Zápis z jednání schůze Spolku pro obnovu venkova ČR (dále jen Spolek), konaného dne 8. 1. 2013 v Senátu v Praze Schůzi zahájil předseda Spolku, pan Mgr. Eduard Kavala. V úvodu všechny přítomné přivítal, popřál jim všechno dobré do nového roku a seznámil je s programem jednání: 1. 9.00 – 9.30
Kontrola usnesení
2. 9.30 – 11.30
Reforma veřejné správy Pozvaní hosté: PhDr. Robert Ledvinka – náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu Ing. Josef Bartoněk – předseda SMS ČR Josef Bezdíček – místopředseda SMO ČR Antonín Lízner – člen předsednictva SMO ČR
3. 11.30 – 12.00 Stav přípravy období 2014+ - JUDr. Radan Večerka 4. 12.00 – 13.00 Různé: Kompenzace obcím, jež budou znevýhodněny novým RUD Pozvaný host: David Kádner – poslanec Parlamentu ČR Členství SPOV ČR ve SMS ČR a SMO ČR KONTROLA USNESENÍ Úkol č. 3/3. 1. 2012 Znovu vstoupit do jednání s MPSV na téma vydání a finanční podpora publikace, která by prezentovala téma Venkov a rodina a publikace Obec přátelská rodině. T – rok 2013 Zajistí: ing. Florian, JUDr. Večerka Úkol 3/2. 5. 2012 Spolek pověřuje ing. Vladimíru Dohnalovou, aby jej průběžně informovala o dalších výstupech pracovní skupiny Půda při MZ. T – leden 2013 Zajistí – ing. Dohnalová, ing. Bešta Úkol č. 1/2. 10. 2012 Pokračovat v dalším jednání kolem poslední fáze reformy veřejné správy. Svolat jednání se SMS a SMO a dohodnout se na společném postupu. T – prosinec 2012 Zajistí: ing. Florian, Mgr. Kavala Splněno. 1
Úkol č. 2/2. 10. 2012 Připravit na valnou hromadu SPOV ČR návrh na možnost požádat o podíl z členských příspěvků pro KO do předem stanoveného termínu a podmínit to žádostí T – prosinec 2012 Zajistí: ing. Harnová Splněno. REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY p. Kavala – Přivítal náměstka Ledvinku a požádal ho, aby přítomné informoval o tom, co se v současné době na MV ČR připravuje v souvislosti s dokončením reformy veřejné správy. p. Ledvinka – Už dlouho se vede diskuze, zda je vhodný spojený nebo duální model veřejné správy, jaký má být její rozsah apod. Všichni víme, že to není nastaveno ideálně. Stále vznikají nové agendy. Na jedné straně jsou podpořeny celospolečenskou potřebou, ale na druhé straně nerespektujeme některé základní ústavní principy – např. když přechází výkon státní správy na obce, tak by se tam spolu s ním měly přesouvat i finance. Stát v tuto chvíli netuší, kolik ho co stojí, včetně agendy. Nikdy to nikoho netrápilo, protože vždycky byl nadbytek finančních prostředků. Až v posledních třech letech se plošně ubírá. Vloni jsme se dostali do situace, kdy už to není možné. Ve veřejné správě máme přezaměstnanost, ale máme také velkou vnitřní diverzifikovanost jednotlivých pracovních míst. Na ústřední státní správě vůbec nemáme vytvořeny podmínky pro hlavní činnost, která se tam má vykonávat – tzn. tvorbu strategií, koncepcí a legislativy. A naopak jsme na této úrovni přehlceni úkony typy statistiky, výkaznictví, evidence, účetnictví, správa majetku apod. Není cílem ministerstva vnitra systémová likvidace malých obcí. Naopak. Naší ambicí je posílit význam obcí v samosprávné roli. V tuto chvíli potřebujeme vyřešit čtyři základní principy. Za prvé je to organizace veřejné správy a její rozsah. Od 1. 7. jsme spustili do provozu systém základní registrů. Víte, kolik je u nás orgánů veřejné moci? Pokud do toho započítáme i školy, pak je jich kolem 35 tisíc. Spolu se základními registry jsme začali evidovat konkrétní zákony a v jejich rámci už dnes umíme přesně vydefinovat rozsah působností daných platným právním předpisem, až do konkrétní úřední role. To tady nikdy předtím nebylo. Druhé téma, které musíme začít řešit, je rozsah právní úpravy, která definuje rozsah veřejné správy. To má úzkou vazbu na reformu ústřední státní správy a na to, že se musí najít celospolečenská odvaha přiznat, že děláme činnosti, které nikdo nepotřebuje. Musíme se vrátit k základní principům, jako je např. to, že ministerstvo nesmí ukládat obcím úkoly ani v přeneseném výkonu státní správy, když to neříká zákon. Už dnes jsou obce, které to odmítají a nespolupracují a já se jim vůbec nedivím. Vědí totiž, že údaje, které odesílají, se pak nijak dál nezpracovávají, že je to zbytečná práce. Druhé téma je standardizace výkonu veřejné správy. Kromě redukce rozsahu výkonu veřejné správy je naší velkou ambicí také odstandardizovat jednotlivé veřejné služby. Tzn., že chceme v průběhu let 2013 s 2014 nechat zpracovat procesní modely agend přeneseného výkonu státní správy a pak přímého výkonu státní správy. Pak se budeme snažit nastavit optimální standardy výkonu státní správy tak, aby od roku 2016 začal platit nový systém financování přeneseného výkonu státní správy a přejít z plošného příspěvku na jednou ročně zálohovanou dotaci, která bude stoprocentní náhradou reálně vykonaných úkonů. Dokud ale nebudeme vědět, kolik tato agenda stojí (což právě teď zjišťujeme), nejsme schopni se o žádné reformě bavit. Zatím se pohybujeme od extrému do extrému. Jedním je, že všechno budou dělat obce, druhým je zřízení centrálního ústředního správního úřadu, který odebere celou kompetenci obcím a předá ji na státní úřady.
