Zápis z jednání schůze Spolku pro obnovu venkova ČR (dále jen Spolek), konaného dne v Senátu v Praze

Zápis z jednání schůze Spolku pro obnovu venkova ČR (dále jen Spolek), konaného dne 16. 7. 2013 v Senátu v Praze Schůzi zahájil předseda Spolku, pan Mgr. Eduard Kavala. V úvodu všechny přítomné přivítal a seznámil je s programem jednání: 1. 08.45 – 09.00 Prezence 2. 09.00 – 09.30 Kontrola usnesení 3. 09.30 – 11.00 Strategie regionálního rozvoje – územní dimenze a integrované přístupy rozvoje území Pozvaný host: RNDr. Josef Postránecký – odbor rozvoje a strategie regionální politiky, MMR ČR 4. 11.00 – 12.00 Nové programové období 2014+ Pozice Spolku pro jednání o OP „Zaměstnanost“ s MPSV – ing. Florian 5. 12.00 – 12.30 Zpráva revizní komise SPOV ČR za první pololetí roku 2013 – p. Knap 6. 12.30 – 13.00 Různé STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE – ÚZEMNÍ DIMENZE A INTEGROVANÉ PŘÍSTUPY ROZVOJE ÚZEMÍ p. Kavala – přivítal pana Postráneckého a předal mu slovo. p. Postránecký – Pokud jde o Strategii regionálního rozvoje jako hlavní národní dokument regionální politiky, tak i díky Vašim zástupcům se ji podařilo v rámci širokého týmu připravit a předložit do vlády a dne 15. května (usnesením 344) byla schválena. Jde o střednědobý dokument s platností od roku 2014 do 2020 a zároveň je to základ pro přípravu územní dimenze v příštím programovacím období. Strategie je zveřejněna na webových stránkách MMR. Pokud jde o usnesení vlády, vyplývá z ní celá řada úkolů. S týmem, který tu strategii připravoval, počítáme i nadále. Bude to pracovní skupina k realizaci Strategie regionálního rozvoje. Nejbližším úkolem je připravit do konce letošního roku Akční plán pro realizaci strategie na první polovinu toho střednědobého období. Bude to rozpis opatření a kroků, které musí dotčené resorty zabezpečit k realizaci cílů strategie. Vy je znáte v těch čtyřech oblastech, které reprezentují určité typy území. Strategie také stanoví určité mantinely, jak by měl být regionální rozvoj podporován v rámci využití evropských fondů v období 2014+. Za tím účelem vznikaly základní výstupy ze strategie – jako je typologie území, vymezení různých typů problémových regionů, specifikace konkrétních opatření směrem k těmto odlišným částem území republiky apod. A to se musí promítnout do připravovaných dokumentů pro příští období. Obecně se tomu říká územní dimenze a k tomu ještě uplatnění integrovaných přístupů, které by měly v daném území umožnit efektivnější využití evropských prostředků než tomu bylo doposud. Zatím ta územní dimenze není uzavřena. Jiné představy mají kraje, jiné města obce, jiný pohled je ze strany MAS. Pro evropskou komisi se ale musí najít společné řešení. Nedávno proběhlo ve 1

Špindlerově Mlýně jednání na toto téma, kde proběhla poměrně složitá diskuze a došlo tam k určité mu konsensu jak z hlediska vymezení územní dimenze, tak i z hlediska uplatnění konkrétních nástrojů integrovaných přístupů. (viz samostatně uložená příloha zápisu – Dohoda o využití integrovaných nástrojů) Územní partneři se dohodli, že budou prostřednictvím příslušných opatření v jednotlivých OP uplatněny následující podpory specifických území: 1. Podpora hospodářsky problémových regionů, které jsou vymezeny strategií pro regionální rozvoj – těch je 57, na úrovni ORP, 2. Podpora sociálně vyloučených lokalit, jejichž počet bohužel v ČR roste. 3. Podpora území v bývalých nebo ještě současných vojenských újezdech, které by měly být v nejbližších dvou letech předány pro civilní využití Územní dimenze bude zahrnovat i specifické výzvy pro určité typy území, řešené v sektorových strategiích - je např. potřeba pokračovat v preventivních opatřeních na úrovni povodní od pozemkových úprav až po velkoplošná, krajině blízká opatření. Dalším příkladem mohou být území postižená vysokou intenzitou exhalací, jako je třeba Ostravsko nebo SZ Čechy. Teď je potřeba nastavit systém tak, aby v příštím programovém období šly do těchto území prostředky prioritně. To je tedy územní dimenze, řešená formou specifických výzev v jednotlivých OP, kdy se definuje jednotlivé území, na to se vyčlení potřebné prostředky a tou výzvou budou osloveni žadatelé, aby se o ty prostředky hlásili. Logicky budou mezi sebou soutěžit, ale ta území už budou mít předem určenu určitou garanci objemu peněz. Pokud jde o efektivnější užití evropských fondů v provázanosti různých aktivit v území a v čase napříč jednotlivými fondy a příslušnými programy, o tom je vedena stále ještě velká diskuze. Na jednání územních partnerů ve Špindlerově Mlýně se dohodli na následovaných nástrojích: 1. Integrované územní investice pro šest největších aglomerací v ČR – tímto krokem by se naplnilo jedno z nařízení, a to zajistit přes tento nástroj minimálně 5 % prostředků evropského fondu regionálního rozvoje na udržitelný rozvoj měst. Jde o velké aglomerace a urbanizované oblasti v pojetí EU, tedy městský prostor. 2. Oproti záměru našeho ministerstva bylo na jednání dohodnuto užití tohoto nástroje integrovaných územních investic pro území 13 krajů (s výjimkou Prahy). Ale tato integrace investic by se týkala jen krajských kompetencí. Příjemci by byli všechny důležité subjekty, působící v daném území – např. i státní organizace řešící dopravní infrastrukturu, MASky apod. Předpokládá se – a nám se to moc nelíbí – že by šlo pouze o investice v kompetenci krajů a tam je těžké tu integraci dělat. Jak se dá integrovat oprava silnic I. a II. třídy s podporou nemocnic? 3. Třetím nástrojem je využití místního rozvoje metodou LEADER prostřednictvím MAS. Otázkou je, kolik jich bude možno podpořit s ohledem na jejich kvalitu a objem peněz. Ne všechny OP jsou také pro MASky vhodné. Např. OP „Doprava“ realizovaný z kohezního fondu. 4. Dohodlo se tam ještě možné užití dalšího povinného nástroje a to je Společný akční plán. Ten se ale týká měkkých prostředků a záleží na krajích, zda tento nástroj chtějí uchopit. Na těchto čtyřech nástrojích se územní partneři dohodli. MMR chtělo tento nástroj využít i pro řešení rozvoje středně velkých měst a jejich zázemí. Už v tomto období se používá Integrovaných plánů rozvoje měst nad 25 tisíc obyvatel. A také jsme chtěli tento nástroj použít v případě, že by se území partneři dohodli, že chtějí řešit svůj rozvoj touto cestou a nikoliv jen individuálně přes specifikovanou územní výzvu. Ale územní partneři se na tom nedohodli. V současné době to MMR zpracovává do příslušných dokumentů, protože bude muset být připravena metodika integrovaných nástrojů a územní dimenze. Záleží však i na nové vládě,

