Zápis z jednání schůze Spolku pro obnovu venkova ČR (dále jen Spolek), konaného dne 1. 4. 2014 v Senátu v Praze Schůzi zahájil předseda Spolku, pan Mgr. Eduard Kavala. s programem jednání:
Na úvod seznámil přítomné
1. 9.00 – 9.15
Kontrola usnesení
2. 9.15 – 9.45
Prostupné zaměstnávání Pozvaný host: Alena Zieglerová (Agentura pro sociální začleňování při Úřadu vlády)
3. 9.45 – 11.30
Projekt meziobecní spolupráce Pozvaní hosté: Jaromír Jech (ředitel a supervizor projektu) Ing. Ivan Černý (SMO ČR)
4. 11.30 – 12.00 Možnosti podpory prorodinných opatření v rámci aktivit obcí a MAS ing. Jan Florian (člen pracovní skupiny Program obnovy rodiny) 5. 12.00 – 12.30 Týden uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby 2014 Pozvaný host: Mgr. Michaela Přílepková (NIPOS) 6. 12.30 – 13.00 Různé
KONTROLA USNESENÍ Úkol č. 3/7. 1. 2014 Předložit návrhy na zlepšení smluv a dohod o partnerství, které má Spolek uzavřeny. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas, členové předsednictva p. Kavala – Sešel jsem se s ministryní Jourovou, která akceptovala náš požadavek, že se prověří naše smlouva o spolupráci a v případě potřeby se zaktualizuje. Včera odpoledne jsem se sešel i s novým ministrem zemědělství a ten se také nebrání tomu, abychom v případě potřeby dohodou o spolupráci zaktualizovali. p. Rampas - Dohoda o spolupráci s Asociací krajů je velmi vágní. Žádnou stranu k ničemu nezavazuje. Ale je tam zásadní informace o tom, že strany spolu budou komunikovat a projednávat spolu problémy. Chtělo by to zvolit v této smlouvě přesnější formu o spolupráci. S NS MAS i se SMS jsou dobré vztahy. Ale ve smlouvě s NS MAS by to chtělo povýšit otázku koordinace kroků. Jinak není špatná. S MŽP je také smlouva slabší. Tu by také chtělo vylepšit. Ale sami tento krok udělat nemůžeme, to musí udělat ministerstvo. p. Kavala – Smlouva s Asociací krajů se rodila na přelomu volby jedné a druhé garnitury a výsledný efekt je velmi špatný. Sice se podařilo prosadit společný podpis pod Memorandum, ale dostat se fyzicky k panu Haškovi je téměř nemožné. Posunul bych toto usnesení dále. Že
1
by se do příštího měsíce rozběhly práce na komunikaci. Aby bylo určeno, kdo za ministerstvo a kdo za nás bude jednat. p. Rampas – To určitě nebude záležitost na jeden měsíc, ale na delší dobu. p. Kavala – Když to dobře půjde, mohli bychom si říci, že to podepíšeme na Zemi živitelce. Úkol č. 4/7. 1. 2014 Navrhnout způsoby koordinace členů předsednictva, zodpovědných za jednotlivé operační programy při realizaci ESIF. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas p. Kapková – Pan Rampas přišel s návrhem zřídit na stránkách Spolku kalendář, do kterého by se zapisovalo, kdo kdy kam jde jednat. Šlo by to zřídit, pane Floriane? p. Kavala – Nekombinoval bych to s naším webem. To se dá udělat úplně oddělenou stránkou, kde bude mít přístup omezený okruh lidí. Musí tam být prostup, aby jeden o druhém věděl, kam jde jednat. Navrhuji, aby tam měli přístup předsedové + ti, co jsou do toho zainteresovaní. p. Florian – Já jsem měl za to, že vše posíláme panu Rampasovi. Na stránkách to proveditelné je, ale zase to bude stát nějaké peníze. p. Rampas – Pan IT pracovník v Bělotíně by mohl připravit nějaký systém, který by tomu odpovídal. Musí fungovat kdy, kde, co. p. Kavala – Já to vidím ve formě e-mailů, to je nejjednodušší. p. Rampas – To musí chodit na jednu hromadu. Úkol č. 7/7. 1. 2014 Připravit podklady k návrhu aktualizace vládního Programu obnovy venkova. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas, Kateřina Kapková p. Rampas – Materiál máme díky Honzovi Florianovi. Je to otázka vůle na druhé straně, kterou musíme nastartovat. Je ale určitě potřeba ho aktualizovat. Je lepší, když existuje ten stávající a pokud na druhé straně nebude vůle, tak s tím těžko něco uděláme. Měli bychom stanovit dva, tři lidi, kteří budou dále na té aktualizaci pracovat. Jeden to určitě zvládnout nemůže. p. Večerka – Jednali jsme s novou paní ředitelkou odboru strategického rozvoje na MMR, paní Jelenou Kriegelsteinovou a to byl jeden ze závěrů – nový POV budeme řešit spolu s tímto odborem. Byli jsme požádáni, abychom jí dali měsíc na rozkoukání. Poté ji budeme kontaktovat a na tomto úkolu pracovat. p. Kavala – Patronát nad tímto programem je ochoten převzít předseda Senátu Milan Štěch. Jeho tajemník už ten program dostal. p. Rampas – Jen bych poprosil aspoň o dvě jména za Spolek, která by na tom pracovala. p. Kavala – Radan, já a Ty – to je dostačující. p. Rampas – Dobře, děkuji. Úkol č. 8/7. 1. 2014 Připravit změnu statutu SPOV ČR v souvislosti s novým občanským zákoníkem. T – březen 2014 Zajistí: JUDr. Radan Večerka
2
p. Večerka – Úkol je připraven. Navrhuji, že Vám nejpozději v červnu pošlu návrh nového statutu, který musíme učinit v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Tuto změnu je stejně nutné přijmout až na valné hromadě Spolku v prosinci. Tam bude i možná diskuze k němu. Následně bude tato změna zaevidována na soudě. Poté by měly zasednout krajské Spolky, které mají právní subjektivitu a také by si měly změnit své statuty na svých krajských valných hromadách. Součástí toho návrhu, který bych v červnu poslal, by byly i základní návrhy na změny jednotlivých KO. Nejlépe bude zveřejnit tuto změnu na webu a dát vám o tom vědět, abyste se k tomu mohli vyjádřit. Úkol č. 1/3. 4. 2014 Sjednat schůzku s nejvyššími představiteli MMR ČR. T – březen 2014 Zajistí – Mgr. Eduard Kavala p. Kavala – Sešel jsem se s paní ministryní Jourovou, panem ministrem Jurečkou, s úřadujícím novým ředitelem Ústředního pozemkového úřadu Vrbou. Dále jsem se sešel s předsedou Senátu Milanem Štěchem, s novým ředitelem České pošty, odpovědným za provoz pošt. Myslím si, že tam je cesta docela otevřená a že „spadlo pod stůl“ to, co bylo proklamováno. Ale pozor, není to úplně cesta zpět. Rekonstrukce pošt je pořád na stole, ale už ne v podobě tabulkového zavírání. Úkol č. 2/3.4. 2014 Na každou schůzi předsednictva SPOV ČR připravit přehled o tom, kdo, kdy a s kým jednal jménem SPOV ČR + výstupy T – průběžný Zajistí – ve spolupráci s členy předsednictva Kateřina Kapková p. Kavala – Toto funguje. Úkol č. 3 /3. 4. 2014 Rozmyslet si, kdo bude Spolek zastupovat na MV ČR v jednáních o odměňování zastupitelů. T – duben 2014 Zajistí – členové předsednictva p. Kavala – Dostali jsme nabídku paní Kostruhové z odboru kontroly MV, že bychom se měli zapojit do komise, projednávající nový způsob odměňování zastupitelů. Ráda by se toho ujala paní kolegyně Gerešová. Já jí za tu ochotu děkuji. Eventuelní připomínky k této problematice ať se scházejí u ní. Úkol č. 4/3. 4. 2014 Zajistit účast zástupců Spolku na motivačních seminářích k Vesnici roku. T – březen 2014 Zajistí – Kateřina Kapková p. Řezníček – Já jsem se zúčastnil semináře v Jeseníku n. O., tam to proběhlo dobře, zájem byl. V Libereckém kraji zastoupila Spolek paní Cincibusová a v Jihomoravském kraji pan Ryza. Teď se přijímají přihlášky do soutěže. Uvidíme, jaký to mělo efekt.
