti o poskytnutí dotace. Kontrola může být prováděna počínaje dnem následujícím po podání žádosti.



Žádost o dotaci nelze předložit pro akce již započaté. Pokud je akce rozdělena do více etap, lze podat žádost o dotaci pro další etapu akce.



Účastník musí mít movitý i nemovitý majetek, k němuž se váže žádost o dotaci, v plném rozsahu ve svém vlastnictví bez omezení vlastnického práva. [7]

32

4.5 Hodnocení předložených žádostí Hodnocení vychází z údajů obsažených v žádosti a z povinných dokladů přikládaných k žádosti, které jsou dané zásadami jednotlivých dotačních titulů. Správce podprogramu posoudí úplnost a obsah žádosti včetně povinných příloh, zda splňují stanovené podmínky. Hodnotitelská komise jmenovaná ministrem pro místní rozvoj na základě stanovených kritérií vybere projekty pro poskytnutí dotace splňující podmínky podprogramu a doporučí je ministrovi ke schválení. Kritéria pro výběr projektů: 

skutečnost, zda je obec na území regionů se soustředěnou podporou státu



velikost obce (koeficienty pro jednotlivé velikostní skupiny malých obcí s preferencemi od menších k většímu)



míra nezaměstnanosti

Při hodnocení žádostí bude zohledněna udržitelnost daného projektu a jeho soulad s naplněním cíle podprogramu. [7]

33

5 Postup při žádosti o dotaci Každý žadatel o dotaci si musí být vědom, že když nebude dodržovat určitý postup pro tvorbu žádosti, nemá téměř žádnou šanci pro zisk dotace. Získání dotace není nic jednoduchého a neměli bychom brát tuto problematiku na lehkou váhu. I malá chyba nás může připravit o získání dotace, proto je třeba klást důraz na bezchybnost. Mnohdy se jedná o nemalé částky, které se snaží jak už právnické nebo fyzické osoby či obec získat.

5.1 Zpracování projektu V této etapě si musí žadatel uvědomit, do kterého dotačního programu jeho budoucí projekt patří a prostudovat základní podmínky tohoto programu. Před samotnou tvorbou žádosti o dotaci by si měl projít zásady programu a následně se jimi řídit. [8]

5.2 Najít vhodný dotační program Po zpracování projektu je čas na výběr správného dotačního titulu. K výběru správného dotačního titulu nám může pomoci si položit alespoň pár základních otázek. 

Vztahuje se daný dotační program na projektový záměr, který chci realizovat?



Splňuji požadavky kladené na oprávněného žadatele?



Mohu projekt realizovat ve zvoleném místě?



Mám dostatek času na zpracování žádosti? [8]

5.3 Vypracování a podání žádosti o podporu Žádost se musí zpracovat dle požadavků příslušného dotačního programu včetně všech příloh stanovených v zásadách tohoto programu. Žadatel o dotaci vyplní elektronický formulář Žádost o poskytnutí dotace z aplikace uvedené na adrese: http://www3.mmr.cz/zad. Do této elektronické aplikace žádosti také vloží veškeré požadované přílohy v elektronické podobě (naskenovaná kopie). Následně je nutné vytisknout vyhotovenou žádost do listinné podoby a tu podepíše starosta obce. Všechny přílohy žádosti musí být současně uloženy na CD nebo DVD. Žádost i přílohy k žádosti viz přílohy k mé BP. Žádost a přílohy k žádosti jsou závazné pro všechny žadatele o dotaci a předkládají se v podobě originálu nebo ověřené kopii. Tyto dokumenty musí být ve lhůtě stanovené ve výzvě pro podávání žádostí doručené do podatelny MMR v listinné a na CD nebo DVD. [7] 34

5.4 Přílohy k předkládané žádosti Pro dotační titul č. 2 jsou určeny tyto přílohy: 

doklad o vlastnictví majetku (výpis z KN nebo z dálkového přístupu do KN)



předkládaný rozpočet akce podrobněji členěný podle věcných položek – viz tabulka č. 2



obrázková dokumentace, která dokládá zapojení dětí a mládeže



u stavebních akcí je nutné vyjádření stavebního úřadu [7]

5.5 Organizační zajištění podprogramu 

Žadatel doručí žádost o poskytnutí dotace se všemi požadovanými přílohami i v elektronické podobě, ve stanovené lhůtě do podatelny MMR, žádost doručené po stanovém termínu nebude hodnocena



Správce podprogramu provede formální kontrolu obsahu žádosti



Za kompletní žádost je považována žádost v listinné podobě nebo i elektronické a obsahující všechny požadované údaje



Správce podprogramu provede kontrolu



Posouzení žádostí a výběr akcí provede hodnotitelská komise na základě celkového hodnocení, seznam doručených žádostí předá k rozhodnutí ministru pro místní rozvoj



Seznam akcí bude zveřejněn na webových stránkách MMR



Účastníkům podprogramu vybraným pro poskytnutí dotace bude vystavena Registrace akce



