Zápis z jednání schůze Spolku pro obnovu venkova ČR (dále jen Spolek), konaného dne 4. 2. 2014 v Senátu v Praze Schůzi zahájil předseda Spolku, pan Mgr. Eduard Kavala. V úvodu požádal všechny přítomné, aby po skončení schůze ihned opustili budovu Senátu. Pokud budou potřebovat se do Senátu vrátit za konkrétní osobou, která tam pracuje, nechť se k tomuto účelu znovu nechají odbavit na recepci. Pokud to nebude respektováno, hrozí, že Spolek nebude moci prostory Senátu ke svým jednáním využívat. Po přivítání všech účastníků schůze a hostů je předseda seznámil s programem jednání: 1. 9.00 – 9.10
Kontrola usnesení
2. 9.10 – 9.30
Novela zákona o registru smluv = další nárůst byrokracie Pozvaný host: David Kádner (poslanec PČR)
3. 9.30 – 10.30
Pozemkové úpravy – rok 2013 v zrcadle reality Pozvaní hosté: ing. Veronika Nedvědová (SPÚ ČR) Ing. Mojmír Procházka (Českomoravská komora pro pozemkové úpravy) Ing. Jaroslav Martének (Asociace poskytovatelů služeb pro pozemkové úpravy)
4. 10.30 – 11.30 Změny v Integrovaném systému nakládání s odpady Pozvaní hosté: ing. Petr Havelka (Česká asociace odpadového hospodářství) Milan Kazda (starosta Kněžic – 1. energeticky soběstačné obce v ČR) 5. 11.30 – 12.30 Využití fin. prostředků EU v období 2014 – 2020 pro potřeby venkova Pozvaní hosté: ing. Daniel Braun, MA (MMR ČR) ing. Pavel Sekáč (Mze) 6. 12.30 – 13.00 Různé Podmínky soutěže Vesnice roku 2014 – definitivní stanovisko
KONTROLA USNESENÍ Úkol č. 1/5. 3. 2013 Postupovat při prosazování podmínek pro venkov na období 2014 – 2020 jednotně se SMS ČR a SMO ČR. Pokračovat v podpoře Druhé zlínské výzvy. Komunikovat na toto téma s panem ministrem MMR Luklem. T – průběžný Zajistí: Mgr. Eduard Kavala, JUDr. RadanVečerka p. Kavala - To je minulost. Předpokládáme, že se brzy setkáme s novou ministryní Jourovou. Už se s ní setkal pan výkonný tajemník i pan místopředseda. Já jsem se s ní také setkal, ještě 1
před jejím uvedením do funkce. Včera jí byl odeslán dopis se žádostí o oficiální setkání s představiteli Spolku. Úkol č. 2/7. 5. 2013 Předložit návrh možného financování publikace na podporu „Programu obnovy rodiny“ a soutěže „Obec přátelská rodině“ ve výši cca 70 tisíc korun. T – průběžný Zajistí: Mgr. Eduard Kavala, Radomír Hanačík p. Kavala – S panem architektem už jsme si řekli, že jakmile bude kniha připravena, bude i zafinancována. Na tom se nic nemění. Úkol č. 3/7. 5. 2013 Pokračovat v jednáních s MPSV a dalšími sponzory s cílem zajistit věcnou a finanční spolupráci při vydání publikace, která by prezentovala téma Venkov a rodina a soutěž Obec přátelská rodině. Podílet se v koordinaci se Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a Národní sítí MAS ČR na přípravě dokumentů pro období 2014-2020 tak, aby bylo možné z evropských fondů prostřednictvím MAS podporovat místní programy obnovy rodiny/plány rodinné politiky obcí. T – průběžný Zajistí: ing. arch. Jan Florian p. Kavala – V tomto se pokračuje. Úkol č. 4/7. 5. 2013 Připravit a realizovat krajské konference k Programu obnovy rodiny a realizovat aktivity POR v úrovni krajů. T – průběžný Zajistí: předsedové KO p. Kavala – To je také úkol průběžný, na kterém se pracuje. Úkol č. 1/5 11. 2013 Zajistit prostřednictvím ministra Lukla, aby v pracovní skupině na MMR byly dvě místa vyčleněna zástupcům Spolku. T – listopad 2013 Zajistí: Mgr. Eduard Kavala p. Kavala – Jednali jsme o tom ještě s ministrem Luklem a písemně nemáme dodnes nic. Jsme akceptováni, ale oficiálními partnery nejsme. Některé předběžné přísliby od p. ministra se neuskutečnily. Minulý pátek přišlo rozhodnutí MMR o přidělení dotace na naši činnost na 250 tisíc. Nepodařilo se ani po osobním jednání dostat to na tu původní výši, ale byli jsme s tím schopni vyjít vloni i předloni, takže musíme vyjít i letos. Úkol č. 2/5. 11. 2013 Napsat dopisy na jednotlivé řídící výbory s žádostí o zařazení zástupců Spolku do všech pracovních skupin, zabývajících se přípravou období 2014+ T – listopad 2013 Zajistí: Mgr. Eduard Kavala, Kateřina Kapková
2
p. Kapková – Nominace odešly. Jediná, se kterou čekáme, se týká PRV. Tam jsme byli s panem Benou domluveni, že počkáme, jestli zůstane ve funkci paní náměstkyně Beneš Špalková. Teď už víme, že ve funkci zůstala, takže může odejít i nominace do OP PRV. Úkol č. 3/5. 11. 2013 Zpracovat vizualizační manuál k soutěži Vesnice roku a k národní konferenci Venkov T - průběžný Zajistí: Kateřina Kapková, ing. Stanislav Rampas p. Kapková – K SVR se mi připomínky sešly. Krajské organizace se k nim vyjádřily, přidaly k nim nové, dnes je mám s sebou a měli bychom je projednat a přijmout k nim společné stanovisko, které pak dostane tajemnice soutěže, sl. Tichá. p. Kavala – Dohodli jsme se, že nebudeme vstupovat do podmínek. Ale určitě je o čem diskutovat v rámci vnitřních organizačních pravidel. Jak to nakonec bude, to by se mělo rozhodnout až na školení v Zítkové. Úkol č. 1/7. 1. 2014 Obeslat krajské organizace Spolku s výzvou o vyjádření k připomínkám pana Hrocha k pravidlům SVR a připojit k nim své vlastní náměty a připomínky. T – leden 2014 Zajistí: Kateřina Kapková p. Kapková – To jsme zodpověděli v předchozím bodu. Úkol č. 2/7. 1. 2014 Zpracovat pro pana ing. Rampase dodatek k pracovní smlouvě s přesnou formulací jeho pracovní náplně. T – leden 2014 Zajistí: ing. Dušan Šustr, Kateřina Kapková p. Kapková – To bylo splněno. Úkol č. 3/7. 1. 2014 Předložit návrhy na zlepšení smluv a dohod o partnerství, které má Spolek uzavřeny. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas p. Rampas – Provedl jsem analýzu smluv a zásadní problém je, že nás opravňují požadovat od rezortů účast v odborných komisích, které se týkají problematiky obnovy venkova. Máme jeden zásadní problém – jakým způsobem se toho domoci. Smlouvy byly koncipovány dobře, ať už s Mze, MMR i MŽP. Jde jen o to, abychom dokázali v těch bodech, kde se konstatuje, že budeme přizváni do zřizovaných orgánů, PS atd., že se to neděje. Jde o to, jak můžeme toto vymáhat. Pak je zajímavý dokument s Asociací krajů, který je spíše proklamativní. Je velmi otevřený a spíš dává prostor ke komunikaci a k porovnávání situace než k vyžadování součinnosti. Neexistuje dohoda se SMO a SMS. V dohodě s NS MAS je uvedeno, že se máme vzájemně informovat a koordinovat kroky. K tomu moc nedochází, tam by se měla situace napravit. V případě aktualizace těch smluv by se ale mělo postupovat velmi citlivě. Protože by se mohlo stát, že by z nich nebylo nic. Raději bych navrhoval spíš formou vyjednávání požadovat naplnění současných smluv. Všechny smlouvy, s výjimkou memoranda z roku 2012, jsou uloženy na našem webu: www.spov.org.