3
p. Martiňák – Měl jsem za úkol zeptat se na zjištění počtu obyvatel v obcích. Dotaz jsem položil paní Kostruhové na Dni malých obcí v Prostějově. Odpověď zní, že od 10. března máme možnost ta data získávat, vždy účelově k něčemu. Když to bude vztahováno k odpadovému hospodářství, tak určitě ano. Problém je v tom, že když jsem tu žádost podal, tak bude zpracována asi do čtyř týdnů. Pokud to tak budeme dělat každý měsíc, tak jsme si znovu zadělali na problémy. PROSTUPNÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ p. Kavala – Odbor paní Zieglerové se začal zajímat o možnosti spolupráce se samosprávami v našem regionu. Proto jsem ji pozval na dnešní schůzi. p. Zieglerová – Máme mnoho společného. Vždy, když se vymění ministr, potřebujete se s ním setkat, máte memoranda o spolupráci apod. Přesně takto funguje agentura pro sociální začleňování. Ač by se zdálo, že bychom to měli mít jednodušší, protože jsme odborem Úřadu vlády a spadáme pod premiéra, je to celkem složité. Zabýváme se spoluprací s obcemi. V roce 2008 nás vláda zřídila právě proto, abychom spolupracovali s obcemi. Uzavíráme s obcemi memoranda o spolupráci a zabýváme se cca sedmi oblastmi, mezi nimi i zaměstnaností. Termín „prostupné zaměstnávání“ jsme vymysleli a dnes si ho přivlastnilo MPSV, což nás těší. Pracuji s agenturou od jejího počátku, ale nejprve jsem byla v pozici úřadu práce. Byla jsem členem lokálního partnerství v Mostě, což byla pilotní lokalita. V roce 2011, po šluknovských událostech, vláda Petra Nečase přijala usnesení, že vláda vytvořila strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Ta bude navazovat léty 2016 – 2020. Zabýváme se oblastmi bydlení, vzdělávání, sociálních služeb, rodiny atd. a mj. i zaměstnaností. Jsme převážně na venkově, hodně v okrajových částech republiky. V každé obci, kde pracujeme, máme tři roky na změnu systému a důležitá je pak také udržitelnost. Po úspěchu v pilotním Mosteckém kraji (viz prezentace) se nyní projekt rozjíždí v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a zkoušíme ho i na Olomoucku. Ne vše se dá řešit projekty a není to ani možné. Projekt je na to, aby se pilotoval nový způsob práce, který se má následně stát standardním. V Olomouckém kraji teď děláme ve třech oblastech pilotní projekt na to, že začínáme něčím, co ještě není zaměstnání, tzv. „práce na zkoušku“. Má to podobu veřejné služby, tedy je to občasná zaměstnanost podle potřeb zaměstnavatele i uchazeče s možností přivýdělku. Trvá to max. 3 měsíce. Z těchto lidí pak ÚP vybere vhodné lidi pro další stupeň, což jsou veřejně prospěšné práce. Tento stupeň je dobrý k získání pracovních návyků. Dalším stupněm je zaměstnání u nějaké malé místní firmy, čímž sloužíme podnikatelům v tom, že ty lidi prověřujeme a oni „nekupují zajíce v pytli“. Poté se zaměstnanec zpravidla stává nezbytným a i bez dotace zůstává v pracovním režimu. V ČR máme 175 integračních sociálních podniků, které připravují klienty na volný trh práce. Sociální podniky budou v příštím programovém období podporovány v pěti operačních programech z osmi možných. (více v samostatně uložené prezentaci) p. Kavala – Chtěl bych se zeptat, když se takhle snažíte, jestli není zároveň dobré říkat těm odpovědným, že celý ten systém ty lidi degraduje. Proč se někdo nezabývá příčinou? Zamysleme se nad tím, jak ukazovat příčiny. Pro nás, kdo zaměstnáváme lidi na VPP, není největším nepřítelem úřad práce, ale lékař, který ty lidi opakovaně uznává nemocnými. p. Zieglerová – Možná je problém v neadekvátním očekávání, že za peníze se ti lidé začnou chovat jinak. Nezačnou. Celé kouzlo je v sociální práci s těmi lidmi. Toto si uvědomujeme. Za ministra Vodičky se začalo všechno řešit sociálními dávkami a byla potlačena péče o tyto lidi. Proto iniciujeme spolupráci ÚP s neziskovkami, které poskytují sociální služby. p. Kavala – My o tu práci velmi stojíme. Vykonáváme ji periferně, protože na to nemáme pracovníky. Ale musí se také říkat, že to stojí peníze. Pokud se budu starat namísto současných 40 o 140 těchto lidí a nebudu mít na to peníze, tak je to cesta do pekel. Žádná
4
neziskovka „zvenčí“ – a neberte to zle – to nevyřeší. Je dobře, že se tímto tématem někdo zabývá. Proto jsem vás dnes pozval na naši schůzi. p. Večerka – Rád bych vyslovil pár myšlenek k agentuře pro sociální začleňování Romů a k ÚP. Nelíbí se nám, že se spousta věcí rozhoduje na úrovni Úřadu vlády nebo ministra MPSV a málo se interaktivně pracuje v terénu. Spolupráce s neziskovkami je dobrá, ale je potřeba rozlišit, kdy jsou ty neziskovky založeny proto, aby měl někdo zdroj příjmů a měl na koho psát dotace. V jedné takové jsem se byl podívat a byla to neziskovka, která vznikla odštěpěním od tamních technických služeb. Vznikla jen proto, aby dostala dotaci, ale prakticky se tam nic nezměnilo. Jestli to má být vzor pro to, jak to má fungovat, tak se obávám, že to fungovat nebude, protože je to neudržitelné. Snažíme se jít pro ten základ a ten je: zajistit pracovní místa na venkově. To je z našeho