2
Třetím blokem, který musíme udělat, je nalezení celospolečenského a celopolitického kompromisu přijetí právní úpravy práv a povinností úředníků. Jsme totiž jedinou zemí v EU, která nemá státní úředníky pod žádnou právní ochranou. Proto, když dojde k výměně ministra, tady máme výměny na postech až do úrovní referentů. Evropská komise informovala pana ministra Jankovského, že pokud nebudeme mít k 1. 1. 2014 státní úředníky, kteří budou mít disponibilní právo k evropským strukturálním fondů, pod speciální právní ochranou, tak tyto fondy nebudeme mít v novém programovém období možnost čerpat. Posledním tématem je modernizace veřejné správy. Nechci používat slovo elektronizace. V této oblasti se nám podařilo udělat obrovský kus práce, i když to zatím navenek není vidět. Spadá do toho procesní modelování a další rozvoj základní registrů. Všichni jste najednou narazili na drobný problém, že od 1. 7. jste přestali dostávat od obcí s rozšířenou působností sjetiny z ISEA. Takže jste najednou jako starostové neměli jak vykonávat samosprávnou činnost, protože ty registry jsou špatně postavené. Proboha nejsou! Jen je problém v tom, že jsme tady celá léta dělali protiprávní úkony. K tomu, aby vám obec s rozšířenou působností vygenerovala seznam občanů se všemi osobními údaji a ten vám někde v obálce předala, je v plném a zásadním ústavním rozporu s ochranou osobních údajů. My jsme už předem říkali, že základní registry toto napraví, ale bude to bolet. A stalo se tak. Teď se vám pokusím popsat stav, v jakém aktuálně jsme. Koncepce dokončení reformy veřejné správy. Ještě jsem ani nebyl náměstkem ministra a už jsem byl senátory a poslanci kritizován za to, že jsme předložili dokument v podobě, v jaké jsme ho předložili. Nemohu říci, proč se tak stalo, neboť jsem u toho neseděl a nemohu konat úkony někoho jiného. Dokument opravdu obsahoval základní opuštění principů, o kterých se tady léta bavíme. Po svém nástupu do funkce jsem se dohodl s ministrem vnitra a potažmo s předsedou vlády o stažení tohoto materiálu, nechali jsme si stanovit termín 30. 6. 2013 s tím, že se pokusím předložit to do vlády do 31. 3. a materiál vrátíme zpátky do původní podoby, ve které byl někdy v únoru loňského roku. Byla tam reforma ústřední státní správy, bylo tam řešení územně a správního sladění státu a byla tam problematika sjednocení konstrukce výkonu státní správy na dekoncentrátech státu. Dnes máme 16 typů obcí a 8 typů struktury dekoncentrátů. Budeme se snažit, aby veškerá opatření, která budeme navrhovat, byla podložena argumenty a reálnými čísly. Už 20 let se tady vede diskuze a já se jí už 18 let účastním, kdy jakákoliv reforma končí na třech základních věcech: 1. neochotě přiznat si, že to řešit musíme, 2. na pravidle, že MV vždy něco navrhne a všichni kolem říkají, že je to špatně, protože se o tom od začátku nediskutuje. Když jsem řídil pracovní skupinu na dokončení reformy, pozval jsem zástupce SMO, SMS, SPOV, AK a ministerstev a sedělo nás tam dvacet. Přesto je i dneska stanovisko SMO proti, aniž by bylo řečeno, jak to budeme řešit. Tu diskuzi jsme přece vedli tři roky a to velmi intenzivně. Když jsme přišli s myšlenkou vyřešit dvě konkrétní systémové chyby, neprošlo to. Nemám problém zahájit a vést diskuzi. Ale měla by mít argumenty a musí něco přinést. Nemůžeme oddalovat řešení problémů, tím se jen prohlubují a nabalují. Stále se nechci nechat přesvědčit o tom, že duální model je lepší než ten spojený. Diskuze o tom, že znovu ustavíme 72 okresů, je ale stále vedena. Pro mě by ten duální model – a nechci to ani říkat nahlas - byl taky lepší. Protože bych pod sebou měl přednostu a mohl bych mu nařídit. Takto musím prosit, žádat, přesvědčovat, vysvětlovat… ale ono je to lepší. Tou dohadovací metodou dosáhnete lepších výsledků než nařizováním. Můj argument je pořád stejný a zní: rozsah veřejné kontroly. Samospráva je pod tak obrovskou veřejnou kontrolou, že proto je kvalitnější než státní správa. Imaginárního ministra občan v životě neuvidí, úředníka, který nekomunikuje, není jak zkontrolovat a proto je pro spojený model tou nejlepší přidanou hodnotou právě ta neexistence anonymity. Přiznávám, že jsme udělali chybu v decentralizaci. Přenesli jsme výkon státní správy jinam, než nám říkaly principy reformy. Kdo z vás si pečlivě přečte dokumenty k reformě ústřední
3
státní správy a samosprávy z roku 1998 – tedy příprava na spojený model – tak se hovořilo o přenosu na 143 obcí s rozšířenou působností, kde měl výkon státní správy končit a na obcích základního typu (všech těch ostatních) mělo být 11 působností. Jsou případy, kdy starosta obce vůbec neví, že má vykonávat nějakou konkrétní agendu, protože se s ní ještě nepotkal. My naopak musíme hledat takové řešení, které posílí význam obcí. A to i finančně. p. Kavala – Otázkou je, zda to, co jste nám tady nastínil, je realizovatelné, aby výstupem nebylo něco úplně jiného. Dělám starostu 22,5 roku a začínal jsem na úřadě s šesti lidmi. Pak jsem dostal mnohem víc práce a stíhali jsme to ve třech. Dnes jich mám šest a oni se nezastaví. A pak se ta redukce projeví v tom, že mi např. vezmou matriku. A to je špatně. Já sám pracuji systémem přesýpacích hodin, tzn., že až mi to spadne ze stolu, tak se z toho dvě třetiny vytřídí a jedna třetina se tam nechá ležet do té doby, než to znovu doroste. S Pepíkem Bezdíčkem jsme tři roky pracovali u pana Postráneckého, kdy se dělala revize toho, kolik máme dostat přidáno. Tehdy jsme chtěli, aby se dorovnaly příjmy malých obcí. Došli jsme k závěru, že jsme odpovědni za tlustý seznam věcí a já sám jsem netušil, když nemám řeku, že odpovídám za říční dopravu. Takže je to přesně tak, jak říkáte. Na druhou stranu, naši občané k nám mají mnohem větší důvěru než k úředníkovi z trojkové obce, kterého téměř neznají. Jak to ale pojmout, aby výsledkem nebyla jen zrušená matrika nebo zrušený stavební úřad? Měli bychom se bavit o konkrétní efektivitě. Ne, že jen někdo potřebuje někde ušetřit. p. Lízner – Řekl jste, že se nám bohužel třetí etapa reformy státní správy, která měla být směřována na centrální úřady, vymkla z ruky a vrací se zpátky ke kořenům. Ale pak jsem z Vašich dalších slov pochopil, že reforma vrcholné správy je možná, ale nejdříve si musíme udělat pořádek dole. O reformě centrálních úřadů jste se téměř nezmínil. Stále se hovoří o tom, jaká je na státní správě přezaměstnanost. Na obcích zcela jistě není. S příbytkem práce na obecním úřadě mám stejnou zkušenost jako pan Kavala. Komu je ku prospěchu tato forma reformy státní správy? Určitě ne obyvatelům této země. Nikdo zatím nedokázal doložit, že se na obcích nižšího typu pracuje špatně. To je názor, který všichni razíte, ale nijak to nemáte podloženo. Proč se stále sahá do obcí? Komu to má sloužit? Proč chceme vzdálit úkon státní správy od lidí? Proč někomu vadí, že jsme schopni zajistit službu dobře, kvalitně, v místě, ke spokojenosti lidí a skoro zadarmo? Já tomu fakt nerozumím. Obávám se, že nesystémovost v rozhodnutích a myšlení jednotlivých ministerstev je standardem a nikoliv výjimkou. Když už jste narazil na nesoulad mezi SMO a vaším ministerstvem, není to tak, že byste předem nevěděli, že s tím nesouhlasíme. Je to tak, že námitky, které vznášíme, jsou odmítány, považovány za irelevantní a není jim přikládána dostatečná váha a vážnost. Sám jste to řekl. Úředníci na ty starosty nemůžou a to je strašně nepohodlné. To je ten pravý důvod toho, kam směřuje třetí etapa reformy státní správy. Pánové úředníci se bojí o své židle, chtějí si zachovat svůj vliv a nejjednodušším způsobem je postupné odebírání výkonu státní správy z nejnižších stupňů. Za SMO musím jednoznačně deklarovat, že s navrhovaným způsobem reformy státní správy nesouhlasíme. p. Němcová (SMO) – Byla jsem součástí pracovní skupiny, která jednala na toto téma a ta skupina pracovala tak, že jsme byli v roli informovaných a žádná diskuze se nevedla. Když jsme chtěli vznést námitku, bylo nám řečeno: ne, takhle to bude a hotovo. Ze začátku nám ještě bylo nasloucháno a to bylo ve skupině, která řešila statutární města a postavení městských částí. Ale v té široké skupině to tak nefungovalo. Na naše námitky, že se státní správa občanům vzdálí, nám bylo řečeno, že v době internetizace si každý občan může podat jakoukoliv žádost elektronicky. To mi přijde úsměvné. Navíc občanka, pas apod. se elektronicky na dálku pořídit nedá. K vaší zmínce o tom, že je tolik orgánů veřejné moci chci říci, že pokud téměř každý úkon podléhá správnímu řízení, proto těch orgánů musí být tolik, kolik jich je.
