ZAOSTŘENO NA DROGY 4. obsah. Somatická komorbidita uživatelů drog

NÁRODNĺ

ZAOSTŘENO NA DROGY 4

MONITOROVACĺ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI

Somatická komorbidita uživatelů drog Výsledky výzkumu mezi klienty pražských nízkoprahových programů

o bs ah 1 Souhrn hlavních výsledků 2 Úvod 3 Dotazníkové šetření 3/1 Metodika 3/2 Výsledky 3/2/1 Sociodemografické charakteristiky souboru 3/2/2 drog a rizikové chování Užívání 3/2/3 s adiktologickými službami a testování na infekce Zkušenost 3/2/4 příznaků onemocnění Výskyt 3/2/5 vyšetření a lékařská péče u somatických Lékařská

onemocnění 3/2/6 Bariéry při využívání léčby 4 vyšetření Lékařské 4/1 Metodika 4/2 Výsledky 4/2/1 Popis souboru 4/2/2 Výsledky anamnestického a somatického vyšetření 4/2/3 Orientační chemické vyšetření moči 4/2/4 zhodnocení zdravotního stavu Celkové

ČERVENEC - SRPEN 2014

5 skupiny Ohniskové 5/1 Metodika 5/2 Výsledky

1 Souhrn hlavních výsledků V listopadu 2013 byla provedena studie mezi klienty nízkoprahových zařízení pro uživatele drog v Praze ve spolupráci s agenturou FOCUS – Centrum pro sociální a marketingovou analýzu. Cílem studie byla analýza somatických potíží, souvisejících léčebných potřeb a bariér léčby u aktivních problémových uživatelů drog (PUD). Studie sestávala ze tří částí: (1) Dotazníkové šetření na vzorku celkem 240 PUD zaměřené na zdravotní komplikace a bariéry při využívání zdravotnických služeb, (2) lékařské vyšetření celkem 40 klientů zařízení a (3) dvě ohniskové skupiny s celkem 14 PUD (8 mužů a 6 žen).

Dotazníkové šetření n Příznaky svalových a kosterních onemocnění mělo v posledním měsíci 37,2 % uživatelů (především ztuhlost a bolesti kloubů a svalů), obecné zdravotní problémy 36,8 % (únava, ztráta hmotnosti, problémy se spánkem, problémy se zuby) a 34,6 % žen uvádělo gynekologické obtíže (především nepravidelný menstruační cyklus). Současně 12–30 % PUD uvádělo aktuální příznaky neurologických, kardiovaskulárních a dýchacích, trávicích, pohlavních a vylučovacích onemocnění a další problémy spojené s injekčním užíváním drog. Zejména uživatelé

ZAOSTŘENO NA DROGY 4/2014 (ročník dvanáctý)  Vydává Úřad vlády České republiky  Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti  nábřeží E. Beneše 4  118 01 Praha 1  tel. 224 002 111  www.drogy-info.cz str. 1 ZnD2014/4

heroinu vykazovali významně vyšší výskyt (téměř) všech skupin problémů než uživatelé jiných drog. n Nejčastější diagnózou, kterou se někdy v životě respondenti dozvěděli od lékaře, byla VHC (59,6 % respondentů), dále poruchy chrupu (54,6 %), abscesy v místě vpichu (39,6 %), zápal plic (33,8 %), VHB (29,6 %), abscesy jinde na těle (16,7 %), zánět ledvin (13,3 %), jaterní cirhóza (10,0 %). n Většině respondentů byla zdravotní péče poskytnuta u všech nemocí s výjimkou kazivosti chrupu (péče byla poskytnuta 42,0 % respondentů). Péče v případě VHC byla podle sdělení respondentů poskytnuta v 60,8 %, v případě abscesů v místě vpichu v 77,9 % nebo zápalu plic v 82,7 % případů. Poměrně vysoký podíl osob odmítlo péči u diagnostikované VHC a problémů se zuby (kolem 8 %). n V posledních 12 měsících vyhledalo lékařskou péči ve zdravotnickém zařízení (mimo kontaktní centrum) 141 (58,8 %) respondentů. Z nich 100 (70,9 %) osob bylo vždy vyšetřeno/ ošetřeno, 31 (22,0 %) většinou vyšetřeno/ošetřeno, 10 (7,1 %) osob bylo vyšetřeno/ošetřeno v polovině a méně případů. Celkem 96 (68,1 %) osob bylo alespoň jednou ošetřeno ambulantně, 46 (32,6 %) osob bylo hospitalizováno. Alespoň jednou bylo v posledních 12 měsících odvezeno rychlou záchrannou službou 70 (29,2 %) osob, z toho 2 a vícekrát 32 (13,3 %) osob. n Bylo identifikováno pět základních faktorů, které představují bariéry vstupu do léčby a při jejím poskytování. Je patrné, že vyšší bariéry musí překonávat ženy, osoby žijící s dětmi nebo cizinci. Sestupně podle důležitosti jsou to: 1. Vnímaná nepotřebnost, zbytečnost léčby – respondenti se buď domnívají, že léčbu nepotřebují, anebo nevěří, že by jim mohla pomoci. 2. Strach z neznáma, nechuť k léčbě – široké spektrum obav, vycházejících jak z praktických pohnutek (strach ze ztráty přátel, abstinenčních příznaků či možných spolupacientů), tak i z méně konkrétních příčin (ostych, nechuť, snaha vyhnout se stresu). 3. Špatná předchozí zkušenost s léčbou – existující špatná zkušenost s léčbou, s jejími výsledky, nebo s přístupem zdravotnického personálu. 4. Strach z represe, kriminalizace – obava, že nástup do léčby povede k nežádoucí konfrontaci se systémem (právním, zdravotním, sociálním), nebo prohloubí již existující konfrontaci. 5. Bariéra rodinných a existenčních vazeb – neochota nebo nemožnost vymanit se ze svého rodinného, sociálního či existenčního zázemí a přerušit nebo uvolnit fungující vazby a vztahy.

Lékařská vyšetření n Při celkovém a fyzikálním vyšetření 40 PUD byl nejvyšší výskyt patologického nálezu zaznamenán u stavu chrupu (90,0 %), kůže (15,0 %) a končetin (7,5 %). U chrupu se nejčastěji jednalo o sanovaný nebo neléčený kaz, nekompletní chrup až dokonce úplnou extrakci zubů (3 případy). Postižení kůže se týkalo především trofických změn na bércích a bércových vředů a lokální infekce kůže jako abscesy nebo pustuly, v jednom případě byla

nalezena mykóza v oblasti chodidla. Pokud jde o ženské choroby a stavy, 1 až 2 potraty prodělaly 3 ženy z 10, porod prodělalo 6 žen (5 jednou, 1 dvakrát), menstruaci mělo 9 žen a antikoncepci používala 1 žena. Příznaky gynekologických chorob byly nalezeny u 2 žen z 10. Kognitivně bylo 39 vyšetřených v normě. n Lékař označil zdravotní stav 35 vyšetřených (87,5 %) za dobrý či uspokojivý, 5 vyšetřených (12,5 %) za neuspokojivý. Nejčastěji postavenou diagnózou byly (chronická) VHC, stav po VHA, VHB, chronický zubní kaz, nekompletní chrup, otoky bérců a trofické změny na bércích po tromboflebitidě, hnisavé kožní defekty, vředová choroba gastroduodena. n Všichni vyšetření byli lékařem doporučeni k dalšímu vyšetření nebo do další péče různých odborností. Nejčastěji se jednalo o péči stomatologa, dále hepatologii nebo gastroenterologii (z důvodu hepatitidy nebo vředové choroby gastroduodena), interní ambulanci (z důvodu hypertenze, jiného nálezu nebo celkového stavu), dermatovenerologii (z důvodu kožních defektů nebo pohlavní nemoci), praktického lékaře (z důvodu kontroly stavu, např. krevního tlaku), chirurgii (především z důvodu lokalizovaných kožních zánětů – abscesů, ale v souboru byl i jeden případ podezření na náhlou příhodu břišní, vyšetřený však odmítl převoz) nebo neurologii (stav po cévní mozkové příhodě nebo podezření na epilepsii). n Dle hodnocení vyšetřujícího lékaře neměli klienti až na výjimky doklad o zdravotním pojištění, někteří neměli doklady totožnosti, obecně měli problémy s dostupností zdravotní péče. Lékařskou pomoc obvykle vyhledají až v případě výrazných zdravotních problémů cestou pohotovosti. Lékař se však domnívá, že „výrazná menšina“ by využívala pravidelnou péči, účastnila se plánovaných kontrol, vyšetření, řídila se doporučeními lékaře.