Účastník podprogramu je povinen doručit MMR požadované doklady nejpozději do termínu uvedeného v Registraci akce. Pokud tak v dané lhůtě neučiní, registrace akce bude zrušena



Po obdržení všech požadovaných výše uvedených dokladů vydá MMR Rozhodnutí o poskytnutí dotace a Pokyn k nastavení rozpočtového limitu



MMR může zastavit čerpání dotace nebo zahájit řízení o odnětí dotace, pokud zjistí, že údaje byly neúplné nebo nepravdivé



Dotace bude účastník podprogramu čerpat na úhradu faktur dodavatele akce prostřednictvím určené banky

35



Při poskytnutí dotací se hradí neplátcům daně z přidané hodnoty uznatelné náklady ve výši zahrnující tuto daň a plátcům daně z přidané hodnoty uznatelné náklady ve výši bez této daně



Pokud účastník podprogramu zjistí, že nemůže zabezpečit realizaci akce, neprodleně o tom informuje správce podprogramu



Pokud účastník podprogramu zjistí, že skutečné náklady akce budou nižší, než je uvedeno v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, vrátí část čerpané dotace překračujících procentuální podíl dotace k celkové výši skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce



Účastník podprogramu předloží MMR podklady pro finanční vypořádání dotace, kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a národním fondem



Účastník podprogramu předloží MMR Zprávu pro závěrečné vyhodnocení akce o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku



Žadatel o dotaci, jemuž nebude přiznána dotace, může požádat o kopie své žádosti včetně příloh a podkladů do konce kalendářního roku. Originál žádosti zůstává v archívu MMR. [7]

5.6 Nejčastější chyby při žádosti o dotace 

Název projektu – přesné znění projektu, které je uvedeno na žádosti o dotaci, musí být uvedeno ve všech smlouvách o dílo, fakturách, stavebním povolení a ostatních přílohách souvisejících s realizací daného projektu



Faktury – datum vystavení a datum splatnosti musí souhlasit s údaji uvedenými ve smlouvě o dílo a na výpisech z účtu



Administrativní údaje – přesně znění adresy a čísla účtu uvedené na žádosti o dotaci musí být shodné i na ostatních dokumentech



Originál dokumenty – smlouvy, čestné prohlášení, faktury, stavební povolení a ostatní dokumenty předkládané k dotaci musí být originály nebo úředně ověřené kopie.



Dodržení harmonogramu akce – je velice důležité dodržení harmonogramu celého projektu. Před podáním žádosti je nutné prozkoumat své časové prostředky a analyzovat, zda je možné harmonogram dodržet 36



Rozpočet projektu – nejčastější chybou je podhodnocení nebo nadhodnocení rozpočtu. Bohužel si někteří žadatelé myslí, že je možné z finančních prostředků uhradit všechny náklady na projekt [10]

Vybrané chyby v mé BP nejsou zdaleka všechny, kterých se žadatel o dotaci může dopustit. Vypsal jsem pouze nejčastěji se vyskytující chyby, kterým se dá pečlivostí zabránit.

5.7 Shrnutí dotace Tvorba dotace je pro obyčejné lidi, kteří se touto problematikou nezabývají, poměrně náročnou prací. Je zde riziko neobdržení finančních prostředků na plánovaný projekt. Toto riziko se dá téměř odstranit najmutím osob, které se touto problematikou zabývají. Projekt mé bakalářské práce má na starost pan Ing. Miroslav Kabelka, který je zároveň mým přímým nadřízeným na semestrální praxi a díky němuž jsem se podílel na zhotovení tohoto projektu. V současné době je projekt odevzdaný na MMR a je hodnocen hodnotící komisí. V případě, že projekt nebude odsouhlasen, obec nebude schopna rekonstrukce dětského hřiště pro nedostatek vlastních zdrojů a projekt bude zrušen.