4
p. Bartoněk – Souhlasím s tím, co tady řekl pan Lízner. Řeknu, co mi na přípravě reformy veřejné správy vadí nejvíce. V programovém prohlášení vlády je jasně napsáno, že veřejné služby se mají přiblížit občanům. Návrhy, které jsou předkládány, vedou spíše k tomu, že se ty služby od občanů oddalují. Pan náměstek tady řekl, že hlavním důvodem reformy jsou úspory financí. Ale není nijak podloženo, že k nějaké významné úspoře dojde. Při rušení matrik byla např. spočítána úspora cca 14 mil. korun za rok, tedy 1 korunu na občana. Metodiku výpočtu těchto úspor zpochybňujeme, protože se neberou v potaz náklady, které občanům v konečném důsledku vzniknou. Jednak se zvýší dojezdová vzdálenost a jednak se prodlouží čas, potřebný k vyřízení jejich záležitostí. Nerozporujeme, že je potřeba s veřejnou správou něco udělat. Ale rozhodně si myslíme, že plošné zásahy nejsou vhodné. Zásadně nám chybí analýza dosavadních výsledků reformy, tedy té první části, která již proběhla. Sám jste dnes zmínil, pane náměstku, že se teprve shromažďují podklady k tomu, jaké mají práva a povinnosti organizace, které se na veřejné správě podílejí. Ale už se současně připravuje návrh nové reformy. Podle mě by bylo dobré počkat na výsledky, shromáždit všechna fakta a poté na nich teprve začít stavět novou reformu. Veřejná moc by měla být postavena na principech subsidiarity. Občané a obce by tedy měli být hlavními aktéry přípravy nové reformy veřejné správy. Měli by mít možnost účastnit se celého toho přípravného procesu. Četl jsem Analýzu výkonu přenesené působnosti, kterou vypracovalo MV, a je tam zajímavá myšlenka na zřízení ministerstva veřejné správy. To by mohlo zastupovat zájmy obcí a mohlo by být partnerem ve vládě a přinášet zákony, které se dotknou života v obcích a občanů. p. Kavala – Poté, co se zrodily samosprávy a ukázalo se, že jsou životaschopné, začal na ně útok. Začal v rovině, že je jich moc. Když se ukázalo, že tento argument není ten správný, přišel další: že to neumíme. Nakonec vyplynulo na povrch, že jediné, proč to někomu vadí je, že se to nedá manipulovat politicky. Přišlo se na jinou metodu a to je likvidace finančním způsobem. To se naštěstí podařilo odvrátit. Ale ti, kdo 22 let vykládali, jak je venkov pošlapáván, tak jejich prvním výsledkem po volbách bylo, že zlikvidovali POV. Tedy levice jako taková, s komunisty v čele, v této zemi systémově likviduje POV. To je nesporný fakt. Moravskoslezský kraj je toho důkazem. Tam Spolku řekli: už jste se poléčili na RUD. Teď se tedy malé obce likvidují tak, že je tady pokus ztratit jejich smysluplnost. Pane náměstku, jak chcete rozšířit samosprávnou funkci obce? Proti úsporám nemáme nic, ale bude-li ta úspora viditelná, pak musí být viditelná ve všech strukturách a musí být spočitatelná. Co když úspory nebudou nakonec úsporami? Takové případy z praxe znám. p. Harnová – V závěru roku jsem se setkala s informací, která je navázána na váš třetí okruh, o kterém jste hovořil – o neexistenci zákona o státní správě v návaznosti na splnění podmínek EU. A informace byla taková, že na každou obec by měl dosazen státní úředník, který by byl placen ze státu a uvažuje se rámcově o 6,5 tisících nových státních zaměstnanců. Byla bych moc ráda, kdybyste mi to vyvrátil. p. Florian – My jsme se sešli už v době, kdy pan ministr Jankovský nastolil program pro rušení stavebních úřadů. Při tom prvním jednání jsme si řekli, že je nejprve potřeba udělat analýzy. Vy jste připustil, že ty analýzy nebyly důvěryhodné a já bych chtěl říci, že my jsme si udělali své analýzy a vycházejí nám z toho dvě podstatné věci. Z hlediska procenta rozhodnutí, které se ruší, je průměr 0,96 a u těch nejmenších obcí je to 1,06. To vůbec nekoresponduje s tím, co tvrdí MMR, a sice, že ty úřady pracují naprosto špatně. Druhá věc je, že z té naší analýzy vyplynulo, že o nějaké procento jsou orgány s rozšířenou působností výkonnější, ale tam se nabízí, že se na model obcí s rozšířenou působností vytvoří nějaký standard a ten se povinně zavede na všechny. Kdybychom chtěli skutečně ušetřit, měli bychom se pohybovat tímto směrem. Pak je rušení úřadů podružné.