Ohniskové skupiny PUD vnímají návštěvu zdravotnického zařízení jako vstup do nepřátelského a nevstřícného prostředí. Všichni mají za sebou negativní zkušenost s přístupem zdravotníků k sobě nebo k jiným uživatelům drog. n Uživatelé drog řeší své zdravotní problémy pokud možno svépomocí, nejčastěji pomocí nelegálních drog (pervitinu) nebo volně prodejných léků. Pokud jsou nuceni navštívit zdravotnické zařízení, raději svůj problém s drogami zamlčí z obavy z negativních reakcí lékařů a sester. n Negativní přístup ze strany zdravotníků vnímají PUD jako agresi a nepochopení jejich situace, jsou přesvědčeni, že jim v podstatě pomoci nechtějí. Setkání se zdravotnickým personálem se často mění ve vzájemný konflikt. Jsou si vědomi, že pokud se oni sami chovají vstřícně a slušně ke zdravotnickému personálu, dočkají se často lepšího chování. n Velmi problematická je situace pro ženy, pokud chtějí řešit gynekologické problémy či nechtěné těhotenství. Nejsou schopny najít gynekologa, pokud odkryjí svůj drogový problém. n


n Ženy mají naopak pozitivní zkušenosti s nabídnutou substitucí při hospitalizaci. Muži tuto zkušenost nemají, v nemocnici je drogami častěji zásobovali známí. n I když mají respondenti ke zdravotním institucím jako takovým v podstatě negativní vztah, v případě potřeby by uvítali takové zařízení a lékaře, kde by se nemuseli stydět za svoji závislost. Personál by byl podobně jako v kontaktních centrech připraven na to, s jakou klientelou se setkává, počítal by s jejich závislostí a tedy i s jejich chováním a zdravotními potížemi.

2 Úvod Somatická komorbidní onemocnění jsou heterogenní skupinou onemocnění vzniklou v souvislosti s užíváním drog. Mohou být vážnějším problémem než samotná závislost na psychotropních látkách. Jedná se jak o neléčitelné poruchy, které lze pouze stabilizovat, tak o diagnózy, které v kombinaci se závislostí coby primárním onemocněním, mají nepříznivou prognózu. Průběh a léčba těchto onemocnění u aktivních uživatelů drog, resp. problémových uživatelů drog (PUD), jsou komplikovány tím, že spolupráce z jejich strany je problematická a nejsou schopni do značné míry dodržovat léčebný režim stanovený lékařem, ale také proto, že ze strany zdravotníků a zdravotního systému vůbec existují překážky v jejich vstupu do léčby a průběhu léčby. V listopadu 2013 byla provedena studie mezi klienty nízkoprahových zařízení pro uživatele drog v Praze ve spolupráci s agenturou FOCUS – Centrum pro sociální a marketingovou analýzu, která zajišťovala sběr dat. Cílem studie byla analýza somatických potíží, souvisejících léčebných potřeb a bariér léčby u aktivních uživatelů drog. Studie sestávala ze tří částí: 1. Dotazníkového šetření mezi PUD zaměřeného na zdravotní komplikace a bariéry při využívání zdravotnických služeb. 2. Anamnestického a somatického vyšetření vybraných PUD lékařem. 3. Realizace dvou ohniskových skupin s PUD.

3 Dotazníkové šetření 3/1 Metodologie Dotazníkové šetření bylo provedeno metodou face-to-face rozhovoru s tazatelem (PAPI) v termínu 14. - 26. 11. 2013 na vzorku 240 klientů 4 pražských nízkoprahových programů: kontaktního a poradenského centra STAGE 5 organizace Progressive, Nízkoprahového střediska organizace Drop In, Kontaktního centra a terénního programu Sanitka organizace SANANIM. Dotazník byl pilotován na vzorku 4 klientů nízkoprahových zařízení ve dnech 7. a 11. 11. 2013, v rámci každého zařízení byl realizován jeden pilotní rozhovor. Dotazník se skládal z celkem 209 položek, otázky pokrývaly následující oblasti: n sociodemografické charakteristiky, n užívané drogy, rizikové chování, předchozí testování na HIV, VHA, VHB, VHC a jeho výsledky (otázky převzaty z formuláře hlášení do Registru žádostí o léčbu spojenou s užíváním drog1), n zkušenosti s adiktologickou léčbou, n zapojení do programů výměny injekčního náčiní, předchozí diagnózy a léčba vybraných somatických onemocnění (otázky převzaty ze vzorového dotazníku Evropské agentury pro drogy 1

Viz http://hygpraha.cz/odbory.php?o=Ng==&ksum=NQ [7. 8. 2014]


určeného pro behaviorální studie v populacích injekčních uživatelů drog2), n index opiátové léčby (OTI), část 3: zdraví3. Obsahuje celkem 8 skupin otázek na: obecné zdravotní problémy, problémy spojené s injekčním užíváním drog, oběhové a dýchací problémy, pohlavní a vylučovací problémy, gynekologické potíže, svalové a kosterní problémy, neurologické a trávicí potíže, n bariéry při využívání léčby (otázky vychází z „Barriers to Treatment Inventory“, z původních 59 otázek bylo převzato 38 otázek4), n vlastní zkušenosti s využíváním zdravotních služeb při somatických potížích. Tazatelé byli vybráni z tazatelské sítě agentury FOCUS, kteří svou kvalifikací a motivací byli vhodní pro práci s uživateli drog. Vybraní tazatelé absolvovali školení, během něhož byli seznámeni s cíli průzkumu, obsahem dotazníku a specifiky dotazování cílové skupiny. Školení proběhlo 11. 11. 2013 v Praze. Průzkumu se účastnilo celkem 6 tazatelů. Rozhovory probíhaly v prostorách oddělených od běžného provozu zařízení. Kontaktní centra SANANIM a STAGE 5 Progressive vyčlenila pro účely dotazování samostatnou místnost. Dotazování klientů kontaktního centra Drop-In a programu Sanitka probíhalo v automobilu zaparkovaném poblíž. Část rozhovorů s klienty programu Sanitka byla realizována na otevřeném prostranství v okolí sanitky. Informativně-náborovou funkci do značné míry plnili pracovníci jednotlivých programů. Dotazníkové šetření proběhlo bez problémů či incidentů s vysokou ochotou ze strany klientů, což lze přičíst dobré spolupráci pracovníků center a motivační odměně pro respondenty ve formě jídelního kuponu v hodnotě 70 Kč. Celkem bylo dotazováno 240 osob, podle jednotlivých zařízení – tabulka 1. Součástí zpracování byl i kontrolní proces dvojího zápisu náhodně vybraných dotazníků a logická kontrola dat. V rámci tzv. lži skóre byly kontrolovány vztahy mezi některými logicky propojenými proměnnými týkajícími se způsobu užívání drog, zdravotních komplikací, testování na infekční choroby, sdělení diagnózy – celkem u 6 dvojic otázek. Inkonzistence se týkala celkem 25 osob, zejména 24 osob, které nekonzistentně odpověděly na otázky týkající se testování na VHB a sdělení

2

EMCDDA (2013), DRID Guidance Module: Example questionnaire for bio-behavioural

surveys in people who inject drugs, EMCDDA, Lisbon. [Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu; 7. 8. 2014] 3

Darke S., Ward, J., Hall, W., Heather, N., Wodak, A. (1991) The Opiate Treatment

Index (OTI) Researcher’s Manual. National Drug and Alcohol Research Centre, Technical Report No. 11. Dostupné z: https://ndarc.med.unsw.edu.au; 7. 8. 2014] 4

TABULKA 1: Počty respondentů podle jednotlivých

zařízení/programů Zařízení/program

počet dotazníků 62 56 67 55 240

Nízkoprahové středisko Drop-In KC SANANIM Projekt Sanitka (SANANIM) KC STAGE 5 (PROGRESSIVE) Celkem

diagnózy VHB (otázky q19c a q20b). Vzhledem k formulaci otázek a jejich alternativnímu pochopení ze strany klientů byly dotazníky ponechány v souboru. Získaná data byla přepsána do elektronické verze formuláře, výstupem je datová matice ve formátu IBM SPSS Statistics. Bariéry při využívání léčby byly předmětem faktorové analýzy, použitou metodou extrakce byla Analýza hlavních komponent a metodou rotace varimax s Kaiserovou normalizací. 3/2 Výsledky 3/2/1 Sociodemografické charakteristiky souboru

V souboru bylo celkem 240 osob, z toho 188 (78,3 %) mužů a 52 (21,7 %) žen. Věkové rozpětí souboru bylo 18 až 64 let, průměrný věk 34,8 ± 8,4 roků (muži 18 až 64, průměr 35,8 ± 8,4; ženy 19 až 49, průměr 31,4 ± 7,7 let). Bez domova žije 116 osob (48,3 %), v přechodném bydlišti 53 (22,1 %), v zařízení 26 (10,8 %), stálé bydliště uvedlo 40 (16,7 %) osob. Samo žije 93 (38,8 %) osob, s partnerem 64 (26,7 %), s přáteli 45 (18,8 %) osob. S dětmi ve společné domácnosti žije 11 (4,6 %) osob. S jiným nebo jinými uživateli drog žije 127 (52,9 %) členů souboru.