pohledu zásadní podpora mikropodniků, tedy do 10 zaměstnanců. Tam jsme schopny jako obce pomáhat. V mém okolí to dobře funguje díky MASkám. Tak, jak je dnes nastavena podpora sociálního podnikání, to je problém. A bojím se, že nový zákon, který se teď připravuje, to ještě více zkomplikuje. Kdyby se podpora soustředila na to, aby se rozhodovalo o dotačních principech v terénu, pak je to smysluplné. Bohužel se jako Spolek setkáváme na MPSV s velkými problémy při chápání podpory mikropodniků nebo sociálního podnikání. Chybí nám koordinační meziresortní činnost, např. mezi MPO a MPSV. A v tom vidím vaši roli. p. Zieglerová – Mrzí mě, že máte pocit, že ta podpora zatím není. My máme s NS MAS ČR uzavřeno memorandum o spolupráci, asi 70 MASek říká, že bude v příštím programovém období podporovat sociální podnikání. My jsme toho gestory. Sociální podnik vychází z definic EU. Je to velmi blízké tomu, co bylo ve výzvách. Ten zákon máme v gesci, resp. ministr pro lidská práva ho má v gesci. Spolugestory jsou MPO a MPSV. Tato trojčlenka se musí potkat. Bez zákona je to těžké. Pokud by nebyl, nepodařilo by se nám do zákona o veřejných zakázkách dostat tu výhodu, která teď nová směrnice na evropské úrovni umožňuje. Tzn. vyhradit veřejné zakázky jen pro zaměstnavatele s 50 % zdravotně znevýhodněných osob. Lze to vyhradit pro sociální podniky, i kdybychom je měli definované. Protože je definované nemáme, tak z toho ten sociální podnik nic nemá. Nemá přístup k veřejným zakázkám tak, aby se vyrovnaly jeho šance oproti konkurenčním podnikům. Min. práce zase chybí zákon o zaměstnanosti. To říká: Neznám sociální podnik a nebudu ho tudíž podporovat. V okamžiku, kdy vznikne zákon, lze ho zakomponovat do zákona o zaměstnanosti. p. Kavala – Je tady jistá hrůza z toho, když je nějaká firma podporována radnicí. Kriminalizace se dostává do popředí a vidí se v tom nebezpečí. Budeme se těšit, že se ještě v budoucnu potkáme. PROJEKT MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE Pan Jech se z účasti na schůzi omluvil p. Kavala – Pan Černý se v poslední době věnuje projektu meziobecní spolupráce (MOS). Mezi samosprávami vyvstávají pocity, že ne všemu jasně rozumí, požádal jsem ho proto, aby nás s tímto projektem znovu seznámil. Výsledkem MOS bude soustředění jistých služeb, které dnes vykonávají tzv. trojkové úřady a tím pádem dojde v podstatě k vykradení menších samospráv. Tím pádem ztratí jakékoliv odůvodnění a je to jen jiná cesta k tuhé centralizaci v této zemi. Centralizace se odehrává v posledních asi dvou letech. Důkazem je rušení stavebních úřadů, matrik apod. Z venkova se nám stává jen noclehárna. V meziobecní spolupráci jako takové ale vidím smysl. p. Černý – Projekt MOS je dotován z programu Lidské zdroje a zaměstnanost, jehož správcem je MPSV. Celkový rozpočet projektu se blíží 600 mil. Kč, ale je to rozdrobeno do
5
stovek relativně drobných výdajů. Více než 500 mil. jde do regionů, 2,5 mil. Kč jde vždy do jednoho území ORP, se kterým se naváže smluvní spolupráce. Mnozí z vás pamatujete okresní shromáždění, které bylo při OkÚ. Mělo své plusy i mínusy. K plusům patřilo např. to, že se tam řešily okresní nemocnice, soc. a kult. zařízení, ochrana památek atd.. Okresní shromáždění sloužilo k formální i neformální výměně názorů mezi starosty a bylo to také první období k výměně zkušeností a někdy i učení se o „slepých uličkách“. Projekt pokrývá celou ČR, metodika je jednotná, ale umožňuje chovat se v těch územích dost samostatně. Netlačí nikoho do přísného modelu. Při SMO byla vytvořena projektová kancelář, která má metodickou a koordinační část. Je tam také organizační a finanční část a jsou tam i právníci. Jejich hlavní role teprve přijde. Budou dělat právní poradnu pro města, obce a stávající i budoucí svazky obcí. Na území ČR je 205 ORP, mimo Prahy. V každém je 30 a více obcí. V současné době máme uzavřeny smlouvy ve 185 ORP, ještě se čeká na Brno. Tam je to před schválením zastupitelstva. Z těch 185 smluv je jich 97 s městy a 88 se stávajícími svazky obcí. (více v mapě, která je samostatnou přílohou zápisu) Spolupráce spočívá v tom, že náš smluvní partner zřídí tým cca 3 lidí, kteří v daném území mapují a analyzují situaci v navržených oblastech. Poté navrhují, jak by mohla do budoucna vypadat spolupráce. Je několik způsobů MOS. Základní je, že tam již dnes existují dobrovolné svazky obcí (v ČR je jich 564). Cca 1/3 jich nepracuje „naplno“. Jsou např. zaměřeny jen na jednu oblast a nijak se nerozvíjejí. Významné je partnerství v rámci MASek, kde obce spolupracují s dalšími sektory. Pak jsou ještě další formy MOS, kdy uzavírají smlouvy dvě obce navzájem apod. Většinou spolupracují v oblasti dopravy, odpadového hospodářství, v sociálních oblastech apod. Ve školství zatím spolupráce příliš rozvinutá není. V novém RUD už některé obce spolupráci ani nepotřebují. Hledáme starosty, kteří by nám pomohli v komunikaci. O tom celý ten projekt je. Měl by v daném území obnovit komunikaci. V rámci republiky jsou velké rozdíly. Na