2

která se může dosavadnímu způsobu přípravy postavit. Změna zadání by se pak musela do těchto dokumentů rychle promítnout. Operační a další programy musejí být připraveny nejpozději do října, stejně tak jako Dohoda o partnerství coby zastřešující dokument mezi ČR a Evropskou komisí. Následných schvalovací proces bude pak trvat několik měsíců. Je tam také podmínka uzavření legislativy na evropské úrovni a stanovení finančních prostředků. Zatím ani na této úrovni totiž tyto dva základní kroky nejsou uzavřeny. Nejsou rozděleny finanční prostředky na příští období mezi fondy a členské státy a není schválena ani legislativa v podobě nařízení, protože jsou tady rozpory mezi evropskou komisí a evropským parlamentem, který tyto dokumenty v konečné fázi schvaluje. Stále se však předpokládá, že nejpozději do jara by ty dokumenty měly být schváleny. Pak by mohla být zahájena realizace jednotlivých programů. p. Kavala – V té obecné rovině máme pořád pocit, že se tady nikdo nepřihlásil k venkovu jako takovému. Území se tady stále řeší přes jediný nástroj a to je zemědělská dotační politika. Jak to vidíte z pozice zástupců krajů? Podle našich informací jsou tam dva rozdílné názory. Jedni se přiklání k zachování krajských „struktur“ a přes ně ta území zasanovat. Otázkou je, jaké prostředky do toho budou vloženy a co z nich bude moci být realizováno. p. Postránecký – Tam se rýsují dokonce tři pohledy krajů. Některé souhlasí s návrhy státu ohledně architektury uspořádání období 2014+, kdy by kraje už nebyly těmi zprostředkujícími subjekty ani řídícími orgány, ale byli by prostřednictvím toho integrovaného nástroje příjemci napříč těmi programy. Ale i v tomto případě se musí vyřešit budoucnost úředníků. Je vyškoleno cca 450 kvalifikovaných lidí a i komise se ptá, co s nimi bude. Při uplatnění těch nástrojů by se využití těchto lidí našlo, tj. převést je po dohodě jinam. Např. MASky mají kapacitní problém, tím spíš, že by měly administrovat více prostředků napříč fondy. Jinde by měly ty úředníky převzít kraje nebo města. Druhá skupina krajů požaduje návrat k současnému modelu, tj. aby kraje měly své programy a řídící orgány. A třetí skupina hledá zlatou střední cestu – aby kraje zabezpečovaly rozvoj svého území a koordinovaly realizaci těch nástrojů, tedy aby pod sebou měly i gesci za MASky a jejich strategie, za integrované území a investice. Je potřeba, aby se kraje vzájemně dohodly a přišly s jednotným názorem. Tento pátek má vláda jednat s Asociací krajů, tak uvidíme, co z toho vzejde. Pokud jde o venkov, na evropské úrovni politika rozvoje venkova zůstává tak, jako je tomu nyní. Bude to nadále v kompetenci MZe, přes PRV. Ale nová nařízení nyní umožňují podporu venkova v širší míře i napříč ostatními fondy a tím pádem i programy. Významným programem, který tu venkovskou dimenzi bude obsahovat, je iROP. Teď se povede diskuze k jeho věcnému vymezení tak, aby nebyl duplicitní vůči některým sektorovým programům. A už z názvu vyplývá, že by to měly být věci, které jsou v kompetenci územních partnerů – samospráv, MASek apod. Je předjednána podpora z evropského sociálního fondu přes OP „Zaměstnanost“. Jednalo se o uplatnění MASek při realizaci programu pro rozvoj inovací a konkurenceschopnosti (PIK) v gesci Min. průmyslu a obchodu. p. Kavala – Když jsme zjistili, že cesta přes zemědělství je neprůchodná, tak se domníváme, že je možná cesta přes ty programy. Podle mého názoru trpí dnešní Evropa dvěma problémy. Vedle toho, že disparity se prohlubují - a tím vznikají „vnitřní Sudety“, které se nevlezou do toho dělení, které jste dnes na úvod přednesl. Další je záležitost zaměstnanosti, což je problém č. 1. Myslíte si, že požadavek na pokrytí fin. potřeb z jednotlivých OP je realizovatelný? p. Postránecký – Podle mě jsou na dobré cestě dva programy. Teď pominu PRV, tam je to povinné, leč bohužel velmi okleštěné. Ale ten iROP jednoznačně, to můžu slíbit a neumím si představit, že by to někdo, třeba ministr, ovládl a řekl by, že iROP nebude orientován na obnovu venkova.

3

p. Kavala – Mám informaci ze včerejška, že kraje si dovedou představit integrovaný přístup území tak, že nám zaplatí dopravu a všechno budou dělat v centrech. I takto může vypadat „sanace“ venkova. p. Postránecký – Tomu rozumím. Ale pak ta podpora venkova musí být rozdělena do dvou částí. I státní nebo krajské instituce budou podporovat venkov v podobě zlepšení dopravní obslužnosti apod. Ale vy máte na mysli přímou podporu venkovských subjektů. A to já mám na mysli u iROPu, kdy příjemcem prostředků by měly být MASky a venkovské obce a to buď plošně nebo přes územně specifikované výzvy. Tady musíte bojovat a je dobře, že to máte v programu, abyste se dostali ještě do dalších programů, kde je podpora venkova nezbytná. Měkké zdroje - je potřeba zabezpečovat i na venkově růst kvality pracovních sil, lidských zdrojů, základní služby. p. Kovář – Nepřihlíží se i k dalším věcem, nejen k venkovu. Vyjmenoval jste tři skupiny, které jsou v té strategii. Jak to, že je mimo strategii protipovodňové opatření? Infrastruktura a krajina jsou zničené! p. Postránecký – Já jsem pouze řekl, že je to v gesci jiného resortu. Prioritní oblast č. 3 – strategie a udržitelný rozvoj – má jednu velkou prioritu a to je právě toto opatření. Pan Večerka navrhl posílení preventivních opatření proti vzniku živelných pohrom a obnova území po jejich vzniku. p. Kovář – Další věc. Nastínil jste nám tady tři různé pohledy krajů. To je strašné, co jste řekl. Že 400 nebo kolik úředníků je k ničemu. Stálo to miliardy. Já bych navrhl ještě 4. pohled krajů a to je jejich zrušení. p. Postránecký – To ale musíte projednat s kraji. p. Florian – Já jsem si spočítal, že na iROP nebo OP dohromady je asi 191 mld. korun. p. Postránecký – Ne, ne. ROPy mají 18 % alokace, jestliže vezmeme těch 750 mld. Ale říkal jsem, že na evropské úrovni ještě čísla nejsou schválena. Uvažuje se – podle tohoto období – že bychom mohli mít za všechny fondy k dispozici 500 mld. p. Winter – Mezi aktéry na venkově došlo k nějaké dohodě, ale obávám se, že SMO z toho začíná couvat a nerespektuje ji. Zástupce krajů tvrdí, že to v Asociaci krajů prodiskutují, ale ani pan hejtman Netolický ani Klára Dostálová nejsou schopni to prosadit. Máme informace, že někteří hejtmani se tvrdě staví na zadní a jedou si po vlastní linii. Je to pro ně závazné nebo ne? Druhý dotaz mám k těm jednotlivým programům. Na monitorovacím výboru už padlo, že z PRV bude podpořeno pouze 50 nebo 80 MASek, protože více peněz nebude a MASky se mají podívat do jiných OP. I v nich máme své zástupce, až na jeden, který je v dikci MPSV. Tam nás dali jen do nějaké podsekce a já nevím proč. Obávám se, že právě u toho MPSV jsou MASky příliš akční a byly by schopny rozhodit jim celou koncepci, která už je napsaná. V podpoře podnikání jsme na tom velice dobře, ale potřebujeme více partnerů, kteří budou bránit venkov. Momentálně jsme tam tři. Dali jsme se dohromady s Asociací malého a středního podnikání a ta nám pomáhá docela dost. Máme tam ještě SMS a potřebovali bychom ještě někoho ze Spolku. Věřím tomu, že tam se nám podaří protlačit docela slušně. V OP Min. školství „Věda, výzkum a vzdělávání“ bychom se mohli dostat do regionálního školství a do partnerství v regionech. Ale jediné, co mě straší, že PRV. I když jsem se dozvěděl, že se snad celý bude přepisovat… Zatím tak, jak je to postavené, to vypadá na 3,4 mld. pro program LEADER, což je zhruba 1,9 mil. na každou MASku, pokud by jich bylo podpořeno 150. Pokud by jich bylo 170, tak je to 1,5 mil. na každý rok plánovacího období a to není ani na provoz. My jsme v tom Špindlerově mlýně řekli, že bychom byli rádi, kdyby šlo ze všech OP 20 %. Odhadli jsme to na 50 mld. korun. Ale berte to tak, že jsme se tam o tom bavili a ne, že je to konečné číslo, a že to padlo ze strany MMR.