5
Souvisí s tím ještě další věc. Stavební zákon zavedl – z velké iniciativy SMO – až 17násobné zvýšení správních poplatků na stavební činnosti. Tzn., že dnes bude velmi lukrativní vydávat tato rozhodnutí. Bylo by rozumné počkat, až si ten stavební zákon sedne, spočítat to a pak se bavit dále. Můžu zodpovědně říci, že veliká úspora bude v tom, když se zpátky vrátí agenda územního plánování a životního prostředí do jednoho balíku, protože se tyto věci hodně překrývají. Tento návrh byl již ve sněmovně předložen a nebyl ani jednou stranou vyslyšen. p. Večerka – V souvislosti s přípravou nového plánovacího období a s koncem ROPů tady zůstanou úředníci a jednoznačná snaha MMR je vytvořit z toho své územní orgány. Takto to nelze dělat a proto na to upozorňuji. Když jsem sledoval legislativní procesy v poslanecké sněmovně a byl jsem až překvapen, že na jedné straně je tam dost velká averze vůči návrhům na reformu státní správy a na druhé straně je tam značně malý stupeň informovanosti. Bez kvalitních analýz může vzniknout dost velký zmatek. p. Herbst (starosta obce Všeň) – Se slovy pana Líznera naprosto souhlasím. Reforma VS je podle mě pro venkov škodlivá. Jsem na obci od roku 1990 a v prvních letech byl klid a dobře se nám pracovalo. Pak přišly návrhy na reformu VS a od té doby pořád něco chodí a nemáme na práci klid. Agendy máme požehnaně. Ale nestěžujeme si. Děláme to rádi, ač mnohdy zadarmo a přesto si myslíme, že by ty agendy měly na obcích zůstat, protože lidé jsou na to zvyklí. My se záležitostem našich občanů opravdu věnujeme, jinak to ani nejde. Uvedu jeden příklad za všechny. Rozhodoval jsem se dneska, jestli pojedu na tuto schůzi nebo jestli půjdu na úřad třetího stupně, který převzal silniční agendu od stavebních úřadů. Postavili jsme polní cestu. Úřednice napsala, že se dnes bude konat kontrolní prohlídka stavby v kanceláři jejího úřadu. Nakonec jsem tam nejel, protože bych tam byl úplně zbytečný. Zatímco kdybychom tu prohlídku dělali my, tak bych si to metr po metru prošel a nic by nám neušlo. Ale tato úřednice bude mít nohu přes nohu, vůbec nebude tušit, kde ta cesta je a nakonec vydá rozhodnutí. To je podle státu nová kvalita a větší odbornost. Protože ti úředníci tím nežijí, zatímco my ano a nechceme se těch kompetencí vzdávat, my tu práci pro naše občany chceme dělat. Jsme navíc pod kontrolou celé obce a nota bene to děláme skoro zadarmo. Jsem tam už šesté volební období a myslím, že bych tam tak dlouho nebyl, kdybych tu práci, kterou mám rád, dělal špatně. p. Rampas – Proti neargumentům se velmi těžko argumentuje. Ale může se uvést praktická zkušenost. Za c.k. Rakouska mohl vydat stavební povolení každý starosta. Pak jsme si vymysleli vlastní systém stavebního řízení. Podívejme se, jak vypadá obraz Rakouska a jak vypadá obraz českých zemí, kdy vydávají stavební povolení renomovaní odborníci na úřadech. Mohu uvést deset různých zkušeností, jak stavební úřad bez jakékoliv komunikace s obcí vydává stavební povolení, protože obec není účastníkem stavebního řízení. To je jedna z věcí, která dokazuje, jak odbornost a vysoká kvalifikovanost vyšších úřadů v reálu působí. Co se týče centralizace, uvedu příklad pošty. Jedete 10 km daleko a pak čekáte hodinu a půl na vydání doporučeného dopisu. Teď nebudeme mít na venkově ani policii, protože tam není dostatečně velký nápad trestné činnosti. Celá ta snaha rušit různé úřady vede k tomu, že venkov bude mít všude daleko a všude to pro něj bude drahé. Vyřizoval jsem si nový občanský průkaz a trvalo to 14 dní. Ten moderní systém by měl přece fungovat obráceně. Abych nemusel nikam jezdit a nemusel nikde čekat. Když se něco rozhoduje od stolu, vždycky to dopadá špatně. Jsem pro to, aby se na toto téma vedla debata. Já když někam tři hodiny pojedu něco projednat, tak za ty tři hodiny státu neodvedu ani korunu, protože v tu dobu nic nevydělám. Aby ta snaha ušetřit nakonec neskončila s opačným efektem. p. Kavala – Chtěl bych říct jeden svůj postřeh v souvislosti s veřejnou službou. Nezaměstnaní našli okamžitě díru v zákoně, že stačí mít formálně smlouvu na jednu hodinu a ta je nadřazena neplacené práci. V tom našem malém okrsku se najednou objevilo 2,5 tisíce pracovních smluv. Ti lidé dělají načerno a neodvádějí do systému žádné peníze. Místo toho se vyhýbají
6
veřejné službě a oficiálnímu zaměstnání. Když jsem si to spočítal, vyšla mi ta škoda v celé ČR řádově na 20 miliard korun. Upozornil jsem na to na MPSV a bylo mi řečeno, že bude ustanovena komise a ta na tom bude pracovat. Přijde mi to směšné, protože tato záležitost se dá ošetřit nařízením ministra do rána. Raději budou místo toho „z úsporných důvodů“ rušit stavební úřady, matriky, pošty a tak dále. p. Peterka – Před nedávnem tady seděl nějaký pan ředitel z MPSV a pyšně nám představoval zákon o veřejné službě. My jsme argumentovali, jak je ten zákon nedokonalý a pak ředitel odsud odcházel velice dotčen. Chtěl bych vás, pane náměstku, požádat, jestli byste si z MF nevyžádal údaje za posledních deset let o hospodaření státní a veřejné správy odděleně. V období „před krizí“ státní správa veškeré prostředky utratila a ještě k tomu zvyšovala dluh. Veřejná správa v té době hospodařila tak, že vytvořila velice slušnou rezervu, ze které některé obce a města fungují dodnes. U nás nemáme ani jednoho zaměstnance navíc. Ti lidé dělají na 150 procent a díky tomu stále vytváříme nějakou rezervu. Jsme městys, máme cca 1200 obyvatel a náš roční rozpočet je něco přes 10 mil. Přesto jsme v posledních 10 letech realizovali investice za cca 300 mil. korun a nepotřebovali jsme k tomu ani korunu dluhu. Naopak jsme snížili půjčky z předchozích let. Troufám si říci, že kdyby takto hospodařil stát, tak bychom na tom byli dobře. Tím chci říci, že kdyby veřejná správa hospodařila stejně jako státní správa, tak už jsme po státním krachu. Veřejná správa drží ten stát nad vodou a já bych vás chtěl poprosit, abyste ji nechali na pokoji a udělali už konečně reformu státní správy. p. Vačkář – Musím říci, že panu náměstkovi vůbec nezávidím. Jde o to, že jsme si ve své době (já byl také poslancem) založili jednu nepříjemnou věc. Neudělali jsme bavorský model, neoddělili jsme státní správu od samosprávy. My teď připravujeme nové plánovací období a z hlediska iROPu bude důležité, co budou dělat kraje a kolik lidí zaměstnáme z těch regionálních institucí. To budou hlavní otázky. Už méně se budeme bavit o obsahu. Proto panu náměstkovi nezávidím, protože těch pohledů může být nespočet a každý může mít ten svůj kousek pravdy. Chtěl jsem tím jen říct, že bychom měli začít připravovat nové plánovací období a nastavit si tam své vlastní požadavky. p. Kavala – Shoduji se s panem náměstkem, také nejsem příznivcem odděleného modelu. Jakkoliv je ten model komplikovaný, tak má jisté výhody. p. Rampas – Když se dělala reforma VS, diskutovali jsme