Zápis z jednání schůze Spolku pro obnovu venkova ČR (dále jen Spolek), konaného dne 6. 5. 2014 v Senátu v Praze Schůzi zahájil místopředseda Spolku, pan JUDr. Radan Večerka. Na úvod seznámil přítomné s programem jednání: 1. 9.00 – 9.30
Kontrola usnesení
2. 9.30 – 10.00
Dohoda o partnerství mezi ČR a EU Pozvaný host: ing. Klára Dostálová (náměstkyně MMR ČR)
3. 10.00 – 12.00 Jak dál s memorandem? – panelová diskuze Pozvaní hosté: SMS ČR - ing. Jana Juřenčáková ing. Radim Sršeň Mgr. Tomáš Chmela SMO ČR – ing. Dan Jiránek p. Josef Bezdíček ing. Jana Vildumetzová AK ČR – JUDr. Martin Netolický p. Radek Polma NS MAS ČR – ing. František Winter p. Václav Pošmurný 4. 12.00 – 12.30 Vermikompostování – cesta k minimalizaci rostlinného odpadu v obcích Pozvaní hosté: Petr a Jakub Filipovi, Lužice 5. 12.30 – 13.00 Různé P. Večerka dále uvedl, že bod č. 4 bude přesunut na program červnové schůze a zařadil do programu krátký vstup na téma „Aktuální situace ve společnosti Česká pošta, s. p.“, ke kterému si připravil příspěvek výkonný ředitel úseku strategie a majetkové účasti ČP, Mgr. Ondřej Veselský. DOHODA O PARTNERSTVÍ p. Dostálová – Dohodu o partnerství schválila vláda 9. dubna, následně byl odeslán Evropské komisi (EK) a to je pro nás signál, že do tří měsíců můžeme předložit operační programy. Na přelomu června a července je předložíme vládě a následně zašleme EK ke schválení. Je věcí taktiky, jak se bude vyjednávat. Máme volby do evropského parlamentu, což bude mít také dopad do zázemí EK. Je otázkou, jestli musí ČR chtít některé stěžejní programy (zejména IROP) schválit do konce roku. Pokud EK schválí OP ještě letos, tak už začne běžet období, kdy se má čerpat podle tzv. „pravidla N+3“. Tím ztratíme rok čerpání. Pokud ale budou OP schváleny v lednu, rok čerpání bychom naopak získali. V rámci OP se již ministři zabývají tím, které výzvy se mohou vyhlásit už na podzim. V IROPu máme spoustu negativních priorit, které teprve s EK budeme projednávat, ale určitě na ně nebude možné vyhlásit výzvu, aniž by byl OP schválen. Určitě je ale možná výzva v I GOVERNMENTu, kde EK tyto aktivity nezpochybňuje. 1
Máme méně prostředků než minule. Pro ČR je alokováno 21,64 mld. EUR, což je cca 520 – 550 mld. Kč. Proti současnému období je to zhruba o 200 mld. Kč méně. Je tam spousta novinek i v rámci nařízení EK. Zásadními novinkami jsou tzv. integrované nástroje (IN) a přístup k nim. ČR využije všech IN, které nařízení nabízejí. Je otázkou, jak. Zatím jde touto cestou pouze Ostravsko a Ústecký kraj, tzn. nejpostiženější regiony v oblasti nezaměstnanosti. V rámci IN využije ČR tzv. ITI (integrované teritoriální investice). Těch je na území ČR sedm: Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Chomutov-Ústí n. L., Hr. Králové-Pardubice, Plzeň. Tak jsou schváleny vládou a zakomponovány do Dohody o partnerství. Ostatní, krajská, jsou na úrovni velkých aglomerací. Tyto (je jich šest) budou naplňovány „českým nástrojem“, který má název Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ), rovněž s pomocí strategie. To ale vůči EK není závazné, bude se to chovat podle českých pravidel. Poslední nástroj se týká venkova, je tedy rozšířen i do strukturálních fondů. Je to trochu novinka. Nezabývá se tím pouze MZe v rámci PRV, ale rozšiřuje se to i do ostatních OP v rámci koheze. Nejzásadnějším je IROP, kde pro komunitně vedený místní rozvoj je samostatná priorita č. 4. (Pozn.: Nový IROP už je vyvěšen na stránkách MMR ČR). Ten půjde nyní do mezirezortu, už prochází hodnocením SEA. Chceme stihnout termín vlády: přelom června a července. Podívejte se na to, připomínky jsou vítány. Do Dohody o partnerství (DoP) se podařilo dostat i číslo pro komunitně vedený místní rozvoj, byť je s řídícími orgány někdy velmi těžká dohoda. Z každého neznáma je vždycky obava a je velmi složité to vysvětlovat. Stále se nám ještě nedaří dohodnout s MPO, ale oblast mikropodniků je velkým tématem, které by se právě přes MASky rozhodně řešit mělo. Bez mikropodniků je v DoP částka 20 mld. Kč pro komunitně vedený místní rozvoj. Tato suma je složena cca z 5 % PRV, 5 % ERDF a 2 % ESF. Tzn. tak, jak postupovaly dohody s jednotlivými řídícími orgány. Nyní budeme muset toto číslo naplňovat a zabývat se v jednotlivých OP, jak tam ten komunitně vedený místní rozvoj zohlednit. Na ITI je v DoP 65 mld., z toho 61 mld. ERDF a 4 mld. ESF. Toto číslo je velmi orientační. Nyní probíhají s řídícími orgány debaty o aktivitách a prioritách, které chtějí jednotlivá města dělat a za jakých podmínek jsou ŘO ochotny alokovat tyto zdroje pro využití integrovanými nástroji typu ITI. Hned bude následovat vyjednávání v oblasti IPRÚ. Dalším významným momentem je jednotné metodické prostředí. MMR má snahu maximálně zjednodušit procesy a podmínky pro žadatele, zároveň připravujeme informační systém 2014+. Budeme chtít odstupňovat velikosti žádostí, aby starostové na projekt za 1 – 2 mil. nedělali stejné věci jako na projekt za 100 mil. ZÁKON O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Co nám všem může hodně pomoci, to je zákon o zadávání veřejných zakázek. Dostali jsme avízo, že se chystá poslanecká iniciativa na technickou novelu, takže ji MMR raději připraví samo. Budeme v ní řešit vícepráce a vrácení do hry kvalifikačních předpokladů, abychom nehleděli jen na cenu, ale znovu i na kvalitu. Řeší se, jestli už technickou novelou dostat více upřesnění podmínky pro „in house“ (technické služby). Směrnice navrhuje, aby taková firma vykonávala 85 % činnosti pro svého zřizovatele. Za těchto okolností se výběrová řízení dělat nemusejí a dají se zakázky zadat napřímo. DOHODA O PARTNERSTVÍ Zpět k DoP. Tím, že jsme ji odeslali EK, to pro nás nekončí. Nyní nastane oficiální proces vyjednávání. Očekáváme řadu připomínek, protože EK neustále apeluje na ČR, že jí není jasné, z čeho vznikla analýza potřeb pro konkrétní území. K tomu vzniká na MMR Národní dokument k územní dimenzi, kde jsou vytypované aktivity. My na tom s řídícími orgány neustále spolupracujeme a rozšiřujeme ta území podle mnohem detailnějšího rozboru: sociálně vyloučené lokality, lokality postižené znečistěným ŽP apod,. Jde o to, abychom pořád neměli ambice podpořit úplně všechno, ale skutečně se snažit ty prostředky do území
2
koncentrovat tam, kde identifikujeme největší problémy. Dokument půjde územním partnerům příští týden. Podívejte se na něj. Hned vzápětí půjde do mezirezortu, protože dokument musí být schválen vládou na přelomu května a června. K integrovaným nástrojům (IN) vzniká metodický pokyn a kromě toho bude mít každý IN svůj manuál. Na tom úzce spolupracujeme s NS MAS ČR a velmi pravděpodobně vznikne koordinační platforma na úrovni ministerstva. Vzhledem k tomu, že na regionální úrovni máme integrované nástroje, ROPy už skutečně nebudou. Vymýšlejí se koordinační mechanismy na regionální i národní úrovni a vznikne stálá konference. Jde o to, že v území vzniká řada strategií a ty se musejí na nějaké platformě zkoordinovat. Původně se zamýšlelo, že všichni regionální partneři by odladili strategie v intervenčním rámci, kde by se zaměřili na čerpání evropských fondů. Na MMR jsme o tom diskutovali a došli jsme k tomu, že MMR zároveň musí dělat tzv. akční plány strategie regionálního rozvoje a zase by jen vznikl dokument pro dokument. Nakonec jsme došli k tomu, že namísto tzv. RIRů (regionálních intervenčních rámců) bude lepší rovnou připravit akční plány strategie regionálního rozvoje, kde by fondy ESIF byly tou nejvýznamnější osou, ale zároveň by se provázaly národní zdroje a krajské, popř. obecní zdroje. Tento akční plán by měl 13 anexů (jako krajů), aby se tam skutečně vytipovaly nejpotřebnější věci v