4

p. Večerka – Já se těch jednání iROPu účastním a chtěl bych panu řediteli poděkovat za dobrou spolupráci, protože všechny naše připomínky jsou tam projednávány. Spolupracujeme hlavně s NS MAS, ale podle mého názoru (a to je hlavně kritika MPSV), že je slibováno všechno všem. To je zásadní problém přípravy partnerství. A právě pro to všichni bojují, aniž vědí o co a vymýšlejí si nástroje, které chtějí použít k tomu, aby měli ty peníze mocensky ve svých rukou. Apeluji na NOK, prostřednictvím MMR, aby koncentrovalo své úsilí na méně tématických cílů a tím se zjednoduší vyjednávání všech dokumentů a metodik. p. Postránecký – Já tento apel přenesu na NOK. p. Bena – Byl jsem u projednávání přípravy EAFRD na rok 2007 až 2013. Tenkrát bylo 16 % na III. osu. Teď jsem u projednávání příštího období opět a jsem nemile překvapen, že ten venkov z PRV vypadl. Nevěřím, že nám OP dají 20 % na MASky. O tom mě nikdo nepřesvědčí. A další věc. My tady mluvíme o venkovu. Přitom zítra jsme měli mít na MZe schůzku k PRV a zase ta schůzka nebude. Posunujeme to pořád dál a na druhé straně tam jako konstanta zůstává 5 % na LEADER a 25 % na environmentální osy. Ale venkov z toho úplně vypadl. Není tady snaha mu pomoci. Uvědomme si, že dnes je červenec 2013 a my tady řešíme, co bude s MASkami v letech 2014 a 2015. Pan předseda SMO Dan Jiránek nám před 14 dny řekl, že se připravuje převedení některých manažerů MASek na jiné instituce, do měst apod. Mluvíte tady o krajích, ale já tady ještě vidím jinou věc. Máme tady ORP a já nevím, jakou s nimi máte zkušenosti, ale to jsou přece také důležité orgány a přitom ony nekomunikují a nemají zájem, aby nějaká spolupráce na rozvoji území byla. Během uplynulých sedmi let se osvědčila metoda distribuce peněz prostřednictvím MASek. Pokud někdo najde něco lepšího, já budu první, kdo mu bude gratulovat. Ale zatím nic jiného není. Hovoříme tady o venkově, ale to nejsou jen obce nebo zemědělci. Jsou to všechny subjekty, které se na venkově nacházejí. A MASka komunikuje se všemi, ať chce nebo nechce. Pokud je chce někdo zrušit nebo omezit, tak omezí i rozvoj venkova. p. Postránecký – se rozloučil a slíbil pokračovat v daném tématu na výstavě Země živitelka, v rámci semináře i následné schůze předsednictva Spolku. KONTROLA USNESENÍ Úkol č. 1/5. 3. 2013 Postupovat při prosazování podmínek pro venkov na období 2014 – 2020 jednotně se SMS ČR a SMO ČR. Pokračovat v podpoře Druhé zlínské výzvy. T – průběžný Zajistí: Mgr. Kavala, JUDr. Večerka p. Večerka – Se SMS jsme v kontaktu, se SMO je to horší. Co se týče Druhé zlínské výzvy, bude záležet na panu minstrovi Luklovi, jestli bude potřeba v ní pokračovat. Současná vláda si to stanovila jako jednu ze svých priorit, tak uvidíme, co se bude dít dál. V každém případě se o tom budete průběžně dočítat i v médiích. p. Kavala – Rád bych se potkal s novým panem ministrem, kterého osobně znám a už jsme i předběžně domluveni na osobním setkání. Jedno z témat, které s ním chci projednat, jsou dohody o partnerství. p. Večerka – Chtěl bych poprosit Frantu Wintera, aby nás informoval, jak probíhala schůzka ve Špindlerově mlýně, o které tady mluvil pan Postránecký. Spolek tam nebyl, byla tam NS MAS a SMS. p. Winter – Souhlasím s tím, co tady říkal pan Postránecký. Dohodli jsme se tam všichni. Po týdnu už se objevily obavy, zejména ze strany SMO a také jsme už pocítili i nekomunikativnost v Asociaci krajů. Máme obavu, že oni si pořád „hrají“ na ty ROPy, pořád

5

chtějí, aby měli svou „hračku“ a to proto, aby zaměstnali ty lidi, kteří na těch ROPech v současné době jsou. To je podle mého názoru jediný a hlavní problém. Pokud by jim zůstala jen ta infrastruktura jako taková, neměli by už politickou moc rozhodovat o penězích, které by na ten venkov šly. Další jednání je svoláno na 6. srpna, za přítomnosti předsedů organizací, MMR a Asociace krajů a měli bychom se dohodnout na tom, co dál. Ovšem došli jsme ke konsenzu, který už se teď narušuje. My jsme si tam natvrdo řekli o 20 % do venkovských oblastí ze všech OP, které jsou k dispozici. Řekli jsme, že když to bude částka 50 mld. korun, tak je to cca kolem 40 mil. ročně na každou MASku, pokud se jich podpoří 175, čímž by bylo pokryto 92 % území celé republiky. Zůstanou i národní OP, ze kterých si budou moci žádat ti, co se činnosti v MASkách nechtějí zúčastňovat nebo do nich nepatří, protože jsou velká města apod. 40 mil. do území už je docela velká částka, za kterou už by se ten venkov dal „provozovat“. p. Kavala – To je krajské POV. Toto jsou dobré počty, ale my jsme s Radanem diskutovali, jestli do těch vyjednávání jít s procenty nebo s objemem. To je docela zásadní věc. Jedno i druhé má své plusy i nevýhody. Úkol č. 1/7. 5. 2013 Vyzvat písemně ministra MZe Petra Bendla k opětovné aktivizaci pracovní skupiny „Půda“. T – květen 2013 Zajistí: ing. Vítek, Mgr. Kavala p. Kapková – Nový úkol zní: napsat novému panu ministrovi. Úkol č. 2/7. 5. 2013 Předložit návrh možného financování publikace na podporu „Programu obnovy rodiny“ a soutěže „Obec přátelská rodině“ ve výši cca 70 tisíc korun. T – červen 2013 Zajistí: Mgr. Kavala, p. Hanačík p. Kavala – Vzal jsem si to za úkol. Doteď se uskutečnily dvě schůzky. Potřebuji od aktérů dění představu o tom, co by mělo být obsahem té publikace. Stačí během prázdnin. Na Zemi živitelce bychom tuto záležitost v neformálních kruzích projednali, abychom už na další schůzi mohli bavit konkrétně o penězích i termínech. p. Florian – Mě ten termín vyhovuje, protože pan ředitel Macela dal pokyn svým podřízeným, aby se se mnou sešli, probrali jsme, jak bude naše spolupráce probíhat a pan ředitel si to vzal pod svou záštitu. Mezitím byl ale odvolán, takže mě čeká další jednání s novými lidmi. Úkol č. 3/7. 5. 2013 Pokračovat v jednáních s MPSV a dalšími sponzory s cílem zajistit věcnou a finanční spolupráci při vydání publikace, která by prezentovala téma Venkov a rodina a soutěž Obec přátelská rodině. Podílet se v koordinaci se Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a Národní sítí MAS ČR na přípravě dokumentů pro období 2014-2020 tak, aby bylo možné z evropských fondů prostřednictvím MAS podporovat místní programy obnovy rodiny/plány rodinné politiky obcí. T – průběžný Zajistí: ing. Florian