TABULKA 2: Soubor dotazníkového šetření

somatické komorbidity podle vzdělání

Vzdělání nedokončené základní základní střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské odmítl/a odpovědět Celkem

Počet

% 5 73 116 40 1 3 2 240

2,1 30,4 48,3 16,7 0,4 1,3 0,8 100,0

Rapp, R. C., Xu, J., Carr, C. A., Lane, D. T., Wang, J., & Carlson, R. (2006). Treatment

barriers identified by substance abusers assessed at a centralized intake unit. J Subst Abuse Treat, 30(3), 227-235. [Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/; 7. 8. 2014]


Nezaměstnaných bylo 167 (69,6 %) osob, pravidelné zaměstnání uvedlo 26 (10,8 %) osob, příležitostnou práci 25 (10,4 %) osob. V důchodu bylo 5 (2,1 %) osob. Nejčastěji zastoupeným vzděláním bylo střední bez maturity (48,3 %), základní (30,4 %) a střední vzdělání s maturitou (16,7 %). V souboru bylo 231 Čechů a 9 osob jiné národnosti (8 Slováků a 1 Maďar). 3/2/2 Užívání drog a rizikové chování

Užívání pervitinu uvedlo 198 (82,5 %) osob, buprenorfinu injekčně 101 (42,1 %), heroinu 44 (18,3 %). Užívání marihuany uvedlo 46 (19,2 %) osob, z toho 7 osob jako primární drogu. Užívání jiných drog uvedlo méně než 5 % respondentů. Někdy v životě užilo drogu injekčně 237 (98,8 %) osob, injekční užití drogy v posledních 12 měsících uvedlo 232 (96,7 %) a v posledním měsíci 228 (95,0 %) osob. Injekční užívání v současnosti užívaných drog uvedlo 222 (92,5 %) osob. Injekční užívání primární drogy (drogy uvedené jako první) uvedlo 210 (87,5 %) osob. Délka užívání primární drogy byla 1 až 43 let, průměrně 11,1 ± 7,6 roků. Nejméně jednou týdně uvedlo užití primární drogy 230 (95,8 %) respondentů, denní užívání 174 (72,5 %) respondentů – tabulka 4. Použitou jehlou nebo stříkačkou užilo někdy v životě celkem 116 (48,9 %) z 237 injekčních uživatelů, receptivní sdílení v posledním měsíci uvedlo 35 osob, tj. 15,4 % osob, které uvedly injekční užití drogy v posledním měsíci.

TABULKA 3: Užívané drogy v souboru dotazníkového

šetření somatické komorbidity

Droga

Počet

%

198 101 46 44 11 10 8 7 5 5 4 4 2 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Pervitin buprenorfin injekčně Marihuana Heroin metadon jinak než injekčně Alkohol opium (makovina) metadon – injekčně Brown funky, magico či jiné nové syntetické drogy Benzodiazepiny buprenorfin jinak než injekčně Kokain Durman extáze (MDMA) LSD Makovina Morfin Neznámo Amfetamin Barbituráty Crack Dexfenmetrazin Efedrin fencyclidin – PCP Hašiš Kodein Mefedron psilocybin - houbičky, lysohlávky Speed Toluen jiná rozpouštědla Trifenidyl

82,5 42,1 19,2 18,3 4,6 4,2 3,3 2,9 2,1 2,1 1,7 1,7 0,8 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

TABULKA 4: Frekvence užívání primární drogy Frekvence užívání primární drogy v posledním měsíci neužita 1 týdně 2-6 dní v týdnu denně několikrát za den Celkem

Počet

% 10 22 34 72 102 240

4,2 9,2 14,2 30,0 42,5 100,0


TABULKA 5: Výsledky testování na infekční onemocnění (uvedené respondenty) – někdy v životě

3/2/3 Zkušenost s adiktologickými službami a testování na infekce

V substitučním programu bylo někdy léčeno 78 (32,5 %) osob, v současnosti je v substituci 58 (24,2 %) respondentů. Zkušenosti s jiným typem adiktologického programu má 133 (55,4 %) osob. Z nich: n v ambulantním léčebném programu 30 (12,5 %), n na detoxifikaci 79 (32,5 %), n v psychiatrické léčebně 82 (34,2 %), n v terapeutické komunitě 43 (17,9 %), n v rámci výkonu trestu odnětí svobody 35 (14,6 %). Výměnný program injekčního materiálu využilo v posledním měsíci 220 (91,7 %) osob. Jiný zdroj injekčního materiálu využilo 116 (48,3 %) osob. Z toho: n od přátel 60 (25,0 %), n z lékárny 54 osob (22,5 % celého souboru), n od jiného uživatele drog 43 (17,9 %), n od dealera 21 (8,8 %), n z jiné prodejny 5 (2,1 %), n ukradeno v lékárně, obchodě nebo nemocnici 0. Osoby, které uvedly injekční užívání drog v posledním měsíci, uvedly, že měly k dispozici průměrně5 120,6, nejčastěji 50 sterilních jehel a stříkaček. Podle vlastních vyjádření prodělalo někdy VHA 16,3 %, VHB 32,9 % a VHC 63,7 % respondentů. HIV pozitivní byli 2 (0,9 %) respondenti.

Infekce HIV VHA VHB VHC

pozitivní výsledek negativní výsledek výsledek neznám celkem testováno počet % počet % počet % počet % 2 35 70 144

0,9 16,3 32,9 63,7

214 179 142 82

97,7 83,3 66,7 36,3

3 1 1 0

1,4 0,5 0,5 0,0

219 215 213 226

100,0 100,0 100,0 100,0

3/2/4 Výskyt příznaků onemocnění

Podrobný výskyt symptomů dle Indexu opiátové léčby (OTI), části 3: zdraví u jednotlivých onemocnění nebo skupin potíží v posledním měsíci dle standardizovaného formuláře podle 8 skupin ukazuje tabulka 6. Výskyt skupin problémů podle podílu maximálně možného dosažení počtu problémů v dané skupině uvádí tabulka 7. Tabulka 8 ukazuje výskyt skupin problémů dle OTI v různých podskupinách souboru podle vybraných faktorů. Zejména uživatelé heroinu mají významně vyšší výskyt (téměř) všech skupin problémů než uživatelé ostatních základních drog.

TABULKA 6: Výskyt jednotlivých symptomů podle skupin OTI Druh potíží

ano

ne

počet

%

počet

%

182 86 122 124 86 108 36 63 49 131 97 38 26

75,8 35,8 50,8 51,7 35,8 45,0 15,0 26,3 20,4 54,6 40,4 15,8 10,8

57 153 115 115 152 132 203 174 191 109 142 202 212

23,8 63,8 47,9 47,9 63,3 55,0 84,6 72,5 79,6 45,4 59,2 84,2 88,3

bez odpovědi počet %

neví počet %

Obecné zdravotní problémy únava/ztráta energie špatná chuť k jídlu ztráta hmotnosti/podváha problémy se spánkem horečka noční pocení zduřelé žlázy žloutenka snadno se spustilo krvácení problémy se zuby problémy s očima/zrakem problémy s ušima/sluchem řezné rány, které potřebovaly zašít

5

0 0 1 1 1 0 1 0 0 0 0 0 1

0,0 0,0 0,4 0,4 0,4 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4

1 1 2 0 1 0 0 3 0 0 1 0 1

0,4 0,4 0,8 0,0 0,4 0,0 0,0 1,3 0,0 0,0 0,4 0,0 0,4

± 204,4 stříkaček, uváděné hodnoty v rozmezí 0 až 999.


TABULKA 6: Pokračování Druh potíží

ano počet

ne

bez odpovědi počet %

%

počet

%

39 40 58 26 96

16,3 16,7 24,2 10,8 40,0

199 197 180

2 2 2

212 142

82,9 82,1 75,0 88,3 59,2

45 120 11 94 63 86 68 101 57

18,8 50,0 4,6 39,2 26,3 35,8 28,3 42,1 23,8

195 120 229 145 177 153 172 138 183

38 50 18 4

15,8 20,8 7,5 1,7

28 8

53,8 15,4

113 30 125 145 21 79

neví počet %

Problémy spojené s injekčním užíváním drog předávkování abscesy/infekce z píchání nečistý šleh (udělalo se po něm zle) nápadné zjizvení/podlitiny obtíže s pícháním injekcí

0 1 0

2 2

0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

0 0

0,0 0,4 0,0 0,0 0,0

81,3 50,0 95,4 60,4 73,8 63,8 71,7 57,5 76,3

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0 0 0 1 0 1 0 1 0

0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,4 0,0 0,4 0,0

202

84,2

0

0,0

0

0,0

188 221 235

78,3 92,1 97,9

0 1 1

0,0 0,4 0,4

2 0 0

0,8 0,0 0,0

24 44

46,2 84,6

0 0

0,0 0,0

0 0

0,0 0,0

47,1 12,5 52,1

127 210 115

52,9 87,5 47,9

0 0 0

0,0 0,0 0,0

0 0 0

0,0 0,0 0,0

60,4 8,8 32,9

95 218 160

39,6 90,8 66,7

0 0 0

0,0 0,0 0,0

0 1 1

0,0 0,4 0,4

Oběhové/kardiovaskulární a dýchací problémy trvalý kašel vykašlávání hlenu vykašlávání krve sípání/těžké dýchání bolení v krku nedostatek dechu bolesti na hrudi bušení srdce nateklé kotníky

Pohlavní a vylučovací nemoci bolestivé močení ztráta sexuální touhy výtok z genitálií vyrážka na/okolo genitálií