Moravě je spolupráce výborná, v jižních a východních Čechách nebo Podkrušnohoří, tam je vidět, že tam nejsou v mnoha případech MASky a ani ty dobrovolné svazky obcí to území nepokrývají. Tam bylo obtížnější najít partnery. Je podstatný rozdíl, jestli mají obce 200, 300 obyvatel nebo 1000 až 2000. Ty větší obce jsou už samostatné, suverénní, zatímco ty malé obce to mají těžší. V každém ORP navazujeme smluvní spolupráci se dvěma starosty. Podmínkou je, aby min. 1 z nich byl z obce. To se nám daří. Pracují s námi na dohodu o provedení práce. Máme už takto podchycených cca 400 starostů. Někde už ty týmy pracují od 1. listopadu, ale jiné až od 1. března. Blížíme se k prvním velkému milníku, který by měl proběhnout v květnu nebo červnu. Starostové se sejdou na tzv. shromáždění, projednají dosavadní podklady (analýzy) a rozhodnou se, jakou si zvolí oblast. Už teď se jeví, že to bude bezpečnost, která je na hraně jak samostatné tak přenesené působnosti. Mnozí cítí potřebu podpory pracovního trhu nebo podporu sociálně vyloučených. Shromáždění starostů by mělo rozhodnout, jak v projektu MOS dál pokračovat. Projekt běží asi 10 měsíců a končí v červnu 2015. Mohou se rozhodnout k vytvoření svazku obcí na území ORP, dále se mohou rozhodnout využít jen některých výsledků z analýzy, využít právní pomoci apod. Chtěl bych ještě říci, že nerozlišujeme, kdo je nebo není členem SMO. Náš cíl je pokrýt území co nejvíce. Bylo osloveno více než 5 tisíc obcí, běží už druhá fáze dotazníků. (více v samostatně uložené prezentaci, která je přílohou zápisu) p. Florian – Jeden z hlavních cílů MOS je - dle mého názoru - utvořit dobrovolné svazky na celém území ORP. Toho se řada obcí bojí a má i logické argumenty. V jednom ORP jsou např. dva mikroregiony – jeden je přímo v ORP, druhý je někde jinde a z praxe je zkušenost, že ten „vnější“ mikroregion je aktivnější než ten, co je v ORP. To rozhodně nenahrává tomu,
6
že by obce do MOS vstupovaly proto, že by chtěly mít jeden svazek. Můžete se k tomu vyjádřit? Druhá věc je, že bychom měli dosáhnout větší kooperace. Samotné spuštění projektu vyvolává do budoucna třecí plochy např. ve využívání prostředků z některých OP. Není ujasněno, jak budou ty výsledky využity. Projekt MOS se přece nedělá jen pro analýzy a pro vytvoření svazků obcí, ale dělá se proto, aby šly do území nějaké dotace. A tam se nám střetává s analýzami MASek, které jsou časově posunuty jinam a obsahově jsou v některých věcech totožné. Co bude s analýzami, až budou ukončeny? Podle mě jsou dvě východiska. Školství budeme chápat přes MOS jako rezortní podrobnou analýzu, zatímco vedle toho bude stát strategie MASek, která je komunálně vytvořená a průřezová. Zatímco strategie MASek bude hotová do konce roku, vy teprve budete tu analýzu dotahovat a někdy ke konci roku 2015 se udělá první revize strategie a promítnou se tam výsledky rezortních koncepcí např. z oblasti školství. Druhý přístup, ke kterému podle mě směřujete (a otevřeně k němu směřuje i MŠMT), je vytvoření analýzy MASky, vy využijete jejích výsledků, ty převezme i MŠMT a bude je dotovat systémem individuálních projektů, k čemuž SMO pořád směřuje. Byl bych rád, abychom si nalili čistého vína a sjednotili se v tom. p. Večerka – Když jsme se o projektu MOS dozvěděli, měl jsem několik pochybností, následovalo několik jednání a já řekl, že mi chybějí v tom projektu cíle. Především ve smyslu regionálního rozvoje. Rozpor je v tom, jestli bude regionální rozvoj více směřován ve smyslu veřejné správy, dobrovolných svazků obcí apod., tedy bude zaměřen via veřejnou správu, samosprávu a státní správu a nebo za pomoci komunitně vedeného místního rozvoje. To byl můj základní dotaz. Proto jsem tenkrát navrhoval, aby vznikla na co nejvyšší úrovni strategická – a nazval jsem to oponentní – skupina, která bohužel nevznikla. Projekt se realizuje, my dostáváme rozčílené e-maily starostů a členů MASek a co dál. Já se stávám čím dál větším kritikem projektu MOS a vadí mi na tom několik základních věcí. Projekt je za 598 mil. Kč. Z toho – kolik je placeno lidí v Praze a kolik jde do regionů? Zhruba 500 jde do regionů, 100 mil. zůstává v Praze. Ten projekt má cíle: zmapovat a přispět k hledání společných řešení v oblasti sociální, odpadové a ve školství. Pokud chcete najít legislativní řešení, tak chcete změnit zákony. To je přece činnost zákonodárců. Dále uvádíte: připravíme půdu pro koordinační a rozhodovací mechanismy, vzniknou shromáždění starostů. Čili bude 205 okresních shromáždění (ORP), která budou rozhodovat podle nově upravených zákonů o rozdělování např. RUD apod. A pokud připravujete další legislativní návrhy, pak to znamená, že připravujete další stupeň státní správy, na úrovní ORP. Co mi tady úplně chybí, je systémová spolupráce s druhým směrem regionálního rozvoje a tím je komunitně vedený místní rozvoj. Většinou je spolupráce založena na tom, že ji dělají manažeři MASek. Pokud to tak bude, nevadí mi to. Ale tam, kde to nefunguje, to bude v rozporu, protože strategické plány rozvoje