6

p. Florian – To dnes budeme probírat v samostatném bodě programu. Úkol č. 4/7. 5. 2013 Připravit a realizovat krajské konference k Programu obnovy rodiny a realizovat aktivity POR v úrovni krajů. T – průběžný Zajistí: předsedové KO p. Tomiczek – V některých krajích se teprve připravuje, v jiných krajích (např. Olomouckém) už konference proběhly. Na podzim budeme pokračovat. p. Florian – Byl jsem na konferenci v Jižních Čechách. Tam to pojali tak, že udělali společné setkání knihovníků, některých aktérů kolem rodiny a starostů. Nevýhodou byla, že starostové spíš inklinovali k bodům, které se týkají přípravy období 2014+ a ty se probíraly až odpoledne. Ráno tam tedy byli knihovníci a zástupci neziskovek, odpoledne starostové a tak se stalo, že se tam navzájem minuli. Pro příště je potřeba to udělat tak, aby tam všichni vydrželi po celou dobu, protože cílem těch konferencí je vzájemně se poznat. Ale zájem o tuto problematiku je a velká naděje se vkládá do toho, že MASky dostanou peníze i z fondu na zaměstnanost a věci kolem rodiny, které s tím splynou. p. Kovář – Olomoucká konference dostala pochvalu i od hejtmana kraje, byl tam přítomný i arcibiskup Graubner a akce se velmi povedla. Byla širokospektrální. Olomoucký kraj je na tom nejlíp, co se tohoto týče. Mrzí mě ale, že tam nebyli přítomni někteří starostové, např. krajský předseda Hannig. p. Kavala – Pan Hannig podal demisi a tak máme do voleb olomouckého Spolku nového předsedu, pana Jiřího Řezníčka. Doufejme, že budou tyto věci fungovat jinak. Jinak chci říci, že máme své možnosti a svůj záběr. Já tuto problematiku rád přenechám jiným. RŮZNÉ – DODATEK K BODU Č. 1 p. Tomiczek – Chtěl bych se vrátit k bodu, ke kterému tu dnes hovořil pan Postránecký. MMR je garantem přípravy budoucího programového obdob, takže se z toho nemůže vyvléct. V Sapardu bylo jednoznačně dáno: 30 % venkov, 70 % zemědělství. A tak by to mělo být stanoveno i nyní. MMR by to pro nás, pro venkov, mělo hlídat. Byl bych rád, kdyby to bylo takto řečeno i novému panu ministrovi. p. Florian – Pan ministr už kdysi v TV zpochybnil, jmenovitě u p. Juřenčákové, obecné cíle. Chtěl, aby ty cíle byly konkrétní. Hrozí tedy, že i těch 30 % na venkov se mu bude zdát jako hodně obecný požadavek. Ale nám nejde o to, být příliš konkrétní. To už pak bude na jednotlivých ministerstvech. Nám jde o těch 30 % pro venkov v globále. p. Kavala – Je potřeba promyslet, jak to uchopit. Nový pan ministr doteď pracoval na radnici, má zkušenost se SMO, je komunikativní a jeho prostup je i na Asociaci krajů. Je osobním přítelem pana Haška, studovali spolu na škole. Je tedy pravdou, že to venkovské území vnímá. Na druhé straně je pravdou, co říká tady Honza. MMR zaplatilo desítky a desítky milionů korun školám za zpracování materiálu, kterým je nyní možné těch požadovaných 30 % podložit. Zemědělci to nemají čím podložit. Problém je v tom, že tady dosud nepadlo zásadní politické rozhodnutí, že venkov jako takový chceme. Musíme si ale nasypat popel na hlavu. Ne všechny projekty byly v tomto období prorůstové a prorozvojové. Ale oni mají své vlastní strategie, tak ať z toho vypíchnou konkrétní věci a ty se pak mohou dostat na ten venkov.

7

POZICE SPOLKU PRO JEDNÁNÍ O OP „ZAMĚSTNANOST“ S MPSV p. Florian – Vysvětlím, jak jsme vůbec k této pozici přišli. Východisko bylo v tom, že bych se chtěl po dohodě s NS MAS, se SMS a také se SMO – kde se mi ale těžko daří získat partnera – vlomit do MPSV a jeho pracovních skupin, které připravují nové plánovací období. Obrátil jsem se na pana ředitele Kváču a ten mi přiznal své členství v pracovní skupině pro „sociálně vyloučené“. TPS ale nepracuje jako klasická diskuzní, je asi padesátičlenná a funguje korespondenčně. Poslali mi v květnu znění OP k připomínkám. Já jsem to zpracoval s tím, že jsem tam nenašel nějaký věcný rozpor. Je pravdou, že je tam téma „rodina“ zakomponováno lépe než v tomto období. Dal jsem připomínky jen k tomu, že by neměly být MASKy příjemci pouze ve vyčleněných oblastech, ale také např. v ose „zaměstnanost“. S panem Tomiczkem jsme se shodli, že je tato záležitost velmi důležitá a MASky by mohly mít možná větší úspěšnost, než mají dnes úřady práce. Vyrobil jsem materiál, který se jmenuje „Pozice Spolku ČR k přípravě OP Zaměstnanost“ (viz samostatná příloha zápisu). V materiálu, kterým se zabývá TPS „Zaměstnanost“ se poukazuje na to, že je mezi mladými lidmi velká nezaměstnanost. Na to navazuje další problém. Někteří z nich pak nedocházejí na úřad práce, začnou být povinni platit sociální pojištění a když ho neplatí, spadnou do dluhů a už se z toho jen těžko dostávají. Tyto problémy častěji postihují lidi z neúplných rodin, protože ta jim nedokáže pomoci. V tom se s MPSV a TPS shoduji. p. Večerka – Shodneme se na těch 30 % skrz komunitně vedený místní rozvoj. Musíme si ale uvědomit, že to jde přímo proti tomu, proč OP „Zaměstnanost“ má MPSV. Tím, co chceme, děláme přímou konkurenci úřadům práce. Měli bychom se pobavit o tom, jaké argumenty můžeme použít. p. Florian – Když jsem v tomto plánovacím období připravoval program, týkající se krajiny, oslovil jsem MASky, pozemkové úřady a úřady práce a dočkal jsem se od nich reakce typu: „Tak si to nějak vymyslete, přijďte, seznamte nás s tím a my to uděláme.“ Navíc ty úřady práce na to neměly peníze a to bylo v době, kdy pracovaly na nižších úrovních. Teď už je to zcentralizováno a ony už navíc nemají ani znalost toho terénu. Nevnímám to tedy jako konkurenci. Ať si to úřady práce dále řídí, ale ať připustí také iniciativu někoho jiného. p. Kavala – Nám se nemůže povést, aby to předělali. Ale faktem je, že dokud to nebylo zcentralizováno, tak jsme měli velmi dobrý prostup na úřady práce, kde jsme mohli ty lidi konzultovat atd. Já nemám problém s tím, že mi agentura dělá už druhý projekt za x milionů korun přes MPSV, ale vadí mi, když mi úřad práce určuje, koho můžu a nemůžu zaměstnat. K čemu tam pak ten starosta je, když chce pomáhat sociálně slabým lidem, roky to dělal a najednou to dělat nemůže. p. Florian – Pan Macena mi řekl, že ještě není vyřešeno, jak to bude s kraji. Ale MASky s kraji problém nemají. Ony to sice rozehrávají a do určité míry koordinují, ale ve skutečnosti má poslední slovo ministerstvo. p. Rampas – Tento problém není uchopitelný jen za jeden konec, to je široký problém. Kdysi jsme tady projednávali téma centralizace. Proběhla centralizace celého systému, veřejných zakázek apod. a tento problém způsobuje výraznou nezaměstnanost na venkově. Ať chceme nebo ne, centralizace zakázek státních lesů sebrala v některých vesnicích i 30 pracovních míst. Pokud bychom se do toho chtěli pustit, pak do všech těch legislativních norem, které se týkají vyčlenění samosprávy z otázky zaměstnanosti a sociálních podpor a pak jsou to veřejné zakázky především ve veřejné správě – které vůbec nedávají šanci malým podnikatelům. To jsou miliardy, které do plochy území vůbec nejdou. A řešit sociální občany je další problém. Můžeme řešit jen ty, co sami chtějí. Nevyřešíte to ale žádnými penězi, jen donucovacími prostředky. Ale na lidi, kteří dělat nechtějí, žádné nástroje nemáme. A těm, co dělat chtějí, bychom to měli umožnit a neodebírat z toho území zdroje.