daném území a tento akční plán bude řídit regionální stálá konference za účasti všech významných aktérů v území tak, aby se to území dohodlo na tom, kde a z jakých zdrojů je potřeba intervenovat. Tyto akční plány budou schváleny vládou a jednou za dva roky aktualizovány. p. Večerka – My jsme jako územní partneři dali dohromady memorandum, které hovořilo o 35 mld. Kč, které by měly být připraveny pro CLLD. V dohodě je min. 20 mld. Kč. Jak vidíte naplnění toho námi uvedeného čísla? Zároveň se zeptám na rozdělování peněz v územní dimenzi. p. Dostálová – Už těch 20 mld. nebylo úplně jednoduché tam dostat. Velmi cíleně jsme tam dostali to slůvko „minimálně“. Řídící orgány, s výjimkou PRV, nemají žádnou zkušenost s komunitně vedeným místním rozvojem. Ta obava na začátku je zcela pochopitelná. Rok 2017 je pro ČR zlomovým rokem, budou se znovu přehodnocovat nastavené OP a jednotlivé priority. O to větší je apel na to, aby byly strategie připraveny velmi brzy a kvalitně. A budeme i přenastavovat alokace do jednotlivých prioritních os. V tomto duchu vidíme možnost zařazení dalších zdrojů pro komunitně vedený místní rozvoj. U IROPu je alokováno cca 10 mld. Kč. Tam předpokládáme, že se to bude naplňovat zcela. Pokud uvidíme, že tam máme osu, která za ostatními pokulhává, najdeme jinou možnost, kam ty zdroje přesměrovat. Tam, kde bude velký zásobník projektů. Na územní dimenzi by mělo jít cca 200 mld. Kč. EK ale velmi cílí na to, aby ČR naplňovala první čtyři tématické cíle, což je konkurenceschopnost, nízkouhlíková ekonomika, věda a výzkum atd. V tomto kontextu je třeba si uvědomit, že na území MASek nebudou vznikat žádné extra velké projekty. Na to jsou vygenerovány národní strategie. Na jejich podporu jde cca 350 mld. Kč (dálnice, silnice 1. třídy, velká vědeckovýzkumná centra, velké aktivity v oblasti čištění vod atd.). Projekty, které mají za cíl podpořit území, nebudou nikde zanesené. EK neustále opakuje, že doufá, že ČR nejde teritoriálním rozdělením a že nemáme předem stanovené alokace na nějaké území, vyjma integrovaných nástrojů. Ale v rámci ČR se hovoří o rozdělení 200 mld. a o tom, jak jsou mezi sebou poděleny jednotlivé integrované nástroje. (ITI 65 mld., MASky 20 mld., IPRÚ 10 mld. a 110 mld. na individuální projekty). Individuální projekty jsou všechny ostatní nositelé v daném území, které nenaplňují projekty v rámci integrovaných nástrojů. Ale neznamená to, že pokud je obec v MASce, může čerpat pouze v rámci strategie na MASku. Strategie na MASku bude o malých projektech do cca 5 mil. Kč. Ale pokud bude v rámci regionální stálé konference dohodnuto, že je potřeba v konkrétní obci udělat velké komunitní centrum, tak to bude klasický individuální projekt do IROPu, ale bude naplňovat územní
3
dimenzi. Otázka těch 35 mld., co vy požadujete, je o tom, jestli to musí jít pouze tím komunitně vedeným místním rozvojem nebo jsou to zdroje, které v těch obcích skončí. Pokud tím myslíme všechny zdroje, tak si troufám říct, že to bude více jak 35 mld. A upřímně – kde jinde než v území může skončit těch dalších 350 mld. To jsou projekty zasazené do území, jen s národní prioritou a národní tématikou. Regionální stálá konference se určitě bude bavit o veřejných službách a klasické téma pro kraje budou silnice, zdravotnictví, školství a sociální služby. V otázce školství jsou připraveny kompetenční schůzky s ministerstvem, zvlášť schůzky budou s ORP a zvlášť s kraji. Ministerstvo totiž očekává, že budou v každém území analýzy o tom, jaké školy je potřeba podpořit, aby to dávalo smysl. Na to pak bude navázána dopravní obslužnost a další věci. p. Rampas – Potěšila mě otázka další intenzivní činnosti ve vztahu k MPO. Že ta cesta není zavřená. Jakou cestu budete volit a jak bychom k tomu my, jako partneři, mohli přispět? Jak pomoci tomu, aby vznikla samostatná osa pro CLLD a mikropodnikání? A další věc. Byli jsme dohodnuti s MMR, že když jim předložíme dohodu územních partnerů, tak ji budou respektovat. To se trochu nepovedlo. Z naší strany ano, ale pak už ne. Náš Spolek se spolu s dalšími partnery účastnil všech vyjednávání v přípravě období 2014+. Teď nastává období, kdy už se budou tvořit orgány, které budou v tom následném období rozhodovat. Byl bych rád, kdyby v tomto nebyl Spolek opomenut a kdybychom mohli být účastni v řídících i monitorovacích výborech jednotlivých OP a následně pak ve stálých konferencích. Přípravě příštího období se velmi intenzivně věnujeme, proto bychom neměli zůstat mimo hru. Nehledě na to, že k tomu máme kapacity, které by bylo škoda nevyužít. p. Dostálová – Co se týče MPO, proběhla velmi bujará debata se zástupci tohoto ministerstva… p. Večerka – Můžu říci, že mám řadu zkušeností z jednání s veřejnou správou, ale takovou debatu jsem ještě nezažil. Bylo to opravdu hodně drsné. p. Dostálová – Schůzka byla vyvolána radou pro fondy, tzn. na nejvyšší úrovni, za účasti pana premiéra a paní ministryně Jourové. Všichni partneři vznesli připomínku k MPO. I MZe se velmi zlobí, protože z MZe bylo odvedeno 300 mil. EUR právě ve prospěch aktivit, které naplňují kohezní fondy. A mikropodniky jsou jednou z obrovských oblastí, na které ty strategie musejí v tom území reflektovat. Chtěli jsme přivést MPO k rozumu. Jeho zástupci přišli na schůzku pouze s jednou větou: Nechceme, nechceme, nechceme. Oni pořád hájí názor, že nechtějí nikoho do implementace, že mají kvalitní implementační subjekt, což je Czech Invest. A my jsme jim vysvětlovali, že to není o těchto aktivitách. Že MASky musejí v rámci svých strategií dělat předvýběr projektů, aby byly vybrány ty nejkvalitnější, ale že samotné posouzení dílčích projektů, které budou následně MASkou vybrány, už řeší Czech Invest jako implementační agentura. A oni se neustále vraceli k tomu, že nikoho do implementace nechtějí. I Czech Invest už pak říkal, že by jim to nevadilo. Zjistili jsme, že šlo pouze o nedorozumění. Nakonec jsme se dohodli, že MMR, MZe a MPO připraví technické jednání, kde si namalujeme koncept, jak by to mohlo fungovat v oblasti mikropodniků. Oni si stále neuvědomují, že snahou MASek je podpořit mikropodniky na malé projekty. Nám se nejedná o klasické podpory podnikání, které řešilo Czech Invest doteď, ale opravdu o malou podporu. A partneři dokonce vznesli požadavek, aby ty projekty byly od 100 tisíc. Pokud by na to byly alokovány 3 mld. a pokud by to šlo všechno přes Czech Invest, tak ten to kapacitně nikdy nemůže zvládnout. Co se týká zapojení SPOV ČR, tak jste vznesli požadavek do regionální stálé konference i národní stálé konference. To samozřejmě není problém. Budeme apelovat na všechny řídící orgány, aby se Spolkem počítaly i v rámci monitorovacích výborů. Co se týká implementace na úrovni jednotlivých regionů, je potřeba si uvědomit, že v regionech máme řadu implementačních agentur, které nejsou nijak extra obsazeny. Uvažovali jsme o tom, že pokud IROP má být kolem 130 mld. Kč, CRR má na úrovni NUTS2 pouze zhruba sedm osob, takže
4