Gynekologické problémy (pouze u žen) nepravidelný cyklus potrat

Svalové a kosterní potíže bolesti kloubů/ztuhlost zlomené kosti bolest svalů

Nervové problémy bolesti hlavy ztráty vědomí třes/ení


TABULKA 7: Míra dosažení maximálního počtu symptomů v dané skupině problémů

Počet problémů

Skupina problémů Svalové a kosterní potíže Obecné zdravotní problémy Gynekologické problémy (pouze u žen) Nervové problémy Kardiovaskulární a dýchací problémy Trávicí/zažívací potíže Problémy spojené s injekčním užíváním drog Pohlavní a vylučovací nemoci

Maximální počet problémů

268 1148

720 3120

36 657 645 351

104 2160 2160 1200

259 110

1200 960

% 37,2 36,8 34,6 30,4 29,9 29,3 21,6 11,5

TABULKA 8: Výskyt skupin problémů dle OTI podle vybraných faktorů (%)

Faktor

Soubor/ podsoubor

N

celý soubor

240

muž 188 žena 52 18-24 let 15 25-34 let 115 věk 35-44 let 77 45 a více let 33 základní 78 střední bez 116 maturity vzdělání střední 40 s maturitou vyšší odborné 4 a vysokoškolské sám/sama 93 s rodiči 17 sám/sama 1 s dítětem způsob s partnerem 64 života s partnerem 10 a dětmi s přáteli 45 jiná možnost 10 pravidelné ekonomická zaměstnání/ 26 situace práce pohlaví

Obecné Svalové Kardiovaskulární Trávicí/zažívací Gynekologické Nervové zdravotní a kosterní a dýchací potíže problémy 37

37

35

30

30

29

Problémy spojené s injekčním užíváním drog

Pohlavní a vylučovací

22

11

36 40 35 38 35 36 41

38 35 40 33 41 42 31

x 35 36 35 44 17 30

31 28 23 30 32 33 31

29 34 33 32 28 27 35

29 32 25 30 31 25 33

20 27 19 20 25 20 22

9 21 8 13 9 14 18

35

41

41

33

27

27

21

9

33

39

36

23

30

27

23

8

46

42

0

31

25

35

20

6

36 41

42 49

39 100

33 34

31 37

31 36

21 29

11 3

15

0

0

0

0

0

0

0

40

28

33

26

30

28

22

16

32

23

25

22

23

34

16

15

35 31

45 17

29 17

33 26

32 13

27 20

20 26

9 13

34

31

21

23

27

21

17

6


TABULKA 8: Pokračování

Faktor

Obecné Svalové Kardiovaskulární Trávicí/zažívací Gynekologické Nervové zdravotní a kosterní a dýchací potíže problémy

Soubor/ podsoubor

N

celý soubor

240

důchodce/ v domácnosti nezaměstnaný/á ekonomická příležitostná situace práce jiná možnost, odmítl/a ve stálém bydlišti v přechodném bydlišti typ bydlení v zařízení bez domova odmítl/a odpovědět česká národnost jiná členská země EU heroin hlavní pervitin droga substituční léky ostatní způsob injekčně aplikace primární ostatní způsoby drogy

37

37

35

30

30

29

Problémy spojené s injekčním užíváním drog

Pohlavní a vylučovací

22

11

5

34

47

50

33

20

32

8

20

167

39

39

39

32

32

33

22

14

26

28

29

25

30

24

19

17

3

16

37

44

17

31

24

23

33

3

40

35

40

36

28

23

25

22

6

53

36

31

34

24

27

29

23

9

26 116

31 39

37 39

30 36

29 35

30 34

28 32

21 21

15 14

5

35

47

25

24

31

24

24

5

231

36

37

34

30

30

28

22

11

9

53

56

50

53

31

56

20

14

22 116 92 10

47 33 41 20

59 34 37 27

17 44 27 25

46 26 32 26

39 27 30 39

50 22 34 26

42 18 22 10

15 10 14 5

210

37

39

35

32

30

29

23

11

30

32

28

32

22

26

30

13

13


3/2/5 Lékařská vyšetření a lékařská péče u somatických onemocnění

Nejčastější diagnózou, kterou se někdy v životě respondenti dozvěděli od lékaře, byla z vybraných dotazovaných nemocí VHC (u 59,6 % respondentů), dále poruchy chrupu, abscesy v místě vpichu, zápal plic, VHB, abscesy jinde na těle, zánět ledvin, cirhóza jater (10,0 %). Ostatní vybrané diagnózy byly diagnostikovány méně často. Většina respondentů uvedla, že jim byla zdravotní péče poskytnuta u všech nemocí s výjimkou kazivosti chrupů (péče byla poskytnuta 42,0 % respondentům). Péče v případě VHC byla podle sdělení respondentů poskytnuta v 60,8 %, v případě abscesů v místě vpichu v 77,9 % nebo zápalu plic v 82,7 %

případů. Poměrně vysoký podíl osob odmítl péči u diagnostikované VHC a problémů se zuby (kolem 8 %) – tabulka 9. V posledních 12 měsících vyhledalo lékařskou péči ve zdravotnickém zařízení (mimo kontaktní centrum) 141 (58,8 %) respondentů. Z nich 100 (70,9 %) osob bylo vždy vyšetřeno/ošetřeno, 31 (22,0 %) většinou vyšetřeno/ošetřeno, 10 (7,1 %) osob bylo vyšetřeno/ošetřeno v polovině a méně případů. Alespoň jednou v posledním roce bylo ošetřeno ambulantně 96 (68,1 %) osob, 46 (32,6 %) osob bylo hospitalizováno. Alespoň jednou bylo v posledních 12 měsících odvezeno rychlou záchrannou službou 70 (29,2 %) osob, z toho 2 a vícekrát 32 (13,3 %) osob.

TABULKA 9: Onemocnění u lékařsky vyšetřených klientů

Nemoc

Osoby, u kterých byla diagnostikována některá z těchto nemocí počet

VHC parodontóza – zvýšená kazivost zubů abscesy v místě vpichu zápal plic VHB abscesy jinde na těle zánět ledvin cirhóza jater Infarkt endokarditida (zánět srdeční chlopně) nebo sepse (otrava krve) Kapavka Rakovina Syfilis mozková mrtvice Tuberkulóza HIV

% z celého souboru (N=240)

143 131 95 81

59,6 54,6 39,6 33,8

71 40 32 24 14

29,6 16,7 13,3 10,0

z diagnostikovaných byla poskytnuta zdravotnická léčba, nebo předepsány léky ano počet

ne %

počet

ano, ale odmítl/a léčbu/léky %

počet

%

87 55 74

60,8 42,0 77,9

44 60 17

30,8 45,8 17,9

11 11 0

7,7 8,4 0,0

5,8

67 45 30 23 13 12

82,7 63,4 75,0 71,9 54,2 85,7

12 24 8 9 10 1

14,8 33,8 20,0 28,1 41,7 7,1

1 1 1 0 1 0

1,2 1,4 2,5 0,0 4,2 0,0

13

5,4

12

92,3

1

7,7

0

0,0

10 9 8 4 3 2

4,2 3,8 3,3 1,7 1,3

9 6

90,0 66,7

1 0

10,0 0,0

0 2

0,0 22,2

5 3 3 1

62,5 75,0 100,0 50,0

3 1 0 1

37,5 25,0 0,0 50,0

0 0 0 0

0,0 0,0 0,0 0,0

0,8

3/2/6 Bariéry při využívání léčby Odpovědi na podrobnou baterii 38 otázek ukazuje tabulka 10. Faktorovou analýzou bylo identifikováno pět základních faktorů (komponent), které vznikají sdružením jednotlivých bariér, které spolu v dané komponentě navzájem korelují – tabulka 11 a tabulka 12. Je patrné, že více bariér léčby musejí překonávat ženy, respondenti žijící s dětmi nebo cizinci – tabulka 13.


TABULKA 10: Souhlas s jednotlivými výroky, které reprezentují bariéry ve využívání léčby Bariéra Má droga mi nezpůsobuje žádné potíže Nemyslím si, že by mi léčba zlepšila život Braní drog je pro mě životní styl Léčba mi nepomůže Braní drog mi více dává, než bere Nemám pocit, že mám dostatek informací o tom, jak vypadá léčba Kvůli mým dětem by se mi do léčby nastupovalo těžko Mám příliš mnoho zdravotních problémů na to, abych mohl/a nastoupit léčbu Když se půjdu léčit, ztratím přátele Nesnáším, když se mě někdo ptá na osobní věci Těžko by se mi nastupovalo do léčby, protože se musím doma starat o spoustu věcí Necítím se dost v bezpečí na to, abych nastoupil/a léčbu Myslím, že mé problémy se vyřeší bez léčby Bylo by pro mě těžké najít takový léčebný program, který by mi časově vyhovoval Mám strach, že mě dají do nemocnice Znám ze svého okolí lidi, kteří mají s léčbou špatné zkušenosti Nevím, kam bych měl/a jít, kdybych se chtěl/a léčit Mám problém s dopravou do léčebného zařízení a zpět Mám s průběhem a výsledky léčby špatné zkušenosti z minulosti Mám špatné zkušenosti s přístupem personálu (lékařů, sestřiček) Bojím se toho, co by se v léčbě mohlo stát Nemůžu se jít léčit, protože mám problémy se zákonem Nemohu nastoupit do léčby, protože nemám zdravotní pojištění Nemohu si léčbu dovolit, protože na to nemám peníze Nemám čas na to se jít léčit Mohl/a bych se dostat do problémů se zákonem, pokud bych nastoupil/a do léčby Kdybych nastoupil/a do léčby, neměl/a bych čas na rodinu Věci kolem drog mi zabírají příliš mnoho času a na léčbu mi čas nezbývá Nemohu nastoupit do léčby, protože by se mi neměl kdo postarat o děti Nechci nastoupit do léčby, protože se bojím absťáku Bojím se lidí, které bych mohl/a v léčbě potkat Nastoupit do léčby by pro mě byl další stres Cítím se trapně, stydím se nastoupit do léčby Nechci, aby mi kdokoliv říkal, co mám v životě dělat Přátelé mě odrazují od nástupu do léčby Pokud se půjdu léčit, ztratím práci Nástupu do léčby předchází příliš mnoho kroků Nastoupil/a bych do léčby, pokud bych si mohl/a vybrat, kam se půjdu léčit

