NÁRODNĺ MONITOROVACĺ
ZAOSTŘENO NA DROGY 2
STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI
Uživatelé drog v konfliktu se zákonem Právní problémy související s užíváním drog
obsah 1 ÚVOD 2 PŘÍLEŽITOSTNÍ UŽIVATELÉ DROG V KONFLIKTU SE ZÁKONEM 3 PROBLÉMOVÍ UŽIVATELÉ DROG V KONFLIKTU SE ZÁKONEM 4 UŽIVATEL DROG S PRÁVNÍMI PROBLÉMY A SYSTÉM PÉČE 4/1 Nízkoprahová zařízení 4/2 Léčebná zařízení (abstinenční léčba) 4/3 Doléčovací zařízení 5 SLUŽBY PRÁVNÍ PORADNY A.N.O. 6 INTERNETOVÉ PORADENSTVÍ 7 PŘÍKLADY DOTAZŮ UŽIVATELŮ DROG 7/1 Dotazy příležitostných uživatelů drog 7/2 Dotazy problémových uživatelů drog
BŘEZEN – DUBEN 2006
1
ÚVOD
Užívání návykových látek se projevuje nejen v rovině duševního a fyzického zdraví uživatelů, ale přináší také další komplikace v rovině sociální a právní, a to často nejen uživatelům drog, ale také jejich bezprostřednímu okolí, zejména rodině či dalším blízkým osobám. Zanedbání některého z uvedených aspektů a soustředění se pouze na samotnou léčbu užívání návykových látek z hlediska medicínského či terapeutického tak může vést k přerušení či předčasnému ukončení léčby zejména v důsledku nástupu uživatele do výkonu trestu odnětí svobody. Stejně tak mohou neřešené problémy uživatelů drog v rovině sociální či právní zvýšit riziko relapsu v důsledku tlaku na bývalého uživatele drog, s nímž není schopen se bez pomoci specializovaných institucí sám vyrovnat. Právní problémy, s nimiž se uživatelé drog potýkají, spadají u velké části z nich zejména do roviny trestního práva, a to v souvislosti s pácháním trestné činnosti. Trestná činnost uživatelů nesouvisí jen se samotným nedovoleným zacházením s drogami ve smyslu přechovávání, výroby či distribuce, ale taktéž s jejich trestnou činností při obstarávání si prostředků na
drogy. Právní problémy uživatelů či bývalých uživatelů drog se však neomezují jen na oblast trestněprávní, ale promítají se také do jejich občanského a rodinného života. Četné jsou problémy spojené s nařízením ústavní péče nad nezletilými dětmi, rozvodem manželství a vypořádáním majetku, resp. dluhů po rozvodu manželství. V rovině civilního práva se uživatelé často setkávají s problémy, které se promítají do jejich sociální situace. Zejména se jedná o otázky zaměstnání, bydlení a nezaplacených dluhů, které si přivodili v důsledku drogové kariéry. Tyto problémy pak zatěžují nejen uživatele samotné, ale taktéž jejich rodinu, a to z důvodu nutnosti podpory (bývalého) uživatele drog, a v souvislosti s možným exekučním řízením, které může postihnout nejen majetek uživatele, ale též majetek jeho rodiny. Toto číslo Zaostřeno na drogy se proto snaží upozornit na celou škálu právních a s nimi ruku v ruce jdoucích sociálních problémů, jimž je třeba věnovat pozornost při práci s uživateli drog. Může tak pomoci pracovníkům poskytujícím pomoc uživatelům drog v zařízeních zabývajících se prevencí a léčbou
ZAOSTŘENO NA DROGY 2/2006 (ročník čtvrtý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti str. 1 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz Nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1
drogové závislosti při jejich každodenní práci a zvýšit povědomí odborné veřejnosti o komplexnosti problematiky užívání drog či přispěje k lepší orientaci v této oblasti.
PŘÍLEŽITOSTNÍ UŽIVATELÉ DROG V KONFLIKTU SE ZÁKONEM 2
školství, mládeže a tělovýchovy ČR i sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky jako k postupu, který nelze považovat za drogovou prevenci, nicméně některé školy i přes kontroverznost tohoto postupu nadále testují žáky a studenty (Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2003). Informace o dalších sporných aspektech testování na přítomnost drog je možné najít na www.odrogach.cz v textu Testování na přítomnost drog ve školách (Hulík, 2003). Výjimečně se rekreační uživatelé drog potýkají s jinými sociálněprávními problémy. To platí, pokud jejich užívání nezmění intenzitu a nezačnou se potýkat s prohlubujícími se potížemi v kontextu svého již dlouhodobějšího a intenzivnějšího užívání drog či závislosti na drogách.