se v polovině případů kryjí s ORP. Máme informace, že některé vztahy ty peníze z tohoto projektu rozbíjejí. Někdo je podpořen, někdo není, někde je MOS brána jako konkurence MASek. p. Kavala – Pokud se budeme bavit, že se někomu nelíbí peníze vpravo nebo vlevo, Radane, tak o tom se tady bavit nechceme. Peníze vždycky dělají mezi lidmi zle. Ale to není předmětem dnešního jednání. Jestli to někdo chápe jako konkurenci, tak to pro mě vůbec není důležité. p. Švaříčková – Jsem koordinátorka ORP. Máme 79 obcí a já jsem si dala za úkol všechny starosty navštívit. Objela jsem je a můžu říct, že jsou to chudáci. Protože jsme nevěděli, jak ten projekt uchopit, svolali jsme z celého kraje pracovníky, kteří jsou do projektu zapojeni a zjistili jsme zajímavou věc. Vystoupili tam z MASky Pacov a říkali: My už asi rok děláme pro starosty malých obcí něco jako „létajícího tajemníka“ a pomáháme jim s legislativou. K tomutéž se následně přihlásili z Moravských Budějovic a další. Zůstala jsem s pusou
7
dokořán. Zjistila jsem totiž, že by jim ta MOS strašně pomohla. A napadlo mě, že jedním z výstupů tohoto projektu by byl ten „létající tajemník“, který by pomáhal malým obcím, jinak se rozsypou. Tento člověk by mohl fungovat v MASce nebo v Mikroregionu a platil by jej stát. p. Kavala – Považuji za důležitou jednu věc. Když se to vezme poctivě, ten dotazníkový průzkum, dají se z toho vysát zajímavé informace. Já osobně jsem stál před otázkou, jestli do toho jít nebo nejít. Nebyla to pro mě složitá úvaha, protože se opravdu přimlouvám za to, aby MOS mohla fungovat. Co tam postrádám, je výstup, který by měl být jasně řečen. Nedá se to pojmout tak, že někomu něco doporučím. Z mého pohledu to musí být opravdu zaplaceno. A to tam není. Pokud někdo chce spolupracovat, pak by se měl rozhodnout jak a měl by na to dostat určitý objem peněz. Je na něm, jestli bude spolupracovat přes ORP nebo přes MASku. Neměl by být pro stát jen jeden určený partner. p. Švaříčková – Zjistila jsem, že ty mikroregiony mají staré smlouvy. Já jim doporučuji, ať s nimi přijdou, že jim SMO ty smlouvy zkontroluje nebo zredukuje. p. Martiňák – ORP Frýdek-Místek obsahuje 100 tis. občanů. Máme tam 37 měst a obcí, partnerem je Sdružení obcí Povodí Stonávky. Já bych rád, aby většina zúčastněných řekla: my chceme zpátky něco jako byl okres. Protože si moc dobře pamatuji, co nám to přinášelo. To by měl být ten cíl. Už to by byl úspěch, kdyby se starostové v rámci ORP dokázali jednou nebo dvakrát ročně sejít. Vždyť se ani neznají. Tady je dlouhodobá snaha obce individualizovat a nakonec dojde k tomu, že se ty obce budou muset sloučit, protože nebudou schopné samostatně pracovat. Ve Francii to funguje a obce zůstaly. Nikdo je nezrušil. Bylo to dobré k tomu, že starostovi zůstala čistá hlava na to, aby přemýšlel, jak tu obec zvelebovat. A mikroregion je tam proto, aby zajistil to technikum. p. Kavala – Vidíte, že ten projekt generuje některé věci, které vyplouvají na povrch. Jedna z nich je ta, že s námi nikdo nemluví. Ukazuje se, že MOS je také o tom, že spolu potřebujeme diskutovat a dozvídat se informace, které nás posílají dále. p. Rampas – Nejsem ve veřejné správě nováčkem a už vůbec ne v samosprávě. Věnuji se tomu 24 let, stál jsem u zrodu SMO, prožíval jsem všechny státní reformy, vč. poslední reformy veřejné správy, která se zase dotkla jen obcí a následně krajů, ale nikdy se nedotkla centra. Tímto projektem vzniká myšlenka „třetího stupně územní veřejné správy“. Jde o to, že máme duální systém (spojení st. správy a samosprávy), což přináší na jednu stranu úspory, ale na druhé straně je to velmi složité. Všechny zahraniční modely, ze kterých čerpáme, se ale od té naší dost liší. My si z nich vždy jen něco „vyzobneme“ a to je špatně a právě proto to nefunguje. Nedá se to naroubovat na něco, co už je tu zaseto. Ať chceme nebo ne, vyrobíme si tím mezistupeň vrchnosti, jako vždycky. Zpočátku to bude vypadat velmi příznivě. Ale i okres, který na začátku velmi pomáhal, postupně fungoval tak, že přednosta přišel na okr. shromáždění a řekl: „Já nemůžu, já jsem tady zvolený ministrem vnitra a proti němu nemůžu nic, nařízení je zkrátka takové.“ Pak zbyly nějaké drobné v regionálním rozvoji a tak jsme o tom zbytku hlasovali, protože 90 % okresu byly mandatorní výdaje. Neztrácejme souvislosti a paměť. Kraje prostě jsou, mají nějaké kompetence a my je těžko přehodíme na ORP. Ale ORP budou mít další zaměstnance a lidé budou potřebovat peníze a ty se někde budou muset vzít. Přečetl jsem si, že na ORP je třeba 15 mld. z evropských fondů a pokud v tom svazku někdo nebude, tak na ně těžko dosáhne. Nevidím tam ten konečný cíl. Ten mezistupeň. Chtěl bych vědět, zda to skutečně ten cíl je. Největším problémem naší země je nereformovaná centrální správa. Všechno se pořád děje dole, ale nahoře se to neudělalo. p. Kavala – Ten výsledek nemůže být, že vytvoříme něco nového, ale že vytvoříme něco ekonomičtějšího. Není přece nutné, abychom měli v každé obci a v každé škole svoji účetní.