8

Konkrétní případ: Teď bude složena kauce 20 mil. na čerpací stanice pohonných hmot. Všechny stanice, které nejsou v majetku velkých firem, skončí. A bude každý jezdit 20 km pro benzín, naftu do traktoru apod. V okolí mého bydliště to znamená, že skončí asi 6 malých čerpacích stanic. Další případ: Lihovary a složení kauce. V současné době malé lihovary musejí skládat kauci na spotřební daň. Teď se má začít skládat kauce, navýšená o 5 milionů. Malé lihovary na to mít nebudou a tak skončí. Můžeme na venkov sypat peníze z měkkých projektů, naučíme ty lidi cokoliv, ale oni pak stejně tu práci mít nebudou. Tzn. jednoznačně najít program, který bude podporovat podnikání na venkově. p. Florian – Všechna tato opatření mají nepochybnou souvislost s rodinou. A podpora rodiny nikdy nebude z centrální úrovně možná. I proto kladu takový důraz na MASky. Macena, dřív než ho odvolali, říkal, že každá obec má mít plán rodinné politiky. Starostové ho dělat nebudou, protože jsou naštvaní. Ale když se jim dá naděje, že pokud ho budou mít, budou si moci přes něj financovat své nezaměstnané, tak už je to zajímat bude. Proto jsme chtěli, aby to MASky daly do své strategie a těm starostům to nabídly. p. Salcmanová – Celý problém tkví v tom, že stát nepodporuje střední vrstvu. Takže sociologicky má dnešní společnost tvar přesýpacích hodin. V horní části jsou bohatí, střední vrstva je ta zúženina a dole je nižší společenská vrstva. A z toho středu jich pár odejde nahoru, ale většina jich padá dolů. Co se týče té rodiny, mám strach z toho, že kategorie „tradiční rodina“ umírá, strádá, mizí. Bylo by báječné, kdyby to šlo obnovit, ale obávám se, že model, který se jim předkládá v médiích i osobním životě (střídání partnerů, krátkodobé vztahy, úžasnost být singl) je celosvětovým módním trendem. p. Večerka – Líbil se mi ten příměr s přesýpacími hodinami, ale řekl bych, že na venkově už je to hruška. Ale co se týče předloženého materiálu, mám jeden návrh. Že bychom v rámci „útoku“ na ten OP do toho zahrnuli i soutěž Vesnice roku. Tak jak platí MZe a MMR svoji stuhu, tak by mohlo nějaké ministerstvo platit bílou stuhu. Oranžová stuha je hrazena v rámci PRV, zlatá v rámci POV a podobně bych si to představoval i u ostatních stuh. Mě se to na Min. školství nepodařilo, ale možná by se mohlo podařit v rámci OP. Je to jen úvaha, chce to prodiskutovat. p. Bena – Já plně souhlasím s materiálem, který pan Florian připravil, ale mám k tomu pár otázek. Z hlediska MASek – má přece proběhnout jejich certifikace. Bude se týkat pouze PRV nebo i ostatních OP? A s tím souvisí i otázka lidí. Budou na to ty MASky připraveny? Budou ti lidé proškoleni? A podpoří nás v tomto SMS a SMO? p. Vítek – Chci zareagovat na dvě věci, které tady zazněly. Vy jste říkal, pane kolego, že by ty peníze šly na MASky a ty by je přerozdělovaly starostům? Pokud ano, tak je to přesně ta podstata, proč byl bývalý ministr Bendl proti MASkám. MASky nemůžou být nad starosty a rozhodovat, jestli to dělá starosta dobře nebo špatně. A v tu chvíli jsem na straně Bendla a přitom jsem zastáncem MASek. A ještě něco k tomu, co tady řekl pan Rampas. Jedna naše doktorandka si zkoušela přednést závěry své doktorandské práce na téma venkovského prostoru a dospěla k jednomu zajímavému závěru: Proč na venkově se za 20 let nepodařilo zřídit něco jako Hospodářskou komoru venkova? Proč se malí podnikatelé (zemědělci, živnostníci apod.) nesdružili a „netočí“ ty své produkty a výrobky společně. Vždyť jim nejde o vývoz, ve velké většině. p. Winter – Myslím si, že je to zpracováno dobře a nebudeme bránit tomu, aby byl tento materiál předán na MPSV. Co se týče MASek, ty nemůžou být příjemcem peněz! Díky strategii území, kterou dala NS MAS dohromady s pomocí komunitního projednávání, se dostala do jednotlivých OP, to je vše. Já bych ani nechtěl, aby byla NS MAS platební agenturou. Ze všech stran slyším slovo „MAS“. Mám obavu, abychom ty MASky nedémonizovali. Převážná většina MASek se bude schopna s novým plánovacím obdobím ztotožnit. K tomu právě bude sloužit ta standardizace. Víte, že na MZe vznikla pracovní skupina, která měla standardy MASek nastolit a usměrnit. Řešila se ale hlavně jejich právní

9

forma, což podle mě vůbec nebyl ten hlavní problém. Některými členy komise bylo navrženo dát všechny MASky do jedné právní formy, nebo dokonce že vzniknou nové právní formy. Nebude to navenek působit dobře. Lidé zvenčí za tím budou hledat podvody apod. Snažíme se v tuto chvíli prosadit, aby ten člověk, který bude mít na starosti OP, měl na starosti i tu standardizaci. Ale potřebovali bychom ji udělat co nejdříve. Pokud zůstane na trhu 180 MASek a území bude pokryto celé, buďme upřímní – ne všechny fungují dobře. Některé byly zřízeny účelově a ta standardizace by tomu právě měla dát ten správný směr. Bylo by dobré, abyste se také zapojili do vytváření té strategie a nenechali to jen na tom manažerovi. Ten má údaje pouze shromažďovat a ne je tvořit. Pokud to takto bude fungovat, pak není možné, aby MASky stály nad samosprávami a rozhodovaly o nich a jejich potřebách a penězích. Opravdu bude záležet na seskupení v MASce, jaké priority si určí a do jakých OP bude chtít jít. Ne všechny MASky půjdou do všech OP. Ale to musejí říct všichni a ne jen manažeři MASek. To musejí říct ti lidé v tom území, ta komunita. Podle toho pak bude sestaven komunitní plán. p. Kavala – Nevěřme ale tomu, že se nám podaří něco zmobilizovat. Ta zkušenost taková je. Třeba při prosazování nového RUD. Nedělejme si tedy iluze, že teď někdo zabojuje za ROP. Lidé do boje nevytáhnou. p. Tomiczek – Chtěl bych v této souvislosti zmínit jednu věc. SMO rozjel za evropské peníze jednu kampaň v souvislosti s podporou sdružení obcí. Chtějí vyzkoušet systém, jaký funguje ve Francii, kdy se jednotliví starostové hlásí, aby mohli být finančně podpořeni. p. Večerka – My jsme tuto záležitost projednávali tuto sobotu s panem Jiránkem. Upozornil jsem ho na to, že je to silně kritizováno i poskytujícími úředníky z MPSV. Je to projekt, na který MPSV udělalo specielní výzvu, kde příjemcem je SMO. Je to za řádově 600 mil, z čehož 500 mil. je přímá podpora obcím. Na každém ORP by mělo být vyčleněno jedno město a jedna obec tak, aby se vzájemně bavili o záležitostech toho příslušného ORP a měli by k tomuto účelu být zaměstnáni lidé z MASek. Zatím tomu nikdo neví hlavu ani patu. Měli bychom se sejít a probrat to i se SMS. Ten projekt už se rozjíždí, ale zatím ještě nebyl ani schválen. Nebyla stanovena žádná pravidla, zatím je to ve fázi žádosti, která už leží na MPSV. Tímto bych chtěl iniciovat pana předsedu Wintera, já zaktivuji SMS a pokusíme se to zkoordinovat. Vidím v tom částečně i možnost řešit problém na obcích ve smyslu vzdělávání k LEADERu a k tomu, aby se integrovaly plány rozvoje OPR a k tomu, aby se z toho dali zaplatit i někteří manažeři MASek. p. Winter – Já se tomu jednání nebráním, ale bojím se, aby to nebylo spíš kontraproduktivní. Jak já znám ten projekt, tak manažeři MASek by museli být zaměstnanci SMO. To je ten, co bude rozdávat ty peníze. A také se bojím, aby to nebyla přímá podpora vzniku ORP. p. Florian – Já mám podobnou poznámku, kterou jsem zachytil. Starostové v tom vidí snahu o integrace všeho, co by nejvíce šlo k ORP a jako útok na své samosprávné funkce. My bychom tedy ten projekt měli dostat do pozice: ať si dělají co chtějí v té státní správě, ale samosprávu bych nechal stranou. Kdyby to byla podpora mikroregionů, to by ti starostové brali. Ale podpora úředníka na konkrétní obci jim nesedí. p. Večerka – Myslím si, že ten projekt vznikl jako konkurence LEADERu. Ve SMO měli představu, že bude rozdělovat peníze, určené na komunitně vedený místní rozvoj a zapomněli si přečíst principy LEADERu, které říkají, že tam nesmí být více než 50 procent zástupců veřejné správy. Příště vás budeme informovat, jak to celé pokračuje a z toho nakonec vypadne. Hlasovat o tomto materiálu, předloženém Honzou Florianem, nemusíme, přijímáme ho a akceptujeme ho s doplňující diskuzí, která tady dnes proběhla. Dále navrhuji, abychom s touto pozicí seznámili SMS a SMO.