37

6 Závěr Bakalářskou práci na téma Zapojení dětí do výstavby dětského hřiště v obci Dřínov jsem si vybral z důvodu aktuálnosti této problematiky, ale také z důvodu osobního zapojení do zpracování tohoto projektu pro stejnojmennou obec. Zpracování žádosti o dotaci je poměrně složitý proces a k úspěšnému zpracování projektu je potřeba kvalitních odborných znalostí a především výborné komunikace mezi všemi zúčastněnými subjekty investiční akce. V minulém roce se obec rozhodla, že dá prostor dětem vyjádřit svá přání a názory, co by se v obci mělo změnit či nově vytvořit pro volnočasové aktivity. Po několika besídkách s dětmi a po vyhodnocení zajímavých návrhů a nápadů se obec rozhodla pro rekonstrukci dětského hřiště u mateřské školky, které je přibližného stáří třiceti let. Objekty hřiště jsou značně zastaralé a nesplňují požadované bezpečnostní normy. Z důvodu nedostačujících prostředků pro realizaci tohoto záměru se obec rozhodla vyhledat firmu, která se zabývá zpracováním dotací. Shodou okolností se obec obrátila na firmu, ve které jsem v té době vykonával patnácti týdenní praxi. Tento projekt jsem dostal na starost osobně. Byl to můj první samostatný projekt, a proto jsem využíval možnosti radit se se zaměstnanci firmy. Po více než dvoutýdenní intenzivní práci na projektu jsem se úspěšně probojoval k odevzdání žádosti o dotaci na MMR. Pro lidi, kteří s touto prací nemají žádné zkušenosti, bych určitě nedoporučoval, aby se pustili do žádosti o dotaci samostatně. Je zde velké riziko chyb a i drobná chyba může stát obec či jiné subjekty o dotaci. Po úspěšném podání kompletní žádosti o dotaci včetně požadovaných příloh byla obec vyzvána firmou k sepsání dohody. V současné době je projekt, který řeším v bakalářské práci, odevzdaný a čeká se na vyjádření MMR, zda bude projekt schválen či nikoliv. Po těchto zkušenostech s tvorbou žádostí o dotace jsem měl možnost podílet se na dalších projektech podobného rázu. Na praxi jsem byl veden k samostatnosti zpracování takovýchto projektů a troufám si tvrdit, že právě díky této praxi jsem nabral potřebné zkušenosti pro zpracování této bakalářské práce. V teoretické části bakalářské práce jsem se snažil popsat problematiku financí obce, jak už tvorbu rozpočtu, tak i náklady a výnosy. V praktické části jsem se věnoval popisu projektu, tvorbě žádosti a zásadám dotačního programu Podpora obnovy a rozvoje venkova.

38

V současné době je velmi populární žádat o dotace. Hlavním důvodem je finanční krize a nedostatek finančních prostředků obce. Naneštěstí se v následujících letech očekává útlum finančních prostředků z dotací, neboť bude omezen počet dotačních programů. Pokud kdokoliv uvažujete o nějaké dotaci, je nejvyšší čas zjistit si potřebné informace o dotačních možnostech, neváhat ani minutu navíc a kontaktovat odborníky, kteří se zabývají touto problematikou. Jak jsem již uvedl výše, v následujících letech není situace ohledně dotací pro Českou republiku příliš slibná.

39

7 Seznam použité literatury a jiných zdrojů [1] FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Investiční rozhodování a řízení projektů: jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 408 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3293-0. [2] PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. [3] STRECKOVÁ, Yvonne. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1998, xii, 214 s. ISBN 80-722-6112-6. [4] TETŘEVOVÁ, Liběna. Financování projektů. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006, 182 s. ISBN 80-869-4609-6.

7.1 Dokumenty [5] Rozpočet obce a jeho sestavení. In: 250/2000 Sb. 2000. Dostupné z: http://www.krkarlovarsky.cz/NR/rdonlyres/17B82EEA-33B7-447A-894F-AC4ACA98A630/0/rozp.doc [6] Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: 250/2000 Sb. 2000. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=49567&nr=250~2F2000~20Sb.&ft=pdf [7] Zásady podprogramu PORV. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/e4f7f998-c5f04c67-98d0-2c1cad50b467/2013_Zasady_podprogramu_PORV_vcetne_priloh.zip

7.2 Internetové zdroje [8] Ipodnikatel.cz: jak získat dotace [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dotace-EU/jak-ziskat-dotaci-pro-sve-podnikani.html [9] KB [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/verejnasprava/municipalni-uver-v-kc-nebo-cizi-mene.shtml?wt_mc=aktualni.verejnasprava.potrebujeme-uver.title [10] MAS Pomalší: nejčastější chyby při podání žádostí o dotace. Dostupné z: http://www.maspomalsi.cz/wp-content/uploads/2009/08/desatero_zadatele.pdf [11] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo 40

[12] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Programy a dotace. [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Programy-a-dotace [13] Zákony pro lidi.cz: Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-243

41

8 Použité zkratky BP – Bakalářská práce ČR – Česká republika DPH – Daň z přidané hodnoty EU – Evropská Unie KB – Komerční banka KN – Katastr nemovitostí MF – Ministerstvo financí MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj NOK – Národní koordinační orgán

42

9 Seznam tabulek Tabulka 1: Harmonogram projektu .......................................................................................... 28 Tabulka 2: Náklady na projekt (v Kč) ...................................................................................... 29

43

10 Seznam příloh Příloha 1: Žádost o dotaci......................................................................................................... 45 Příloha 2: Vyjádření stavebního úřadu ..................................................................................... 48 Příloha 3: Výpis z KN .............................................................................................................. 49 Příloha 4: Zapojení dětí a mládeže do projektu ........................................................................ 52

44

Příloha 1: Žádost o dotaci

45

46

47

Příloha 2: Vyjádření stavebního úřadu

48

Příloha 3: Výpis z KN

49

50

51

Příloha 4: Zapojení dětí a mládeže do projektu

52