3
p. Kavala – Doplním - Ještě jsme se chtěli věnovat tématu aktualizace POV. Byl bych rád, kdybychom se k těm smlouvám mohli vrátit na odpoledním jednání Spolku po Dni malých obcí. Úkol č. 4/7. 1. 2014 Navrhnout způsoby koordinace členů předsednictva, zodpovědných za jednotlivé operační programy při realizaci ESIF. T – únor 2014 Zajistí: ing. Stanislav Rampas p. Rampas – Komunikoval jsem s řadou lidí, kteří mají na starosti jednotlivé resorty a vyšel z toho požadavek komunikovat v užším kruhu předsednictva některé věci – tak jak tomu kdysi bylo – po ukončení toho otevřeného jednání, které tady jednou měsíčně probíhá. Dalším způsobem koordinace je vznik společného kalendáře akcí, který by byl Spolkem na našich stránkách vytvořen a ten by každý člen naplňoval akcemi, na které jde, s následným doplněním výsledků a návrhů řešení. O těchto návrzích by se diskutovalo a vzniklo by tak vždy zadání pro další jednání na určitém resortu. p. Kavala – Když se začínalo, bylo jedno, dvě aktuální témata do různého. Dnes je témat k diskuzi mnohem víc a čas nám na to nestačí. p. Rampas – V průběhu jednoho týdne bych požádal členy předsednictva a jednotlivé zástupce na různých ministerstvech, aby se k tomu vyjádřili a abychom to do konce měsíce mohli rozjet. p. Kavala – Není to nic složitého. Jdu na jednání, budu tam jednat na to a to téma, zvednu telefon, oznámím to. Potom zavolám, byl jsem tam a tam, dopadlo to tak a tak. p. Rampas – Nebo je to možné poslat e-mailem. Úkol č. 5/7. 1. 2014 Převzít zodpovědnost za přípravu konference Venkov 2014. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas p. Kapková – S panem Rampasem jsme v kontaktu, budu mu předávat veškeré podklady pro konferenci Venkov 2014, od začátku až do vyúčtování. p. Rampas – Měl jsem jednání s paní Dvořákovou a dohodli jsme se už na některých praktických krocích. Je potřeba, abychom schválili, že SPOV ČR uzavře smlouvu s CSV o konání konference. Jejich představa je do 3 týdnů, proto bychom to měli odsouhlasit dneska. Úkol č. 6/7. 1. 2014 Navrhnout způsob přípravy budoucích jednání předsednictva SPOV ČR. T – únor 2014 Zajistí: ing. Stanislav Rampas Úkol č. 7/7. 1. 2014 Připravit podklady k návrhu aktualizace vládního Programu obnovy venkova. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas, Kateřina Kapková p. Rampas – Jsme v takovém banálním problému. Máme trochu problém s nalezením originálního textu vládního usnesení. Najít ten materiál, se kterým šel pan ministr Cysař do vlády, se nám momentálně nedaří.
4
p. Florian – Byl jsem kvůli tomu na ministerstvu. To, co měli ještě před dvěma lety u sebe, dali do archivu. Slíbili mi, že se to pokusí najít. Úkol č. 8/7. 1. 2014 Připravit změnu statutu SPOV ČR v souvislosti s novým občanským zákoníkem. T – březen 2014 Zajistí: JUDr. Radan Večerka Úkol č. 9/7. 1. 2014 Napsat na Ministerstvo vnitra dopis s dotazem, jak mají starostové vykonávat svou funkci, když neznají počet obyvatel ve své obci. T – únor 2014 Zajistí: Mgr. Eduard Kavala, Kateřina Kapková p. Martiňák – Jsem domluven, že vystoupím na DMO v Prostějově s konkrétním dotazem na MV. Úkol č. 10/7. 1. 2014 Zřídit ve Spolku „poslanecký klub“, složený ze členů Spolku, jež působí v Poslanecké sněmovně a Senátu. T – průběžný Zajistí: ing. Mojmír Kovář p. Kovář – Navrhovali jsme, aby vznikl Klub přátel obnovy rodiny, který by se rekrutoval ze současných nebo minulých vládních činitelů. Měl jsem na to úžasný ohlas. Byl jsem včera v senátu a jeden pan senátor velmi jásal, že se do toho zapojí. NOVELA ZÁKONA O REGISTRU SMLUV p. Kavala – Omluvil pana Kádnera, který chtěl na toto téma promluvit, ale nezaregistroval změnu času projednávání tohoto bodu, proto dorazí později. Předal slovo paní poslankyni Kovářové, která přišla na jednání právě kvůli tomuto bodu programu. p. Kovářová – Původně byl k tomuto tématu pozván pan poslanec Farský – předkladatel této novely. Doufám, že ho dostatečně zastoupím. Novela byla podána již v minulém období. Bohužel vláda padla a k jeho schválení jsme se nedostali. Registr smluv vzbuzuje řadu vášní. Zúčastnila jsem se semináře ve středních Čechách, kde řada starostů reagovala na tuto novelu velmi emočně. Ale poté, co pan poslanec vysvětlil své argumenty, tak většina starostů, co tam byla přítomna, na to změnila názor. Doufejme, že i budete odcházet s tím, že Registr smluv je dobrým krokem. Novela o registru smluv je o tom, že by se zveřejňovaly všechny smlouvy, objednávky a faktury na portálu veřejné správy. Musela by je zveřejňovat ČR, obce, kraje, územně samosprávné celky, příspěvkové organizace zřízené zákonem (např. VZP) a dále příspěvkové organizace zřízené obcemi. Zveřejňovaly by se prostřednictvím datových schránek. Jsou zveřejňovány smlouvy, které jsou uzavírány za veřejné prostředky. Musejí být v takové podobě, aby se daly dobře vyhledávat, porovnávat a odhalovat případné nepravosti. Výhodou je, že k Registru smluv nepotřebujete žádný úřad. Kontrolu může provádět kdokoliv. Je to jednoduchý a účinný koncept. První námitkou je vysoká administrativní náročnost. Já se ale domnívám, že tomu tak není. Většina návrhů smluv existuje v elektronické podobě. Na portálu se nebudou zveřejňovat podepsané smlouvy, takže není potřeba nic skenovat. Zabere Vám to tolik času jako odesílání e-mailu s přílohou. Pokud jsou ve smlouvě výkresy apod., ty nebude povinnost zveřejňovat.