Užívání drog, které nenaplňuje kritéria závislosti a není častější než jednou za týden, bývá označováno jako příležitostné užívání drog (Kalina et al., 2001). Příležitostné nebo tzv. rekreační užívání drog1 – zejména syntetických – je stále běžnější. Pozoruhodné je, že příslušní uživatelé nepocházejí z marginalizovaných či sociálně deprivovaných skupin – naopak to jsou stále častěji mladí, aktivní, ve školách prospívající a relativně dobře hmotně zabezpečení lidé. I tento typ užívání drog však s sebou přináší určitá rizika, která jsou často podceňována. (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 2003). I příležitostní uživatelé nelegálních drog se mohou dostat do konfliktu se zákonem. V praxi Právní poradny A.N.O. (viz část 5) dochází v souvislosti s příležitostným užíváním nelegálních návykových látek především ke kontaktu s uživateli konopných drog, méně často s rekreačními uživateli ostatních nelegálních návykových látek. Nejčastější problémy trestněprávního charakteru jsou ■ Trestní stíhání za pěstování konopí. Pěstování konopí je posuzováno jako výroba drog podle § 187 trestního zákona, a nejde tedy – jak se mnoho uživatelů domnívá – o držení drogy, které může být v případě držení malého množství posuzováno pouze jako přestupek. ■ Přestupkové řízení či trestní stíhání za držení drog pro vlastní potřebu. ■ Trestní stíhání za distribuci konopných drog – především předání, za něž je považováno i předání marihuanové cigarety (joint) v rámci společného užití ve skupině. Méně často jde o prodej drog. ■ Trestní stíhání za dovoz či vývoz drog přes státní hranice, případně zaslání drogy ze zahraničí poštou. Často se lze setkat s mylnou domněnkou, že převoz nebo zaslání drogy v malém množství přes hranice je považován za přestupek. Není tomu tak, jde o trestný čin podle § 187, kdy množství drogy není rozhodující. Další možné potíže souvisí s testováním na přítomnost drog (především THC) zaměstnavatelem nebo ve škole, kdy při pozitivním testu hrozí výpověď z pracovního poměru nebo sankce ve škole. K testování ve školách se vyjádřilo Ministerstvo
Problémoví uživatelé drog2 se mohou samozřejmě setkat i s výše uvedenými problémy souvisejícími s užíváním drog, nicméně převládají potíže závažnějšího charakteru, a to jak trestněprávní, tak civilněprávní. Co se týče konkrétních trestněprávních problémů, jedná se zejména o následující (Gajdošíková, 2005): ■ Trestní stíhání za majetkovou trestnou činnost (krádež, zpronevěra, neoprávněné užívání cizí věci, neoprávněné držení platební karty, podvod). ■ Trestní stíhání za výrobu a distribuci drog; co se týká výroby drog, nejčastěji jde o výrobu pervitinu a „braunu“ (opiát na bázi kodeinu), co se týká distribuce, jde buď o předání či prodej drog. Často se jedná o činy, které mají vyšší trestní sazbu, protože jsou páchány organizovaně nebo ve větším rozsahu). ■ Trestní stíhání za trestné činy proti svobodě (loupež, omezování osobní svobody). ■ Trestní stíhání za činy hrubě narušující občanské soužití (např. výtržnictví, neposkytnutí pomoci, ohrožení pod vlivem návykové látky). Problémy problémových uživatelů drog se prohlubují jak samotnými konflikty se zákonem tak jejich důsledky. Především jde o důsledek odsouzení v trestních věcech (podmíněné a nepodmíněné tresty odnětí svobody, tresty obecně prospěšných prací, méně často zákaz pobytu, zákaz činnosti a jiné tresty). Všechny tyto tresty jsou zaznamenány v rejstříku trestů a jejich zahlazení je možné až po určité době a za určitých podmínek. Záznam v trestním rejstříku velmi komplikuje uživateli drog (případně bývalému uživateli drog v léčbě či po léčbě) vstup do zaměstnání, a tím i jeho další uplatnění v životě.
1
2
Termín „rekreační užívání drog“ je užíván pro užívání drog v prostředí zábavy,
PROBLÉMOVÍ UŽIVATELÉ DROG V KONFLIKTU SE ZÁKONEM 3
Za problémové užívání drog je v ČR, v souladu s definicí EMCDDA, považováno
typicky na tanečních akcích, diskotékách či soukromých večírcích, při kterém
injekční užívání drog a/nebo pravidelné či dlouhodobé užívání pervitinu a/nebo
nedochází k rozvoji závislosti a dalších závažných problémů (Kalina et al., 2001).
heroinu či jiných opiátů.