tehdy s paní profesorkou Yvonne Štrekovou a ty debaty se vedly takto: Teď děláme první etapu reformy VS, pak budeme dělat druhou etapu a třetí etapa bude reforma centrální správy. Ty dvě etapy jsou z legislativního hlediska dokončeny, třetí etapa se neustále odkládá a teď se dozvídáme, že se znovu bude týkat subjektů, které jsou „dole“. Znovu řešíme ten stupeň, který jsme už vyřešili. A administrativy neustále přibývá. My jsme si mysleli, že vznikem krajů se zruší detašovaná pracoviště ministerstev a ony ještě naopak nová vznikají. p. Ledvinka – Zákon o úřednících je naprostý nesmysl. Nevím, kde takováto dezinformace vznikla. Nic takového v žádném dokumentu nikdy nebylo. V zákoně, ve kterém se bude definovat pracovně-právní úprava úředníků, se nezřizují žádná místa. Druhá věc – v životě jsem neslyšel, že má být stávající NOK transformován do území na územní pracoviště MMR. Připravujeme národní koordinační orgán státu, který koordinuje veškeré operační programy strukturálních fondů. V dokumentu, který byl předložen a schválen v listopadu vládou k přípravě nového plánovacího období, není ani slovo o tom, že by měl být NOK transformován na územní pracoviště. Tam je slovo o tom, že se bude transformovat na úřad vlády, což má svoji logiku, protože je to nadresortní činnost. Pan předseda se ptal, jak podchytit problematiku sběru dat a jak se k tomu dostat. Pořád se ztrácíme v drobnostech. Dokonce si myslím, že témata, probíraná médii, mají jen zakrýt ty opravdu podstatné problémy. Z mého pohledu je celkem jednoduché to podchytit. Když
7
všichni budeme chtít a uchopíme to z obou stran – jak z rozsahu práva tak z reálného výkonu - tak se můžeme někam dostat. Zatím jsme to nikdo neudělali. Celý dokument vznikl tak, že si vláda stanovila jeden důležitý úkol: provést revizi toho, co se po desíti letech od reformy VS povedlo a co ne. Širší a větší ambice nemá. Tak zněl úkol od vlády a podle mě k tomu přistoupila naprosto správně. Jestli přijmu nějaké úsporné opatření, tak bych ho měl po nějaké době vyhodnotit. A tím je tento materiál. V prosinci vláda schválila dokument „Analýza veřejné správy“ a v místech, kde jsme opustili principy reformy z roku 1998, uložila MV navrhnout, jak to vyřešit. V úvodu jsem řekl, že jsme ten materiál stáhli z projednávání ve vládě ne proto, že by celá ta věc byla už od toho prosince. To, co ta vláda v prosinci schválila, nikdo nemůže zpochybnit. My jsme tou komparativní analýzou opravdu prokázali, že principy, které obsahovaly reformní zákony a dokumenty z roku 1998, jsme v některých bodech opustili a nedodrželi. Uvědomme si, že zmíněný dokument byl analytickým dokumentem „reforma versus stav“. Proto tam je uvedeno Ministerstvo veřejné správy. Protože v reformě bylo uvedeno, že mělo vzniknout nezávislé MV s nadresortní kompetencí bez silových složek. Musím říct, že nedávno jsem našel konsensus s vaším panem předsedou na téma „flexibilní výkon veřejné správy“. To je téma toho, co chybí v tom materiálu a mělo to tam být. Proto jsem ho z vlády stáhnul a teď to tam dopracujeme. My potřebujeme zmapovat, na co má občan právo, jaké jsou jeho povinnost a na to nastavit výkon veřejných služeb. Reforma ústřední státní správy musí proběhnout. Dokument, který byl zpracován v únoru a na kterém jste se podíleli, měl řešení v počtu dekoncentrátů a jejich rušení. To, že se v červnu předložil do vlády materiál bez ústřední státní správy, nedokážu vysvětlit. Tehdy jsem u toho neseděl. Ptal jsem se na to svých předchůdců a dozvěděl se, že to bylo politické rozhodnutí. Ale ne vlády. Proto jsem pana ministra požádal, aby se tato verze dokumentů stáhla a mám do června ten dokument přepracovat. Jaké jsou ambice v reformě ústřední státní správy: 1. provést redukci rozsahu výkonu státní správy na ústřední státní správě, 2. změnit charakter činnosti ÚSS tak, aby korespondovala s ústavními principy. Nově jsme k tomu ještě připojili veřejné zakázky a strukturální fondy a jejich správa. Opatření, která jsou v dokumentu navrhována, mají z převážné míry legislativní dopady, což znamená, že jejich realizace je v horizontu minimálně jednoho roku. Ambice MV je držet se principů reformy z roku 1998. Opravdu jsou zde snahy vrátit to do duálního modelu. Některé už se provedly, jiné jsou rozpracované. Neočekávám, že by jakékoliv změny ve veřejné správě proběhly v horizontu až dvou. Proto jsme se přiklonili k řešení pustit se do projektu procesního modelování agend. Je jedinou cestou, jak se dostat k reálným nákladům na výkon konkrétní agendy. Souhlasím s tím, že je potřeba počkat na tyto údaje a pak přijmout systémová opatření. p. Bezdíček – Považujete reformu paní Štrekové za dobrou nebo špatnou? Ona nám v diskuzi odpovídala stejně jako vy a my už se bojíme a jsme nedůvěřiví. Každý, kdo tomu rozumí, nám řekl, že je to udělané špatně. A my se od toho pořád odpichujeme a hledáme způsob, co udělat. Co bylo heslem celé té reformy? Přiblížíme státní správu občanovi. Ale nám připadá, že je to právě naopak. p. Ledvinka – Já jsem u té diskuze s paní Štrekovou byl taky, i když na jiných místech než vy. První reformu VS jsem připravoval v roce 1992 na úřadu vlády a ta vůbec nebyla o spojeném modelu. Obce měly mít převážnou část činností státní správy jako samosprávu, včetně stavebního řízení. Vzali jsme si národní výbory a na ně jsme začali stavět samosprávy. Což bylo špatně. p. Florian – Říkal jste, že v prosinci byla vyhodnocena analýza a srovnaly se cíle reformy a skutečnost. A já se ptám, jestli ty cíle byly korektní? p. Ledvinka – Nám nejsou k ničemu debaty o tom, jestli ten nebo onen model je lepší. My se musíme dostat do konkrétní problematiky – úkony, proces a finance - a v tom souhlasím
8
s panem starostou Bezdíčkem a tou cestou právě jdeme na MV. Kdybych měl hodnotit reformu VS, tak ji rozdělím do dvou částí hodnocení: Myšlenky paní doktorky Štrekové byly z mého pohledu naprosto správné. Realizace byla naprosto tragická. Už jen to, že jsme dovolili, že místo 143 obcí s rozšířenou působností (které byly vytypovány odborníky) my najednou ve Sněmovně rozhodneme, že to bude 205 obcí. A tak se stalo, že 12 km od sebe máme dvě obce s rozšířenou působností. Zopakuji: chceme spojený model, protože je to levnější a je tam vyšší parametr veřejné kontroly. Budeme mít jedno centrum – ústřední státní správu – která bude dělat jen tři charakterové činnosti. Tzn. koncepce, strategie, legislativa, normotvorba a státní kontrola. Tehdy jsme o strukturálních fondech a o veřejných zakázkách v jejich současném pojetí nevěděli. A veškerý reálný výkon svěříme těm 143 obcím a 8 krajům. (Když se podíváte do dokumentu o ústřední státní správě a územní samosprávě, tak je tam zmínka o tom, že má být 8 krajů.) A na obcích základního typu cca 10 působností přeneseného výkonu státní správy, kterou neumí stát zabezpečit jinak než prostřednictvím