je nereálné to zvládnout – a v území jsou fungující úřady regionálních rad – tyto vyškolené lidi bychom rádi zapojili do implementace IROPu. A uvažuje o tom i min. školství, že by tyto lidi na úrovni regionálních rad využilo. Tím budeme mít zajištěno personální obsazení a tito lidé budou pomáhat s vyhodnocováním jednotlivých strategií. p. Tomiczek – Chtěl bych se zeptat na něco podobného v oblasti ITI. Mám pocit, že si přisvojují práva velká města a mezi nimi zůstává hluchý prostor. p. Dostálová – Zrovna k ITI běží dnes jednání na MPO. To pak nebudou moc velké alokace, které budou v OP pro integrované nástroje. Největší objem alokací pro integrované nástroje má IROP. Ať už pro ITI nebo pro IPRÚ nebo pro CLLD. Ostatní OP to jen dokreslují. Byli zvyklí na to, že bylo tzv. IPRM (integrovaný plán rozvoje města) a ve velkých OP se to bonifikovalo. Dnes je situace taková, že města představují své strategie a řídící orgán by měl každému městu garantovat, že pokud tím naplní takové a takové indikátory, má to smysl. Zrovna u průmyslu si nemyslím, že ITI budou mít velký úspěch. Tam nejsou žadatelé města a obce. To je podnikatelský program. A my jsme několikrát debatovali s ITI, jestli jejich cílem je svazovat do integrovaného nástroje podnikatele. Protože to město za to ponese odpovědnost. Jestli podnikatel nenaplní ty indikátory, bude to mít dopad na celou strategii a sankce. Tam je ten zakopaný pes. A MASky mají v tomhle výhodu, protože jsou právnickou osobou. ITI je města se zázemím aglomerace. A teď si představte, že se po primátorovi chce, že ponese zodpovědnost za všechny dílčí subjekty v regionu. Už tady se naráží na velký problém. Z právního pohledu kdyby skutečně měl být uzavřen právní akt s aglomerací, pravděpodobně by muselo vzniknout d. s. o. nebo sdružení právnických osob apod. a to jsou správné schránky. Stejně je ta odpovědnost nulová. Ve finále to vypadá tak, že to bude strategie, která se bude naplňovat, která bude mít své milníky vůči řídícímu orgánu, ale ten bude mít rozvolněné ruce s tím, že: nenaplňuješ milníky, nenaplňuješ termíny, nesplnil jsi, převádím peníze jinam. To bude na ty ITI velký bič. Tohle teď řešíme jako velký ořišek a vypadá to, že i města budou muset mít své řídící výbory natolik profesionální, aby ty projekty uřídily. p. Florian – Mám tři dotazy. 1. Do kdy bude metodika s manuálem hotové? 2. Dají se některé z individuálních projektů zavázat do regionální koncepce? 4. Dá se z vaší pozice zařídit, aby se některá ministerstva zavázala vyčlenit na individuální projekty min. 3 % ? Pokud ne, pak prosím SMS a SMO, aby to tam daly v rámci připomínkového řízení. Podařilo se vám na poslední chvíli vtáhnout Min. ŽP do CLLD. Ale mám poznatky, že to tam objektivně naráželo na to, že nejvíce se dá přes komunitní rozvoj dělat ochrana krajiny, která je finančně dost podceněna. Odborní pracovníci tohoto úseku byli pro CLLD možná ještě více než my. Další „Popelkou“ na MŽP je otázka šetření energií, využívání netradiční zdrojů apod. Všude v okolních zemích to tak funguje a pro malá města může mít význam i zajišťování pracovních sil v lesním hospodářství atd. Myslíte si Vy osobně, že je tady nějaká možnost podpory? p. Dostálová – Všechny manuály už jsou nachystány. Cca za 14 dnů chystáme vypořádání všech připomínek s partnery i k regionální stálé konferenci. Chystá se memorandum mezi územními partnery a MMR o podpoře a snaze získat co nejvíce zdrojů do území. Předpokládám, že na konci května vyjdou všechny manuály ven. Neschvaluje je vláda. Ta schvaluje pouze metodický pokyn k integrovaným nástrojům, který teď jde do mezirezortu. Naprosto podporuji komplexnost strategií. Bude to právě ten bič na to, že se v první fázi podpoří ve strategii konkrétní aktivity, na které už teď někdo slyší. Až to bude fungovat, budeme se s pomocí těch regionálních stálých konferencí snažit získávat zdroje v rámci individuálních projektů na naplňování strategií. Co se týká MPSV, dali jsme slovo „minimálně“ do DoP s tím, že 20 mld. je minimální částka pro CLLD, ale existuje řada memorand, které chtějí více. Rádi bychom to podporovali z operačních programů. Jestli si tam dá MPSV min. 3 %, bude to podporovat DoP, ve které je
5
uvedeno „min. 20 mld.“. V roce 2017 to budeme celé přehodnocovat a můžeme se pak bavit i o navýšení zdrojů. U OPŽP, v otázce ochrany krajiny, nás skutečně bude čekat jednání na téma zapojení MASek, vyčlenění zdrojů v jednotlivých prioritních osách, atd., ale na rovinu říkám, že v oblasti šetření energií to rozhodně nebude. To jsou plošné výzvy naplňující první čtyři tématické cíle, které jsou dány Evropskou komisí. A energie apod., to jsou plošná opatření, s čímž se potýká celá republika a naplňujeme určité normy, které ČR a směrnice dala vůči EK. Jednou z priorit, které musíme velmi intenzivně obhajovat, je zdravotnictví. Zatím jsme s komisí ve fází, že se vyjednávají superspecializovaná pracoviště a následná péče na ně navazující. Ve finále to znamená, že to budou víceoborové nemocnice, tedy rozhodně ne zdravotní středisko v konkrétní obci. Tam projde jedna nebo dvě spádové nemocnice v jednotlivých krajích a ještě musejí doložit, že od FN (tedy toho superspecializovaného) jsou natolik vzdáleny, že konkrétní případy se nedovezou do superspecializované péče a vzniknou druhé úrovně nemocnic ještě v regionech. Další oblastí podpory, kde se dá komisi zlomit, je psychiatrické péče, tzn. deinstitucionalizace. Tam jde o to, aby se lidé „nezavírali do ústavů“, ale by jim byla umožněna ambulantní péče. Statisticky hovoří o tom, že pokud se to začne léčit včas, tak se 60 % případů bez problémů do roka vrátí zpět na trh práce. O těchto projektech to tedy bude. p. Šulák – Zajímalo by mě, jak nominovat členy do stálých regionálních konferencí. Za NS MAS už jsme to učinili, ale zajímá mě mechanismus jiných institucí. Měly by to řešit jiné organizace než kraje, aby se ještě více zpřetrhaly politické vazby. Aby mezi sebou posoutěžily např. hospodářské komory s MASkami apod. Dále mě zajímají OP přeshraniční spolupráce. Nikde nejsou zveřejněny žádné dokumenty, abychom je mohli připomínkovat. A jednali jste už o tom, jak by se MASky nebo jiné subjekty mohly ucházet o projekty v ITI? p. Dostálová – Ad 1. dotaz – Bude vydán statut a jednací řád pro regionální, tak pro národní stálou konferenci. Tam budou vygenerováni „povinní partneři“ v daném regionu, aby tam byli zástupci obcí, krajů, hospodářské komory, neziskovek atd. Každému regionu bude dán volný prostor pro lidí… protože někdo má např. velmi významnou univerzitu s inovačním centrem apod. Nominace bude vždy přes zastřešující instituce, které budou v národní stálé konferenci, tzn. NS MAS, SMO atd. Jak jste uvedl, že se budete ucházet o sekretariát, s tím má ministerstvo trochu problém, protože ze zákona o regionálním rozvoji má reg. rozvoj na starosti kraj. Je třeba si uvědomit, že my zakomponujeme fungování reg. stálých konferencí do OP Technická pomoc a abyste mohli předložit projekt, tak ho musíte kofinancovat. Je otázkou, jestli jeden z nejstěžejnějších partnerů s největším rozpočtem v reg. stálé konferenci (RSK) by neměl přispět do toho, že zakofinancuje tento projekt do OP TP, který bude sloužit celém regionu pro naplňování strategií a debat. Logicky tedy akční plán strategie regionálního rozvoje ze zákona musí naplňovat kraj jako ten, kdo je nositelem této kompetence. Ve statutu může být uvedeno, že to nemusí být kraj, že to může být po dohodě s partnery kdokoliv jiný, ale naplňovat ho musí kraj, tak aby vám tam nevznikala platforma pro platformu. Každý integrovaný nástroj musí mít ještě své partnerství. To je dáno nařízením. Tzn. že budete mít partnerství pro ITI nebo IPRÚ v každém kraji a partnerství na úrovni jednotlivých MASek. A ta partnerství by mělo zastřešit něco, abyste o sobě vzájemně věděli. A dle mého názoru by to mělo být na kraji. Ale možnost, že si řeknete, že bude sekretariát někde jinde, bude dána. Na tom jsme se s regionálními partnery dohodli. OP Česko-Polsko mám k podpisu na stole a půjde do mezirezortu. Zkusím ho nechat vyvěsit na web nebo ho rovnou rozešleme všem regionálním partnerům. Připomínky jsou vítány. Tento program byl připraven nejlépe, ostatní zatím vůbec. MASky versus ITI – tento dotaz jsme měli i na Radě ESIF. Přišlo se dokonce s nápadem, aby vznikla MASka na území
6