ZAOSTŘENO NA DROGY 2/2006 (ročník čtvrtý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti str. 2 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz Nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1
Mezi hlavní potíže v oblasti zaměstnání, se kterými potýkají uživatelé či bývalí uživatelé drog, patří ■
Problémy ve stávajícím zaměstnání z důvodu užívání drog – výpověď ze zaměstnání. ■ Práce bez smlouvy, problematické nebo nezákonné chování zaměstnavatele u uživatelů drog či uživatelů po léčbě. ■ Problémy s nalezením zaměstnání (uživatelé drog i uživatelé po léčbě) – trestní rejstřík, nedostatečná nebo žádná praxe, časové prodlevy v praxi z důvodu užívání drog, nedostatečné vzdělání). ■ Vykonávání špatně ohodnocené a nekvalifikované práce. ■ Problematická spolupráce uživatelů drog s úřady práce – vyřazení z evidence z důvodu nedostavování se na jednání na úřad práce nebo se zaměstnavateli, nepřiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti z důvodu neodpracování potřebné doby, obdobně nepřiznání nároku na částečný nebo plný invalidní důchod u částečně či plně invalidních uživatelů drog. Uživatelé drog mají často obtíže nalezením zaměstnání i kvůli nízké kvalifikaci, která souvisí s nedokončeným nebo nedostatečným vzděláním (často pouze základní). Obtížné, časově i finančně náročné, bývá doplnění vzdělání či rekvalifikace po léčbě (Orlíková, 2006). Finanční situace uživatelů drog je obvykle velmi špatná v důsledku zvýšené potřeby finančních prostředků na obstarání drogy. Z důvodu užívání drog a s tím souvisejících problémů je pro uživatele drog téměř nereálné si udržet zaměstnání, které by ho finančně zabezpečilo. Za účelem získání finančních prostředků uživatelé drog velmi často páchají majetkovou či jinou trestnou činnost, popřípadě dále zvyšují své dluhy, které nejsou schopni splácet. Často dochází k exekučním řízením kvůli dluhům u veřejných institucí. Exekuční řízení a další trestní problémy se dotýkají i blízkých osob uživatele drog, především jeho rodinných příslušníků. Rodiče uživatele drog, který u nich má trvalé bydliště, tak často řeší obavy z exekučního řízení, zabavení svého majetku a častých návštěv policie, zrušením trvalého bydliště dotyčného. Uživatel drog se pak dostává do situace, kdy nemá zaměstnání, pohybuje se na ulici, prostředky na obživu a na drogy si opatřuje trestnou činností (krádeže, výroba a distribuce drog) nebo prostitucí a jeho dluhy u institucí narůstají o úroky z prodlení. Situace, kdy se dotyčný nezdržuje na místě trvalého bydliště a nepřebírá si úřední poštu často vedou k tomu, že je na něj vydán příkaz k zatčení v případě, že je proti němu vedeno trestní stíhání, a častěji dochází k vazebnímu stíhání, protože existuje důvodné podezření, že bude v trestné činnosti pokračovat. V případě, že je uživatel drog stíhán vazebně, soud častěji uloží nepodmíněný trest. Pokud se uživatel dostane do toho bludného kruhu, je velmi obtížné z něj vystoupit. Řešení důsledků jeho počínání v období užívání drog je obvykle velmi obtížné, dlouhodobé a velmi často komplikuje dotyčnému život několik měsíců či let po absolvování léčby. Proto je velmi důležité se těmito problémy uživatelů zabývat již
v nízkoprahových zařízeních, při žádosti o léčbu a v rámci léčby, a tím snižovat rizika sociálního vyloučení. Neřešení sociálních a právních problémů vede k prohlubování problému s drogou, k tomu, že vstup do léčby je problematičtější a průběh léčby, doléčování a návrat zpět do života komplikovanější (Orlíková, 2006).
4 UŽIVATEL DROG S PRÁVNÍMI PROBLÉMY A SYSTÉM PÉČE
Okruhy problémů, na něž je potřeba se zaměřit u klientů – uživatelů drog v jednotlivých typech péče. 4/1
Nízkoprahová zařízení
Je potřeba pokusit se s klienty v nízkoprahových zařízeních pracovat na omezení právních problémů, které by mohly vést k dalekosáhlým komplikacím v jejich dalším životě. Uživatelé drog by měli být informováni alespoň v následujících základních oblastech: ■ Důsledky páchání trestné činnosti, trestní řízení a jeho fáze, práva a povinnosti klienta v rámci trestního řízení. ■ Důsledky nepřebírání úřední pošty, především od soudů a policie, důsledky nedostavování se na jednání u soudu či na policii, riziko vydání příkazu k zatčení a vazebnímu stíhání. ■ Informace o povinnostech a právech v kontaktu s policií. ■ Informace o důsledcích dluhů (exekuční řízení, zrušení trvalého bydliště). V rámci poskytování právní pomoci aktuálním uživatelům drog je potřeba vždy zdůraznit, že léčba je nejlepší argument pro soud – pravděpodobněji rozhodne o nižším trestu nebo o jiném trestu než odnětí svobody. Důležité také je, aby byli pracovníci všech, ale především nízkoprahových, zařízení informováni o problematice neoznámení a nepřekažení trestného činu, o tom, kdy a za jakých okolností je možné poskytovat informace o klientech a za jakých okolností jsou či nejsou povinni umožnit policii vstup do prostor nízkoprahového zařízení.