každé obce. Je to krizové řízení, volby, statistiky a dalších asi sedm veřejných služeb, který má charakter přímé vazby na občana. To byly základní principy reformy VS paní profesorky Štrekové. Celá naše ambice je vrátit se zpátky k těmto principům a diskutovat, jak je dnes namapovat na reálnou situaci. Nemám problém s tím, provést analýzu a počkat na její výsledky. Ale vláda chtěla po deseti letech vidět, jak dopadla reforma. A já bych potřeboval vědět, jaká délka doby má být na přípravu tak zásadního dokumentu jako je opravdu dokončení reformy. Má to být rok, dva, pět nebo nikdy? p. Lízner – Vzhledem k tomu, že výkon státní správy je živoucím organismem, nedá se říci, že by analýza mohla být kdykoliv hotová. Může se udělat stop stav k momentálnímu datu, ale zítra se na našem poli vyloupne developer a začne tam stavět byty. V tu chvíli je potřeba výkonu státní správy v naší obci naprosto odlišná od dnešního dne. p. Ledvinka – Zeptal jsem se asi špatně. Jak si myslíte, že by měla být vhodná doba pro přípravu podkladových materiálů o činnosti veřejné správy, aby byla analýza validní pro to zásadní rozhodnutí. Jen pro srovnání. V Německu se připravovala reforma 12 let. U nás se připravovala reforma do podoby spojeného modelu 8 měsíců. Protože předtím se připravoval návrh na duální model. p. Lízner – Je to záležitost mnoha let. Není to možno limitovat měsíci. Drtivá většina výplodků Sněmovny a ministerstev je totiž bohužel poznamenána chvatem. Je to šité horkou jehlou a odpovídá tomu ta kvalita. Chtěl bych vyzvat MV, vládu i Parlament, abychom si na to nechali dostatek času. p. Kavala – Chtěl bych tady poukázat na jednu paralelu ze školství. Cílem nebylo udělat školství lépe, ale základní proměnná bylo, že chybí 4 miliardy korun. Od toho se odpočítali žáci a nazývalo se to reformou financování regionálního školství. Přitom víme, že střední školy jsou řízeny politicky a je to jen další tunel. Copak si ti lidé podřežou vlastní větev? A s tou reformou VS je to totéž. Panu kolegovi, i kdyby to dnes nakrásně namaloval, nevěřím ani slovo. Protože když se budou muset ušetřit peníze, tak se ušetří u nás. Nejjednodušší bude zrušit matriky, stavební úřady a „máme fajfku“. Reforma VS se za celou dobu nepovedla. Jak dlouho už se mluví o sloučení dvou ministerstev? Nic by se v této zemi nestalo. Ale nikdy se to nestane, protože je vždycky potřeba naplnit politickou dohodu. Tam není jiný racionální důvod. p. Ledvinka – Doufám, že jsem vás alespoň přesvědčil, že na MV víme, co chceme. Jsme stejně přesvědčeni o tom, že je nejprve nutné získat validní údaje a pak teprve můžeme zefektivnit veřejnou správu. Jestliže nás dneska stojí 12 procent státního rozpočtu – a to jen na stránce výdajové, bez jakýchkoliv příjmů – tak s tím někdo něco musí udělat. My nepředpokládáme, že se reformní kroky mohou odehrávat v tomto volebním období. A nikdy jsem to ani neřekl. Můžeme je ale založit. A teď je otázka, jestli pokračovat v těch pracích
9
nebo přijímat rozhodnutí. To jsou dvě naprosto odlišné věci. A my říkáme: dál vést diskuzi a dál k tomu hledat argumenty. Ale musíme si nejprve říct, jestli platí premise té paní Štrekové nebo ne. To tady ještě nezaznělo. Uvědomte si, jaké celospolečenské reformy se v ČR od doby nástupu úřednické vlády povedly. Jenom ty tři systémové věci na MV, které zatím úplně nevnímáme. Czech Pointy, datové schránky a základní registry. Ano, je tam spousta problémů. Ale na druhé straně šetříme 600 mil. korun ročně na výdajích státu spojených s poštovními službami, i když zároveň s tím tu poštu trochu likvidujeme. Ale jinak se žádné reformy neuskutečnily. To je na tom ta společnost tak dobře, že nepotřebujeme reformy a změny? p. Kavala – Bude asi potřeba se vídat častěji. Myslím, že by bylo záhodno, abychom se s tímto tématem setkali na nejbližším DMO. Rád bych vás tam pozval, pane náměstku. KOMPENZACE OBCÍM, ZNEVÝHODNĚNÝM NOVÝM RUD p. Večerka – Máme tady pana poslance Kádnera, který je iniciátorem poslaneckého návrhu na kompenzaci obcím, jež budou znevýhodněny novým RUD. Pan poslanec nás teď s tímto návrhem seznámí a na nás pak bude, abychom tento návrh buď podpořili nebo učinili jiné kroky, které pan Kádner navrhne. p. Kádner – Nejsem jen poslanec, ale i starosta v Krušných Horách a během září, kdy byl nový RUD schválen v Senátu, mě začali kontaktovat starostové, kteří zůstali tzv. „pod čarou“. Byl jsem jedním z těch, kdo si mysleli, že ti, co žádné narovnání nedostanou, zůstanou alespoň na nule. Dnes tady mám bohužel tabulku 58 obcí, které jsou v hodně velkém mínusu a je to pro ně skoro likvidační. Během září jsme se snažili dovolat na MF s tím, že existoval nějaký příslib, který byl na poslední chvíli zařazen mezi druhým a třetím čtením ve Sněmovně. Zněl v tom smyslu, že se MF o znevýhodněné obce postará. Nic takového se ale nestalo. Je pravdou, že se ty znevýhodněné obce dozvěděly, co mají dělat. V prvé řadě si musejí udělat rozpočet a jakmile bude schválen i rozpočet státu, pak se uvidí. Před Vánoci to ve Sněmovně vypadalo všelijak a hrozilo, že jakmile se vymění vláda, tyto sliby zůstanou nesplněny. Začali jsme proto opět komunikovat s MF a dali jsme dohromady pozměňovací návrh, který by dával alespoň malou jistotu všem obcím, kterým by se sáhlo na rozpočet v objemu více než 20 procent. Chtěli jsme, aby měli garanci, že se o ně stát postará. Vláda to bohužel smetla a z MF mi přišla „krásná“ odpověď: My jsme na vás nezapomněli, ale nemůžeme dělat nic, dokud nebude schválen rozpočet. Až v průběhu roku 2013 bude ta dotčená obec, které se to týká, vědět, že se s tím neumí vyrovnat, pak můžou zavolat na MF a to bude každou obec řešit individuálně. Jsem z toho docela zklamaný. Úředníci, se kterými jsme ten pozměňovací návrh připravili, už s námi najednou komunikovat nesměli. Před Vánocemi jsme všem dotčeným obcím náš pozměňovací návrh poslali, aby se k němu starostové vyjádřili. Hledali jsme průsečík. Ten v tuto chvíli vypadá tak, že jsou to všechno obce s velkým katastrem a na něm hospodaří státní podniky. To je největší bolest těch obcí. Tam hodně ztratily a stát se o ně neumí postarat. V tabulce, o kterém jsem hovořil, se sešly obce různých velikostí. Je tam obec, která má 50 obyvatel, ale také obec s 500 obyvateli. Ten impuls ale musí přijít od obcí, které jsou takto „poškozeny“, moje obec k nim nepatří. Jsem ale odhodlán pomoci jim najít řešení a přinutit vládu k odpovědnosti a písemnému závazku. Zatím mají obce jen příslib na rok 2013. p. Večerka – Já jen technicky doplním, že návrh, který pan poslanec předkládá, je o tom, že pokud dojde k poklesu příjmu obce (u obcí do 3 tisíc obyvatel) k 1. 1. 2013 o více než 20 procent, tak je stát povinen to dorovnat tak, aby ta změna byla v max. výši 20 procent. Myslím, že je to systémové opatření a můj osobní názor je ten, že je tato iniciativa dobrá.