souhlasím počet

%

nesouhlasím počet

%

netýká se počet

odmítl/a odpověď

%

počet

%

69 77 75 82 58 54 34 33 29 86

28,8 32,1 31,3 34,2 24,3 22,5 14,2 13,8 12,1 35,8

169 158 163 150 173 184 118 199 203 151

70,4 65,8 67,9 62,5 72,4 76,7 49,2 83,3 84,6 62,9

2 1 0 3 1 2 84 6 6 0

0,8 0,4 0,0 1,3 0,4 0,8 35,0 2,5 2,5 0,0

0 4 2 5 7 0 4 1 2 3

0,0 1,7 0,8 2,1 2,9 0,0 1,7 0,4 0,8 1,3

50

20,8

179

74,6

8

3,3

3

1,3

55 102

22,9 42,5

174 128

72,5 53,3

8 4

3,3 1,7

3 6

1,3 2,5

78

32,5

149

62,1

5

2,1

8

3,3

57 126 66 47 70 83 79 20 46 87 69

23,8 52,5 27,5 19,6 29,2 34,6 32,9 8,4 19,2 36,3 28,8

178 109 172 183 125 117 157 203 190 146 159

74,2 45,4 71,7 76,3 52,1 48,8 65,4 84,9 79,2 60,8 66,3

3 3 2 4 43 38 3 15 4 6 8

1,3 1,3 0,8 1,7 17,9 15,8 1,3 6,3 1,7 2,5 3,3

2 2 0 6 2 2 1 1 0 1 4

0,8 0,8 0,0 2,5 0,8 0,8 0,4 0,4 0,0 0,4 1,7

18

7,5

208

86,7

10

4,2

4

1,7

55 103 20 56 37 107 47 125 24 31 113 152

22,9 42,9 8,3 23,3 15,4 44,6 19,6 52,1 10,0 12,9 47,1 63,3

165 125 130 179 198 129 187 112 208 141 121 77

68,8 52,1 54,2 74,6 82,5 53,8 77,9 46,7 86,7 58,8 50,4 32,1

20 5 88 3 2 1 3 1 5 65 2 5

8,3 2,1 36,7 1,3 0,8 0,4 1,3 0,4 2,1 27,1 0,8 2,1

0 7 2 2 3 3 3 2 3 3 4 6

0,0 2,9 0,8 0,8 1,3 1,3 1,3 0,8 1,3 1,3 1,7 2,5


TABULKA 11: Pět faktorů reprezentujících bariéry vstupu do léčby a léčby problémových uživatelů drog

Faktor

Strach z neznáma, nechuť k léčbě

Strach z represe, kriminalizace

Bariéra rodinných a existenčních vazeb

Špatná předchozí zkušenost s léčbou Vnímaná nepotřebnost, zbytečnost léčby

Popis

široké spektrum obav, vycházejících jak z praktických pohnutek (strach ze ztráty přátel, z abstinenčních příznaků, z možných spolupacientů), tak i z méně konkrétních příčin (ostych, nechuť, snaha vyhnout se stresu) obava, že nástup léčby povede k nežádoucí konfrontaci se systémem (právním, zdravotním, sociálním), nebo již existující konfrontaci prohloubí neochota nebo nemožnost vymanit ze svého rodinného, sociálního či existenčního zázemí a přerušit nebo uvolnit fungující vazby a vztahy existující špatná zkušenost s léčbou - ať již s jejími výsledky, nebo s přístupem zdravotnického personálu respondenti se buď nedomnívají, že by léčbu potřebovali, anebo nevěří, že by právě jim mohla pomoci

Průměrná míra souhlasu s bariérami v jednotlivých faktorech* (%)

Podíl rozptylu vysvětleného daným faktorem** (%)

32

15,9

22

10,2

17

6,2

32

6,0

36

5,1

Pozn.: *Pokud respondent nesouhlasí s žádným z výroků, spadajícím do daného faktoru (žádný z nich pro něj nepředstavuje bariéru léčby), je mu připsána hodnota 0 (0 %). Souhlasí-li se všemi výroky, získává hodnotu 1 (100 %). **Hodnoty po rotaci. Použitou metodou extrakce byla analýza hlavních komponent a metodou rotace varimax s Kaiserovou normalizací. Rotace konvergovala v 19 iteracích. Hodnota koeficientu KMO = 0,77.


TABULKA 12: Faktory bariér (komponenty) a jejich jednotlivé součásti (jednotlivé bariéry) Faktor

Strach z neznáma, nechuť k léčbě

Strach z represe, kriminalizace

Bariéra rodinných a existenčních vazeb

Špatná předchozí zkušenost s léčbou

Vnímaná nepotřebnost, zbytečnost léčby

Jednotlivé bariéry (výroky) Nastoupit do léčby by pro mě byl další stres Nástupu do léčby předchází příliš mnoho kroků Bojím se toho, co by se v léčbě mohlo stát Bojím se lidí, které bych mohl/a v léčbě potkat Nechci nastoupit do léčby, protože se bojím absťáku Nastoupil/a bych do léčby, pokud bych si mohl/a vybrat, kam se půjdu léčit Přátelé mě odrazují od nástupu do léčby Věci kolem drog mi zabírají příliš mnoho času a na léčbu mi čas nezbývá Cítím se trapně, stydím se nastoupit do léčby Nechci, aby mi kdokoliv říkal, co mám v životě dělat Nevím, kam bych měl/a jít, kdybych se chtěl/a léčit Když se půjdu léčit, ztratím přátele Nemám čas na to se jít léčit Mám problém s dopravou do léčebného zařízení a zpět Mám příliš mnoho zdravotních problémů na to, abych mohl/a nastoupit léčbu Znám ze svého okolí lidi, kteří mají s léčbou špatné zkušenosti Nastoupit do léčby by pro mě byl další stres Nemohu si léčbu dovolit, protože na to nemám peníze Nemohu nastoupit do léčby, protože nemám zdravotní pojištění Mám strach, že mě dají do nemocnice Necítím se dost v bezpečí na to, abych nastoupil/a léčbu Nemám pocit, že mám dostatek informací o tom, jak vypadá léčba Nemůžu se jít léčit, protože mám problémy se zákonem Bylo by pro mě těžké najít takový léčebný program, který by mi časově vyhovoval Mohl/a bych se dostat do problémů se zákonem, pokud bych nastoupil/a do léčby Kvůli mým dětem by se mi do léčby nastupovalo těžko Nemohu nastoupit do léčby, protože by se mi neměl kdo postarat o děti Těžko by se mi nastupovalo do léčby, protože se musím doma starat o spoustu věcí Braní drog mi více dává, než bere Pokud se půjdu léčit, ztratím práci Kdybych nastoupil/a do léčby, neměl/a bych čas na rodinu Mám s průběhem a výsledky léčby špatné zkušenosti z minulosti Mám špatné zkušenosti s přístupem personálu (lékařů, sestřiček) Myslím, že mé problémy se vyřeší bez léčby Nemyslím si, že by mi léčba zlepšila život Léčba mi nepomůže

Pozn.: Výroky „Má droga mi nezpůsobuje žádné potíže“ a „Braní drog je pro mě životní styl“ se s žádným z faktorů těsněji nepojí a v analýze se s nimi dále nepracuje.