10

ZPRÁVA REVIZNÍ KOMISE SPOV ČR ZA PRVNÍ POLOLETÍ ROKU 2013 p. Knap – Přednesl zprávu revizní komise, jíž je předsedou:

ZPRÁVA REVIZNÍ KOMISE od 1. 1. 2013 do 22. 5. 2013 Spolek pro obnovu venkova je otevřenou zájmovou nevládní a nestranickou organizací a účtuje od 1.1.2011 v systému podvojného účetnictví v programu firmy Money S 3. Pro přehlednost dále účtuje v soustavě daňové evidence (legislativně upravené zákonem č. 586/1992 Sb) Účetnictví vede paní Miroslava Drozdová. V uvedených systémech není vedena pokladna. Všechny platby jsou vedeny přes BÚ Českou spořitelnu - oblastní pobočka Praha 1. Provedli jsme kontrolu předložené účetní uzávěrky za období od 1. 1. 2012 do 31.12. 2012. Dne 22. 5. 2013 revizní komise provedla kontrolu předložené účetní uzávěrky za uvedené období. 1. Ověřili jsme soulad informací v SPOV ČR za uplynulé období s ověřenou účetní uzávěrkou. Podle našeho názoru jsou tyto informace ve všech významných ohledech v souladu s touto účetní uzávěrkou. 2. Spolek používá internetové bankovnictví Servis 24. Byl nastaven systém při podepisování všech příkazů k úhradě. Kateřina Kapková zpracovává hromadné příkazy k úhradě, Mgr. Eduard Kavala je opatřuje podpisem a paní Jana Elešová je odesílá k úhradě. Výpisy z účtu jsou zasílány 1x měsíčně. Nebyla změněna adresa a zůstáváme v pobočce ČS a.s. v Rytířské 29, Praha 1. 3. Byly zkontrolovány příjmy (vložné) a výdaje (náklady) na soutěž Vesnice roku 2013. Příjem byl 382.494 Kč a náklady k 22. 5. 2013 činí 0,- Kč. Do SVR 2013 bylo celkem zapojeno 273 obcí. 4. Doporučení revizní komise účtovat výdaje nejdéle s měsíčním zpožděním je plněno. 5. Revizní komise překontrolovala příjmy a výdaje peněžních prostředků na účtech v systému Money a u banky včetně zůstatků, faktury přijaté, faktury vydané, podrobné vedení jednotlivých výdajů akcí, kontrolu prvotních dokladů, příkazy do peněžního ústavu a výpisy z peněžního ústavu. 6. Komise doporučuje připravit poptávku na zhotovitele výroční zprávy v roce 2013. Dále komise doporučuje rozesílat výroční zprávu všem členům SPOV ČR pouze elektronicky a k propagačním účelům nechat vytisknout 200 ks. 7. Z důvodu úspor využívat elektronických výpisů z účtu. 8. Zřídit hotovostní pokladnu a výběr kartou s omezenou hranicí výběru 5.000,Kč/měsíc. 9. Doporučujeme zasílat faktury elektronickou poštou a datovou schránkou.

11

10. V rámci úspor zjistit možnost přestupu k jinému operátorovi s cílem přejít na výhodnější tarif. Byla provedena kontrola seznamů členů SPOV ČR a evidence členských příspěvků. K datu 30.4.2013 bylo celkem 858 členů, z toho 707 obcí, 104 fyzických osob a 47 právnických osob. Rozdělení členů v 13 Krajských spolcích : 1. Jihočeský kraj 2. Jihomoravský kraj 3. Karlovarský kraj - za rok 2012 4. Královehradecký kraj 5. Liberecký kraj 6. Moravskoslezský kraj 7. Olomoucký kraj 8. Pardubický 9. Plzeňský kraj – za rok 2012 10. Vysočina 11. Zlínský kraj 12. Ústecký 13. Středočeský+ Pražský

Počet členů 87 104 15 53 19 108 128 42 54 42 60 68 65+12

čerpání v Kč 0 2.528,7.650,22.155,0 0 0 0 21.540,0 0 0 0

Faktury pro placení členských příspěvků byly rozeslány v únoru 2013. K 30. 4. 2013 máme celkem 81 neplatičů – obcí 45, fyzických osob 29, 7 právnických osob. V květnu budou krajské organizace informovány o stavu členské základny a neplatících v jednotlivých krajích a bude doporučeno tento nedostatek odstranit. 1. Účetnictví je řádně vedeno dle platných účetních předpisů a od 1. 1. 2011 v samostatném počítačovém programu Money S3. 2. Na účtech Soutěž vesnice roku jsou též řádně zaznamenány veškeré finanční pohyby. Na účtu SPOV ČR České Spořitelny je k 30. 4. 2013 částka 4.386.223,29 Kč, z toho členské příspěvky v roce 2013 činí: 1.254.350,00 Kč a vložné na soutěž Vesnice roku 382.494,- Kč. Byla přijata dotace na činnost SPOV ČR a organizaci prezentace na veletrhu Regiontour 2013 v Brně v celkové výši 250.000,- Kč. Půjčka pro Královehradecký Spolek je splácena v souladu se splátkovým kalendářem. Revizní komise neshledala žádné nedostatky v soustavě daňové a účetní evidence, která je vedena paní Miroslavou Drozdovou. p. Kavala – Co se týče zavedení pokladny, považuji to za pragmatický návrh. Zatím to funguje tak, že používáme jen účet. Ale někde je zapotřebí platit i hotově a pak se ty platby složitě přeposílají z účtu na účet. Limit 5 tisíc korun se může zdát vyšší, ale jsou za rok dvě akce – Země živitelka a Regiontour, kde jsou ty platby vyšší a tak těch 5 tisíc korun považuji za optimum. Krajské předsedy bych chtěl vyzvat, aby pracovali s neplatiči, protože osobní jednání je vždy lepší než nějaký dopis. Vysvětlete jim, co jim Spolek přináší. Zpráva revizní komise byla vzata na vědomí se všemi doporučeními.

