Zápis z 1. diskusního fóra pracovní skupiny č. 7

Zápis z 1. diskusního fóra pracovní skupiny č. 7 (Raná péče)

Termín konání:

13. 9. 2016

Místo konání:

KÚ MSK, místnost F202

Facilitátoři:

Bc. Vladimíra Salvetová, Mgr. Anna Kučerová, Ph.D.

Téma:

Raná péče - jak ji vnímají uživatelé, poskytovatelé, spolupracující odborníci, zadavatelé a laická a odborná veřejnost (školství, zdravotnictví, poskytovatelé dalších sociálních služeb)

Podtémata: 1. Způsoby získávání zpětné vazby o službě od různých cílových skupin včetně konkrétních případů. 2. Vyhodnocování zpětné vazby a další práce s ní (směrem dovnitř i na venek) včetně konkrétních případů.

Diskusní fórum (dále také DF) zahájila Bc. Vladimíra Salvetová, představila individuální projekt s názvem Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK (Plánování III), v jehož rámci jsou tato fóra realizovaná. Následně představila průběh jednání – tj: Program setkání v čase 10:00 – 14:00: 

Společná diskuze k otázkám: 1. Jak získáváte zpětnou vazbu na vaši službu od rodičů, dětí, školských zařízení (SPC, školky, školy), donátorů, obcí (od vedení obce a od pracovníků sociální agendy obce), politiků, zdravotníků, akademiků, široké veřejnosti, vašich pracovníků a rodin a přátel vašich pracovníků? (a) Případně jak a od koho dalšího ji ještě získáváte? (b) Od koho ji nezískáváte nebo nemáte, ale potřebovali byste mít? 2. Co se z ní dovídáte? Co pozitivního? Co negativního? (Co a komu se na vaší službě líbí a co a komu naopak vadí?) (a) Co se z ní nedovídáte a potřebovali byste vědět?

(b) Kdo a co o vás neví a měl by vědět? (c) Co s výstupy ze zpětné vazby děláte? Jak s nimi dále pracujete? 3. Co dalšího s nimi můžete/můžeme udělat? Co k tomu potřebujete/potřebujeme? 

Sběr podnětů a témat pro další setkávání v rámci diskusního fóra, tipy na přizvání odborníků, kontaktů na konkrétní pracovníky z obcí apod.

Poté se všichni zúčastnění krátce představili. Záznam z těchto skupinových diskusí a následnéspolečné diskuse: Ad 1: Jak získáváte zpětnou vazbu na vaši službu: Od rodičů: -

Dotazník posílaný ze stran poradce rané péče, min. 1 za rok. Dotazník je v tištěné podpobě, anonymní (vrácen poradci však osobně, v obálce).

-

Dotazník, anonymní; anketa spokojenosti vhazovaná do krabice, kterou s sebou vozí na akce.

-

Dotazník při ukončení služby (celkové zhodnocení), nabízejí anonymitu.

-

V jednom zařízení se zrovna zabývají tím, jak získávat zpětnou vazbu. Nemají pravidlo na dotazník, dávají dotazník při výstupu, ale anonymizace je složitá, jelikož ví, kdy kdo končí. Zároveň snaha nezatěžovat – uzavřené otázky, které však mají nízkou vypovídající hodnotu. Možnost telefonického zjišťování taktéž není ideální.

-

Bývalá uživatelka služby rané péče uvedla, že se nesetkala s ročním dotazováním. Dotazování proběhlo osobně při závěrečné schůzce – neanonymní, neznámou osobou. Doporučení - získávání dotazníků v rámci studia (diplomové práce), kdy je zaručena větší anonymita a cílené nabízaní daného tématu univerzitám.

-

Zjišťování zpětné vazby telefonicky, osobně – strukturovaným rozhovorem (1x za rok). Dotazník 1x za 4 roky (evropský dotazník s danou strukturou). Hodnocení také při ukončování služby – metodik jede za rodiči dítěte domů a prostřednictvím rozhovoru dotazník, spolu s rodiči, vyplní. Zmíněný dotazník dostává rodič předem od poradce, který zároveň zjišťuje, zda rodič souhlasí s příjezdem k němu domů, či zda zašle dotazník zpět poštou.