aglomerace. Nápad je to dobrý, protože ITI mají mít velké nosné rozvojové projekty a je hlavně o konkurenceschopnosti. A město potřebuje řadu dílčích projektů na rozvoj služeb apod. MASek je hodně a pokud bychom viděli, že má daná aglomerace problémy s čerpáním na individuální projekty, jsme ochotni tento problém otevřít před rokem 2017 a můžeme tam vložit nový integrovaný nástroj typu MAS na území velkých měst. Ale zatím to není ani v DoP. p. Večerka – Kdysi se objevila myšlenka „agentura pro fondy“, která by měla být na území NUTS 3. Měla by k žadatelům a příjemcům blíže. Tato myšlenka už neplatí? p. Dostálová – Na MMR jsme založili skupinu a chtěli jsme, že by všechny OP řešily územní dimenzi prostřednictvím agentury pro fondy. Tam ale od řídících orgánů zaznělo velmi tvrdé NE. Řídící orgány mají SF ŽP, Czech Invest atd. Pro ně by to bylo vložení další implementační agentury do systému. Díky tomu došlo k debatě o veřejnoprávních smlouvách. To si dovedou představit. Takto by fungovaly úřady regionálních rad. My jsme to ale úplně nevzdali, byť to nebude jedna agentura pro fondy. Ovšem rozvíjí se projekt „Evropský dům“ tak byl představen i panu premiérovi – tzn., že by všechny implementační struktury zůstaly jak jsou, pod svými gesčními ministerstvy, ale seděly by v jednom domě. Pokud tedy někdo má několik žádostí, které je potřeba vyřídit v krajském městě, nebude běhat po několika adresách. Vše bude pod jednou střechou. Slibujeme si od toho, že se ti lidé navzájem poznají a budou si moci vyměňovat dobré i špatné zkušenosti v rámci jednotného metodického prostředí. Teď je to tak, že lidi ze SF ŽP se vůbec neznají se SZIFem, natož s Czech Investem atd. p. Rampas – Z celého toho systému nám trochu vypadává otázka kultury. Nejen kultury, ale i otázka mikropodniků, zaměstnanosti, památek na venkově, které byly v PRV uvedeny a všechno to vypadlo. Min. kultury v tomto směru nějaké aktivity provedlo, asi ve směru k MZe. Nevím ale, jak se to vyvíjí dál. Jiné zdroje pro tuto oblast asi nebudou. Ty národní jsou velmi skrovné. p. Dostálová – To je ještě spojitá nádoba s cestovních ruchem. My máme prioritní osu, kterou nazýváme „Ochrana kulturního a přírodního dědictví“. Cestovní ruch je zakázaný pojem. EK nechce podporovat CR. Úplně jsme museli vyškrtnout propagaci v oblasti CR. Tu je možno udělat jako související aktivitu s investičním projektem. Co se týká samotné kultury, řekli jsme si, že budeme podporovat jen památky, které jsou na seznamu kulturního dědictví. EK se zeptala, kolik jich je, my ho museli zveřejnit a EK řekla: tak to ne. Protože je jich tam tisíc. EK nemá nic proti podpoře kultury, ale musíte se rozhodnout, co přesně chcete. Jednoznačně z toho vypadly památky vyššího řádu, tj. bez problémů budou NKP a UNESCO, ale to je málo. Kolegové z IROPu tam šalamounsky dali větu, že můžou být podpořeni i čekatelé na zapsání do seznamu NKP. Ale čekatel může být kdokoliv. Uvidíme, jestli to projde. Pokud ne, budeme debatovat na úrovni regionálních stálých konferencí, aby se vygenerovaly dvě nebo tři památky na území celého regionu, které mají pro ten region obrovský potenciál. Cestovní ruch a podnikatelé z IROPu úplně vypadli. Vše se to přesunulo pod MPO a půjdou finančním nástrojem, tzn. pouze úvěry, už by neměli podnikatelé v oblasti CR dostávat dotace. U nás je CR pod ochranou kulturního přírodního dědictví, takže pokud budeme dělat nějaké aktivity kolem významného přírodního zdroje, hlavně tomu neříkejme cestovní ruch. p. Večerka – Momentálně je tlak na ministra MZe, aby se umožnilo v PRV investovat do drobných sakrálních staveb. Bavili jsme se o tom s paní náměstkyní a hledali jsme cestu, jak to dořešit. p. Florian – Mám tady materiál, ve kterém je popsána možnost integrace v městech. Po revoluci tady existovaly dva klíčové programy. Jeden byl PRV, druhý byl Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Na to navázal program Urban a v celé Evropě se tyto integrované projekty pěstují. Celá zóna se tak zregeneruje – památka, nepamátka – a
7
navíc je to zdroj pracovních příležitostí pro méně kvalifikované lidi. Je škoda, že se z evropských systémů ztratily integrované nástroje pro městečka a velká města, kde by se mohly ty věci dotahovat. Pokud se to hned nezařadí do CLLD, pak by se alespoň v rámci posuzování strategií mělo přemýšlet, jestli by to šlo nebo ne. p. Dostálová – Teď ne. Budeme to otevírat do budoucna. p. Hroch – Spolek delegoval dva členy do OP TP a dodnes jsme nedostali pozvánku ani na jedno jednání. p. Dostálová – Řídící výbor zasedal před 14 dny a chystá se další výbor. Ke mně se to vůbec nedostalo, ta vaše nominace. Musím to prověřit a pak vám napíšu, jak se věci mají.
AKTUÁLNÍ SITUACE VE SPOLEČNOSTI ČESKÁ POŠTA, s. p. p. Veselský – Na úrovni generálního ředitele Martina Elkána a zakladatele, ministra Milana Chovance, se dopracovává strategie České pošty, která nám bude během několika týdnů prezentována. Současnou prioritou je zachovat pobočkovou síť ČP tak, jak je nastavena, s ohledem na skutečné náklady a výnosy. Jistě jste si všimli, že ČTO prostřednictvím MPO bude předkládat návrh nařízení vlády, který se týká minimálního počtu poboček. V tomto kontextu provozuje ČP dva typy pošt. Povinné a nepovinné. Povinné, to je ten min. počet, který je stanoven vyhláškou ČTU, který stanoví požadavky na poskytování základních poštovních služeb. Podmínky jsou: min. 15 hodin týdně pro veřejnost, pošta v obci nad 2 tisíce obyvatel, dojezd do 10 km a další kritéria jsou, že v dané obci musejí být oba stupně ZŠ, stavební úřad a matrika. V současné době je jich 2106. Celkový počet poboček ČP, které splňují parametry ČTU, je 3217. Tzv. nepovinné pošty jsou ty, které chceme zachovat, aby byla pobočková síť udržitelná. Teď je otázka, jak zafinancovat zákl. poštovní služby u tzv. nepovinných pošt, kterých je cca 1200. Druhá věc, kterou jste už jistě zaznamenali ze strany Min. vnitra, je franšíz. Pošta už několik let realizuje projekt „Partner“, kdy poskytování základních poštovních služeb dělá na základě smlouvy a na základě dohody s konkrétním starostou v konkrétní obci, kdy základní poštovní služby poskytuje třetí partner – buď samotná obec nebo nákupní středisko. Vznikla analytická pracovní skupina mezi ČP, MV a ČTU k analýze projektu „Partner“, k jeho úspěšnosti a k jeho dalšímu rozvoji. Měly by tam být závěry, jak postupovat v rámci projektu více efektivněji, úspěšněji a atraktivněji. Když bych to srovnal se světem, jsou státy, kde pobočky konkrétní pošty (např. Velká Británie nebo Německo) funguje na 100 % formou franšíz. Tzn. vždy je stanoven nějaký partner, který poskytuje tyto služby. V Rakousku je to cca 70 % a rakouská vláda rozhodla, že určité procento poštovních poboček (je jich tam cca 600) bude muset být povinně převedeno do franšíz. Slovensko postupuje asi jako ČR. Nyní mají asi 2,8 procenta franšízových poboček. My v současné době provozujeme cca 44 Partnerů a 80 výdejních míst. Ve vztahu k celkovému počtu poboček je to cca 0,4 %. V pondělí 19. května bude ustavující schůze pracovní skupiny mezi ČP a SMO, týkající se dalšího směřování ČP a dalších bezpečnostních otázek. Pan gen. ředitel Elkán dnes přijímá paní Juřenčákovou ze SMS, proto ho dnes zastupuji já. Jak vidíte, snažíme se komunikovat se všemi. p. Večerka – To je téma, které si zaslouží samostatný bod jednání. Jen mě zarazilo, že existuje analýza projektu „Partner“, a to na úrovni státu a bez partnerů. Toto téma bychom ale více rozvinuli na červnové schůzi Spolku, pokud souhlasíte. p. Veselský – Budu se těšit na další setkání, kdy už budeme schopni říci k analýze více. Věřím, že další platformy už budou pokračovat s vámi. Můžete se na mě kdykoliv obrátit.