4/2
Léčebná zařízení (abstinenční léčba)
V rámci léčby je důležité řešit právní problémy klientů, ať již jsou jakéhokoli druhu, a neodkládat jejich řešení na období po ukončení léčby, které je pro klienty mimořádně komplikované. Jinak je klient ohrožen důsledky sociálních a právních problémů, což výrazně zvyšuje riziko relapsu. V rámci léčby je nutné zaměřit se především na probíhající trestní stíhání, resp. soudní řízení v trestních věcech, případně na možnost zahlazení odsouzení v rejstříku trestů, na řešení rodinné situace klienta (uspořádání rodinných a partnerských vztahů – např. svěření dětí do péče, rozvod s partnerem užívajícím drogy), na řešení sociální situace (splácení dluhů
ZAOSTŘENO NA DROGY 2/2006 (ročník čtvrtý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti str. 3 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz Nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1
z období užívání drog, situace ohledně trvalého bydliště klienta apod.) a dalších sociálních a právních potíží vzniklých v důsledku užívání drog.
4/3
Doléčovací zařízení
Klienti, kteří přicházejí do doléčovacích center, často nemají zcela vyřešeny právní potíže, které začali řešit v rámci léčby. Nejčastěji se jedná o stále probíhající soudní řízení u klientek – matek s dětmi se v rámci doléčování často řeší otázka svěření dětí do péče (děti jsou reálně či formálně v péči příbuzných
Primární drogová kriminalita – „drogové paragrafy“ Trestní zákon (zákon č. 140/1961 Sb.) § 187 Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů 1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. 2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let. 3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. 4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
§ 187a 1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. 2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.
§ 188 1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. 2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo c) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 188a Šíření toxikomanie 1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. 2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší než osmnáct let.
Sekundární drogová kriminalita Veškerá další trestná činnost uživatelů drog, nejčastěji související s obstaráním finančních prostředků na pořízení drogy.
ZAOSTŘENO NA DROGY 2/2006 (ročník čtvrtý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti str. 4 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz Nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1
či v kojeneckém ústavu), řeší se i splácení dluhů a probíhající exekučních řízení. Pro klienty, kteří po léčbě nemají možnost nebo se nechtějí vrátit na místo, kde bydleli před léčbou, existuje v řadě doléčovacích center chráněné bydlení. Další velmi důležitou věcí pro klienta po léčbě je nalezení zaměstnání, které mu poskytne finanční zázemí a stabilizuje jeho sociální situaci. V rámci některých zařízení je možné začít pracovat v rámci podporovaného či chráněného zaměstnání, i když tyto služby jsou bohužel stále velmi omezené. Velká část klientů patří do kategorie „obtížně zaměstnatelných“. Je nezbytné jim především poskytnout informace o registraci na úřadě práce, pobírání podpory v nezaměstnanosti a o sociálních dávkách, informovat je o možnostech hledání zaměstnání nebo alespoň příležitostné práce na internetu a přes pracovní agentury a poskytnout jim informace o případném doplnění vzdělání či rekvalifikaci. Velmi častým problémem je záznam v trestním rejstříku, který především po absolvování léčby a při hledání odpovídajícího zaměstnání komplikuje situaci klienta. Důležité je, aby především pracovníci léčebných a doléčovacích zařízení byli instruováni o možnosti zahlazení odsouzení a náležitostech žádosti o zahlazení odsouzení (příp. osvědčení ve zkušební době podmíněného odsouzení), o náležitostech žádosti o splátkový kalendář a žádosti o prominutí úroků z prodlení.
5
SLUŽBY PRÁVNÍ PORADNY A.N.O.