 Další nástroje získávání zpětné vazby od rodičů: -

Nepřímá zpětná vazba od rodičů prostřednictvím dokumentace uživatele služby

-

V případě situace, kdy se rodič chce za službu „odvděčit“ napíše dopis s referencemi po ukončení služby.

 Rizikové oblasti získávání zpětné vazby prostřednictvím zmíněných nástrojů: -

V případě zjišťování studentem pro účely diplomové práce je otázkou, jaká důvěra je k danému studentovi (jakým způsobem data zpracuje, jak s nimi naloží). I přes to je toto bezpečnější podobou získávání zpětné vazby vzhledem k udržení anonymity.

-

V případě zjišťování zpětné vazby telefonicky ze strany vedoucího zařízení může nastat situace, kdy si rodič bude myslet, že poradce má problém.

-

Změny v týmu, změny poradce v rodině. Zároveň však při zjišování zpětné vazby u rodin, kde se poradce vystřídal vyplývají zajímavá data – možnost porovnání.

Od dětí: -

Prostřednictvím sdělení rodičů – jak reaguje dítě na poskytnutou službu.

-

Prostřednictvím aktivního naslouchání ze strany poradců.

-

Pozorováním reakcí dítěte.

-

Prostřednictvím „profilu“ dítěte získávaného od rodičů na počátku poskytování služby.

-

Prostřednictvím možnosti volby pro dítě – poradce raguje na podněty dítěte.

-

Obrázek, text vytvořený dítětem.

-

Vtažení dětí do možnosti plánování.

Možnost využití získané zpětné vazby: -

Uveřejnění na webu organizace.

-

Publikace prostřednictvím článků.

-

Možnost zapojení rodiče, či zmínění zpětné vazby na konferencích.

-

Vyzdobení kanceláře obrázky dětí.

pozn. Možnost nasdílení dotazníků mezi poskytovateli.

Od osob veřejného života: -

Vyvěšení referencí na webu organizace: „co řekli o nás“.

-

Záštity na akcích – např. primátor, náměstek.

-

Pozvánky na akce pro zástupce obcí, krajů – důležité pro hledání cest pro komunikaci.

-

Patron služby.

-

Oslovení odborníků e-mailem.


Riziko „špatného“ patrona.

-

Neúčelné zpětné reakce na oslovení e-mailem.

Od zadavatelů (obce): -

Prostřednictvím monitoringu ze strany zadavatelů.

-

Odezva na dopis obcím – informování o poskytování služby jejich občanovi a žádání o částečné financování služby .

-

Prostřednictvím příspěvků, dotací.

-

Prostřednictvím komunitního plánování.

-

Osobní jednání se starostou/-kou.

pozn. Vzniká otázka, kolik žádat od obce na rodinu? Rozlišovat zde velikost obce nebo pracovat s klíčem počtu rodin, nikoli jak veliká je daná obec? V diskuzi řečeno, že jednou z praxí je dodávání rozpočtu v konkrétní podobě do žádosti o příspěvek (konkrétně na jakou činnost a koho jsou peníze požadovány, zároveň je uveden rozpis příspěvků jiných obcí).  Rizikové oblasti získávání zpětné vazby prostřednictvím zmíněných nástrojů: -

Nevýhoda toho, když má služba zázemí pouze jedno, na jedné adrese, resp. v jedné obci.

-

Účast na komunitním plánování – pokud jde pouze o splnění účasti.

pozn. Zavádějící je pojem „péče“ (raná péče), vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o službu sociální prevence. Možnosti poděkování obcím za poskytnutý příspěvek: -

Při vyúčtování shrnout, co se ve službě podařilo.

-

Prostor poskytnutý při hodnocení dotace.