8
p. Rampas – Mám obavu, že dostaneme základní materiál jako strategii a už s tím nebudeme moci pohnout. Byla ta strategie v připomínkovém řízení? Nebo ji zpracovala jen pošta, ve spolupráci s Min. vnitra? p. Veselský – Strategie je dokument, který je dohadován na úrovni ČP a MV a je o tom, jakým směrem jít v oblasti bankovních služeb. Co se týče strategie pobočkové sítě, o tom jsem dnes mluvil na začátku. Tzn. najít způsob, jak zachovat co nejširší pobočkovou síť v závislosti na příjmech a výdajích. Z hlediska naší spolupráce s Vámi je to o tom, jak nejefektivněji zajistit poskytování základních poštovních služeb zejména na malých obcích prostřednictvím franšíz. (pokračování na červnové schůzi)
JAK DÁL S MEMORANDEM? p. Večerka – V rámci projednávání memoranda vznikly různé názory a nejasnosti, ale dokázali jsme se dohodnout. Mockrát za to děkuji. Teď nás ale čeká ještě důležitější část a sice konkrétní alokace na konkrétní činnosti. Ještě bychom se měli pobavit o memorandu, které má v sobě zakomponováno podporu měst. Stálo by dokonce za to, vytvořit platformu, která by naši spolupráci řídila a koordinovala. p. Jiránek – Je dobře, že alokace do CLLD je zahrnuta v DoP, protože z toho už není cesta zpět. To, co jsme zatím nepoužívali, je to, že v jednotlivých programech, když se sečtou, musí být ta alokace dána. Přitom je to velmi mocný nástroj, který můžeme použít jako beranidlo na MMR, aby tlačilo na ostatní resorty. Pokud se toto nedodrží, bude mít ČR vážný problém, protože DoP jde do EK dřív než ostatní operační programy. Jde jen o to, jakou máme představu o alokacích do jednotlivých OP. Na MMR byl pozván OP PIK, tedy program spravovaný MPO. Víte, že alokace může být naplňovaná i výzvami. Mám představu, že se něco bude doplňovat bonifikacemi. Ale gró bylo v tom, že se udělá výzva, zaměřená na čerpání CLLD. Tedy do výzvy bude připuštěn pouze projekt, který bude označen entitou, že je to projekt v souladu se strategií CLLD a jiné projekty se v této výzvě nebudou moci zúčastnit. Tím by bylo splněno, že projekt mezi sebou soupeří. Nebylo by to tedy tak, že každá MASka dostane automaticky 3 mil. Kč nebo 10 nebo 100 mil. Kč bez ohledu na to, jaké projekty má připraveny, což je častá námitka jednotlivých OP. Podle mě se to dá naplnit tím, že to bude výzva zaměřená na projekty CLLD. Na druhou stranu chápeme, že to nemůže být tak, že každá MASka dostane přiděleny peníze, se kterými bude moci volně nakládat. Ministerstva, které se s tím ještě nesetkaly, mluví v této záležitosti shodně. My musíme trvat na tom, že metoda CLLD je popsána v DoP a je tam uvedeno, kolik je na ni alokováno. Nebylo by na škodu sejít se s MMR a říci si navzájem své představy o alokacích z jednotlivých OP na metodu CLLD. Je šance, že se sjednotíme s MMR a společně zatlačíme na ostatní resorty. Nejprve bychom si ale měli srovnat noty my. Navrhuji koordinační schůzku, kde bychom projednali alokace. Pak budou OP mnohem hůř odolávat. p. Večerka – Představa o alokacích byla sepsána, schválena partnery a vám poslána také. Podle mě je otázkou toho, na čem bychom se měli shodnout, co má CLLD za cíle. A vy jste 17. 4. vydali tiskovou zprávu, kdy SMO požaduje 80 % evropských peněz, určených v období 2014+ pro MAS, mohly využít obce. A já se ptám, jestli je pochopen nástroj CLLD. Chápu, že jde o to, aby peníze skončily na území obcí. Tam bude 100 %... p. Jiránek – 100 % je na území všech obcí v ČR. To bylo myšleno tak, aby ty „vybojované“ prostředky pro CLLD neskončily u podnikatelů nebo neziskovek. V tom prohlášení se neříká, že to musí využít obce. Tam je napsáno „aby to MOHLY využít obce“. Protože obce jsou těmi, kdo žádají na infrastrukturu. A teď mluvím o obcích coby společenství občanů nikoliv jako o územní jednotce. Bez základní infrastruktury nemůže venkov fungovat.
9
p. Rampas – Vítám, abychom se scházeli a jednali spolu o jednotlivých OP. Abychom pak mohli vystupovat navenek jednotně. p. Jiránek – Musí existovat jedno místo, kde se soustředí kalendář a kontakty na jednotlivé vyjednavače. Pak se to umístí na web a bude o tom přehled. p. Rampas – Minimálně by k tomu měli mít přístup tajemníci a pak jednotliví lidé, kteří mají na starosti OP. p. Večerka – Spolek si to vezme na starost. p. Rampas – Ale dejme si pozor, abychom neřešili technikálie, které ještě nejsou na programu, a mezitím nám něco neuteklo. Např. OP PIK se vůbec nemusí vejít do 20 mld., naopak by měl být nad nimi. Protože to jsou ty peníze, které odešly z MZe. Jen upozorňuji na to, abychom dopředu neříkali: dejte nám míň. V dohodě mezi námi je 35 mld. a v DoP je uvedeno „min. 20 mld.“. Paní náměstkyně Dostálová říkala, že MMR teď bude jednat s MZe a pokud se nedohodnou, budou nás jako partnery potřebovat. Když už se teď začneme dohadovat, kolik procent odkud kam, tak je to ještě brzy. Na druhé straně bych se i toho upřesnění i bál, protože MASky budou vypracovávat strategie, kterých jsou ty obce účastny. A v těch strategiích by mělo být uvedeno, co je v těch územích třeba. Z toho by to mělo vyjít. A já nevím, jestli už můžu dneska říci, že v území je třeba 80 % obecních projektů. Vnímám i argument s infrastrukturami, ale může se také stát, že se vytvoří strategie a ono jim to nevyjde. A co pak s tím? p. Jiránek – My ale neříkáme, že to tak musí dopadnout. A už vůbec neříkáme, že to tak musí dopadnout v každé MASce. Tam šlo o to, aby se pak nejvíce projektů nepodařilo prosadit např. v OP Zaměstnanost (kde mají zřejmě problém s čerpáním) a malé obce si tam pak nebudou mít do čeho sáhnout, protože zavázat se udržitelností nových pracovních míst na pět let by obce nemusely finančně unést. p. Rampas – Tohle je zrovna téma, které bychom si jako partneři měli vypovídat a pak s ním jít ven. Teď je priorita obhájit objemy pro jednotlivé partnerské oblasti, pro CLLD, ITI atd. A teprve, až vyjdou strategie, budeme vidět, jakým směrem to jde. p. Florian – Jsem rád, že jsme se sešli a máme snahu se domluvit. Ale to, k čemu pan předseda nabádá, už je na hraně zvladatelnosti, protože to všechno už proběhlo. MMR nemá to číslo (20 mld.) ze vzduchu. To je sečteno z toho, čeho se podařilo dosáhnout v těch OP. Každý OP má svá procenta a nechce z toho uhnout. MPSV tam má jen 3 %, což je podle mě málo. Když o to požádáme, resorty tam dají to slovíčko „minimálně“. A ten problém můžeme znovu otevřít, teprve až budou hotovy strategie. Navrhuji, abychom na to tiskové prohlášení SMO zapomněli. Řeknu proč. Z 20 mld. je 3 mld. na zemědělství. To představuje 15 procent. Vy jste chtěli 80 % pro obce, což už je nesmysl, protože zemědělství obcím nic nedává, to bude dávat jen zemědělcům. Když by platila současná alokace, tak na jednu MASku připadá cca 114 mil. Jen pečovatelské zařízení pro důchodce stojí cca 30 mil. Takže MASka by postavila tři taková zařízení a hotovo. To je nereálné. Bude to tak, že 2/3 budou individuální projekty a 1/3 bude NS MAS. My musíme na území MAS udělat strategii na cca 400 mil., ale většina věcí bude prosazována přes individuální projekty. A přes MASky půjdou projekty do těch 5 mil. a to budou ty drobné projekty, které mohou jít přes obce, ale budou končit z velké části u neziskovek a z velké části u podnikatelů. To my ale teď nemůžeme vědět. p. Šulák – Prohlášení SMO bylo špatné, měli byste se za to omluvit a měli byste to stáhnout, protože nejen 3 mld. z PRV, ale i 4 mld. z OP Zaměstnanost je dohromady 7 mld. a to samo o sobě je více než těch 80 %. NS MAS už se k tomu vyjádřila. p. Jiránek – Vy mi chcete namluvit, že obce nemají mít možnost žádat si na svoje lesy? Na svoje zemědělské organizace? Na zaměstnanost? My tam říkáme, ne že musí být určeno pro obce 80 %, ale že chceme, aby si mohly o těch 80 % požádat. To snad nemyslíte vážně.