5
Výhodou je, že se smlouvu se nedá po zveřejnění manipulovat. Důležité je, že pokud se smlouva podepíše a zveřejní, tak tím začíná její účinnost. Na portálu veřejné správy je názorná ukázka, jak tento registr smluv zveřejnit. Smlouvy, zveřejněné v Registru smluv, nemusíte zveřejňovat na svých stránkách. Tam se dá dát jen odkaz. U objednávek a faktur bude nařízením vlády specifikován limit, do jakého objemu peněz budou muset být zveřejněny. p. Kužílek – ČR na tom není z hlediska korupce moc dobře, asi jedna třetina veřejných zdrojů se ztrácí. Uvědomme si, kolik by z toho mohlo zůstat v rozpočtech samospráv. Většinou se tyto peníze ztrácejí v „horních patrech“. Velmi bedlivě se u Registru smluv zkoumala administrativní náročnost. Min. vnitra se dotazovalo u řady obcí a ukázalo se, že v obcích do tří tisíc obyvatel se bude jednat o cca dva dokumenty denně, které tam bude potřeba uložit. Úřady, které to už delší dobu praktikují, konstatují, že čas tomu věnovaný se dá počítat na promile. Máme zpracováno hodně analýz, jsme připraveni cokoliv zodpovědět. p. Večerka – Jsem také pro to, aby to bylo co nejtransparentnější a nejveřejnější. Musíme si ale uvědomit, že je řada obcí, která má neuvolněného starostu. Tam, kde je uvolněný, dělá zároveň účetní, uklízečku apod. Klaudové ukládání dokumentů je výborná věc, ale já bych šel přesně opačným způsobem. Nabídka státní správy k samosprávě na ulehčení činnosti. Z mého pohledu je to pro obce zatěžující. p. Kovářová – Byla jsem starostkou obce, která se čtyřnásobně zvětšila a neměla jsem místostarostu. Tu situaci tedy znám. Ale opravdu nebude nutné zveřejňovat každou objednávku či fakturu. Je to téma k diskuzi. p. Peša – Uvedu své vystoupení příslovím: Cestička do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Dělám starostu 20 let, dělám předsedu dobrovolného svazku malých obcí. V okolí máme devět malých obcí. Největší má 180 obyvatel, nejmenší 37. Účetní si „půjčují“, má na starosti asi tři obce. Zákon o zadávání veřejných zakázek, který měl být základním nástrojem k likvidaci korupce v ČR, platí v obcích. Už určitě ne u státu a miliardových zakázek. Souhlasím s vámi, pokud limit bude platit stejný jako je nyní u veřejných zakázek – tj. půlmilionová smlouva o dílo. Těch opravdu neděláme mnoho. Ale dovedete si představit uklízečku, jak nakupuje kýbl a čistící prostředky… nebo mateřskou školu, která bude vařit v jídelně a bude nakupovat u jednoho brambory, u druhého cibuli a u třetího maso a tyto věci bude zveřejňovat? Vy si myslíte, že nějaká příspěvková organizace na obcích dnes funguje v datových schránkách? Nebo pokud ano, jak často je používá? Agenda je čím dál složitější. Já jsem kdysi vystačil s jednou účetní, dneska mám tři. p. Kovářová – Na Slovensku už to funguje bez problémů a došlo k odhadované úspoře 20 procent. A to je cílem toho Registru smluv. Pokud je něco kontrolováno, pak nenastávají žádné nepravosti. Brání v tomu právě to zveřejňování. Novela prošla řadou připomínkových řízení, visí na stránkách Sněmovny. Pokud máte pocit, že je potřeba zdůraznit, že je to opravdu náročné, obraťte se buď na mě nebo na pana poslance Farského. Můžeme to vydiskutovat písemně. p. Kavala – Dříve jsem dělal účetní agendu pro čtyři obce. Dělal jsem to na jednom programu a fungovalo to úplně bez problému. Pak nám to stát zablokoval a dnes za to platíme v násobcích. Jestli chcete fungující stát, pak zařiďte fungující prostupnost. To je vaše právo a vaše síla. Tím ušetříte spoustu peněz. Kdybychom kradli, tak už bychom tam dnes nebyli. A podívejte se, kde jsou ti, co kradli. Smějí se nám seshora. p. Kádner – O Registru smluv se hovořilo už ke konci volebního období Nečasovy vlády. Tento návrh už byl připraven do Sněmovny a v Ústeckém kraji se proti němu zvedla vlna nevole. Na začátku jsme ten Registr smluv viděl také trochu pozitivně, ale když jsem ho prostudoval pořádně, tak to chápu jako další zatížení obcí administrativou, podobně jako
6
veřejné zakázky na webu – tzn., že to nemusí být na klasické webu, nemůže to nikdo dělat na svém úřadě a musí si na to objednávat služby, které stojí peníze. Vůbec se přitom nebere v potaz, že máme horské obce podél hranic, které mají dodnes problémy, třeba s internetem. Další věc je, že se nejedná o smlouvy, ale že to bude rozšířeno na jakékoliv faktury. Při normálně běžícím úřadě si to neumím představit. Já sám mám na obci dvě pracovní síly a každý papír navíc je pro ně nejen časově, ale i finančně náročný. Navíc jsou pořád ještě starostové neuvolnění, kteří po svém zaměstnání přijdou na úřad a tam je ještě bude čekat další úkol navíc. p. Kavala – My to nebezpečí vnímáme velmi silně, proto se k tomuto tématu chceme příští týden sejít a projednat ho. p. Kádner – Je to po prvním čtení ve Sněmovně. A do prvního čtení šlo i rozšíření pravomocí NKÚ. Pořád si myslím, že Registr smluv je zbytečný. Jsem pro to, aby se to stáhlo a zjistilo se nejprve, jestli má RS opodstatnění. POZEMKOVÉ ÚPRAVY – ROK 2013 V ZRCADLE REALITY p. Nedvědová – Vítám každou příležitost, kdy si můžeme popovídat, jaká je skutečná realita pozemkových úprav. Uplynulý rok byl nabitý událostmi a obrovským úsilím a prací. Týká se to nejen PÚ, ale i církevních restitucí. Pod náš úřad přešla bývalá Zemědělská a vodohospodářská správa bývalé Meliorační správy. Navíc musíme pokračovat ve správě státního majetku v oblasti zemědělských pozemků a nemovitostí a privatizaci tohoto majetku. To vše se dotýká i PÚ. Vloni nám bohužel ubylo zaměstnanců, máme jich o 350 méně. Odešli ke konci roku. Nyní děláme komplexní audit pro nového ministra, který v počtu 1200 lidí budeme zvládat jen těžko. Z původních okresních PÚ se staly pobočky krajských úřadů SPÚ, které jsou řízeny krajskými řediteli. Ve snížení počtu našich zaměstnanců na pobočkách jsme se snažili zohlednit výsledky za posledních dvacet let činnosti PÚ. Za toto období bylo ukončeno 1500 KPÚ. V rozborech jsme sledovali, v jakých krajích a oblastech byly jaké výkony a jaké okolnosti přispěly k tomu, že někde bylo dokončeno mnoho PÚ, jinde málo. Výsledky jsou zajímavé. Byl tam obrovský vliv lidského faktoru. Neradi bychom ale některá území diskriminovali proto, že tam byli nepříliš schopní vedoucí PÚ. Proto se snažíme zintenzivňovat spolupráci se starosty malých obcí a sledujeme zájem o PÚ, který je velký. Plánujeme i dotazník pro starosty, abychom se dozvěděli, jak starostové PÚ vnímají a jaké vidí problémy. Vloni jsme také museli vytvořit kompletně nové metodické pokyny a nastavit nová kritéria pro výběrová řízení. Jsem ráda, že se podařilo prosadit nový metodický pokyn, který se vrací k původnímu systému převedení pravomocí zadávání veřejných zakázek na krajské pobočky, což zrychlí celý proces PÚ. Zadávání veřejných zakázek je nejdůležitější v oblasti PRV, kde jsme se dostali trochu do skluzu v čerpání financí. Trvalo čtyři měsíce, než se MF rozhodlo, kdo bude příjemcem dotací. Náš úřad měl vloni pouze prozatímní rozpočet, neměl svoji podkapitolu pod Mze a tudíž to byl opravdu výjimečný stav. Nakonec se pravidla změnila a příjemcem se stal náš úřad, ale skluz doháníme dodnes. Ve sníženém počtu zaměstnanců je to pro ně velmi namáhavé. Konec čerpání dotací je v polovině roku 2015, kdy musíme stihnout dočerpat maximum financí, které nám byly na tyto záležitosti vyčleněny. Ale i když měl loňský rok dramatický průběh, nebyl v těch číslech až tak špatný. Podařilo se nám vyčerpat všechny prostředky z veřejné pokladní správy a vyčerpat o 200 mil. korun více na PRV. Jedna věc nás mrzí. Než vznikl SPÚ, dostávaly PÚ dotace z výnosů PF. A také dostávaly finance na protipovodňová opatření. Vláda se usnesla, že tyto peníze bude poskytovat ze státního rozpočtu. Ale ve chvíli, kdy vloni vláda projednávala návrh na navýšení o 400 mil. na