Právní poradna A.N.O. vznikla v roce 2002 v rámci Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léčbou drogové závislosti (A.N.O). Právní poradna A.N.O. je v současné době jediným pracovištěm v ČR specializovaným na právní poradenství pro uživatele drog a pro pracovníky organizací, které pracují s uživateli drog, a pro vzdělávání a zvyšování informovanosti v této oblasti. Do roku 2002 neexistovalo v České republice žádné specializované poradenství zaměřující se na ochranu práv uživatelů drog. Nedostatečně bylo zabezpečeno také vzdělávání pracovníků zařízení pro uživatele drog, a to nejen v oblasti trestního práva, ale i v dalších právních otázkách souvisejících s činností těchto zařízení. Právní pomoc uživatelům drog spočívala téměř výhradně v poskytování elementárního poradenství pracovníky uvedených zařízení (psychoterapeuty, sociálními pracovníky), kteří získávali potřebné informace samostudiem nebo prostřednictvím osobních kontaktů s právníky či kolegy z jiných zařízení. Tento postup lze charakterizovat spíše jako „první pomoc“ než jako právní poradenství. Využití profesionálních právních služeb bylo (a nadále je) vzhledem k finanční nákladnosti pro klienty i pracovníky zařízení nedostupné. Popsané nedostatky často vedly ke zmaření dobrých výsledků
léčby, ať již v důsledku nařízení nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo kvůli neřešeným právním problémům klientů znemožňujícím zařazení klientů po léčbě do běžného života. Právní poradna A.N.O. nabízí právní pomoc v otázkách drogové problematiky. Klienty právní poradny jsou především uživatelé drog nebo bývalí uživatelé drog, kteří se v souvislosti s užíváním drog dostali do konfliktu se zákonem, jejich rodinní příslušníci a blízcí, pracovníci zařízení poskytujících služby uživatelům drog (nízkoprahová a léčebná zařízení) a ostatní profesionálové, kteří přicházejí do styku s drogovou problematikou. V roce 2005 se v rámci právní poradny pracovalo se 267 klienty, z toho bylo 220 prvních kontaktů. Téměř v polovině případů se jednalo o klienty, kteří se v minulosti dostali v důsledku užívání drog do konfliktu se zákonem, ale v době kontaktu s poradnou od drog abstinovali (obvykle byli v léčbě nebo po léčbě drogové závislosti). V několika případech se jednalo o klienty substituční léčby. Více než čtvrtina klientů byli současní uživatelé drog. Jednalo se jednak o uživatele konopných drog, kteří se dostali do konfliktu se zákonem z důvodu pěstování konopí pro vlastní potřebu, a dále o problémové uživatele drog (obvykle pervitinu, heroinu nebo Subutexu získaného na černém trhu), kteří byli klienty nízkoprahových zařízení. Další část klientely byli příbuzní a blízcí, kteří řešili právní problémy vzniklé v souvislosti s užíváním drog u dítěte, partnera či sourozence. Poměr trestních a civilních případů v praxi právní poradny je zhruba tři ku jedné. Nejčastější právní problémy, se kterými se uživatelé či bývalí uživatelé drog obraceli na právní poradnu byly: ■ Aktuální trestní řízení uživatelů drog či bývalých uživatelů drog, nejčastěji za majetkovou trestnou činnost páchanou v souvislosti s obstaráváním si prostředků na drogy (soudní řízení se často konají až v době, kdy je uživatel již v léčbě nebo po léčbě a abstinuje). ■ Příkaz k zatčení vydaný na osobu drogově závislou z důvodu podezření z trestné činnosti. ■ Žádosti o odklad výkonu trestu či milost v návaznosti na již uložené tresty, žádost o zařazení do výkonu trestu ve věznici s léčebným programem nebo bezdrogovou zónou. ■ Exekuční řízení z důvodu dluhů vzniklých v souvislosti s drogovou závislostí. ■ Problematika drogově závislých osob jako svědků v trestním řízení proti dealerům, problematika ochrany svědka v těchto řízeních. ■
Osvědčení po uplynutí zkušební doby podmíněného odsouzení, zahlazení odsouzení v rejstříku trestů (obvyklé u klientů po léčbě). ■ Problematika matek – uživatelek drog (převážně klientky, které jsou v léčbě či doléčovacích programech) – řízení týkající se omezení rodičovských práv v důsledku drogové závislosti, rozvodová řízení s partnery, kteří užívají drogy. ■
Žádost o informace ohledně možnosti nařízení povinné ochranné léčby u drogově závislé osoby, případně zrušení jejího
ZAOSTŘENO NA DROGY 2/2006 (ročník čtvrtý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti str. 5 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz Nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1
trvalého bydliště ve společné domácnosti (neobvyklejší dotazy ze strany rodičů a příbuzných). U klientů, kteří jsou aktuálně v léčbě nebo po léčbě, se téměř vždy daří dosáhnout příznivých výsledků při řešení jejich trestních záležitostí. Jednak je tato skutečnost příznivě hodnocena soudem a jednak tito klienti dobře spolupracují se svými advokáty. Obvykle je uložen podmíněný trest odnětí svobody, případně podmíněný trest s dohledem probačního pracovníka nebo trest obecně prospěšných prací. V případech, kdy klient před nástupem do léčby spáchá další trestný čin ve zkušební době, se často daří dosáhnout prodloužení zkušební doby namísto změny původně podmíněného trestu na nepodmíněný. Problematičtější bývá spolupráce s aktuálními závislými uživateli drog, i když i v těchto případech se někdy daří pracovníkům Právní poradny A.N.O. motivovat klienta k léčbě. Většinou však dochází u těchto klientů k uložení nepodmíněných trestů, zejména kvůli jejich neochotě změnit životní styl spojený s drogami. Tyto případy však jsou v praxi poradny spíše výjimečné.