TABULKA 13: Průměrná míra souhlasu s bariérami léčby, které spadají do jednotlivých faktorů (%) Průměrná míra souhlasu s bariérami léčby, které spadají do jednotlivých faktorů Celý soubor pohlaví

věk

vzdělání

způsob života

ekonomická situace

typ bydlení

národnost

hlavní droga

způsob aplikace hl. drogy

strach z neznáma, nechuť k léčbě

strach z represe, kriminalizace

bariéra rodinných a existenčních vazeb

špatná předchozí zkušenost s léčbou

vnímaná nepotřebnost, zbytečnost léčby

32

22

17

32

36

muž žena 18-24 let 25-34 let 35-44 let 45 a více let základní střední bez maturity střední s maturitou vyšší a vysokoškolské sám/sama s rodiči sám/sama s dítětem s partnerem s partnerem a dětmi s přáteli jiná možnost pravidelné zaměstnání/práce starobní, invalidní důchodce/ v domácnosti nezaměstnaný/á příležitostná práce jiná možnost, odmítl/a ve stálém bydlišti v přechodném bydlišti v zařízení jsem bezdomovec/ bezdomovkyně česká jiná členská země EU heroin pervitin substituční léky ostatní

30 36 33 30 32 33 34 30 28 34 29 29 56 31 43 33 39 26

20 28 28 24 19 17 25 19 19 22 19 19 50 21 35 21 35 19

16 21 20 14 21 17 16 18 15 21 12 21 67 18 70 11 25 33

30 38 30 28 37 33 32 31 33 25 28 38 0 30 35 37 40 23

36 36 36 35 39 33 41 34 33 42 39 35 67 33 33 33 43 41

36

28

43

40

40

33 29 32 30 33 26

23 15 19 22 22 19

13 18 23 25 23 16

32 29 47 25 29 40

35 41 35 36 43 28

33

21

12

34

34

31 38 35 27 36 34

21 35 15 20 26 20

17 13 12 16 19 18

32 17 32 28 37 30

37 30 30 41 29 57

injekčně

31

22

17

33

36

ostatní způsoby

33

19

18

27

40


4 Lékařské vyšetření 4/1 Metodika Anamnestické a somatické vyšetření lékařem proběhlo na souboru 40 klientů kontaktních center SANANIM, STAGE 5, Drop-In a projektu Sanitka terénního programu SANANIM, z každého programu bylo rekrutováno 10 klientů. Vyšetření probíhala v každém z programů během jednoho dne, celkem tedy 4 dny v období 14.–7. 11. 2013. Podobně jako v případě dotazníkového šetření probíhala vyšetření ve vyčleněné místnosti v prostorách kontaktních center (SANANIM a STAGE 5) a v přistaveném sanitním voze (Středisko Drop-In a projekt Sanitka TP SANANIM). Vyšetření klientů realizoval internista s atestací prvního stupně s více než dvacetiletou praxí. V termínech, kdy byl v centru přítomen vyšetřující lékař, byli klienti osloveni s nabídkou lékařského vyšetření, kterou poskytovali jak pracovníci programů, tak tazatelé agentury FOCUS po vyplnění dotazníku. Data klientů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření a současně i podstoupili vyšetření lékařem, jsou propojitelná prostřednictvím unikátního kódu respondenta. Z celkem 40 vyšetřených klientů bylo 26 klientů dotazováno v dotazníkovém šetření (10 klientů projektu Sanitky, 10 klientů STAGE 5 a 6 klientů KC SANANIM). Klienti byli k vyšetření motivováni stravenkou v hodnotě 100 Kč. Výsledky vyšetření byly lékařem zaznamenávány do vytvořeného formuláře, který obsahuje údaje a nálezy anamnestického a somatického vyšetření, závěry a doporučení vyšetřujícího lékaře. Hmotnost byla měřena na přenosné osobní váze, výška byla zjišťována anamnézou a v případě nejasností orientačně skládacím metrem. Celkem 20 klientům bylo provedeno orientační semikvantitativní imunochemické vyšetření moče na pH, bílkoviny, ketony, urobilinogen, krev a hemoglobin; byly použity testy diagnostické proužky HEPTAPHAN Lachema. Získaná data byla přepsána do elektronické verze formuláře, výstupem je datová matice IBM SPSS Statistics. Lékař hodnotil spolupráci klientů jako dobrovolnou a ochotnou, zejména z důvodu možnosti zjištění a kontroly zdravotního stavu a finanční motivace.

4/2 Výsledky 4/2/1 Popis souboru

Celkem bylo vyšetřeno 40 klientů po 10 z každého ze zapojených nízkoprahových programů. Z nich bylo 30 mužů a 10 žen ve věku 19 až 64 let, průměr 35,5 ± 10,5 roků, medián 33,0 roků (muži 22 až 64 let, průměr 37,0 ± 10,5 roků, medián 34,5 roků; ženy 19 až 49 let, průměr 30,9 ± 9,2 roků, medián 28,5 roků. Ze 40 vyšetřených bylo 37 bývalých nebo současných injekčních uživatelů drog. Celkem 37 osob sdělilo v současnosti užívané drogy – z nich 32 (86,5 %) užívalo pervitin, 2 (5,4 %) heroin, 11 (29,7 %) buprenorfin. Dále bylo klienty uvedeno užívání benzodiazepinů a v jednom případě braunu a opia. Současnými kuřáky bylo 33 (82,5 %) osob, počet vykouřených cigaret byl 5 až 60, průměrně 19,4 ± 12,7 (muži 17,9 ± 10,7, ženy 23,8 ± 17,5).

4/2/2 Výsledky anamnestického a somatického vyšetření

Krevní tlak6 mělo v normě 27 (67,5 %) vyšetřených, nízký a zvýšený po 3 osobách (7,5 %), vysoký 7 (17,5 %) osob. Normální tepovou frekvenci mělo 34 (85,0 %) osob, tachykardii (nad 90 tepů za minutu) 6 (15,0 %) osob. V pásmu normálního BMI bylo 29 (73 %) souboru (80 % žen a 70 % mužů), dvě ženy (pětina žen a 5 % celého souboru) byly v pásmu podváhy, 8 mužů bylo v pásmu nadváhy a 1 muž v pásmu mírné obezity.7

TABULKA 14: Body Mass Index (BMI) podle pohlaví Kategorie BMI podváha norma nadváha mírná obezita Celkem

6

muž počet

žena %

0 0,0 21 70,0 8 26,7 1 3,3 30 100,0

počet

celkem %

2 20,0 8 80,0 0 0,0 0 0,0 10 100,0

počet 2 29 8 1 40

% 5,0 72,5 20,0 2,5 100,0

Kategorie krevního tlaku pro dospělé (18 let a výše): nízký tlak: ženy <100/60 mmHg,

muži < 100/70 mmHg, normální tlak < 120-129/80-84 mmHg, vyšší tlak: 130-140/85-90 mmHg, vysoký tlak: > 140/90 mmHg. 7

BMI = hmotnost (kg) / výška (m)2. Méně než 18,5: podváha, 18,5 - 24,9: norma,

25,0–29,9: nadváha, 30,0 - 34,9: obezita 1. stupně (mírná), 35,0 - 39,9: obezita 2. stupně (závažná), 40,0 a více: obezita 3. stupně (těžká).


Celkem 16 osob (40 %), z toho 13 mužů a 3 ženy mají za sebou minimálně jednu zkušenost s abstinenčně orientovanou léčbou a shodně 16 osob (z toho 11 mužů a 5 žen) bylo někdy zařazeno do substituční léčby, z nich 10 je v substituční léčbě v současnosti. Všichni vyšetření jsou v současnosti klienty některého z nízkoprahových programů zapojených do studie. Z rodinné anamnézy vyplývá, že alkoholismus se vyskytl u otce v 7 a u matky v 6 případech, kouřilo 29 otců a 26 matek, užívání jiných návykových látek nebylo u otce či matky uvedeno. Gambling byl uveden u otce jednoho z vyšetřených. V osobní anamnéze uvedlo prodělání závažných onemocnění v důsledku užívání drog celkem 16 vyšetřených, z toho 6 osob je v současnosti dispenzarizováno na pracovištích různých odborností. Výskyt duševního onemocnění (jiného než závislosti) nebyl hlášen žádným z vyšetřených. Alespoň jednu operaci různého druhu prodělalo 19 (47,5 %) osob v souboru, z toho ve 4případech se jednalo o operaci v dětství. Alespoň jeden úraz uvedlo 15 (37,5 %) osob, z toho minimálně ve 3 případech se jednalo o úraz v dětství.

TABULKA 15: Výsledek celkového a fyzikálního

vyšetření

Orgán (orgánová soustava) / příznaky systémového onemocnění Uši / sluch (výtok z uší, cyanóza) Oči / zrak (víčka, bulvy, zornice, spojivky) Dentice (kvalita zubů, stav dásní, sanace chrupu) Habitus Hydratace Kolorit Hybnost / stav pohybového ústrojí Končetiny (otoky, pohyblivost) Facies Lebka, nos Dutina ústní, sliznice Kůže Krk, příznaky postižení jícnu Srdce Periferní tepny a cévy Žaludek a střeva Játra, žlučový systém, pankreas Uzliny Příznaky neurologického onemocnění Příznaky onkologického onemocnění Příznaky onemocnění ledvin a močových cest Příznaky imunodeficience Příznaky endokrinního onemocnění Příznaky jiného výše nezmíněného onemocnění

Patologický nález počet 2 2 36 1 0 0 1 3 0 1 0 6 1 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 1

% 5,0 5,0 90,0 2,5 0,0 0,0 2,5 7,5 0,0 2,5 0,0 15,0 2,5 2,5 0,0 2,5 0,0 2,5 2,5 2,5 2,5 0,0 0,0 2,5