12

RŮZNÉ – POZEMKOVÉ ÚPRAVY p. Vítek – Spolek a NS MAS před 15 měsíci iniciovaly vznik pracovní skupiny „Pozemkové úpravy“ poté, co se v monitorovacím výboru objevila kritika, že převedené prostředky z pozemkových úprav – v květnu roku 2009 – nejsou dostatečně využívány MASkami na podporu pozemkových úprav. Pracovní skupina vznikla, ale jak pracuje dnes, to neumím vyhodnotit. Připomínám, že kdykoliv MZe zpracovává jakýkoliv koncepční materiál a Ústřední pozemkový úřad to v minulosti ctil, tak Spolek i ostatní nevládní organizace byly připomínkovým místem. A i metodika provádění PÚ, což je technická norma, se rozesílala jak na nevládní organizace tak na vysoké školy. Co se ale za poslední období stalo. Nevím, kdo z vás ví o tom, že ve vnitřním připomínkovém řízení na MZe běhá materiál, který se jmenuje „Řešení urychlení a zefektivnění pozemkových úprav“. Už jen ten název „řešení urychlení“ je protimluv. Tento materiál jsem si vyžádal u SPÚ i na MZe, čekám na něj a poté, co jsem to udělal, na mě zase začaly chodit anonymy. Nakonec se mi ten materiál podařilo sehnat jinak. Vzniku TPS „Pozemkové úpravy“ se chytli pánové Winter a Večerka mimo jiné díky příkladu dobré praxe z Kostelce u Kyjova, kde jsme zapojili MASku do přípravného období před zahájením komplexní pozemkové úpravy. A velmi to urychlilo celý proces. Jmenovaní pánové se toho chytli a řekli: My to chceme dělat dál. Ten materiál je zpracován na 47 stran, ale data jsou v něm protichůdná. Na str. 6 se hovoří o nějakých výsledcích a na str. 22 jsou popírány. Ale co je důležitější – ten materiál vrací pozemkové úpravy do roku 1991, resp. před rok 2003. KPÚ ale začaly nabíhat až v roce 1997. V letech 1991 až 96 se řešily restituce a jednoduché PÚ a zákon k PÚ je z roku 2002. Odvolávat se tedy na něco, co bylo před 20 lety, je nesmysl. Hlavní spor – a z dnešního pohledu to vypadá, že uměle vyvolaný – byl před rokem veden o organizační struktuře. Bývalá paní koordinátorka vzniku SPÚ slíbila, že zachová vedoucí místa v okresech. Proto také poslanec Papež načetl do zákona, že PÚ působí v okresní struktuře. To byl naprosto koncepční spor o tom, že jsme ty okresy konzervovat nechtěli. My jsme chtěli jít jinou cestou, že nebudeme konzervovat vedoucí zaměstnance v okresech, ale naopak, že tam necháme ty odborníky. Co se za ten půlrok stalo. Zachovali jsme „slupku“, nechali jsme pobočky, ale vylili jsme odborníky a nechali tam vedoucí zaměstnance. Ten materiál naprosto laicky popisuje, že ještě více potlačíme ty PÚ, které nemají výkon. Absentuje tam naopak důraz na hlavní priority pozemkových úprav a to je to, že má být zachován výkon veřejné správy, že to má být ve veřejném zájmu, a že mají regionální význam. Současně s tímto materiálem běží centralizace veřejného zadávání, takže pozemkové úpravy se mají centralizovat. Co je výsledkem? Na jižní Moravě, kde jsou obrovské problémy se suchem a je potřeba v KPÚ na podporu krajiny pokračovat nebyla do 30. 6. žádná veřejná zakázka. A podobně je to v dalších krajích. Protože dali požadavek na centrum, které to neumí zpracovat. Ale to není problém dnešní. S tím já jsem se potýkal šest let. Někdo tady vidí miliardu ročně, která jde na PÚ a my trpělivě vysvětlovali, že to jsou tisíce malých akciček a ty nejdou řídit z centra. Já osobně si myslím, že by veřejné zakázky měly běžet na krajích. Centralizace je špatná. Poslední poznámka se bude týkat ústavu, na kterém teď působím – ÚZEI. Od 1. 8. vznikne zemědělské poradensko-vzdělávací centrum a knihovna Antonína Švehly. Vznikne tak docela silný hráč v tomto prostoru a my nabízíme i Spolku další spolupráci jak v poradenství, tak ve vzdělávání. p. Kavala – Tato záležitost by měla být znovu akcentována a pan ministr by nám měl dopisem sdělit - na náš dotaz – jak se od začátku letošního roku rozběhly pozemkové úpravy. p. Večerka – Pracovní skupiny k PÚ vznikla vloni, Spolek spolu s MZe prostřednictvím CSV začal na tuto problematiku platit, proběhla i konference, která sklidila úspěch a výstupy z toho teď běží vnitřním připomínkovým řízením, aniž bychom to dál nějak konzultovali. Na

13

konferenci i poté jsme se s úředníky na MZe dohodli, že budeme pokračovat v té metodice, a že to vyvrcholí další konferencí, která vyvrcholí na Zemi živitelce. Pak to nějak usnulo a tak jsem se šel informovat a dozvěděl jsem se, že si to dál budou řešit sami. O naši spolupráci na KPÚ další spolupráci nechtěli a to byla věc, která mi až do teď byla záhadou. Poté, co jsem si teď vyslechl Jardu Vítka, už je mi to vcelku jasné. p. Tomiczek – Chtěl bych se podělit o jednu takovou zkušenost. Měli jsme pozvaného pracovníka ze SPÚ na krajský Spolek (MsK), aby nám řekl, jak budou dále probíhat PÚ. Pak se ale omluvil a nepřišel. Podle mého názoru na to nebyl připraven. Druhá věc je, že teď řešíme realizaci plánu společných zařízení, ale zřejmě kvůli centralizaci výběrových řízení dojde k ročnímu zpoždění a nestihneme ani vyčerpat prostředky. Další věc je, že z těch lidí, kteří na tom měli pracovat, bylo asi 40 propuštěno a další část přebírá agendu z pozemkového fondu. Je to silně oslabené, je třeba bít na poplach. p. Vítek – Na to, že nebude vyčerpáno PRV v oblasti PÚ, jsem upozorňoval předminule na Spolku. Vypadalo to, že to půjde, ale nepůjde to. Krvepotně jsme každoročně čerpali z VPS na projektování PÚ, někdy v září se začaly věci doplňovat a každým rokem se nám podařilo vyčerpat cca 700 mil. z veřejné pokladní správy. Ovšem letos se nečerpá, ani z PRV - a tím, že se nesoutěží, nebude splněna ani daná doba. Zbývá tam cca 1 mld. korun z PRV, která by se měla pustit do dalšího kola. Z VPS se jim také nedaří čerpat, dalších 400 mil. mají k dispozici z bývalého PF a ty vůbec nečerpají. Protipovodňovky teď přišly s požadavkem 150 mil., objednaly si je a teď zjistily, že mají projekty na devatenáct. Takže peněz na PÚ je strašně moc, ale „ono se to musí odpracovat“ a problém je v tom, že ti lidé na tu práci tam nezůstali. Pozemkový fond byl 20 let centrálně řízenou manažerskou organizací. Tam podřízený neudělal úkrok o 10 cm. Na veřejnost nesměly jít žádné neschválené informace. Ale na ÚPÚ jsme k tomu přistupovali opačně. Tam jsme ty lidi do toho procesu naopak zatahovali. A nedivte se, že ti, co tam zůstali, se bojí. Já osobně bych se bál taky. p. Večerka – Byl bych rád, Jardo, kdybys mi připravil materiály a podklady na seminář na Zemi živitelku a já to tam rozpracuji. RŮZNÉ – SOUTĚŽ VESNICE ROKU p. Tichá – Novinkou Vesnice roku je to, že je na Facebooku, Nejsou tam zveřejňovány jen vítězné obce, ale také to, co venkov potřebuje. p. Bena – Mohl bych vědět, kolik se vydává kalendářů a kolik to stojí? p. Tichá – Proč to chcete vědět? p. Bena – Pokud je to tajné, tak už k tomu nemám žádný dotaz. p. Tichá – Tajné to není, ale musím to zjistit. p. Hanačík – Bylo by praktičtější, kdyby to kalendáře stolní a ne nástěnné. Máme odezvu, že více než polovina kalendářů zůstává ležet. Proto se pan Bena ptal na náklady na výrobu. p. Tichá – S tím se obraťte na Spolek. Já jen přebírám požadavek, kdy ročně dám Spolku tisíc nástěnných kalendářů pro jednotlivé členy. Jedinou změnu, kterou jsem udělala: V roce 2010 vyhrála obec Vesnici roku, v roce 2011 dostala dotaci a kalendář byl na rok 2012. Poptala jsem se u nás, jestli bychom to mohli realizovat my, což se stalo. Pro vítěze daného roku děláme kalendář daného roku. Já vám udělám kalendář z vítězů 2013 a budete se na ně celý rok 2014 dívat, než zase budou další vítězové. To, že máte kalendáře nástěnné, to byl požadavek Spolku. p. Kavala – Byly problémy s tím, když si to někteří dělali jako vlastní kšeft a rozdali nám kalendáře, které jsme nebyly schopné rozeslat. To byl tak obrovský náklad s rozesláním, že to tak dál nešlo. Mě osobně přináší velký formát stejné problémy, o jakých tady mluvíte vy. Ale když někde přijdu a mám s sebou pár kalendářů, tak to všichni berou jako reprezentativní