TABULKA 1: Počty klientů Právní poradny A.N.O. Rok
Počet prvních kontaktů
Počet klientů, kteří alespoň jednou využili služeb programu
2002 2003 2004 2005
49 121 216 267
49 98 164 220
TABULKA 2: Struktura klientely Právní poradny
A.N.O. v r. 2005 Kontakty
Počet
První kontakty celkem
220
z toho muži
124
z toho uživatelé či bývalí uživatelé drog
171
TABULKA 3: Typy služeb, ze kterých přichází klienti
U klientů, kteří řeší trestní věci v souvislosti s užíváním konopných drog, zatím nenastal jediný případ, kdy by byl klient odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
Právní poradnu kontaktují rovněž pracovníci zařízení pro uživatele drog s právními dotazy souvisejícími s ochranou oprávněných zájmů jejich klientů a s činností těchto zařízení. Jejich dotazy se týkají i těchto oblastí: - soudně nařízená ochranná léčba; - ochrana osobních údajů klientů v zařízeních zabývajících se léčbou a prevencí drogových závislostí; - problematika vstupu policistů do léčebných zařízení; - problematika „preventivní“ detekce drog u studentů a žáků nařízené školou; Pro pracovníky zařízení probíhají také semináře zaměřené na právní aspekty užívání drog (Gajdošíková, Orlíková, 2005). Právní poradna A.N.O. – Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léčbou drogové závislosti Adresa: Koněvova 95, 130 00 Praha 3-Žižkov Telefon: 222 582 932 Fax: 222 585 029 Mobil: 736 760 701 E-mail:
[email protected]
do právní poradny (první kontakty uživatelů a bývalých uživatelů drog v r. 2005) Typ zařízení
Počet klientů
Kontaktní centra Terapeutické komunity Doléčovací centra Ambulantní léčebné programy Substituční programy Webové stránky Psychiatrické léčebny Sdružení zabývající se problematikou konopných drog Drogové služby ve vězení Vazební věznice a výkon trestu Terénní programy Odborní lékaři Probační a mediační služba Ostatní
56 26 23 15 10 10 5 5 4 3 2 2 1 9
Celkem
171
TABULKA 4: Případy trestné činnosti klientů Právní
poradny A.N.O. v r. 2005 Typ trestné činnosti
%
Majetková trestná činnost (krádež, podvod)
53
Výroba a distribuce OPL
37
Jiná trestná činnost Celkem
10 100
ZAOSTŘENO NA DROGY 2/2006 (ročník čtvrtý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti str. 6 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz Nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1
TABULKA 5: Případy nedovoleného nakládání
s drogami klientů Právní poradny A.N.O. v r. 20053 Typ drogové trestné činnosti
%
Výroba drog (včetně pěstování konopí)
42
Distribuce drog
50
Převoz drog ze zahraničí Celkem
6
8 100
INTERNETOVÉ PORADENSTVÍ
Poměrně novou součástí poradenské práce je komunikace s klienty prostřednictvím internetu. Na českém internetu existuje v současné době několik internetových poraden, které se zabývají poradenstvím a poskytováním informací z oblasti drog a které zároveň nabízí i základní informace právního charakteru (Orlíková, 2005). Webové poradny zaměřené na drogovou problematiku, s nimiž spolupracují pracovníci Právní poradny A.N.O., podílející se na zodpovídání dotazů s právní tematikou: www.asociace.org – webová poradna Právní poradny A.N.O. www.drogovaporadna.cz – Drogová poradna o.s. SANANIM www.extc.cz – poradna zaměřená na prevenci zneužívání syntetických drog, Sdružení Podané ruce www.internetporadna.cz – poradna zaměřená na více oblastí včetně problematiky závislostí, o.s. InternetPoradna.cz Další informace o internetovém poradenství najdete v knižní publikaci Poradenská činnost v oblasti závislostí poskytovaná prostřednictvím internetu (Sadílek, P., Mravčík, V.), která se připravuje k vydání v prvním pololetí roku 2006.