-

Prostřednictvím sdělení počtu podpořených osob.

-

Sdělení dobré praxe.

 Rizikové oblasti při poskytnutí výše uvedených informací, v rámci poděkování za poskytnutý příspěvek: -

Ve středu zájmu jsou faktury, nikoli podrobné informace o službě.

-

Zátěž – vyřízení všech poděkování je časově velmi náročné.

-

Je všem stranám jasné, že daný příspěvek nejde přímo rodiči, nýbrž službě na její poskytování? Je jasné, na co a komu je příspěvek poskytován?

-

Riziko toho, že v případě zmínění konkrétní informace, či požadavku o příspěvek u malé obce, je poté daný uživatel služby v „hledáčku“ obyvatel dané obce?

-

Při poskytnutí příspěvku – podmínka trvalého pobytu v dané obci. Uskutečnění služby jinde problémem.

-

Uživatelé služby využívající více druhů služeb – souběh poskytování sociálních služeb – kde je spravedlivost v poskytnutí příspěvků: téma na průřezovou skupinu.

Od dárců, sponzorů: -

E-maily s názory a jejich uchovávání.

-

Ústní a písemné zhodnocení o způsobu a kvalitě odvedené práce za poskytnutý příspěvek


Problematika místní příslušnosti.

Od zdravotnictví, školství: -

Osobní zjišťování, mapování.

-

Prostřednictvím rodičů – rodič se ptá sám o povědomí o dané službě = aktivní šíření dobré pověsti, možnost distribuce letáků.

-

V rámci aktivního vzděláváníodborníků.

-

V rámci spolupráce se základními školami (v rámci společného vzdělávání).

Od kraje: -

Zahrnutí ve strategických dokumentech.

-

V rámci ochotné spolupráce a otevřenosti ke komunikaci.

Od veřejnosti: -

Odezva na Týden rané péče

-

Záznamy do kroniky při veřejných akcích.

-

Sociální sítě.

-

Média.

-

Prostřednictvím rodinných příslušníků a známých.

-

Anketa realizovaná prostřednictvím webového rozhraní.

-

V rámci inspekcí a auditů.


Nevýhoda terénu pro oslovení široké veřejnosti.

Ad 2: Co se z ní dovídáte? Co pozitivního? Co negativního? (Co a komu se na vaší službě líbí a co a komu naopak vadí?) Pozitivní

Negativní

-

úroveň pracovníků;

-

-

„jste jediní, kdo mi může -

zdravotníci nerozumí této

pomoci“;

práci (zrakový terapeut);

odbornost je drahá;

-

smysluplná práce;

-

poskytování formou

nevyjasněné

hranice

mezi

terénní resorty v přirozeném

prostředí;

Co s tím dále:

-

možnost vidět vývoj dítěte;

-

empatická komunikace;

-

podpora rodiny;

možnost využití zpětné vazby ze strany rodičů – podněty ke zlepšení

Co se nedovídáme a potřebovali bychom vědět: -

Osvěta o službě ze strany rodičů.

VÝSTUPY Z DISKUSNÍHO FÓRA:  Téma na průřezovou skupinu: souběh poskytování sociálních služeb.  Potřeba „prodat“ obor – možnost plakátu o rané péči.  Možnost nasdílení formulářů sloužících k získání zpětné vazby mezi poskytovateli rané péče.  Kvalitní pracovník je poklad.  RP jako obor, nikoli jednotliví poskytovatelé. Tipy na témata na další setkání:  Propragace oboru (PR, grafik, komunikace s veřejností, reklama – možnost účasti odborníka na PR).  Role zadatavele, obce – pozvání zástupců z obcí (z velkých i malých)  Spolupráce s SPC (pozvání SPC Karviná).  Kapacita, obložnost.  Závěrečná zpráva z projektu evaluace – revize – personální standard.  Zákon o sociálních pracovnících (poradce rané péče, speciální pedagog).

Zápis z 1. diskusního fóra pracovní skupiny č. 7

Recommend Documents