10
p. Špiková – Komunitně vedený místní rozvoj nemůže předem říct, komu co dá. Ta strategie se píše dohromady. Ta obecná strategie, která je takovou „knihou přání a stížností“, je o tom, že obce tam mohou dát ty svoje kanály a pečovatelské domy, ale v akčních plánech a v té alokaci min. 20 mld. se už ty MASky pak budou muset zavázat, co za to dají. Kolik udělají pracovních míst, kolik opraví kilometrů komunikací. Ale my se tady bavíme o dvou věcech. O strategii MAS, která je dělána komunitně a tam může být alokace jak z věcí, které jdou na komunitně vedený místní rozvoj, tak z individuálních projektů, z vlastních zdrojů, ze zdrojů krajů apod. Ale v těch akčních plánech, kde se bude jednat o těch 20 mld., tam už ty alokace NS MAS spolu s partnery dělá a zveřejňuje i ve Zpravodajích venkova to procentuelní rozdělení, přímo na těch osách, kam to může být čerpáno. Ale tady se slučují dvě věci. Velké projekty a projekty na komunitně vedený místní rozvoj, které MASka jako taková rozděluje v rámci svého území podle jistých mechanismů, které už teď byly v PRV zavedeny (samostatná výzva, rozdělení prostředků na to dané území, výběr výběrovou komisí) a pak budou další věci, které budou moci být čerpány z té strategie, ale budou individuálním projektem, viz. ty pečovatelské domy apod. A když se to objeví v té strategii komunitně vedeného místního rozvoje MASky, bude to jen podpora a podpůrný mechanismus např. pro bonifikaci a může to získat větší podporu pro individuální projekt. p. Večerka – Já si myslím, že tady dochází k jednomu základnímu problému a to je nepochopení v tom, že MASky, resp. CLLD je nástroj. Pořád se říká, MASky dostanou/nedostanou peníze. Ony ty peníze nedostanou v žádném případě, možná tak na svůj provoz. Ony řeší ve strategii projekty o nějakém objemu. Ale to není o tom, že by dostaly peníze na dané území. To samé platí u krajů v případě stálých konferencí. To je také svého druhu nástroj. A já mám pocit, že často jsme se dohadovali o tom samém, ale ty cesty máme rozdílné. Souhlasím s tím, aby bylo napsáno, že z ESIFu (z kohezní politiky) dostanou 80 % obce. S tím nemám problém. Nemám problém s tím, aby bylo řečeno, že ze 100 % je to na rozvoj obcí a aktivit uvnitř obcí. Ale když čtu, že 80 % využijí obce, tak mi to implikuje, že o tom chtějí rozhodovat starostové a zastupitelstva. A to je v rozporu s nástrojem LEADER. p. Jiránek – Rozhodně by měly rozhodovat, na který projekt půjdou peníze z těch projektů, které chce obec. p. Večerka – To ano. Souhlas. To určitě. To dokonce ze zákona musí. Ale když řeknete, že 80 % z evropských peněz využijí obce, tak chcete rozhodnout na úrovni zastupitelstva o rozdělení celých 80 %. My, co máme zkušenosti z LEADERu, víme, jak to běží v konkrétních projektech. Kdo pomáhá podnikatelům, neziskovkám, obcím. Mě jde nejvíce o to, aby těm malým obcím (do 2 tis. obyvatel) pomohla MAS a vyškolení odborníci realizovat projekty, které oni opravdu potřebují. A za to potřebují dostat zaplaceno. Ten nástroj se nám společnými silami podařilo prosadit do obecného nařízení i do DoP. Bojím se jen jedné věci. Úředníci vždy dělají jen to, co musí ze zákona. A ze zákona je CLLD pouze v PRV. V ostatních není. Pro ostatní je teď zákonem DoP. Ale když se nesjednotíme na vnitřních postupech v tom, jak bude nástroj CLLD implementován, nepochopíme jednotlivé vazby použití tohoto nástroje ve smyslu horizontální komunikace vícero sektorů, včetně obcí. Obce jsou základní. Ale musí do toho mluvit i ostatní sektory, protože základním principem CLLD je, že na rozhodovací úrovni může být max. 49 % zájmové skupiny. Jakékoliv, včetně obcí. A to je ta věc, která je pořád trochu nepochopena. p. Vrecionová – Mám pocit, že jen slovíčkaříme. Dan Jiránek to myslí dobře. Já jsem také starostka, jsme také členem MASky a MASka, to jsou převážně starostové. A všechno, co žádáme, končí vždycky nakonec na území obcí. Já to vůbec nevnímám jako útok na MASky. Zkusme spíš hledat společnou cestu. p. Šulák – Jsem také starosta, jsem předseda mikroregionu, předseda MASky. Kdyby ta řeč byla o tom, že to bude 80 % z celé územní dimenze, tak ano. Ale vznášet nový požadavek, aby to bylo jenom z CLLD, je opravdu nesprávné.