7
PÚ, už k tomuto procesu nemohlo dojít, protože se rozpustila Sněmovna. Ta projednává rozpočet. Při projednávání rozpočtu na letošní rok Sněmovna ve svém rozpočtovém výboru peníze zkrátila. Už jsem zaznamenala informace, že prostřednictvím RUD by se daly tyto peníze získat zpět, ale to ukáže až praxe současné vlády. p. Procházka – Z pohledu Českomoravské komory pro pozemkové úpravy ty PÚ vloni až tak moc nevzkvétaly. Nedá se ale říci, že by to byl problém z roku 2013. Tato situace se nastartovala už před pěti lety. Příčinou bylo časté střídání ve vedení ÚPÚ, což vedlo k nekoncepčnosti, k nejednotnému zadávání zakázek apod. Podepsal se na tom již zmiňovaný zákon o veřejných zakázkách, kde jedním z hlavních kritérií byla nejnižší cena. Problémem byla i generační výměna pracovníků v pozemkových úřadech, velký příliš nových firem do oboru PÚ, kde ve sníženém objemu státních zakázek ve stavebnictví viděly firmy značný objem peněz, které procházejí přes PÚ. Proto se tyto firmy do tohoto oboru přelily. Byla také nedostatečná kontrola a to vše vedlo až k současnému stavu. Situace v projekčních firmách je dost kritická. Vzhledem k velkému počtu uchazečů o veřejné zakázky se dostaly ceny na historické minimum. Reálná cena je v rozmezí šesti až osmi tisíc. Bohužel jsou dnes ve výběrových řízeních nabídky i za dva tisíce na hektar a nižší. Názory na tučné zisky v PÚ, které přišly ze strany především Agrární komory, jsou naprosto nepravdivé. A návrh na pozastavení PÚ na dva roky je naprosto nereálný, protože by to vedlo k zániku firem dlouhodobě působících v oblasti PÚ. Přitom výchova schopného projektanta PÚ trvá pět až deset let. Co nás současně trápí? Nízký počet zadaných zakázek, nejednotná zadávací dokumentace, nejednotné smlouvy, dlouhá doba výběrových řízení a již zmíněné nízké ceny, za které nelze odvézt kvalitní dílo. Podle nás není v silách malého počtu pracovníků SPÚ, aby se na tom něco změnilo. Úkolů je moc. Ale nechme nářků a podívejme se, jak bychom to viděli dál. V prvé řadě je potřeba stabilizovat finanční zdroje pro PÚ, aby bylo jasno, v jakém rámci se budeme pohybovat. Pak by bylo přínosné vytvořit pracovní skupinu ze všech zainteresovaných institucí, které se v daném oboru mohou pohybovat – Mze, SPÚ, AK atd. Měli by se sejít a určit priority v PÚ. Jsou to tyto: vlastník, zpřístupnění pozemku, vodní poměry, zeleň, ale i uživatel. Z toho by se pak měly odvíjet budoucí PÚ. Chtěl bych požádat o jmenování styčného pracovníka za SPOV ČR. Dále je potřeba vyčlenit rezervu státní půdy pro společná zařízení. Opatřením prodat veškerou státní půdu jsme uzavřeli možnosti, jak vyřešit spoustu nesouladů. Také je nutné vytvořit metodické vedení a sjednocování agendy vedení SPÚ pro všechna pracoviště, vytvořit soustavu vzdělávání pro pracovníky PÚ i projektanty PÚ a zajistit osvětu PÚ. Neméně důležité je hledat další uplatnění PÚ a tím i zdroje spolufinancování, např. u významných státních staveb. p. Martének – Já jen doplním, kudy dopředu. Zdá se, že ta ohrožení jsou trojího druhu. Jedno z nich je postupné napadání veřejného zájmu některými specielními skupinami. To napadání směřuje proti tomu, aby se v PÚ řešila protipovodňová ochrana, dopravní systém, protierozní ochrana půdy. Dalším ohrožením je reorganizace soustavy pozemkových úřadů. Vloni se nepříjemně projevilo, protože oproti předchozímu roku nebylo v PÚ investováno cca 400 mil. korun. Nepochybuji, že SPÚ dělal co mohl, ale 400 mil. oproti roku 2012 je pryč. Důležitější ale je, co bude. Já důrazně doporučuji reprezentaci venkovské samosprávy – SPOV ČR – aby věnoval velkou pozornost tomu, jak se bude záležitost PÚ bude odvíjet v roce 2014. Tento rok je novým začátkem plánovacího období, nového PRV, kde musí PÚ mít stejně důležité místo jako doposud. Není možné připustit, aby se bez vašeho zájmu realizoval dokument „Priority pozemkových úprav v období 2014+“. Tento dokument vygeneroval SPÚ a visí na jeho stránkách. Seznamte se s ním. Pro některé kraje je tento dokument zajímavý a perspektivní, ale pro jiné znamená ohrožení. V Jihomoravském kraji se
8
tím zabývali a zjistili, že na jižní Moravě má být do roku 2020 dokončeno 56 PÚ, z nichž 46 bude dokončeno do konce roku 2015 a pak dlouho nic. p. Sekáč – V roce 2014 budeme realizovat doběh fin. prostředků z období 2007 – 2013, protože žádný nový program nebude v roce 2014 ani schválen, natož aby běžel. Ty výzvy, které tady tvoříte, formulujte tak, prosím, aby se maximum úsilí koncentrovalo na realizaci PÚ, které budou realizovány z prostředků období 2007 až 2013. Vaše doporučení bych tedy o rok posunul. p. Kavala – Je znám objem financí, které by letos měly být proinvestovány, ať už v projekční nebo realizační části? p. Sekáč – Jsou to ty peníze, které dosud SPÚ na PÚ nezrealizoval z tohoto programového období. p. Nedvědová – V roce 2014 je zajištěno financování PÚ z VPS ve výši 680 mil. podle požadavků krajských PÚ potřebujeme zajistit pozemky ve výši 1,065 mil. Z toho 765 mil. na uzavřené smlouvy o dílo v objemu 430 mil. předpokládané hodnoty veřejných zakázek, jejichž reálná hodnota po uzavření smluv činí asi 300 mil. Probíhají soutěže ve smyslu zákona o veřejných zakázkách. V roce 2014 je potřeba zajistit dalších 385 mil. V roce 2014 je zajištěno financování PÚ z PRV v objemu 904 mil. V roce 2014 je potřeba podle požadavků krajských PÚ zajistit finanční prostředky na PÚ ve výši 1,43 mld. p. Sekáč – Tato čísla by se pro laika mohly zdát nepochopitelné. Ale v PRV jsou finance, směřované do PÚ, zazávazkovány. A existoval i zásobník projektů – protože klesly realizační ceny o 40 až 50 % - peníze budou tedy max. využity přelitím do projektů, které zůstávaly ve výzvách pod čarou. Na posledním jednání monitorovacího výboru bylo vloni v listopadu přijato usnesení, že se z PÚ převedlo 400 mil. korun ve prospěch modernizací zemědělského majetku a to právě kvůli obavám, že se tyto peníze nevyčerpají kvůli dlouhodobým realizacím. p. Kavala – Agrární komora je často obviňována, že brzdí PÚ. Podle mě je tady obava ze zneplatnění stávajících smluv. Ta je naprosto legitimní. p. Záhorka – Je s tím obrovská administrace. Od našich členů vzešla kritika toho, kolik vychází na jeden hektar PÚ. Poslední dobou se to zreálnilo. Další věc je, že když se hledaly prostředky do zemědělského majetku, vymetaly se všechny kouty a programy, kde bude nereálné to vyčerpat – a to je těch 400 mil., o kterých se tady mluví. O tom, že bychom to nějak brzdili, nevím. p. Martének – My jsme asi před třemi týdny jednali s panem Velebou a došli jsme k určité shodě. Opravdu panuje obava z padnutí platnosti nájemních smluv. Ale skutečnost je taková, že po skončení pozemkové úpravy vzniká digitální katastrální mapa a dochází tam k přečíslování pozemků, proto se to musí ošetřit alespoň dodatkem. My jako projektanti PÚ s tím problém nemáme. Z mé vlastní zkušenosti mohu říci, že jsem podepsal nájemní smlouvu na své pozemky a poslali mi nabídku, že mi tam zvednou nájemné, pokud podepíšu výpovědní lhůtu 7 let. Byla to moje volba a moje chamtivost, že jsem to podepsal. A stejně tak je to svobodná volba ostatních majitelů pozemků. p. Sekáč – V reakci na pana Záhorku bych chtěl říci, že to nebyl záměr přesouvat peníze ve prospěch investic. Spíš se hledalo opatření, kde jsou ty peníze reálně rychle vyčerpatelné, aby je ČR nevrátila zpět do Bruselu. p. Nedvědová – Bylo by užitečné bavit se spíš o věcech, které vyplývají z rozhodnutí novely zákona o PÚ. Zjišťovali jsme, kolik úřadů zahajuje PÚ z vlastního rozhodnutí a kolik z jiných zákonných důvodů. Je pořád ještě dost těch prvních, což by se do budoucna mělo změnit. Měl by být daleko větší zájem, aby se lidé opravdu zapojili a pokud tomu pomůže nějaká technická novela, tak to věci jedině prospěje.