14

záležitost. Neříkám, že ty nebo ty jsou lepší. Je to věc názoru. Ale všechno se vyvíjí a můžeme se o tom pobavit. Je pravda, že distribuce těch velkých formátů je složitá. Jak víte, vyrábíme i publikaci. Stojí za zvážení, zda nepřidat do knihy kapitolu Vesnice roku a nahradit tím ten kalendář. Je to věc diskuze. Fakt je, že něco reprezentativního mít v ruce musíme. p. Florian – Letošní kalendáře byly nejhorší za celou éru. Já osobně bych se vrátil k původnímu scénáři – aby to dělaly ty obce samy. A ne rychle, ale hlavně kvalitně. p. Řezníček – Byl jsem jedním z těch starostů, kteří ten kalendář vyráběli a byl jsem z těch, kdo se přimlouval za to, aby to už další starostové nedělali. My jsme tenkrát jako vítězové měli dost práce se vším ostatním a musím říct, že získat od starostů podklady pro ten kalendář bylo dost složité. Pak jsme tam dali nějaké fotografie, abychom situaci zachránili a právě ty obce, které měly ke kalendářům nejvíce připomínek, byly ty, které včas nebo vůbec nedodaly podklady. Nehledě na to, že ta daná obec na tu výrobu kalendářů získala nějakou dotaci, ale z 20 procent to ještě musela spolufinancovat. Byl jsem rád, že Mirka pak zařídila jiný systém výroby. p. Kavala – Tato záležitost se musí řešit včas a v předsednictvu. Jak to začneme řešit plošně, tak se z toho zblázníme. p. Tichá – Ale my už jsme na tom začali pracovat. Fotografie už jsou na letošní kalendáře v procesu dění. Letos jsem každého krajského vítěze oslovila: Zvolte si, co chcete mít na fotce, budete to tam mít. ¨ p. Kavala – Pořád tam bojují dvě filozofie – jedna je: nafotit materiální stránku a druhá: zachytit život v obci. To se nikdy nepotká, to by ten kalendář musel mít 150 stran. Já osobně si myslím, že ten větší formát je reprezentativnější. RŮZNÉ – PROGRAM PŘÍŠTÍCH JEDNÁNÍ SPOLKU p. Bena – Mohli bychom se na schůzích věnovat tomu, jak naši partneři plní smlouvy, které s námi uzavřeli? Jak s námi komunikují, jaká se s nimi spolupráce apod.? A také bych rád zařadil na program vývoj naší členské základny. Spolek má ve SčK cca 70 členů a SMS tam má 240 členů, přičemž SčK má nejvíce obcí v republice – přes tisíc. Navrhoval bych udělat rozbor, proč se nám někde počet členů snižuje, jak více zpopularizovat činnost Spolku apod. p. Kavala – My bohužel nemáme prostup na Asociaci krajů. Už okolnosti podepisování smlouvy o partnerství byly poddůstojné. A stejně tak vypadá spolupráce i nyní. Od ledna zveme předsedu Haška na naše jednání a stále nám chodí zpátky odpověď, že nemá čas. Pokusím se teď zlepšit spolupráci prostřednictvím senátora Martínka, který má k některým lidem z AK blízko. Ostatní partneři pozvánky na schůzi dostávají, a že tady pokaždé jejich představitelé nesedí, to nevidím jako závadu. Měli bychom ale ta partnerství vyhodnotit, to má pan Bena pravdu. Co se týče členské základny v jednotlivých krajích, někde jsou velké problémy z nich dostat příspěvek do výroční zprávy. Bylo by dobré se podívat, jak vypadá vývoj členské základny za posledních pěti let. Můj osobní názor je, že v SMS je to teď překryto politickým zastoupením. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet poté, co se vysypou volební stránky. Velkou roli zde hraje to RUD a také je to hodně o loktech předsedů. Když se dělalo POV a byly tam peníze, tak ta členská základna také vypadala jinak. Ale tam, kde je komunikace se členy dobrá, jich přibývá. Jinde naopak stagnuje. RŮZNÉ – PŘÍPRAVA KRAJSKÝCH ROZPOČTŮ p. Kavala – Prosím vás, nepodceňte přípravy krajských rozpočtů. Náhledy na POV jsou různé. Náhled našeho pana hejtmana je: „Když slyším POVka, mám husí kůži.“ Stále argumentuje tím, že tam máme na POV předplaceno 140 mil.

15

Poprosil bych Katku, aby zjistila, jak by peníze, které byly převedeny do krajů, díky inflaci vypadaly teď. Je tady ještě jiné nebezpečí. Pan hejtman řekl, že si nechal spočítat, že dostáváme miliony korun jinou cestou – dopravní obslužnost, rozhlasy apod. Ale já k tomu říkám, že toto mají nařízeno zákonem, to nejsou peníze na obnovu venkov. Dohoda, kterou jsme uzavřeli s někdejšími hejtmany, by měla být stále platná. Otázkou je, jestli bychom se neměli podívat na krajské strategie rozvoje venkova a posoudit, zda v souladu s nimi nenasměrovat ta POV. To se dá hůře shodit ze stolu. USNESENÍ Úkol č. 1/5. 3. 2013 Postupovat při prosazování podmínek pro venkov na období 2014 – 2020 jednotně se SMS ČR a SMO ČR. Pokračovat v podpoře Druhé zlínské výzvy. Komunikovat na toto téma s novým panem ministrem MMR Luklem. T – průběžný Zajistí: Mgr. Kavala, JUDr. Večerka Úkol č. 2/7. 5. 2013 Předložit návrh možného financování publikace na podporu „Programu obnovy rodiny“ a soutěže „Obec přátelská rodině“ ve výši cca 70 tisíc korun. T – průběžný Zajistí: Mgr. Kavala, p. Hanačík Úkol č. 3/7. 5. 2013 Pokračovat v jednáních s MPSV a dalšími sponzory s cílem zajistit věcnou a finanční spolupráci při vydání publikace, která by prezentovala téma Venkov a rodina a soutěž Obec přátelská rodině. Podílet se v koordinaci se Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a Národní sítí MAS ČR na přípravě dokumentů pro období 2014-2020 tak, aby bylo možné z evropských fondů prostřednictvím MAS podporovat místní programy obnovy rodiny/plány rodinné politiky obcí. T – průběžný Zajistí: ing. Florian Úkol č. 4/7. 5. 2013 Připravit a realizovat krajské konference k Programu obnovy rodiny a realizovat aktivity POR v úrovni krajů. T – průběžný Zajistí: předsedové KO Úkol č. 1/16. 7. 2013 Písemně apelovat na nového ministra MMR, aby prosadil pro venkov 30 % objemu peněz. T – srpen 2013 Zajistí: p. Tomiczek, Mgr. Kavala Úkol č. 2/16. 7. 2013 Písemně se dotázat nového ministra MZe, jak probíhaly v prvním letošním roce pozemkové úpravy. 16

T – srpen 2013 Zajistí: Mgr. Kavala Úkol č. 3/16. 7. 2013 Zjistit, kolik by letos činilo krajské POV v jednotlivých krajích po připočítání inflačních hodnot v jednotlivých letech. T - srpen 2013 Zajistí: p. Kapková Úkol č. 4/16. 7. 2013 Zjistit, jaké jsou v jednotlivých krajích strategie rozvoje venkova a v souladu s nimi směřovat své žádosti o dotace z POV. T – průběžný Zajistí: předsedové KO Úkol č. 5/16. 7. 2013 Projednat na Zemi živitelce, v neformálních kruzích, obsah publikace „Programu obnovy rodiny“ a soutěže „Obec přátelská rodině“. T – srpen 2013 Zajistí: Mgr. Kavala, ing. Florian

na podporu

Zapsala: Kateřina Kapková Celý záznam je archivován na audiokazetách.

17