zda je venku a na dalších faktorech. Soudy neakceptují skutečnost, že si obvykle pěstitel zasadí tolik rostlin, aby mu poskytly množství drogy na celý rok dopředu. Při větším počtu rostlin bývá podezření na to, že konopí dotyčný pěstuje z důvodu dalšího prodeje. V těchto případech obvykle hrozí podmíněné tresty (pokud se neprokáže další nakládání s drogou – předání, prodej), případně se dá využít alternativní řešení, není běžné, že by se udělovaly nepodmíněné tresty odnětí svobody. Nicméně situace se přesto v tomto případě nedá podceňovat. (Orlíková, 2004) ■ Koupil jsem dvě tablety extáze a jedu na festival na Slovensko, kde bych si je chtěl vzít. Když je u mě na hranicích najdou, co se mi stane? Tato věc je posuzována jinak než jako samotné držení drogy. Pokud by tablety našli v ČR nikoli při přechodu přes hranice, tak by se jednalo pouze o přestupek, kde by hrozila peněžitá pokuta. Ovšem v případě, že je droga převážena přes hranice, je to posuzováno jako trestný čin podle § 187 trestního zákona. Pokud dojde k záchytu již na české straně (v Čechách jsou drogové trestné činy posuzovány mírněji než na Slovensku), případný soud by probíhal v ČR a v kauze může zastupovat český advokát. Pokud dojde k záchytu na slovenské straně, je trestní sazba za tento čin vyšší, soud by probíhal na Slovensku za přítomnosti slovenského obhájce, protože český advokát nemůže zastupovat klienta v řízení, která jsou vedena v zahraničí. Ovšem v zákonech uváděné trestní sazby, jak v ČR, tak na Slovensku, ještě nutně nemusí znamenat nepodmíněný trest odnětí svobody (tj. vězení), ale i podmíněný trest s odkladem na zkušební dobu (podmínka), což by byla asi nejpravděpodobnější varianta trestu v tomto případě. (Orlíková, 2004)
7/2
Dotazy problémových uživatelů drog
Když mě chytne policie a najde u mě drogy, které mám pro vlastní potřebu a injekční stříkačky, co se mi může stát? Držení drogy v malém množství je posuzováno jako přestupek, kde hrozí peněžitá pokuta do 15 000 Kč. V případě, že se jedná o množství větší než malé, je to trestný čin podle § 187a trestního zákona. Drogu policie samozřejmě zabaví. Injekční stříkačky by zabaveny být neměly, obzvláště pokud se jedná o klienta některého z výměnných programů v nízkoprahových zařízeních (kontaktní centrum, terénní program), který má registrační kartu s kódem. (Orlíková, 2004) ■ V roce 2004 jsem byl podmínečně odsouzen za krádeže související s užíváním drog k odnětí svobody na 6 měsíců se zkušební dobou 1 rok. Kdy mohu podat žádost o výmaz z rejstříku trestů a kde? U trestů odnětí svobody podmíněně odložených na zkušební dobu se o zahlazení nežádá. Po uplynutí zkušební doby soud rozhodne o tom, zda jste se ve zkušební době osvědčil. Pokud ano, hledí se na dotyčného, jako by nebyl odsouzen a Rejstřík trestů vymaže odsouzení automaticky na základě informace ■
7
PŘÍKLADY DOTAZŮ UŽIVATELŮ DROG Dotazy rekreačních uživatelů drog
7/1
Když si pěstuji konopí pro vlastní potřebu, co se mi může stát, když se na to přijde? Pěstování konopí je posuzováno jako výroba drogy a vztahuje se na ně § 187 trestního zákona (není posuzováno jako držení drogy, kde by se v případě malého množství drogy jednalo pouze o přestupek a v ostatních případech o trestný čin podle § 187a, kde je nižší trestní sazba než u § 187). Jak to bude policie řešit záleží na mnoha okolnostech, zejména na množství vypěstovaného konopí, na obsahu účinné látky THC v rostlinách, zda je konopí pěstováno hydroponním způsobem doma nebo ■
3
Pozn.: V r. 2005 se v praxi Právní poradny A.N.O nevyskytoval žádný případ, kdy
by šlo pouze o přechovávání drogy v množství větším než malém pro vlastní potřebu (§ 187a trestního zákona); vždy se jednalo zároveň o výrobu nebo distribuci drog.