9
V roce 2013 bylo ukončeno 160 KPÚ, do roku 2013 bylo doděláno 1500 KPÚ. Nárůst je enormní. To, že jsme přišli o těch 400 mil, byla politická záležitost, která šla mimo nás a nejsme z ní šťastní nikdo. Jsme ochotni o tom diskutovat dále. p. Florian – PÚ jsou na chvostě. Pokud děláme něco v krajině, snažíme se hledat synergie: zaměstnanost – krajina – PÚ. Ty jsou tam klíčové. Např. MASky budou hledat, jak zaměstnat v daném místě ty chudé nebo mladé, které je potřeba zaměstnat. Já tvrdím, že PÚ jsou na začátku této cesty. Mohou vytvořit prostor, proto se nesmějí zdržovat. To, co říkal pan Martének, - ten výhled je naprosto tristní. Byť je lepší než v minulosti. A Vy, na Mze, byste měli ten aparát posilovat. VYUŽITÍ FIN. PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2014 – 2020 PRO POTŘEBY VENKOVA p. Postránecký – Máme novou vládu a novou paní ministryni a základní směry rozvoje MMR budou teprve stanoveny, i v oblasti využití peněz EU v novém programovém období. Došlo u nás k reorganizaci, pro oblast evropských fondů budou hned dvě řízené sekce na úrovni náměstků. Pan náměstek Braun bude řídit sekci koordinace EF a paní náměstkyně Klára Dostálová bude řídit sekci evropských programů, které má MMR ve své působnosti – tj. IROP, Technická pomoc a programy evropské územní spolupráce. Ve třetí sekci veřejného investování a cestovního ruchu, řízené panem náměstkem Houtkem, je oblast veřejných zakázek, CR a veřejných dražeb. Zatím není obsazeno místo náměstka u 4. sekce územního plánování, stavebního řádu a bytové politiky. Úkolem zůstává připravit Dohodu o partnerství – zákl. zastřešující dokument tak, aby mohl být odeslán komisi nejpozději 22. dubna. Ta je nyní po meziresortním připomínkovém řízení v procesu hodnocení vlivu na ŽP. V březnu by měl být ukončen a poté bude materiál předložen k projednání vládě. Pokud jde o územní dimenzi, probíhají jednání mezi všemi třemi stranami, tzn. zástupci územních partnerů - mezi nimiž je SPOV, NS MAS, SMS, SMO, Asociace krajů – dotčenými řídícími orgány OP a MMR. Tam jsme se posunuli dopředu. Zatím není nijak vysoká míra shody na fin. alokacích. Představy územních partnerů jsou vyšší než představa MMR, ale ta je zase vyšší než představy většiny řídících orgánů. Paní náměstkyně Dostálová představila územním partnerům určitou představu, která ale vznikla jen v území. Ta hovoří o tom, že územní partneři by měli dostat: kraje 110 mld., MASky 20 mld, ale bez PRV, kde je ta alokace dána. Integrované územní investice pro největší aglomerace, kterých je sedm, by měly dostat cca 60 mld., menší aglomerace přes integrované plány rozvoje území cca 10 mld. Je to jen návrh, ne všichni s ním souhlasí. Bude záležet na rozhodnutí vedení MMR, jakou strategii pro vyjednání těch alokací stanoví v nejbližší době. Pokud jde o MASky, částka je atraktivní. Ale z jednání s řídícími orgány příslušných OP se ta částka rýsuje jako nižší. Je důležité určit, kde ty MASky budou. Zatím vedle PRV je domluvena aktivní participace přes IROP a OP Zaměstnanost. S dalšími OP jednání stále probíhají. Zatím řídící orgány nepřistoupily na aktivní zapojení MAS – ať už jde o OP ŽP nebo OP PIK. Je tam ale dohoda o hledání cest jiného zapojení MASek, např. u MŠMT, kde MASky budou plnit roli animátora a vyhledávat potenciální žadatele pro prostředky z tohoto OP. p. Sekáč – Mze mělo ještě na sklonku loňského roku komplikace se schválením legislativy kolem společné zem. politiky. Podařilo se uzavřít základní předpisy, v současnosti se připravují tzv. delegované akty k základním nařízením, která existuje. Více než venkov se ve společné zem. politice řeší zem. otázky, jsou to přesuny mezi I. (přímo platby) a II. pilířem (PRV) a diskuze nad různými technikáliemi.
10
Období 2007 až 13 má rozpočet cca 95 mld. korun, vč. českého spolufinancování. Na základě tlaku zejména Francie došlo ke snížení kofinancování pro období 2014+ na úroveň 85:15 oproti současným 75:25. Tím pádem jsme na rozpočtu PRV, i po odečtení 300 mil. EUR, přesunuti, ve prospěch strukturálních fondů, resp. IROPu a MŽP, na 62 mld. – na sedm let, tedy minus 30 mld. na 7 let v PRV. Diskuze o přesunu mezi I. a II. pilířem je dána pouze myšlenkou, aby se podařilo uplatit zemědělské závazky, i vč. PÚ. Ty dnes klesají z částek cca 700 mil. ročně na cca 150 mil. ročně. To jsou ale jen návrhy. Otevřela se tady otázka MASek, pojetí MASek a venkova z PRV do budoucna. My máme obligo 5 procent na MASky. Tzn., že jsme z nějakých 4,5 mld. (na 7 let) na 3,5 mld. (na 7 let) pro MASky. Připočtu-li to k těm 20, co tady uvedl pan ředitel, tak jsme někde na 23,5 mld., když to dobře půjde. Ale je tady jeden základní problém a to je název – PRV. Lidé se upínají na název, ale venkov se řeší i ze strukturálních fondů, z MPSV, MPO, MŽP atd. A všichni se upínají pouze k Mze. Podpora malého a středního podnikání je dnes „na chvostu“ diskuzí kolem strukturálních fondů. Tzn. venkov vylidníme do super fabrik, ale nebudeme mít malé a střední podnikání. My dnes pracujeme na standardizaci MASek. Neumím si představit, že bychom nějakou nestandardizovali. Ale problém může být ve vlastní strategii. Ta nebude přes kopírák. Ale to MASky vědí. Memorandum. To říká, že 300 mil., co bylo přesunuto z PRV, bude aktivně dáno na rozvoj venkova. Tzn. na občanskou vybavenost a infrastrukturu. Kdybychom to neiniciovali, tak by nám asi MMR moc netleskalo. Zatím je memorandum platné. Min. těch 300 mil. se počítá ve prospěch obcí. A ty si je musí hlídat. Poměrně nešťastná vyjádření z posledních dní ze strany místního rozvoje na adresu MASek, které byly vzaty jako rukojmí při diskuzi nad metodikami realizace budoucích strukturálních fondů nás začala na Mze děsit. Na posledním jednání vlády bývalý ministr Mze předložil návrh na změnu usnesení, protože vzhledem k tomu, jak se dnes vytváří metodické prostředí pro administraci budoucích fondů, máme obavy, jestli