11
p. Florian – Nechme si každý své stanovisko a domluvme se na společném postupu. Předložil jsem materiál pro sociální oblast, kterou mám na starosti. Tam jsem požádal na úrovni pracovní skupiny, že bychom chtěli povýšit to procento. Věděl jsem, že nebude akceptováno, ale že bychom chtěli brainstorming o tom, co si kdo pod tím představujeme. I tam se zdá, že si každý představuje něco jiného. My si představujeme sociální podnik, který bude v režii obce a bude brát dotaci. Představujeme si, že se musí posilovat zodpovědnost obcí za nezaměstnanost, ale řada obcí si představuje, že hlavní cíl pro čerpání peněz jsou chodníky. Z MPSV nám napsali, že v tuto chvíli s námi nebudou jednat, protože mají spoustu práce s dokončováním OP. Ale ona se nikdy na MPSV nesešla žádná živá skupina. Všechno se řeší po e-mailech. Dohodli jsme se s paní ředitelkou, že bychom udělali brainstorming alespoň mezi sebou - MPSV, SMO, SMS a SPOV. Jsme dohodnuti na 19. května v Poslanecké sněmovně. Připravil jsem k tomu podklady. Ta první část je o tom, že zaměstnanost je hlavní úkol integrovaných nástrojů, druhá část jsou projekty z minulého období, třetí je otázka aktivní zaměstnanosti, dále prorodinná politika a pak konkrétní případy, které bychom mohli prodiskutovat, jestli jsou reálné. p. Večerka – Nevidím to tak úplně černě s tím, že by se už nedalo sahat do materiálů jednotlivých resortů. p. Bezdíček – Byl jsem u zrodu MASek, ale teď je úplně jiná situace. Když se zakládal LEADER, tak se jednalo o obcích a neziskovkách a to vše bylo kolem 500 až 1000 obyvatel. Ale dnes už jsou MASky o 25 tis. obyvatel. Teď už je to v úplně jiném gardu. Teď už budou v těch územích úplně jiná vyjednávání. To budou neziskovky, obce do 25 tis. obyvatel a podnikatelé. Musíme už teď jednat na širší platformě. A důležité je, aby se ti partneři dohodli. Protože tam bude obec, která má 50 obyvatel a obec, která má 25 tisíc obyvatel. A když se připravují strategie, musí se v ní zohlednit obě obce. A musí být dohoda i s neziskovkami, tak i s podnikateli, s hospodářskou komorou a dalšími institucemi. Pokud s nimi nebudeme jednat, tak nic neprosadíme. Když jsme tyto partnery v minulém období neměli, tak jsme prohrávali. p. Rampas – Co se týče MPSV, tam bychom se na jedné věci měli shodnout. Honza Florian tady říkal, že jsou tam stanovená 3 %. Můžeme se jako partneři dohodnout, že v rámci připomínkového řízení se tam doplní slůvko „minimálně“? To je v dané době nejpodstatnější. Projednal jsem to už s tajemníkem SMS, že to tam SMS dá. Pokud to tam dá i SMO, tak je to zase krůček vpřed. p. Jiránek – Ano, dáme to tam. p. Rampas – Tak to je výborné. Co se týče brainstormingu, který svolává na základě dohody Honza F., byl bych rád, kdyby se ho SMO účastnil. K panu Bezdíčkovi – určitě máš pravdu, ale ten čas, který máme, je šílený. My jsme se snažili jednat se všemi partnery. S Czech Investem, s Hospodářskou komorou atd., ale ono je to v daném čase téměř nemožné a složité. Pokud nás např. Unie zaměstnavatelů podpoří v mikropodnicích, tak to bude skvělé. Ale v prvé řadě musíme do OP dostat maximum společného v těch základních věcech. Dnes se projednává PRV a my víme, že Min. kultury tam chtělo něco „strčit“. A my se teď musíme dohodnout, že je tam budeme tlačit. To jsou teď ty nejzákladnější věci. O tom by ti lidé měli rychle jednat a rychle by z toho měly být výstupy. p. Jiránek – My se musíme připravit nejen na toto jednání. Nepochybně dojde k tomu, že ty OP budou zúžené. EK má připomínky, že ČR má těch cílů asi dvakrát tolik, než si EK představuje. A my nevíme, kam se to posune. p. Večerka – Ale víme. Dopisem z listopadu 2012. Tam je to pořád o pozičním dokumentu. Jedinou výjimkou jsou psychiatrické léčebny. p. Rampas – Jedná věc, na které se snad shodneme, je ta, že bychom už neměli rozšiřovat oblast měkkých projektů.
12
p. Večerka – S jedinou výjimkou. Znovu se změnila situace na OP VVV. Tam už to, co jsme domluvili s náměstkem Zaorálkem, neplatí, protože už je tam jiná náměstkyně. p. Hanačík – Měli bychom se zaměřit na podporu mikropodniků. Podporujeme je všichni, ale bohužel naše snaha nebyla vyslyšena. Snad ještě není vše ztraceno a měli bychom setrvat a pořád po nich ještě volat. Když jsem si přečetl memorandum SMO, nerozuměl jsem mu a nerozumím mu ani po dnešní debatě. Znám problematiku LEADERu od roku 2006, byl jsem předsedou hodnotitelské komise, která MASky v minulém období vybírala. Ale nezaznívá tady jedno: Obce jako subjekty budou moci využívat všech nástrojů, které jim budou umožněny pro čerpání přímých dotací a tam jim nebude nikdo jiný partnerem (nebo konkurentem) než obce samy. Co se týká LEADERu nebo CLLD, v každém jednotlivém případě tvorby strategie dojde k tomu, o čem tady hovoříte. Ale na lokální úrovni, kde si budou všichni rovni. A pokud se dohodnou a vytvoří si strategii dle svých potřeb, my jim do toho z národní pozice nebudeme zasahovat. p. Večerka – Zopakoval bych některé dnešní závěry: 1. Dohodli jsme se, že se sejdeme k otázce CLLD na bázi SPOV, SMO, SMS, NS MAS, popř. dalších partnerů v oblasti hospodářské a sociální sféry. A tam vidím návaznost na to, co jsme diskutovali s náměstkyní Dostálovou – že bychom se měli už globálněji a konkrétněji zabývat standardizací MASek, výběrem strategií MASek, alokacemi apod. A k jednotlivých OP bychom se měli vyjádřit v tom smyslu, co tím CLLD tam chceme realizovat. Beru si za úkol schůzku zorganizovat. Předpokládám, že koncem května, začátkem června. 2. Schůzka k OP Zaměstnanost je aktivita Honzy Floriana. Pověřujeme její organizací jeho. Schůzka proběhne 19. května v Praze. 3. Měli bychom koordinovat naše názory přes výstupy organizací, které mají přístup do mezirezortního připomínkového řízení. Shodli jsme se na slovu „minimálně“ v OP Zaměstnanost. O to žádám tady SMO. 4. Prosadit snížení byrokracie a zajištění jednotné metodiky OP. Je to současně můj apel na NS MAS. p. Bezdíček – Co se týče byrokracie, bylo by dobré, abychom tu metodiku pohlídali, protože naši úředníci jsou papežštější než papež. Dopisují tam věci, které EU nežádá. p. Rampas – Jsou dvě věci, které by v tom našem usnesení mohly být: 1. Partneři se shodli na jednotné metodice, 2. Podporujeme snahu MMR o jednotnou metodiku. To je to, čím můžeme paní Jourové a Dostálové pomoci. Dále bych byl rád, abychom se jako partneři chovali i v tom, že jakmile budeme na nějakém jednání a druhý z nás tam nebude, abychom na to upozornili a zmnožili tak síly v jednotlivých orgánech. Jsem rád, že souhlasíte. p. Jiránek – Řada zákonů se dělá bez připomínkového řízení, protože jsou to poslanecké návrhy. My máme tu výhodu, že můžeme do připomínkového řízení, ale jenom pokud je to vládní návrh. A teď ještě ministerstva dělají k těmto návrhům vnitřní připomínková řízení, kam nás také nepouštějí. Ale na druhou stranu jsme měli jednání na Hospodářském výboru, na Výboru pro veřejnou správu apod. a vypadá to, že se nám podaří společně s MMR zjednodušit Zákon o zadávání veřejných zakázek. Chtěl bych poděkovat MMR, protože konečně začalo naslouchat těm našim věcem. p. Večerka – K té jednotné metodice bych byl rád, kdyby si to vzala na starosti NS MAS, která má k tomu nejblíže.
13
Závěry, ke kterým partneři po diskuzi dospěli: Přítomní zástupci venkovských partnerů (SPOV, SMO, SMS a NS MAS) se dohodli, že v rámci zajištění vyšší účinnosti budou koordinovat výstupy své činnosti systémem častějších setkání nad konkrétními tématy. Konkrétně se dohodli, že: 1. V průběhu od konce května do začátku června bude realizována schůzka partnerů k tématu využití nástroje CLLD pro rozvoj venkovských oblastí v ESIF. Schůzku zorganizuje SPOV ČR v Praze (za SPOV odpovídá p. Večerka). Předpokládaný program schůzky je: a)
Začlenění CLLD do ESIF dle dohody o partnerství a z toho vyplývající úkoly v oblasti: I.
Standardizace MAS
II.
Příprava strategií MAS a jejich koordinace s ostatními strategickými
materiály obcí, měst, mikroregionů, krajů a resortů III. b)
Modely využití alokací CLLD
Příprava společných výstupů partnerů s požadavky pokrytí potřeb venkovského prostoru z ESIF pro všechny připravované OP. I. II.
2.
Nástrojem CLLD Individuálními projekty
Dne 19. 5. 2014 proběhne schůzka partnerů k OP Zaměstnanost (za SPOV odpovídá p. Florian)
3.
SMO připraví model možností zapojení ostatních partnerů, kteří nejsou připomínkovým místem, do vnějšího připomínkového řízení.
4.
NS MAS připraví návrhy směřující k jednotnému metodickému prostředí ESIF s dopady pro žadatele a příjemce z venkovského prostoru a způsobů snížení administrace a byrokratické zátěže. Body 1 – 4 budou vyhodnoceny na pravidelných setkáních vedení všech partnerů.