8
A co se týče stavebních úřadů, u nás je jeden a má tři sídla. A úředník jezdí za občany. Jsme zatěžování naprosto nesmyslnými agendami a další se rýsují. p. Hroch – Já vnímám MOS ve svém regionu a v jižních Čechách docela pozitivně, ale s obavami, že snad tím nedojde k potlačení venkova a úbytku malých obcí. Pár dotazníků, které jsem četl, mi naznačují, že by z toho mohlo něco takového vzejít. Co se týče setkávání starostů, my se pravidelně scházíme, diskutujeme - a momentálně máme velký problém a to jsou odpady. Nevíme, jestli je budeme spalovat nebo skládkovat. Opravdu se scházíme a dokonce spolu i večeříme. Peníze by nám měly napomoci „jen“ k tomu, abychom se v mikroregionu Milevsko více rozvíjeli. p. Kavala – Výsledkem tohoto projektu by opravdu měla být MOS. Ale my už umíme spolupracovat dávno, jen se to teď posouvá někam dál. p. Florian – Znovu uvedu důvody, které jsou teď na stole. Je potřeba je teď dořešit velmi úzkou spoluprací všech našich regionálních partnerů, tj. SMO, SMS i NS MAS, protože v tom je nejasno. Jedna věc je obava, že to skončí vytvořením regionálních ORP sdružení, což bude přihrávka na to, aby stát řekl: „Bude to prima.Vše bude u ORP.“ Spíš bychom se ale měli dopracovat k tomu, aby ten stát pochopil, že nemůže chtít po malých obcích žádné nesmysly, a že by ten stát se měl přizpůsobit. Ta spolupráce je dobrovolná, to bychom si měli uvědomit. Myslím, že nám všem jde o to restituovat mikroregiony. Ale nevím, jestli jde všem o to rozehrát státní správu na nějakou reformu. Mě tedy ne. Všechny ústřední orgány jakmile ucítí naději na reformu „dole“, okamžitě nastoupí a budou chtít udělat svazky. Proto navrhuji, abychom se dohodli na co nedřívější schůzce s těmi, co ten projekt MOS řídí, aby hned, jak budou resortní strategie (školství, odpady apod.) hotovy, tak MASky oživí ty své strategie a bude tam nějaká kontinuita. p. Kavala – Mám otázku na pana Černého. Nevíš, jestli projekt SMS bude úspěšný? Paní Juřenčáková mi řekla, že SMS podalo stejný projekt. p. Černý – Úplně stejný není. Já jen vím, že ho podali. p. Večerka – Projekt SMS je zaměřen na lidské zdroje v MASkách. Tam je to trochu o něčem jiném. Momentálně probíhá oponentní projednávání. p. Kavala – A on je také zaměřen na MOS? Protože to pak někdo vyrukuje se stejnými dotazníky. p. Večerka – Ten projekt SMS je zaměřen na OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Na pracovní sílu v MASkách. p. Kavala – Já jsem z paní Juřenčákové vytáhl, že oni tím projektem podpoří život MASek, než přijdou peníze na nové období. Pokud někdo vyrukuje s něčím podobným jako SMO, tak to bude hrůza. p. Martiňák – Nikdy se nesmí opakovat jedna otázka dvakrát. To ty starosty tak rozčílí, že se na to vykašlou. p. Černý – Ten „létající tajemník“ by mohl být jedním z výstupů projektu, aby se obcím pomohlo. Je strašně různorodá skladba obcí. Někde jsou starostové uvolnění, jinde neuvolnění. Velmi se v tom projektu projevuje velké město a okolí. Velké město, jako např. Plzeň, se nemá zájem bavit s těmi okolními, ale ty obce by to potřebovaly. Proto se je v rámci projektu MOS snažíme spojit s týmem, který bude dělat ITI, aby to pak ta Plzeň přijala. Pokud budeme dělat projekt s venkovními obcemi kolem Plzně a ty předestřou, že by chtěly např. zlepšit dopravu mezi Plzní a okolím, tak ta Plzeň to přijme jedině přes to ITI. Tam, kde je malé město, které je zároveň ORP (třeba Pacov – ten už více než rok krásně spolupracuje s okolím a je to zásluhou velmi vstřícného starosty), tam půjde jen o lehkou úpravu stanov, pokud budou mít zájem. Svazky obcí versus MASky – já nejsem ten, kdo by říkal, jestli MASky mají dostat 20, 30 nebo 50 mld. Jde to úplně mimo mě. Jsem také spoluzakladatelem MASky, vnímám jejich významnou roli, ale projekt MOS sleduje jiný cíl. Viděl bych to jako rovnoběžky, které by se
9
neměly střetávat. Na podzim, když to se zaměstnanci MASek vypadalo, že nemají jistotu, jak budou v roce 2014 moci být placeni, tak šli v některých krajích pracovat do těchto odborných týmů, ale pak se ukázalo, že budou peníze na MASky a teď mají ti lidé problémy. Už jsou zapasovaní do jiné práce a teď je jich potřeba v MASkách. Jedním z cílů je ukázat, jaká by ještě mohla být ta MOS. Vzorem je Francie. Tam to prezentovali tak, že obec je třeba i v 16 různých sdruženích. Hodně tam spolupracují. Ty analýzy, které teď vzniknou, bychom chtěli použít k naším politikám versus orgány státní správy. Na druhou stranu už dnes projevila některá ministerstva (MPSV, MŠMT) o ten projekt zájem. Ale my z toho projektu nebudeme dělat strategie. Netvrdíme, že všichni musejí být ve svazcích kolem škol apod. My chceme ty poznatky shrnout a vystihnout požadavky obcí. p. Florian – Ty centrální orgány si vybírají cestu, která je pro ně nejsnazší. Vyberou si třeba strategii, která je pro ně jednoduchá a ve skutečnosti neslíbí nikomu nic. My musíme jít na ty centrální orgány dohodnutí, která ta strategie bude validní jako výstup do operačních programů. To je problém, který teď pociťujeme právě v tom školství a soc. věcech. p. Černý – Udělal jsem si poznámku, že musíme začít účinně využívat společnou platformu, kde bychom ty věci sladili a společně postupovali vůči centrálním orgánům. p. Kavala – Důvodem dnešního pozvání je, že nebudeme participovat na něčem, pod čím jsme jakoby podepsaní a výstup pak půjde vlastní cestou. Teď nás všichni potřebují při vyplňování dotazníků, aby se naplnil projekt, pak to někdo hodí do složky, odešle to a my se nebudeme stačit divit, protože pod tím budeme podepsaní. Než by se připravoval ten výstup, rádi bychom ho viděli. Cílem projektu nebylo řešit samosprávy versus MASky. To je teď už jasné. p. Černý – Ještě konkrétně k panu Martiňákovi. Volitelné téma by si starostové měli zvolit v květnu. Někde už o tom diskutují. Co se týče aglomerací. Tam, kde jsou ORP města, která mají 25 tisíc a více obyvatel, je ještě tzv. aglomerační expert. Ten by měl zajistit dobrou komunikaci mezi městem a zázemím. Neměl by sloužit k tomu, aby na něj velké město navalilo úkoly a on je tam dělal za nějaké peníze. K MASkám versus svazky obcí. MASky jsou úplně jiný systém a jejich financování je také jiné. Když jsou úspěšné v projektech, tak mají nějaké procento na zajištění režie z těch projektů. Pokud se tady vytvoří svazek obcí, který bude tyto věci zajišťovat, tak to financování nemůže být projektové. Já jako starosta přece nemůžu financovat školu projektově. Je to tedy úplně jiný systém a oba ty systémy by se měly navzájem podporovat. p. Večerka – Podporuji každou věc, která podporuje MOS. Je potřeba, aby ty informace tekly. Ale mám problém v tom, že se v tomto projektu zapomíná, co bylo v 90. letech. Na reformu veřejné správy. Na to, jakým způsobem bychom to měli směřovat. A o tom bychom měli komunikovat. Ten rozpor by neměl být v terénu, ale měl by mít podstatné informace podložené vaší činností pro dokončení reformy veřejné správy. Ve Francii to sice nějak dělají, ale tam mají jiný model veřejné správy. A záležitosti v dohodě o partnerství by měly být také v souladu s touto koncepcí. Na to nesmíme zapomenout. (více k MOS v samostatně uložené prezentaci) MOŽNOSTI PODPORY PRORODINNÝCH OPATŘENÍ V RÁMCI AKTIVIT OBCÍ A MAS p. Florian – Nastala chvíle, kdy MASky začínají dělat své strategie. MMR vydá po schválení Dohody o partnerství metodické pokyny, které jsou dost podstatně přepracovány. Nám jde o to, aby se v těch strategiích objevila i rodina. A to jak regionální tak na celostátní úrovni. V řadě zemí nefunguje tzv. morální podpora rodiny.