10
p. Kavala – Já jsem na ten problém narazil při projednávání podpory RUD. Překvapil mě v době, kdy jsme pořádali v Praze demonstraci před Úřadem vlády, názor pana předsedy SMO. Řekl tehdy, že se musí udělat pořádek s těmi, kdo berou neoprávněné příjmy. Ptal jsem se, o koho se jedná a odpověděl mi, že o obce s velkými katastry. Já mám dojem, že jsou to z valné většiny pohraniční obce. Historicky je to několik katastrů a ty obce tam byly „smeteny“, protože byly v pohraničí. Padesát let byly „pod čarou“. Teď měly jakoby nadstandardní příjmy. Ale ty nejsou z mého pohledu ničím jiným než kompenzací za újmu, kterou tam ti lidé těch padesát let, co žili za těmi dráty, pociťovali. Teď je šance, že se tam ten život vrátí a zase je snaha jim v tom bránit. Jako předseda Spolku cítím, že je to nespravedlivé a chci se zeptat: Máte představu, o kolik přijdou a o kolik by tím vyrovnáním přišel stát? p. Kádner – Není to všude stejné, ale v některých případech přijdou o více než 46 procent. Ke konkrétním číslům jsme se zatím nedostali. Většina těch obcí má opravdu velký katastr a hospodaří na něm především Lesy ČR nebo Povodí. Když porovnáte pohraniční obce, které mají vlastní lesy a mohou si na tom katastru dělat co potřebují, u státních podniků to takto nefunguje. Státní podniky tam využívají veškeré cesty, neopravují je a do státní kasy nic nepřichází. p. Němcová – Musím se ohradit proti tomu, co tady bylo panem Kavalou řečeno o našem panu předsedovi. p. Kavala – Já jsem byl osobně na jeho jednání v Kladně a tam řekl, že to bude navrhovat, protože je to nemravné. Byl bych rád, aby se u vás tato záležitost projednala, a že by se měl i SMO postavit na jednu stranu valu. Je to nefér. p. Němcová – Nevím, co řekl pan Bartoněk, ale stanovisko SMO to není. V rozpočtovém výboru jsme to byli my, kdo prosazoval, aby do toho znevýhodnění nespadl tak obrovský balík obcí (původně jich bylo více než 300, pak se katastrální výměra zvýšila, takže jich ubylo). Ale byla to jednoznačně svazová práce. Nakonec vznikl kompromisní návrh, že to bude těm obcím kompenzováno a z MF zazněl příslib, že bude připraven nový pozměňovací návrh, který to ještě nějakým způsobem upraví. Že se tak potom nezachovali, a že při přípravě státního rozpočtu jsme museli několikrát upozorňovat na to, že tam v kapitole VPS ta kompenzační částka chybí, to je věc druhá. Že se nesolidně zachovalo MF, to je pravda. Ale o pozměňovacím návrhu RUD se opravdu jednalo. p. Večerka – Znění současného pozměňovacího návrhu podpoříte či ne? p. Němcová – Ano, projednáme to na předsednictvu nebo ve finanční komisi. Pro mě je ten návrh přijatelný, ale nemůžu mluvit za ostatní. p. Večerka – Ambice je ten návrh projednat a zpopularizovat. Prosíme o to, abyste tak učinili. Ten samý dotaz mám na pana předsedu Bartoňka. p. Bartoněk – Já bych nejprve poprosil o upřesnění. Tady se pořád hovoří o 58 obcích, ale ty jsou ztrátové z celého RUD, kdežto vy řešíte pouze obce, u nichž činí propad více než 20 procent. Udělal jsem si svou vlastní rešerši, abych věděl, kolika obcí se to týká a rád bych od vás znal vaše čísla, abych si to mohl srovnat. p. Kádner – Ten pozměňovací návrh se nyní týká 58 obcí s tím, že do budoucna, ať tam do té kategorie spadne kdokoliv další, tak stát garantuje, že při propadu o více než 20 procent těch zbylých 80 procent do toho rozpočtu znovu přijde. p. Bartoněk – Možná to mám špatně, ale mě vyšlo, že je těch obcí devět, kterých se ten váš návrh dotkne. Ti ostatní nemají z RUD propad větší než 20 %. Za SMS mohu prohlásit, že ten návrh podpoříme. p. Kavala – Je tady více neznámých, na které jsem nedostal odpověď. Např. celkový objem těch peněz, což je z hlediska MF podstatné. Osobně si myslím, že to podpořit můžeme. p. Večerka – Mě vyšlo, že je těch obcí 33. p. Kavala – To už je rovnice o 4 neznámých a tady od stolu to nevyřešíme. Budu čekat na výsledek vašeho jednání a pokud s tím nikdo z nás nemá problém, tak návrh podpoříme.
11
p. Večerka – Viděl bych to na společné usnesení všech tří organizací. p. Kádner – Děkuji za vstřícnost. p. Němcová – Ten pozměňovací návrh už je ve Sněmovně jako tisk? p. Kádner – Ne, bylo to dáno na vládu, ta to v prosinci projednala a tam ho zamítla a nepustila dál. Teď to běhá mezi vládou a Sněmovnou a jsou tam dost velké páky, aby se to do té Sněmovny vůbec nedostalo. p. Němcová – Vy jste připravil pozměňovací návrh, týkající se těch 58 obcí. MF ale chtělo připravit novelu RUD ještě v souvislosti s financováním svazkových škol. Ty z toho RUD vypadly a oni je tam chtějí vrátit drobnou pozměňovací novelou. Nebylo by systematičtější spláchnout tím pozměňovacím návrhem obě věci? Bojím se totiž, že když se to RUD jednou otevře pozměňovacím návrhem, podruhé oficiálním ministerským návrhem, vždycky hrozí nebezpečí, že změnou politické reprezentace bude mít vždycky někdo tendence do toho zasahovat. p. Kádner – Já vás chápu, ale přesně touto cestou jsem šel. A bavil jsem se s panem Gazíkem i Polčákem a ti nevědí nic. Ale já jsem také pro, aby se to dělalo systematicky. p. Večerka – Naše ambice by měla být podpořit do budoucna tento návrh s tím, že by měl vyjít ten legislativní proces z MF, i v rámci dalších případných změn. p. Bezdíček – Teď jsem mluvil s panem předsedou a SMO ten návrh plně podporuje. STAV PŘÍPRAVY OBDOBÍ 2014+ p. Večerka – Dne 28. 12. vláda schválila rámec s určitým počtem určitých operačních programů s tím, kdo je připravuje. Evropský zemědělský fond rozvoje venkova má dva programy: PRV 2014 – 2020 a operační program Rybářství. Oba budou pod gescí Min. zemědělství jako doposud, o tom už vláda rozhodla. Z Evropského fondu regionálního rozvoje, z Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu jsou navrženy a zatím schváleny tyto operační programy: - Operační program (OP) „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“, který by měl být řízen Min. průmyslu a obchodu. - OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“, řízený Min. školství - OP „Zaměstnanost“, řízený Min. práce - OP „Doprava“, řízený Min. dopravy - OP „Životní prostředí“, řízený Min. ŽP - Integrovaný regionální operační program (iROP), řízený MMR (Tzn., že nebudou ROPy, tak jak jich dneska známe těch sedm, ale bude jeden integrovaný.) - OP „Praha“, řízený pražským Magistrátem - OP „Technická pomoc“, řízený MMR. To jsou OP schválené vládou s tím, že je různý podíl různých zdrojů financování a jsou zaměřeny více na řešení cílů. Je jich pět: - zvýšení konkurenceschopnosti podniků a ekonomiky - rozvoj páteřní infrastruktury - zvyšování kvality a efektivity veřejné správy - podpora začleňování boje s chudobou a systém péče o zdraví - integrovaný rozvoj území. Všechny tyto priority jsou odraženy v OP, o kterých jsem mluvil. Budou existovat ještě další operační programy pro cíl tzv. evropské územní spolupráce. To jsou navržené OP pro spolupráci přeshraniční. Jeden OP pro Českou a Polskou republiku, OP mezi ČR a SR, mezi Rakouskem a ČR, OP pro Bavorsko a Česko, Sasko a Česko a jeden multifunkční pro více států, koordinovaný na území ČR (Central Europe). Jak to bude dál