Prodělání VHA hlásili 4 (10 %) vyšetření, VHB 9 (22,5 %) a VHC 26 (65 %) vyšetřených. HIV pozitivita nebyla uvedena žádným z vyšetřených. Některou z pohlavně přenosných nemocí prodělali dle vlastních výpovědí 2 (5 %) osoby (muž a žena). Nějakou formu medikace (jinou než substituční léčbu) uvedlo v současné době 9 (22,5 %) osob, z toho v jednom případě se jednalo o antivirovou léčbu VHC, ve třech případech o antiepileptika, ve dvou případech o antiastmatika, ve dvou případech o antikoagulancia (v souvislosti s tromboflebitidou) a po jednom případě o antidepresivum a antacidum (v souvislosti s vředovou chorobou gastroduodena). Při celkovém a fyzikálním vyšetření byly zjišťovány příznaky onemocnění a orgánových postižení. Výsledky shrnuje tabulka 15. Nejvyšší výskyt patologického nálezu byl zaznamenán u stavu chrupu (36 osob, tj. 90,0 %), kůže (15,0 %) a končetin (7,5 %). U chrupu se nejčastěji jednalo o sanovaný nebo neléčený kaz, nekompletní chrup až dokonce úplnou extrakci zubů ve 3 případech. Postižení kůže se týkalo především trofických změn na bércích a bércové vředy a lokální infekce kůže jako abscesy nebo pustuly, v jednom případě byla nalezena mykóza v oblasti chodidla. Pokud jde o ženské choroby a stavy, 1 až 2 potraty prodělaly 3 ženy z 10, porod prodělalo 6 žen (5 jednou, 1 dvakrát), menstruaci má 9 žen a antikoncepci používá 1 žena. Příznaky gynekologických chorob byly nalezeny u 2 žen. Kognitivně bylo 39 vyšetřených v normě, u jednoho muže (injekčního uživatele pervitinu) lékař orientačně diagnostikoval zpomalení kognitivních funkcí (bradypsychismus) a jednoduchou osobnost.

4/2/3 Orientační chemické vyšetření moči

pH8 moči bylo v normě u všech 20 vyšetřených, n Bílkoviny9 byly v normě (0,0–0,3 g/l) u 19 osob, 1 osoba měla zvýšenou koncentraci bílkovin (11 g/l), n Ketolátky10 se neprokázaly u žádné osoby, n Urobilinogen11 v moči byl v normě u 14 vyšetřených, negativní u 6 vyšetřených, n

8

Zvýšené nebo snížené pH mimo normu (5–7) je nespecifickým příznakem a může se

vyskytnout u celé řady stavů a onemocnění. 9

Výskyt bílkoviny v moči (proteinurie) je nález nejčastěji při poškození glomerulů

ledvin, méně při poškození kanálků ledvin; k fyziologické proteinurii mlže dojít při dlouhém stání (zvláště u hubených osob), intenzivní námaze, emocích, horečce, apod. 10

Ketolátky v moči (ketonurie) se nacházejí při vystupňovaném štěpení tuků - při

dekompenzované cukrovce, hladovění, horečnatých stavech, aj. 11

Normální hodnota urobilinogenu v moči je 3–17 µmol/l. Zvýšená hladina

urobilinogenu v moči je při zvýšeném rozpadu hemoglobinu, zvýšené produkci urobilinogenu ve střevě, poškození jater, neúplném uzávěru žlučových cest, zánětech žlučových cest. Snížená hladina urobilinogenu je při uzávěru žlučových cest a nepřítomnosti normální bakteriální střevní flóry.


n Počet červených krvinek nebo koncentrace hemoglobinu byly zvýšeny u 3 osob12.

4/2/4 Celkové zhodnocení zdravotního stavu

Lékař označil zdravotní stav 35 vyšetřených za dobrý či uspokojivý, 5 vyšetřených (12,5 %) za neuspokojivý. Nejčastěji postavenou diagnózou byla (chronická) VHC, stav po VHA, VHB, chronický zubní kaz, nekompletní chrup, otoky bérců a trofické změny na bércích po tromboflebitidě, hnisavé kožní defekty, vředová choroba gastroduodena, kouření. Všichni vyšetření byli lékařem doporučeni k dalšímu vyšetření nebo do další péče různých odborností – tabulka 16. Nejčastěji se jednalo o péči stomatologa, dále hepatologii nebo gastroenterologii (z důvodu hepatitidy nebo vředové choroby gastroduodena), interní ambulanci (z důvodu hypertenze, jiného nálezu nebo celkového stavu), dermatovenerologii (jak z důvodu kožních defektů nebo pohlavní nemoci), praktického lékaře (z důvodu kontroly stavu, např. krevního tlaku), chirurgii (především z důvodu lokalizovaných kožních zánětů – abscesů, ale v souboru byl i jeden případ podezření na náhlou příhodu břišní, vyšetřený však odmítl převoz) nebo neurologii (stav po cévní mozkové příhodě nebo podezření na epilepsii).

TABULKA 16: Doporučení k dalšímu vyšetření

(podle odborností) Obor stomatologie hepatologie nebo gastroenterologie interna nebo kardiologie dermatoverenerologie praktický lékař chirurgie neurologie plicní psychiatrie endokrinologie ORL urologie nebo nefrologie cévní gynekologie ortopedie

počet 32 29 19 8 6 4 4 3 3 2 2 2 1 1 1

% 80,0 72,5 47,5 20,0 15,0 10,0 10,0 7,5 7,5 5,0 5,0 5,0 2,5 2,5 2,5

Dle vyšetřujícího lékaře neměli klienti až na výjimky doklad o zdravotním pojištění, někteří neměli doklady totožnosti, obecně měli problémy s dostupností zdravotní péče. Lékařskou pomoc obvykle vyhledají až v případě výrazných zdravotních problémů cestou pohotovostí. Lékař se však domnívá, že „výrazná menšina“ by využívala pravidelnou péči, účastnila se plánovaných kontrol, vyšetření, řídila se doporučeními lékaře, i když v daném okamžiku většina klientů projevila zájem o svůj zdravotní stav a vyjádřila zájem o možnost pravidelných návštěv zdravotnického zařízení, kontrolu stavu, řešení zdravotních problémů a spolupodílení se na léčbě. Zdravotní stav klientů, stav hygieny, oblečení a životní styl dle vyšetřujícího lékaře neukazovaly na „starost o své zdraví, odpovědný přístup ke své osobě se snahou zlepšení životní situace“.

5 Ohniskové skupiny 5/1 Metodika Byly realizovány dvě ohniskové skupiny (focus groups) s klienty a externími terénními spolupracovníky nízkoprahových zařízení STAGE 5, Drop-In a SANANIM na témata potřeby klientů v oblasti zdravotní péče při somatických potížích. Jedna skupina proběhla s muži a druhá se ženami. Obě skupiny byly realizovány v prostorách k. c. Stage 5 v Praze dne 26. 11. 2013, obě v délce přibližně 70 minut. Moderátorem byla psycholožka agentury Focus. Respondenti byli k účasti na diskuzích motivováni finanční odměnou 500,- Kč ve formě balíčku stravenek. Mužské skupiny se účastnilo 8 klientů, ženské skupiny celkem 6 klientek. Příslušnost účastníků k jednotlivým pražským programům uvádí tabulka 17. Průběh diskuzí byl zaznamenáván na dva diktafony. Všichni účastníci byli komunikativní a poměrně otevřeně se vyjadřovali k diskutovaným tématům.

TABULKA 17: Počty účastníků ohniskových skupin

podle příslušnosti k zařízení zařízení / program Drop-In SANANIM STAGE 5 Celkem

12

mužská skupina

ženská skupina

1 2 5 8

1 3 2 6

Celkem 2 5 7 14

Norma je 0 až 10 erytrocytů na µl. Zvýšený počet červených krvinek (erytrocyturie)

je při poškození ledvin nebo močových cest.


5/2 Výsledky

Účastníci podle vlastního sdělení prodělali v minulosti celou řadu nemocí a potíží jako infekční (virové hepatitidy různých typů, pohlavní nemoci, endokarditidy), kardiovaskulární (poruchy srdečního rytmu, křečové žíly, poruchy prokrvení končetin), trávicí (krvácení z jícnových varixů, potíže se žaludkem a dvanácterníkem), stomatologické (zvýšená kazivost chrupu), psychiatrické, pohybového aparátu (kloubní potíže), neurologické (křeče, brnění prstů), dýchací (pneumotorax, astma), gynekologické včetně těhotenství a další (např. problémy se štítnou žlázou). Muži „léčí“ potíže typu angíny nebo infekcí dýchacích cest pervitinem nebo užívají volně prodejné léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu, bylinné čaje apod. Pokud potíže nepominou, chodí respondenti k lékaři pro recepty na antibiotika nebo analgetika (např. tramadol, matamizol obsažený např. v přípravku Algifen), případně falšují recepty sami. Ženy běžné potíže léčí volně prodejnými léky nebo bylinnými přípravky nebo je přecházejí; na rozdíl od mužů neléčí zdravotní problémy pervitinem. Ženy se shodují, že by vyhledaly lékaře, kdyby měly tu možnost; jedna respondentka svého praktického lékaře má. Všechny respondentky jsou schopny zajistit si recepty nějakým způsobem – přes známé, rodinné příslušníky, nebo falšováním. Z léků na recept nejčastěji užívají širokospektrální antibiotika. Všichni respondenti mají zkušenost s ambulantním ošetřením, navržené procedury vesměs akceptují a v rámci svých možností dodržují – to se týká i navržených vyšetření u specialistů. Zdá se, že vztah žen k vlastnímu zdraví je obecně zodpovědnější – pokud mají možnost, dodržují i termíny preventivních prohlídek. Zkušenosti mužů s personálem ambulancí jsou vesměs neutrální až kladné. Zkušenosti žen s personálem v případě ambulantních ošetření jsou však velmi různé – od veskrze pozitivních (případ ženy, která má vlastního praktického lékaře nebo případů, kdy mají doporučení od praktika či svého kontaktního centra nebo často zmiňovaného Dr. Řeháka z centra Remedis v Praze 4) po vyloženě negativní s odmítnutím vyšetření či péče nebo s ponižováním, a to i veřejně. Všichni respondenti mají zkušenost také s hospitalizací. Přijetí hodnotí obecně vesměs kladně, nicméně shodují se na tom, že přístup personálu se zásadně změní ve chvíli, kdy se dozví o užívání drog – od této chvíle jedná personál povýšeně, s despektem, dokonce nešetrně, v několika případech byla odmítnuta péče. Odmítnutí bývá zdůvodněno formálními nedostatky, např. nezaplacením regulačního poplatku, absencí dokladu o zdravotním pojištění, jinou místní příslušností apod. Byly vyjádřeny zkušenosti z okolí, kdy lékaři údajně uživatelům drog provádějí některé zákroky bez tlumení bolesti. Respondentky zmiňovaly i případy odmítnutí péče, dostanou-li se do nemocnice v akutním stavu bez doporučení, bez doprovodu další osoby, nebo když je přiveze záchranná služba (jejíž přístup hodnotí pozitivně). Respondenti se rozporuplně vyjadřují k doporučením k hospitalizaci ze strany adiktologických služeb.