10
Na národní úrovni se dá řešit především otázka finanční. Matky dostanou příspěvek na první a druhé dítě bez ohledu na to, jestli je rodina sociálně slabá nebo finančně hodně dobře zajištěná. Teď bude pozornost zaměřena na to, aby všude byly školky. Hlídejte si, až budou vypsány dotace, abyste o ty školky nepřišli. Může se stát, že řada prorodinných opatření nebude z evropských peněz financovatelná. Ale přesto ta strategie „odspodu“ by to měla zahrnovat a MASka může ve spolupráci s obcemi přemýšlet, jak to zařídit i bez podpory z EU. Věcně půjde o devět oblastí aktivit obcí a MAS: 1. Prorodinně zaměřené školní vzdělávání – máme představu, že by se na školách měla vyučovat etická výchova s důrazem na význam rodiny. 2. Prorodinně zaměřené poradenství a občanské poradny – skoro všude fungují občanské poradny, které zdarma poskytují prorodinné poradenství a poradenství v dluhových oblastech. Dnes to provozují občanská sdružení, se kterými by obce mohly začít spolupracovat. 3. Čtenářská gramotnost – abychom si připomněli, že knihovny mají smysl, chtěli bychom, aby i na ně šla podpora z evropských fondů. MŠMT nám odpovědělo, že by to šlo, ale mělo by to být napasováno na nějakou školu. 4. Finanční gramotnost – jde o otázku předcházení dluhům nebo řešení dluhové problematiky 5. Projekty dětí a mládeže – úspěšně jsme nastartovali projekty dětí a mládeže v rámci POV. Je to typ komunitního plánování, založený na rozhovorech s dětmi. 6. Slaďování rodinných a profesních zájmů – zaměstnavatelé by měli být vstřícní ke zkrácené pracovní době matek nebo otců s malými dětmi 7. Aktivní politika zaměstnanosti a sociální podnikání – v nových OP bude spousta možností sociální podpory. Problém je, že ještě není schválen ten příslušný zákon o sociálním podnikání. Důležité je udržovat u lidí pracovní návyky. Aby člověk, který přijde o práci, nezůstal příliš dlouho doma, ale mohl přechodně dělat i „podřadnější“ práci, třeba hrabání listí. 8. Aktivní stárnutí a péče o seniory a soc. vyloučené skupiny – to je otázka budování domů s pečovatelskou službou nebo tzv. „školek pro důchodce“, kteří trpí např. Alzheimerovou chorobou. Tam je problém, že se to zavede a pak se to ruší, protože provoz je drahý. Vyřídit pobyt v takovém zařízení navíc trvá třeba rok. A pak jsou v tomto bodě obsaženy romské osady. Tyto problémy většinou v obcích nejsou, ale pokud jsou, nebojte se to do té strategie dát, protože je na to rezervováno relativně dost peněz. (Více v samostatně uložené prezentaci, která je přílohou zápisu) p. Bena – Bylo toto téma předjednáno s Frantou Wintrem, předsedou NS MAS? p. Florian – Nemůžu nikomu nic poroučet. NS MAS se spíš orientuje na to, aby nějaké ty peníze byly. My jsme na MPSV prosadili, že v OP je odrážka „podpora prorodinných aktivit na místní úrovni“. To jsem chtěl dát i do Dohody o partnerství. Jinak jsem tuto prezentaci měl i na semináři NS MAS ČR, takže jsou informováni. Ale nemůžu nikomu nic nařizovat. TÝDEN UMĚLECKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A AMATÉRSKÉ TVORBY 2014 p. Přílepková – NIPOS tento projekt, který si vzal inspiraci ze zahraničí, pouze koordinuje. (Viz samostatná příloha zápisu.)