ten moloch, který se dnes na MMR vytváří, je vůbec funkční. V tom návrhu usnesení říkáme, že se nebráníme poskytovat data, sdílet informace apod., ale byl zde zainvestován obrovský aparát SZIFu, jsou zde informační systémy, registry atd. a to se může velmi výrazně narušit. Máme snahu udržet tuto naši integritu v kompaktnosti a nenechat to narušit tím, co se vytváří na MMR. Výsledkem je to, že se ČR na jednáních s EK sama navzájem pomlouvá, že Mze nechce spolupracovat a nakonec jsem se doslechl, že si MMR bere MASky za rukojmí a že pokud se Mze nezklidní, tak MASky nebudou čerpat ze strukturálních fondů a zůstanou pouze na Mze. Musím říci, že toto není zájmem Mze. Tímto to dementuji. p. Postránecký – Já jsem zde slyšel poprvé, že existuje rozpor mezi MMR a Mze a budu informovat své nadřízené. p. Florian – My se občas neumíme dohodnout, co ta územní dimenze je. My jsme si ve Spolku mysleli, že je to souhrn integrovaných nástrojů. Teď jsem se dozvěděl, že tam ještě budou nějaké kraje. Ale zpětně ve SMO tvrdí, že v rámci územní dimenze se budou ještě řešit individuální projekty. Já si ale myslím, že územní dimenze je všechno. Snad by se ještě daly odečíst OP Doprava a OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, které půjdou cestou přes centrum a toho území a toku peněz se nedotkne, i když tam bude stavět. Pořád mi ale zbývá pro územní dimenzi cca 360 mld. a mluví se o 220 mld. Můžete to nějak vysvětlit? p. Postránecký – Územní dimenze má dva segmenty. 1. Integrované nástroje, použité v konkrétním vymezeném území – to jsou MASky, ITI nebo IPRÚ. 2. Individuální projekty preference určitých typů území, jak jsou schváleny usnesení vlády. Např. ke strategiím regionálního rozvoje jsou vymezeny hospodářsky problémové regiony státu a cílenou výzvou příslušného OP můžou být peníze směřovány pouze do těchto vymezených regionů. MŽP má
11
zase vymezeny oblasti, výrazně znečistěné ovzduším nebo vodou a ty také nepokrývají celou republiku, ale jen její části a ty vytváření územní dimenzi. p. Florian – Nerozumím, jak se na to vyčleňuje konkrétní částka. Jednou je 220 mld., podruhé 360 mld… Jak se to provádí? p. Postránecký – Je to věcí dohody. Až se to domluví, pak teprve to bude v těch programech uvedeno. Každý má jiné představy. V územích jsou zpravidla představy o vyšších alokacích, z pohledu státu jsou ty částky nižší. A co nejdříve se to bude muset dořešit. p. Kavala – Jak se mohou ti aktéři dohodnout, když jsou nedohodnutelní? Existuje něco jako centrální zadání a vy nemůžete mít aktérům za zlé, když bojují za čísla a přitom ani nevědí, s jakými čísly budou pracovat. p. Postránecký – Pokud se ti aktéři nedomluví, stanoví ty alokace stát a bude je vyjednávat s evropskou komisí a ta je může snížit, pokud stát neprokáže potřebnost tak vysokých alokací. Protože zespodu budou ty podklady nedostatečné. p. Večerka – To, co se děje, je normální. To je partnerský princip a je potřeba znát pouze systémové nástroje, které EK používá k tomu, abychom se připravili na čerpání v příštím plánovacím období. Ale máme obavu, že individuální projekty řízené jednotlivými řídícími orgány, nejsou tak efektivní a nejsou s takovým dopadem na malé obce jako integrované nástroje. Co se týče dohadování alokací, probíhají průběžně. Kvůli tomu, že jsme měli nestálou politickou situaci, některé věci se prodlužovaly a byly dlouho neřešeny a teď se spěchá, aby do března bylo vše připraveno a dohodnuto. p. Rampas – Poslední dokument, který je na stole, je tabulka s alokacemi, kterou předložila Klára Dostálová, tehdy ještě z pozice Asociace krajů, nyní ve funkci náměstkyně MMR. Ty částky, které jsou k diskuzi, se musejí brát vážněji než jen z pozice AK. Územní partneři je mohou nyní připomínkovat. K tomu existuje i textová část, která se týká nejen alokace, ale i stálých konferencí a jejich složení a ještě se týká dalších detailů, ať je to ITI nebo IPRÚ. To dostanou všichni členové předsednictva Spolku, včetně jednotlivých delegovaných zástupců a rád bych, abychom z toho vygenerovali stanovisko. (tabulka s alokacemi je samostatnou přílohou tohoto zápisu). Jedna věc je, že máme usnesení z VH o podpoře memoranda a tohle je druhá věc. Další věc je, že jsme se na VH usnesli, že by měl Spolek figurovat ve stálých konferencích. Tak to zatím není. Je tam představa, že by tam měl figurovat společný člen SMS a SPOV. Pokud se do jednoho měsíce nedohodneme a nedokážeme dát jednoznačné stanovisko k tomuto problému MMR, pak už budeme, jako venkov, hrát druhé housle. Nesmíme se zapomenout soustředit na MPO. Je tam nastíněna možná cesta, že by vznikla samostatná osa pro CLLD. Ale není řečeno, v jakém objemu a na co. Měli jsme představu, že by to bylo na mikropodniky a malé podniky, popř. samostatné živnostníky. Tam je potřeba najít si cestu. p. Večerka – Jednat je potřeba a nemusíme se shodnout úplně na všem, ale měli bychom se shodnout na principech. V tom si myslím, že se shodneme. Minulý týden jsme jednali s paní Jourovou coby odborníkem na fondy. A právě o mikropodnicích (tzn. do 10 pracovníků) jsme se bavili. Probrali jsme všechny OP a myslím, že jsme v souladu. Bavili jsme se o standardizaci MASek a následné jejich certifikaci a rozkryli jsme i problém tvorby integrovaných strategií, který se musí řešit ve spolupráci s MMR. p. Šulák – Řekl bych pár slov jako předseda MASky, protože tady žádný zástupce NS MAS není. Chtěl bych reagovat na pana Sekáče. Problém standardizace je v tom, že se protahoval. MASky byly dávno připraveny se tomu podrobit, už vloni připravovaly strategii pro příští období. Nyní jsou MASky zapojeny do OP technická pomoc, v srpnu musejí mít strategie hotovy a pokud bude podpis dohody o partnerství přesunut z března na červen, tak budou na finalizaci strategií tak dva měsíce. Je potřeba apelovat, aby standardy ze strany Mze byly konečně posunuty dál a konečně byly spuštěny.