12
řízeno, o tom se teď intenzivně jedná především mezi MMR a určitými pracovními skupinami. Rozhodnout musí vláda. V současném programovém období máme ve finančním vyjádření cca 750 mld korun. Kolik bude vyčerpáno, to je další věc. Já skepticky tvrdím, že tak 40 procent. Budoucí období kalkuluje s finančními prostředky ve výši cca 0,5 mil., tzn. 500 mld. korun. Ale ještě to není schváleno. Letos se počítá s tím, že by byla schválena nařízení. Už teď máme zhruba sedmiměsíční zpoždění oproti minulému období, kdy to bylo schváleno v červnu rok předem. Snažíme se o co největší posílení principu partnerství. Evropská komise ho do těch nařízení prosadila více než ve stávajícím období. ČLENSTVÍ SPOV VE SMO A SMS p. Kavala – (Stručně představil publikace „Za jeden provaz“ a „Jak pře(d)kládat svět, které pro Spolek „objevila“ bývalá tajemnice Spolku, paní Jílková. Na únorové schůzi Spolku budou knihy představeny některými z jejich autorů.) Co se týče členství ve SMO a SMS, nebráním se úzké spolupráci, ale myslím si, že pro vzájemnou transparentnost by bylo lepší nechat to, jak to je. Představou zakládajícího člena Spolku, Mirka Bašeho, byla ta, že by se Spolek měl postupně přetvořit v jakousi venkovskou stranu. Vyargumentovali jsme si to a ukázalo se to být ku prospěchu věci. Víme, jak to dnes s některými partnery vypadá. Zůstala tady jistá nezávislost a to je dobře. V okamžiku, kdy tyto organizace totálně provážeme, budeme bráni tak, že jsme „z jednoho pytle“. My chceme být „z jednoho pytle“ ve vztahu k tahu za venkov. Ale jistou nezávislost bych si zanechal. SMS je naším členem a já to nepovažuji za nejšťastnější. Je to ale čistě můj názor. V okamžiku, kdy jsme stáli vedle sebe, např. při demonstraci za RUD, byly naše hlasy načteny. Takto by se sloučily. Kam přicházíme, tam jsme bráni jako tři subjekty. A to je, myslím, jen ku prospěchu. p. Salcmanová – Tohle už jsme probírali na listopadovém předsednictvu a dlouze jsme k tomu diskutovali. Výsledek byl ten, že jsme se rozhodli nevstupovat. p. Řezníček – Zastávám skoro stejný názor jako pan předseda s tím, že my osobně jsme členem SMO i SPOV a tak vím, že se to všechno prolíná. Kdybychom byli svázáni v jednom, ztrácelo by to svůj smysl a členové by jednu nebo druhou organizaci opouštěli. Zastávám názor, že by to kolektivní členství nemělo být. p. Florian – Nechal bych to, jak to je. p. Hroch – Za JčK mohu říci, že podporujeme partnerství, ale ne slučování. V současné době v našem kraji zakládáme poradní orgán pro hejtmana, který nese název „Venkov“. Do něj jsou nominováni krajští zástupci Spolku, SMO i SMS a chceme působit právě v tom smyslu, aby byl venkov stále posilován. Náš úkol na rok 2014 je „dobýt“ 100 mil. p. Večerka – Můj názor je trochu jiný. Musím být trochu kritický – i vůči sobě samému – že občas mezi sebou málo komunikujeme. Kdybychom si předem připravili některá jednání, např. v monitorovacím výboru PRV, tak bychom byli úspěšnější. Raději bych, spíš než o členství, hovořil o formách spolupráce za účelem zvýšení efektivity lobbyistických tlaků, které občas musíme učinit. Jindy je naopak potřebné vystupovat jednotlivě. Doporučuji posílit spolupráci. p. Bezdíček – Jsem překvapen, že chce jít někdo do kolektivního členství. Dočetl jsem se to až z programu dnešní schůze. Jsem připraven. Dovedeme reagovat na nový občanský zákoník, který říká, že se budou muset některé organizace tímto problémem zabývat. Nebráníme se partnerství, chceme se Spolkem i nadále spolupracovat a vážíme si té spolupráce. Ale aby se Spolek stal naším členem, to nepovažuji za šťastný nápad. p. Bartoněk – My jsme od počátku svého vzniku nabízeli Spolku vstup do naší organizace. Dopadlo to tak, že jsme se nakonec dohodli na tom, že my vstoupíme do Spolku. Postupem času se ta spolupráce tak ustálila, že názor pana předsedy Kavaly je podle mě rozumný.
13
RŮZNÉ - KLUB RURENER p. Florian - informoval o tom, že v rámci partnerství SPOV ČR s českým týmem evropského projektu "Komunity pro zelenou energetiku" (v angličtině pod názvem "Towards 100% RES rural communities") je při Spolku zakládán neformální Klub RURENER (Rural communities for energetic-neutrality) s cílem sdružovat pro výměnu zkušeností venkovská sídla, která směřují k energetické soběstačnosti, příp. rozvíjejí nízkoemisní udržitelnou energetiku, nejlépe jako signatáři evropské Úmluvy starostů a primátorů (bližší info viz http://www.spov.org - rubrika "Klub RURENER", http://www.res-league.eu a lednový Zpravodaj SPOV ČR a NS MAS ČR). USNESENÍ: Úkol č. 3/3. 1. 2012 Znovu vstoupit do jednání s MPSV na téma vydání a finanční podpora publikace, která by prezentovala téma Venkov a rodina a publikace Obec přátelská rodině. T – rok 2013 Zajistí: ing. Florian, JUDr. Večerka Úkol 3/2. 5. 2012 Spolek pověřuje ing. Vladimíru Dohnalovou, aby jej průběžně informovala o dalších výstupech pracovní skupiny Půda při MZ. T – leden 2013 Zajistí: ing. Dohnalová, ing. Bešta Úkol č. 1/8. 1. 2013 Zařadit téma „Reforma veřejné správy“ na program Dne malých obcí. Pozvat k tomu náměstka Roberta Ledvinku. T – leden 2013 Zajistí: Mgr. Kavala Úkol č. 2/8. 1. 2013 Sledovat průběh jednání poslance Davida Kádnera se starosty obcí, znevýhodněných RUD a s Min. financí. Podpořit pozměňovací návrh, který těmto obcím zajistí vyrovnání rozdílu RUD státem a to v případě, že tento rozdíl stoupne nad 20 procent. T – průběžný Zajistí: Mgr. Kavala, JUDr. Večerka Zápis vyhotovila: Kateřina Kapková Celý záznam schůze je archivován na audiokazetách.
14