11
RŮZNÉ – MEMORANDUM, PŘELOŽENÉ SMO ČR p. Kavala – Memorandum je podpsáno, je signováno i panem Jiránkem, bez výhrad a beze změny. Pan Jiránek to podmínil tím, že si města vydají vlastní memorandum. Netušili jsme, jak to dopadne, ale dnes už má to původní naše memorandum paní ministryně Jourová. Předal jsem ho i ministrovi zemědělství. Od pana Jiránka pak přišlo druhé memorandum, které kopíruje to první. Komora měst má strach, že města od 25 do 50 tisíc obyvatel budou mít málo peněz na individuální projekty. Jsou to města, která nejsou zahrnuta ani v ITI ani v CLLD ani v IPRÚ. Já jsem to nové memorandum rozeslal Vám a našim partnerům a konzultoval jsem to na dálku s Radimem Sršněm. Shodli jsme se na tom, že by to druhé memorandum mohlo přispět k nějakému posunu. Že by se rozšířilo a bylo by to pádnější. Proto jsem kontaktoval paní Juřenčákovou za SMS a Frantu Wintera z NS MAS, dal jsem to prostudovat Radanovi Večerkovi atd. Potřebovali jsme se ale sejít, abychom se dozvěděli, jak se k tomu druhému memorandu došlo. Hledali jsme pro setkání termín a nakonec jsme se shodli na 9. 4. v Poslanecké sněmovně za účasti všech zúčastněných. Celý problém tkví v tom, že bylo řečeno: bude to 500 – 250 na územní dimenzi a 250 na centrum. Oni to rozdělili na 300 a 200. Tím pádem tam těch 50 chybí, to je těch 15 našich plus ten zbytek atd. My bychom ale pořád měli říkat, že chceme těch 250 a že jsme na tom všichni dohodnuti. Po vás budu chtít, abyste korespondenčně schválili, že tu upravenou verzi druhého memoranda můžu podepsat. p. Florian – V tom druhém memorandu se mluví o 20 mld. pro města, což je úplný nesmysl. Protože jen pro IPRÚ jsme uvažovali o cca miliardě, což je řádově úplně jiné číslo. Oni tedy úplně vybočili z toho systému. p. Rampas – V tom memorandu jsou uvedeny všechny alokace s výjimkou CLLD. Volal jsem to Bezdíčkovi a řekl jsem mu, že se v tom jejich memorandu musí objevit to, co bylo v tom původním, aby to bylo akceptovatelné, tj. těch 35 mld. pro CLLD. To tam není. Tam jsou uvedeny objemy ITI a IPRÚ, objemy pro větší města a pak ještě 15 mld. pro realizaci projektů ORP. Když se to všechno sečte, tak to vůbec nevychází. Jestli to má Spolek podepsat, tak tam musí být uvedena alokace pro CLLD 35 mld. RŮZNÉ – ZÁJEZD NA SLOVENSKO p. Kavala – Dostali jsme nabídku jet na zájezd na Slovensko. Uspořádal by ho pro nás Spolek pre obnovu dediny. Přes opakované nabídky projevily zájem jen Olomoucký a Moravskoslezský Spolek. Přišlo mi to líto, protože jsem chtěl navrhnout, aby na to Spolek přispěl, ale pokud pojedou jen lidi ze dvou krajů, pak bych nerad, aby se to obrátilo proti nim. Přesto tímto žádám Spolek, aby schválil příspěvek na tento zájezd ve výši 30 tisíc korun. SCHVÁLENO. RŮZNÉ – SETKÁNÍ ŠOV p. Florian – Byl jsem minulý týden s Honzou Tomiczkem v Belgii na setkání evropských Škol obnovy venkova. Bylo nás tam asi 30. Lákal jsem i ty, co se přes soutěž Vesnice roku dostali do evropské soutěže, ale takových tam nakonec bylo z různých zemí jen sedm. Překvapilo mě, že jejich LEADER (oblast, ve které jsme byli, je německy mluvící a má asi 70 tisíc obyvatel) podporuje naše projekty obnovy vesnice a podporuje zpracování místních programů na naše poměry obnovy vesnice. Inspirovalo mě to k tomu, abych navštívil pana Vlka a pana Mazala, jestli by takovéto projekty nešly podporovat na úrovni MASek. Že bychom inovovali projekty obcí, které jsou připraveny. Ale moc pochopení jsem nenašel. Příští setkání ŠOV by mělo proběhnout v německém Roztoku.
12
p. Rampas – Proběhla jednání na úrovni operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání, OP Zaměstnanost a OP PIK. Všechna se dostaly do roviny, že v nich není samostatná osa pro CLLD a není ani předpoklad, že tam bude. Nejhůře je to vnímáno v OP PIK, kde vše bude administrovat Czech Invest. Pan náměstek Novotný je proti tomu, abychom se do toho nějak zapojili. Je tam snad posun v tom, že se tam samostatně objevilo mikropodnikání, ale já nevěřím, že se tomu bude Czech Invest (CI) věnovat. Jsem přesvědčen, že ne. V dalších dvou programech je problém, že se tam v územní dimenzi objevuje jednotka ORP a nikoliv MAS. Ani v jednom není samostatná osa. Uvažuje se tam o formě spolupráce, animace atd. Zdálo se mi, že je s tím NS MAS spokojená, ale možná se mýlím. Ve vztahu k OP průmyslu byla snaha se sejít s CI, ale nepodařilo se. Prezident CI odmítl jednat, pokud nebude vyjednáno s ministerstvem, že není o čem se bavit. Teď je snaha vyvolat schůzku s Hospodářskou komorou, aby tam byl tlak i z této strany. Já v současné době nevím, v jaké formě je dohoda o partnerství, co se týče alokací. Zaznamenala i verbální verze nějakou zásadní změnu oproti tomu, co bylo projednáno SEI? Nevím. p. Večerka – Včera večer přišly návrhy, které půjdou na čtvrteční jednání velké rady pro fondy. Je tam aktualizované znění Dohody o partnerství bez finančních alokací. Předpokládám, že se to bude řešit přímo na místě. Co se týče jednání o OP PIK, bouchlo to minulý týden na konferenci v Pyramidě. Pan Novotný si pustil ústa na špacír proti MASkám a na základě toho je rozjeta velká akce. Včera byla mimořádné jednání SMS, NS MAS a pana ministra Mládka a řeší se to seshora. Pokud to nebude vyřešeno tento týden, půjde se klidně do ulic. Je to teď velice žhavé téma s tím, že mikropodniky ano. USNESENÍ: Úkol č. 1/1. 4. 2014 Připravit aktualizaci smluv o partnerství, určit zástupce Spolku, kteří budou pomáhat v naplňování obsahu jednotlivých smluv. T – srpen 2014 Zajistí – ing. Stanislav Rampas, Mgr. Eduard Kavala Úkol č. 2/1. 4. 2014 Vytvořit sytém ukládání termínů akcí. T – květen 2014 Zajistí – ing. Stanislav Rampas, Kateřina Kapková Úkol č. 3/7. 1. 2014 Připravit podklady k návrhu aktualizace vládního Programu obnovy venkova. Vstoupit na toto téma do jednání s MMR, konkrétně paní ředitelkou Kriegelsteinovou, a s panem Milanem Štěchem, který nový program zaštítí. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas, JUDr. Radan Večerka, Mgr. Eduard Kavala Úkol č. 8/7. 1. 2014 Připravit změnu statutu SPOV ČR v souvislosti s novým občanským zákoníkem. T – červen 2014 Zajistí: JUDr. Radan Večerka Dle průběhu schůze zapsala: Kateřina Kapková Celý audiozáznam je archivován.
13