12
A ještě jedna věc. Minulý čtvrtek jsme se dozvěděli, že středomoravská aglomerace byla zařazena do ITI, takže čísla v tabulce už neodpovídají skutečnosti. p. Sekáč – Standard a strategie jsou dvě různé věci. Zeptám se – proč vznikla poptávka po standardizaci? Protože někdo zpochybnil MASky jako finanční subjekt pro to, aby tyto peníze dostávaly. Proto vytváříme standardizací proces (kolikrát i umělý), kterým legitimizujeme, že MASky na trhu budou moci fin. prostředky realizovat a administrovat. Strategie je věc zcela jiná. Tím, že dnes někdo musí vytvořit strategii pro místní rozvoj, aby mohl čerpat z OP Technická pomoc… Od roku 2007 (a některé MASky fungují i déle) pro tak zkušené matadory že by měl být problém během dvou měsíců dát na stůl něco ze strategie čerpání finančních prostředků? To je tak trochu zpochybňování toho, jestli ty strategie vůbec existují. Nejsou náhodou některé vyrobeny přes kopírák? Nejsou vytvořeny uměle jen proto, abychom přes ně čerpaly peníze? Proto nepleťme dva různé pojmy – standardy a strategie. p. Kavala – Teď je jen otázka, aby ta vlastní standardizace nebyla vlastním bičem na MASky. Zásadní omyl je, že každý pořád mluví o tom, že MASky jsou ty, co nakládají s těmi penězi. MASky s těmi penězi nedělají. Než se přes MASku k těm penězům dostanu, je to úplný maratón. U toho podpisu je někdo úplně jiný a ten SZIF to umí. p. Šulák – Uvědomuji si rozdíl procesu standardizace a strategií, ale je tady potřeba vnímat, že existuje 170 MASek, z čehož je 120 podpořených. I tady je různorodost. Nemějte obavy, my jsme schopni připravit strategii za dva měsíce. Ale jsou tady MASky nové a ty vstupují do jiných programů. p. Bena – EU dala jasný pokyn, že LEADER musí jít do všech OP. Druhá věc je, že Mze je otcem MASek. Jiné resorty o tom celých sedm let nevěděly. Pan Sekáč tady řekl, že bude 3,5 mld. na MASky pro období 2014 – 2020. Ale v roce 2007 – 2013 jich bylo podpořeno 112 a dnes je jich 176. Uvědomme si, že MASky jsou zatím jediným nástrojem pro pomoc venkovu i do budoucna. V rámci ELAFRD bylo na III. osu 16 % a proto se většina obcí obracena na Mze. Dnes už tam těch 16 procent není a z toho PRV skutečně venkov zmizel. Zůstalo tam jen 5 % na MASky a to je vše. V rámci přípravy období 2014+ se mají MASky obrátit do ostatních OP. Ale co vědí na jiných ministerstvech o MASkách? Mají od vás nějaké informace? p. Kovář – Můžete mi říci, pane Sekáči, kdo ty MASky zpochybňoval? p. Sekáč – Co ví jiné resorty o MASkách? Tolik, co udělala publicita NS MAS pro to, aby se o ní vědělo. Tam, kde jsme mohli, jsme MASky propagovali. A pak jsme se najednou dozvěděli, že nedodržujeme společný strategický rámec a že by MASky mohly vypadnout ze systému financování ze strukturálních fondů. Podle mne je to nešťastně vedená diskuze. My nemáme žádnou ambici házet MASkách klacky pod nohy. A to, kolik budou moci MASky čerpat, je záležitostí toho, co budou moci strategie MASek nabídnout pro řešení z jednotlivých fondů. Když na MPSV pochopí, že jste schopni „suplovat“ práci úřadů práce, tak máte velký prostor. Radan Večerka občas říká: Vy jste ten program rozvoje venkova, tak to řešte všechno. A já na to říkám: Pozor na všechny tyto poučky, kdo má co řešit jen pro to, že se tak jmenuje. Já taky nemůžu poséct všechny louky, ač se jmenuji Sekáč. p. Florian – K té tabulce: Návrh v řádu 50 mld. představoval při 175 MASkách 9,5 % alokace toho, co jde přes dohodu o spolupráci (čili minus PRV). Návrh SMO – tedy 11,5 mld. bez PRV – je 2,125 % proti 55 % obyvatel, kteří žijí na venkově. Návrh, který je tady předložen paní Dostálovou, představuje asi 4 %. To odpovídá dnešnímu vnímání jednotlivých OP, protože MPSV dávají asi 3 %. Pořád se ptám, co je vlastně ta územní dimenze. Brusel po nás chce tři indikativní čísla: pro CLLD, pro ITI a pro IPRÚ (to už jsme si přidali my). A i SMO se toho chytil. Ale dnes se to třetí číslo ještě nedá uchopit. A ještě se tam objevilo nějaké číslo pro kraje – 110 mld. Podle mě jsou v tom de facto individuální projekty. Jen se to ty kraje snaží uhrát tak, že to budou
13
rozhodovat ony. A je jedno, kam ty peníze půjdou. Jestli jsou to miliardy, určené na hospodářství řízené kraji, tak to nikdo do dohody o partnerství nenapíše. Protože za prvé je to nedozrálé a za druhé je to Bruselu úplně jedno. A bylo by zpátečnické ty IPRÚ ponižovat. To je česká opatrnickost. My bychom je ale měli naopak povyšovat, protože jedině jejich prostřednictvím se dá zajistit ta práce. ČR bude muset bez peněz za neexistence úřadu práce řešit hlavně pracovní síly. Na tuto strunu musíme zahrát a nechtít 20 mld., ale dál chtít těch 50 mld. p. Večerka – Podle mě je územní dimenze tam, kde se účasti na strategickém rozhodování o nasměrování peněz podílejí i územní partneři. A jde o to, aby ty strategie byly opravdu integrované. Komise pro standardizaci MASek už ten projekt vyprodukovala. Podle mě je to hodně měkké, já bych byl daleko přísnější. Nyní to musí projít přes vnitřní připomínkové řízení na Mze. p. Sekáč – Jsem rád, že tady bylo řečeno, že standardizace není nástrojem pro eliminaci počtu MASek, ale pro jejich „uschopnění“. p. Kavala – Myslíte si, že ten, kdo řekne, že je to průchodné přes všechny programy, je MMR, které to má koordinovat? Svého času mělo MMR zaniknout. Zůstalo tady jen proto, aby koordinovalo tuto problematiku. p. Sekáč – Pokud někdo vytváří společné metodické prostředí pro koordinaci, tak doufám, že to bude fungovat. Jestli budou dobře napsané programy na MPO, MPSV a ostatních ministerstvech, tak musí být MASce dána možnost se podílet na nějaké části programu. Standardizované MASky budou mít své vlastní strategie a ona si do cíle, který tam pro ni bude vytvořen, přijde pro ty prostředky, které tam může čerpat. Pak je naprosto standardním příjemcem podpory pro daný projekt. Pak už je otázka, jak budou fungovat jednotlivé platební agentury. Koordinačně to bude náročné, ale technicky to asi nebude možné sjednotit. MASky si budou chodit do jednotlivých programů pro peníze, které si zanesou do strategií. Tak to dle mého názoru dopadne. p. Kavala – Zatím to nikde není dáno černé na bílém. p. Florian – V té dohodě je jasně napsáno – a MMR to akceptovalo – že budou dva kroky. Jeden krok bude schválení strategie ministerstvem pro místní rozvoj (na jednom ministerstvu bude hrát roli počet obyvatel, na druhém kritérium podpory atd.) a nebo MMR řekne, toto si dejte do individuálního projektu. Tento systém je tam nastaven, ale nikdo o něm nepřemýšlel. p. Sekáč – Pořád se motáme kolem dvou dokumentů, kterými se asi nikdo nezabýval – strategie regionálního rozvoje a územní dimenze. Když se schvalovaly, nikdo k tomu neměl žádných zásadních připomínek a dnes se jedná o klíčové dokumenty. ZMĚNY V INTEGROVANÉM SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY p. Kazda – Chtěl bych vás seznámit se svými obavami do budoucna, co se týče odpadového hospodářství. V současné době se připravuje projekt „Integrovaný systém nakládání s odpady“. Dovolil jsem si přenést to do čísel, která se týkají naší obce Kněžice – má 510 obyvatel. Odpady se zabýváme, snažíme se řešit biologicky rozložitelné odpady, ale je to jen kapka v moři. Musíme na tom zapracovat. Už na tom pracujeme se SMS a snažíme se to řešit. Když si vezmu náklady naší obce, tak mi z toho vyjde obce, které je za obec akceptovatelné, a to je cca 1.000,- Kč náklad na likvidaci jedné tuny komunálního odpadu a cca 1.000,- Kč na odvoz jedné tuny odpadu. V řeči čísel, která nás čekají v budoucnu, to vypadá trochu jinak. Pokud půjdeme cestou spaloven, obávám se finančních důsledků. Protože cena ve spalovně se předpokládá ve výši cca 2250,- Kč. Už tady vidíme, že je to víc než dvojnásobek současných cen. Druhé číslo, které vám sdělím, je ale ještě horší. Těch 1000,- Kč, které dnes máme, se násobí vícekrát než dvakrát. Použiji-li prostý odhad, je dnes v ČR zhruba 150 skládek komunálního odpadu. Omezíme-li se a vybudujeme-li 15 spaloven, tak se nám zvýší dopravní