ZAOSTŘENO NA DROGY 2/2006 (ročník čtvrtý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti str. 7 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz Nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1
soudu. Soud má na toto rozhodnutí jeden rok od uplynutí zkušební doby. Pokud do té doby nerozhodne, aniž by to bylo z důvodů na straně odsouzeného, má se za to, že se osvědčil, i kdyby tomu tak nebylo. Pokud soud již nevydal rozhodnutí o tom, že se dotyčný ve zkušební době osvědčil, je pro urychlení věci doporučeno požádat soud, který vydal rozsudek, aby tak učinil. V žádosti se uvede rozhodnutí, kterého se žádost týká (nejlépe kopie rozsudku nebo trestního příkazu) a okolnosti prokazující řádný život ve zkušební době, tj. že se dotyčný nedopustil žádného dalšího trestného činu, řádně pracuje, má zajištěno bydlení, absolvoval léčbu z drogové závislosti, abstinuje apod. Tyto skutečnosti je dobré doložit doklady (např. pracovní smlouvou, potvrzením z léčebného zařízení, atd.). (Gajdošíková, 2006)
Informace na webu http://www.drogy-info.cz/index.php/info/drogy_a_zakon – Sekce Drogy a zákon na stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. www.asociace.org – Asociace nestátních organizací (informace o A.N.O. a odborných sekcích, informace o Právní poradně A.N.O. a webová poradna právní poradny) www.aop.cz a www.obcanske-poradny.cz – Asociace občanských poraden (Informace o občanských poradnách včetně adresáře poraden v ČR) www.justice.cz - Portál Ministerstva spravedlnosti ČR (informace o MS ČR, adresář soudů, státních zastupitelství, soudních znalců, Probační a mediační služby ČR). www.statnisprava.cz – Portál státní správy ČR na internetu (adresáře úřadů a institucí, potřebné informace pro občany a formuláře ke stažení) www.bkb.cz – Bílý kruh bezpečí (pomoc obětem trestných činů) http://pravni.steblo.cz - Právní stéblo - bezplatné právní internetové poradenství
Hlavní zdroje informací Doporučená literatura ■
Chmelík, J. a kol. (1999): Drogová kriminalita. Úřad vyšetřování pro Českou republiku. Ministerstvo vnitra. Praha. ■ Kalina, K. a kol. (2003): Drogy a drogové závislosti. Mezioborový přístup. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Praha. ■ Kalina, K. (2000): Kvalita a účinnost v prevenci a léčbě drogových závislostí. Inverze/SANANIM. Praha ■ Sotolář, A. Púry, F., Šámal, P.(2002): Alternativní řešení trestních věcí v praxi. C. H. Beck. Praha. ■ Sotolář, A., Púry, F., Šámal, P., Kalina, K., Kudrle, S. (2001): Trestná činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Příručka Ministerstva vnitra ČR, sv. 64. Institut pro další vzdělávání soudců a státních zástupců. Praha. ■ Zábranský, T., Mravčík, V., Gajdošíková, H., Miovský, M. (2001): PAD – Projekt analýzy dopadů novelizace drogové legislativy v ČR. Souhrnná závěrečná zpráva. ResAD a Scan. Tišnov. ■ Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (2003): Zaostřeno na drogy č. 3/2003 – Uživatelé drog a zákony. Liší se situace v Evropské unii od české situace?. Úřad vlády ČR. Praha. Použité zdroje ■ Gajdošíková, H. (2004): Právní problémy uživatelů drog. Přednáška pro pracovníky o.s. SANANIM a další profesionály zabývající se drogovou problematikou dne 30. 6. 2004. ■ Gajdošíková, H.(2006): Dotaz ohledně osvědčení ve zkušební době podmíněného odsouzení – Webová poradna Právní poradny A.N.O. (Elektronická verze). Staženo z www.asociace.org. ■ Gajdošíková, H., Orlíková, B. (2005): Zpráva o činnosti Právní poradny A.N.O. Nepublikovaný dokument. Asociace nestátních organizací (A.N.O.). Praha. ■ Hulík, M. (2003): Testování na přítomnost drog ve školách. (Elektronická verze). Staženo z www.odrogach.cz. ■ Kalina, K. a kol. (2001): Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Filia Nova. Praha. ■ Orlíková, B. (2004): Nejčastější dotazy z drogové legislativy. (Elektronická verze). Staženo z www.drogovaporadna.cz. ■ Orlíková, B. (2005): Internetové poradenství v drogové problematice. Diplomová práce. Pedagogická fakulta UK. Praha. ■ Orlíková, B. (2006): Sociální komplikace, rizika sociálního vyloučení. Přednáška v rámci kurzu o.s. SANANIM „Drogové minimum“ 9. 2. 2006. ■ Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (2003): Testování moči ani hledání drog pomocí psů nepatří mezi preventivní opatření ve školách. Tisková zpráva. ■ Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (2003): Zaostřeno na drogy č. 5/2003 – Rekreační užívání drog: Zásadní výzva. Úřad vlády ČR. Praha.
Zaostřeno na drogy Vydává ■ Úřad vlády České republiky Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1 IČO 00006599 Adresa redakce ■ Vladislavova 4, Praha 1, tel. 296 153 222 Odpovědný redaktor ■ Ing. Eva Škrdlantová Autoři tohoto čísla ■ Mgr. Barbora Orlíková, Mgr. Hana Gajdošíková
Toto číslo Zaostřeno na drogy připravilo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Editor tohoto čísla: Mgr. Ondřej Petroš
Toto číslo vychází 2. května 2006. Vychází nejméně 6x ročně. Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 14088. ISSN 1214-1089 Neprodejné. Distribuci zajišťuje vydavatel. © Úřad vlády České republiky, 2005
ZAOSTŘENO NA DROGY 2/2006 (ročník čtvrtý) Vydává Úřad vlády ČR Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti str. 8 tel. 296 153 222 www.drogy-info.cz Nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1