KONTROLA USNESENÍ Úkol č. 1/1. 4. 2014 Připravit aktualizaci smluv o partnerství, určit zástupce Spolku, kteří budou pomáhat v naplňování obsahu jednotlivých smluv. T – srpen 2014 Zajistí – ing. Stanislav Rampas, Mgr. Eduard Kavala
14
Úkol č. 2/1. 4. 2014 Vytvořit sytém ukládání termínů akcí. T – květen 2014 Zajistí – ing. Stanislav Rampas, Kateřina Kapková p. Večerka – Vše je víceméně připraveno, projednávali jsme to i s případným dodavatelem. Kalendář by mohla udělat firma, která nám spravuje webové stránky. Nicméně zarazili jsme se na ceně. Když jsem to včera telefonicky projednával s předsedou, tak doporučil, abychom rozhodnutí o té nabídce odložili s tím, že předseda bude hledat levnější variantu. Jedná se o kalendář, který by pak Sojka vypracovali za cca 10 tisíc vč. DPH. Předsedovi se to zdá hodně, tak doporučil najít levnější řešení. V případě, že bychom nic levnějšího nenašli, doporučil spustit to už průběhu měsíce května. p. Večerka – V souvislosti s tím, co jsme tady teď dohodli, si myslím, že bychom to měli rozšířit nebo upravit. Dohodli jsme se totiž na koordinaci i s ostatními partnery. Možná by stálo za to pouvažovat, jestli by tento elektronický model nemohl sloužit i k tomu, co jsme tady dnes vyprodukovali. p. Rampas – To je otázka trochu jiná, protože to je náš vnitřní systém a to, co by na to mohlo navázat, by byl vnější veřejný systém. p. Večerka – Ano. Tím pádem by se tento úkol rozšířil na podskupinu řešení OP. p. Rampas – Nevím, za jak dlouho to zvládneme. Pokud to dnes schválíme, tak navrhuji, že pokud se nepodaří sehnat levnější službu, tak bychom to mohli spustit. Abychom byli trochu operativnější. p. Večerka – Takže dáme panu Kavalovi 14 dnů na to, aby našel levnější variantu. Pokud nesežene, platí původní nabídka za 10 tisíc korun. Úkol č. 3/7. 1. 2014 Připravit podklady k návrhu aktualizace vládního Programu obnovy venkova. Vstoupit na toto téma do jednání s MMR, konkrétně paní ředitelkou Kriegelsteinovou, a s panem Milanem Štěchem, který nový program zaštítí. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas, JUDr. Radan Večerka, Mgr. Eduard Kavala p. Rampas – Paní Kriegelsteinová to zpracovává, měla k tomu dát stanovisko, ale zatím žádné není. p. Večerka – Oni teď řešili územní dimenze a jednotlivé metodiky. Ale musíme si na to myslet a připomenout se. Úkol č. 8/7. 1. 2014 Připravit změnu statutu SPOV ČR v souvislosti s novým občanským zákoníkem. T – červen 2014 Zajistí: JUDr. Radan Večerka p. Večerka – Nový statut bude navržen tak, abyste si jej přes prázdniny mohli přečíst a případně nově schválit na konci roku při schůzi. RŮZNÉ – VESNICE ROKU p. Kapková – Na stránkách www.vesniceroku.cz už je i seznam obcí, které se letos do soutěže přihlásily. Je jich 306, což je oproti loňsku nárůst zhruba o dvacet. Včera jsem byla na přípravném výboru festivalu v Luhačovicích, který se koná každoročně na podzim, a jehož součástí bývá vyhlášení výsledků soutěže Vesnice roku. Dozvěděla jsem se, že FOS má finanční problémy, pořád ještě nevyrovnalo závazky z loňského roku a tak bylo včera rozhodnuto, že pořadatelem letošního festivalu bude město Luhačovice. FOS bude „jen“
15
zajišťovat program. Finančně ale vše pokryjí Luhačovice. Teď se řeší, jak to bude s dotací, která už byl na tuto akci vyčleněna. Vesnice roku se to nijak nedotkne. Festival se zkrátí ze čtyř dnů na dva, v sobotu a v neděli. V sobotu se koná ta „naše“ část a nikdo by navenek neměl nic poznat. Vesnice roku je samofinancovatelná. Z příspěvků, které si soutěžící obce platí, plus z dotace MMR, se umí financovat sama, takže se pro nás nic nemění. RŮZNÉ – JMENOVÁNÍ ING. RAMPASE DO ANTIBYROKRATICKÉ KOMISE p. Večerka – Bylo rozhodnuto, že Standa Rampas nahradí Radka Hanačka v Antibyrokratické komisi při MZe. Měli bychom to vzít dneska na vědomí. Další věc je ta, že s novou vládou běží změny na různých orgánech. Omluvil jsem se Standovi, ale byl jsem navržen a jmenován paní ministryní Jourovou do výběrové komise POV. Neuvědomil jsem si, že je to za Spolek, takže když budete mít někdo zájem, tak poté, co já dokončím tu antibyrokratickou misi, budu rád, když mě na podzim někdo vystřídá pro budoucí období. Ale také bych vás poprosil, kdybyste dnes vzali na vědomí, že jsem členem výběrové komise POV. Bylo to dáno tím, že úředníci dostali za úkol vyměnit nadpoloviční většinu všech komisí a výběrových a poradních orgánů. Takhle jsem do toho spadl já. Pokud by někdo měl zájem do budoucna, já tam opravdu být nemusím. Jen se snažím dotáhnout tu antibyrokratičnost, aby nám POV neujelo do fáze příliš administrovaného LEADERu. RŮZNÉ – PROGRAM ČERVNOVÉ SCHŮZE p. Hroch – Já bych chtěl navrhnout, abychom pokračovali s těmi poštami. A jak tady zaznělo od Dana Jiránka, všem se nám líbí, že MMR se snaží o zjednodušení Zákona o veřejných zakázkách. Pokud je mi to jasné, tak celou záležitost má řešit náměstek MMR Houdek. Rád bych ho pozval, aby nám své myšlenky přednesl. A mohli bychom do toho vnést i svoji myšlenku. Navrhuji, aby se to zařadilo na program červnové schůze Spolku. p. Kovář – (nemluvil na mikrofon) Navrhl zařadit do programu červnové schůze téma „Realizace zdravotnictví na venkově“. p. Salcmanová – se tohoto úkolu zhostila. RŮZNÉ – PŘÍPRAVA ZEMĚ ŽIVITELKY p. Špiková – Stále je to ve stejné koncepci. Stále pavilon Z, kde vystavujeme spolu s Vaším Spolkem. Byl tam dojednán seminář a v pátek Večer venkova. p. Kapková – Seminář bude jako tradičně ve spolupráci s MMR a jeho druhá část s MZe. Nebude to tak jako vloni na téma Pozemkové úpravy, ale bude se to celé týkat příštího programového období. Seminář začne v pátek v 9.30 hodin. RŮZNÉ – SETKÁNÍ ŠOV p. Švaříčková – pozvala všechny přítomné na setkání Škol obnovy venkova, které se letos uskuteční v Luce nad Jihlavou, ve dnech 28. a 29. května.
USNESENÍ: Úkol č. 1/1. 4. 2014 Připravit aktualizaci smluv o partnerství, určit zástupce Spolku, kteří budou pomáhat v naplňování obsahu jednotlivých smluv. T – srpen 2014 Zajistí – ing. Stanislav Rampas, Mgr. Eduard Kavala
16
Úkol č. 2/1. 4. 2014 Vytvořit sytém ukládání termínů akcí. Pokud do 14 dnů nebude předsedou Spolku navržen jiný, levnější systém, začne se realizovat ten, který nabídla firma SEAL. T – květen 2014 Zajistí – Mgr. Eduard Kavala, ing. Stanislav Rampas, Kateřina Kapková Úkol č. 3/7. 1. 2014 Připravit podklady k návrhu aktualizace vládního Programu obnovy venkova. Vstoupit na toto téma do jednání s MMR, konkrétně paní ředitelkou Kriegelsteinovou, a s panem Milanem Štěchem, který nový program zaštítí. T – průběžný Zajistí: ing. Stanislav Rampas, JUDr. Radan Večerka, Mgr. Eduard Kavala Úkol č. 8/7. 1. 2014 Připravit změnu statutu SPOV ČR v souvislosti s novým občanským zákoníkem. T – červen 2014 Zajistí: JUDr. Radan Večerka Úkol č. 1/6. 5. 2014 Zástupci venkovských partnerů (SPOV, SMO, SMS, NS MAS) budou koordinovat výstupy své činnosti systémem častějších setkání nad konkrétními tématy. T – průběžný Zajistí: předsedové nebo delegovaní zástupci zmíněných organizací Úkol č. 2/6. 5. 2014 Zajistit účast zástupců ČLK a VZP na příští schůzi předsednictva SPOV ČR. T – květen 2014 Zajistí: MUDr. Tamara Salcmanová Dle průběhu schůze zapsala: Kateřina Kapková Celý audiozáznam je archivován na kazetách.
17