14
vzdálenost cca 10x. Tudíž těch 1000,- Kč, které dnes máme na dopravu, když vynásobím 10x, je už ta částka závratná. I kdyby se ta logistika vyřešila efektivněji a byla ta částka poloviční, stále se budeme pohybovat kolem 7.000,- Kč za likvidaci 1 tuny odpadu včetně dopravy. Nedokážu si to představit. Budeme to my, kdo to budeme muset občanům vysvětlit. Zpracováváme odpad, třídíme ho a od roku 2007 třídíme i bioodpady. Prvním rokem jsme sebrali 14 tun bioodpadu a v té době bylo 224 tun komunálního odpadu. V roce 2008 jsme měli 5 tun plastů, 7 tun skla, papír jsme ještě netřídili. V roce 2009 komunální odpad klesl na 183 tun, bioodpad stoupl na 30 tun, plasty 6 tun, sklo 4 tuny, papír 0,8. V roce 2010 jsme měli 135 tun komunálního, 35 tun bioodpadu, plasty 7,7 tuny, sklo 6 tun a papír 4 tuny. V roce 2011 už 129 tun komunálu, 41 bio, papír a plasty opět mírně stouply. V roce 2012 historicky největší úspěch – 123 tun komunálu a 46 tun bio. p. Havelka – viz samostatně uložená powerpointová prezentace Tato prezentace je k tomu, abyste posoudili, jestli odpadové hospodářství potřebuje zásadní změny, jestli potřebuje navýšení financování ze strany občanů – my říkáme, že nikoliv – a jestli potřebuje změnu strategie v nakládání s odpady – my rovněž říkáme, že nikoliv. Za posledních 10 let poklesla produkce odpadů v ČR o 15 %. Naopak roste podíl využívaných odpadů. V ČR se daří využívat 78 procent produkovaných odpadů, podíl odstraňovaných odpadů stále klesá. Asi 30 % produkovaných odpadů umíme recyklovat… p. Kavala – Jak vypadá legislativně ten návrh? Jak je to daleko? p. Havelka – V prosinci poslalo ministerstvo do připomínkového řízení věcný návrh zákona o odpadech. To bylo ještě za bývalého ministra. Předpokládám, že se na to naváže a myslím, že během letošního roku bude potřeba přijmout nový plán odpadového hospodářství, ruku v ruce s novou legislativou. p. Florian – Byl jsem jen jednou na jednání územní dimenze na téma OP ŽP. Úředníci z MŽP mluvili o tom, že by tam spalovny měly být tvrdě podporovány. Jediný, kdo byl proti, byl pan Chmela ze SMS. Kraje a další strany neměly problém. p. Chmela – Ono se to prolíná a nám nejvíce vadí, že z tak široce výdělečné činnosti jako je zacházení s odpady se dělá obor, který by měl být veřejně dotován z eurofondů a z kapes našich občanů. U spaloven se hovoří v prioritní ose III. o čtyřech mld. korun. My k tomu máme ve SMS jasné stanovisko: nezvyšovat poplatky za svoz komunálního odpadu pro občany a podporovat řešení, které bude orientováno tržně, tzn. že nebude vyžadovat velký vstup veřejných prostředků do výstaveb nových zařízení. A když už, tak spíše do adaptací stávajících kapacit – cementáren, tepláren apod. RŮZNÉ – PŘIPOMÍNKY K PODMÍNKÁM SVR p. Kavala – Na semináři v Žítkové bychom si měli v klidu, bez emocí říci, jak to upravit tak, aby byli spokojeni všichni a nikdo se necítil dotčen. Je to strašně individuální. Rozhodně bych nejednal „šablonovitě“. Poprosil bych vás, abychom nominovali do celostátní komise SVR 2014 pana Řezníčka a jako náhradnici paní Kapkovou. RŮZNÉ – ZÁSTUPCE SPOV ČR V JEDNÁNÍ O PÚ p. Kavala - Byl jsem vyzván panem Procházkou k určení zástupce Spolku pro účely vyjednávání o pozemkových úpravách. Navrhuji, aby to měl pan Rampas jako součást své práce. A také můžeme odhlasovat pana Marténka. Osobně ho znám a byl bych rád, kdyby za nás na tato jednání chodil a angažoval se tam. RŮZNÉ – NÁVRH P. KOVÁŘE NA VZNIK „POSLANECKÉHO KLUBU“ SPOV ČR p. Kovář – My nemáme politickou sílu. A to je problém. I tento klub by nám v tom mohl pomoci. Buď to bude politická parta nebo to bude celá škála partají.
15
p. Kavala – Byl bych rád, kdybys do příště dal návrh, jak by ten klub mohl vypadat. Přes náš Zpravodaj by se tato informace dala předat členům Spolku a nabídnout jim tato šance. USNESENÍ: Postupovat při prosazování podmínek pro venkov na období 2014 – 2020 jednotně se SMS ČR a SMO ČR. Pokračovat v podpoře Druhé zlínské výzvy. Komunikovat na toto téma s paní ministryní MMR Jourovou. T – průběžný Zajistí: Mgr. Eduard Kavala Úkol č. 2/7. 5. 2013 Předložit návrh možného financování publikace na podporu „Programu obnovy rodiny“ a soutěže „Obec přátelská rodině“ ve výši cca 70 tisíc korun. T – průběžný Zajistí: Mgr. Eduard Kavala, Radomír Hanačík Úkol č. 3/7. 5. 2013 Pokračovat v jednáních s MPSV a dalšími sponzory s cílem zajistit věcnou a finanční spolupráci při vydání publikace, která by prezentovala téma Venkov a rodina a soutěž Obec přátelská rodině. Podílet se v koordinaci se Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a Národní sítí MAS ČR na přípravě dokumentů pro období 2014-2020 tak, aby bylo možné z evropských fondů prostřednictvím MAS podporovat místní programy obnovy rodiny/plány rodinné politiky obcí. T – průběžný Zajistí: ing. arch. Jan Florian Úkol č. 4/7. 5. 2013 Připravit a realizovat krajské konference k Programu obnovy rodiny a realizovat aktivity POR v úrovni krajů. T – průběžný Zajistí: předsedové KO Úkol č. 3/5. 11. 2013 Zpracovat vizualizační manuál k soutěži Vesnice roku a k národní konferenci Venkov T - průběžný Zajistí: Kateřina Kapková, ing. Stanislav Rampas Úkol č. 3/7. 1. 2014 Předložit návrhy na zlepšení smluv a dohod o partnerství, které má Spolek uzavřeny. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas, členové předsednictva Úkol č. 4/7. 1. 2014 Navrhnout způsoby koordinace členů předsednictva, zodpovědných za jednotlivé operační programy při realizaci ESIF. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas
16
Úkol č. 6/7. 1. 2014 Navrhnout způsob přípravy budoucích jednání předsednictva SPOV ČR. T – únor 2014 Zajistí: ing. Stanislav Rampas Úkol č. 7/7. 1. 2014 Připravit podklady k návrhu aktualizace vládního Programu obnovy venkova. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas, Kateřina Kapková Úkol č. 8/7. 1. 2014 Připravit změnu statutu SPOV ČR v souvislosti s novým občanským zákoníkem. T – březen 2014 Zajistí: JUDr. Radan Večerka Úkol č. 10/7. 1. 2014 Předložit představu, jak by měl vypadat ve Spolku „poslanecký klub“. T – duben 2014 Zajistí: ing. Mojmír Kovář
Dle záznamu ze schůze zapsala: Kateřina Kapková Celý záznam je archivován na audiokazetách.
17