Na jednu stranu zmiňují, že takové doporučení otevírá možnost specializované zdravotní péče, na druhou stranu se však stává, že lékařský personál je upozorněn na „feťáka“ a jeho chování se a priori mění. Nejhorší zkušenosti uvedli muži s Nemocnicí Na Františku, FN Královské Vinohrady a s FN v Motole. Kladně naopak hodnotili muži přístup personálu ve VFN na Karlově náměstí a v Nemocnici Na Bulovce. Ženy uvedly naopak dobrou zkušenost s FN v Motole (kde funguje Centrum pro léčbu uživatelů drog), ambivalentně byla ženami hodnocena zkušenost s VFN na Karlově náměstí (jedna dobrá a jedna špatná zkušenost) a s Nemocnicí Na Bulovce (kde „záleží na konkrétním oddělení“). Jak muži, tak ženy se však shodují v tom, že vždy jde o přístup konkrétních členů personálu. Respondenti v případě závažných zdravotních potíží (akutních stavů, úrazů apod.) léčebný režim při hospitalizaci dodržují, ale když „jsou schopni se postavit na nohy“, z lůžkových oddělení odcházejí. Respondentky mají rozdílné zkušenosti s poporodní péčí – od okamžitého propuštění z nemocnice v řádu několika hodin po porodu a předáním novorozence do kojeneckého ústavu až po několikadenní pobyt a vzornou navazující tříměsíční péči. Zkušenosti mužů s dostupností substitučních léků při hospitalizaci jsou různé v závislosti na situaci, kdy k hospitalizaci došlo, a na konkrétním lůžkovém zařízení. Často se o substituční léčbu postará adiktologická služba (např. kontaktní centrum), které má dotyčného v péči. Všechny ženy naopak uvádějí, že jim byla během hospitalizace substituce nabídnuta, ale byly uvedeny zkušenosti s poddávkováním. Přístup k substituční léčbě zvyšuje pravděpodobnost dodržování léčebného režimu a nepřerušení léčby. Respondenti se shodli v tom, že uživatelé drog často nevědí, že je možné o substituční léčbu požádat, ale na druhou stranu pro nemocnice je to „administrativně náročné a nepohodlné“. Lékařský personál je pak údajně raději, když uživatel drog přeruší léčbu a z nemocnice „uteče“. Ženy většinou zůstávají hospitalizovány až do řádného ukončení lékařem. Předčasné ukončení hospitalizace na reverz podepisují zejména z důvodu nepříjemného zacházení ze strany personálu. Muži i ženy shodně uvedli, že je v některých případech zásobují při hospitalizaci substitučními léky nebo nelegálními drogami kamarádi nebo partneři. Jako bariéry využívání zdravotních služeb na straně samotných uživatelů respondenti označili vzhled (jsou špinaví, nemají se kde umýt), absence dokladu o zdravotním pojištění, absence vlastního praktického lékaře, nedostatek peněz na regulační poplatek, pocit méněcennosti a studu, dřívější negativní zkušenosti a nekorektní přístup zdravotního personálu. Ze strany zdravotních služeb by respondenti uvítali standardní přístup jako k „běžným“ pacientům (aby na ně nepohlíželi jako na „lidský odpad“), lepší komunikaci a řádné poskytování


kompletních informací o zdravotním stavu a o průběhu léčby, nabídku substituce uživatelům opiátů („u pervitinu není problém, z toho se člověk vyspí“), spolupráci lékařů se sociálními službami. Respondenti by uvítali specializované zdravotnické zařízení pro léčbu somatických komplikací u uživatelů drog, i když byli k jeho zřízení a fungování skeptičtí. Slovy jedné z žen si jej představují jako místo, jako „malý domeček“, kam by mohly přijít a říci „Dobrý den, já jsem Alice, já jsem toxík a mám problémy se zuby, potřebuji gynekologickou péči, napsat antikoncepci, mám problémy s ledvinami a jestli máte nějaký kontakt na psychiatra, který by mě vyslechnul a který by se mnou mluvil…nebo kdyby bylo všechno v tom domečku.“

Poděkování Výzkum Somatická komorbidita u problémových uživatelů drog v Praze představuje svým zacílením i způsobem provedení první ucelenou empirickou studií svého druhu v ČR. Výsledky mohou přispět k lepšímu zmapování zdravotního stavu problémových uživatelů drog v Praze a otevřít tak diskusi o potřebnosti a specializaci integrovaného zdravotnického zařízení zaměřeného na lékařskou péči a prevenci onemocnění spojených s dlouhodobým užíváním návykových látek. Tato studie by nevznikla bez ochoty a zejména otevřenosti klientů účastnících se výzkumu, kterým tímto děkujeme. Za nedocenitelnou spolupráci děkujeme i odborným pracovníkům Nízkoprahového střediska Drop In, o.p.s., Kontaktního a poradenského centra STAGE 5 organizace PROGRESSIVE, o.p.s. a Kontaktního centra a Terénních programů SANANIM, z.ú. Za pomoc a podporu při přípravě studie děkujeme také Mgr. Sylvě Majtnerové a Mgr. Ladislavu Vargovi.


Oznámení NMS a zajímavé odkazy n Veškeré publikace vydané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti včetně všech čísel Zaostřeno na drogy jsou v elektronické podobě ke stažení na http://www.drogy-info.cz/index. php/publikace. Případné objednávky tištěných publikací zasílejte na email: [email protected] n Mapa pomoci: http://www.drogy-info.cz/index.php/map/ změny kontaktních údajů zasílejte na email: [email protected]. n Kalendář akcí: http://www.drogy-info.cz/index.php/calendar/ – informace o vzdělávacích akcích a seminářích v adiktologii nebo zajímavých pro obor adiktologie, které je možno v kalendáři zveřejnit, zasílejte na email: [email protected].

n Informace o celoživotním vzdělávání v oboru adiktologie jsou dostupné na http://www.adiktolog.cz/. n Reedice projektu „Když musíš, tak musíš“: dvd s 6 dokumentárními filmy o drogách - objednávky zasílejte na email: [email protected]. n Aplikace UniData a PrevData k evidenci klientů a intervencí v drogových službách včetně uživatelské podpory:

http://www.drogovesluzby.cz/ n

Monitoring médií na drogy-info.cz:

http://www.drogy-info.cz/index.php/info/monitor

Zdravotnické zařízení Remedis vyčlenilo pro rizikovou skupinu uživatelek drog zvláštní ordinační hodiny gynekologické ambulance každou středu od 14.00 do 16.00 hod. K vyšetření je optimální se objednat telefonicky, možné je však dostavit se v uvedených hodinách i bez objednání. Zdravotní péče je hrazena v rámci veřejného zdravotního pojištění. Gynekologická ambulance, Remedis s.r.o., MUDr. Petr Horák, Nuselská poliklinika, budova D, 1. patro, Táborská 57, 140 00 Praha 4, tel.: 226 216 204; 234 091 152, E-mail: [email protected].

Zaostřeno na drogy Vydává n Úřad vlády České republiky nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1 IČO 00006599 Adresa redakce n nábřeží Edvarda Beneše, Praha 1, tel. 224 002 111 Odpovědný redaktor n Mgr. Lucie Grolmusová Autoři tohoto čísla n MUDr. Viktor Mravčík, PhD., PhDr. Vlastimil Nečas, PhD. Toto číslo vyšlo 30. 9. 2014. Vychází nejméně 6x ročně. Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 14088. ISSN 1214 -1089 Neprodejné. Distribuci zajišťuje vydavatel. © Úřad vlády České republiky, 2014 Toto číslo Zaostřeno na drogy připravilo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Editor tohoto čísla: Mgr. Lucie Grolmusová


ZAOSTŘENO NA DROGY 4. obsah. Somatická komorbidita uživatelů drog

Recommend Documents